Optimalizace vojenských újezdů jako příležitost k rozvoji území

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Optimalizace vojenských újezdů jako příležitost k rozvoji území Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autorka:

Mgr. Tomáš Krejčí

Alena Kučerová

Brno 2013

1

Autorka:

Alena Kučerová

Název bakalářské práce:

Optimalizace vojenských újezdů jako příležitost k rozvoji území

Title of the bachelor's thesis:

Military

training

area

optimization

as

an

opportunity to territory development Studijní obor:

Regionální rozvoj

Vedoucí práce:

Mgr. Tomáš Krejčí

Rok obhajoby:

2013

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá konverzí vojenských újezdů na území České republiky pod civilní správu, vyhodnocuje dopad optimalizace na dotčené obce a diskutuje možnosti rozvoje vyčleněného území vojenského újezdu Březina. Cílem práce je zjistit, do jaké míry lze považovat plánovanou optimalizaci vojenských újezdů za impulz k rozvoji území, a na základě výsledků kvalitativního výzkumu navrhnout možné rozvojové aktivity v regionu.

Klíčová slova: Periferní (marginální) území, optimalizace vojenských újezdů, vojenský újezd Březina, regionální rozvoj.

Abstract This bachelor thesis deals with conversion of the military training areas in the Czech republic into areas under civil administration. It evaluates an impact of optimization on affected municipalities and it provides with possibilities of development of a military area in Březina. The objective of this thesis is to find out if it is possible to consider the planned optimization as stimulus of territory development and provide with possible developing activities based on qualitative research.

Keywords: Suburban (marginal) territory, military training area optimization, military area in Březina, regional development.

2

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Optimalizace vojenských újezdů jako příležitost k rozvoji území“ jsem vypracovala samostatně pod odborným vedením svého vedoucího bakalářské práce a s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně, dne ……………………………….. Podpis 3

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu práce Mgr. Tomáši Krejčímu za odborné vedení práce, poskytnuté rady a připomínky k této práci. Také chci poděkovat všem osloveným představitelům veřejné správy za poskytnuté informace a materiály. V neposlední řadě děkuji také své rodině za morální podporu při tvorbě této práce. 4

OBSAH 1

ÚVOD ......................................................................................................... 6

2

METODIKA ................................................................................................ 8

3

CÍLE PRÁCE .............................................................................................10

4

PROBLEMATIKA OPTIMALIZACE VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ ..................11

5

6

4.1

Periferní oblasti v České republice......................................................11

4.2

Legislativní vymezení vojenských újezdů v ČR ...................................13

OPTIMALIZACE VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ V ZAHRANIČÍ........................16 5.1

Slovensko: zrušení vojenského újezdu Javorina .................................16

5.2

Estonsko: revitalizace vojenského letiště Raadi, Tartu........................17

5.3

USA: vojenské základny v Kalifornii ....................................................18

CHARAKTERISTIKA VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ NA ÚZEMÍ ČR ................21 6.1

Vojenský újezd Hradiště .....................................................................23

6.1.1 Optimalizace vojenského újezdu Hradiště .....................................24 6.2

Vojenský újezd Brdy ...........................................................................25

6.2.1 Zrušení vojenského újezdu Brdy....................................................25 6.3

Vojenský újezd Boletice ......................................................................27

6.3.1 Optimalizace vojenského újezdu Boletice ......................................27 6.4

Vojenský újezd Libavá ........................................................................28

6.4.1 Optimalizace vojenského újezdu Libavá ........................................29 7

8

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA ....30 7.1

Vymezení zájmového území ...............................................................31

7.2

Stručná historie zájmového území ......................................................31

7.3

Přírodní podmínky ..............................................................................32

7.4

Sídelní útvary a dopravní obslužnost v zázemí vojenského újezdu .....33

7.5

Turistické zajímavosti a potenciální rozvojové atraktivity ....................34

OPTIMALIZACE VÚ BŘEZINA – KVALITATIVNÍ ŠETŘENÍ .....................36 8.1

Výsledky řízených rozhovorů ..............................................................37

8.1.1 Základní informace o respondentech .............................................37 8.1.2 Současný rozvoj obcí ....................................................................37 8.1.3 Současný vztah VÚ Březina a obcí ................................................38 8.1.4 Optimalizace a budoucnost VÚ Březina z pohledu obcí .................39 9

DISKUZE ...................................................................................................41

10 ZÁVĚR ......................................................................................................44 LITERATURA ..................................................................................................46 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................52 SEZNAM PŘÍLOH ...........................................................................................53

5

1 ÚVOD Vojenské újezdy respektive prostory lze všeobecně považovat za území státu určené k zajišťování jeho obrany a k výcviku ozbrojených sil. Je tedy zřejmé, že tvoří nepostradatelnou součást obranného systému země a jejich úplné zrušení tak nepřichází v úvahu. Zároveň se jedná o integrální součást území státu a lze je považovat za svého druhu specifické regiony, které jsou součástí územní struktury země. Proces optimalizace vojenských újezdů tedy bude mít bezpochyby dopad na územní strukturu. Vymezení, poloha, rozsah či struktura vojenských újezdů logicky podléhá změnám politických či politicko-geografických podmínek. Jedná se tedy o téměř kontinuální proces. Zatím poslední etapa optimalizace vojenských újezdů v České republice (která je i tématem této práce) začala být řešena na podzim roku 2010, kdy byla provedena komplexní analýza stavu vojenských újezdů. Výsledná realizace navržených opatření by měla být podle současného návrhu realizována v roce 2015. Jelikož se jedná o velmi závažné téma, stal se z optimalizace poměrně diskutovaný problém, avšak zatím pouze na akademické úrovni. Občané mnoha obcí, jichž se optimalizace přímo týká, nemají často o tomto tématu žádné informace. Proti tomuto relativnímu nezájmu stojí mnoho vědeckých publikací a absolventských prací, které se zabývají optimalizací vojenských újezdů z různých úhlů pohledu. Vojenské újezdy stojí vzhledem ke svému legislativnímu vymezení na okraji společenského zájmu. Slouží k základnímu i zdokonalovacímu výcviku národních i zahraničních vojsk, čímž si vydobyly nezastupitelnou úlohu v obranném systému státu. Zároveň ovšem vytváří bariéru kontinuity sociálních, ekonomických a kulturních vztahů ve svém okolí. A právě z tohoto důvodu bývají někdy označovány jako periferní či marginální území. Konverze vojensky využívaných území pod civilní správu byla a stále je řešena v mnoha zemích po celém světě. Pro Českou republiku zde tedy existuje možnost načerpat inspiraci, jak celý proces realizovat, aby jím byly způsobeny co nejmenší škody všem dotčeným stranám. Hledat ovšem v těchto procesech nějaké zobecnění všech postupů konverze je velmi obtížné. A to především z důvodů odlišných ekonomických, ale i celkových společenských poměrů v jednotlivých zemích. Obvykle je tedy nutné řešit a posuzovat každou takovou konverzi případ od případu.

6

Optimalizace vojenských újezdů na území České republiky zahrnuje zmenšení výměry čtyř vojensky využívaných prostorů a v jednom případě jeho celkové zrušení. Ve všech těchto územích se nachází cenné přírodní prostředí, ale i mnoho vzácných kulturních památek. Konečná realizace optimalizace tedy bude muset být natolik citlivá, aby nedošlo k poškození stability těchto ekosystémů. Ve výsledku je tedy nutné spojit do vzájemné rovnováhy přírodní i socioekonomický rozvoj těchto unikátních území. To je i případ vojenského újezdu Březina, který je předmětem studia předkládané bakalářské práce. Ač se jedná, co do rozlohy, o nejmenší ze všech vojenských újezdů na území České republiky, je současně jediným územím, ve kterém probíhá výcvik mezinárodních společných sil NATO. Oba tyto aspekty působí jako omezující faktory na celkový rozsah jeho optimalizace.

7

2 METODIKA V této práci byl hodnocen potenciální vliv plánované optimalizace vojenských újezdů na rozvoj obcí v jejich zázemí. Práce je zaměřena především na vojenský újezd Březina a jeho nejbližší okolí, které je na základě předchozích obdobných prací (např. Pechal, 2011) definováno jako prstenec obcí v jeho zázemí. Tím se rozumí obce, které sdílí s VÚ Březina administrativní hranici nebo se nachází v jeho bezprostřední blízkosti. V případě VÚ Březina splňuje tuto podmínku celkem 30 obcí. Jako první krok byla provedena rešerše odborných pramenů, konkrétně tematicky vymezená problematikou periferních oblastí. Dále bylo využito odborných dokumentů z institucí veřejné správy s důrazem na strategické dokumenty ministerstva obrany. Třetí typem analyzovaných dokumentů byly mapové podklady týkající se optimalizace vojenských újezdů. V neposlední řadě byly analyzovány i dosud vypracované bakalářské či diplomové práce s podobným zaměřením. Druhým krokem bylo provedení terénního průzkumu na území VÚ Březina, který posloužil pro detailní seznámení se s místním prostředím, tj. se všemi částmi území, kterých se plánovaná optimalizace dotkne. V rámci průzkumu byla pořízena fotodokumentace zájmových oblastí s cílem vybrat potenciálně zajímavá místa pro rozvoj a výsledky terénního šetření zároveň posloužily k vypracování návrhu kvalitativního šetření a vytvoření mapových podkladů. Ty byly zpracovány v programovém prostředí ArcGIS 10.1 s využitím webové mapové služby CENIA. Vlastní kvalitativní výzkum byl poté rozdělen do dvou částí. První (stěžejní) částí bylo provedení řízených rozhovorů se zástupci těch obcí, u kterých v rámci navržené optimalizace dojde ke zvětšení jejich rozlohy (primárním cílem rozhovorů byli starostové jednotlivých obcí). Těmito obcemi, kterým bude v rámci optimalizace zvětšeno katastrální území, jsou Drahany, Myslejovice, Krumsín, Prostějovičky, Otaslavice (Olomoucký kraj) a Podivice a Zelená Hora (Jihomoravský kraj). V souladu s Pechalem (2011) lze totiž předpokládat, že tyto obce budou „prvními prostorovými a správními jednotkami, které ponesou zisky nebo ztráty z možné změny funkčního využití území“. Metodika je dále detailněji popsána v kapitole 8. Druhá část výzkumu byla reprezentována dotazníkovým šetřením mezi starosty zbylých 23 obcí v zázemí vojenského újezdu Březina, které sdílí s VÚ administrativní hranici. 8

A to z toho důvodu, že lze předpokládat, že případná změna funkčního využití uvolněných území bude mít vliv také na rozvoj těchto obcí. Výsledky dotazníkového šetření sloužily jako podpůrný a doplňkový informační materiál při stanovení možných rozvojových aktivit v zájmovém území.

9

3 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem této práce je zjistit do jaké míry lze považovat optimalizaci vojenských újezdů za impulz k rozvoji území. Vojenské újezdy stojí na okraji společenského, ale i ekonomického zájmu, což ovlivňuje také obce v jejich okolí. Tento vliv může být jak pozitivní (např. zvýhodnění v rámci různých dotačních programů nebo soustředěná pomoc státu), tak také negativní, kdy se jedná zejména o jakési okrajové postavení obcí v rámci sídelního systému. Tato území jsou pak označována jako vnitřní periferie. S prvním jmenovaným cílem je úzce provázán i další cíl práce, kterým je diskuze možných rozvojových aktivit ve vyčleňovaných územích vojenského újezdu Březina, a to jak z pohledu přírodního, tak také z pohledu socio-ekonomického využití území. Jedním z mnoha dílčích cílů práce bylo vytvoření přehledu o zahraničních zkušenostech s konverzí vojenských prostorů, primárně v zemích, které tento problém řešily v nedávné minulosti. Práce se však nesnaží navrhnout obecně platný model pro všechny vojenské újezdy, neboť to je díky rozdílným přírodním, ekonomickým i společenským podmínkám jednotlivých újezdů a okolních oblastí zcela nemožné. Je zacílena pouze na vojenský újezd Březina, který byl do současné doby z pohledu výzkumu integrace periferních území do regionálních systémů opomíjen a který byl autorkou vybrán na základě dobré znalosti zdejšího prostředí.

10

4 PROBLEMATIKA OPTIMALIZACE VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ Vojenské újezdy jsou pro každý stát důležitým strategickým prostorem, kde probíhá především národní, ale i mezinárodní výcvik obranných sil. Jejich počet i rozmístění v jednotlivých

státech

bezpochyby

souvisí

s národní

bezpečnostní

strategií

i mezinárodní politickou situací. A právě v souvislosti s tím, jak se po 2. světové válce, ale především po „studené válce“, politická situace uklidnila, začaly jednotlivé státy (např. Estonsko či USA) s restrukturalizací svých armád. S tím také souvisí snižování počtu i rozlohy jednotlivých vojenských prostorů. Tento trend je možné zaznamenat také v České republice. Například Petříček a Kuchařová (2007) uvádí, že v souvislosti s pádem železné opony, která oddělovala po řadu let Českou republiku od svobodného světa, vymizely i podobné opony mezi vojenskými prostory a civilním světem. Vojenské újezdy stojí díky svému legislativnímu vymezení na okraji ekonomického i společenského zájmu. To je důvodem, proč bývají často označovány za periferní, popřípadě marginální oblasti. Rozdílnost pojmů periferní a marginální je předmětem dalších kapitol.

4.1 Periferní oblasti v České republice Za periferní území jsou v České republice považovány především pohraniční oblasti, jejichž studiem se zabývali například autoři Jeřábek, Dokoupil a Havlíček v publikaci „České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování?“ (2004). V této publikaci chápou

autoři

perifernost

jako

pojem,

který

„odráží

asymetrické

vztahy

a nerovnoměrnosti mezi regionálními i sociálními systémy“. Dále uvádí, že i když jednotlivé odvětvové politiky (kam patří mimo jiné politika obranná) mají výslovně celostátní působnost, jsou jejich dopady do jednotlivých regionů diferencované. Pohraniční prostory lze podle autorů zařadit do skupiny regionů se specifickými problémy. Do této skupiny periferních oblastí patří také regiony, na jejichž území se nacházely či nachází vojenské újezdy (Jeřábek a kol., 2004). Vojenské újezdy lze z hlediska vertikální geografické polohy zařadit mezi periferní regiony (Blažek, 2008). Samotný prostor vojenských újezdů lze dále označit jako tzv. „vnitřní periferie“. Tyto vnitřní periferie jsou například dle Havlíčka a kol. (2005) definovány jako „území ve vnitrozemí, která vykazují odlišné výchozí podmínky pro regionální rozvoj“. Problematikou vnitřních periferií se blíže zabývali například 11

autoři Wirth (1963), Nolte (2001), Kostić (2004) a v České republice Musil (1988), jehož prioritním cílem byl výzkum regenerace sídel a jejich funkčních systémů. Jak uvádí Havlíček a kol. (2005), Musilův přínos ke studiu polarizace prostoru lze spatřovat zejména v odhalení problémových oblastí uvnitř státního území, tedy právě ve vymezení vnitřních periferií. Lze tvrdit, že vojenské prostory získaly své postavení vnitřních periferií v návaznosti na historický, politický a kulturní vývoj země. Výběr území, kde byly vojenské újezdy založeny, byl podmíněn především vhodnými přírodními a geografickými podmínkami těchto prostorů pro účely obrany státu a výcviku vojsk. Obecně lze tvrdit, že společným znakem všech periferních oblastí v pohraničí, ale i ve vnitrozemí, je vyšší lesnatost území (Jeřábek a kol., 2004). Naproti tomu Seidl a Chromý (2010) považují vojenské újezdy za marginální oblasti, jakožto území stojící na okraji ekonomického zájmu. Přičemž za periferní území lze považovat jakákoliv území, jež jsou vzdálená od center (vztah jádro - periferie), hospodářsky slabá, či strukturálně postižená (Pechal, 2011). Naopak za marginální oblasti jsou dle Andreoliho (1994) považována území, jež jsou z ekonomického systému naprosto vyčleněna. Pechal (2011) uvádí, že vznik marginálních oblastí bývá často podmíněn přímým, zpravidla politickým rozhodnutím, jež má dále dopady na postavení těchto území v regionálním systému. Autor dále udává, že v České republice lze za marginální oblasti považovat pouze vojenské újezdy, přičemž jejich marginalita je umělá, jelikož se jedná o území marginalizovaná především ekonomicky. Z pohledu české geografické literatury nelze tedy považovat prolínání pojmů periferní a marginální za příliš zásadní. Jak uvádí Jauhiainen (1997), je studium revitalizace vojenských prostorů (ať už vojenských základen, obytných oblastí nebo průmyslu) pro geografy poměrně nová a zajímavá výzkumná oblast. O tom svědčí mj. i četnost jednotlivých výzkumných projektů, které jsou financovány Evropskou unií1. Za mnohé lze jmenovat například projekt „Restrukturalizace a konverze obrany“ (Evropská komise, 1995). Autor dále uvádí, že problematika vypořádání se s důsledky odzbrojování území je řešena také na úrovni regionálních institucí, což dokazuje na příkladu Bonnského mezinárodního

1

V České republice proběhl například v roce 2010 projekt „Přeměna bývalé vojenské střelnice na městský park“ v Uherském Hradišti. V rámci projektu bylo nutné vyřešit bezpečnost místních obyvatel, jelikož pro ně představovala zdejší střelnice, vzhledem ke své rozloze (téměř 2 ha) a současně poloze uprostřed obytných celků, velké nebezpečí (Fondy Evropské unie, 2010).

12

centra pro konverzi.2 Dle autora lze navíc při formulování teoretických přístupů ke zkoumání konverze vojenských území použít studie revitalizací průmyslových areálů, jelikož mohou poskytnout zajímavé možnosti pro srovnání z ekonomického, sociálního, kulturního, politického a environmentálního hlediska. Výzkumem periferních (marginálních) území se v České republice zabývá v současnosti celá řada nejen geografů, v jejichž zájmu stojí především nynější postavení VÚ a proces jejich konverze. Hlavním výzkumným tématem je ovšem nalezení co nejšetrnějšího postupu zpětného začleňování těchto marginálních území do regionálních struktur. Přičemž v nejostřejším kontrastu zde stojí dva protichůdné zájmy. Prvním je ochrana přírody a krajiny, a druhým socioekonomický rozvoj (Hájek, 2010). Tato změna v postoji k vojenským újezdům nastala v souvislosti s politickou transformací země po událostech roku 1989, kdy se začalo formovat několik názorů na využívání bývalých vojenských lokalit. Za nejvýznamnější příspěvky ke zkoumání tohoto aktuálního tématu lze v této souvislosti považovat práce Jeřábka, Dokoupila a Havlíčka (2004), Chromého a Jančáka (2005), Havlíčka a kol. (2005), Svobody (2009) či Seidla a Chromého (2010).

4.2 Legislativní vymezení vojenských újezdů v ČR Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR (1999) uvádí, že „obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému“. Ve stejném zákoně je také definován pojem vojenský újezd jako „vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil“ (Zákon o zajišťování obrany ČR, 1999). Z hlediska členění státu jsou vojenské újezdy samostatným správním celkem na úrovni obcí, jejichž správu vykonává újezdní úřad. Zákon dále vyjmenovává vojenské prostory na území ČR a také vymezuje jejich hranice. Následující tabulka (Tab. 1) obsahuje základní údaje o vojenských prostorech, které se v současnosti nachází na území České republiky. Geografická poloha všech vojenských újezdů v rámci ČR je zaznamenána na obrázku 1 (Obr. 1).

2

V rámci České republiky lze zmínit projekt Grantové agentury Univerzity Karlovy „Problémy územního rozvoje bývalých a současných vojensky využívaných oblastí“ (viz http://is.cuni.cz/webapps/index.php?controller=GaukPublicDetail&action=index&entId=324561).

13

Tabulka 1: Základní údaje o vojenských újezdech v ČR v roce 2012 Vojenský újezd

Kraj

Celková rozloha (ha)

Výcvikové plochy (ha)

Počet obyvatel

Hradiště

Karlovarský

33 161

17 015

560

Libavá

Olomoucký

32 733

10 770

1 074

Boletice

Jihočeský

21 953

6 073

307

Brdy

Středočeský

26 009

3 217

35

Březina

Jihomoravský

15 817

2 992

2

129 673

40 067

1 978

Celkem X Zdroj: Kazatel, 2012b, vlastní úprava.

Obrázek 1: Vymezení geografické polohy vojenských újezdů v rámci ČR Zdroj: Kazatel, 2012b.

Lze konstatovat, že počet i velikost vojenských újezdů závisí na celkových politických, historických a ekonomických podmínkách v zemi. Tuto tezi lze podložit skutečností, že první redukce počtu újezdů v ČR proběhla již v roce 1991, a to zrušením VÚ Ralsko, Dobrá Voda a Mladá, kdy byl jejich počet snížen z původních osmi na současných pět (Mičica, 2007). Již v té době se objevilo mnoho plánů na využívání uvolněných území. Například na území bývalého vojenského újezdu Mladá, který se nacházel ve Středočeském kraji, mělo být revitalizováno letiště Boží Dar, které mělo nabýt mezinárodního významu. Mimo jiné se objevily také plány na vybudování golfového hřiště nebo záměr společnosti Škoda Auto na výstavbu zkušebního polygonu. Všechny 14

tyto plány ovšem narazily na odpor místních obyvatel a ochránců přírody. Ze zamýšlených projektů zde nebyl dosud žádný realizován (Arnika, 2012). Vojenský újezd Ralsko se nacházel na hranici krajů Středočeského a Libereckého. Zatímco Středočeský kraj plánuje na území bývalého vojenského újezdu v blízkosti Mladé Boleslavi vznik sportovně-rekreačního areálu, Liberecký kraj se svými původními plány na výstavbu sluneční elektrárny neuspěl3. V souvislosti s transformací Armády ČR, založené hlavně na redukci počtu vojáků v činné službě, navrhlo Ministerstvo obrany dne 4. ledna 2012 optimalizaci počtu a rozlohy vojenských újezdů. Základním cílem celého procesu má být úprava hranic všech vojenských újezdů a úplné zrušení vojenského újezdu Brdy. V rámci Ministerstva obrany byla zřízena Komise pro optimalizaci vojenských újezdů, jejímž úkolem je především řízení celého procesu optimalizace a příprava a zajištění potřebných podkladů (Kazatel, 2012a). Inspirací zde může být již provedená konverze VÚ Dobrá Voda (blíže viz Seidl a Chromý, 2010) nebo z části též VÚ Ralsko (Vačkář, 1998). Celý proces optimalizace je spojen se změnou výše zmíněného zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky ve znění pozdějších předpisů. Dvěma prioritními tématy je v současné době pyrotechnická očista území a vyřešení územněsprávního členění oblastí. Návrh zákona by měl jednoznačně stanovit zejména nové hranice vojenských újezdů a územněsprávní i majetkoprávní uspořádání vyčleněného území. O budoucím územněsprávním uspořádání hlasovali obyvatelé újezdů v anketě, která proběhla ve VÚ Hradiště, Libavá a Boletice ve dnech 10. – 11. února 2012. Hlavním úkolem ankety bylo zjistit, zda obyvatelé újezdů preferují vznik nové obce nebo připojení k některé z již existujících obcí v okolí újezdu. Výsledky ankety jsou blíže popsány v kapitole 6. Cílovými skupinami, jichž se optimalizace bezprostředně dotkne, budou dle Kazatele (2012a): Ministerstvo obrany, Vojenské lesy a statky ČR, s.p. (VLS ČR, s.p.), Armádní servisní, příspěvková organizace Praha (AS-PO), nově vznikající obce (nebo obce, k nimž budou sídelní celky přičleněny), současní obyvatelé vojenských újezdů a restituenti.

3

Viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/136902-liberecky-kraj-zacina-s-vyuzitim-arealuralsko-od-nuly/ nebo http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/121441-v-ralsku-vznika-sportovnerekreacni-areal/.

15

5 OPTIMALIZACE VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ V ZAHRANIČÍ Problematika zmenšování a restrukturalizace vojenských prostorů se netýká pouze České republiky. Stejný problém je řešen například na blízkém Slovensku, ve Spojených státech Amerických či v Estonsku, jehož výchozí podmínky pro optimalizaci jsou velmi podobné těm v ČR, a to především díky obdobným historickým a politickým poměrům v obou zemích. Pro přiblížení možných způsobů revitalizace jsou na tomto místě uvedeny příklady ze zahraničí.

5.1 Slovensko: zrušení vojenského újezdu Javorina Javorina byl vojenský újezd v okrese Kežmarok nedaleko Tatranského národního parku. Byl zřízen 1. ledna 1953 na území pěti katastrálních jednotek – Levočská dolina, Ľubické kúpele, Ihla, Sýpková a Blažov. Celková rozloha prostoru činila 31 638 ha. Zrušení vojenského prostoru souviselo s reformou armády. Souběžně s tím jak se měnil její charakter, probíhala redukce počtu výcvikových prostorů. Javorina byla největším výcvikovým prostorem na území Slovenské republiky a současně také jediným újezdem, kde bylo možné vykonávat střelby z protiletadlových raketových kompletů blízkého dosahu. To znamenalo například možnost pronájmu VVP zahraničním armádám a jistou soběstačnost ve výcviku slovenské armády (Tlačová agentúra Slovenskej republiky, 2005). Přesto byl k 1. lednu 2011 VVP Kežmarok, po téměř 60 letech své existence, zrušen. Vojenský výcvik zde byl však oficiálně ukončen již v prosinci roku 2005. Jesenský (2010) konstatuje, že zrušení vojenského újezdu Javorina mělo vliv především na územněsprávní členění okresu Kežmarok, ale i na mapu celého Slovenska, jelikož bylo území újezdu rozděleno do čtyř existujících okresů. Na části bývalého vojenského prostoru Javorina měly být uskutečněny restituční nároky. Jak uvádí Ministerstvo obrany Slovenskej republiky (2011) je výměra pozemků, na které byly tyto nároky uplatněny, 12 432 ha, což představuje přibližně 39 % z celkové výměry újezdu. Hlavní přínos byl podle stejného zdroje spatřován především ve snížení nákladů na hlídání celého újezdu. Výdaje měly být sníženy z původního 1 milionu eur na 170 000 eur ročně. Obavy spojené se zrušením vojenského újezdu souvisely především se snížením zaměstnanosti v regionu,

16

nekontrolovatelné těžby dřeva a pytláctví. Problém představovalo také chátrání opuštěných budov a zhoršování celkového technického stavu infrastruktury. Zajímavým

aspektem

spojeným

s Javorinou

je

především

sociální

dimenze

optimalizace. Ze čtyř vystěhovaných obcí, Blažov, Dvorce, Ľubické kúpele a Ruskinovce, nezůstalo po vzniku vojenského újezdu vůbec nic. V rámci optimalizace byly navráceny pozemky, ale už ne domovy, což je občany vnímáno převážně negativně. Dalším problémem je fakt, že po zániku vojenského újezdu byly historické katastry výše zmíněných obcí přičleněny k některé z již existujících obcí v okolí újezdu a obce tak definitivně zanikly4.

5.2 Estonsko: revitalizace vojenského letiště Raadi, Tartu V Estonsku byly mezi roky 1940–1980 v rámci sovětské okupace zabrány téměř 2 % (85 000 ha) státního území, na kterých byly sovětskou armádou vybudovány vojenské areály (Jauhiainen, 1997). V roce 1940 bylo totiž Estonsko začleněno do Sovětského svazu (a to až do vyhlášení nezávislosti v roce 1991). První základny byly vybudovány například na ostrovech Saaremaa a Hiiumaa a v pobřežních městech Paldiski či Haapsalu. Jauhiainen (1997) dále uvádí, že se poslední sovětské jednotky ze země stáhly v roce 1994 a právě tehdy vyvstala důležitá otázka regenerace a revitalizace vojenských prostorů. V té době přesahoval počet vojenských výcvikových zařízení potřeby estonské armády, a tak byly některé areály opuštěny, zatímco jiné byly předány do samosprávy místním úřadům (Rahva Hääl, 1994). V Estonsku byla největší pozornost věnovaná bývalému vojenskému letišti Raadi v blízkosti města Tartu. To bylo údajně největším sovětským vojenským letištěm v Evropě. Samotné Tartu je druhé největší město Estonska, v němž se nachází nejstarší a největší univerzita, která byla založena v roce 1632 (Říman a kol., 1987). Vojska SSSR se z letiště v Tartu stáhla až v roce 1993. V témže roce bylo území předáno do samosprávy města (Kilgi, 1995). Poprvé se začaly alternativní možnosti využití bývalého sovětského letiště diskutovat v rámci mezinárodního semináře v roce 1995. Zde byly navrženy čtyři základní strategie využití základny (Jauhiainen, 1997):

4

Viz http://poprad.korzar.sme.sk/c/5688544/vojaci-vratili-javorinu-ale-nie-domovy.html.

17

1) využívání Raadi nadále jako vojenského letiště, 2) využívání místní infrastruktury pro účely civilního letiště, 3) nalezení jiných využití než pro letecké aktivity a 4) celkové opuštění prostoru. Raadi má vhodné klimatické i geografické podmínky pro provoz letiště. Estonské obranné síly se ovšem rozhodly bývalé letiště nadobro opustit, čímž byla zavrhnuta varianta rozvoje dalších vojenských leteckých aktivit v prostoru. Možnost využívání místní infrastruktury pro civilní osobní či nákladní leteckou dopravu byla, jak uvádí Laherto (1995), zavrhnuta mnohými mezinárodními experty na leteckou dopravu prakticky okamžitě. Důvody byly především v ekonomické rovině tohoto návrhu, jelikož by špatný technický stav zařízení v celém prostoru vyžadoval obrovské finanční částky na modernizaci. Velmi diskutované bylo také nalezení jiných využití zdejší infrastruktury. Postimees (1996) uvádí návrh rozvoje Raadi jako víceúčelového prostoru pro bydlení, vzdělávání, podnikání a průmysl. Přední výhodou tohoto návrhu je fakt, že ve městě Tartu je pro tyto aktivity poměrně omezený prostor. Vzniklo by tak tedy úplně nové zázemí podporující nové příležitosti rozvoje celého města. Nevýhoda spočívá v „poškozeném životním prostředí

a potřebě vybudovat

nebo obnovit

veškerou

potřebnou

infrastrukturu“ (Jauhiainen, 1997). S tímto názorem souhlasí také Mander (1995), který dodává, že celková míra silného znečištění půdy a podzemní vody zde není naštěstí příliš vysoká. Návrh celkového opuštění bývalého vojenského letiště Raadi působí zdánlivě jako nejlevnější způsob řešení. Jauhiainen (1997) tvrdí, že by tato varianta ovšem mohla představovat velké finanční výdaje spojené se sanací ekologických zátěží v celém prostoru.

5.3 USA: vojenské základny v Kalifornii Problematika uzavírání základen je v rámci USA historicky dlouho diskutovaným tématem, které začalo být řešeno již od konce 2. světové války. Širší zájem o sociálně-ekonomické dopady se však váže až k období Vietnamské války, kdy panovaly značné obavy o ekonomický rozvoj lokalit v zázemí základen. Studie 18

zkoumající dopady uzavírání základen, jež byly rušeny po skončení Vietnamské války, však dokazují vysokou schopnost obcí navázat na své původní ekonomické postavení. Daicoff a kol. (1970) uvádí, že míra nezaměstnanosti vzrostla v důsledku uzavírání základen o necelých 5 %. Oproti tomu MacKinnon (1978) tvrdí, že neexistují žádné přímé důkazy zvýšení nezaměstnanosti v souvislosti s uzavřením vojenských základen v dotčených regionech a dokládá pouze úbytek pracovních míst s vyššími příjmy. V souvislosti se skončením „studené války“ postupně klesaly výdaje USA na obranu, což vedlo k uzavírání vojenských prostorů. Tato problematika se postupně stala jednou z nejvíce diskutovaných událostí obyvatel obcí a měst sousedících s vojenskými prostory. A to především z důvodu obav veřejnosti, která předpokládala přímo apokalyptické dopady uzavírání základen na místní poměry. Tato očekávání byla ještě více podpořena nepříznivými ekonomickými prognózami. Předpovídalo se například, že míra nezaměstnanosti v Merced County, kde se nacházela vojenská základna Castle Air Force, může z původních 14 % vzrůst po uzavření základny až na 22 % a v Monterey County, se základnou Fort Ord, může narůst k 19 % z původních 10 %. Signifikantní studií je v tomto směru práce Dardii a kol. (1996), která se zabývala konverzí tří vojenských prostorů, a to: 1) Geogre Air Force, nacházející se v San Bernardino County, která byla uzavřena v prosinci roku 1992, 2) Fort Ord, nacházející se v Monterey County, uzavřena v září roku 1994 a 3) Castle Air Force Base, nacházející se v Merced County, která byla uzavřena v říjnu roku 1994. Základna George AFB byla založena v roce 1941 a nacházela se přibližně 97 km severovýchodně od Los Angeles v Mohavské poušti. Jak uvádí Dardia a kol. (1996), zažívala sousední města Victorville, Applevalley a Hesperia v letech 1970 – 1990 prudký rozvoj. Autoři dále uvádí, že základna byla největším zaměstnavatelem obyvatel okresu San Bernardino. Obce v okolí základny George AFB ovšem prosperovaly předtím, než zde byl vojenský prostor vybudován, v průběhu jeho existence a také po jeho uzavření. Výsledky studie zrušení této základny nesplnily původní předpoklad, že uzavření základny v regionu má pouze negativní dopad na okolí, který je převážně vztažen do ekonomické roviny.

19

Důvodem byla podle autorů studie poměrně dobrá hospodářská situace celého okresu San Bernardino. Základna Castle AFB byla naopak lokalizována v nejchudším okrese (dle příjmu na obyvatele) v Kalifornii. Byla založena v roce 1946 a nacházela se přibližně 198 km jihovýchodně od San Francisca. V případě zdejší základny byly u sledovaných kritérií pozorovány pouze malé změny, tzn. dopad uzavření nebyl nikterak významný. Obcím se z ekonomického hlediska dařilo stejně jako ostatním obcím a městům, v jejichž blízkosti nebyla uzavřena žádná vojenská základna. K tomuto závěru přispěla dle autorů skutečnost, že ze všech pracovníků základny jich v okrese zůstala po jejím uzavření i nadále zaměstnána téměř 1/3 (viz Dardia a kol., 1996). Základna Fort Ord se nacházela v zálivu Monterey a byla založena v roce 1917. Velmi intenzivně byla využívána především v průběhu Vietnamské války. V přilehlých městech Marina, Monterey, Salinas a Pacific Grove žilo přibližně 15 % zaměstnanců základny (Dardia a kol., 1996). Uzavřením této základny byly negativně postiženy převážně obce v její bezprostřední blízkosti, což bylo i prvotním předpokladem studie. Studie potvrdila, že nejvíce utrpěly uzavřením základen především menší obce v jejich okolí, které byly více či méně geograficky i sociálně izolované, a měly málo rozvinutý průmysl. Na základě těchto zjištění poté formulovali autoři následující závěry: 1) dopady uzavírání základen jsou vysoce lokalizované, 2) čím větší je velikost základny vzhledem k okolním obcím, tím větší jsou dopady jejího uzavření na okolí a 3) dlouhodobý ekonomický vývoj obcí sousedících s vojenskými prostory je podmínkou celkových výsledných efektů plynoucích z uzavření základen.

20

6 CHARAKTERISTIKA VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ NA ÚZEMÍ ČR Vojenský újezd je vymezené území státu určené k zajišťování jeho obrany a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku na úrovni obce, na jejímž území vykonává státní správu újezdní úřad. Újezdní úřad je vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu a jako takový je podřízen Ministerstvu obrany. Majetek, který se na území újezdu nachází, smí být pouze ve vlastnictví státu. Výjimku tvoří majetek vnesený, kterým se rozumí jakýkoliv movitý majetek. Vojenský výcvikový prostor (VVP) je pak definován jako část území újezdu určená pro výcvik vojsk, skládající se z jednotlivých výcvikových zařízení, komunikací a prostorů pro výcvik (Mičica, 2007). Důležitým aspektem vzniku vojenských výcvikových prostorů a střelnic byla v minulosti dle Seidla a Chromého (2010) zejména jejich geografická poloha a s ní související odlehlost těchto území, nízká hustota zalidnění a pozice ovlivněná politickými a socio-demografickými procesy a změnami. Tyto prvky lze dle autorů sledovat především u VÚ Hradiště, Libavá a Boletice, které vznikly v prostředí významně ovlivněném válečným a poválečným vývojem. Celkový vývoj počtu vojáků v činné službě a počtu vojenských zařízení na území ČR v letech 1990 – 2011 zachycuje Tab. 2. Do roku 1991 využívala Československá armáda celkem 12 vojenských újezdů se 14 vojenskými výcvikovými prostory na území o rozloze téměř 2 650 km2, což představovalo přibližně 2 % rozlohy státu (Komár, 1993). Právě v roce 1991 proběhla po analýze potřeb využití území první vlna konverze vojenských újezdů, kdy byly zrušeny VÚ Ralsko, Dobrá Voda a Mladá. Kazatel (2012b) uvádí, že vojenské újezdy pokrývají v současné době přibližně 1,7 % rozlohy státu, což je mnohem více než například v sousedním Německu a Polsku (0,5 % rozlohy státu) nebo v Rakousku (0,4 % rozlohy státu). Proto byla Ministerstvem obrany navržena optimalizace počtu a rozlohy vojenských újezdů. Návrh zapracovává především vojenské aspekty, a to požadavek modernizace a provozování jen nezbytného počtu výcvikových zařízení nutných k zabezpečení výcviku vojsk. Zároveň musí výcvik zůstat zabezpečen v plném rozsahu na současné zbraně a druhy střeliva. Z ekonomického hlediska je optimalizace nutná zejména kvůli stávající finanční situaci a provedeným rozpočtovým opatřením resortu. Dlouhodobě se předpokládá úspora provozních nákladů v řádech desítek až stovek milionů korun. Ekologický aspekt 21

optimalizace souvisí s ochranou přírody a krajiny v dotčených územích. Návrh optimalizace z března roku 2012 předpokládá zachování územní ochrany přírodního prostředí v současném rozsahu. Tabulka 2: Vývoj počtu vojáků v činné službě a počtu vojenských zařízení v letech 1990 — 2011

Stav k 1. 1.1990 1. 1. 1993 1. 1. 2005 1. 1. 2011

Počet vojáků v činné službě 205 714 (ČSFR) 115 119 27 208 25 000

Počet vojenských újezdů 8 (na území ČR) 5 5 5

Střelnice mimo VÚ

Posádková cvičiště

66 (na území ČR) 59 16 11

86 (na území ČR) 79 18 14

Zdroj: Kazatel, 2012b.

Optimalizací počtu a rozlohy vojenských újezdů na území České republiky má být vyřešena zejména problematika života obyvatel na těchto územích (ti jsou omezeni například ve svých občanských právech nebo ve vlastnictví nemovitostí atd.), restituční nároky vlastníků pozemků a současně budou sníženy výdaje na provoz a investice Armády ČR. V současné době je možné zaznamenat sílící tlak veřejnosti na zcivilnění území vojenských újezdů (to potvrzují i Seidl a Chromý, 2010). Autoři ale vzápětí dodávají, že armády některých západoevropských zemí cvičí své obranné síly právě ve vojenských újezdech České republiky. V tom je možné spatřovat jeden ze zásadních důvodů zachování vojenských újezdů na území ČR, a to zejména proto, že příjmy z pronájmu cvičišť plynou přímo do státního rozpočtu. Důležitým prvkem jsou také koncentrující se přírodní hodnoty ve všech vojensky využívaných územích a s tím související územní i druhová ochrana přírody a krajiny. Obecně lze nalézt několik společných znaků všech VÚ v ČR. Mezi ty patří zejména legislativní vymezení v podobě zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR ve znění pozdějších předpisů, který upravuje zejména současné hranice VÚ. Společné znaky lze však nalézt také v průběhu jednotlivých opatření, která bude nutno v rámci optimalizace provést. Mezi limitující faktory patří: -

nutnost zabezpečit výcvik vojsk v plném rozsahu,

22

-

vyjmutí pouze prostorů mimo ohrožené plochy (na kterých není nutné provádět dodatečnou pyrotechnickou očistu5),

-

přítomnost nemovitých kulturních památek,

-

správa majetku náleží do vlastnictví státu

-

možnost odkupu bytového fondu obyvateli VÚ6,

-

špatný technický stav místních infrastruktur a

-

přítomnost zvláště chráněných území7.

6.1 Vojenský újezd Hradiště Vojenský újezd Hradiště se nachází v Karlovarském kraji asi 20 km severovýchodně od Karlových Varů. Se svojí rozlohou 33 161 ha je největším vojenským újezdem na území České republiky. Zdejší výcvikový prostor vznikl v roce 1953 na území Vojenského újezdu Hradiště, který byl zřízen na základě zákona číslo 169/1949 Sb., Národního shromáždění o vojenských újezdech. Hranice byly vytýčeny rozhodnutím vlády Československé republiky po dohodě s tehdejším Krajským národním výborem Karlovy Vary dne 4. 3. 1953 (Roušar, 2006a). Prostor se nachází na vulkanickém pohoří třetihorního původu, které významným způsobem formuje zdejší rozmanitou přírodu. Doupovské hory, na jejichž kopcích se VÚ Hradiště rozkládá, vynikají zachovalým původním rázem krajiny, což svědčí velkému množství vzácných druhů flóry a fauny. Neméně unikátní je také výskyt minerálních pramenů. Z hlediska stavu přírody patří vojenský újezd Hradiště k nejzachovalejším územím v České republice (Kinšt, 2013). Celé území vojenského újezdu Hradiště náleží do Evropsky významné lokality Hradiště a částečně do Ptačí oblasti Doupovské hory. Jednotlivé druhy výcviku, které ve VÚ Hradiště probíhají, jsou blíže popsány v příloze č. 1. Na území VÚ Hradiště se nachází unikátní součinnostní střelnice Žďár, na které lze 5

Výjimku tvoří VÚ Brdy. Ministerstvo obrany nemá právní povinnost obyvatelům převod vlastnického práva umožnit, avšak po provedení optimalizace již není žádný důvod si dotčený bytový fond ponechávat ve vlastnictví. Na tomto místě je dále důležité zmínit životní situaci obyvatel újezdů, kdy je s ohledem na sociální a finanční situaci převážné většiny obyvatel újezdů potřeba diskutovat také kupní cenu nemovitostí. Tento problém je možno vyřešit například převodem dotčených nemovitostí do vlastnictví nově vzniklých obcí či kraje (Kazatel, 2012a). 7 V tomto případě dojde pouze ke změně správního orgánu, pod jehož kompetenci bude ochrana těchto území spadat. Těmi budou Ministerstvo životního prostředí nebo příslušný krajský úřad. Komplexně tak zůstane ochrana přírody a krajiny nezměněna. 6

23

provádět výcvik za účasti všech druhů vojsk. Významná je také protiletadlová střelnice Březina, která jako jediná umožňuje střelbu protiletadlových raketových kompletů s účinným dostřelem do 5,5 km, včetně systémů zavedených v armádách NATO (Roušar, 2006a).

6.1.1 Optimalizace vojenského újezdu Hradiště Návrh optimalizace z března roku 2012 pojednává o vyčlenění přibližně 5 117 ha, tedy cca 15 % celkové současné rozlohy vojenského újezdu. Újezd bude zmenšen především na jihozápadě, jihu a jihovýchodě území (viz příloha č. 2). Na území vojenského újezdu se nachází celkem 15 různě velkých sídel, jež obývá 560 osob. Územněsprávní členění vyjmutých částí, respektující výsledky ankety mezi obyvateli vojenského újezdu, předpokládá následující podobu (Kazatel, 2012a): -

vznik nové samostatné obce Hradiště s místními částmi Dolní Lomnice, Lučiny, Svatobor a Činov, s vyčleněním souvislého katastrálního území v západní části vojenského újezdu,

-

vznik samostatné obce Bražec nebo připojení k obci Bochov,

-

připojení obce Albeřice k obci Verušičky, včetně samot Malý Hlavákov a Sklárna,

-

připojení obce Bukovina k obci Podbořanský Rohozec, včetně samot Ořkov a Střelnice,

-

připojení obce Obrovice k obci Radonice u Kadaně,

-

připojení obce Korunní Kyselka k obci Stráž nad Ohří a

-

připojení katastrálního území Valeč k jihovýchodní části vojenského újezdu bez obyvatel.

Z hlediska budoucího rozvoje území se jako nejdůležitější jeví především převod několika nemovitých kulturních památek do vlastnictví příslušných obcí (např. torzo kaple připadnuvší sídelnímu útvaru Bukovina), technické infrastruktury (pozemní komunikace, čistírny odpadních vod) a kulturního a sociálního zázemí (např. kulturní domy, jež budou převedeny do majetku sídelních útvarů Lučiny a Bražec nebo hřiště se zpevněným a travnatým povrchem, které bude přiděleno obci Albeřice).

24

6.2 Vojenský újezd Brdy Vojenský újezd Brdy se nachází ve Středočeském kraji ve vzdálenosti přibližně 60 km jihozápadně od Prahy. Újezd byl zřízen na základě zákona číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, na místě dělostřelecké střelnice, jež zde byla založena roku 1927. Vojenský újezd Brdy zaujímá prostor o celkové rozloze 26 009 ha. Území vojenského újezdu Brdy se rozkládá v centrální části Brdské vrchoviny. Reliéf zdejší krajiny je kopcovitý s převážně lesnatou krajinou. Území Brdské vrchoviny je vedeno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod. Vodní plochy, které se na území újezdu nachází, slouží jako zdroj pitné vody pro okolní obce. Území vojenského újezdu je z hlediska přírodního prostředí velmi cenné (Svoboda, 2009). V jeho bezprostřední blízkosti se nachází Přírodní parky Brdy, Třemšín, Trhoň a Hřebeny. Jednotlivé druhy výcviku na území VÚ Brdy přibližuje příloha č. 1. Vojenský újezd Brdy je jedinečný svým systémem palebných a pozorovacích stanovišť pro střelbu dělostřelectva na maximální vzdálenosti a střelnic pro zkušební činnost letectva (Roušar, 2006b). V roce 2008 byla podepsána smlouva o umístění amerického radaru pro podporu protiraketové obrany USA a Evropy na území zdejšího vojenského prostoru. V současné době je výstavba prozatím odložena, ale i nadále je toto téma často diskutované na místní i národní úrovni.

6.2.1 Zrušení vojenského újezdu Brdy První názory na zrušení tohoto újedu se začaly dle Svobody (2009) objevovat již v roce 1989, kdy byly kvůli výhodné pozici a rozlehlosti prostoru zamítnuty, a újezd byl nadále využíván Armádou ČR. V dalších letech, s postupující profesionalizací armády, byly některé z okrajových částí újezdu zpřístupněny veřejnosti. Současný návrh optimalizace hovoří o úplném zrušení vojenského újezdu Brdy, ačkoliv dělostřelecká posádka v Jincích zůstane zachována (viz příloha č. 2). V rámci optimalizace bylo řešeno především územněsprávní členění, očista území od pyrotechnické zátěže a ochrana přírody a krajiny. Územněsprávní uspořádání území újezdu po jeho zrušení předpokládá akceptovat historické katastry obcí z roku 1949. Katastrální území zaniklých obcí bude rozděleno mezi obce Strašice a Jince. Nepotřebný majetek bude v případě zájmu převeden na jiné organizační složky státu 25

nebo prodán v rámci výběrového řízení. Na tuto informaci reagovali především starostové obcí, které sdílí s vojenským újezdem administrativní hranici. Ti vyslovili obavu nad rozprodáváním pozemků i majetku Armády ČR, a to především z důvodu ztráty kontroly nad rozvojem celého území. Z tohoto důvodu bude na celé území vojenského újezdu po jeho zrušení vyhlášena stavební uzávěra (Pechal, 2011). Na výcvikových a cílových plochách v okrajových částech újezdu bude provedena pyrotechnická očista (do hloubky 30 cm pod povrchem) a na ostatních plochách budou provedeny povrchové sběry munice. V částech, které jsou již nyní přístupné veřejnosti, byl pyrotechnický průzkum proveden už před jejich zpřístupněním v letech 2007 a 2008. Nejdiskutovanějším tématem konverze vojenského újezdu Brdy je ochrana přírody a krajiny. Současný návrh optimalizace předpokládá vyhlášení chráněné krajinné oblasti (případně jiného druhu zvláště chráněného území) na území celého vojenského újezdu po jeho zrušení, avšak ještě před odchodem Armády ČR. Toto stanovisko se jeví jako nejvíce přijatelný model pro všechny dotčené aktéry regionálního rozvoje8. Problematikou převodu území pod civilní správu se blíže zabýval např. Pechal (2011) ve své diplomové práci „Integrace marginálních území do regionálního systému: příklad vojenského újezdu Brdy“. V té uvádí, že většina starostů okolních obcí je pro zachování vojenského újezdu v jeho současné rozloze, jelikož se domnívají, že ekologové umírňují dostatečným způsobem činnost Armády ČR na jeho území. Pokud by mělo dojít k úplné konverzi prostoru, pak zdůrazňují otázku ochrany přírody a využití armádních objektů. Autor dále uvádí, že zdejší region je do jisté míry omezený přítomností vojenského újezdu Brdy, avšak míru vlivu jeho přítomnosti na rozvoj obcí v zázemí nelze jednoznačně vyjádřit. Stejně tak nelze jednoznačně určit, zda je VÚ bariérou či impulzem k rozvoji obcí v jeho zázemí. Naopak Svoboda (2009) ve své práci „Problematika rozvoje regionu sousedícího s vojenským újezdem Brdy“ dokládá jednoznačný negativní vliv přítomnosti vojenského újezdu na rozvoj regionu. Vzápětí ale dodává, že to není jediná překážka rozvoje, ale roli zde hraje také poloha regionu v rámci vnitřní periferie a celkový charakter regionu (charakter krajiny a georeliéfu, socio-demografické charakteristiky apod.). Pozitivum pro rozvoj regionu naopak vidí ve zpřístupňování okrajových částí újezdu. Podle obou autorů lze pak region označit 8

Aktéry regionálního rozvoje se pro potřeby této práce rozumí starostové obcí v zázemí vojenských újezdů, popřípadě orgány krajské samosprávy a ministerstvo obrany.

26

jako stagnující, s projevy periferního území, do jisté míry omezený přítomností vojenského újezdu Brdy, avšak disponující potenciálem v oblasti přírodní, kulturní i historické, který nadále čeká na svoje využití v oblasti rozvoje.

6.3 Vojenský újezd Boletice Vojenský újezd Boletice se nachází na území Jihočeského kraje asi 50 km jihozápadně od Českých Budějovic. V roce 1947 vznikl na místě bývalého vojenského tábora vojenský výcvikový prostor Boletice, jehož hranice byly vytýčeny na základě rozhodnutí vlády Československé republiky číslo 161/47. Zdejší výcvikový prostor byl jako vojenský újezd ustanoven dne 1. 12. 1950 podle zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech (Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice, 2006). V současné době zaujímá rozlohu 21 953 ha a celkový počet obyvatel činní 307. Území vojenského újezdu se rozkládá na velmi členité vrchovině až hornatině s řadou hřbetů a převážně lesnatou krajinou. Také geologicky je zdejší území velmi pestré. Vojenský újezd Boletice se nachází v bezprostřední blízkosti NP Šumava, z části na území CHKO Šumava. Jeho jižní hranice je obklopena CHKO Blanský les. Z hlediska ochrany přírody patří zdejší území k nejcennějším v České republice. Je zde zachováno mnoho ohrožených biotopů a bohatých populací flóry a fauny (Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice, 2006). Téměř celé území vojenského újezdu náleží v současné době do Evropsky významné lokality Boletice a Ptačí oblasti Boletice. Jednotlivé druhy výcviku, k nimž je VÚ využíván, jsou vypsány v příloze č. 1. Vojenský újezd Boletice je vševojenským vojenským újezdem, jež umožňuje provádět výcvik jednotek pozemních sil ve střelecké a taktické přípravě, výcvik řízení vozidel a výcvik jednotek mírových sil. Jeho jedinečností je možnost výcviku překonávání vodní překážky.

6.3.1 Optimalizace vojenského újezdu Boletice Návrh optimalizace hovoří o vyčlenění přibližně 12 % celkové současné rozlohy vojenského újezdu, což odpovídá území o rozloze téměř 2 635 ha (Kazatel, 2012a). Optimalizací bude změněna hranice především v jižní části újezdu, menší změna proběhne na severu území (viz příloha č. 2).

27

Na území vojenského újezdu se nachází celkem 4 sídelní útvary, jejichž územněsprávní členění bude respektovat výsledky ankety a předpokládá následující podobu (Kazatel, 2012a): -

vznik nové samostatné obce Polná na Šumavě s místní části Květušín,

-

připojení obce Boletice k obci Kájov,

-

připojení obce Třebovice k obci Ktiš a

-

připojení samoty Křišťanov k obci Křišťanov.

Potenciální vliv na rozvoj území může mít zejména převod majetku, který je v současné době v hospodaření Vojenské ubytovací a stavební správy Praha. Jedná se především o ubytovny, které budou převedeny do vlastnictví obcí Polná na Šumavě a Otice, a které by mohly v budoucnu pokrýt poptávku po ubytovacích kapacitách v oblasti. Problematikou konverze vojenského újezdu Boletice se zabývali například Seidl a Chromý (2010), kteří ve své práci porovnávali především možnosti dalšího vývoje regionu a dosavadní přístupy k integraci vojenského újezdu do regionálního systému. Autoři uvádí, že zcivilnění části újezdu je aktéry regionálního rozvoje vnímáno jako silný impulz rozvoje přilehlých obcí. V případě Boletic však poukazují na skutečnost, že jsou to právě aktéři regionálního rozvoje, kteří naprosto rezignovali na hledání inspirace v modelových projektech v prostředí České republiky či v zahraničí9.

6.4 Vojenský újezd Libavá Vojenský újezd Libavá se nachází v Olomouckém kraji, asi 20 km severovýchodně od krajského města Olomouce. Zaujímá území o celkové rozloze 32 733 ha. Roku 1946 zde vznikl vojenský výcvikový tábor Moravský Beroun, na jehož území byl pak roku 1950 na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech založen VÚ Libavá. Vojenský újezd Libavá se rozkládá na území Oderských vrchů, které jsou součástí Nízkého Jeseníku. Reliéf krajiny je poměrně plochý a nepříliš členitý s převažujícím zastoupením smíšených lesů. Celý VÚ je z ekologického hlediska velice stabilní území s minimálním poškozením přírody a krajiny, navíc s neustálou tendencí zlepšování 9

Problémy spatřují autoři také v neprovázanosti rozvoje s ochranou přírody a krajiny, ačkoliv zdejší území vykazuje značné ekologické hodnoty. Dalším problémem je výrazná komunikační bariéra mezi aktéry regionálního rozvoje.

28

životního prostředí. Ve zdejší krajině se vyskytují cenné biotopy a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (Bílek, 2012).

6.4.1 Optimalizace vojenského újezdu Libavá Optimalizací bude vyčleněno přibližně 27 % současné rozlohy újezdu, což představuje přibližně 8 838 ha. Vojenský újezd bude zmenšen na SZ, SV, J, a JZ území (příl. č. 2). Na území vojenského újezdu se nachází 5 sídelních útvarů. Územněsprávní členění vyčleněného území bude respektovat následující výsledky ankety (Kazatel, 2012a): -

vznik nové samostatné obce Město Libavá s místní částí Heroltovice,

-

vznik nové samostatné obce Luboměř pod Strážnou,

-

připojení obce Kozlov k některé sousední obci (předpokládá se přičlenění k Velkému Újezdu nebo Lipníku nad Bečvou),

-

připojení obce Slavkov k některé sousední obci (předpokládá se přičlenění k Lipníku nad Bečvou nebo k Velkému Újezdu),

-

na základě požadavku obce Budišov nad Budišovkou uvolnění okrajové části území v severovýchodní části území dle historického katastrálního členění,

-

na základě požadavku obce Velký Újezd uvolnění okrajové části území v jihovýchodní části území dle historického katastrálního členění,

-

předání požadovaného historického území obce Mrsklesy a myslivny VLS ČR, s.p., která spadá do katastru Libavá,

-

úprava hranice u obce Hlubočky procházející pozemkem a budovou myslivny,

-

úprava hranice u obce Hadinkas vyčleněním neužívaného výcvikového zařízení k umožnění jeho prodeje a

-

úprava hranice u obce Magdalénský Mlýn s vyčleněním neužívaného výcvikového zařízení k umožnění jeho prodeje.

Potenciální vliv na rozvoj regionu pak může mít vyčlenění objektů škol, restaurací, obchodních středisek, kostelů, kulturních domů a dalších, které jsou v současné době majetkem Vojenské ubytovací a stavební správy Praha. Vojenské lesy a statky, s.p. vlastní v současné době některé bytové a rodinné domy, kostely, pozemky a komunikace v intravilánech obcí, zdroje vod a čističky odpadních vod, které mohou v budoucnu napomoci k pozitivnímu rozvoji regionu.

29

7 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA VÚ Březina se nachází na severovýchodě Jihomoravského kraje a značná část jeho severovýchodní

hranice

tvoří

zároveň

hranici

mezi

krajem

Jihomoravským

a Olomouckým. Újezd je lokalizován v severní části okresu Vyškov a se svojí rozlohou 15 817 ha zaujímá přibližně třetinu jeho celkové rozlohy. Vojenský újezd tvoří protáhlé území, od severu k jihu přibližně 20 km dlouhé a od západu k východu asi 5-15 km široké, které je rozčleněno do šesti katastrálních jednotek: Doubrava, Kotáry, Osina, Pulkava, Stříbrná u Březiny a Žbánov. Vojenský újezd Březina je součástí MAS Na cestě k prosperitě. Veřejnosti je vstup na území újezdu umožněn pouze na základě platného povolení ke vstupu, které však není od roku 2005 nezbytné pro pohyb ve vymezených volně zpřístupněných okrajových částech na severu, východě a západě území (tyto prostory zabírají přibližně pětinu celkové rozlohy újezdu). Na území vojenského újezdu se nenachází žádná obec. Výjimkou je pouze civilní enkláva obce Podivice, která je vojenským újezdem obklopena, avšak tvoří samostatnou obec se všemi náležitostmi. Zástavba na území újezdu je roztroušená, zastoupená osamocenými hájenkami (ty jsou pouze tři), případně jinými stavbami sloužícími k účelu výkonu lesního hospodářství či výcviku vojsk (Prokeš, 2008). Vojenský újezd Březina bude v rámci optimalizace zmenšen na Z a zejména pak na JV části území (viz příloha č. 2). Vyčleněno bude přibližně 5 % současné rozlohy, což je téměř 726 ha. Hlavními cíli optimalizace jsou zejména vyřešení restitučního nároku JUDr. Belcrediho, vyčlenění hájenek a dořešení drobných nepřesností hranice újezdu v jeho okrajových částech. Návrh katastrálního členění území po změně hranic VÚ předpokládá následující úpravy (Kazatel, 2012a): -

část území u Zelené Hory připojit k obci Zelená Hora,

-

území ve vlastnictví JUDr. Belcrediho připojit k obci Otaslavice,

-

hájovnu u obce Podivice připojit k obci Otaslavice,

-

část území a komunikace mezi obcemi Prostějovičky a Křenůvky připojit dle historického katastrálního členění k obci Prostějovičky a Myslejovice (obec Křenůvky je místní součástí Myslejovic),

-

hájovnu Osina připojit k obci Krumsín,

-

novosadský výběžek připojit k městysu Drahany, 30

-

území východně od obce Podivice po hranici majetku Dr. Belcrediho připojit k obci Podivice a

-

údolí drobného vodního toku Brodečka připojit k obci Otaslavice.

7.1 Vymezení zájmového území Pro potřeby této práce je v souladu s metodikou Pechala (2011) jako zázemí VÚ definován prstenec obcí v jeho okolí, které sdílí s VÚ katastrální hranici nebo jsou v jeho těsné blízkosti, a lze tedy předpokládat významný vliv přítomnosti VÚ na jejich rozvoj. Seznam těchto 30 obcí, doplněný o některé základní demografické a ekonomické charakteristiky, obsahuje příloha č. 3. V užším slova smyslu tvoří zájmové území prostory vyčleňované z vojenského újezdu a obce, k nimž budou tato území nově katastrálně přiřazena. Těmito obcemi jsou Drahany, Myslejovice, Krumsín, Prostějovičky, Otaslavice (Olomoucký kraj) a Podivice a Zelená Hora (Jihomoravský kraj). Tyto obce jsou v příloze č. 3 barevně vyznačeny. Lze ovšem předpokládat, že změna funkčního využití vyčleňovaných parcel bude mít také dopad na rozvoj dalších obcí v zázemí VÚ.

7.2 Stručná historie zájmového území Obce v zázemí VÚ mají bohatou historii spojenou zejména s olomouckým arcibiskupstvím, díky čemuž se zde dochovalo množství významných kostelů, ale i mnoho drobných sakrálních památek. Ve vztahu k této práci jsou důležité především novodobé dějiny, které se začínají psát s počátkem 20. století. Během první poloviny 20. století byl celý region, stejně tak jako jiná území, postižen válečnými konflikty, avšak o to silněji, že již v roce 1935 zde byl vybudován výcvikový tábor se sídlem v Dědicích u Vyškova. Toto období je charakteristické mj. intenzivním odlesňováním, a to zejména pro potřeby vybudování dělostřelecké, pěší a letecké střelnice (Prokeš, 2008). Po německé okupaci byl vojenský tábor převzat německými vojenskými silami, které jej využívaly k výcviku svých vojsk. S tím byla mimo jiné spojena další výstavba zejména drobnějších staveb (strojovny, pozorovatelny aj.). Mikš a Stryjová (1987) uvádí, že byla ihned po převzetí moci okupanty rozšířena cvičiště vojenského prostoru, s čímž bylo spojeno vysídlení celkem 33 obcí. Po skončení 2. světové války byl československou armádou navrácen rozsah střelnic do své předválečné podoby a lidé se tak mohli vrátit do svých domovů. 31

Vojenský újezd Březina vznikl ve své současné podobě roku 1949 na základě zákona č. 169/1949 Sb., Národního shromáždění o vojenských újezdech. Již roku 1950 se stal polní výcvikovou základnou vojenského školství ve Vyškově a roku 1993 do něj byla přesunuta část výzkumné a vývojové základny Armády ČR. V současné době lze spatřovat největší problém ve vysoké míře nezaměstnanosti obyvatelstva obcí v zázemí újezdu. Ta byla v roce 2011 v některých případech dokonce i víc než dvakrát větší (viz příloha č. 3), než byla průměrná celorepubliková obecná míra nezaměstnanosti, která v témže roce dosáhla hodnoty 6,7 % (ČSÚ, 2013b). Problémem je také velmi nepříznivá věková struktura obyvatel regionu.

7.3 Přírodní podmínky Zájmové území se rozkládá na geomorfologickém celku Drahanské vrchoviny, která podstatným způsobem ovlivňuje veškeré jeho přírodní podmínky. Drahanská vrchovina je součástí soustavy vrchoviny Brněnské a patří do provincie Česká vysočina. Na území okresu Vyškov zasahuje z tohoto celku pouze vrchovina Konická, která zaujímá celou severní část okresu a tím tedy i vojenský újezd Březina (Kopřiva a kol., 1999). Reliéf Drahanské vrchoviny se jeví jako zarovnaná náhorní plošina tektonicky rozlámaná a rozřezaná hlubokými říčními údolími. Základní rysy nynějšího reliéfu Drahanské vrchoviny vznikaly v třetihorách, avšak tvarově byly dále modelovány ve čtvrtohorách (Pešková a kol., 1990). Členitostí vyniká zejména severní část vojenského újezdu, na jejíchž svazích často vystupují izolovaná skaliska (Prokeš, 2008). Petrografické složení je na území vojenského újezdu Březina velmi jednoduché. Jsou zde zastoupeny pouze droby (nesnadno zvětrávající), slepence a břidlice. Rozmanitost půdních poměrů je v zájmovém území podmíněna zejména geologickou stavbou území, reliéfem terénu, porostem, klimatem, výškou hladiny podzemní vody a v neposlední řadě také zásahy člověka. Všechny tyto faktory ovlivňují stav a kvalitu půdy v zájmovém území, v němž se nachází půdy hnědé, kyselé, mělké a vlivem nedostatku živin málo úrodné (Černý-Křetínský a Zouharová, 1998). Půdní fond se z hlediska využití dělí na dvě kategorie: plochy pro vojenské využití o výměře 2 992 ha (s právem hospodaření Vojenské ubytovací a stavební správy Praha) a plochy určené pro hospodářské využití o výměře 12 825 ha (s právem hospodaření VLS, s.p.).

32

V minulosti probíhala v zájmovém území pouze výjimečně těžba rud, která měla ovšem jen malý hospodářský význam. Vojenský újezd Březina se nachází v mírně teplé a mírně vlhké klimatické oblasti, jejíž makroklimatické poměry jsou výrazně ovlivněny výškovým gradientem východ - západ (Prokeš, 2008). Střídavě zde lze zaznamenat vlivy oceánského i kontinentálního podnebí, které jsou určovány převládajícími směry větru (JZ či JV proudění). Kopřiva a kol. (1999) uvádí, že teplotní gradient postupně klesá směrem k vrcholovým partiím Drahanské vrchoviny (směrem k severu zájmového území), přičemž průměrná roční teplota dosahuje 12,5 °C. Celé území vojenského újezdu náleží do povodí Moravy a je odvodňováno do Černého moře. Zájmové území se nachází ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, což způsobuje nedostatek povrchových zdrojů vod a malé zásoby vod podzemních, které jsou navíc často znečištěné. Rozlohou, vegetačním pokryvem a tvarem reliéfu však dotčené území významně ovlivňuje hospodaření s vodními srážkami v regionu (Prokeš, 2008). Územím protéká několik vodních toků, nejvýznamnějšími jsou Drahanský, Ferdinandský a Pustiměřský potok a vodní toky Velká a Malá Haná. Vodní nádrže na území vojenského újezdu mají především vodohospodářský (nádrže Osina, Příhon, Prokop), účelově-vojenský (Myslejovická nádrž) a protipožární význam (nádrže Želivka, Jandovka aj.). Podstatnou část vegetace regionu tvoří lesy, a to především smrkové monokultury, které zde byly uměle vysazovány zejména v 19. století. Lesy ve zdejší krajině mají především půdoochranný, vodohospodářský, klimatický a hospodářský význam (Černý-Křetínský a Zouharová, 1998). Z vegetačních stupňů je na území újezdu zastoupen stupeň bukový, dubobukový a jedlobukový (Pešková a kol., 1990). Bezlesí je v zájmovém území vzácné a váže se na výskyt ojedinělých skalních útvarů či vojenských výcvikových ploch a zařízení. Na území újezdu se vyskytují některé chráněné druhy rostlin (lýkovec vonný, mečík střechovitý) a živočichů (čolek horský).

7.4 Sídelní útvary a dopravní obslužnost v zázemí vojenského újezdu V samotném území vojenského újezdu se nachází pouze jeden sídelní útvar, a to civilní enkláva obce Podivice, která má vlastní katastrální území, vlastní samosprávu a tvoří obec se všemi náležitostmi podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Ostatní zástavba na území vojenského újezdu je zastoupena osamocenými hájenkami (v celkovém počtu 33

tří) a stavbami sloužícími k účelu výkonu vojenského výcviku a k výkonu myslivosti v území. V blízkém okolí újezdu (do vzdálenosti přibližně 15 km) se nachází poměrně velký počet populačně i rozlohou malých obcí. Počet obyvatel v těchto obcích nepřekračuje 2 000 obyvatel. Výjimku tvoří pouze město Vyškov (21 598 obyvatel) nacházející se v Jihomoravském kraji. Obce v okolí vojenského újezdu lze označit za typicky venkovské, což se podepisuje zejména na nízké vybavenosti základními službami. Přirozená ekonomická, kulturní a společenská centra tvoří v okolí újezdu město Vyškov na jihozápadě území (Jihomoravský kraj) a město Prostějov na severovýchodě území (Olomoucký kraj). Dobrá dopravní dostupnost těchto měst zabezpečuje dosažitelnost potřebných služeb pro občany všech obcí v okolí vojenského újezdu. Dopravní obslužnost zajišťuje v okolí vojenského újezdu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje a Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje. Územím újezdu prochází tři silniční komunikace místního významu: silnice č. 377 II. třídy, silnice č. 37728 III. třídy a silnice č. 37731 III. třídy. Přítomnost vojenského újezdu představuje bariéru kontinuity dopravy v regionu. To lze lehce doložit na příkladu místní komunikace č. 377 II. třídy, procházející severní částí újezdu a spojující obce Žárovice a Drahany. Silnice je často uzavírána z důvodu cvičných střeleb na Střelnici bojových vozidel Ferdinandsko.

V návaznosti na tuto problematiku lze tvrdit,

že přítomnost VÚ Březina vytváří taktéž bariéru v oblasti intenzity kontaktů mezi jednotlivými obcemi v bezprostředním okolí újezdu (blíže se touto problematikou zabýval např. Svoboda (2009) na území VÚ Brdy). I přes všechny tyto negativní aspekty je dopravní dostupnost obcí zajištěna hustou dopravní sítí, která je v poměrně dobrém technickém stavu.

7.5 Turistické zajímavosti a potenciální rozvojové atraktivity Veškeré turistické zajímavosti jsou v zájmovém území spojeny s historickým vývojem oblasti nebo se zachovalým přírodním prostředím. Za mnohé lze jmenovat např. hradisko Obrova noha nacházející se v jihovýchodním výběžku VÚ, nebo zříceninu hradu Melice či torzo Ježova hradu. Z přírodních atraktivit je v zájmovém území častý výskyt studánek s poměrně kvalitními vodami, přičemž některé z nich (studánka U Jeskyně a studánka Baje) mají také svého patrona, který 34

pečuje o blízké okolí studánek, čistí je a zajišťuje pravidelné rozbory kvality jejich vod (viz Zavřel, 2012). Celkový turistický potenciál zájmového území je poměrně velký, avšak díky svému umístění ve VÚ nevyužitý. V současné době prochází územím VÚ tři cyklotrasy: 5041 na jihovýchodě území přes Podivice (přes zájmové území), 5076 na jihozápadě území u Studnic a 5075 na severu území, spojující Plumlov a Repechy. Při formulování možných rozvojových aktivit jsou určujícím faktorem přírodní podmínky, zejména pak reliéf, který je charakteristický prudkými žleby. Dle autorů Vystoupila a kol. (2007) patří území VÚ Březina v rámci České republiky mezi oblasti, jejichž podíl potenciální rekreační plochy činní 75 % a více. Autoři dále uvádí, že kulturně historickým potenciálem vyniká především Vyškov (regionální význam) a dále pak v lokálním měřítku Podivice či Pustiměř. Podle typologie středisek cestovního ruchu je významný hlavně Plumlov, jakožto středisko letní rekreace u vody (v obci se nachází vodní nádrž Plumlov) a dále pak vzdálenější Prostějov ohodnocený autory jako historické město nadregionálního významu. Z výše uvedených skutečností tedy vyplývá, že by se měly rozvojové aktivity v zájmovém území zaměřit především na využití stávajícího potenciálu pro rozvoj vhodných forem cestovního ruchu (zejména pak šetrných forem turismu).

35

8 OPTIMALIZACE VÚ BŘEZINA – KVALITATIVNÍ ŠETŘENÍ Vlastní výzkum hodnocení optimalizace VÚ Březina byl složen z více částí. V první řadě byl proveden terénní průzkum vyčleňovaných oblastí, v rámci kterého byla pořízena fotodokumentace rozvojově potenciálně zajímavých míst (viz dále). Kvalitativní výzkum v podobě řízených rozhovorů byl zrealizován na přelomu března a dubna 2013. Řízený rozhovor byl zvolen především díky možnosti hlubší analýzy dané problematiky a také díky možnosti dodatečného vysvětlení některých otázek. Osnova rozhovoru byla inspirována předchozími pracemi na obdobné téma (viz Pechal, 2009; Svoboda, 2009 aj.) a podložena odbornou literaturou, která metodiku zpřesnila (Hendl, 2005). Dotazovanými byli starostové sedmi optimalizací nejvíce dotčených obcí, u kterých dojde v rámci optimalizace ke zvětšení katastrálního území. Starostové byli vybráni jako osoby pravděpodobně nejlépe informované o dané problematice a z titulu funkce pověřené vyjádřit názor své obce. I přes opakovanou snahu autorky odmítli dva starostové osobní setkání, proto jim byla osnova rozhovoru zaslána k vyjádření elektronickou formou (nejedná se tedy přímo o řízený rozhovor). Jelikož lze předpokládat, že bude mít případná změna funkčního využití vyčleňovaných území dopad také na ostatní obce v zázemí VÚ, byli krátkým dotazníkem, zaslaným elektronickou poštou, osloveni také starostové zbylých 23 obcí. Lze ovšem konstatovat, že návratnost dotazníků byla velmi slabá, čímž se potvrdil prvotní předpoklad využít takto získané informace pouze jako doplňkový informační materiál. Možným důvodem může být nezájem jednotlivých starostů o danou problematiku10. Také lze předpokládat, že vzhledem k populační velikosti většiny oslovených obcí budou jejich starostové pro svoji funkci především neuvolnění, což může z velké míry zapříčinit jejich menší zainteresovanost pro podobné záležitosti. Kontaktován byl také pan Belcredi z titulu největšího restituenta pozemků vyčleňovaných v rámci optimalizace. Za podobným účelem, tj. získání dodatečných informací, byli kontaktováni i odpovědní pracovníci z krajských samospráv, a to konkrétně z kraje Jihomoravského a Olomouckého. Zde bohužel i přes opětovné urgence nebylo možné požadované informace získat.

10

Zvláště v případech obcí, které jsou poměrně vzdálené od vyčleňovaných území a jichž se tedy optimalizace primárně nijak výrazněji netýká.

36

8.1 Výsledky řízených rozhovorů Cílem řízených rozhovorů bylo zjistit názor starostů na vnímání přítomnosti VÚ Březina, celkový názor na plánovanou optimalizaci a postoj k možnostem využití vyčleňovaných území. Z tohoto důvodu byl celý rozhovor rozdělený do následujících čtyř základních, na sebe navazujících bloků: -

identifikační údaje o kontaktované osobě a základní informace o obci (v rámci rozhovorů zde byly zjišťovány pouze veřejně nedohledatelné údaje),

-

současný rozvoj obce,

-

současný vztah VÚ Březina a obce a

-

optimalizace a budoucnost VÚ Březina z pohledu obce.

Předpřipravená osnova rozhovoru (viz příloha č. 6) obsahovala celkem 29 otázek. Konečný počet dotazů se však v jednotlivých obcích lišil v závislosti na znalosti problematiky ze strany respondentů. Následující vyhodnocení rozhovorů odpovídá ve struktuře jednotlivým blokům.

8.1.1 Základní informace o respondentech Rozhovory byly vedeny se starosty/starostkami obcí, kteří jsou o dané problematice nejlépe informováni. Pravděpodobně nejdůležitějším poznatkem vyplývajícím z této kapitoly je skutečnost, že pouze dva starostové z celé sedmičky obcí jsou pro výkon své funkce neuvolnění. Jedná se o starosty obcí Podivice a Zelená Hora. Lze ovšem konstatovat, že jejich neuvolněnost nemá na rozvoj těchto obcí žádný výrazný negativní vliv. Naopak, Zelená Hora a konkrétně pak její starosta usilují o získání dotace na vybudování vodní rekreační plochy na optimalizací vyčleněné parcele (viz příl. č. 5).

8.1.2 Současný rozvoj obcí V této části byly předpřipraveny otázky týkající se současného rozvoje obce (zpracované rozvojové dokumenty, účast v dobrovolných svazcích aj.) a dotazy zaměřené na budoucí rozvoj obce (hlavní rozvojová priorita, největší překážka rozvoje obce aj.). Dle současně platné legislativy mají všechny obce zpracovaný územní plán, avšak ten je většinou jediným rozvojovým dokumentem obce. Pouze obec Prostějovičky, ačkoliv

37

rozhodně nepatří mezi populačně největší, má zpracovanou navíc i urbanistickou studii a strategii rozvoje. Hlavními rozvojovými prioritami většiny obcí je jejich dostatečná vybavenost potřebnými službami a technickou infrastrukturou. Nejčastěji usilují o vybudování čističky odpadních vod, vodovodů či kanalizací, ale velké výdaje putují také na opravu místních pozemních komunikací a rekonstrukci budov patřících obci, které jsou často ve špatném technickém stavu. Všechny obce v zájmovém území jsou sdruženy do větších dobrovolných spolků, díky čemuž mají v případě zájmu například jednodušší cestu nejen k evropským dotacím. Finance jsou ovšem také všemi starosty (s výjimkou starosty Drahan) zmiňovány jako největší rozvojový problém obce. Otázkou zůstává, nakolik je bariérou rozvoje zdejších obcí přítomnost krajské hranice. Zástupci obcí se povětšinou shodli na tom, že v krajské hranici nespatřují hlavní problém v rozvoji obce. Tím je podle nich již výše zmíněný nedostatek financí. Někteří starostové (zástupci obcí Drahany a Podivice) se ale domnívají, že krajská hranice je problémem, jelikož je z velké míry v této části území navíc totožná s hranicí VÚ Březina.

8.1.3 Současný vztah VÚ Březina a obcí Tento blok byl sestavený tak, aby poskytl co nejvíce informací o celkovém současném fungování vztahu mezi obcemi a VÚ. Otázky byly zaměřené zejména na oblast komunikace mezi aktéry a hodnocení přínosů, případně hrozeb, jež plynou ze současného územního vymezení VÚ. Všichni starostové se shodli na tom, že vztah obce a vojenského újezdu je funkční a nejsou zde v tomto ohledu žádné závažné problémy. Navíc komunikace ze strany vojenského újezdu je zástupci obcí vnímána jako dostatečná a včasná. Přínosy a hrozby, které pro obce z přítomnosti vojenského újezdu plynou, jsou hodnoceny rozporuplně. Obecně lze ovšem tvrdit, že ze strany obcí nejsou spatřovány v přítomnosti VÚ žádné přímé hrozby ani přínosy. Možným přínosem pro obce, který je hodnocen velmi kladně, je čisté životní prostředí a zachovalá příroda. Jedinou obcí, která poukazuje na problémy vyplývající z přítomnosti VÚ, jsou Drahany. Starosta obce spatřuje největší problém v uzavírání místní komunikace vedoucí přímo 38

skrz VÚ, která spojuje obec se Žárovicemi, ležícími na opačném konci újezdu. Tato komunikace bývá z bezpečnostních důvodů uzavírána

při cvičných střelbách

na Střelnici bojových vozidel Ferdinandsko.

8.1.4 Optimalizace a budoucnost VÚ Březina z pohledu obcí Tento stěžejní a nejrozsáhlejší okruh otázek byl zaměřený již na samotnou optimalizaci, její vnímání jednotlivými obcemi a postoj k možným variantám využití daného území. Vojenský újezd byl již částečně zpřístupněn v roce 2005, kdy byla ukončena povinnost mít platné povolení ke vstupu do vojenského prostoru na okrajových částech území. Tento krok hodnotí zástupci obcí jako nevýznamný, jelikož o něm nebyli a nejsou případní turisté nijak informováni. Podle některých starostů by tak bylo vhodné umístit k hranici VÚ kromě tabule informující o zákazu vstupu také informační tabuli o této výjimce. Zástupci obcí se také shodli, že není důvod vidět v optimalizaci nějakou hrozbu pro obce. Bohužel v ní ovšem nespatřují ani příležitost k rozvoji obce a neplánují žádné využití uvolněných parcel. Důvodem rezignace na možnosti rozvoje je pravděpodobně skutečnost, že převážná většina starostů považuje současný návrh optimalizace za nedostatečný a bylo by podle nich vhodné optimalizovat lépe, tj. i v jiných lokalitách. Na území vojenského újezdu se nachází několik oblastí, které nejsou již dlouhou dobu Armádou ČR využívány a jejichž případné převedení pod civilní správu by znamenalo rozšíření možností rozvoje jednotlivých obcí v zázemí VÚ (viz příloha č. 7). Výjimkou je obec Zelená Hora, kde se již v současné době snaží zastupitelstvo v čele se starostou zjišťovat možnosti získání dotace na vybudování vodní rekreační plochy na armádou uvolněné parcele. Naopak pan Belcredi, kterému budou v rámci optimalizace navráceny v restituci pozemky v okolí obce Otaslavice, s optimalizací VÚ Březina nesouhlasí a jako nejvhodnější varianta se mu jeví opuštění těchto plánů a zachování VÚ ve svém současném územním rozsahu. V otázce zaměření rozvoje dotčeného území nepanuje mezi starosty jednoznačná shoda. Většina starostů se domnívá, že ke stanovení jednoznačného postoje k tomuto tématu nemá dostatek informací a netroufají si tak hodnotit, který z přístupů bude lepší, zda zaměření na přírodní rozvoj či podpora socio-ekonomických aktivit. V několika případech byl ovšem vysloven jasný názor zachovat na uvolněných parcelách současný způsob lesního hospodaření s důrazem na šetrné zásahy při obnově lesních porostů.

39

Oslovení aktéři regionálního rozvoje vyslovili do budoucna určitou obavu nad případným zrušením celého vojenského újezdu. Armáda ČR působí v regionu jako jeden z poměrně velkých zaměstnavatelů a případné zrušení zdejšího VÚ by tak vedlo k navýšení již tak velké míry nezaměstnanosti v regionu. Starostové dodávají, že případnému zrušení vojenského újezdu by se sice nebránili, ale sami o něj usilovat nebudou.

40

9 DISKUZE Pechal (2011) tvrdí, že nelze jednoznačně vyjádřit míru vlivu přítomnosti vojenského újezdu na rozvoj obcí v jeho zázemí. Stejně tak jako nelze jednoznačně určit, zda je VÚ spíše bariérou nebo impulzem k rozvoji těchto obcí. V případě VÚ Březina se však toto nepotvrdilo – oslovení aktéři se shodli na tom, že přítomnost VÚ je v současnosti bariérou rozvoje obce11. Lze ovšem konstatovat že současný stupeň rozvoje obcí v zázemí VÚ nelze přičítat pouze vlivu přítomnosti právě VÚ, ale působí na něj i další faktory (geografické, demografické, ekonomické aj.) Výsledky realizovaného výzkumu však poukazují také na názory některých starostů o přínosech plynoucích z blízkosti VÚ. Ty spatřují, v souladu s výsledky Pechala (2011), zejména v menší kriminalitě ve své obci, tedy v jakémsi „ochranářském“ hraničním efektu VÚ. S tímto názorem také plně souhlasí pan Belcredi. Aktéři regionálního rozvoje se také shodli na tom, že dřívější zpřístupnění VÚ Březina nemělo na jejich obec žádný výrazný dopad, ačkoliv byl tento krok vnímán obyvateli obcí pozitivně. Naopak Svoboda (2009) uvádí, že zpřístupnění okrajových částí VÚ Brdy mělo na přilehlé obce pozitivní vliv. Důvodem tohoto rozporu může být skutečnost, že centra některých kontaktovaných obcí se nachází v poměrně velké vzdálenosti od zpřístupněných oblastí a tím tedy nepovažují tento krok za zásadní. Oslovení starostové se také shodli na tom, že nespatřují v plánované optimalizaci VÚ příležitost k rozvoji obce, což lze hodnotit poměrně negativně. Zdejší region má čisté přírodní prostředí, ve kterém hraje hlavní roli estetická hodnota krajiny, zachovalé historické pamětihodnosti a stejně tak i nezanedbatelný kulturní potenciál. Důvodem může být skutečnost, že mnoho ze starostů považuje optimalizaci v případě VÚ Březina za nedostatečnou, a ocenili by ji ve větším rozsahu (navrhují například vyjmutí celého území jihovýchodně od Podivic nebo severní, již dnes zpřístupněné části). Seidl a Chromý (2010) ve své práci uvádí, že území, která stojí na okraji ekonomického zájmu společnosti a kam můžeme řadit také vojenské újezdy, vyžadují zvláštní přístup, pokud jde o nastartování jejich ekonomického života. Vzápětí dodávají, že tento přístup spočívá v potřebě zlomového projektu nebo v alternativním způsobu využití území. 11

Zde je však důležité porovnání šíře výzkumných vzorků, neboť Pechal (2011) ve své práci diskutuje výsledky ze všech 36 obcí, sdílejících s VÚ Brdy společnou administrativní hranici (neboť v rámci optimalizace je plánované celkové zrušení VÚ Brdy). Pro potřeby této práce bylo osloveno pouze sedm starostů obcí, kterých se optimalizace bezprostředně dotkne. Je tedy pravděpodobné, že v případě širšího výzkumného vzorku by nebyl výsledek tak jednoznačný.

41

Svoboda (2009), který se zabýval problematikou rozvoje regionu sousedícího s vojenským újezdem Brdy, tvrdí, že v případě uplatnění tradičních forem cestovního ruchu k rozvoji regionu by region ve tvrdé konkurenci pravděpodobně neuspěl, nebo by mu to trvalo déle. S tímto názorem lze plně souhlasit. Pechal (2011) či Svoboda (2009) uvádí,

že

nezastupitelnou

výhodou

v rámci

integrace

marginálních

území

do regionálního systému je v případě využití území pro cestovní ruch možnost sledovat a zejména regulovat celý životní cyklus turistické destinace. Z výsledků kvalitativního výzkumu ovšem vyplynulo, že si starostové obcí v zázemí VÚ Březina přejí zachovat a rozvíjet spíše environmentálně zaměřené aktivity (např. lesní hospodářství s důrazem na šetrné zásahy při obnově porostů). Pouze jedna obec plánuje jiné využití uvolněné parcely. Zastupitelstvo obce Zelená Hora se snaží již nyní zjišťovat možnosti dofinancování své vize vybudování vodní rekreační plochy na vyčleněné parcele. Poměrně negativně lze hodnotit postoj starostů k možnostem využití uvolňovaných území pro rozvoj svých obcí. Lze tvrdit, že mnoho obcí v zázemí VÚ má téměř ideální podmínky pro rozvoj venkovského cestovního ruchu, který dbá na šetrné poznávání krajiny a přitom vede k jejímu rozvoji. Obce v zázemí VÚ Březina mají vhodné podmínky pro různé podoby této turistiky, ať už se jedná o agroturistiku nebo ekoagroturistiku, a to i přes chybějící turistickou infrastrukturu v zázemí. Dalším pozitivním vlivem, který by bezpochyby venkovská turistika na region měla, by bylo snížení míry nezaměstnanosti, která je v mnoha obcích nepřiměřeně vysoká. A právě pro všechny výše zmíněné rozvojové aktivity se naskýtají vhodné podmínky na území, které nově připadne do katastrálních území obcí v zázemí VÚ. Trend směřující k podpoře měkkých, šetrných forem turismu je patrný nejen v českém prostředí, ale například i u vojenského prostoru Javorina na Slovensku. Určité možnosti rozvoje zde lze spatřovat také, v souladu se Svobodou (2009), v nových formách cestovního ruchu, kam autor řadí různá zážitková a adrenalinová centra. Nejpočetnější výskyt potenciálních rozvojových atraktivit byl zaznamenán na území, které připadne v rámci optimalizace nově do katastrálního území obce Otaslavice. V této oblasti se nachází několik studánek, jeskyně a hradiště Obrova noha se zajímavou vyhlídkou (viz příloha č. 4). Všechny atraktivity se přitom nachází v blízkosti zpevněných cest, díky čemuž je zaručena jejich dobrá dostupnost a navíc by v případě zpřístupnění lokalit turistům nebylo nutné budovat novou infrastrukturu.

42

Naopak nezbytnou nutností by bylo vytvoření příslušného značení, do kterého lze zahrnout např. směrové či informační tabule. Potenciál k rozvoji území lze také spatřovat ve vodní rekreační ploše, kterou plánují vybudovat zastupitelé obce Zelená Hora na parcele, která zvětší jejich katastrální území (viz příloha č. 5). Za zmínku ovšem stojí, že celý tento projekt je zatím pouze vizí do budoucnosti a rozhodující vliv na jeho realizaci budou mít možnosti jeho dofinancování12, neboť sama obec Zelená Hora má omezený rozpočet a nemůže tak velkou investiční akci financovat pouze z vlastních zdrojů. Ostatní vyčleňované oblasti, které budou přičleněny do katastrálních území obcí Drahany, Krumsín, Myslejovice a Prostějovičky nenabízí žádné významné turistické atraktivity. V případě obcí Krumsín, Myslejovice a Prostějovičky lze dokonce optimalizaci označit za pouze formální upravení průběhu hranice VÚ.

12

Např. z MAS Na cestě k prosperitě nebo mikroregionu Melicko, jehož je obec členem.

43

10 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala problematikou optimalizace vojenských újezdů na území ČR a možnostmi využití nově vyčleněných civilních oblastí v zázemí VÚ Březina. Zájmové území bylo v užším smyslu vybráno na základě současného návrhu optimalizace jako území sedmi obcí v zázemí VÚ, jimž dojde v rámci optimalizace ke zvětšení katastrálního území a kterých se tedy samotná optimalizace bezprostředně týká. Jelikož lze ovšem také předpokládat, že případná změna funkčního využití uvolněných parcel bude mít vliv i na ostatní obce v zázemí vojenského újezdu, byly osloveny i tyto obce13. V úvodu práce byla provedena rešerše odborné literatury na toto téma. Ta ukázala, že uzavírání vojenských újezdů či rušení základen nemusí nutně znamenat výrazný negativní propad v rozvoji daného území. V rámci této kapitoly byla diskutována jednak problematika periferních či marginálních území, ale i způsoby a postupy, jakými se s konverzí vojensky využívaných oblastí pod civilní správu vypořádaly vybrané státy světa. Rešerše zahraničních zkušeností poukázala na možné způsoby a směry revitalizace vojenských prostorů. Takto získané informace pak posloužily jako podklad při formulování možných rozvojových aktivit v regionu. Hlavním cílem práce bylo zjistit, do jaké míry lze považovat navrženou optimalizaci vojenských újezdů za impulz k rozvoji území, která jsou právě díky své poloze v blízkosti vojenských újezdů často pokládána za periferní či marginální - předmětem výzkumu této práce byl VÚ Březina, který byl doposud v rámci výzkumu integrace marginálních území do regionálních systémů opomíjen, ačkoliv jej lze bezpochyby za marginální území považovat. Vlastní výzkum byl zastoupen řízenými rozhovory se starosty sedmi vybraných obcí, u nichž dojde díky optimalizaci ke zvětšení katastrálního území a u nichž lze tedy předpokládat největší vliv na rozvoj obce, vyplývající ze změny funkčního využití vyčleňovaných území. V rámci tohoto výzkumu bylo zjištěno, že aktéři regionálního rozvoje považují přítomnost vojenského újezdu za bariéru rozvoje obcí a nevidí v ní téměř žádná pozitiva. Jediný přínos je spatřován v čistém životním prostředí

13

Návratnost dotazníků byla však velmi slabá (pravděpodobně z důvodu minimálního dopadu optimalizace na dotčené obce) a informace, které byly takto získány, měly pouze doplňující charakter.

44

a zachovalé přírodě. Vztah, který se za dobu existence VÚ mezi obcemi a VÚ vyvinul, však hodnotí jako bezproblémový a korektní. V návaznosti na výsledky výzkumu lze konstatovat, že aktéři regionálního rozvoje zde dosud zcela rezignovali na využití nově přiděleného území, ačkoliv se jedná o území velmi atraktivní, a to jak z hlediska přírodních, tak také historických podmínek. I proto je zde více než kdekoliv jinde důležité spojit do rovnovážného stavu jak přírodní tak socio-ekonomickou stránku rozvoje tak, aby nedošlo k poškození životního prostředí, a přitom byly podpořeny ekonomické aktivity v regionu. To může být do jisté míry zapříčiněno nedostatkem financí, který také považují obce za největší brzdu svého rozvoje. Zároveň jsou ovšem všechny dotčené obce členy nejrůznějších zájmových uskupení (MAS, mikroregiony atd.) Starostové také považují současný návrh optimalizace za nedostatečný a většina z nich by přistoupila na razantnější zmenšení rozlohy újezdu, ačkoliv zároveň odmítají jeho úplné zrušení (z obavy ze zvýšení nezaměstnanosti v regionu). Na vyčleněných parcelách by většina starostů ponechala lesní hospodářství, od čehož si slibují zachování současného stavu zdejších ekosystémů. Vzhledem k charakteru území a rozsahu optimalizace VÚ Březina lze konstatovat, že možnou vhodnou strategií rozvoje je zaměření se na využití potenciálu pro rozvoje cestovního ruchu v návaznosti na okolní regiony. Nejvhodnějšími se pak jeví zejména šetrné formy turismu, které nenarušují strategii dlouhodobě udržitelného rozvoje regionu. Tento trend lze spatřovat i v jiných zemích Evropy (např. na Slovensku). Tyto formy turismu lze navíc velmi dobře napojit na stávající cestovní ruch v regionu a na kulturní a historické dědictví zdejšího území, které je pro tuto oblast typické a nenahraditelné. Určité předpoklady rozvoje lze také spatřovat v nových formách cestovního ruchu, kterými jsou například různá zážitková centra, cyklotrasy či naučné stezky.

45

LITERATURA ANDREOLI, M. (1994): Development and marginalization in Liguria region. In: CHANG, CHANG-YI D. (ed.): Marginality and development issues in margine regions. National Taiwan University, Taipei, s. 41-61. ARNIKA (2012) [online]: Bývalý vojenský prostor Milovice- Mladá. Arnika, [cit. 15. 2. 2013]. Dostupný z WWW: . BÍLEK, M. (2012) [online]: Ochrana přírody ve VVP Libavá. Česká inspekce životního prostředí.

[cit.

5.

3.

2013].

Dostupný

z WWW:

. BLAŽEK, J. (2008): Geografie. In: WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol., (2008): Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha, Linde Praha a.s., ISBN 978-80-7201-699-0. ČERNÝ-KŘETÍNSKÝ, E., ZOUHAROVÁ, D. (1998): Drahanskou vrchovinou: příroda, historie, současnost. OS Barvínek, Podomí. ČSÚ (2013a) [online]: Tab. 113 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle ekonomické aktivity v obci.

Český

statistický

úřad.

[cit.

11.

5.

2013].

Dostupný

z WWW:

. ČSÚ (2013b) [online]: Nejnovější ekonomické údaje: makroekonomické údaje. Český statistický

úřad.

[cit.

11.

5.

2013].

Dostupný

z WWW:

. DAICOFF, D., McCLUGGAGE, M., M., WARRINOR, CH., K., OLSON, R., R. (1970): Economic Impact of Military Base Closings. Washington D. C.: Arms Control and Disarmament Agency, ACDA. DARDIA, M., McCARTHY, K., F., MALKIN, J., VERNEZ, G. (1996): The Effects of Military Base Closures on Local Communities – A Short-Term Perspective. National Defense Research Institute, RAND Corp, Santa Monika. ISBN 0-8330-2354-3. 46

EVROPSKÁ KOMISE (1995): Defence Restructuring and Conversion. Brussels. FONDY EVROPSKÉ UNIE (2010): Přeměna bývalé vojenské střelnice na městský park v Uherském Hradišti. Fondy Evropské unie, [cit. 24. 11. 2012]. Dostupný z WWW: . HÁJEK, F. (2010): Marginální oblasti v Česku: příklad vojenských újezdů. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2005): Vybrané teoreticko-metodologické aspekty a trendy geografického výzkumu periferních oblastí. In: NOVOTNÁ, M., (2005): Problémy periferních oblastí. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. ISBN 80-865561-21-6. HENDL, J. (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál. ISBN 80-7367-040-2. CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2005): Periferní oblasti Česka jako jeden z pólů polarizovaného prostoru. Životné prostredie, Ústav krajinné ekologie SAV, Bratislava, s. 106-108. JAUHIAINEN, J. (1997): Militarisation, Demilitarisation and Re-use of Military Areas: The case of Estonia. Geography, Vol. 82, No. 2, pp. 118 – 126. JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. (2004): České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování?. Praha: ACADEMIA. ISBN 80-200-1051-3. JESENSKÝ, M. (2010) [online]: Zrušenie vojenského obvodu Javorina zmení mapu Slovenska,

Popradský

Korzár.sk,

[cit.

25.

10.

2012].

Dostupný

z WWW:

. KAZATEL, V. (2012a): Optimalizace vojenských újezdů. Návrh opatření k realizaci změn hranic vojenských újezdů Hradiště, Libavá, Boletice, Březina a zrušení vojenského újezdu Brdy včetně nového správního uspořádání uvolňovaných území, Ministerstvo obrany, Praha.

47

KAZATEL, V. (2012b): Optimalizace počtu a rozlohy vojenských újezdů AČR, Komise pro optimalizaci vojenských újezdů, Ministerstvo obrany, Praha. KILGI, A. (1995): Tartu Raadi airfield: history and present situation. Paper presented at international seminar Re-use of Former Military Bases, Tartu, Estonia, 3-6 December. KINŠT, P. (2013) [online]: Před 60 lety vznikl na Doupově vojenský újezd Hradiště. Žatecký

a

Lounský

deník.cz,

[cit.

18.

2.

2013].

Dostupný

z WWW:

. KOMÁR, A. (1993): Vojenský újezd Hradiště. Geografie: sborník České geografické společnosti. Roč. 98, č. 2, s. 75-86. KOPŘIVA, J., ŽAMPACH, M., KUTÁLEK, J. (1999): Chráněná území okresu Vyškov. Okresní úřad Vyškov, referát životního prostředí. KOSTIĆ, M. (2004): Vnitřní periferie v Česku: příklad středočesko-jihočeského pomezí. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 112 s. LAHERTO, A. (1995): Air cargo and aviation activities in Finland. Paper presented at international seminar Re-use of Former Military Bases, Tartu, Estonia, 3-6 December. MacKINNON, D., A. (1978): Military Base Closures: Long Range Effects and Impactions of Industrial Development. AID.C Journal, 13(3), July. Pp 7-41. MANDER, Ü. (1995) : Environmental pollution in the former Soviet military airfield in Tartu. Paper presented at international seminar Re-use of Former Military Bases, Tartu, Estonia, 3-6 December. MIČICA, D. (2007): Základní informace o vojenských újezdech České republiky. In: PETŘÍČEK, V., KUCHAŘOVÁ, P., (2007): Ochrana přírody a krajiny ve vojenských újezdech. Sborník z konference Libavá 3. - 4. Května 2006, Prahy. ISBN 978-80-8705111-5.

48

MIKŠ, J., STRYJOVÁ, D. (1987): Ztracené domovy: germanizační plány okupantů a jejich realizace na Vyškovsku v letech 1939 – 1945. Okresní výbor ČSPB. MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (2005) [online]: Analýza existence vojenských újezdů z hlediska porovnání potřeb armády a stanovených ekonomických kritérií. Ministerstvo obrany České republiky, [cit. 11. 5. 2013]. Dostupný z WWW: . MINISTERSTVO OBRANY SLOVENSKEJ REPUBLIKY (2011) [online]: Z bývalého VO Javorina je doteraz vyriešených viac jako 2 200 nárokov. Ministerstvo obrany Slovenskej

republiky,

OpMP,

[cit.

25.

10.

2012].

Dostupný

z WWW:

. MUSIL, J. (1988): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. In: Územní plánování a urbanismus, ročník XV, č. 2, s. 67 – 72. NOLTE, H., H. (2001): Innere Peripherien in Ost und West. Stuttgart, 188s. PECHAL, J. (2009): Spolupráce obcí mikroregionu Litavka a analýza jejich vztahů k VVP Jince. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Zapadočeská univerzita v Plzi, Plzeň. PECHAL, J. (2011): Integrace marginálních území do regionálního systému: příklad vojenského újedu Brdy. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha. PEŠKOVÁ, H., JABŮREK, I., KAPIC, A., POKORNÝ, I., ŠŇAPKA, J. (1990): Okres Vyškov: doprovodný text k vlastivědné mapě. Kartografie Praha, s.p. ISBN 80-7011109-9. PETŘÍČEK, V., KUCHAŘOVÁ, P. (2007): Ochrana přírody a krajiny ve vojenských újezdech. Sborník z konference Libavá 3. - 4. Května 2006, Prahy. ISBN 978-80-8705111-5.

49

POSTIMEES (1996): 23 January, pp. 12-13. In: JAUHIAINEN, J., (1997): Militarisation, Demilitarisation and Re-use of Military Areas: The case of Estonia. Geography, Vol. 82, No. 2, pp. 118 – 126. PROKEŠ, M. (2008): Hodnocení poškození životního prostředí ve vojenských výcvikových prostorech z leteckých snímků. Bakalářská práce. Ústav geoinformačních technologií, Fakulta lesnická a dřevařská, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno. RAHVA HÄÄL (1994): 14. September, p. 2. In: JAUHIAINEN, J., (1997): Militarisation, Demilitarisation and Re-use of Military Areas: The case of Estonia. Geography, Vol. 82, No. 2, pp. 118 – 126. ROUŠAR, J. (2006a): Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu Hradiště. Ministerstvo obrany České republiky- Agentura vojenských informací a služeb, Praha. ISBN 80-7278-301-7. ROUŠAR, J. (2006b): Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu Brdy. Ministerstvo obrany České republiky- Agentura vojenských informací a služeb, Praha. ISBN 80-7278-316-5. ROUŠAR, J. (2006c): Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu Březina. Ministerstvo obrany České republiky- Agentura vojenských informací a služeb, Praha. ISBN 80-7278-337-8. ŘÍMAN, J. a kol. (1987): Malá československá encyklopedie, VI. část, Š – Ž. Československá akademie věd, Encyklopedický institut, Praha. Nakladatelství ACADEMIA. SEIDL, T., CHROMÝ, P. (2010): Problémy integrace marginálního území do regionálního systému: Příklad vojenského újezdu Boletice. Geografie: sborník České geografické společnosti. Roč. 115, č. 1, s. 44-63. SVOBODA, T. (2009): Problematika rozvoje regionu sousedícího s vojenským újezdem Brdy. Diplomová práce. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.

50

TLAČOVÁ AGENTÚRA SLOVENSKEJ REPUBLIKY (2005) [online]: Juraj Liška s veliteľmi o budúcnosti Javoriny, Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, [cit. 25. 10. 2012]. Dostupný z WWW: . ÚJEZDNÍ ÚŘAD VOJENSKÉHO ÚJEZDU BOLETICE (2006) [online]: Vojenský újezd Boletice: Současnost vojenského újezdu. Oficiální internetové stránky vojenského újezdu Boletice, [cit. 5. 3. 2013]. Dostupný z WWW: . VAČKÁŘ, J. (1998): Revitalizace bývalého vojenského újezdu Ralsko – minulost a přítomnost. Geografie: sborník České geografické společnosti. Roč. 103, č. 3, s. 151152. VYSTOUPIL, J., HOLEŠÍNSKÁ, A., KUNC, J., ŠAUER, M. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 98 s. WIRTH, E. (1963): Zum Problem der Nord-Süd-Gegensätze in Europa. In: Festschrift für Otto Berninger 1963, s. 138-154. WMS CENIA (2013) [online]: Základní topografický podklad, [cit. 5. 4. 2013]. Dostupný

z WWW:

//MapServer/W MSServer>. ZÁKON Č. 222/1999 SB., O ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY ČR [online], Portál veřejné správy,

1999,

[cit.

25.

10.

2012].

Dostupný

z WWW:

. ZAVŘEL, M. (2012): Studánek najdou lidé v regionu desítky. Vyškovské noviny, ročník 2012, číslo 37.

51

SEZNAM ZKRATEK AFB

Air Force Base (vojenská letecká základna)

ČSÚ

Český statistický úřad

CHKO

Chráněná krajinná oblast

MAS

Místní akční skupina

MO

Ministerstvo obrany

NP

Národní park

VLS, s.p.

Vojenské lesy a statky, s.p.

VÚ

Vojenský újezd

VVP

Vojenský výcvikový prostor

WMS

Web Map Service (webová mapová služba)

52

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Druhy výcviku v jednotlivých VÚ na území ČR Příloha č. 2: Optimalizace vojenských újezdů v ČR Příloha č. 3: Obce v zázemí VÚ Březina a některé jejich základní demografické a ekonomické charakteristiky Příloha č. 4: Potenciální rozvojové atraktivity - území Podivice — Otaslavice Příloha č. 5: Potenciální rozvojové atraktivity - území Zelená Hora Příloha č. 6: Předpřipravená osnova rozhovoru Příloha č. 7: Území pro rozšíření optimalizace VÚ dle preferencí starostů obcí

53

Příloha č. 1: Druhy výcviku v jednotlivých VÚ na území ČR VÚ Hradiště (Roušar, 2006a): -

polní výcvik jednotek a útvarů AČR,

-

výcvik protiletadlových jednotek krátkého dosahu AČR i NATO,

-

výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje,

-

výcvik jednotek připravujících se do mírových misí,

-

výcvik aktivních záloh,

-

výcvik záchranných praporů,

-

plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených útvarů,

-

výcvik složek integrovaného záchranného systému,

-

výcvik speciálních jednotek Policie ČR,

-

komerční využití jednotkami zahraničních ozbrojených sil a

-

taktické směry s úseky pro nácvik boje v obraně a v útoku.

VÚ Brdy (Roušar, 2006b): -

výcvik jednotek dělostřelectva, včetně bojových ostrých střeleb,

-

výcvik jednotek AČR a ozbrojených složek ČR ve střelbě z ručních zbraní,

-

výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje,

-

plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti,

-

výcvik aktivních záloh,

-

plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených jednotek,

-

výcvik složek integrovaného záchranného systému a

-

komerční využití zahraničními jednotkami.

VÚ Boletice (Ministerstvo obrany České republiky, 2005): - polní výcvik jednotek a útvarů AČR, účelová vyvedení k plnění taktických cvičení, taktických cvičení s bojovou střelbou, společných a součinnostních cvičení, -

výcvik v horském a zalesněném terénu,

-

výcvik ženijních jednotek a záchranných praporů,

-

příprava kontingentů mírových sil (cvičiště činnosti v osadě a na kontrolním místě),

-

výcvik v překonávání vodní překážky,

-

cvičení logistických útvarů včetně součinnostních cvičení v rámci NATO

s využití vybudovaného logistického zázemí, -

výcvik aktivních záloh,

-

plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených útvarů,

-

výcvik Britského výcvikového týmu (BMATT CEE),

-

výcvik složek integrovaného záchranného systému a

-

komerční využití zahraničními jednotkami.

VÚ Libavá (Ministerstvo obrany České republiky, 2005): - polní výcvik jednotek a útvarů AČR, účelová vyvedení k plnění taktických cvičení, taktických cvičení s bojovou střelbou, společných a součinnostních cvičení, -

výcvik letectva spojený s nácvikem ostré střelby na pozemní cíle,

-

výcvik v překonávání vodních překážek,

-

výcvik specializovaných jednotek AČR a PČR,

-

výcvik pyrotechnických odborností,

-

výcvik záchranných praporů,

-

výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje,

-

plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti,

-

výcvik aktivních záloh,

-

plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených útvarů,

-

výcvik Britského výcvikového týmu (BMATT CEE),

-

výcvik složek integrovaného záchranného systému a

-

komerční využití jednotkami aliance.

VÚ Březina (Roušar, 2006c): -

výcviku v základní a zdokonalovací přípravě specialistů profesionálů,

-

výcviku žáků a posluchačů vojenských škol,

-

výcviku Britského výcvikového týmu (BMATT CEE),

-

výcviku v překonávání vodní překážky

-

výcviku jednotek radiační, chemické a biologické ochrany Armády ČR a armád členských států NATO,

-

plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti,

-

plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených jednotek a

-

výcviku složek integrovaného záchranného systému.

Příloha č. 2: Optimalizace vojenských újezdů v ČR14 Optimalizace VÚ Hradiště

Zdroj: Kazatel, 2012a.

14

Legenda je totožná pro všechny mapy přílohy č. 2.

Zrušení VÚ Brdy

Zdroj: Kazatel, 2012a.

Optimalizace VÚ Boletice

Zdroj: Kazatel, 2012a.

Optimalizace VÚ Libavá

Zdroj: Kazatel, 2012a.

Optimalizace VÚ Březina

Zdroj: Kazatel, 2012a.

Příloha č. 3: Obce v zázemí VÚ Březina a některé jejich základní demografické a ekonomické charakteristiky Tabulka 3: Obce v zázemí VÚ Březina a některé jejich základní demografické a ekonomické charakteristiky k 1. 4. 2013

Obec

Počet obyvatel

Počet ekonomicky aktivních obyvatel

Index stáří

Míra nezaměstnanosti

Vyškov

21391

1,2

10968

8,8

Plumlov

2382

1,3

1149

12,7

Pustiměř Brodek u Prostějova

1636

0,8

852

7,0

1450

0,9

708

12,3

Otaslavice

1284

1,2

588

12,4

Ptení

1053

1,2

505

12,9

Protivanov

1028

1,0

522

7,9

Myslejovice

662

1,8

307

12,1

Rozstání

643

1,6

292

11,6

Drysice

579

0,7

295

10,9

Krumsín

573

1,1

268

11,6

Ruprechtov

570

1,2

290

12,4

Drahany

523

1,3

261

17,6

Studnice

466

1,7

209

9,6

Vícov

466

1,0

215

16,7

Podomí

413

1,0

207

7,3

Krásensko

410

1,0

200

9,5

Radslavice

398

0,9

176

9,1

Malé Hradisko

369

1,7

167

13,2

Ježkovice

368

1,2

197

11,2

Ondratice

322

1,8

146

12,3

Otinoves

292

1,7

136

11,8

Prostějovičky

277

0,8

130

12,3

Zelená Hora

240

1,1

117

7,7

Podivice

192

0,9

90

13,3

Kulířov

185

4,1

83

8,4

Stínava

146

1,6

53

18,9

Bousín

132

0,9

62

11,3

Vincencov

118

2,4

55

7,3

87

7,0

39

23,1

Nové Sady Zdroj: ČSÚ, 2013a, vlastní výpočty.

Příloha č. 4: Potenciální rozvojové atraktivityúzemí Podivice — Otaslavice15

Zdroj: WMS CENIA, 2013, vlastní zpracování.

15

Římské číslice odkazují na příslušnou fotodokumentaci.

Fotografie I: Studánka Baje

Fotografie II: Studánka V Žákovci

Fotografie III. Studánka Pod Smrkem

Fotografie IV: Studánka U Jeskyně

Fotografie IV: Jeskyně

Fotografie V: Obrova noha

Fotografie VI: Studánka v Dubské Zdroj všech fotografií na stránce: archiv autorky.

Fotografie VII: Studánka V Hlubokým

Příloha č. 5: Potenciální rozvojové atraktivityúzemí Zelená Hora16

Zdroj: WMS CENIA, 2013, vlastní zpracování.

16

Římská číslice odkazuje na příslušnou fotodokumentaci.

Fotografie VIII: Předpokládané místo výstavby vodní rekreační plochy Zelená Hora Zdroj: archiv autorky.

Příloha č. 6: Předpřipravená osnova rozhovoru 1. Osobní údaje a základní informace o obci 1.1.Vyplnil (funkce): 1.2.Vzdělání:  bez vzdělání  ZŠ  SŠ bez maturity  SŠ s maturitou  VŠ 1.3.Způsob vykonávání funkce:  uvolněný  neuvolněný  důchodce 1.4.Název obce: 1.5.Počet obyvatel: 1.6.Rozpočet obce:  schodkový  vyrovnány  přebytkový

2. Současný rozvoj obce 2.1.Zpracované rozvojové dokumenty:  Územní plán  Urbanistická studie  Regulační plán  Strategie rozvoje  Jiné…………………………. 2.2.Co je v současnosti hlavní rozvojovou prioritou Vaší obce? 2.3.Jaký je podle Vás současný největší rozvojový problém Vaší obce? 2.4.Jakou vidíte hlavní překážku rozvoje obce? 2.5.Je vaše obec součástí mikroregion MAS)?

některých

dobrovolných

spolků

(DSO,

2.6.Pociťuje Vaše obec bariéru krajské hranice? Jak?

3. Současný vztah VÚ Březina a obce 3.1.Jak hodnotíte existenci a přítomnost VÚ Březina ve vztahu k Vaší obci a jejímu rozvoji?

3.2.Jak hodnotíte fungování vztahu Vší obce s VÚ Březina (komunikace VÚ x obec, včasná varování, povolenky)? 3.3.Domníváte se, že je přítomnost VÚ Březina pro Vaši obec nějak přínosná? Jak konkrétně? 3.4.Považujete současné územní vymezení VÚ za bariéru rozvoje obce? 3.5.Domníváte, že působí přítomnost VÚ Březina Vaší obci nějaké problémy? Jaké konkrétní např. stížnosti občanů obce na činnost/ jednání VÚ)?

4. Optimalizace VÚ Březina 4.1.Víte o plánované optimalizace VÚ Březina? 4.2.Odkud jste se o optimalizaci dozvěděl/a? 4.3.Víte přesně, které území bude optimalizací dotčeno? (mapa) 4.4.Jak hodnotíte dřívější zpřístupnění okrajových částí VÚ Březina, Jaký měl tento krok dopad na Vaši obec? 4.5.Domníváte se, že bude optimalizace pro Vaši obec přínosná? Proč a případně v čem? 4.6.Spatřujete v optimalizaci příležitost k rozvoji Vaší obce? V čem? 4.7.Spatřujete v optimalizaci nějakou hrozbu pro Vaši obec? Jakou? 4.8.Je podle Vás návrh optimalizace dostatečný nebo by bylo vhodné optimalizovat lépe (ve smyslu jinde a více) popřípadě méně? Kde? (mapa) 4.9.Plánuje Vaše obec již v současné době využití uvolněného území? Jaké? 4.10. V případě využití uvolňovaných území budete preferovat spíše přírodní (např. lesní hospodářství, územní ochrana aj.) nebo socioekonomické (např. ekonomické aktivity, turistická centra aj.) využití území? Proč? 4.11. Myslíte si, že by bylo vhodné navrhnout vyčleňované území (kterékoliv) jako některý ze speciálních druhů Zvlášť chráněných území (typu Přírodní rezervace, Přírodní památka apod.)? 4.12. Jak vidíte budoucnost VÚ (ve smyslu jeho fungování, územní rozlohy, využívání)? Zde je místo pro Vaše další poznámky:

Příloha č. 7: Území pro rozšíření optimalizace VÚ dle preferencí starostů obcí

Zdroj: WMS CENIA, 2013, vlastní zpracování.