Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Realizace tohoto materiálu byla podpořena dotací od Ministerstva pro místní rozvoj.

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Zadavatel: Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV) Svárov 1080 755 01 Vsetín

Zhotovitel:

Destinační management Moravsko–Slezský, o. p. s. Michálkovická 1810 / 181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava http://www.tourisms.cz Ostrava, říjen 2005

Standardy propagace cestovního ruchu Valašska

Analýza

Obsah: 1 Kontext - turistický region Severní Morava a Slezsko......................................................................... 4 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu .............................................................................................. 7 2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě ...................................................................... 8 2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice................................................................................ 11 2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR ....................................................... 13 3 Metodický postup řešení analýzy ....................................................................................................... 17 4 Charakteristika turistické oblasti Beskydy a Valašsko ....................................................................... 18 4.1 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS ................................................ 18 4.1.1 Beskydy a Valašsko........................................................................................................... 19 4.2 Základní socioekonomické údaje ................................................................................................ 19 4.2.1 Obyvatelstvo ...................................................................................................................... 20 5 Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS .................................................................. 22 5.1 Krajské úřady............................................................................................................................... 22 5.2 Profesní a zájmové instituce........................................................................................................ 23 5.3 Euroregiony ................................................................................................................................. 24 5.4 Mikroregiony, svazky obcí, města a obce.................................................................................... 25 5.5 Informační centra......................................................................................................................... 26 5.6 Cestovní kanceláře ...................................................................................................................... 28 6 Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS ........................................................................................ 30 6.1 Základní data o cestovním ruchu ................................................................................................ 30 6.2 Podmínky pro turistiku ................................................................................................................. 39 6.2.1 Pěší turistika....................................................................................................................... 39 6.2.2 Cykloturistika...................................................................................................................... 40 6.2.3 Vodní turistika .................................................................................................................... 45 6.2.4 Zelené stezky ..................................................................................................................... 47 6.3 Turistické a sportovní atraktivity v regionu .................................................................................. 49 6.3.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace .............................................. 49 6.3.2 Památkově chráněné objekty............................................................................................. 50 6.3.3 Golf..................................................................................................................................... 54 6.3.4 Lanové dráhy ..................................................................................................................... 54 6.3.5 Sportovní létání.................................................................................................................. 55 6.3.6 Zimní střediska................................................................................................................... 56 6.3.7 Bazény, koupaliště............................................................................................................. 57 6.3.8 Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko............................................... 60 7 Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS ........................................................................... 62 7.1 Metodologie ................................................................................................................................. 62 7.2 Celkový profil návštěvníka ........................................................................................................... 63 7.3 Hodnocení regionu návštěvníky .................................................................................................. 71 7.4 Vývoj v letech 2001 – 2004.......................................................................................................... 77 7.5 Profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko................................................................................. 82 7.6 Souhrnné závěry.......................................................................................................................... 83 8 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS ................................................................ 85 9 Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko ............................................................................... 87 9.1 Nosné produkty............................................................................................................................ 87 9.2 Cílové skupiny ............................................................................................................................. 89 10 Analýza současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko ................................................................................................................................................ 90 10.1 Analýza stávajících forem propagace nabídky CR Valašska na základě poskytnutých analytických dat.................................................................................................................................. 91 10.2 Tiskové propagační materiály ............................................................................................. 92

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s.

2 (celkem 125)


Analýza

10.3 Internetové prezentace ....................................................................................................... 94 10.4 Analýza služeb poskytovaných turistickými informačními centry...................................... 112 10.5 Identifikace cílových skupin turistů přijíždějících na Valašsko.......................................... 116 10.6 Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích a zahraničních výstav a veletrhů .............................................................................................................................. 121


3 (celkem 125)


Analýza

1 Kontext - turistický region Severní Morava a Slezsko Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný ekonomický multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží zvýšenou pozornost a veřejnou podporu. Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje i turistický region Severní Morava a Slezsko (dále též zkratka SMaS), jehož příroda i stávající infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a lázeňským či incentivním cestovním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván. Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Jako takový je totožný s marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (na mapě pod číslem 14).

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism

Analytické údaje za turistický region Severní Morava a Slezsko v dalším textu jsou proto členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srovnání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 9 okresů: • • •

Bruntál Frýdek–Místek Jeseník


• • •

Karviná Nový Jičín Opava

• • •

Ostrava–město Šumperk Vsetín

4 (celkem 125)


Analýza

Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na subregiony (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko, Poodří, Beskydy a Valašsko) podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků. Toto členění však postupem doby doznalo změn díky diskusi zainteresovaných subjektů uvnitř i vně tohoto turistického regionu a rámci regionu SMaS tak bylo následně nadefinováno následujících šest turistických oblastí (na mapě pod čísly 38 – 43): • • • • • •

Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří – Moravské Kravařsko Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism.

Potenciál cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko je velmi diferencovaný a zahrnuje prakticky všechny typy cestovního ruchu. Rozvíjet lze nabídku především v oblastech: • • • • • • • • •

cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu, poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), rekreačního cestovního ruchu, venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, lázeňského cestovního ruchu, městského (a nákupního) cestovního ruchu, kongresového a komerčního cestovního ruchu, incentivního cestovního ruchu, sakrálního cestovního ruchu,


5 (celkem 125)


Analýza

jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperity turistického regionu a jeho oblastí. Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má region Severní Morava a Slezsko ve srovnání s jinými regiony České republiky vysoký potenciál v pěší turistice, cykloturistice, lyžařské turistice (v horských a vrchovinných částech), zimních sportech (v horských částech), rekreačních pobytech (v horských částech) a kulturně poznávací turistice (v okrese Opava). Za střední je označován potenciál venkovské turistiky (v okrese Bruntál), městské turistiky (v okrese Nový Jičín) a lázeňského cestovního ruchu. Nižší potenciál má podle této studie vodní turistika a církevní turistika. Celkově lze turistickou destinaci Severní Moravu a Slezsko považovat za region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu – jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou ekonomicky oživit zejména takové okresy, jakými jsou Bruntál, Jeseník, Šumperk či Vsetín (řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních příležitostí v horských a podhorských oblastech po útlumu zemědělské a průmyslové výroby), ale mohou významně napomoci i Ostravě a okresu Karviná (v souvislosti s útlumem důlní činnosti) rozvojem specifické formy poznávacího cestovního ruchu – industriálního turismu. Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý – příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě regionu Severní Morava a Slezsko je to o to důležitější, že jeho střední část patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dnes již neoddiskutovatelný. Proto se stalo využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel i jednou z hlavních priorit Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pro příští roky. Rovněž další dva kraje (Olomoucký a Zlínský), jejichž území zasahuje do turistického regionu SMaS, již mají zpracovány Programy rozvoje cestovního ruchu.


6 (celkem 125)


2

Analýza

Obecné trendy vývoje cestovního ruchu

Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je vhodné přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje cestovního ruchu v České republice a turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Proto je do předkládaného materiálu vložena i tato kapitola. Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „Vize cestovního ruchu pro rok 2020“ bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 – 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce 2010. Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu. Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou představovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti). Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce 1995. V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r. 2020 bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Projekce vývoje je zachycena na grafu zpracovaném WTO.

Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezinárodního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Hrozba teroristických útoků se rok od roku stupňuje a velmi ovlivňuje cestovní ruch ve světě. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy.


7 (celkem 125)


Analýza

Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál. Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou. Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu. Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup.

2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. V roce 2004 už to bylo 414 mil. příjezdů, přičemž nejvyšší nárůst (8%) zaznamenaly země Střední a Východní Evropy. Na základě doporučení ETAG (European Travel and Tourism Action Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice – „Megatrends of Tourism in Europe to the Year 2005 and Beyond”. Tento dokument ETC aktualizovala v listopadu 2003 a zpracovala dokument s názvem „Trendy turismu v Evropě“. Hlavními body tohoto materiálu jsou stručně uvedeny v následujícím textu. 1. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti • rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy • rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) • rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce • rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) • v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí • rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy). 2. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí.


8 (celkem 125)


Analýza

Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé • poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat • poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených • poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. 3. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po speciálních produktech • stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, • kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování • poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací • poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. 4. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po levnějších produktech • rostoucí poptávka po relaxačních pobytech • zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených. 5. Zkušenosti s cestováním Více zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: • dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz • mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb • bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená • preference dovolených budou stále více roztříštěné • věrnost destinacím bude nadále oslabovat • zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni • bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol • poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu. 6. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: • společenské postavení bude méně důležité • chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) • posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech • dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy • poroste poptávka po druhých domovech


9 (celkem 125)


•

Analýza

stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany.

7. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Důsledky pro cestovní ruch: • dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu • zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet • význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet • internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu • základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky • možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace • vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů. 8. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: • destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny • lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí • vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy • přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně • klesne význam autobusové dopravy • bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti • okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let. 9. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace. Důsledky pro cestovní ruch: • vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace • politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování • preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů • ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu. 10. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné


10 (celkem 125)


• • • •

Analýza

při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích.

Pramen: ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003). Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Travel Commission) a ETAG (European Travel & Tourism Action Group)

2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje podle WTTC pohled na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel – klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje. Podle výzkumné zprávy „Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky“ z roku 2000 je zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality. Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (rok 2004): • • • • •

více než 90 % zahraničních návštěvníků přijíždí po silnici; více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; necelých 26 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, necelých 11% z Velké Británie, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; průměrná doba pobytu je 4,3 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelech a penzionech představuje 3,9 dne; nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru.

Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Češi patří k velice aktivním cestovatelům. V roce 2004 uskutečnili 9 583 tis. delších dovolenkových cest se 4 a více přenocováními, z toho 5 552 tis. po České republice. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. Ministerstvo pro místní rozvoj chce spolu s kraji podpořit domácí cestovní ruch v duchu přísloví „všude dobře doma nejlíp“. Cílem je, aby domácí turisté strávili alespoň jednu dovolenou v roce doma, v České republice. Pomoci by k tomu mělo například zlepšení infrastruktury, školení odborníků a využití strukturálních fondů Evropské unie. Podpora domácího cestovního ruchu je také jedním z cílů České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Profil domácího návštěvníka (rok 2004): • • •

v tuzemsku Češi strávili průměrně 8,4 nocí; utratili v České republice 18 682,7 v mil. Kč, což představuje pouze 26,5 % z celkové útraty; průměrné výdaje Čechů na 1 dovolenou v ČR byly 3 365 Kč (oproti roku 2003 nárůst o 5%);


11 (celkem 125)


• • • • • •

Analýza

dovolené v ČR před zahraničím dává přednost 48% populace, 33% populace dovolenou v zahraničí a doma víceméně střídá; nadstandardně preferují domácí dovolenou generační segmenty seniorů (71%) a tzv. „prázdné hnízdo“ (61%), rodiny s dětmi preferují nadstandardně střídavou dovolenou; nejvíce tuzemských delších cest bylo uskutečněno do těchto krajů: Jihočeský (14%), Královéhradecký (12,2%) a Liberecký (10,5%); nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené byl automobil (na necelých 60 % cest jeli Češi automobilem a to především po České republice); při cestách po ČR se čeští turisté nejčastěji ubytovávají u příbuzných a známých (34,9 %), na druhém místě je vlastní rekreační zařízení (16,8 %); při cestách po ČR cestují Češi především individuálně (89,1 % z cest po ČR) ;

Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. Obecnými trendy ve vybraných typech cestovního ruchu jsou: 1. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus tak chtěla prostřednictvím národních centrál a agentur cestovního ruchu iniciovat podpůrné akce a programy ekoturistiky. 2. Cykloturistika: V letech 2011 – 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená. 3. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: •

upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; • zmenšuje se velikost skupiny; • cesty s bližšími cíli nabývají na významu; • velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; • životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; • zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě – horská turistika, lety balónem, lanové aktivity), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky. 4. Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. V roce 2003 se Česká republika dostala na 28. místo s počtem 101 realizovaných mezinárodních kongresů. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti 100 – 250 osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích.


12 (celkem 125)


Analýza

5. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že 10 – 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn. 6. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. 7. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. 8. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené plánování, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí. 9. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. 10. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství. Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a turistických oblastech České republiky.

2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR Podle průzkumu Vnímání ČR, který v roce 2003 provedla společnost General Marketing, je ČR vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek (regeneraci), rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". Relativním problémem pro turisty jsou vyšší úroveň kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy v jazykové vybavenosti obyvatel. V souhrnu je obraz ČR pozitivní, ale poměrně konzervativní. ČR je zemí minulosti, památek a kultury, avšak zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené od přírody a intenzivněji prožívaných aktivnějších a "dobrodružnějších" činností. Ze sledovaných velmi oblíbených aktivit pro ČR skýtají největší


13 (celkem 125)


Analýza

potenciál poznávání měst, dějin země a památek, a "noční život". ČR je primárně spojována s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky (primárně obecně, specificky ve vztahu k nočnímu životu ale rovněž). Výzkum příjezdového cestovního ruchu byl proveden v roce 2003 firmou General Marketing na základě zadání České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Cílem výzkumu, který probíhal v období březen až srpen 2003, bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Průzkum se uskutečnil na vybraných přechodech, včetně letiště Praha-Ruzyně a na 2 železničních nádražích v Praze. Celkem bylo dotázáno 4 200 respondentů ze 17 zemí světa, a to: Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael, Japonsko, USA, Kanada. Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá: •

hlavním informačním zdrojem turistů pro návštěvu ČR byly informace z cestovních kanceláří (56,8%), druhým významným zdrojem informací byly informace od příbuzných, přátel a známých (51,9 %), poznatky z vlastních předchozích návštěv ČR přiměly k cestě 44,6 % turistů

•

jednodenní návštěvníci čerpali informace o ČR nejčastěji na základě vlastních poznatků z předchozích návštěv (71,1 %), druhým nejčastěji jmenovaným zdrojem informací byly pro jednodenní návštěvníky informace od příbuzných, přátel a známých (60,3 %), na základě informací z cestovních kanceláří přicestovalo 20,5 % jednodenních návštěvníků

•

nejčastějšími důvody návštěvy ČR byly pro turisty dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznávání (77%), nákupy (24 %), návštěva u známých a příbuzných (20 %), služební cesta byla důvodem návštěvy ČR pro 19 % turistů

•

rozhodujícím důvodem cesty do ČR byly u jednodenních návštěvníků nákupy (72 %), v menší míře dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (21 %), návštěvy u známých a příbuzných (15%) a služební cesta (12 %)

•

přes dvě třetiny turistů (71,0 %) si cestu do ČR organizovaly individuálně, služeb cestovní kanceláře využilo 20,3 % turistů a 8,7 % si zajistilo cestu jiným způsobem, naprostá většina jednodenních návštěvníků (98,5 %) přijela do ČR individuálně

•

s cestovní kanceláří přicestovalo pouze 0,6 % jednodenních návštěvníků a 0,9 % si zajistilo cestu jiným způsobem

•

přes dvě třetiny dotázaných turistů (71,0 %) strávily v ČR dobu kratší než 7 dní, jedna čtvrtina turistů (24,0 %) pobývala v ČR 7-14 dnů a zbývajících 5 % turistů zvolilo pobyt delší než 15 dnů, průměrná délka pobytu turisty je 5,3 dne

•

zahraniční turisté se v ČR nejčastěji ubytovávali v hotelech (53,4 %), v penzionech (14,3%) a u příbuzných a známých (10,9%)

•

nejnavštěvovanějším místem pobytu zahraničních turistů byla po celou turistickou sezónu Praha, kde strávilo nejvíce času 76 % respondentů, druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly Karlovy Vary (21%) a třetím Brno (15 %)

•

míra spokojenosti respondentů byla vysoká, ve skupině turistů bylo plně spokojeno 90,2 % dotazovaných, částečně 8 % a pouze 1,8 % turistů vyslovilo přímo nespokojenost, nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací (silnice, dálnice), informace pro turisty a úroveň jazykových schopností u českých občanů

•

jednodenních návštěvníků bylo plně spokojeno 81,8 %, částečně 16,5 % a zcela nespokojeno 1,7%

•

turisté nejvíce utratili za ubytování, nákupy a stravování, náklady turisty během pobytu v ČR činí 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty činí 140 USD na osobu a den

•

největší položkou výdajů jednodenních návštěvníků byly nákupy, jiné výdaje, stravování a doprava, náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR činí 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka činí 95 USD na osobu a den

•

průměrné výdaje turisty v ČR (v USD na osobu a den) podle jednotlivých národností byly: Japonsko – 147, Rusko – 144, Izrael – 131, Dánsko – 125, Belgie – 120, Velká Británie – 114, Španělsko – 111, USA – 103, Kanada – 92, Rakousko - 86, Itálie – 86, Nizozemsko – 85, Francie – 80, Německo – 76, Švýcarsko – 72, Polsko – 68, Slovensko - 28


14 (celkem 125)


Analýza

Z výsledků marketingového výzkumu společnosti STEM/MARK (Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004) vyplývá, že asociace spojené s turistickým regionem Severní Morava a Slezsko jsou obecně sportovní aktivity. Ostravsko je spojováno s doly, smogem a znečištěným ovzduším, Jeseníky s krásnou přírodou a Beskydy s lyžováním a turistikou. Turistický region Severní Morava a Slezsko je, spolu s regiony Český ráj, Vysočina, Západočeské lázně, Praha, Východní Čechy a okolí Prahy, atraktivním pro minimálně 10% lidí. Konkrétně je tento region atraktivní pro: • • • • •

21% mladé a svobodné populace 18% populace s dětmi předškolního věku 22% populace s dětmi školního věku 20% populace tzv. „prázdné hnízdo“ 18% seniorů

Atraktivnost regionu je silně podporována (nejvíce ze všech regionů) možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit. Z hlediska opakované návštěvnosti v posledních pěti letech navštívilo region Severní Moravu a Slezsko: • vícekrát 25% populace • jedenkrát 19% populace • ani jednou 57% populace Za pozornost stojí srovnatelná, či dokonce o něco vyšší znalost Severní Moravy a Slezska ve srovnání se Šumavou, která je mnohem více atraktivní a rovněž navštěvovanější. Tento turistický region zná lépe než ostatní regiony zhruba 19% populace.

Poznámka: mapka převzata z výzkumu společnosti STEM/MARK - Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004

Agentura CzechTourism ve spolupráci se společností MediaCon vypracovala analýzu prezentace domácích turistických destinací v českých médiích v období od září 2004 do února 2005. Z výsledků vyplývá, že v celostátních médiích jsou nejčastěji zmiňované turistické regiony Severní Morava a Slezsko, Okolí Prahy a Praha. Nejčastěji zmiňovanými turistickými destinacemi byly Praha, Plzeň, Špindlerův Mlýn, Brno, Janské Lázně a Pustevny. V regionálních médiích pak vévodily regiony Okolí Prahy a Severní Morava a Slezsko a destinace Praha, Karlovy Vary, Ostrava, Plzeň, Brno, Liberec, Olomouc a Jihlava.


15 (celkem 125)


Analýza

Turistické nabídce v celostátních médiích v uvedených šesti měsících dominovalo lyžování (zmíněno 87x). Mezi nejvíce medializovaná severomoravská lyžařská střediska patřily Pustevny (13x), Ramzová (7x), Karlov (6x), Velké Karlovice (5x), Praděd (4x), Razula (4x), Červenohorské sedlo (4x). Pomineme-li lyžařská střediska, pak největší pozornost novinářů celostátních sdělovacích prostředků získal skanzen v Rožnove pod Radhoštem (11x), štramberská věž Trúba (8x) a jeskyně Šipka (6x), lázně v Jeseníku (5x), nove otevřený aquapark v Bohumíně (4x) a muzea v Ostravě (4x).


16 (celkem 125)


Analýza

3 Metodický postup řešení analýzy Pro navržení co nejúčelnějších propagačních standardů cestovního ruchu Valašska, bylo nejprve nutné zmapovat a analyzovat celkovou situaci a postavení turistického subregionu Valašsko a to jak v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko, jehož je turistický subregion Valašsko nedílnou součástí, tak i zbytku ČR. Analyzovány tak byly oblasti: • • • • • •

Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Základní socioekonomické údaje Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS – veřejná sféra, CK, TIC ad. Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS – služby, infrastruktura ad. Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS - profil návštěvníka, hodnocení regionu návštěvníky, profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko ad. Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko – nosné produkty, cílové skupiny ad.

V rámci zajištění lepší komparativnosti analyzovaných dat za turistický subregion Valašsko, jenž je v níže uvedeném šetření představován okresem Vsetín, jsou v jednotlivých tabulkových přehledech uváděny data i za zbývající okresy turistického regionu SMaS. V případech kdy nejsou k dispozici data za jednotlivé okresy jsou porovnávány data za jednotlivé kraje. Tímto způsobem je zajištěna přímá srovnatelnost resp. postavení subregionu Valašska jak v rámci celého turistického regionu Severní Moarava a Slezsko tak i zbytku ČR. V druhé fázi analýzy byly hodnoceny současné nástroje a formy vyvíjené marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, formálně představovaného Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV). Analytické šetření proběhlo jednak na základě dotazníkového zajišťovaného zadavatelem projektu tj. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko čímž byla zajištěna základní zdrojová data pro analýzu současných forem a nástrojů propagace nabídky CR na Valašsku. V rámci hodnocení současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, byly jednotlivými regionálními subjekty poskytnuty tiskové propagační materiály, čímž bylo možné analyzovat bezprostředně jak kvalitu zpracování tiskovin, tak i jejich tématické zaměření a zaměření na cílové skupiny apod.


17 (celkem 125)


Analýza

4 Charakteristika turistické oblasti Beskydy a Valašsko 4.1 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Níže uvedené členění má nástrojový charakter. Mělo by tedy sloužit k identifikaci nástrojů, sloužících k srovnávání disparit jednotlivých subregionů turistického regionu SMaS. Zejména jde o takové disparity, které by negativně ovlivňovaly komplexní nabídku celého turistického regionu, resp. by snižovaly možnosti provázání produktů cestovního ruchu, pokrývajících celý turistický region nebo jeho větší celky. Tab.- Rozčlenění území turistického regionu Severní Morava a Slezsko na subregiony z hlediska polohy, charakteru území, potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a předpokládaných rozvojových forem CR. Sub-region

Poloha území

Charakteristika reliéfu území a osídlení Horská oblast, Lysá hora 1324 m n.m., hustě zalesněná převážně jehličnaté lesy, CHKO Horská oblast s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1492 m n.m.), málo zalidněná, CHKO Nížinná oblast, velmi hustě osídlená, převládají městské aglomerace

1. Beskydy

Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy

2. Hrubý Jeseník

Hrubý Jeseník

3. OstravskoKarvinsko

Okolí měst Ostrava, Karviná, Bohumín, Český Těšín, Havířov

4. OpavskoHlučínsko

Okolí měst Hlučín, Kravaře, Opava

Nížinná oblast, několik větších měst, relativně husté osídlení

5. Nízký Jeseník

Okolí měst Bruntál, Rýmařov, Moravský Beroun, Budišov, Vítkov, Odry, Fulnek, Bílovec Okolí měst Nový Jičín, Kopřivnice, Příbor, Frýdlant n. Ostravicí, Frenštát p. Radhoštěm, Frýdek-Místek Území podél řeky Odry mezi Ostravou a Odrami

Podhorská oblast, zvlněná krajina se smíšenými lesy, velmi málo osídlena

6. Podhůří Beskyd

7. Poodří

8. Osoblažsko, Krnovsko 9. Šumpersko

Okolí měst Krnov, Město Albrechtice a osoblažský výběžek

Okolí Šumperku – podhůří Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Králického Sněžníku (okres Šumperk mimo Hrubého Jeseníku) 10. Beskydy, Okolí měst Rožnov, Vsetínské Valašské Meziříčí, vrchy a Vsetín Valašsko Okolí Javorníku, 11. Javornicko a Žulové, Vidnavy a Rychlebské Mikulovic Hory

Charakteristika z hlediska potenciálu pro rozvoj CR Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná, silná lidová tradice Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná Převážně průmyslová krajina, která se revitalizuje, množství industriálních a technických památek, také jiné turistické zajímavosti Množství památek a zajímavostí, historická městská centra, lidová tradice Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek

Městské památkové rezervace, Podhorská oblast s četnými městy, relativně četné památky a jiné zajímavosti, dobrá infrastruktura hustě osídlena Nížinná oblast podél meandrů řeky Odry se soustavou rybníků a menších sídel, CHKO Nížinná oblast s mírně zvlněnou krajinou, převážně venkovské osídlení Zvlněná krajina pod pohořími Jeseníků, Rychlebských hor a Králického Sněžníku, charakterem podobná Nízkému Jeseníku Podhorská oblast s městy, relativně hustě osídlena Nížinná oblast přecházející do neobydlené přírody Rychlebských hor


Atraktivní příroda, dostatečná infrastruktura

Předpokládaná forma CR Pěší turistika, cykloturistika, zimní sporty, venkovská a agroturistika, incentivní turistika, církevní turistika Pěší turistika, cykloturistika, zimní sporty, venkovská a agroturistika, incentivní a lázeňská turistika Industriální, kulturněpoznávací, církevní, lázeňská, nákupní, příp. i kongresová turistika Kulturně-poznávací, městská a církevní turistika, venkovská a agroturistika, cykloturistiku Pěší turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, příp. i církevní turistika, myslivost Kulturně-poznávací, městská a církevní turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, rekreace u vodních ploch Cykloturistika, pěší turistika, venkovská a agroturistika, rybaření

město Krnov s historickým jádrem, jinak zemědělská oblast, pěkná a zachovalá příroda

Cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika

Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek, významné lázeňská destinace – Velké Losiny

Lázeňství, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví

Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, kulturně-historický fenomén – Rožnovský skanzen, dostatečná infrastruktura Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, nedostatečná infrastruktura, málo, ale zajímavé památky, řada zatopených lomů

Poznávací turistika, cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví Cykloturistika, venkovská a agroturistika, pěší turistika, hipoturistika, jezdectví

18 (celkem 125)


Analýza

4.1.1 Beskydy a Valašsko Oblast rozkládající se v nejvýchodnější části ČR na území okresů Frýdek-Místek, Vsetín a Nový Jičín. Tvoří ji rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd a Javorníky na východě, Vsetínské vrchy na jihu. Na severu sousedí s Polskem a na východě se Slovenskem, jih přechází v Bílé Karpaty a západní stranu lemuje Moravská Brána. Tato oblast patří horopisně k nejrozmanitějším v republice. Hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd se táhne od Velkého Polomu (1 069 m) až po Radhošť (1 129 m). Celkem 22 vrcholů je vyšších než 1 000 m n. m., přičemž k nejvyšším patří Lysá hora (1 323 m), Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m), Travný (1 203 m). Nejvyšším a jediným vrchem Javorníků přesahujícím 1 000 m n. m. je Malý Javorník (1 019 m), Vsetínské vrchy jsou nižší. Tyto hory svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena i zdejší zvířena. Pramení zde mnoho řek a potoků (Ostravice, Bečva, Olše Morávka, Lomná, Čeladenka). Klimaticky patří k mírně teplým oblastem. V zimních měsících s teplotami -3 až -5° C, v letním období 16 až 18°C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20 až 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 60 až 100. K ochraně rázu zdejší horské krajiny, vegetace, živočichů, vod i půdy byla v roce 1973 zřízena chráněná krajinná oblast Beskydy, která je největší v ČR. Zvlášť cenné části přírody jsou chráněny v přírodních rezervacích. Patří k nim známý a mimořádně cenný prales Mionší, Radhošt (údajné kultovní místo starých Slovanů), Klíny, Mazák, Mazácký Grúnik, Travný potok, Salajka (jedna z nejstarších přírodních rezervací v ČR), Kněhyně-Čertův mlýn a další. Přes většinu těchto přírodních rezervací vede mnoho turisticky atraktivních naučných stezek. Celá oblast Beskyd je velmi vyhledávaná pro své jedinečné přírodní krásy a přitažlivé rekreační možnosti v létě i v zimě. Pro milovníky zimních sportů je na horských svazích připraveno množství lyžařských vleků a velmi dobře vybavených lyžařských středisek. K nejvyhledávanějším patří Pustevny s Radhoštěm, Velký Polom, Grúň, Bumbálka, Lysá hora, Lomná, Třeštík, Soláň, Velké Karlovice, Bílá, Mezivodí, Malenovice, Visalaje, Portáš-Kohútka a další. Vyznavačům běžeckého lyžování lze doporučit trasy na hřebenech Vsetínských a Veřovických vrchů. Sportovně založení turisté ocení lanovky ve Frenštátě p. R., Ráztoce - Pustevnách a Oldřichovicích - Javorovém. Po horských hřebenech, údolími vodních toků, přes vyhlídková místa a centra turistického a cestovního ruchu vede hustá síť dobře značených turistických cest, které návštěvníky zavedou do míst skýtajících působivé pohledy na zdejší krajinu. Přestože jsou velké údolní nádrže v Beskydech rezervoáry pitné vody, a proto jsou z rekreace vyloučeny, najdou se zde i možnosti pro provozování vodních sportů. Jedná se o přehrady Bystřička, Horní Bečva, Baška a Olešná. Ke sportovnímu vyžití slouží rovněž koupaliště v Kopřivnici, areál ve Frenštátě pod Radhoštěm a plavecké objekty na mnoha dalších místech. Beskydská oblast nabízí návštěvníkům mnoho zajímavých přírodních i kulturních pozoruhodností. Ojedinělou architekturu a zvyky nabízí návštěvníkům Valašsko, jehož nejznámějším střediskem je Rožnov pod Radhoštěm, dříve lázeňské město, dnes centrum rekreace se známým skanzenem. Další zajímavá místa jsou ve Valašském Meziříčí, Vsetíně, Frenštátě pod Radhoštěm a jinde.

4.2 Základní socioekonomické údaje K posouzení postavení subregionu Valašsko (okres Vsetín) v rámci turistického regionu SMaS, potažmo v rámci České republiky je třeba uvést základní socioekonomické údaje, umožňující mimo jiné srovnání s ostatními regiony. Především je nutno zdůraznit, že se jedná o významný turistický region jak z hlediska ekonomického potenciálu, tak i z hlediska počtu obyvatel a rozlohy území.


19 (celkem 125)


Analýza

Tab. - Základní charakteristiky regionu SMaS - k 1.1.2004 Okres Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl Reg./ČR

Počet obyvatel

Průměrný věk

Rozloha (km2)

104 107 226 863 42 148 276 323 159 323 180 573 313 088 125 794 146 127 1 574 346 10 211 455 15,42%

37,9 38,9 38,3 38,8 38,1 38,8 39,3 38,9 38,8 38,6 39,5 nižší

1 657 1 273 719 347 918 1 126 214 1 316 1 143 8 713 78 866 11,05%

Hustota obyvatelstva na 1 km2 63 178 59 796 174 160 1 463 96 128 181 129 vyšší

Počet obcí 71 77 24 16 57 80 1 78 59 463 6 249 7,41%

Pramen: ČSÚ

4.2.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel v regionu ubývá stejně jako v celé České republice. Za poslední 4 roky ubylo nejvíce obyvatel v okresech Ostrava (pokles o 2,5%) a Bruntál (2%), nejméně v okrese Frýdek-Místek (0,3%). Celkově došlo v celém regionu SMaS k úbytku obyvatel o 1,5%. Největší podíl obyvatel ve věku 0-14 let mají okresy Bruntál a Nový Jičín. Největší podíl obyvatel ve věku 65 let a více má okres Opava, nejmenší pak Bruntál. Celkově je v regionu vyšší podíl obyvatel ve věku 0-14 a 15-64 let než v České republice a nižší podíl obyvatel ve věku 65 a více. Tab. - Počet obyvatel v regionu SMaS podle věku – k 31.12.2004 Okres 0-14(%) 15-64(%) Bruntál 16,3 72,1 Frýdek-Místek 15,6 71,0 Jeseník 15,6 72,2 Karviná 15,3 72,1 Nový Jičín 16,2 71,4 Opava 15,3 71,2 Ostrava 15,0 71,8 Šumperk 15,6 71,0 Vsetín 15,6 71,0 Region SMaS 15,6 71,5 Česká republika 15,1 70,9

65+(%) 11,6 13,4 12,2 12,7 12,3 13,5 13,2 13,4 13,4 12,9 14,0

Obyv. celkem 103 678 226 998 42 014 275 834 159 212 180 430 311 402 125 268 146 001 1 570 837 10 206 923

Pramen: ČSÚ

Tab. - Města nad 10 000 obyvatel v regionu SMaS – k 1.1.2004 Nad 50 tis. obyvatel 20 až 50 tis. obyvatel Ostrava 313 088 Třinec 38 415 Havířov 84 914 Orlová 34 282 Karviná 63 677 Šumperk 28 768 Frýdek–Místek 60 290 Vsetín 28 575 Opava 60 252 Valašské Meziříčí 27 481 Nový Jičín 26 547 Český Těšín 26 159 Krnov 25 547 Kopřivnice 23 424 Bohumín 23 075

10 až 20 tis. obyvatel Bruntál 17 686 Rožnov p. R. 17 238 Zábřeh 14 360 Hlučín 14 228 Jeseník 12 457 Frenštát p. R. 11 334 Studénka 10 341 (Poč. měst do 10 tis. obyv.: 35) (Poč. obcí se statutem města: 57)

Pramen: ČSÚ

Nejvíce cizinců žije v okresech Ostrava a Karviná, nejméně v okrese Jeseník. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je v regionu SMaS nižší než v celé České republice. Pořadí zemí, odkud pochází nejvíce cizinců, se v regionu SMaS odlišuje od pořadí v České republice. Nejvíce cizinců


20 (celkem 125)


Analýza

žijících v regionu SMaS je ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Řekové a Poláci v regionu SMaS tvoří přes 30 % všech obyvatel z obou zemí žijících na celém území České republiky. Údaje o podílu národností v regionu (tabulka č. 6) jsou čerpány ze sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v březnu roku 2001 a novější data nejsou. Tab. - Podíl cizinců žijících v regionu SMaS - k 31. 12. 2004 Okres Počet obyvatel Počet cizinců* Bruntál 103 678 682 Frýdek-Místek 226 998 2 329 Jeseník 42 014 486 Karviná 275 834 6 082 Nový Jičín 159 212 1 207 Opava 180 430 944 Ostrava 311 402 7 083 Šumperk 125 268 967 Vsetín 146 001 1 620 Region SMaS 1 570 837 21 400 Česká republika 10 206 923 254 294

Podíl cizinců 0,7% 1,0% 1,2% 2,2% 0,8% 0,5% 2,3% 0,8% 1,1% 1,4% 2,5%

Pramen: ČSÚ, *trvalé pobyty + přechodné pobyty nad 90 dnů

Tab. - Cizinci žijící v regionu SMaS podle státního občanství (prvních 10 v pořadí) - k 31.12. 2004 Počet* Země Podíl SMaS/ČR SMaS Česká republika Slovensko 6 965 47 352 14,7 % Polsko 5 631 16 265 34,6 % Vietnam 2 661 34 179 7,8 % Ukrajina 2 247 78 263 2,9 % Rusko 459 14 743 3,1 % Bulharsko 417 4 447 9,4 % Řecko 311 792 39,3 % Německo 292 5 772 5,1 % Srbsko a Černá Hora 179 3 436 5,2 % Rumunsko 178 2 588 6,9 % Pramen: ČSÚ, * trvalé pobyty + přechodné pobyty nad 90 dnů

Tab. - Podíl národností v regionu (v %) moravOkres česká slezská ská Bruntál 87,4 4,0 0,5 Frýdek–Místek 84,1 2,0 0,7 Jeseník 85,7 3,1 0,3 Karviná 81,7 1,3 0,7 Nový Jičín 90,8 4,1 0,2 Opava 91,3 1,5 2,5 Ostrava 88,8 2,3 0,3 Šumperk 89,0 6,1 0,0 Vsetín 89,3 6,2 0,0 Region SMaS 87,2 3,0 0,6 Česká republika 90,1 3,6 0,1

slovenská 4,1 2,9 4,6 5,5 1,9 1,2 3,3 1,4 1,3 3,0 1,8

německá 0,5 0,1 1,6 0,2 0,2 1,2 0,2 0,4 0,1 0,4 0,4

polská

romská

ostatní

0,3 7,9 0,2 6,6 0,2 0,2 0,3 0,2 0,1 2,4 0,5

0,2 0,1 0,6 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1

3,0 2,2 3,9 3,9 2,4 2,0 4,6 2,8 2,9 3,2 3,4

Pramen: ČSÚ


21 (celkem 125)


Analýza

5 Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS Organizace cestovního ruchu v turistickém regionu je ovlivňována na různých správních úrovních. Na národní úrovni je to jednak Ministerstvo pro místní rozvoj (garantuje politiku cestovního ruchu na národní úrovni, formuje podpůrné a rozvojové aktivity cestovního ruchu, www.mmr.cz), ale zejména pak ministerstvem vytvořená agentura CzechTourism (www.czechtourism.cz, www.czechtourism.com). Základním cílem státní agentury CzechTourism je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v tuzemsku. Jedním z jejich hlavních úkolů je také spolupráce s regiony v ČR, angažovanost při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu a působení při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění. V letech 2001 až 2003 agentura iniciovala zpracování programů rozvoje cestovního ruchu v regionech. CzechTourism podpořila zpracování Programů v regionech Česka dvěma směry. Připravila rámcovou metodiku zpracování Programů a podílela se na jejich spolufinancování. V současné době se rovněž zaměřuje na rozvoj systému destinačních managementů na úrovni turistických regionů a turistických oblastí.

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna parlamentu

Senát

Podvýbor hospodářského výboru PS Parlamentu ČR pro obchod a cestovní ruch Podvýbor zahraničního výboru PS Parlamentu ČR pro prezentaci České republiky v zahraničí

Právní výbor Hospodářský výbor Zahraniční výbor Výbor pro integraci

Ministerstvo pro místní rozvoj CzechTourism

5.1 Krajské úřady Na krajské úrovni jsou za rozvoj cestovního ruchu odpovědny krajské úřady. V rámci turistického regionu se jedná o krajské úřady Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje. Na krajském úřadu Moravskoslezského kraje je cestovní ruch v působnosti odboru regionálního rozvoje, oddělení regionálního rozvoje, kde je dle organizační struktury 1 pozice vedoucího oddělení a celkem 7 referentských míst, z nichž jedno je referent pro cestovní ruch. (www.kr-moravskoslezsky.cz) Na krajském úřadu Olomouckého kraje je zřízeno oddělení cestovního ruchu v rámci útvaru „kancelář hejtmana“ (s působností odboru) a dle organizační struktury jsou zde vytvořena 4 pracovní místa. (www.kr-olomoucky.cz) Na krajském úřadu Zlínského kraje je zřízeno oddělení cestovního ruchu v rámci odboru strategického rozvoje. Dle organizační struktury jsou na oddělení cestovního ruchu zřízena 3 pracovní místa. (www.kr-zlinsky.cz) Základními aktivitami krajských úřadů v oblasti cestovního ruchu jsou: • zpracovávání podkladů pro návrhy krajských rozvojových programů cestovního ruchu a pro státní programy regionálního rozvoje, • koordinace hlavních směrů samostatné působnosti krajů v sektoru cestovního ruchu, • zajišťování realizace programů územních obvodů krajů v části cestovní ruch, • zajišťování a koordinace zpracování a implementace strategie rozvoje cestovního ruchu na území krajů, • koordinace a metodické usměrňování vzniku nových projektů a produktů v cestovním ruchu, • vytváření přehledů o projektových záměrech a projektech v cestovním ruchu a hledání vhodných zdrojů finančních dotací pro jejich realizaci, • navrhování, zajišťování a realizace rozvojových dotačních programů v oblasti cestovního ruchu,


22 (celkem 125)


• • • • • • • • • •

Analýza

zajišťování prezentace turistického potenciálu krajů na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v České republice a v zahraničí, příprava a realizace marketingových tiskovin, zaměřených na propagaci potenciálu cestovního ruchu krajů, koordinace a zajišťování rozvoje sítě informačních center na územích krajů, zajišťování podkladů pro vytváření databází informací z oblasti cestovního ruchu v krajích, poradenská činnost v cestovním ruchu pro orgány obcí a pro podnikatele, koordinace zapojení NUTS II do přípravy dalšího plánovacího období EU (2007 – 2013), koordinace přípravy projektů na územích krajů z oblasti cestovního ruchu za účelem využití strukturálních fondů EU, spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody, podpora vzniku a činnosti destinačních managementů v krajích, v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu spolupráce s partnery v zahraničí.

5.2 Profesní a zájmové instituce Na úrovni turistického regionu SMaS se cestovním ruchem zabývá řada institucí, ať už státních či soukromých. Činnost v oblasti cestovního ruchu v celém regionu SMaS zastřešuje oficiální marketingová organizace Destinační management Moravsko – Slezský, o.p.s., dále jen DMMS (www.tourisms.cz). Jejím hlavním posláním je marketingová podpora turistického regionu jako zajímavé turistické destinace jak pro domácí, tak zejména pro zahraniční turisty a dále koordinace činností a aktivit subjektů zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. Činnost destinačního managementu je již druhým rokem podporována Moravskoslezským krajem. V rámci ČR bylo vytvoření destinačního managementu s regionální působností první v ČR. Za 2 roky své činnosti dosáhl destinační management v turistickém regionu pozitivních výsledků, o čemž kromě konkrétních výstupů svědčí rovněž řada pozitivních hodnocení v odborných tiskovinách na regionální i národní úrovni. DMMS, o. p. s. se stal partnerem subjektů v sektoru cestovního ruchu v regionu. Intenzivní činností napomohl vytvoření řady produktů a produktových balíčků v regionu, zorganizoval řadu famtripů pro zahraniční i domácí touroperátory a cestovní kanceláře, zpracoval řadu marketingových tiskovin a podpořil vznik nových služeb pro turisty a návštěvníky turistického regionu (cyklobusy a skibusy v Beskydech a Jeseníkách). Vedle fungující společnosti destinačního managementu je slabší stránkou ne ještě zcela dotažený systém destinačního managementu v regionu. Nevyjasněné jsou rovněž stále otázky překrývání turistických regionů a území krajů. Turistický region SMaS pokrývá celé území Moravskoslezského kraje a část území Olomouckého kraje (společná je turistická oblast Jeseníky, která je z pohledu rozlohy cca ze 45% na území Moravskoslezského kraje a cca z 55% na území Olomouckého kraje) a Zlínského kraje (společná je turistická oblast Beskydy a Valašsko, která je z pohledu rozlohy cca ze 70% na území Moravskoslezského kraje a cca ze 30% na území Zlínského kraje). V rámci krajů vyvíjejí svou činnost, související někdy mimo jiné i s cestovním ruchem, regionální rozvojové agentury (ARR, a. s. v Ostravě, RRA ve Zlíně, RARSM v Olomouci). V regionu fungují také zájmové a profesní organizace. Zejména jde o: Dále v regionu vznikla různá sdružení, zájmové organizace a agentury cestovního ruchu: Agentura Beskydy-Valašsko Regionální agentura BESKYDY-VALAŠSKO - je nástupnickou agenturou sdružení REGION BESKYDY a REGION VALAŠSKO. Cílem agentury je stát se spolehlivým partnerem při jednáních na všech úrovních o problematice, cestovního ruchu a zároveň stát se hlavním koordinátorem těchto aktivit v regionu a zajistit komplexnější a profesionálnější propagaci území regionu, být garantem provozování společného informačního počítačového sytému v informačních střediscích v regionech a garantem napojení "místní sítě těchto středisek" na celorepublikový informační systém cestovního ruchu, který se v současnosti buduje na doménách www.InfoCzechia.cz, www.Oblasti.cz, www.Tourism.cz, www.InfoMorava.cz, www.Czech.Republic.cz s výstupem na dalších více jak 2000 domén Informačního a rezervačního systému Doménová koule. Dále vést a aktualizovat databáze informací o stravování, ubytování, sportovních a kulturních


23 (celkem 125)


Analýza

možnostech v regionech, vytvářet a poskytovat KNOW-HOW pro spolupracující informační centra, zpracovávat a podávat projekty k rozvoji cestovního ruchu v regionech. VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ s.r.o - projekt VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ začal vznikat v roce 1997 jako projekt na propagaci a rozvoj regionu Beskyd a Valašska. Dnes mimo jiné provozuje 2 informační centra (Frenštát p. R. a Rožnov p. R.). Zejména se však významně podílí na image Beskyd a Valašska realizací projektu nejstaršího tzv. pohádkového regionu Valašské království (http://valasske-kralovstvi.cz). V rámci činnosti agentury cestovního ruchu nabízí řadu vlastních produktů. Geograficky se zaměřuje zejména na území od Kozlovic a Čeladné, přes Rožnovsko, Vsetínsko, Vizovicko až po Valašskokloboucko. Svými produkty a svou činností se však zaměřuje na širší oblast turistického regionu SMaS. V posledních letech svou činností marketingově podporuje region i v zahraničí. Euroregiony, mikroregiony a informační centra jsou dalšími, kteří působí v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu SMaS. Bližší informace o nich poskytují následující podkapitoly.

5.3 Euroregiony Rozvoj cestovního ruchu je vázán na přírodní, historické, sociální, geografické a jiné aspekty konkrétních území, kde je žádoucí co nejvyšší míra spolupráce všech zainteresovaných subjektů. V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko vznikly v minulých letech čtyři euroregiony (další dva do území regionu zasahují) z celkem 13 v ČR a řada mikroregionů sdružujících města a obce z oblastí, ve kterých je nutno prosazovat společné zájmy. Jejich cílem je zpravidla hospodářská spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně-vzdělávací činnost i s tím související rozvoj cestovního ruchu. Tab. - Euroregiony na území turistického regionu SMaS Rozloha Euroregion Zastoupená území (tis. km2) čes.: Frýdek–Místek 605 pol.: Bialsko Biala 1 216 BESKYDY slov.: Čadca, Žilina 2 023 celkem 3 844 čes.: Bruntál, Jeseník 1 819 PRADĚD pol.: Opole (Prudnik) 2 226 celkem 4 045 čes.: Opava, N. Jičín, Bruntál 1 116 SILESIA pol.: Ratibořsko, Hlubčicko 1 500 celkem 2 616 čes.: Karviná, Frýdek–Místek 600 TĚŠÍNSKÉ pol.: Cieszyn, Jastrzębie-Zdrój 800 SLEZSKO celkem 1 400 čes: Trutnov, Náchod, Rychnov n. K., Ústí n. O., Šumperk, 1 891 Jeseník, Jičín, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Svitavy GLACENSIS pol: powiat Zabkowicki, Dzierżoniowski, Walbrzyski, 2 927 Kłodzki celkem 4 818 čes: Uherské Hradiště, Zlín, 4 108 BÍLÉ – BIELE Vsetín, mikroregion Horňácko KARPATY slov: Trenčínský kraj 4 501 celkem 8 609 celkem 25 332

60 24 49 133 68 18 86 58 19 77 43 16 59

Počet obyv. (v tis.) 161 344 265 770 132 407 539 226 287 513 360 270 630

92

398

Počet obcí

Rok vzniku 2000

1997

1998

1998

1996 32

503

124

901

304

609

276 580 1 059

610 1 219 4 572

2000

Pramen: RIS


24 (celkem 125)


Analýza

Euroregion Bílé-Biele Karpaty: Euroregion Bílé - Biele Karpaty (ER BBK) vznikl podepsáním Zakladatelské smlouvy přeshraničního sdružení 30. července 2000 a byl zaregistrován na Krajském úřadě v Trenčíně dne 28. září 2000 jako sdružení právnických osob. Zakladateli jsou sdružení právnických osob, a to Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně a Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně. Zakladatelské organizace národních sdružení jsou ze tří sektorů - veřejné správy, podnikatelského sektoru a nevládních organizací. Česká část euroregionu zasahuje do tří okresů Zlínského kraje, a to do Uherského Hradiště, Zlína a Vsetína, s mikroregiony Valašskomeziříčsko – Kelečsko, Rožnovsko, Luhačovické Zálesí, Vizovicko, Uherskobrodsko, Jižní Valašsko, Vsetínsko, a do jednoho okresu Jihomoravského kraje s mikroregionem Horňácko. Na Slovensku euroregion pokrývá území Trenčínského kraje. Euroregion Bílé - Biele Karpaty zaštiťuje činnost Regionu Bílé Karpaty a Regiónu Biele Karpaty, která je zaměřena především na realizaci projektů v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu. (www.euroregion-bile-karpaty.cz)

5.4 Mikroregiony, svazky obcí, města a obce Mikroregiony dnes sdružují velkou část měst a obcí a pokrývají značnou část území turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Základem pro vznik mikroregionu je dobrovolná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy apod. Velký význam mají mikroregiony i pro čerpání prostředků z různých fondů, protože umožňují zakládat větší a významnější projekty. Některé obce mohou být členy více sdružení, mikroregiony v některých případech přesahují hranice okresů, mírou aktivity se liší. Z výsledků Monitoringu mikroregionů 2004, který prováděl Ústav územního rozvoje v Brně, vyplývá, že převážná většina evidovaných mikroregionů v České republice má právní formu svazku obcí. Evidovány jsou však i zájmová sdružení právnických osob. V některých případech se vyskytuje i jiná forma mikroregionů, případně mikroregiony, které fungují bez jakéhokoliv právního ustavení. Do mikroregionů je oproti minulým rokům zapojen stále vyšší počet obcí. Zvýšil se i počet obcí, které jsou zapojené do dvou a tří mikroregionů. Vysoké procento mikroregionů má v současné době zpracováno aktuální rozvojový dokument pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. Obecně lze konstatovat, že v poslední době vznikající mikroregiony mají stále častěji komplexní charakter a jsou zaměřeny na komplexní rozvoj mikroregionu. Na mnoha místech docházelo i v roce 2004 k překryvům jednotlivých mikroregionů, které byly mnohdy vícečetné (jedna obec byla evidována max. ve 4 mikroregionech). V tabulce č.41 je přehled mikroregionů v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, v závorce je uveden počet obcí v daném mikroregionu. Tab. - Mikroregiony v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Okres

Sdružení / mikroregion

BRUNTÁL

Quingburk (2) Venkovský mikroregion Dívčí Hrad (4) Mikroregion Slunečná (7) Sdružení obcí Vrbenska (5) Mikroregion Slezská Harta (12) Sdružení obcí Bruntálska (11) Sdružení obcí Osoblažska (10) Mikroregion Krnovsko (25) Sdružení obcí Rýmařovska (13) Svazek obcí povodí Olešná (3) Dobrovolný svazek obcí Olešná (4) Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady - vč. okr. KI (9) Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice (10) Sdružení obcí Slezská brána (10) Sdružení obcí Frýdecko–Místecka (3) Sdružení obcí Jablunkovska (15) Mikroregion Bystřice – Nýdek (2)

FRÝDEK–MÍSTEK


25 (celkem 125)


Okres

JESENÍK

KARVINÁ NOVÝ JIČÍN

OPAVA

ŠUMPERK

VSETÍN

ZLÍN

Analýza

Sdružení / mikroregion Sdružení obcí povodí Morávky (11) Sdružení obcí povodí Stonávky (10) Mikroregion Frýdlantsko - Beskydy (13) Zájmové sdružení Frýdlantsko – Beskydy (13) Sdružení měst a obcí Jesenicka (24) Mikroregion Jesenicko (5) Mikroregion Žulovsko (8) Mikroregion Zlatohorsko (6) Mikroregion Javornicko (5) Svaz obcí a měst okresu Karviná (16) Odersko (9) Sdružení obcí Bílovecka – vč. okr. Opava (11) Region Poodří (21) Sdružení povodí Sedlnice (6) Mikroregion Hvozdnice (11) Mikroregion Matice Slezská (13) Mikroregion Moravice (20) Mikroregion Opavsko severozápad - vč. okr. BR (8) Sdružení obcí Hlučínska (27) Mikroregion Štítecko (7) Mikroregion Luže (13) Svazek obcí údolí Desné (8) Mikroregion Zábřežsko (30) Mikroregion Mohelnicko (12) Mikroregion Hanušovicko (10) Svazek obcí regionu Ruda (5) Šumperský venkov (7) Mikroregion Rohelnice (3) Sdružení obcí Hornolidečska (14) Mikroregion Vsetínsko (36) Mikroregion Rožnovsko (9) Mikroregion Valašskomeziříčsko–Kelečsko (16) Mikrocelek Polanecko – neform. celek v rámci Sdružení obcí Hornolidečska (6) Mikroregion Vizovicko (7) Mikroregion Jižní Valašsko - vč.okr. VS (27) Mikroregion Fryštácko (6)

Pramen: Ústav územního rozvoje, RIS krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského

Na úrovni obcí a měst existuje rovněž řada aktivit a pracovních pozic, zabývajících se cestovním ruchem. Zejména některé městské úřady a magistráty v regionu SMaS mají zřízeny odbory, oddělení či jiné útvary zabývající se cestovním ruchem. Zpravidla se jedná o střední a větší města nebo o města, jejichž historie a současnost je s cestovním ruchem úzce spojena. Jsou to např. Ostrava, Kopřivnice, Příbor, Štramberk, Bruntál, Opava, Karviná, Jeseník, Šumperk, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem.

5.5 Informační centra Síť informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpečujícím kontakt návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují v místě svého působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu, jejichž rozsah se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný informační servis turistům a místním občanům, podrobné informace o příslušném místě a jeho okolí, kapacity ubytovacích zařízení, přehled penzionů, hotelů, restaurací, kulturní památky, zajímavá turistická


26 (celkem 125)


Analýza

místa, tipy na výlety, sportovní a kulturní akce, provozní dobu sportovních a kulturních zařízení, případně další aktivity cestovního ruchu, jako např. informace o odjezdech autobusů a vlaků či prodej obchodního a doplňkového zboží (knihy, mapy, průvodce, upomínkové předměty). Rozsah informačních center dokumentuje následující přehled. Není to však výčet zcela vyčerpávající. Funkci informačních center plní v turistickém regionu SMaS i některá další místa, zejm. při ubytovacích zařízeních, při vybraných prodejnách, informační centra ČD a další. Tab. - Informační centra v regionu SMaS podle okresů Okres Místo Název BRUNTÁL Bohušov Informační centrum Bruntál Informační centrum - Muzeum Bruntál Bruntál * Městské informační centrum Dívčí Hrad* Informační centrum Dívčí Hrad Dívčí Hrad IC obcí mikroregionu Dívčí Hrad Karlova Studánka Turistické informační centrum Krnov* Městské informační centrum Rýmařov Informační centrum při Městském muzeu Vrbno pod Pradědem * Turistické informační centrum FRÝDEK-MÍSTEK Brušperk* Informační centrum - Národní dům Čeladná Knihovna a informační centrum Frýdek-Místek * Beskydské informační centrum (2x) Frýdlant nad Ostravicí Beskydské informační centrum - pobočka Hukvaldy * Informační a kulturní centrum obce Hukvaldy Jablunkov* Jablunkovské informační centrum Ostravice Informační centrum Soběšovice IC – „Přístav“ Soběšovice Třinec MIC Třinecka - Městská knihovna Komorní Lhotka IC mikroregionu obcí Povodí Stonávky JESENÍK Javorník Městské informační středisko Jeseník* Městské informační centrum Mikulovice Informační středisko Ostružná Informační centrum Zlaté Hory Informační středisko Žulová Informační středisko KARVINÁ Bohumín Městské informační centrum - knihovna Český Těšín * Regionální IC při Muzeu Těšínska Havířov Městské informační centrum Karviná-Fryštát Městské informační centrum NOVÝ JIČÍN Bartošovice Informační centrum Regionu Poodří - zámek Bílovec* Městské informační centrum Frenštát pod Radhoštěm * Informační centrum města Frenštát p. R. Frenštát pod Radhoštěm Informační centrum Valašského království Fulnek* Městské informační centrum Jeseník nad Odrou Informační centrum Klimkovice Městské informační centrum Kopřivnice * Městské informační centrum - Kulturní dům Kopřivnice TIC Technického muzea Tatra Kopřivnice Kunín Informační centrum Nový Jičín Informační centrum Nový Jičín Nový Jičín * Regionální agentura CR, Beskydy-Valašsko Odry* Městské informační centrum Příbor* Městské informační centrum Příbor Informační centrum RICCO Sedlnice* Turistické informační centrum Sněženka Studénka* Informační centrum


27 (celkem 125)


Okres OPAVA

OSTRAVA ŠUMPERK

VSETÍN

Místo Štramberk * Budišov nad Budišovkou Hlučín Hradec nad Moravicí * Kravaře Opava* Vítkov Ostrava * Bludov Loučná nad Desnou Staré Město pod Sněžníkem Štíty Šumperk * Velké Losiny Zábřeh Francova Lhota* Horní Lideč Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm* Valašská Bystřice Valašské Meziříčí Velké Karlovice * Vsetín*

Analýza

Název Městské informační centrum Informační centrum Informační centrum - zámek Městské informační centrum - Národní dům Informační centrum Městské informační centrum Informační centrum MIC Ostrava (4x) Místní informační středisko – Kulturní dům Informační středisko Turistické informační centrum Informační centrum Štíty Regionální a městské informační centrum Informační centrum Infocentrum Informační centrum Francova Lhota Informační centrum Městské informační centrum Informační centrum Valašského království Informační centrum Informační centrum Informační centrum Městské informační centrum

Pramen: Destinační management Moravsko - Slezský, CzechTourism, A.T.I.C. ČR * označená IC (28) jsou členy Asociace turistických informačních center ČR, která sdružuje 137 subjektů

V České republice dle údajů agentury CzechTourism poskytuje v místě svého působení úplný informační servis a služby spojené se zajištěním cestovního ruchu přes 300 oficiálních informačních center (používají jednotné značení turistických informačních center). V regionu SMaS má nejvíce informačních center okres Nový Jičín, následovaný okresy Bruntál, Frýdek-Místek a Vsetín.

5.6 Cestovní kanceláře Na organizovaném cestovním ruchu se v České republice podílejí cestovní kanceláře a agentury. Jejich zájem je často orientován jen na pasivní zahraniční cestovní ruch, ale mnohé z nich se významně podílejí i na rozvoji domácího cestovního ruchu. Cestovní kancelář je podle zákona č. 159/1999 Sb. organizace, která nabízí, rezervuje a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jiným cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu individuálním zájemcům a jiným cestovním kancelářím. Na rozdíl od cestovní agentury mohou být smlouvy o prodeji zájezdů individuálnímu zákazníkovi uzavřeny jejím jménem u zájezdů, které sama připravila. Cestovní agentura je organizace prodávající zájezdy vytvořené cestovními kancelářemi. Individuálnímu zákazníkovi smí cestovní agentura prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a zájezdy pouze jako zprostředkovatel cestovní kanceláře. Obě společnosti poskytují zákazníkům další služby jako cestovní pojištění, obstarání víz, směnu devíz a šeků, prodej map a průvodců apod. Cestovní kanceláře v České republice jsou sdruženy ve dvou profesních asociacích hájících hospodářské zájmy svých členů a rozvíjejících jejich činnost. Asociace cestovních kanceláří ČR sdružuje 152 členů (v drtivé většině z Prahy), přičemž v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko mají sídlo pouze 4 z nich. Další profesní sdružení Asociace českých cestovních kanceláří a agentur má po celém území České republiky 100 členů, přičemž v regionu SMaS jich sídlí 8. Vedle toho působí na trhu cestovního ruchu velké množství profesně nesdružených cestovních kanceláří. V současné době musejí splňovat podmínky dané zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon upravil podmínky pro podnikání


28 (celkem 125)


Analýza

v oblasti cestovního ruchu v tom směru, že provozovat cestovní kancelář mohou pouze podnikatelské subjekty na základě koncesní listiny, jejíž vydání je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek a na kladné stanovisko příslušného ústředního orgánu – Ministerstva pro místní rozvoj. Vydání koncese pro cestovní kancelář je pro její zákazníky zárukou, že cestovní kancelář má sjednáno povinné smluvní pojištění zákazníků a splnila další podmínky stanovené zákonem. Tato přísnější opatření měla za následek výrazný úbytek počtu cestovních kanceláří v ekonomicky slabších regionech nebo jejich transformaci na cestovní agentury. Tab.- Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů Kraj Počet CK (srpen 2001) Hl. m. Praha 201 Středočeský 63 Jihočeský 51 Plzeňský 46 Karlovarský 25 Ústecký 62 Liberecký 54 Královéhradecký 48 Pardubický 36 Vysočina 45 Jihomoravský 122 Olomoucký 39 Zlínský 54 Moravskoslezský 143 Region Severní Morava a Slezsko 166 Česká republika 989 Podíl REG/ČR 16,8%

Počet CK (k 1.8.2005) 243 45 47 29 17 49 38 45 31 33 46 37 42 80 96 882 10,9%

Pramen: ČSÚ, www.cestovani.cz

Tab. - Koncesované cestovní kanceláře v regionu SMaS podle okresů Okres Počet CK (srpen 2001) Bruntál 54 Frýdek–Místek 12 Jeseník 3 Karviná 12 Nový Jičín 10 Opava 13 Ostrava 42 Šumperk 11 Vsetín 9 Region Severní Morava a Slezsko 166

Počet CK k 1.8.2005 7 8 1 9 8 10 34 6 13 96

Pramen: ČSÚ, www.cestovani.cz

Zejména v posledních 2 – 3 letech začíná výrazně stoupat počet turistů domácích i zahraničních, kteří své pobyty řeší bez využití služeb cestovních kanceláří či agentur. Tento trend je podporován rychlým rozvojem internetu, umožňujícího jednak přístup k obrovskému množství informací a jednak realizací přímých rezervací u ubytovatelů, poskytovatelů služeb či provozovatelů atraktivit. Dle aktuálních šetření a odhadů řeší svou rekreaci nebo pracovní cestovní ruch prostřednictvím CK a CA pouze cca 4 – 5% tuzemských turistů a 30 – 35 % zahraničních turistů.


29 (celkem 125)


Analýza

6 Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS 6.1 Základní data o cestovním ruchu Cestovní ruch tvoří důležitou součást nejen světové, ale i české ekonomiky. V tabulce č. 45 jsou uvedeny podíly cestovního ruchu na tvorbě HDP. Spolu s multiplikačním efektem, který doprovází jeho rozvoj, je podíl na tvorbě HDP mnohem vyšší (kolem 11% ve světě, kolem 12 % v EU a v České republice dokonce kolem 13%). Významně se podílí také například na celkové zaměstnanosti. Podle propočtů expertů World Travel and Tourism Council je zaměstnanost vyvolaná cestovním ruchem 8,3% ze všech pracovních míst (tedy každé 12 pracovní místo) v roce 2005. V České republice dává cestovní ruch práci více než 611 tis. lidem (12,9 % ze všech zaměstnaných). Přímo v cestovním ruchu je zaměstnáno 124 104 lidí (2,6 %). Tab. - Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP v roce 2004 Region Svět Evropská unie Střední a východní Evropa Česká republika

Podíl 3,8 % 4,2 % 2,2 % 2,5%

Pramen: WTTC

Devizové příjmy z cestovního ruchu významně snižují deficit běžného účtu platební bilance. V roce 2004 tvořily 3,9% HDP v České republice. Podíl těchto příjmů na devizových příjmech ze služeb je výrazný – v roce 2004 to bylo v České republice 43,1 %. Na celkové hodnotě exportu České republiky se devizové příjmy z cestovního ruchu podílely v témže roce 6,3%. Zemí s nejvyššími devizovými příjmy z cestovního ruchu jsou už dlouhodobě Spojené státy americké. Tab.- Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v roce 2004 (v mld. USD) Pořadí Země 1. USA 2. Španělsko 3. Francie 4. Itálie 5. Německo 6. Velká Británie 7. Čína 8. Turecko 9. Rakousko 10. Austrálie Česká republika

2004 74,5 45,2 40,8 34,7 27,7 27,3 25,7 15,9 15,4 13,0 4,2

Pramen: WTO

Rok 2004 byl pro cestovní ruch rokem rekordním, neboť počet mezinárodních příjezdů dosáhl hodnoty 760 milionů, což představuje růst oproti roku 2003 o 10 %. Takovýto nárůst byl naposledy před 20 lety v roce 1984. Po tříleté stagnaci, kdy se mezinárodní cestovní ruch potýkal s problémy (teroristické útoky na USA, válečný konflikt v Iráku, epidemie nemoci SARS, oslabení ekonomik významných zdrojových zemí cestovního ruchu), nastal v roce 2004 výrazný obrat. Ze všech regionů zaznamenala Evropa nejmenší vzestup (4 %), avšak země střední a východní Evropy a severní Evropy vykazovaly růst o 8 % resp. 7 %. Tento nárůst s sebou přinesl i rekordní příjmy z mezinárodní turistiky - 622 mld. USD, přičemž největší část těchto příjmů (polovina) putovala do Evropy a největší nárůst byl v Asii a Tichomoří (24%). Tab. - Mezinárodní příjezdy turistů podle regionů a subregionů v letech 2000 - 2004 Celkové příjezdy v mil. Index Index Země 2000 2001 2002 2003 2004 2004/2003 2004/2000 Afrika severní Afrika subsaharská Afrika

29 10 18

29 11 19


30 10 19

31 11 20

33 13 20

1,06 1,18 1,00

1,14 1,30 1,11

Podíl na trhu 2004 4,3 % 1,7 % 2,6 %

30 (celkem 125)


Amerika severní Amerika Karibik střední Amerika jižní Amerika Asie a Pacifik severovýchodní Asie jihovýchodní Asie Oceánie jižní Asie Evropa severní Evropa západní Evropa stř. a vých. Evropa jižní Evropa Střední Východ Celkem

128 91 17 4 15 115 63 37 9 6 390 47 140 62 141 24 686

122 86 17 4 14 121 66 40 9 6 388 45 136 63 144 24 684

Analýza

117 83 16 5 13 131 74 42 9 6 397 46 138 66 148 28 703

113 77 17 5 14 119 68 36 9 6 399 47 136 68 148 29 691

124 85 18 6 16 153 88 48 10 8 414 51 139 73 152 35 760

1,10 1,10 1,06 1,20 1,14 1,29 1,29 1,33 1,11 1,33 1,04 1,09 1,02 1,07 1,03 1,21 1,10

0,97 0,93 1,06 1,50 1,07 1,33 1,40 1,30 1,11 1,33 1,06 1,09 0,99 1,18 1,08 1,46 1,11

16,3 % 11,2 % 2,4 % 0,8 % 2,1 % 20,1 % 11,6 % 6,3 % 1,3 % 1,1 % 54,5 % 6,7 % 18,3 % 9,6 % 20,0 % 4,6 % 100%

Pramen: WTO

Příjezdy turistů podle světových regionů

4,6%

4,3% 16,3%

54,6%

Afrika

Amerika

20,1%

Asie a Pacifik

Evropa

Střední východ

Tab. - Podíl příjezdového CR vybraných evropských zemí na světovém CR (1990 a 2004) % podíl % podíl Počet příjezdů v tis. Země 1990 2004 2004 Francie 11,5 10,9 75 121 Španělsko 7,5 7,8 53 599 Itálie 5,8 5,4 37 071 Velká Británie 3,9 4,0 27 710 SRN 3,7 2,9 20 137 Rakousko 4,2 2,8 19 373 Polsko 0,7 2,1 14 290 Maďarsko 4,5 1,8 12 212 Portugalsko 1,7 1,7 11 617 Česká republika 1,6 0,9 6 061 Evropa 44,8 60,3 415 176 Pramen: WTO


31 (celkem 125)


Analýza

Tab. - Základní ukazatele vývoje CR v ČR v letech 1990 a 2004 Ukazatel Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob) Počet ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) Průměrná délka pobytu (ve dnech) Podíl příjezdového CR ČR na evropském CR (v %) Podíl příjezdového CR ČR na světovém CR (v %)

1990 36,6 2,6 3,5 3,6 1,6

2004 95,9 6,1 4,1 1,5 0,9

Pramen: ČSÚ, CzechTourism

Tab. - Podíl cestovního ruchu na ekonomice ČR v% Podíl devizových příjmů z CR na HDP Podíl devizových příjmů z CR na exportu Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb celkem

v letech 1998 - 2004 1998 1999 2000 6,8 5,7 5,8 15,0 12,0 10,3

2001 5,4 9,3

2002 4,2 7,7

2003 4,2 7,3

2004 3,9 6,3

50,6

43,8

41,7

45,8

43,1

44,8

43,5

Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR

Příjezdový cestovní ruch České republiky v posledních deseti letech mírně kolísal. Maxima bylo dosaženo v roce 1996, ovšem v dalších třech letech došlo k poklesu. V roce 2000 byl opět zaznamenán nárůst, a to na více než 104 milionů příjezdů, přičemž v dalších třech letech opět počty příjezdů klesaly. Rok 2004 byl pro příjezdový cestovní ruch příznivý a došlo k nastartování dalšího růstu. S malými odlišnostmi se vyvíjely i devizové příjmy, avšak zde bylo maxima dosaženo v roce 2004, kdy celkové devizové příjmy z cestovního ruchu činily 4,2 mld. USD. V porovnání s rokem 1989 se devizové příjmy zvýšily dvanáctkrát (z odhadovaných 350 mil. USD v roce 1989 na současné 4,2 mld. USD). Tab. - Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR v letech 1995 - 2004 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 V mil.osob 98,06 109,40 107,88 102,84 100,83 104,25 103,07 Index/předch.rok 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9

2002 97,59 94,7

2003 94,98 97,3

2004 95,90 101,0

Pramen: ČSÚ

Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR 112 110 108 V mil. osob

106 104 102 100 98 96 94 92 90 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Počet příjezdů

Tab.- Vývoj devizových příjmů 1995 Devizové příjmy 2,9 Devizové výdaje 1,6 Saldo 1,3

z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch (v mld. USD) – ČR 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 4,1 3,6 3,9 3,2 3,0 3,1 2,9 3,6 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 1,1 1,2 2,0 1,7 1,7 1,7 1,3 1,7

2004 4,2 2,3 1,9

Pramen: ČNB


32 (celkem 125)


Analýza

Vývoj devizových příjmů a výdajů z cestovního ruchu v ČR

V mld. USD

5 4

4,1

3

3

3,6 2,9

4,2

3,9 3,2

3,6 3

3,1

2,9

2,4

2,3

2

1,9

1,6

1,5 1,3

1

1,4

1,9

1,6

0 1995

1996

1997

1998

1999

Devizové příjmy

2000

2001

2002

2003

2004

Devizové výdaje

Z hlediska počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních dochází v posledních dvou letech k výraznému nárůstu až na rekordních 6,1 milionů zahraničních hostů v roce 2004. Dalších asi 1,5 milionu cizinců se každoročně ubytovává u známých a příbuzných. Průměrná délka pobytu zahraničního turisty rostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce 2000. V dalších letech kolísala až na 4,1 dne v roce 2004. Více než 50 % zahraničních turistů přijelo do Prahy. Na druhém místě se umístil kraj Karlovarský a na třetím Královéhradecký. Kraj Moravskoslezský se co do počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních umístil v roce 2004 na 11. místě ze 14 krajů. Tab. - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000 - 2004 Počet příjezdů Rok 2000 2001 2002 2003 Hosté celkem 10 848 716 10 765 987 9 609 645 11 346 482 v tom: cizinci 4 666 305 5 193 973 4 579 015 5 075 756

2004 12 219 689 6 061 225

Pramen: ČSÚ

Tab. - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 Počet Počet Kraj podíl podíl hostů přenocování Hl. m. Praha 3 470 279 57,3 % 9 796 723 51,6 % Středočeský 268 155 4,4 % 709 062 3,7 % Jihočeský 317 742 5,2 % 843 056 4,4 % Plzeňský 170 586 2,8 % 499 654 2,6 % Karlovarský 386 971 6,4 % 2 534 763 13,4 % Ústecký 148 441 2,4 % 534 299 2,8 % Liberecký 250 575 4,1 % 998 690 5,3 % Královéhradecký 298 128 4,9 % 1 160 877 6,1 % Pardubický 53 018 0,9 % 183 942 1,0 % Vysočina 64 194 1,1 % 191 351 1,0 % Jihomoravský 345 930 5,7 % 653 748 3,4 % Olomoucký 97 405 1,6 % 270 710 1,4 % Zlínský 81 608 1,3 % 315 815 1,7 % Moravskoslezský 108 193 1,8 % 287 772 1,5 % Česká republika 6 061 225 100,0 % 18 980 462 100,0 %

Průměrná doba pobytu 3,8 3,6 3,7 3,9 7,6 4,6 5,0 4,9 4,5 4,0 2,9 3,8 4,9 3,7 4,1

Pramen: ČSÚ


33 (celkem 125)


Analýza

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů - 2004 0

500 000

1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

cizinci

celkem

Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR v roce 2004: Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Nizozemsko, Slovensko, Francie, Polsko atd. Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v roce 2004: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Litva, Rusko, Švédsko, USA atd. Uvedených 10 zdrojových zemí tvoří dohromady 74,1% všech zahraničních turistů. V krajích Olomouckém a Zlínském se na prvních třech místech také umístili Slováci, Poláci a Němci, pouze ovšem v jiném pořadí. Tab. - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004 Počet Počet Průměrná Země podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hosté celkem 108 193 287 772 3,7 z toho: Slovensko 21 663 20,0 % 57 653 20,0 % 3,7 Polsko 20 139 18,6 % 47 823 16,6 % 3,4 Německo 16 967 15,7 % 48 473 16,8 % 3,9 Rakousko 4 123 3,8 % 8 870 3,1 % 3,2 Itálie 3 979 3,7 % 8 973 3,1 % 3,3 Velká Británie 3 663 3,4 % 7 912 2,7 % 3,2 Litva 2 616 2,4 % 3 647 1,3 % 2,4 Rusko 2 556 2,4 % 6 892 2,4 % 3,7 Švédsko 2 413 2,2 % 8 948 3,1 % 4,7 USA 2 076 1,9 % 6 388 2,2 % 4,1 Pramen: ČSÚ

V roce 2003 byly výdaje zahraničního turisty během pobytu v České republice v průměru 107 USD na osobu a den.V tabulce č.56 jsou uvedeny výdaje turistů z jednotlivých zemí v USD.


34 (celkem 125)


Analýza

Tab. - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR - 2003 Země Japonsko Rusko Izrael Dánsko Belgie Velká Británie Španělsko USA Kanada Rakousko Itálie Nizozemí Francie Německo Švýcarsko Polsko Slovensko

USD na osobu a den 147 144 131 125 120 114 111 103 92 86 86 85 80 76 72 68 28

Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2004

Z hlediska celkové návštěvnosti je již dlouhodobě na prvním místě Praha. Za ní se pak v roce 2004 umístil kraj Jihočeský a dále Jihomoravský. Moravskoslezský kraj je ze 14. krajů na 7. místě a průměrná délka pobytu je zde vyšší než v celé České republice. ČSÚ již nevede statistiky návštěvnosti podle okresů, a tak nelze zjistit tyto údaje za turistický region SMaS. Ze statistik z dřívějších let vyplývá, že návštěvnost regionu SMaS je pod průměrem ČR vzhledem k rozloze i počtu obyvatel, v absolutní hodnotě se však jednalo o vysoký počet návštěvníků srovnatelný s Jižními Čechami a převyšující počet hostů na Jižní Moravě. To však neplatí o počtech cizinců. Průměrná délka pobytu je mírně nad průměrem ČR. Tab.- Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004 počet příjezdů počet přenocování průměrná délka pobytu Kraj celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha 3 863 989 3 470 279 10 666 629 9 796 723 3,8 3,8 Středočeský 854 987 268 155 2 606 761 709 062 4,0 3,6 Jihočeský 1 068 596 317 742 3 658 198 843 056 4,4 3,7 Plzeňský 519 024 170 586 1 673 475 499 654 4,2 3,9 Karlovarský 564 543 386 971 3 803 526 2 534 763 7,7 7,6 Ústecký 355 225 148 441 1 282 531 534 299 4,6 4,6 Liberecký 752 473 250 575 2 801 647 998 690 4,7 5,0 Královéhradecký 951 492 298 128 3 809 230 1 160 877 5,0 4,9 Pardubický 338 687 53 018 1 185 015 183 942 4,5 4,5 Vysočina 399 005 64 194 1 229 548 191 351 4,1 4,0 Jihomoravský 1 014 514 345 930 2 213 052 653 748 3,2 2,9 Olomoucký 417 663 97 405 1 767 957 270 710 5,2 3,8 Zlínský 522 355 81 608 1 964 446 315 815 4,8 4,9 Moravskoslezský 597 136 108 193 2 118 693 287 772 4,5 3,7 Česká republika 12 219 689 6 061 225 40 780 708 18 980 462 4,3 4,1 Pramen: ČSÚ

V tabulce č.58 je přehled hostů v hromadných ubytovacích zařízeních krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, na jejichž území se region SMaS rozkládá. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky došlo k poklesu příjezdů cizinců do všech tří krajů, v Moravskoslezském dokonce téměř o polovinu. Hostů celkem přibylo v Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském došlo k úbytku. Podíl MSK na ČR je ze všech tří krajů nejvyšší, průměrná délka pobytu je nejnižší.


35 (celkem 125)


Analýza

Tab. - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 Podíl na 2000 2001 2002 2003 2004 ČR v % 2004 Hosté celkem v MSK 635 289 618 617 611 407 664 836 597 136 4,89 v tom: cizinci 200 946 170 007 133 227 119 226 108 193 1,79 Hosté celkem v OK 398 120 370 964 381 603 448 151 417 663 3,42 v tom: cizinci 106 295 106 269 112 316 106 935 97 405 1,61 Hosté celkem v ZK 469 286 423 306 435 148 514 594 522 355 4,27 v tom: cizinci 141 283 110 428 88 189 74 958 81 608 1,35

Ø délka pobytu 2004 4,5 3,7 5,2 3,8 4,8 4,9

Pramen: ČSÚ

Cizinci v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK 220 000 200 000

Počet příjezdů

180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 2000

2001

2002

Moravskoslezský kraj

2003

Olomoucký kraj

2004 Zlínský kraj

Region SMaS zaujímá téměř 11% podíl na celkové lůžkové kapacitě České republiky. Lůžková kapacita ubytovacích zařízení vzhledem k rozloze území je v regionu nižší než je průměr v České republice, stejně tak průměrná cena za ubytování. Vzhledem k rozloze je největší počet lůžek po Ostravě v okresech Jeseník a Vsetín. Oproti roku 2000 došlo k úbytku ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek v regionu SMaS, ovšem tento trend probíhal i v České republice jako celku. Po Ostravě jsou nejvyšší průměrné ceny za ubytování v Karviné a Opavě. V rámci České republiky je nejvyšší průměrná cena v Praze a Karlovarském kraji, nejnižší pak v kraji Libereckém, Pardubickém a na Vysočině. Tab.- Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů – k 31.12.2004

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet lůžek na 100 km2

601 571 1 026 432 440 416 963 1 012 295 364 485 355 371 508

31 529 11 067 17 532 7 681 12 935 7 693 13 650 16 056 5 420 6 301 11 816 7 083 7 969 10 077

69 242 30 381 52 423 21 957 27 062 20 464 41 118 45 482 15 368 18 946 29 904 18 892 21 405 26 903

13 988 276 521 290 817 384 1 300 956 340 274 423 366 540 486


Průměrná cena za ubytování (v Kč) 995 339 261 268 529 295 226 245 234 237 308 260 263 251

36 (celkem 125)


Region SMaS Celkem ČR

890 7 839

Analýza

16 875 166 809

46 741 439 547

536 557

278 334

Pramen: ČSÚ

Tab. - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS – k 31.12.2004 Okres* Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl SMaS/ČR

Počet zařízení 168 166 112 25 63 50 36 121 149 890 7 839 11,4%

Počet pokojů 2 346 2 852 1 934 1 059 1 584 879 1 357 2 125 2 739 16 875 166 809 10,1%

Počet lůžek 7 301 8 522 5 372 2 028 4 026 2 443 2 583 6 204 8 262 46 741 439 547 10,6%

Počet lůžek na 100 km2 441 669 747 584 439 217 1 207 471 723 536 557 nižší

Průměrná cena za ubytování (v Kč) 213 187 208 362 286 305 515 218 210 278 334 nižší

Pramen: ČSÚ

Tab.- Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004) Hotely a Chatové Ostatní Kraj Kempy Celkem podobná osady a hromadná ubyt. zař. turist. ubyt. ubyt. zařízení Hl. m. Praha 54 208 571 1 151 13 312 69 242 Středočeský 14 236 2 645 4 966 8 534 30 381 Jihočeský 18 224 4 603 9 040 20 556 52 423 Plzeňský 9 763 2 610 4 055 5 529 21 957 Karlovarský 16 620 1 012 1 273 8 157 27 062 Ústecký 10 189 2 220 3 135 4 920 20 464 Liberecký 21 672 1 386 7 692 10 368 41 118 Královéhradecký 23 383 2 832 6 159 13 108 45 482 Pardubický 6 369 1 345 3 154 4 500 15 368 Vysočina 7 175 946 3 667 7 158 18 946 Jihomoravský 15 759 2 763 4 820 6 562 29 904 Olomoucký 8 347 810 3 195 6 540 18 892 Zlínský 11 465 1 785 2 838 5 317 21 405 Moravskoslezský 14 648 841 4 267 7 147 26 903 podíl 54,4% 3,1% 15,9% 26,6% 100,0% Česká republika 232 058 26 369 59 412 121 708 439 547 Podíl MSK/ČR 6,3% 3,2% 7,2% 5,9% 6,1% Pramen: ČSÚ


37 (celkem 125)


Analýza

Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů - k 31.12.2004 0

5 000

10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 55 000

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Hotely a podobná ubyt. zařízení

Kempy

Chatové osady a turist. ubyt.

Ostatní hromadná ubyt. zařízení

Tab.- Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů za rok 2004 Kraj Využití lůžek (%)* Využití pokojů (%) Hl. m. Praha 53,5 61,2 Středočeský 33,4 39,6 Jihočeský 27,6 32,5 Plzeňský 30,7 36,5 Karlovarský 43,4 49,4 Ústecký 21,3 26,5 Liberecký 28,3 33,2 Královéhradecký 31,5 37,3 Pardubický 27,2 32,5 Vysočina 26,3 32,5 Jihomoravský 27,9 36,1 Olomoucký 27,0 33,3 Zlínský 37,1 43,4 Moravskoslezský 30,7 38,7 Česká republika 37,0 44,1 Pramen: ČSÚ *čisté využití lůžek


38 (celkem 125)


Analýza

Využití kapacit v hotelech a podobných ubyt. zařízeních podle krajů - 2004 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

60%

65%

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Využití lůžek

Využití pokojů

6.2 Podmínky pro turistiku 6.2.1 Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku 1889. Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. Tab. - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký


Délka v km k 1.1.2001 5 672 4 971 3 809 1 305 2 312 2 194 3 410 1 927 2 716 2 606 2 407

k 1.1.2005 5 675 5 212 4 026 1 328 2 495 2 607 3 103 1 976 2 787 3 021 2 589

39 (celkem 125)


Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

Analýza

1 930 2 777 5 012 38 036 13,18%

2 045 2 932 5 618 39 796 14,12%

Pramen: KČT

Tab. - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS Délka v km

Okres Bruntál Frýdek – Místek Jeseník + Šumperk Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Vsetín Region SMaS Počet směrovek Počet nástěnných map

k 1.1.2001 738 800 1 415 185 434 434 186 820 5 012 7 576 234

k 1.1.2005 807 454 1 893 451 417 454 312 830 5 618 4 341 248

Pramen: KČT

6.2.2 Cykloturistika Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřená na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách (pramen: Národní strategie cyklistické dopravy ČR). Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá – bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. Z důvodu všech těchto okolností byla vládou České republiky 7.6.2004 schválená Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (www.cyklostrategie.cz). Cyklistické trasy jsou děleny na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Od roku 2001 jsou dopravními značkami a platí pro ně všechna pravidla jako pro ostatní silniční dopravní značky. Cykloturistické trasy opouští silnice s automobilovým provozem a jsou vedeny přírodou a terénem většinou po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní žluté pásy s červeným, modrým, zeleným nebo bílým středním pásem. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ..." (pramen: Cestovní ruch, výkladový slovník). Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Mimo to existují také jiná, většinou místní značení. • • •

I. třídy - čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09 II. třídy - dvoumístné označení (např. 47) III. třídy - třímístné označení (např. 471)


40 (celkem 125)


•

Analýza

IV. třídy - čtyřmístné označení (např. 0047)

V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou základy pro cykloturistiku položeny a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší. Tab.- Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů – k 1.1.2001 Region Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský Region SMaS Česká republika Podíl regionu SMaS / ČR

Délka v km 604 1 773 1 318 562 1 041 3 448 3 137 2 348 11 883 19,80%

Hustota km tras/km2 0,052 0,104 0,121 0,066 0,112 0,313 0,293 0,269 0,151 vyšší

Pramen: KČT

Tab.- Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005 Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

Délka v km 2 360 4 079 1 767 721 1 020 1 522 1 347 2 966 2 042 2 102 1 869 1 454 2 372 3 522 25 621 13,75%

Hustota km tras/km2 0,205 0,406 0,234 0,218 0,191 0,481 0,283 0,656 0,295 0,298 0,362 0,367 0,429 0,414 0,325 vyšší

Pramen: KČT

Tab. - Rozsah cyklotras v regionu SMaS Délka v km Okres k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 461 695 Frýdek – Místek 575 775 Jeseník + Šumperk 368 740 Karviná 82 99 Nový Jičín 219 316 Opava 292 460 Vsetín 351 437 Region SMaS 2 348 3 522

Hustota (km tras/km2) k 1.1.2001 k 1.1.2005 0,278 0,419 0,452 0,609 0,181 0,364 0,236 0,285 0,239 0,344 0,255 0,409 0,307 0,382 0,269 0,414

Pramen: KČT


41 (celkem 125)


Analýza

Tab.- Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS Číslo 5 46 51 52 53 54 55 56

Průběh trasy

Trasa km

Odbočky km

Celkem km

244

6

250

235

0

235

84 33 43 9

0 0 0 0

84 33 43 9

65

0

65

88

0

88

Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov - Lipník n. B. – St. Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať (CZ/PL) Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín (CZ/PL) Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice Hanušovice – Jeseník – Písečná Písečná – Mikulovice (CZ/PL) Úvalno (CZ/PL) – Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Jeseník Bohumín (CZ/PL) – Havířov – Střítež – Jablunkov – Bukovec (CZ/PL)

CELKEM: 807 km Pramen: Cykloserver

Tab. - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS Číslo

Průběh trasy

461 471 472 501 502

Ostravice - Bílá (CZ/SK) Otrokovice – Zlín – Vizovice Vsetín - Velké Karlovice – Martiňák Vsetín – Krásno – Valašské Meziříčí – Palačov Starý Jičín – Štramberk – Sklenov, rozc. Starý Jičín - Kružberk – Hořejší Kunčice – Horní Benešov – Krnov Kružberk, přehr. – Hradec n. Mor. - Opava Drakov – Vrbno p. Prad. – Karlova Studánka – Rýmařov Bukovec – Mosty u J. – Šance (CZ/SK)

503 551 553 561

Trasa km 22 29 51 31 25

Odbočky km 0 0 0 0 0

Celkem km 22 29 51 31 25

86

0

86

41 29 18

0 41 0 29 0 18 CELKEM: 332 km

Pramen: Cykloserver

Tab. - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS FM FM FM FM FM FM NJ VS VS VS VS VS VS

Trasa km 38 36 45 39 25 30 30 21,5 32 14 17 52 44

Celkem km 38 36 48 39 25 30 30 21,5 32 14 17 52 44

VS

112

112

BR

40

40

OL NJ JE JE

28 17 25 13

28 17 25 13

Číslo

Průběh trasy

ZO

6003 6004 6005 6006 6007 6008 6011 6012 6013 6014 6015 6016 6018

Olešná – Baška – Staříč – Olešná Olešná – Frýdlant n.O. – Olešná Frýdek-Místek – Žermanice – Frýdek-Místek Olešná – Hukvaldy – Brušperk – Olešná Frýdlant n.O. – Kunčice n.O. - Frýdlant n.O. Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant N.O. Bartošovice, rozc. – Studénka – Bílovec – Polanka n.O. Val. Meziříčí – Rožnov p.R. Rožnov p.R. – Soláň – Třeštík Rožnov p.R. – Hutisko-Solanec – Čarták Horní Bečva – Martiňák – Benešky – Horní Bečva Rožnov p.R. – Frenštát p. Tř. – Pustevny Jarcová – Velká Lhota – Jablůnka – Lazy – Mikulůvka Pět okruhů u kempu Machůzky (23 + 21,5 + 17 + 20,5 + 30 km) Valšov - Bruntál - Světlá hora - Karl. Studánka - Vrbno p. Prad. Uničov – Troubelice – Nová Hradečná – Oskava – Rabštejn Kopřivnice – Příbor – Skotnice – Nová Horka Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Vidnava Žulová – Bernartice (CZ/PL)

6020 6029 6032 6039 6041 6042


42 (celkem 125)


Analýza

JE JE JE JE SU OL OP

Trasa km 21 37 24 9 9 34 25

Celkem km 21 37 24 9 9 34 25

OP

13

13

FM FM FM FM BR BR BR BR JE JE

14 13 13 5 7,5 9,5 10 33 9 13

14 13 13 5 7,5 9,5 10 33 9 13

BR

44

44

BR BR BR BR

24,5 18,5 34,5 20,5

24,5 18,5 34,5 20,5

OP

40

40

NJ FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM OP OP OP OP OP OP KA KA KA KA FM KA KA FM FM

11 10 10,5 24 26 10 16 36 5 8 13 10 19 25 13 7 12 10 18 9 3 12 11 4 3 17 32

11 10 10,5 24 26 10 16 36 5 8 13 10 19 25 13 7 12 10 18 9 3 12 11 4 3 17 32

SU

66

66

Číslo

Průběh trasy

ZO

6043 6044 6045 6047 6050 6053 6054

Žulová – Javorník – Bílý potok (CZ/PL) Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Hraničky H. Heřmanice – Hraničky – Dolní Fořt Vidnava – Černá Voda Lipinka - Nedvězí, rozc. - Lipinka Haukovice – Rešov – Sovinec – Rešov - Jiříkov, rozc. Chlebíčov – Bolatice – Bělá Raduň – Chvalíkovice – Branka u Opavy - Kravaře Kobeřice Petřvald – Šenov – Šimška – Sedliště Havířov – Šimška – Horní Datyně – Vratimov Paskov – Sedliště – Horní Bludovice Řepiště – Vratimov – Horní Datyně Bílý Potok – Pásmo Orlíka – Pod Orlíkem AC Vrbno p.P. – Sedlová bouda – CT č. 6029 Mnichov, rozc. – Vrbno p.P.- Anenský vrch – Suchá Rudná Bruntál - Široká Niva – Karlovice – Vrbno p.P. Zlaté Hory – Rejvíz Heřmanovice – Zlaté Hory CZ/PL) M. Morávka – Světlá Hora – Široká Niva - Milotice n.O. Skrochonice Vidly – Lysý vrch – Pod Orlíkem – Č. Opava, most Hvězda – Ovčárna – Praděd, rozc. – Petrovka – Červ. Sedlo Rudná p.Pr. – Malá Hvězda – Karlovice – Holčovice M. Morávka – Mravencovka – Janovice – Rýmařov Kunín – Suchdol n.O. – Fulnek – Skřípov – Opava, Kylešovice Fulnek – Mor. Vlkovice – Vítovka – Loučky Jablunkov – Studeničný – Mosty u J. Bocanovice – Mosty u J. Dolní Lomná – Babí vrch – Kozubová – Košařiska Komorní Lhotka – Kalužný, rozc. – Podgrúň Pod Beskydem – Skalka – Tetřev – Pod Beskydem Horní Líštná (CZ/PL) – Třinec – Bystřice – Košařiska Pláňava – Pod Stožcem – Nýdek – Vedryně Bystřice – Nýdek Na Pasekách – Hrádek ve Sl. – Filipka Ropice – Hnojník – Komorní Lhotka Český Těšín – Koňákov – Dolní Domaslavice Šilhéřovice – Bohuslavice – Bolatice Píšť (CZ/PL) – Chuchelná – Opava Šilhéřovice (CZ/PL) – Darkovičky – Kozmice Píšť – Vřesina – Darkovičky Chuchelná – Závada – Kozmice Chuchelná (CZ/PL) – Bohuslavice – Kozmice Dolní Marklovice (CZ/PL) – Karviná – Albrechtice Pacalůvka – Havířov – Šumbark Žermanice - Horní Bludovice Dolní Těrlicko – Chotěbuz – Albrechtice Dolní Lomná – Lačnov – Horní Lomná Starý Bohumín – Antošovice Karviná – Karviná, Ráj (CZ/PL) Tetřev – Bílý Kříž – Visalaje Ostravice – Ježánky – Úspolka – Morávka – Raškovice Nedvězí, rozc. – Šumperk – Staré Město – Kladské sedlo (CZ/PL)

6055 6063 6064 6065 6066 6067 6068 6069 6070 6071 6072 6073 6074 6075 6076 6077 6078 6079 6080 6081 6082 6083 6084 6085 6086 6087 6088 6089 6090 6091 6092 6093 6094 6095 6096 6097 6098 6099 6100 6101 6109 6110 6112 6113 6114


43 (celkem 125)


Analýza

OP FM OP NJ OP OP NJ NJ NJ NJ OP OP

Trasa km 25 5 6 15 9 7 10 8 8 28 7 15

Celkem km 25 5 6 15 9 7 10 8 8 28 7 15

BR

40

40

BR BR BR BR BR BR FM FM BR OP

15 31 15 22 25 23 5 6 16 7

15 31 15 22 25 23 5 6 16 7

SU

15

15

SU

49

57,5

SU SU SU OP BR BR BR FM

14,5 20,5 7 28 32 39 24 5

14,5 26 7 28 32 39 24 5

OP

29

29

BR OP OP OP FM

13 15 15 5 20

13 15 15 5 23

NJ

13

13

Číslo

Průběh trasy

ZO

6116 6125 6126 6131 6132 6133 6134 6135 6136 6139 6140 6141

Město Albrechtice – Bohušov – Osoblaha (CZ/PL) Dolní Domaslavice – Horní Tošanovice Opava - Piliszcz (CZ/PL) Suchdol n.O. – Nový Dvůr Vítkov – Podhradí – Lhotka – Vítkov Vítkov – Čermná Příbor, Klokočov – Trnávka – St. Ves, rozc. Brušperk – Stará Ves – Košatka Skotnice – Petřvald – Petřvaldík Teplice n.B. – Hranice n.M. – Olšovec – Odry Raduň - Pustá Polom Hradec N. Mor. – Pustá Polom Nová Ves, rozc. – D. Moravice – Břidličná – Leskovec n.Mor. Skřítek – Janovice – Horní Město Jiříkov – Arnoltice – Mor. Beroun – Guntramovice, rozc. Stránské – Huzová – Dalov Břidličná – Rýžoviště – Křišťanovice – Dvorce Nová Pláň – Mor. Beroun – Domašov n.B. Roudno – Křišťanovice – St. Libavá – Domašov n.B. Smilovice – Řeka – Třinec Oldřichovice – Sosna Dětřichov n.B. – Křišťanovice – Bílčice Sudice - Třebom - Třebom (CZ/PL) Červenohorské sedlo - Pod Skalami Jeřábu - Sedlovidelský kříž Kouty n.D. - Kamenné chaty - Loučná n.D. - Tři kameny Kouty n.D. Přemyslov, rozc. - Loučná n.D. - Kouty n.D. Přemyslov - Kouty n. D. - Petrovka Tetřeví chata - U Obrázku Hlavnice - Svob. Heřmanice - Sosnová - Úblo - Úvalno Razová - H. Benešov - Sosnová - Brumovice - Holasovice Dolní Moravice - Valšov - Milotice n. O. - Čaková, rozc. Nové Heřminovy - Bruntál - Razová - Leskovec n.Mor. Žermanice - Lučina - Dolní Domaslavice Leskovec - Svob. Heřmanice - Sádek - Jamnice Holasovice Zátor - Dubnice - Býkov - Úvalno Úvalno - Brumovice - V. Heraltice - Nový Dvůr Hlavnice - Nový Dvůr - Zlatníky - Opava, Karlovec Vávrovice (CZ/PL) - Milostovice - Zlatníky Záguří - Soběšovice - Nošovice - Vyšní Lhoty, Oblesky Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín (Palackého stezka) Černá - Bílá - Pod Klínem - Bumbálka V Jámně - Lhotská, rozc. - Mezivodí - Salajka Říky - Jankula - Břestovy - Kociánka Bílá - Samčanka Jamník - Grúň - Bílý Kříž - Černá Černá - Vlčáky - Kavalčanky - Vel. Smradlavý Pod Klínem - Maxova nádrž Velké Karlovice - Podťaté - Kasárna Hlučín - Bobrovník - Lhotka

6142 6143 6144 6145 6146 6148 6149 6150 6151 6152 6153 6154 6155 6156 6157 6158 6159 6160 6161 6162 6163 6164 6165 6166 6167 6168 6174 6175 6176 6177 6178 6180 6181 6182 6183 6184 6185

FM FM FM FM FM FM FM VS OP

9 9 11 11 12 12 4,5 6 18 18 11 13,5 2 2 7,5 7,5 6 6 CELKEM: 2377 km

Pramen: Cykloserver


44 (celkem 125)


Analýza

Po uvedených regionálních cyklotrasách procházejí územím turistického regionu Severní Morava a Slezsko také dálkové trasy. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy – Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Za nejvýznamnější jsou pokládány: „Jantarová stezka“ (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať – Ostrava – Prostějov – Brno – Vídeň (303 km) „Moravská stezka“ Jeseník – Olomouc – Bratislava (273 km) „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov – Morava – Vídeň Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa „Po stopách hutnictví“ o délce 62 km. Nabídku cyklotras v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko doplňují cyklostezky Radegast, které od roku 2002 buduje společnost Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami (celkem 1 017) a jsou vybaveny venkovními mapami (celkem 40), přičemž u některých je i přístřešek, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km. "Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) – začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek. "Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) – měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. "Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) – celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Cyklobusy jsou vybaveny přívěsnými vozíky pro přepravu 18-ti kol. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy. Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté.

6.2.3 Vodní turistika Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je však oproti krajům Jihočeskému, Středočeskému, Karlovarskému a Plzeňskému relativně nízký a samotné zázemí pro vodní turistiku je málo rozvinuté. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván.


45 (celkem 125)


Analýza

V regionu se nenacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu. Obtížnost řek je rozdělena do několika kategorií. Ve světě se používá několik klasifikací, ale u nás se rozšířilo tzv. alpské hodnocení řek. Klidné až mírně proudící řeky byly dříve označovány jako ZWA (stojatá voda - jezera, přehrady), ZWB (klidná voda - slabě proudící voda), ZWC (mírně proudící). V současné době se již používá společného označení ZW pro tyto tři stupně. Rychle tekoucí až divoké řeky mají šest stupňů - WW I (lehká), WW II (mírně těžká), WW III (těžká), WW IV (velmi těžká), WW V (mimořádně těžká), WW VI (hranice sjízdnosti). Dále pak jsou používány pro jemné rozlišení znaménka + (větší obtížnost) a - (menší obtížnost). Tab. - Mírně proudící řeky v regionu SMaS Řeka Bečva Morava Odra Olše Opava

Úsek celá: soutok Bečev - ústí do Moravy dolní: ústí Desné - Olomouc dolní: Suchdol - státní hranice střední: Bystříce - Dětmarovice dolní: Dětmarovice - ústí do Odry dolní: Krnov - ústí do Odry

Ostravice dolní: Morávka - ústí do Odry

WW

Říční km

Typ lodě

Sjízdnost

ZWC

61,2 - 0

otevřené

celoročně

301 - 237 otevřené 65,5 - 0 otevřené 55,5 - 15,6 otevřené 15,6

celoročně celoročně

Obtížnost

ZWC ZWC ZWC ZWB ZWC

74 - 0

otevřené

ZWC

24,9 - 0

otevřené

na jaře nebo po deštích od Opavy celoročně za mírně zvýšených stavů

Pramen: Raftserver

Tab.- Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS Řeka Bělá Branná Desná Lučina

Morava

Moravice Odra Olše Opava Opavice

Obtížnost WW II (III-)

km 26.0 -18.2

raft,kajak

I (II)

18.2. - 0

otevřené

I - II

12,7 - 0

raft,kajak

horní: Kouty - Vikýřovice II dolní: Vikýřovice - ústí do I-ZWC Moravy celý: přehrada Žermanice - ústí I do Ostravice horní: chata Vilemínka - Velká III - IV Morava horní: Velká Morava IIIHanušovice horní: Hanušovice - ústí Desné I horní: ústí Kotelský potok - M. II Šťahle dolní: hráz Kružberk - ústí do I Opavy horní: ústí Budišovky II Heřmánky

31,0 - 13,8

raft,kajak

13,8 - 0

otevřené

24,3 - 0

otevřené

záleží na pouštění z přehrady

raft, kajak

na jaře nebo po deštích

horní: Jablunkov - Bystřice

Úsek horní: Domašov - Jeseník dolní: Jeseník - hranice s Polskem celý: Branná - ústí do Moravy

horní: Vrbno - Krnov horní: Spálené - Město Albrechtice


Říční

Typ lodě

Sjízdnost na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích

352 - 344 344 - 328 328 - 301 100 - 85,4

uzavřené

45,2 - 0

otevřené

98,1 - 90,5

uzavřené

II

64,6 - 55,5

raft,kajak

II - I

111,7 - 74

raft,kajak

II

26,8 - 14,8

raft,kajak

na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích

46 (celkem 125)


dolní: Město Albrechtice - ústí I - ZW do Opavy horní: hráz přehrady Šance Ostravice II (IV) ústí Morávky horní: Horní Bečva - Prostřední Rožnovská II (III-) Bečva Bečva dolní: Prostřední Bečva-soutok I horní: Leskové – Velké II (III-) Karlovice Vsetínská střední: Velké Karlovice Bečva II Hrozenkov dolní: Nový Hrozenkov - Pržno I

Analýza

14,8 - 0

otevřené

45 - 24,9

raft,kajak

29,3 - 24,6

raft,kajak

24,6 - 0

otevřené

53,7 - 47,4

raft,kajak

47,4 - 39,6

otevřené

na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích

39,6 - 12,2

Pramen: Raftserver

Na území regionu Severní Morava a Slezsko lze pro vodácké účely využívat celkem cca 500 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky s obtížností nad WW II. Na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem.

6.2.4 Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Na jejich rozvoj je vyhlášen stejnojmenný program Zelené stezky – Greenways, což je grantový a asistenční program Nadace Partnerství, založený na spolupráci, partnerství, vzájemné koordinaci projektů a iniciativ, blízkých poslání tohoto programu. Program je zaměřen také na ochranu a tvorbu koridorů, které plní v krajině i urbanizovaném prostředí několik funkcí. Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce. Cílem projektu je proto rozvíjet šetrné formy turistiky v souladu s ochranou přírodního a kulturního dědictví jako výlučného, ale křehkého a vyčerpatelného zdroje pro tento rozvoj. Území regionu Severní Moravy a Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.). Greenway Krakov – Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase. Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Severní Moravy a Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda Chráněné krajinné oblasti Poodří, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností. Zelené stezky místního významu můžou být důležitým místem pro živou přírodu a současně prostorem pro bezmotorovou dopravu a rekreaci místních obyvatel. Zelené stezky obsahující


47 (celkem 125)


Analýza

atraktivní turistické cíle a nezbytnou síť služeb, které by měly být připravené a nabízené jako kompletní turistický produkt. Tab. - Úseky cyklistické stezky Krakov – Morava – Vídeň v regionu SMaS Celková délka Etapa Výchozí místo trasy v km A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd 38,5 Hraniční přechod Bukovec - Jasnowice A2: Těšínsko 25,1 Hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn B: Z Beskyd na Hukvaldy 35,4 Kamenité (Restaurace U Kohutky) C1: Hrady a historická města 71 Hukvaldy C2: Zámky a příroda Poodří 73,9 Hukvaldy CELKEM: 243,9 km Pramen: Greenwaysinfo

Tab.- Naučné stezky v turistickém regionu SMaS Okres

BR

Název naučné stezky Bílá Opava (K. Studánka – chata Barborka) Velká kotlina (Karlov – Ovčárna) Naučné stezky Osoblažsko Staré Hliniště Cvilín Krnovský rekreační okruh Branná – Pasák Lesní ekostezka Švagov

SU

JE

Červenohorské sedlo - Šerák Ramzová Sobotín - Maršíkov Hornická naučná stezka Rejvíz (NPR Rejvíz) Naučná stezka Vincenze Priessnitze Horní Domaslavice Mionší (Ostravice) – Šance – Lysá hora

FM

Jahodná Halamova stezka Frýdecký les Kamenec Šenov

km

poč. zast.

3

6

11

7

1

10

4 24 12,5 4,5

11 0 14 12

9

8

12 16 3

6 12 5

7,5

9

7

10

7,5

7

4 20 3,5 2 1,5 (9,8) 20 2,5

12 12 10 7 6 (7)

lesnictví, geologie, mimořádné krajinářské hodnoty botanika, zoologie, geologie

chráněné druhy rostlin a živočichů, sukcesí stádia biotopů lesnictví, příroda, ekologie turistika flóra, fauna, geologie, geomorfologie příroda, ekologie (2 trasy) ohrožené druhy flory a fauny, vznik vrchovišť, největší půdní sesuvy v Jeseníkách významné mineralogické lokality hornictví, historie, geologie mechová jezírka, rašeliniště trasa nad jesenickými lázněmi, kolem pramenů, (plánované otevření 8.10.2005) přírodovědná - prales ekologie, ochrana přírody, hospodaření v lese přírodovědná přírodovědná fauna a flóra příměstského lesa přírodovědná přírodovědná a historická

KI

Rytířská stezka - Ścieżka Rycerska Mokřady Těrlicka

NJ

Stříbrný chodník (obec Odry)

7,5

13

Lašská

16,1

19

5

11

16

20

kulturně – historicko – přírodovědná

11,5 3

21 10

vlastivědné a přírodovědné přírodovědná

5

10

přírodovědná, historická

Jeskyně Šipka – Štramberk – Skalky Hradní Vrch (Hukvaldy), Janáčkův chodníček, Palkovické hůrky Vlastivědná stezka Fr. Palackého Kotvice (Studénka) Zámecká naučná stezka v Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s.

10 10

Zaměření

historicko – přírodovědná flóra a fauna geologie, botanika, archeologie, historie, ekologie historie, zoologie, botanika, lesnictví, mykologie, dendrologie, geologie a hydrologie geologie, botanika, archeologie, historie, paleontologie; městská památková rezervace

48 (celkem 125)


Okres

OV

OP

VS

Název naučné stezky Bartošovicích Proskovické louky Landek Bolatice - Borová Hanuše - Hradec nad Moravicí Hvozdnice Mariánské louky – Hradec n. M. Moravice (Radkov – Vikštejn) Břidlicová stezka (Budišov n. B.) Hradisko (z Rožnova p. R.) Javorníky (Bumbálka – Kohútka)

Analýza

km

poč. zast.

1,7 9 6 4,5 4,5 1,9 1,5 33 16 23

6 12 11 6

Radegast

9

10

Vařákovy paseky NS Jana Karafiáta Klenov

16 14 7

15 16 10

7 11

Zaměření přírodovědná historicko - přírodovědná přírodovědná botanika, zoologie, historie botanika, zoologie, geologie přírodovědná botanika, zoologie, ekologie, historie geologie, historie těžby břidlice kulturně – historicko – přírodovědná historicko – přírodovědná Pustevny – Radegast; kulturně – historicko – přírodovědná historicko - přírodovědná historicko - přírodovědná historicko - přírodovědná

Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum, KČT, Beskydy Tourist Info – Léto 2005

Součástí zelených stezek mohou být také naučné stezky, kterých je v České republice odhadem cca 300, z toho více než 30 v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Jejich údržba a popis jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je proto velice obtížné.

6.3 Turistické a sportovní atraktivity v regionu 6.3.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V České republice je evidováno okolo 150 zpřístupněných hradů a zámků, které jsou pod správou státu. Dále je však celá řada zpřístupněných objektů majetkem soukromníků či restituentů. V regionu SMaS je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků. Tab. - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS Zámky Bruntál Raduň Frýdek Studénka Fryštát v Karviné Úsov Hradec nad Moravicí Velké Losiny Jánský Vrch v Javorníku Vsetín Jeseník Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Kravaře Žerotínský zámek - Nový Jičín Kunín

Hrady Hukvaldy Slezskoostravský hrad Sovinec Starý Jičín Štramberská Trúba

Pramen: vlastní šetření

Kromě toho ovšem existuje řada dalších zámeckých a hradních objektů, které slouží různým účelům. Také zříceniny hradů bývají častým turistickým cílem (např. zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín, Vikštejn, Šostýn a řada dalších). Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby, kterých je v České republice již více než 200 a jejich počet neustále roste. V regionu SMaS jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova


49 (celkem 125)


-

Analýza

Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně

Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Háj u Šumperka - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk – Trúba. Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk. V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Kandidátem na zápis na tento seznam je ruční papírna ve Velkých Losinách (zatím nebylo v Paříži rozhodnuto, kdy začne proces pozorování). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. V této věci chybí podpora města Ostravy. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě.

6.3.2 Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památkově chráněných objektů je v regionu SMaS pod průměrem České republiky, přesto ovšem není jejich význam zanedbatelný. Dalších 185 objektů je navrženo k památkové ochraně. V regionu je v současné době 16 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice. Tab. - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Památkově chráněné Památkově chráněné Kraj objekty objekty na 100 km2 Hl. m. Praha 2 091 422,4 Středočeský 4 285 38,9 Jihočeský 5 479 54,5 Plzeňský 3 199 42,3 Karlovarský 1 376 41,5 Ústecký 3 503 65,7 Liberecký 2 230 70,5 Královéhradecký 2 970 62,4 Pardubický 2 075 45,9 Vysočina 3 061 44,2 Jihomoravský 4 175 59,1 Olomoucký 2 225 43,1 Zlínský 1 433 36,2 Moravskoslezský 2 005 36,2 Region SMaS 2 832 32,5 Česká republika 40 107 50,9 Podíl REG/ČR 7,1 % nižší

Národní kulturní památky 37 23 25 14 2 12 7 11 6 9 20 10 9 11 16 196 8,2 %

Pramen: Národní památkový ústav


50 (celkem 125)


Tab. - Památkové rezervace a zóny podle krajů Městské Vesnické Kraj památkové památkové rezervace rezervace Hl. m. Praha 1 2 Středočeský 2 10 Jihočeský 7 16 Plzeňský 3 5 Karlovarský 3 2 Ústecký 5 3 Liberecký 0 8 Královéhradecký 4 2 Pardubický 3 1 Vysočina 3 3 Jihomoravský 3 3 Olomoucký 2 1 Zlínský 1 3 Moravskoslezský 3 2 Region SMaS 3 2 Česká republika 40 61

Analýza

Městské památkové zóny 10 34 25 21 11 17 15 20 19 23 11 15 14 18 27 253

Vesnické památkové zóny 7 26 55 44 8 13 10 13 3 5 9 9 3 6 14 211

Archeologické památkové rezervace 0 3 1 0 1 1 0 0 1 0 2 0 0 1 1 10


Tab. - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS Název NKP Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) – Fulnek Památník Rudé armády – Ostrava Rodný dům Františka Palackého – Hodslavice Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ – Morávka Památník obětem nacistického teroru – Havířov-Životice Areál Pusteven – Prostřední Bečva Valašské muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm Zámek Velké Losiny Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava Kaple sv. Kříže – Opava Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava Papírna Velké Losiny Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Jánský Vrch - Javorník Zámek Bruntál Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - Ostrava

Datum prohlášení 1962 1978 1978 1978 1989 1995 1995 1995 1995 1995 1995 2001 2001 2001 2001 2002


Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce sakrálních památek (kostely, kaple, boží muka atd.) je v okrese Šumperk, nejvíce kostelů v okrese Bruntál. Region je známý tím, že je v něm soustředěno nejvíce dřevěných kostelíků (Valašsko a Lašsko). Nejvíce zámků je v okrese Opava, nejvíce zřícenin hradů a hradišť v okrese Bruntál. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů. Tab. - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SMaS Památkově chráněné Památkově chráněné Objekty navržené Okres objekty objekty na 100 km2 k ochraně Bruntál 437 26,4 12 Frýdek – Místek 318 25,0 20 Jeseník 174 24,2 4 Karviná 116 33,4 18 Nový Jičín 526 57,3 12 Opava 340 30,2 17


51 (celkem 125)


Ostrava Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika

268 407 246 2 832 40 107

Analýza

125,2 30,9 21,5 32,5 50,9

95 5 2 185 1 444


Tab. - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů boží Okres kostel kaple socha kříž muka Bruntál 75 18 3 28 8 Frýdek – Místek 42 17 3 32 16 Jeseník 28 7 8 14 3 Karviná 20 9 1 16 6 Nový Jičín 51 19 6 43 23 Opava 49 37 8 16 8 Ostrava 12 3 4 4 Šumperk 46 27 29 68 21 Vsetín 37 9 5 14 17 Region SMaS 360 146 63 235 106

zvonice

klášter

ostatní

celkem

3 4 4 4 9 24

2 1 1 2 6 1 1 14

11 7 5 3 7 6 4 8 8 59

148 118 66 55 155 134 27 204 100 1 007


Tab. - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů venkovská rychta, Okres fojtství mlýn usedlost/dům dvůr Bruntál 120 3 3 Frýdek – Místek 35 2 2 Jeseník 8 1 Karviná 2 2 Nový Jičín 104 3 7 1 Opava 23 2 4 1 Ostrava Šumperk 52 1 1 4 Vsetín 29 3 1 1 Region SMaS 373 12 18 12

ostatní

celkem

2 2 22 1 4 3 34

126 41 9 4 117 52 1 62 37 449


Tab.- Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky Bruntál 14 14 Frýdek – Místek 2 7 Jeseník 5 5 Karviná 1 8 Nový Jičín 3 12 Opava 8 21 Ostrava 1 4 Šumperk 10 11 Vsetín 2 9 Region SMaS 46 91

ostatní památky 135 150 89 48 239 125 235 120 98 1 239



52 (celkem 125)


Analýza

Tab. - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS Oblast

Atraktivita

Jeseníky

Bruntál – renesanční zámek (NKP) Karlovice – budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády – největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec – pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Papírna ve Velkých Losinách (NKP) - nejstarší dosud pracující ve střední Evropě Velké Losiny – renesanční zámek, barokně dostavěný (NKP) Jeseník – gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch – barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Úsov – původně gotický hrad s barokním zámkem Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol – Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa

Opavské Slezsko

Hradec nad Moravicí – empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku – vrcholně barokní zámek Raduň – renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice – dřevěné větrné mlýny Weisshuhnův kanál – vodní náhon žimrovické papírny Lipina – vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr

Ostravsko

Těšínské Slezsko

Poodří

BeskydyValašsko

Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě –Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst Fryštát – empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné–Fryštátu Karviná – šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Bohumín – pěchotní srub MO-S 5 Kotulova dřevěnka v Havířově – expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově Studénka – romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín – barokní zámek Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR) Frýdek – renesanční zámek Hukvaldy – zřícenina gotického hradu Nový Jičín – renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín – zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk – Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice – technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Valašské Meziříčí – klasicistně upravený zámek, původně renesanční Velké Karlovice – expozice valašské lidové kultury Vsetín – barokní zámek, pseudorenesančně upravený


53 (celkem 125)


Oblast

Analýza

Atraktivita Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná – národopisný areál Matice Slezské Hrčava – Trojmezí Mosty u Jablunkova – Horská vozíková dráha


6.3.3 Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. „golfová turistika“. Podmínky pro golf se v České republice velice zlepšily. V současnosti je v České republice znormovaných celkem 57 golfových hřišť, u kterých působí 103 golfových klubů. V turistickém regionu SMaS mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem. Tab. - Golfová centra v turistickém regionu SMaS Název

Ropice Golf Course

Golf Club Čeladná

Valašský Golfový Klub Rožnov pod Radhoštěm Golfové hřiště hotelu Horal Golf Club Kravaře Park Golf Club Šilheřovice

TJ Mittal Ostrava Golf Aréna Ostrava

Počet jamek

Délka hřiště (v m)

Zimní provoz

černá: 3 074 bílá: 2 916 9 (2006 golfový indoor, simulátor žlutá: 2 732 dostavba 18 Full Swing modrá: 2 589 červená: 2 409 1. hřiště bílá: 6 392 žlutá: 5 948 modrá: 5 584 indoor golf (driving range, červená: 5 026 putting green), simulátor 2 x 18 2. hřiště Full Swing bílá: 6 504 žlutá 6 071 modrá: 5 670 červená: 5 250 muži: 2 284 9 ženy: 2 052 Udržované 9-ti jamkové hřiště s driving range a putting greenem. Vstup bez zelené karty. žluté: 5 192 9 červené: 4 758 bílá: 5 744 žlutá: 5 593 18 modrá: 5 009 červená: 4 896 Tréninková plocha o rozloze 3 476 m2 s 9-ti jamkami a 18-ti odpalovacími místy. Krytý golfový areál o rozloze 1 500 m2, součástí je driving range s 9-ti odpalovacími rohožemi s možností úderu až na 20 m. Největší putting green v ČR, chipping green.

Pramen: Golf a pohyb, www.beskydy-valassko.cz

6.3.4 Lanové dráhy V České republice bylo k 1.1.2005 celkem 38 osobních visutých lanových drah včetně lanovek Praha – ZOO, Mariánské Lázně – Koliba, Macocha – Punkevní jeskyně, Krasetín – Kleť v Blanském lese a z regionu SMaS lanovka na lyžařský můstek Frenštát p. R. – Horečky. Celková délka všech visutých lanových drah v ČR je 45 385 m. V turistickém regionu SMaS leží celkem 7 279 m.


54 (celkem 125)


Analýza

Tab. - Srovnání počtu osobních visutých lanových drah v ČR Region Šumava Krušné hory Jizerské hory Krkonoše Jeseníky Beskydy

Počet lanovek

Celková délka (v m)

4 2 3 16 4 3

5 455 4 034 2 839 21 856 4 054 3 225

Pramen: www.lanovky.unas.cz

Tab. - Visuté lanové dráhy v regionu SMaS Délka (m)

Kapacita os/hod.

Ramzová – Čerňava – Šerák

3 192

1 000

Ramzová – Ski Arena R3 Branná - Proskil Oldřichovice – Javorový vrch u Třince Ráztoka – Pustevny Frenštát pod Radhoštěm - Horečky

560 350 1 310 1 637 278

940 630 1 290

Dolní a horní stanice

Poznámka dva úseky, spodní úsek 2-sedačková, horní úsek 1-sedačková, převýšení 560 m 2-sedačková 2-sedačková, převýšení 88 m 1-sedačková, převýšení 462 m 2-sedačková, převýšení 400 m 2-sedačková, na lyžařský můstek

Pramen: www.lanovky.unas.cz

6.3.5 Sportovní létání V České republice je v současnosti 109 letišť, z toho jen 7 leží na území regionu Severní Morava a Slezsko, včetně mezinárodního letiště v Mošnově. Letiště nejsou v okresech Bruntál, Karviná, Vsetín a na území okresu Ostrava–město. V regionu jsou také vhodné lokality a terény pro závěsné létání (v Jeseníkách je jediná tzv. „dlouhá vlna“ v ČR, která umožňuje téměř celoroční možnosti pro kluzákové létání). Přehled možností pro sportovní létání je v následujících tabulkách. Mezi nejznámější a paraglidisty nejvíce vyhledávané lokality patří: Javorový vrch u Třince, lokalita Ondřejník – Skalka, Červený kámen, Lysá hora a Velký Javorník. Tab. - Malá a sportovní letiště v turistickém regionu SMaS Letiště

Letiště Šumperk (Aeroklub)

Letiště Krnov (Aeroklub)

Popis Veřejné letiště na k. ú. Nový Malín pro sportovní provoz a nepravidelnou přepravní činnost s řízeným provozem mimo pracovní dny pro letadla (i zahraniční) se vzletovou hmotností do 4,5 t. Dvě travnaté LPD 700 x 100 a 700 x 90 metrů s únosností 13 000 kg, v nadmořské výšce 335 m. Krnovské letiště slouží pro sportovní účely, protipožární prevenci, zemědělství, vyhlídkové lety a podnikatelské účely. Má statut veřejného vnitrostátního letiště. LPD 730 x 125 m, únosnost 6 000 kg, 369 m n. m. Veřejné vnitrostátní letiště, které může sloužit jako záložní letiště pro Ostravu.

Slezský aeroklub Zábřeh

Dvě LPD s únosností 5 700 kg: 1950 x 30 metrů beton a 900 x 90 m tráva, 243 m n. m.


Nabízené služby

Vyhlídkové lety, seskoky padákem.

Letecká a parašutistická škola, individuální létání, lety pro veřejnost, lety pro snímkování, propagační lety a seskoky. Vyhlídkové lety, tandemové seskoky padákem, letecké filmy a fotografie, aerotaxi, vlekání reklamních transparentů, reklama na letadlech a padácích,

55 (celkem 125)


Analýza

výcvik pilotů a parašutistů. Letiště LKFR Frýdlant n. O. (Aeroklub) Letiště AME Baška

Aeroklub Jeseník

Aeroklub Ostrava

Letiště pro malé a sportovní létání, příp pro Vyhlídkové lety, letecké vyhlídkové lety. snímky, letecká škola, LPD 800 x 85 m, tráva, únosnost 6 000 kg, 439 m n. parašutistický výcvik m. V Kunčičkách u Bašky (okr. FM) prioritně pro ultralehká letadla a pro malé sportovní létání. LPD travnatá 300 x 16 m, únosnost 6000 kg. Letiště v Nové Vsi určené pro malé a sportovní létání V současnosti pouze pro a vyhlídkové lety. ultralehká letadla. LPD travnatá 1000 x 90 m, únosnost 6 000 kg. Vyhlídkové a komerční lety, spolupráce s Využívají zázemí mezinárodního letiště Ostrava leteckou školou Let's fly Mošnov - Flight Training centre,s.r.o.

Pramen: Aeroklub České republiky

Tab. - Terény pro závěsné létání v regionu SMaS Lokalita

Bližší určení

Červená hora, Jakubovice, Kamenec, Městské skály, Mohyla, Mravenečník, Sviní hora, Šerák, Šerák – Mračná hora, Tetřeví hora Červený kámen, Godula, Javorový, Kyčera, Lysá hora, Malý travný, Ondřejník – Beskydy Skalka, Palkovice, Radhošť, Sklenov (V,SZ,JZ,J), Smrk, Střítež, Velká Stolová, Velký Javorník, Vidče, Vlčovice Oderské vrchy Juracka, Petřkovická hůrka, Vrchy, Uhřínov, Vítovka Hostýnské vrchy Hostýn, Chlum, Ratiboř, Krplov u Valašského Meziříčí Jeseníky

Pramen: www.skyfly.cz, Aeroklub České republiky

6.3.6 Zimní střediska V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou dvě hlavní lyžařské oblasti – východní část regionu zahrnující Beskydy, Javorníky a Vsetínské vrchy a na západě potom Jeseníky s Rychlebskými horami. Hlavní konkurenční oblastí jsou Krkonoše, které jsou pro lyžařské sporty nejlépe vybavené. Méně konkurují Orlické hory, Šumava, Krušné hory, Jizerské hory a Českomoravská vrchovina. V posledních letech počet vleků vzrostl a to i v níže položených oblastech, postupně se budují systémy umělého zasněžování, modernizují se odbavovací zařízení a zvyšuje se kvalita doplňkových služeb v lyžařských střediscích. V regionu SMaS je okolo 100 lyžařských středisek s více než 250 vleky (včetně sedačkových lanovek). V Jeseníkách je počet lyžařských vleků asi o čtvrtinu nižší než v Beskydech (obdobně i jejich celková délka), přepravní kapacitu však mají relativně vyšší. Nejdelší vleky (delší než 1 000 m) jsou ve střediscích: - SKI areál Řeka - Severka – Velký Polom - Lyžařské středisko Pustevny - Červenohorské sedlo - Lyžařský areál Machůzky (Velké Karlovice) - Miroslav – Lipová-lázně Obtížné je zmapovat všechny malé vleky provozované např. u rekreačních středisek nebo mimo lyžařská centra. V následujícím přehledu jsou uvedena jen nejznámější. Tab. - Největší lyžařská střediska v regionu SMaS Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy Lyžařské středisko Pustevny


Počet vleků 11*

Celková délka tratí vm 12 500

Přepravní kapacita v os./hod. 5 000

56 (celkem 125)


Soláň (Soláňka, Soláň - sedlo, Soláň - Bzové) Malenovice (SKI, P.O.M.A) Lyžařská areál Grúň Javorový vrch u Třince Mosty u Jablunkova (SKI areál, TJ Sokol) SKI Lysá hora Velké Karlovice (Razula, Machůzky, Kyčerka) Lyžařský areál Visalaje – 4 menší střediska Severka – Velký Polom Bílá – lyžařský areál SKI Vítkovice SKI areál Morávka – Sviňorky SKI areál Řeka Přelač – Horní Lomná Horní Bečva (U Sachovy studánky, Solisko, Rališka, DUO) Lyžařský areál Kohútka Lyžařský areál Vranča – Nový Hrozenkov Jeseníky Praděd - Ovčárna Červenohorské sedlo Branná Ostružná Petříkov Ramzová Staroměstsko (Kunčice, Stříbrnice, Velké Vrbno, Paprsek aj.) Karlov – Malá Morávka Lyžařské středisko Klepáčov SKI centrum Dolní Morava SKI centrum Miroslav – Lipová-lázně

Analýza

8 5 4 4* 4 1 9 8 3 4 3 3 3 9 7 2

3 200 1 900 2 450 2 700 2 300 500 4 700 2 310 2 000 3 530 670 1 600 1 220 3 840 3 570 5 850

4 530 2 270 2 800 1 600 2 630 550 5 850 3 610 1 600 3 200 1 850 1 300 1 700 5 530 4 840 1 050

8 7 4 5 3 7** 15 20 4 4 4

4 200 5 000 1 700 2 000 1 900 8 000 12 000 11 000 1 120 3 600 3 000

6 090 5 450 2 620 2 500 2 300 3 590 8 750 8 350 2 300 2 500 2 700

Pramen: publikace TOP SKI Morava a Slezsko, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2005 * z toho 1 sedačková lanovka ** z toho 3 lanovky

Dalšími lokalitami s lyžařskými středisky v turistickém regionu jsou např.: Beskydy – Mezivodí, Palkovice, Veřovice, Červený kámen, Ostravice, Čeladná, Radhošť, Bumbálka, Zašová – Veselá, Mečová – Horní Bečva, Matiňák – Horní Bečva, Armáda - Dolní Lomná Javorníky – Francova Lhota, Karolinka, Na Skalce – Hovězí, Lidečko, Lužná, Valašská Senice, Velké Karlovice, Zděchov, Kasárna – Makov – Kopanice Vsetínské vrchy – Třeštík, Búřov – Valašská Bystřice, Vsetín – Jasenka Jeseníky – Jeseník, Filipovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlovice, Hraběšice, Pekařov, Loučná nad Desnou, Štědrákova Lhota, Kouty nad Desnou, Vernířovice, Holčovice, Hošťálkovy - Vráclavek Řada malých lyžařských středisek se nachází také v nižších polohách turistického regionu jako například: Skalka v Ostravě-Porubě, Vaňkův kopec v Horní Lhotě, Svinec v Novém Jičíně, Horní Guntramovice v Budišově nad Budišovkou.

6.3.7 Bazény, koupaliště Česko se stává zemí aquaparků. V ČR je dnes už přes 40 vodních areálů, vybavených moderními atrakcemi, které jsou financovány a vlastněny obcemi. Jen na Ostravsku je pět nových aquaparků, a to v Karviné, Bohumíně, Frýdku-Místku, Havířově a Frenštátě pod Radhoštěm.


57 (celkem 125)


Tab. - Aquaparky v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis nekrytý aquapark, bazén, bazén neplavců, 1. Karviná beachvolleyball – 2 kurty krytý aquapark, plavecký bazén 25 m, relaxační bazén s masážními tryskami, 2. Bohumín vzduchovačem, 40 m tobogán, venkovní průplavový bazén, whirpool, sauna, masáže, solární studio, fitness centrum nekrytý aquapark s dohřívanou vodou, velký relaxační bazén, dětský bazén, 4 plavecké dráhy 50 m, 2 tobogány 82 m, čtyřdráhová skluzavka 16m, 3. Frýdek-Místek vodopád, vodní hřib, vodní chrlič, vodní dělo, proudový kanál, masážní trysky, vzdušná lehátka, vodní ježek, houpací bazén a šplhací síť; k dispozici hřiště pro volejbal a plážový volejbal. nekrytý aquapark, 2 plavecké bazény, 4. Havířov skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny nekrytý víceúčelový a plavecký bazén, dětský bazén, 60 m dlouhý a 5,8 m vysoký tobogán a vodní skluzavka o délce 13,1 m. 5. Frenštát pod Radhoštěm Celý objekt s vyhřívanou vodou, možností občerstvení, příjemným posezením a volejbalovým hřištěm.

Analýza

Okres Karviná

Karviná

Frýdek-Místek

Havířov

Nový Jičín


Přehled krytých bazénů, které se nacházejí na území SMaS, nám představí možnosti sportovního vyžití také při nepříznivém počasí. V současné době se na našem území nachází 30 těchto zařízení s různou úrovní vybavení. Velmi záleží na teplotě vody, kdy při chladnější vodě lidé vydrží v bazénu cca 2 hodiny, v případě, že voda je kolem 30oC, je návštěvnost těchto zařízení mnohem vyšší a délka strávené doby se prodlužuje na průměrně 3 – 5 hodin. Tab. - Kryté bazény v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis plavecký bazén ve středu města, 1. Bruntál Dukelská ul. krytý bazén na východním okraji obce, 3. Břidličná u Rýmařova Bruntálská ul 4. Krnov Čsl.armády 15/954, ve středu města 5. Frýdek-Místek krytý bazén sport relax centrum kotelna, 6. Frýdlant nad Ostravicí ulice Hamernická plavecký bazén v areálů základních škol, je vybaven atrakcemi: stěnovými masážemi, 7. Bystřice dnovou masáží, perličkovou lavicí, chrličem (vodopádem) a vodní stěnou v hotelu Petr Bezruč u Frýdlantu nad 8. Malenovice Ostravicí 9. Ostravice hotel Odra 10. Třinec Staré Město, Tyršova 214 11. Čeladná v hotelu Prosper v Čeladné 12. Javorník bazén v základní škole, ul. Školní 13. Jeseník ve středu obce Česká Ves 14. Havířov Hala Slávie, ul. Astronautů 15. Karviná ul. Leonovova 16. Frenštát pod Radhoštěm v centru


Okres Bruntál Bruntál Bruntál Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek Místek Jeseník Jeseník Karviná Karviná Nový Jičín

58 (celkem 125)


17. 18. 21.

Kopřivnice Nový Jičín Opava

22.

Opava

23.

Hradec nad Moravicí

24.

Ostrava

25.

Ostrava

26.

Rožnov pod Radhoštěm

27. 28. 29. 30.

Mohelnice Velké Losiny Zábřeh Šumperk

Analýza

Sportovní areál na okraji města areál nedaleko od centra 500m od centra, Zámecký okruh Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o. Englišova 526, 746 01 Opava bazén v hotelu Belária Krytý bazén, Gen. Sochora 1378, Ostrava - Poruba Městské lázně Moravská Ostrava Tobogan, masážní trysky boční i dnová, pára je v ceně vstupného na bazén V areálu je nově otevřen Gibon park (opičí dráha), instalován tzv. vodní fotbal a malá dětská skluzavka u brouzdaliště pro nejmenší děti. v centru města v léčebných lázních v pavilonu Eliška Oborník 608/39, bazén na jihu města Aquatoll Benátky

Nový Jičín Nový Jičín Opava Opava Opava Ostrava Ostrava

Vsetín

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk


Oproti počtu krytých bazénů je umělých nádrží/koupališť mnohem více, jejich využití je ale omezeno přízní počasí. Obce se však snaží investovat i do těchto zařízení, i když je návratnost investic do nich vložených nejistá. Tab. - Umělé nádrže - koupaliště v turistickém regionu SMaS Počet

Město

Popis

Okres

1. 2. 3. 4.

Bruntál Bruntál Krnov Město Albrechtice

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

5.

Osoblaha

6. 7. 8.

Dolní Lomná Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí

9.

Horní Lomná

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Jablunkov Mosty u Jablunkova Hrádek Třinec Písek Písek Řeka Řeka Komorní Lhotka Jeseník Velká Kraš Žulová Český Těšín Havířov Karviná Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Mořkov Nový Jičín

Nová Pláň u přehrady Slezská Harta v sadech v centru města Koupaliště na s. okraji města ul. Nábřežní, 13 km sz. od Krnova v parku, 500 m od centra obce směrem na hraniční přechod u penzionu Beskydka u přehrady Olešná 1 km od centra směr Lysá hora u penzionu U studánky, 9km jz. od Jablunkova Jablunkov, koupaliště Amerika s tobogánem U chaty Studeničný 17km od jv. Třince u rekreačního střediska Chata Hrádek Staré Město, ulice Lesní u rekreačního střediska Bahenec u rekreačního střediska Polanka u rekreačního střediska Javor přírodní koupaliště Řeka u Hotelu Premiér v centru města,Dukelská 436 na okraji obce u lesa na jz. okraji obce, 14 km s. od Jeseníku na z. okraji města u nemocnice Koupaliště Šárka na s. okraji města v části Nové Město, Karviná 6 Výjezd z města směrem na Nový Jičín a Kopřivnici. Sportovní areál na okraji města poblíž nádraží a kempu, 10km s. od N. Jičína areál nedaleko od centra

25. 26. 27. 28.


Bruntál Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Jeseník Jeseník Jeseník Karviná Karviná Karviná Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín

59 (celkem 125)


Analýza

Počet

Město

Popis

Okres

29. 30. 31. 32. 33.

Odry Příbor Studénka Štramberk Bolatice

Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Opava

34.

Hlučín

35.

Hradec nad Moravicí

36.

Opava

37. 38. 39.

Píšť Vítkov Orlová

40.

Ostrava

41.

Ostrava

42.

Bludov

43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53.

Hoštejn Hrabová Mohelnice Ruda nad Moravou Velké Losiny Zábřeh Štíty Šumperk Šumperk Hutisko Solanec Mikulůvka Rožnov pod Radhoštěm

Ke Koupališti 646/15, poblíž silnice I/47 Janáčkova 923, Příbor-Véska Městské koupaliště Libotín na s. obce, 13km v. od Opavy Štěrkovna na z. okraji města, 10km sz. od Ostravy ve sport. areálu v centru obce, 7km od Opavy u středu města v Městských sadech, Jaselská ul. v obci, 9 km s. od Hlučína Bezručova ulice Lutyně, ve sport. areálu Letní koupaliště, Rekreační 74/236, Ostava - Poruba Sareza, Gen. Sochora 1378, Ostrava-Poruba Vlčí důl v údolí 1km od obce, 5km z Šumperka v lese u obce, 10km v. od Zábřehu na v. okraji obce, 6km od Zábřehu v areálu autokempu Morava Za školou v centru obce v lázeňském parku, 9km sv. od Šumperka Oborník 608/39, bazén na jihu města v areálu autokempu Aquatoll Benátky, Lidická ul. Bratrušovské koupaliště na okraji města Hotel Euro centrum obce Rožnovské koupaliště s tobogánem, Horní Paseky, u kempu Sport 6 km od Horního Lidče ve středu Valašské Senice na v. okraji města koupaliště u Průmyslovky U Sokolovny, v centru města u krytého bazénu v obci, 13 km jv. od Vsetína v centru obce

54. 55.

Valašská Senice

56. 57.

Valašské Meziříčí Vsetín

58.

Vsetín

59. 60.

Zděchov Zubří

Opava Opava Opava Opava Opava Ostrava Ostrava Ostrava Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín


6.3.8 Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Tab. - Turistická „NEJ“ regionu „NEJ“ Nejrozsáhlejší CHKO v ČR Největší hustota cyklotras po Jihomoravském regionu Nejvíce dřevěných kostelíků v ČR Největší golfové hřiště Nejvyšší počet euroregionů Nejnovější vodní nádrž Slezská Harta Nejvýznamnější a největší průmyslová památka Nejhlubší propad objektu Nejvyšší hora na Moravě a druhá nejvyšší v ČR Nejojedinělejší geologická a archeologická lokalita s černouhelnou žílou vystupující na povrch Největší bludný balvan v ČR (skandinávský)


Popis CHKO Beskydy, rozloha 1 204 km2 0,38 km/km2 16 z 30 v ČR v Čeladné, 36 jamek 6 z 13 v ČR dosud největší potenciál pro CR Dolní oblast Vítkovic kostel sv. Petra v Komorní Lhotce (o 36 m) Praděd (1 492 m n. m.) jediná v ČR – Petřkovice-Landek 16,5 tuny, Vratimovská ul. v Ostravě

60 (celkem 125)


Analýza

Největší živý organismus v ČR

platan javorolistý (vč. kořenového balu), u zámečku v Bartošovicích Největší kapacita lůžek v lázeňských zařízeních po 3 387 lůžek (Karlovarský kraj 11 387) v roce Karlovarském kraji 2003 Nejstarší fungující papírna na výrobu ručního papíru Velké Losiny Největší délka státní hranice ze všech turistických 533 km, t. j. 23,3 % z celkové délky regionů Největší lesnatost turistického regionu v ČR 40% Nejstarší muzeum v České republice Slezské zemské muzeum v Opavě Nejvýchodnější místo České republiky Hrčava Nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě jeskyně Na Špičáku Největší komplex přirozeného jedlobukového lesa Prales Mionší karpatského typu Pramen: CzechTourism, vlastní šetření


61 (celkem 125)


Analýza

7 Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS 7.1 Metodologie Monitoring návštěvníků a turistů je v regionu realizován kontinuálně od roku 2001 ve vazbě na opatření stanovená Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko z roku 2002. Umožňuje v časové řadě upřesňovat profil návštěvníků kraje a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu. O získaná data se opírá analýza poptávky v oblasti cestovního ruchu zpracovaná pro aktualizaci Marketingové strategie v roce 2005. Metodou monitoringu bylo osobní dotazování návštěvníků a turistů na atraktivních místech regionu s použitím standardizovaného dotazníku, který byl zaměřen na následující oblasti: 1. Identifikace respondenta (včetně místa bydliště a doprovodu) 2. Identifikace místa a délky pobytu, ubytování a stravování 3. Způsob dopravy do regionu 4. Způsob zajištění pobytu (organizovaný, neorganizovaný) 5. Zdroje informací o regionu 6. Specifikace motivů k pobytu, zaměření realizovaných aktivit a jejich očekávání 7. Hodnocení atraktivnosti regionu z pohledu cestovního ruchu 8. Hodnocení služeb cestovního ruchu a infrastruktury 9. Hodnocení cenové image regionu 10. Zájem o opakování návštěvy (míra věrnosti regionu) Sběr dat zajistila tazatelská síť proškolených studentů středních a vysokých škol. Dotazník zpracovaný ve čtyřech jazykových mutacích (v češtině, angličtině, němčině a polštině) zajistil plnou kompatibilitu dat pro komparativní analýzu všech časových etap. Ve všech letech 2001 až 2004 byl monitoring proveden v letní sezóně, v letech 2001/2002 a 2003/2004 i v mimosezónním období na podzim a v zimě. Umožněno tak bylo sledování vývoje „letního“ návštěvníka ve čtyřech po sobě jdoucích letech a porovnání profilu „celoročního“ návštěvníka v roce 2001/2002 (léto, podzim, zima) s tímtéž obdobím o dva roky později. Analýza poptávky se opírá o zpracování dat za výběrový soubor celkem 4 135 respondentů. V čase byl tento soubor rozložen následovně: Tab. – Rozložení výběrového souboru v čase Období léto podzim 2001/2002 522 437 2002 527 2003/2004 629 491 2004 537 Celkem 2 215 928

zima 473 519 992

Celkem 1 432 527 1 639 537 4 135

Při monitoringu návštěvníků bylo respektováno v době sběru dat platné členění turistického regionu Severní Morava a Slezsko na šest turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, OpavskoKrnovsko, Ostravsko-Karvinsko, Poodří a Beskydy-Valašsko. Liší se proto od současné úpravy, která sloučila Jeseníky, samostatně vyčlenila Ostravsko a nově upravila Opavské a Těšínské Slezsko. Výběrový soubor je teritoriálně diverzifikován takto: Tab. – Teritoriální diverzifikace výběrového souboru Oblast 2001/02 2002 (léto) Hrubý Jeseník 342 46 Nízký Jeseník 85 39 Opavsko-Krnovsko 123 80 Ostravsko-Karvinsko 250 120 Poodří 200 121 Beskydy-Valašsko 432 121 Celkem 1 432 527


2003/04 345 291 206 208 228 361 1 639

2004 (léto) 83 82 80 80 80 132 537

Celkem 816 497 489 658 629 1 046 4 135

62 (celkem 125)


Analýza

Turistická oblast s nejnižším počtem respondentů (Opavsko-Krnovsko) dovoluje vyhodnocovat výsledky se statistickou chybou menší než ± 4,5 % (kvadratická chyba M = 0,022), takže posouzení jednotlivých oblastí samostatně je korektní. Interval spolehlivosti za celý soubor činí 0,0152 na hladině významnosti 0,05 – statistická chyba se tedy pohybuje pouze okolo ± 1,5 %. Cizinců bylo v souboru 356, tj. 8,6 %, nejvíce z Polska (173), Slovenska (75) a Německa (47), což činí přes 80 % celkového počtu cizinců. Více než 10 bylo ještě Nizozemců a Britů. Celkem byli v souboru zahraniční hosté z 26 zemí. Analýza skupiny cizinců je zatížena statistickou chybou ± 5,2 %. Struktura zahraničních návštěvníků neodráží počty cizinců vykazované oficiální statistikou. V celém výběrovém souboru (4135 dotazníků) byla mírná převaha mužů (54 %) nad ženami. Z hlediska věkové struktury bylo v souboru 38 % respondentů ve věkové kategorii „mladých“ do 29 let, polovina respondentů (49 %) byla ve věkové kategorii 30 až 49 let, v segmentů „starších“ nad 50 let bylo 13 % respondentů. Segment seniorů nad 60 let není zvlášť vyhodnocován, protože jeho podíl ve výběrovém souboru činil pouze 6 %. Souhrnný profil návštěvníků (zpracovaný za celý výběrový soubor) odráží celkovou situaci za všechna sledovaná období ve všech místech sběru dat, která reprezentují turistický region Severní Moravy a Slezska. Tento „zprůměrovaný“ profil slouží především k eventuálnímu porovnání s jinými turistickými regiony ČR. Rozdíly uvnitř turistického regionu postihuje zpracování za každou turistickou oblast zvlášť. Dosavadní časová řada od r. 2001 dovoluje sledovat vývoj profilu návštěvníka v letní sezóně porovnáním čtyř let (2001 – 2004) nebo posun v celkovém profilu mezi léty 2001/2002 a 2003/2004 (rozumí se sezónní návštěvníci v létě a zimě spolu s mimosezónními návštěvníky na podzim, kdy zimní sezóna následujícího roku je přičleněna k předchozím etapám sběru dat). Vedle kritérií času (období) a místa (turistická oblast podle dřívějšího členění) byla zvolena jako další základní třídící kritéria délka pobytu (jednodenní návštěvní vers. turisté), příjezdová vzdálenost (do a nad 50 km), hlavní důvody návštěvy (poznání, relaxace, ostatní) a věk respondentů (v hrubé kategorizaci „mladší“ do 29 let, střední generace a „starší“ nad 50 let). Tato kritéria jsou doplňována nebo upravována podle potřeb zpracování a zjištěných závislostí. Při vyhodnocování je odkazováno zpravidla jen na statisticky signifikantní závislosti (tj. významné zjištěné rozdíly).

7.2 Celkový profil návštěvníka a) Odkud přijeli Podle příjezdové vzdálenosti jsou v cestovním ruchu turistického regionu SMaS tuzemští návštěvníci rovnoměrně rozděleni na dvě části: zhruba polovina s příjezdovou vzdáleností do 50 km a polovina s příjezdovou vzdáleností nad 50 km. Vzhledem k velké rozloze regionu je i pro pětinu až čtvrtinu obyvatel Moravskoslezského kraje příjezdová vzdálenost větší než 50 km. Tuzemský cestovní ruch v regionu je až ze 60 % naplněn segmentem místních obyvatel kraje. Z větší vzdálenosti přijíždějí návštěvníci hlavně za poznáním, z kratší za účelem celkové relaxace. Mezi respondenty s kratší příjezdovou vzdáleností jsou více zastoupení mladí do 29 let.


63 (celkem 125)


Analýza

Procent

Příjezdová vzdálenost 70 60 50 40 30 20 10 0

do 50 km

nad 50 km Dle důvodu pobytu

poznání

relaxace

ostatní

celkem

Další významnější skupinou jsou návštěvníci z NUTS 2 Střední Morava, jejichž zastoupení na trhu cestovního ruchu činí okolo 16 %. Návštěvníků z NUTS 2 Jihovýchod je cca 9 %, ze Středních Čech včetně Prahy cca 7 % a z NUTS II Severovýchod cca 5 %. Z nejvzdálenějších krajů (NUTS 2 Severovýchod a Jihozápad) přijíždí do regionu méně než 5 % návštěvníků. Do těchto podílů není započten segment zahraničních návštěvníků.

Odkud jsou tuzemští návštěvníci (dle NUTS 2) 16,1% 8,8% 5,4% 1,5%

58,1% 7,4% Sev. Morava Severovýchod

Stř. Morava Severozápad

2,7% Jihovýchod Jihozápad

Stř. Čechy + Pha

b) S kým přijeli Nejvýznamnější skupinou návštěvníků jsou rodiny s dětmi, jejichž podíl se pohybuje okolo jedné třetiny. Výrazně silnou skupinou jsou v letní sezóně, kdy se jejich podíl blíží 40 %. Ostatní přijíždějí hlavně se svým partnerem nebo s přáteli. Sám přijíždí v létě pouze každý desátý návštěvník, v mimosezónním období a v zimě ale každý čtvrtý. Nejčastěji se jedná věkovou kategorii nad 50 let. Okrajovým segmentem jsou účastníci skupinových pobytů (zájezdů), jejichž podíl nepřesahuje 5 %.


64 (celkem 125)


Analýza

S kým respondenti region navštívili procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd) léto

podzim

zima

c) Doprava do regionu Nejobvyklejším dopravním prostředkem je pro návštěvníky regionu osobní automobil, kterým přijíždí přes 60 %. Častější je v létě, z delší příjezdové vzdálenosti a u střední generace návštěvníků (i mladí do 29 let však přijíždějí z poloviny autem). Zhruba čtvrtina návštěvníků přijíždí rovným dílem vlakem nebo autobusem, přičemž tyto dopravní prostředky více využívají mladí lidé. Autobus je před vlakem preferován na kratší vzdálenosti a v zimě.

Procent

Způsob dopravy 70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

kolo

komb.

Dopravní prostředek

do 29 let


30 - 49 let

nad 50 let

celkem

65 (celkem 125)


Analýza

Procent

Způsob dopravy 70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

kolo

komb.

Dopravní prostředek

léto

podzim

zima

d) Délka pobytu Z hlediska délky pobytu v klasickém rozdělení na jednodenní návštěvníky a turisty (alespoň s jedním noclehem) tvoří obě tyto skupiny zhruba stejný podíl. Nejčastějším důvodem příjezdu jednodenních návštěvníků je poznání. V kategorii turistů převažují nad víkendovými pobyty (1 – 2 noclehy) pobyty delší, kterých je dvojnásobek. Víkendových návštěvníků je z turistů asi třetina, týdenních cca 40 %, s ještě delším pobytem pak stále více než čtvrtina. Týdenní pobyty jsou častější u rodin s dětmi. Z hlediska sezónnosti je v létě více týdenních pobytů (méně víkendových), na podzim je více jednodenních pobytů (především na úkor týdenních) a v zimě je více víkendových pobytů. Pobyty delší než týden sezónní výkyvy nevykazují. Na delších pobytech se významně více podílejí návštěvníci ve věkové kategorii nad 50 let. Cizinci pobývají v regionu déle než tuzemští návštěvníci.

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy léto


3–6 noclehů podzim

delší

zima

66 (celkem 125)


Analýza

Délka pobytu v regionu Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1-2 noclehy

do 29 let

3-6 noclehů

30 - 49 let

delší

nad 50 let

celkem

e) Opakovanost návštěv Otázka sledující u respondentů „po kolikáté navštívili region“ vypovídá o tom, jak návštěvníci region znají. Podíl návštěvníků přijíždějících poprvé ukazuje na schopnost regionu přilákat novou klientelu. Pro návštěvníky Severní Moravy a Slezska zpravidla není tento region neznámý, protože tři čtvrtiny jej již v minulosti navštívily alespoň jednou. Z nich dvě třetiny navštívily region již dříve minimálně čtyřikrát. Významně více „prvonávštěvníků“ je samozřejmě mezi těmi, kteří přijeli do regionu z větší vzdálenosti, mezi cizinci, turisty a hosty ubytovacích zařízení. Významně více je těch, kteří přijeli poprvé, v letní sezóně, v zimě je zase významně více návštěvníků dobře region znajících, protože jej navštívili již počtvrté a častěji. Tzv. „míra věrnosti regionu“, tj. ochota svou návštěvu regionu v budoucnu opakovat, je ovšem podstatně vyšší u těch, kteří se v regionu pohybují často. Nicméně i z těch návštěvníků, kteří jsou v regionu poprvé, třetina vyjádřila přesvědčení, že se určitě opět vrátí. Těch, kteří s tím nepočítají, je jen velmi málo (okolo 6 %). Návštěvníci, kteří jsou v regionu méně často (1 – 3krát), jsou pro svůj pobyt významně více než častí návštěvníci motivováni poznávací turistikou. Návštěvníci s častějším pobytem v regionu uvádějí významně častěji jako důvod návštěvy relaxační aktivity. Na věku přitom nezáleží.

Procent

Po kolikáté navštívili respondenti region 60 50 40 30 20 10 0

poprvé

1 až 3 krát

vícekrát

Dle důvodu pobytu poznání


relaxace

ostatní

celkem

67 (celkem 125)


Analýza

f) Hlavní důvody návštěvy regionu Polovina návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje z důvodů celkové relaxace (odpočinek, procházky, koupání, zábava apod.) nebo sportovního vyžití (turistika, cyklistika, lyžování apod.). Jako převažující důvod návštěvy regionu označilo relaxaci 29 % respondentů a sport 23 % respondentů. Na třetím místě uváděných důvodů figuruje poznání regionu (kultura, folklór, historie apod.) s 19 % respondentů. Podíl ostatních sledovaných důvodů návštěvy regionu nepřesahuje 10 %.

Hlavní důvody návštěvy Relaxace 29%

Jiný 6%

Sport 23%

Tranzit 3% Návštěva známých 6% Obchod 7%

Poznání 19%

Zdraví 7%

Trojice hlavních důvodů se ovšem liší regionálně, sezónně, podle věku i dalších hledisek. Návštěvníci z větší vzdálenosti nad 50 km jsou více orientováni na poznávání regionu a péči o své zdraví, návštěvníci z bližšího okolí zase na odpočinek. Mladší do 29 let jsou významně více orientovaní na sport (i u nich je ale hlavním důvodem návštěvy relaxace), starší nad 50 let zase zdraví. Důvodem příjezdu pro cizince je především poznání regionu (významně častěji než u tuzemců). Pořadí hlavních důvodů návštěvy regionu se silně mění v různých obdobích roku. V letní sezóně jsou významně silnějšími důvody návštěvy relaxace (pro více než třetinu návštěvníků) a poznávací turistika (pro čtvrtinu návštěvníků). Sport se tak dostává až na třetí místo (nejdůležitější pro pětinu návštěvníků). Na podzim jsou významně silnějším důvodem návštěvy regionu komerční důvody (práce, obchod, nákupy), což uvedl každý desátý oslovený respondent. Nejčastějším důvodem ale zůstává celková relaxace, kterou uvádí čtvrtina návštěvníků. Následují poznání a sport s méně než 20%. V zimě je zdaleka nejčastějším důvodem návštěvy sportovní vyžití uváděné jako hlavní důvod zhruba dvakrát častěji než v létě a na podzim (téměř 40 %). Obdobně jako na podzim je významně silnějším důvodem příjezdu komerce. Oproti letní sezóně je třikrát méně frekventovaným důvodem poznávání regionu (pod 10 % respondentů) a dvakrát méně je uváděna relaxace (pod 20 %).

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný léto


podzim

zima

68 (celkem 125)


Analýza

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný do 29 let

30 - 49 let

nad 50 let

g) Zdroje informací o regionu Návštěvníci Moravskoslezského kraje preferují personální zdroje informací před nepersonálními. Celkově více než z poloviny spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti (hlavně jednodenní návštěvníci z bližšího okolí, více pak v zimní než v letní sezóně). Z ústních informací od známých či příbuzných, které jsou na druhém místě, vychází třetina návštěvníků, z toho u vícedenních návštěvníků cca 40 % a z cizinců cca 50 %. Z nepersonálních zdrojů informací se dostal na první místo internet, jehož podíl na celkové struktuře informačních zdrojů se pohybuje okolo 12 %. Častěji ovšem hledají informace na internetu návštěvníci z větší vzdálenosti a s vícedenním pobytem, v tom zejména cizinci. V těchto segmentech se podíl návštěvníků hledajících informace na internetu blíží nebo i přesahuje 20 %. Významně méně využívají informace z internetu starší návštěvníci nad 50 let. Informace z turistických informačních center jsou využívány relativně málo, nicméně ani jejich význam není zanedbatelný, protože z nich čerpá informace přibližně každý desátý cizinec a každý desátý turista, resp. ubytovaný návštěvník. Ostatní nepersonální informační zdroje, tj. články a inzerce v médiích, propagační materiály, průvodci atd. jsou využívány méně než 10 % návštěvníků. Zdroje informací o regionu 0

10

20

30

40

procenta 50

60

70

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti návštěvníci

turisté

h) Ubytování návštěvníků Z návštěvníků, kteří jsou při svém pobytu v kraji ubytovaní (přibližně polovina), každý třetí bydlí u příbuzných nebo známých. Ostatní rovnoměrně využívají různé další možnosti náročnějšího i méně náročného ubytování. Každý osmý je ubytován v alespoň tříhvězdičkovém hotelu, ostatní


69 (celkem 125)


Analýza

upřednostňují méně náročné ubytování v penzionech, chatách a v letním období v kempech. Strukturu ubytování návštěvníků turistického regionu znázorňuje následující graf.

Struktura ubytování hotel ***+ 12%

soukromí 32%

hotel **/* 13% kemp 9% penzion 18%

ubytovna 16%

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

léto

podzim

zima

Sezónní rozdíly se projevují ve zhruba dvojnásobně vyšším podílu hotelového ubytování v zimě oproti létu. V zimě je rovněž nižší podíl ubytování u příbuzných či známých (čtvrtina oproti třetině). Cizinci jsou významně více ubytovaní ve tří a více hvězdičkových hotelech (každý pátý). Segment mladších návštěvníků do 29 let významně méně využívá možností kvalitnějšího hotelového ubytování a daleko více než ostatní využívá kempy. Starší návštěvníky nad 50 let charakterizuje významně častější ubytování v méně náročných hotelových zařízeních, které představuje větší podíl než ubytování v penzionech.

i) Stravování návštěvníků Stravovací zvyklosti člení návštěvníky kraje na tři zhruba stejně velké skupiny: stravující se převážně v pohostinských zařízeních, kombinovaně v restauracích a z vlastních zdrojů a převážně z vlastních zdrojů. Zahraniční hosté se stravují v pohostinských zařízeních téměř z poloviny. V zimní sezóně je stravování návštěvníků v restauracích častější než v letní (v zimě přes 40 %, v létě přes 30 %). Způsob stravování koreluje s věkem – mladší do 29 let se významně častěji stravují z vlastních zdrojů (třetina) na úkor restauračního stravování (čtvrtina), starší návštěvníci nad 50 let významně více využívají služeb pohostinských zařízení (v restauracích se stravuje téměř polovina z nich).


70 (celkem 125)


Analýza

Procent

Stravování návštěvníků 50 40 30 20 10 0

převážně pohost. služby do 29 let

pohost. + vlastní 30 - 49 let

převážně vlastní zdroje

nad 50 let

celkem

Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních zdrojů. Např. jednodenní návštěvníci s příjezdovou vzdáleností do 50 km se stravují v restauračních zařízeních přibližně ze čtvrtiny, turisté a návštěvníci z větší vzdálenosti již ze 40 %. Z vlastních zdrojů se stravuje jen každý pátý turista s příjezdovou vzdáleností nad 50 km, u jednodenních návštěvníků z menší vzdálenosti je to dvojnásobek.

j) Služby cestovních kanceláří a agentur Využití placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu je málo časté. Celý pobyt nebo zájezd si kupuje jen okolo 5 % návštěvníků. O něco více si kupují pobyt zahraniční hosté a lidé nad 50 let (ani u nich to ale nepřesahuje 10 %). Celkově 90 % návštěvníků placené služby cestovních kanceláří a agentur nevyužívá (ani částečně).

7.3 Hodnocení regionu návštěvníky a) Atraktivnost regionu Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci převážně jako dobrou. Více než u poloviny (54 %) splňuje jejich očekávání. Podíl návštěvníků uvádějících, že region jejich očekávání předčil, činí 25 %, přičemž podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání, přestavuje pouze 8 %. Region je návštěvníky pokládán za atraktivnější v létě než v ostatních obdobích. Z dalších závislostí lze konstatovat, že region je atraktivnější pro návštěvníky s delším pobytem (turisty) než pro jednodenní návštěvníky, podobně i pro návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností než s kratší příjezdovou vzdáleností. Atraktivnější je pro návštěvníky, jejichž důvodem příjezdu je poznání regionu (region předčil očekávání u 31 % těchto návštěvníků, u ostatních je to v průměru 23 %). Tento ukazatel nekoreluje s věkem.

Posouzení atraktivnosti regionu neuvedeno 13%

nižší než očekávaná 8%


vyšší než očekávaná 25%

dle očekávání 54%

71 (celkem 125)


Analýza

b) Žádané aktivity To, čím region návštěvníky přitahuje, odpovídá nejčastějším důvodům jejich příjezdu, kterými jsou odpočinek, sport a poznání. Nejlákavějšími aktivitami jsou pěší turistika (pro cca 40 %), cykloturistika (pro cca 30 %) a návštěvy zajímavých míst (pro cca 30 %). Na dalších místech jsou zimní a letní sporty, společenský život a zábava a účast na kulturních akcích (vždy pro více než pětinu návštěvníků). Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí se od vícedenních návštěvníků (turistů) z větší vzdálenosti liší spíše intenzitou zájmu o jednotlivé aktivity než jejich strukturou. To v zásadě platí i pro zahraniční návštěvníky, kteří se od tuzemců z hlediska struktury zájmů v daném regionu příliš neliší. Větší rozdíly jsou samozřejmě v závislosti na věku. Mladší návštěvníci do 29 let kladou oproti starším na jedno z předních míst zábavu a více jsou orientovaní na aktivní sport. Mírně ustupuje do pozadí poznávací i pěší turistika a účast na kulturních akcích. U starších návštěvníků nad 50 let figuruje na předním místě pěší turistika, která je nejlákavější aktivitou pro více než polovinu z nich. Významně více jsou také zaměřeni na péči o své zdraví. Korelace s věkem je u všech sledovaných faktorů lineární. S rostoucím věkem roste zájem o pěší turistiku, kulturu, poznání a péči o zdraví, naopak klesá zájem o sport a zábavu. Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

Nejlákavější aktivity v regionu 0

10

20

30

40

50

procenta 60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

do 29 let


30-49 let

nad 50 let

72 (celkem 125)


Analýza

c) Postrádané vybavení Související otázka zjišťovala, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Návštěvníci regionu pokládají za největší problém dopravní infrastrukturu, která by měla být kvalitnější podle vyjádření každého třetího. Přibližně každý čtvrtý návštěvník dále uvádí, že regionu nejvíce scházejí společenská a zábavní centra spolu s vybaveností pro sportovní vyžití. Podle každého pátého návštěvníka by měla být věnována větší péče památkám, dostupnosti hromadnou dopravou, poskytování informací a atrakcím pro děti. Nedostatky jsou pociťovány zhruba stejně po celý rok, kromě faktorů vážících se k sezóně. V létě je méně pociťován nedostatek společenských a zábavních center, protože návštěvníci mohou realizovat širší škálu jiných aktivit, v zimě více scházejí špičková zařízení a služby pro náročné, protože zimní klientela více využívá hotelová zařízení apod. Rozdíly podle věku nejsou významné, vyjma zřejmých závislostí, jako je nižší podíl návštěvníků nad 50 let věku uvádějících nedostatečnou vybavenost regionu sportovními zařízeními a zábavními centry. Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti

Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti léto

podzim

zima

d) Hodnocení kvality služeb Služby poskytované návštěvníkům byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za


73 (celkem 125)


Analýza

horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu ukázalo, že nejkritičtějším faktorem je poskytování informací o regionu s indexem 2,24. Hodnocení tohoto faktoru je horší v sezónním období (léto i zima), kdy návštěvníci potřebují informace ve větší míře. Hůře hodnotí informovanost zahraniční návštěvníci a mladí do 29 let. Ostatní sledované faktory jsou hodnoceny relativně dobře, index hodnocení u žádného nepřesahuje hodnotu 2,00. Tradičně nejlepší hodnocení získal s indexem 1,57 faktor přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům, kde nejvyšší známku hodnocení „velmi dobře“ uplatnila více než polovina respondentů. Druhým nejlépe hodnoceným faktorem jsou ubytovací služby. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí

Při hodnocení kvality poskytovaných služeb byla vysledována tendence, že návštěvníci z bližšího okolí hodnotí všechny sledované faktory hůře než návštěvníci z větší dálky. Totéž platí o jednodenních návštěvnících v porovnání s ubytovanými turisty (skupiny jednodenních návštěvníků a návštěvníků s kratší příjezdovou vzdáleností se hodně prolínají). Méně kritičtí než oni byli i cizinci. Obecně jsou rovněž kritičtější mladší návštěvníci oproti starším. Návštěvníci z věkové kategorie do 29 let hodnotili méně příznivě všechny sledované faktory, opačně návštěvníci nad 50 let hodnotili všechny sledované faktory podstatně lépe. Jednoznačná korelace s věkem je patrná z grafu. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí do 29 let


30-49 let

nad 50 let

74 (celkem 125)


Analýza

e) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti Turistická infrastruktura a vybavenost byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu (podle předem daných faktorů týkajících se rozsahu hostinských kapacit, dostupnosti, značení, drobného prodeje, infrastruktury pro sport a zábavu) je horší než u poskytovaných služeb. Potvrdily se návštěvníky regionu pociťované nedostatky týkající se zejména dopravní dostupnosti, vybavení pro sport a příležitostí pro zábavu. Nejhorší hodnocení mají faktory příležitosti pro zábavu (index 2,36), dopravní dostupnost regionu (rovněž index 2,36) a vybavení regionu pro sportovní aktivity (index 2,31). U faktoru příležitosti pro zábavu byla dokonce v zimním období zaznamenána převaha negativních vyjádření nad pozitivními. Dopravní dostupnost byla také v zimě hodnocena hůře než v létě, vybavenost pro sport je však v zimě vnímána lépe než v ostatních obdobích roku. Z dalších faktorů byl hodnocen indexem přesahujícím hodnotu 2,00 rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej m ožnosti zábavy

Obdobně jako při hodnocení služeb jsou kritičtější ve svých soudech jednodenní návštěvníci oproti turistům s alespoň jedním noclehem. Vždy jsou také kritičtější návštěvníci z bližšího okolí s kratší příjezdovou vzdáleností do 50 km než návštěvníci z větší dálky (rozdíl u hodnocení příležitostí pro zábavu není statisticky signifikantní). Zahraniční návštěvníci jsou zdaleka nejkritičtější v hodnocení příležitostí pro zábavu, lépe ale hodnotí dopravní dostupnost regionu. I toto hodnocení koreluje s věkem. Nejnáročnějším segmentem jsou mladí návštěvníci do 29 let, s rostoucím věkem pak klesá kritičnost při hodnocení všech faktorů.


75 (celkem 125)


Analýza

Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 50 km

nad 50 km


1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 29 let

30-49 let

nad 50 let

f) Cenová image regionu Cenová úroveň služeb v regionu (cenová image) se vyznačuje mírnou tendencí pokládat jej za o něco levnější než jinde v České republice. Za celou dobu monitoringu byl zaznamenán 20 % podíl těch návštěvníků, kteří pokládají region za levnější než jinde a méně než 10 % podíl těch, kteří jej pokládají za dražší (tedy přes 70 % jej pokládá za stejně drahý jako jinde v ČR). Oproti celkovému průměru je pokládána za o něco dražší zimní sezóna. Zahraniční hosté pokládají navštívený region za levnější ve větší míře než tuzemci, levnější je pro třetinu z nich, dražší jen pro 5 %. Příjezdová vzdálenost, délka pobytu, důvod příjezdu a věk nesehrávají v posuzování cenové úrovně služeb významnější roli.


76 (celkem 125)


Analýza

Cenová image regionu dražší 8,4%

jako jinde 71,5%

levnější 20,1%

Mimo monitoring návštěvníků turistického regionu byly orientačně sledovány u hostů ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji náklady na pobyt (anketou provedenou v letech 2003/2004). Respondenti byli požádáni, aby uvedli veškeré náklady pobytu na osobu a den, tj. včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod. Nejvíce respondentů (44 %) se zařadilo do kategorie v rozmezí 200 – 500 Kč, druhá nejsilněji zastoupená skupina do kategorie 500 – 1000 Kč. S minimální útratou do 200 Kč byl jen každý desátý respondent, více než 1 tis. Kč uvedlo 13 % respondentů (více než 3 tis. jen 3 %). Lze usoudit, že více než polovina hostů ubytovacích zařízení utratí v regionu méně než 500 Kč na osobu a den. U všech návštěvníků včetně jednodenních bude tento podíl patrně ještě vyšší. Nejvyšší náklady uváděli respondenti z Ostravsko-Karvinska a Beskyd, nejnižší z Nízkého Jeseníku. Významně vyšší náklady uváděli zahraniční hosté (cca 20 % nad 1 tis. Kč/den).

7.4 Vývoj v letech 2001 – 2004 Doposud získané údaje v časové řadě od r. 2001 umožňují vyhodnotit posuny v profilu návštěvníků turistického regionu a v jejich postojích. Na základě dostatečně velkého souboru (řádově 1,5 tis. dotazníků v každém roce) lze porovnat především období 2001/2002 a 2003/2004, ve kterých byla provedena komplexní šetření v sezóně i mimo sezónu daného roku, tj. v letní, podzimní a zimní etapě. Pravidelně bylo prováděno až do r. 2004 šetření návštěvníků turistického regionu v letních obdobích (monitoring v r. 2005 bude vyhodnocen až po uzávěrce této analýzy). Vyhodnotit lze proto vývoj za čtyři roky v porovnatelných etapách sběru dat za návštěvníky v letní sezóně. Uváděny jsou jen statisticky významné změny, příp. vysledované tendence.

a) Odkud, s kým a jak návštěvníci přijíždějí Z hlediska příjezdové vzdálenosti lze vysledovat tendenci jejího snižování. V období 2001/2002 přijelo ze vzdálenosti nad 50 km 63 % respondentů, v období 2003/2004 už jen 54 % respondentů. V létě 2001 to bylo 70 %, v létě 2004 už jen 50 % respondentů. Podíl návštěvníků z jiných krajů se ale oproti návštěvníkům z Moravskoslezského kraje nesnižuje.

Procent

Příjezdová vzdálenost 70 60 50 40 30 20 10 0

do 50 km 2001/2002


nad 50 km 2003/2004

77 (celkem 125)


Analýza

Struktura návštěvníků z hlediska „doprovodu“, tedy podle toho s kým region navštívili se mění zvyšováním podílu návštěvníků přijíždějících s partnerem či s přáteli a snižováním podílu rodin s dětmi. Výrazně to je patrné z časové řady letních šetření. S kým respondenti region navštívili procent 0

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd) léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Způsob dopravy se mírně změnil za období 2001/2002 oproti 2003/2004 snížením podílu návštěvníků, kteří přijeli vlakem, a to na úkor dopravy automobilem. V letních sezónách se zvyšoval podíl uživatelů autobusové dopravy, přičemž celkový nárůst nebo pokles dopravy autem nebyl za letní šetření průkazný. Způsob dopravy

Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus 2001/2002

cyklo

komb.

jinak

2003/2004

b) Délka, četnost a důvody pobytu Z hlediska délky pobytu je základní tendencí její mírné snižování. Mírně (statisticky nevýznamně) se zvyšoval podíl jednodenních návštěvníků, ale především klesal podíl turistů s cca týdenním pobytem a rostl podíl turistů s víkendovými pobyty, a to jak ve srovnání let 2001/2002 a 2003/2004, tak v porovnání letních etap 2001 až 2004.


78 (celkem 125)


Analýza

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy

léto 2001

léto 2002

3–6 noclehů léto 2003

delší léto 2004

Opakovanost návštěv (po kolikáté respondenti navštívili region) nevykazuje statisticky významné výkyvy v čase.

Struktura důvodů návštěvy regionu se ve sledovaných letech neměnila. Výkyvy zaznamenané u některých důvodů příjezdu ve srovnávaných letních etapách šetření nezakládají jednoznačný vývojový trend (pokles v jednom roce byl vyrovnán opětovným nárůstem v příštím roce).

c) Využití služeb Struktura typu ubytování se dlouhodobě nemění. Změny, které znázorňuje graf, jsou statisticky nevýznamné. Ve srovnání všech čtyř sledovaných let je na nízké hladině významnosti patrný pouze mírný pokles ubytování v soukromí u příbuzných nebo známých.

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

2001/2002

2003/2004

Stravovací zvyklosti jsou jedním z nejstabilnějších ukazatelů, nedochází u něj k žádnému posunu.

Pořadí zdrojů informací o regionu zůstává v čase stabilní, s výjimkou dílčích změn v některých letech u málo využívaných zdrojů (tisk, rozhlas, televize, propagační materiály). Jedinou významnou změnou je permanentní růst významu informací získávaných z internetu (potvrzeno v letních etapách sběru dat i v porovnání období 2001/2002 a 2003/2004).


79 (celkem 125)


Analýza

Zdroje informací o regionu 0

procenta

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z Internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Využívání placených služeb cestovních kanceláří a agentur se nezvyšuje. Výhoda přízné cenové image regionu se postupně ztrácí, trvale dochází k poklesu těch, kteří pokládají region za levnější (ale i k poklesu těch, kteří pokládají region za dražší; z obou skupin se přesouvají do kategorie respondentů, kteří pokládají region za stejně drahý jako jinde v ČR).

d) Hodnocení regionu Atraktivnost regionu pro návštěvníky z pohledu cestovního ruchu se nemění. Nejlákavějšími aktivitami zůstávají pěší turistika, poznávací turistika a cykloturistika. Trvale významně roste zájem o zábavu a společenské vyžití. Problémovými oblastmi jsou pro návštěvníky dopravní infrastruktura a vybavenost pro společenské a sportovní vyžití. Na tyto faktory je každoročně poukazováno stále více, návštěvníci je postrádají rok od roku v rostoucí míře. K těmto třem faktorům přistupuje ještě rostoucí požadavek na rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení. Pokles u ostatních sledovaných oblastí uvedených v grafu není příliš významný (s výjimkou poklesu požadavku na lepší péči o památky a turistické atraktivity). Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti 2001/2002


2003/2004

80 (celkem 125)


Analýza

Hodnocení kvality služeb bylo celkově stejné, resp. bez statisticky významných odchylek, po celé sledované období. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 došlo spíše ke zlepšení, vývoj v letních etapách monitoringu to ale nepotvrdil. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

U hodnocení faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu je situace horší, protože u některých z nich dochází ke zhoršení hodnotících soudů návštěvníků. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 se to týká rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, v meziročním porovnání letních etap monitoringu se zhoršování hodnocení týká i dostupnosti regionu, příležitostí pro zábavu a drobného prodeje. Nemění se hodnocení vybavenosti pro sport, zlepšilo se hodnocení místního značení turistických atraktivit a turistických tras.


1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Detailní ukázkou poklesu velmi dobrého hodnocení a nárůstu spíše negativního hodnocení je graf znázorňující rozložení hodnotících odpovědí u faktoru dopravní dostupnosti regionu (z těchto dat vycházelo zpracování indexů pro přehlednější souhrnné vyhodnocení postojů návštěvníků ke sledovaným faktorům spokojenosti se službami a vybaveností regionu). Rozdíl mezi rokem 2001 a 2004 je statisticky významný.


81 (celkem 125)


Analýza

Hodnocení dopravní dostupnosti - vývoj Procent

80 70 60 50 40 30 20 10 0

velmi dobrá

spíše dobrá

léto 2001

léto 2002

spíše špatná

velmi špatná

léto 2003

léto 2004

7.5 Profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko z

z

z

z

Beskydy a Valašsko navštěvují z 80 % návštěvníci ze Severní Moravy a Střední Moravy (podle NUTS 2), podíl návštěvníků ze vzdálenějších částí ČR je třetí nejmenší (po Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku). Příjezdová vzdálenost je na průměru regionu, kratší než v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na průměru regionu je i způsob dopravy (s mírně převažující dopravou vlakem nad dopravou autobusem). Po Ostravsko-Karvinsku se jedná o oblast, kam se návštěvníci nejčastěji vracejí. Nejméně často přijíždějí sami, nejtypičtější je jejich příjezd jako rodiny s dětmi (podobná struktura jako v Poodří a Nízkém Jeseníku). Nadprůměrně časté jsou příjezdy jen na jeden den, pod průměrem regionu jsou příjezdy na dobu delší než týden. Celkově je doba pobytu mírně podprůměrná, výrazně kratší než v konkurenčním Hrubém Jeseníku. Struktura ubytování vícedenních návštěvníků je na průměru celého regionu podobně jako v Poodří, na prvním místě je ale s 19 % (pokud pomineme ubytování v soukromí) ubytování v penzionech, kdežto v Poodří ubytování v hotelech nižší kategorie.

z

Po Hrubém Jeseníku je v Beskydech-Valašsku nejčastější stravování v restauračních zařízeních.

z

Spolu s Nízkým Jeseníkem jsou zde nejméně využívány služby cestovních kanceláří a agentur.

z

z

z

z

Významně nejčastějšími důvody návštěvy v porovnání s ostatními turistickými oblastmi jsou celková relaxace a sport. Třetí pilíř, o který se opírá cestovní ruch, tj. poznávací turistika, je důvodem příjezdu jen pro 17 % návštěvníků (nižší podíl je už jen v Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku). Všechny ostatní důvody byly respondenty uváděny s podprůměrnou frekvencí. Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Beskyd a Valašska pěší turistika (na úrovni stejné jako v Nízkém Jeseníku a Poodří). Nadprůměrně přitažlivá je tato oblast ještě pro zimní sporty a cykloturistiku. Mezi lákavé aktivity nezařazovali respondenti ve větší míře zábavu, ale ani návštěvy památek (poznávací turistika není preferována). Návštěvníci Beskyd a Valašska v menší míře než jinde poukazují na nedostatky. Nejvíce poukazují na dopravní infrastrukturu, vybavenost pro sport a vybavenost pro zábavu, vždy však v menší míře než jinde (kromě Poodří, kde je na tyto oblasti poukazováno ještě méně). Všechny sledované faktory kvality služeb jsou návštěvníky hodnoceny na úrovni celkového průměru za region, tj. nejhůře je jako jinde hodnoceno poskytování informací o regionu a dále pak


82 (celkem 125)


Analýza

péče o čistotu a úroveň personálu ve službách. Celkově vyznívá hodnocení služeb příznivě, lepší je jen v Hrubém Jeseníku. z

z

V oblasti infrastruktury a vybavenosti regionu je hodnocení vesměs příznivější než jinde nebo na úrovni průměru. Výjimkou je hodnocení místního značení turistických atraktivit, které je horší už jen na Ostravsko-Karvinsku (a stejné na Opavsko-Krnovsku). Nejlépe ze všech oblastí je hodnocena síť ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní dostupnost regionu (spolu s Nízkým Jeseníkem). Jak vyplývá z provedené analýzy hodnocení, návštěvníci jsou v této turistické oblasti relativně spokojeni. Beskydy-Valašsko lze charakterizovat jako stabilní zaběhnutou turistickou oblast, která je obecně vnímána jako nejatraktivnější v regionu.

7.6 Souhrnné závěry z

z

z

z

z

z

z

z

Velmi významným návštěvnickým segmentem na trhu cestovního ruchu jsou svým třetinovým podílem „rodiny s dětmi“, přičemž v létě je jejich podíl ještě větší (u tohoto segmentu byla vysledována tendence poklesu). Rodiny s dětmi navštěvují nejvíce oblasti Poodří, BeskydyValašsko a Nízký Jeseník. Je velmi důležité vytvářet podmínky pro motorizované návštěvníky (péče o dopravní infrastrukturu), neboť přes 60 % návštěvníků využívá k dopravě automobil. V některých návštěvnických segmentech dosahuje jejich podíl přes 70 %, u rodin s dětmi činí dokonce 80 %. Nejvíce se autem jezdí do oblasti Nízkého Jeseníku. Cestovní ruch by se neměl orientovat jen na turisty (vícedenní návštěvníky), ale také na jednodenní návštěvníky, protože oba tyto segmenty jsou stejně velké. Liší se ovšem strukturou požadovaných služeb. Jedním ze strategických cílů rozvoje cestovního ruchu je prodlužování pobytu návštěvníků. Monitoring ale ukázal na tendenci spíše zkracování délky pobytu. Je žádoucí zaměřit pozornost na klientelu, která dosud v regionu nebyla, protože nová klientela přijíždějící do regionu poprvé tvoří pouze čtvrtinu návštěvníků a tento podíl se za poslední čtyři roky významně nezměnil. Větší počet návštěvníků objevujících region při své první návštěvě je v oblastech Nízkého Jeseníku a Poodří, zejm. v létě. Cestovní ruch na Ostravsko-Karvinsku a v Beskydech a Valašsku se více opírá o stálé návštěvníky. Cestovní ruch v regionu se z pohledu návštěvníků opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. V létě je silným důvodem relaxace, v zimě sport. Struktura důvodů návštěvy regionu je v posledních letech stabilní. Důvody návštěvy se značně liší podle turistické oblasti, sezóny a věku. Nejvíce vybočuje Ostravsko-Karvinsko: •

z

z

z

Beskydy-Valašsko – na prvních dvou místech je se stejným podílem uváděn sport a relaxace, vždy s podílem přesahujícím jednu třetinu a v obou případech významně častěji než činí průměr. Nízkou orientací na zdraví a vysokou orientací na odpočinek se Beskydy značně odlišují od Hrubého Jeseníku. Poznávání regionu jako třetí nejčetnější důvod je poloviční oproti Poodří a Nízkému Jeseníku, stále však častější než V Hrubém Jeseníku a na OstravskoKarvinsku.

Návštěvníci regionu preferují personální zdroje informací před nepersonálními. O vlastní zkušenosti se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od známých či příbuzných vychází další třetina návštěvníků. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastními zkušenostmi. Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky regionu roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti minimálně pro každého desátého zahraničního hosta a ubytovaného turistu. Více jsou využívána návštěvníky Ostravsko-Karvinska a Jeseníků. Návštěvníci regionu nejčastěji využívají možností hotelového ubytování (zhruba z poloviny ve tříhvězdičkových a vyšších hotelových zařízení a z poloviny v hotelech nižší kategorie) a ubytování v penzionech. Tento typ ubytování preferuje více než 40 % z těch, kteří tráví v regionu


83 (celkem 125)


Analýza

více než jeden den. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Třetina z vícedenních návštěvníků (turistů) využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení. z

z

z

z

Nedostatečnost sítě ubytovacích a stravovacích zařízení pociťují zdaleka nejvíce návštěvníci turistických oblastí Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska (jako problém uváděno téměř třikrát častěji než např. v Beskydách a Valašsku nebo na Ostravsko-Karvinsku). V obou těchto oblastech jsou také nejhůře hodnoceny služby spojené s ubytováním a stravováním. Potenciál pro rozvoj stravovacích služeb představuje téměř třetina návštěvníků, kteří se zcela obejdou bez stravování v restauračních zařízeních. Obecně nejpřitažlivější je pro návštěvníky regionu pěší turistika (pro 40 %). Následuje poznávací turistika a cykloturistika (vždy pro 30 %). Strategie rozvoje cestovního ruchu musí ovšem podporovat i ostatní aktivity, zejména sportovní, relaxační a zábavní, protože s turistikou úzce souvisejí. Rozdílné jsou pro návštěvníky nejlákavější aktivity podle oblastí: Beskydy a Valašsko jako druhá horská oblast je pro polovinu návštěvníků spojena s pěší turistikou, následují zimní sporty a cykloturistika. I zde je díky tomu poněkud potlačen zájem o poznávací turistiku (jedna z nejlákavějších aktivit jen pro každého pátého návštěvníka). Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků nedochází ke zlepšení, meziročně roste podíl těch, kteří na jejich zlepšení poukazují.

•

z

z

Kromě nedostatečné dopravní infrastruktury, která je všude vnímána jako největší nedostatek (kromě Poodří vždy více než třetina návštěvníků uvádí požadavek na zkvalitnění), jsou ostatní sledované faktory vnímány v jednotlivých oblastech různě: •

z

z

z

Návštěvníci regionu jsou relativně spokojeni s ubytovacími a stravovacími službami. Od roku 2001 se ale zhoršilo hodnocení rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, dopravní dostupnosti regionu a drobného prodeje. V průměru nejlépe jsou poskytované služby hodnoceny v Hrubém Jeseníku. Ubytovací služby jsou návštěvníky dobře hodnoceny ještě v Beskydách a Valašsku a stravovací služby v Poodří. Zdaleka nejlépe je v Hrubém Jeseníku hodnocena úroveň pracovníků ve službách cestovního ruchu (tento faktor je nejhůře hodnocen v oblasti Ostravsko-Karvinska). Ještě lépe než v Hrubém Jeseníku je hodnocena péče o čistotu a pořádek v oblasti Opavsko-Krnovska. Přátelskost místního obyvatelstva k návštěvníkům byla nejhůře hodnocena na Ostravsko-Karvinsku. Každá turistická oblast regionu má z hlediska vnímání a hodnocení vybavenosti pro cestovní ruch svá specifika, žádné dvě si nejsou podobné. Infrastruktura a vybavenost jsou vnímány různě podle postavení oblasti na trhu cestovního ruchu: •

z

z

Beskydy-Valašsko – oblast, kde jsou uváděny nedostatky v menší míře než jinde.

Relativně nejpříznivější hodnocení infrastruktury a vybavenosti mají oblasti Hrubého Jeseníku a Beskyd a Valašska. V obou těchto oblastech jsou nejhůře hodnoceny příležitosti pro zábavu a dopravní dostupnost regionu. V Hrubém Jeseníku je příznivě posuzováno značení turistických a lyžařských tras a místní značení turistických atraktivit. V Beskydách a Valašsku je nejlépe v celém kraji hodnocen rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit.

S rostoucím věkem návštěvníků kritičnost k vybavenosti a službám v cestovním ruchu klesá, starší je hodnotí lépe než mladší. Kritičtější jsou jednodenní návštěvníci s kratší příjezdovou vzdáleností (tedy hlavně místní obyvatelstvo kraje). Výhoda příznivé cenové image regionu se postupně ztrácí.


84 (celkem 125)


Analýza

8 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS Na základě analýzy regionu, výsledků terénního šetření a konzultací s odborníky, členy poradního sboru, podnikateli a zástupci municipalit byla zpracována následující analýza silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb sektoru cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Silné stránky

Slabé stránky

Vnitřní socioekonomické prostředí CR 1. 2. 3.

Geografická poloha regionu – snadná přístupnost 1. hlavně pro polské ale i slovenské turisty Upřednostňování Jeseníků a Beskyd jako 2. mezinárodních turistických destinací Jedná se o druhý nejlidnatější region v ČR s velkou populační základnou

Památky a majetky (zámky, industriální památky, státní statky, muzea), ve státním vlastnictví, se nedostatečně využívají pro cestovní ruch Nízká úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva regionu (zejména díky historickému vývoji a orientaci na velké průmyslové firmy převládá tzv. zaměstnanecká kultura)

Návštěvnická atraktivita regionu 4.

Potenciál pro rekreaci a turismus celoročního charakteru 5. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu na relativně malém prostoru (od výjimečných přírodních atraktivit, přes kulturně historické, kostely, muzea, dřevěná architektura, sportovní až po atraktivity průmyslového a technického charakteru) 6. Silný a známý sektor lázeňství, nabízející vyhledávané léčebné procedury 7. Atraktivita krajiny zčásti horského a podhorského typu a její využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času 8. Hustá síť značených pěších a cyklotras 9. Image lyžařského regionu (zejména Jeseníky, ale i Beskydy) 10. Sílící postavení a vnímání značky SMaS 11. Slavní rodáci, osobnosti spojené s regionem 12. Největší a nejpestřejší turistický region v ČR

Přetrvávající negativní image části regionu (zejména ostravsko-karvinské části) 4. „Nevyprofilovanost“ části regionu z pohledu nabídky pro CR 5. Nedostatek alternativních programů (atrakcí), nedostatečná vybavenost zábavními a společenskými centry 6. Absence systému zpřístupnění chráněných krajinných oblastí, území, parků, rezervací a průmyslových památek pro naučný i rekreační pobyt návštěvníků 7. Nedostatečné zajištění infrastrukturou, sloužící k prodloužení sezony a zmírnění mimosezónních výkyvů 8. Nedostatečné využívání jmen slavných rodáků a osobností spojených s TR SMaS 9. V regionu dosud omezeně přijata marketingová značka CR „Severní Morava a Slezsko“ 10. Absence typických (nosných) produktů CR turistického regionu SMaS a jednotlivých turistických oblastí (asociace) 11. Nelichotivý stav a vývoj životního prostředí v regionu 3.

Dopravní a technická infrastruktura CR 13. Letiště s nadstandardními technickými parametry (přistávací dráha) a předpoklady pro mezinárodní provoz 14. Nadprůměrná vybavenost regionu značenými cyklotrasami (2. místo v ČR) 15. Železniční nádraží v Petrovicích u Karviné – přímé vlakové spojení z Moskvy i Petrohradu 16. Mezinárodní železniční koridor vytvářející možnost rychlého a pohodlného železničního spojení regionu s okolním světem a připravované rychlé spojení Českých drah Ostrava – Praha (Pendolino)

12. Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení (chybí

hotely s 3 a více hvězdičkami - podle mezinárodních standardů, naopak využití stávajících je velmi nízké) 13. Špatná úroveň místních komunikací a silnic II. třídy a zanedbaná péče o krajinu a sídla 14. Nedostatečné zázemí CR v atraktivních místech (dojezd, doprava, místní přeprava pro turisty, parkoviště atd.) 15. Absence dálničních dopravních tahů, špatná dopravní dostupnost vně i uvnitř regionu

Služby a organizace CR 17. Vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům regionu. 18. Nejširší portfolio připravených produktových balíčků v ČR 19. Nastavený systém udržování lyžařských běžeckých stezek 20. Fungující společnost destinačního managementu v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko 21. Vytvořené dopravní služby pro zimní sporty (skibusy Beskydy a Jeseníky) a cykloturistiku (cyklobusy Beskydy a Jeseníky)

16. Často neprofesionální úroveň obsluhujícího personálu

v ubytovacích a stravovacích zařízeních a průvodců 17. Nedostatečné informační zajištění potenciálních i

18.

19. 20. 21. 22. 23.


skutečných turistů a návštěvníků, schází cizojazyčná propagace a informace, např. v ruštině Nízká úroveň provázanosti nabídky služeb CR v regionu ve srovnání se zeměmi s vyspělým CR (Rakousko, Francie…) Nedostatečná úroveň jednotného regionálního marketingu TR SMaS v CR Nedostatečná práce s jednotlivými cílovými skupinami Nedostatečná prezentace TR SMaS v Praze Nedořešený systém prodeje „balíčků“ Nedostatečná marketingová podpora DCR

85 (celkem 125)


Analýza

24. Absence sofistikovaných produktů CR zaměřených na

25. 26. 27.

28.

29. 30. 31. 32.

33. 34. 35.

Příležitosti 1.

2. 3.

4. 5.

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

13. 14.

Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po nových a specializovaných produktových balících (sjezdové lyžování, běžecké lyžování, cykloturistika, pěší a horská turistika, agroturistika, hipoturistika atd.) Možnost čerpání mimořádných donorských finančních prostředků z fondů EU v období do roku 2013 Rostoucí zájem a péče o vlastní zdraví a o moderní životní styl (fitness, wellness, golf, jezdectví, …), o „zdravé destinace“ Zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu Rostoucí význam dostupnosti destinací prostřednictvím rychlého vlakového spojení a nízkonákladových leteckých přepravců Řada dotačních programů (v rámci SF) pro rozvoj lidských zdrojů Rozvíjející se NIRS (národní informační a rezervační systém) CR (na platformě Doménové koule) Rostoucí zájem o kongresovou turistiku, nárůst firemní klientely Rostoucí zájem o vodácké produkty (Ostravická kaskáda, Moravice, Olše, Opava, …) VŠB – 6 tisíc lůžek k dispozici v letních měsících Možnost prohlášení památky UNESCO (Dolní oblast Vítkovice, Papírna – Velké Losiny, prales Mionší, …) Očekávaný nárůst příjezdů turistů ze zemí bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Pobaltí) a Asie (Čína, Indie, Jižní Korea, Hongkong, Taiwan, Japonsko) Rychlejší růst poptávky v segmentu seniorů oproti ostatním segmentům Rostoucí význam e-marketingu (internet, přímé rezervace atd.)


motivaci turistů k návštěvám, i opakovaným (jednotné odbavovací systémy, návštěvnické karty, návštěvnické centrum apod.) Neexistence nabídky investičních příležitostí v oblasti CR Nevyužívání potenciálu husté sítě cyklotras (absence potřebné marketingové podpory a doplňkových služeb) Kooperace a komunikace mezi klíčovými činiteli CR v regionu – Lesy ČR, Povodí Odry, CHKO, památkáři, městské úřady, … Ochrana přírody, těžba dřeva, rybářské lístky, … Nedostatečná úroveň spolupráce a komunikace mezi sousedícími kraji (MSK, OLK, ZLK) a mezi subjekty, zainteresovanými na rozvoji CR Nedostatečně rozšířený systém certifikace ubytovacích zařízení v TR SMaS Nedostatečné značení turistických cílů a atraktivit CR (orientační systém) Nedostatečně rozvinutý a málo formalizovaný systém destinačního managementu v TR SMaS Nedostatečná nabídka služeb a šíře nabídky pravidelných linek (zatím jen Ostrava – Praha a Ostrava – Mnichov) letiště v Mošnově Nedostatečná statistika (potřebné informace) v cestovním ruchu Nedostatečné jazykové vybavení osob poskytujících služby v CR Omezené příjímání platebních karet

Hrozby Sílící konkurence orientující se na tuzemsko, polský, slovenský, německý trh, … (tuzemské regiony, aktivity polského lázeňství a letiště, …) 2. Poškozování zdrojů CR vlivem neorganizovaného rozvoje CR 3. Podcenění významu rozvoje CR pro vývoj malého a středního podnikání a pro tvorbu nových pracovních míst, demotivační až likvidační daňový systém 4. Nekoncepčnost státní podpory cestovního ruchu, odrážející se zejména v nedostatečné a nekvalitní legislativě 5. Oslabování pozice turistických regionů jejich další atomizací 6. Otevření těžby uhlí v Beskydách 7. Neřešení otázky turistických přechodů v příhraničních oblastech (ČR - PR, ČR – SR) 8. Neadekvátní úroveň pravomocí samozvaných jednotlivců a skupin, umožňujících blokování jakýchkoliv rozvojových záměrů 9. Potenciální výstavba energetického zdroje Blahutovice 10. Investiční záměry na výstavbu větrných elektráren 11. Rostoucí důraz na kvalitu poskytovaných služeb, v případě nepřijatelného standardu služeb utrpí celá destinace 1.

86 (celkem 125)


Analýza

9 Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko Je rozlohou 2. největší turistickou oblastí turistického regionu SMaS. Rozprostírá se na území MSK (okr. F.-Místek, N. Jičín) a ZK (okres Vsetín). V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • Malebná příroda Beskyd a místní folklór • Beskydy – ráj aktivního odpočinku

9.1 Nosné produkty •

Poznávání o Folklór, zvyky a tradice, venkov Markrabství Lašské Radegastovy Beskydy Valašské království Valašské muzeum v přírodě Muzeum Novojičínska Muzeum Beskyd (F.M.) Atd. o Architektura a historie – Dřevěná lidová architektura Beskyd • Dřevěné kostelíky • Fojtství v Kopřivnici • Pustevny • Pohankový mlýn ve Frenštátě pod Radhoštěm • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Městské památkové rezervace • Nový Jičín • Příbor • Štramberk Zámky • Frýdek • Žerotínský zámek N. Jičín Hrady a zříceniny hradů • Hukvaldy • Starý Jičín • Štramberská Trúba Průmyslové dědictví a typické produkty • Muzeum Tatry v Kopřivnici • Muzeum klobouků N. Jičín Rozhledny a místa dalekých rozhledů • Kněhyně • Lysá hora • Okrouhlá u Fr. - Místku • Panorama u Chlebovic • Prašivá • Rozhledna Bílá hora (Kopřivnice) • Skalka • Smrk Historie • Kozlovice-dědina Valašských vojvodů • expozice kopřivnické majoliky a Z. Buriana, o Příroda – Malebná příroda Beskyd se všemi chráněnými vzácnými územími. o Slavné osobnosti Albín Polášek Emil Zátopek František Palacký, Karel Hofman


87 (celkem 125)


•

•

•

Analýza

Leoš Janáček, Petr Bezruč Zdeněk Burian Atd. o Gastronomie lašské a valašské speciality, Radegast, slivovice, frgály Štramberské uši Ondráš Lázně a Wellness o Hotel Odra Ostravice o Sport relax centrum Kotelna, Frýdlant nad Ostravicí o Rehabilitační centrum v Čeladné o Relax centrum Sepetná, Ostravice Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika v Beskydách o Cykloturistika v Beskydách o Hipoturistika a jezdectví o Vodní turismus Bečva, Morávka, Ostravice, Těrlická přehrada Žermanická přehrada o Sportovní a závěsné létání Frýdlant n. Ostravicí Javorový (součást Těšínského Slezska) Kněhyně Smrk o Golf Beskydské golfové trio (Čeladná, Rožnov, Třinec – Těšínské Slezsko) Golf pro začátečníky - golfové hřiště hotelu Horal o Zimní sporty - sjezdové a běžecké lyžování Bílá Grúň Horní Bečva Javorníky – Kohútka Javorový Malenovice Morávka – Sviňorky Mosty u Jablunkova (Těšínské Slezsko) Palkovice Pustevny Řeka (Těšínské Slezsko) Soláň Údolí Lomné - Severka, Přelač, Armáda (Těšínské Slezsko) Velké Karlovice – Razula, Machůzky, Podťaté Visalaje Vranča – Nový Hrozenkov Vsacký cáb – Vsetín Ostravice – Na Čele Kopřivnice – Červený kámen o Skokanské můstky ve Frenštátě p. Radhoštěm Zábava o Kultura Janáčkovy Hukvaldy folklórní festivaly • Frýdek-Místek,


88 (celkem 125)


• •

Analýza

• Jablunkov, Dolní Lomná (Těšínské Slezsko) • Rožnov p. R.... přehlídka divadel Kopřiva (Kopřivnice) přehlídka umění handicapovaných Motýlek (Kopřivnice) taneční soutěž Tatra (Kopřivnice) výstava modelů Beskyd Model Kit Show (Kopřivnice) o Zábava ve Valašském království FRKOT folkroristický soubor Valašský vojvoda, atd. o Koupání a zábava Aquapark Frenštát p. Radhoštěm Aquapark Frýdek-Místek – Olešná Koupaliště Sluníčko – Ostravice (koupaliště 610 m n.m.) Kryté bazény • Frenštát p. Radhoštěm • Frýdek – Místek • Kopřivnice • Metylovice • Nový Jičín • Palkovice • Rožnov p. R. Přírodní koupaliště Venkovská, agro a eko-agro turistika v Beskydech Profesní turismus o Kongresy, konference, pracovní setkání, školení a incentiva v Beskydách.

9.2 Cílové skupiny •

•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi, o senioři, o školní skupiny, Cílové skupiny dle motivace o zájemci o poznávání o golfová klientela, o firemní akce, o aktivní a rekreační sportovci, pěší turisté cykloturisté, lyžaři zájemci o sportovní létání Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Maďarsko o Německo o Slovensko o Holandsko o Rusko o Pobaltské země


89 (celkem 125)


Analýza

10 Analýza současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko V rámci řešení projektu bylo nutné analyzovat současné nástroje a formy vyvíjené marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, formálně představovaného Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV). Na základě dotazníkového šetření s předem definovanými hodnotícími kriterii, byla zadavatelem projektu tj. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko zajištěna základní podkladová data pro analýzu současných forem a nástrojů propagace nabídky CR na Valašsku. Je však nutné konstatovat, že subjekty jenž poskytly svá data a následně i jednotlivé tiskové propagační materiály, byly především obce a města resp. sdružení obcí a dále turistická informační centra (TIC), přičemž z celkového počtu 59 obcí spadajících od okresu Vsetín, poskytly data pro analýzu (tj. vyplněné podkladové analytické tabulky) pouze obce/ resp. subjekty graficky zvýrazněné v přehledu: Tab. – přehled subjektů, které poskytly data pro analýzu obce a města

Ústí, Janová, Hovězí, Huslenky, Zděchov, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice, Vsetín, Horní Lideč, Francova Lhota, Lačnov, Lidečko, Střelná, Študlov, Valašská Senice, Valašská Polanka, Leskovec, Lužná, Pozděchov, Prlov, Seninka, Valašské Příkazy, Kelč, Kunovice, Loučka, Podolí, Mikulůvka, Oznice, Jarcová, Branky, Police, Kladeruby, Choryně, Lešná, Valašské Meziříčí, Zašová, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota, Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Vigantice, Vidče, Zubří, Valašská Bystřice, Bystřička, Hošťálková, Jablůnka, Kateřinice, Lhota u Vsetína, Liptál, Malá Bystřice, Pržno, Ratiboř, Růžka. mikroregiony Sdružení obcí Hornovsacká dráha, Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, Sdružení obcí Hornolidečsko, Svazek obcí Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko, Sdružení Mikroregion Rožnovsko. turistická informační centra /TIC/ Velké Karlovice, Nový Hrozenkov, Vsetín, Horní Lideč, Francova Lhota, Valašské Meziříčí, Kelč, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Valašská Bystřice, Liptál.

Přesto bylo možné analýzu současných forem propagace realizovat v širším kontextu, jelikož data poskytnutá jednotlivými mikroregiony a TIC představovala data za širší spádovou oblast daného mikroregionu resp. TIC. Bohužel však nebyly poskytnuta žádná analytická data ani tiskové propagační materiály za jednotlivé podnikatelské subjekty zainteresované na cestovním ruchu Valašska, což pochopitelně vede k určité míře zkreslení současného stavu vyvíjených propagačních aktivit v oblasti cestovního ruchu v rámci turistického subregionu Valašsko. Na druhou stranu je však nutné konstatovat, že propagace v obecné rovině se odehrává na úrovni obcí resp. měst., přičemž podnikatelské subjekty prezentují ve většině případů již zcela konkrétní nabídku služeb pro turisty. Jednotlivé výstupy z realizovaného analytického šetření, budou následně uplatněny v návrhové (strategické) části projektu, především v rámci definice optimálních forem používaných propagačních nástrojů nabídky cestovního ruchu subregionu Valašsko. Zároveň bude možné daleko lépe stanovit i jednotlivé druhy, množství propagačních tiskovin a stejně tak i jejich zaměření na potenciální cílové skupiny turistů a návštěvníků. Tímto způsobem bude možné u jednotlivých navrhovaných resp. optimalizovaných forem propagace nabídky cestovního ruchu subregionu Valašsko dosáhnout maximální účelnosti a efektivnosti v budoucnu vynaložených finančních prostředků na propagaci CR Valašska.


90 (celkem 125)


Analýza

10.1 Analýza stávajících forem propagace nabídky CR Valašska na základě poskytnutých analytických dat Poskytnutá analytická data tak byla hodnocena v celkem 5 sledovaných kategoriích: 1. 2. 3. 4. 5.

Analýza současných forem propagace a www prezentací nabídky CR Analýza realizovaných tiskových propagačních materiálů CR Analýza služeb a poskytovaných informací turistickými informačními centry Identifikace cílových skupin návštěvníků a turistů přijíždějících na Valašsko Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích / zahraničních výstav a veletrhů

Cílové skupiny na něž jsou současné propagační aktivity prioritně zaměřeny, jsou dle analyzovaných podkladů především domácí tj. čeští turisté v následující segmentaci: • • • •

rodiny s dětmi organizované skupiny senioři jednotlivci

Z poskytnutých elektronických dat v rámci realizovaného dotazníkového šetření vyplývá, že současná prezentace nabídky CR subregionu Valašska, tak jak je tento turistický subregion vymezen v rámci mikroregionu Vsetínsko, se odehrává především na úrovni: • • •

tiskových informačně-propagačních materiálů (brožurky, mapy, info letáčky, katalogy apod.) www prezentací v omezené míře potom prezentací na domácích veletrzích CR

U poskytnutých tiskových propagačních materiálů, bylo navíc možné bezprostředně analyzovat jejich kvalitu zpracování, zaměření na cílové skupiny návštěvníků a turistů ad. kvalitativní ukazatele. Analyzované tiskové propagační materiály mají především formu: • • •

image materiálů průvodců turisty / návštěvníka, informační materiál mapy

s převažujícím tématickým zaměřením: • • • • • • •

příroda aktivní dovolená - cykloturistika, zimní turistika, venkovská turistika místní architektura folklór zábava a poznání sport – cykloturistika, lyžování nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení


91 (celkem 125)


Analýza

10.2 Tiskové propagační materiály

Analýza realizovaných tiskových propagačních materiálů spočívala především ve zmapování doposud vydaných tiskových propagačních materiálů. V rámci analytického šetření tak bylo žádoucí promítnout i materiály, které jsou teprve v přípravné fázi či ve fázi projektového záměru, pokud byly tyto informace k dispozici. Za tímto účelem byla zpracovatelem projektu navržena kriteria analytického šetření, formulovaná do samostatných tabulek dotazníkové šetření v následující struktuře: • • •

Přesný název propagačního materiálu, název vydavatele (autora), rok vydání, oblast záběru (přesné definování oblasti, kterou materiál popisuje). Charakteristika tématického zaměření, kdy podstatná část propagačních materiálů je v rámci svého informačního charakteru určitým způsobem tématicky či podle cílové skupiny uživatelů zaměřena. Tématické zaměření materiálů dle níže uvedených kriterií: o image materiál o informačně-propagační o naučný atd. Resp. o o

o o o o • •

•

Poznávání – folklor, zvyky a tradice, venkov, lidová architektura a historie, příroda, gastronomie; Sport a aktivní dovolená – pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika a jezdectví, vodní turistika, adrenalinové sporty (sportovní a závěsné létání, horolezectví, …), golf, zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování). Zábava a noční život – kulturní servis vybrané oblasti, propagace významných událostí, kalendář nejzajímavějších kulturních a společenských tradic apod.) Venkovská, agro a eko – agro turistika Profesní turismus –konference, kongresy apod. Ubytovací zařízení, dopravní obslužnost apod.

Údaje o jazykových mutací Údaje o tiskových nákladech. Počet výtisků by se měl vždy odvíjet od očekávaného / předpokládaného počtu návštěvníků a turistů přijíždějících do regionu resp. od jednotlivých cílových skupin na které má být materiál zaměřen navíc v počtu odpovídajícím jednotlivým jazykovým mutacím. Údaje o distribuci

Analýza současných forem propagace a jednotlivých tiskových propagačních materiálů tak pomohla především zodpovědět otázky: •

Jakou formou a jakými nástroji je současná propagace nabídky CR Valašska zajišťována ?

•

Na které cílové skupiny / cílové trhy je současná propagace zaměřena resp. koho má oslovit a do regionu přilákat ?

•

Jaké informace mají dnes turisté k dispozici z pohledu dostupných propagačních materiálů ?


92 (celkem 125)


Analýza

Na základě provedené analýzy z poskytnutých dat a především pak analýzy jednotlivých tiskových propagačních materiálů je možné konstatovat následující poznatky: •

ve většině případů postrádají materiály jasnou profilaci / určení komu je materiál určen, koho má oslovit resp. na kterou cílovou skupinu se materiál zaměřuje: o o o

•

• • • • •

rodiny s dětmi senioři organizované skupiny – školní výlety

drtivá většina všech analyzovaných propagačních materiálů jenž mají propagovat pohodovou, aktivní dovolenou v srdci Beskyd, folklór, tradice ad., postrádá „lidský rozměr“ ve smyslu celkové absence lidí zachycených v pohybu, postav radostných lidí, mladých lidí, rodin s dětmi , nebo naopak spokojených seniorů. Naopak jsou v materiálech prezentovány „bezduché“ nemovitosti a statické objekty, jenž mají opodstatnění pouze v konkrétním případech např. při zdůraznění duchovního rozměru sakrální památky apod. charakterem a celkovým pojetím analyzované propagační materiály neodpovídají současným grafickým požadavkům a především očekávání turistů z pohledu dostupných informací a současných trendů CR ve světě. některé materiály mají spíše charakter informací pro místní občany nízká kvalita použitých fotografií (DPI, zrnitost, barevnost), nekvalitní kompoziční řešení tiskovin – nerekonstruované objekty budov, neaktuální fotografie, pohledy z perspektivy na střechy budov obce, pro orientaci turistů zcela nevyužitelná letecká mapa apod. ve většině případů chybějí cizojazyčné mutace, kdy výjimku tvořily tiskové materiály za Rožnov pod Radhoštěm, které jsou naopak realizovány až v pěti jazykových mutacích CZ, A, D, PL, F.

• •

• • •

• • •

materiály jsou vydávány zcela nekoordinovaně každou obcí zvlášť, chybí jakékoliv jednotící grafické prvky či ediční řady veškeré propagační materiály jsou vydávané pouze úrovni jednotlivých obcí, což zpětně vede k výrazně omezeným možnostem prezentace nabídky CR dané obce a zároveň k výrazně vyšším ekonomickým nákladům při individuální realizaci propagačních tiskovin jednotlivými obcemi. řada analyzovaných propagačních materiálů je zastaralá vydaných před rokem 2000 dokonce i v roce 1994 tiskové propagační materiály některých obcí jsou vydány zcela účelové např. v rámci výročí obce, kdy se jedná spíše o almanach a z pohledu propagace nabídky CR tedy nevyužitelný. řada materiálů s charakterem image materiálů trpí výrazně abstraktním pojetím s množstvím fotografií zachycující přírodní detaily – místní flóru a faunu s botanickým / biologickým určením. Z pohledu využití propagace místní nabídky CR se tak jedná o materiály využitelné teoreticky pouze pro specifickou cílovou skupinu turistů, jenž tyto materiály účelově sbírají / nakupují např. členové KČT. většina materiálů, především propagačně-informačního charakteru je poskytována zájemcům zdarma, knižní publikace např. historie obce a okolí jsou potom prodávány za cenu cca 50-200 Kč. Za prodejní cenu jsou však v ojedinělých případech nabízeny i standardní informačněpropagační materiály a to i přes jejich relativně nízkou kvalitu zpracování resp. nízkou informační hodnotu pro turisty. Průměrný počet vydávaných výtisků (náklad) propagačních tiskovin se pohybuje mezi 2000-3000 ks, ve výjimečných případech potom 15 000 až 20 000 ks.


93 (celkem 125)


Analýza

10.3 Internetové prezentace Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací.

Důsledky pro cestovní ruch: • • • • • • •

dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů.

V souvislosti se stále se zvyšujícím se významem a uživatelskou dostupností internetu ve světě stejně tak i v ČR, sehrává tak i kvalitní internetová prezentace nabídky CR dané destinace stále častěji klíčovější roli při oslovení resp. přesvědčení potenciálního návštěvníka/turisty k pobytu či strávení příjemné dovolené právě v dané destinaci. A právě kvalitní internetová prezentace dané destinace, s vyčerpávajícím avšak přehledným množstvím informací v odpovídajících jazykových mutacích a příjemným (přehledným) uživatelským prostředím, může v případě potenciálního turisty často sehrát rozhodný moment, při jeho rozhodování se mezi několika rovnocennými destinacemi navíc s obdobnou nabídkou služeb. Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Destinace resp. jakýkoliv subjekt aktivně vyvíjející činnost v CR, má tak v podobě kvalitně zpracovaných www stránek velice silný informačně -marketingový nástroj k oslovení potenciálních turistů, přičemž informace zveřejňované na www stránkách mají oproti tištěným materiálům značnou dynamikou a především pak umožňují nesrovnatelnou flexibilnost a aktualizovanost informací ve srovnání s tištěnými informačními a propagačními materiály. Výstupy analytického šetření internetových prezentací: • •

•

Internetová prezentace nabídky CR jednotlivých subjektů nedisponují v drtivé většině případů (90%) cizojazyčnými mutacemi textů pro zahraniční turisty, pouze asi v 10 % případů je k dispozici anglická a německá mutace webu. Zcela výjimečně jsou také jednotlivé prezentace na www stránkách vybaveny uživatelskými profily návštěvníků webu tj. např. občan-turista-podnikatel obecně zajišťující snadnější přístup jednotlivých uživatelských skupin k požadovaným informacím v tomto případě k informacím o nabídce a možnostech CR na Valašsku či v dané konkrétní lokalitě. Přímé on-line odkazy na www stránky TIC jsou k dispozici většinou pouze u obcí jenž zároveň sami provozují TIC.


94 (celkem 125)


Analýza

Tab.: Analýza realizovaných tiskových propagačních materiálů CR Název materiálu

propagačního

Vydavatel / rok vydání • • •

Mikroregion Obec Hotel

Charakteristika • image • informační • naučný typ • skládačka • leták • katalog • pohlednice apod.

Den v Rožnově pod Radhoštěm

obec a VK 2005

Rožnov pod Radhoštěm Ubytování a restaurace

VK 2002-2005

Rožnov pod Radhoštěm Kulturní a sportovní aktivity

VK 2002-2005


informační materiál velikosti A3 složený, celobarevná s fotografiemi památek a zajímavostí města, doplněný o plán města a kontakty na restaurační, hotelové, kulturní a sportovní zařízení informační materiál velikosti A4 složený dvou barevný se seznamem ubytovacích kapacit a restaurací města informační materiál velikosti A4 složený dvou barevný se seznamem kulturních a sportovních zařízení města a okolí

Tématické zaměření • •

Poznání Sport a aktivní dovolená • Zábava a noční život • Venkovská, eko a agro turistika • Profesní • Ubytovací zařízení a dopravní obslužnost apod.

Cílové skupiny uživatelů – turistů

Distribuce Dostupnost

•

• •

• • • • • • •

domácí / zahraniční turisté a návštěvníci rodiny s dětmi senioři mládež školní výlety organizované skupiny individuální turisté hendikepovaní turisté

Náklad

Jazykové mutace A… angličtina D… němčina N… holandština PL…polština R… ruština CZ …čeština F…francouzština

zdarma prodejní cena

komplexní tématické zaměření na poznání, sport, gastronomii, ubytování, dopravu a celkovou image města

domácí turisté, rodiny s dětmi, senioři, mládež, školní výlety, skupiny

zdarma v IC, MÚ a na veletrzích

15000

CZ

ubytovací zařízení a gastronomie



3000

CZ, A,D,PL,F

poznání a sport a aktivní dovolená



3000

CZ, A,D,PL,F

95 (celkem 125)


Analýza

Rožnov pod Radhoštěm Tipy na výlety

VK 2002-2005

poznání a sport a aktivní dovolená, venkovská, eko a agro turistika



Město Rožnov pod Radhoštěm brána Beskyd srdce Valašska

obec 2004

poznání


prodejní cena 20,- až 27,-

Halenkov

Obec Halenkov

základní informace

domácí/zahraniční turisté

20000 ks

CZ

domácí a zahraniční turisté, organizovaná turistika, rodiny s dětmi, školní výlety

10 000 Ks

CZ


Zdarma

1 000 Ks/obec

CZ

Organizované skupiny, návštěvníci, individuální turisté turisté a návštěvníci

Zdarma

1 000 Ks

CZ

pohlednice

Sport a aktivní dovolená, cykloturistika, venkovská a agro turistika, ubytovací zařízení a dopravní obslužnost Poznání, sport a aktivní dovolená, venkovská a agro turistika, ubytovací zařízení a dopravní obslužnost Sport a aktivní dovolená, ubytovací a stav. Zařízení poznání

Pohlednice,sklád ačka - zdarma kniha - 250,-Kč Zdarma

"Hornolidečsko"

Mikrorergion Hornolidečsko

Propagace jednotlivých obcí

Obce mikroregionu Hornolidečsko

Informační materiál ve formě skládačky, formátu A4 zajímavosti obcí

Sportovně turistický areál Hornolidečska

Obec Horní Lideč

Skládačka A4

Pohlednice obce

obec Hovězí/2004

4 Kč

2000

CZ

Vítejte na Hovězí

obec Hovězí/2004

publikace

poznání

domácí, návštěvníci

200 Kč

1500

CZ

Obec Huslenky

Huslenky/2003

informační skládačka

Sport a aktivní dovolená, poznání

Všechny skupiny uživatelů

zdarma

Obec Huslenky

Huslenky/2004

image brožura

Poznání


prodejní cena 50 Kč/ks


informační materiál velikosti A4 složený dvou barevný tipy na pěší, cyklo i motovýlety do okolí, představující i nejzajímavější místa v okolí celobarevná image publikace města, historie, zajímavosti, současnost pohlednice, skládačka kniha Halenkov Informační materiál ve formě skládačky, formátu A4 mapující turistické možnosti Hornolidečska

96 (celkem 125)

3000

CZ, A,D,PL,F

CZ, A, D, PL

CZ 2000

CZ


Analýza

Janová

obec

informační skládačka

poznání

rodiny, turisté, ostatní

zdarma

2000 ks

CZ, A

Janová naše obec - náš domov

obec

publikace

historie až současnost

rodáci, občané, turisté, návštěvníci

275 Kč

600 ks

CZ

Janová

obec

pohlednice

celkový pohled, poznání

turisté

1 Kč

2000 ks

CZ

Valašský okruh

Mikrorergion

Volně na všech IC

20.000 ks

A, D, CZ

Město Karolinka

Sport a aktivní dovolená – cykloturistika – treková a MTB Poznání

Rodiny s dětmi

Karolinka - město v srdci valašských kopců

3.000 ks

CZ

Město Karolinka

Poznání

domácí turisté, senioři, mládež, individuální turisté mládež

zdarma, na MěÚ Karolinka

Pexeso - Poznáváme město Karolinku


1.000 ks

CZ

Mapa Karolinka - Papradno, formát A3

Město Karolinka

Poznání, sport, ubytovací zařízení a dopravní obslužnost

domácí turisté, senioři, mládež, individuální turisté


10.000 ks

CZ

Turistická mapa Javorníky Karolinka, Papradno

Město Karolinka/2004

Poznání, sport, ubytovací zařízení a dopravní obslužnost

domácí turisté, senioři, mládež, individuální turisté


3.000 ks

CZ

Karolinka - město v srdci valašských kopců


Poznání

3.000 ks

CZ


domácí turisté, senioři, mládež, individuální turisté domácí turisté, senioři, mládež, individuální turisté


100 let divadla v Karolince

Informační materiál ve formě skládačky, formátu … mapující cyklotrasy Valašska Informační materiál ve formě brožurky o městě Karolinka Informační materiál ve formě skládačky zobrazující město. Informační materiál ve formátu A3 zobrazující území města Inf. materiál ve formě skládací mapy zobrazující území města Informační materiál ve formě brožurky o městě Karolinka Inf. materiál ve formě brožurky mapující historii divadla v Karolince od r.1905


1.000 ks

CZ


Poznání

97 (celkem 125)


Analýza

Píseň krásy valašs. Země

obec

katalog

poznání

individuální turisté

50.-Kč

1.500

CZ

Nový Hrozenkov

obec

skládačka

individuální rodiny s dětmi

Pohlednice 5 druhů

Sdružení Hornovsacká dráha/2005

Ubytování

Informační centrum – Velké Karlovice

Informační materiál ve formě pohlednice informačnískládačka

Sport a aktivní dovolená – cykloturistika – treková a MTB poznání

zdarma

30.000.-

CZ

zdarma na požádání na MěÚ Karolinka zdarma

5x1.000 ks

CZ

ubytovací zařízení

domácí a zahraniční turisté a návštěvníci

18000

CZ

Zajímavosti

Informační centrum - Velké Karlovice

informačnískládačka

poznání


zdarma

6000

CZ

Zimní sporty

IC, obec - Velké Karlovice

informačnískládačka

Sport a dovolená


zdarma

15000

CZ

Muzeum

Informační centrum- Velké Karlovice

image-skládačka

poznání


zdarma

7000

CZ

Leporelo


image-skládačka

poznání


30,-Kč

1000

CZ, A, N

Kalendáře


image-kalendářík

poznání


zdarma

1000

CZ

Bedekr

Obec- Velké Karlovice

informační katalog

poznání


zdarma

2000

CZ, A

Cykloturistické trasy Mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko

Mikrorergion Valašskomeziříčsko-Kelečsko

Poznání: na zadní straně mapy je legenda ke každé obci, - Sport a aktivní dovolená

- domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, - rodiny s dětmi - mládež - individuální turisté

Na všech IC za 15,- Kč

5 000 ks

CZ, D, A

Turistický průvodce Vsetín

Vsetín /2001

Poznání, sport aktivní dovolená

3 000

A, CZ, NJ

Vsetín/2005

Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, Individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté

zdarma

Slunečný pozdrav ze Vsetína

Informační materiál ve formě skládačky, formátu A2 mapující cyklotrasy Mikroregionu VMK Informační materiál ve formě skládačky Ve formě pohlednice

zdarma

1 000

CZ


-

turisté,

všechny skupiny turistů

aktivní

a

98 (celkem 125)


Analýza

Bystřička 2002

Obec Bystřička/2002

informační

Historie, poznání

Všechny uživatelů

Obec Bystřička připravuje brožurku určenou pro turisty, která by měla vydána na jaře 2006. Informační letecký plán

Obec Hošťálková/1997

informační mapa

Sport a aktivní dovolená


Hošťálková

Blanka Růžičková/2005

image brožura

Poznání


Obec Hošťálková

Obec Hošťálková/2005

Historie, kultura a sport


500 let od založení obce Jablůnka

Obec Jablůnka/2005

kniha zaměřená na historii obec včetně dobových fotografií, dále na kulturu a sport brožura

Historie

Návštěvníci obce

Tiskový propagační materiál vydaný u příležitosti 500. výročí obce Kateřinice Lhota u Vsetína

Obec Kateřinice/2005

image brožura

Sport a aktivní dovolená, poznání

Obec Lhota u Vsetína/ 2005

image brožura

Liptál

Obec Liptál/1994

Liptál včera a dnes Jan Kobzáň


1 500

CZ

zdarma

10 000

CZ, A

1 000

A


1 000

CZ


zdarma

1 000

CZ

Poznání

Domácí a zahraniční turisté, mládež

část rozdána v rámci oslav, zbytek prodáván za cenu 20 Kč/ks

1 000

CZ

plán obce a okolí

Poznání, turistika

Domácí a zahraniční turisté

Obec Liptál/ 2002

kniha

Historie obce ve fotografiích


prodejní 350 Kč/ks

cena

1 200

CZ

Obec Liptál/2001

kniha monografie

Poznání


prodejní 200 Kč/ks

cena

1 000

CZ


-

99 (celkem 125)

skupiny

CZ, A, D


Město Vsetín – památky a galerie

Vsetín /2002

Vsetínský zámek

Vsetín

Městské lázně – informace a ceník

Vsetín

Kam za zábavou ve Vsetíně

Vsetín

Kalendář akcí

Vsetín / 2005

Orientační plán města

Vsetín / 2004

Pozvánka na Vsetín

Vsetín / 1998

Město Vsetín

Vsetín / 2003

Zámek Vsetín

Vsetín / 1998

Vsetínsko

Vsetín / 2003

Vsetínsko – pěšky, na kole, autem

Mikroregion Vsetínsko / 2003

Valašsko

Mikroregion Vsetínsko / 2003


Analýza

Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě mapky Informační materiál ve formě videokazety Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě letáku Informační materiál ve formě katalogu – popis nejdůležitějších tras na Vsetínsku Informační materiál ve formě mapy

Poznání poznání Poznání, sport aktivní dovolená

a

Poznání, sport aktivní dovolená

a

Poznání poznání poznání poznání poznání Poznání, sport popis cyklistických tras Vsetínska Poznání, sport a aktivní využití dovolené Poznání, sport a aktivní využití dovolené – letní mapa – popis cyklistických tras. Zimní mapa – popis vleků

Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, Individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, Individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, Individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, individuální turisté Domácí / zahraniční turisté a návštěvníci, Individuální turisté

100 (celkem 125)

zdarma

2 000

CZ

zdarma

CZ, D, A

zdarma

CZ

zdarma

CZ

zdarma

2 000

CZ

zdarma

8 000

CZ

zdarma zdarma

CZ 6 000

CZ

zdarma

CZ

zdarma

CZ

zdarma

7.000

CZ, A, PL

zdarma

3.000

CZ


Analýza

Liptál

Obec Liptál/1994

kniha

Historie obce


prodejní cena 60 - 80 Kč/ks

2 500

CZ

Ratiboř

Obec Ratiboř/2004

skládačka

Poznání


zdarma

5 000

CZ

Růžďka 1504 - 2004

Obec Růžďka/200

brožura

Historie obce



500

CZ

Obec Zděchov

brožura

Informace o obci

Domácí i zahraniční turisté, návštěvníci obce

zdarma

1 000

CZ

Obec Zděchov

pohlednice

turisté

Zdarma

3 x 1000

CZ

Valašský okruh

Mikrorergion…

Sport a aktivní dovolená – cykloturistika – treková a MTB

Rodiny s dětmi

Obchod 3,-Kč Volně na všech IC

20.000 ks

A, D, CZ

pohlednice - 3 druhy

obec Choryně

Informační materiál ve formě skládačky, formátu … mapující cyklotrasy Valašska pohlednice

Poznání

širá veřejnost

PC 5,- Kč

900 ks

CZ

Kelečský zpravodaj -měsíčník

Město Kelč

informační

Poznání

Individální turisté

volně na IC

5000 ks

CZ

brožura

Sport a dovolená

pohlednice

Jiné

Zděchov,klíč Javorníků

od

hřebene

3 ks pohlednic

O kelečském létání - brožura Město Kelč Pohlednice - 7 druhů

aktivní

Rodiny s dětmi

CZ

široká veřejnost

CZ

Město Kelč Město Kelč - info brožura

brožura

CZ

Město Kelč Pohlednice - 1 druh

Obec Kladeruby

pohlednice

Jiné

široká veřejnost

volně na OÚ

500 ks

CZ

Lešná a okolní vsi

Obec Lešná 2005

brožura

Sport a aktivní dovolená – cykloturistika

individuální turisté

40,- Kč

1000

CZ


101 (celkem 125)


Zámecký park Lešná Valašského Meziříčí

u

Bůh, čest, vlast / Kinských ze zámku Lešná

Soubor pohlednic - 3 druhy s historií obce

Analýza

Obec Lešná

50 Kč

1000

CZ

Obec Lešná 2005 Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně Muzeum Novojičínska-zámek Kunin Obec Lešná

120 Kč

800

CZ

15,-Kč

1000

CZ

PC 6,- Kč

2000 ks

CZ

pohledy PC 3,Kč brožury PC 20,Kč PC 80,- vázaná verze PC 50,brožovaná verze

2000 ks 2000 ks

CZ

celkem oba druhy 800 ks

CZ

Pohlednice Loučka, Lázy

Obec Loučka

pohlednice

poznání

širá veřejnost

brožura Mikulůvka

obec Mikulůvka

image, informační

poznání

individuální veřejnost

Oznice dějiny a současnost obce na Valašsku

Obec Oznice

katalog

poznání, historie

Široká veřejnost

pohlednice - 3 druhy

obec Choryně

pohlednice

poznání

Široká veřejnost

PC 4,- kč

900 ks

CZ

Pohlednice Police

Obec Police/1995

pohlednice

poznání

domácí

zdarma

500 ks

CZ

Průvodce a tipy na výlet Valašské Meziříčí

Město VM 2004

Informační materiál

Poznání, zábava

všechny kategorie

PC 20,- Kč

5000 ks

CZ, A, NL

Průvodce a tipy na výlet Beskydy-Valašsko

Město VM 2004

Informační materiál

Poznání, zábava

všechny kategorie kromě zahr. turistů

PC 20,- Kč

5000 ks

CZ


102 (celkem 125)

turisté,


Analýza

Velká a Malá Lhota

Blanka Růžičková

image

poznání

individuální rodiny s dětmi

Zašová

obec

Informační kniha

historie obce

všechny skupiny

prodej. 150,- Kč

Zašová

obec

fotografická publikace

poznání

"Hornolidečsko"

Mikrorergion Hornolidečsko

Propagace jednotlivých obcí

Obce Hornolidečsko

Informační materiál ve formě skládačky, formátu A4 mapující turistické možnosti Hornolidečska Informační materiál ve formě skládačky, formátu A4 zajímavosti obcí

Sportovně turistický Hornolidečska

Obec Horní Lideč

Sport a aktivní dovolená, cykloturistika, venkovská a agro turistika, ubytovací zařízení a dopravní obslužnost Poznání, sport a aktivní dovolená, venkovská a agro turistika, ubytovací zařízení a dopravní obslužnost Sport a aktivní dovolená, ubytovací a stav. Zařízení

areál

mikroregionu

Skládačka A4

Pohlednice Jarcová

Obec Jarcová

Střítež nad Bečvou

Obec Střítež n.B./ r.2003

brožura

Střítež nad Bečvou – letecký pohled na výšku


pohlednice

Střítež nad Bečvou – letecký pohled na šířku

Obec Střítež n.B./r.2001

pohlednice

Střítež nad Bečvou - příroda


pohlednice

CZ

cena

1.000 ks

CZ

všechny skupiny

prodej. cena 25,Kč

2.000 ks

CZ


Zdarma

10 000 Ks

CZ


Zdarma

1 000 Ks/obec

CZ

Organizované skupiny, návštěvníci, individuální turisté

Zdarma

1 000 Ks

CZ

1.000 ks

CZ

široká veřejnost

seznámení s obcí

široká veřejnost

seznámení s obcí seznámení s obcí


2000 ks

seznámení s obcí

turisté,

PC 20,- Kč

Prodejní 28,-Kč

cena

2.000 ks

CZ

Prodejní 3,-Kč

cena

3.000 ks

CZ

Prodejní cena 3,-Kč

3.000 ks

CZ

Prodejní 3,50 Kč

600 ks

CZ

široká veřejnost široká veřejnost

103 (celkem 125)

cena


Analýza

Střítež nad Bečvou – pozdrav ze Stříteže


pohlednice

seznámení s obcí

široká veřejnost

Prodejní 3,50 Kč

cena

600 ks

CZ



pohlednice

seznámení s obcí

široká veřejnost

Prodejní 3,- Kč

cena

4.000 ks

CZ


104 (celkem 125)


Analýza

Tab.: Analýza tiskových propagačních materiálů CR (poskytnuté tiskoviny) Název

Vydavatel / rok vydání

Zájmová oblast

Forma

Vsetínsko pěšky, na kole, autem…

Mikroregion Vsetínsko + CzT, MMR / 2003

Vsetínsko a okolí

Turistický průvodce Vsetín

Město Vsetín / 2001

Vsetín

Jazykové mutace / ks

Image materiál Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Video prezentace Pohlednice Mapa Knižní publikace

CZ…čeština PJ…polština AJ…angličtina NJ…němčina RJ… ruština HJ …holandština

Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Mapové podklady

CZ / 4000 PJ / 2000 AJ / 1000

Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál

CZ

Poznámky kvalitativnímu hodnocení

ke

Vsetín – orientační plán města

B.A.T. Program, s.r.o. / 2004

Vsetín

Mapa

CZ

Pozvánka na Vsetín

Město Vsetín

Vsetín

Video prezentace

CZ

SHOCART / 2003

Valašsko, okr. Vsetín

Mapa

Kalendář akcí 2005, město Vsetín

Město Vsetín

Vsetín


CZ / 3000 NJ / 3000 AJ / 3000 CZ

Město Vsetín-památky, galerie (Vsetín srdce Valašsko)

IC města Vsetín

Vsetín


CZ

čb provedení, pouze místní občané, nízká kvalita zpracování

Kam za zábavou ve Vsetíně ?

IC města Vsetín

Vsetín


CZ


Městské Lázně

IC města Vsetín

Vsetín


CZ


Město Vsetín – srdce Valašska

Město Vsetín / 2003

Vsetín

Image materiál –prospekt

CZ

Turistická mapa Valašsko léto / zima

1: 80 000


105 (celkem 125)



Zámek Vsetín

Analýza

Okresní vlastivědné muzeum Vsetín / 1998 Město Vsetín / 2003

Vsetín

Image materiál –prospekt

CZ

Vsetínsko

Mapa

Velké Karlovice Krajina příběhů

ČSOP Salamandr / 2004

Velké Karlovice


CZ / 4000 PJ / 2000 AJ / 1000 CZ /AJ

Velké Karlovice Lidé a krajina – průvodce výstavou a krajinou

Velké Karlovice


CZ /AJ / 5000

Velké Karlovice

ČSOP Salamandr a obec Velké Karlovice, spol. ACTAEA, SCHKO Beskydy / 2002 Obec Velké Karlovice / 2001

Velké Karlovice

Image materiál

CZ

Cyklotrasy - Velké Karlovice

Obec Velké Karlovice

Velké Karlovice

Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Mapa

CZ

Vsetínsko – regionální cykloturistická mapa 1: 80 000

Velké Karlovice – ubytování

Vydavatelství Brázda

Velké Karlovice


CZ

Lyžařské areály - Velké Karlovice

IC Velké Karlovice

Velké Karlovice


CZ

Ski areál Razula

Lyžařský areál Razula

Velké Karlovice

Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Image materiál –prospekt

CZ

Velké Karlovice – Ráj turistů a lyžařů – zajímavosti

IC Velké Karlovice

Velké Karlovice


CZ

Velké Karlovice – Ráj turistů a lyžařů – Karlovské muzeum

IC Velké Karlovice

Velké Karlovice


CZ

Velké Karlovice –běžecké trasy

IC Velké Karlovice

Velké Karlovice

Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Mapa

CZ

Průvodce turisty / návštěvníka, informační

CZ AJ-redukovaná

Velké Karlovice – Ráj turistů a lyžařů – Karlovské muzeum

IC Velké Karlovice


Velké Karlovice

106 (celkem 125)

nízká kvalita zpracování, dojem zastaralého materiálu nízká kvalita zpracování, dojem zastaralého materiálu


Analýza

materiál Image materiál –prospekt

NJ-redukovaná

Oznice – dějiny a současnost obce na Valašsku

Oznice / 1996

Oznice

Informační publikace

CZ

Zašová

Obec Zašová /

Zašová

Image materiál ???

CZ / 2000

Zašová

Obec Zašová / 2003

Zašová


CZ

Mikulůvka

Obec Mikulůvka

Obec Mikulůvka a okolí

Image materiál

CZ / 2000

Mikulůvka – soubor 6 pohlednic

Obec Mikulůvka

Obec Mikulůvka a okolí

Image materiál

CZ

Halenkov

Obec Halenkov

Obec Halenkov a okolí

Image materiál

CZ

Halenkov – soubor 6 pohlednic

Obec Halenkov

Obec Halenkov a okolí

Image materiál

CZ

Podolí – pohlednice

Obec Podolí

Obec Podolí a okolí

Image materiál

CZ

Kladeruby – pohlednice

Obec Kladeruby

Obec Kladruby a okolí

Image materiál

CZ

Loučka u Val. Mez.– pohlednice

Obec Loučka u Val. Mez

Image materiál

CZ

Loučka u Val. Mez. – m. kalendář 2006

Obec Loučka u Val. Mez

Image materiál

CZ

Velká a Malá Lhota

MěÚ Valašské 2003

Obec Loučka u Val. Mez a okolí Obec Loučka u Val. Mez a okolí Obec Velká a Malá Lhota a okolí

Image materiál

CZ / 2000


Meziříčí

/

107 (celkem 125)

Dojem zastaralého mat, čb provedení, pro turisty nevhodné Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, materiál vydaný k výročí obceročenka Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Dojem zastaralého mat, čb provedení, pro turisty nevhodné Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, materiál vydaný k výročí obcealmanach Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií

Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií

Zcela nevhodné pro turisty Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií pro cílovou skupinu KČT viz. soubor všech materiálů z grafické dílny Michalec / Růžičková


Analýza

Hošťálková

Obec Hošťálková / 2005

Obec Hošťálková a okolí

Image materiál

CZ / 1000

Hošťálková- soubor 2 pohlednic

Obec Hošťálková


Image materiál

CZ

Hošťálková – informační letecký plán

Obec Hošťálková


Image materiál

CZ

Střítež nad Bečvou –soubor 5 pohlednic

Obec Střítež nad Bečvou

Image materiál

CZ


Obec Střítež nad Bečvou / 2003

Obec Střítež nad Bečvou a okolí Obec Střítež nad Bečvou a okolí

Image materiál

CZ / 2000

Nový Hrozenkov

Obec Nový Hrozenkov / 2005

Obec Nový Hrozenkov a okolí

Image materiál

CZ / 1500

Zděchov –soubor 3 pohlednic

Obec Zděchov

Obec Zděchov a okolí

Image materiál

CZ

Zděchov –klíč od hřebene Javorníků

Obec Zděchov / 2004

Obec Zděchov a okolí

CZ

Janová

Obec Janová

Obec Janová a okolí

Image materiál Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Image materiál

Janová –soubor 2 pohlednic

Obec Janová

Obec Janová a okolí

Image materiál

CZ

Kateřince

Obec Kateřince

Obec Kateřince a okolí

Image materiál

CZ

Bystřička

Obec Bystřička / 2003

Obec Bystřička

Malá Bystřice – pohlednice

Obec Malá Bystřice

Obec Malá Bystřice a okolí


CZ AJ

CZ

Image materiál

108 (celkem 125)

CZ

Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií. Letecká mapa je naprosto nevhodná pro turistické účely, zastaralý materiál Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií

Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nevhodný materiál pro turisty , vydáno u příležitosti 90. výročí dokončení přehrady


Analýza

Jablůnka

Obec Jablůnka

Obec Jablůnka a okolí

CZ

Růžďka 1504-2004

Obec Růžka / 2004

Obec Růžďka

CZ

Lhota u Vsetína – soubor 6 pohlednic

Obec Lhota u Vsetína

Obec Lhota u Vsetína a okolí

Image materiál

CZ

Lhota u Vsetína

Obec Lhota u Vsetína / 2005

Obec Lhota u Vsetína a okolí

Image materiál

CZ / 1000

Choryně – soubor 3 pohlednic

Obec Choryně

Obec Choryně a okolí

Image materiál

CZ

Jarcová – soubor 3 pohlednic

Obec Jarcová

Obec Jarcová a okolí

Image materiál

CZ

Hovězí - soubor 2 pohlednic

Obec Hovězí

Obec Hovězí a okolí

Image materiál

CZ

Pržno – pohlednice

Obec Pržno

Obec Pržno a okolí

Image materiál

CZ

Ratiboř

Obec Ratiboř

Obec Ratiboř a okolí

Image materiál

CZ

Huslenky

Obec Huslenky / 2004

Obec Huslenky a okolí

Image materiál

CZ / 2000

Huslenky –soubor 2 pohlednic

Obec Huslenky


Image materiál

Huslenky –kapesní kalendář 2005

Obec Huslenky


Huslenky

Obec Huslenky


Turistická mapa Javorníky Karolinka, Papradno 1: 50 000 SHOCART Karolinka / Papradno – mapový list 1: 10 000 SHOCART Karolinka – město v srdci valašských kopců

Město Karolinka za přispění MMR / 2004

Javorníky Karolinka, Papradno

Město Karolinka

Město Karolinka, obec Papradno a blízké okolí Město Karolinka a okolí

Město Karolinka


Nevhodný materiál pro turisty, materiál vydaný k výročí obce Nevhodný materiál pro turisty, materiál vydaný k výročí obce Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT

CZ CZ

Image materiál Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Mapa

CZ

Mapa

CZ

Image materiál

CZ

109 (celkem 125)

CZ

Nízká kvalita i kompozice použitých


Analýza

fotografií Karolinka – město v srdci valašských kopců

Město Karolinka

Město Karolinka a okolí

Pexeso –poznáváme město Karolinku

Město Karolinka

Město Karolinka a okolí

100 let divadla v Karolínce

Město Karolinka / 2005

Scéna divadla

Liptál –soubor 4 pohlednic

Obec Liptál

Obec Liptál a okolí

Image materiál

CZ

Liptál –plán obce a okolí

Obec Liptál / 1994

Obec Liptál a okolí

Mapa

CZ AJ NJ

Programový průvodce

CZ AJ

Zámecký park Lešná

Image materiál

CZ / 1000

Obec Lešná a okolí

Image materiál

CZ / 1000

Obec Lešná a okolí Zámek Lešná a okolí

Image materiál

Specifický image materiál pro odborníky Image materiál

CZ

Image materiál -prospekt

CZ

Mezinárodní folklórní festival 36. Liptálské slavnosti 24.8. -29.8. 2005

Zámecký park Lešná u Valašského Meziříčí Lešná a okolní vsi

Karel Zralý, Stolařství Vsetín / 2005 Obec Lešná / 2005

Lešná a zámek Lešná – soubor 3 pohlednic

Karel Zralý

Bůh, čest, vlast / Kinských ze zámku Lešná

Muzeum Novojičínska / 2005, správa zámku Kunín

Sdružení Hornovsacká dráha – soubor 4 pohlednic s tématikou Hornovsacké dráhy Město Kelč O Kelečském létání

Svazek obcí mikroregionu Valašskomeziříčsko-


CZ

CZ / 800

CZ

Image materiál

CZ

Mapa Průvodce turisty /

CZ

110 (celkem 125)

Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií

CZ CZ

MěÚ v Kelči / 2001

Kelč – soubor 7 pohlednic

Cykloturistické trasy –mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko

Image materiál Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Image materiál Suvenýr

Materiál vydaný k výročí divadla, nevhodný pro turisty Reklamy Velice nízká úroveň mapy resp. její vypovídací hodnota pro turistu Specifický materiál vydaný pro účely festivalu s omezenou časovou platností Vhodné pouze pro turisty přijíždějícími na daný festival v roce 2005 ??? prodejní cena 40,-Kč ??? prodejní cena 50,-Kč prodejní cena 120,-Kč

Specifický materiál mapující období začátku létání na Kelečsku Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Legenda mapy AJ, NJ


Analýza

1: 60 000 SHOCART / DOMOVINA

Kelečsko / 2004

návštěvníka, informační materiál

Beskydy a Valašsko

Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy a Valašsko

Valašské Meziříčí a okolí

Valašské Meziříčí –průvodce a tipy na výlety

Město Valašské Meziříčí

Valašské Meziříčí a okolí


Image materiál Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál

CJ

Image materiál Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Mapa města

CJ AJ HJ

111 (celkem 125)

Prodejní cena 20,-kč


Analýza

10.4 Analýza služeb poskytovaných turistickými informačními centry Turistická informační centra (TIC), společně s prezentací destinace na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích, obecně tvoří jeden z nejvýznamnějších distribučních kanálů pro vydávané tiskové propagační materiály informující o možnostech CR v dané destinaci směrem k turistům. Personál informačních center by měl být profesionálně vyškolen tak, aby byl schopen poskytovat kvalitní informační služby na požadované úrovni. Provedená analýza poskytnutých dotazníků za jednotlivá TIC, tak pomohla především zmapovat: • • • • • • • •

územní působnost TIC rozsah nabízených služeb pro turisty a návštěvníky (zda např. poskytuje TIC informace o: turistických a cykloturistických možnostech; historických památkách; kulturních a sportovních akcích; možnostech bytování a stravování; dopravě) dostupnost nabízených propagačních materiálu (prodejné materiály, volné materiályzdarma) personální vybavenost TIC jazykové a vědomostní vybavenosti personálu možnost přístupu k veřejnému internetu otevírací dobu směnárenské služby apod.


112 (celkem 125)


Analýza

Tab.: Analýza služeb a poskytovaných informací turistickými informačními centry Název TIC / lokalizace (město, obec)

IC Valašského království

IC Hornolidečska

IC Francova Lhota

Kontaktní údaje

Adresa, tel. , fax. Email http://

Pobočka ano / ne

Palackého 484, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, tel: 571 655 196, fax: 571 619 444, email: [email protected], www.valasskekralovstvi.cz IC v Horní Lidči (buduje se)

ne

Francova Lhota 358 Katedra ZD 756 14 Francova Lhota Česká republika (CZ) tel: (+420) 732 909 305 (+420) 571 458 152 (klapka 51) fax: (+420) 571 458 194 http://francovalhota.ic. cz e-mail: informacni@centrum. cz

ne

kontaktní údaje

Celkový počet pracovníků

5

Provozní doba

Sezóna Mimosezóna

sezóna: 1.5.30.9. Po-Ne 8.00-18.00, mimosezóna: 1.10.-30.4. PoPá 8.00-16.30

1


1

Po - Pá 9.00 12.00 ST 9.00 - 18.00

Klíčová náplň práce

Veřejný internet / počet přípojných míst

Průměrný počet návštěvníků TIC denně

A, D, CZ, R

Ano / 1

sezóna: 180, mimosezóna: 90

poskytování informací, prodej, další služby

CZ, SK, A

Ano / 3

Internet Internetová kavárna • Výuka na počítači • Výuka práce s Internetem • Turistické informace • Tiskoviny

CZ, A, D

Ano / 2

Členství A.T.I.C.

poskytování informací průvodcovské služby prodej zprostředkování další služby – copy…

poskytování informací, prodej, další služby (zprostředkování, internet, vstupenky ticketportal)

113 (celkem 125)

Jazyková vybavenost personálu A… angličtina D… němčina F…francouština N… holandština PL…polština R… ruština CZ…čeština jiné

Ano


TIC Nový Hrozenkov

Analýza

ne

1

IC Velké Karlovice

IC Velké Karlovice Velké Karlovice 299 756 06el.571444039 icentrum@velkekarlov ice.cz

ne

3

TIC města Valašského Meziříčí v prostorách ČD Valašské Meziříčí

Informační centrum města Valašské Meziříčí, Uzlová železniční stanice Valašské Meziříčí, Nádražní 545, 757 01 Valašské Meziříčí, tel. 972 774 400 Svárov 1080, tel. 571 491 517, fax. 571 491 101, e-mail: ic@mestovsetín.cz, ww.mestovsetin.cz

zatím ne

2

ne

2

ne

1

TIC města Vsetín

Obec Bystřička plánuje zřízení sezónního IC v roce 2006. Obec Hošťálková plánuje zřízení v budově zámku TIC. TIC města Kelč


ut,pa,ne 13.00 do 17.00 jen v sez. Sezona: 9-17 denně mimosezóna: Po-Pá: 7.3012.00, 12.3015.30,So 8.00 12.00 Po-Ne: 6.15 18.15

poskytování informací

A, D, R CZ

ne

5

poskytování informací Prodej zprostředkování

Ano

CZ… čeština A

Ano/1

50

poskytování a prodej propagačních materiálů a map

Ne

CZ

Ne

30

Po – Pá 8.00 – 17.00 So – Ne zavřeno


Ano

A, D, CZ

Ano / 1

Út, čt, pá 8 – 15 Po, St - 8 - 17


ne

CZ

ano

114 (celkem 125)

150

15


Obec Liptál

Obec Zděchov IC Francova Lhota

756 31 Liptál 331, tel.: 571 423 030

ne

Zděchov 175 Tel + fax 571 449 020 ouzdechov@seznam. cz Francova Lhota 358 Katedra ZD 756 14 Francova Lhota Česká republika (CZ) tel: (+420) 732 909 305 (+420) 571 458 152 (klapka 51) fax: (+420) 571 458 194 http://francovalhota.ic. cz e-mail: informacni@centrum. cz

ne

ne


Analýza

1

1

celoročně Po a St 8 -12, 13 - 16 hod. Po-Pá 7.00-14 00 Po - Pá 9.00 12.00 ST 9.00 - 18.00

poskytování informací, prodej, inzertní služby

CZ, R

v jednání

Poskytování informací

CZ

Ano

Internet Internetová kavárna • Výuka na počítači • Výuka práce s Internetem • Turistické informace • Tiskoviny

CZ, A, D

Ano / 2

115 (celkem 125)

ne

30 - 50


Analýza

10.5 Identifikace cílových skupin turistů přijíždějících na Valašsko Jelikož většina TIC v rámci turistického subregionu Valašsko je certifikováno v souladu s požadavky A.T.I.C. (Asociace turistických informačních center) resp. s požadavky CzechTourism, což mimo jiné vyžaduje vedení databáze klientů TIC, měla jednotlivá TIC v rámci vyplňovaných dotazníků zahrnout i informace týkající se identifikace klíčových skupin návštěvníků a turistů přijížděních na Valašsko, přičemž hodnotící kriteria pro analýzu, sledovala především: •

• • • • • • • • • • •

návštěvnost TIC z pohledu využívání skupin klientů místní občané domácí turisté zahraniční turisté náhodní cestující Věková struktura návštěvníků Příjezdová vzdálenost návštěvníků Způsob dopravy Četnost návštěv regionu, s kým region navštívili Hlavní důvod návštěvy Délka pobytu v regionu Typ ubytování Informační zdroj (odkud byli návštěvníci o regionu informováni) Nejlákavější atraktivity regionu (pro návštěvníky) Hodnocení služeb v cestovním ruchu v regionu Statistika návštěvníků TIC – celková a podle národností


116 (celkem 125)


Analýza

Tab.: Identifikace cílových skupin návštěvníků a turistů přijíždějících na Valašsko

Legenda: •

Segmentace návštěvníků (Senioři, rodiny s dětmi, organizované skupiny, individuální turisté)

•

Statistika návštěvníků – celková a podle národností (ČR, Polsko, Slovensko, Německo, Rakousko, Holandsko, Velká Britanie, jiný

•

Příjezdová vzdálenost návštěvníků (blízké okolí, do 50 km, nad 50 km, cizinci)

•

Způsob dopravy (auto, vlak, bus, kolo, komb., jinak)

•

Hlavní důvod návštěvy v regionu (sport, poznání regionu, celková relaxace, zdraví, komerční důvody, návštěva příbuzných známých, pouze projíždějí) Typ ubytování (hotel ****+, hotel **, *, penzion, ubytovna, kemp, soukromí)

•

•

Informační zdroj (odkud byli návštěvníci o regionu informováni- TIC, propagační materiály, články v tisku a brožury, z rozhlasu či TV, z internetu, ústní informace od přátel, vlastní zkušenosti)

•

Organizace pobytu v regionu (individuálně přes interenet, přes CK/ CA, jinak)

•

Nejlákavější atraktivity regionu z pohledu návštěvníků (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, koupání, zimní sporty, kulturní akce, návštěvy památek, zábava, péče o zdraví, jiné)

•

Četnost návštěv regionu, s kým region navštívili (poprvé, 1 až 3 krát, vícekrát)

•

Délka pobytu v regionu (jednodenní, 1-2 noclehy, 3-6 noclehů, delší)

•

Termín pobytu léto (červenec-srpen) / zima (únor-březen) / podzim (říjen –listopad)


117 (celkem 125)

Četnost návštěv regionu, s kým region navštívili

hotel ** a *** 40%, penzion 30%, kemp a soukromí 25%, hotel **** 5%

propagační materiály + IC 40%, vlastní zkušenosti 30%, média 30%

individuální 70%, CK 20%, ostatní 10%

Valašské muzeum v přírodě, turistika pěší a cyklo, sport a zdraví

vícekrát 40%, 1-3x 30%, poprvé 30%

1-2 noclehy 40%, 3-6 noclehů 30%, jednodenní 25%, delší jak 6 nocí 5%

Léto 70%, zima 30%

Velké Karlovice

Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří organizované skupiny 40%, senioři 20%, rodiny s dětmi 30% a individuální turisté 10%

95 % z ČR , 5% cizinci

blízké okolí 55%, nad 50 km 40% a cizinci 5%

auto, vlak, kombinované

poznání regionu, sport, celková relaxace

hotel ***, penzion, kemp, soukromí

propagační materiál, Internet, informace od přátel

individuálně, přes Internet

památky, cykloturistika, zimní sporty, pěší turistika

1 až 3x, vícekrát

7 noclehů, 1 až 2 noclehy

léto, zima


118 (celkem 125)

Termín pobytu

Nejlákavější atraktivity regionu z pohledu návštěvníků

relaxace, poznání, sport

Délka pobytu v regionu

Organizace pobytu v regionu

Auto 60%, hromadná veřejná doprava 30%, kolo 10%

Hlavní důvod návštěvy v regionu

60% se vzdálenosti delší 50 km (včetně cizinců), 20% se vzdálenosti do 50km, 20% místní

Způsob dopravy

60 % z ČR , 20% anglicky hovořící, 10% německy hovořící, 10% polsky hovořící

Příjezdová vzdálenost návštěvníků

Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří rodiny s dětmi cca 40 %,senioři 20%, mladé bezdětné páry 20%, jedinci 20%

Statistika návštěvníků

Rožnov p.R.

Segmentace návštěvníků

Informační zdroj

Analýza

Typ ubytování



Mikroregion ValašskomeziříčskoKelečsko

Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři

75 % z ČR , 10% Slovensko, 5 % Holandsko, 5% Německo, 5% ostatní

město Vsetín, TIC Vsetín Sdružení obcí Mikroregion Vsetínsko

Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři individuální turisté

70 % z ČR

Obec Zděchov

Město Kelč

Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří zejména

všechny kategorie

10 % Holandsko, Francie, Polsko, US,Rakousko

Analýza

kolo,

Sport, poznání regionu, pouze projíždějí

hotel ***, **, *, penzion, ubytovna

Internet

individuálně přes internet

Cykloturistika, kulturní akce, zábava, pěší turistika (naučné stezky)

1x - 3x

2-5 noclehů

Léto

Auto,vlak,kolo ,jinak

celková relaxace, zdraví,poznávání, rekreace,pouze projíždějí,sport

hotel **, *, penzion, kemp, ubytovna

Internet, info od přátel, tisk, info materiál, televize, rozhlas

Přes CK , individuálně, jinak

Valašské muzeum v přírodě, cykloturistika, návštěvy památek, pěší turistika,

1x, výjimečně i opakovaně

Jednodenní,12 noclehy, delší

Léto

1 - 2 dny

červen -srpen

Vlak, bus

70 % ČR, 20 % Slovensko, 10 % ostatní

blízké okolí, cizinci

kolo, auto, autobus, pěší turisté

folklór, sport, poznání regionu

penzion

propagační materiály návaznost na MFF Liptálské slavnosti

individuálně

MFF Liptálské slavnosti, turistika, cykloturistika

vícekrát

100 % z ČR

Blízké okolí

Auto

celková relaxace, zdraví

Ubytovna, soukromí

Internet

individuálně

Pěší turistika, cykloturistika, koupání, zimní sporty,

Více noclehů

95% ČR, 5% SR a ostatní

všechny kategorie

Kolo, bus

Sport, regionu

penzion, ubytovna

Internet


Cykloturistika, pěší turistika

1x - 3x


auto,

poznání

119 (celkem 125)

Léto , zima

1-6 noclehů

Léto


Analýza

cyklisté a individuální turisté Obec Lešná

Individuální turisté

80 % ČR, 5 % Německo, 5% jiní

Valašské Meziříčí

Nejčastější skupinu návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři

75 % z ČR , 10% Slovensko, 5 % Holandsko, 5% Německo, 5% ostatní

Auto

všechny kategorie


Vlak, bus

kolo,

Poznání regionu, návštěva příbuzných

Penzion

Sport, poznání regionu, pouze projíždějí

hotel ***, **, *, penzion, ubytovna

Internet, články v tisku a brožury Internet

Individuálně

Zámecký park Lešná, Lom Vápenka, Kostel sv.Michaela

1-3 x

1-2 noclehy

Léto


Cykloturistika, kulturní akce, zábava, pěší turistika (naučné stezky)

1x - 3x

2-5 noclehů

Léto

120 (celkem 125)


Analýza

10.6 Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích a zahraničních výstav a veletrhů Prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu je považována za jednu z nejprestižnějších, nejúčinnějších, ale také finančně nejnáročnějších marketingových propagačních prezentací. Na těchto akcích bývají zpravidla prezentovány nejaktuálnější a neprestižnější propagační materiály. Cílem analýzy prezentace na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích cestovního ruchu tak bylo především zmapování veletržních a výstavních akcí na kterých se turistický subregion Valašsko resp. jednotlivé zainteresované subjekty na CR Valašska nějakým způsobem prezentovaly. Analýza prezentace regionu na veletrzích a výstavách tak zahrnovala především zmapování: •

Název akce spolu s místem konání a stručným popisem akce.

•

Informace o počtu a charakteru návštěvníků, kteří navštívili samotnou akci (přesné statistické údaje o návštěvnosti si většinou vede pořadatel daného veletrhu či výstavy) a následně také prezentaci sledovaného regionu (případně informace o počtech a charakteru nabízených propagačních materiálů – z těchto údajů lze usuzovat, o jaké konkrétní atraktivity mají potenciální návštěvníci regionu zájem.


121 (celkem 125)


Analýza

Tab.: Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích / zahraničních výstav a veletrhů

Název prezentace / prezentujícího subjektu

Název veletržní / výstavní akce, místo a termín

Forma účasti

spoluúčast zastoupení osobní účast s prezentací

Spoluúčast/zastoupení regionálních podnikatelských subjektů

Odhadovaný počet a charakter návštěvníků na stánku /den

RegionTour Brno 2002-2005

osobní účast v počtu 3 pracovníků

Ano

2000 návštěvníků na stánku za den, studenti, mladé rodiny, senioři

Partnerské město Považské Bystrice Rožnov p.R. Mikroregion Hornolidečsko v rámci ZL kraje

Slovakia Tour 2002-2005

osobní účast v počtu 2 pracovníků

Ano

2000 náv., studenti, mladé rodiny, senioři


osobní účast v počtu 1 pracovníků, 1 den přítomnost všech starostů mikroregionu osobní účast 1-2 pracovníků

Region Tour Brno 2002-2005

Valašsko – Velké Karlovice


Město Vsetín

Regiontour Brno 2002-2005

Město Vsetín

Holliday World Praha 2002-205

2000 návštěvníků na stánku za den

ne

různě

osobní účast v počtu 2 pracovníků Osobní účast 2 pracovníci

Ano – hotel Lanterna

1500 návštěvníků

ne

1 000/den všechny věkové kategorie

Osobní účast 1 pracovník

ne

1 000/den všechny věkové kategorie


Hlavní forma prezentace

Valašsko – Rožnov p.R.

Valašsko, město Karolinka

Klíčový zájem návštěvníků veletrhu o …

122 (celkem 125)

tisk. propag. mat. audiovizuální prezentace jiná

Nabízené propagační materiály včetně jazykových mutací

Cykloturistika na Valašsku, zajímavosti a památky Cykloturistika na Valašsku, zajímavosti a památky Cykloturistika na Valašsku, aktivní trávení dovolené (letní i zimní)

Tiskový propagační materiál

Viz. tiskové materiály


Viz. tiskové materiály


Hornolidečsko

ubytování, cykloturistika, lyžování cykloturistika, zimní sporty, ubytování Cykloturistika Pěší turistika, Zimní sporty

Tiskový propagační materiál a osobní kontakt s výkladem Tiskový propagační materiál

mapy, brožury, …CZ

Cykloturistika Pěší turistika, Zimní sporty

Tiskoviny Propagační předměty


mapy, skládačky, bedekr Map, propagační letáky, typy na výlety apod. – CJAJ-NJ-PL Map, propagační letáky, typy na výlety apod. – CJAJ-NJ- PL


Analýza

Město Vsetín

Slovakiarour Bratislava 2002-2005


ne

700/den všechny věkové kategorie



Město Vsetín

Tour Salon Poznaň 2002-2004


ne

500/den všechny věkové kategorie



Město Vsetín

Dovolená a Region Ostrava 2002-2005

Osobní účast 2 pracovníci

ne

600/den



MADI Praha 2002 - 2005


ne



Město Vsetín

Obec Bystřička

Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Obec Hošťálková


Obec Jablůnka


Obec Kateřinice


Obec Lhota u Vsetína



300/ půl dne

123 (celkem 125)

Map, propagační letáky, typy na výlety apod. – CJAJ-NJ- PL Map, propagační letáky, typy na výlety apod. – CJAJ-NJ- PL Map, propagační letáky, typy na výlety apod. – CJAJ-NJ- PL Map, propagační letáky, typy na výlety apod. – CJAJ-NJ- PL


Analýza

Obec Liptál


Obec Malá Bystřice


Obec Pržno


Obec Ratiboř


Obec Růžďka


Valašsko

Region Tour Brno 2002-2005

osobní účast s prezentací

Ne


Ubytování, turistika


Valašsko

Dovolená Ostrava

osobní účast s prezentací

Ne


Ubytování, turistika


Mikroregion Hornolidečsko v rámci ZL kraje


osobní účast v počtu 1 pracovníků, 1 den přítomnost všech starostů mikroregionu

2000 návštěvníků na stánku za den

Cykloturistika na Valašsku, aktivní trávení dovolené (letní i zimní)



124 (celkem 125)

Průvodce a tipy na výlet Valašské Meziříčí, Průvodce a tipy na výlet Beskydy-Valašsko Průvodce a tipy na výlet Valašské Meziříčí, Průvodce a tipy na výlet Beskydy-Valašsko Hornolidečsko


Analýza


125 (celkem 125)

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Recommend Documents