Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Realizace tohoto materiálu byla podpořena dotací od Ministerstva pro místní rozvoj.

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska Návrhová část - strategie

Zadavatel: Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV) Svárov 1080 755 01 Vsetín

Zhotovitel:

Destinační management Moravsko–Slezský, o. p. s. Michálkovická 1810 / 181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava http://www.tourisms.cz Ostrava, říjen 2005

Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

1


Obsah: 1. Úvod ..................................................................................................................................................... 4 2. Propagační strategie turistické destinace Valašsko............................................................................. 5 2.1 Definování cíle propagační strategie Valašska ............................................................................. 7 2.2 Výběr příjemců propagačních sdělení - cílové skupiny/trhy ......................................................... 8 2.3 Vypracování rozpočtu propagačního mixu .................................................................................... 8 2.4 Vypracování optimálního propagačního mixu .............................................................................. 9 2.5 Zpětná vazba ............................................................................................................................... 10 2.6 Tiskové propagační materiály a prezentace v tiskových médiích ............................................... 10 2.6.1. Image tiskové propagační materiály .................................................................................. 11 2.6.2. Informační tiskové propagační materiály ........................................................................... 11 2.6.3. Obecné rady a doporučení (FAQ) ..................................................................................... 12 2.6.4. Vybrané formy tiskových propagačních materiálů ........................................................... 13 2.7 Audiovizuální propagace ............................................................................................................. 15 2.7.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) ..................................................................................... 15 2.8 Webová prezentace destinace / e-marketing .............................................................................. 16 2.8.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) ..................................................................................... 17 2.9 Výstavy a veletrhy a workshopy .................................................................................................. 18 2.9.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) ..................................................................................... 19 2.10 Famtripy, presstripy.............................................................................................................. 19 2.10.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) ............................................................................... 20 2.11 Turistické informační centrum (TIC)..................................................................................... 20 2.11.1. Definice turistického informačního centra (TIC) .......................................................... 20 2.11.2. Funkce informačního centra........................................................................................ 20 2.11.3. Pozice TIC v cestovním ruchu..................................................................................... 21 2.11.4. Právní forma TIC ......................................................................................................... 21 2.11.5. Technické prostředky a vybavení................................................................................ 21 2.11.6. Náplň činnosti TIC ....................................................................................................... 22 2.11.7. Komplexní databanka cestovního ruchu dané oblasti................................................. 23 2.11.8. Práce s informacemi.................................................................................................... 24 2.11.9. Provozní doba TIC....................................................................................................... 25 2.11.10. Navigace k turistickému informačnímu centru a jeho značení................................ 26 2.11.11. Označení TIC .......................................................................................................... 27 2.11.12. Personál .................................................................................................................. 27 2.11.13. Financování provozu TIC ........................................................................................ 27 2.11.14. Živnostenské listy.................................................................................................... 28 2.11.15. Rozpočet TIC .......................................................................................................... 28 3. Produktové balíčky ............................................................................................................................. 30 3.1 Metodika tvorby produktových balíčků ........................................................................................ 30 3.2 Základní kroky při vytváření produktových balíčků...................................................................... 30 3.2.1. Charakteristika cílové skupiny klientů................................................................................ 30 3.2.2. Určení ročního období a délky trvání................................................................................. 30 3.2.3. Obsah turistického balíčku................................................................................................. 31 3.2.4. Další náležitosti .................................................................................................................. 31 3.2.5. Implementace produktového balíčku a jeho aplikace do praxe......................................... 31 3.2.6. Cena................................................................................................................................... 31 3.2.7. Forma prezentace a prodeje produktového balíčku .......................................................... 32 3.2.8. Zpětná vazba ..................................................................................................................... 32 3.3 Typy produktových balíčků .......................................................................................................... 34 3.4 Výhody produktových balíčků ...................................................................................................... 35 3.5 Pilotní produktové balíčky Valašska ............................................................................................ 36 3.5.1. Jak chutná Valašsko (Ochutnejte Valašsko) ..................................................................... 36


2


3.5.2. Pohodový víkend na valašském venkově.......................................................................... 37 3.5.3. Valašskem křížem krážem na kolech (Tour de Valašsko)................................................. 37 3.5.4. Valašsko dětem ................................................................................................................. 38 3.5.5. Zasněženým Valašskem na lyžích .................................................................................... 39 3.5.6. Lyžování netradičně........................................................................................................... 39 3.5.7. Pravá valašská zabíjačka .................................................................................................. 40 3.5.8. Velikonoce po Valašsku..................................................................................................... 40 3.5.9. Pohádkové (sportovně laděné) Hornolidečsko .................................................................. 41 3.5.10. Za skláři do Karolínky .................................................................................................. 42 3.5.11. Další témata: ............................................................................................................... 42

Při zpracování tohoto dokumentu „Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska“, bylo využito následujících materiálů:

„ABECEDA turistického informačního centra“ zpracovaného a vydaného Asociací turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) v říjnu 2005. A.T.I.C.

„Marketing destinace cestovního ruchu“, Alžbeta Királ´ová, Ekopress 2003.


3


1. Úvod V kontextu se základním cílem projektu, jímž je zpracování standardů propagace cestovního ruchu Valašska, jsou v rámci strategické části řešeny návrhová opatření pro celkem 3 nosné oblasti, přičemž jednotlivá návrhová opatření vycházejí ze zpracované analytické části při respektování požadavků stanovených zadavatelem. Jelikož jakýkoliv proces standardizace ve všech oborech lidské činnosti je skoro vždy spojen s potlačením kreativní složky, což je jistě v propagaci cestovního ruchu jev nežádoucí, zaměřuje se tato strategie především na standardizaci postupů při přípravě a následné realizaci propagačního mixu destinace jakožto součásti jejího marketingového mixu. Snahou tak je standardizovat spíše proces propagace, ve smyslu specifických doporučení směřovaných jednotlivým obcím, mikroregionům resp. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (v textu dále souhrnně nazývaných sdružení), než standardizovat konkrétních výstupy propagace. Strategie tak formou metodického návodu upozorňuje na to, co je třeba před i v průběhu realizace jednotlivých nástrojů propagačního mixu destinace zvážit, na koho resp. na které cílové skupiny a trhy účelově zaměřit propagační mix a s tím související výběr jednotlivých nástrojů a forem propagačního mixu. Tímto způsobem zpracovaná metodika propagačních standardů nabízí sdružení možný návod pro zajištění fungující destinační politiky turistického subregionu Valašsko. Standardizace samotných propagačních výstupů turistické destinace Valašsko, by měla být ovlivňována především grafickým manuálem přijatým sdružením obcí Mikroregionu Vsetínska, jehož vybrané prvky-standardy, jsou zohledněny i v předkládané strategii. V oblasti standardizace propagačních výstupů mohou vstoupit na scénu i jiné standardy, jako např. grafické manuály, uplatňované u projektů realizovaných s finanční podporou čerpanou ze strukturálních fondů EU resp. z grantových schémat krajů.

Hlavními řešenými oblastmi strategické části jsou: ¾

Standardy v publikační činnosti respektující především: o cílové skupiny návštěvníků a turistů (současných i potenciálních) o požadavky jednotlivých kategorií obcí a mikroregionů o jednotlivé identifikované formy cestovního ruchu o místní podmínky subregionu Valašsko a jeho potenciál cestovního ruchu, přičemž požadované definice druhů a množství propagačních tiskovin, včetně vymezení jejich základního obsahu pro jednotlivé kategorie obcí a mikroregionů subregionu Valašsko, vychází z v analýze identifikovaných cílových skupin turistů a návštěvníků resp. cílových trhů a dále z identifikovaných forem cestovního ruchu v subregionu Valašsko s aspektem na jednotící prvky identifikovaných forem cestovního ruchu, tak aby navržené formy propagace dosahovaly maximální účelnosti a efektivnosti společně vynaložených finančních prostředků.

¾

Doporučené standardy metod a forem propagace pro oblast tj. o veletrhů a výstav CR o famtripů, presstripů, workshopů o tiskových prezentací o mediálních prezentací (TV, rozhlas, CD a DVD) o webových prezentací s nabídkou CR o IC, přičemž požadované definice metod a forem propagace, jako jsou prezentace na výstavách a veletrzích cestovního ruchu (počet a struktura veletrhů), informační centra (základní standardy činnosti), prezentace v celostátních i zahraničních tiskovinách prezentujících možnosti domácího cestovního ruchu (doporučené a ověřené tituly) vhodné pro jednotlivé kategorie obcí a mikroregionů subregionu Valašsko, byly navrženy s ohledem na cílové skupiny turistů a návštěvníků resp. identifikované cílové (zdrojové) trhy. Veškeré doporučené metody a formy propagace uvedené ve strategii vycházejí ze současných trendů rozvoje CR a propagace potenciálu destinací CR. Jedná se tedy jak o postupy, používané k účelné propagaci regionů na


4


domácích a zahraničních trzích, i o metodická doporučení agentury CzechTourism v oblasti propagačních aktivit. ¾

5 pilotních produktových balíčků respektující místní podmínky nabídky služeb v CR, kdy předkládaná strategie obsahuje návrhy celkem 5-ti pilotních produktových balíčků, včetně metodiky tvorby balíčků a doporučených postupů aplikace pro regionální subjekty podnikající v oblasti služeb cestovního ruchu. Podobně jako u navrhovaných metod a forem propagace však budou i pilotní produktové balíčky nuceny respektovat aktuální podmínky nabídky služeb cestovního ruchu subregionu Valašsko. V případě aplikace navržených produktových balíčků jednotlivými regionálními podnikatelskými subjekty do praxe, budou tyto produktové balíčky zařazeny do sytému destinačního managementu s odpovídající marketingovou podporou zajišťovanou společností Destinačního managementu Moravsko- Slezského o.p.s.

Každá z řešených oblastí strategické části je prioritně řešena z několika základních úhlů pohledu: •

• • •

z pohledu cílových skupin návštěvníků o jednotlivé kategorie obcí a mikroregionů subregionu Valašsko o domácí i zahraniční partneři obcí, mikroregionů o domácí a zahraniční touroperátoři o cestovní kanceláře a agentury o turistická informační centra o individuální turisté s cílem přiblížit komplexní nabídku turistických možností a produktů pro stávající a potenciální návštěvníky. o podnikatelské subjekty v cestovním ruchu – hoteliéři, provozovatelé turistických atraktivit ad. z pohledu požadavků a očekávání cílových trhů identifikovaných v rámci analytické části, z pohledu resp. v kontextu s individuálními potřebami a potenciálem cestovního ruchu jednotlivých obcí a mikroregionů při společně vyvíjené propagační politice v rámci managementu destinace Valašsko. a v neposlední řadě i z pohledu současných i vývojových trendů CR v Evropě a ve světě

2. Propagační strategie turistické destinace Valašsko Každá destinace cestovního ruchu vystupuje na trhu pod určitou značkou, s určitou filosofií a konkrétní nabídkou turistických produktů a produktových balíčků, které by měly odpovídat jak charakteru destinace, tak její dlouhodobě budované image. Aby se konkrétní nabídka produktů, produktových balíčků a služeb turistické destinace dostala k jednotlivým cílovým skupinám potenciálních turistů a návštěvníků, musí destinace/sdružení dlouhodobě vyvíjet soubor propagačních činností a aktivit nazývaných souhrnně komunikační (propagační) mix, jenž tvoří hlavní část propagační strategie každé turistické destinace. Stávající potenciál cestovního ruchu a turisty a návštěvníky vnímané marketingové rysy turistické destinace Valašsko jsou především turistika, poznávání, kultura, folklor, malebná příroda, zábava, sport, sjezdové a běžecké lyžování a koupání. Z toho vyplývající dominantní produktové řady, na něž by měl být zaměřen i propagační mix Valašska, jsou pěší turistika, poznávací cestovní ruch, folklor, zimní sporty, venkovská a agroturistika, cykloturistika.


5


Tvorba propagační strategie turistické destinace

Definování cíle propagační strategie Valašska

Výběr příjemců propagačních sdělení - cílové skupiny/trhy

Vypracování rozpočtu propagační kampaně

Zpětná vazba

Vypracování optimálního propagačního mixu

Tiskové propagační materiály a prezentace v tiskových médiích

Audiovizuální propagace

Webová prezentace destinace

Výstavy Veletrhy Workshopy

Famtripy Presstripy

Vyhodnocení a kontrola


6

Turistická Informační Centra (TIC)

Public Relations (PR)


2.1 Definování cíle propagační strategie Valašska Při tvorbě propagační strategie destinace je třeba brát v úvahu především charakter příjemců tj. cílových skupin, na které bude propagační kampaň zaměřena. S tímto aspektem je třeba definovat i cíle, jenž chce destinace resp. sdružení aktivizací propagačního mixu dosáhnout. Cíle je nutné definovat i s ohledem na průběžné vyhodnocování a kontrolu plnění přijaté propagační strategie. Sdružení, potažmo i jednotlivé obce musí vědět, za jakým účelem vytváří propagační mix, co od jeho aktivizace očekávají, co musí udělat a jaké komponenty využít, aby bylo dosaženo cíle. Takovýmto cílem může být například atrahování (přitažení) potenciálních návštěvníků do destinace, vytvoření, posílení, resp. změna image destinace, poskytnutí informace o destinaci apod. Definování cílů propagačního mixu Valašska Oslovení a atrahování potenciálních domácích a zahraničních návštěvníků k návštěvě, pobytu (dovolené) na Valašsku Využití sounáležitosti s již existující a vnímanou značkou turistického regionu „Severní Morava a Slezsko“ a turistické oblasti „Beskydy a Valašsko“ a vytvoření předpokladů pro pozitivní vnímání nové marketingové značky „Valašsko“ potažmo související nabídky turistických a produktových balíčků nově generovaných a propagovaných pod touto značkou – viz. grafický manuál loga Valašska.

Posílení image Valašska, jakožto turistické destinace jenž svým návštěvníkům a turistům nabízí nezaměnitelnou nabídku: o

o

o

o

Folklóru, zvyků, tradic a původních řemesel venkovského regionu Radegastovy Beskydy Valašské království Valašské muzeum v přírodě Architektury a historie Pustevny Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Valašské gastronomie slivovice frgály pivo Radegast valašské speciality Sportu a aktivní dovolené Pěší turistika v Beskydách Cykloturistika v Beskydách Hipoturistika a jezdectví Vodní turismus Golf • Beskydské golfové trio (Čeladná, Rožnov, Třinec – Těšínské Slezsko) • Golf pro začátečníky - golfové hřiště hotelu Horal


7


Zimní sporty • Horní Bečva • Javorníky – Kohútka • Pustevny • Velké Karlovice – Razula, Machůzky, Podťaté • Vranča – Nový Hrozenkov • Vsacký cáb – Vsetín

2.2 Výběr příjemců propagačních sdělení - cílové skupiny/trhy •

•

•

Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi, o senioři, o školní skupiny, Cílové skupiny dle motivace o zájemci o poznávání o golfová klientela, o firemní akce, o aktivní a rekreační sportovci, pěší turisté cykloturisté, lyžaři Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Rusko o Pobaltské země o Holandsko o Německo o Slovensko o Maďarsko

V kontextu výše definovaných cílů propagačního mixu Valašska je možné navrhnout nosné slogany které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin. Níže uvedené návrhy sloganů vzešly z jednání pracovních skupin turistické oblasti Beskydy a Valašsko fungující v rámci systému destinačního managementu turistického regionu Severní Morava a Slezsko: • • • •

„U nás bez hamburgerů“ (pro DCR) „Malebná příroda Beskyd a místní folklór“ resp. „Malebná příroda Beskyd a folklór Valašska“ „Beskydy – ráj aktivního odpočinku“ apod.

2.3 Vypracování rozpočtu propagačního mixu Vypracování rozpočtu na aktivizaci propagačního mixu je z hlediska úspěšnosti propagační strategie jeden ze základních kroků. Sdružení může k vypracování rozpočtu přistupovat různě. Jednou z možností je tvorba rozpočtu na základě očekávaných výsledků, přičemž nevýhodou této metody je, že nebere v úvahu vliv propagačního mixu na zvyšování návštěvnosti. Nejvýhodnější metoda, kterou může sdružení při vypracování rozpočtu využít, je metoda, která vychází z cílů destinace. Po definování cílů a určení rozpočtu na propagaci může sdružení vytvořit optimální propagační mix. Efektivnost propagační strategie destinace je možné vyhodnotit jen v případě, že byly cíle propagace jasně definovány, je možné porovnat očekávané výsledky (např. nárůst počtu turistů z daného Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

8


cílového trhu na než byla propagace zaměřena) s dosaženými a je možné využít výsledky výzkumu efektivnosti při budoucích strategických rozhodnutích. V zájmu dosažení efektivnosti a reálnosti propagační strategie destinace je třeba propagaci systematicky koordinovat. Pouze plánovaný a koordinovaný postup při výběru jednotlivých druhů a forem propagačních nástrojů přinese očekávaný užitek bez zbytečně vynaložených finančních prostředků. Je třeba vybírat i vhodná témata pro jednotlivé použité propagační nástroje, tak aby byla věrohodná, jasná a v souladu s propagovaným charakterem a strategií Valašska. V opačném případě hrozí, že nespokojenost návštěvníků, jejichž představa o možnostech CR v dané destinaci a očekávání spojená s jejich pobytem či návštěvou byla v rozporu s propagovanou nabídkou, přinese destinaci více ztrát než zisku a poškodí i její image na trhu cestovního ruchu.

2.4 Vypracování optimálního propagačního mixu Nositelem komunikačního sdělení v rámci realizované propagační kampaně destinace je komunikační médium. Klíčovým úkolem tak je vybrat správné médium, pomocí kterého bude možné dosáhnout maximálního efektu. Před tím než však sdružení začne vybírat nejvhodnější médium pro jeho propagační sdělení, měl by si odpovědět především následující otázky:

? k čemu má

dané propagační sdělení (tiskovina, DVD, katalog, leták, prezentace ne veletrhu apod.) sloužit, tj. jaký má splnit účel, a co očekáváme, že se následně bude dít: -

-

má propagační sdělení teprve potenciální turisty a návštěvníky destinace přilákat, navnadit, motivovat k návštěvě? nebo je určené pro turisty a návštěvníky jenž se pro pobyt v destinaci již rozhodli a má je tedy „pouze“ informovat o konkrétních možnostech v destinaci? na základě propagačního sdělení si má turista dále zjišťovat detailnější informace o destinaci, nebo si již objednat konkrétní služby, turistický produktový balíček u CK apod. ? má se jednat o plošné sdělení („u nás je krásně“) nebo sdělení cílené pro konkrétní segment turistů - rodiny s dětmi („ideální nabídka pro rodiny s dětmi“), senioři („bezpečné a vhodné pro seniory“), školní výlety („ideální pro organizované skupiny dětí“) apod. má zvýšit počet přijíždějících turistů do destinace nebo je pouze informovat o nových možnostech ? apod..

? komu je propagační sdělení určené Prioritně by se mělo vždy jednat o cílové trhy resp. cílové skupiny turistů a návštěvníků identifikovaných v analýze. Z odpovědi na tuto otázku vyplynou i požadavky na jednotlivé jazykové mutace. - má propagační sdělení oslovit domácí a/nebo zahraniční turisty a návštěvníky ? - má sdělení oslovit vybrané skupiny jako rodiny s dětmi, organizované skupiny, mladé páry či seniory apod.? - je sdělení a charakter nabízených služeb/aktivit/atraktivit určen pro domácí cílové skupiny v regionu a jeho nejbližším okolí nebo naopak je snahou oslovit turisty ve vzdálenějších oblastech ČR? - je propagační sdělení určené pro prezentaci a jednání na veletrzích a workshopech ? - apod.

? jak bude probíhat distribuce propagačního sdělení -

jakým způsobem (distribuční kanály) se propagační sdělení dostane k jednotlivým cílovým skupinám ? – poštou, prostřednictvím IC, emailem, prostřednictvím veletrhů a výstav CR, CK apod.


9


-

-

-

-

uživatel tj. turista a návštěvník se k propagačnímu sdělení dostane až v místě spotřeby tj. až po příjezdu do samotné destinace ? – v tomto okamžiku již plní především informační charakter, nebo se má jednat naopak o široce dostupné propagační sdělení „kdekoliv v ČR“- na letištích, nádražích ČD, IC, případně v zahraničí – zahraniční zastoupení ČR, ambasády, kulturní centra ?- má tedy teprve motivovat k návštěvě destinace, má být propagační sdělení volně dostupné tj. bezplatné nebo bude prodáváno za úplatu ? má být pro distribuci určena strategie intenzivní distribuce (typické pro levné informační materiály, které by turistům a návštěvníkům měly být dostupné obrazně na každém kroku), nebo naopak by mělo jít o selektivní (výběrovou) distribuci nebo dokonce o výhradní distribuci přes jedno místo (bod) v regionu a půjde tedy spíše o materiál dražší, schopný plnit i funkci jakéhosi suvenýru a často materiál placený, jaká bude časová využitelnost propagačního sdělení –např. image prospekt je víceletý tj. nemění se zde tak často „přenášené“ informace, nebo naopak např. materiál s nabídkou služeb skiareálů a skibusů pro danou zimní sezónu (SkiInfo Beskydy) má použitelnost pouhé 3-4 měsíce v dané sezóně.

Kombinace resp. vyhodnocení všech aspektů předchozích otázek tak může sdružení výrazně napomoci při zvolení vhodné formy propagačního nástroje, definování rozsahu / frekvence uveřejňování propagačního sdělení, u tiskových propagačních materiálů množství a určení cílových skupin resp. cílových trhů, kterým má být propagační sdělení určeno. Následující kapitola detailněji rozebírá charakteristiku a použití jednotlivých nástrojů a forem propagačního mixu destinace:

Tiskové propagační materiály a prezentace v tiskových médiích Audiovizuální propagace Webová prezentace destinace Výstavy, veletrhy a workshopy Famtripy a presstripy Turistická Informační Centra (TIC) Public Relations (PR)

Každý z uvedených propagačních nástrojů je rozebrán z několika úhlů pohledů, jsou specifikovány slabé a silné stránky, základní pravidla a charakter použití.

2.5 Zpětná vazba Z pohledu efektivního zajištění dlouhodobě fungujícího propagačního mixu destinace, je třeba, aby sdružení mělo k dispozici zpětnou vazbu. Jinými slovy, aby fungoval proces průběžného vyhodnocování použití jednotlivých nástrojů propagačního mixu destinace a především potom vyhodnocení jejich bezprostředního dopadu např. v podobě zvýšeného počtu příjezdů turistů a návštěvníků do destinace, zvýšeného zájmu o informace na TIC apod. Samotné vyhodnocování je třeba realizovat v kontextu s původním zaměřením propagačního sdělení na jednotlivé cílové skupiny. Na základě takto fungující zpětné vazby, je sdružení následně schopné průběžně optimalizovat jak použití jednotlivých propagačních nástrojů, tak i průběh celé propagační kampaně.

2.6 Tiskové propagační materiály a prezentace v tiskových médiích Každý tiskový materiál má svůj základní charakter resp. „poslání“ v kontextu s účelem za nímž je realizován, rozdělitelných do dvou základních skupin:

Image tiskové propagační materiály

Informační tiskové propagační materiály


10


2.6.1. Image tiskové propagační materiály Materiál s charakterem image materiálu ve své základní podstatě motivuje potenciální, doposud nerozhodnuté turisty k pobytu v propagované destinaci. Materiál tak slouží k prvotnímu oslovení a přesvědčení potenciálních turistů/návštěvníků ke zvolení pobytu v konkrétní turistické destinaci, bez hlubšího záměru poskytnout detailnější informace o jednotlivých službách CR v dané destinaci. Materiál s charakterem image materiálu by zároveň měl v potenciálním turistovi/ návštěvníkovi vzbudit zájem pro získání dalších detailnějších informací (tiskoviny, www, mapy ad.) o dané destinaci, místní nabídce služeb, možností turistického vyžití apod. Image materiál založený především na špičkové kvalitě fotografií, kvalitním grafickém pojetí i celkovém technickém pokud možno nápaditém, kreativním (odlišení od jiných destinací) zpracování. Do kategorie image materiálů můžeme částečně zahrnout i materiály typu pohlednice, skládačky a leporela s tím, že jejich hlavním účelem není turistu bezprostředně motivovat k výběru pobytu v dané destinaci (mohou však motivovat k návštěvě místních pamětihodností, atraktivit apod.), ale mají spíše charakter suvenýru či pěkné vzpomínky na destinaci (viz. níže). Image publikace obce, města Specifickou podobu image materiálů tvoří účelově vydávané publikace obce, města, sdružení v souvislosti s výročím obce či města. Image materiál mající podobu a charakter almanachu má význam resp. přínos především pro místní obyvatele, případně pro původní obyvatele, jenž navštívili obec, město v souvislosti s jeho výročím, případně pro úzkou skupinu sběratelů a/nebo odborníků (na přírodu, folklór, historii atd.). Z pohledu využití v oblasti podpory příjezdového CR do destinace má tento druh propagačního materiálu zcela minimální dopad. Suvenýr (leporela, pohlednice, plakáty, samolepky apod.) Pohlednice, leporela, plakáty, samolepky atd. představují tiskové propagační materiály jejichž účel nespočívá v motivaci či informování turisty o možnostech pobytu v destinaci, ale hlavním posláním propagačních materiálů tohoto typu je zprostředkovat turistovi pozitivní vzpomínku, památku na návštěvu v destinaci-suvenýr nebo pozdravit své příbuzné a známé zasláním pohlednice z pobytu v destinaci.

2.6.2. Informační tiskové propagační materiály Materiály informačně-propagačního charakteru prezentují již zcela konkrétní, adresně zaměřenou nabídku služeb CR (ubytovací, stravovací služby), turistických atraktivit (muzea, ZOO, skanzeny, aquaparky apod.), regionálních specifik (místní gastronomické speciality, kroje, apod.) v souladu s cílovými skupinami na něž je materiál zaměřen. Prioritně tak turistu jenž se pro svůj pobyt v dané destinaci rozhodl, např. na základě image a propagačních materiálů, informují o jednotlivých možnostech pobytu a nabídce služeb CR v destinaci. Přesto, že tyto materiály propagují již konkrétní nabídku atraktivit, služeb a zážitků jenž mohou turisté při pobytu v destinaci zažít, nepodávají turistovi detailní informace. Např. cykloturisté se tak z cykloturisticky zaměřeného propagačního dozví o jednotlivých atraktivitách na schématicky zakreslené cyklotrase v materiálu, nicméně pro samotný cyklotrekový výlet je nutné si zakoupit cykloturistickou mapu v detailnějším měřítku (1:50 000), v jednotlivých atraktivitách potom leporela,informační skládačky apod. Informace jsou tak ve srovnání s image materiály již daleko více konkrétnější s převažující mírou textové informace nad grafikou. Hlavním účelem je turistu především informovat o konkrétních možnostech a nabídce služeb v destinaci. Informačně – vzdělávací Specifickou skupinu propagačních materiálů tvoří materiály informačně – vzdělávacího charakteru, jejichž hlavní přínos je turisty nejenom informovat, ale populární formou vzdělávat. Materiály tohoto typu tak nachází široké uplatnění především pro organizované skupiny-školní výlety. Často se jedná o materiály vydávané účelově, mající vazbu na dané naučné téma např. materiál vydaný k naučné stezce, materiál k životě šlechtického rodu Habsburků apod.


11


Přesné určení cílových skupin příjemců a velikost cílových trhů na něž má být propagační kampaň destinace resp. jednotlivé vydávané tiskové propagační materiály zaměřeny, ovlivňuje celou řadu významných faktorů, které musí Sdružení před samotnou realizací propagační kampaně bedlivě zvážit. Přesné určení cílových skupin příjemců a velikost cílových trhů tak ovlivňuje především:

formu propagačního materiálu tj. prospekt, skládačka, katalog, leták, inzerát apod. technické provedení/ kvalita vydávaného propagačního materiálu od použití kvalitních, vysoce gramážových papírů s povrchovou úpravou až po papíry z nízkou gramáží a bez povrchových úprav (viz. nabídkové letáky obchodních řetězců). minimální náklad výtisků propagačních materiálů potřebu realizace materiálu v jednotlivých jazykových mutacích způsoby distribuce.

2.6.3. Obecné rady a doporučení (FAQ) Jednotlivé jazykové mutace vyznačit na titulní straně vlaječkami jednotlivých národností / států, čímž je zajištěna prvotní orientace klienta. Na všech propagačních materiálech podle zamýšleného pokrytí a cílových skupin vždy uvádět logo destinace Valašska (viz. grafický manuál loga Valašska), pokud se jedná o materiály určené pro místní klientelu a návštěvníky z blízkého okolí, logo turistického regionu Severní Morava a Slezsko pokud se jedná o materiály určené plošně pro celý český trh a dále logo Czech Republic, zejména u materiálu určených pro zahraniční klientelu,

Používat vždy kvalitní barevné / černobílé fotografie. S ohledem na charakter a účel propagačního materiálu volit vhodné kompozice fotografií, pokud možno vždy zachycují požadovanou atmosféru a postavené na lidech (cestovní ruchu je pro lidi!). Fotografie dynamické, vyjadřující radost, pohodu z pobytu v dané destinace resp. image tak, jak se daná destinace profiluje vůči identifikovaným cílovým skupinám turistů a návštěvníků a využívat tedy hlavních produktů (symbolů) dané destinace (např. slivovice – „Silné přivítání na Valašsku“, fotografie spokojeného, usměvavého klienta jak od místních, v krojích oblečených hostitelů dostává na uvítanou štamprli slivovice). Dodržovat obecná pravidla/doporučení platná pro jednotlivé druhy/formy tiskových propagačních materiálů (využívat k tomu konzultací se specializovanými pracovišti jak na reklamní problematiku – reklamní agentury, tak na problematiku cestovního ruchu, např. DMMS, o.p.s., Valašské království s.r.o. atd.). Pokud možno vždy zajistit participaci na bázi partnerství více regionálních subjektů při přípravě i samotné realizaci tiskového propagačního materiálu za širší zájmové území dané destinace. Vždy je nutno zvažovat finanční náročnost materiálu a jeho pozitivní dopad, tj. příjezd návštěvníka/ turisty do regionu. Je tedy návštěvník / turista s pomocí témat(u) / produktu(ů) CR, obsažených v daném materiálu schopen a ochoten strávit v regionu několik hodin, jeden den, dva nebo více dnů a tím zde utratit za doprovodné služby odpovídající finanční částky.


12


Při realizaci propagačních materiálů a dle jejich charakteru se snažit o využití vhodných finančních nástrojů, jako např. spolufinancování více partnery, spolufinancování z finančních prostředků EU a dalších dotačních titulů atd. Zvolit nejvhodnější formu propagačního materiálu zda se má jednat o: obecný image materiál, který bude distribuován zdarma s prioritním účelem nalákat potenciálního domácího / zahraničního turistu k příjezdu do destinace materiál informačního charakteru, který bude distribuován zdarma, prostřednictvím …? s prioritním účelem informovat turistu jenž již přijel do destinace o možnostech strávení pobytu v destinaci, mapa se zákresy jednotlivých atraktivit apod. prodejní materiál – typu cyklomapa Shocart v M1: 50 000, pohlednice, leporelo apod. Klíčovým momentem je zajištění distribuce již realizovaného propagačního materiálu vzhledem k identifikovaným cílovým skupinám uživatelů. Častým problémem však bývá, že materiály jenž jsou prioritně určeny k nalákání turistů do destinace zůstávají pouze v dané destinaci tj. není zajištěna jejich správná distribuce na požadované cílové trhy. Je třeba dbát na aktuálnost u již realizovaných propagačních materiálů tj. není možné distribuovat materiály u nichž je valná část informací neaktuální. Důležitá je taktéž tzv. morální životnost propagačního materiálu související se světovými/evropskými trendy a požadavky na informace v oblasti CR resp. požadavky na formu a grafické zpracování propagačních materiálů.

2.6.4. Vybrané formy tiskových propagačních materiálů •

Leták Obvykle jsou využívány na podporu speciálních akcí. Mají za úkol vzbudit pozornost, vyvolat zájem, připomenout nebo upozornit na akci tam, kde krátkost času neumožňuje využít jiné prostředky. Text i grafická úprava letáku je co nejjednodušší, titulek výrazný, protože jestli nezaujme příjemce na první pohled, obvykle končí v koši. Důležitou součástí letáku jsou kontaktní údaje na destinaci resp. subjekt jenž leták vydává. Leták může být vydáván a distribuován samostatně, nebo může být vkládán do denního tisku, nejčastěji buď jako součást regionální přílohy některého z celorepublikově vydávaných deníků (MF Dnes, Právo, Lidové noviny apod.) nebo jako součást regionálních deníků.

•

Prospekt Podává vyčerpávající informace o destinaci a vede k rozhodnutí. Text prospektu je věcný, informativní, pravdivý, aktuální. Na kvalitu zpracování a design prospektu destinace je třeba klást velký důraz. Prospekt musí být zpracován v jednotlivých jazykových mutacích v kontextu s identifikovanými cílovými trhy resp. cílovými skupinami návštěvníků a turistů. Standardní obsah prospektu : Logo destinace Fotografie charakteristické pro destinaci Mapu destinace s popisem a příjezdovými trasami do ČR a do destinace Základní charakteristiku a fakta o destinaci Popis poskytovaných služeb Seznam atrakcí a zajímavostí Informace o dopravní dostupnosti destinace Informace o dopravě v destinaci Důležitá telefonní a faxová čísla, emailové adresy Odkaz na webovou stránku Další důležité údaje.

•

Katalog destinace Podává stručné informace o nabídce destinace tak, aby se potenciální návštěvník mohl lehce orientovat a měl usnadněný výběr. Textová část katalogu obsahuje základní informace a popis destinace, grafická část fotografie. Vzhledem k charakteru produktu je kladen vysoký důraz na


13


kvalitu fotografií, a to jak na kvalitu technickou (min. 300 DPI), tak na kvalitu obsahovou (motivační fotografie, zaměřené na požadavky vybraných cílových skupin). Jazykové mutace se opět řídí pravidlem identifikovaných cílových trhů resp. cílových skupin návštěvníků a turistů. Součástí katalogů může být i objednávkový formulář, odkaz na webové stránky destinace, telefonický, faxový a e-mailový kontakt, adresa. Katalogy jsou obvykle distribuovány prostřednictvím direct mailu stávajícím resp. potenciálním návštěvníkům, resp. tzv. ovlivňovatelům trhu (cestovní kanceláře, personální útvary velkých podniků, zahraniční zastoupení ČR/CzT atd.), kdy nezbytnou součástí je osobní dopis, kdy se příjemce direct mailu oslovuje jménem (Vážený pane Nováku…). Cílem katalogů distribuovaných prostřednictvím direct mailu je jednotlivě oslovit co největší počet pokud možno co nejpřesněji definovaných členů vybrané cílové skupiny. Dalším neméně významným distribučním kanálem katalogů jsou výstavy a veletrhy CR, jichž se destinace resp. sdružení účastní a kdy si potenciální zájemce o destinaci má možnost vzít katalog na prezentačním stánku dané destinace navíc je zde možnost osobního kontaktu a diskuse s představitelem/zástupcem destinace.

•

Kalendář (nástěnný, stolní, plošný plánovací, diář apod.) Vzhledem k faktu, že ho majitel bude používat po celý rok, měl by mít atraktivní námět. Použity mohou být barevné či černobílé fotografie, text by se měl omezit na název slogan destinace. Nesmí chybět logo. Principielně jde tedy rovněž o image materiál s pouze základními informacemi (např. www stránky).

•

Inzerát Inzerát má obvykle čtyři části, a to Titulek (headline) – vyjadřuje hlavní příslib (např. slunce, sportovní nebo kulturní vyžití, ale i přijatelnou cenu apod.), a proto by neměl obsahovat zápor, aby si návštěvník, turista destinaci nespojoval s něčím negativním. V titulku je obvykle uveden název značky (např. název destinace-Valašsko), měl by budit zvědavost, být jasný a lehce srozumitelný. Text (copy) – obsahuje fakta, neměl by obsahovat fráze, je věcný a psaný řečí cílového segmentu. Závěr (claim) – je poslední informací, kterou si příjemce komunikačního sdělení přečtě. Obvykle mu zůstane nejdéle v paměti, a proto zpravidla obsahuje určitou výzvu, apel. Často je v závěru inzerátu uváděn slogan destinace. Vizuál – obrázek opticky vyjadřuje stejný příslib jako titulek nebo sním alespoň koresponduje. Použití fotografie je vždy lepší než použití ilustrace, a při výběru mezi barevným a černobílým provedením je preferována barevná verze. V cestovním ruchu bývá často součástí inzerátu kupón. Kupón umožňuje přímý kontakt s návštěvníkem destinace a pomáhá tak zpětně získat nejen informace o příjemci tj. o přijíždějícím turistovi/ návštěvníkovi destinace, ale i jeho názory a postřehy. Může obsahovat anketní otázku, objednávkový formulář, poukázku na dárek, poukázku na cenovou slevu, gratis službu, případně může jít o soutěžní kupón. Inzerát rozčleněný na několik na sebe navazujících částí tvoří inzertní seriál. Při inzertním seriálu je třeba dbát na to, aby příjemce komunikačního sdělení pochopil návaznost jednotlivých inzerátů. Měly by být uveřejňovány v jednom médiu měly by mít stejnou velikost a design. Úspěšnost inzerátu ovlivňuje především výběr média, způsob propojení s jinými reklamními prostředky destinace, frekvence opakování, celkový design, srozumitelnost komunikačního sdělení apod.


14


•

Zasílání pravidelných zpráv médiím, tiskové zprávy

Zasílání zpráv médiím probíhá především podle plánu akcí např. zahájení provozu skibusů nebo cyklobusů v začínající zimní /letní sezóně, vydání nových propagačních materiálů, organizování různých aktivit apod. Pravidelným zasíláním zpráv, komunikací s jednotlivými médií, s ČTK apod., dochází tímto k dlouhodobému vytváření vazeb a komunikačních kanálů mezi médii resp. jednotlivými novináři, publicisty píšících o destinaci a sdružením koordinující CR v destinaci. Při přípravě zprávy pro tisk (tiskové zprávy) je třeba klást důraz především na první odstavec, který by měl dát odpověď na otázky:

Co ? Kde ? Proč ? Kdo ? Kdy ?

Tisková zpráva musí obsahovat kontakt na oznamovatele – jména, telefonní čísla, email. V záhlaví by měl být krátký a výstižný název. Jasný a jednoznačný slovosled, text bez nadsázek, max. 1 strana A4 Tisková zpráva může být pro podtržení textu doplněna fotografií (-fiemi) s popisem, v dostatečně vysoké kvalitě a měla by vždy zachycovat lidi při akci a vyznít spontánně. Většina propagačních nástrojů může mít i virtuální tj. elektronickou podobou ať již ve formě webových prezentací, DVD nosičů, MMS tapet na mobilní telefony, informačních kiosků apod. Noviny vydávané sdružením cestovního ruchu jsou obvykle nevýdělečná periodika vydávaná za účelem vytvoření nebo udržení kontaktů s místními obyvateli, návštěvníky a veřejností. Noviny pro vnitřní použití se vydávají v zájmu zabezpečení komunikace se zaměstnanci a obyvateli destinace. Obvykle mají novinový formát, aby byly podobné novinám, na které jsou čtenáři zvyklí. Zpravidla je lehké je reprodukovat a také relativně málo nákladné. Při rozhodování, zda noviny vydávat, musí sdružení přijmout rozhodnutí ohledně distribuce, ceny či případných reklam zařízení cestovního ruchu apod. Hlavním cílem novin pro vnější použití – magazínu destinace je vytvořit kontakt se skupinami nebo jednotlivci mimo destinaci za účelem zlepšení pověsti, podněcování různých typů spolupráce a zvýšení zisku. Jejich styl musí být jiný než styl novin pro vnitřní použití tj. musí být použit kvalitní tisk a papír, barevné fotografie. Obvykle mají formu magazínu a jejich distribuce probíhá poštou zdarma.

2.7

Audiovizuální propagace

Audiovizuální propagace patří mezi nejúčinnější formy komunikace. Jedná se především o televizi, uzavřené televizní okruhy – místní kabelové televize, kino a rozhlas. Specifickou formou audiovizuální propagace jsou potom propagační prezentace na CD, DVD případně dnes již však zastaralých VHS mediích.

2.7.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) Při výběru a následném schvalování námětu, scénáře a následně hotového spotu se sdružení musí zaměřit na to: zda je ze spotu vidět a slyšet strategie destinace zda spot ukazuje charakter destinace a její atmosféru zda spot ukazuje nejhezčí části a detaily destinace Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

15


zda je spot jasný a lehce srozumitelný aby délka trvání byla cca 30 sekund aby byl vizuální vjem prioritní a nepřevažovala slova Zvuková propagace realizovaná především prostřednictvím rozhlasu postrádá vizuální stránku, a proto by měl být velký důraz kladen na jasnost a srozumitelnost textu. Výhodou rozhlasového spotu je jeho flexibilita a relativně nízké náklady například oproti televizi. Nevýhodou je, že může zprostředkovat pouze audio sdělení.

2.8 Webová prezentace destinace / e-marketing Internet patří k nejrychleji se rozvíjejícím komunikačním nástrojům dneška a přináší zásadní změny do klasické komunikace mezi destinací, jejími návštěvníky, obchodními partnery, veřejností apod. Webové prezentace prostřednictvím jednotlivých internetových stránek (www) umožňuje zveřejnit na internetu informace o destinaci, dává možnost objednat pobyty nebo služby a prostřednictvím elektronické pošty (e-mailu) umožňuje rychlou a efektivní zpětnou vazbu a výměnu informaci mezi destinací a trhem. Webové prezentace tvoří nedílnou součást marketingu destinace. Na internetu se prezentují destinace, informační kanceláře CR, samostatné hotely, hotelové řetězce působící v destinaci apod. Potenciální návštěvník může navštívit vybranou webovou stránku, vyplnit formulář a získat informace, případně si rezervovat pobyt v příslušné destinaci. Prezentace na internetu přináší výhody pro obě strany tj. subjekty nabízející své služby CR na jedné straně a potenciální, poptávající klient na straně druhé, je však důležité, aby potenciální návštěvník dostal informace okamžitě a v požadované jazykové mutaci. Výhody prezentace na internetu:

dostupnost 365 dnů v roce nízké náklady (především ve srovnání s tiskovými propagačními materiály) možnost barevné prezentace s využitím 3D technologií možnost přenosu audio a video záznamu interaktivnost prostředí možnost segmentace návštěvníků – uživatelské profily možnost sledování a vyhodnocování návštěvnosti webových stránek (využitelnost i při přípravě tiskových propagačních materiálů) možnost získání zpětné vazby od návštěvníků webových stránek možnost obsáhnout jinak nedosažitelné trhy

Sdružení může možnosti, které internet nabízí, využít ve všech oblastech marketingu, především potom: Poskytování informací Podporu prodeje Zasílání direct mailů Komunikaci s návštěvníky Public relations Publicitu Komunikaci s dodavateli resp.s regionálními partnery Pro interní účely (výzkum – návštěvnosti, cílových skupin; školení zaměstnanců; organizaci diskusních fór s odborníky; komunikaci se zaměstnanci apod.) Webové stránky destinace musí být atraktivní, aktuální a musí mít zajímavý obsah, aby přilákaly návštěvníky. Využívání možností počítačové grafiky, 3D zobrazovacích počítačových technologií, přenosu zvuku i obrazu umožňuje destinaci začlenit do své webové prezentace videosekvence.


16


Při tvorbě webových stránek destinace by si sdružení mělo zodpovědět následují otázky:

? -

Za jakým účelem chce sdružení destinaci prezentovat na internetu ? Budou stránky destinace vypadat jako elektronická brožura, nebo budou sloužit ke komunikaci se stávajícími i potenciálními návštěvníky, regionálními partnery ad. ? Bude sdružení prostřednictvím webových stránek poskytovat informace o destinaci, prodávat nebo umožňovat rezervaci ? Chce sdružení získat nové trhy a zvýšit prodej ? Proč by měl chtít někdo navštívit webové stránky právě této destinace ? Co zajímavého o destinaci je možné na webových stránkách prezentovat ? Jak návštěvník stránky nalezne ? Proč se bude chtít návštěvník na webové stránky destinace znovu vrátit ? motivační faktory ? Proč by měl chtít na stránkách destinace inzerovat subjekt své služby ?

Tvorba webových stránek se musí stát integrální součástí marketingového plánu destinace a ve většině případů by měla být ponechána odborníkům na design a programovou strukturu stránek. Obsah webových stránek je velmi důležitý a jeho obnovování je značně náročné i proto, že uživatelé internetu nemají rádi statické stránky. Na druhou stranu obsah webových stránek úzce souvisí resp. je často limitován technickými možnostmi internetového připojení uživatele. Je vhodné tedy odlišit image část stránek (fotografie, spoty atd.) a informační část (např. kalendář akcí). Webová stránka určená veřejnosti tj. všem potenciálním turistům a návštěvníkům destinace by měla obsahovat: Základní informace o destinaci, kontaktní adresu informační kanceláře cestovního ruchu, telefonní a faxová čísla, interaktivní e-mailovou adresu Informace o ubytovacích, hostinských a doplňkových službách s fotografiemi či videosekvencemi Noviny nebo magazín destinace v digitální podobě Aktuální informace i plánovaných akcích Přehled článků o destinaci v tisku Informace o oceněních, kterých se destinaci a firmám resp. regionálním partnerům spojených s cestovním ruchem a jejich zaměstnanců v destinaci dostalo Soutěžní otázky Zajímavé příběhy z dění v destinaci Aktuální ceník různých služeb Objednávkový formulář na ubytovací služby Reklamní bannery regionálních partnerů

2.8.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) Dle současných trendů v oblasti webových stránek jsou doporučovány tzv. uživatelské profily, kdy se uživatel webových stránek rychle a snadno dostává k relevantním informacím dle zvoleného uživatelského profilu. Zásadní chybou, je když sdružení webové stránky destinace pravidelně neaktualizuje, což ve svém důsledku může vést až k postupnému vytváření negativního obrazu, image o dané destinaci. Webové stránky destinace musí být vybaveny plnohodnotnými jazykovými mutacemi a dále jsou doporučovány interaktivní (on-line) prolinky na nejvýznamnější turistické atraktivity a subjekty cestovního ruchu včetně přímého prolinku na TIC a prolinku na internetové stránky www.tourisms.cz, jakožto oficiálního boardu turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Je vhodné, když jsou na internetových stránkách destinace vedle základních informací o možnostech a nabídce jednotlivých služeb CR v destinaci, prezentovány taktéž konkrétní turistické produkty a produktové balíčky CR, případně je uveden interaktivní on-line odkaz na www.tourisms.cz, kde je v rámci turistické oblasti Beskydy a Valašsko prezentována komplexní nabídka produktů a produktových balíčků za tuto oblast.


17


2.9 Výstavy a veletrhy a workshopy Obecným předmětem veletrhů a výstav je široká škála událostí připravených tak,aby se na nich sešli ti, kteří si přejí diskutovat a věcech společného zájmu a budovat tak vzájemně dobré vztahy. Před samotnou účastí na veletrhu či výstavě si sdružení cestovního ruchu resp. všechny subjekty, jenž se chtějí na výstavě/veletrhu prezentovat musí zjistit jejich skutečný obsah (některé výstavy/veletrhy CR jsou zaměřeny pouze pro touroperátory např. „MADI“, sekce Go v rámci veletrhu „Regiontour a Go“ v Brně je výhradně zaměřena na touroperátory a CA, naopak sekce Regionotur je zaměřena na prezentaci domácích regionů a turistických oblastí,podobně i menší regionální výstavy jsou často zaměřeny výhradně na koncové spotřebitele např. výstava Dovolená a Regin v Ostravě, regionální výstavy CR v Olomouci či Hradci Králové. Významné je také zjištění proporciálního složení návštěvníků tj. jejich segmentace. Jelikož finanční prostředky na zajištění výstavní / veletržní expozice představují vždy nemalé finanční prostředky mělo by si sdružení odpovědět především následující otázky:

? -

-

potřebuje se destinace prezentovat na domácím/zahraničním veletrhu / výstavě ? v případě, že ano tak na kterých ? (viz. přehled) které cílové destinace a cílové skupiny/segmenty předpokládá sdružení v rámci účasti na veletrhu oslovit ? čím se na výstavě/veletrhu bude destinace prezentovat ? má sdružení dostatečné zásoby propagačních/prezentačních materiálů v potřebných jazykových mutacích ? má dostatečné množství a kvalifikovaného personálu pro zajištění výstavní expozice? má sdružení za destinaci zpracovány a v praxi ověřené konkrétní turistické produkty a produktové balíčky, jenž bude chtít prezentovat na veletrhu ? v případě konkrétního zájmu klienta o produktový balíček, bude sdružení schopno na místě zprostředkovat (prostřednictvím místní CK) prodej ? bude sdružení na veletrhu prezentovat nabídku destinace samostatně, nebo se bude aktivně podílet/účastnit s regionálními partnery, nebo jen využije např. prospektový servis partnerů (CzT, DMMS atd.)? bude sdružení využívat společné expozice zlínského případně moravskoslezského kraje, případně expozice na zahraničních výstavách a veletrzích podporovaných agenturu CzechTourism ? • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Domácí veletrhy CR RegionTour 2006, 12. – 15. leden 2006 Euroregiontour Jablonec n. Nisou, březen 2006 Infotour a cykloturistika Hradec Králové, cca 20. března 2006 Mobil Salon České Budějovice, 7. – 9. dubna 2006 MADI, 8. – 10. listopadu 2005 Dovolená a region Ostrava, 21. – 23. dubna 2006 Zahraniční veletrhy s podporou CzT – hrazená výstavní plocha Vakantiebeurs Utrecht , 10. – 15. leden 2006 CBR Mnichov, 18. – 22.února 2006 ITB Berlín, 8. – 12. března MITT Moskva, 22. – 25. března 2006 TT Varšava 2006, 22. – 24. září 2006 Otdych Moskva, 21. – 24. září 2006 WTM Londýn, 14. – 17. listopadu 2005, 2006 TUC Lipsko, 16. – 20. listopadu 2005, 2006 Glob Katovice, duben 2006 Slovakiatour Bratislava, 26. - 29.leden 2006 Vybrané zahraniční veletrhy podporované CzT a s účastí DMMS o.p.s. Vakantiebeurs Utrecht , 10. – 15. leden 2006 MITT Moskva, 22. – 25. března 2006 WTM Londýn, 14. – 17. listopadu 2005, 2006


18


2.9.1. Obecné rady a doporučení (FAQ) Jestliže se tedy sdružení rozhodne k účasti na veletrhu/ výstavě/ workshopu, je při plánování je tak třeba mít na zřeteli: Cíle veletrhu/ výstavy/ workshopu Program veletrhu/ výstavy/ workshopu Plán výstaviště Časový harmonogram včetně časového horizontu dalších, domácích / zahraničních výstav a veletrhů Postavení stánku Kalkulaci nákladů Reklamní kampaň veletrhu/ výstavy/ workshopu Práce se sdělovacími prostředky Komunikaci se zainteresovanými regionálním partnery Logistiku Průběh veletrhu/ výstavy/ workshopu Personál na stánku,expozici Kontrolu úspěšnosti –bezprostřední hodnocení návštěvníky veletrhu Práce po ukončení veletrhu – likvidace, demontáž expozice Vyhodnocení účasti- zpětná vazba Oslovení potenciálních návštěvníků, kteří se na expozici zastavili, kontaktování a rozvoj spolupráce s nově kontrahovanými partnery Sdružení by mělo konzultovat návrh výstavní/veletržní expozice s architektem tak, aby byl v souladu s design-manuálem a aby koncepce účasti na výstavě/veletrhu včetně realizace expozice byla v souladu se strategií public relations a posilovala pozitivní image destinace. V případě účasti na mezinárodním veletrhu/výstavě/workshopu je třeba zabezpečit dostatek materiálů v cizích jazykových mutacích. Účastí na výstavě/veletrhu sdružení sleduje posílení kladných vztahů destinace s veřejností, budování dobrého jména, pověsti – public relations. Veletrh/výstava poskytuje příležitosti setkávat se stávajícími návštěvníky a kontaktovat nové, přijímat objednávky, prezentovat nové produkty CR a produktové balíčky, produktové řady, sledovat rozšíření trhu, zlepšit pozice na trhu apod. Dalším cíle může být dosažení nového cílového trhu, zvýšení stupně známosti /popularity destinace na trhu, sledování aktivit konkurence, získání všeobecných informací o trhu, prosazení nových marketingových strategií, prosazení nového obrazu destinace-nové asociační produkty, péče o kontakty apod. Sdružení by mělo svou účast na výstavě/veletrhu/workshopu oznámit médiím a to buď zasláním ziskové zprávy, nebo svoláním tiskové konference ať již v destinaci před samotnou konferencí či v místě samotné výstavy/veletrhu většinou v tiskové místnosti - press room výstaviště.

2.10 Famtripy, presstripy Stále významnějším marketingovým nástrojem se v poslední době stávají tzv. famtripy a presstripy, kdy sdružení pozve v případě famtripů cestovní kanceláře a touroperátory, v případě presstripů potom novináře na návštěvu destinace, připraví jim prohlídku a upozorní je zajímavosti destinace. Famtripy a stejně tak i presstripy jsou považovány za jeden z nejefektivnějších způsobů jak destinaci představit CK, touroperátorům/ novinářům. Článek o destinaci napsaný profesionálním novinářem po absolvovaném presstripu, publikovaný v renomovaném médiu přináší destinaci daleko větší efekt, než tištěná reklama. Podobně pro cestovní kancelář, touroperátora jenž má možnost otestovat na místě kvalitu jednotlivých poskytovaných služeb, případně kvalitu nabízených produktových balíčku Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

19


v destinaci má femtrip nezaměnitelný přínos. Navíc famtrip poskytuje možnost přímé, vzájemné komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty tj. CK, touroperátory na jedné straně a místními podnikatelskými na straně druhé. Cílem famtripu i presstripu je poskytnout zúčastěným CK, touroperátorům/ novinářům bezprostřední zkušenost z pobytu, umožnit jim vytvořit si určité mínění o destinaci a eventuálně oslovit nabídkou destinace vybraný segment. Podobně jako u zasílání pravidelných tiskových zpráv jednotlivým médiím, plní i presstripy významnou úlohu při vytváření dobrého pracovního vztahu s novináři. Společnost Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. úspěšně realizovala v uplynulých dvou letech ve spolupráci s vládní agenturou Czech Tourism několik famtripů a presstripů v rámci celého turistického regionu Severní Morava a Slezsko. V rámci famtripů a presstripů jenž byly realizovány na území turistické oblasti Beskydy a Valašsko se zapojilo významné množství regionálních podnikatelských subjektů.

2.10.1.

Obecné rady a doporučení (FAQ)

Využít průběžných nabídek DMMS o.p.s. / CzT pro zapojení se do organizačního zajištění famtripů a presstripů. Nabídka femtripu resp. to co chce famtrip/presstrip účastníkům v průběhu pobytu představit musí být konkrétní, ideální je prezentovat resp. prakticky si vyzkoušet přímo jednotlivé produktové balíčky. Program famtripů a presstripů musí být vždy připraven do nejmenších detailů, včetně časového harmonogramu, programové náplně famtripu/presstripu. Účastníkům famtripů/presstripů je vhodné před příjezdem resp. bezprostředně po příjezdu do destinace poskytnout podkladové informační, propagační materiály včetně programu famtripu. Zapojení a místních podnikatelských subjektů do famtripů a presstripů je klíčové, včetně jejich finanční participace např. ve formě bezplatného poskytnutí ubytování a stravy pro účastníky famtripu /presstripu tj.zástupce CK/novináře. Pro zvýšení efektu se doporučuje zpracovat po proběhlém famtripu/presstripu tiskovou zprávu, včetně uvedení výstupů a poznatků z famtripu/presstripu na webové stránky.

2.11 Turistické informační centrum (TIC) Pro definování standardů služeb poskytovaných v turistické destinaci jednotlivými Turistickými Informačními Centry (TIC), bylo využito materiálu s názvem „ABECEDA turistického informačního centra“ zpracovaného a vydaného Asociací turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR) v říjnu 2005. A.T.I.C. ČR je cechovní organizací Informačních center (kanceláří), která zajišťují činnost v cestovním ruchu a tím pomáhají rozvoji cestovního ruchu v ČR. TIC sdružená v asociaci zaručují ve vztahu k turistům a návštěvníkům určitý standard a kvalitu poskytovaných služeb, využívají systému jednotného značení se standardizovanými rozměry jednotlivých označovacích prvků. TIC sdružená v A.T.I.C. navíc v rámci svého členství využívají servis služeb poskytovaný asociací.

2.11.1.

Definice turistického informačního centra (TIC)

Turistické informační centrum či středisko (dále jen TIC) je účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, region, turistická oblast) komplexní informace o všech službách souvisejících s cestovním ruchem.

2.11.2.

Funkce informačního centra

V rámci svého poslání plní následující funkce: 1. TIC shromažďuje informace a vytváří komplexní databanku cestovního ruchu dané oblasti (dále jen databanka). Databanka obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace, tj.informace o oblasti svého působení, jejích atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti, kulturních, sportovních programech a dalších akcích Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

20


podle zaměření regionu. Základní podmínkou tvorby databanky je soustavnost, úplnost a aktuálnost. Turistické informační středisko shromažďuje, zpracovává a průběžně ověřuje informace na základě předem stanovených zásad dokumentační činnosti tak, aby databanka poskytovala aktuální, objektivní a komplexní přehled o možnostech cestovního ruchu v oblasti jeho působení. 2. TIC poskytuje všemi dostupnými formami (verbálně, telefonicky, prostřednictvím tiskovin a technických prostředků) veřejnosti informace uložené v databance. Formu bezprostředního styku s veřejností a jeho rozsah si stanoví podle individuálních podmínek odpovídajících potřebám cestovního ruchu v oblasti svého působení. Permanentní celoroční informovanost o oblasti svého působení zajišťuje dle svých možností zveřejněním databanky prostřednictvím vlastních průběžně aktualizovaných, celoročně dostupných internetových stránek. 3. TIC může při výkonu své činnosti také nabízet další služby související s cestovním ruchem (např. působit jako cestovní agentura v rozsahu § 3 odst. 3 zákona č. 159/99 Sb.), pokud jsou poskytovány v souladu s platnými právními předpisy a jestliže nenaruší komplexnost, objektivitu a kvalitu poskytovaných informací. TIC musí být připojeno k internetu, informace jsou poskytovány v českém a minimálně jednom světovém jazyce.

2.11.3.

Pozice TIC v cestovním ruchu

TIC má nejlepší předpoklady být nejdůležitějším článkem praktické propagace města, okolního regionu i celého státu. Jeho úkolem je zdarma poskytnout návštěvníkovi všechny důležité informace a navázat s ním lidsky přívětivý kontakt, aby byl při pobytu spokojen, aby jeho pobyt byl co nejdelší, pro region ekonomicky přínosný a aby se do něj i opakovaně vracel. Současně TIC získává nezprostředkovanou zpětnou vazbu v podobě přehledu o potřebách turistů a návštěvníků místa působnosti TIC, oblasti, regionu, popř. i státu.

2.11.4.

Právní forma TIC

Vzhledem k neuspořádané a legislativou neupravené situaci v otázce právní formy zřizovatele existují v České republice různé právní formy zřizovatelů TIC. Z průzkumu Asociace turistických informačních center (A.T.I.C. ČR) vyplynulo, že nejčastějším zřizovatelem TIC je obec. Vzhledem k náplni činnosti TIC však vždy zůstane rozhodující rozsah a kvalita poskytovaných služeb v hlavní činnosti, tzn. při bezplatném poskytování informací, a nikoli právní forma existence TIC. Ta v ČR může být: • příspěvkovou či rozpočtovou organizací státní správy • orgánem samosprávy • příspěvkovou nebo rozpočtovou organizací samosprávy • obecně prospěšnou společností • zájmovým sdružením právnických osob • nadací či fondem • občanským sdružením • společností s ručením omezeným • akciovou společností • veřejnou obchodní společností • družstvem • fyzickou osobou

2.11.5.

Technické prostředky a vybavení

Místo a nájemní smlouva Pro provozování je nejvýhodnější prostor patřící městu, který je umístěn v přízemí budovy na frekventovaném místě v centru, nejlépe na náměstí a přístupný z ulice. Velmi důležitá je možnost informace veřejnosti o nabídce provozovaných aktivit a zboží prostřednictvím výlohy nebo alespoň vitríny (co není vidět, to se neprodá). Vzhledem k požadavkům živnostenského úřadu je nutno na


21


dveře umístit informace o provozovateli (jméno, adresa, telefon a otvírací dobu, kterou lze upravovat). Tento prostor je vhodné pojistit proti vloupání a aktuálním živlům.

Provozní záležitosti Uzavřít smlouvy s dodavateli – energie, vody, tepla Vybavení nábytkem Při návrhu vybavení TIC je třeba mít na mysli počet a organizaci pracovišť. Je třeba vyčlenit prostor pro: - pracoviště operátora informačního systému s počítačem a tiskárnou - jednací místo pro styk s klientem (stolek a 3 židle) - prodejní pult s pokladnou (navrhnout s policí na tašku zákazníka) - prodejní regály - příruční sklad - sociální zázemí (věšák na kabáty, police na tašky, vařič na kávu, stolek na nádobí, lednička) - prostor pro další kancelářskou techniku (telefon, fax, kopírka, videopřehrávač, rádio) - stojan na propagační materiály určené k volné distribuci Umístění nábytku by mělo zaručovat všem pracovníkům i návštěvníkům dostatečné prostory pro pohyb. Jako podlaha se osvědčuje dlažba, která se dá snadno setřít. Vzhledem k velké frekvenci zákazníků se nedoporučují jakékoliv koberce. Zhoršují prašnost prostředí, která výrazně zvyšuje poruchovost počítačů a působí i zdravotní problémy. Výzdoba Na stěnách prostoru kanceláře TIC by měla být na přístupném místě dostatečně velká mapa města, případně i okolního regionu pro názornou práci se zákazníkem. Není na škodu i velká letecká fotografie historického centra města. Další výzdoba by měla být zaměřena na propagaci daného regionu – plakáty, obrázky a fotografie. Je dobré nezapomenout na trochu zeleně – v případě nedostatku světla i umělé. Telekomunikační prostředky Kancelář TIC musí být vybavena minimálně jednou telefonní linkou. Pokud se TIC nachází v místě vyšší turistické atraktivity je vhodné mít dvě telefonní linky. Druhým neméně významným komunikačním prostředkem je Internet. Nejvhodnější je mít časově neomezené připojení pevnou linkou a tím i k dispozici e-mailovou poštu po celou, nejen provozní, dobu Součástí vybavení kanceláře by měl být fax, což je vhodné nejen pro provoz TIC, získávání a zaslání informací, dokladů, dokumentů, ale i jako služba veřejnosti. Počítače, software, výstupy dat Každé informační centrum by mělo být vybaveno tiskárnou a kopírkou. Každý zaměstnanec poskytující informace klientům TIC musí mít k dispozici vlastní počítač, aby bylo umožněno vyhledávání v PC při současné obsluze klienta na telefonu i v kanceláři TIC. Parametry PC se odvíjí od softwarového vybavení nezbytného k poskytování informací. Dostatečná kapacita a rychlost PC by měly zajistit pohotovou obsluhu v rámci operačního programu např. Windows XP (word, excel, powerpoint, …), při vyhledání v interní databance (viz 3.1.), vyhledávání autobusových spojů (ABUS), vlakových spojů (IDOS), informací na internetu, při přípravě cestovního itineráře (ROUTE 66 apod.), v prohlížeči (fotografií apod.), vedení skladu a účetnictví. Kapacita operační paměti by měla být dostatečná pro připojení /instalaci/ tiskárny, vypalovací mechaniky i scaneru nezbytného pro účely zasílání informací z písemné databáze mailovou poštou. Všechna PC v kanceláři by měla mít síťové sdílení dat.

2.11.6.

Náplň činnosti TIC

Hlavní činností TIC je bezplatné poskytování informací veřejnosti. TIC shromažďuje informace a vytváří komplexní databanku cestovního ruchu dané oblasti při dodržování určitých postupů práce


22


s informacemi. TIC zajišťuje udržování a doplňování propagačních materiálů určených k volné distribuci v prostorách informační kanceláře a podílí se různou měrou na vydávání propagačních materiálů zaměřených na podporu cestovního ruchu v městě, dané oblasti apod.

2.11.7.

Komplexní databanka cestovního ruchu dané oblasti

Komplexní databanka cestovního ruchu dané oblasti (dále jen databanka) obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace, tj.informace o oblasti svého působení, jejích atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti, kulturních, sportovních programech a dalších akcích podle zaměření regionu. Základní podmínkou tvorby databanky je soustavnost, úplnost a aktuálnost. Turistické informační středisko shromažďuje, zpracovává a průběžně ověřuje informace na základě předem stanovených zásad dokumentační činnosti tak, aby databanka poskytovala aktuální, objektivní a komplexní přehled o možnostech cestovního ruchu v oblasti jeho působení. Minimální strukturování jednotlivých položek v komplexní databance nese tyto indicie: Název provozovatele, kontaktní osoba, ulice, číslo popisné, PSČ, město, provozní doba, nabídka. Příklad 1: Restaurace U kocoura, Vladimír Prskavý, Lužní 14, 123 45, Hornovousy, Po – Ne 14 – 24, speciality české kuchyně, pivo Gambrinus, stylové hostiny, svatby, salonek pro 25 lidí, Příklad 2: MONOKL, Žaneta Silná, Pod kopcem 123, 654 32, Dolany, Po – Pá 6 – 16, výroba monočlánků, elektrolytů, výtahových kladek Cílovou skupinou uživatelů poskytnutých informací jsou: • •

turisté a návštěvníci města místní občané

Jako komplexní databanka cestovního ruchu z celého území České republiky se profiluje informační, prezentační a rezervační systém Doménová koule® (www.domenova-koule), přičemž TIC může využít i řadu dalších informačních zdrojů, např.: Oblast demograficko-společenských a ekonomických informací Česko všeobecně (např. http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/714, www.czech.republic.cz, www.e-cesko.cz, www.czecot.cz, …) Tytéž informace o regionu a místě (webové stránky krajů a oblastí, www.kraje.cz, www.oblasti.cz ) Oblast informací pro turistiku Informace o zastupitelských úřadech jednotlivých zemí Hraniční přechody (www.e-cesko.cz, www.tourism.cz, www.mvcr.cz/doprava/hranice.html ) Vstupní formality pro Česko (vízové, celní předpisy, devizové, poplatky, zdravotní předpisy, předpisy pro zvířata) Pohyb na území Česka (dopravní předpisy, přihlašovací povinnost, osobní doklady) Postup při hlášení dopravních nehod a pojistných událostí Směnárny, banky, pojišťovny (www.interchange.cz/smenarny.htm Poštovní a telefonní služby (www.cpost.cz, www.telecom.cz) Lékárny, zdravotnická zařízení a pohotovostní služba včetně zúčtování jejich služeb Všeobecná prodejní doba, sobotní a nedělní prodej, non-stop provozy Přehled o okresních institucích Oblast informací o dopravě místní i mezinárodní sjízdnost dopravních cest ( http://www.mvcr.cz/doprava/index.html) průchodnost hraničních přechodů (www.e-cesko.cz), možnosti dopravních spojení k místu určení jízdní řády autobusové a vlakové www.jizdnirady.cz parkoviště, pohonné hmoty, odtahová služba, opravny aut cyklotrasy a služby pro cykloturisty (www.cyklotrasy.cz) Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

23


Oblast hospodářských informací informační servis pro podnikatele údržba databanky podnikatelů a organizací (www.rejstrik.cz) informace pro reklamní účely Oblast informací o městu, obci, regionu informační servis městského či obecního úřadu informace o všeobecné infrastruktuře obce banky, směnárny, pojišťovny další data jako u oblasti informací pro turismus Oblast kultury a historie města, obce, oblasti, regionu důraz na místní tradiční, národopisné a společenské akce a události (www.folklor.cz, www.fos.cz) historický vývoj místa kulturní kalendář obce, města regionu s rezervací a prodejem vstupenek na sportovní, kulturní a společenské akce, sezónní a doplňující programy (www.kalendar.cz) Oblast cestovního ruchu informace, rezervace a prodej z nabídky informačního a rezervačního systému cestovního ruchu (www.tourism.cz , www.atic.cz ) informace o provozovatelích letních a zimních služeb cestovního ruchu (www.kudyznudy.cz) prodej služeb CR (ubytování, stravování, packet služeb, zájezdy, vstupenky www.vstupenky.cz , dopravní ceniny) průvodcovský a tlumočnický servis prodej průvodců, map, pohlednic, propagačních brožur prodej telefonních karet, cestovního pojištění, informace o přírodních, historických a kulturních památkách Oblast informací „v nouzi“ telefonní čísla policie, hasičů, lékařské pohotovosti a první lékařské pomoci, Horské služby, veterinární služby telefonní čísla a místa poskytování nemocniční zdravotnické péče, lékárenské služby servis pro rozvod vody, plynu, tepla, elektřiny Asistenční služby pro motoristy (www.uamk.cz, www.aba.cz) opravárenský servis pro motoristy

2.11.8.

Práce s informacemi

Všeobecná pravidla Shromažďování informací probíhá neustále. Informace jsou vybírány a shromažďovány ze všech dostupných zdrojů - informační materiály, denní tisk, časopisy, apod. Ty se pak dokumentují, tzn. vybírají se z nich faktografické informace, které bude klientela TIC event. žádat. Tyto údaje se musí zpracovat a uspořádat do pevného systému tak, aby se v něm daly rychle nacházet. Uložené informace je třeba neustále prověřovat, zaznamenávat změny a doplňky. Jsou informace, které stárnou a tím se znehodnocují, jiné naopak stářím získávají. To musí pracovník TIC umět posoudit. Tato každodenní práce musí být přesná a pečlivá, aby její výsledek a náš hlavní cíl – podávané informace – byly pravdivé a maximálně uspokojily tazatele.


24


Shromažďování informací Způsoby a zdroje shromažďování informací a) sběr a selekce tištěných informací z informačních materiálů, denního tisku, reklamního tisku, běžných periodik, CD-romů, knih, časopisů, brožur a jiných neperiodických publikací b) ostatní média - rádio, televize, internet c) telefonický nebo písemný dotaz u příslušných organizací, institucí, firem apod. d) návštěva tiskových konferencí, vernisáží výstav, kulturních a společenských akcí apod. Sezónnost sběru informací Určité skupiny informací je třeba shromáždit a aktualizovat s předstihem. • Před zahájením turistické sezóny, obvykle do 30. března v periodě 1 roku ověřit otvírací dobu, kontakt a vstupné do památkových objektů, • Před letní sezonou obvykle do 30. dubna v periodě 1 roku ověřit otvírací dobu, kontakt a vstupné koupališť a bazénů apod. • Před Vánocemi obvykle do 30. října, v periodě 1 roku zjistit veškeré dění týkající se těchto svátků (jesličky, bohoslužby, kulturní programy), • Před zimní sezonou obvykle do 30. listopadu se ověřují provozní doby, kontakt a vstupné (jízdné na vleku apod.) zimních stadionů a lyžařských středisek, vč. sněhových podmínek,… Tyto údaje jsou velmi žádané a také se často mění. Jejich pravidelné ověřování písemně nebo telefonicky přímo u příslušné instituce je jednou z nejnáročnějších povinností TIC. Zpracování informací Získaný informační fond se systematicky uspořádává podle potřeby TIC do: a) kartotéky b) elektronické databáze s výstupem na internet Důsledně se dbá na dodržování zásad normalizované úpravy písemností. Průběžně se provádí i vyřazování. Vyřazují se informace již neplatné nebo ty, které můžeme nahradit novými a aktuálními. Poskytování informací • Informace poskytované osobně v TIC nebo prostřednictvím call-centra Informátor(ka) nevystupuje ve styku s klientem jako soukromá osoba, ale zastupuje celý pracovní kolektiv, ve styku se zahraničními tazateli je reprezentantem(kou) celé země. Informátor(ka) musí pochopit otázku. Dlouholetá praxe ukazuje, že tazatel není vždy schopen srozumitelně formulovat svůj dotaz a informátor(ka) by měl(a) umět přivést klienta nenásilnou formou k přesnému vyjádření. Musí být schopen(na) rychle se orientovat v informačním fondu, tzn. že musí znát vlastní databáze a kartotéku. V případě, že dotaz nelze v místě vyřídit, musí mít přehled a logicky umět posoudit, kam je nejvhodnější tazatele odkázat. Informátor(ka) musí také umět obsahově správnou informaci podat vhodným způsobem. Musí dbát na kulturu projevu, nesmí se nechat ovlivnit emocemi, zachovat vždy slušnost a rozvahu, projevit ochotu a snahu odpovědět na každý dotaz. Snažíme se o to, aby se tazatel cítil uspokojen správnou a vhodně podanou informací a s důvěrou se nás opět obrátil. • Informace poskytované písemně běžné písemné dotazy z ČR a ze zahraničí Dotazy ke zpracování jsou přijímány i odesílány poštou, faxem, e-mailem. Odpovědi na dotazy tazatelů musí mít všechny náležitosti úředního dopisu. Platí zásada, že odpověď musí být stručná, jasná a přesná. Opět se důsledně dbá na dodržování zásad normalizované úpravy písemností.

2.11.9.

Provozní doba TIC

Provozní doba by měla být stanovena s ohledem na význam místa působnosti TIC na poli cestovního ruchu. Provozní doba TIC není jednotná. Každé TIC stanovuje svoji provozní dobu individuálně podle: 1. množství potenciálních klientů – turistů v místě působnosti TIC v daném časovém úseku (sezóna, měsíc, den, hodina). 2. množství místních obyvatel vyhledávajících služby informačního centra jim určené Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

25


3. místních specifik Obvyklé provozní dny jsou: • mimo sezónu: pondělí až pátek celý den, sobota dopoledne • v sezóně: pondělí až neděle Sezonou je zde období několika měsíců libovolné části roku, v němž periodicky dochází ke znatelnému, často několikanásobně zvýšenému, nárůstu počtu turistů v místě působnosti TIC. Protože turistika je aktivitou ve volném čase, rozsah provozní doby TIC zvláště ve dnech pracovního volna a klidu (soboty, neděle, svátky) vypovídají o významu, který zřizovatel TIC přikládá rozvoji cestovního ruchu.

2.11.10.

Navigace k turistickému informačnímu centru a jeho značení

Navigace k TIC z příjezdových komunikací

TIC by mělo být značeno již na příjezdových komunikacích vstupujících do města, popř. vedoucích k místu zájmu návštěvníků. Již na těchto komunikacích je třeba umístit směrovky, které ukazují cestu k TIC. Na tyto směrovky pak navazuje městský informační systém, popř. samostatná navigace.

Navigace k TIC v místě zájmu

Navigace pomocí jednotného městského informačního systému Navigace turistů a návštěvníků k TIC by měla být zajištěna prostřednictvím jednotného městského informačního systému (zjednodušeně: ukazatele/šipky na sloupech). V rámci tohoto systému by měly být umístěny také směrovky k TIC. Na ukazatelích je vhodné užít označení „infocentrum“, nebo „informační centrum“ a doplnit je o mezinárodně srozumitelný piktogram bílého písmene „i“ v zeleném poli. Standardizované značení navržené agenturou Czechtourism má pro ukazatele rozměr piktogramu 15 x 15 cm.

Navigace samostatná

V případě, že v místě není vybudován informační systém, je potřeba zabezpečit umístění ukazatelů (šipek, směrovek) tak, aby se s jejich pomocí dostali návštěvníci daného místa k TIC. Na ukazatelích je vhodné užít označení „infocentrum“, nebo „informační centrum“ a doplnit je o mezinárodně srozumitelný piktogram bílého písmene „i“ v zeleném poli. Standardizované značení navržené agenturou CzechTourism má pro ukazatele rozměr piktogramu 15 x 15 cm. Tyto ukazatele by měly návštěvníky města navádět k TIC zejména od míst s vysokou koncentrací návštěvníků – nádraží, odstavná parkoviště, významné turistické cíle (náměstí, zámek, hrad, muzeum, historické budovy apod.).

Navigace k TIC s pomocí informačních tabulí

Na turisticky exponovaných místech se běžně osazují informační panely (cedule, tabule) s orientačním plánem daného místa. Zde je nezbytné nechat zaznačit v plánu polohu TIC a je vhodné uvést také kontakt (adresu, tel., fax, e-mail, web), popř. provozní dobou TIC. V případě, že takovými tabulemi není místo vybaveno, je vhodné umístit vlastní informační ceduli alespoň v hale autobusového a vlakového nádraží, vč. úplného kontaktu popř. provozní dobou TIC a zveřejnit zde alespoň základní směr cesty k TIC.


26


2.11.11.

Označení TIC

TIC má být označeno na budově, v níž se nachází, tak aby bylo viditelné z dálky alespoň několika desítek metrů. Jedná se o označení TIC v blízkosti vchodu do budovy - nad vstupem, nebo na jeho boku. Opět zde platí použití mezinárodně známého bílého „i“ v zeleném poli. Na používání standardizovaného piktogramu (bílého „i“ v zeleném poli v provedení 50 x 50 cm) je vhodné uzavřít smlouvu s agenturou CzechTourism o užívání oficiálního označení TIC (www.czechtourism.cz) . Podle místních podmínek lze udaný rozměr upravit. Člen Asociace turistických informačních center (A.T.I.C. ČR) současně používá k označení logo A.T.I.C. ČR (www.atic.info).

2.11.12.

Personál

Jedním z nejvýznamnějších pilířů (ne-li nejvýznamnější) informačního centra je jeho obsluha, tedy zaměstnanci – informátoři. K předpokladům odborných znalostí a osobnostní vybavenosti patří zejména: • znalost práce s PC – Windows /excel, word/ • znalost místního prostředí - orientace ve městě (ulice), přehled nejvýznamnějších turistických cílů v místě a v nejbližším okolí, turistických značených tras a cyklotras (kde z města vychází) • rychlá orientace v komplexní databance cestovního ruchu (viz 3.1.) • základní zeměpisná orientace • základní znalost prostředí cestovního ruchu (rezervace, vouchery, pojmy incoming, ACR, DCR,…) • jazyková vybavenost: znalost angličtiny a němčiny, znalost angličtiny na min. středně pokročilé úrovni Specifikou povolání informátora (ky) je umění jednání s klienty (viz 3.2.4.)

2.11.13.

Financování provozu TIC

Hlavní činnost TIC

Hlavní činností TIC je bezplatné poskytování informací veřejnosti. Náklady na hlavní činnost, tzn. bezplatné poskytování informací veřejnosti, je nutno hradit z veřejných zdrojů např. příspěvkem na každou hodinu provozní doby pro veřejnost. K veřejným zdrojům, které by se měly podílet na financování hlavní činnosti patří stát a samospráva (krajská, místní). Část prostředků má také plynout z výtěžku vlastní doplňkové činnosti a příspěvků subjektů profitujících z činnosti TIC, tj. fyzických a právnických osob, které podnikají v cestovním ruchu v místě působnosti TIC.

Doplňková činnost TIC

Doplňkovou činností TIC jsou služby poskytované za úplatu, často jimi bývá: • • • • • • •

prodej upomínkových předmětů, vstupenek, prodej map, cestovních brožur a průvodců, místopisné literatury, pohlednic, známek průvodcovské služby, rezervace ubytování, letenek, jízdenek inzertní vývěska směnárna, kopírování, faxové služby, scanování činnosti reklamní,


27


• poskytování speciálních informací, • tvorba a organizování turistických produktů,... Náklady na doplňkovou činnost jsou plně hrazeny z tržeb za tuto činnost.

2.11.14.

Živnostenské listy

Zřizovatel TIC si musí na živnostenském úřadě vyřídit živnostenské listy na všechny činnosti, které provozuje samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem č.455/91 Sb., o živnostenském podnikání (pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky, živnostenský list není pro danou činnost nutný). Hlavní činnost TIC - služba bezplatného poskytování informací - nespadá pod zákon č.455/91 Sb., o živnostenském podnikání, není proto podmíněna získáním živnostenského listu.

2.11.15.

Rozpočet TIC

Provozování Informačních center je ztrátovou činností, která vzniká především náklady na odměny zaměstnanců, vč. příslušných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Hlavním výsledkem odvedené práce zaměstnanců je bezplatná služba veřejnosti v podobě každodenního zjišťování, ověřování a podávání informací (viz kap. 3). Vzniklou ztrátu lze částečně snížit doplňkovou činností (viz kap. 6.2.). Rozdíl, který zůstane po odečtení zisku z doplňkové činnosti je nezbytné dotovat. Jelikož se jedná o bezplatnou službu veřejnosti bez rozdílu, je logické, že tato dotace musí pocházet z veřejných prostředků. Alternativou k veřejným zdrojům jsou zdroje a dary od mecenášů fandících činnosti informačních center, tedy mimo oblast doplňkové reklamní činnosti (viz kap. 6.2.). Mecenášství však v tomto odvětví není věrohodně zdokumentováno. Náklady na provoz Informačního centra jsou tvořeny náklady na platy zaměstnanců a brigádníků, náklady na pronájem prostorů, náklady na elektřinu, vodu a plyn a roční provozní náklady

Náklady na platy zaměstnanců

Podle statistik zpracovaných A.T.I.C. ČR v roce 2004 má TIC na pokrytí komplexní agendy a služeb TIC v průměru 2 zaměstnance v průměrném věku 21 – 30 let Zařazení zaměstnanců do tříd: V seznamu platových tříd a platových stupňů není povolání zaměstnance turistického informačního centra definováno. Ze stávajícího přehledu profesí se jich v tomto zaměstnání kombinuje hned několik - od administrativních profesí, přes rozpočtáře, obchodní referenty, pracovníky s informacemi až po správce informačních kartoték, databází a specifických fondů, či tlumočníky, průvodce, telekomunikační a propagační pracovníky. To vše na úrovni lokální, celostátní i mezinárodní v rámci pracovní náplně, komunikace a korespondence. Za základ stanovení odpovídajícího ohodnocení lze pojmout povolání knihovníka (viz sbírka zákonů č. 469 / 2002, kap. 2.3.1), které je i přes svoji odlišnost svým způsobem nejblíže. V rámci rozdělení pracovních povinností lze pak stanovit dvě platové třídy. 1. pracovník: 9. platová třída, 4. platový stupeň, 14.080,- Kč / měsíc, SŠ vzdělání, znalost cizího jazyka -

samostatné zajišťování chodu informačního centra se specializovanou informační databankou informační služby v TIC s regionální působností pravidelná aktualizace databanky cestovního ruchu, sběr a ověřování dat, členění a třídění informací do kategorií, správa kartoték komunikace na vnitrostátní a mezinárodní úrovni obchodní činnosti a vztahy v rámci doplňkové činnosti, hmotná zodpovědnost


28


2. pracovník: 11. platová třída, 5. platový stupeň, 17.080,- Kč / měsíc, SŠ – VŠ vzdělání, znalost cizího jazyka -

pracovní povinnosti 1. pracovníka komplexní informační služby pro cílové skupiny návštěvníků koordinace činností s regionálními TIC, tvorba a správa všech databází a kartoték, vč. fotobanky, příprava a realizace propagačních aktivit, propagační činnost na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni nakladatelská činnost v rámci edice propagačních materiálů správa majetku a programového vybavení TIC

Celkové náklady na platy zaměstnanců (bez odměn a osobních ohodnocení) tedy činí 31.160,- Kč za měsíc, tj. 373.920,- Kč ročně. Celkové roční náklady na sociální (26%) a zdravotní (9%) pojištění zaměstnanců pak činí 130.872,- Kč Výše vyhrazených prostředků na platy dvou zaměstnanců za kalendářní rok: 504.792,- Kč Další náklady ve výši 18.900,- Kč je nezbytné počítat na brigádníky, kterých je početně využíváno v době hlavní, popř. vedlejší sezóny. Tato částka se závislá od počtu brigádníky odpracovaných hodin převážně v době nemoci a dovolených. V průměru se jedná o dobu v délce 1,5 měsíce ročně. Odměna brigádníka bývá často o 1/3 nižší, než skutečný plat, tedy 14.000,- Kč odměny a 4.900,odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Náklady na pronájem prostorů

Tyto náklady lze vyčíslit v závislosti na místě, kde se TIC nachází, dle místně zvyklých tržních nájmů. V případě, že se TIC nachází v objektu zřizovatele: 0,- Kč. Průměrná cena 1.000 Kč / m2 / rok Běžná velikost prostor TIC (vč. skladu a zázemí): 50 m Celkem roční nájem: 50.000,- Kč

Náklady na elektřinu, vodu a plyn

Běžná roční spotřeba na 125 m3 Vytápění: 12000,- Kč, voda: 5 m3: 250,- Kč, elektřina: 4.800,- Kč Celkem: 17.050,- Kč

Roční provozní náklady

dle průměrů vytvořených z provozů TIC, 100.500,- Kč 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

telefon a fax: 30.000,- Kč internet: 12.000,- Kč provoz tiskárny a kopírky: 10.000,- Kč poštovné: 12.000,- Kč papíry, obálky, spotřební materiál: 2.500,- Kč opravy, údržba a drobný hmotný majetek: 7.000,- Kč programové nadstavby a tiskoviny: 5.000,- Kč cestovné: 12.000,- Kč školení a vzdělávání: 10.000,- Kč


29


Celkové potřebné náklady na provoz TIC se dvěma zaměstnanci (I. – IV.) činí v průměru 691.242,Kč. Uvedené náklady na provoz TIC jsou částečně kryté příjmy z doplňkové činnosti. Výše příjmů z doplňkové činnosti je velmi různá, v závislosti na aktivitě TIC a na turistické atraktivitě regionu, města či lokality, kde se TIC nachází, typu cílových skupin turistů a množství zahraničních turistů v místě, apod. Zisky z doplňkové činnosti se pak většinou pohybují v relaci 50 – 150.000,- Kč / rok. Hlavní činnost TIC je veřejnou službou, která se bez finanční spoluúčasti veřejného sektoru ke krytí nákladů s bezplatným poskytováním informací neobejde.

3. Produktové balíčky 3.1 Metodika tvorby produktových balíčků Turistický produktový balíček je komplex vnitřně provázaných, seriózně fungujících základních a doplňkových služeb, které jsou závazné pro jejich provozovatele, a jenž je umístitelný a uplatnitelný na trhu cestovního ruchu prostřednictvím cestovních kanceláří. Služby o různé komplexnosti musí být časově provázány a náležitě a přesně oceněny. Takovýto komplex služeb může vzniknout ze spolupráce a partnerství více subjektů, které své služby (například neobvyklý způsob dopravy, nevšední ubytování, nezvyklou stravu a pohoštění, jedinečný kulturní program atd.) prezentují společně. V takovém případě se pak jedná o regionální turistický produkt, který přináší prospěch celému regionu či dané oblasti a ne jedinému podnikateli.

3.2 Základní kroky při vytváření produktových balíčků Při tvorbě jakéhokoliv produktu cestovního ruchu je nutné vycházet z analýzy cestovního ruchu dané destinace/oblasti/regionu a také z aktuální situace na trhu cestovního ruchu. Náměty a nápady na produktový balíček vycházejí jednak z toho, co může daná destinace nabídnout (přírodní atraktivity, kulturně – historické atraktivity, kulturní a společenské akce atd.), ale také z poptávky po dané destinaci. V následujících bodech jsou stručně popsány kroky, které je třeba učinit, když se rozhodnete vytvořit nový produktový balíček.

3.2.1. Charakteristika cílové skupiny klientů Nejprve je třeba si určit, pro jakou cílovou skupinu bude turistický balíček určen, protože nemá smysl jej dělat „pro všechny“. Je třeba se soustředit na to, jak přitáhnout rodiny s dětmi, jak zaujmout podnikatele při služební cestě, jak přilákat seniory či sportovně založené kolektivy atd., protože na každého se musí jinak. Je nutné také zvolit zda bude balíček určen pouze pro domácí návštěvníky nebo také pro zahraniční návštěvníky (zde je důležité nezapomenout definovat předpokládané zdrojové země - když se vytvoří balíček pro zahraniční klientelu, neznamená to ještě, že je vhodný pro návštěvníky ze všech zemí). Cílovou skupinu, ať už z hlediska kategorie nebo země původu, je třeba zvolit na základě výstupů analýzy cestovního ruchu destinace.

3.2.2. Určení ročního období a délky trvání Dalším krokem při tvorbě balíčků, je volba ročního období, ve kterém bude možné balíček realizovat. Balíčky mohou být celoroční (např. víkendový pobyt s léčebnými procedurami v lázních lze realizovat po celý rok), sezónní (zima, léto) a mimosezónní (jaro, podzim). Doporučujeme soustředit se zejména na mimosezónu, neboť pomocí produktových balíčků je možné vyplnit období s nižší návštěvností


30


turistů. Balíčky mohou být v podstatě libovolně dlouhé, obvyklá délka pobytu je víkend, prodloužený víkend, týden (7 dní).

3.2.3. Obsah turistického balíčku Sestavení náplně turistického balíčku obnáší zajištění základních služeb (stravování, ubytování, doprava/přeprava) a dalších služeb jako jsou občerstvení, průvodcovské služby, zapůjčení pomůcek a výstroje (kola, lyžařské sety atd.) a další doplňkové služby (sauna, bazén, masáže, fit centrum, tenisové kurty atd.). Programová náplň vychází z nabídky destinace (např. horské oblasti mohou vytvářet balíčky s lyžováním, vinařské oblasti nabízejí balíčky s tématem vína apod.), z cílové skupiny pro kterou je balíček určen (např. pro seniory se mohou vytvářet balíčky s léčebnými procedurami a s kulturně-společenským programem, pro mladé lidi balíčky adrenalinové atd.) a také z ročního období, ve kterém má být balíček realizován . Turistické produktové balíčky rozšiřují produktové řady dané destinace, sestávající z komponentů, které poskytují stejné zkušenosti nebo jsou určené tomu samému cílovému segmentu. Například balíček určený pro rodiny s dětmi rozšiřuje nabídku produktové řady pro rodiny s dětmi. Produktové řady jsou součástí marketingového mixu destinace.

3.2.4. Další náležitosti Produktový balíček musí také obsahovat charakteristiku toho, jak je náročný (délka tras, převýšení, teplota vody, fyzická náročnost, náročnost terénu, náročnost na vybavení atd.), jestli závisí na počasí (při tvorbě balíčků s programem realizovaným venku, je třeba také připravit varianty pro případ nepříznivého počasí), jaká je dopravní dostupnost. V koncepci produktu musí být uvedeny otvírací doby, ceny vleků apod., neboť se jedná o manuál pro cestovní kanceláře, které jej přizpůsobují podle svého, protože se navzájem chtějí lišit. Jedním z velmi důležitých kroků je také pojmenování balíčku, čili dát mu správný marketingový název, který by měl stručně a výstižně charakterizovat daný balíček (a to jak místně, tak i obsahově) a zároveň by měl být dostatečně lákavý a srozumitelný pro cílovou skupinu.

3.2.5. Implementace produktového balíčku a jeho aplikace do praxe Vytvořením turistického balíčku (tedy jeho návrhu) práce s ním nekončí. Nyní je třeba uvést tento balíček do praxe, vnést do něj život, což lze považovat za nejdůležitější krok při snaze rozšířit nabídku dané oblasti o turistické balíčky. Zde je třeba vtáhnout do procesu všechny subjekty, kterých se to týká (ubytovatele, provozovatele atraktivit, restauratéry, provozovatele fitness center a dalších sportovních zařízení atd.) a motivovat je k účasti na realizaci tohoto balíčku. Musí se určit odpovědnost za jednotlivé služby. Každý jednotlivý subjekt, který do realizace produktového balíčku zapojený, musí o balíčku informovat své zaměstnance (aby se např. nestalo, že zákazník přijede do hotelu, ve kterém má být v rámci balíčku ubytován, a recepční by o existenci balíčku nevěděla apod.). S tímto bodem souvisí také určení garanta turistického produktu, což je osoba odpovědná za přípravu a realizaci produktu. Garant ručí za pravdivost údajů o službách a je kontaktní osobou pro následná jednání. Garance by měla zajistit adekvátní kvalitu produktového balíčku.

3.2.6. Cena Stanovením ceny se z produktu stává turistický balíček, který si za určitou částku může zájemce koupit. Souhrnná cena produktu by měla být tvořena součtem pultových cen jednotlivých služeb obsažených v produktu. Takto vykalkulovaná cena bude výchozí pro jednání s cestovními kancelářemi a měla by poskytovat dostatek prostoru pro vyjednání např. různých slev či provizí. Zároveň je třeba přesně specifikovat strukturu služeb zahrnutých do produktu. Pokud je balíček koncipován jako stavebnice /jednotlivé složky jsou zkompletovány na základě konkrétního přání a výběru zákazníka), je třeba náležitě ocenit každou z uvedených služeb. Vhodné je stanovit cenu jak v Kč, tak i v EUR, pokud bude balíček nabízen také CK pro incoming, tedy bude určen zahraničním klientům. Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

31


3.2.7. Forma prezentace a prodeje produktového balíčku V této souvislosti je dnes možnost zařadit balíček do databáze agentury CzechTourism (tzv. Obchodního domu turistických produktů – ODTP). ODTP má plnit funkci trhu, na kterém se setkává nabídka (v podobě vytvořených produktových balíčků) s poptávkou (tu představují cestovní kanceláře a jejich zájem zařadit produkt do své nabídky). Tedy databáze není určena pro konečné zákazníky, ale v současné době slouží především cestovním kancelářím, které se zde mohou seznámit s vytvořenými produkty, získat kontakty na jejich tvůrce a vyjednat s nimi konkrétní podmínky pro zařazení produktu do své nabídky. Koneční zákazníci by se měli obracet s poptávkou po uvedených turistických produktech na cestovní kanceláře. Turistické produkty jsou prezentovány nejen prostřednictvím databáze, ale i formou tištěného katalogu ODTP, který je vydáván cca dvakrát ročně. Produkty budou nabízeny i v zahraničí na akcích s účastí CzechTourism, prostřednictvím zahraničních zastoupení CzechTourism a na jeho webových stránkách. Mezi další možnosti propagace produktového balíčku patří: letáky a další tiskoviny, www stránky (jednotlivých subjektů podílejících se na realizaci balíčku, stránky destinačního managementu dané oblasti, ), katalogy cestovních kanceláří, veletrhy a výstavy, média, přímé oslovení cílových skupin (spolky, družstva, asociace) atd. Co se týče samotného prodeje, tak zde záleží na jedné věci, a to sice zda vytvořený produktový balíček splňuje náležitosti zájezdu ve smyslu zákona č.159/1999 Sb. či nesplňuje. V prvním případě je možné prodávat balíček přímo zákazníkům pouze prostřednictvím CK nebo CA. V druhém případě se nabízí několik možností prodeje: přímý prodej zainteresovaným subjektem na projektu, katalogový, elektronický (přes internet), přes CK nebo jiné zprostředkovatele, na výstavách a veletrzích atd.

3.2.8. Zpětná vazba Pokud už jste dosáhli toho, že kompletně vytvořený turistický balíček je zavedený na trhu cestovního ruchu, stále to ještě není konečná. Nyní je třeba zvolit vhodný způsob zajištění a získání zpětné vazby od klientů o „důvodech“ příjezdu, spokojenosti se službami, vhodnosti forem a způsobů dopravy a spokojenosti s ní atd. Základem každé činnosti v oblasti cestovního ruchu je neusnout na vavřínech a neustále se snažit o zkvalitňování poskytovaných služeb, flexibilně reagovat na změny na trhu cestovního ruchu, přicházet s novými nápady a vycházet vstříc zákazníkovi. Zde jsou některé způsoby získávání zpětné vazby: dotazníky (přes ubytovatele, stravovatele, informační centra, provozovatele atraktivit), kampaňovitá šetření a průzkumy spokojenosti, ankety, osobní oslovení atd. Následující tabulka představuje návrh struktury turistického produktového balíčku, který vychází z metodiky zpracované Enterprise plc, s.r.o. a DMMS, o.p.s. a následně přejaté ČCCR-CzechTourism jako oficiální metodiky pro obchodní dům turistických produktů.

Návrh struktury - pasport turistického produktového balíčku Název turistického produktu (marketingově použitelný) Upřesňující podtitul ( co produkt nabízí ) Turistická oblast Místo realizace turistického


32


produktu OBSAH PRODUKTU (ZAŘAZENO V CENĚ PRODUKTU) Ubytování Stravování Programová náplň produktu Ostatní ODPOVĚDNÝ SUBJEKT ZA JEDNOTLIVÉ SLUŽBY NEBO ATRAKTIVITY V RÁMCI VÝŠE UVEDENÉ PROGRAMOVÉ NÁPLNĚ PRODUKTU (VČETNĚ KONTAKTNÍCH ÚDAJŮ) Název subjektu Adresa, telefon, www, e- Kontaktní osoba mail Ubytování Stravování Programová náplň produktu ROZŠÍŘENÁ NABÍDKA DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB K PRODUKTU ZA PŘÍPLATEK (NENÍ V CENĚ PRODUKTU) Charakter (název) Obsah služby Poskytovatel služby (včetně kontaktu) služby

CENA PRODUKTU Cena (Kč)

Poznámky

Ubytování Stravování Programová náplň produktu

CENA CELKEM (rámcová cena) Termín produktu (období od - do , kdy je produkt poskytován) Rozsah produktu (počet dnů, přenocování v rámci produktu ) DOPRAVA Příjezd /odjezd (vlastní nebo organizovaná) Doprava v rámci produktu ( v rámci programových služeb produktu ) CÍLOVÁ SKUPINA PRODUKTU


33


Kategorie odběratelů produktu: (rodiny s dětmi, senioři, mladí lidé, střední věk, businessmani, organizované skupiny) Cílová skupina návštěvníků: (tuzemští návštěvníci, nebo zahraniční návštěvníci, předpokládané cílové země) DISTRIBUCE A PROPAGACE PRODUKTU Zajištění distribuce a prodeje (např. CK, CA, zainteresovaný subjekt na produktu) Propagace produktu (např. www, katalog, veletrhy, média) ZODPOVĚDNÉ OSOBY ZA PRODUKT Zodpovědná osoba za produkt Jméno (organizační garant produktu, příjemce finančních prostředků za prodaný produkt a za jejich následné přerozdělení v rámci participujících subjektů na produktu) Oblastní manager Jméno

Kontakt

Kontakt

Kontakt na oblastního managera

3.3 Typy produktových balíčků Existuje celá škála typů produktových balíčků. Zde nabízíme výčet některých z nich: • • • • • • • • • •

v mimosezóně nebo mezisezóně, kdy jsou součástí nabídky dopravní služby pro „střední vrstvu“, která vyžaduje cenově výhodné služby zaměřené na segment, který ještě nikdy nebyl v destinaci pro skupiny se stejným zájmem (například rybáře, milovníky adrenalinových sportů, gurmánů apod.) all-inclusive, který zahrnuje dopravu, ubytování, stravování včetně nápojů, doplňkové služby, vstupy do atraktivit, fakultativní výlety fly and drive, populární zatím především v zahraničních přímořských destinacích, který zahrnuje kromě ubytování i letenku a půjčení auta bed and breakfast (v ceně ubytování je i snídaně) balíčky pro návštěvníky se speciálními zájmy včetně vybavení (např. pro lyžaře, pro hráče golfu, milovníky kultury, historie, milovníky vín, milovníky národních kuchyní včetně kurzu vaření apod.) speciální balíček vázaný na speciální destinaci, který zahrnuje dopravu, ubytování, prohlídky atraktivit tématické balíčky, které zahrnují dopravu, ubytování a návštěvu kulturní resp. sportovní či kulinářské akce (např. víkend v Praze včetně návštěvy muzikálu, víkend na Moravě s návštěvou vinných sklípků apod.)


34


• • • • •

dovolenkové balíčky (např. týden v Beskydech včetně dopravy a ski pasu, týden v Karlově Studánce včetně lázeňských procedur a návštěvy kulturní akce apod.) balíček pro dva (pro zamilované) konferenční balíček (ubytování, stravování včetně občerstvení po dobu trvání konference, doprovodné akce apod.) balíčky příležitostí (svatby, narozeniny, rodinné oslavy apod.) incentivní balíčky apod.

Všechny balíčky by měly v každém případě korespondovat s marketingovou strategií destinace. V zájmu úspěšnosti na trhu by měly balíčky poskytovat návštěvníkům určitou plus hodnotu, něco malého navíc (např. suvenýry v podobě výrobků tradičních řemesel jako dárek při odjezdu apod.). Samozřejmostí je kvalita komponentů, které by měly co nejvíce uspokojovat potřeby a požadavky návštěvníka.

3.4 Výhody produktových balíčků Na závěr pár pádných důvodů proč vytvářet produktové balíčky. Tvorba produktových balíčků je v cestovním ruchu velice rozšířená, jde totiž o výhodnou nabídku (pro návštěvníka), která ho má stimulovat ke koupi. Balíček totiž vždy obsahuje několik komponentů, jejichž individuální cena je vyšší než cena balíčku, jehož jsou součástí. Rozšíření produktového portfolia o balíčky má především následující výhody: • • • • • • • • • • • • • •

zvyšují poptávku po destinaci (nabízí výhodné pobyty) pomáhají eliminovat vliv sezónnosti a módnosti (podporují využití kapacit mimo sezónu) zvyšují přitažlivost destinace v očích potenciálních návštěvníků (v destinaci se „stále něco děje“) umožňují atrahovat segmenty se speciálními požadavky a potřebami (adrenalinové sporty, ekoturismus atd.) pomáhají budovat dobré jméno destinace na novém trhu, resp. budují dobré jméno produktové řady či jednotlivých komponentů produktu zefektivňují distribuční cesty umožňují přesnější plánování zdrojů (finančních i lidských) podporují spolupráci zařízení cestovního ruchu v destinaci, případně i spolupráci mezi destinacemi (když je součástí balíčku nabídka komponentů produktu různých destinací – například tři dny na horách, tři dny u vody) umožňují lépe prodávat vlastní produkt jako část více známého jiného produktu umožňují kombinovat méně atraktivní komponenty produktu s atraktivními, a tím zvýšit jejich prodej umožňují reagovat na nové trendy na trhu (např. nabídnutím balíčku welness) stimulují opakované návštěvy (vhodně sestavenou sérií balíčků pro jednotlivé segmenty trhu) podporují prodloužení pobytu v destinaci (např. víkendový balíček pro účastníky konference spolu s výhodnějším víkendovým tarifem leteckých společností je dobrým stimulem pro setrvání v destinaci po ukončení konference) zvyšují průměrné tržby na návštěvníka (návštěvníci obvykle peníze ušetřené koupí balíčku utratí v destinaci)

Mezi návštěvníky destinací jsou produktové balíčky oblíbené zejména proto, že: • • • •

jim šetří čas při plánování pobytu v destinaci cena balíčku je obvykle nižší než součet cen všech komponentů, které obsahují v případě balíčku all-inclusive zaplatí návštěvník za „všechno“ (dopravu, ubytování, stravování včetně nápojů, účast na výletech a nejrůznějších aktivitách v destinaci, instruktora apod.) předem a nemusí mít obavy z dalších výdajů po dobu pobytu kupují produktový balíček určitého standardu s garancí adekvátní kvality


35


• •

mohou si zakoupit specializované balíčky podle svých zájmů (kultura, sport, vzdělání apod.) získá výhody, které by při koupi jednotlivých služeb nezískal (např. informační balíček obsahující propagační materiály a mapy, vstup zdarma na určitou akci, služby průvodce apod. – to vše zákazník dostane „jako bonus“ právě koupí balíčku)

3.5 Pilotní produktové balíčky Valašska Navržené pilotní produktové balíčky turistické destinace Valašsko jsou v souladu (svým tématickým zaměřením i věcným obsahem) s identifikovanými kategoriemi stávajících cílových skupin turistů a návštěvníků Valašska a stejně tak i v souladu s potenciálem a jednotlivými identifikovanými formami cestovního ruchu na Valašsku.

3.5.1. Jak chutná Valašsko (Ochutnejte Valašsko) Upřesňující podtitul: Čtyřdenní zájezd s návštěvou nejznámějších atraktivit Valašska plný nezapomenutelných gastronomických zážitků. Určení: CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- organizované skupiny (mladí lidé, lidé středního věku i senioři) - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko, Německo, Maďarsko, Pobaltské země)

Období: květen – říjen Délka: 4 dny Programová náplň: 1. den: Vizovice - prohlídka zámku ve Vizovicích, návštěva Distillery Land R. Jelínek (exkurze s ochutnávkou slivovice) 2. den: pěší výlet (celkem cca 17 km) - Lidečko - PP Čertovy skály - NPR Pulčínské skály – Francova Lhota (Kobzova lípa) – Čubův kopec (rozhledna) – Francova Lhota; večer posezení ve valašské stylové restauraci s večeří a hudbou (například restaurace Valašský pivní ostrov ve Vsetíně) 3. den: Karolinka – exkurze do skláren (závod Crystalex), Velké Karlovice – prohlídka Karlovského muzea a dřevěného kostela Panny Marie Sněžné 4. den: Rožnov pod Radhoštěm – prohlídka skanzenu a ukázka tradičních řemesel, dále pěší výlet (délka 8 km) - lanovkou z Ráztoky na Pustevny - Radhošť (kaple sv. Cyrila a Metoděje) Ráztoka Ubytování a stravování: v hotelech střední až vyšší kategorie Doprava: organizovaná (CK si zajistí vlastní dopravu) V ceně zahrnuto: ubytování, strava (např. polopenze), vstupy (zámek ve Vizovicích, Distillery Land, sklárna v Karolince, Karlovské muzeum, skanzen v Rožnově p.R.), lanovka, valašský večer, suvenýr - např. výrobek tradičního řemesla nebo propagační materiály a mapy jako dárek Poznámka: uvedené atraktivity k navštívení a stejně tak komponenty zahrnuté v ceně balíčku jsou pouhým příkladem. Náplň balíčku lze samozřejmě měnit podle potřeby, základem by však mělo zůstat poznání valašských gastronomických specialit, valašské kultury a lidových řemesel.


36


3.5.2. Pohodový víkend na valašském venkově Upřesňující podtitul: prodloužený víkend na valašském venkově s výukou jízdy na koních Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- rodiny s dětmi - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko)

Období: květen – říjen Délka: 3 – 4 dny (prodloužený víkend) Programová náplň: Pobyt na venkově (Velká Lhota a okolí), výuka jízdy na koních, navštívení ekologické farmy s chovem domácích zvířat a výrobou mléka, sýra a dalších potravin (možnost jejich domácích výrobků, pro děti možnost vyzkoušet si podojit kozu apod.), projížďky na koních do okolí, pěší turistika, cykloturistika, koupání a další vodní sporty na přehradě Bystřička, tenis a další sportovní aktivity. Zajímavosti v okolí: dřevěný evangelický kostel ve Velké Lhotě, naučná stezka Jana Karafiáta, Valašská Bystřice – kamenné sarkofágy portášů, Rožnov pod Radhoštěm – skanzen, Pustevny a Radegast atd. V případě nepříznivého počasí návštěva Muzea valašských strašidel, zámku či Valašské královské observatoře ve Valašském Meziříčí, krytého bazénu s tobogánem ve Vsetíně nebo v Rožnově pod Radhoštěm. Ubytování a stravování: kemp, ubytování v soukromí či penzion Doprava: vlastní V ceně zahrnuto: ubytování, strava (např. polopenze), výuka jízdy na koních pro děti, návštěva ekologické farmy, dárek pro děti (např. diplom za zvládnutí jízdy na koni s podkovičkou nebo vyřezávaná kravička či ovečka jako památka na farmu apod.) Poznámka: tento balíček lze použít i pro jiné lokality (než jen Velkou Lhotu a okolí), kde je možnost výuky jízdy na koni, kde je možné navštívit podobnou ekologickou farmu nebo zažít další netradiční zážitky atraktivní především pro děti. Návštěva ostatních atraktivit by se zvolila podle vybrané lokality.

3.5.3. Valašskem křížem krážem na kolech (Tour de Valašsko) Upřesňující podtitul: sedmidenní putovní cyklistický zájezd za přírodními krásami a turistickými zajímavostmi Valašska Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- mladí lidé, lidé středního věku - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko)

Období: květen - říjen Délka: 7 noclehů (od soboty do soboty) Programová náplň: Jednalo by se o akci konanou ve dvou maximálně třech zvolených termínech v období od května do října. Společně se zkušeným průvodcem (nejlépe nějaká známá osobnost ze světa cyklistiky) se na Destinační management Moravsko-Slezský, o. p. s.

37


kolech projede celé Valašsko. Ubytování by se zajistilo v kempech podle stanoveného plánu celé trasy. Kromě jízdy na kole v krásné valašské přírodě by účastníci také navštívili atraktivity této oblasti a ochutnali by místní gastronomické speciality. Po absolvování tohoto zájezdu by účastníci získali certifikát s vtipným názvem. Ubytování a stravování: v kempech Doprava: organizovaná – autobus zaveze účastníky do místa zahájení a poté bude přejíždět do kempů, v kterém budou účastníci ubytovaní (účastníkům tedy může převážet věci) a nebo je pouze zaveze do místa startu a přijede do místa ukončení (účastníci si povezou své věci v brašnách na kole) V ceně zahrnuto: ubytování, doprava, strava, průvodce, propagační materiály a mapy Poznámka: návrh trasy by měl připravit znalec valašských cyklotras a cyklostezek, je možné připravit dvě trasy, jednu náročnější pro zdatnější cyklisty a druhou méně náročnou.

3.5.4. Valašsko dětem Upřesňující podtitul: dvoudenní výlet plný zábavy i poznání Určení: školy, dětské domovy, zájmové organizace, sportovní oddíly aj. Cílová skupina:

- děti - tuzemské i zahraniční skupiny (Polsko, Slovensko)

Termín: září - červen Délka: 2 dny Programová náplň: 1. den: návštěva skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, lanovkou na Pustevny a pěšky kolem bájeného Radegasta až na Radhošť 2. den: Valašské Meziříčí – exkurze do Moravské gobelínové manufaktury (pro menší děti místo toho návštěva Muzea valašských strašidel), program ve Valašské královské observatoři, návštěva Aquaparku ve Frenštátě pod Radhoštěm (v zimě a za škaredého počasí krytý bazén) Ubytování a stravování: v kempu, mládežnické ubytovně či hotelu nižší kategorie Doprava: organizovaná školou či jinou institucí V ceně zahrnuto: ubytování, vstupy (skanzen, Moravská gobelínová manufaktura, Vlašská královská observatoř, aquapark), lanovka Poznámka: tento balíček lze upravit například také pro domovy důchodců - náplň pro první den může zůstat stejná ale s doplněním večerního programu (např. tradiční valašské speciality s hudbou a tancem v některé z rožnovských stylových restaurací). Druhý den může být ponechána exkurze do Moravské gobelínové manufaktury, dále prohlídka zámku ve Valašském Meziříčí. Ubytování by se zajistilo v hotelu střední kategorie (se sociálním zařízením na pokoji). Samozřejmě název balíčku by se také pozměnil.


38


3.5.5. Zasněženým Valašskem na lyžích Upřesňující podtitul: týdenní pobyt ve Velkých Karlovicích pro milovníky lyžování Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- rodiny s dětmi, mladí lidé - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko)

Termín: leden – březen Délka: 7 noclehů Programová náplň: - lyžování na sjezdovkách ve Velkých Karlovicích - výlety do okolí na četných upravovaných běžeckých trasách - projížďka se psím spřežením za asistence zkušeného trenéra - projížďka na saních s koňským spřežením Za doplatek zajištění výuky v lyžařské a snowboardové škole, zapůjčení lyžařských setů. Ubytování a stravování: hotel nižší kategorie, penzion Doprava: vlastní V ceně zahrnuto: 7 x ubytování, 7 x polopenze, skipas na celou dobu pobytu, projížďka se psím spřežením, projížďka na saních s koňským spřežením, dále např. vstup do bazénu apod. Poznámka: Velké Karlovice jsou uvedeny pouze jako příklad, podobný balíček se dá vytvořit pro kterékoliv lyžařské středisko na Valašsku.

3.5.6. Lyžování netradičně Upřesňující podtitul: víkend s výukou jízdy na historických lyžích včetně závodu na těchto lyžích v dobovém oblečení, jízdou na sáňkách a maškarním bálem pro děti Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- rodiny s dětmi, mladí lidé - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko)

Termín: leden – březen Délka: 3 dny Programová náplň: - výuka jízdy na historických lyžích - pro dětí sáňkování (včetně soutěže o ceny) - maškarní bál pro děti - možnost lyžování na novodobých lyžích a běžkách (půjčovna lyžařských setů) Ubytování a stravování: hotel nižší kategorie, penzion Doprava: organizovaná


39


V ceně zahrnuto: 2 x ubytování, polopenze, výuka jízdy na historických lyžích, občerstvení během závodu a soutěže pro děti, večer s maškarním bálem pro děti – tradiční valašské pochoutky a hudba Poznámka: balíček se dá vytvořit pro kterékoliv lyžařské středisko na Valašsku

3.5.7. Pravá valašská zabíjačka Upřesňující podtitul: víkend na Valašsku s pravou zabíjačkou Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- lidé ve středním věku, senioři - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko)

Termín: leden – březen Délka: 2 dny Programová náplň: 1. den: pravá valašská zabíjačka (např. ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm – ukázka valašských zabijačkových tradic, zkouška výroby jitrnic, ochutnávky zabíjačkových specialit a slivovice), večer zabijačková hostina s tradiční hudbou 2. den: návštěva některé z četných atraktivit Valašska Ubytování a stravování: hotel střední kategorie Doprava: vlastní nebo organizovaná (pro skupiny) V ceně zahrnuto: 1 x ubytování, vybrané atraktivity

zabíjačkové pochoutky, večeře s hudbou, snídaně, vstup do

Poznámka: skanzen v Rožnově pod Radhoštěm je uveden pouze jako příklad

3.5.8. Velikonoce po Valašsku Upřesňující podtitul: velikonoční víkend na Valašsku Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- rodiny s dětmi - tuzemští i zahraniční návštěvníci (Polsko, Slovensko)

Termín: v období Velikonoc Délka: 3 dny Programová náplň: - seznámení se s valašskými velikonočními zvyky, ukázka tradiční řemeslné tvorby, výuka výroby velikonočních beránků, pomlázek apod., malování vajíček, soutěže pro děti, návštěva vybraných atraktivit na Valašsku Ubytování a stravování: hotel nižší kategorie


40


Doprava: organizovaná V ceně zahrnuto: 2 x ubytování, polopenze, program

3.5.9. Pohádkové (sportovně laděné) Hornolidečsko Upřesňující podtitul: Hornolidečsku.

několikadenní, víkendový pobyt plný sportu, zábavy a poznání na

Určení:

- školy, dětské domovy, zájmové organizace, sportovní oddíly aj. - případně také individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming.

Cílová skupina:

- děti a mládež - rodiny s dětmi, mladí lidé, případně organizované skupiny tuzemských i zahraničních návštěvníků (v kombinaci s dalšími balíčky)

Termín: květen - září Délka: 2 – 3 dny Programová náplň: -

-

-

Pohádkové výpravy po okolních skalních útvarech, které jsou zajisté opředeny mnoha pověstmi a legendami, s výukou základů horolezectví (principy jištění, znalost uzlů, praktické nácviky) pro školní mládež, kolektivy mladých lidí a rodin s dětmi. Využití místního sportovně – rekreačního areálu k provozování nejrůznějších aktivit (k tomuto účelu by zde mohla být zřízena půjčovna sportovního náčiní) a organizací turnajů pro konkrétní skupiny návštěvníků (vhodné zejména pro zájmové organizace a sportovní oddíly v rámci jejich soustředění). Výuka základů jezdectví, jízdy na koni a všeho „co o huculech nevíte“. Organizované vyjížďky na koních. Organizovaná cykloturistika – rekreační, či sportovně (kondičně) laděné vyjížďky na horském kole s vysvětlením základních tréninkových pravidel a principů (redukce nadváhy / zvýšení kondice / nárůst svalové hmoty atd., což je vhodné zejména pro zájmové organizace a sportovní oddíly v rámci jejich kondičních soustředění). V případě nepříznivého počasí by programová náplň mohla být složena z návštěvy atraktivit v okolí (

Ubytování a stravování: v kempu, mládežnické ubytovně, rodinném penzionu či hotelu nižší kategorie. Doprava: organizovaná (školou či jinou institucí) nebo individuální V ceně zahrnuto: ubytování, vstupy do vybraných zařízení, vypůjčení sportovního vybavení, využití služeb sportovních instruktorů (z řad místních obyvatel), vstupy do sportovního areálu. Poznámka: produktový balíček by měl představovat sportovně – rekreační pobyt v atraktivním okolí Horní Lidče a měl by oslovit zejména organizované skupiny (děti a školní mládež) a sportovní kolektivy. Zejména tyto dně skupiny by mohly dokonale využít nabízející se potenciál (lokality k horolezectví, jezdecký hucul klub, sportovně – rekreační areál apod.). Programová náplň by se mohla orientovat buď přímo na základy horolezectví a nebo na kurzy výuku jezdectví, přičemž sportovně – rekreační areál by představovat možnost, jak účelně vyplnit zbývající čas. Nebo by celý pobyt mohl představovat krátký exkurz různými sportovními aktivitami.


41


Při vhodné sportovní náplni (nenáročné fyzické nároky) by tento produkt mohl být nabídnut také starší generaci se zájmem o vyzkoušení netradičních sportovních odvětví.

3.5.10.

Za skláři do Karolínky

Upřesňující podtitul: víkendový pobyt v okolí Karolínky pro zaměřený na hlubší poznání zdejší sklářské tradice včetně prohlídky zdejších unikátních technických památek. Určení: individuální turistika, CK pro domácí cestovní ruch a CK pro incoming Cílová skupina:

- partnerské dvojice, rodiny s dětmi, střední věk, senioři, - tuzemští i zahraniční návštěvníci (individuální i organizované skupiny)

Období: květen – říjen Délka: 3 – 4 dny (prodloužený víkend) Programová náplň: Rekreační pobyt rodinného charakteru, určený převážně pro návštěvníky se zájmem o hlubší poznání sklářské tradice ve zdejší podhorské oblasti Beskyd. Programovou náplň by tvořila návštěva sklárny Crystalex s praktickou ukázkou foukání skla a s možností si individuálně si vyfoukat sklo - suvenýr. Dále by program obsahoval prohlídku Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích a místní lidové architektury společně s výkladem o životě a tradicích zdejších sklářů zakončena společenským večerem – Valašským posvícením. Program by mohl být doplněn o návštěvu ateliéru ART Galery malíře a grafika Jiřího Hartingera, pro mnohé by mohlo být velice zajímavé také pozorovat umělce při práci. Dále by návštěvníci měli mít možnost si vybrat z bohatého doprovodného programu, který by byl tvořen nabídkou nejrůznějších atraktivit v blízkém okolí (Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm, Poustevny, atd.). Ubytování a stravování: kemp, ubytování v soukromí, penziony, hotely. Doprava: vlastní, organizovaná V ceně zahrnuto: ubytování, strava (např. polopenze), vstupné do vybraných muzeí a zařízení (v závislosti na doprovodném programu), služby průvodce, Poznámka: balíček by měl představovat víkendovou (popřípadě prodloužený víkend) dovolenou rodinného charakteru s nabídkou návštěvy zdejších atraktivit. Hlavní myšlenkou celého produktového balíčku by měla být historie sklářství.

3.5.11.

Další témata:

Na běžkách golfovým areálem Po vzoru golfového areálu v Čeladné zpřístupnit v zimě golfový areál v Rožnově pod Radhoštěm a upravit tam běžecké trasy. Valašská svatba Připravit balíček pro dvoudenní svatbu pro zasnoubené páry ve valašském stylu se vším všudy (obřad s valašskými zvyky a tradicemi, jízda v kočáře s koňským spřežením, hostina s valašskými specialitami a tradiční hudbou, ubytování atd.).


42

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Recommend Documents