VYTVOŘENÍ DOTAČNÍ STRATEGIE KONKRÉTNÍHO PODNIKU PRO OBDOBÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

VYTVOŘENÍ DOTAČNÍ STRATEGIE KONKRÉTNÍHO PODNIKU PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 Subsidy strategy for the period 2014 – 2020 Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské / diplomové práce:

Autor:

Mgr. Ing. Milan Sedláček, Ph.D.

Jan Kupčík

Brno, 2016

J m éno a pří j m ení aut ora:

Jan Kupčík

Náz ev di pl om ové práce:

Vytvoření dotační strategie konkrétního podniku pro období 2014 - 2020

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Subsidy strategy for the period 2014 – 2020

Kat edra:

podnikového hospodářství

Vedoucí di pl om ové práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček, Ph.D. R ok obhaj ob y:

2017

Anotace Se vstupem do Evropské unie se českým podnikům otevřela možnost využití široké škály dotací. Podstatnou součástí celkové strategie podniku tak může být dotační strategie, která umožní podniku efektivně využít nabízené dotační příležitosti a realizovat investiční záměry, jejichž realizace by bez dotací mohla být neefektivní. Tato práce analyzuje investiční záměry podniku, a to prostřednictvím metody čisté současné hodnoty. Závěrem, s ohledem na vzájemné vztahy investičních záměrů, stanoví doporučenou dotační strategii podniku na období do roku 2020.

Annotation Entering the European Union opened a possibility to use wide scope of subsidies for Czech businesses. A subsidy strategy of a business, which enables it to use effectively the given subsidy opportunities and to realize investment plans that might be ineffective without subsidies, may be a relevant part of the general business strategy. The thesis analyse the investment plans of the business through a net present value. In the conclusion, considering mutual relations among the investment plans, the recommended subsidy strategy of the business for the period ending in 2020 is determined.

Klíčová slova Dotace, strategie, podnik, investiční záměr, hodnocení investic, čistá současná hodnota

Keywords Subsidy, strategy, business, investment plan, assessment of investments, net present value

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vytvoření dotační strategie konkrétního podniku pro období 2014 - 2020 vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 5. prosince 2016 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Panu doktoru Milanu Sedláčkovi, za jeho upřímné a opravdu cenné rady, doporučení a pomoc. Mému otci, za konzultace a ochotu být předmětem mé bakalářské práce, a také za jeho výborné pralinky.

OBSAH Úvod .....................................................................................................................................15 1

Teoretická část ...............................................................................................................17 1.1

Dotace .....................................................................................................................17

1.2

Systém dotací v ČR ................................................................................................18

1.2.1

Nepřímé dotace poskytované státem ...............................................................18

1.2.2

Přímé dotace poskytované státem ...................................................................19

1.2.3

Dotace z evropských fondů .............................................................................19

1.3

Dotační strategie .....................................................................................................21

1.4

Cíle podniku ...........................................................................................................23

1.4.1

Svazek cílů ......................................................................................................23

1.4.2

Stanovení hypotézy .........................................................................................24

1.5

1.5.1

Statické metody ...............................................................................................25

1.5.2

Dynamické metody .........................................................................................26

1.5.3

Určení požadované výnosnosti .......................................................................28

1.6 2

Hodnocení investic .................................................................................................24

Shrnutí teoretických východisek ............................................................................31

Praktická část .................................................................................................................33 2.1

Představení podniku ...............................................................................................33

2.2

Použité metody .......................................................................................................34

2.3

Interní a externí analýza podniku ...........................................................................34

2.4

Vize podniku ..........................................................................................................36

2.5

Určení investičních záměrů ....................................................................................36

2.5.1

Investiční záměr č. 1 - rozšíření stávající výrobny pro více pracovníků ........36

2.5.2

Investiční záměr č. 2 - zřízení nové výrobny s prodejnou a kavárnou ............38

2.5.3

Investiční záměr č. 3 - nákup temperovacího stroje a pomůcek .....................38

2.5.4 Investiční záměr č. 4 - účast na trzích, veletrzích a podobných marketingově – prodejních akcích ............................................................................................................. 40 2.5.5 Investiční záměr č. 5 - založení nového podniku ve formě společnosti s ručením omezeným ........................................................................................................ 41 2.6

Vzájemný vztah investičních záměrů ..................................................................... 42

2.7

Hodnocení vybraných investičních záměrů ........................................................... 44

2.7.1

Hodnocení investičního záměru č. 1 ............................................................... 44

2.7.2


2.7.3


2.7.4


2.7.5


2.8 3

Dotační strategie podniku ....................................................................................... 50

Závěr .............................................................................................................................. 53

Literatura .............................................................................................................................. 56 Přílohy .................................................................................................................................. 59 Příloha č. 1 – podklady SWOT analýzy........................................................................... 59 Příloha č. 2 – příjmy a výdaje (03/2013 – 10/2015) ........................................................ 63 Příloha č. 3 – sazby úrokové míry úvěrů do 7,5 mil. Kč nefinančním podnikům ........... 64 Příloha č. 4 – výpočet NPV.............................................................................................. 66

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK a.s. – akciová společnost ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DPH – daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt IROP – Integrovaný regionální Operační program IRR – vnitřní výnosové procento NPV – čistá současná hodnota OP PIK – Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OPZ - Operační program Zaměstnanost ROE – rentabilita vlastních aktiv s.r.o. – společnost s ručením omezeným WACC - vážené průměrné náklady na kapitál

ÚVOD Státní dotace poskytované podnikům v soukromém vlastnictví z různých ekonomických i mimoekonomických cílů (Stiglitz, 1997, s. 101) se staly jednou z velmi diskutovaných otázek, a to zejména po vstupu České republiky do EU. Dotace v různých formách se však objevovaly již od počátku vývoje tržně orientované ekonomiky po Sametové revoluci. Mezi odborníky existují na efektivitu dotací jako nástroje podpory ekonomiky rozdílné názory, když autoři obvykle v určité míře uznávají negativní efekty v tom smyslu, že dotace fakticky nejsou alokovány, jak byly zamýšleny, tj. dochází k efektu přelévání, a také v tom, že dotace představují méně hospodárné řešení (Schwartz, et al., 1999, s. 125). Protože se v této práci budu soustředit na potenciální mikroekonomický dopad určitých dotací na konkrétní podnik, makroekonomické otázky efektivity dotací nebudou její součástí. Nehledě na výše zmíněné pochybnosti však dotace v různých formách existují a minimálně zvážení jejich využití v podnikové strategii by mělo být samozřejmostí. Jak vyplývá z logiky věci, podpořené Sedláčkovým a Suchánkovým empirickým výzkumem (Sedláček, et al., 2013, s. 136), získání dotace a tudíž komparativní výhody vůči konkurenci je vhodné jak pro podniky méně produktivní (tedy v dlouhém období pravděpodobně neúspěšné), tak i pro podniky, které jsou nadproduktivní i bez dotací. Vstup České republiky do Evropské unie znamenal mimo jiné pro domácí podniky nové možnosti k získání podpory nadnárodního celku, tj. EU. V pravidelně se opakujících sedmiletých intervalech totiž EU vypisuje operační programy, které mají sloužit k udržitelnému ekonomickému rozvoji. V dubnu 2015 došlo ke schválení prvního z operačních programů pro období 2014 - 2020, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Tento program (stejně jako další programy) se svými podmínkami částečně liší od předchozího programu pro období 2007 – 2013. Z toho důvodu byl také zvolen časový rozsah této bakalářské práce, který kopíruje období operačních programů EU. Zároveň již od počátku devadesátých let existují dotace ve formě příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby zdravotně znevýhodněné, resp. zdravotně postižené. Tyto příspěvky jsou v současnosti poskytovány na základě zákona o zaměstnanosti.1 Kromě těchto příspěvků existuje široká paleta jiných dotací, vypisovaných EU, Českou republikou nebo územně samosprávnými celky, pro účely této práce se však zaměřím na dva výše zmíněné typy. V teoretické části práce nejprve definuji termín „dotační strategie“ a vymezím cíl podniku, ke kterému by dotační strategie měla vést. Na základě vymezeného cíle pak stanovím hypotézu práce a následně vymezím metody hodnocení investic, přičemž vybranou metodu budu aplikovat v praktické části na konkrétní investiční záměry. Součástí praktické části bude popis konkrétního 1

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 15

podniku, analýza externích a interních faktorů, plánované investiční záměry a modelace jejich vlivu na ekonomickou stránku podniku, a to v situaci bez využití dotace a v situaci s využitím dotace. Na závěr z porovnání modelů vznikne doporučená dotační strategie pro podnik pro určené období.

16

TEORETICKÁ ČÁST

1

1.1 Dotace Dotaci český zákonodárce vymezuje jako „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel“2. V obecné terminologii je tento termín zúžen z hlediska příjemců pouze na podniky, a účelem takové finanční výpomoci je „zlevnění vyráběných produktů pro spotřebitele, podpora podniků bez konkurenční schopnosti ze sociálních důvodů, zvýšení exportu nebo snížení importu“ (2001)3. V ekonomické teorii existuje množství širších či užších definic dotace a např. dle Houthakkera (1972, s. 7 - 12) vůbec není možné dotaci definovat. Nejširší definice zmiňují dvě základní vlastnosti dotace, a to umožnění spotřebitelům nákup zboží a služeb za nižší cenu než v ideálně soutěžním prostředí a zvýšení výnosů výrobce (Schwartz, et al., 1999, s. 120). Dle této koncepce tak pod pojem dotace spadají také přímé platby státu spotřebitelům, státní a státem jištěné půjčky a samotná produkce výrobků a služeb státem za cenu nižší než tržní stejně jako jejich nákup za cenu vyšší než tržní (Schwartz, et al., 1999, s. 121) Užší vymezení, které zároveň blíže odpovídá obecné terminologii, zahrnuje pouze přímé platby státu výrobcům, jejichž účelem je změnit rozhodování podniku, a daňové úlevy. Z porovnání výše zmíněných definic vyplývá, že nejužší definice, co se týče způsoby podpory, je definice zákonodárná, která však slouží spíše k orientaci v právním řádu (stejně jako např. úzká koncepce daně v právním řádu neodpovídá ekonomické teorii). Naopak příliš široká definice neumožňuje dostatečně exaktně hodnotit vliv dotace na podnik. Kombinací všech přístupů jsem pro účely této práce dotaci vymezil jako finanční prostředky, přímo či nepřímo poskytnuté orgánem veřejné moci ve prospěch podniku a sloužící k určitému účelu. Pojem „finanční prostředky“ vylučuje další, nepeněžní podpory, které však v praxi nejsou časté. Přímé či nepřímé poskytnutí orgánem veřejné moci zahrnuje platby státu výrobcům, stejně jako daňové úlevy. Tyto úlevy bývají obvykle v praxi zanedbávány, nicméně s ohledem na velikost zkoumaného podniku mohou i relativně nízké daňové úlevy představovat rozhodující faktor. Termín orgán veřejné moci zahrnuje nejen přímé státní podpory, ale zejména orgány územně samosprávných celků, které mohou být poskytovateli dotací. Okruh osob získávající prospěch z finančních prostředků je pak omezen na podniky, neboť definice zákonodárce je příliš široká, když zahrnuje veškeré fyzické osoby (tedy např. nezaměstnané osoby přijímající 2

§ 3, písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3 Pod pojmem „subvence“ v UNIVERSUM. Všeobecná encyklopedie, 9. díl. Praha : Odeon, 2001. ISBN 80-2071071-X 17

příspěvek v nezaměstnanosti), což je v kontextu této práce nepředstavitelné. Závěrečná část definice, která vyžaduje účelovost prostředků, reflektuje skutečnost, že stát v případě přímé platby podniku vyžaduje použití prostředků ke konkrétnímu účelu, a v případě nepřímé podpory, tj. daňové úlevy, váže její poskytnutí na splnění určitých podmínek. Zde je vhodné vymezit rozlišení mezi nepřímou dotací a jinou daňovou úlevou, kterou však za dotaci považovat nelze. Rozlišovacím kritériem je právě výše zmíněný účel. Neúčelové slevy na dani, jako např. sníženou sazbu daně dle § 36 zákona o daních z příjmu4, v kontextu této práce nepovažuji za dotace, naopak slevu na dani dle § 35 (sleva za zaměstnance se zdravotním postižením) dotací dle výše zmíněné definice je, neboť představuje nepřímé a zpětné poskytnutí prostředků za určitým účelem (tj. zaměstnávání zdravotně postižených zaměstnanců).

1.2 Systém dotací v ČR Se vstupem ČR do EU vznikl systém dvou linií, když první skupina dotací je poskytována výhradně z rozpočtu státu, zatímco druhá linie je financována zejména z evropských dotačních programů (obvykle částečně spolufinancována ze strany státu). Pokud přihlédneme k způsobu poskytnutí prostředků, nepřímé dotace jsou poskytovány výhradně státem, a to na základě daňového práva, protože EU nemá žádnou pravomoc v oblasti určení přímých daní (Tomášek, 2013, s. 255) zatímco přímé dotace jsou poskytovány jak z evropských fondů, tak z rozpočtu ČR. Cílem této kapitoly je nastínění současných dotačních možností s důrazem na reálně uplatnitelné dotace pro konkrétní podnik, jež budu následně analyzovat v praktické části této práce. S ohledem na relativně širokou definice dotace by nebylo účelné pokoušet se o vyčerpávající analýzu systému dotací v ČR. Rozdělení dotací do následujících tří skupin je založeno na kombinaci dvou faktorů: zdroj, resp. poskytovatel dotace, a způsob jejího poskytnutí. 1.2.1 Nepřímé dotace poskytované státem Tento typ dotací se vyznačuje tím, že je poskytován prostřednictvím snížení daňové zátěže podniku, nedochází tedy k přímému převodu prostředků z rozpočtu orgánu veřejné moci. Druhým znakem tohoto typu je poskytnutí ex post, tedy po vzniku nákladů. Typicky se jedná o různé typy slev, případně úplné prominutí poplatků či daní, které je podnik povinen odvádět státu. Jsou založeny na daňových zákonech ČR, zejména na zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a slouží obvykle mimoekonomickým účelům (konkrétně např. podpora výzkumu a vývoje, vzdělávání, zaměstnávání osob se zdravotním postižením5), ale mohou být také

4 5

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. § 34 odst. 4 a § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 18

komplementární součástí investičních pobídek6 (zde se jedná o ekonomický účel, efekt je však sporný7). 1.2.2 Přímé dotace poskytované státem Některé orgány veřejné moci mají pravomoc poskytovat peněžní prostředky na určitý účel, obvykle na žádost podniku, a tyto prostředky jsou v právním řádu obvykle označovány jako příspěvky. K přímému převedení finančních prostředků může dojít jak před vznikem nákladů, tak i následně. Stejně jako u nepřímých dotací jsou sledovány zejména mimoekonomické účely. Obvyklým příkladem, který bude využitelný i pro tuto práci, jsou příspěvky na chráněné pracovní místo. V tomto příkladu jsou kombinovány mimoekonomické cíle s ekonomickými, protože motivem zákonodárce k zavedení těchto příspěvků je podpora osob se zdravotním postižením, čímž však také může dosáhnout ekonomického cíle, tj. snížení nezaměstnanosti v této skupině osob, jejichž zaměstnání bez zásahu státu je obtížné (včetně snížení nákladů na podporu v nezaměstnanosti). Otázka ekonomické efektivity takových příspěvků vyžaduje hlubokou makroekonomickou analýzu, která však pro závěry této práce není podstatná. 1.2.3 Dotace z evropských fondů Klasifikace dotací je založena na vymezení operačních programů pro období 2014 – 2020, které je obsaženo v bodu II. usnesení vlády č. 867/2012 k přípravě programů spolufinancovaných z fondů Společného strategického rámce pro programové období let 2014 až 2020 v podmínkách České republiky. Kromě operačních programů přeshraniční spolupráce vláda ČR vypsala celkem deset různých operačních programů a EU zároveň rozhodla o výši celkové podpory u každého operačního programu na celé programové období.

6 7

§ 35a a § 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Širší diskuzi k pozitivním a negativním efektům dotací představuje např. Scholle (2015, s. 10 a násl.). 19

Alokace prostředků z EU (v mld. EUR) OP Rybářství OP Praha - pól růstu OP Technická pomoc OP Zaměstnanost Program rozvoje venkova OP Životní prostředí OP Výzkum, vývoj a vzdělávání OP PIK Integrovaný regionální OP OP Doprava

0,03 0,2 0,22 2,1 2,3

2,6 2,8 4,3 4,6 4,7 0

1

2

3

4

5

Graf č. 1 – převzato ze stránek Ministerstva pro místní rozvoj (2015)

Operačními programy, které se zaměřují na dotace pro výrobní podniky, jsou zejména OP PIK a OP Zaměstnanost. V souladu s operačními programy vypisují kompetentní ministerstva v průběhu programového období výzvy k předkládání žádostí, ve kterých již stanoví konkrétní hmotné a procedurální požadavky. Po uzavření výzev příslušný orgán hodnotí žádosti a rozhoduje o přidělení dotací a jejich výši. Tyto dotace jsou nenárokové. Pro praktickou část této práce a plánované investiční záměry jsou vhodnými programy OP PIK, OPZ a IROP. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Tento program, který byl schválen v dubnu 2015, obsahuje pět prioritních os a je primárně zaměřen na podporu malých a středních podniků (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015 p. 13). OP PIK kombinuje cíle EU obsažené ve Strategii Evropa 2020 a národní cíle a je navazujícím programem na předchozí OP Podnikání a inovace 2007 – 2013. V souladu se současnou dikcí dokumentů EU by měl směřovat k dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky. Veškeré programy budou alespoň částečně financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015). OP Zaměstnanost Operační program Zaměstnanost (OPZ) byl schválen 6. května 2015. Program vymezuje čtyři prioritní osy, které se týkají podpory zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou, zefektivnění veřejné správy a veřejných služeb a podpory mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2015).

20

Integrovaný regionální OP Tento operační program, jehož garantem je Ministerstvo pro místní rozvoj, je zaměřený na široké spektrum oblastí a byl schválen jako další v řadě programů v červnu 2015. Jednou z podporovaných oblastí je také sociální podnikání a jeho podpora je dostupná ve všech krajích kromě hlavního města Prahy (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016).

1.3 Dotační strategie Strategie představuje cestu k dosažení cílů podniku v dlouhodobém horizontu (Kovář, 2008 p. 27). Měla by zahrnovat pravděpodobné situace, které mohou v budoucnosti nastat, a vyjadřovat způsob, jakým na ně podnik bude reagovat. Tato reakční schopnost je nazývána strategickým myšlením (Sedláčková, et al., 2006). Je zřejmé, že pro vytvoření úspěšné strategie je předem nutné stanovit cíle podniku, kterých chce v delším období podnik dosáhnout. Někteří autoři rozumí pod pojmem strategie spíše vizi podniku, o jejíž následné realizaci rozhoduje strategický plán (Marinič, 2008). Dle mého názoru se již spíše jedná o nadbytečnou fragmentaci pojmů, když strategie obsahuje i prvky plánování (plánuje, jak dosáhnout dlouhodobých cílů). Dotační strategie podniku je tak podmnožinou obecné strategie, a měla by představovat způsob, jakým pomocí využití dotačních příležitostí dosáhnout stanovených cílů. Strategie spojuje informace externí analýzy podniku s informacemi týkajícími se interních otázek. K vytvoření strategie je nutný postupný proces formulace myšlenek, Kovář (2008, s. 28) tento proces rozděluje na formulaci čtyř na sebe navazujících bodů – poslání, vize, strategické cíle a na závěr strategie. Zároveň je nutné zmínit, že se nejedná o jednorázový akt strategického řízení, naopak je nutné strategie v závislosti na změnách formulace předchozích bodů průběžně upravovat a aktualizovat. Marinič (2008) tento proces nazývá plánovacím cyklem a ten se skládá ze tří částí – analytické, strategické a realizační. V analytické části se formulují cíle a poslání a provádí se externí a interní analýza podniku, ve strategické části se definují problémy, nachází se jejich řešení a na základě stanovených priorit se formuluje strategie, a v realizační části se zvolená strategie provádí a následně její provedení kontroluje. Proces tvorby strategie tak může být naznačen jako uzavřený cyklus stále se opakujících činností, které se na základě informací do něj vstupujících neustále vyvíjí.

21

externí a interní analýza

definice problémů

formulace možných řešení určení priorit a výběr řešení

stanovení cílů

kontrola realizace

realizace strategie

formulace strategie

Obrázek č. 1. Zdroj: vlastní

Ačkoliv zde se jedná o proces vytvoření obecné strategie, některé části cyklu zůstanou nezměněny v případě aplikace na užší, dotační strategii. Stanovení cílů je společným prvkem, protože cíle podniku jsou jedny a tytéž, nehledě na způsob jejich provedení. Interní a externí analýza podniku by také měla být součástí dotační strategie. Definice problémů v obecné strategii se promítá do dotační strategie jako vymezení investičních záměrů. Formulaci možných řešení v dotační strategii představuje nalezení a analýza možných dotačních příležitostí. Určení priorit v případě dotační strategie je závislé na vzájemném vztahu stanovených cílů, které mohou být identické, komplementární, konkurenční či indiferentní. V případě identických a komplementárních cílů je priorita zřejmá. Pokud byly stanoveny konkurenční cíle (případně vzájemně se přímo vylučující), je stanovení priority zásadní. V případě indiferenčních cílů je stanovení priorit také vhodné, zejména z časového hlediska (rozhodnutí o tom, který cíl bude sledován dříve). Výběr řešení v dotační strategii představuje přiřazení konkrétní dotační příležitosti k investičnímu záměru, resp. případné rozhodnutí o neprovedení investičního záměru. Tato volba probíhá na základě analýzy efektivnosti realizace určitého investičního záměru bez využití dotací a s jejich využitím. Formulace dotační strategie pak obsahuje vybrané investiční záměry s jejich dotačními příležitostmi a časový plán jejich realizace. V případě dotační strategie je vždy neznámou finální výše dotace udělená státem, protože na dotaci není právní nárok a orgány veřejné moci tak disponují diskreční pravomocí. Kontrola realizace strategie v jejím 22

průběhu je tak zásadní a ve vztahu k výši udělené dotace pak může docházet k změně cílů, zejména však ke změně priorit a výběrů řešení.

1.4 Cíle podniku Je obecně přijímáno, že vrcholovým cílem podniku je dlouhodobá maximalizace zisku. Tento cíl byl dříve považován za jediný cíl podniku, nicméně postupně se vyvinula teoretická koncepce dalších hlavních cílů. Tyto doplňující cíle mohou mít monetární i nemonetární formu, stejně jako mohou být založeny na různých ekonomických i mimoekonomických důvodech (Novotný, et al., 2004). Monetární cíle se týkají standardně měřitelných faktorů v hospodaření podniku (zisk, obrat, náklady apod.), zatímco nemonetární cíle nejsou měřitelné v peněžních jednotkách. Zároveň se nemonetární cíle mohou dělit na ekonomické (podíl na trhu, dlouhodobé zajištění poptávky pro vlastní produkty, dlouhodobé zajištění výdělku) a mimoekonomické (zajištění pracovních míst, ochrana životní prostředí, podpora sociálně znevýhodněných skupin atd.). 1.4.1 Svazek cílů Kombinací různých cílů vzniká tzv. svazek cílů (Novotný, et al., 2004), jehož součástí je jak vrcholový cíl, tak doplňující cíle zvolené podnikem. Konkrétní podnik, na který se tato práce zaměřuje, bude představen v praktické části. Pro stanovení hypotézy je však již nyní nutné určit cíle tohoto podniku. Určení cílů je vždy subjektivní rozhodnutí podniku nebo jeho složek. V tomto případě je z tohoto pohledu určení cílů jednodušší, neboť podnik je tvořen jedinou osobou, které tudíž náleží veškerá rozhodovací pravomoc. Níže uvedené cíle vyplývají z informací poskytnutých touto osobou. V souladu s výše uvedeným je vrcholovým cílem podniku maximální ziskovost. Mezi další ekonomické cíle patří také dlouhodobé zajištění odbytu, na což navazuje dlouhodobé zajištění příjmu pro vlastníka. Naopak získání určitého podílu na trhu není spatřováno jako zásadní. Zároveň podnik plánuje zajistit určitou podporu pro komunitu tělesně postižených. V tomto případě se jedná o mimoekonomickou (sociální) vizi spíše než o cíl, která se zakládá na osobním rozhodnutí vlastníka. Tato vize vykrystalizovala ve zvolený cíl, jímž je zajištění minimálně tří dlouhodobých pracovních míst pro tělesně postižené osoby. Tento cíl tak lze označit za omezený, neboť jej lze zcela naplnit dosažením určité hranice, na rozdíl od jiných, např. maximalizace zisku. Svazek cílů tohoto podniku tak tvoří vrcholový cíl maximalizace zisku za současného zajištění vyrovnaného odbytu, příjmu pro vlastníka a vytvoření nejméně tří dlouhodobých pracovních míst pro tělesně postižené.

23

1.4.2 Stanovení hypotézy Na základě vymezeného svazku cílů tak je možné určit hypotézu této práce, která zní: „Dotační strategie umožní efektivní realizaci investičních záměrů i při dlouhodobém zaměstnávání nejméně tří tělesně postižených osob.“ Pojem dotace již byl definován výše, konkrétní zvolené investiční záměry budou popsány v praktické části práce. Otázku hodnocení výnosnosti podniku a výpočet její požadované hodnoty bude popsán v následující kapitole o investicích a jejich hodnocení, v jejímž závěru bude uvedena také operacionalizovaná hypotéza. Vytvoření nejméně tří dlouhodobých pracovních míst pro postižené osoby vyplývá ze stanoveného mimoekonomického cíle podniku. Pro závěrečné hodnocení hypotézy je nutné operacionalizovat pojem „dlouhodobé“. Konkrétní definice tohoto pojmu samozřejmě v teorii neexistuje, proto je nutné vycházet z faktů konkrétního případu. Vzhledem k tomu, že období trvání současných dotačních programů je stanoveno do konce roku 2020, je vhodné tuto informaci implementovat do stanovení požadované doby. Zároveň na základě ustanovení zákona o zaměstnanosti8 pro účely získání dotace je nutné zachovat zřízené pracovní místo nejméně po dobu tří let. Vzhledem k očekávanému administrativnímu zdržení, které pravděpodobně povede ke zřízení pracovního místa během roku 2017, se jeví jako nejvhodnější zvolit období, po které bude vyžadováno zaměstnání tělesně postižených, po dobu čtyř let. Za efektivní realizaci budu považovat realizaci takovou, která povede k vyšší než požadované výnosnosti podniku. Částečně operacionalizovaná hypotéza tak zní: „Dotační strategie umožní vyšší než požadovanou výnosnost podniku při současném zaměstnávání nejméně tří tělesně postižených osob po dobu čtyř let.“

1.5 Hodnocení investic Investice je akce podniku, kdy použije určité prostředky (z vlastních nebo cizích zdrojů) k produkci výrobků, vývoji způsobu ke zlepšení výrobního procesu nebo k získání lidského kapitálu za účelem získání (očekávaně vyšší) hodnoty, která je však nejistá (Valach, 2010, s. 18). Pokud tedy podnik chce zvýšit svou hodnotu, je investice nezbytnou součástí. K posouzení vhodnosti investice je nutné sledovat tři hlavní kritéria – výnosnost, rizikovost a dobu návratnosti. Výnosnost investice (také rentabilita v širším pojetí) popisuje vztah výše investice a následného výnosu, který na základě takové investice vznikl. Rizikovost investice je kritériem, 8

§ 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 24

které popisuje pravděpodobnost, s jakou dojde ke ztrátě investovaných prostředků (nikdy nedojde k navrácení investice). Doba návratnosti je časovým vyjádřením navrácení investovaných prostředků, představuje tedy dobu, za kterou dosáhne rozdíl mezi výnosy bez realizace investičního záměru a výnosy během realizace stejné hodnoty, jako je náklad na investici. Metody hodnocení investic se rozdělují na statické a dynamické. Statické metody na rozdíl od dynamických nepočítají s faktorem času, jsou tedy zásadně méně komplikované a v praxi slouží k rozhodování o investicích menšího rozsahu či k vyloučení zřejmě neefektivních investičních příležitostí, když zbývající jsou následně hodnoceny jednou z dynamických metod (Scholleová, 2012, s. 124). Dynamické metody uvažují s hodnotou peněz v čase a také s mírou rizika v průběhu realizace investice, používají se proto pro komplikovanější investiční záměry. 1.5.1 Statické metody Statické metody historicky předcházely metodám dynamickým a v současnosti se používají spíše pro hodnocení jednodušších investičních záměrů s kratší dobou životnosti, nicméně si stále zachovaly svou důležitost v podnikovém rozhodování (Valach, 2010, s. 138). Nejpoužívanějšími statickými metodami jsou průměrná rentabilita a doba návratnosti. Průměrná rentabilita (nebo také výnosnost) vyjadřuje zisk, který realizace zájmu přinese, a tento průměrný zisk na jedno období poměřuje s výsledkem ostatních investičních záměrů, případně se stávající výnosností firmy, a vypočte se dle následujícího vzorce:

∑𝑁 𝑛=1 𝑍𝑛 𝑅𝑝 = 𝑁. 𝐼𝑝 Rp – průměrná roční rentabilita N – doba životnosti n – konkrétní roky životnosti Zn – roční zisk Ip – průměrná roční hodnota investičního majetku v zůstatkové ceně Nejčastější kritika metody průměrné rentability cílí na úzké vymezení příjmů, když neuvažuje s odpisy, a také na nevhodnost porovnávání se stávající výnosností podniku, když to může vést k odmítnutí relativně kvalitního investičního záměru, pokud je současná výnosnost podniku vysoká (Valach, 2010, s. 141). Výsledkem metody doby návratnosti je naopak časové vyjádření období, za které se celá investice vrátí v podobě zisků z realizace. Výsledky různých záměrů se porovnávají mezi sebou a nejvýhodnější je ta investice, která znamená nejkratší dobu návratnosti. Případně se stanovuje tzv. kriteriální doba návratnosti (nejčastěji se shoduje s dobou životnosti), a efektivním 25

investičním záměrem je pak takový, jehož doba návratnosti je kratší (Kalouda, 2009, s. 66). Pro výpočet se použije tento vzorec: 𝑎

𝐼 = ∑(𝑍𝑛 + 𝑂𝑛 ) 𝑛=1

I – pořizovací cena (resp. výdaj) On – jednotlivé roční odpisy a – doba návratnosti (ostatní veličiny stejně jako v předchozím případě) Nevýhodou této metody je zejména to, že nebere v potaz zisk, který investice přinese po době návratnosti. Výsledkem tak může být upřednostnění investičního záměru, jehož investice bude sice navrácena dříve, ale následně už nebude generovat žádný zisk, oproti záměru, který bude mít sice delší dobu návratnosti, ale celkový zisk během jeho životnosti bude mnohem vyšší. Vzhledem k delšímu časovému období, pro které bude stanovena v praktické části této práce dotační strategie, statické metody by k hodnocení investičních záměrů nebyly vhodné. Zároveň průměrná rentabilita nezahrnuje odpisy mezi příjmy z investice, což u nákupu dlouhodobého majetku může činit zásadní informaci, doba návratnosti naopak neuvažuje s vývojem po skončení návratného období a potenciálním prospěchem. 1.5.2 Dynamické metody Čistá současná hodnota Čistá současná hodnota (NPV – net present value) je výsledkem rozdílu investovaných prostředků a peněžních příjmů z realizace investičního záměru, když jak výdaje, tak příjmy jsou diskontovány, pokud vznikly v různých letech. Obecně ji lze vyjádřit takto: 𝑅

𝑁𝑃𝑉 = ∑ 𝑟=1

𝐶𝐹𝑟 (1 + 𝑖)𝑟

CFr – peněžní toky záměru v jednotlivých letech i – požadovaná míra výnosnosti (úrok) r – doba realizace záměru Pokud je NPV kladná, pak je realizace záměru pro podnik efektivní, pokud se NPV rovná nule, tak je investiční záměr naprosto v rovnováze s jeho očekávaným ziskem a proto nijak nezvyšuje ani nesnižuje hodnotu podniku z dlouhodobého hlediska, v případě, že je hodnota NPV 26

záporná, je realizace záměru pro podnik nevýhodná. Pro porovnání dvou záměrů je nutné upravit výpočty v tom smyslu, aby zahrnovaly i dobu životnosti jednotlivých záměrů. V případě této práce toto však nehraje roli, neboť nebude docházet k porovnávání dvou rozdílných záměrů, pouze bude zhodnoceno, zda realizace konkrétního záměrů bude pro podnik výhodná. Tato moderní metoda hodnocení investic je obvykle považována za nejvhodnější, neboť řeší výše vytýkané problémy statických metod. Zahrnuje totiž faktor času a uvažuje se ziskem po celou dobu životnosti záměru, stejně jako zahrnuje veškeré peněžní příjmy (nejen účetní zisk), což jí ale zároveň dělá metodou komplikovanější. Pro správné hodnocení je zásadní určit vhodnou požadovanou výnosnost, což je největší slabinou tohoto přístupu (Valach, 2010 p. 109). K jejímu určení existuje několik různých přístupů, které popíšu níže. Vnitřní výnosové procento Vnitřní výnosové procento (IRR – internal rate of return) je podobnou metodou jako NPV. Její výpočet cílí na zjištění úrokové míry, při jejímž dosažení existuje rovnováha mezi výdaji na investici a peněžními příjmy. Vzorec pro její výpočet vyplývá z vzorce pro NPV, když tentokrát se NPV rovná nule dle definice a namísto stanovení požadované míry výnosnosti tuto míru vypočteme: 𝑁

𝑅

1 1 ∑ 𝑃𝑛 − ∑ 𝐼 = 0, 𝑟 (1 + 𝑖)𝑟 (1 + 𝑖)𝑛+𝑅

𝑛=1

𝑟𝑒𝑠𝑝.

𝑟=1

𝑁

𝑅

𝑛=1

𝑟=1

1 1 ∑ 𝑃𝑛 = ∑ 𝐼 𝑟 (1 + 𝑖)𝑛+𝑅 (1 + 𝑖)𝑟

i – vnitřní výnosové procento (ostatní veličiny stejně jako v předchozích případech) Pro určení výhodnosti realizace záměru je nicméně nutné stanovit minimální požadovanou výnosnost projektu, se kterou je nutné výsledek IRR porovnat. Jak již bylo zmíněno výše u části týkající se NPV, toto představuje zásadní problém i metody IRR a jejímu řešení se budu věnovat níže. Nedostatkem této metody je také to, že neumí reagovat na tzv. nekonvenční peněžní toky, což jsou situace, kdy dochází ke změně ze záporného na kladný tok nebo obráceně více než jednou (Synek, 2011). Vzhledem k typům investičních záměrů popsaných níže toto představuje zřejmý problém, neboť není vyloučeno, že ke změnám v peněžním toku dojde v průběhu realizace investice více než jednou. Zároveň podobnost obou metod vede k závěru, že je efektivní zvolit pouze jednu z nich. Z výše uvedených důvodů tak budou investiční záměry v praktické části této práce hodnocení pomocí metody čisté současné hodnoty.

27

1.5.3 Určení požadované výnosnosti Jak vhodně vystihuje Nývltová (2010, s. 115), využití kapitálu (ať už vlastního nebo cizího) není zadarmo. Pokud se jedná o cizí kapitál, potom je cenou za jeho využití úroková sazba, která je s ním svázaná. Naopak u vlastního kapitálu se jedná o náklady oportunitní, tedy náklady, které striktně vzato nevznikají, nicméně nevyužití kapitálu k investici je z ekonomického hlediska ztrátou. Minimální požadovaná výnosnost, ačkoliv intuitivně nečiní problém porozumět jejímu významu, je v literatuře označována mnoha výrazy, jako například náklady alternativních příležitostí investování, cena kapitálu, diskontní sazba nebo úroková sazba (Polách, 2012). Tuto hodnotu lze určit různými způsoby a podle různých faktorů. V prvé řadě je nutné rozhodnout, ve vztahu k jakému kapitálu je třeba požadovanou výnosnost určit. Pokud budeme uvažovat o minimální požadované výnosnosti při financování čistě cizím kapitálem, přichází v úvahu relativně jednoduché řešení. Pokud na investičním projektu nechceme v dlouhém období tratit, měla by být požadovaná výnosnost rovna nebo vyšší než úroková sazba (např. z úvěru, jímž je investiční záměr financován). Pokud naopak je záměr hrazen z prostředků vlastního kapitálu, pak by měl jeho výnos převyšovat výnos, který by vznikl jiným způsobem investování tohoto kapitálu. Nebo jinými slovy, výnos by měl zabezpečit majitelům podniku kompenzaci za odložení spotřeby a podstoupení rizika (Chmelíková, 2010, s. 80). Zde záleží na délce životnosti investičního záměru, protože v delším období je větší možnost eliminovat rizika jednotlivých typů investic a průměrně tak výnosy dosahují vyšších hodnot. Z toho důvodu tak v této situaci není využitelná k porovnání např. repo sazba ČNB9, případně sazby komerčních bank na běžných a spořících účtech, které představují minimální výnosnost investice v krátkém období. Protože se jednotlivé investiční strategie podniků někdy až zásadně liší, jedním z vhodných nástrojů pro výpočet minimální požadované výnosnosti je rentabilita (návratnost) vlastních aktiv, neboli ROE (return on equity). Předpokladem zde je stabilita výnosů podniku i do budoucna, neboť s ROE jako požadovanou výnosností uskuteční podnik pouze investiční záměr, který přinese poměrně větší výnos, než jaký průměrně generoval v předchozích letech. Valach (2010, s. 152) nicméně upozorňuje na rizika posuzování investičních záměrů pouze podle jeho individuálních nákladů. V takovém případě nastává situace, kdy budou přijímány záměry s nižším výnosovým procentem, pokud budou financovány levným kapitálem (tj. obvykle cizím, např. úvěrem), zatímco záměry s vyšším výnosovým procentem, které však budou financovány z dražších zdrojů, uskutečněny nebudou.

9

Její vývoj k dispozici na stránkách ČNB - Česká národní banka. Jak se vyvíjela dvoutýdenní repo sazba ČNB? [online] 2016. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_dvoutydenni_repo_sazba_cnb.html 28

Pokud bychom pracovali se stejným předpokladem, který jsem zmínil výše u ROE, tj. stabilita výnosů do budoucna, přichází v úvahu stanovení požadované výnosnosti dle rentability aktiv (ROA, return on assets). Ta porovnává zisk (obvykle EBIT – před zdaněním a úroky) s celkovým objemem aktiv podniku. Nejkomplexnějším způsobem určení minimální požadované výnosnosti je výpočet prostřednictvím vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC, Weight Average Cost on Capital). Tento údaj v sobě obsahuje jak náklady vlastního, tak i cizího kapitálu, zároveň také uvažuje s poměrem vlastního a cizího kapitálu a daňovým zatížením. Jeden ze způsobů výpočtu tak představuje tato rovnice: 𝐷 𝐸 𝑊𝐴𝐶𝐶 = 𝑟𝑑 (1 − 𝑡) + 𝑟𝑒 𝐶 𝐶 rd – průměrná úroková míra placená za cizí kapitál t – sazba daně z příjmů D – cizí kapitál, který je úročen rd C – celkový zpoplatněný kapitál, tj. D+E re – požadovaná výnosnost vlastního kapitálu (lze použít např. ROE) E – vlastní kapitál Pro tento vzorec existují určité modifikace, a to za účelem dalšího zpřesnění výpočtu, např. namísto koeficientu (1-t) používá Ministerstvo průmyslu a obchodu (2016, s. 11) podíl čistého zisku na zisku, jenž by údajně měl věrohodněji reprezentovat reálné daňové zatížení podniku. Takovou úpravu je nicméně vhodné využívat nejlépe u podniků ve fázi stabilizace, v níž nedochází k zásadním investičním akcím apod., které způsobují podstatné výkyvy zisku. Pro podniky v první nebo druhé fázi je tento způsob určení koeficientu (1-t) dle mého názoru méně vhodný než určení dle (relativně) stabilní daně z příjmů. Z výše uvedených možných určení výnosnosti považuji za nejvhodnější právě určení WACC. Tento výpočet umožňuje komplexně analyzovat využití jak vlastního, tak cizího kapitálu a zároveň uvažuje s konkrétním poměrem těchto dvou druhů kapitálu v podniku. Zároveň zahrnuje i daňové zatížení nákladů na cizí kapitál. S ohledem na situaci podniku, který se nachází v růstové fázi, považuji za přesnější použít jako koeficient daňového zatížení tento: (1-t). Požadovanou výnosnost vlastního kapitálu vypočtu za pomocí ROE. Samozřejmě existuje riziko nestability výnosů do budoucna, která může způsobit nepřesnosti. S ohledem na dosavadní vývoj podniku, ve kterém nedocházelo k žádným opravdu zásadním investicím a jak bude naznačeno v praktické části této práce, poměrně velká část nákladů je variabilních, tudíž nedocházelo k pokřivení možného průměrného výnosu dlouhou dobou odpisů atp., se však ROE zdá vhodným 29

ukazatelem. Zároveň konstrukce výpočtu WACC umožňuje případně korigovat reálnou nepřesnost ROE jako požadované výnosnosti vlastního kapitálu z toho důvodu, že ROE do výpočtu vstupuje pouze poměrně v závislosti na objemu vlastního v celkovém kapitálu. Určení průměrné úrokové míry za cizí kapitál také skýtá mnohé možnosti a mnohé nástrahy. Statistiky ČNB zaznamenávají několik různých úrokových sazeb, které lze s dostatečným zdůvodněním použít. Ve své práci jsem se přiklonil k využití úrokové sazby korunových úvěrů s objemem do 7,5 mil. Kč poskytnutých bankami nefinančním podnikům, a to z následujících důvodů: - je vhodnější použít úrokové sazby pro podniky než pro domácnosti, protože fakticky při investičních záměrech bude docházet k žádostem o úvěr pro podnik; investiční záměry, které budou představeny v praktické části práce, budou s ohledem na velikost podniku ve výši nejvýše několika milionů korun, rozsah úvěrů do 7,5 mil. Kč tak nejlépe odpovídá úvěrům, o které podnik k financování investičních záměrů bude žádat; - s ohledem na případné transakční náklady se jeví jako velmi pravděpodobné, že k žádosti o úvěr dojde u české banky; - současné peněžní operace podniku probíhají výhradně v českých korunách, a i když nelze vyloučit expanzi do zahraničí, těžiště obchodů bude nejspíše stále ležet v České republice. S ohledem na projektovanou dobu dotační strategie je dále nutné co nejvíce snížit nebezpečí zkreslení výsledků prostřednictvím konkrétní fáze ekonomického cyklu, ke kterému se bude úroková sazba uvažovat. Ačkoliv jak uvádí Mankiw (2009, s. 658), ekonomické cykly nejsou předvídatelné, ekonomická teorie obvykle vymezuje tři různé druhy cyklů, a to krátkodobé Kitchinovy, střednědobé Juglarovy a dlouhodobé Kondratěvovy (Holman, 2005). Při pohledu do databáze ČNB (ČNB, 2016) lze vypozorovat, že úrokové sazby se zásadně nemění v krátkodobých cyklech, proto je vhodnější použít delší časové období, než právě Kitchinovy cykly. Z praktických důvodů jsem byl nucen omezit tento rozsah na období šesti let a osmi měsíců, neboť starší data pro tento ukazatel nejsou dostupná. Domnívám se, že i přesto by -

průměr úrokových sazeb za necelých sedm let měl mít dostatečnou vypovídací hodnotu a přesnost požadovanou pro účely výpočtů v této práci. Poslední problematickou otázkou je určit poměr cizího a vlastního kapitálu. V případě stabilních podniků se nabízí do vzorce započítat reálné hodnoty z předchozích období, které nejlépe vypovídají o rozložení kapitálu v takovém podniku. V případě začínajícího podniku se nicméně takový způsob jeví jako problematický, neboť dosavadní údaje mohou zásadně v prvních letech kolísat. Zároveň pro podnik, který plánuje podstatný rozvoj, by klasický způsob mohl být nepřesný v tom smyslu, že údaje za předchozí období, které se týkají obratu řádově nižšího, nebudou mít dostatečnou vypovídací hodnotu o situaci v podniku při realizaci investičních záměrů, jejichž jednorázové náklady mohou převyšovat dřívější náklady podniku za 30

celé účetní období. Z toho důvodu lze očekávat, že i pro podnik, jenž byl doposud financován čistě vlastním kapitálem, bude nutné na tyto investice získat prostředky z cizích zdrojů. Pravidlo vertikální kapitálové struktury velí, že poměr cizího a vlastního kapitálu by neměl přesáhnout hodnotu 1, tedy cizího kapitálu by mělo v podniku být maximálně 50% (Wöhe, 1995). V případě vyššího podílu cizího kapitálu již takový podnik podstupuje riziko předluženosti a snižuje se jeho kredibilita. S ohledem na výše uvedené jsem se proto v této práci rozhodl použít při výpočtu 𝐷

𝐸

WACC jisté zjednodušení, a to podíly 𝐶 , resp. 𝐶 , tedy koeficienty využití kapitálu, nahradit v obou případech hodnotou 0,5, která reprezentuje rozložení kapitálu dle pravidla vertikální kapitálové struktury. Pro podnik je totiž více než vhodné držet se tohoto pravidla a nepřekročit limit cizího kapitálu ve výši 50% na celkovém kapitálu, zároveň však při velkých investičních akcích nelze očekávat, že by tyto byly financovány z vlastního kapitálu více, než by bylo nutné. Výsledný upravený vzorec WACC pro účely této práce vypadá tedy takto: 𝑊𝐴𝐶𝐶 = 0,5𝑟𝑑 (1 − 𝑡) + 0,5 ∗ 𝑅𝑂𝐸.

1.6 Shrnutí teoretických východisek Strategie podniku je komplexním souborem na sebe navazujících kroků. Pro formulaci strategie je nutné určit cíl podniku, resp. svazek cílů. Součástí svazku cílů předmětného podniku je vrcholový cíl, jímž je v souladu s teorií maximalizace zisku, a doplňující cíl, jímž je zde podpora komunity tělesně postižených. Vymezením dotace jako finančních prostředků, přímo či nepřímo poskytnutých orgánem veřejné moci ve prospěch podniku a sloužících k určitému účelu, jsem omezil specifickou oblast, na kterou se strategie formulovaná v závěru této práce zaměří. Zároveň jsem následně mohl formulovat primární hypotézu, která zní takto: „Dotační strategie umožní vyšší než požadovanou výnosnost podniku při současném zaměstnávání nejméně tří tělesně postižených osob po dobu čtyř let.“ Hypotéza byla následně operacionalizována do kvantifikovatelné podoby a z důvodů uvedených výše jsem rozhodl o použití dynamické metody, konkrétně čisté současné hodnoty k hodnocení jednotlivých investičních záměrů. K určení požadované výnosnosti jsem se rozhodl použít ukazatel WACC, který dle mého názoru zohledňuje nejvíce relevantních faktorů a povede tak k co nejpřesnějším výsledkům. Pomocí výpočtu čisté současné hodnoty tak budu moci určit konkrétní investiční záměry, které by měly být realizovány (tj. záměry s kladnou čistou současnou hodnotou) a naopak jiné, které nejsou pro podnik výhodné. Finální operacionalizovaná hypotéza tak zní: „Dotační strategie umožní kladný výsledek čisté současné hodnoty při současném zaměstnávání nejméně tří tělesně postižených osob po dobu čtyř let.“

31

Z teoretického základu v oblasti strategie podniku dále vyplývá, že po stanovení cílů je nutné provést interní i externí analýzu, která nám dále umožní identifikovat problémy a následně jejich řešení. Praktickou projekcí fáze identifikace problémů a jejich řešení bude určení jednotlivých možností rozvoje podniku, na něž budou navazovat investiční záměry. Podstatou této práce bude vyhodnocení výhodnosti investičních záměrů za pomocí výše naznačených numerických operací, což v teorii představuje výběr řešení. Závěrem této práce pak bude formulace komplexní dotační strategie. Následující fáze, tj. realizace a její kontrola, pak již bude v rukou samotného podniku.

32

PRAKTICKÁ ČÁST

2

2.1 Představení podniku Jak již bylo naznačeno výše, tato bakalářská práce se zaměří na malý podnik, konkrétně na podnik o jediné personální substanci, jíž je můj otec. Ten začal v roce 2013 na základě uděleného živnostenského oprávnění podnikat v oblasti cukrářské výroby – výroby a prodeje čokoládových pralinek a čokolády. Můj otec je držitelem dvou živnostenských oprávnění, první je na ohlašovanou řemeslnou živnost pekařství, cukrářství a druhá je živností volnou, a to výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v oborech velkoobchod a maloobchod a zprostředkování obchodu a služeb. Obě tyto živnosti byly zahájeny k 20. 3. 2013 pod identifikačním číslem 01522809.10 Tato forma podnikání byla zvolena pro jeho administrativní nenáročnost, která převážila nevýhody s ní spojené v porovnání s jinými formami, např. společnosti s ručením omezeným. Pro budoucí vývoj bude nicméně zvažováno, zda nezvolit právě formu společnosti s ručením omezeným, a to za účelem oddělení soukromého majetku a majetku k podnikání a zároveň omezení ručení. Cukrářské práce probíhaly původně v sídle a zároveň bydlišti mého otce, konkrétně v oddělené části domu, která byla přizpůsobena tak, aby vyhovovala veškerým (např. hygienickým) požadavkům. Z toho důvodu také v počáteční fázi podniku nedošlo k žádným vysokým investicím, které by představovala např. výstavba výrobních prostor. K investicím do vybavení docházelo postupně a byly financovány částečně ze zisku podniku a částečně z vlastních, soukromých zdrojů. Jednalo se o stavební úpravy výrobních prostorů, cukrářských pomůcek, mikrovlnné trouby, ledničky, atd. Další investicí, která stojí za zmínku, byla tvorba webových stránek www.jkpralinky.cz včetně e-shopu. V posledním roce byla výroba přesunuta do větších prostor v suterénu malého obchodního domu v centru města. Tyto prostory jsou pronajímány v současnosti na dobu neurčitou. Po úvodním růstu v současnosti výroba stagnuje, neboť naráží na produkční limity. Otec jako jediný pracovník, pro nějž je navíc toto podnikání sekundární činností po zaměstnání, již s dosavadním vybavením a svými časovými možnostmi dosáhl dle mého názoru na produkční hranici. S ohledem na nízké finanční možnosti podniku nedovolující financování zásadní rozšíření výroby pouze z vlastních zdrojů je jedním z možných řešení právě získání dotací na některé investiční záměry. V průběhu činnosti docházelo k odbytu prostřednictvím několika kanálů: - jednotliví odběratelé po osobním či telefonickém kontaktu, 10

Informace veřejně dostupné z rejstříku živnostenského podnikání na https://www.rzp.cz/. 33

jednotliví odběratelé prostřednictvím e-shopu, velkoodběratelé po osobním či telefonickém kontaktu (obvykle k prvnímu seznámení odběratelů s produktem došlu znovu na e-shopu), - velkoodběratelé – majitelé kaváren, - velkoodběratelé – prodejci v maloobchodě, obvykle maloobchod s regionálními produkty, - prostřednictvím přímého prodeje na různých akcích typu vánočních trhů. Geografické pole působnosti se podstatně rozšířilo s vytvořením webových stránek s e-shopem, předtím byli odběratelé zásadně obyvateli Opavska. S rozvojem e-shopu dochází stále častěji k zasílání výrobků do jiných míst v České republice. Původní zaměření pouze na výrobu čokoládových pralinek bylo v posledním roce rozšířeno i na výrobu vlastní tabulkové -

čokolády.

2.2 Použité metody Pro vytvoření dotační strategie bude nutné využít kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod. Analýzou hloubkového rozhovoru s mým otcem došlo ke stanovení vize a cílů podniku, z nichž vznikla hypotéza této práce a určení jednotlivých investičních záměrů. Analýzou dostupných zdrojů z jednotlivých ministerstev dojde k rozhodnutí o možné dotovatelnosti jednotlivých investičních záměrů. Za použití empirických dat (zejména z účetnictví podniku a statistických údajů z veřejně dostupných zdrojů) pak dojde ke kvantifikaci efektivnosti jednotlivých záměrů, na jejímž základě bude vytvořena dotační strategie.

2.3 Interní a externí analýza podniku Pro strategickou analýzu podniku, která nám umožní stanovit jeho vizi, strategické cíle a kritické oblasti, slouží tzv. SWOT analýza (Grasseová, 2010, s. 297). Literatura doporučuje v prvé řadě určit cíl vypracování analýzy, definovat oblasti, které budou analyzovány, a případně vytvořit analytické týmy (Grasseová, 2010, s. 298). Tato konkrétní SWOT analýza byla vytvářena za účelem střednědobého plánování rozvoje podniku do roku 2020 a byla zaměřena na celý podnik. Podkladem pro analýzu vnitřních faktorů byly informace známé mému otci o fungování podniku, na jejichž základě byl proveden krátký brainstorming. K hodnocení vnějších faktorů jsem použil PEST analýzu, kterou jsem prováděl s vědomím účelu celé SWOT analýzy, zaměřil jsem se tedy pouze na relevantní oblasti ve vztahu k podniku vyrábějícímu a prodávajícímu čokoládu. Podkladem mi byly veřejně dostupná data ze statistik ČNB, ČSÚ a údaje dostupné z veřejných rejstříků. Podkladové materiály jsou uvedeny v příloze č. 1 této práce. Mezi silné stránky patří zejména know-how podniku a jeho relativní zavedenost, což si podnik vybudoval za tři roky své existence. Slabinou je rozhodně nízký kapitál a nedostatek času 34

jediného pracovníka, což je spojeno právě s formou podnikání na živnostenský list. Příležitostmi jsou nerozvinutý trh a vhodné podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zatímco jako hrozbu lze označit změnu kupní síly cílových skupin. Zde předkládám stručnou SWOT analýzu: SWOT Vnitřní

Vnější

+ Strenghts - Know-how výroby pralinek - Kontakty na komunitu osob se zdravotním postižením - Prostorná výrobna v nájmu na dobu neurčitou s nízkými náklady - Již etablovaný e-shop - Zajištění ruční výroby pralinek - Možnost přizpůsobivosti poptávce Opportunities - Zvýšený odběr výrobků od zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením11 - Minimální nabídka míst pro osoby se zdravotním pojištěním12 v okrese Opava Klesání nájmu pro obchodní prostory13 - Zvýšení počtu osob v důchodovém věku (tj. jedné z cílových skupin)14 - Mírný pokles nákladů na výrobní stroje - „Kavárenská“ móda - Nerozvinutý trh s čokoládovými pralinkami (na českém trhu působí ve větším pouze jeden výrobce Kovandovi s.r.o.15, dále pak pouze podniky dovážející zahraniční, zejm. belgické pralinky, např. Pralinky s.r.o.16)

11

Weaknesses - Malá výrobní kapacita z hlediska pracovní síly - Nedostatek času na výrobu i management - Nízký kapitál - Nepravidelný odbyt - Nedostatečný marketing Threats - Možný pokles HDP a s ním spojený pokles kupní síly obyvatelstva17 - Pokles počtu osob v generaci 20-39 let (tj. jedné z cílových skupin), přesun osob do důchodového věku a s tím spojený pokles příjmů, tedy i kupní síly18

Bod č. 2 PEST analýzy (viz příloha č. 1) Tab. Nezaměstnanost v okrese Opava, bod č. 5 PEST analýzy (viz příloha č. 1) 13 Tab. Pronájem prostor pro obchod v Kč/měsíc/m2, bod č. 7 PEST analýzy (viz příloha č. 1) 14 Tab. Věkové složení podle pětiletých skupin, obě pohlaví – demografická projekce, bod č. 8 PEST analýzy (viz příloha č. 1) 15 Působící pod obchodní značkou Bon Bon, s obratem za období 2014 asi 27 mil. Kč (zjištěno z výkazu zisku a ztráty veřejně dostupného na stránkách justice.cz). 16 Distribuující pralinky belgické značky Leonidas, s obratem za rok 2015 asi 25 mil. Kč (zjištěno z výkazu zisku a ztráty veřejně dostupného na stránkách justice.cz). 17 Tab. Vývoj HDP v ČR čtvrtletně v mld. Kč dle stálých cen roku 2010, bod č. 3 PEST analýzy (viz příloha č. 1) 18 Tab. Věkové složení podle pětiletých skupin, obě pohlaví – demografická projekce, bod č. 8 PEST analýzy (viz příloha č. 1) 12

35

2.4 Vize podniku Na základě SWOT analýzy a určených cílů, naznačených v teoretické části práce, bylo rozhodnuto, že naskytující se příležitosti představují takový prostor pro rozvoj podniku, že je nelze ignorovat. Důrazem na současné silné stránky podniku již nelze docílit zásadního rozvoje, z toho důvodu je nutné orientovat se na potlačení slabých stránek, což by mělo ve spojení s příležitostmi umožnit expanzi. Po zhodnocení vnějších hrozeb bylo rozhodnuto, že tyto budou vzaty v úvahu při rozvoji podniku, nicméně jejich potlačení bude pouze subsidiárním cílem. Pro zvolený rozvoj podniku bude v prvé řadě nutné podstatně rozšířit výrobní kapacitu, což je spojeno se získáním další pracovní síly. To také povede k eliminaci podstatné části slabých stránek. Pro zvýšení výrobních kapacit bude také nutná investice do výrobních zařízení, což sebou nese nutnost potlačení problému nízkého kapitálu. Při rozvoji bude možné stavět na silných stránkách, zejména zavedeném e-shopu a celkovému know-how. Dominantní strategií byla tedy zvolena tzv. W-O strategie, tedy odstranění slabin k využití nových příležitostí. Silné stránky podniku budou samozřejmě sloužit ku prospěchu rozvoje, nicméně v současnosti již není takový prostor jejich rozvinutí, omezení hrozeb (zejména demografických změn) bude aplikováno, pokud to bude komplementární s primární strategií.

2.5 Určení investičních záměrů Po SWOT analýze a definování problémů v předchozí části dochází k formulaci možných řešení, tj. určení investičních záměrů, které mohou být nástrojem rozvoje podniku. Jednotlivé záměry následně jednotlivě zhodnotím z hlediska jejich případné dotovatelnosti. Tyto záměry, stejně jako cíle podniku, mohou být vzájemně komplementární, konkurenční nebo indiferentní. Z toho důvodu po vyjmenování investičních záměrů v následující subkapitole popíšu jejich vzájemné vztahy a případné kombinace investičních záměrů připadajících v úvahu. Zároveň následně provedu výběr předběžně doporučených kombinací záměrů, kteréž pak v subkapitole 2.7 zhodnotím a poté budu moci určit finální doporučenou dotační strategii podniku. Pro předběžné hodnocení investičních záměrů bude potřeba nicméně znát přibližné relace, ve kterých se výše takových investic bude pohybovat, stejně jako možnou výši dotace, která je na takový záměr poskytována. Z toho důvodu budou již v této subkapitole uvedeny některé charakteristiky, které následně vstoupí do výpočtů v části hodnocení záměrů. 2.5.1 Investiční záměr č. 1 - rozšíření stávající výrobny pro více pracovníků Tento záměr je jedním ze způsobů potlačení problému nízké produkční kapacity a využití příležitosti prozatímní nesaturace trhu, zároveň nepředstavuje vysokou počáteční fixní investici. 36

Bylo by nutné upravit stávající provozovnu pro větší počet pracovníků. Prostory provozovny jsou však nyní dostatečně velké (okolo 120 m2) pro spolupůsobení více osob. Vhodnou úpravou prostoru by pak bylo možné vytvořit nejvíce 8 pracovních míst včetně zázemí. Prostory disponují kuchyňkou a 4 toaletami, nebyly by tedy nutné žádné stavební úpravy. Majoritní částí investice by pak byly variabilní náklady na zaměstnance. V souladu s cíli podniku by bylo preferováno zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pro výkon některých zejména drobných ručních prací, stejně jako pro organizaci práce, by nicméně bylo vhodné zaměstnat osoby se zkušenostmi s vedením lidí, které mají zároveň zkušenosti také s cukrářskou výrobou. Potenciální dotovatelnost tohoto záměru spatřuji ve dvou různých podobách. První možností je využití výzvy OPZ (k datu odevzdání této práce již výzva není platná, nicméně s ohledem na praxi ministerstev lze očekávat opakované vypsání stejné nebo velmi podobné výzvy v následujícím roce) Podpora sociálního podnikání (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2016a). Tato výzva skýtá možnost poskytnutí dotace v minimální výši 1 mil. Kč a maximální výši 6 mil. Kč na 2 roky s tím, že tato dotace pokryje až 85% nákladů celkové investice. Dotace směřuje na podnikatelský záměr vybudování sociálního podniku. Druhou možností dotování tohoto investičního záměru je získání podpor na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zde existuje jednak příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa dle § 75 ve výši maximálně osminásobku průměrné mzdy, který tedy pro rok 2016 činí 207 224 Kč.19 Dále pak je dle § 76 zákona možný příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, jenž se poskytuje nejvýše v částce 48 000 Kč ročně, anebo je možný příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě dle § 78 zákona, který činí 75% skutečné mzdy včetně odvodů, nejvýše však 11 500 Kč měsíčně20 (tj. 138 000 Kč ročně). Z posledních dvou příspěvků lze na základě zákona uplatnit vždy jen jeden. S ohledem na vyšší roční příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě by bylo vhodné preferovat tento. Pro poskytnutí příspěvku dle § 75 se vyžaduje, aby byla osoba se zdravotním postižením na takovém místě zaměstnávána nejméně tři roky. S ohledem na výše vymezenou hypotézu práce by tato podmínka při realizaci záměru byla naplněna. Pro obě varianty platí dále sleva na dani dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění předpisů, a to ve výši 18.000 Kč ročně za jednoho zaměstnance s lehčím zdravotním postižením. Nelze předpokládat zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením, u nichž je sleva ještě vyšší. 19

Dle Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 355/2015 Sb. o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2015 pro účely zákona o zaměstnanosti. 20 § 78 odst. 2 uvádí nejvyšší částku 8 800 Kč měsíčně, ale odst. 3 připouští možnost zvýšení příspěvku na žádost o dalších 2 700 Kč měsíčně určených na další náklady spojené se zaměstnáváním osob, což může být např. nájem za prostory, v nichž jsou tyto osoby zaměstnávány, stejně jako úprava pracovního místa. 37

2.5.2 Investiční záměr č. 2 - zřízení nové výrobny s prodejnou a kavárnou Tento záměr představuje alternativu k předchozímu záměru, je tedy konkurenčním. Zřízení nové výrobny s prodejnou, která by byla zároveň malou kavárnou, by vyžadovalo podstatně vyšší fixní investice na počátku. S ohledem na dobrou situaci na trhu nemovitostí a zároveň za účelem minimalizace počátečních fixních nákladů bych doporučil takové prostory pronajímat. Otázkou, kterou budu řešit níže, je nicméně případná dotovatelnost nákupu nebo výstavby vlastního prostoru. Výhodou nových prostor je možnost přizpůsobení výrobní části k co největší efektivitě výroby za současného vytvoření prostoru prodejny s několika stoly a základní nabídkou kávy. Tento záměr lépe využívá příležitosti současné kavárenské módy, zároveň poskytuje prostor k podpoře prodeje a marketingu. Další výhodou takového řešení je eliminace výkyvů v odbytu, neboť prodejna by představovala relativně stabilní odbyt. Tato slabá stránka, která s ohledem na stručně vymezený cíl SWOT analýzy nebyla v příslušné části dále rozebírána, je nicméně minoritní, neboť trvanlivost čokoládových výrobků přesahuje obvykle šest měsíců, z toho důvodu není příliš podstatné pokrývat krátkodobé výkyvy poptávky. Další výhodou v porovnání s prvním investičním záměrem je možnost takových stavebních úprav, které by umožnily bezbariérový přístup. Toto je důležité ze dvou důvodů, a to s ohledem na možné zaměstnávání imobilních osob, které by v případě uskutečnění prvního záměru musely složitě využívat výtahu z prvního podlaží do suterénu, který je navíc těžko dostupný, a také z důvodu vhodného přístupu do prodejny pro starší osoby, čímž by se mohly zvednout tržby právě z této sociální skupiny. Starší osoby totiž obvykle nepoužívají počítač a internet v takovém rozsahu, nelze tedy očekávat vysoké příjmy z jejich nákupů přes e-shop. Dotovatelnost záměru je zásadně shodná s dotovatelností záměru předchozího. K první možnosti, tedy dotaci z OPZ na podporu sociálního podnikání, je nicméně komplementární možná dotace z programu IROP, výzvy Sociální podnikání. Tento dotační program umožňuje financování až 85% výdajů na realizaci záměru, mezi něž se řadí zejména stavební práce a výdaje na nákup pozemku a staveb. Výše podpory nesmí ročně přesáhnout částku 200 000 EUR, tj. přibližně 5 405 000 Kč21. Tato výzva22 sice vylučuje financování restauračních zařízení, nicméně umožňuje financovat drobné provozovny typu kaváren a přípraven občerstvení s prodejem, pokud vedou k integraci sociálně vyloučených osob (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016). 2.5.3 Investiční záměr č. 3 - nákup temperovacího stroje a pomůcek Tento investiční záměr by umožnil ve spojení s některým z předchozích záměrů podstatně rozšířit výrobní kapacity podniku. V současné době jsou v podniku využívány dvě temperovací vany, 21

Údaj k 5. 11. 2016 (27,023 Kč/1 EUR). V této práci vycházím z dokumentace k poslední zveřejněné výzvě Sociální podnikání, která již byla uzavřena. Předpokládám, že tato kolová výzva bude dále vypsána. 22

38

každá o objemu tří litrů. Temperovací vana či stroj slouží k udržování čokolády v tekutém stavu (tj. při teplotách 40 – 45 °C). Čokoládu je nutné rozehřívat pomalu, proto před prací s další dávkou čokolády vznikají relativně dlouhé prostoje. Temperovací stroj s dostatečnou kapacitou by umožnil se těmto prostojům vyhnout, zejména při předpokladu více zaměstnanců pracujících společně. Zároveň většina typů strojů umožňuje přímé nalévání čokolády (obvykle za použití páky, případně elektronicky) do připravených forem, což umožňuje rovnoměrnou distribuci čokolády a odbourává nutnost úpravy porce čokolády po nalití do každé z forem. Přebytečná čokoláda je pak prostřednictvím sběrné nádoby znovu automaticky vrácena do temperovací vany, kde slouží k novému zpracování. Pro větší pracovní efektivitu je vhodné stroj doplnit posuvným pásem, po němž budou pojíždět formy připravené k naplnění čokoládou. Pokud budeme uvažovat výrobnu s nejvíce osmi zaměstnanci (což je limit pro první investiční záměr, zároveň se nepředpokládá větší počet pracovníků ani v případě realizace druhého záměru), bude dostatečně naplňovat potřeby podniku jeden stroj (nalévání čokolády je časově nenáročná aktivita, tudíž se u něj mohou zaměstnanci střídat). Zároveň pro udržení produkce by bylo nutné pořídit stroj s relativně velkou kapacitou temperované čokolády. Po porovnání nabídek bylo vyhodnoceno, že by bylo vhodné pořídit stroj s kapacitou min. 35 litrů. Tyto stroje zvládnou celý objem čokolády rozehřát na požadovanou teplotu do 15 minut, lze je tedy naplnit opakovaně. Bez opakovaného naplnění zvládne stroj naplnit přibližně 36 forem za hodinu.23 To je s ohledem na počet zaměstnanců dostatečná výrobní kapacita, zároveň v případě požadování vyšší produkce lze stroj opakovaně v průběhu dne naplnit, přičemž patnáctiminutový prostoj lze při dobré organizace práce vyplnil jinou prací. Tato kapacita by byla dostatečná i při rozšíření výroby tabulkové čokolády. Zejména pro tuto část výroby by pak bylo vhodné pořídit i výše zmíněný posuvný pás. Tento investiční záměr vyžaduje jednorázovou fixní investici, následné náklady na údržbu by byly minimální, další variabilní náklady by pak byly náklady na energii. Ceny jednotlivých typů strojů nejsou obvykle dostupné, nicméně po krátkém průzkumu trhu jsem byl schopen zjistit současnou cenu jednoho z typů přístrojů a jeho příslušenství. Celková počáteční investice by se pohybovala ve výši přibližně 912 000 Kč.24 Tento investiční záměr je předběžně možné podpořit dotací ze systému OP PIK, konkrétně na základě výzev Technologie. S ohledem na předpokládanou výši investice do jednoho stroje nelze použít výzvy Technologie pro malé a střední podniky, neboť minimální výše dotace činí 1 mil. Kč a dotace má pokrývat 45% nákladů, minimální celková výše investice tak musí činit více než 23

Na průměrnou pralinku, která s náplní váží asi 8 gramů, se spotřebuje 6 gramů čokolády. Uvažuji osmihodinovou pracovní dobu a formy o kapacitě 20 pralinek. 24 Skládá se z nákupu temperovacího stroje, plnícího zařízení a pojízdého pásu. Výpočet uvažoval s pořizovací cenou v EUR dle webových stránek, DPH ve výši 22% (platné v Itálii) a kurzem ke dni 5. 11. 2016, a byl následující : (18 900 + 1 950 + 6 800)EUR * 1,22 * 27,023 Kč = 911 567 Kč. Ceny přístrojů dostupné z: www.selmi-chocolate.it/en/ 39

2,22 mil. Kč (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016a). V úvahu by přicházela dotace z výzvy Technologie pro začínající podniky, která se poskytuje ve výši 100 000 Kč až 225 000 Kč a má pokrývat 45% nákladů na nákup strojů a zařízení (bez DPH). V případě, že celková hodnota záměru přesahuje maximální hranici, lze i v tom případě dotaci udělit, a to v maximální výši 225 000 Kč, přestože bude pokrývat méně než 45% investice. Jedna podnikající osoba může požádat o dotaci až na 4 investiční záměry. Dle poznatků z praxe nicméně nelze získat dotace na více záměrů v rámci jednoho druhu podnikatelské činnosti. Toto interní opatření má zřejmě bránit účelnému dělení projektů na více částí za účelem získání většího množství finančních prostředků ve formě dotace. Podnik provozuje pouze jeden druh podnikatelské činnosti, což je výroba čokolády (a potenciálně s ní spojený prodej), z toho důvodu nelze tedy předpokládat, že by mohl získat dotaci na více než jeden záměr. Zároveň musí mít tato osoba podnikatelskou historii v takovém oboru kratší než tři roky. Tuto podmínku již podnik v současnosti nesplňuje, neboť k udělení podnikatelského oprávnění došlo v březnu 2013. Takovou podmínku nelze obejít změnou formy podnikání či formální změnou uváděné činnosti, ani rozšířením stávající činnosti. Dle informací z praxe státní orgány vždy zkoumají, zda při změně formy podnikání (např. na s.r.o. nebo a.s.) ve statutárních orgánech či jako společník v korporaci nefiguruje osoba, která dříve podnikala ve stejném (blízkém) oboru na živnostenské oprávnění. Z toho důvodu již podnik nebude mít v budoucnu nárok na dotace určené pro začínající podniky. Je tedy nutno uzavřít, že investiční záměr nákupu stroje a pomůcek v této podobě nelze dotovat. Za účelem získání dotace by bylo nutné investovat nejméně 2,22 mil. Kč, což by v takové situaci znamenalo nákup nejméně tří strojů včetně příslušenství. Proto níže v subkapitole o hodnocení záměrů provedu kromě výpočtu NPV nedotované varianty také výpočet pro dotovanou variantu, která bude však trojnásobně nákladnější. 2.5.4 Investiční záměr č. 4 - účast na trzích, veletrzích a podobných marketingově – prodejních akcích Účastí na trzích a veletrzích by byla potlačena slabá stránka podniku – nedostatečný marketing. Investice v podobě účasti na různých lokálních akcích se již v minulosti ukázaly jako efektivní. Podnik se účastnil v posledních dvou letech vždy dvakrát ročně jednodenních vesnických trhů (předvelikonočních a předvánočních) v obci Lhota u Opavy, organizovaných společností Mlýn Vodníka Slámy. Tyto trhy přinášely nadprůměrné tržby, zároveň v následujících týdnech po trzích bylo možné sledovat zvýšenou poptávku. Z hlediska nákladů je účast na takových trzích méně náročná než jiné způsoby propagace, jako např. tištěná reklama. Pro rozvoj podniku a využití příležitostí na trhu je doporučena intenzivnější účast na podobných akcích, a to i v širším geografickém okolí, zde za účelem dostání se do povědomí 40

zákazníků mimo okres Opava. Pro udržení zvýšené poptávky by bylo vhodné plánovat podobné akce průměrně jednou měsíčně (což je přibližně doba zvýšené poptávky dle zkušeností z minulosti). Možná dotace takového záměru je znovu prostřednictvím programu OP PIK, tentokrát dle výzvy Marketing. Tato výzva ale umožňuje dotovat účasti pouze na zahraničních veletrzích, a to způsobilé dotace do 50% a minimálně ve výši 200 000 Kč. Maximální doba realizace záměru jsou tři roky a může se jednat nejvíce o pět veletrhů ročně, tj. 15 účastí celkově, s investicí nejméně 400 000 Kč. Dotace je tedy vyloučena v případě účasti na výše popsaných akcích na území ČR (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016b). Expanze na zahraniční trhy není součástí vize podniku do roku 2020, neboť by vyžadovala dodatečné náklady spojené s jazykovou mutací e-shopu, administrativní náročnost včetně přizpůsobování se zahraničním regulacím a také zvýšené náklady na dopravu výrobků. S ohledem na charakter výrobků se nedoporučuje doprava v jednotlivých baleních na velké vzdálenosti. Zároveň k proniknutí na zahraniční trhy by nejspíš bylo potřeba nejdříve získat zavedenou pozici na českém trhu. S ohledem na zahraniční konkurenci (zejména belgických pralinek), která na západ od ČR vytvořila relativně saturovaný trh, také není snaha o expanzi tímto směrem příliš doporučovaná. Ke zvážení by byla možná účast na veletrzích v Polsku, a to v blízkosti českých hranic, s ohledem na umístění výrobny v Opavě a také s ohledem na relativně jednoduchou komunikaci v polštině. Preferovanější by ovšem byly stále účasti na českých trzích, proto by pravděpodobně nepravidelná a nepříliš častá účast na zahraničních veletrzích v Polsku nedosahovala investičního limitu 400 000 Kč za tři roky. Lze tedy uzavřít, že tento investiční záměr neskýtá možnost k získání dotace, bylo by nutné jej tedy realizovat jako nedotovaný. 2.5.5 Investiční záměr č. 5 - založení nového podniku ve formě společnosti s ručením omezeným Tento investiční záměr směřuje k potlačení jedné ze slabých stránek podniku, a to je právě fakt, že je tvořen jedinou osobou, která podniká na živnostenské oprávnění. Zřízení společnosti s ručením omezeným umožní vstup nového investora, což pomůže eliminovat problém nízkého kapitálu a také omezí ručení společníků, což při plánovaných relativně vysokých investičních výdajích bude preferované řešení. Pro zachování kontroly nad podnikem by měl zůstat nadpoloviční podíl v korporaci v rukou současného „vlastníka“, tedy mého otce. Jeho vkladem by v souladu s ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) mohlo být kromě hmotného majetku také v penězích oceněné know-how. S ohledem na novou úpravu, ve které již není fixována minimální výše kapitálu, tak pro začátek není nutná žádná vysoká investice. S ohledem na vývoj v podniku může být následně základní kapitál zvyšován. Tento investiční záměr tak vyžaduje investiční výdaje pouze v podobě 41

administrativních nákladů založení společnosti, které se i s asistencí právníka pohybují v řádu několika tisíc korun. Pro tento záměr nicméně neexistuje možnost dotace.

2.6 Vzájemný vztah investičních záměrů Některé z investičních záměrů musí být realizovány společně, případně postupně po sobě jdoucí, neboť realizace jednoho z nich by sama nebyla možná. Realizace některého ze záměrů naopak vylučuje realizaci jiného. Proto je nutné před samotným předvýběrem záměrů a následnou volbou celkové dotační strategie zhodnotit jejich vzájemné vztahy. Z hlediska prvního záměru, tj. „rozšíření stávající výrobny pro více pracovníků“, je druhý záměr vedoucí k vybudování nové výrobny s prodejnou konkurenčním. Realizace obou záměrů by sice teoreticky byla možná, rozhodně by však nebyla výhodná, když oba záměry pracují s plánovaným navýšením kapacity na relativně vysokou mez. Dvojnásobná kapacita by pak byla zbytečná a neefektivní, nehledě na další problémy spojené s dopravními náklady, režijními náklady a organizací práce. Z výše uvedených důvodů je proto nutné rozhodnout, který z těchto dvou záměrů doporučit k realizaci. K tomu bude sloužit hodnocení záměrů prostřednictvím NPV, dle kterého bude vybrána varianta s vyšší hodnotou. Pokud však budou oba investiční záměry vykazovat zápornou hodnotu NPV, nebude doporučen žádný. Tím by nicméně došlo k tomu, že by bylo nutné zamítnout hypotézu práce, neboť by nedošlo ke splnění podmínky vytvoření pracovních míst pro zdravotně postižené. Oba dva investiční záměry k rozšíření stávající výrobny či k vybudování nové jsou komplementární k třetímu investičnímu záměru - „nákup temperovacího stroje a pomůcek“. Tento stroj bude moct být umístěn do nové či rozšířené provozovny, ve které bude sloužit novým zaměstnancům a přispěje tak podstatně ke zvýšení výrobní kapacity. Bez temperovacího stroje by výrobní kapacita také částečně stoupla, nicméně právě temperování čokolády by se v tom případě stalo tzv. „úzkým místem“, které by neumožnilo zvýšení kapacity úměrně zvýšení pracovní síly. Zároveň v případě, že nebude doporučen žádný z předchozích záměrů, nelze doporučit ani záměr nákupu temperovacího stroje. Z dostupných informací je zřejmé, že pro současnou výrobní kapacitu jsou dostatečné dvě výrobní vany a nákupem stroje bez zvýšení pracovní síly by mohlo dojít pouze k zanedbatelnému zvýšení efektivity práce. Z toho důvodu bude dále počítáno NPV stroje v situaci, kdy by došlo k uskutečnění jednoho z předchozích záměrů. I pokud však v takovém případě bude výsledek kladný, při nedoporučení realizace žádného ze záměrů k rozšíření nebo vybudování nové provozovny bude tento investiční záměr také zamítnut. Investiční záměr „účast na trzích, veletrzích a podobných marketingově – prodejních akcích“ je zásadně indiferentní ke všem předchozím záměrům, s prvky zanedbatelné komplementarity. 42

Účast na trzích by měla vést ke zvýšení odbytu jak samotným prodejem na těchto akcích, tak i zvýšenou poptávkou v následujícím období. Komplementaritu lze částečně spatřovat v tom, že můj otec jako jediný pracovník pravděpodobně nebude mít kapacitu na účast na trzích ve frekvenci jednou měsíčně, ale účastnil by se méně často. Účast na trzích by mu totiž ukrajovala z doby vynaložené na samotnou výrobu pralinek, hrozilo by tedy, že by nebylo možné zvýšenou poptávku vyvolanou účasti na trhu pokrýt. Tyto situace nicméně lze řešit nárazově najímáním brigádníků na účast na trzích. Účast tak není bezpodmínečně navázána na realizaci některého z předchozích investičních záměrů. Zároveň lze spatřovat ve vztahu mezi tímto záměrem a záměrem č. 2, vybudováním nové výrobny s prodejnou, drobnou konkurenci, protože prodejna by samotná měla přinést větší odbyt, z toho důvodu by tak nebylo nutné podporovat odbyt v takové míře na trzích. Tento faktor lze pro účely stanovení strategie nicméně zanedbat, protože oba záměry povedou ke zvýšení odbytu společně v takové míře, jenž bude podnik schopen uspokojit při zvýšené produkční kapacitě. Poslední investiční záměr, založení společnosti s ručením omezeným, je zásadně indiferentní ke všem posuzovaným záměrům. Výjimku představují záměry č. 1 a č. 2 v dotované podobě, a to prostřednictvím OPZ, neboť k vybudování tzv. sociálního podniku, na nějž dotace směřuje, bude vhodné zřídit zvláštní právnickou osobu. V tomto případě tedy bude záměr č. 5 komplementární. Ve vztahu k záměru č. 3 v jeho dotované variantě, tedy nákupu tří temperovacích strojů, jej lze považovat také v určitém rozsahu za komplementární, neboť pro investici takového rozsahu (více než 2,7 mil. Kč) již lze silně doporučit zvýšení vlastního kapitálu. Ve vztahu k ostatním záměrům je také lehce komplementární, nicméně většinou jej lze zejména označit za indiferentní. Komplementaritu u všech záměrů způsobuje vstup nového investora a získání prostředků pro počáteční investice. Všechny záměry by bylo možno realizovat i bez změny formy podniku, a to buď z vlastních zdrojů, případně plně z cizích zdrojů prostřednictvím úvěru, nicméně s ohledem na současný malý kapitál podniku (a finanční nemožnost jej rozšířit z vlastních zdrojů) by v souladu s ekonomickou teorií nebylo vhodné, aby naprostou většinu investice pokrýval cizí kapitál. Doporučuje se obvykle zlaté pravidlo poměru cizího k vlastnímu kapitálu jedna ku jedné. Závěrem lze tedy uzavřít, že investiční záměr č. 1 je v konkurenčním vztahu vůči záměru č. 2. Investiční záměr č. 3 je komplementární (v obou svých podobách) se záměry č. 1 a č. 2. Investiční záměr č. 4 je indiferentní vůči všem ostatním záměrům. Pátý investiční záměr je zásadně také indiferentní vůči ostatním s výjimkou investičního záměru č. 3 v dotované podobě, kde jej lze označit za komplementární. S ohledem na výše uvedené lze v zásadě analyzovat čtyři možné kombinace investičních záměrů s tím, že do každé z kombinací může libovolně vstoupit investiční záměr č. 4, tj. záměr účasti na trzích a podobných prodejních akcích. První možnost v sobě obsahuje záměr rozšiřující stávající provozovnu a záměr realizující nákup temperovacího stroje. Druhá možnost je 43

kombinace investičního záměru č. 2, tj. vybudování nové výrobny včetně prodejny, a investičního záměru č. 3, tj. pořízení temperovacího stroje (v nedotované podobě). Třetí možností je znovu rozšíření stávající provozovny (č. 1), nákup temperovacích strojů (v dotované podobě) a zřízení s.r.o. (tj. záměr č. 5). Poslední možností je vybudování nové provozovny, pořízení strojů a založení s.r.o. (tedy kombinace záměrů č. 2, 3 a 5).

2.7 Hodnocení vybraných investičních záměrů V této části práce dojde k výběru z možných řešení na základě empirických výpočtů čisté současné hodnoty neboli NPV jednotlivých investičních záměrů. Před výpočty u konkrétního záměru je nicméně vhodné určit jednu společnou konstantu, a to je míra požadované výnosnosti (někdy také označována za tzv. diskont). Pro účely této práce byla tato míra ztotožněna s upraveným výpočtem WACC, a vzorec zní takto: 𝑊𝐴𝐶𝐶 = 0,5𝑟𝑑 (1 − 𝑡) + 0,5 ∗ 𝑅𝑂𝐸 Průměrná úroková míra (rd) za cizí kapitál bude určena aritmetickým průměrem hodnot úrokové sazby korunových úvěrů s objemem do 7,5 mil. Kč za dostupné období z databáze ČNB, což je šest let a osm měsíců. Co se týče sazby daně z příjmů (t), nabízí se dvě možnosti, a to sazba daně z příjmů fyzických anebo právnických osob. Ačkoliv nelze podnik ztotožnit s právnickou osobou (čehož je mimo jiné důkazem dotčený podnik v této práci), výpočty často uvažují právě se sazbou pro právnické osoby (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016). I s ohledem na možné uskutečnění investičního záměru změny formy na s. r. o. proto byla vybrána tato sazba, kterou upravuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a pro rok 2016 činí 19 %. Hodnota ROE bude vypočtena z přehledů příjmů a výdajů podniku (které se v případě tohoto podniku dají ztotožnit s náklady a výnosy vlastního kapitálu) od počátku jeho působení, tj. od března 2013, do října 2015 (poslední dostupné údaje), které jsou uvedeny v příloze č. 2. Výpočet je tedy následující: 𝑊𝐴𝐶𝐶 = 0,5 ∗ 0,0427(1 − 0,19) + 0,5 ∗

41477,49 291484

= 0,08844

Výnosnost tudíž bude požadována v této výši, tedy i = 8,844 %. 2.7.1 Hodnocení investičního záměru č. 1 Konkrétní zvolená podoba tohoto záměru bude obsahovat zaměstnání čtyř osob se zdravotním postižením na plný úvazek a dvou osob se zkušenostmi s cukrářskou výrobou, nákup vybavení pro těchto šest osob (pomůcky, stoly, židle), jenž bude výdajem v prvním roce, dále pak mezi výdaje bude patřit mzda v celém průběhu. Investiční záměr bude počítán na dobu čtyř let, což 44

koresponduje s cílem podniku, jenž hodlá tyto osoby zaměstnávat po tuto dobu, následně pak již může dojít k přehodnocení jeho cílů. Zároveň doba převyšuje vyžadovanou délku trvání dle výzvy Sociální podnikání OPZ, jenž činí dva roky. Vzhledem k fyzickým dispozicím zaměstnanců s postižením bude uvažováno s poloviční produkcí oproti osobám bez postižení. Oba dozorující pracovníci se nebudou podílet na výrobě, nicméně i u nich bude uvažováno s 50% efektivitou, a to z důvodu vyhrazení času na management a dozor, případně asistenci zaměstnancům při výrobě. Můj otec bude působit čistě v řídící funkci, tudíž u něj se neuvažuje o žádné produkci. S ohledem na předpokládanou nezkušenost pracovníků (včetně dozorujících) v oblasti výroby čokoládových pralinek nebude v prvním měsíci předpokládána žádná produkce, neboť dojde k jejich zaškolení. Protože nelze okamžitě očekávat skokový nárůst poptávky, domnívám se, že je vhodné počítat s postupným nárůstem odbytu každý měsíc o 20% z celkového rozdílu mezi současným a konečným odbytem na produkčním maximu, tudíž v prvních pěti měsících bude odbyt stoupat. V souladu s tím budu uvažovat se stejným nárůstem výdajů za materiál. S ohledem na dlouhou dobu trvanlivosti pralinek budu následně uvažovat s tím, že krátkodobé výkyvy poptávky nebudou mít vliv na dlouhodobou produkci a bude docházet ke 100% odbytu produkce podniku. Z údajů v příloze č. 2 vyplývá, že průměrné měsíční příjmy se v podniku pohybovaly lehce nad hranicí 9.000 Kč (konkrétně 9.108 Kč). Při průměrné ceně 7,5 Kč/ks bylo průměrně vyrobeno 1.200 pralinek měsíčně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vedlejší činnost mého otce, věnoval tomu přibližně (odhadnuto na základě rozhovoru) osm dní měsíčně po třech hodinách. Z toho vyplývá, že rychlost výroby se průměrně pohybuje na hranici 50 pralinek za hodinu. Průměrné náklady na čokoládu použitou při výrobě jsou 0,5 Kč/1 gram. Stejnou jednotkovou cenu lze uvažovat i u přísad, materiál k výrobě průměrné osmigramové pralinky tudíž stojí 4 Kč. K tomu do (částečně) variabilních nákladů dále vstupovala cena za energie, která činila průměrně 2.000 Kč měsíčně, a cena nájmu – 1.000 Kč. Pro účely výpočtu cash flow tyto výdaje zahrnuji do kategorie variabilních, ačkoliv jsem si vědom, že toto není v souladu s teorií. Celkové průměrné měsíční výdaje se tak pohybovaly ve výši 7.800 Kč (1.200 x 4 Kč + 2000 Kč + 1.000 Kč). Jak jsem zmínil výše, z důvodu fyzických dispozic lze očekávat od zaměstnanců se zdravotním postižením poloviční produkci, tedy 25 pralinek za hodinu. Pokud uvažuji 20 pracovních dní v měsíci, 8 hodin denně, pak celková produkce podniku bude 16.000 pralinek měsíčně (8 x 20 x 25 x 4 zaměstnanci). Při ceně 7,5 Kč/ks by měly příjmy činit 120.000 Kč. Náklady na materiál na výrobu pak budou ve výši 64.000 Kč (16.000 x 4 Kč), náklady na nájem stále 1.000 Kč, cena energií se nicméně s ohledem na využívání prostoru zvýší na odhadem 8.000 Kč. Po konzultaci s mým otcem bylo odhadnuto, že výše mzdy řadových zaměstnanců (včetně odvodů zaměstnavatele) by činila 15.000 Kč měsíčně, výše mzdy vedoucích dozorujících 45

pracovníků pak 22.500 Kč. Celkové výdaje na mzdy by tak měsíčně činily 105.000 Kč (4 x 15.000 Kč + 2 x 22.500 Kč). K výdajům je třeba také přičíst jednorázový výdaj na zřízení pracovních míst, který bude celkem ve výši cca 120.000 Kč. Pro účely dotované varianty z programu OPZ, výzvy Sociální podnikání, jsem v souladu s podmínkami výzvy uvažoval s dotací ve výši 85 % nákladů v prvních dvou letech, která bude vyplacena v souladu s podmínkami výzvy předem, tedy v prvním roce. Také u varianty s dotací dle zákona o zaměstnanosti by příjem jednorázového příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa byl vyplacen již v prvním roce. Zároveň jsem u všech variant kalkuloval se slevou na dani, kterou pro zjednodušení považuji za příjem v tom roce, na který připadá. Tato sleva činí 72.000 Kč ročně na čtyři zaměstnance. Jak je možné předpokládat, realizace nedotované varianty záměru je nejméně výhodná (resp. nejvíce nevýhodná). Z výpočtů plyne, že podnik by byl ztrátový v každém sledovaném roce. Co se týče dotované varianty podle zákona o zaměstnanosti, zde je NPV také záporné, ačkoliv méně, než u nedotované varianty. Naopak dotovaná varianta z OPZ má výsledné NPV kladné (ačkoliv nijak závratně), což ukazuje na předpokládanou efektivitu. 2.7.2 Hodnocení investičního záměru č. 2 Tento záměr se od prvního liší z hlediska příjmů v tom, že z důvodu vybudování kavárny s prodejnou je možné předpokládat skokový nárůst tržeb do maximální výše hned v prvním měsíci produkce (tj. ve druhém měsíci realizace). Z hlediska výdajů je nutné uvažovat s investicí do vybavení kavárny (prodejní pult, vitríny, stolky s židlemi, stroj na kávu) ve výši 150.000 Kč. V sortimentu kavárny budou pouze různé druhy kávy a pralinky, bude tudíž sloužit spíše jako doplňková služba k prodeji. Odhadovaný prodej šálků kávy je 50 denně, s ohledem na uvažovaných 20 pracovních dnů to činí 1.000 káv měsíčně. Náklady na výrobu průměrné kávy jsou odhadovány na 15 Kč (káva, mléko, cukr, příchutě), průměrná cena jedné kávy by se měla pohybovat okolo 35 Kč. Z toho vyplývá, že měsíční zisk z prodeje kávy bude činit asi 20.000 Kč. Protože jeden ze čtyř řadových zaměstnanců bude zodpovědný za prodej kávy a pralinek, bude o jeho příspěvek k produkci pralinek celkový objem produkce snížen. Je tedy nutné kalkulovat s výrobou 12.000 ks pralinek měsíčně (oproti 16.000 ks u předchozího záměru). Výdaje na materiál tak úměrně klesnou na 48.000 Kč měsíčně. Dalším výdajem, jenž by byl rozdílný oproti záměru č. 1, je výše nájmu. Jak bylo zmíněno výše, v případě nedotované varianty se jeví vhodnější pronájem prostor. Vhodné prostory pro kavárnu a prodejnu včetně výrobny jsou obvykle pronajímány za cenu asi 20.000 Kč měsíčně. Pro dotovanou variantu z OPZ a IROP je typické, že dotace z OPZ bude stejně jako u předchozího záměru příjmem prvního roku, stejně jako dotace z IROP. Z toho důvodu také v této variantě neuvažuji o nájmu, výdaje jsou o tuto částku tedy poníženy. Nebytové prostory na 46

vhodném místě (tj. v relativním centru města) se dle informací z realitních kanceláří pohybují v ceně okolo 25.000 Kč za m2, tj. přibližně 3.000.000 Kč za prostor o výměře 120 m2. Nedotovaná varianta, shodně jako u záměru č. 1, vykazuje hluboce zápornou hodnotu NPV, její realizaci je tedy nutné odmítnout. Dotovaná varianta prostřednictvím OPZ a IROP vychází kladně, stejně jako dotovaná varianta dle zákona o zaměstnanosti. Z porovnání těchto dvou výsledků vyvodíme, že varianta s dotacemi z evropských programů je efektivnější. 2.7.3 Hodnocení investičního záměru č. 3 Pokud porovnáme hodnoty NPV u všech variant předchozích dvou záměrů, je zřejmé, že nejvýhodnější k realizaci je investiční záměr č. 1 s dotací z OPZ. Neboť jsou záměry č. 1 a č. 2 vzájemně konkurenční, z jejich hodnocení vyplývá, že by měla být doporučena právě jen realizace záměru č. 1 dotovaného z OPZ. Pro hodnocení záměru č. 3 z toho vyplývá, že je správné uvažovat s produkcí čtyř zaměstnanců se zdravotním postižením, na rozdíl od produkce pouze tří zaměstnanců v případě, že by bylo efektivní realizovat raději záměr č. 2. Z výpočtů výše vyplývá, že zaměstnanec se zdravotním postižením vyrobí v průměru 25 pralinek za hodinu, což při standardní formě o kapacitě 20 ks činí 1,25 formy za hodinu. Ze zkušeností mého otce s výrobou vyplývá, že použití jednoho takového stroje ve výrobně by mělo zrychlit výrobu na čtyři formy za hodinu v jeho případě (bez stroje 2,5 formy), tudíž úměrně dvě formy za hodinu zaměstnance s postižením. Zároveň stroj umožní v rámci jedné pracovní hodiny vyrobit jednu tabulku čokolády o 100 g jednomu zaměstnanci se zdravotním postižením (v prostojích při tuhnutí čokolády, tabulková čokoláda je na výrobu zásadně jednoduchá). Pořízení stroje by tedy mělo zvýšit výrobní kapacitu ze 16.000 pralinek měsíčně na 25.600. Zároveň by měli zaměstnanci celkem vyrobit 320 čokolád měsíčně (4 zaměstnanci x 8 hodin x 20 dní). Náklady na materiál, tj. čokoládu a další doplňující součásti (ořechy, rozinky, atp.), činí 0,5 Kč/g. Variabilní výrobní náklady tak činí 50 Kč/1 ks čokolády. S ohledem na přidružení výroby k výrobě pralinek již žádné další náklady nevznikají, neboť fixní náklady jsou již hrazeny v souvislosti s výrobou pralinek. Prodejní cena jedné čokolády je přibližně 70 Kč, jednotkový zisk je tedy 20 Kč/ks, tudíž zisk z výroby čokolády by činil 6.400 Kč měsíčně. Jak již bylo řečeno výše, pořizovací náklady jednoho stroje činí 912.000 Kč. Přidaný příjem zvýšením výroby pralinek bude ve výši 72.000 Kč. Zvýšená produkce se projeví i v nákladech, které se zvýší o 38.400 Kč (náklady na materiál). Aby bylo možné uvažovat o dotované podobě, bude třeba pořídit minimálně tři stroje, pořizovací náklady tedy budou ve výši 2.736.000 Kč. Přítomnost tří strojů ve výrobně ještě více zvýší produktivitu (nicméně neúměrně), a to na průměrně 3 formy na zaměstnance za hodinu. Dohromady tedy bude produkce ve výši 38.400 ks pralinek měsíčně, což tvoří rozdíl oproti nulovému stavu (tedy stavu bez stroje) 22.400 ks. Zároveň si zaměstnanci udrží produkci jedné 47

čokolády za hodinu, což přinese zisk ve výši 6.400 Kč. Příjem z výroby pralinek se zvýší o 168.000 Kč měsíčně, výdaje pak stoupnou o 89.600 Kč. Z výpočtů (viz příloha č. 4) vyplývá, že realizace tohoto záměru by měla být doporučena v obou podobách. Pro výběr z variant, které jsou obě efektivní, je rozhodná výsledná hodnota NPV, která je více než dvakrát vyšší u dotované varianty. Primárně by tedy měla být doporučena varianta se třemi stroji, ačkoliv nevede k trojnásobné produkci v porovnání s variantou s jedním strojem. I přesto se produkce zvýší natolik, že je vhodné investovat do více strojů. Zároveň, jako subsidiární varianta v případě nedostatku zdrojů, lze považovat i nedotovanou variantu za vhodnou k realizaci. 2.7.4 Hodnocení investičního záměru č. 4 Z předchozích účastí na trzích bylo odhadnuto, že při klasické jednodenní akci, obvykle představující osm hodin otevírací doby, je průměrně prodáno 100 čokoládových bonboniér (po 25 ks pralinek) a 960 pralinek zvlášť (dvě každou minutu). Toto celkem představuje 3.460 ks pralinek. Na těchto trzích je z důvodu zvýšené poptávky prodávána jedna bonboniéra za 200 Kč, tedy 1 ks/8 Kč, stejná cena je aplikována na kusové pralinky. Zisk na ks pralinky je tedy 4 Kč, což celkem představuje zisk ve výši 13.840 Kč. Průměrná cena pronájmu stánku (resp. stanoviště) na takové akci je ve výši 5.000 Kč. Dalším nákladem je mzda dvou brigádníků – prodejců, u níž je uvažováno i s cestou na trh a zpět a je stanovena fixně na 1.000 Kč pro jednoho (přibližně 10 hodin x 100 Kč). K výrobě zvýšeného množství pralinek je také nutné nárazově najmout další pracovní sílu. Jak vyplynulo z hodnocení předchozích záměrů, bude doporučeno realizovat záměr č. 3, tedy pořízení stroje. Z toho důvodu lze u obyčejného pracovníka uvažovat (viz výše sub. 2.7.3) o produkci šesti forem za hodinu, tedy 120 ks pralinek. Výroba 3.460 ks pralinek potřebných k pokrytí poptávky na trhu tak bude trvat 28,83 hodin. Jako časově nejefektivnější se zdá najmout externí pracovníky v počtu dvou až čtyř a uložit jim práci během víkendu, kdy by byl k dispozici nevyužívaný stroj. Fixní sazba za hodinu práce je stanovena na 100 Kč, tudíž náklad bude ve výši 2.883 Kč. Další náklady jsou již považovány za fixní (elektřina, pronájem atd.), z toho důvodu nejsou započítávány. Na vybavení stánku bude třeba pořídit materiál ve výši 500 Kč (papírové tácky, balící sáčky atd.). Dále je nutné uvažovat s dopravou na trh, kdy k tomuto budou využívány vozidla zaměstnanců či brigádníků, přičemž náhrada nákladů bude dle § 157 a § 158 zákoníku práce25 a související vyhlášky26 ve výši 3,80 Kč na km a 33 Kč za litr pohonných hmot. Uvažuji průměrně celkem 60 km za cestu tam a zpět, spotřebu 6 l/100 km, cena dopravy tedy bude činit 346,8 Kč (3,8 x 60 + 3,6 x 33). Celkové výdaje na jeden trh tak budou průměrně ve výši 24.570,13 Kč, příjmy pak 27.680 Kč. 25 26

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 385/2015 Sb., účinná od 1. ledna 2016. 48

Při uvažované účasti jednou měsíčně tak bude výsledné NPV po čtyřech letech 65.076 Kč. Vzhledem k tomu tak bude tento investiční záměr doporučen k realizaci, nicméně pouze za podmínky současné realizace záměru č. 3. 2.7.5 Hodnocení investičního záměru č. 5 Tento záměr z důvodu jeho specifičnosti není vhodné hodnotit klasickými metodami hodnocení investic, neboť nepřináší ekonomicky vyjádřitelné výnosy v čase. Jediným relativně jednoduše kvantifikovatelným výnosem je snížení nákladů na úvěr spojené se vstupem investora a tudíž zvýšením vlastního kapitálu, který může představovat ručení. Proto v této části zvolím pouhé porovnání nákladu na vytvoření s.r.o. a rozdíl mezi výší úroku úvěru pro fyzické osoby bez zajištění a úvěru pro právnické osoby se zajištěním. Jak již bylo uvedeno, byl by doporučován úvěr ve výši přibližně 50% financování investičního záměru, tj. při nákladu na záměr č. 3 ve výši 2.736.000 Kč to činí 1.368.000 Kč. Pokud bychom uvažovali úvěr na dobu jednoho roku v této výši, dle statistik ČNB (ČNB, 2016) byla poslední známá sazba pro úvěry do výše 7,5 mil. Kč podnikům 2,92 %. Pro živnostníky byla průměrná sazba úvěrů ve výši 4,23 % (ČNB, 2016). Rozdíl sazeb tedy vytváří rozdíl ve výši 17.920 Kč (1.368.000 x 1,31 % p.a.). Náklady na zřízení s.r.o. pro více než jednoho společníka se pohybují v rozmezí od 12.000 Kč. S ohledem na jednoduchou strukturu podniku lze očekávat, že by bylo potřebné k založení s.r.o. vynaložit právě náklad 12.000 Kč. Porovnáním obou částek docházím k závěru, že realizace tohoto zájmu bude z ekonomického hlediska efektivní, protože v prvním roce přinese úsporu ve výši 5.920 Kč. Jeho realizací také vznikají mimoekonomické přínosy, jako je větší zabezpečení investic, resp. zabezpečení vlastního majetku majitele podniku, a také jednodušší vstup dalšího investora, který by bez založení s.r.o. byl administrativně opravdu velmi náročný, přičemž z praktického hlediska je možno říct, že v zásadě nerealizovatelný, neboť administrativní náklady na vypracování smluvní dokumentace mezi majitelem podniku a investorem a její průběžnou úpravu by byly zbytečně vysoké a samotná komplikovanost procesu by odradila naprostou většinu investorů. Tyto přínosy by teoreticky bylo možné vyjádřit číselně, nicméně nebylo by to efektivní. Zároveň je zřejmé z výpočtů u investičních záměrů č. 1, 3 a 4, že jejich NPV se pohybuje řádově v desítkách až stovkách tisíc Kč, tudíž by investice přibližně ve výši 10.000 Kč na založení s.r.o. byla zanedbatelná. Dále je třeba uvést, že tento záměr je komplementární k záměru č. 3 v dotované podobě, který byl vyhodnocen k doporučení. Zjednodušeně tedy není potřebné vypočítat NPV, v němž by bylo nutné konstruovat příjem, který přinese snížení administrativní zátěže, zajištění ochrany vlastního majetku majitele a potenciální zvýšení pravděpodobnosti vstupu nového investora, přičemž lze uzavřít, že tato investice je zanedbatelná (a přitom vhodná také z výše z uvedených důvodů) a proto by měla být doporučena. 49

2.8 Dotační strategie podniku Výše uvedená hodnocení jednoznačně ukázala, že realizace investičního záměru č. 1 bude efektivní pouze v jedné z jeho podob, a to při dotaci z programu OPZ. Varianta bez dotace, dokonce ani varianta s dotacemi podle zákona o zaměstnanosti se neukázaly jako efektivní. Tím, že investiční záměr č. 2 vykázal záporné NPV ve všech jeho podobách, bylo jednoduché rozhodnout mezi jednotlivými záměry a jejich variantami, které spolu byli v konkurenčním postavení. Doporučena je tedy realizace záměru rozšíření stávající provozovny v podobě s dotací z programu OPZ. Výsledky NPV lze dle mého názoru interpretovat zejména tak, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením vede k podstatnému propadu v produkci, přičemž fixní náklady jsou v takové výši, že ani relativně rozsáhlá procentuální dotace dle zákona o zaměstnanosti i další doplňující dávky nepostačují k efektivitě záměru. Třetí investiční záměr naopak vykázal kladné NPV v obou svých variantách. Jak již bylo zmíněno výše, i přestože pořízení tří strojů vede k nižší jednotkové deltě v produkci oproti pořízení jednoho stroje, zvýšení příjmů v podobě dotace z dodatečných dvou strojů posunuje efektivitu dále ve prospěch dotované varianty záměru. Vzhledem k doporučení záměru č. 1 tak v souladu s předpokladem uvedeným v sub. 2.6 je realizace záměru č. 3, a to v jeho dotované podobě, doporučena. Čtvrtý investiční záměr, který byl označen za indiferentní vůči ostatním, se prokázal být efektivním. Není nicméně možné tento záměr dotovat, proto striktně vzato by neměl být doporučen jako součást dotační strategie podniku, nicméně jako vedlejší výstup této práce bude doporučen k realizaci v rámci obecné strategie rozvoje podniku. Poslední investiční záměr nebyl hodnocen zvolenou metodou, neboť to jeho specifika neumožňovala, resp. metoda hodnocení úvahou byla považována za výhodnější. Neboť je tento záměr z uvedených důvodů komplementární k uvedeným relativně rozsáhlým investicím, bude doporučen v rámci dotační strategie. Závěrem je nutné zvážit časovou osu dotační strategie. Zde je v prvé řadě doporučeno realizovat nejdříve investiční záměr č. 5, založení s.r.o., a až po jeho založení podávat žádosti o dotace (z administrativních důvodů). Z hlediska nutnosti splňovat požadavky na sociální podnik pro získání dotace z OPZ se doporučuje přímo do zřizovacích listin, příp. také názvu podniku vyznačit tuto skutečnost. Následně se doporučuje sestavit podnikatelský plán a požádat o dotaci z OPZ, přičemž po podání žádosti lze očekávat vyplacení dotace (která probíhá ex ante a později je nutno ji vyúčtovat) v horizontu dvou až tří měsíců. V následujícím měsíci se doporučuje při hledání zaměstnanců zároveň provést nákup tří temperovacích strojů, přičemž následně, 50

v souladu s vypsanou výzvou, se doporučuje podat žádost o dotaci z OPPIK, výzvy Technologie (a to co nejdříve po datu zahájení podávání nabídek, neboť zde může dojít k předčasnému uzavření podávání nabídek, pokud celková částka žádostí přesáhne stanovenou hranici). Neboť zde dochází k výplatě prostředků ex post, bylo by vhodné již před nákupem strojů, nejlépe zároveň se založením s.r.o. již získat investora (případně úvěr) Realizace záměru č. 4, tj. pravidelné účasti na trzích, by měla probíhat již v druhém měsíci po započetí výroby (v prvním měsíci bude produkce nulová). Nicméně, jak jsem zmínil výše, tento záměr nespadá striktně do dotační strategie. S ohledem na zvolenou hypotézu tak lze uzavřít, že dotační strategie obsahující investiční záměry č. 1, č. 3, a č. 5 ve výše uvedené podobě povede ke kladnému výsledku čisté současné hodnoty za současného vytvoření nejméně tří pracovních míst pro tělesně postižené osoby po dobu čtyř let. Zároveň, jako vedlejší produkt v rámci obecné strategie podniku, bude k realizaci doporučen nedotovaný investiční záměr č. 4.

51

52

3

ZÁVĚR

Evropská unie vypisuje v pravidelných sedmiletých cyklech operační programy, které slouží k podpoře různých aspektů společnosti, mimo jiné také k podpoře preferovaných podnikatelských aktivit. V současnosti se nacházíme v období mezi roky 2014 a 2020. Vypisované operační programy představují obecný rámec, v němž lze předpokládat podobné podmínky opakovaných výzev k jednotlivým dotovaným investičním záměrům. Z toho důvodu je vhodné plánovat dotační strategii právě na toto období, neboť doplňující dotace z prostředků ČR, které jsou udělovány na základě zákona, lze očekávat stále přibližně stejné. Dotace jsou jedním z nástrojů zvýšení konkurenceschopnosti podniku, přičemž pro v práci popisovaný podnik představují ještě podstatnější zdroj příjmů, protože tento podnik řadí mezi své cíle i podporu komunity tělesně postižených, což jej řadí z hlediska produktivity mezi méně konkurenceschopné. Vytvoření dotační strategie podniku je procesem obecně vzato podobným s procesem vytváření celkové strategie, jeho jednotlivé kroky jsou tedy shodné. Stanovením cílů podniku se připravuje pole pro následnou analýzu externích a interních faktorů, z níž následně plynou konkrétní problémy, na něž je třeba reagovat formulováním různých řešení. Tato řešení jsou pak hodnocena a jejich kombinací vzniká doporučená strategie. Stanovení cílů podniku není krokem tak jednoduchým, jak se může zdát. Jednotlivé cíle mohou a jsou často v konkurenčním vztahu, je nutné tedy zvolit postup, který je možný a přitom nejlépe odpovídá představám podniku, potažmo jeho majitelů. Dále je nutné již v této fázi jednotlivé, obvykle velmi obecně formulované cíle operacionalizovat a částečně i kvantifikovat. Při externí i interní analýze faktorů je podstatné pro úspěšné určení konkrétních problémů nutné vycházet z velkého množství ekonomických i neekonomických dat, a přitom tyto data určitým způsobem protřídit a zjednodušit je na určitý stupeň, který umožní s touto analýzou dále pracovat. Z ní vycházejí investiční záměry jako navrhovaná řešení problémů, které analýza objevila. Abychom byli schopni učinit výběr z navrhovaných řešení, je třeba nejdříve určit metodu jejich hodnocení. V této práci byla zvolena jedna metoda hodnocení, neboť specifika investičních záměrů, zejména jejich dlouhodobost, jasně ukazují na dynamické metody jako metody přesnější. Z dvou naznačených dynamických metod byla vybrána pouze jedna, neboť pracují na stejném principu a proto nebyl důvod používat obě (nevznikla by tím žádná přidaná hodnota ve formě upřesnění či materiální kontroly správnosti výsledků). Jak je zřejmé z praktické části této práce, kontrola předchozích závěrů v každé fázi tvorby strategie je nutná, neboť jisté předpoklady se mohou ukázat jako chybné. Tak např. ve fázi formulace možných řešení, tj. investičních záměrů, bylo zjištěno, že některé z investičních záměrů nelze dotovat. Toto však nemohlo vést k prostému vyloučení takového řešení, protože vztahy mezi jednotlivými záměry jsou tak složité, že by 53

odstranění jednoho záměru mohlo způsobit pád mnoha dalších předpokladů. Závěry analýzy vzájemných vztahů nicméně po hodnocení jednotlivých záměrů (přičemž i v této fázi docházelo postupně hodnocením každého ze záměrů k upřesnění předpokladů pro hodnocení dalších) vstoupily do formulace dotační strategie. V celém procesu tvorby dotační strategie tak docházelo k postupnému upřesňování a úpravám předpokladů, přičemž se formulace vhodné dotační strategie ukázala jako neobvykle komplexní záležitostí, a to i přes relativně malou velikost podniku, pro nějž je dotační strategie formulována. Jak je zřejmé, vytvořením dotační strategie podniku končí úděl této práce v celém koloběhu tvorby takové strategie, následná realizace a její kontrola již leží na bedrech samotného podniku.

54

55

LITERATURA ČNB. ARAD - systém časových řad. ČNB. [online] 2016. [Citace: 30. 10. 2016.] Dostupný na WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13 101&p_strid=AAABAA&p_tab=1&p_lang=CS. Grasseová, Monika a kol. Analýza podniku v rukou manažera - 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 1. vyd. Praha : CPRESS, 2010. 336 s. ISBN 9788025126219. Holman, R. Dějiny ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2005. ISBN 80-7179380-9. Houthakker, H. S. The control of special benefit programs, in U.S. Congress, Joint Economic Commitee. In: Houthakker, H. S [ed.] The Economics of Federal Subsidy Programs - A Compendium of Papers. 92nd Congress. Washington : Government Printing Office, 1972. Roč. 2. Chmelíková, Gabriela. Báze ekonomické analýzy českých podniků. 3. Vyd, Brno : ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS, 2010, Sv. 63, S. 79-84. Kalouda, František. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 97880-7380-174-8. Kovář, František. Strategický management. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008. ISBN 978-808-6730-332. Mankiw, Gregory N. Zásady ekonomie. Dotisk 1. vyd. Přel. M. Sojka. Praha : Grada Publishing, 2009. str. 768. 978-80-7169-891-3. Marinič, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. str. 232. ISBN 978-80-247-2432-4. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Operační program Zaměstnanost. Evropský sociální fond. [online] 2015. [Citace: 10. 12. 2015.] www.esfcr.cz/operacni-program-zamestnanost/. Ministerstvo pro místní rozvoj. Výzva 067 - Podpora sociálního podnikání. Evropský sociální fond. [online] 2016. [Citace: 10. 10. 2016.] www.esfcr.cz/vyzva-067-opz. Ministerstvo pro místní rozvoj. Integrovaný regionální integrační program. Evropský fond pro regionální rozvoj. [online] 2016. [Citace: 12. 02. 2016.] http://strukturalnifondy.cz/cs/Microsites/IROP/. Ministerstvo pro místní rozvoj. Výzva č. 12 Sociální podnikání. Evropský fond pro regionální rozvoj. [online] 2016. [Citace: 15. 09. 2016.] www.strukturalnifondy.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy/Vyzva-c-12-Socialni-podnikani.

56

Ministerstvo pro místní rozvoj. Programy pro programové období 2014 - 2020. Fondy EU [online] 2015. [Citace: 06. 12. 2015.] http://dotaceeu.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacniprogramy. Ministerstvo průmyslu a obchodu. MARKETING - Výzva II. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online] 1. 11. 2016. [Citace: 10. 11. 2016.] http://www.mpo.cz/dokument182498.html. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Metodika výpočtu. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. [online] 2016. [Citace: 19. 10. 2016.] http://www.mpo.cz/cz/infa.html. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Programy podpory OP PIK. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online] 10. 09. 2015. [Citace: 05. 12. 2015.] http://www.mpo.cz/dokument157496.html. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Technologie. Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online] 2016. [Citace: 10. 01. 2016.] http://www.mpo.cz/dokument158327.html. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020. Fondy EU [online] 2015. [Citace: 28. 08. 2015.] http://dotaceeu.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Podnikani-a-inovace-prokonkurenceschopnost. Novotný, J a Suchánek, P. Nauka o podniku. 1. vyd. Brno : MU ESF, 2004. 184 s. ISBN 80210-3333-9. Nývltová, Jana, Marinič, Pavel. 2010. Finanční řízení podniku - moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 208 s. 978-80-247-3158-2. Polách, Jiří, a kol. Reálné a finanční investice. 1. vyd. Praha : C.H. Beck, 2012. 280 s. 97880-7400-436-0. Sedláček, Milan a Suchánek, Petr. European Subsidies as a Factor Increasing the Competitiveness of Companies in the Czech Republic. The Journal of American Academy of Business. 2013, roč. 18, č. 2. Sedláčková, Helena a Buchta, Karel. Strategická analýza: ABC/ABM (Activity-based costing/Activity-based management). 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 121 s. ISBN 80-7179367-1. Scholle, Jan. Zlepšují dotace z Operačního programu Podnikání a inovace hospodářské výsledky firem? Diplomová práce. Praha : VŠE, 2015. Scholleová, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : Grada, 2012. ISBN 9788024740041. Schwartz, Gerd a Clements, Benedict. Government Subsidies. Journal of Economic Surveys. 1999, roč. 13, č. 2, s. 119-147.

57

Stiglitz, Joseph E. Ekonomie veřejného sektoru. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. str. 661 s. ISBN 80-7169-454-1. Synek, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2011. ISBN 9788024734941. Tomášek, Michal, a kol. Právo Evropské unie. 1. vyd. Praha : Leges, 2013. 494 s. ISBN 97880-210-4254-4. Valach, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha : Ekopress, 2010. ISBN 9788086929712. Wöhe, G. Úvod do podnikového hospodářství. Přel. J. Dvořák. Praha : C.H.Beck, 1995. ISBN 80-7179-014-1. [kol. autorů] UNIVERSUM. Všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha : Odeon, 2001. 9. díl. ISBN 80-207-1071-X.

58

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – podklady SWOT analýzy Tab. č. 1 PEST Politicko-legislativní 1. Daňová politika

2. Pracovní právo

Ekonomické 3. Vývoj HDP

4. Inflace

5. Nezaměstnanost

Konkretizace

+/-

Pro podnik jsou zásadní zejména výše dvou snížených sazeb DPH a výše daně z příjmu. Druhá snížená sazba (ve výši 10%) byla do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění z pozdějších předpisů, zavedena novelou účinnou od 1. 1. 2015. S ohledem na předpokládané parlamentní volby 2017 a současné volební preference lze pravděpodobně očekávat účast hnutí ANO ve vládní koalici, které se trvale staví proti zvyšování daní. Z toho důvodu lze očekávat zachování současných sazeb. V současné době je připravována novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (Sněmovní tisk č. 911), která zavádí elektronickou evidenci plnění povinnosti zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci dle § 81 odebírat výrobky nebo služby od zaměstnavatelů s více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením. Lze tedy očekávat zvýšený tlak na plnění této povinnosti, tudíž i zvýšený zájem o výrobky zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením.

neutrální

Po krizi na přelomu roků 2008 a 2009 a následné stagnaci do roku 2014 HDP v ČR stoupá, ačkoliv tempo růstu není stabilní. S ohledem na obvykle vymezovanou délku tzv. Juglarových cyklů mezi 810 lety, které mohou mít souvislost s vývojem HDP, je možné, že na konci vymezeného období (do roku 2020) může dojít k dalšímu poklesu. Inflace v oblasti potravin a nealkoholických nápojů je relativně stabilizovaná, v rozmezí +/- 2% měsíčně, v posledních dvou letech spíše nižší. Pravděpodobně nelze očekávat žádné zásadní výkyvy. Nezaměstnanost se v okrese Opava pohybuje mezi 7-9% (s výjimkou předkrizových let 2007 a 2008). Počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v evidenci lehce klesá. Nabídka pracovních míst pro takové osoby je nicméně minimální.

-

59

+

neutrální

+

6. Průměrná mzda

7. Vývoj cen nájmů Sociálně-kulturní 8. Demografické změny

Technologické 9. Změny technologie

Data ČSÚ ukazují na nárůst mezd v relevantních oblastech v Moravskoslezském kraji přibližně okolo 2% ročně. Zároveň vybraná odvětví nevykazují zásadní odchylku růstu od obecné průměrné mzdy v kraji. V posledních dvou letech ceny nájmů za účelem provozování obchodu trvale klesají.

neutrální

Podle demografické projekce dojde mezi roky 2015 a 2020 k poklesu asi o 400 tisíc osob ve věku 20-39 let. Zároveň dojde k růstu osob v důchodovém věku asi o 250 tisíc. Tento vývoj ilustruje obecné stárnutí populace.

+/-

V oblasti strojů k výrobě čokolády a pralinek nedošlo v posledních letech k žádné zásadní inovaci a nelze ji ani očekávat. Drobný technologický pokrok v oblasti materiálů, elektroniky atd. pravděpodobně povede k dalšímu snižování nákladů na v současnosti dostupné výrobní stroje.

+

Graf č. 2

Vývoj HDP v ČR čtvrtletně v mld. Kč dle stálých cen roku 2010 1200 1100 1000 900 800 700 I.Q.1996 IV.Q.1996 III.Q.1997 II.Q.1998 I.Q.1999 IV.Q.1999 III.Q.2000 II.Q.2001 I.Q.2002 IV.Q.2002 III.Q.2003 II.Q.2004 I.Q.2005 IV.Q.2005 III.Q.2006 II.Q.2007 I.Q.2008 IV.Q.2008 III.Q.2009 II.Q.2010 I.Q.2011 IV.Q.2011 III.Q.2012 II.Q.2013 I.Q.2014 IV.Q.2014 III.Q.2015 II.Q.2016

600

Zdroj: ČNB

60

+

Graf č. 3

Meziroční změny v HDP ve stálých cenách roku 2010 108 106 104 102 100 98 96 I.Q.1996 IV.Q.1996 III.Q.1997 II.Q.1998 I.Q.1999 IV.Q.1999 III.Q.2000 II.Q.2001 I.Q.2002 IV.Q.2002 III.Q.2003 II.Q.2004 I.Q.2005 IV.Q.2005 III.Q.2006 II.Q.2007 I.Q.2008 IV.Q.2008 III.Q.2009 II.Q.2010 I.Q.2011 IV.Q.2011 III.Q.2012 II.Q.2013 I.Q.2014 IV.Q.2014 III.Q.2015

94

Zdroj: ČNB Graf č. 4

Vývoj inflace pro potraviny a nealkoholické nápoje (poměr vůči předchozímu období) 106 104 102 100 98 96 94 1.00 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16

Zdroj: ČNB Tab. č. 2 Nezaměstnanost v okrese Opava

2006

2007

2008

2009

2010

61

2011

2012

2013

2014

2015

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem

10 057

7 793

7 032

10 026

11 067

9 808

10 261

11 214

10 229

8 868

Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce se zdravotním postižením

1 423

1 332

1 131

1 184

1 279

1 217

1 124

1 074

1 048

1 039

7,58

5,81

5,29

7,76

8,52

7,56

8,05

8,96

8,21

7,09

766

1 303

782

355

304

381

267

307

546

1 034

19

15

7

6

3

17

35

41

29

37

Podíl nezaměstnaných osob (%) Pracovní místa v evidenci úřadu práce celkem pro osoby se zdravotním postižením

Zdroj: ČSÚ Tab. č. 3 Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji Odvětví celkem

2010

2011

2012

2013

2014*

22 071

22 772

23 037

23 088

23 709

G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

17 860

18 978

19 046

18 801

19 642

I - Ubytování, stravování a pohostinství

10 900

10 914

10 842

11 043

11 638

* předběžné údaje Zdroj: ČSÚ Tab. č. 4 I.Q.2015 Pronájem prostor pro obchod v Kč/měsíc/m2 ČR 440,2 Zdroj: ČSÚ

II.Q.2015

III.Q.2015 IV.Q.2015 I.Q.2016

II.Q.2016 III.Q.2016

414,9

415,7

378,5

408,1

Tab. č. 5 Věkové složení podle pětiletých skupin, obě pohlaví – demografická projekce Věk 2010 2015 2020 Celkem

10 283 042

10 301 994

10 283 929

62

383,7

374,6

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+

484 885 469 289 445 854 574 649 663 985 711 070 874 864 876 748 703 070 699 159 681 199 761 257 740 201 548 245 376 365 304 134 223 553 116 892 27 623

472 967 484 400 468 985 449 481 586 755 680 613 725 205 886 880 886 525 710 127 700 019 664 506 721 385 682 115 483 661 307 911 216 650 125 815 47 994

452 054 472 500 484 090 472 614 461 999 603 653 694 917 738 045 896 767 891 921 711 512 684 218 631 306 667 915 605 634 401 110 226 373 127 129 60 172

Zdroj: ČSÚ, platné ke dni 30. 6. 2004 Informace týkající se platné a účinné legislativy byly převzaty z portálu beck-online.cz, informace k připravované legislativě ze stránek poslanecké sněmovny (www.psp.cz).

Příloha č. 2 – příjmy a výdaje (03/2013 – 10/2015) Tab. č. 6

výdaje

příjmy

rozdíl

III.13

12945,86 5559,48

-7386,38

IV.13

6874,98

6486,06

-388,92

V.13

14372

7412,64

-6959,36

VI.13

1791,87

8339,22

6547,35

VII.13

1220

9265,8

8045,80

VIII.13

4655

9265,8

4610,80

IX.13

1421

10192,38 8771,38

X.13

5193

11118,96 5925,96

XI.13

10451

12045,54 1594,54

XII.13

12939

12972,12 33,12

I.14

20630

934

-19696,00

II.14

6852

3938

-2914,00

III.14

19757

17001

-2756,00

IV.14

7682

11962

4280,00

V.14

29255

11138

-18117,00 63

VI.14

9955

7887

-2068,00

VII.14

10812

3616

-7196,00

VIII.14

1208

6132

4924,00

IX.14

5647

7256

1609,00

X.14

1582

7079

5497,00

XI.14

7469,8

22577

15107,20

XII.14

6699

25092

18393,00

I.15

1689

7350

5661,00

II.15

9456

16901

7445,00

III.15

10705

7408

-3297,00

IV.15

5104

6845

1741,00

V.15

1064

6859

5795,00

VI.15

517

3413

2896,00

VII.15

4835

3917

-918,00

VIII.15

4113

9176

5063,00

IX.15

5669

3696

-1973,00

X.15

7442

8649

1207,00

součet

250006,5 291484

41477,49

Příloha č. 3 – sazby úrokové míry úvěrů do 7,5 mil. Kč nefinančním podnikům Tab. č. 7

Období 30.9.2016 31.8.2016 31.7.2016 30.6.2016 31.5.2016 30.4.2016 31.3.2016 29.2.2016 31.1.2016

UK2 Nefinanční podniky (S.11) - úvěry s obj. do 7,5 mil. Kč – celkem (v %) 3,06 3,2 3,02 3,26 3,25 3,31 3,35 3,31 3,4 64

31.12.2015 30.11.2015 31.10.2015 30.9.2015 31.8.2015 31.7.2015 30.6.2015 31.5.2015 30.4.2015 31.3.2015 28.2.2015 31.1.2015 31.12.2014 30.11.2014 31.10.2014 30.9.2014 31.8.2014 31.7.2014 30.6.2014 31.5.2014 30.4.2014 31.3.2014 28.2.2014 31.1.2014 31.12.2013 30.11.2013 31.10.2013 30.9.2013 31.8.2013 31.7.2013 30.6.2013 31.5.2013 30.4.2013 31.3.2013 28.2.2013 31.1.2013 31.12.2012 30.11.2012 31.10.2012 30.9.2012 31.8.2012

3,3 3,22 3,11 3,14 3,3 3,12 3,54 3,41 3,4 3,6 3,77 3,62 3,57 3,75 3,67 3,79 3,73 3,82 3,99 3,95 4,08 4 4,23 4,23 4,06 4,02 4,06 4,28 4,23 4,16 4,43 4,3 4,46 4,44 4,46 4,38 4,33 4,2 4,49 4,4 4,54 65

31.7.2012 30.6.2012 31.5.2012 30.4.2012 31.3.2012 29.2.2012 31.1.2012 31.12.2011 30.11.2011 31.10.2011 30.9.2011 31.8.2011 31.7.2011 30.6.2011 31.5.2011 30.4.2011 31.3.2011 28.2.2011 31.1.2011 31.12.2010 30.11.2010 31.10.2010 30.9.2010 31.8.2010 31.7.2010 30.6.2010 31.5.2010 30.4.2010 31.3.2010 28.2.2010 31.1.2010 Průměr

4,43 4,7 4,7 4,91 4,96 5,05 4,74 4,8 4,78 4,65 4,73 4,74 5,04 4,96 5,06 5,17 5,47 5,32 5,39 5,11 5,1 5,19 4,87 4,93 4,86 5,03 5,16 5,4 5,67 5,7 5,57 4,270740741

Příloha č. 4 – výpočet NPV 1.1. Záměr č. 1 – nedotovaná varianta Výdaje (ročně): 

120.000 (jen v 1. roce) – zřízení pracovních míst



576.000 (v 1 roce) / 768.000 (v dalších letech) – materiál



12.000 – nájem 66



96.000 – energie

 1.260.000 – mzdy Příjmy (ročně): 

1.080.000 (v 1. roce) / 1.440.000 (v dalších letech) – prodej pralinek



72.000 – sleva na dani z příjmů

−2064000 + 1152000 −2136000 + 1512000 −2136000 + 1512000 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −2136000 + 1512000 + = −2293126 1,088444 1.2. Záměr č. 1 – dotovaná varianta z OPZ Výdaje (ročně):

𝑁𝑃𝑉 =






576.000 (v 1. roce) / 768.000 (v dalších letech) – materiál



12.000 – nájem



96.000 – energie








3.570.000 (jen v 1. roce) – dotace (85%) z výdajů v prvních dvou letech

−2064000 + 4722000 −2136000 + 1512000 −2136000 + 1512000 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −2136000 + 1512000 + = 986798 1,088444 1.3. Záměr č. 1 – dotovaná varianta dle zákona o zaměstnanosti Výdaje (ročně): 𝑁𝑃𝑉 =









12.000 – nájem



96.000 – energie





72.000 – sleva na dani z příjmů 67



540.000 – dotace na mzdy (75 %) zaměstnanců se zdravotním postižením



828.896 (jen v 1. roce) – příspěvek na zřízení chráněných pracovních míst

−2064000 + 2520896 −2136000 + 2052000 −2136000 + 2052000 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −2136000 + 2052000 + = 223875 1,088444 2.1. Záměr č. 2 – nedotovaná varianta Výdaje (ročně): 𝑁𝑃𝑉 =



150.000 (jen v 1. roce) – zařízení kavárny









240.000 – nájem



96.000 – energie


990.000 (v 1. roce) / 1.080.000 (v dalších letech) – prodej pralinek



220.000 (v 1. roce) / 240.000 (v dalších letech) – zisk z prodeje kávy




−2394000 + 1282000 −2172000 + 1392000 −2172000 + 1392000 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −2172000 + 1392000 + = −2840682 1,088444 2.2. Záměr č. 2 – dotovaná varianta z OPZ + IROP Výdaje (ročně):

𝑁𝑃𝑉 =









3.000.000 (jen v 1. roce) – nákup nemovitosti






96.000 – energie








72.000 – sleva na dani z příjmů 68



2.550.000 (jen v 1. roce) – dotace (85%) na nákup nemovitosti



3.473.100 (jen v 1. roce) - dotace (85%) z výdajů v prvních dvou letech

−5154000 + 7305100 −1932000 + 1392000 −1932000 + 1392000 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −1932000 + 1392000 + = 716982 1,088444 2.3. Záměr č. 2 – dotovaná varianta dle zákona o zaměstnanosti Výdaje (ročně):

𝑁𝑃𝑉 =












240.000 – nájem



96.000 – energie











540.000 – dotace na mzdy (75 %) zaměstnanců se zdravotním postižením



828.896 (jen v 1. roce) – příspěvek na zřízení chráněných pracovních míst

−2394000 + 2650896 −2172000 + 1932000 −2172000 + 1932000 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −2172000 + 1932000 + = −323681 1,088444 3.1. Záměr č. 3 – nedotovaná varianta Výdaje (ročně):

𝑁𝑃𝑉 =



912.000 (jen v 1. roce) – nákup stroje



460.800 – zvýšený výdaj na materiál na pralinky

 192.000 – zvýšený výdaj na materiál na čokoládu Příjmy (ročně): 

864.000 – zvýšený příjem z prodeje pralinek



268.800 - zvýšený příjem z prodeje čokolády

69

−1564800 + 1132800 −652800 + 1132800 −652800 + 1132800 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −652800 + 1132800 + = 722509 1,088444 3.2. Záměr č. 3 – dotovaná varianta Výdaje (ročně): 𝑁𝑃𝑉 =



2.736.000 (jen v 1. roce) – nákup stroje



1.075.200 – zvýšený výdaj na materiál na pralinky

 192.000 – zvýšený výdaj na materiál na čokoládu Příjmy (ročně): 

1.231.200 (jen v 1. roce) – dotace (45%) na nákup stroje



2.016.000 – zvýšený příjem z prodeje pralinek



268.800 - zvýšený příjem z prodeje čokolády

−4003200 + 3516000 −1267200 + 2284800 −1267200 + 2284800 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −1267200 + 2284800 + = 1925530 1,088444 4.1. Záměr č. 4 – nedotovaná varianta 𝑁𝑃𝑉 =

Výdaje (ročně): 

166.080 – zvýšený výdaj na materiál na pralinky



60.000 – pronájem stanoviště



24.000 – mzda prodejců



34.600 – mzda výrobců pralinek



6.000 – vybavení stánku

 4.161,60 – doprava na trhy Příjmy (ročně):  𝑁𝑃𝑉 =

332.160 – zvýšený příjem z prodeje pralinek −294841,6 + 332160 −294841,6 + 332160 −294841,6 + 332160 + + 1,08844 1,088442 1,088443 −294841,6 + 332160 + = 121316 1,088444

70

5.1. Součet variant záměrů č. 1, č. 3 a č. 5 v dotované a nedotované podobě Dotovaná podoba: 986.798 + 1.925.530 + 5.920 = 2.918.248 Nedotovaná podoba: - 2.293.126 + 722.509 + 5.920 = - 1.564.697

71

VYTVOŘENÍ DOTAČNÍ STRATEGIE KONKRÉTNÍHO PODNIKU PRO OBDOBÍ

Recommend Documents