Výstavba a vybaveni vývojového centra KV Final s.r.o. v Ralsku

Výstavba a vybaveni vývojového centra KV Final s.r.o. v Ralsku

Rozptylová studie

Zpracoval:

Mgr. Radomír Smetana (držitel osvědčení o autorizaci podle zákona č. 86/2002 Sb., č. osvědčení 2358a/740/03 z 4. 8. 2003, prodlouženo dne 7.7.2008 rozhodnutím MŽP č.j. 2187/820/08/DK, autorizace platná dle § 42, odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb.)

Datum:

3. 8. 2016

Zakázka č.:

16/0803

Počet stran:

19

Výtisk číslo:

EkoMod, Gagarinova 779, 460 07 Liberec 7, kancelář Nová 332, Liberec 10

Tel: 484 840 205, 604 738 166, e-mail: [email protected]

KV Final s.r.o. Ralsko – rozptylová studie

EkoMod

OBSAH 1.

ÚVOD............................................................................................................................ 3

2.

PODKLADY.................................................................................................................. 3

2.1

Podklady předané objednatelem ............................................................................................................ 3

2.2

Podklady zhotovitele .............................................................................................................................. 3

2.3

Legislativní podklady ............................................................................................................................. 3

3.

METODIKA VÝPOČTU .............................................................................................. 4

3.1

Použitý výpočetní program .................................................................................................................... 4

3.2

Imisní limity ........................................................................................................................................... 4

4.

VSTUPNÍ ÚDAJE ........................................................................................................ 5

4.1

Popis záměru .......................................................................................................................................... 5

4.2

Provozní doba ........................................................................................................................................ 8

4.3

Dopravní řešení ...................................................................................................................................... 8

5.

ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ........................................................................... 9

5.1

Emisní charakteristiky technologických zdrojů ..................................................................................... 9

5.2

Automobilová doprava .......................................................................................................................... 10

6.

CHARAKTERISTIKA LOKALITY ........................................................................... 11

6.1

Meteorologické údaje ............................................................................................................................ 11

6.2

Současná imisní situace v lokalitě ......................................................................................................... 12

6.3

Referenční body .................................................................................................................................... 12

7.

VÝSLEDKY VÝPOČTU – IMISNÍ SITUACE .......................................................... 14

7.1

Prezentace výsledků .............................................................................................................................. 14

7.2

Hodnocení výsledků ............................................................................................................................. 14

8.

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 15

2


EkoMod

1. Úvod Společnost KV Final, s.r.o. se zabývá specializovanou výrobou kovových dílů pro automobilový průmysl. Vzhledem k neustálému zvyšování objemu výroby a s tím souvisejícími se zvyšující nároky na zajištění vývojových, výrobních a skladových kapacit vznikla potřeba výstavby nového vývojového centra. Hala tohoto centra bude postavena v návaznosti na stávající výrobní halu v areálu společnosti v Ralsku. Předkládaná rozptylová studie posuzuje imisní přitížení lokality emisemi z provozu celého závodu včetně nové haly. Jedná se především o emise znečišťujících látek z výrobní činnosti (těkavé organické látky, tuhé znečišťující látky) a emise z provozu generované nákladní a osobní automobilové dopravy v areálu a po příjezdových komunikacích. Studie byla vypracována na objednávku společnosti Envigea s.r.o. Liberec jako podklad pro oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.

2. Podklady 2.1 Podklady předané objednatelem [1] Vývojové centrum KV Final s.r.o. v Ralsku. Technická zpráva, stavební část. TopDesign Projekty, s.r.o., Sychrov, 01/2016. [2] Technologie povrchových úprav ve společnosti KV Final s.r.o. Kuřívody. Odborný posudek č. 146/2016. Envigea s.r.o., Liberec 06/2016. [3] Vývojové centrum KV Final s.r.o. v Ralsku. Koordinační situační výkres, půdorys 1. NP. TopDesign Projekty, s.r.o., Sychrov, 01/2016. [4] KV Final s.r.o. Layout Ralsko I+II. 02/2016. [5] Novák J.: Výrobní areál Kuřívody. Rozptylová studie. Liberec, 05/2014. 2.2 Podklady zhotovitele [6] Výpočtový program SYMOS 97, verze 2006. [7] Program pro výpočet emisních faktorů automobilové dopravy MEFA 13. 2.3 Legislativní podklady [8] Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. [9] Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. [10] Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP ke zpracování rozptylových studií. Příloha č. 1: Metodická příručka k modelu SYMOS97 – aktualizace 2013. [11] Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP ke zpracování rozptylových studií. Příloha č. 2: Metodika výpočtu podílu velikostních frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek a výpočtu podílu emisí NO2 v NOx. [12] Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP ke zpracování rozptylových studií. Příloha č. 3: Metodika výpočtu resuspendovaných částic tuhých znečišťujících látek z povrchu zpevněných komunikací [13] Přehled hodnot přípustných koncentrací ve volném ovzduší. Doplněné imisní hodnoty k příloze č.6 k AHEM, příloha č. 2/1991. IHE Praha, 1991.

3


EkoMod

3. Metodika výpočtu 3.1 Použitý výpočetní program Výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle metodiky „SYMOS 97“ [10], platné od roku 1998 a upravené v roce 2003 podle platné legislativy na verzi 2003. Metodika vychází z rovnice difúze, založené na aplikaci statistické teorie turbulentní difúze, popisující rozptyl příměsí z kontinuálního zdroje ve stejnorodé stacionární atmosféře. Rovnice pro rozptyl škodlivin vychází z Gaussova normálního rozdělení trojrozměrném prostoru, kde ve směru proudění vzduchu převládá transport znečišťujících látek nad difúzí. Tato metodika umožňuje výpočet kumulovaného znečištění od většího počtu zdrojů. Do výpočtu zahrnuje i korekce na vertikální členitost terénu. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů a doby překročení zvolených hraničních koncentrací. Počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru i různé třídy teplotní stability atmosféry. Metodika umožňuje výpočet krátkodobých hodinových koncentrací a průměrných ročních koncentrací znečišťujících látek. Pro CO provádí výpočet 8mi hodinových průměrných koncentrací a pro SO2 a PM10 umožňuje výpočet 24hodinových koncentrací. V souladu s platnou legislativou zajišťuje výpočet imisních koncentrací NO2 a PM10. Zpracovatel rozptylové studie je držitelem licence programu SYMOS97v2003, verze 6.0.

3.2 Imisní limity Pro látky emitované do ovzduší jsou stanoveny imisní limity v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší [8]. Tabulka 1 Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí pro vybrané látky Znečišťující látka Oxid dusičitý Částice PM10 Částice PM2,5 benzen 1)

doba průměrování

imisní limit

1 hodina 1 kalendářní rok 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

200 µg/m3 40 µg/m3 50 µg/m3 40 µg/m3 25 µg/m3 5 µg/m3

maximální počet překročení 18 35 -

Maximální denní osmihodinový průměr

Tabulka 2 Imisní limity pro celkový obsah látky v částicích PM10 pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Benzo(a)pyren

doba průměrování 1 kalendářní rok

4

imisní limit 1 ng/m3


EkoMod

Pro těkavé organické látky emitované z výroby není stanoven imisní limit. Referenční laboratoř pro fyzikálně chemické vyšetřování a hygienické hodnocení venkovního ovzduší IHE vydala v roce 1991 přehled hodnot přípustných koncentrací ve volném ovzduší [13]. Ta stanoví pro uhlovodíky C1 – C8 hodnotu Kmax = 1000 g/m3 (Kmax je maximální půlhodinová koncentrace). Tato hodnota je již považována za zastaralou, lze je však použít jako orientační hodnotu pro posouzení imisní úrovně VOC v okolí zdroje.

4. Vstupní údaje 4.1 Popis záměru 4.1.1

Umístění záměru

Areál provozovatele, společnosti KV Final v Ralsku, leží ve východní části obce Kuřívody, v území bez obytné zástavby, vymezeném pro výrobní činnost. Nejbližší obytnou zástavbu představují domy v centru obce, ve vzdálenosti cca 600 m od areálu společnosti (obr.č. 1).

Obr.č. 1 KV Final s.r.o. v Ralsku – umístění závodu (zdroj: mapy.cz) 4.1.2

Stavební řešení

Stavbu vývojového centra bude tvořit jednopodlažní hala SO 02 se dvěma krytými přístřešky (halami SO06 a SO31). Vývojové centrum bude mít obdélníkový půdorys 40,44 x 60,0 m a plochou střechu se sedlovým sklonem 3 %. Výška atiky budovy SO02 bude +10,50 m nad čistou podlahou budovy. Hala SO04 bude mít obdélníkový půdorys 6,3 x 60,0 m a výšku atiky +7,25 m nad čistou podlahou. Hala SO31 5


EkoMod

bude mít obdélníkový půdorys 6,55 x 60,0m a výšku atiky 7,41 m nad čistou podlahou. Boční přístřešky SO06 a 31 budou mít pultovou střechu se sklonem 14,2 %. Budova vývojového centra bude opláštěná sendvičovými panely tvořený PUR jádrem a lakovaným plechem. Sendvičové panely budou kladené ve vodorovném směru. Zastřešení objektu bude tvořit trapézový plech, parotěsná vrstva, tepelná izolace z minerální plsti a hydroizolační fólie. Vjezdy do objektu budou tvořit sekční lamelová vrata.

Obr.č. 2 Areál KV Final s.r.o. v Ralsku, umístění stávající a nové haly 4.1.3

Technologie ve stávající a v nové hale

Výrobní a skladovou část stávající haly tvoří čtyři dílčí haly s obdélníkovým půdorysem a se čtyřmi přilehlými krytými přístřešky. Ve výrobních halách se nachází nástrojárna, lisovna, svařovna, sklady materiálů, nástrojů, rozpracovaných dílů a obalů, kompresorovna, elektrorozvodna, pracoviště údržby a expediční prostory. V nové hale bude instalována linka pro povrchovou úpravu, kterou vzásadě tvoří dvěvýrobní operace - galvanické fosfátování a aplikace nátěrové hmoty pomocí kataforézy. Při procesu galvanického fosfátování probíhají následující operace: ponorové odmašťování, oplach po odmaštění, aktivace povrchu výrobků ponorem v aktivačním roztoku (vodný roztok Fixodine X, který obsahuje fosforečnan zinečnatý a pyrithion zinečnatý), fosfátování (vytvoření vrstvy Zn fosfátu na povrchu výrobku) ponorem do fosfátovací lázně. Při kataforéze se používají kationické ve vodě rozpustné nátěrové hmoty na bázi epoxidů popř. akrylátů s relativně nízkým obsahem organických rozpouštědel (okolo 2 %), které obsahují nátěrovou hmotu ve formě polymerních kationtů.. Při lakování je výrobek ponořen do lakovací lázněa zapojen jako katoda. Při stejnosměrném elektrickém napětí se vytvoří mezi výrobkem a protielektrodou elektrické pole, vlivem něhož putují polykationty nátěrové hmoty ke katodě, kde 6


EkoMod

reakcí s hydroxylovými ionty vznikajícími na ní rozkladem vody ztrácejí rozpustnost a vylučují se na povrchu výrobků. Nedílnou součástí KTL linky je vypalovací (polymerační) pec. Bude instalována vanová elektricky ohřívaná pec typu TKS 190.EVPO s nuceným oběhem vzduchu. V peci dochází k polymerizaci aplikované KTL barvy za teploty v rozmezí 160 až 200 °C. Vzhledem k použití vanového typu pece je jako první pozice zařazena pozice předehřevu, kde při nižší teplotě dochází k postupnému odpaření kapek vody, které by při vyšší teplotě mohly způsobovat defekty laku. Po průchodu pecí je třeba snížit teplotu výrobků na úroveň, která umožní s nimi manipulovat. K tomuto účelu navazuje na polymerizační pec chladící zóna, do které je přiváděn vzduch z okolí haly a díky cirkulaci kolem výrobků zajišťuje snížení jejich teploty 4.1.4

Vzduchotechnika

Řízenou úpravu mikroklimatu v prostorách vývojového centra zajišťuje dvojice nástřešních rekuperačních jednotek s odsávaným výkonem 2 x 22000 m3/h. Odvod vzduchu z prostoru nanášecího centra je zajištěn pomocí lokálního odvětrávacího systému (tabulka 3). Výměnu vzduchu ve stávající hale zajišťují dvě stejné nástřešní jednotky s výkonem 2 x 15000 m3/h. K zachycení tuhých znečišťujících látek (prachových částic) je ve VZT jednotkách instalována dvoustupňová filtrace - filtry STANDARD G4 s předfiltrem F7. Odsávání technologie: Technologie linky KTL vč. předúpravy bude mít celkem 4 výduchydo volného ovzduší s výduchem ve výšce cca 11,5 m nad terénem. Odsávaný vzduch bude v letním období odváděn těmito výduchy, v zimním období bude odváděn přes rekuperační jednotku. Tabulka 3 Odsávání KTL linky Výduch č. 1 2 3 4 4.1.5

odsávaný úsek vany předúprav vany předúprav odmašťovací lázně vana fosfátování prostor fosfátování tunel nad KTL tunel na polymer. pecí

dílčí výkon m3/h 8 000 8 000 8 000 8 000 6 000 3 000 3 000

celkový výkon m3/h

rozměry výduchu m

24 000

0,71 x 0,71

14 000

0,56 x 0,56

3 000 3 000

Ø 0,4 Ø 0,4

Vytápění

Vývojové centrum bude vytápěné pomocí dvou systémů. První systém vytápěním zajišťují elektrické teplovzdušné jednotky typu „sahara“. Druhý systém vytápění zajišťuje VZT rekuperační systém.

7


EkoMod

Stejným způsobem je zajištěno vytápění stávající výrobní haly. Vytápění administrativní budovy je zajištěno tepelným čerpadlem.

Obr.č. 3 Umístění výduchů nové technologie (číslování dle tabulky 3)

4.2 Provozní doba Provozní doba 5 dní v týdnu, 3 směny. Fond pracovní doby: 5400 h/rok.

4.3 Dopravní řešení V areálu je parkoviště s 95 parkovacími místy (připraveno pro další rozvoj areálu), z toho 5 míst pro vedení společnosti před AB. V současné době přijíždí denně do areálu 30 OA, po realizaci záměru se zvýší počet aut o 7-9 OA. Počet nákladních automobilů, přijíždějících denně do závodu, bude po realizaci záměru 10 NA v denní době (6-22 h) a maximálně 1 NA v noční době.

8


EkoMod

Tabulka 4 Přehled dopravy do závodu po realizaci záměru Druh vozidla

počet

OA NA

30 11

počet průjezdů voz/24 h 60 22

5. Zdroje znečištění ovzduší 5.1 Emisní charakteristiky technologických zdrojů Stávající hala Ve stávající hale jsou umístěny technologie, které mohou být zdrojem tuhých znečišťujících látek. Jedná se o kovovýrobu, jako je dělení, obrábění a svařování komponent ze železných kovů. Jedná se o technologie, které nejsou zařazeny jako vyjmenovaný zdroj znečištění výroby, nejsou proto pro ně stanoveny emisní limity. Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je expoziční limit PELc pro celkovou vdechovatelnou koncentraci prachu železa a jeho slitin 10 mg/m3 (příloha č. 3 k tomuto nařízení vlády). Pro stanovení hmotnostního toku emisí TZL z výrobní haly byl použit předpoklad, že v hale je koncentrace prachu na úrovni PELc. Obě vzduchotechnické jednotky, každá s výkonem 15 000 m3/h, jsou osazeny filtrací G4 s předfiltrem F7, jehož účinnost záchytu částic větších než 1 µm je minimálně 90 %. Celkový hmotnostní tok emisí TZL: 30 g TZL/h, to je 0,0083 g TZL/s (2 x 0,00417 g TZL/s). Podíl PM10 v TZL je při použití textilních filtrů podle [11] 85 %, podíl PM2,5 60 %. Tabulka 5 Hmotnostní tok emisí TZL ze stávající haly Zdroj

odsávání

TZL

3

VZT jednotka 1 VZT jednotka 2

m /h 15 000 15 000

0,00417 0,00417

hm. tok emisí PM10 g/s 0,00354 0,00354

PM2,5 0,00250 0,00250

Nová hala Kataforetická linka bude zdrojem emisí těkavých organických látek. Stanovení hmotnostního toku emisí VOC (vyjádřených jako TOC) bylo převzato z odborného posudku [2]: Výpočet celkových maximálních emisí těkavých organických látek (VOC) vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) vychází z celkové projektované spotřeby VOC a z projektované provozní doby.

9


EkoMod

Celková roční emise odpovídá projektované spotřebě VOC, tzn. max. 4 831 kg VOC/rok, resp. 3 865 kg TOC/rok. Skutečná emise však bude nižší o tu část VOC, které podlehnou polymeraci. Uvedená spotřeba 3 865 kg TOC/rok při 5 400 provozních hodinách za rok dává průměrnou hodinovou emisi 0,72 kg TOC/hod, to je 0,2 g TOC/s. Tabulka 6 Emise TOC z technologie v nové hale Výduch 3 4

technologie

odsávání m3/h 3 000 3 000

tunel nad KTL tunel na polymer. pecí

hm. tok emisí TOC g/s 0,1 0,1

5.2 Automobilová doprava Pro stanovení emisních faktorů pro jednotlivé skupiny automobilů v roce 2017 byl použit program pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla MEFA 13 (představující aktualizovanou komerční nadstavbu programu MEFA 02, publikovaného jako oficiální zdroj emisních faktorů ve Věstníku ministerstva ŽP č.10/2002). Program při výpočtu zohledňuje podélný sklon vozovky, plynulost provozu, studené starty vozidel, resuspenzi prachových částic z vozovky. Pro konkrétní rok je v programu implementováno složení vozového parku podle splnění normy EURO.

Tabulka 7 Emisní faktory automobilů pro rok 2017 Druh vozidla

NOx

OA TNA

0,6101 5,7291

OA TNA

0,4189 4,9304

OA TNA

0,3255 3,0373

PM10

PM2,5

g/km/voz 50 km/h 0,0629 0,0461 0,7792 0,6244 20 km/h 0,0369 0,0243 0,6311 0,50051 5 km/h 0,0330 0,0220 0,3505 0,2672

Tabulka 8 Emisní faktory resuspenze prachových částic Druh vozidla

PM10

PM2,5

OA TNA

g/km/voz 0,0391 0,0095 0,4373 0,1058 10

benzo(a)pyren µg/km/voz 0,4685 5,2396

benzen

benzo(a)pyren µg/km/voz

0,0300 0,0362

4,3041 16,6537

0,0133 0,0287

4,1992 16,3247

0,00660 0,0164

3,9352 15,2320


EkoMod

Pro výpočet emisí z parkovacích ploch byly použity emisní faktory pro rychlost 5 km/h, do výpočtu byly zahrnuty i víceemise ze studených startů. Rychlost v areálu je předpokládána 20 km/h. Tabulka 9 Emisní vydatnost parkovacích ploch a vnitroareálových komunikací Zdroj emisí

NOx

PM10

PM2,5

benzen

0,0000009 0,0000039 0,0000427

0,00000026 0,00000024 0,0000040

g/s parking OA plocha pro NA komunikace

0,0000176 0,0000602 0,0003711

0,0000013 0,0000051 0,0000780

b(a)p µg/s 0,000156 0,000220 0,002096

Pozn. b(a)p - benzo(a)pyren

6. Charakteristika lokality 6.1 Meteorologické údaje Větrná růžice pro posuzovanou lokalitu je uvedena v tabulce 10. V dané oblasti převládají větry o rychlosti do 2,5 m/s. Na vítr o vyšší rychlosti připadá pouze 25 % časového fondu. Převládající směry větru jsou severozápadní (20 %) a jihovýchodní (19 %). Nejméně časté jsou větry kolmé, severovýchodní (7,5 %) a jihozápadní (8,5 %). Rychlosti větru nad 7,5 m/s se vyskytují pouze při III. a IV. třídě stability atmosféry. Z tabulky je zřejmé, že na tyto třídy, které jsou nejčastější na území Čech, připadá sice 70 % časového fondu, ale uvedené rychlostní kategorie jsou zastoupeny pouze 0,61 % celkového času, tzn. 55 hod/rok. Jednotlivé třídy stability lze charakterizovat následovně: I. stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky potlačena, tvorba volných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném půlroce. Maximální rychlost větru 2 m/s. II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Maximální rychlost větru 3 m/s. Výskyt v nočních a ranních hodinách v průběhu celého roku. III. stabilitní třída izotermní - projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den, v době, kdy nepanuje významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách zpravidla výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy. V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ve vertikálním směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké koncentrace znečisťujících látek. Nejvyšší rychlosti větru 5 m/s, výskyt v letních měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu.

11


EkoMod

Tabulka 10 Odhad větrné růžice ve výšce 10 m nad povrchem (četnosti v %) Třída Rychlost stability větru m/s I 1,7 II 1,7 II 5,0 III 1,7 III 5,0 III 11,0 IV 1,7 IV 5,0 IV 11,0 V 1,7 V 5,0 Celkem

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

calm

0,17 1,56 0,05 0,69 2,48 0,24 0,85 2,58 0,26 0,52 0,59 9,99

0,77 2,20 0,01 1,02 2,81 0,15 0,41 1,75 0,05 0,81 1,03 11,01

0,58 1,18 0,07 1,12 2,17 0,37 0,62 1,14 0,23 0,20 0,32 8,00

0,15 0,57 0,04 0,41 2,06 0,50 0,21 1,02 0,40 0,26 0,38 6,00

0,05 0,34 0,01 0,57 2,01 0,18 0,38 1,35 0,22 0,37 0,54 6,02

0,20 1,00 0,13 0,76 5,03 0,59 0,89 6,20 1,51 0,75 0,94 18,00

0,15 1,41 0,29 0,51 3,46 0,67 0,98 6,07 1,63 0,35 0,47 15,99

0,20 1,31 0,17 0,29 2,49 0,60 1,00 4,45 1,00 0,21 0,28 12,00

4,67 5,67 1,34

0,92

0,39 12,99

6.2 Současná imisní situace v lokalitě V souladu s požadavky prováděcího předpisu k zákonu o ochraně ovzduší [9] se pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, které zveřejňuje ve formátu shapefile ČHMÚ na svých internetových stránkách. Tabulka 11 Průměrné imisní koncentrace za roky 2010-2014 Znečišťující látka NO2 PM10 PM2,5 benzen benzo(a)pyren

doba průměrování rok rok 24h, 36. max. rok rok rok

jednotka

lokalita závodu

Kuřívody, obec

µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 ng/m3

13,1 21,5 40,8 16,8 1,2 0,66

12,6 21,9 41,5 17,0 1,2 0,73

Imisní pozadí NO2 je zjišťováno nejblíže ve stanici ČHMÚ Liberec-město, toto měření není pro posuzovanou lokalitu relevantní.

6.3 Referenční body Areál závodu leží v průmyslové části bez blízké obytné zástavby. Nejbližší obytné objekty obce Kuřívody leží cca 600 m od záměru. Jako podklady pro hodnocení imisní situace v okolí posuzovaného záměru byly provedeny výpočty imisních hodnot v uzlech pravidelné čtvercové sítě. Byla použita výpočetní síť o rozměrech 2 x 1,8 km se stranou čtverce 20 m. Vypočítané hodnoty byly interpolovány do podrobnější sítě s krokem

12


EkoMod

10 metrů metodou nejmenší křivosti a z nich pak sestrojeny izoliniové mapy maximálních krátkodobých a průměrných ročních koncentrací sledovaných polutantů. Pro podrobnější zhodnocení imisních příspěvků posuzovaného záměru byly vybrány 3 referenční body charakterizující nejbližší obytnou zástavbu obce Kuřívody, kde byl proveden podrobný výpočet imisních koncentrací v rozdělení podle síly větru a stability atmosféry. Výsledky výpočtu pro tyto body jsou v tabulkách dále v textu. Přehled ref. bodů je v následujícím seznamu, jsou vyznačeny v izoliniových mapách imisních koncentrací v příloze. V referenčních bodech byly počítány koncentrace v nejnepříznivějším místě na fasádě přilehlé ke zdrojům znečištění. Referenční body: 1. Kuřívody č.p. 611 2. Kuřívody č.p. 791 3. Kuřívody č.p. 793

13


EkoMod

7. Výsledky výpočtu – imisní situace 7.1 Prezentace výsledků Všechny hodnoty koncentrací představují přírůstek koncentrací ze zdrojů provozovatele k imisní situaci v lokalitě, která je popsána v kapitole 6.2. Výsledky jsou prezentovány formou izoliniových map a pro vybrané referenční body v tabulkové formě. Vypočítané imisní koncentrace v podrobnějším členění pro uzly výpočetní sítě pro všechny varianty a všechny škodliviny nejsou vzhledem ke svému rozsahu prezentovány, ale jsou k dispozici u autora studie.

7.2 Hodnocení výsledků Vzhledem ke vzdálenosti nejbližší obytné zástavby jsou imisní příspěvky záměru v těchto lokalitách v podstatě zanedbatelné. 7.2.1

Imise v referenčních bodech

Imisní příspěvky v referenčních bodech (viz kapitola 6.3) jsou v tabulce 12. Tabulka 12 Imisní příspěvky záměru ve vybraných bodech Znečišťující látka

doba průměrování

jednotka

VOC (TOC) PM10

1h 24 h rok rok 1h rok rok rok

µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 µg/m3 ng/m3

PM2,5 NO2 benzen benzo(a)pyren

1 Kuřívody 611 21,2 0,84 0,0079 0,0056 0,0072 0,000077 0,0000056 0,0000031

referenční bod 2 Kuřívody 791 15,6 0,60 0,0041 0,0029 0,0059 0,000040 0,0000027 0,0000015

3 Kuřívody 793 13,5 0,53 0,0036 0,0026 0,0057 0,000037 0,0000024 0,0000013

Dominantním zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek stejně jako těkavých organických látek jsou technologie, instalované v provozovně. Automobilová doprava v areálu provozovatele a na příjezdové komunikaci je v případě emisí těchto znečišťujících látek nevýznamná. Tomu odpovídá i rozložení emisí na izoliniových mapách v příloze. Zdrojem oxidu dusičitého, benzenu a benzo(a)pyrenu je pouze automobilová doprava. Imisní příspěvky této dopravy v nejbližší obytné zástavbě jsou zanedbatelné, jak je vidět z hodnot v tabulce 12. Z výsledku výpočtu je zřejmé, že s výjimkou krátkodobých koncentrací TOC a PM10, kde se maximální hodnoty pohybují kolem 1 až 2 % imisního limitu (případně hodnoty srovnávací koncentrace), budou ostatní imisní koncentrace ve zlomcích procenta příslušného imisního limitu.

14


7.2.2

EkoMod

Rozložení imisí v dotčeném území

Na mapách v příloze je prezentováno rozložení přízemních imisních koncentrací v širším území. Těkavé organické látky vyjádřené jako TOC se v území budou pohybovat v prvních desítkách µg/m3. S výjimkou nejbližších několika domů bude celá plocha ležet mimo izolinii 20 µg/m3, to je v pásmu koncentrací pod 2 % orientační srovnávací koncentrace 1000 µg/m3. Denní koncentrace tuhých látek frakce PM10 dosahují v okolí záměru hodnot v jednotkách µg/m3, ale veškerá obytná zástavba leží pod hodnotou 1 µg/m3, to jsou 2 % imisního limitu. V případě ročních koncentrací PM10 i frakce PM2,5 se jejich hodnoty pouze v blízkém okolí záměru dostanou nad 0,05 µg/m3, veškerá obytná zástavba leží mimo izolinii 0,01 µg/m3. Tato hodnota představuje 0,025 % imisního limitu pro PM10 a 0,04 % imisního limitu pro PM2,5. V případě oxidu dusičitého NO2 se jedná o emise z generované automobilové dopravy. Maximální hodinové koncentrace v setinách µg/m3 jsou zanedbatelné, stejně jako roční koncentrace, které pouze v nejbližším okolí závodu mohou dosahovat hodnot přes 0,0005 µg/m3. Roční koncentrace benzenu a benzo(a)pyrenu z provozu generované dopravy jsou zcela zanedbatelné, jak je patrné jednak z hodnot v tabulce 12, tak i z izoliniových map v příloze. V porovnání s imisními limity i v porovnání se stávajícím imisním pozadím v území lze příspěvek záměru hodnotit jako nevýznamný. V případě všech znečišťujících látek jsou očekávané krátkodobé i průměrné roční koncentrace v obytných plochách maximálně do 2 % příslušného imisního limitu, většinou však jsou, především u ročních koncentrací, výrazně nižší.

8. Závěr Z provozu závodu společnosti KV Final s.r.o. v Ralsku po rozšíření o novou výrobní halu a technologii povrchových úprav budou do ovzduší emitovány látky ze automobilové dopravy a především těkavé organické látky a tuhé znečišťující látky z odsávání technologických celků. Emise ze zdrojů záměru včetně generované dopravy výrazně neovlivní imisní situaci v území. Imisní příspěvky znečišťujících látek se budou pohybovat v obytné zástavbě blízkých obcí maximálně kolem 2 % limitní hodnoty (v případě krátkodobých koncentrací PM10), většinou však budou pouze ve zlomcích % limitní hodnoty. Vzhledem k celkovému dopadu provozu rozšířeného závodu na imisní situaci v lokalitě lze doporučit vydat k navrženému záměru souhlasné stanovisko.

15

16

17

18

19

Výstavba a vybaveni vývojového centra KV Final s.r.o. v Ralsku

Recommend Documents