VYHLASKA CAST PRVNI. i) pfehled potreb zamereni, oznaceni a technickeho vybaveni chraneneho uzemi v terenu,

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

Strana 946

Castka 18

60 VYHLASKA ze dne 11. unora 2008

o planech pece, oznacovani a evidenci uzemi chranenych podle zakona c. 114/1992 Sb., o ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsich predpisu, a 0 zrnene vyhlasky c. 395/1992 Sb., kterou se provadeji nektera ustanoveni zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsich pfedpisu, (vyhlaska 0 planech pece, oznacovani a evidenci chranenych uzerni)

Ministerstvo zivotnlno prostfedf stanovi podle § 38 odst. 7, § 39 odst. 2, § 40 odst. 4, § 42 odst. 2 a5,§45eodst. 7a§47odst. 3 zakona c. 114/1992Sb., o ochrane pHrody a krajiny, ve zneni zakona c. 218/ /2004 Sb., zakona c. 100/2004 Sb., zakona c. 387/ /2005 Sb., zakona c. 444/2005 Sb., zakona c. 222/ /2006 Sb., zakona c. 186/2006 Sb. a zakona c. 267/ /2006 Sb., (dale jen "zakon''):

CAST PRVNI pLANy PECE, OZNACOVANI A EVIDENCE

UZEMICHRANENYCHPODLEZAKONA C. 114/1992 SB., 0 OCHRANE PRIRODY A KRAJINY, VE ZNENI POZDEJSICH PREDPISU

slozek ekosysternu na potrebnou peCi z hlediska priorit chraneneho uzemi a cflu ochrany chraneneho uzemi, g) vymezeni ploch s odlisnymi zpusoby pece 0 ekosysterny a jejich slozky vychazejid z cflu ochrany chraneneho uzemi, h) zasady hospodafskeho, rekreacnfho, sportovnfho ci jineho vyuzivani chraneneho uzemi, pokud je nebo by mohlo bYi chranene uzemi k ternto cinnostem vyuzfvano a pokud by pfitom hrozilo poskozeni pfedrnetu ochrany chraneneho uzemi,

i) pfehled potreb zamereni, oznaceni a technickeho vybaveni chraneneho uzemi v terenu,

j) pfehled potreb sledovani stavu ekosysternu a jejich slozek s ohledem na dle ochrany chraneneho uzemi, k) urceni obdobi jejich platnosti.

HLAVA I , OBSAH PLANVX$CE 0 JEI?N9TLI\~E KATEGORIE ZVLASTE CHRANENYCH UZEMI A POSTUP JEJICH ZPRACOVANI

(2) Plany pece obsahuji

0

chranene krajinne oblasti dale

(IZ § 38 odst. 7 zakona)

a) popis hodnot krajinneho razu a jeho charakteristickych prvku na uzemi chranene krajinne oblasti,

§1

b) vyhodnoceni dosavadni pece 0 krajinu a krajinny raz na uzemi chranene krajinne oblasti,

(1) Plany pece 0 zvlaste chranena uzemi a jejich ochranna pasma (dale jen "plany pece") obsahuji a) zakladni udajc 0 zvlaste chranenem uzemi uvedene v pHloze c. 1 k teto vyhlasce, b) charakteristiku zvlaste chraneneho uzemi a jeho ochranneho pasma (dale jen "chranene uzerni") zamefenou na jeho pHrodni pornerj; c) popis ekosysternu nebo jejich slozek tvoHdch pfedrnet ochrany a jejich hodnoceni z hlediska cflu ochrany chraneneho uzemi, d) vYcet a popis znarnych cinitelu ohrozujfcich predmet ochrany, e) zhodnoceni dosavadni pece

f) zasady pece

0

pfedrnet ochrany,

0 ekosysterny a jejich slozky tvoHd pfedrnet ochrany chraneneho uzemi, vcetne reSeni stfetu plynoudch z odlisnych naroku jednotlivvch

c) navrh opatreni na zachovani nebo zlepseni stavu krajiny a krajinneho prostfedf chranene krajinne oblasti z hlediska krajinneho razu, (3) Plany pece 0 narodni pHrodni rezervace, pfirodni rezervace, narodni pHrodni parnatky a pHrodni pamatky a jejich ochranna pasma dale obsahuji vYcet, popis a lokalizaci opatreni, vcetne navrhu preventivnich opatreni a predbezneho orientacnfho vyCisleni ocekavanych financnich nakladu vydavanych z verejnych rozpoctu na realizaci praktickych opatfeni. (4) Plany pece dale mohou obsahovat navrhy na vedecko-vyzkumne, vzdelavaci, vychovne a osvetove vyuzitf chraneneho uzerni. (5) Plany pece rovnez obsahuji mapove pHlohy. Zakladni mapovou piflohou planu pece je mapa dflcich ploch, ktera obsahuje prostorove rozdeleni uzemi na

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

Castka 18

dilCi plochy. Dflci plochy se vymezuji na zaklade odlisnosti pHrodnich podminek anebo odlisnosti zpusobu pece, Jako dilCi plochy na lesnich pozemdch lze vyuzit i platne jednotky prostoroveho rozdeleni lesa, pokud je organ ochrany pHrody rna k dispozici. Zavaznym vJchozim mapovym podkladem pro mapove ptilohy planu pece je katastralni mapa, Statni mapa 1 : 5 000 - odvozena") nebo lesnicka mapa obrysova''). Plany pece mohou obsahovat i dalsi ptilohy, ve kterych se uvadeji podrobnosti k jednotlivym kapitolam planu pece, pHpadne doplriujfci udajc a dokumenty souvisejid s peCi 0 uzerni.

§2 (1) Obsahem planu pece 0 narodni parky, narodni pifrodni rezervace a pifrodni rezervace je rovnez hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu provedene podle zasad a postupem uvedenymi v pifloze c. 2 k teto vyhlasce, Vysledky tohoto hodnoceni pro jednotlive lesni porosty se uvedou v pisemne podobe jako soucast jejich popisu a v podobe graficke jako zakres barevne odlisenych stupriu pfirozenosti do mapy dflcich ploch, lesni porosty ponechane sarnovolnernu vyvoji se v popisu a mapach oznaci odlisne od ostatnich. Zpusob oznaceni lesnich porostu v mapach je uveden v ptiloze c. 2 k teto vyhlasce, (2) Plany pece 0 narodni parky, narodni pifrodni rezervace a pifrodni rezervace dale obsahuji tabulkove prehledy planovanvch obnovnich a vychovnych tezeb 3) umistenych v lesnich porostech zafazenych do prvnich zan narodnich parku, narodnich pHrodnich rezervad a pHrodnich rezervad, vcetne slovnfho popisu jejich plosneho rozsahu, intenzity a cile, ktery rna byt jejich provedenim dosazen, a vcetne zakresu jejich umisteni do mapy dilcich ploch, nebo udaj, ze se v techto lesnich porostech zadne tezby neumist'uji, a zpusob a podminky zalesneni. (3) Plany pece 0 chranene krajinne oblasti dale obsahuji tabulkove jiehledy planovanych obnovnich a vJchovnych tezeb ) umistenych v lesnich porostech zarazenych do prvnich zan chranenych krajinnych oblasti, vcetne slovniho popisu jejich plosneho rozsahu, intenzity a cile, ktery rna b:jTt jejich provedenim dosazen, a vcetne zakresu jejich umisteni do mapy dilcich ploch, nebo udaje 0 dobe obmytni adobe obnovni pro jednotlive hospodaiske soubory, v kterych jsou zarazeny lesni porosty v prvnich zanach chranenych krajinnych oblasti obhospodaiovane hospodaiskym zpusobem pasecnym, pokud se zaroven nejedna 0 lesni porosty v narodnich pHrodnich rezervadch nebo pHrodnich rezer-

Strana 947

vadch anebo 0 lesy ochranne, nebo udaj, ze se v techto lesnich porostech zadne tezby neumist'uji, a zpusob a podminky zalesneni.

§3 (1) Organ ochrany pHrody pHslusny k zapsteni zpracovani planu pece zahaji zpracovani navrhu planu pece nejrnene jeden rok, u narodnich parku a chranenych krajinnvch oblasti nejrnene dva roky, pied ukoncenim platnosti dosavadniho planu pece tak, aby oznameni 0 moznosti seznamit se s navrhem planu pece bylo vydano nejrnene pill roku, u narodnich parku a chranenych krajinnvch oblasti nejrnene jeden rok, pied ukoncenfm platnosti dosavadniho planu pece, Po ukonceni projednani navrhu planu pece organ ochrany pHrody upravi navrh planu pece v souladu s vypofadanim ptipominek uvedenym v protokolu, kterym plan pece schvali. (2) U nove vyhlasovanych chranenych uzemi zajisti organ ochrany pHrody zpracovani navrhu planu pece pied vydanfrn oznameni navrhu podle § 40 odst. 2 zakona tak, aby oznameni 0 moznosti seznamit se s navrhem planu pece bylo vydano v tentYz den jako oznameni navrhu podle § 40 odst. 2 zakona, Po ukonceni projednani navrhu planu pece organ ochrany pHrody upravi navrh planu pece v souladu s vypofadanim pfipominek uvedenym v protokolu, kterym plan pece schvali s platnosti od data ucinnosti pravnfho pfedpisu, kterym bylo nove chranene uzemi vyhlaseno. (3) V pHpade, ze je potreba jiz schvaleny plan pece zrnenit, projedna organ ochrany pHrody navrzenou zmenu stejnym postupem jako navrh planu pece, Po ukonceni projednani zmeny planu pece organ ochrany pHrody upravi platny plan pece v souladu s vyporadanim ptipominek ke zmene planu pece uvedenym v protokolu, kterym zmenu planu pece schvaIi.

HLAVA II OBSAH A NALEZITOSTI NAVRHU NA VYHLAsENI ZVLAsTE CHRANENEHO UZEMI, OCHRANNEHO pASMA ZVUSTE CHRANENEHO UZEMI NEBO Z6N OCHRANY PRIRODY (K § 40 odst. 4 zakona)

§4 (1) Navrh na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi obsahuje

1) Nai'izeni vlady c. 430/2006 Sb., 0 stanoveni geodetickych referencnich systemu a statnich map0vYch del zavaznych na uzemi statu a zasadach jejich pouzivani.

2) § 5 vyhlasky c. 84/1996 Sb., 0 lesnim hospodarskem planovani. 3) § 8odst. 12 vyhlasky c. 84/1996 Sb.

Strana 948

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

a) nazev zvlaste chraneneho uzemi, ktery u nove navrhovanych zvlaste chranenych uzemi nesmi bYi totozny s jiz existujidm nazvem jineho zvlaste chraneneho uzemi zapsaneho v ustrednim seznamu oehrany pHrody; to se netyka jiz existujideh zvlaste chranenych uzemi, b) urceni pfedmetu oehrany a jeho popis, e) uvedeni cilu oehrany zvlaste chraneneho uzemi, d) navrh kategorie ochrany zvlaste chraneneho uzemi, e) navrh bliZsich podminek ochrany,

f) pfehled katastralnich uzemi a pareelnieh Cisel pozemku dotcenych navrhovanou narodni pHrodni rezervad, pifrodni rezervad, narodni pifrodni pamatkou nebo pHrodni parnatkou, platny k datu oznameni navrhu, nebo pfehled katastralnich uzemi dotcenych navrhovanym narodnim parkem nebo chranenou krajinnou oblasti, g) orientacni vymeru zvlaste chraneneho uzemi, h) oduvodneni navrhu na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi, vcetne uvedeni pHrodnieh zdroju") ve zvlaste chranenem uzerni. (2) Navrh na vyhlaseni ochranneho pasma zvlaste chraneneho uzemi obsahuje a) nazev a kategorii oehrany zvlaste chraneneho uzemi, pro ktere se ochranne pasrno vyhlasuje, b) navrh vymezeni cinnosti a zasahu, ktere jsou vazany na pfedchozf souhlas organu oehrany pHrody, ve vyhlasovanem ochrannem pasmu, pokud jsou navrhovany, e) pfehled katastralnich uzemi a pareelnieh Cisel pozemku dotcenych navrhovanym oehrannym pasmem narodni pHrodni rezervaee, pHrodni rezervaee, narodni pHrodni pamatky nebo pHrodni pamatky, platny k datu oznameni navrhu, nebo prehled katastralnieh uzemi dotcenyeh navrhovanym oehrannym pasmem narodmno parku nebo ehranene krajinne oblasti, d) orientacni vYmeru navrhovaneho oehranneho pasrna zvlaste ehraneneho uzemi, e) oduvodneni navrhu na vyhlaseni oehranneho pasrna zvlaste ehraneneho uzemi. (3) Navrh na vyhlaseni zan narodmno parku Ci ehranene krajinne oblasti obsahuje a) popis pHrodnieh hodnot anebo jinyeh vYznamnyeh eharakteristik zan oemany pHrody vymezenyeh v jednotlivYeh lokalitaeh,

4) § 7 z:ikona C. 17/1992 Sb., 0 zivotnim prosti'edi.

Castka 18

b) oduvodneni navrhu na vymezeni zan oehrany pfirody v jednotlivvch Iokalitach, (4) Navrh na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi nebo zan narodniho parku Ci chranene krajinne oblasti rna tyto nalezitosti: a) dokumentaee navrhovaneho zvlaste chraneneho uzemi, zan oehrany pHrody narodnfho parku Ci chranene krajinne oblasti nebo ochranneho pasma, jejiz obsah je uveden v odstavdeh 1 az 3, b) kopie katastralni mapy s podrobnym zakresem hranie zvlaste chraneneho uzemi, zan oehrany pHrody narodnfho parku Ci chranene krajinne oblasti nebo ochranneho pasma; ma-li tvofit soucast zvlaste chraneneho uzemi podpovrchove dulni dilo, ktere svym prurnetem pfesahuje hraniee zvlaste chraneneho uzemi vyrnezene na povrehu, je nalezitosti navrhu rovnez plan tohoto podpovrchoveho dulnfho dila zorientovany v souradnicich jednotne trigonometrieke site katastralni"), e) kopie Zakladni mapy Ceske republiky') vhodneho mefitka s orientacnim zakresem hranie zvlaste chraneneho uzemi, zan oehrany pHrody narodnfho parku Ci chranene krajinne oblasti nebo ochranneho pasrna. (5) Navrhy podle odstavcu 1 a 2, vcetne jejieh oznameni, se slouci v pHpade, ze vyhlasovani zvlaste chraneneho uzemi probfha soucasne s vyhlasovanfrn jeho ochranneho pas rna. (6) Navrh musi bYi vyhotoven v listinne podobe a zarovefi i v elektronicke podobe ulozene na technickern nosici dat v obecne prevoditelnech forrnatech poCitac0vYeh souboru stanovenych v pifloze C. 3 k teto vyhlaSce.

HLAVA III PODROBNOSTI 0 VEDENI USTREDNIHO SEZNAMU OCHRANY PRIRODY (K § 42 odst. 2 zakona)

§5 (1) Ustredni seznam oehrany pHrody (dale jen "ustredni seznam'j zamnuje soupis, popis, geometrieke a polohove urceni, pravni a odbornou dokumentaci zvlaste ehranenyeh uzemi vcetne jejieh oemannyeh pasem, ptacich oblasti, evropsky vYznamnyeh lokalit, pamatnyeh stromu vcetne jejieh oehrannyeh pasem a dale smluvne ehranenyeh uzemi a smluvne ehranenyeh pa-

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

Castka 18

Strana 949

matnych strornu zHzenych podle § 39 zakona, nachazejidch se na uzemi Ceske republiky.

kach ze zakladnich podminek ochrany zvlaste chranenych uzemi a pamatnych strornu,

(2) Jednotliva zvlaste chranena uzemi, ptaci oblasti, evropsky vyznarnne lokality, parnatne stromy, srnluvne chranena uzemi a srnluvne chranene parnatne stromy tvofi objekty ustrednfho seznamu. Jednotlive objekty ustrednfho seznamu jsou pro potreby evidence a identifikace oznaceny jednoznacnym a nezamenitelnym evidencnfm Cislem, pro evidenci a identifikaci pamatnych strornu a srnluvne chranenych pamatnych strornu se pouziva samostatna Ciselna rada evidencnfch Cisel.

g) pravornocna rozhodnuti a zavazna stanoviska podIe § 21, 22, 30, 31 a § 34 odst. 2 zakona,

(3) Ustredni seznam je tvoren Sbirkou listin ustrednfho seznamu (dale jen "sbirka listin"), ve ktere jsou v listinne podobe ulozeny dokumenty vztahujid se k objektum ustrednfho seznamu, a Registrem objcktu ustrednfho seznamu (dale jen "registr objcktu"), ve ktcrem jsou v elektronicke podobe ulozeny vybrane udajc o objektech ustfedniho seznamu.

h) pravni pfedpisy a pravornocna rozhodnuti 0 ornezeni nebo zakazu vstupu z duvodu ochrany pfirody, i) schvalene plany pece a jejich zrneny,

j) dokumenty obsahujid udajc

0 vymezeni a poloze objektu ustrednfho seznamu, napHklad zaznarny podrobneho mefeni zmen"), vyhotovene za ucelem zjisteni polohy hranic zvlaste chraneneho uzemi, a geometricke plany,

k) odborne mapove podklady vztahujid se k objektum ustrednfho seznamu, 1) inventarizacni pruzkurny a dalsi odborna dokumentace vztahujid se k objektum ustfednfho seznamu,

(4) Ustredni seznam vede Agentura ochrany pfirodya krajiny Ceske republiky se sidlem v Praze (dale jen "provozovatel ustrednfho seznamu'').

m) fotodokumentace vztahujid se k objektum ustrednfho seznamu,

Sbirka listin

0) dalsi dokumenty souvisejid s vyhlasenim, zmenou nebo se zrusenim objcktu ustfednfho seznamu nebo souvisejid se zajistenim jejich ochrany nebo

§6 (1) Sbirka listin je sarnostatne a nezavisle vedeny soubor dokumentu, ktery tvoif slozky trvale udrzovane provozovatelem ustfednfho seznamu, pticemz kazda slozka odpovfda jednomu objektu ustfednfho seznamu. (2) Do slozek objcktu ustfednfho seznamu se ve sbirce listin zafazuji a) pravni predpisy, kterymi byla vyhlasena zvlaste chranena uzemi nebo jejich ochranna pasrna, ktcrymi byly zHzeny ptaci oblasti, kterymi byly do narodniho seznamu zarazeny evropsky vyznarnne 10kality, a pravni predpisj; ktere tyto pravni pfedpisy meni Ci rusf, b) pravni pfedpisy, kterymi byly vymezeny z6ny ochrany pHrody narodnich parku nebo chranenych krajinnvch oblasti, a pravni pfedpisy, ktere tyto pravni pfedpisy meni Ci rusi, c) pravornocna rozhodnuti, kterymi byly vyhlaseny pamatne stromy Ci jejich vyhlaseni zmeneno, nebo kterymi bylo jejich vyhlaseni zruseno, d) smlouvy, na zaklade kterych byla uzemi prohlasena za chranena nebo stromy za pamatne (§ 39 zakona) , e) naHzeni spray narodnich parku dech narodnich parku,

0

navstevnich

f) usneseni vlady a pravomocna rozhodnuti

0

ra-

vYjim-

n) dokumentace opatreni a zasahu provedenvch podle planu pece a jejich vysledku,

pece

0

ne,

(3) Slozky s dokumenty 0 zrusenych objektech ustfednfho seznamu se ve sbirce listin udrzuji trvale.

§7 Predavani dokumentu do sbirky listin ustfedniho seznamu

(1) Pravni predpisy, pravornocna rozhodnuti, smlouvy a plany pece, uvedene v § 6 odst. 2 pismo a) az i), predavaji organy ochrany pHrody provozovateli ustfednfho seznamu do 30 dnu ode dne platnosti pravnfho pfedpisu Ci smlouvy nebo ode dne nabyti pravni moci rozhodnuti nebo ode dne schvaleni planu pece Ci jeho zmeny. Provozovatel ustrednfho seznamu ulozf dokumenty do sbirky listin do 15 dnu ode dne jejich obdrzeni. (2) Dokumentaci objektu ustredmno seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 pismo j) predavaji organy ochrany pHrody provozovateli ustredmno seznamu do 30 dnu ode dne jejiho prevzeti. Ostatni dokumentaci objektu ustredmno seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 pismo k) az 0) predavaji organy ochrany pHrody provozovateli ustredmno seznamu do 30 dnu ode dne jejiho prevzeti, je-li to mozne z hlediska charakteru dokumentace, jejiho obsahu a rozsahu. Provozovatel

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

Strana 950

ustfednfho seznamu ulozi prevzate dokumenty do sbirky listin do 30 dnu ode dne jejich obdrzeni. (3) Dokumenty uvedene v § 6 odst. 2 predavaji organy ochrany pHrody provozovateli ustrednfho seznamu k ulozeni do sbirky listin v listinne podobe v originate nebo v podobe reprografickych kopii listin overenych podle zvlastnich pravnich predpisu6) . To se netYka lravnich pfedpisu uverejnerrych ve Sbirce zakonu"), ve Vestnfku pravnich predpisu kraje~ nebo Sbirce pravnich pfedpisu hlavnfho mesta Prahy ), ktere lze pfedat do ustrednfho seznamu i v podobe vytisku pifslusne castky Sbirky zakonu, Vestnfku pravnich pfedpisu kraje nebo Sbirky pravnich pfedpisu hlavnfho mesta Prahy. Zaroven se vsechny dokumenty predavaji tez v elektronicke podobe ulozene na technickem nosici dat v obecne prevoditelnych formatech pocitacovych souboru stanovenych v pifloze C. 3 k teto vyhlasce,

Registr objektu §8 (1) Registr objcktu je sarnostatne a nezavisle vedena databaze, kterou tvori polozky trvale udrzovane provozovatelem ustfednfho seznamu, pticemz kazda polozka odpovida jednomu objektu ustrednfho seznamu. Registr objcktu obsahuje udajc 0 objektech ustfednfho seznamu uvedene v pifloze C. 4 k teto vyhlasce, Podkladem pro zapis udaju do registru objcktu jsou dokumenty ulozene ve sbirce listin. Zapis udaju do registru objcktu provede provozovatel ustrednfho seznamu do 30 dnu ode dne ulozeni dokurnentu ve sbirce listin. (2) Udaje ulozene v registru objcktu jsou vefejne prfstupne a provozovatel ustrednfho seznamu je zverejriuje zpusobem umozfiujicfm dalkovY pHstup, pokud 1 jiny pravni pfedpis nestanovi jinak C). (3) Polozky s udaji 0 zrusenych objektech ustredruno seznamu se v registru objektu udduji trvale.

Zapis norych objektu do ustredniho seznamu §9 (1) Podkladem pro zapis objektu do ustredruno

Castka 18

seznamu je soubor dokumentu uvedeny v § 10. Soubor dokumentu zasle organ ochrany pHrody, ktery ochranu vyhlasil, provozovateli ustrednfho seznamu do 30 dnu ode dne platnosti pravnfho dokumentu, kterym se ochrana vyhlasuje, U narodnich parku, chranenych krajinnvch oblasti, ptacich oblasti a evropsky vyznarnnych lokalit zasila soubor dokumentu Ministerstvo zrvotnfho prostiedi (dale jen "ministerstvo''). (2) Provozovatel ustrednfho seznamu pfideli objektum ustrednfho seznamu do 15 dnu ode dne doruceni uplneho souboru dokumentu (§ 10) evidencni Cislo. Prideleni evidencnfho Cisla novernu objektu dolozi provozovatel ustfednfho seznamu pisemnym zaznamem, jehoz original ulozi do slozky objektu ve sbirce listin. Zaroven tuto skutecnost oznami organu ochrany pHrody, ktery objekt vyhlasil; u narodnich parku, chranenych krajinnvch oblasti, ptacich oblasti a evropsky vyznamnych lokalit ministerstvu. Ode dne pfideleni evidencnfho Cisla je objekt zapsan v ustrednim seznamu.

§ 10 (1) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu narodnich prirodnich rezervad, pfirodnich rezervad, narodnich pHrodnich parnatek a pfirodnich parnatek, vcetne jejich ochrannych pasem tvori a) pravni pfedpis, kterym se narodni pHrodni rezervace, pHrodni rezervace, narodni pHrodni parnatka nebo pHrodni parnatka, vcetne jejich ochranneho pasma vyhlasuje, b) kopie katastralni mapy s vyznacenfrn hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho ochranneho pasrna, c) seznamy souradnic jednotne trigonometricke site katastralni') vrcholu uzavrenych geometrickych obrazcu s pHmymi stranami, kterymi jsou na povrchu stanoveny hranice zvlaste chraneneho uzemi a jeho vyhlaseneho ochranneho pasma, s hodnotami souradnic, uvedenymi s presnosti alespon na cele metry, d) seznam katastralnich uzemi a parcelnich Cisel pozemku dotcenych ochranou podle stavu katastru nemovitosti platneho k datu platnosti pravruno

Zakon c. 21/2006 Sb., 0 overovani shody opisu nebo kopie s listinou a 0 overovani pravosti podpisu a 0 zmene nekterych zakonu (zakon 0 overovaru), ve zneru zakona c. 165/2006 Sb. Zakon c. 358/1992 Sb., 0 notarich a jejich cinnosti (notarsky rad), ve zneru pozdejsich predpisu. 7) Zakon c. 309/1999 Sb., 0 Sbirce zakonu a 0 Sbirce mezinarodnich smluv; ve zneni pozdejsich predpisu. 8) § 8 zakona c. 129/2000 Sb., 0 krajich, ve zneni pozdejsich predpisu. 9) § 45 zakona c. 131/2000 Sb., 0 hlavrum meste Praze, ve zneni pozdejsich predpisu. 1~ Naptiklad § 8 odst. 2 pismo b) zakona c. 123/1998 Sb., 0 pravu na informace 0 zivotnirn prosti'edi, ve zneni pozdejsich predpisu a zakon c. 412/2005 Sb., 0 ochrane utajovanych informaci a 0 bezpecnostni zpusobilosti, ve zneru pozdejsich predpisu. 6)

Castka 18

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

pfedpisu, kterym se zvlaste chranene uzemi nebo jeho ochranne pasrno vyhlasuje, e) hodnota orientacni vYmery zvlaste chraneneho uzemi a jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha,

f) je-Ii soucasti narodni pifrodni rezervace, pifrodni rezervace, narodni pHrodni pamatky nebo pifrodni pamatky podpovrchove dulni dilo, ktere svym prumetem pfesahuje hranice tohoto zvlaste chraneneho uzemi vyrnezene na povrchu, je soucasti souboru dokumentu rovnez plan tohoto podpovrchoveho dulnfho dila usazeny v souradnicfch jednotne trigonometricke site katastralni"), vcetne vektorizovanych obrysu hranic podpovrchoveho dulnfho dila, g) vektorizovane obrysy hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho ochranneho pasrna, zaznarnenane v obecne prevoditelnech vektorovych formatech pocftacovych souboru stanovenych v ptiloze C. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc Zakladni haze geografickych dati \ h) schvaleny plan pece, i) pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznamnych 10kalit, ktere se plne nebo zcasti prekryvaji se zvlaste chranenym uzernim nebo jeho ochrannym pasmemo Dokumentaci uvedenou pod pismenem b) az e) lze nahradit zaznarnem podrobneho mereni zmens) vyhotovenym za ucelem zjisteni polohy a prubchu hranic narodni pifrodni rezervace, pifrodni rezervace, narodni pifrodni parnatky nebo pHrodni pamatky, vcetne jejich vyhlaseneho ochranneho pas rna.

Strana 951

vyhlaseneho ochranneho pas rna uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, e) vektorizovane obrysy hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho vyhlaseneho ochranneho pasrna, zaznarnenane v obecne pfevoditelnych vektorovych formatech pocitacovych souboru stanovenych v pifloze c. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geografickych dati \

f) schvaleny plan pece, g) pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznarnnych 10kalit, ktere se plne nebo zcasti prekrJvaji se zvlaste chranenym uzernim nebo jeho ochrannym pasmemo (3) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu zan narodnich parku a chranenych krajinnvch oblasti, tvori a) pravni pfedpis, kterym narodnfho parku nebo vyhlasuji, b) kopie katastralni mapy ochrany pHrody zvlaste

se zany ochrany pHrody chranene krajinne oblasti s vyznacenim hranic zan chraneneho uzemi,

c) orientacni vymera zan ochrany pHrody zvlaste chraneneho uzemi uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, d) vektorizovane obrysy hranic zan ochrany pHrody zvlaste chraneneho uzemi zaznarnenane v obecne prevoditelnych vektorovych forrnatech pocftacovych souboru stanovenych v pifloze c. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geografickych datil).

c) kopie katastraIni mapy s vyznacenim hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna,

(4) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu ptacfch oblasti, tvori a) pravni predpis, kterym se ptaci oblast zfizuje, b) podrobny slovni popis prubchu hranic ptaci oblasti umoznujfci jednoznacnou a nezarnenitelnou identifikaci polohy hranic v terenu, c) kopie katastralni mapy s vyznacenim hranic ptaCi oblasti, d) orientacni vYmera ptaCi oblasti uvedena v hektarech s presnosti na 0,01 ha, e) vektorizovane obrysy hranic ptaCi oblasti zaznamenane v obecne prevoditelnych vektorovYch formatech poCitacovYch souboru stanovenych v ptiloze c. 3 k teto vyhlake, vytvorene na podklade katastraIni mapy a Zakladni haze geografickych dati \

d) orientacni vYmera zvlaste chraneneho uzemi a jeho

f) prehled zvlaste chranenych uzemi a evropsky vY-

(2) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu narodnich parku a chranenych krajinnych oblasti, vcetne jejich ochrannych pasern, tvori a) pravni pfedpis, kterym se narodni park nebo chranena krajinna oblast vcetne jejich ochranneho pasrna vyhlasuje, b) podrobny slovni popis prubehu hranic zvlaste chraneneho uzemi, vcetne jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna umoznujid jednoznacnou a nezamenitelnou identifikaci prubehu jejich hranic v terenu,

11)

Vyhlaska c. 31/1995 Sb., kterou se provadi zakon c. 200/1994 Sb., 0 zememetictvi a 0 zmene a doplneni nekterych zakonu souvisejicich s jeho zavedenim, ve zneni pozdejsich predpisu.

Strana 952

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

znamnych lokalit, ktere se plne nebo zcasti piekryvaji s ptaci oblasti. (5) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu evropsky vyznarnnych lokalit, tvoH a) pravni pfedpis, kterym byla evropsky vyznarnna lokalita zarazena do narodnfho seznamu,

d) pfehled zvlaste chranenych uzemi a jejich ochrannych pas em, ptacich oblasti a evropsky vyznarnnych lokalit, na jejichZ uzemi se pamatny strom nachazi, nebo pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznamnych lokalit, na jejichZ uzemi se srnluvne chraneny pamatny strom nachazi.

b) kopie katastralni mapy s vyznacenim hranic evropsky vyznarnne lokality, c) orientacni vyrnera zvlaste chraneneho uzemi a jeho ochranneho pas rna uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, d) vektorizovane obrysy hranic evropsky vyznarnne lokality zaznarnenane v obecne pfevoditelnych vektorovych forrnatech pocitacovych souboru stanovenych v pifloze C. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geografickych datil), e) pfehled zvlaste chranenych uzemi a ptacich oblasti, ktere se plne nebo zcasti prekryvaji s evropsky vYznamnou lokalitou.

(6) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu srnluvne chranenych uzemi, tvori a) smlouva, kterou se zfizuje srnluvne chranene uzemi, b) kopie katastralni mapy s vyznacenfrn srnluvne chraneneho uzemi,

hranic

c) orientacni vyrnera srnluvne chraneneho uzemi uvedena v hektarech s pfesnosti na 0,01 ha, d) vektorizovane obrysy hranic srnluvne chraneneho uzemi zaznamenane v obecne prevoditelnych vektorovych forrnatech pocftacovych souboru stanovenych v prfloze C. 3 k teto vyhlasce, vytvorene na podkladc katastralni mapy a Zakladni haze geografickych datil), e) pfehled ptacich oblasti a evropsky vyznamnych 10kalit, ktere se plne nebo zcasti prekryvaji se srnluvne chranenyrn uzemim.

(7) Soubor dokumentu, ktery je podkladem pro provedeni zapisu parnatnych strornu a srnluvne chranenych pamatnvch strornu, tvofi a) pravornocne rozhodnuti 0 vyhlasenf parnatneho stromu nebo smlouva 0 prohlaseni stromu za smluvne chraneny pamatny strom, b) kopie katastraIni mapy s vyznacenim polohy pamatneho stromu a jeho vyhlaseneho ochranneho pas rna nebo smluvne chraneneho pamatneho stromu, c) souradnice jednotne trigonometricke site katastralni urcujid polohu pamatneho stromu nebo smluvne chraneneho pamatneho stromu,

Castka 18

HLAVAIV ZPUSOB OZNACENI ZVLAsTE CHRANENYCH UZEMI, PTACICH OBLASTI, SMLUVNE CHRANENYCH UZEMI A PAMATNYCH STROMU (K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zakona)

§ 11 Zpusob oznaceni zvhiste chranenych uzerni, ptacich oblasti, smluvne chranenych uzerni a pamatnych stromu v terenu (1) K oznaceni a) narodnich parku, chranenych krajinnvch oblasti, narodnich pHrodnich rezervad a narodnich pifrodnich parnatek se pouziva tabuli s velkym statnim znakem Ceske republiky a tabuli s uvedenim kategorie zvlaste chraneneho uzemi a nazvem pifslusneho zvlaste chraneneho uzemi, b) pHrodnich rezervad a pHrodnich parnatek se pouziva tabuli s malym statnim znakem Ceske republiky a tabuli s uvedenim kategorie zvlaste chraneneho uzemi, c) prvnich zan narodnich parku se pouziva tabuli s textem ,,1. zona narodnfho parku", d) ptacich oblasti se pouzfva tabuli s textem "ptaCi oblast" a nazvem pifslusneho uzemi, e) srnluvne chranenych uzemi se pouzfva tabuli s textern "smluvne chranene uzemi", f) parnatnych strornu se pouzfva tabuli s malym statnim znakem Ceske republiky a tabuli s textem "pamatny strom" nebo "pamatne stromy", g) srnluvne chranenych parnatnych strornu se pouziva tabuli s textem "smluvne chraneny pamatny strom" nebo "smluvne chranene parnatne stromy", h) hranic narodnich pHrodnich rezervad, narodnich pHrodnich pamatek, pHrodnich rezervad, pHrodnich pamatek a 1. zany narodnich parku se pouziva pruhoveho znaceni. Zavazne vzory oznaceni zvlaste chranenych uzemi, ptacich oblasti, smluvne chranenych uzemi a pamatnych stromu v terenu, vcetne stanoveni zavaznych rozmeru tabuli, jejich materiaIu, odstinu barev, typu a rozmeru

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

Castka 18

pisma a zpusobu jejich vYroby podle pismen a) az g), jsou uvedeny v pifloze c. 5 k teto vyhlasce, (2) Oznaceni hranic zvlaste chranenych uzemi, ptacfch oblasti a srnluvne chranenych uzemi tabulemi se umist'uje na pristupove komunikace a jina vhodna mista na hranidch techto uzemi tak, aby tim nebylo omezeno uzivanf dotcenych nemovitosti.

(3) Pruhove oznaceni hranic podle odstavce 1 pismo h) se umist'uje na hranicni sloupky, ktere nesou dva cervene pruhy 5 cm siroke, oddelene 5 cm sirokou mezerou. Horni pruh probfha po celem obvodu sloupku, dolni pouze po takove casti obvodu, ktera odpovida vyseku uzemi nechraneneho, Sloupky se umist'uji zejrnena na orientacne vyznarnne Iornove body hranice zvlaste chraneneho uzemi nebo 1. zany narodnfho parku. Obdobne oznaceni se provadi na hranicnich stromech, pHpadne na jinych vhodnych hranicnich objektech. Pruhove oznaceni hranic se v terenu umist'uje tak, aby odstup mezi jednotlivymi znackami neprekrocil vzdalenost, ph ktere by jedna znacka od druhe nebyla ph dennim svetle zfetelne viditelna, U zvlaste chranenych uzemi linioveho charakteru se tento zpusob znaceni pouzije pfimerene podle mistnich podminek. Pokud je zvlaste chranene uzemi tvoreno pouze budovou nebo jeji casti, nebo podpovrchovym dulnim dilem, pruhove oznaceni hranic podle odstavce 1 pismo h) se nepouzije. (4) Oznaceni pamatnvch strornu nebo srnluvne chranenych parnatnych strornu, jejich skupin a strornoradi se umist'uje tak, aby nezpusobilo poskozeni stromu.

§ 12 Zpusob oznaceni zvhiSte chranenych uzemi, smluvne chranenych uzerni a pamatnych stromu v mapovych podkladech (1) V kopiich Zakladni mapy Ceske republiky 1: 10000,1 : 25 000 a 1 : 50 000, ktere bylyvyhotoveny jako soucast navrhu na vyhlaseni, soucast souboru dokumentu slouziciho k zapisu objektu do ustredmno seznamu, jako pHloha pravmno predpisu nebo smlouvy, pHloha planu pece, pHloha rozhodnuti nebo jako pHloha jineho dokumentu zpracovaneho organem ochrany pHrody, se vyznacuji a) hranice narodnich parku a chranenych krajinnych oblasti plnou 2 mm silnou brou cervene barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne kategorie; hranice jejich ochranneho pasma stejne silnou prerusovanou carou cervene barvy, b) hranice narodnich pHrodnich rezervad, pHrodnich rezervad, narodnich pHrodnich pamatek a pHrodnich pamatek plnou 1 mm silnou brou cervene barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvede-

Strana 953

nim nazvu uzemi vcetne kategorie; hranice jejich ochranneho pas rna stejne silnou prerusovanou carou cervene barvy, c) hranice zan narodnich parku a chranenych krajinnych oblasti plnou 0,5 mm silnou carou cervene barvy, s uvedenim stupne ochrany Hmskou cfslici uvnitr segmentu zany; pro pfehlednost mohou byt jednotlive stupne ochrany zan zvyrazneny odlisnou srafou stejne barvy, d) hranice srnluvne chranenych uzemi plnou 1 mm silnou carou fialove barvy vedenou po jejich vnejsfrn obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne slov "smluvne chranene uzerni", e) parnatne stromy plnym krouzkem cervene barvy, pHpadne skupinou krouzku 0 prurneru 3 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "pamatny strom" nebo "pamatne stromy",

f) srnluvne chranene parnatne stromy plnym krouzkern fialove barvy, pHpadne skupinou krouzku o prurneru 3 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "smluvne chraneny pamatny strom" nebo "smluvne chranene parnatne stromy". (2) V kopiich Statni mapy 1 : 5 000 - odvozene a katastralni mapy, ktere byly vyhotoveny jako soucast navrhu na vyhlaseni, soucast souboru dokumentu slouziciho k zapisu objektu do ustrednfho seznamu, jako pifloha pravnfho pfedpisu nebo smlouvy, pifloha planu pece, pifloha rozhodnuti nebo jako pifloha jineho dokumentu zpracovaneho organem ochrany pHrody, se vyznacuji a) hranice narodnich parku, chranenych krajinnvch oblasti, narodnich pHrodnich rezervad, pHrodnich rezervad, narodnich pHrodnich parnatek, pifrodnich parnatek a srnluvne chranenych uzemi plnou 1 mm silnou carou cerne barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne kategorie; hranice jejich ochranneho pas rna stejne silnou prerusovanou carou cerne barvy, b) hranice zan narodnich parku a chranenych krajinnych oblasti plnou 0,5 mm silnou brou cerne barvy s uvedenim stupne ochrany Hmskou Cislid uvnitr segmentu zany; pro prehlednost mohou byt jednotlive stupne ochrany zan zvYrazneny odlisnou srafou stejne barvy, c) hranice smluvne chranenych uzemi plnou 1 mm silnou brou cerne barvy vedenou po jejich vnejsim obvodu, s uvedenim nazvu uzemi vcetne slov "smluvne chranene uzemi", d) pamatne stromy plnym rovnostrannym trojuhelnikern cerne barvy, pHpadne skupinou rovnostrannych trojuhelmKu s vrcholem smerujidm vzhuru o strane delky 5 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "pamatny strom" nebo "pamatne stromy",

Strana 954

Sbirka zakonu

e) srnluvne chranene parnatne stromy plnym rovnostrannym trojuhelnfkem cerne barvy, pHpadne skupinou rovnostrannych trojuhelnfku s vrcholem smeiujicfm vzhuru 0 strane deIky 5 mm, s uvedenim jejich nazvu vcetne slov "smluvne chraneny pamatny strom" nebo "smluvne chranene parnatne stromy". (3) V kopiich katastralni mapy, ktere byly vyhotoveny jako soucast souboru dokumentu slouzicfho k zapisu objektu do ustfednfho seznamu anebo jako pifloha pravnfho pfedpisu, se vyznacuji Iornove body hranic zvlaste chranenych uzemi a jejich ochrannych pasem krouzkem 0 prurneru 2 mm uprostred s teckou stejne barvy jako je hranice uzemi, s uvedenim jedinecneho identifikacnfho Cisla bodu.

§13 Pfechodna ustanoveni (1) Projednavani a schvalovani planu pece zpracovanych podle dosavadnich pravnich predpisu a ozna-

c. 60 /

2008

Castka 18

menych podle § 38 odst. 3 zakona pfed ucinnosti teto vyhlasky bude dokonceno podle dosavadnich pravnich pfedpisu, aniz by obsah techto planu pece byl uvaden do souladu s touto vyhlaskou, (2) Projednavani navrhu na vyhlaseni zvlaste chraneneho uzemi, ochranneho pasma zvlaste chraneneho uzemi nebo zan ochrany pHrody zpracovanvch podle dosavadnich pravnich pfedpisu oznamenych podle § 40 odst. 2 zakona pfed ucinnosti teto vyhlasky bude dokonceno podle dosavadnich pravnfch pfedpisu, aniz by obsah techto navrhu byl uvaden do souladu s touto vyhlaskou, (3) Tabule oznacujfci zvlaste chranena uzemi a pamarne stromy podle dosavadnich pravnich pfedpisu a umistene v terenu zustavaji v platnosti. (4) Evidencni Cisla existujidch objcktu zapsanych v ustrednfm seznamu pred ucinnosti teto vyhlasky zustavaji v platnosti.

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 955

Pfiloha C. 1 k vyhlasce

Zakladni udaje

0

c. 60/2008 Sb.

zvlaste chranenych uzemich

Zakladni udaje 0 zvhiSte chranenych uzemich jsou: evidencni cislo (Uvede se evidencni Cislo, pod kterym je uzemi evidovano v ustiednim seznamu ochrany prirody (§ 42 zakona c. 114/1992 Sb., ve zneni pozdejsich piedpisu). U nove vyhlasenych uzemi se evidencni Cislo neuvadi, protoze v dobe schvaleni planu pece jeste neni prideleno.)

kategorie oehrany nazev druh pravniho pfedpisu, kterym bylo uzemi vyhlaseno nazev organu, ktery predpis vydal cislo predpisu datum platnosti a datum ucinnosti predpisu pfekryv s uzemne-spravnimi jednotkami: kraj: okres: obee s rozsifenou pusobnosti: obee: katastralni uzemi: pfekryv s jinymi chranenymi uzemimi: narodni park: chranena krajinna oblast: jiny typ chraneneho uzemi: (Piilozi se zakres hranic uzemi do Zakladni mapy CR vhodneho meiitka.)

pfekryv se soustavou Natura 2000: ptaci oblast: evropsky vyznamna lokalita: (Piilozi se zakres hranic uzemi do Zakladni mapy CR vhodneho meiitka.)

vymezeni uzemi ajeho ochranneho pasma ajejieh vymera (Pro narodni piirodni rezervace, piirodni rezervace, narodni piirodni pamatky, piirodni pamatky a jejich ochranna pasma se uvede uplny piehled dotcenych pozemkii podle jednotlivych katastralnich uzemi a piilozi zakres hranic uzemi do kopie katastralni mapy. Pro narodni parky, chranene krajinne oblasti a jejich ochranna pasma se uvede uplny piehled dotcenych katastralnich uzemi a piilozi zakres hranic uzemi do Zakladni mapy CR 1 : 10000. Udaje se uvadi podle aktualniho stavu katastru nemovitosti.)

managementova kategorie meN (Uvadi se iimska cislice oznacujici managementovou kategorie IUCN a jeji nazev podle "Zasad pro kategorizaci chranenych uzemi na zaklade managementu" (edice Planeta 2001): Ia - piisna rezervace - vedecka Ib - piisna rezervace - ochrana piivodni piirody II - narodni park III - piirodni pamatka IV - iizena rezervace V - chranena krajina.)

predmet oehrany (Uvede se vycet ekosystemu, spolecenstev, zivych anebo nezivych slozek ekosystemu, piipadne krajinnych typic nebo jinych objektii tvoiicich v danem uzemi piedmet ochrany.)

eil oehrany (Uvede se cil ochrany uzemi, a to pro cele uzemi nebo jeho casti. Cile ochrany nemohou byt v rozporu s vyse uvedenou managementovou kategorii IUCN. Pit formulaci cile ochrany u uzemi, kde piedmetem ochrany je ekosystem se vychazi z nasledujicich zakladnich cili; ochrany zvlaste chranenych uzemi ve vztahu k ekosystemiim, kterymi jsou: • omezeni Ci pozastaveni vyvojovych procesu v ekosystemech, ktere vedle piirody vyznamne formoval svou cinnosti i clovek, tak, aby bylo zachovano vyvojove stadium ekosystemu potiebne pro udrzeni dobreho stavu piedmetu ochrany chraneneho uzemi nebo • zamezeni nebo zmirneni nepiiznivych vlivu pusobicich na samovolne vyvojove procesy v piirozenych ekosystemech, tvoiicich piedmet ochrany chraneneho uzemi. Pit formulaci cili; ochrany u uzemi, kde jsou i jine piedmety ochrany se cile ochrany vuCi nim formuluji tak, aby bylo zaruceno alespoh udrzeni dochovaneho stavu techto piedmetii ochrany.)

Strana 956

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

Pffloha C. 2 k vyhlasce

c. 60/2008 Sb.

Zasady hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu TERMINOLOGIE:

a) stupeii pfirozenosti Stupeii pfirozenosti je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vyjadrenim miry ovlivneni lesniho ekosystemu clovekem, a to jak primym lesnickyrn obhospodarovanim tak neprimo pusobicimi antropickymi vlivy. Stupne pfirozenosti lesnich porostu j sou: • les puvodni, nebo-li prales - clovekem temef neovlivneny les, kde dtevinna skladba i prostorova struktura odpovidaji stanovistnim pomerum, tzn. potencialni prirozene vegetaci. Za puvodni les lze oznacit i porosty, ktere byly v minulosti ovlivneny clovekern, ovsem zasah nemel vliv na vyboceni z prirozene vyvojove trajektorie a stopy takoveho zasahu jiz davno nejsou patrne - napf. toulava tezba jednotlivych stromu pfed vice nez 100 lety, odvoz odumrelych stromu z okraju porostu pied vice nez 50 lety apod. Termin prales lze ztotoznit s oznacenim les puvodni. Tyto porosty j sou v soucasnosti ponechany samovolnemu vyvoji. • les pffrodni - les vznikly piirodnirni procesy, avsak clovekem v minulosti ovliviiovany (zejmena toulavou tezbou a pastvou, nikoliv sadbou nebo siji). Jeho dtevinna skladba i prostorova a vekova struktura pfevazne odpovidaji stanovistnim pomerum, pomistne se mohou odchylovat, napf. vlivem samovolneho vyvoje, ktery probehl v pozrnenenych podminkach (napf. po vykluceni lesa ve stredoveku a naslednern dlouhodobem ponechani plochy nefizene sukcesi lesa, uzemi pod dlouhodobyrn vlivem vyssich stavu zvefe apod.). Tyto porosty jsou v soucasnosti ponechany samovolnemu vyvoji. • les pfirode blizky - les, jehoz dtevinna skladba odpovida pfevazne pomerum stanovistnim, avsak prostorova struktura j e j ednodussi nez v puvodnim lese. Tyto porosty vznikaly pod vlivem cloveka a jejich stav mohl byt docilen i vedomou cinnosti clovekem. Dlouhodobe dochazelo k usmeniovani jejich vyvoje a stopy tohoto usmeniovani jsou dosud patrne (odvoz odumreleho dfivi, tezba dfivi, vychovne zasahy apod.), v soucasnosti vsak v nich zamerne obhospodarovani neprobiha. V soucasnosti mohou byt tyto porosty ponechany samovolnemu vyvoji anebo v nich probihaji ucelove zasahy vedouci k obnove pfirozene drevinne skladby a prostorove struktury. • les pfirozeny - souhrnne oznaceni pro lesni porosty zarazene do stupiiu pfirozenosti les puvodni (prales), les pfirodni ales pfirode blizky, • les kulturni - les, jehoz dfevinna skladba odpovida pfevazne pomerum stanovistnim, ale jeho prostorova struktura je srovnatelna nebo jednodussi nez v lese pfirode blizkem. Tyto porosty vznikaly a vznikaji pod vlivem cloveka a jejich stav byl docilen vedomou cinnosti cloveka. Jedna se 0 porosty obhospodarovaneho lesa, v kterych jsou provadeny obvykle hospodarske cinnosti jako napriklad pestebni prace, vychova, pripadne obnova porostu. • les nepuvodni - les, jehoz dfevinna skladba pfevazne neodpovida pomerum stanovistnim. Tyto porosty vznikaly a vznikaji pod vlivem cloveka a jejich stav byl docilen cinnosti cloveka. Jedna se 0 porosty obhospodarovaneho lesa, v kterych jsou provadeny obvykle hospodarske cinnosti jako napriklad pestebni prace, vychova pripadne obnova porostu.

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 957

b) pfirozeny vyvoj Pfirozeny vYvoj je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu neruseny vYvoj pfirozenych lesu s vyloucenim soucasnych pfimych (tj. pfedevsim pestebnich praci, vychovy a obnovy porostu, zasahu proti skodlivym cinitelum vcetne provadeni nahodilych tezeb) i neprimych lidskych vlivu (napf. vysoke stavy sparkate zvere nebo doznivajici imisni zatizeni atd.). Zejmena nepfime lidske vlivy pusobi OOes na lesy v ruzne podobe a intenzite prakticky vsude a j e obtizne j e pro tyto ucely j akkoliv klasifikovat. Pfirozeny vYvoj lesa j e v soucasnych podminkach prakticky nedosazitelny stav. Zejmena nepfime lidske vlivy pusobi OOes na lesy v nizne podobe a intenzite prakticky vsude aje obtizne je pro tyto ucely jakkoliv klasifikovat. Napf. nelze nazvat prirozenym vyvojem stav, kdy dynamika vyvoje lesa (byt' se jedna napf. 0 "priroOOi" les) je vyrazne narusena nadmernymi stavy sparkate zvere (dusledkem cinnosti cloveka), jez prakticky blokuji prirozenou obnovu lesa.

c) samovolny vyvoj Samovolny vYvoj je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu oznaceni vyvoje lesa s vyloucenim pfimych lidskych zasahu (tj. pfedevsim pestebnich praci, vychovy a obnovy porostu, zasahu proti skodlivym cinitelum vcetne provadeni nahodilych tezeb]. Ten shmuje ve svem obsahu jednak spontanni pusobeni pfirodnich sil v ramci vztahu jednotlivych slozek ekosystemu lesa, ale zaroveii i ovlivneni porostu clovekem v minulosti (napf. obhospodarovani) i nepfime ovlivneni vyvoje porostu v soucasnosti (napf. vysoke stavy sparkate zvere nebo doznivajici imisni zatizeni].

d) ponechani samovolnemu vyvoji Ponechani samovolnemu vyvoji je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu stav vznikly umyslnym i neumyslnym trvalym vyloucenim pfimych lidskych zasahu (tj. pfedevsim pestebnich praci, vychovy a obnovy porostu a nahodilych tezeb) do lesnich porostu a jejich vystaveni spontannimu pusobeni pfirodnich sil v ramci vztahu jednotlivych slozek ekosystemu lesa. Tento stav nevylucuje prime ovlivneni porostu clovekem v minulosti (napr. obhospodarovani) i nepfime ovlivneni vyvoje porostu v soucasnosti (napf. vysoke stavy sparkate zvere nebo doznivajici imisni zatizeni].

e) stanovistne puvodni / stanovistne nepiivodni dfevina Stanovistne puvodni drevina je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vymezena jako dfevina, ktera je na danem stanovisti soucasti prirozene druhove skladby. Pfirozena druhova skladba je takova skladba, ktera je utvarena podle abiotickych ekologickych podminek lokality (stanoviste) bez vlivu cloveka a odpovida stavu lesniho ekosystemu na dan em stanovisti, pro ktery se pouziva souhrnne oznaceni klimax.

f) minulost Minulost je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vymezena jako casove obdobi predchazejici OOi, v nemz je provadeno hodnoceni porostu.

g) soucasnost Soucasnost je pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu vymezena jako okamzik hodnoceni porostu zahmujici tez nejblizsi nasledujici obdobi, pro ktere je stanoven konkretni plan zasahu pro hodnoceny porost (tzn. zpravidla obdobi platnosti planu pece a souvisejiciho lesniho hospodarskeho planu nebo lesni hospodarske osnovy).

g) holina Holinaje pro ucely hodnoceni pfirozenosti lesnich porostu podle teto vyhlasky lesni pozemek nebo jeho cast bez lesniho porostu 0 vYmere vetSi nez 0,02 ha.

Strana 958

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

POSTUP HODNOCENl:

Vyber dilCi plochy a jeji vymera: dilci plochu tvofi soubor lesnich porostu, jejichz vlastnosti rozhodne pro hodnoceni pfirozenosti jsou homogenni, dilci plocha tedy miize byt tvofena i vice jednotkami prostoroveho rozdeleni lesa, do dilci plochy mohou byt arondovany i plochy s odlisnymi vlastnostmi, jejich podil na celkove vymefe dilci plochy vsak nesmi pfekrocit 10%, rozloha jedne plochy s odlisnymi vlastnostmi nesmi pfekrocit 5% vymery dilci plochy a nesmi byt vetSi nez 1ha, vymera dilci plochy, na ktere se provadi hodnoceni pfirozenosti by nemela byt mensi nez 1ha.

Urceni stupne pfirozenosti: pro jednu dilci plochu se tabulka vyplni tak, ze se v kazdem fadku vyhodnoti kriterium, ktere je zde uvedeno a je-li v dan em pripade spravna odpoved' "Ano", zaskrtne se bile policko s touto odpovedi; nelze-li odpovedet "Ano", zadne policko se v danem fadku nezaskrtava a vysvetleni se uvede na konci tabulky v poznamce, pfi hodnoceni se vychazi ze skutecnosti, ze neni mozno postihnout vsechny slozky ekosystemu a jejich funkce a vazby, ale v pripade lesu je vzdy hlavni determinantou stavu i ostatnich slozek ekosystemu drevinne patro, po zaskrtnuti pfislusnych policek v jednotlivych fadcich, zjistime, v kterych sloupcich se nachazeji zaskrtnuta policka, pro zafazeni dilci plochy do prislusneho stupne pfirozenosti plati zasada, ze tato plocha musi spliiovat vsechna kriteria pro dany stupeii prirozenosti, ani zaporna odchylka u jen jednoho kriteria neni duvodem pro zarazeni do vyssiho stupne pfirozenosti, je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zafazeni do stupne prirozenosti" policko ve sloupci "E", tomuto vysledku odpovida hodnoceni pfislusne dilci plochy jako .Jes nepuvodni", je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci D a zadne ve sloupci E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zarazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "D", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes kultumi", je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci C a zadne ve sloupcich D a E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zafazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "C", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes prirode blizky", je-li zaskrtnute alespoii jedno policko ve sloupci B a zadne ve sloupcich C aZ E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zafazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "B", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes pfirodni", jsou-li zaskrtnuta pouze policka ve sloupci A a zadne ve sloupcich B aZ E, zaskrtneme v poslednim fadku oznacenem jako .Zarazeni do stupne pfirozenosti" policko ve sloupci "A", tomuto vysledku odpovida hodnoceni prislusne dilci plochy jako .Jes puvodni", v fadku oznacenem j ako .Poznamka" uvede hodnotitel komentaf ke kriteriim pouzitym pfi hodnoceni konkretni plochy, zejmena tech, kde nebylo mozno odpovedet "Ano" anebo podrobneji specifikovat pfipadne arondace dilci plochy. Podobny poznamkovy aparat k jednotlivym kriteriimje uveden za tabulkou.

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 959

Tabulka HODNOCENI PRIROZENOSTI LESNICH POROSTU: Nazev lokality (uzemi): Dilci plocha: Vymera dilci plochy: Kriteria hodnoceni jednotlive hodnocene zpusoby ovlivneni vyvoje porostu v minulosti a v soucasnosti

A - Prime ovlivneni vyvoje porostu formou lesnickvch opatfeni Al Zadmi tezba v minulosti i soucasnosti anebo pouze toulava tezba pred vice nez 100 lety A2 Pouze tezba toulava v minulych 100letech A3 Mytni tezba pred vice nez 100 lety s naslednou sekundami nehzenou sukcesi Zamerne obnovni zasahy na A4 mene nez V. plochy v minulosti Zamerne obnovni zasahy na vice A5 nez V. plochy v minulosti Mytni tezba umyslna a vkladani A6 obnovnich prvku v soucasnosti A7 Nahodila tezba zivych (aktivnich) stromu v soucasnosti bez vzniku holinv A8 Nahodila tezba zivych (aktivnich) stromu v soucasnosti se vznikem holinv A9 Vysadba sazenic nebo sije semen jako hosp. opatreni na mene nez V. plochv v minulosti A 10 Vysadba sazenic nebo sije semen jako hosp. opatreni na vice nez V. plochy v minulosti All Vysadba sazenic nebo sije semen jako hosp. opafreni v soucasnosti A12 Zamerne vychovne zasahy na mene nez V. plochy v minulosti Al3 Zamerne vychovne zasahy na vice nez V. plochy v minulosti A14 Zamerne pestebni nebo vychovne zasahy v soucasnosti A15 Rekonstrukcni managementova opafreni v minulosti A16 Rekonstrukcni managementova opatreni v soucasnosti A17 Zasahy eliminujici sekundarni nezativni antropicke vlivv B - Odumrele drevo B1

Odumrele drevo se nikdy neodvazelo nebo pred vice nez 50lety

Zpusob ovlivneni vyvoje dilci plochy v minulosti a v soucasnosti A

B

c

D

E

puvodni

pfirodni

pfirode blizky

kultumi

nepuvodni

Ano

Ano Ano

Ano Ano Ano Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano

Strana 960

Sbirka zakonu

B2

Odvoz odumreleho dreva v minulych 50 letech B3 Castecne zpracovani odumreleho dreva v soucasnosti B4 Zpracovani odumreleho dreva v plnem rozsahu v soucasnosti C - Neprime ovlivneni vyvoje porostu pusobenim Cloveka CI Nejsou patrne znamky negativniho vlivu sparkate zvere na lesni ekosystem anebo pouze vliv historicke pastvy dobytka na vyvoj struktury a textury porostu, ktery je jiz nepatrny a lze dovodit pouze teoreticke ovlivneni drevinne skladbv Dlouhodobe vysoke stavy C2 sparkate zvefe v poslednich 50 letech, majici vliv na vyvoj (vyrazne struktury porostu snizeny pocet stromu v nekolika po sobe jdoucich tloustkovych tridach), v lesnich porostech v soucasnosti probiha prirozena vsech hlavnich obnova stanovistne puvodnich druhu drevin (~. drevin, ktere maji v potencialni prirozene skladbe zastoupeni vyssi nez 20%) C3 Dlouhodobe vysoke stavy sparkate zvefe v poslednich 50 letech, majici vliv na vyvoj (vyrazne struktury porostu snizeny pocet stromu v nekolika po sobe jdoucich tloustkovych tridach), v lesnich porostech v soucasnosti vlivem sparkate zvefe neprobiha pfirozena vsech hlavnich obnova stanovistne puvodnich druhu drevin D - Soucasna dfevinna skladba v porovnani s potencialni pfirozenou dfevinnou skladbou pfitomnost vsech hlavnich stanovistne puvodnich druhu Dl drevin, se zastoupenim reprodukce schopnvch iedincu D2 pfitomnost stanovistne nepuvodnich drevin vtrousene do 10% v zastoupeni D3 pfitomnost stanovistne nepuvodnich drevin od 10% do 50% v zastoupeni D4 pfitomnost stanovistne nepuvodnich dfevin nad 50% v zastoupeni D5 prechodna pritomnost stanovistne nepuvodnich drevin jako invazni oznacovanych neofyty, napfiklad akat, pajasan, veimutovka, dub cervenv) do 5%

c. 60 /

2008

Castka 18

Ano Ano Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Castka 18

D6

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

v zastoupeni porosty geneticky nepuvodni (nepuvodni populace drevin atd.)

Stupne prirozenosti

Strana 961

Ano

puvodni

pfirodni

pfirode blizkv

kulturni

ne-puvodni

Zarazeni do stupne prirozenosti: Je (dilci plocha) ponechana samovolnemu vyvoji? (Anome) Pokud ano, od kdy (alespoii odhad)? Hodnoceni provedl:

IDatum zpracovani: I

Poznamka:

Vysvetleni pouZiti jednotlivych kriterii v tabulce: • AI, A2 - Jedna se 0 poro sty, v kterych dosud nebyla provedena zadna tezba nebo pouze tezba toulava Toulavou tezbou je minena umyslna tezba charakteru jednotliveho vyberu stromu bez vzniku jakychkoliv obnovnich ploch, ktera byla provadena za ucelem napr. vyberu nekolika kvalitnich jedincu z uzemi v debe kdy nebyla jeste deklarovana jeho ochrana. Casova hranice 100 let pro toulavou tezbu je odvozena od skutecnosti, ze nejde-li 0 plosnou tezbu, nybrz 0 tezbu jednotlivych stromu, ktera se vybraneho uzemi dotkla jen okrajove, dochazi k zahlazeni stop po tezbe pomeme rychle. Neni zasadne narusena struktura a textura vybraneho porostu ani drevinna skladba ci jeho vekova diferenciace. I dreviny rostouci pomaleji a v zastinu, jsou schopny behem 100 let vyplnit uvolneny prostor. Ph vyhodnocovani techto kriterii se vychazi z dostupnych pisemnych udaju 0 tezbach nebo ze skutecneho stavu lesniho porostu v soucasnosti (naprfklad pfitomnost parezu nebo chybejici jedinci nejstarsich vekovych kategorii). • A3 - Mytni tezbou je zde minena tezba, ph ktere doslo pred vice nez l Ot) lety k vymyceni puvodniho porostu, ale plocha byla nasledne ponechana sekundarni sukcesi a jejimz vysledkem je samovolne vznikly lesni porost, jehoz drevinna skladba i prostorova a vekova struktura pfevazne odpovidaji stanovistnim pomerum (napt. po vykluceni casti lesu ve stredoveku a jejich ponechani dlouhodobe sekundarni sukcesi v okoli dnesnich zricenin hradu nebo zemedelska puda v nekterych oblastech v pohranici ponechana nmoho desitek let ladem a v soucasnosti porostla sekundamim lesem). • A4, A5 - Jedna se 0 hospodarska opatreni v minulosti, jejichz cilem byla obnova porostu, Pokud vsak doslo k obnove (i umele) s pomoci stanovistne odpovidajicich drevin a dnesni porost spliiuje ostatni kriteria, mliZe byt zarazen jako "pfirodni" nebo "pfirode blizky". Velikost V. obnovovane plochy je zvolena jako tolerancni hranice v prirodnim lese, ktery spliiuje vsechna dalsi kriteria pfirodniho lesa, ale uvnitf uzemi doslo k maloplosnemu soustredenemu zasahu, ktery okoli ovlivnil minimalne (napt. lokalni likvidace nasledku vetmeho polomu nebo castecne rozpracovani porostu maloplosnymi obnovnimi prvky). Do stupne "pnrode blizky' tak mohou spadat i dnesni (z hlediska hospodarskeho) prestarle pareziny, kde se jiz dostatecne dlouho neprovadeji standardni hospodarske zasahy, • A6 - Je to kontrolni pojistka proti pripadnemu zarazovani dnesnich obhospodarovanych porostu, kde se aktivne hospodari, mezi prirozene lesy. • A7, A8 - Nahodilou tezbou neni minena cilevedoma vychovna ani obnovni tezba ph standardnim obhospodarovani lesa, ale pouze tezba dosud zivych stromu z duvodu ochrany lesa (napf. tezba aktivnich kurovcovych stromu smrku nebo borovice) ve smyslu § 33 odst. I zakona c. 289/1995 Sb. Tento typ tezby rna obvykle charakter toulave tezby v soucasnosti (pokud se nejedna 0 jednorazovy masivni zasah), ph ktere nevznika holina. V takovem pripade lze les jeste hodnotit jako "pnrode blizky". A8 - je kontrolni pojistka ph zarazovani porostu, kde v soucasnosti dochazi ke vzniku holin a nelze ph splneni ostatnich kriterii vyberu jiz takove plochy hodnotit jako lesy prirozene, Tzv. nahodila tezba sterilnich sousi nebo vyvratu jakychkoliv drevin je zpracovanim odumreleho dreva - viz B3. • A9-11 - Velikost V. plochy je zvolena jako tolerancni hranice v pfirodnim lese, ktery spliiuje vsechna kriteria, ale uvnitf lizemi doslo k maloplosnemu sousfredenemu zasahu, ktery okoli ovlivnil minimalne. All - je kontrolni pojistka ph zafazovani porosru, kde se v soucasnosti aktivne provadi tato cinnost jako hospodafske opafreni, mezi pfirozene lesy. • A12-14 - Zamemymi vychovnymi zasahy je minena cilevedoma vychovna tezba v urcite casti uzemi, ktera mela za cil ,,zkvalitneni" porosru z hospodafskeho hlediska. RozliSovaci plocha V. velikosti rezervace je stejne jako u A2 a A8 tolerancni hranici pro pfirodni les ph ruznych zasazich. Al4 - Je opet kontrolni pojistka pro porosty, kde jsou i dnes provadeny zasahy s hospodafskym cilem. • A15-16 - Za rekonstrukcni managementova opafreni se v tomto smyslu povazuji zasahy za ucelem podpory ohrozenych druhu dfevin (napf. uvolneni vtrousenych jedli v plosnem narostu buku pro jeji zachranu), nebo

Strana 962

•

•

•

•

•

•

•

•

•

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

vneseni chybejici dfeviny (napr. dfive clovekem vytezene, nebo hromadne odumrele napf. vlivem tracheomyk6z nebo likvidace skupin stanovistne nevhodnych drevin). U prirode blizkeho lesa (napr. pareziny nebo horske smrciny) je jako rekonstrukcni managementove opatreni vniman i tezebni zasah za ucelem strukturalni diferenciace porostu nebo napr. tezby sice stanovistne puvodni dreviny, ovsem zcela nevhodneho ekotypu - napr. chlumni smrk v horskych lesich v 8. lesnim vegetacnim stupni apod. Pfi hodnoceni je stale treba mit na pameti rozdil mezi managementovym opatrenim a hospodarskym zasahem, kde primarnim merttkem rozhodovani je hospodarsky vysledek. Al7 - Za zasahy eliminujici sekundarni antropicke vlivy se nepovazuji rekonstrukcni opatfeni (viz. AI5-16), jejichz cilem je aktivni priblizeni porostu modelu puvodniho lesa, nybd pouze zasahy jejichz cilem je udrzeni relativne vyrovnaneho stavu ekosystemu (napr. oploceni cele rezervace ci skupin zmlazeni v rezervaci v oblasti s neumerne vysokymi stavy sparkate zvefe - nikoliv vsak selekce jedincu ve skupinach zmlazeni; dale likvidace invaznich neofytu, ktera je oduvodnitelna i v lesnich porostech jiz ponechanych samovolnemu vyvoji - napr. likvidace invazniho akatu nebo vejmutovky apod.). Tyto zasahy jsou, vzhledem k vnejsimu vlivu okoli, realizovany v rade lokalit ajsou akceptovatelne i v puvodnim lese. BI, B2, B3 - Casova hranice 50 let pro odvoz odumreleho dreva respektuje vysledky vyzkumu prirozenych lesu, ktere dokazuji, ze rozklad odumrelych Iezicich stromu trva vice nez 50 let jen na vyjimecnych stanovistich (sucha, zpravidla xerotemmi stanoviste nebo naopak vysoke horske polohy a soucasne kmen bez doteku s pudnim povrchem). Je tedy pravdepodobne, ze byl-li porost vice nez 50 let usetren vyklizeni odumreleho dreva, jsou v nem dnes opet zastoupena vsechna rozkladova stadia odumreleho dreva Pfi posuzovani pritomnosti odumreleho dreva zejmena ve stupni "pnrode blizky" je treba vice tolerance - napr. pokud je odvazeno mrtve drevo z okraju porostu podel cest, kde vadi z hlediska dopravniho ci technologickeho beznemu obhospodarovani a uvnitf porostu mrtve dfevo zustava. Totez plati pro situaci, kdy je napr. provedena nahodila kurovcova tezba a napadene stromy (zejmena smrky) jsou vyvazeny, zatimco stare sterilni souse zustavaji na miste a s nimi odumfele drevo dalsich, zejmena listnatych druhu dfevin. CI - Vliv pastvy dobytkaje zfetelny zejmena u porostu ve stfednich horskych a podhorskych polohach, kde doslo vlivem pastvy ke zjednoduseni porostni struktury a postupne i k ovlivneni drevinne skladby (zamena bukujedli ci smrkem nebo zamena dubu bukem v nizsich polohach apod.). Jedna se 0 formalni pfipomenuti jevu, ktery vnimame jako pfipustny ve vsech stupnich prirozenosti. C2, C3 - Vliv vysokych stavu sparkate zvefe na prirozenou obnovu lesnich ekosystermi je jednim z nevyznamnejsich negativnich vlivu zpusobenych clovekem, proto je treba tento vliv vzdy zodpovedne vyhodnotit a zohlednit pfi hodnoceni prirozenosti. DI - Potencialni prirozenou druhovou skladbu vyjadrenou zastoupenim hlavnich dfevin je do urcite miry nutno brat s toleranci s tim, ze za mezni hodnoty pro hodnoceni je povazovana ucast hlavnich drevin tj. drevin, ktere maji v potencialni pfirozene skladbe zastoupeni vyssi nez 20%, pficemz pomer zastoupeni hlavnich drevin neni pro hodnoceni rozhodujici (napr. zastoupeni jedle na stanovistich s jejim potencialnim vysokym podilem je v soucasnosti ve vetSine pripadu v jednotkach procent). Podstatna je schopnost, byt' i male populace, dalsi reprodukce. D2 - Je tolerovana ucast stanovistne nepuvodnich drevin do 10% v zastoupeni, vyskytujicich se ve skupinkach, hlouccich ci jednotlive vtrousene. Tyto dreviny by mely byt predmetem rekonstrukcnich managementoyYch opatreni (napr. postupna redukce pnmesi smrku na stanovistich, kde v potencialni pnrozene skladbe chybi atd.). D3 - Ie tolerovana ucast stanovistne nepuvodnich drevin v rozmezi od 10% do 50% v zastoupeni, vyskytujicich se ve skupinkach, hlouccich ci rovnomeme rozptYleny po porostu. Tyto dreviny mohou byt predmetem obhospodarovani. D5 - Ie tolerovana ucast invaznich neofytu (napr. akat, pajasan, vejmutovka, dub cerveny) do 5% zastoupeni. Pntomnost invaznich neofym je vnimana jako docasna zalezitost a predpoklada se, ze jsou a budou predmetem permanentni likvidace. D6 - Porosty geneticky nepuvodni (nepuvodni populace drevin atd.) - jednou ze zakladnich podminek pro oznaceni lesniho porostu jako les pnrozeny je jeho geneticka puvodnost - tzn. porosty u nichZ vime, ze do nich byly vnaseny dreviny prokazatelne ciziho puvodu (nevhodneho ekotypu) a tento puvodje zcela zrejmy i dnes a tyto dreviny plosne prevafuji, by nemely byt v techto stupnich pnrozenosti klasifikovany. Tam kde se jedna pouze 0 castjinak hodnotneho porostu musi byt tato castjasne graficky oddelena do samostatne dilci plochy. Tento problem se bude tYkat prevazne porostu se zastoupenim smrku.

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 963

Zpusob oznaceni lesnich porostu v mapach tvoficich pfflohu planii pece stupne pnrozenosti lesnich porostli

barva v mape

Les Les Les Les Les

- zelena - hneda - zluta - modra - cervena

puvodni (prales) pfirodni pfirode blizky kulturni nepuvodni

Porosty pone chane samovolnemu vyvoji se v mapach tvoricich prilohu plami pece oznacuji tmave zelenou carou silnou 2 mm nakreslenou po obvodujejich hranic.

Strana 964

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

Pffloha C. 3 k vyhlasce

c. 60/2008 Sb.

Standard, kterym se stanovi typy technickych nosieu dat a formatu a dalsich parametry pocitacovych souboru urcenych pro pfedavani dat do Ustredniho seznamu ochrany pHrody 1/ Typy technickych nosicu dat urcenych pro predavani dat Data v elektronicke podobe se do ustredniho seznamu predavaji na nasledujicich typech technickych nosicu dat:

CD DVD (vsechny typy) vcetne jejich souboroveho systemu. Ministerstvo zivotniho prostredi rmize urcit dalsi mozne pfijimane technicke nosice dat, jejichz seznam zvefejni ve Vestniku Ministerstva zivotnfho prostredi. 2/ Formaty pocitacovych souboni urcenych pro pfedavani dat Textove dokumenty v elektronicke podobe se predavaji jako formaty: *.txt *.rtf *.doc *.odt

Tabulkove prilohy a datove soubory (seznamy lomovych bodu atd.) v elektronicke podobe se predavaji jako textove formaty: *.txt *.rtf *.doc *.odt nebo jako formaty s databazovym usporadanim *.xls *.dbf

Elektronicka obrazova data v rastrove podobe se predavajijako formaty: *,jpg *.tif *.pdf Geograficka data ve vektorizovane podobe se predavaji jako format: shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf)

Pfedkladatel podani musi zachovat uvedene pfipony jmen souboni. Ministerstvo zivotnfho prostredi rmize urcit dalsi mozne prijimane formaty, jejichz seznam zvefejni ve Vestniku Ministerstva zivotnfho prostfedi. Soucasne rmize zvefejnit ve Vestniku Ministerstva zivotnfho prostredi jednotnou struktum a popis dat Ustredniho seznamu ochrany pfirody. 3/ Pozadavky na kodovani znaku narodniho prostredi Znaky ceskeho narodniho prostredi musi byt kodovany v souladu se Standardem ISVS pro narodni prostredi.

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 965

Pffloha C. 4 k vyhlasce

Pfehled udaju vedenych v registru objektu

0

c. 60/2008 Sb.

objektech ustfedniho seznamu

Zvlaste chranena uzemi obsah identifikacni udaie uzemi evidencni cislo, nazev, kategorie udaje 0 vyhlaseni, zmene nebo zruseni zvlaste kdo vydal, druh predpisu, cislo predpisu, datum vydani, chraneneho uzemi a ieho ochranneho pasma datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu udaje 0 vymezeni, zmene nebo zruseni zan chranenych kdo vydal, druh predpisu, cislo predpisu, datum vydani, krajinnych oblasti a narodnich parku (dale jen ,,(CHKO datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu aNP") predmet ochrany lnodle vvhlasovaciho predpisu cislo a nazev katastralnich uzemi, obec, okres, krai udaie 0 poloze uzemi pfekryv s jinym chranenym uzemim pfekryv s jinym zvlaste chranenych uzemim (dale jer "ZCHU"), ptaci oblasti (dale jen "PO") nebo evropsky lvvznamnou lokalitou (dale ien "EVL") vvmera s presnosti na 0,01 ha ochranne pasmo ze zakona ci vyhlasene zrizovacim typ ochranneho pasma

typ udaje

ipfedpisem souradnice lomovych bodu (S-JTSK) hranic narodnich oznaceni obrazce, cislo bodu, pofadi bodu v obrazci, pfirodnich pamatek, pfirodnich rezervaci, narodnich souradnice bodu (S-JTSK), zpusob zjisteni soufadnic, pfirodnich pamatek a pfirodnich pamatek (dale jen presnost "NPR, NPP PR a PP") ajejich vyhlasenych ochrannych pasem hranice NP, CHKO a jejich ochrannych pasem slovni popis pnibehu hranice graficke znazorneni pnibehu hranice ZCHU, jeho vektorizovane obrysy hranic zaznamenane ve formatu ochranneho pasma a zan ochrany pfirody pocitacovych souboni shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1: 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci souradnic (S-JTSK) lomovych bodu hranic Zakladni mapa CR (dale jen "ZM CR") 1: 10000, Statui cisla mapovych listu mapa odvozena (dale jen "SMO") 1:5000, katastralni mapa seznam parcel NPR, NPP PR, PP a jejich ochrannych druh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, vymera pasem - platnv k datu vvhlaseni celkova, vvmera v ZCHU, druh pozemku udaje 0 navstevnich fadech (§ 19 zakona) na uzemi NP kdo vydal, druh predpisu, cislo predpisu, datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu udaje 0 pravnich predpisech a opatfenich obecne kdo vydal, druh predpisu (opatfeni), cislo predpisu povahy vydanych organy ochrany prirody vztahujicich (opatfeni), datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu se k ZCHU udaje 0 vyjimkach ze zakladnich ochrannych podminek kdo vydal, c.j., datum vydani, datum nabyti pravni ZCHU (§ 43 zakona) moci, obdobi platnosti, § zakona, ke kteremu se vztahuji, predmet vyjimky udaje 0 spravnich rozhodnutich vydanych organy kdo vydal, c.j., datum vydani, datum nabyti pravni moci, obdobi platnosti, § zakona, ke kteremu se ochrany pfirody vztahujicich se k ZCHU vztahuji, predmet rozhodnuti plan pece a zmeny planu pece kdo schvalil, datum schvaleni, cislo jednaci, obdobi platnosti, autor

Strana 966

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

Ptaci oblasti ~VP udaie

obsah

identifikacni udaie PO iUdaje 0 vymezeni, zmene nebo zruseni PO

evidencni cislo, nazev kdo vydal, druh pfedpisu, cislo pfedpisu, datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu IPtaci dmh pro jehoz ochranu byla oblast ochrany druhy ptaku podle smernice c. 79/409/EHS 0 ochrane volne zijicich ptaku IPtactvavymezena iUdaje 0 poloze PO cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj, Iprekryv se ZCHU a EVL s pfesnosti na 0,01 ha lvvmera slovni popis prubehu hranice hranice PO graficke znazorneni prubehu hranic PO vektorizovane obrysy hranic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboru shapefile (*shp, *shx, *dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1 : 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci soufadnic (S-JTSK) lomovvch bodu hranic ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa cisla mapovvch listu

Evropsky vyznamne lokality ~yp udaje

identifikacni udaie EVL iUdaje 0 zafazeni, zmene nebo vypusteni EVL v narodnim seznamu ItYP pftrodniho stanoviste nebo druh pro jehoz ochranu byla lokalita zarazena do narodniho seznamu iUdaje

0

poloze EVL

VymeraEVL graficke znazorneni prubehu hranic EVL

cisla mapovych listu

obsah evidencni cislo, nazev kdo vydal, druh pfedpisu, cislo pfedpisu, datum vydani, datum ucinnosti, zobrazeni dokumentu typy pffrodnich stanovisf a dmhy podle pffloh smernice c. 92/43/EHS 0 ochrane pfirodnich stanovist', volne zijicich zivocichu a plane rostoucich rostlin cislo a nazev k~tastralniho uzemi, obec, okres, kraj, pfekryv se ZCHU a PO s pfesnosti na 0,01 ha vektorizovane obrysy hranic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboru shapefile (*shp, *shx, *dbf), vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1 : 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci soufadnic (S-JTSK) lomovych bodu hranic ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa

Pamatne stromy ~VP udaie

obsah

evidencni cislo, nazev, jednotlivy strom, skupina stromu, stromofadi, pocet stromu, druhova jmena ceska, druhova jmena - vedecka iUdaje 0 vyhlaseni, zmene nebo zruseni pamatneho kdo vydal, cislo jednaci, datum vydani, datum nabyti stromu Ipravni moci, zobrazeni dokumentu ochranne pasmo ze zakona Ci vyhlasene zrizovacim ItYP ochranneho pasma aktem graficke znazorneni vektorizovany bod, ktery se nachazi ve stredu kmene stromu a zakres tohoto bodu v mane [vYjimky z ochrany kdo vydal, c.j., datum vydani, datum nabyti pravni mOCI, obdobi platnosti, § zakona, ke kteremu se vztahuii, pfedmet vviimkv iUdaje 0 poloze pamatnem stromu cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj, pfekryv se ZCHU soufadnice bodu udavajici polohu stromu cislo bodu, souradnice bodu (S-JTSK), zpusob zjisteni souradnic, pfesnost cisla mapovych listu ZM CR 1:10000, SMO 1:5000, katastralni mapa seznam parcel platny k datu vyhlaseni dmh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, vymera, druh pozemku identifikacni udaje parnatneho stromu

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 967

Smluvne chranene pamatne stromy

tvn udaie

obsah

evidencni cislo, nazev, jednotlivy strom, skupina strormi, stromoradi, pocet strormi, druhova jmena ceska, druhova jmena - vedecka udaje 0 vyhlaseni, zmene nebo zruseni pamatneho smluvni strany, datum uzavfeni smlouvy, datum stromu ucinnosti smlouvy, zobrazeni dokumentu vektorizovany bod, ktery se nachazi ve stredu kmene graficke znazorneni stromu a zakres tohoto bodu v mape udaje 0 poloze pamatnem stromu cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj, lpfekrvv se ZCHU souradnice bodu udavajici polohu stromu cislo bodu, soufadnice bodu (S-JTSK), zpusob zjisteni soufadnic, presnost cisla mapovvch listu ZM CR 1: 10000, SMO 1:5000, katastralni mapa druh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, seznam parcel platny k datu vyhlaseni vymera, druh pozemku identifikacni udaje pamatneho stromu

Smluvne chranena uzemi tvn udaie

obsah

identifikacni udaje smluvne chraneneho uzemi evidencni cislo, nazev udaje 0 uzavfeni smlouvy a prohlaseni uzemi za smluvni strany, datum uzavfeni smlouvy, datum cbranene ucinnosti smlouvy, zobrazeni dokumentu predmet ocbrany podle uzavfene smlouvy udaje 0 poloze 0 smluvne chraneneho uzemi cislo a nazev katastralniho uzemi, obec, okres, kraj vyrnera s presnosti na 0,01 ha graficke znazorneni prubehu branic smluvne vektorizovane obrysy branic zaznamenane ve formatu pocitacovych souboni shapefile (*.shp, *.shx, *.dbf), chraneneho uzemi vytvofene na podkladu Zakladni mapy CR 1: 10000 a na podkladu katastralni mapy nebo pomoci souradnic (S-JTSK) lomovvch bodu branic ZM CR 1: 10000, SMO 1:5000, katastralni mapa cisla mapovvch listu seznam parcel platny k datu prohlaseni uzemi za druh evidence, parcelni cislo, katastralni uzemi, [vymera, druh pozemku cbranene

Strana 968

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

Pffloha C. 5 k vyhlasce

c. 60/2008 Sb.

Zavazne vzory oznaceni zvlaste ehranenych uzemi, ptaCich oblasti, pamatnych stromu smluvne chranenych uzemi a smluvne ehranenych pamatnych stromu

1. Specifikace vzhledu oznaceni, vcetne rozmeru a stanoveni uepotisknutelnych okraju Oznaceni se sklada ze dvou hlavnieh casti: z tabule se statnim znakem a tabule s kategorii a nazvem pfislusneho chraneneho uzemi. Neni dovoleno menit velikost pisma, nedodrzovat nepotisknutelne okraje a menit sifku tabule. Technicke udaje rozmeru tabuli s textem Sirka tabule je pevne dana: 300 mm Vyska tabule se meni v zavislosti na poctu fadkii kategorie a nazvu lokality. Jde 0 jedno a dvojradkove udaje, a deli se do sesti kategorii. Kazda kategorie rna pak danou vysku (viz tabulka):

pocet radku

kategorie 1 2 1 2 1 2

nazev 0 0 I 1 2 2

vYska tabule 80mm 90mm 105 mm 130mm 135 mm 160mm

Nepotisknutelny okraj tabuli je stanoven na minimalne 15 mm zleva/zprava a 25 mm shora/ zdola. Tento okraj musi zustat bez potisku. Zaoblene rohy tabule jsou stanoveny na 3x3 mm.

Technicke udaje rozmeru tabuli se statnim znakem Pokud neni stanoveno jinak, plati pro oznaceni se statnim znakem stejna pravidlajako pro oznaceni kategorii a nazvu zvlaste chranenych uzemi. Oznaceni se statnim znakem se deli na pouziti s tzv. malym statnim znakem a velkym statnim znakem. Rozmer tabule zustava u obou oznaceni stejny a nesmi se menit. Maly i velky statni znakj sou natisteny na samostatne tabuli, ktera maj ednotny rozmer 300 x 300 mm. Ma zaoblene rohy ve stejnem polomeru jako tabule s nazvy a kategoriemi lokalit (3x3 mm). Otvory pro upevneni tabule Otvor pro upevneni tabule na podlozku musi byt minimalne 1 em od krajii, velky v pnimeru od 2,5-4 mm. Otvor nesmi zasahovat do textu tabule.

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 969

Vizmiln i podoba oznacen i

,

,

NARODNI -- , , , PRIRODNI PAMATKA

Bozkovske dolomitove [eskyne

§ v-, N

.~-

--

~,

,

[min.T'S mm

Strana 970

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Pfiklady oznaceni Tabule 1 r. kategorie, bez nazvu. (Vyska 80 mm)

PAMATNY STROM

PAMATNE STROMY

PRfRODNf REZERVACE

PRfRODNf PAMATKA

Tabule 2 r. kategorie, bez nazvu. (Vyska 90 mm)

Castka 18

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 971

Tabule 1 r. kategorie, 1 r. nazev. (Vyska 105 mm)

PTACf OBLAST

Doupovske hory

Tabule 2 r. kategorie, 1 r. nazev. (Vyska 130 mm)

NARODNf PRfRODNf REZERVACE

NARODNf PRfRODN f PAMATKA

Boubinsky prales

Mednfk

CHRANENA KRAJINNA OBLAST

Litovelske Pomoravf

Strana 972

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

Tabule 1 r. kategorie, 2 r. nazev. (Vyska 135 mm)

PlACf OBLASl

Ceskolipsko-Ookeske pfskovce a mokfady

Tabule 2 r. kategorie, 2 r. nazev. (Vyska 160 mm)

NARODNf PRfRODNf REZERVACE

NARODNf PRfRODNf PAMAlKA

Krumlovskorokytenske slepence

Bozkovske dolornltove [eskyne

Castka 18

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Strana 973

2. Specifikace podkladu oznaeeni Tabuli s oznacenim bude tvofit piech ze slitiny kovu, vhodne tloust'ky, na nemz bude oznaceni naneseno technikou sitotisku nebo smaltu nebo nebo plastova deska, vhodne tloustky, na niz bude oznaceni naneseno technikou sitotisku. 3. Specifikace barevnosti oznaceni (tisk sito + smalt, CMYK, RGB, web) Tato pfiloha stanovuje jako zakladni orientacni vzomik fadu pfimych barev Pantone a to konkretne leskle tiskove barvy (coated = C). Skala CMYK, RGB a web jsou dopliikovymi udaji.

Pantone 349 C

CMYK: C99M34YI00K29 RGB: ROGl12B66 web: # 007042

Pantone WarmRed C

CMYK: COM90Y85KO RGB: R255G882B50 web: # FF5832

Pantone Black C

CMYK: COMOYOKIOO RGB: ROGOBO web: # 000000

Pantone White

CMYK: COMOYOKO RGB: R255G255B255 web: # FFFFFF

Pantone Yellow C

CMYK: COMOYIOOKO RGB: R254G255B41 web: # FEFF29

Pantone 7455 C

CMYK: C90M80YOKO RGB: R70G78B173 web: # 464EAD

Strana 974

Sbirka zakonu

c. 60 /

2008

Castka 18

4. Specifikace fontu a jeho pouzfvani, vcetne stanoveni velikosti pisma Pro ucely oznaceni zvlaste chranenych uzemi tabulemi je zvoleno pismo Candara, ktere je ve formatu OpenType, s ceskou diakritikou. Rez pisma Pro ucely oznaceni je pouzivan fez BOLD, s mime rozsirenymi mezerami mezi jednotlivymi pismeny (prostrkani v tisicinach em: +20).

Candara ABCCDEEEFGHIJKLMNOOPQRRSST

UUUVWXYZZabc cdeeefghijklmno6

pqrrsstuuuVWXYYZZ0123456789/* _ + _ _ " _ ! @ # $ %A & ( ) { } [ ] ; : " ' < > ? , • " Velikost pisma a nevhodna manipulace s fontem Velikost pisma (v bodech) se stanovuje jednotne pro kazdy typ tabule, to pro kategorii i nazev, je zavazna a neni mozne ji menit. Zaroveii je zakazana jakakoliv deformace fontu (napf. zuzeni nebo rozsifeni, zmensovani, resp. zvetsovani mezer mezi pismeny. Zakazano je i pouziti kontury okolo jednotlivych pismen. Velikost KATEGORIE - tabule s nazvem: 60b, verzalky Velikost KATEGORIE - tabule bez nazvu: 63b, verzalky Velikost NAzvu UZEMi: 73b, minusky; nazvy s velkym zacatecnfm pismenem

5. Specifikace umisteni tabuli v terenu a) Poradi umisteni tabuli: Tabule se statnim znakem urcena k oznaceni zvlaste chraneneho uzemi nebo pamatneho stromu se v terenu umist'uje na tutez podlozku se sloupkem jako tabule s textem uvadejicim kategorii a nazev a je umist'ovana nejvys. Tabule s nazvem lokality (tabule s textem oznacujicim kategorii a nazev zvlaste chraneneho uzemi) se umist'uje vzdy pod tabuli se statnim znakem. V piipade, ze konkretni zvlaste chranene uzemi je zaroveii ptaci oblasti, umist'uje se pod tabuli s textem oznacujicim kategorii a nazev zvlaste chraneneho uzemi i tabule s textem oznacujicim ptaci oblast. Stejne jako tabuli oznacujici ptaci oblast lze umistit i tabuli oznacujici prvni zonu narodniho parku. Tabule oznacujici prvni zonu narodniho parku se umist'uje vzdy nejnize na spolecne podlozce. b) Umisteni tabuli na podlozku: Pro umisteni vsech tabuli plati, ze mezi tabulemi nesmi vzniknout mezera vetS! nez 10 mm.

Sbirka zakonu c. 60 / 2008

Castka 18

Strana 975

1. Ustanoveni § 10, 11, 12, 13 a § 16 odst. 4 se

CAST DRUHA

zrusuji.

§ 14 Zmena vyhlasky c. 395/1992 Sb., kterou se provadeji nektera ustanoveni zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsfch pfedpisu Vyhlaska c. 395/1992 Sb., kterou se provadeji nektera ustanoveni zakona c. 114/1992 Sb., 0 ochrane pHrodya krajiny, ve zneni pozdejsich pfedpisu, ve zneni vyhlasky c. 105/1997 Sb., vyhlasky c. 200/1999 Sb., vyhlasky c. 85/2000 Sb., vyhlasky c. 190/2000 Sb., vyhlasky c. 116/2004 Sb., vyhlasky c. 381/2004 Sb., vyhlasky c. 573/2004 Sb., vyhlasky c. 574/2004 Sb., vyhlasky c. 452/2005 Sb., vyhlasky c. 175/2006 Sb., vyhlasky c. 425/2006 Sb., vyhlasky c. 96/2007 Sb. a vyhlasky c. 141/2007 Sb., se meni takto:

V § 16 se dosavadni odstavce 5 az 7 oznacuji jako odstavce 4 az 6.

2. V § 22 odst. 1 se za slova "cmanenych studijnich ploch" vklada carka a slova "chranenych pifrodnich vytvoru", 3. Pifloha

c.

I se zrusuje,

CAST TRETI UCINNOST § 15 Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 1. brezna

2008.

Ministr: RNDr. Bursik v. r.