USPOKOJOVÁNI ESTETICKÝCH POTREB V PROCESU PRACE

USPOKOJOVÁNI ESTETICKÝCH POTREB V PROCESU PRACE V. A. SU C H O M LIN SK IJ,

člen korespondent Akademie pedagogických věd RSFSR, zasloužily učitel školy Ukrajinské SSR.

Nejdůležitějším duchovním bohatstvím socialismu jsou neomezené per­ spektivy pro rozvoj estetických zájmů a pro uspokojování estetických potřeb pracujícícli. Jenom práce, zbavená vykořisťování a útisku člověka člověkem, otevřela před ním krásu přírody, okolního života, práce, vzá­ jemných vztahů mezi lidmi, komunistické mravnosti, uměleckých pokladů. Uznání práce jako organické potřeby vede k tomu, že v estetických citech, zájmech a potřebách má vedoucí, zušlechťující úlohu mravní prvek; lidskok se stává nejdůležitějším kritériem krásy a vytváření hodnot, uspo­ kojujících toto kritérium, je mravní ctností. Dokonce i věčné, neměnné estetické hodnoty — krása přírody ve všech jejích projevech — mohou být opravdu oceněny jen člověkem-pracovníkem, jehož všechny síly jsou zaměřeny na vytváření, rozkvět života, zajištění lidského štěstí. Jestliže člověk vkládá do hodnot, vytvářených v procesu práce, povznášející ušlech­ tilé city, usiluje přirozeně i o dokonalost jejich formy. Mistrovství práce — to je především jednota obsahu a formy, která budí cit rozkoše, uspokojení krásou, tvorbou lidských rukou. Pramen rozvoje estetických citů, zájmů a potřeb svobodného pracovníka je v pochopení a prožití velikosti společenského člověka a společenské práce. Nadšení pro krásnou tvůrčí práci čerpá pracující člověk z pocho­ pení á prožití své vlastní úlohy jako společenského činitele. Čím hlouběji chápe tuto povznášející stránku práce, tím více vkládá do práce estetic­ kých citů a prožitků. Všeobecné středoškolské vzdělání vytváří pevnou půdu pro bohatý este­ tický život člověka. Už v mladším školním věku vynikají žáci vysokou citlivostí a vnímavostí ke kráse v přírodě, umění, v životě a pracovní čin­ nosti, uměním správně používat kritérií estetického hodnocení. Utváření pojmů o kráse a působivosti estetických citů závisí, jak ukazují výzkumy, už v tomto věku v rozhodující míře na tom, jaké místo zaujímá v duševním životě žáka vytváření hodnot. Podle toho, jak rostou duševní síly žáka, tato závislost vzrůstá, přičemž víc a více sílí úloha mravního prvku v hodno­ cení sama sebe, zejména v hodnocení vlastního mistrovství v práci, která má velký společenský význam. Žáci, v jejichž duševním životě zaujímala práce v mladším školním věku velké místo (máme na zřeteli především vysokou mravní a intelektuální náplň fyzické práce, v níž se vytvářejí materiální hodnoty), vynikají už v prvním období dospívání jemnou citli­ vostí ke kráse přírody, společenského života, mravních činů lidí, i umě­ leckých děl. Máme k disposici zajímavé materiály, které svědčí o tom, jak jemně vnímají krásu přírody ti žáci, kteří vlastníma rukama vytvořili materiální 477

v. A. SUCHOMLINSKIJ

hodnoty, poskytující radost kolektivu. Tak hoši a děvčata, kteří vlastníma rukama vypěstovali ovocný sad, tisíce sazenic, několik hektarů ochran­ ných lesních pásů, vstávali ng jaře v době probuzení přírody na úsvitě a šli do polí, aby zastihli východ slunce. Ve východu i západu slunce, ve třpytu blýskavic, ve hře barev vzdušných přeludů nad horizontem naciiázeli ohlasy svých prožitků, spojených s prací. Stejnou všímavost projevují žáci, v jejichž životě splývá práce s du­ chovním životem, i k uměleckým dílům, především k malířství, poesii, k hudbě. Zvláštní pozornosti, speciálního výzkumu vyžaduje např. to, že pracovníci, kteří žijí bohatým duchovním životem a kteří spojují rozu­ movou práci s prací duševní, chápou, vnímají i prožívají poetické obrazy mnohem hlouběji a jemněji než ti, v jejichž životě se intelektuální zájmy omezují na rozumovou práci a uzavírají se v ní. Tak lyrické verše čtou s největším zájmem ti hoši a děvčata, kteří hluboko cítí a prožívají inte­ lektuálně tvůrčí stránku jednoduché tělesné práce. Pro ně není poesie pouhým čtením, ale projevem aktivní duševní činnosti: ve verších oblíbe­ ných básníků se snaží najít myšlenky, které resonují s jejich duševním světem. Tento souzvuk upevňuje nejen jejich mravní přesvědčení, ale i kritéria estetického hodnocení skutečnosti. Když čte pracovník umělecká díla, snaží se najít v nich odpověď na to, co ho znepokojuje, krása slova se mu odhaluje především v souvislosti s jeho mravním ideálem. Otázka estetických kritérií v hodnocení uměleckého díla ze strany pracovníka je jedním ze zajímavých problémů jak mravní tak i estetické výchovy, který vyžaduje speciální studium a výzkum. Bohaté estetické zájmy a potřeby, hluboké city jsou především výsled­ kem vysoké duchovní úrovně všech forem činnosti žáka, v níž se organicky spojuje ovládnutí bohatství lidské kultury a vytváření hodnot společen­ ského významu. Mládí je dychtivé, nenasytné k duchovním hodnotám, snaží se hluboce pochopit, prožít a hodnotit vše, co bylo vytvořeno moz­ kem a rukou člověka za tisíciletí jeho historie. Učení, osvojení poznatků je v této souvislosti nevyčerpatelným zdrojem citu velikosti člověka, který je hlavním kritériem krásného, estetického. V té souvislosti vyvolávají oprávněnou nevoli pokusy některých pracovníků v oblasti lidového vzdě­ lání »osvobodit« učební osnovy všeobecně vzdělávací školy od učební látky, která bezprostředně nesouvisí s budoucí pracovní činností člověka. Je to přinejmenším lehkomyslný poměr k výchově jako složitému procesu, v němž jsou všechny podstatné součásti v nejrůznějších souvislostech. Aniž bychom se chtěli hlouběji dotýkat této otázky, řekneme jen tolik, že mnohé úseky učební látky v literatuře, dějepise, zeměpise, přírodních vědách mají nejdůležitější ne-li jediný úkol, a to formovat estetická kri­ téria, vkus a estetické potřeby pracujících. Hoši i děvčata, v jejichž du­ chovním životě zaujímá práce vedoucí místo, dobře chápou a zvlášť hlu­ boce prožívají tuto stránku četných úseků učební látky. Vědí, že v prak­ tické práci nebudou nikde potřebovat znalost např. mytologie starého Řecka nebo zvláštností architektury v období renesance a přece s neméně hlubokým zájmem se vžívají do mytologie a vmýšlejí do architektury, pro ně je to vše především výsledkem tvůrčí lidské práce, kterou jsou nadšeni a na kterou se dívají s úctou. Vše to je nutné každému kulturnímu, vzdě­ 478

u s p o k o jo v a n í e s t e t ic k ý c h

potřeb

v PROCESU

p r Ace

lanému člověku, a to nejen proto, že člověk není živ jen chlebem (prací), ale také proto, že kultura práce v socialistické a zvláště v komunistické společnosti závisí ve velké míře na kultuře estetické. Nejmenší narážka na to, že ta nebo ona oblast duchovních hodnot ne­ může být použita v praktické práci a není ji proto nutno studovat, znát, je považována žáky za urážku jejich důstojnosti. Tento fakt vyžaduje nejbedlivější pozornosti. Okruh zájmů chlapců a děvčat se nám, vychova­ telům, jeví skutečně bez hranic, a v tomto okruhu mají zvláště velkou váhu poznatky, jejichž pochopení a prožití se odráží v mladé duši přede­ vším jako mravní a estetické kritérium. Čím hlouběji vnikají tyto poznatky do mravní tvářnosti žáka, čím aktivněji se projevují jeho duchovní síly v tvůrčí práci, tím jasnější je jednota mravního a estetického ve všech sférách jeho duchovního života, tím plněji jsou uspokojovány jeho este­ tické potřeby v procesu práce, tím více štěstí mu dává denní tvůrčí práce. V této souvislosti je důležitou úlohou pracovní výchovy postupné utvá­ ření představ o kráse, kultuře práce a výchova prvních životních zkuše­ ností z této práce. V řešení tohoto úkolu má zvláštní místo mladší školní věk, kdy práce se často spojuje s hrou a kdy se estetická stránka zdůraz ňujé jednak hravým prvkem a kdy na druhé straně je krása skutečné práce, její estetická náplň prožívána dítětem jako zajímavá, zábavná hra. Jsme hluboce přesvědčeni, že v zájmu výchovy opravdové lásky k práci u dětí mladšího školního věku je třeba, aby děti prožily celé období krásné, estetické práce (tato stránka pracovní činnosti musí být 1 dále zdůrazňo­ vána). To znamená, že speciálně vybrané pracovní úkoly podněcují snahu ke krásné práci, že tato snaha je prožívána 1v ostatních formách pracovní činnosti. K těmto zvlášť vybraným pracovním úkolům patří např. vyřezá­ vání lupenkovou pilkou, přiměřené věku dětí, vypalování, vyšívání, péče o květiny v pokoji i venku, pěstování ovocných stromů, péče o králíky, pěstování ptactva atp. Není náhodou, že tyto formy se zachovaly v životě dospělých jako práce, jejímž jediným cílem je poskytovat estetické uspo­ kojení. Zkušenost ukazuje, že čím víc je práce v mladším Školním věku esteticky zabarvena, tím silněji se u dospělého rozvíjí snaha dávat každé práci estetické zabarvení a kromě toho snaha zabývat se jednou nebo ně­ kolika pracovními činnostmi jen pro sebe, pro uspokojení estetických potřeb. ^ ^ Zvláště velký význam má to, aby krásná a esteticky naplněná práce, kterou koná žák od prvních dnů svého pobytu ve škole, byla zaměřena a těsně spojena s výrobní prací dělníků a rolníků. Vychovat snahu po kráse zemědělské práce je velmi důležitá podmínka psychické a morální přípravy k této práci. Zde zaslouží pozornosti materiály z výzkumu, který jsme provedli, abychom si ověřili tuto pravdu. První 2—3 roky pobytu dětí ve škole byly vyplněny prací, která měla jasně estetické zabarvení, přičemž jednotlivé formy práce dostávaly cha­ rakter zajímavé a zábavné hry. Tak děti pěstovaly za každým oknem ně­ kolik květin, měly na školním dvoře svůj květinový záhon. Děti zavěsily květináče na tenké provázky a ty, visíce jakoby ve vzduchu, krášlily třídu a odrážely se na pozadí modrého nebe. S velkou starostí snažily se děti dát každé rostlině takovou formu, aby její větévky vyplnily určitou část 479

v. A. SUCHOMLINSKIJ

okna. Potom se vyskytla mnohem důležitější potřeba: sformovat rostlinu tak, aby její větvičky zakrývaly květináč. Úspěch způsobil nadšení dětí. Radovaly se z plodů své práce. Mnohé děti začaly pěstovat květiny také doma. Už v průběhu práce bilo přímo do očí, že čím hlubší estetické city vyvolává v dítěti denní pracovní činnost, tím vyššího stupně mistrovství a dokonalosti se snaží dosáhnout v kterémkoliv díle. Děti se snažily, aby i jejich záhon na školním dvoře byl co nejkrásnější. Vysázely rostliny tak, že jejich listy tvořily fantastický vzor. Po západu slunce jedny květiny zavíraly své listy, druhé je otvíraly a tak kresba obrazce na záhoně nabývala docela jiné podoby. Bylo třeba každodenního zalévání, a to nebyla pro 7—81eté děti lehká práce. Plnily ji s velkým zaujetím. Když bylo třeba provést hnojení, sebrali žáci přirozené hnojivo a udělali roztok. Jako by ani nepozorovali, co je v práci nepříjemného, jejich mysl byla ozářena city hlubokého uspokojení nad krásnými výsled­ ky, a díky tomu sám proces práce poskytoval estetické uspokojení. V odlehlém koutě školní zahrady vedle starých stromů byla pro děti postavena malá besídka. Vychovatel poradil dětem, aby ji ozdobily divo­ kým vínem. Děti se daly s velkým zájmem do práce: vysadily sazenice, zalévaly je a hnojily, formovaly růst výhonků. Během roku se besídka pokryla zeleným kobercem a oddech v jeho stínu poskytoval dětem zvlášt­ ní radost, rozkoš. Každý se snažil udělat si takovou besídku i doma. Zvlášť velkou pozornost jsme věnovali estetice práce v kabinetu živé přírody, na školním pokusném pozemku a v králíkárně. Úkol spočíval v tom, aby každý pracovní proces byl proveden nejen se zřetelem k po­ žadavkům agrotechniky, ale i dokonale, krásně. Už v prvním roce pobytu ve škole vykonávaly děti řadu pracovních úkolů na určeném místě škol­ ního pozemku. Jedním z nich bylo pěstování sazenic zelí. Dětem bylo při­ děleno jedno okno v pařeništi. Svůj kolektiv nazvaly zahradnickou brigá­ dou. Práce nabyla formy hry. Od samého počátku této práce projevily děti velkou pečlivost a trpělivost v-plnění těch pracovních úkonů, které vy­ žadují ne tak fyzické úsilí, ale dovednost, mistrovství. Tak vybraly největší semena pro výsev do pařeniště. S velkou starostlivostí ryly děti řádky, snažíce se položit všechna semena stejně hluboko a zachovávat mezi nimi stejné vzdálenosti. Současně s těmito jemnými, pečlivými pracovními úkony konala se práce, která si vyžádala značného fyzického úsilí, např. příprava přirozených hnojiv. Také tuto práci se snažily děti udělat přesně. Když semena stejnoměrně vzešla, prožívaly děti hluboké estetické city: radovaly se z výsledků práce. Nejmenší nepravidelnost rušila estetickou ucelenost, estetickou náplň práce a vzbuzovala u dětí nelibost. To bylo možno pozorovat nejednou i v ostatních případech: nesprávně vykonaná práce bila do očí především proto, že jí chyběla krása, nebo že bylo po­ rušeno estetické kritérium krásy, vytvořivší se v procesu práce. Když přišel čas přesadit sadbu na záhon, byly děti hrdé nejen na to, že sazenice dobře zakořenily, že byly silné, ale i proto, že byly krásné. Děti postupně chápaly a prožívaly krásu pracovních výsledků jako záko­ nité završení mistrovského, dokonalého, promyšleného pracovního pro­ cesu. Čím jsou hlubší estetické city, které žák prožívá, když vidí výsledky své tvůrčí práce, tím jasněji se u něho projevuje snaha po esteticky za480

u s p o k o jo v a n í e s t e t ic k ý c h p o t ř e b

v PROCESU PRACE

barveném, krásném procesu práce. Jestliže žáci vypěstovali velké, tvrdé a krásné hlávky zelí, snažili se v příštím roce udělat proces práce ještě dokonalejším. Práce jim poskytla další uspokojení. Je to zákonitost, cha­ rakteristická pro všechny stupně věku i pro všechny formy pracovní čin­ nosti: práce vchází do duchovního života člověka především díky těm este­ tickým citům, jejichž pramenem je pochopení mistrovství, dokonalosti, intelektuálních sil a možností, perspektiv tvorby. Ve všech formách zemědělské práce, kterou děti konaly ve škole, pro­ nikala dokonalost, mistrovství veškerý pracovní proces. To upevňovalo u žáků přesvědčení o tom, že bude dosaženo významného úspěchu — vy­ soké sklizně, že bude vytvořena materiální hodnota velkého společenského významu. Mistrovství, dokonalost, krása pracovního procesu spolupůsobily k tomu, že se práce stala pro žáky stejně žádoucí a přitažlivou činností jako umělecká tvořivost, sport. To je podle našeho názoru jeden z rozliodujících předpokladů výchovy lásky k práci vůbec. Cokoli žáci dělali, jakkoliv všední a nepříjemný byl pracovní úkol, vždy jsme se jej snažili přivésti na nejvyšší možný stupeň dokonalosti, který byl dostupný pro děti daného věku. Například žáci každý rok pěstovali ozimou a jarní pšenici, ječmen, oves i ostatní obilní kultury. Zpočátku to byly malinké záhonky, na kterých děti sily po zrníčku, starostlivě vybraných k tomu účelu a pečlivě vyčištěných od všech příměsí. Pro každé zrníčko připravo­ valy doslova hnízdečko, snažily se o to, aby půda na zpracovaném záhonku byla ideálně rovná, aby byla zkupřena všude do stejné hloubky a aby nebyla nikde narušena geometrická forma políčka. Dokonce i taková všední práce jako hnojení nabývala díky snaze po dokonalosti estetického zabarvení: děti se snažily o to, aby se hrudky hnoje dobře smísily se zemí, aby povrch půdy neztratil své zabarvení, ale aby půda získala kyprost, charakteristickou pro tuto směs, a žírnost. V souvislosti s tím poskytovala dětem hluboké uspokojení příprava hnoje, který se dává jen pod ozimou nebo pod jarní pšenici: v závislosti na kulturách se měnily nejen pracovní procesy, ale i vzájemné vztahy v kolektivu, city, prožitky. Na tom i na mnohých dalších analogických faktech jsme se přesvědčovali stále více, že v zemědělské práci zaujímá zvláštní místo chápání a cit krásy práce, spojeného s obděláváním půdy a péčí o ni. Už v mladším školním věku začíná žák chápat koloběh půdy a přesvědčovat se, že lidský rozum a vůle může znásobit její sílu. Cím silněji prožívá žák cit estetického uspokojení z dosažení krásného, dokonalého výsledku práce — vysoké úrody, kvetou­ cího stromu, pěkných sazenic atd., tím hlouběji zachvacuje jeho duši cit krásy práce s půdou. Tento cit je třeba formovat už v mladším školním věku Zviáště velké možnosti pro dokonalou práci jsou v době péče o zdárný růst rostlin. Možnost působit k zesílení slabé rostlinky, starat se o její bezpečí chránit ji před poškozením poskytuje dětem hluboké estetické uspokojení První dni růstu a vývoje rostlin nebo živočicha, první léta péče o stromy to je i nejkrásnější práce, která zanechává v duši žáka stopy na celý život. Sotva vzešly obilní kultury, snažily se děti urychlit jejich růst- polévaly vodou hrudky země, kterými se podle jejich mínění těžko probíjely rostlinky ke slunci, rozrušovaly kůru, která se vytvořila na po31

Pedagogika

481

v. A. SUCHOMLINSKIJ

vrchu, by1-li předtím déšť apod. Když jednotlivé rostliny churavěly anebo z jakékoliv příčiny hynuly, prožívaly to děti jako hluboké osobní hoře. Dětská vynalézavost nacházela nejrůznější cesty, jak nahradit ztráty: v truhlících pěstovaly semena, která sázely na místo zahynuvších; pěsto­ valy dokonce sazenice obilovin. Pochopení toho, že život rostlin závisí na stavu půdy, podněcuje dítě k tomu, aby potom, když semeno vzejde, soustředilo veškeré úsilí na obo­ hacování půdy živinami a vláhou. Nejnepřitažlivější, dokonce špinavá práce napomáhá rozkvětu, dává energii životu — vyššímu projevu krásy. Díky tomu péče o rostliny je pro žáka nejkrásnější, esteticky zabarvenou prací. Jeho duše se raduje ze silných stébel, z něžných květů trav, z první žlutě zrání. Sklizeň úrody je skutečným svátkem pro dítě, které prožívalo estetické uspokojení na všech předcházejících stupních vývoje rostlin. Děti starost­ livě uřezaly každé stéblo pšenice i ostatních kultur, svázaly klasy do snopů, opatrně je vymlátily, snažíce se neztratit ani zrníčko. Hluboké estetické city, prožívané v dětství v době sklizně obilních kultur, jsou jedním z důležitých pramenů té lásky k práci, té radosti z práce, která zachvacuje duši pracovníka, mistra svého oboru. Dospělí pracující, v je­ jichž životě zaujímala esteticky hodnotná, krásná práce, kterou zde popi­ sujeme, v době jejich dětství náležité místo, podtrhují ve svých vzpomín­ kách z dětství právě tuto stránku své pracovní činnosti. Ukazují na to, že pro prácemilovného člověka je výsledek jeho práce — zrno, ovoce, zele­ nině, zvířectvo — něčím větším než jen určitá' materiální hodnota. »Pro pracujícího, mistra v rostlinné výrobě, je vypěstování sta centů pšenice tímtéž, čím je pro malíře jeho tvorba,« řekl s pohnutím mladý agronom, náš bývalý žák. Proto je sklizeň úrody pro něho skutečným svátkem. V uspokojování estetických potřeb prostřednictvím práce má veliký vý­ znam pěstování ovocných stromů a péče o ně. Pramenem estetických citů, provázejících tuto práci, je organické spojení krásy, vytvořené samou pří­ rodou, a lidské dovednosti, tvořivosti, mistrovství. Díky tomuto spojení chápe a prožívá člověk velmi názorně svou úlohu tvůrce, tvůrce krásy, jíž podobnou může vytvořit jen příroda. Ne náhodou mluví nejlepší pěstitelé ovoce, že jejich práce je stálým soutěžením s přírodou, v němž může člověk zvítězit jenom proto, že stálé učení u přírody napomáhá k vytvoření jeho převahy. Snažíme se, aby děti prožívaly krásu této práce už v mladším školním věku. Při pěstování ovocných stromů a v péči o ně musí být všechny pra­ covní procesy krásnými a dokonalými. To je jedna z nejdůležitějších pod­ mínek pro splynutí práce s duchovním životem. Jemnosti mistrovské práce se zde svatě zachovávají. Tak děti, když pěstují sazenice, snaží se, aby na jejich nevelké školce vyrůstaly zdravé, silné a krásné rostliny. Od dětství vštěpujeme dětem cit krásy jednotlivých procesů péče o stromy, jako je sázení a přesazování, řez a formování koruny, zalévání, bílení stromů za účelem ochrany před mrazem, štěpování apod. Péče o stromy je jednou z cest, díky které chápe dítě nezbytnost takových nepřitažlivých pracov­ ních úkonů, nedávajících uspokojení, jako je např. příprava hnojivá. Každý 482

u s p o k o jo v a n í e s t e t ic k ý c h

potřeb

v PROCESU

p r Ac e

žák už v mladším školním věku sbírá hnůj, skládá ho na určitém»místě a připravuje z něho hnojivo. Zvláště výrazné etestické city poskytuje dětem pěstování vinné révy. Je to skutečná estetická práce v plném významu toho slova. Její výchovná hodnota je zdůrazněna tím, že péče o vinnou révu vyžaduje i značného fyzického úsilí při zpracování půdy. Koloběh půdy se před žáky otvírá se zvláštní názorností: žák hnojí půdu do značné hloubky a každý rok obrací její vrchní vrstvu. Pěstování vinné révy ze sazenic začínáme v mladším školním věku. Dětem působí velkou rozkoš péče o rostliny, jejichž život závisí ve větší míře na člověku než na samotné přírodě. Výsledky práce se objeví až za 3 až 4 roky, ale práce je třeba téměř denně. To zesiluje její vliv na du­ chovní tvářnost žáka. Během 2 až 3 let po zahájení práce začínají děti s pěstováním vinné révy ze semen. Když dosáhnou prvních výsledků, jsou navždy připoutáni k této nelehké, avšak ušlechtilé práci. Pěstování ovoc­ ných stromů a vinné révy zůstává i v dospívání a v dospělém věku jako čistě estetická práce v životě všech našich žáků, nezávisle na tom, jaká pracovní činnost se stane jejich povoláním. Žáci, jejichž život byl v době dětství naplněn krásnou, esteticky hod­ notnou zemědělskou prací, nacházejí později v době dospívání i v oby­ čejné práci bohatý pramen pro uspokojení svých vysokých estetických zájmů a potřeb. Mistrovství, dokonalé provedení pracovního procesu je pro ně tou krásou, kterou se snaží aktivně zdůraznit v okolním životě. Formy práce, poskytující estetické uspokojení, snaží se přenést z malých záhonků a políček na pole. Když žáci pěstují technické a obilní kultury v pracovních skupinách vysoké produktivity práce a na pionýrských po­ lích, na školním statku, když pečují o ovocné stromy v kolchozních i škol­ ních ovocných sadech a vinicích, dosahují dokonalého a krásného zpra­ cování půdy, výběru semen a péče o kultury, jako tomu bylo v dětství na malých plochách. Mnohokrát jsme pozorovali, jak pionýři a komsomolci se radovali z krásně zpracované půdy na poli, kde pěstovali rostlinné kultury, ze stejnoměrně vzešlých semen, z dozrávajících rostlin. Snaha po kráse a do­ konalosti podněcuje žáky k vytrvalé práci, k překonávání překážek a tato práce jim sama poskytuje estetické uspokojení. Když žáci např. viděli, že na úseku půdy zpracované kultivátorem zůstaly velké hroudy, rozhodli se rozbít je ručně. Motyčkami rozbíjeli hroudy a radovali se z výsledků práce. V druhém případě zpozorovali žáci, že hnůj rozvezený po poli je nestej­ noměrně rozházen. Záky znepokojilo nejen to, že nadbytek hnoje na jed­ notlivých místech pole může přinést místo užitku škodu, ale 1 to, že rostliny vyseté na tomto poli budou nestejné; jedny budou silné a druhé slabé. Žáci ručně provedli nelehkou práci: rovnoměrně rozházeli na celém poli linůj, tvořící na jednotlivých místech kupky. Proces práce přinesl jim plné uspokojení: žáci se radovali, když se jim podařilo dosáhnout toho, že hnůj se smísil s půdou a nerušil její strukturu. Na jednom z polí se v důsledku erose ukázala na povrchu hlína: pole dostalo nestejnou barvu. Žáci udělali opatření, aby zabránili další erosi. Nemohli se však tím uspokojit. Pole se jim zdálo zkažené, protože ztratilo 483

v. A. SUCHOMLINSKIJ

nejen část své plodnosti, ale i krásy. »Nebude se možno na pole ani podívat, jak budou rostliny nehezké,« hovořily děti. Začal boj nejen za plodnost, ale i krásu půdy. Žáci vozili deset dní zem a přikrývali hlinitý povrch. Pole nabylo svého původního vzhledu, lahodilo oku a budilo cit rozkoše. Byla na něm zaseta kukuřice. Za měsíc potom, když kukuřice vzešla, postihlo žáky nové zklamání: na místech pokrytých navezenou zemí, byly mladé rostliny mnohem větší a krásnější. Boj za krásné vý­ sledky práce vstoupil do nové fáze: žáci přihnojovali rostliny, zaostávající ve vzrůstu, a dosáhli toho, že řádky kukuřice se staly stejnoměrnými. Po­ stupně prováděli další práci: na nejméně úrodná místa pole naváželi zem. Žáci tak mysleli nejeh na krásu současné, ale i budoucí práce. Charakteristickou zvláštností práce dospívajících chlapců a dívek, kteří v dětství přivykli k estetické stránce zemědělské práce, je snaha pečovat o půdu a osevy tak, aby nebylo plevele, aby rostliny měly volný prostor pro svůj růst. Pro žáky spočívá estetická stránka obdělávání půdy v tom, že nedopustí, aby se plevele objevily. Na školním statku se stalo tradicí: hned po dešti provádět pečlivé pozorování pole ležícího bez* osevu, pozor­ ně sledovat růst plevele a obdělat pole tak, aby byly zničeny všechny plevele. Z takového pole, kde se po obdělání neobjevila ani jedna rostlina ' plevele, měli žáci radost a prožívali takový cit jako při vnímání vzrušu­ jícího obrazu krajiny nebo dokonalé tvůrčí práce lidské ruky a rozumu. Čím je vyšší obecná kultura žáků 15—171etých, pracujících ve školním statku, tím jsou i vyšší jejich požadavky na estetickou stránku práce, tím více dokonalosti a mistrovství vkládají do pracovního procesu, aby pro­ žívali estetické city. Chlapci a děvčata se stávají velmi náročnými na obsah pracovního procesu a nesmiřitelnými k primitivismu, nepřesnosti a neukázněnosti. Při správné výchově v podmínkách různotvárné práce, estetické hodnoty a náplně všech jejích forem v době dětství, snaží se chlapci a děvčata v každé práci, byť byla docela všední a nepřitažlivá, uspokojovat své estetické potřeby. To je, řečeno jejich slovy, »otázka života a smrti« (výraz byl vzat ze zápisu v deníku 171etého děvčete, pra­ cujícího na živočišné farmě); »na kráse nebo šedivosti, chudobě, ubohosti práce závisí, jestli budu žít bohatým, obsažným duchovním životem, anebo budu živořit, vydělávat si na kousek chleba, abych se najedl do přecpání a ležel sytý a spokojený se sebou« (z řeči 161etého Leonida L., pracujícího ve skupině pro vysokou sklizeň kukuřice, na večeru věnovaném budoucí práci). Když se hoši a děvčata připravovali k setí obilních nebo technic­ kých kultur (máme na mysli ty chlapce a děvčata, kteří vyrůstali od dět­ ství v atmosféře esteticky zabarvené práce), velmi pečlivě vybírali obilí na osev. Nejednou je několikrát čistili na stroji, aby získali největší mož­ nou stejnoměrnost a krásu kultury. 1 v celku nepříjemná práce, jako je příprava granul (hrudek) ze směsi přirozeného a umělého hnojivá,'byla jimi vykonávána s určitými estetickými požadavky. Nejlépe a nejdokonaleji snaží se chlapci a děvčata vykonat ty pracovní úkony a operace, na kterých závisí dobrý průběh a úspěch celé etapy, periody práce nebo dokonce úspěch celého pracovního úkolu. Vedle pří­ pravy osevu je to příprava půdy k setí, samo setí a péče o půdu po něm, konečně sklizeň úrody. Tak v době setí dosahují chlapci a děvčata nejen 484

u s p o k o jo v a n í e s t e t ic k ý c h p o t ř e b v p r o c e s u

PRACE

příslušné hloubky, ale i pravidelnosti a krásy řádků, rovnoměrného za­ hrnutí semene půdou. Vážné pozornosti zaslouží to, že estetická stránka, krása výrobní práce v době dospívání je určována do značné míry estetickou dokonalostí, mis­ trovstvím, krásou Tuční práce, konané v době dětství. Cím větší dokona­ losti a mistrovství dosahuje žák v ručních pracích, čím hlubší jsou jeho city, prožívané v této práci, tím více se snaží uspokojovat své estetické potřeby ve skutečné výrobní práci spojováním práce strojů a rukou. V krásné, esteticky hodnotné práci mají velký význam jemné, mistrovské pracovní operace, uskutečňované rukama. Díky těmto operacím naučí se žáci ovládat dokonale stroje, v nichž vidí pracovník krásu promyšlené tvůrčí práce, bez které není možný normální duchovní život. Chlapci a děvčata vidí uspokojování svých estetických potřeb v tom, že rukama jako by pomáhali tomu, co uskutečňují síly přírody, a to jak ve stroji, tak v rostlině, ve vývoji plodu, živočicha. Čím více možností nachází žák pro uplatnění těchto tvůrčích, promyšlených úsilí rukou, tím více estetického uspokojení mu poskytuje péče o rostliny, řízení stroje. Chlapci a děvčata, kteří prošli od dětství obdobím esteticky hodnotné, krásné práce, se snaží v největší možné míře využít dovedností rukou i tam, kde by se zdálo, že je možno se omezit na práci strojů. Tak je neuspokojuje možnost vybrat klasy kukuřice se semeny z hromady, sklizené mechanickým způsobem; starostlivě vybírají rukama největší a nejzralejší klasy a opatrně je chrání ve zvláštní místnosti, připravené zvlášť k tomu účelu. Po mechanickém obdělání řádků kukuřice a slunečnice upravují každou rostlinu rukama, odstraňují zbytečné výhonky a vyrovnávají řádky. V této drahocenné vlastnosti pracovníka se organicky spojuje mistrovství s krásou práce. Analysa tvůrčí práce mladých rolníků svědčí o tom, že je třeba tuto vlast­ nost všemožně rozvíjet. Žáci, kteří našli své sklony k práci, spojené s technikou, mechanismy, stroji, nacházejí uspokojování svých estetických potřeb také v mistrovství, jehož zdrojem je spojení fyzického a rozumového úsilí v práci rukou. Od prvních dnů pobytu ve škole je dítě vedeno k tomu, aby vytvářelo krásné předměty. Toto pravidlo pracovní výchovy je i podmínkou bohatého a plno­ krevného duchovního života pracovníka. Zhotovování nejrůznějších vý­ robků z kovu a ze dřeva během mladšího školního věku je především čin­ ností, která přispívá k upevnění představy o estetické stránce práce, o její kráse. Jestliže dělají děti např. vodní nebo větrné mlýnky, domečky, parní turbiny, zemědělské stroje, dosahují jemnosti a vkusu při zpracování kaž­ dého detailu, souměrnosti a harmoničnosti celého výrobku. Cím závažnější jsou estetická kritéria, která jsou žáci schopni uplatňo­ vat ve své práci, tím více se snaží přiblížit výsledky své práce předmětům, vyráběným dospělými. V pravdivém a skutečném vidí ideál krásy. Touto snahou o ideál krásy je třeba především vysvětlovat tu vytrvalost a hou­ ževnatost, s kterou děti, zejména středního školního věku, se snaží ovlád­ nout dovednosti a návyky opravdové práce, na soustruhu, vrtačce, řízení spalovacího motoru, v elektrárně atd. Díky hromadící se zkušenosti z esteticky hodnotné práce, kterou získá­ vají žáci už v mladším školním věku, nacházejí už ve 12 až 14 letech 485

v. A. SUCHOMLINSKIJ

uspokojení svých estetických potřeb ve zhotovování takových předmětů, jako' jsou radiopřijímače a pracující modely elektromotorů, zámečnické nástroje a pod. Každým rokem prožívají práci s kovem víc a více jako zajímavou, krásnou práci. Je charakteristické, že 15—171etí žáci se snaží zhotovit si doma vlastníma rukama všechny nástroje a dokonce i malé obráběcí stroje pro obrábění kovu a dřeva. Do těchto výrobků vkládají všechno své umění. Malé soustruhy a vrtačky, klíče, žerďová kružítka, zhotovená vlastníma rukama, jsou předmětem hrdosti žáků. V době staršího školního věku obohacují žáci svůj duševní život vědomě tím, že konají práci, jejímž výlučným cílem je uspokojování estetických potřeb. Je to práce, jejímž cílem není vytváření materiálních hodnot pro společnost a zabezpečení nutných prostředků k existenci, ale práce, podle vyjádření chlapců a děvčat, »pro duši, pro oddech«. Kromě pěstování ovocných stromů, o kterém jsme už pojednali, má velkou úlohu v této práci práce s kovem a se dřevem. Velké pozornosti zaslouží ten fakt, že práce, estetická co do obsahu, dovedností a návyků, se ve velké většině případů ostře odlišuje od těch hlavních forem výrobní práce, kterou konají žáci ve školním hospodářství (pěstování obilních i technických kultur, péče ó zvířectvo, řízení zemědělských strojů apod.). Tak žáci, kteří pro­ jevují sklon k rostlinné nebo k živočišné výrobě, mají požitek z práce, spojené s obráběním kovu, se zhotovováním radiopřijímačů, pracujících modelů strojů a mechanismů, nástrojů. Žákům, jejichž výrobní práce je více spojena s technikou, dává největší estetické uspokojení pěstování ovocných a okrasných stromů, péče o květiny, pokusy spojené s pěsto­ váním obilních a technických kultur. Není pochyby, že krása práce, její estetické zabarvení a náplň se otvírají nejvýraznějl člověku tehdy, jestliže přechází od jedné činnosti k druhé, díky změnám, k nimž dochází přímo v charakteru pracovního procesu. Svědčí o tom vedle bezprostředního pozorování pracovního procesu žáků také výroky chlapců a děvčat. Jedno­ myslně zdůrazňují organickou potřebu, nutnost práce »pro sebe, pro duši«, která se odlišuje od činnosti, konané ve výrobě. »Zamiloval jsem si práci v rostlinné výrobě,« vypravuje 171etý Michail V. »Avšak jakkoliv hluboká je radost, kterou přináší úspěchy v této práci, sama přece jen nedostačuje. Když odpočíváš po práci, cítíš, že se ti něčeho nedostává, vzniká snaha po jiné práci. Pro mě byla takovou prací elektrotechnika a elektrosvařování. Po tři měsíce jsem si dělal generátor pro svou malou větrnou elektrárničku. Nyní si dělám malý transformátor. Tato práce je pro mě od­ počinkem.« Tak se rozmanitá práce stává nejen faktorem zvyšování úrovně pracov­ ního mistrovství, tvůrčích schopností člověka, ale i činitelem v uspokojo­ vání jeho estetických zájmů a potřeb. Potřeba žít plným, bohatým a obsažným duševním životem je jednou z hlavních rysů všestranně rozvitého člověka. V duchovním bohatství pra­ cujícího člověka hraje důležitou úlohu uspokojování estetických potřeb. Jejich stálé rozvíjení a prohlubování. Důležitým výchovným úkolem školy proto je, aby tato stránka duševního života nebyla odervána od života, ale naopak aby do něho hluboce pronikala a byla v něm zakotvena. Pro­ žívání krásy práce dává člověku nejen jasnou radost, ale i víru ve vlastní 486

u s p o k o jo v a n í e s t e t ic k ý c h

POTREB v PROCESU PRACE

síly, napomáhá utváření mravní odhodlanosti k životu dělníka a rolníka. Prožívání krásy práce odhaluje pracovníkovi smysl a cíl života a současně upevňuje v jeho nitru cit vlastní důstojnosti jako nejdůležitější rys mravní tvářnosti člověka komunistické společnosti. z originálu yAOB.ieTBopeHHe e.cxeTMMecKHX noTpeÓHOCTeři b npou,ece xpy^a zaslaného redakci přeložil J. Kojzar B. A. CyXOMJIMHCKMU

y^oBJíeiBopeHMC 3CTeTW4ecKMx lanpocoB b npoi^ecce xpy^a B CT üTbe o 6 o 6maK)TCH p e s y j i b T a r b i MCCJieAOsaHMH scT eT M H ecK O íí C T opoH bí T p yA O B o ii

fleH T ejib iio cT M

ROcnMTaHHMKOB

0 6 m e 06 p a 30n a T e jiL H 0íi

iiiK O Jibi.

M ccjieA O B an M H

iipM B O flH T K B b iB O A y , ^T O 'jCTGTMHecKMe H yB C T B a, n e p e jK M B a c M b ie B n p o u e c c e T p y ^ a , lipCACTaBJIHHDT C050Ít BaJKHeMUIM M 0JIGM6HT H paBCT BG H H O rO KaMBCTBa — TpyAOJIKDÓMH. "^iToGbi BO cnM T aT b n o A JiM H H o e T p yA O Jiio Ó M e, n a f l o n a n o jiH M T b a g t c t b o m O T p o n ecT B O BOCnWTaHHMKOB K paC M B blM , 3CTeTMHeCKM H a C b ím e H H b lM T pyflO M . O C 0 3 H a H M e M n e p e ^ M B a i i M e M a c T e p c T B a , c o B e p iu e n c T B a , K p a c o T b i T p y ^ O B o r o n p o u e c c a c n o c o 6 c T B y e T ycM JieH M K ) n p M T H raT eJibH O M TMHCcKoe

H a c jia H ífle H w e

y n e ó n o - o n b iT H o r o

CMJibT T p y ^ a .

T py^a,

ynacT K a,

H3

Ilp M e M b i

nocT enenno K aÔHneT a

K pac w B oro ,

A O C T a B jíH io m e r o

nepenocTHTCH c KpoxoTHbix

tk v lb o P i r ip n p o A b i

b

n o jie ,

b

scre -

rpn^oK

yneÓH O-npo-

M3B 0ACTBeHH 0e X03HM CTB0, Tfle T p y^H T C H CT apU IW e U IKOJIbHM KM . 3 cT eT PiH ecK aH n a c b ím e H H O C T b , n 0 .nH0 q e H H 0 CTb T p y ^ a b r o ^ b i O T p o n e c T B a m i o h o c t m

HBJ1H6TCH OAHMM M3 ijiaB H bix ycjiOBMM Toro, HTOĎbi Tpyfl C T aji o p ra H M H e c K O M n oT p eó HOCTbK)

n e jio B e n e c K o r o

o p r a H H 3 M a.

V. A. Suchomlinski]

Satisfaction of Aaesthetic Needs in Process of Work

In this article the author generalizes the results of research into the aesthetic aspect of the v\/orking activities of pupils of the General Educational School. The research leads to the conclusion that aesthetic sensations experienced in process of v^ork are the most important element of the love of work as a moral quality. In order to instill real love of work into the children, it is necessary to fill the pupils’ childhood and adolescence with beautiful, aestetically satiated work. The realization of the mastery, perfection and beauty of the working process greatly enhances the the attractive force of work. Forms of that sort of work which gives pleasure and joy are gradually transferred from a small school plot of land and from the cabinet of living nature into the fields and productive work, in which the older pupils take part. Real and aesthetically full work in the period of childhood and adolescence is one of the essential conditions for work to become the organic necessity of nlan.

487