VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
OVLÁDÁNÍ ELEKTROMOTORU ZDVIŽNÉ RAMPY
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR`S THESIS
AUTOR PRÁCE AUTHOR
BRNO 2015
PAVEL ŠPÁT
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
OVLÁDÁNÍ ELEKTROMOTORU ZDVIŽNÉ RAMPY CONTROL UNIT OF THE HOISTING RAMP
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR`S THESIS
AUTOR PRÁCE
PAVEL ŠPÁT
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2015
Ing. RADIM ČÍŽ, Ph.D.
Anotace Tato práce se zabývá návrhem ovládání stejnosměrného elektromotoru pro zdvižnou rampu, který je napájen 12voltovou autobaterií. Je zde popsán výběr řídícího prvku, kde je porovnána vhodnost využití mikrokontroléru a integrovaných logických obvodů pro toto zapojení. Dále práce popisuje výběr senzorů pro snímání polohy rampy, kde jsou porovnávány mechanické spínače, optické snímače a Hallovy sondy. Další část práce se zabývá praktickým návrhem ovládání. Jsou v ní popsány jednotlivé bloky zařízení a jejich funkce. Výsledkem práce je funkční prototyp. V příloze jsou přiloženy schémata, návrhy DPS a plány rozmístění součástek celého zařízení.
Klíčová slova Ovládání DC motoru, Logický integrovaný obvod, Hallova sonda, Zpoždění po zapnutí
Abstract This work deals with the design of DC motor control for a hoisting platform which is supplied by the 12 V battery. The selection of control element is described here where suitability of a microcontroler usage and integrated logical circuits for this connection are compared
for suitability. It also describes
selection of sensors for sensing position of the hoisting platform where the mechanical switches, optical sensors and Hall probe are compared. This work also deals with the practical design of control. Each block of equipment and its function is described in this work. The functional prototype is the result of this work. The schematics, DPS proposal and plans of parts placement of the whole equipment are in the enclosure.
Keywords DC motor control, LogicICs, Hallprobe, Power-on delay
ŠPÁT, P. Ovládání elektromotoru zdvižné rampy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2015. 36 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Radim Číž, Ph.D..
Prohlášení Prohlašuji, že svou semestrální práci na téma „Ovládání elektromotoru zdvižné rampy“ jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího semestrální práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené semestrální práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této semestrální práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a/nebo majetkových a jsem si plně vědom následku porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona c. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonu (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. díl 4 Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. V Brně dne 29.5.2015
………….............................. podpis autora
Poděkování Děkuji vedoucímu práce Ing. Radimovi Čížovi, Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Výzkum popsaný v této bakalářské práci byl realizovaný v laboratořích podpořených projektem Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX); registrační číslo CZ.1.05/2.1.00/03.0072, operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V Brně dne 29.5.2015
............................................ Podpis autora
Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 9 1
Teoretická část .................................................................................................................... 10 1.1
Popis stávajícího a navrhovaného řešení .................................................................... 10
1.2
Výběr řídícího prvku .................................................................................................... 12
1.2.1
Mikrokontrolér .................................................................................................... 12
1.2.2
Integrované logické obvody ................................................................................ 12
1.2.3
Porovnání ............................................................................................................ 13
1.3
2
1.3.1
Mechanické spínače ............................................................................................ 13
1.3.2
Optické snímače .................................................................................................. 13
1.3.3
Hallovy sondy ...................................................................................................... 14
1.3.4
Porovnání ............................................................................................................ 15
Praktické řešení ................................................................................................................... 16 2.1
Popis funkce jednotlivých bloků a komponent ........................................................... 16
2.1.1
Napájení .............................................................................................................. 16
2.1.2
Dorazy ................................................................................................................. 16
2.1.3
Ovládání .............................................................................................................. 17
2.1.4
Logické IO ............................................................................................................ 17
2.1.5
Zpoždění .............................................................................................................. 18
2.1.6
Senzory ................................................................................................................ 20
2.1.7
H-můstek ............................................................................................................. 21
2.2 3
Výběr snímačů ............................................................................................................. 13
Konstrukce .................................................................................................................. 21
Závěr.................................................................................................................................... 22
Seznam použité literatury ........................................................................................................... 23 Seznam zkratek, veličin a symbolů.............................................................................................. 25 Seznam příloh.............................................................................................................................. 26
Seznam obrázků Obr. 1.1: Rampa v poloze 1 ......................................................................................................... 11 Obr. 1.2: Rampav poloze 2 .......................................................................................................... 11 Obr. 1.3: Rampa v poloze 3 ......................................................................................................... 12 Obr. 1.4: Optická závora.............................................................................................................. 14 Obr. 1.5: Reflexní optočlen ......................................................................................................... 14 Obr. 1.6: Hallův jev ...................................................................................................................... 15 Obr. 2.1: Blokové schéma ........................................................................................................... 16 Obr. 2.2: Schéma odpojení napájení ........................................................................................... 17 Obr. 2.3: Zapojení logických hradel............................................................................................. 18 Obr. 2.4: Zapojení IO 555 jako zpoždění po zapnutí ................................................................... 19 Obr. 2.5: Spínací charakteristika IO TLE4905L ............................................................................ 20 Obr. 2.6: Zapojení relé jako H-můstek ........................................................................................ 21
Úvod Cílem této práce je návrh a následné sestavení prototypu ovládání zdvižné rampy závěsného vleku. Rampa je upevněna na řetězu, který je přes převodovku poháněn elektromotorem o výkonu 500 W napájeným z 12voltové baterie. Navržené ovládání by mělo být obsluhováno pomocí dvou tlačítek. Jedním by se měl motor uvádět do dopředného chodu a druhým do chodu zpětného. Motor by měl zapnout po stisku a následném přidržení příslušného tlačítka a zastavit po dosáhnutí jedné ze tří předem definovaných pozic nebo po uvolnění tlačítka. Součástí zařízení by měla také být ochrana motoru pomocí dorazů, které zastaví přívod energie v případě selhání a dojetí rampy do krajních pozic. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na tři úseky. První se zabývá současným a navrhovaným řešením, druhý úsek je věnován výběru řídícího prvku a třetí vhodným senzorům. V praktické části je popsána funkce zařízení po jednotlivých blocích a vybrané hlavní komponenty. Dále je v ní popsána mechanická konstrukce vyrobeného prototypu.
9
1 Teoretická část 1.1
Popis stávajícího a navrhovaného řešení
Nyní je ovládání rampy řešeno poměrně jednoduchým způsobem. Stiskem a držením prvního tlačítka je přivedeno na motor napětí z autobaterie a stiskem druhého tlačítka je přivedeno napětí v opačné polaritě, což má za následek, že rampa jede jedním nebo druhým směrem. Tento způsob řešení se však ukázal jako nevhodný hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že aby rampa dosáhla požadované pozice, musí se „doťukávat“ na několikrát a druhý důvod se týká ochrany motoru. Pokud rampa dojede do krajní pozice a obsluha stále drží tlačítko v sepnutém stavu, motor je stále v běhu, avšak mechanická konstrukce nedovolí dalšímu otáčení a tím může dojít k poškození motoru. Navrhované řešení by mělo zachovat ovládání pomocí dvou tlačítek a odstranit nedostatky stávajícího řešení. To znamená, že by se rampa měla automaticky zastavit v požadovaných polohách znázorněných na obrázcích 1.1, 1.2 a 1.3 s tím, že by nemělo být možné dalšího posunu směrem dolů v případě polohy 1 a posunu směrem nahoru v případě polohy 3. Kdyby však došlo k selhání a k dalšímu posunu, mělo by mít nové řešení pojistný mechanismus. Ke splnění těchto cílů, je zapotřebí, zvolit správný řídící prvek a senzory snímající pozici rampy.
10
Obr. 1.1: Rampa v poloze 1
Obr. 1.2: Rampa v poloze 2
11
Obr. 1.3: Rampa v poloze 3
1.2
Výběr řídícího prvku
Nejprve je nutné vybrat řídící prvek celého zapojení. V tomto případě se nabízí mikrokontrolér nebo integrované logické obvody. 1.2.1 Mikrokontrolér Mikrokontrolér je integrovaný obvod obsahující procesor, operační paměť, paměť programu, oscilátor, vstupní/výstupní rozhraní a případně další periferie. Lze jej naprogramovat, aby v elektronickém zapojení prováděl určitou úlohu. Mezi nejrozšířenější patří mikrokontroléry PIC od firmy Microchipa AVR od firmy Atmel. Pro toto zapojení by byl vhodný například mikrokontrolér ATTINY25 od Atmelu. 1.2.2 Integrované logické obvody Integrované logické obvody jsou
logická
hradla
realizovaná
pomocí
elektronických součástek. Každé logické hradlo odpovídá některé z logických funkcí (AND, NAND, OR, NOR, XOR, XNOR, NOT). Hradla můžou mít jeden nebo i více vstupů a vždy jen jeden výstup. Hodnota na výstupu je dána funkcí vstupních hodnot.[1]
12
𝑦 = 𝑓(𝑥1 , 𝑥2 , … , 𝑥𝑛 )
(1.1)
Toto zapojení lze zkonstruovat například pomocí vhodné kombinace IO obsahujících hradla AND a NOT. 1.2.3 Porovnání Výhodou mikrokontroléru je jednodušší zapojení, možnost budoucího rozšíření nebo upravení změnou programu bez nutnosti změny celého zapojení. Hlavní výhoda mikrokontroléru je v tomto případě i jeho nevýhodou, protože je potřeba speciální software a programátor. Zatímco logické obvody stačí pouze zapojit, což je jednodušší pro výrobu. Logické obvody disponují také nižší cenou, která se však zvýší o cenu dalších součástek v důsledku složitějšího zapojení. Z porovnání nevychází ani jedna z variant výrazně lépe, pro toto zapojení však byly vybrány logické obvody s ohledem na jednodušší výrobu.
1.3
Výběr snímačů
Dalším krokem je výběr vhodného snímače polohy. Vybírat, je možné z mechanických spínačů, optických snímačů a Hallových sond. 1.3.1 Mechanické spínače Jejich hlavní výhodou je jednoduchost. Při sepnutí dojde k rozpojení/spojení elektrického obvodu. Nevýhodou pak je možnost nechtěného sepnutí nebo naopak nemožnosti sepnout při vniknutí cizího tělesa nebo nečistot do prostor spínače. Mají také poměrně krátkou životnost cca 10 000 cyklů. 1.3.2 Optické snímače U optických snímačů je na výběr mezi optickou závorou a reflexním optočlenem. U optické závory dopadá infračervený paprsek ze zářiče na detektor, jak je patrné na obrázku 1.4 a detektor zaznamenává jeho přerušení.
13
Obr. 1.4: Optická závora
Reflexní optočlen vysílá infračervené záření do prostoru, a pokud dojde k odrazu od reflexní plochy umístěné v optimální vzdálenosti, detektor ho zaznamená.
Obr. 1.5: Reflexní optočlen
Jak se ukázalo při testování, nevýhodou obou druhů optických senzorů je jejich citlivost na přímé světlo a otevřený oheň. Dále je zde riziko selhání při znečištění snímače nebo vysílače provozními kapalinami a atmosférickým prachem. 1.3.3 Hallovy sondy Pracují na principu Hallova jevu, kdy polovodičová destička, kterou protéká proud, je vložena do magnetického pole, které je kolmé k protékajícímu proudu. V tomto případě jsou protékající elektrony vychylovány vlivem magnetického pole k jedné straně destičky a v důsledku toho dochází ke změně rozložení náboje, díky čemuž je na jedné straně destičky jiný potenciál než na straně druhé a můžeme na nich měřit Hallovo napětí UH.[4]
14
𝑈𝐻 =
𝑅𝐻 ·𝐼 ·𝐵 𝑑 𝐶
[V ; m3 ⁄As , m, A, T]
(1.2)
Kde je RH Hallův činitel, d tloušťka polovodiče, IC procházející proud a B indukce magnetického pole. Síla, která vychyluje elektrony se nazývá Lorenzova síla. 𝐹 = 𝑄 · (𝑣 · 𝐵)
[N ; C, m⁄s , T ]
(1.3)
Kde je Q elektrický náboj, v rychlost elektronů a B indukce.[5]
Obr. 1.6: Hallův jev
Nevýhodou Hallovy sondy je možnost snímání náhodně zmagnetizovaných předmětů. 1.3.4 Porovnání Po porovnání nastíněných možností a důsledného zvážení všech kladů a záporů byly pro snímání pozic rampy vybrány Hallovy sondy. Jelikož na konstrukci rampy byl použit hliník, nemělo by zde dojít k falešnému snímání, například zmagnetizované ocelové konstrukce. Jako jistící snímače krajních pozic byly vybrány mechanické spínače. 15
2 Praktické řešení 2.1
Popis funkce jednotlivých bloků a komponent
Celé zařízení se skládá z osmi bloků vizobrázek 2.1.
Obr. 2.1: Blokové schéma
Komponenty byly vybírány s ohledem na co nejjednodušší výrobu, napájecí napětí a provozní teplotu, jelikož zařízení bude vystaveno venkovním teplotám, které se ve střední a západní Evropě pohybují cca mezi -20 °C až 30°C. 2.1.1 Napájení Zařízení je napájeno z 12voltové autobaterie a na vstupu je vybaveno ochranou proti přepólování. 2.1.2 Dorazy Napájení je vedeno přes rozpínací relé, které v případě sepnutí dorazu, v podobě mechanického mikrospínače, zastaví přívod napájecího napětí. Viz obr. 2.2.
16
Obr. 2.2: Schéma odpojení napájení
2.1.3 Ovládání K ovládání zařízení slouží dvojce tlačítek ON-OFF. 2.1.4 Logické IO Zde dochází ke zpracování a vyhodnocení signálů od tlačítek a senzorů. Pokud je stisknuté tlačítko 1 (log.0), měla by být na výstupu spínajícím jeden z tranzistorů NPN ovládaní H-můstku logická 1. Pokud je stisknuté tlačítko 2 (log.0), měla by být logická 1 na výstupu spínajícím druhý tranzistor NPN ovládání H-můstku. A to do té doby dokud nesepne jeden ze senzorů (log. 0), v tom případě by se na obou výstupech měla objevit logická 0. Při sepnutém senzoru (log.0) v poloze 1 a tlačítku 2 (log.0) by se na jednom výstupu měla objevit log. 1. V případě sepnutí tlačítka 1 a sepnutém senzoru 3 by měla být log. 1 na druhém výstupu. Stisknutí kteréhokoli tlačítka (log. 0), by také mělo přivést úroveň log. 1 na výstup pro zpoždění. Tyto požadavky splňuje zapojení na obrázku 2.3, kde je také patrné, že výstupy z invertoru směrem ke zpoždění jsou ošetřeny usměrňovacími diodami, aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňování dále zpracovávaného signálu. Pro praktickou realizaci byly vybrány IO CD4073B a CD4069UB, tabulky 2.1 a 2.2 udávají jejich technické parametry.
17
Obr. 2.3: Zapojení logických hradel
Tab. 2.1: Technické parametry IO CD4073B [6]
Technologie Hradla typu Počet hradel Napájecí napětí Provozní teplota Pouzdro
CMOS AND 3 x 3-vstupové 3..18 V -55..125 °C DIP 14
Tab. 2.2: Technické parametry IO CD4069UB[7]
Technologie Hradla typu Počet hradel Napájecí napětí Provozní teplota Pouzdro
CMOS NOT 6 3..18 V -55..125 °C DIP 14
2.1.5 Zpoždění V případě, že rampa dojede do prostřední pozice, kde ji detekuje senzor a zastaví se motor, je potřeba pro umožnění dalšího spuštění motoru nastavit zpoždění zapnutí senzoru, aby měla rampa dostatek času odjet mimo snímané pole. K tomuto byl využit integrovaný obvod 555, zapojený jako zpoždění po zapnutí. 18
Po vyhodnocení stisku tlačítka sepne IO 4069 a začne tento blok napájet. Po připojení napájecího napětí se na vstupech 2 a 6 vyskytuje napětí rovné napětí napájecímu. Postupem času se však nabíjí kondenzátor C1 a napětí na vstupech 2 a 6 klesá, po tom co toto napětí klesne ke třetině napětí napájecího. Tak se napětí na výstupu změní z 0 V na hodnotu napájecího napětí, což přes tranzistory NPN zapne čidla. Popis viz obr. 2.4. Čas zpoždění udává rovnice 2.1. Pro zapojení byly vybrány hodnoty C1= 100 uF a R1= 10 kΩ, čímž byl nastaven čas zpoždění na 1 sekundu.[8] 𝑡 = 𝑅1 · 𝐶1 [s ; Ω, F]
(2.1)
Obr. 2.4: Zapojení IO 555 jako zpoždění po zapnutí
Integrovaný obvod 555 byl použit v modifikaci CM555IPA, která nejvíce vyhovovala požadavkům na napájecí napětí a provozní teplotu. Technické parametry obsahuje tabulka 2.3.
19
Tab. 2.3: Technické parametry IO CM555IPA[9]
Typ Napájení Výstupní proud Provozní teplota Pouzdro
CMOS 2..18 V 100 mA -25..85 °C DIP8
2.1.6 Senzory Jak bylo uvedeno v části 1.3.4, ke snímání pozice rampy byly vybrány Hallovy sondy,
konkrétně
senzoryTLE4095L,
které
jsou
vyvedeny
do
oblasti
mechanismu rampy. Senzor TLE4095Ldetekuje stejnosměrné magnetické pole. Senzor má digitální výstup realizovaný Schmittovým klopným obvodem a výstupním tranzistorem s otevřeným kolektorem, tudíž je na výstupu logická 1 při nízké magnetické indukci a logická 0 při indukci vysoké viz obr. 2.5. K sepnutí dojde při zaznamenání magnetické indukce BOP=7-18 mT a k rozepnutí při indukci BRP= 5-16 mT. Senzor také odpovídá teplotním požadavkům, neboť v teplotách od -40 °C do 150 °C se hranice spínání liší jen o cca 2 mT[10].
Obr. 2.5: Spínací charakteristika IO TLE4905L [10]
20
2.1.7 H-můstek Tento blok slouží k zapínání motoru. Je sestaven ze 2 přepínacích relé, které jsou spínány přes tranzistory NPN obvodem IO 4082. Jestliže jsou obě relé rozepnuta, jsou oba vývody motoru připojeny k zemi a motor je zabržděný. Sepne-li relé K1 a relé K2 zůstane vypnuté nebo opačně, je jeden vývod motoru připojen na 12 V a druhý je připojen k zemi, v tomto případě se motor otáčí jedním nebo druhým směrem. V případě sepnutí obou relé současně, zůstává motor zabržděn. [11] Popis funkce viz obr 2.6.
Obr. 2.6: Zapojení relé jako H-můstek
2.2
Konstrukce
Prototyp zařízení je zhotoven z několika částí. První částí je ovládání, v kterém je zabudována hlavní deska. Toto ovládání je pomocí konektoru DIN 8P připojeno k druhé části, kterou je rozvodová skříňka, která kromě rozvodné DPS obsahuje také spínací a rozpínací relé. Z této skříňky je vyvedena kabeláž k autobaterii, motoru, dorazům a čidlům. Schémata, návrhy DPS a rozmístění součástek všech částí jsou umístěny v příloze A. Fotodokumentace celého zařízení jev na příloze B.
21
3 Závěr V bakalářské práci byl navržen, sestrojena následně zprovozněn prototyp zařízení, které bylo testováno na zkušebním přípravku. Při testování se až na počáteční potíže s malou indukcí snímaného magnetu nevyskytly žádné problémy. Dále bylo zařízení usazeno do odolných hliníkových krabiček sestrojených na míru. Vzhledem k nepříznivému vývinu situace, nemohlo být zařízení namontováno a otestováno přímo na závěsném vozíku, pro které bylo projektováno.
22
Seznam použité literatury [1] ANTOŠOVÁ, Marcela; VRATISLAV, Davídek. Číslicovátechnika.1. vydání. České Budějovice : KOPP, 2003. 286 s. ISBN 80-7232-207-9 [2] MATOUŠEK, David. Číslicová technika – základy konstruktérské praxe. 1. vydání. Praha : BEN, 2002. 207 s. ISBN 80-7300-025-3 [3] Unipolární logické obvody CMOS. [online]. 2014.04.12 [cit. 2014-1209].Dostupné z:
[4]FROHN, M.; OBERTHÜR, W.; SIEDLER, H.-J.; WIEMER, M.; ZASTROW, P. Elektronika – polovodičové součástky a základní zapojení. Praha: BEN – technická literatura,2006. 480 pages. ISBN 80-7300-123-3. [5] VOJÁČEK, Antonín. Magnetické senzory s Hallovým efektem – 1.Princip.[online]. 2007.11.23 [cit. 2015-03-10].Dostupné z:
[6] TEXAS INSTRUMENTS. CD4073Bdatasheet. [online]. 2003.09.- [cit. 201504-08]. Dostupné z: < http://html.alldatasheet.com/htmlpdf/26888/TI/CD4073B/21/1/CD4073B.html > [7] TEXAS INSTRUMENTS. CD4069UB datasheet. [online]. 2003.09.- [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: < http://www.ti.com/lit/ds/symlink/cd4069ub.pdf> [8] STŘÍTESKÝ, Luboš. Různá obvyklá i neobvyklá zapojení s časovačem 555. [online]. [cit. 2015-12-11] Dostupné z: [9] INTERSIL. ICM7555, ICM7556 datasheet.[online]. 2002.11.- [cit. 2015-0511] Dostupné z: [10] SIEMENS. TLE4905L datasheet.[onilne]. 1997.09.01 [cit.2015-03-11] Dostupné z: 23
[11] JRT. Robotem sem, robotem tam. [online]. 2011.10.19 [cit. 2015-03-12] Dostupné z:
24
Seznam zkratek, veličin a symbolů Zkratka
Anglický význam
Český význam
AND
Logic AND functions
logický součin
B
Induction
indukce
C
Capacity
kapacita
CMOS
ComplementaryMetal-Oxide-
technologie kov-oxid-polovodič
Semiconductor DPS
Printedcircuitboard
deska plošných spojů
F
Force
síla
GND
Ground
zemnění
IO
integrovaný obvod
log.
Logic
logická
NOT
Invert
negace
R
Resistance
odpor
t
Time
čas
U
Voltage
napětí
25
Seznam příloh A
B
C
Návrh zařízení A.1
Schéma hlavní desky
A.2
Rozmístění součástek hlavní desky
A.3
DPS hlavní desky
A.4
Schéma rozvodů
A.5
Rozmístění součástek rozvodů
A.6
DPS rozvodů
A.7
Schémačidla
A.8
Rozmístění součástek čidla
A.9
DPS čidla
Fotodokumentace B.1
Hlavní deska
B.2
Čidlo
B.3
Rozvody
B.4
Test zařízení
Seznam součástek C.1
Hlavní deska
C.2
Čidlo
C.3
Rozvody
26
A
Návrh zařízení
A.1 Schéma hlavní desky
A.2 Rozmístění součástek hlavní desky
A.3 DPS hlavní desky
A.4 Schéma rozvodů
A.5 Rozmístění součástek rozvodů
A.6 DPS rozvodů
A.7 Schéma čidla
A.8 Rozmístění součástek čidla
A.9 DPS čidla
B
Fotodokumentace
B.1 Hlavní deska
B.2 Čidlo
B.3 Rozvody
B.4 Test zařízení
C
Seznam součástek
C.1 Hlavní deska Označení C1 C2-C5 C6 D1 D2-D4 D5 IO1 IO2 IO3 R1,R2 R3-R6 R7 T1-T3
Hodnota 1u 100n 100u BZW06 1N4007 1N4148 4069 4073 555 6k8 10k 0 BC337
Popis Elektrolytický kondenzátor Kondenzátor Elektrolytický kondenzátor Dioda Dioda Dioda Integrovaný obvod Integrovaný obvod Integrovaný obvod Rezistor Rezistor Rezistor Tranzistor
C.2 Čidlo Označení C1,C2 R1 IO1
Hodnota 4n7 1k2 TLE4905L
Popis Kondenzátor Rezistor Integrovaný obvod
Hodnota RELAUTO12v-30A RELEH700E12C
Popis Přepínací relé Rozpínací relé
C.3 Rozvody Označení REL1,REL2 REL3
