VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA CHEMICKÁ ÚSTAV CHEMIE A TECHNOLOGIE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ FACULTY OF CHEMISTRY INSTITUTE OF CHEMISTRY AND TECHNOLOGY OF ENVIRONMENTAL PROTECTION
EVAKUACE OSOB S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU Z VELKÝCH REZIDENČNÍCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE AUTHOR
BRNO 2009
MILAN MAREK
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA CHEMICKÁ ÚSTAV CHEMIE A TECHNOLOGIE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ FACULTY OF CHEMISTRY INSTITUTE OF CHEMISTRY AND TECHNOLOGY OF ENVIRONMENTAL PROTECTION
EVAKUACE OSOB S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU Z VELKÝCH REZIDENČNÍCH ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE EVACUATION OF DISABLED PERSONS FROM HIGHT BUILDINGS
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
MILAN MAREK
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2009
ING. JAN KYSELÁK
Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická Purkyňova 464/118, 61200 Brno 12
Zadání bakalářské práce Číslo bakalářské práce: Ústav: Student(ka): Studijní program: Studijní obor: Vedoucí bakalářské práce: Konzultanti bakalářské práce:
FCH-BAK0386/2008 Akademický rok: 2008/2009 Ústav chemie a technologie ochrany životního prostředí Milan Marek Ochrana obyvatelstva (B2825) Krizové řízení a ochrana obyvatelstva (2804R002) Ing. Jan Kyselák
Název bakalářské práce: Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Zadání bakalářské práce: 1. Literární rešerše na zadané téma a představení závažné problematiky objektové evakuace imobilních osob. 2. Provedení monitoringu vybraných rezidencí sociální péče a získání přehledu o současném stavu zabezpečení evakuace těchto objektů. 3. Přehledné zpracování získaných výsledků a jejich souhrnné zhodnocení
Termín odevzdání bakalářské práce: 29.5.2009 Bakalářská práce se odevzdává ve třech exemplářích na sekretariát ústavu a v elektronické formě vedoucímu bakalářské práce. Toto zadání je přílohou bakalářské práce.
----------------------Milan Marek Student(ka)
V Brně, dne 1.12.2008
----------------------Ing. Jan Kyselák Vedoucí práce
----------------------doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc. Ředitel ústavu ----------------------doc. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Děkan fakulty
ABSTRAKT Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
ABSTRACT In the introductory part the Bachelor´s thesis solves an evacuation of people complex, especially its inclusion in valid legislation of Czech Republic. Secondly, the categorization of incidents and means of separation of evacuation. Then, this work gradates to an evacuation of persons with reduced mobility, with a focus on social care sphere. The aim is to define an incident and all factors affecting the evacuation of persons and the identification of facilities of escape routes in buildings with residential care. In the last part of my work are described recent state solutions of people evacuation in social care institutions, based on monitoring made of selected residental care providers.
KLÍČOVÁ SLOVA Evakuace, evakuace osob, evakuační plán, imobilita, mobilita, evakuace budov, rezidenční zařízení, senior, sociální péče, úniková cesta.
KEYWORDS Evacuation, evacuation of people, evacuation plan, imobility, mobility, evacuation of the builiding, residential facilities, senior, social care, evacuation route.
3
MAREK, M. Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2009. 56 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Jan Kyselák.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a že všechny použité literární zdroje jsem správně a úplně citoval. Bakalářská práce je z hlediska obsahu majetkem Fakulty chemické VUT v Brně a může být využita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana FCH VUT.
............................................... podpis studenta
Poděkování: Velmi rád bych na tomto místě poděkoval svému vedoucímu Ing. Janu Kyselákovi za odborné vedení a konzultace v průběhu tvorby bakalářské práce.
4
OBSAH 1
ÚVOD ...........................................................................................................................7
2
VYMEZENÍ POJMU EVAKUACE .................................................................................8 2.1
3
4
5
Evakuace z pohledu právních a technických předpisů .........................................8
2.1.1
Oblast požární ochrany.................................................................................8
2.1.2
Oblast ochrany obyvatelstva.......................................................................12
2.1.3
Srovnání pojetí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva .............13
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI VYŽADUJÍCÍ EVAKUACI OSOB......................................14 3.1
Kategorizace mimořádných událostí...................................................................14
3.2
Mimořádné události, při nichž se předpokládá provedení evakuace ..................14
DĚLENÍ EVAKUACE ..................................................................................................15 4.1
Dělení z hlediska rozsahu opatření ....................................................................15
4.2
Dělení z hlediska doby trvání..............................................................................15
4.3
Dělení podle pojetí oblasti ..................................................................................16
4.4
Další možnosti dělení evakuace .........................................................................16
OBJEKTOVÁ EVAKUACE OSOB S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU .................18 5.1
Mimořádné událostí vyžadující objektovou evakuaci osob.................................18
5.1.1
Vnitřní ohrožení vyžadující požární evakuaci .............................................19
5.1.2
Vnější ohrožení vyžadující okamžitou evakuaci .........................................19
5.1.3
Vnější ohrožení vyžadující nucenou evakuaci ............................................19
5.1.4
Vnější ohrožení vyžadující setrvání osob v objektu ....................................19
5.2
Objektová evakuace – opuštění objektu.............................................................20
5.2.1
Faktory ovlivňující evakuaci osob při požárech ..........................................20
5.2.2
Doba evakuace osob ..................................................................................22
5.2.3
Faktory ovlivňující dobu evakuace od jejího vyhlášení do jejího zahájení..23
5.2.4
Faktory ovlivňující pohyb osob v předpokládané době evakuace...............25
5.2.5
Úniková cesta .............................................................................................29
5.2.6
Evakuační postupy......................................................................................33 5
5.2.7 5.3
6
Požární evakuační plán ..............................................................................34
Objektová evakuace – setrvání osob v objektu ..................................................35
5.3.1
Ukrytí před účinky nebezpečné chemické látky ..........................................35
5.3.2
Ukrytí před účinky radioaktivních látek .......................................................36
5.3.3
Ukrytí při ostatních mimořádných událostí..................................................37
PRAKTICKÁ ČÁST.....................................................................................................38 6.1
Monitoring vybraných rezidencí sociální péče ....................................................38
6.2
Výsledky a vyhodnocení monitoringu .................................................................39
6.2.1
Výsledky řízených rozhovorů ......................................................................42
6.2.2
Výsledky z prohlídek ...................................................................................43
6.3
Návrhy opatření ke zlepšení stavu .....................................................................50
7
ZÁVĚR........................................................................................................................52
8
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...............................................................................53
9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .............................................................................55
10 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................56
6
1
ÚVOD V ústavech sociální péče (dříve domovy důchodců) je zajišťována péče o starobní osoby,
o které se jejich příbuzní nemohou nebo nechtějí starat. Odpovědnost za jejich kvalitní život ve stáří, ale i bezpečí je tak předána do rukou zřizovatelů ústavu. Na jejich místě se jednou může ocitnout každý z nás, a tak je velmi žádoucí vědět, jakým způsobem je zajišťována bezpečnost těchto lidí. Již od samého počátku projektování a realizace stavby nebo přestavby objektu určenému právě pro péči o seniory je třeba mít na paměti hledisko jejich bezpečí při náhle vzniklé mimořádné události. Stavba tak musí splňovat nepřeberné množství právních norem, kterými stát garantuje jistou míru bezpečnosti. Je třeba vytvořit důmyslný únikový systém, který bude zajišťovat této cílové skupině osob s omezenou schopností pohybu a orientace ochranu jak při nebezpečích vznikajících uvnitř objektu, tak při situacích ohrožujících budovu zvenčí. Po spuštění provozu je sice jedním z nejdůležitějších úkolů této organizace soustavná péče o klienty, která svou náročností jistě zabírá spoustu času a úsilí všech pracovníků v ústavu, přesto by se na bezpečí osob nemělo zapomínat. Ověřování únikového systému, popř. jeho zdokonalování, dodržování všech právních předpisů, které jsou pro tuto oblast směrodatné, je tedy jistě správným krokem udržení bezpečného prostředí jak uživatelů sociální péče, tak i veškerého personálu v rezidenčním zařízení. Cílem této práce je především nastínit problematiku objektové evakuace osob z rezidenčního zařízení sociální péče a vystihnout nejdůležitější úskalí s tím spojené, jako je např. velké množství osob připoutaných na lůžko, a tedy odkázaných na pomoc zdravotnického personálu, osob neschopných vitálního pohybu díky stáří, tělesného nebo duševního handicapu.
7
2
VYMEZENÍ POJMU EVAKUACE Slovo evakuace pochází z latinského evacuatio a znamená vyprazdňování. Jinak je ale
evakuace souhrn organizačních a technických opatření zabezpečujících přemístění osob, zvířat a věcných prostředků v daném pořadí priority z míst ohrožených mimořádnou událostí na bezpečné místo s cílem předejít ztrátám na životech a hmotných prostředcích. Součástí evakuace je zabezpečení přechodného pobytu osob a jejich nouzové zásobování, pro zvířata ustájení a pro materiál uskladnění [1]. Evakuací osob se tedy rozumí nutný proces spočívající v rychlém opuštění ohrožených prostor v případě mimořádné události, který může zabránit ztrátám lidských životů nebo ohrožení zdraví. Míněny jsou všechny osoby v daných místech s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných a likvidačních pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost spojenou s řešením dané mimořádné události [2]. Evakuace nemůže a ani nesmí být nahodilý proces, vyžaduje důkladnou přípravu a naplánování. K jejímu provedení slouží evakuační plán. Existuje také povinnost stanovit, označit a udržovat únikové trasy a východy a další podmínky v souvislosti s právními normami týkající se požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Proto by měla každá organizace, a to zejména organizace typu velkého rezidenčního zařízení, být připravena na možnost náhlé evakuace všech ohrožených osob [3].
2.1
Evakuace z pohledu právních a technických předpisů
Evakuace osob je součástí přijímaných opatření při řešení mimořádných událostí. Je tedy problematikou úzce spojenou jak s požární ochranou, tak i s ochranou obyvatelstva. Z historických důvodů byla dlouhodobě evakuace osob vnímána jinak z pohledu požární ochrany než na úseku ochrany obyvatelstva. Důvodem je neúplné vymezení národními a technickými právními předpisy. Současný trend by měl ale sledovat evakuaci osob komplexněji [2]. 2.1.1
Oblast požární ochrany
V požární ochraně je pojem evakuace osob všeobecně chápán jako krátkodobé opuštění potenciálně ohroženého prostoru průvodními účinky požáru (např. úbytkem kyslíku, zplodinami hoření, teplem) bez pomoci záchranných složek. Z hlediska časového se jedná o opuštění prostotu za dobu řádově desítek sekund, maximálně minut. Tato evakuace probíhá po vyhlášení požárního poplachu a podle předem zpracovaného evakuačního plánu po stanovených únikových cestách.
8
V oblasti požární ochrany se můžeme také setkat se záměnou pojmů evakuace a záchrana osob. Záchrana osob je ale chápána jako situace, kde byla z nejrůznějších příčin znemožněna evakuace osob a vzniká potřeba pomoci z venčí. Příkladem může být vyvádění osob ze zakouřeného objektu za pomoci dýchací techniky [2]. Zákon o požární ochraně Zákon o požární ochraně [4] pojem evakuace nezmiňuje. Je ale zmíněn ve vyhlášce o požární prevenci [5], která zákon provádí (dále jen vyhláška). Vyhláška v podmínkách pro hašení požárů a pro záchranné práce (§ 11) definuje podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce jimiž se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací. K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby: −
byly označeny nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa;
−
byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce;
−
chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.
Ve způsobech posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím (§ 16) definuje posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, možností jejich evakuace a zhodnocení možností provedení rychlé a účinné evakuace osob vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec. Zákon o integrovaném záchranném systému Zákon o integrovaném záchranném systému [6] pracuje s termínem evakuace osob v úkolech orgánů obce a v úkolech velitele zásahu. Orgány obce (§ 15) zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva, přičemž obecní úřad při výkonu státní správy zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví 9
jinak a starosta obce (§ 16) organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obce. Velitel zásahu (§ 19) je při provádění záchranných a likvidačních prací oprávněn nařídit evakuaci osob. Směrnice rady Evropského společenství Pojem evakuace osob se vyskytuje rovněž v právních předpisech související se stavební činností. Na základě Směrnice rady Evropského společenství 89/106/ESH pro stavební výrobky [7] a jejího Interpretačního dokumentu č. 2: Požární bezpečnost (dále jen interpretační dokument) byly do právních norem ČR implementovány mimo jiné také požadavky související s evakuací osob [8], jako např.: −
evakuace uživatelů staveb za daných požárních poplachů a nutnost evakuace prostor před použitím daných hasicích zařízení;
−
základní ustanovení pro evakuaci uživatelů staveb: −
vybavení staveb prostředky pro únik uživatelů stavby;
−
bezpečnost uživatelů během evakuace při požáru;
−
další opatření - návrh, rozmístění, vybavení a počet únikových cest a východů v závislosti na počtu uživatelů a jejich schopnosti pohybu;
−
pokyny pro instalaci systému požární výstrahy ve stavbě s cílem umožnit vysílání akustického a/nebo optického signálu a upozornit tak uživatele nebo zaměstnance, že nastal stav ohrožení a že může být zahájena evakuace;
−
pokyny pro instalaci dostatečného osvětlení v případě selhání primární dodávky energie a dostatečného označení únikových cest a nouzových východů pro umožnění bezpečné evakuace;
−
pokyny pro umístění takových systémů zamykání dveří na únikových cestách, které mohou být při normálním provozu uzavřeny, aby je mohli uživatelé při evakuaci používat a procházet jimi, a to bez použití klíčů nebo jakýchkoli jiných nástrojů a bez zdržení evakuace prostoru.
Interpretační dokument samotný pojem evakuace definuje jako „Uspořádaný pohyb osob na bezpečné místo (v případě požáru nebo jiného ohrožení)“ s upřesňujícím odkazem na normu ČSN ISO 8421-6 Požární ochrana – Slovník - Část 6: Evakuace a únikové prostředky.
10
Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu Nejvýznamnějším předpisem v oblasti stavebnictví na území ČR je stavební zákon [9]. Z hlediska požární ochrany je ale důležitější vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu [10], která definuje: −
úniková cesta je komunikace, která umožňuje bezpečnou evakuaci osob ze stavby nebo z její části ohrožené požárem na volné prostranství, popřípadě přístup požárních jednotek (§ 17);
−
stavby musí být podle druhu a potřeby navrženy, provedeny, užívány a udržovány tak, aby nedošlo ke ztrátám na životech a zdraví osob, a aby umožnily bezpečnou evakuaci osob z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popřípadě její části na volné prostranství nebo do jiného požárem neohroženého prostoru (§ 18);
−
k zajištění evakuace osob musí z každého požárního úseku vést únikové cesty, které svým typem, počtem, polohou, kapacitou, technickým vybavením a konstrukčním provedením
odpovídají
normovým
hodnotám
a tím
vytvářejí
předpoklady
k bezpečnému úniku osob (§ 19); −
nejmenší šířka nechráněné únikové cesty je jeden únikový pruh; nejmenší šířka chráněné a částečně chráněné únikové cesty je 1,5 únikového pruhu se šířkou dveří na těchto cestách alespoň 800 mm; šířka jednoho únikového pruhu je 550 mm (§ 19);
−
ve stavbách s více než třemi nadzemními podlažími, ve kterých se trvale nebo pravidelně vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností pohybu a orientace nebo osob neschopných samostatného pohybu, musí být zřízeny evakuační výtahy; v ostatních budovách se evakuační výtahy zřizují v závislosti na normových hodnotách; funkce evakuačního výtahu musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (§ 19);
−
ve stavbách vyšších než 45 m musí být vybaveny požárním výtahem, při rozměrech výtahové kabiny alespoň 1100 x 2100 mm může být požární výtah považován za evakuační; funkce požárního (evakuačního) výtahu při požáru musí být zajištěna dodávkou elektrické energie ze dvou na sobě nezávislých zdrojů (§ 21);
−
únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení; chráněné únikové cesty, cesty sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu a cesty sloužící částečné evakuaci musí být vybaveny nouzovým osvětlením (§ 19);
−
dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob (§ 37); 11
−
únikové cesty z podzemních podlaží a z prvního nadzemního podlaží musí vést přímo na volné prostranství; alespoň jedna úniková cesta musí být přizpůsobena pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (§ 51);
−
každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť (§ 53);
−
ubytovací zařízení s více než 100 pokoji musí být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace; ubytovací zařízení s lůžkovou kapacitou větší než 100 osob musí mít elektrickou požární signalizaci a domácí rozhlas s nuceným poslechem; ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro akustický signál vyhlášení poplachu (§ 53).
2.1.2
Oblast ochrany obyvatelstva
V oblasti ochrany obyvatelstva právní předpisy pracují spíše s termínem „evakuace obyvatelstva“, míněno především z pohledu přemístění obyvatelstva z ohrožených míst do míst, která zajistí náhradní ubytovaní a stravování pro evakuované obyvatelstvo. Jde tedy spíše o dlouhodobý proces včetně zajištění dalších opatření související s následnou péčí o evakuované osoby [2]. Zákon o integrovaném záchranném systému Zákon o integrovaném záchranném systému [6] ve vymezení pojmů (§ 2) rozumí ochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany - zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku, kde se pro upřesnění odkazuje na článek 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb. Protokol I chápe evakuaci jako humanitární úkol, jehož cílem je chránit obyvatelstvo před nebezpečím. Zákon o IZS dále definuje pro orgány kraje (§ 10) úkoly Hasičského záchranného sboru kraje, který zde mimo jiných pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací má za úkol organizaci a koordinaci evakuace. Evakuaci obyvatelstva podrobněji řeší prováděcí předpis zákona o IZS – vyhláška k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva [1]. V části čtvrté věnované provádění a zabezpečení evakuace vymezuje Způsob provádění evakuace (§ 12), kde je definováno: −
evakuací se zabezpečuje přemístění osob z míst ohrožených mimořádnou událostí;
−
evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování; 12
−
evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost;
−
evakuace se přednostně plánuje pro skupiny obyvatelstva jako jsou děti do 15 let, pacienti ve zdravotnických zařízeních, osoby umístěné v sociálních zařízeních, osoby zdravotně postižené a to včetně jejich případného doprovodu;
−
evakuace se plánuje: −
pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu;
−
ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření, objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami;
−
plánování evakuačních opatření zahrnuje stanovení evakuačních prostorů a pořadí jejich evakuace, vymezení evakuačních tras, stanovení potřeby a zajištění dopravních prostředků, zabezpečení činnosti evakuačních a přijímacích středisek, stanovení míst nouzového ubytování.
Dále se ve čtvrté části definuje zabezpečení evakuace (§ 13) a to pořádkové, dopravní, zdravotnické, mediální a zabezpečení ubytování, zásobování a distribuce zásob, určují se orgány pro řízení evakuace (§ 14), které tvoří pracovní skupina krizového štábu, evakuační a přijímací středisko. 2.1.3
Srovnání pojetí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva
Shrnutím výše uvedených skutečností lze dospět k závěru, že z hlediska požární ochrany je evakuace osob vnímána jako krátkodobý proces zakončený přemístěním unikajících osob bez pomoci zvenčí na volné prostranství nebo do jiného bezpečného prostoru. Z pohledu ochrany obyvatelstva se jedná o proces dlouhodobější, včetně řešení dalších opatření souvisejících s následnou péčí o evakuované osoby [2].
13
3
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI VYŽADUJÍCÍ EVAKUACI OSOB Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka,
přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. Obecně lze za mimořádnou událost považovat náhlou závažnou událost, která způsobila narušení stability systému s možným ohrožením jeho bezpečnosti nebo existence [6] a [11].
3.1
Kategorizace mimořádných událostí
Výchozím předpokladem koncepčního řešení vzniku mimořádných událostí, ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a provádění záchranných a likvidačních prací v případě jejich vzniku je jejich klasifikační utřídění podle povahy jejich vzniku a charakteru následků (účinků) [12]. Podle literatury [12] se rozlišují dva základní typy mimořádných událostí: −
naturogenní (přírodní) mimořádné události - vznikající na základě neovladatelného přírodního jevu či přírodní síly, které mají zpravidla ničivé a zhoubné účinky (procesy zemské kůry, na zemském povrchu, vodních tocích a ploch či v atmosféře) nebo na základě biologické pohromy zahrnující epidemie (hromadné rozšíření nakažlivé nemoci ohrožující zdraví a životy osob), epizootie (hromadné nakažlivé onemocnění zvířat) nebo epifitie (hromadné nákazy polních kultur škodlivými organismy);
−
antropogenní (civilizační) mimořádné události - vznikající na základě činností člověka a představující nežádoucí provozní příhodu (technické nebo ekologické havárie).
3.2
Mimořádné události, při nichž se předpokládá provedení evakuace
Nařízení a provedení evakuace se předpokládá u těchto následujících situacích: −
při požáru objektu, lesa nebo látek, které hořením uvolňují nebezpečné škodliviny z okolí těchto objektů a z prostoru po směru větru;
−
při úniku nebezpečných škodlivin do ovzduší z okolí místa úniku a z prostoru po směru větru;
−
při nebezpečí výbuchu (únik plynu, terorismus, požár skladu výbušnin, havárie v dopravě, apod.) z okolí ohroženého účinky tlakové vlny;
−
při povodních a záplavách z míst předpokládaného rozlivu vody, pokud hrozí protržení hrází z míst pod vodními díly.
14
4
DĚLENÍ EVAKUACE Pro řešení problematiky evakuace osob v národních právních a technických předpisech
jsou prioritními hledisky především rozsah provedených opatření a doba jejich trvání jak je uvedeno v odborné literatuře [2] a [13].
4.1
Dělení z hlediska rozsahu opatření
Evakuaci osob je vhodné členit z hlediska rozsahu opatření na: −
evakuaci objektovou, která zahrnuje evakuaci osob jedné nebo malého počtu obytných budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů; objektová evakuace může mít různé podoby realizace, proto se objektová evakuace rozlišuje na:
−
−
objektovou evakuaci – opuštění objektu;
−
objektovou evakuaci – setrvání osob v objektu;
evakuaci plošnou, která zahrnuje evakuaci obyvatelstva z části nebo celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru, přičemž obyvatelstvem jsou míněny všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.
4.2
Dělení z hlediska doby trvání
Z hlediska doby trvání lze evakuaci rozdělit na: −
evakuaci krátkodobou, kdy ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění objektu (prostoru). Pro evakuované osoby není zpravidla zapotřebí realizovat opatření související s následnou péčí o evakuované osoby, jako je např. náhradní ubytování a stravování;
−
evakuaci dlouhodobou, kdy ohrožení vyžaduje dlouhodobé opuštění objektu (prostoru). Pro evakuované je zpravidla zapotřebí realizovat opatření související s následnou péčí, jako je např. náhradní ubytování a stravování.
15
Evakuace
Evakuace objektová
EO – Opuštění
Evakuace plošná
EO – Setrvání osob
Zpravidla krátkodobá
Zpravidla dlouhodobá
Obrázek 1 Rozdělení evakuace z hlediska rozsahu opatření a doby trvání [2]
4.3
Dělení podle pojetí oblasti
Podle pojetí oblasti se dle [14] dělí evakuace na: −
evakuaci z pohledu požární ochrany (evakuace neplánovaná, krátkodobá) - co nejrychlejší opuštění ohroženého prostoru (zpravidla požárem, provozní havárií, dopravní nehodou, nebezpečnou látkou, výbušninou atd.) samovolně nebo na výzvu záchranných složek, náhradní ubytování a stravování může být řešeno až následně
−
evakuaci z pohledu ochrany obyvatelstva (plánovaná) - organizované přemístění osob z ohroženého prostoru do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo nouzové přežití. Z hlediska časového se jedná o relativně dlouhodobý proces včetně zajištění dalších opatření souvisejících s následnou péčí o evakuované osoby
4.4
Další možnosti dělení evakuace
Literatura [14] uvádí i následující možnosti dělení evakuace, jsou ale spíše doplňujícího či orientativního charakteru. Podle typu mimořádné události dělíme evakuaci na: −
ohrožení chemickou nebo biologickou látkou;
−
ohrožení přírodními silami;
−
na ohrožení válečným konfliktem.
Podle způsobu realizace dělíme evakuaci na: −
postupnou (řízenou) evakuaci;
−
samovolnou (neřízenou) evakuaci;
−
vyvedení z nebezpečného prostoru. 16
Dělení podle typu objektu, kde bude evakuace provedena: −
evakuace jaderného zařízení;
−
evakuace zdravotnického zařízení;
−
evakuace objektu s nebezpečnou chemickou látkou;
−
evakuace areál s velkou koncentrací osob;
−
evakuace vodního díla.
Podle výběru osob dělíme evakuaci na: −
selektivní;
−
všeobecnou.
Podle varianty činnosti dělíme evakuaci na: −
s ukrytím;
−
bez ukrytí.
Obrázek 2 Možné způsoby dělení evakuace [14] 17
5
OBJEKTOVÁ EVAKUACE OSOB S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU Včasné provedení evakuace představuje nejúčinnější opatření k ochraně obyvatel
v daném objektu ohroženém mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Narozdíl od případů, kdy se ohrožení předpokládá s delší časovou prodlevou, kde podle časových norem se plánuje opuštění míst ohrožených mimořádnou událostí do 48 hodin nebo u velkých sídelních nebo průmyslových aglomerací do 72 hodin po vyhlášení evakuace (např. při hrozbě ozbrojeného konfliktu, prognózovaných povodních apod.), při evakuaci velkých objektů ohrožených požárem, radiační havárií, dlouhodobého a rozsáhlého účinku nebezpečných látek, narušení statiky stavby se doba opuštění daného objektu uskutečňuje v nejkratších možných lhůtách [1]. U evakuace budovy rezidenčního zařízení sociální péče (domovy důchodců, domovy nebo penziony pro seniory – dle [15] ústavy sociální péče) je navíc samotné opuštění objektu zkomplikované značným výskytem osob s omezenou schopností pohybu a orientace, za něž jsou dle [16] považovány osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku pro invalidy, osoby pokročilého věku, osoby mentálně postižené, osoby se sníženou zrakovou nebo sluchovou schopností vnímání, osoby nepohyblivé (imobilní pacienti upoutaní na lůžko, jejichž únik je výlučně závislí na pomoci jiných osob), případně osoby odkázané na částečnou pomoc jiných. Uvedeny jsou i jiné osoby s omezenou schopností pohybu, jako jsou těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří až šesti let a osoby pod dozorem (pacienti psychiatrických nebo nápravných zařízení), u nich je však výskyt v rezidenčních zařízeních sociální péče nepravděpodobný. U ústavů sociální péče tedy předpokládáme, že díky skutečnosti výskytu osob s omezenou schopností pohybu a osob neschopných samostatného pohybu, bude evakuace zdržena nejen samotnou rychlostí pohybu těchto osob, která je podstatně pomalejší něž u osob bez postižení, ale i pomalejší schopnosti vnímání skutečnosti evakuace nebo neschopnosti pohybu bez příslušného personálu.
5.1
Mimořádné událostí vyžadující objektovou evakuaci osob
Jak již bylo uvedeno výše, evakuace je souhrn organizačních a technických opatření, které povedou k včasnému a bezpečnému opuštění nebo vyklizení dotčeného prostoru a budov nebo bezpečnému ukrytí osob v objektu s cílem snížit úroveň ohrožení osob. Evakuací je několik druhů a jejich následné použití určuje především typ mimořádné události. Protože předpokládáme jen určité typy mimořádných událostí, které mohou ohrozit ústavy sociální péče na území České republiky, pro řešení evakuace osob z rezidenčního zařízení se budeme zabývat jen objektovou evakuací osob a to buď ve formě opuštění
18
objektu (požární evakuace úplná nebo částečná, okamžitá evakuace a nucená evakuace) nebo setrvání osob v objektu, resp. v části objektu. 5.1.1
Vnitřní ohrožení vyžadující požární evakuaci
Při ohrožení objektu rezidenčního zařízení požárem bude využita požární evakuace, která může být úplná nebo částečná. K úplné evakuaci dochází při požáru v podstatné části areálu s ohrožením více lůžkových částí a s nemožností přesunu pacientů uvnitř areálu rezidenčního zařízení. Částečná by nastala při požáru v části areálu rezidenčního zařízení s ohrožením jedné nebo více lůžkových částí (pokud je areál sestaven např. z několika bloků), případně v rámci komplexu rezidenčního zařízení při přesunu pacientů do jiného bloku. Nejjednodušším případem částečné evakuace by mohla být i evakuace jednoho bloku (příp. patra nebo jen některé lůžkové části) například při havárii vody většího rozsahu, kdy by se nepodařilo zastavit přívod vody ventilem, nebo při masivním průsaku dešťové vody střechou, případně při zamoření omezeného prostoru škodlivou látkou. Organizace takového postupu by ale nevyžadovala žádnou větší přípravu. 5.1.2
Vnější ohrožení vyžadující okamžitou evakuaci
Okamžitá evakuace se vyhlašuje při výhružce teroristického útoku (např. napadení výbušninami, otravnými látkami, uneseným letadlem apod.) nebo při napadení teroristickým útokem s možností sériového opakování. 5.1.3
Vnější ohrožení vyžadující nucenou evakuaci
V případě, že je nebezpečí avizované s dostatečným předstihem, nastane nucená evakuace, která tedy při přímém ohrožení může být vyhlášena s relativní časovou dostatečností. Je vyhlašována např. při úniku chemických látek, kdy zamořený oblak může ohrozit rezidenční zařízení nebo při havárii energetických zdrojů, kdy obnova nebude možná do 72 hodin (jednalo by se o dodávky plynu, elektrické energie, tepla a vody). 5.1.4
Vnější ohrožení vyžadující setrvání osob v objektu
Evakuaci osob ve formě setrvání osob v objektu neboli tzv. ukrytí nastane při těchto následujících mimořádných událostech: −
únik nebezpečné chemické látky při provozní havárii (např. na pozemní komunikaci nebo v objektu) poblíž rezidenčního zařízení, kdy unikající nebezpečná látka může ohrozit osoby v okolí i uvnitř ústavu sociální péče; 19
−
požár okolního objektu nebo havarovaných vozidel, kdy mohou škodlivé zplodiny hoření ohrozit osoby v okolí i uvnitř ústavu sociální péče, nebo při možností přemostění požáru na objekt rezidenčního zařízení;
−
nebezpečí výbuchu (např. při úniku plynu, požáru skladu výbušnin, havárii v dopravě), kdy mohou účinky tlakové vlny ohrozit osoby v okolí i uvnitř ústavu sociální péče;
−
únik radioaktivních látek (především z jaderné elektrárny při radiační havárii, pokud se rezidenční zařízení vyskytuje v zóně havarijního plánování dané jaderné elektrárny).
5.2
Objektová evakuace – opuštění objektu
Objektová evakuace může mít tedy různé podoby realizace. V případech, kdy osoby musí objekt opustit, jedná se o objektovou evakuaci ve formě opuštění osob z objektu. Tento typ evakuace doprovází především požární ochranu, je však principielně shodná také pro objektovou evakuaci v oblasti ochrany obyvatelstva. Proto jako nástroj popisované problematiky bude využita evakuace osob při požárech [2]. 5.2.1
Faktory ovlivňující evakuaci osob při požárech
Požáry vznikající ve stavebních objektech jsou doprovázeny řadou charakteristických jevů, kterými dochází k ohrožení osob, majetku a zasahujících hasičských jednotek. Za hlavní druhy ohrožení lze považovat zplodiny hoření, nedostatek kyslíku, plamen, teplo. Mezi další faktory ovlivňující evakuaci osob lze zařadit zejména psychický a fyzický stav ohrožených osob a určitě také stavební řešení objektu [2] a [17]. Zplodiny hoření Složení spalin a jejich množství závisí na chemické skladbě hořlavin v daném objektu a na množství oxidačního prostředku. Organické i anorganické hořlaviny se skládají především z uhlíku, vodíku, síry, fosforu a dusíku a ve spalinách se setkáváme s jejich oxidy. Při požárech dochází také k tvorbě produktů pyrolýzy, jež představují zejména uhlovodíky, kyanovodík, sirouhlík, amidy, oxid dusičitý a oxid dusnatý. Většina těchto látek je toxická a mají na lidský organismus řadu negativních důsledků. Mezi zplodiny hoření patří rovněž drobné částice uhlíku a jiných pevných látek, které se víří v unikajících plynech, tedy tvorba kouře, který dráždí dýchací cesty a zrak a tím znatelně snižuje viditelnost i schopnost dýchat.
20
Ze statistik požárů vyplývá, že více než polovina úmrtí při požárech je způsobená právě těmito toxickými plyny a nejnebezpečnější situace představují právě požáry v uzavřených prostorech. Nedostatek kyslíku Jako
přímý
důsledek
probíhající
oxidační
reakce
v hořícím
prostoru
dochází
k postupnému úbytku až nedostatku kyslíku. Ve vzduchu se nachází za normálních podmínek 21 obj. % kyslíku. Důsledkem požáru se tento objem snižuje až na 14 až 10 %, v některých případech i pod 10 obj. %. Při snížení obsahu kyslíku dochází k dechovým potížím a k nedostatečnému okysličení krve. Osoby nacházející se v takto zasažených prostorách přestávají být schopné samostatného logického úsudku. Plamen Plamen jako forma ohně (požáru) označuje kombinaci svítivé záře a velkého množství tepla, které se uvolňuje při rychlé a samoudržující se exotermické oxidaci hořlavých plynů, které se uvolňují z paliva. Pokud je v hořícím prostoru nedostatek kyslíku, dochází sice k uvolňování hořlavých plynů, avšak jejich realizace probíhá mimo hořící prostor. Tok plynů tak může přenést plamen do značných vzdáleností od ohniska požáru a ohrozit osoby nebo způsobit další vznícení hořlavých materiálů. Teplo Teplo je produktem požáru, který má z hlediska jeho šíření základní význam. Teplota plně rozvinutého požáru vždy přesáhne 500 °C. Teplota zplodin ale může přesáhnout i hodnotu 1000 °C. Nejvyšší teplota vzduchu, snesitelná pro lidský organismus, závisí na nasycenosti vzduchu vodními parami a na době působení. Obdobně teplo sdílené sáláním závisí na době působení na lidský organismus. Obojí může tedy významně ohrozit osoby vyskytující se v blízkosti požáru. Psychický stav Vznik mimořádné události má veliký vliv na psychiku ohrožených osob. V podmínkách požáru, pokud osoby nemají pocit možnosti záchrany, ať už z nemožnosti úniku nebo neznalosti únikových cest či nepřipravenosti na mimořádné události, může dojít ke vzniku paniky. V objektech, kde se nachází více osob, stoupá riziko paniky s klesající plochou únikové cesty připadající na osobu, tj. se zvyšující se hustotou osob. V případech, kdy se proud unikajících osob zastaví, může vzniklý strach a panika podpořit nečekané a nelogické jednání.
21
Fyzický stav Fyzický stav má osob nacházející se v ohroženém objektu má značný vliv na průběh evakuace. Je zřejmé, že u osob ve věku 20 až 40 let, je evakuace nejjednodušší. U osob se sníženou schopností pohybu nebo neschopných samostatného pohybu kromě jejich fyzické nezdatnosti vzniká daleko rychleji pocit strachu. Jednají pak často pasivně a nerozhodně. Nastává u nich tedy stav nejen fyzické, ale i psychické imobility. Stavební řešení objektu Stavební řešení objektu má na ochranu osob výrazný vliv. Především je to vhodné rozmístění únikových cest v dispozičním řešení. Únikové cesty, které jsou umístěny na výrazných místech v dispozici objektu tak, že jsou dobře viditelné z různých míst, mají již psychicky pozitivní vliv na evakuované osoby. U evakuace osob staršího věku je vhodné, když únikové cesty jsou co nejvíce shodné s jejich běžnými cestami při opouštění objektu. 5.2.2
Doba evakuace osob
Prognóza pohybu osob v průběhu evakuace je základním aspektem pro posouzení jejich bezpečnosti. Je nutné jednoznačně rozlišovat dobu pohybu osob objektem a celkovou dobu potřebnou pro evakuaci osob z objektu RSET (required safe egress time). Obecně lze evakuaci považovat za bezpečnou, pokud doba potřebná pro evakuaci osob je menší nebo nejvýše rovna dostupné době pro evakuaci ASET (available safe egress time), znázorněna na obrázku 2 [18]. Doba potřebná pro evakuaci osob RSET sestává z několika časových po sobě jdoucích částí: −
doba od vzniku do detekce požáru – závisí na vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními, stavebním provedení objektu, obsazení objektu osobami; může se pohybovat řádově v desítkách sekund nebo také v hodinách;
−
doba od detekce požáru do vyhlášení evakuace – závisí na technickém provedení požárně bezpečnostních zařízení, bezpečnostním managementu a na reakci osob;
−
doba od vyhlášení evakuace do rozhodnutí osob k jejímu zahájení – tato doba zahrnuje rozhodovací proces sestávající se z vnímání (časový úsek, ve kterém osoby zpozorují varovný signál) a interpretace varování (časový interval, kdy osoby posuzují závažnost varování a dochází k rozhodnutí);
−
doba od rozhodnutí k zahájení evakuace do vlastního zahájení evakuace - časový interval, ve kterém osoby realizují soustavu opatření, které považují před zahájením evakuace za nutné (např. shromáždění oblečení, cenností a dokladů); 22
−
předpokládaná doba evakuace (doba pohybu osob objektem) – časový úsek, kdy dochází k pohybu osob objektem na volné prostranství nebo do jiného bezpečného prostoru. Available escape time Evacuation time Movement time Delay time to start Perception
Ignition
Interpretation
Action
Device Alarm, cue detection or warming
Evacuation Tenability completed limit Time
Obrázek 3 Doba evakuace osob ASET [19] 5.2.3
Faktory ovlivňující dobu evakuace od jejího vyhlášení do jejího zahájení
V minulosti byl časový interval od vyhlášení evakuace do jejího zahájení poněkud zanedbáván, což vedlo k nesprávným časovým prognózám. Tradičně se předpokládalo, že osoby
po
vyhlášení
požárního
poplachu
bezprostředně
zahájí
evakuaci.
Mezi
charakteristické rysy ovlivňující dobu od vyhlášení evakuace do jejího zahájení lze podle literatury [2] zařadit: Způsob vyhlášení požárního poplachu V ústavech sociální péče, ve kterých počet lůžek přesahuje 50, se podle normy [20] požaduje instalace elektrické požární signalizace (EPS). Kromě toho může instalaci EPS vyžadovat také ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Ostatní stavby sociální péče musí podle vyhlášky [3] být vybaveny zařízeními autonomní detekce a signalizace, přičemž takovéto zařízení musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu. Tlačítkové hlásiče požáru mají být umístěny podle normy [20] zejména na únikových cestách a v pracovnách službu konajícího personálu. Za nejefektivnější způsob vyhlášení požárního poplachu lze považovat jednoznačně dobře slyšitelnou varovnou zprávu vysílanou zařízením domácího rozhlasu. Varovné akustické signály sirén jsou méně efektivní, neboť vyžadují další čas, kdy osoby shromažďují informace o vznikající situaci.
23
S ohledem na předpokládané handicapy osob v zařízeních sociální péče mohou být zařízení pro vyhlašování požárního poplachu, zejména akustické signalizace, doplněny optickými signály. Dispoziční řešení stavby Přehledné a jednoduché dispoziční řešení jednotlivých podlaží a stavby pozitivně ovlivňuje orientaci zejména mentálně postižených a osob staršího věku. Nalezení případných únikových cest je pro ně pak podstatně snazší. Vizuální přístup Rozhodovací proces může být do značné míry ovlivněn chováním ostatních obyvatel ústavu nebo jeho části. Pozornost V situacích, kdy je pozornost nebo činnost osob silně zaměřena na některý z probíhajících jevů, např. promítání filmu nebo jiné zábavě ve společenské místnosti, je nutné uvedenou činnost přerušit a zajistit plné osvětlení prostoru. Výcvik Výcvik osob zaměřený na bezprostřední reakci na varovný signál může do značné míry ovlivnit rozhodovací proces. Cvičné požární poplachy jsou tak velice důležité pro urychlení doby evakuace. Obeznámenost s budovou Osoby obeznámené s budovou, což v ústavech sociální péče lze předpokládat, jsou schopné podstatně rychleji reagovat na podnět varovného signálu. Společenské vztahy V případě vzniku nebezpečí se budou osoby snažit nejdříve najít jiné osoby, ke kterým mají blízký vztah nebo osobu obslužného personálu. Tato činnost vyžaduje určitý čas zejména v případech, že uvedené osoby nejsou na počátku incidentu poblíž. Stav bdělosti Osoby, které nejsou v okamžiku vyhlášení požárního poplachu v bdělém stavu, vyžadují určitý čas na probuzení, dosažení stavu pohotovosti a schopnosti logicky vyvozovat závěry.
24
Obslužný personál V případě správné a rychlé reakce personálu může dojít k významnému zkrácení doby potřebné do zahájení procesu evakuace. Předpokladem je adekvátní chování personálu vyplývající z výcviku a přípravy na mimořádné události. 5.2.4
Faktory ovlivňující pohyb osob v předpokládané době evakuace
Při evakuaci dochází na únikových cestách k proudu osob, snažící se co nejrychleji přiblížit k únikovým východům. Velikost takového proudu osob a jeho hustota závisí na počtu osob, kteří tento proud tvoří a na jejich rozměrech. Rychlost proudu osob závisí nejen na fyzických možnostech evakuovaných osob, ale i na kapacitě únikových cest. Při nedostatku kapacity únikových cest dochází k zvýšení hustoty proudu osob a tím i ke zpomalení jeho rychlosti, resp. navýšení doby evakuace [2]. Hustota osob Podstatou evakuace je zajištění bezpečného pohybu osob ze stavebního objektu na volné prostranství. Složitost tohoto úkolu má kvantitativní charakter, tj. úkol roste s počtem evakuovaných osob a s velikostí objektu. Velikost objektu vyjádřená např. užitnou plochou a počtem evakuovaných osob v objektu, jsou z hlediska evakuace veličiny vzájemně závislé a jejich podíl vyjadřujeme pojmem „obsazení objektu osobami“ nebo také „hustotou osob v objektu“. Pokud bude stoupat počet osob a tedy také jejich hustota, bude se zvyšovat složitost evakuace a naopak. Začnou-li se osoby soustřeďovat do únikových cest, změní se plocha na zlomek původní hodnoty, takže začne stoupat také hustota. Předpokládá se tedy, že se hustota zvýší natolik, že osoby již nejsou schopné pohybovat se libovolnou rychlostí, ale jejich pohyb je určen pohybem proudu osob [2]. Rozměry osob Rozměry osob mají velký vliv na hustotu proudu. V zařízeních sociální péče to platí dvojnásob. Handicapované osoby používající různé kompenzační pomůcky zaujímají v prostoru, resp. v proudu osob, více místa než zdraví člověk, jehož rozměr závisí jen na jeho fyzických proporcích, stáří a oblečení. Tím se může velice podstatně hustota proudu navýšit. Pro ujasnění a porovnání rozměrů osob zdravých s osobami používající různé kompenzační pomůcky (hůl, berle, slepecká hůl, chodítko nebo invalidní vozík) můžou sloužit obrázky 3 až 5.
25
Obrázek 4 Rozměry zdravého člověka, člověka nesoucí zavazadla, handicapovaného s berlemi a na invalidním vozíku [21]
Obrázek 5 Rozměry handicapovaného s holí, s berlemi, s chodítkem a na invalidním vozíku [21]
26
Obrázek 6 Rozměry handicapovaného na invalidním vozíku s obslužným personálem, dvou handicapovaných na invalidním vozíku, handicapovaného se slepeckou holí a člověka s kočárkem [21] Rychlost pohybu osob Je zřejmé že osoby s jistým handicapem se budou při evakuaci pohybovat pomaleji než zdravé vitální osoby. Pro porovnání pohybu handicapovaného se zdravým člověkem může pomoci tabulka 1, která vznikla na základě řady výzkumů [18]. Tabulka 1 Příklad rychlostí pohybu postižených osob [18] Vodorovná Druh omezení
Schodiště
komunikace (m.s-1)
Nahoru (m.s-1)
Dolů (m.s-1)
Elektrický invalidní vozík
0,89
-
-
Manuální invalidní vozík
0,69
-
-
Berle
0,94
0,22
0,22
Hůl
0,81
0,35
0,32
Opěrný rám (chodítko)
0,57
-
-
Bez pomůcky
0,95
0,43
0,36
Bez postižení
1,25
0,70
0,70 27
Hodnoty rychlosti proudu byly stanoveny při pozorování pohybu jednotlivce, nikoli proudu osob. V pohybu proudu osob, ve kterém se budou vyskytovat osoby s omezenou schopností pohybu různého typu postižení, dojde téměř k takové snížení rychlosti celého proudu k rychlosti pomalejších osob v proudu, jelikož ostatní evakuované osoby jim budou muset svou rychlost přizpůsobit. Volba východů Důležitým počátečním faktorem hustoty evakuačního proudu je volba východů a únikových tras, které skupiny osob pravděpodobně využijí. Tato volba závisí na řadě faktorů včetně požárního scénáře, označení únikových tras a východů, znalostí vnitřní dispozice budovy, druhu obsazení a systému řízení požární bezpečnosti [2]. Vzdálenost a doba pohybu Překonávaná vzdálenost má přímí vztah k době evakuace osob a je ovlivněna typem a provedením únikové cesty [2]. Proud dveřmi a po schodech Při úniku osob s omezenou schopností pohybu, především seniorů, po schodech dolů bylo pozorováno, že osoby musely opakovaně odpočívat. Jistota pohybu byla větší při chůzi po schodišti nahoru než při sestupování. Přibližně 91 % osob nevyužívající podpůrných prostředků využívalo při chůzi po schodišti nahoru zábradlí a 94 % osob při sestupování [2]. Rovněž doba potřebná pro průchod dveřmi handicapovaných osob byla podrobena experimentálnímu měření. Sledovaná veličina byla vztažena na druh pohybového omezení, resp. podle využívané podpůrné pomůcky, a sílu, kterou je nutné vyvinout pro překonání odporu dveří. Záznamy časů potřebných k překonání různých druhů dveří jsou znázorněny v tabulce 2 [18]. Všeobecně by se dalo říci, že doba průchodu dveřmi narůstá se zvyšujícím se požadavkem na potřebnou sílu pro jejich překonání a zároveň narůstá s vyšším stupněm handicapu.
28
Tabulka 2 Doba handicapovaných osob potřebná k překonání dveří [18] Síla k překonání [N]
Pohyb s berlí [s]
Pohyb s holí [s]
Pohyb s chodítkem [s]
21
3,7
3,7
7,9
30
3,0
3,8
6,3
42
3,8
4,0
5,2
51
3,6
4,3
7,9
60
3,8
3,7
5,2
70
3,9
4,6
6,2
Efektivní šířka únikové komunikace Osoby se při evakuaci zpravidla nepohybují v přímém kontaktu s konstrukcemi, které ohraničují únikovou cestu. Důvodem je postranní pohyb a nutnost zajištění rovnováhy pohybujících se osob. Efektivní šířka únikové cesty je nominální šířka komunikace snížená o určitou část, které není při úniku osob využíváno [2]. 5.2.5
Úniková cesta
K zabráněním ztrát na životech a zdraví osob musí stavební objekty mimo jiné umožnit bezpečnou evakuaci osob z hořícího nebo požárem ohroženého objektu na volné prostranství nebo do jiných požárem neohrožených prostorů. Splnění těchto požadavků se prokazuje projektovým řešením zahrnujícím mimo jiné stanovení počtu evakuovaných osob a jim odpovídající kapacity a vybavení únikových cest [2]. Únikové cesty tedy musí umožnit bezpečnou a včasnou evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části na volné prostranství, přičemž evakuované osoby nesmějí být vystaveny zejména kritické koncentraci zplodin hoření, vedoucí ke ztrátám na zdraví [16]. Únikové cesty a s ní související technická zařízení v ústavech sociální péče musí být navrženy tak, aby zajistili rovněž únik osob s určitými omezeními. Typickými příklady pro zajištění bezpečnosti osob je zřizování tzv. útočišť a evakuačních výtahů. Určitým způsobem řešení mohou být v některých případech také rampy. K zajištění očekávané funkce musí být tato zařízení vhodně situována, technicky navržena, provedena a udržována [2]. 29
Druhy únikových cest Podle stupně, kterou únikové cesty poskytují unikajícím osobám, se rozlišují únikové cesty [16]: −
nechráněné;
−
chráněné.
Nechráněná úniková cesta je každý trvale volný komunikační prostor (prostor, v němž není umístěn žádný materiál nebo zařízení bránící úniku osob) směřující k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství a tvořící samostatný požární úsek chráněný proti požáru (zplodinami hoření, vysokým teplotám a kouři) požárně dělícími konstrukcemi. Chráněná úniková cesta se podle doby, po kterou se při požáru mohou osoby v únikové cestě bezpečně zdržovat, třídí na [16]: −
chráněnou únikovou cestu typu A;
−
chráněnou únikovou cestu typu B;
−
chráněnou únikovou cestu typu C.
Počet únikových cest Z každého místa požárního úseku, popř. objektu, musí být dosažitelné nejméně dvě samostatné únikové cesty vedoucí různým směrem z požárního úseku na volné prostranství. Jedna úniková cesta postačí pouze při splnění podmínek uvedených v tabulce 17 normy [16]. V ústavech sociální péče může být v části objektu navržena jedna chráněná úniková cesta, pokud z každého podlaží nebude evakuováno více než 12 osob, kterým je poskytována sociální péče, a pokud počet nadzemních podlaží nepřesáhne 3 [20]. Bez ohledu na počet osob nebo druh únikové cesty se nesmí použít jedné únikové cesty z požárního úseku, ve kterém je trvale více než 12 osob neschopných samostatného pohybu nebo osob s omezenou schopností pohybu [16]. Délky a šířky únikových cest Mezní délku nechráněné únikové cesty stanovuje norma [16] podle tabulky 18, a to podle počtu únikových cest a hodnoty součinitele, vyjadřující rychlost odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek, posuzovaného požárního úseku. Délka nechráněné únikové cesty se měří v ose cesty po skutečné trase úniku od nejvzdálenějšího místa požárního úseku k ose východu (zpravidla dveří) na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Mezní délky nechráněných únikových cest lze ve stanovených případech zvětšit (např. v případech kdy je požární úsek vybaven požárně bezpečnostním zařízením). U staveb 30
ústavů sociální péče může být užito jediné nechráněné únikové cesty, pokud tato cesta nepřesahuje 15 m a cestou není evakuováno více jak 12 osob. Délka dvou a více nechráněných cest pak nesmí být větší než 30 m [20]. Mezní délka chráněné únikové cesty je stanovena pouze u cesty typu A, a to na 120 m. Mezní délka chráněné únikové cesty typu A se nevztahuje na případy, kdy tato cesta je druhou nebo další únikovou cestou. U ostatních typů chráněných únikových cest nejsou mezní délky stanoveny. Délka chráněné únikové cesty se měří nejvzdálenějšího vstupu do chráněné únikové cesty k východu na volné prostranství, popř. do chráněné únikové cesty vyššího typu [16]. Šířka únikových cest z posuzovaných požárních úseků v ústavech sociální péče nesmí být menší než 1,1 m. U dveří, kde není předpoklad přemísťování lůžek stačí 0,9 m. Pokud se v lůžkových částech v zařízeních sociální péče trvale nebo pravidelně vyskytují osoby neschopné samostatného pohybu, musí být šířka schodišťového ramene a podesty taková, aby umožňovala manipulaci s nosítky (u pravoúhlého ramene schodiště je to šířka alespoň 1,5 m) [20]. Značení a nouzové osvětlení únikových cest Na únikové cestě musí být zřetelně označeny únikové východy, evakuační výtahy a směry úniku osob, (toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa). Bezpečnostní značení se umísťuje především tam, kde se mění směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně [16]. Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení. Chráněné únikové cesty, částečně chráněné únikové cesty (pokud nahrazují chráněnou únikovou cestu), cesty sloužící k evakuaci osob se sníženou schopností pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Účelem nouzového osvětlení je zajistit, aby osvětlení bylo poskytnuto včas, automaticky a po potřebnou dobu na určeném místě v době, kdy má normální napájení běžného osvětlení výpadek [20]. Systém značení a osvětlení únikových cest má značný vliv na evakuaci osob s určitými postiženími. Luminiscenční symboly, prosvětlené nebo osvětlené symboly mohou nabývat na významu zejména u osob se zrakovým postižením.
31
Obrázek 7 až 9 Příklady fotoluminiscenčních tabulek [22]
Obrázek 10 až 12 Fotoluminiscenční značení únikových cest [22] 32
Evakuační výtahy Ve více podlažních zařízení sociální péče, kde jsou umístěny požární úseky výše než ve třetím užitném nadzemním podlaží nebo jsou v podlažích, která mají od nejbližší úrovně východu na volné prostranství svislou vzdálenost větší než 9 m, musí být zařízeny evakuační výtahy, které musí tvořit součást chráněné únikové cesty, která přísluší úniku z daného požárního úseku [20]. Kapacita a průchodnost únikové cesty Kapacita všech únikových cest musí být navržena a jejich průchodnost udržována tak, aby byly schopné evakuovat v předpokládané době evakuace všechny ohrožené osoby [20]. 5.2.6
Evakuační postupy
Evakuace osob může být současná (neřízená) nebo postupná (řízená). Každá forma evakuace má své přednosti a zápory. Současná evakuace Současná evakuace je jednodušší, klade menší požadavky na technické systémy sloužící k evakuaci (postačí jednotná informace vyzívající k evakuaci), na výcvik personálu a osob v objektu. Z důvodu kumulace velkého množství osob na únikových komunikacích dochází zpravidla k tvorbě front a řada komunikačních otvorů ústících do schodišť zůstává otevřená, což je příčinou intenzivnějšího znehodnocení únikových komunikací, zejména kouřovými plyny. Současná evakuace je tedy neuspořádaná a v krátkém čase dochází ke kumulaci převážné většiny evakuovaných osob na stěžejních únikových cestách, dojde k navýšení hustoty osob a tím i k přetížení evakuačních cest. Představa o vzniku souvislého proudu osob procházejících východem je tedy značně idealizovaná [2]. Postupná evakuace Postupná evakuace je složitější, klade vyšší nároky na technické systémy sloužící k evakuaci a na výcvik personálu. Postupná evakuace je zpravidla organizována tak, že jsou nejprve evakuovány osoby na podlaží, kde dochází k rozvoji požáru, dále z podlaží na požárem a dále z ostatních podlaží objektu, přičemž evakuace osob v dalším podlaží je zahájena těsně před ukončením evakuace osob z předchozího podlaží. Možnost vzniku front z důvodu kumulace velkého počtu osob je minimalizována a současně je omezena možnost zakouření únikových cest z důvodu otevření velkého počtu komunikačních otvorů.
33
V některých případech, při dostatečných parametrech únikových cest, může probíhat únik ze dvou nebo více podlaží současně. Takovou evakuaci je ale nutné dobře navrhnout a nacvičit, aby nedocházelo k časovým prodlevám z důvodu organizační neschopnosti. Charakteristickým znakem postupné evakuace by měla být plynulost pohybu, čímž lze dosáhnout vyšší rychlosti proudu unikajících osob. Tento typ evakuační procedury může být ale časově náročnější než současná evakuace [2]. 5.2.7
Požární evakuační plán
Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem. Je jednou z částí dokumentace požární ochrany, kterou se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Požární evakuační plán obsahuje [5]: −
určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena;
−
určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna;
−
určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob;
−
způsob zajištění první pomoci postiženým osobám;
−
určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení;
−
grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.
Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti, i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Ústavy sociální péče požární evakuační plán zpracovávají, neboť spadají do skupiny objektů a prostorů, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah, protože se jedná o stavby, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace (§ 18). Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se prověřuje nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje. 34
Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení. Ve stavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest.
5.3
Objektová evakuace – setrvání osob v objektu
Při mimořádných událostech, kdy je třeba využít především ochranných vlastností staveb, je efektivnější řešit způsob ochrany evakuací (přemístěním) do konkrétní části objektu. V takovém případě se jedná o objektovou evakuaci ve formě setrvání osob v objektu neboli tzv. ukrytí [2]. 5.3.1
Ukrytí před účinky nebezpečné chemické látky
Při úniku nebezpečné chemické látky při provozní havárii (např. na pozemní komunikaci nebo v objektu) poblíž rezidenčního zařízení, kdy unikající nebezpečná látka může ohrozit osoby v okolí i uvnitř ústavu sociální péče, je nezbytné aby se všechny osoby přemístili do nejbližšího objektu (v našem případě se bude jako nejbližší možný objekt vyjímat právě ústav sociální péče) a osoby v něm ukryté postupovaly podle následující osnovy: −
na veškeré signály reagovat bez paniky;
−
zapnout rádio nebo televizi a dbát pokynů hromadných sdělovacích prostředků;
−
zachovat klid a zbytečně netelefonovat;
−
utěsnit okna oblepením rámů (např. lepící páskou) nebo alespoň na parapety pod okno vtěsnat namokřené hadry (např. ručníky);
−
následně se pohybovat co nejdále od oken;
−
snažit se omezit zmatený pohyb po bytě kvůli spotřebě kyslíku;
−
vybavit se prostředky improvizované ochrany;
−
přemístit se do místnosti položené co nejdále od místa vzniku mimořádné události, přičemž vhodná místa pro ukrytí jsou především místnosti položené v co nejvyšším patře objektu.
Prostředky improvizované ochrany osob Prostředky improvizované ochrany osob používáme pokud nemáme k dispozici prostředky individuální ochrany a musíme si chránit dýchací cesty a povrch těla v chemicky 35
kontaminovaném prostředí. Jde o jednoduché pomůcky, které si občané podle předem vydaných pokynů z dostupných prostředků připravují sami. Jedná se nejčastěji o ochranné roušky, návleky, pláštěnky, kapuce, rukavice apod. Slouží k ochraně dýchacích orgánů a povrchu těla. Ochrana dýchacích orgánů je nejdůležitější a to proto, že dýchací orgány – ústa a nos jsou „hlavní bránou vstupu nebezpečných látek do organizmu“. K ochraně dýchacích orgánů jsou vhodné následující improvizované prostředky: vlažnou vodou navlhčený kapesník, ručník, utěrka, plena, šátek, buničitá vata, přiměřený kus textilní látky. Navlhčený kapesník nebo ručník chrání dýchací orgány (ústa a nos) tím, že textilie působí jako bariéra a voda rozpouští řadu plynů. Tím dochází ke snížení koncentrace nedobrovolně dýchaného škodlivého plynu. Je třeba si uvědomit, že ochranná schopnost takové improvizované ochrany je i časově velmi omezena. Doporučují se také určité „impregnační látky“, které je možné použít pro zvýšení sorpční kapacity
jednoduchých
improvizovaných
prostředků
ochrany
dýchacích
orgánů.
Pochopitelně, že použití těchto impregnačních látek závisí na chemickém charakteru zamořující látky. Vychází se z úvahy, že je možné použít látky běžně dostupné v domácnosti, například potravinářských výrobků. Proto se jednou doporučuje slabý roztok sody (zásaditá reakce, např. proti chlóru), jindy slabý roztok dostupných kyselin (např. proti čpavku), jako je kyselina octová (ocet) nebo kyselina citrónová (kyselá reakce). Tato zásada je sice správná, ale jen málokdy bude k dispozici rychlá a spolehlivá informace o látce, která nás zasáhla, nebo nás ohrožuje. Proto se jako nejvhodnější ochrana jeví textilie namočená ve vodě. Oči lze chránit motoristickými, lyžařskými, nebo potápěcími brýlemi, neboť i ty jsou významnou bránou vstupu nebezpečných látek do organizmu. Větrací otvory u brýlí je nutno přelepit izolační páskou. K ochraně povrchu těla můžeme nejlépe použít gumový nebo igelitový plášť do deště (i s kapucí), gumové holínky, gumové nebo kožené rukavice. K ochraně hlavy se doporučuje použít kuklu, čepici nebo jinou pokrývku hlavy tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila také čelo, uši a krk. 5.3.2
Ukrytí před účinky radioaktivních látek
Při úniku radioaktivních látek (především z jaderné elektrárny při radiační havárii, pokud se rezidenční zařízení vyskytuje v zóně havarijního plánování dané jaderné elektrárny) je nezbytné aby se všechny osoby přemístili do nejbližšího objektu (v našem případě se bude jako nejbližší možný objekt vyjímat právě ústav sociální péče) a osoby v něm ukryté se přemístili do podzemních prostor budovy nebo prostoru částečně zapuštěném pod úrovní terénu, nejlépe se vstupem do úkrytu z budovy, a kde vytvořili improvizovaný úkryt. 36
Osoby, než se ukryjí v improvizovaném úkrytu, by se měly, pokud možno, opatřit zásobou pitné vody, potravin a potřebnými léky. Před přemístěním do improvizovaného úkrytu se také nesmí zapomenout na uzavření všech druhů otevřeného ohně (plynové sporáky, kamna) a vypnutí elektrických spotřebičů. Improvizovaný úkryt slouží především k ochraně před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace a kontaminace radioaktivním prachem. Je vhodné, aby obvodové zdivo improvizovaného úkrytu mělo co nejmenší počet oken a dveří s minimálním množstvím prací nutných pro úpravu (všeobecně platí: čím silnější je zdivo a zapuštění úkrytu pod úrovní terénu, tím kvalitnější je ochrana). Je důležité, aby alespoň někdo s odborného personálu byl po celou dobu evakuace a následného ukrytí naladěn na některá z veřejnoprávních nebo regionálních radiových či televizních vysílání a mohl tak ostatní informovat o případných pokynech nebo celkové situaci mimořádné události. 5.3.3
Ukrytí při ostatních mimořádných událostí
Při požáru okolního objektu nebo havarovaných vozidel či při nebezpečí výbuchu (např. při úniku plynu, požáru skladu výbušnin, havárii v dopravě), kdy mohou škodlivé zplodiny hoření nebo účinky tlakové vlny ohrozit osoby v okolí i uvnitř ústavu sociální péče, je důležité, aby ohrožené osoby zavřely okna (a dále se u nich nevyskytovali) a přemístily se co nejdále od místa vzniku mimořádné události.
37
6
PRAKTICKÁ ČÁST Cílem praktické části je získání přehledu o současném stavu řešení a zvládnutí evakuace
osob v objektech, kde se předpokládá značný, téměř stoprocentní, výskyt osob s omezenou schopností pohybu. Do tohoto předpokladu nejlépe spadají výše zmiňované ústavy sociální péče. K vytvoření přehledu byly pro tuto práci vybrány penziony či domovy pro seniory nacházející se v jednotlivých městských částech města Brna.
6.1
Monitoring vybraných rezidencí sociální péče
Průzkum byl v jednotlivých zařízeních sociální péče rozdělen na dvě části. V první byl průzkum pojat formou řízeného rozhovoru vždy s pověřeným pracovníkem zodpovědným za bezpečnost klientů ústavu, nejčastěji s ředitelem/ředitelkou. Všem byly pokládány stejné, předem vytvořené otázky. V druhé části průzkumu byla provedena prohlídka zařízení, při které bylo vlastním úsudkem vyhodnoceno zajištění evakuačních cest a evakuačního plánu. V úvodu řízeného rozhovoru byly nejprve zjištěny důležité údaje o rezidenčním zařízení: −
stáří stavby;
−
počet nadzemních a podzemních podlaží;
−
počet ubytovacích jednotek;
−
počet osob, kterým je poskytována sociální péče s rozdělením na osoby s pouze omezenou schopností pohybu a osoby neschopných samostatného pohybu (klienti upoutaní na lůžko);
−
počet osob zajišťující provoz a péči o klienty v zařízení.
Následně byly položeny pověřené osobě otázky zjišťující: −
vypracování evakuačního plánu;
−
pravidelnost školení personálu;
−
pravidelnost nácviku evakuace;
−
nacvičený typ evakuace;
−
počet připravených variant evakuace;
−
připojenost na veřejnou telefonní síť, umístění místa řízení evakuace;
−
způsob vyhlašování požárního poplachu;
−
vybavenost EPS; 38
−
vybavenost autonomní detekcí a signalizací požáru (na únikových cestách, v pracovnách službu konajícího personálu a na ubytovacích jednotkách);
−
vybavenost nouzového osvětlení, při selhání primární dodávky energie;
−
vybavenost evakuačními výtahy;
−
znalost personálu o evakuaci (názorová otázka).
V druhé části při prohlídce zařízení bylo zjišťováno: −
vybavenost označení únikových cest;
−
průchodnost a splnění šířky únikových cest;
−
splnění průchodnosti a šířky dveří na únikových cestách;
−
splnění šířky schodišťového ramene;
−
systém zamykání únikových východů;
−
bezbariérové vyvedení únikových cest z prvního a podzemního podlaží na volné prostranství.
6.2
Výsledky a vyhodnocení monitoringu
Během průzkumu bylo navštíveno celkem sedm ústavů sociální péče, resp. domovů pro seniory. Každý se nalézal v jiné městské části města Brna. Z důvodu přání většiny zařízení bude zachována jejich anonymita a jednotlivá zařízení budou označována pod písmeny od A do G. Pro představu struktury navštívených zařízení, jako je obsazení osob, počty podzemních i nadzemních podlaží a počty pokojů, můžou složit tabulky 3 a 4 a grafy 1 až 3, vycházející z úvodů řízených rozhovorů.
39
Tabulka 3 Obsazení osobami jednotlivých zařízení Zařízení
Počet osob s
Počet osob
Počet
omezenou schopností
neschopných
zaměstnanců
pohybu
samostatného pohybu
A
297
107
220
B
80
8
47
C
66
13
32
D
155
58
213
E
360
34
187
F
64
11
19
G
119
31
45
Tabulka 4 Stáří a stavební rozložení jednotlivých zařízení Zařízení
Počet podzemních
Počet nadzemních
Počet ubytovacích
podlaží
podlaží
jednotek
A
1
5
296
B
0
4
72
C
1
3
57
D
1
3
169
E
1
4
172
F
1
3
62
G
1
6
47
40
počet osob (n)
Graf 1 Srovnání obsazení osobami jednotlivých zařízení
700
personál
600
ležící klienti
500
imobilních klienti
400 300 200 100 0 A
B
C
D
E
F
G
zařízení
Graf 2 Srovnání počtu nadzemních a podzemních podlaží jednotlivých zařízení
počet podlaží (n)
6 5 4 3
np
2
pp
1 0 -1 A
B
C
D
E
F
G
zařízení
Graf 3 Srovnání počtu ubytovacích jednotek jednotlivých zařízení
počet pokojů (n)
300 250 200 150 100 50 0 A
B
C
D
E
F
G
zařízení
41
6.2.1
Výsledky řízených rozhovorů
Vyplnění všech odpovědí v pomocném dotazníku používaném při řízených rozhovorech (viz příloha A) bylo závislé na kladném zodpovězení první otázky. Vypracovaný evakuační plán měly ale všechny domovy pro seniory. Že tato základní povinnost všech těchto subjektů bude splněna, bylo předpokládané. Pravidelnost školení personálu a nácvik evakuace Všechna zařízení provádějí proškolení o požární ochraně a evakuačních postupech u nově nastupujícího personálu. Většina pak toto školení pravidelně opakuje dvakrát do roka a menší část (zařízení A a D) každoročně. U zařízení F byla zjištěna absence tohoto školení. Nácvik evakuace fyzicky pravidelně neprobíhá u žádného ze zařízení, u zařízení A a D pouze teoreticky a jen s personálem. Tři zařízení nácvik evakuace do budoucna plánuje. Nacvičený typ evakuace a počet připravených variant Nacvičený typ evakuace tedy nemá žádné ze zařízení. Většina spoléhá na samovolnou evakuaci po vyznačených únikových cestách. Zařízení A má teoreticky rozpracovanou a připravenou řízenou evakuaci v jedné variantě. Připojenost na veřejnou telefonní síť a umístění místa řízení evakuace Všechna zařízení jsou připojená na veřejnou telefonní síť. Místo řízení evakuace bývá většinou na vrátnici. U některých zařízeních je umístěno v kanceláři ředitele nebo v místě službu konajícího personálu. Používaný typ vyhlášení požárního poplachu Bylo zjištěno, že více než polovina navštívených zařízení spoléhá pouze na způsob vyhlášení požárního poplachu a tedy i evakuace budovy voláním „Hoří!“. Zařízení B a G je vybaveno sirénou. Zařízení A je vybaveno rozhlasem umožňující řízenou evakuaci. Vybavenost způsobu vyhlašování požárního poplachu pomocí optického signálu nebylo zjištěno u žádného ze zařízení. Vybavenost EPS U zařízení E je plně zajištěn způsob indikace požáru pomocí EPS. Zařízení D je vybaveno zastaralou EPS, ale nový typ EPS se plánuje. Zařízení A je vybaveno EPS z poloviny, dovybavení ostatních částí je v plánu.
42
Vybavenost autonomní detekcí a signalizací požáru U většiny zařízení byla zjištěna absence autonomní detekce a signalizace požáru na únikových cestách, na ubytovacích jednotkách a v pracovnách službu konajícího personálu. Autonomní detekcí a signalizací požáru bylo vybaveno zařízení G. Zařízení A, D a E je vybaveno EPS. Vybavenost nouzového osvětlení Všechna zařízení jsou vybavena nouzovým osvětlením únikových cest a jsou připojena na sekundární zdroj energie pro případ selhání primární dodávky energie. Vybavenost evakuačními výtahy Zařízení A a E jsou vybavena jedním evakuačním výtahem. Zařízení B a D má evakuační výtah ve výstavbě a u zařízení C se zřízení evakuačního výtahu plánuje. U ostatních zařízeních byla zjištěná úplná absence evakuačních výtahů. Znalost personálu o evakuaci Všechny osoby s nimiž byl dělán rozhovor jsou takového mínění (dle svého subjektivního hodnocení), že veškerý personál má dostatečné znalosti k provedení správné a včasné evakuace. 6.2.2
Výsledky z prohlídek
Součástí monitoringu u vybraných domovů pro seniory byla prohlídka celého objektu. Převážně za doprovodu pověřené osoby, s níž byl vykonán řízený rozhovor, byla zhlédnuta většina únikových tras a východů v areálu. K prohlídce byla vždy k dispozici grafická část evakuačního plánu a cílem bylo vyhodnotit zabezpečení a vybavenost únikových cest. Pro zaznamenávání vlastního hodnocení byl k dispozici pomocný formulář pro prohlídku zařízení (viz příloha B). Vybavenost označení únikových cest Většina únikových cest byla velmi nedostatečně označená. Jednalo se především o umístění pouze jediné značky určující směr únikové cesty v celé délce chodby, která mnohdy překračovala i 20 m. Také velká část použitých značek byla zastaralého typu, použití moderních luminiscenčních značek bylo ojedinělé. Rozmístění nouzového osvětlení bylo na takové úrovni, kdy vznikala otázka, zda by bylo schopno v případě požáru a zakouření únikových chodem dostatečně osvětlit únikovou cestu při výpadku primární dodávky energie. 43
Hlavním a častým nedostatkem při udržování únikových cest však bylo překrývání značek, evakuačních plánů, ale i pro požární ochranu důležitých hasicích přístrojů, uzávěrů plynu nebo vypínačů elektrického proudu, různým nábytkem, květinami či křídly otevřených dveří (viz obrázky 13 a 14).
Obrázek 13 Příklad zakrytí značení únikové cesty květinou
Obrázek 14 Příklad zakrytí evakuačního plánu a požární poplachové směrnice (i hasicího přístroje) květinou 44
Průchodnost a splnění šířky únikových cest Všechna zařízení splňovala podle platných norem šířku únikových cest a i jejich průchodnost byla velmi dobré úrovni. Jen v několika případech, jako např. umístěním velkých květináčů nebo odložených vozíků a jiných kompenzačních pomůcek na chodbách a schodištích sloužících jako úniková cesta, by mohlo dojít k zneefektivnění úniku osob, případně zásahu záchranných složek IZS (viz obrázky 15 až 17).
Obrázek 15 Příklad zneefektivnění únikové cesty květinami
Obrázek 16 Příklad zneefektivnění únikové cesty květinami 45
Obrázek 17 Příklad zneefektivnění únikové cesty květinami Splnění průchodnosti a šířky dveří na únikových cestách Na velmi špatné úrovni bylo zabezpečení šířky dveří a to převážně u dveří vedoucí z ubytovacích jednotek, kde šířka dveří byla většinou pouhých 80 cm. Takováto šířka dveří způsobuje náročnější průjezd invalidního vozíku a znemožňuje manipulaci s lehátky. Tyto hodnoty byly naměřeny i u některých dveří na únikových cestách (viz obrázek 18) a u únikových východů byla dokonce naměřena šířka dveří pouhých 70 cm (viz obrázek 19).
Obrázek 18 Příklad nesplnění šířky dveří na únikové cestě (byla naměřena šířka 80 cm) 46
Obrázek 19 Příklad nesplnění šířky dveří na únikové cestě (byla naměřena šířka 70 cm) Průchodnost dveří byla tedy již těmito fakty značně nesplněna. Opět se vyskytly i případy, kde by květina zabraňovala plynulé průchodnosti. Takovýto případ je i obrázku 20, kde nejenže květina překáží v cestě, ale zabraňuje i plnému otevření dveří a přístupu ke klíči sloužícímu k nouzovému otevření.
Obrázek 20 Příklad nesplnění průchodnosti dveří na únikové cestě (překážející květina) 47
Splnění šířky schodišťového ramene Dostatečnou šířku schodišťového ramene podle platných norem, tedy 150 cm, splňovalo u většiny schodišť sloužících k úniku osob pouze zařízení A. U ostatních zařízeních byly naměřeny šířky schodišťových ramen menší než 150 cm, převážně mezi 120 až 130 cm (viz obrázek 21). U mnohých případů byla i tato nedostačující šířka ještě zmenšena umístěním nábytku nebo květin.
Obrázek 21 Příklad nedostatečné šířky schodišťového ramene (naměřena šířka 130 cm)
Obrázek 22 Příklad zmenšení schodišťového ramene květinami 48
Systém zamykání únikových východů Všechna zařízení používají klíčový systém zamykání únikových dveří a východů. Tedy zamčené dveře sloužící k úniku osob z objektu, je možno odemknout pomocí klíče umístěného v krabičce s rozbitelným sklem, která bývá zavěšena poblíž dveří. U některých případů však byla zjištěna absence tohoto klíče v krabičce (viz obrázek 23 a 24).
Obrázek 23 a 24 Příklady absencí klíčů k únikovým východům Bezbariérové vyvedení únikových cest Hlavní vstupy do areálu domovů pro seniory a případné zadní východy např. do zahrad byly ve všech případech provedeny bezbariérově, což je pochopitelné, neboť nesplnění tohoto požadavku by zařízení ztrácelo na vlastní funkčnosti. U bočních východů sloužící převážně právě k úniku osob však ve všech případech bezbariérově provedeny nebyly (viz obrázek 25).
Obrázek 25 Příklad absence bezbariérového vyvedení únikové cesty 49
6.3
Návrhy opatření ke zlepšení stavu
Z provedeného monitoringu vyplývá, že se zřizovatelé ústavů sociální péče při zajištění bezpečnosti svých klientů a personálu dopouštějí mnoha chyb a v některých případech i zcela zbytečných. Příčinou může být např. jejich neinformovanost nebo neuvědomění závažnosti následků mimořádných událostí. Lepší normativně právní zakotvení pojmu evakuace a její problematiky, dostupnější a přehlednější přístup k požadavkům na její zabezpečení a vyšší informovanost o požární ochraně a ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech by mohlo mít výrazný podíl na zlepšení současného stavu. Některých možností jak napravit nesplněné požadavky vycházející z norem a zlepšit tak stav zabezpečení evakuace svých klientů, si jsou zřizovatelé vědomi. Důvodem nesplnění jsou v převážné většině chybějící finance nebo špatné naprojektování budovy. Jedná se především o: −
lepší vybavenost značení únikových cest – použití pouze značek luminiscenčních, případně je doplnit luminiscenčními vodícími pásy na nebo při podlahách;
−
efektivnější nouzové osvětlení únikových cest při selhání primární dodávky energie;
−
větší počet evakuačních výtahů;
−
dodržení šířek dveří a schodišťových ramen na únikových cestách;
−
dovybavení EPS nebo alespoň autonomní detekcí a signalizací požáru;
−
automatické zamykání únikových východů napojené na EPS, která je v případě vyhlášení požárního poplachu odemkne;
−
zajištění lepšího způsobu vyhlašování požárního poplachu, nejlépe kombinací optického a akustického signálu, popřípadě pomocí rozhlasu umožňující řízenou evakuaci.
Další možnosti jak zlepšit stav zabezpečení evakuace v objektech rezidenčních zařízení sociální péče jsou převážně na schopnostech, zodpovědnosti a důslednosti samotných zřizovatelů nebo k tomu pověřených osob. Jde o organizační náležitosti jako je: −
kvalitní a přehledné zpracování evakuačního plánu;
−
dobrá a neustále prověřovaná znalost personálu o evakuaci svých klientů, s tím související pravidelné školení a nácviky evakuace;
−
zajištění plně funkční průchodnosti únikových cest a východů (např. několikrát výše zmiňované špatné umisťování květin nebo absence klíčů k únikovým východům).
50
Při výstavbě nového ústavu sociální péče by se již nemělo těchto chyb dopouštět, a také nenaprojektování více jak tří nadzemních podlaží, může zabezpečení evakuace značně zjednodušit. U starších budov rezidenčních zařízení, které mají 6 až 8 nadzemních podlaží, je totiž provedení správné a bezpečné evakuace osob s omezenou schopností pohybu téměř nereálné. Nejvhodnější projekt pro domov pro seniory se jeví dvoupodlažní budova postavená ve svahu, kdy každé podlaží má vlastní přímý vstupy a tedy i únikové východy, snadno dostupné pro všechny imobilní klienty ústavu (viz obrázek 26).
Obrázek 26 Dvoupodlažní projekt domova pro seniory
51
7
ZÁVĚR Starší populace tvoří velmi početnou skupinu obyvatel. V současnosti hovoří statistiky,
o tom že senioři zaujímají podíl z celkového počtu obyvatel ČR kolem 23 %, což je téměř 2,5 milionu osob straších 60ti let. Společně s prognózou demografického stárnutí (viz příloha C) je třeba vzít v potaz též skutečnost, že s již velkým a neustále narůstajícím počtem starších osob bude narůstat též počet těch, kteří z důvodu zhoršeného zdravotního stavu nebudou schopni vykonávat samostatně všechny běžné aktivity každodenního života a budou se tak stávat závislí na pomoci dalších osob. U nás stále platí, že za péči o své stárnoucí příbuzné je zodpovědná především rodina a formální služby bývají využívány zejména v případě absence, nedostatečnosti či vyčerpání neformálních služeb. Spolu s poklesem porodnosti, intenzivním stárnutím populace, větší prostorovou mobilitou a rozpadem tradičních rodinných vazeb se však do budoucna bude zároveň zužovat soubor potenciálních pečovatelů z řad rodiny a potřeba institucionální péče se tak bude stávat stále více významná. Zájem o zajištění stávajících a nutnost většího počtu nových rezidenčních zařízení ústavní péče, jež reprezentují v ČR především domovy či penziony pro důchodce, tedy neustále poroste. Předpokladem by mělo být nejen udržení alespoň stávající kvality poskytování sociálních služeb, ale i důsledné zajištění problematiky ochrany osob, které se musejí spoléhat na pomoc druhých, osob, které se v důsledku svého stáří stávají osobami s omezenými možnostmi jak v pohybu tak i v rozhodování, myšlení a orientace. Je jisté, že zabezpečení kvalitní požární ochrany a s tím související evakuaci těchto osob v rezidenčních zařízeních je uvedenými fakty značně ztížené. Proto by odborná veřejnost ve sférách požární ochrany i sociální péče měla zvýšit v tomto ohledu pozornost. Tato bakalářská práce může sloužit jako nástroj k vymezení a zviditelnění úskalí problematiky evakuace osob z rezidenčních zařízení sociální péče. Může napomoci k zorientování se v právní podpoře evakuace jako takové či v normových požadavcích právě na instituce jako jsou domovy a penziony pro seniory. Poukazuje také na často dopouštěné chyby při zabezpečení evakuace a únikových cest v objektech s osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
52
8
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
[2]
Folwarczny, L., Pokorný, J.: Evakuace osob. 1. vyd. Ostrava: SPBI, 2006. 125 s. ISBN 80-86634-92-2.
[3]
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
[4]
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
[5]
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
[6]
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
[7]
Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích a její prováděcí předpisy.
[8]
Interpretační dokument Směrnice Rady 89/106/EHS – Základní požadavek č. 2: Požární bezpečnost.
[9]
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
[10] Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. [11] MVČR: Výkladový slovník krizového řízení a obrany státu [online]. Vydáno 2004 [cit. 2009-05-04].
Dostupný
z WWW:
. [12] Zeman, M., Mika, O.: Ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2007. 116 s. ISBN 978-80-214-3449-3. [13] Kratochvílová, D.: Ochrana obyvatelstva. 1. vyd. Ostrava: SPBI, 2005. 140 s. ISBN 80-86634-70-1. [14] HZS Libereckého kraje: Odborná příprava členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obce: Evakuace obyvatelstva [online]. Vydáno 2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: <www.sdh-vlastibor.wz.cz/evakuace.ppt>. [15] Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. [16] ČSN 73 0802: 2000. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Praha: Český normalizační institut, 2000. 114 s. [17] Orlíková, K., Škroch, P.: Chemie procesů hoření. 1. vyd. Ostrava: SPBI, 1999. 87 s. ISBN 80-86111-39-3.
53
[18] Proulx, D.: Movement of People: The Evacuation Timing. 3rd ed. Quincy: National Fire Protection Association, 2002. 342 s. ISBN 087765-451-4. [19] Fire Risk Assessment Method for Engineering: Evacuation time [online]. Vydáno 2008
[cit. 2009-04-24].
Dostupný
z WWW:
. [20] ČSN 73 0835: 2006. Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče. Praha: Český normalizační institut, 2006. 28 s. [21] Zdařilová, R., Laub, F.: Specifické podmínky přístupného prostředí seniorského. In Sborník II. ročníku konference SENIOR LIVING, Zlín 8. – 9. listopadu 2007 [CD-ROM]. Kolektiv autorů. České Budějovice: Ledax o.p.s., 2008, s. 25. ISBN 978-80-254-1243-5. [22] Informace o fotoluminiscenčním značení únikových cest [online]. Vydáno 2004 [cit. 2009-05-05].
Dostupný
z WWW:
. [23] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). [24] Mašek, I., Mika O., Zeman, M.: Prevence závažných průmyslových havárií. 1. vyd. Brno:
Vysoké
učení
technické
v Brně,
Fakulta
chemická,
2006.
98
s.
ISBN 80-214-3336-1. [25] Mika, O.: Evakuační plány velkých administrativních objektů [online]. Vydáno 2004 [cit. 2009-04-04]. Dostupný z WWW: . [26] Sternberg, E.: Counting Crises: US Hospital Evacuations, 1971–1999 [online]. Vydáno
2004
[cit. 2009-04-24].
Dostupný
z WWW:
. [27] Dostupnost institucionální péče o seniory [online]. Vydáno 2008 [cit. 2009-05-15]. Dostupný z WWW: . [28] Starnovská, T.: Standardizace péče v pobytových zařízeních. Sociální péče, 2008, roč. 10, č. 6, s. 39-40. ISSN 1213-2330.
54
9
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ASET
available safe egress time
ČR
Česká republika
EPS
elektrická požární signalizace
HZS
Hasičský záchranný sbor
ISBN
International Standard Book Numbering
ISSN
International Standard Serials Numbering
IZS
Integrovaný záchranný systém
CD-ROM
Compact Disc Read-Only Memory
RSET
required safe egress time
SPBI
Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství
US
United States
WWW
World Wide Web
55
10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Dotazník používaný při řízeném rozhovoru Příloha B Pomocný formulář pro prohlídku zařízení Příloha C Demografické stárnutí obyvatelstva v ČR
56
Příloha č. 1 – Schéma dotazníku používaného při řízeném rozhovoru Monitoring vybraných rezidenčních zařízení – dotazník pro řízený rozhovor 1
Druh zařízení
2
Stáří stavby / uvedení do provozu jako ústav sociální péče
3
Počet nadzemních podlaží
4
Počet podzemních podlaží
5
Počet ubytovacích jednotek (pokojů)
6
7
Počty osob v objektu a
Celkový počet osob, kterým je poskytována sociální péče
b
Počet osob s omezenou schopností pohybu
c
Počet osob neschopných samostatného pohybu
d
Celkový počet osob (vč. personálu)
Vypracovaný evakuační plán
ano ne
8
Pravidelnost školení personálu
méně jak jednou za rok jednou za rok častěji jak jednou za rok
9
Pravidelnost nácviku evakuace
méně jak jednou za rok jednou za rok častěji jak jednou za rok
10
Nacvičený typ evakuace
samovolná řízená
11
Počet variant evakuace
jedna více (počet: .................)
12
Připojenost na veřejnou telefonní síť
ano ne
13
Umístění místa řízení evakuace
14
Typ vyhlášení požárního poplachu (evakuace) a
...........................................................................
pomocí optického signálu
ano ne
b
pomocí akustického signálu (nad 30 osob)
ano ne
c
rozhlas umožňující řízenou evakuaci (nad 100 pokojů)
ano ne
15
Vybavenost autonomní detekcí a signalizací požáru na únikových cestách a na ubytovacích jednotkách
17
Vybavenost autonomní detekcí a signalizací požáru v pracovnách službu konajícího personálu
18
Vybavenost EPS (nad 50 lůžek)
ano ne ano ne ano ne
19
Vybavenost nouzového osvětlení únikových cest při selhání primární dodávky energie
20
Vybavenost evakuačními výtahy
ano ne ano (počet: ................. ) ne
21
Znalosti personálu o evakuaci
vyhovující
(názorová otázka)
nevyhovující
Příloha B Pomocný formulář pro prohlídku zařízení Monitoring vybraných rezidenčních zařízení – formulář pro prohlídku zařízení 1
Vybavenost označení únikových cest
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
2
Průchodnost únikových cest
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
3
Splnění šířky únikových cest
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
4
Splnění průchodnosti a šířky dveří na únikových cestách
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
5
Splnění šířky schodišťového ramene
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
6
Systém zamykání dveří na únikových cestách
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
7
Bezbariérové vyvedení únikových cest z prvního a z podzemního podlaží na volné prostranství
nedostačující dostačující velmi dobře zvládnutá
Příloha C Demografické stárnutí obyvatelstva v ČR (zdroj: ČSÚ) Prognóza podílu osob ve věku nad 60 let (a nad 80 let) na území dnešní ČR Rok
Senioři ≥ 60 let (%)
Senioři ≥ 80 let (%)
1900
8,8
-
1998
18,1
-
2007
20,1
3,1
2030
33,3
5–8
2050
40
9,5
