VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT

ÚSTAV FINANCÍ INSTITUTE OF FINANCES

ROZŠÍŘENÍ KONSOLIDAČNÍHO CELKU U VYBRANÉHO KONCERNU EXTENSION OF THE CONSOLIDATED GROUP FOR THE SELECTED GROUP

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. Markéta Štěpánová

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2016

Ing. Jaroslava Rajchlová, Ph.D.

Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku konsolidované účetní závěrky skupiny WOOD-FOREST GROUP a. s.. Na základě teoretických poznatků uvedených v první části práce je následně zhodnocen konsolidační celek a provedeny jeho změny. Z důvodu nevýznamnosti nejsou vybrané dceřiné podniky zahrnuty do konsolidace a je zpracován návrh nové konsolidované účetní závěrky. Na závěr jsou zhodnoceny dopady provedených změn pomocí vybraných ukazatelů.

Abstract The master’s thesis focuses on the issue of the consolidated financial statement of WOOD-FOREST GROUP a. s.. On the basis of theoretical knowledge referred to in the first part of the work is then reviewed consolidated group and its changes are made. Due to insignificance selected subsidiaries not included in the consolidation and the preparation of a new consolidated financial statements is made. At the conclusion are evaluated the impacts of the changes by using selected indicators.

Klíčová slova Konsolidovaná účetní závěrka, míra vlivu, konsolidační celek, mateřská společnost, dceřiná společnost, metody konsolidace, konsolidační rozdíl, konsolidační pravidla.

Keywords Consolidated financial statement, level of impact, consolidation group, parent company, subsidiary, consolidation methods, goodwill, consolidation rules.

Bibliografická citace ŠTĚPÁNOVÁ, M. Rozšíření konsolidačního celku u vybraného koncernu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2016. Počet stran 90 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslava Rajchlová, Ph.D..

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 25. května 2016

………………………… Bc. Markéta Štěpánová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce, paní Ing. Jaroslavě Rajchlové, Ph.D., za cenné rady, připomínky a odborné vedení při tvorbě této práce. Dále děkuji celé mé rodině za trpělivost a podporu při studiu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 10 CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ ............................................. 12

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA ............................................................................ 13 1.1

1.1.1

Fúze ........................................................................................................... 14

1.1.2

Akvizice .................................................................................................... 16

1.1.3

Význam konsolidace účetních dat ............................................................ 17

1.2

Konsolidovaná účetní závěrka podle české legislativy .................................... 18

1.3

Vymezení základních pojmů ............................................................................ 19

1.4

Konsolidovaná účetní závěrka ......................................................................... 22

1.4.1

Konsolidační celek .................................................................................... 23

1.4.2

Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky .................................. 24

1.4.3

Osvobození od konsolidace ...................................................................... 24

1.5

Obsah a forma konsolidované účetní závěrky ................................................. 26

1.5.1

Konsolidační pravidla ............................................................................... 27

1.5.2

Postup při konsolidaci účetní závěrky ...................................................... 28

1.6

Konsolidační rozdíl .......................................................................................... 29

1.7

Metody konsolidace ......................................................................................... 30

1.7.1

Plná metoda konsolidace .......................................................................... 31

1.7.2

Konsolidace ekvivalenční metodou .......................................................... 33

1.7.3

Konsolidace poměrnou metodou .............................................................. 35

1.8

2

Spojování obchodních korporací...................................................................... 13

Ekonomické zhodnocení účetní závěrky .......................................................... 36

1.8.1

Zhodnocení individuální účetní závěrky................................................... 37

1.8.2

Zhodnocení konsolidované účetní závěrky............................................... 37

ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE ..................................................................... 46 2.1

Představení společnosti WOOD-FOREST GROUP, a. s................................. 46

2.2

Představení konsolidovaných účetních jednotek ............................................. 47

2.3

Konsolidační celek ........................................................................................... 52

3

2.4

Informace o konsolidačních pravidlech ........................................................... 53

2.5

Zhodnocení současného ekonomického stavu ................................................. 54

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ .............................................................................. 59 3.1

Dosažený obrat dceřiných společností ve skupině ........................................... 59

3.2

Postupové kroky pro výpočet plné metody konsolidace .................................. 61

3.2.1

Výpočet konsolidačních rozdílů ............................................................... 61

3.2.2

Vyloučení vzájemných vztahů .................................................................. 64

3.2.3

Stanovení většinových a menšinových podílů .......................................... 64

3.3

Úprava rozvahy pro metodu plné konsolidace ................................................. 66

3.4

Úprava výkazu zisku a ztráty pro metodu plné konsolidace ............................ 69

3.5

Konsolidovaná účetní závěrka po úpravách ..................................................... 73

3.6

Ekonomické zhodnocení dopadu změny na konsolidační celek ...................... 78

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ .................................................... 85 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 86 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 87 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 88 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 89

ÚVOD Synergie, propojení a provázanost jsou hlavními rysy dnešní moderní doby, a to nejen v souvislosti s podnikatelským prostředím a systémy v jednotlivých státech, ale i u samotných lidských jedinců, skupin a vztahy mezi nimi. Rozvoj podnikatelských aktivit s sebou přináší nárůst kapitálových vazeb mezi podniky a nové příležitosti pro veškeré subjekty. Korporace se již neomezují při své expanzi pouze na zvyšování své vlastní hodnoty, ale také prostřednictvím akvizic a fúzí dosahují spojení s dalšími podniky, navyšují tak svou hodnotu a upevňují tržní postavení nebo získávají konkurenční výhodu. Díky tomuto procesu začíná narůstat význam konsolidovaných účetních výkazů za skupinu podniků. V České republice je problematika konsolidace poměrně mladá, neboť povinnost konsolidovat účetní výkazy byla poprvé zaznamenána za rok 1993 a již v současnosti zaznamenáváme její rozvoj. Požadavek konsolidace je zaměřen na kapitálově propojené korporace vytvářející ekonomické celky, jež ovládá jediný vlastník. Prostřednictvím koupě podílu na vlastním kapitálu, fúzí nebo založením nového podniku získá společnost majetkovou účast v jiném ekonomickém subjektu a dochází tak ke kapitálové propojenosti jednotlivých korporací. Samotným účelem konsolidace je sestavení účetní závěrky za celou skupinu podniků jako jeden celek. Dále poskytnout potřebné informace nejen pro vlastníky a investory, ale také pro externí uživatele ekonomické a finanční situace kapitálově propojených korporací a podat komplexní obraz o celkovém stavu skupiny jako celku. Konsolidované

účetní

výkazy

jsou

závěry

transformace

náročných

procesů

individuálních účetních závěrek do výkazů závěrek konsolidovaných, které podléhají povinnému auditu. Je důležité si uvědomit, že při sestavování konsolidované účetní závěrky se neprovádí zaúčtování žádných účetních zápisů do účetnictví. Pouze se jednotlivé údaje agregují z individuálních účetních závěrek za dodržování principů stanovených zákonem. Konsolidovaná účetní závěrka vlastně doplňuje individuální účetní závěrky o nový pohled. Uživatele informuje o stejných skutečnostech jako

10

individuální účetní závěrky a navíc je vše zobrazeno za skupinu podniků. V žádném případě se tedy nejedná o nahrazování individuálních účetních závěrek - konsolidovaná účetní závěrka má charakter ryze informační. Mimo tuzemskou právní úpravu se může sestavovat také podle mezinárodních účetních standardů. V následujícím textu vycházejí podklady pouze z legislativy České republiky.

11

CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ Cílem diplomové práce je z důvodu nevýznamnosti z hlediska dosaženého obratu nezahrnutí vybraných dceřiných jednotek do konsolidovaného celku skupiny WOODFOREST GROUP a. s. a následné vypracování nové konsolidované účetní závěrky. Poté budou pomocí vybraných ukazatelů zhodnoceny dopady změn konsolidované účetní závěrky a posouzena ekonomická situace konsolidovaného celku před a po vyjmutí konsolidovaných účetních jednotek. Vstupní data pro konsolidovanou účetní závěrku jsou čerpána z výročních zpráv konsolidované skupiny WOOD-FOREST GROUP a. s. a jsou zpracována na základě tuzemské legislativní úpravy. Celá práce je členěna na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. První část popisuje teoretická východiska konsolidované účetní závěrky, postupy a metody jejího zpracování a vymezuje jednotlivé pojmy. Součástí je také rozbor dat získaných z účetních výkazů pomocí ekonomických veličin. Následuje analytická část práce, kde jsou představeny jednotlivé vztahy na úrovni koncernu a popsána situace pro vyjmutí dceřiných společností ze skupiny. Tento krok je výchozím předpokladem pro návrhy řešení v další kapitole. Budou popsány vlastní výpočty konsolidačních rozdílů a dané společnosti vyjmuty pro nepodstatný vliv z konsolidačního celku. Kapitola bude doplněna zhodnocením a přínosem dopadu změny konsolidovaných účetních výkazů na ekonomický stav uvnitř skupiny. Do příloh jsou přiloženy účetní závěrky mateřské a dceřiné společnosti a dále zveřejněná konsolidovaná účetní závěrka.

12

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Teoretická část diplomové práce je věnována objasnění problematiky spojené se sestavením konsolidované účetní závěrky v České republice. Od 1. 1. 2016 vešla v platnost novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, která například zavádí nově kategorie konsolidačních skupin. Protože je dále analytická část zpracovávána za účetní období roku 2014, je tato nová právní úprava zmiňována pouze okrajově, stejně jako porovnání odlišností ve vztahu k mezinárodním účetním standardům. Dále je v této části pojednáváno o ekonomickém zhodnocení konsolidované účetní závěrky včetně rozpisu vzorců jednotlivých ukazatelů.

1.1 Spojování obchodních korporací Spojování obchodních korporací se realizuje s cílem vytvořit jeden vyšší ekonomický celek, umožňuje jej ovládat a řídit a mít kontrolu nad prováděnými hospodářskými operacemi. Hlavními důvody, proč dochází v současné době ke spojování obchodních korporací, je zejména (SEDLÁČEK, 2014): »

dosažení vyšší efektivnosti hospodaření,

»

získání lepší kapitálové vybavenosti,

»

snaha o získání většího tržního podílu,

»

expandování na nové trhy nebo do nových zemí,

»

optimalizace a daňové úspory,

»

získání konkurenční výhody,

»

diverzifikace rizik v souvislosti s činností kupujícího,

»

vyšší stupeň kvalifikovanějších pracovních sil,

»

spekulace v širokém slova smyslu,

»

dosažení synergického efektu a mnohé další.

Spojování představuje jeden ze způsobů přeměny obchodních společností. V českém zákoně jsou přeměny společností upraveny zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách

13

obchodních společností a družstev. Zahrnují fúze (sloučením nebo splynutím1), změnu právní formy, převod jmění jediným společníkem a rozdělení (rozštěpení nebo odštěpení). Dále je zde podle § 1 odst. 2 zařazeno také přeshraniční přemístění sídla. Samotné spojování obchodních korporací může být prováděno ze tří pohledů: »

kapitálových akvizic,

»

majetkových akvizic

»

a z pohledu právního spojování.

První způsob kapitálových akvizic umožňuje na základě získání akcií / podílů / účastí ovládat ekonomický celek, a to bez ohledu na jeho právní formu. Vytváří se kapitálově propojený ekonomický celek samostatných korporací a tato skupina sleduje společné cíle a má společnou obchodní, finanční, technickou i výrobní politiku. U formy majetkových akvizic dochází k získání veškerého souboru odkoupeného majetku (včetně závazků) a práv. Z právní stránky věci se postavení obou korporací nezmění. Poslední způsob právního spojování vychází ze smlouvy uzavřené mezi spojovanými společnostmi. Výsledkem může být sloučení nebo splynutí dvou a více korporací v jedinou. Nejčastějším důvodem tohoto ekonomického spojení je převzetí kontroly nad spojovanými korporacemi s cílem pomoci řešit špatnou finanční situaci nebo naopak převzít prosperující společnost (SEDLÁČEK, 2014).

1.1.1 Fúze Mezi nejčastěji realizované způsoby transformace obchodních korporací se sídlem na území České republiky se řadí fúze. Pojem „fúze“ představuje proces, kdy dochází k zániku jedné nebo více společností a jejich majetek přebírá již existující nebo nově vzniklý právní nástupce. Existují dvě základní formy fúze, a to fúze sloučením a fúze splynutím (SKÁLOVÁ, 2015).

Základním rozdílem mezi sloučením a splynutím korporací je výsledný počet a typ společností. Zatímco u splynutí společnosti zanikají, což dává vzniknout nové korporaci, při sloučení dochází k zániku jedné společnosti a druhá je považována za nástupnickou. 1

14

Fúze sloučením U realizované fúze sloučením dochází k zániku jedné (nebo i více) obchodních korporací a zároveň veškerý majetek přechází na pokračující společnost (viz obrázek č. 1). U tohoto způsobu spojování obchodních korporací nedochází ke vzniku nové společnosti, pouze k zániku a společníci nebo členové této zanikající korporace se stávají společníky (členy) nástupnické společnosti (DVOŘÁK, 2015).

Obrázek 1: Fúze sloučením (Zdroj: Vlastní zpracování)

Fúze splynutím Fúzí splynutím zanikají dvě nebo i více obchodních korporací a všechen majetek přechází na nově vzniklou nástupnickou korporaci (viz obr. č. 2). Při fúzí splynutím dochází ke zrušení společností bez likvidace. Společníci / členové veškerých zanikajících korporací se stávají společníky / členy v nově vzniklé nástupnické korporaci (DVOŘÁK, 2015).

Obrázek 2: Fúze splynutím (Zdroj: Vlastní zpracování)

15

Fúze mohou probíhat pouze v případě obchodních korporací, jež mají stejnou právní formu. Výjimku v zákoně tvoří formy fúze křížové (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost; společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a fúze vícestranné (možnost fúzí například čtyř s. r. o. nebo dvou a. s. se dvěma společnostmi s ručením omezeným). V současné době se však fúze vícestranné pro svou náročnost a složitost prakticky nevyskytují (DVOŘÁK, 2015).

1.1.2 Akvizice Akvizice představují složitý proces nabývání nového majetku případně jeho získávání jinou formou činností. Je to postup, při němž získává jedna korporace (označovaná jako nabyvatel) kontrolu nad druhou (označenou jako cílová společnost). Od nabyvatele získávají vlastníci této druhé společnosti (cílové) protihodnotu ve formě akcií nebo peněžité úhrady kupní ceny určené trhem (SKÁLOVÁ, 2015). Jak již bylo zmiňováno výše, akvizice mohou probíhat formou kapitálovou nebo majetkovou. Kapitálové akvizice Cílem kapitálové akvizice je získání podílu na základním a vlastním kapitálu tj. podstatného nebo rozhodujícího vlivu v nabývané společnosti. Ta má postavení dceřiné společnosti a kupující společnost vystupuje jako mateřská společnost2. Spojováním dochází k vytvoření kapitálově propojeného ekonomického celku (VOMÁČKOVÁ, 2002). Majetkové akvizice V případě majetkové akvizice dochází k převodu aktiv majetku a závazků z jedné korporace na jinou. Za tuto získanou obchodní korporaci je zaplacena tržní cena, která může být ve formě peněžní i nepeněžní. Přeměna může probíhat na úrovni celé společnosti nebo pouze na úrovni její části. Dále na kupující společnost přechází veškeré položky aktiv i pasiv a jsou sloučeny se stávajícím majetkem (SKÁLOVÁ, 2015). Podle nového občanského zákoníku spadají tyto operace pod termíny o koupi závodu upravené od § 2175.

2

Všechny výše uvedené odborné pojmy budou vysvětleny v textu dále v kapitole 1.3.

16

Jana Skálová (2015) ve své knize Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností akvizice dále člení podle: »

záměru a cíle nabyvatele: ̴

přátelské převzetí (jedná se o proces předem připravený a domluvený, nastavené podmínky jsou oboustranně přiměřeně výhodné), ̴

nepřátelské převzetí (statutární orgán cílové společnosti působí proti akvizici),

»

synergických efektů plynoucích ze spojení výrobních sil: ̴

akvizice horizontální (spojení konkurenčních korporací vyrábějících stejný druh výrobků), ̴

akvizice vertikální (umožňuje spojení mezi dodavatelem a odběratelem a tím ovládnout více stupňů výrobního procesu), ̴

akvizice koncentrické (spojení společností s příbuznými produkty, výrobními procesy nebo navazujícími službami), ̴

akvizice konglomerátní (cílem je získání společnosti mimo obor působení nabyvatele s možností diverzifikovat riziko a expandovat do nepříbuzného oboru),

»

podle právní formy: ̴

akvizice aktiv a závazků (právní forma nákupu části nebo celého podniku či vybraných aktiv a závazků, původní vlastník společnosti dostává peněžní vypořádání), ̴

akvizice podílů a akcií (nabyvatel získává kontrolu nad cílovou společností prostřednictvím odkupu podílů nebo vkladu akcií).

1.1.3 Význam konsolidace účetních dat Díky kapitálovým akvizicím dochází k vytváření vztahů mezi mateřským a dceřiným podnikem, jež jsou součástí ekonomického celku. Skupina sleduje tytéž dlouhodobé cíle a má společný zájem na budoucí existenci celého celku. Sloučení do jediného celku se promítne také v účetní závěrce, což je zajišťováno pomocí konsolidované účetní závěrky, jež zpracovává mateřský podnik. Ta dává uživateli tytéž informace jako v případě individuálních účetních závěrek, ale navíc je rozšiřuje o nové skutečnosti, a tím

17

jsou finanční informace z pohledu ekonomického celku. Investor má tedy průběžné informace o hospodaření podniků, do nichž investoval (FEDOROVÁ, 2015).

1.2 Konsolidovaná účetní závěrka podle české legislativy Právní úprava České republiky se blíže dotýká konsolidace účetní závěrky v následujících předpisech: »

v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

»

v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb.,

»

v českých účetních standardech pro podnikatele (č. 020),

»

a v zákonu o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. jsou definovány blíže od § 74 ovládající a ovládané osoby.

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. v § 22 - § 23 definuje konsolidovanou účetní závěrku a její povinnosti, vymezuje konsolidační celek a seznam konsolidačních metod. Následující § 23a se věnuje použití mezinárodních účetních standardů pro konsolidaci a § 23b uvádí rámcová pravidla pro sestavování ročních účetních výkazů ČR. Od roku 2016 je nově upraven § 22a a přidán § 22aa. Ten se převážně týká kategorizace účetních jednotek, rozdělení jejich povinností a podmínek, za nichž nemá účetní jednotka povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku. Pátá část vyhlášky č. 500/2002 Sb. se věnuje konsolidované účetní závěrce. Hlava I. vymezuje postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku (§ 62), následující hlava II. určuje metody konsolidace (§ 63) a hlava III. obsahuje uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky. Cílem českého účetního standardu pro podnikatele č. 020 je stanovit základní postupy při konsolidaci účetní závěrky, upřesnit konsolidační pravidla, konsolidovaný přehled o peněžních tocích a charakterizovat etapy jednotlivých metod konsolidace.

18

1.3 Vymezení základních pojmů V souvislosti s problematikou konsolidované účetní závěrky je třeba definovat některé základní pojmy a jejich interpretaci. Mateřský podnik představuje podnik, který uplatňuje vliv či kontrolu v jiném podniku. Jedná se o podnik, který uplatňuje jakýkoliv vliv v jiném subjektu, avšak může být současně sám ovládán jiným podnikem. Tato definice je subjektivní v tom smyslu, že se pojí pouze s daným podnikem a jím ovládanými podniky (HARNA, 1996). Podle § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. se za mateřskou obchodní korporaci považuje ovládající osoba, což je osoba, která může uplatňovat v obchodní korporaci přímo nebo nepřímo rozhodující vliv. Dceřiný podnik je podnik, který podléhá rozhodujícímu vlivu3, jež je vykonáván jiným subjektem (HARNA, 1996). Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. v § 74 odst. 1 a 2 vymezuje dceřinou obchodní korporaci jako společnost, která je ovládaná ovládající osobou. Vliv je definován jako uplatňovaná kontrola (nebo též řízení) jednoho právního subjektu v subjektu jiném. Při zkoumání jednotlivých vazeb mezi podniky se vychází ze skutečně uplatňovaného vlivu, který vyplývá především z koncepce ekonomických vazeb. Lubomír Harna (1996) ve své publikaci znázorňuje výčet, jakým způsobem je možné dosáhnout vlivu v jiném subjektu, a to především: »

nabytím podílu na základním kapitálu - získání přímého vlivu, který zároveň představuje také podíl na hlasovacích právech;

»

získáním podílu na hlasovacích právech pomocí podílu v podniku, který má vliv v dalším subjektu - tj. získání nepřímého vlivu;

»

pomocí dohody o hlasovacích právech, jež se liší od podílu na základním jmění: § 169 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb. stanovuje možnost pro společnost s ručením

3

Rozhodující vliv může být přímý nebo nepřímý, případně jejich kombinací.

19

omezeným4 takto: „Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak“; »

v případě jiných dohod, prostřednictvím kterých existuje vliv na jiném podniku.

Přímý vliv je uplatňován v jiném subjektu prostřednictvím přímé účasti (často pomocí vlastnického podílu) a kontroly nebo na základě dalších přímých dvoustranných právních aktů. Oproti tomu nepřímý vliv je vliv, jenž je uplatňován prostřednictvím jiného podniku, tedy nikoliv přímo (HARNA, 1996). Na obrázku 3 je pomocí fiktivních korporací Alfa, Beta a Gama demonstrován rozdíl mezi přímým a nepřímým vlivem. Podnik Alfa vykonává přímý vliv v podniku Beta, současně také tento podnik vykonává nepřímý vliv v podniku Gama. Podnik Beta uplatňuje přímý vliv v podniku Gama.

Obrázek 3: Vazby přímého a nepřímého vlivu (Zdroj: Vlastní zpracování)

4

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích také od § 278 upravuje vlastnictví prioritních akcií.

20

Rozhodující vliv označuje vliv, kdy lze jednoznačně kontrolovat a řídit jiný subjekt. Představuje nejsilnější typ vlivu investora na jinou jednotku (ZELENKA, 2006). Tento vliv je podmíněn vlastnictvím alespoň 40 % podílu na hlasovacích právech všech hlasů v obchodní korporaci. Pro osoby jednající ve shodě je stanovena podle zákona č. 90/2012 Sb. totožná výše hlasovacích práv. Vzájemné vazby mezi jednotlivými subjekty v rámci rozhodujícího vlivu jsou demonstrovány na obrázku 4 bod 1, kde mateřský podnik (označovaný jako ovládající osoba) přímo5 ovládá dceřiný podnik (označený jako ovládaná osoba). Ovládajícími osobami jsou podle zákona č. 90/2012 Sb. vždy řídící osoba (§ 79) a většinový společník (§ 73). Ovládající osoba „může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace, jejímž je společníkem, nebo může toto jmenování nebo odvolání prosadit“. Za ovládající osobu je považován také ten, kdo dosáhne podílu na hlasovacích právech (ať sám nebo společně s osobami jednajícími ve shodě6) ve výši alespoň 30 % všech hlasů ve společnosti a „tento podíl představoval na posledních 3 po sobě jdoucích jednáních nejvyššího orgánu této osoby více než polovinu hlasovacích práv přítomných osob“.

Obrázek 4: Podniky pod rozhodujícím, podstatným a společným vlivem (Zdroj: Vlastní zpracování)

5 6

Mateřský podnik může dceřiný podnik ovládat i nepřímo - viz obrázek 3. Jednání ve shodě upravuje blíže zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. v § 78.

21

Podstatný vliv upravuje v česká legislativa v zákoně č. 563/1991 Sb. v § 22 odst. 5. Rozumí se jím takový vliv, jemuž je dána nižší intenzita vlivu v ovládané společnosti, a který není ani rozhodující ani společný. „Není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv“. Tato definice stanovuje rozpětí hlasovacích práv od 20 %, kdy je vliv chápán jako podstatný, až do 40 %, kdy už nabývá rozhodujícího vlivu. Za přidružený podnik viz obrázek č. 4 bod 2 je považován subjekt, v němž má jiný podnik podstatný vliv, a to ať přímý či nepřímý (HARNA, 1996). Společný vliv je chápán pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky jako vliv, kde osoba zahrnutá v konsolidačním celku společně s jednou či více osobami nezahrnutými do konsolidačního celku ovládají jinou osobu. Pokud osoba vykonává společný vliv samostatně, nevykonává rozhodující vliv v této jiné osobě. Ovládaná osoba je v tomto případě nazývána jako účetní jednotka pod společným vlivem (zákon č. 563/1991 Sb.). Obrázek č. 4 bod 3 ukazuje situaci, kdy pro podniky Alfa i Beta nelze vymezit rozhodující vliv a jsou považovány za podniky přidružené s podstatným vlivem. Podnik Gama mají pod společným vlivem. Vliv, který dosahuje méně než 20 % hlasovacích práv, je charakterizován jako nepodstatný vliv.

1.4 Konsolidovaná účetní závěrka Účetní závěrka sestavená podle metod konsolidace a jimi upravená se nazývá konsolidovaná účetní závěrka. Podle § 22 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb. musí podávat věrný a poctivý obraz o účetnictví i o finanční situaci konsolidačního celku a o účetních jednotkách, jež jsou pod společným vlivem a účetními jednotkami přidruženými. Dále vyplývá pro konsolidovanou účetní závěrku povinnost ověření auditorem. Do konsolidované účetní závěrky jsou zahrnuty konsolidované účetní jednotky, které tvoří s účetní jednotkou konsolidační celek a účetní jednotky pod společným vlivem a přidružené účetní jednotky (Vyhláška č. 500/2002 Sb.).

22

1.4.1 Konsolidační celek Termín konsolidační celek vymezuje zákon č. 563/1991 Sb. v § 22 odst. 5 a v prováděcí vyhlášce. Tvoří jej konsolidující účetní jednotka a konsolidovaná účetní jednotka. Jedná se tedy o mateřskou společnost (obchodní společnost - ovládající osobu) a určité dceřiné (ovládané osoby) a přidružené podniky zařazené do skupiny podniků, za které mateřský podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Pokud existují významné důvody pro nezahrnutí všech podniků do konsolidované účetní závěrky, mohou být tyto podniky vyčleněny z konsolidačního celku. Mezi výjimky nezahrnutí se řadí (HARNA, 2006): »

významnost7 (při nezahrnutí více podniků do konsolidačního celku musí být nevýznamné i dohromady),

»

(spekulativní) pořízení za účelem dalšího prodeje,

»

nedostupnost informací (nepřiměřeně nákladné získání informací),

»

omezení ovládání (např. z politických důvodů).

1.4.1.1 Kritéria zahrnutí jednotlivých subjektů do konsolidačního celku Mateřský podnik může a nemusí využít výjimky z povinnosti zahrnout subjekt, v němž má rozhodující nebo významný vliv. Často však platí, že jsou do konsolidačního celku zahrnovány všechny subjekty, kde uplatňuje konsolidující účetní jednotka určitý stupeň vlivu. Níže popsaná kritéria vychází z § 62 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a umožňují nezahrnutí subjektů do procesu konsolidace, využití individuálního přístupu k zohlednění konkrétní situace. Kritérium významnosti spadá plně do kompetencí konsolidující jednotky a není nijak právně specifikováno. Pokud však není podíl na konsolidačním celku významný z pohledu podání věrného a poctivého obrazu účetnictví a finanční situace konsolidovaného celku, nemusí být subjekt zahrnut do konsolidované účetní jednotky. Jestli však je v souhrnu u dvou a více konsolidovaných účetních jednotek podíl významný, do konsolidačního celku by měly být zahrnuty. 7

Ve většině případů je spodní hranice výše uplatňovaného vlivu ovládající společnosti na úrovni 20 %.

23

Mezi další kritéria se řadí uplatňování vlivu a nedostupnost informací, které jsou charakteristické neúměrně vysokými náklady na zajištění potřebných informací pro konsolidaci nebo jejich značné zpoždění. V situaci, kdy má mateřský podnik z hlediska dlouhodobých omezení významné problémy s výkonem práv z hlediska nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, je dána možnost nezahrnovat tuto konsolidační jednotku do konsolidačního celku. Obdobně se postupuje také v případě, kdy jsou akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy pouze za účelem dalšího prodeje.

1.4.2 Povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky V ČR mají povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku obchodní společnosti ovládající jinou osobu s výjimkou ovládajících osob pod společným vlivem. Bez ohledu na sídlo konsolidující účetní jednotky stanovuje zákon č. 563/1991 Sb. v § 22 odst. 3 povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrce, pokud je osoba: »

ovládanou osobou (výjimku tvoří ovládané osoby, v nichž je vykonáván společný vliv),

»

osobou, v níž vykonává společný vliv konsolidující nebo konsolidovaná účetní jednotka, nebo

»

osobou, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vliv (tj. přidružená účetní jednotka).

1.4.3 Osvobození od konsolidace Jestliže ke konci rozvahového dne účetního období nesplní konsolidující účetní jednotka minimálně dvě z následujících tří kritérií, odpadá jí povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky. Jednotlivá kritéria jsou následující (zákon č. 563/1991 Sb, § 22a odst. 1 v platném znění pro rok 2014): »

celková aktiva v brutto hodnotě činí alespoň 350 milionů Kč,

»

roční čistý obrat8 dosahuje více než 700 milionů Kč,

Roční čistý obrat se vypočítá jako stav výnosů snížen o prodejní slevy, děleno počtem započatých měsíců, za něž trvalo účetní období, krát dvanáct. 8

24

»

průměrný přepočtený stav zaměstnanců během účetního období činil více než 250 zaměstnanců.

Toto osvobození se nedá uplatnit v případě, pokud jsou účetní jednotky bankami, nebo provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle jiných právních předpisů či emitují cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném evropském trhu. Kritérium významnosti se promítá i do osvobození od konsolidace, kde zákon o účetnictví upřesňuje, že nevzniká povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud konsolidující účetní jednotka ovládá jednotlivě i v úhrnu nevýznamné jiné konsolidované účetní jednotky. Za předpokladu, že je mateřská společnost (konsolidující účetní jednotka) zároveň také dceřinou společností (konsolidovanou účetní jednotkou) jiné mateřské jednotky, která se řídí právem Evropské unie, upřesňuje vyhláška č. 500/2002 Sb. možnost osvobození od konsolidace. Za akceptování § 62 odst. 2 vyhlášky je možné osvobození, pokud: »

konsolidující účetní jednotka drží veškeré akcie nebo podíly konsolidované jednotky, nebo

»

drží alespoň 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní vlastníci konsolidované jednotky schválili nesestavení konsolidované závěrky, nebo

»

drží méně než 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky, přičemž ostatní vlastníci nepožádají o sestavení konsolidované závěrky, a to nejpozději do 6 měsíců před koncem účetního období. Toto kritérium se týká těch akcionářů, jež drží alespoň desetiprocentní podíl nebo ostatních společníků, kteří drží nejméně dvacetiprocentní podíl.

Osvobození nelze použít v případě, pokud je účetní jednotka emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů a má sídlo v Evropské unii. Dále se osvobození nedá uplatnit, pokud se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje pouze pro účely informování zaměstnanců či jejich zástupců, či na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby (ZELENKA, 2013).

25

1.5 Obsah a forma konsolidované účetní závěrky Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje za skupinu kapitálově provázaných subjektů, jako by se jednalo o jeden jediný podnik. V podstatě dochází k agregaci údajů o majetku, finanční situaci podniku a výsledku hospodaření jednotlivých právních subjektů v konsolidačním celku a vylučují se všechny vztahy uvnitř celku, které by neodpovídaly účetním zásadám (HARNA, 1996). Konsolidovanou účetní závěrku dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. hlavy III. přestavuje rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí může být také přehled o peněžních tocích či přehled o změnách vlastního kapitálu. Informace pro sestavení konsolidované účetní závěrky vychází z individuálních účetních závěrek konsolidující a konsolidované účetní jednotky, dále účetních jednotek pod společným vlivem a přidružených účetních jednotek a v neposlední řadě z dalších účetních záznamů, jež jsou poskytovány konsolidující účetní jednotce. Konsolidovaná rozvaha Do konsolidované rozvahy jsou podle použité metody konsolidace přidány položky (Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 65): »

kladný / záporný konsolidační rozdíl,

»

menšinový vlastní kapitál,

»

menšinový základní kapitál,

»

menšinové kapitálové fondy,

»

menšinové fondy ze zisku (a to vč. nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty z minulých let),

»

menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,

»

cenné papíry a podíly v ekvivalenci,

»

konsolidační rezervní fond,

»

podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

26

Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je doplněn podle použité metody konsolidace o (Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 66): »

zúčtování kladného konsolidačního rozdílu v nákladových položkách,

»

zúčtování záporného konsolidačního rozdílu ve výnosových položkách,

»

menšinové podíly na výsledku hospodaření, nebo

»

podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

Příloha konsolidované účetní závěrky Smyslem přílohy konsolidované účetní závěrky je vhodně upřesnit, doplnit a zejména okomentovat položky vykázané v konsolidované rozvaze, výkazu zisku a ztráty či přehledu o peněžních tocích nebo změnách ve vlastním kapitálu. Příloha samotná nemá žádnou závazně stanovenou formu, avšak musí být zajištěna její přehlednost a srozumitelnost tak, aby docházelo ve všech významných souvislostech k věrnému a poctivému zobrazení aktiv, pasiv a finanční situaci společnosti. Konsolidující účetní jednotka by měla v příloze uvést především obecné informace o společnosti, účetních jednotkách zahrnutých / nezahrnutých do konsolidačního celku, způsobu a metodách konsolidace, informacích o oceňování a účetních pravidlech, dále případné další doplňující a vysvětlující údaje k jednotlivým položkám účetních výkazů (Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 66).

1.5.1 Konsolidační pravidla Konsolidační pravidla jsou závazné pokyny pro úpravu údajů k sestavování konsolidované účetní závěrky (HARNA, 1996).

Tento dokument vypracovává

a stanovuje konsolidující účetní jednotka a veškeré konsolidované účetní jednotky (včetně zahraničních podniků) jej musí respektovat a řídit se jím.

27

Konsolidační pravidla vymezují české účetní standardy pro podnikatele č. 020 a obsahují: »

způsoby oceňování majetku i závazků,

»

požadavky na informace určené pro konsolidaci (předkládají je konsolidované podniky),

»

termíny předkládání požadovaných údajů včetně jednotlivých termínů pro sestavení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků / konsolidačního celku v případě, kdy je sestavena konsolidace po jednotlivých úrovních.

Dílčím konsolidačním celkem se v tomto případě rozumí konsolidační celek, který je uplatňován při víceúrovňových vztazích. Vliv i vlastnický podíl je zde uplatňován prostřednictvím dceřiných společností (tzn. nepřímo). Dceřiný podnik zde vystupuje sám jako mateřský podnik (v případě, že sestavuje konsolidovanou účetní závěrku za podskupinu) a existuje zde možnost pro jeho mateřský podnik sestavit na jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků více konsolidací - tzv. systém postupné konsolidace (HARNA, 1996). Konsolidace se provádí dvěma způsoby: v případě přímé konsolidace probíhá konsolidace všech účetních jednotek najednou, a to bez využití konsolidovaných účetních závěrek. Druhým způsobem je konsolidace po jednotlivých úrovních dílčích celků, což v praxi znamená, že se sestavují konsolidované účetní závěrky postupně za nižší celky, jež poté vstupují do konsolidovaných účetních závěrek celků vyšších (Vyhláška č. 500/2002 Sb.).

1.5.2 Postup při konsolidaci účetní závěrky Základní etapy ze série řady úkolů a činnosti konsolidované účetní závěrky je možné definovat pomocí následujících šesti kroků (HARNA, 1996):

28

I.

Vymezit konsolidační celek a zjistit charakter a výši uplatňovaných vlivů u jednotlivých subjektů a jejich zahrnutí / nezahrnutí do skupiny, případně rozhodnout o zahrnutí v případech, kdy je možné uplatnit výjimky.

II.

Přetřídit a upravit individuální účetní závěrky a sladit účetní metody uvnitř skupiny, stanovit konsolidační pravidla.

III.

Vypočítat konsolidační rozdíl v případě první konsolidace.

IV.

Začlenit prvky z individuálních účetních závěrek do účetních výkazů ovládajícího podniku, a to v rozsahu a položkách odpovídajících příslušné metodě konsolidace.

V.

Vyloučit vzájemné vztahy v rozsahu odpovídajícím metodě konsolidace a vypořádat existující konsolidační rozdíly (včetně s nimi souvisejícími odpisy).

VI.

Dochází k agregaci údajů jednotlivých účetních jednotek včetně provedených úprav a sestavení konsolidovaných účetních výkazů a jejich přílohy.

1.6 Konsolidační rozdíl Před dalšími konsolidačními úpravami a při začlenění podniku do konsolidačního celku je nutné vyčíslit konsolidační rozdíl. Jeho definice podle ČÚS č. 020 zní: „Konsolidační rozdíl je rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidovaného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti konsolidující účetní jednotky na výši vlastního kapitálu vyjádřeného reálnou hodnotou, která vyplývá jako rozdíl reálných hodnot aktiv a reálných hodnot cizího kapitálu ke dni akvizice nebo ke dni dalšího zvýšení účasti (dalšího pořízení cenných papírů nebo podílů)“. Dnem akvizice se rozumí datum, kdy začíná uplatňovat příslušný vliv ovládající a řídící osoba nad konsolidovaným podnikem. Konsolidační rozdíl se odepisuje rovnoměrným

29

způsobem do 20 let, pokud neexistují důvody pro kratší dobu odepisování9. Do výkazů je konsolidační rozdíl vykazován v položkách „zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu“ nebo „zúčtování záporného konsolidačního rozdílu“. Odpisy samotné se vykazují jako zvláštní prvek konsolidovaného výkazu zisku a ztráty. Pro výpočet konsolidačního rozdílu bereme v potaz podíl odvozený z poměru vkladů na základním kapitálu a ne podíl na hlasovacích právech. Konsolidační rozdíl obecně se vypočítá jako rozdíl mezi pořizovací cenou příslušných cenných papírů a podílu na VK nakoupeného podniku ke dni akvizice (HARNA, 2006). Jestliže vychází kladná hodnota konsolidačního rozdílu, je označován jako aktivní konsolidační rozdíl (v případě záporných hodnot se jedná o pasivní konsolidační rozdíl). Kladný konsolidační rozdíl Vzniká v případě, kdy je cena nakoupených podílů nebo cenných papírů vyšší než jeho aktuální účetní hodnota. Zachycuje se v aktivech rozvahy konsolidované účetní závěrky a považuje se za nehmotné aktivum, odepisované do nákladů (HARNA, 2006). Záporný konsolidační rozdíl Oproti kladnému konsolidačnímu rozdílu může vzniknout i záporný konsolidační rozdíl v situacích, kdy jsou cenné papíry a podíly prodávány pod hodnotou poměrné části VK než je jejich účetní hodnota. Záporný konsolidační rozdíl je vykazován v aktivech se znaménkem mínus (HARNA, 2006), nebo v pasivech se znaménkem plus.

1.7 Metody konsolidace Mezi jednotlivé metody konsolidace se řadí podle § 63 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb.: »

metoda plné konsolidace,

»

metoda poměrné konsolidace,

»

metoda konsolidace ekvivalencí (protihodnotou).

Zvolenou dobu odepisování musí být schopen subjekt prokázat a nesmí porušovat principy věrného zobrazování účetnictví. 9

30

Volba metody konsolidace se odvíjí od uskutečňovaného vlivu v účetní jednotce. K použití plné metody konsolidace by mělo dojít v případě, kdy je účetní jednotka pod rozhodujícím vlivem, u poměrné metody konsolidace je zahrnuta do konsolidované účetní závěrky účetní jednotka pod společným vlivem a metoda protihodnotou neboli ekvivalencí se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené. Změny jednotlivých metod jsou dovoleny pouze ve výjimečných případech, odůvodněných v příloze konsolidované účetní závěrky.

1.7.1 Plná metoda konsolidace Plná metoda konsolidace se využívá u dceřiných podniků, tedy jinými slovy u podniků s rozhodujícím vlivem. Je založena především na koncepci ekonomické jednotky10 a odpovídá základní definici konsolidace, kdy jsou konsolidované účetní výkazy zároveň finančními výkazy celé skupiny uvedené jako finanční výkazy jednotného podniku. Při aplikaci této metody je do konsolidované účetní závěrky zařazen všechen majetek dceřiných podniků a do výkazu zisků a ztrát je zahrnutý též celkový výsledek hospodaření za skupinu v běžném období (HARNA, 1996).

1.7.1.1 Menšinové podíly Odvození pojmu menšinový od uplatňovaného vlivu znamená, že mateřský podnik uplatňuje rozhodující vliv a za předpokladu doplnění tohoto vlivu do sta procent získáme podíly menšinové, jež zahrnují podstatné nebo nepodstatné vlivy. Jedná se tedy o část podílů, která odpovídá podílu ostatních držitelů cenných papírů v dceřiném podniku stojící mimo podnik mateřský (HARNA, 1996). Menšinový vlastní kapitál je pasivní položka rozvahy, do níž se zahrnuje menšinový základní kapitál, menšinové kapitálové fondy a fondy ze zisku včetně nerozděleného / neuhrazeného výsledku hospodaření minulých let a menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období (Český účetní standard pro podnikatele č. 020).

tzv. koncepce ekonomické jednotky zobrazuje informace o podniku, kde má mateřská jednotka účast a je též založena na informaci ve smyslu co my „ovládáme“ (HARNA, 2006) 10

31

1.7.1.2 Postupové kroky při konsolidaci plnou metodou V následujících devíti bodech jsou vytyčeny jednotlivé body pro postup při konsolidaci plnou metodou. Etapy vychází z českého účetního standardu č. 020 bod 4.2:

I.

Provede se přetřídění a úprava informací v individuálních účetních závěrkách ovládajících a řídících osob a ovládaných a řízených osob. Doplní se položky konsolidovaných výkazů a jejich obsahová náplň v současném zohlednění vyhlášených konsolidačních pravidel. Přetříděním se pro potřeby konsolidace rozumí operace v účetních závěrkách, díky nimž lze přiřazovat a sčítat stejnorodé položky v procesu konsolidace.

II.

Ve druhém kroku se provede úprava ocenění aktiv a závazků ovládané a řízené osoby. Pokud se liší ocenění aktiv a závazků ovládaných a řízených osob od hodnoty reálné, je provedena v souvislosti s vyčíslením konsolidačního rozdílu úprava ocenění na reálné hodnoty závazků a aktiv ke dni akvizice. Pokud dojde k výše uvedeným úpravám, je nutné také provést úpravy zachycující rozdíly z operací po dni akvizice nebo ze zvýšení účasti na základním kapitálu, vyplývající ze zahrnutí příslušných aktiv nebo zúčtování závazků na vrub / ve prospěch výsledku hospodaření ovládané a řízené osoby.

III.

Dochází k sečtení přetříděných a upravených údajů v plné výši z účetní závěrky ovládající a řídící osoby a ovládaných a řízených osob.

IV.

Jsou vyloučeny vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanou a řízenou osobou. V rámci konsolidačního celku se vyloučí vzájemné pohledávky a závazky, náklady a výnosy, a to především ty, jež mají důležitý vliv na stav majetku a závazků, v neposlední řadě na výsledkové položky. Účetní operace mohou být eliminovány bez / s vlivem na výši výsledku hospodaření.

V.

Do konsolidované rozvahy na stranu aktiv nebo pasiv je podle povahy zahrnut konsolidační rozdíl (aktivní nebo pasivní) a v dalších letech je přenášena do konsolidované rozvahy pouze jeho zůstatková hodnota.

32

VI.

Dochází k rozdělení konsolidovaného vlastního kapitálu tak, že je vyčleněn většinový podíl tvořený součtem vlastního kapitálu ovládající a řídící osoby a jeho podílu na vlastním kapitálu ovládané a řízené osoby. Většinové podíly jsou poté odděleny od menšinových podílů. Z konsolidované rozvahy se vyloučí podíly, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba a její vlastní kapitál vázaný k podílům v držení ovládající a řídící osoby.

VII.

Jsou vyčísleny a zobrazeny menšinové podíly složek vlastního kapitálu (v pasivech konsolidované rozvahy).

VIII.

Výsledek hospodaření běžného účetního období se rozdělí za konsolidační celek v příslušném poměru na konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období ve vztahu k ovládající a řídící osobě a na menšinový podíl na výsledku hospodaření ve vztahu k ostatním akcionářům či společníkům ovládaných a řízených osob.

IX.

V posledním kroku dochází k vypořádání podílů se zpětnou vazbou. Ty se vypořádávají podle charakteru jejich pořízení - pokud jsou pořizovány krátkodobě se záměrem jejich následovného prodeje, jsou zařazeny v položce krátkodobého finančního majetku. V případě dlouhodobého vlastnictví představují snížení vlastního kapitálu u položky základního kapitálu, a to ve výši jmenovité hodnoty (rozdíl je zahrnut do položky kapitálových fondů a je uveden do přílohy).

1.7.2 Konsolidace ekvivalenční metodou Ekvivalenční metoda se používá pro úpravu účetní závěrky, kde uplatňuje účetní jednotka podstatný vliv, tj. při konsolidaci přidružených podniků. Jedná o nejjednodušší konsolidační metodu založenou na vlastnické koncepci11. Přidružené podniky jsou do konsolidované účetní závěrky nabírány v poměrných hodnotách podle podílu na vlastním

Vlastnická koncepce zobrazuje informace o podniku, kde má mateřská jednotka účast. Pohled je směřován na dopady, jež plynou z vlastnictví cenných papírů ve výši odpovídající vlastnickému podílu investujícího podniku (HARNA, 2006). 11

33

kapitálu u přidruženého podniku. Přidružený podnik není de facto ovládán, díky tomu existuje významná míra ovlivňování tohoto subjektu (HARNA, 2006).

Postupové kroky při konsolidaci ekvivalenční metodou podle Českého účetního standardu pro podnikatele číslo 020:

I.

V první etapě dochází k vyloučení podílů z rozvahy účetní jednotky pod podstatným vlivem, jež je emitována konsolidovanou účetní jednotkou, a současně

je

nahrazena

samostatnou

rozvahovou

položkou

podílů

v ekvivalenci. Samotná položka je oceněna ve výši podílu na vlastním kapitálu konsolidované účetní jednotky.

II.

Následující krok zahrnuje vypořádání rozdílu mezi oceněním podílů a konsolidační rozvahovou položkou podílu v ekvivalenci, kdy je: a. vykázána poměrná část výsledku hospodaření konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem, a to ve výši podílu konsolidující účetní jednotky, údaje se vykazují v samostatných položkách konsolidované rozvahy i výkazu zisku a ztrát pod názvem: „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“. b. vykázán konsolidační rezervní fond12, který obsahuje také jiné změny vlastního kapitálu v daném období.

III.

Je stanoven podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci. Určí se jako podíl odpovídající výši podílové účasti konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu konsolidované účetní jednotky.

IV.

Vyloučí

se

vzájemné

vztahy

mezi

konsolidující

účetní

jednotkou

a konsolidovanou účetní jednotkou. Vztahy musí být prokazatelně zjistitelné a mít významný dopad na hodnotu vlastního kapitálu a výsledku hospodaření běžného období. Konsolidovaný rezervní fond představuje: „akumulované podíly na výsledcích hospodaření v ekvivalenci minulých let osob pod podstatným vlivem ode dne jejich akvizice“ (ČÚS pro podnikatele č. 020). 12

34

V.

Z výkazu zisku a ztráty se vyloučí dividendy nebo případně podíly na zisku konsolidující účetní jednotky a o jejich výši se navýší položka konsolidovaného rezervního fondu.

VI.

Vykáže se konsolidační rozdíl a jeho odpis, a to obdobně jako u plné metody (viz kapitola 1.6) a dojde k sestavení konsolidované účetní závěrky.

1.7.3 Konsolidace poměrnou metodou Poměrná metoda je určitým kompromisem mezi metodou ekvivalenční a plnou. Metoda je užívána pro účetní jednotky pod společným vlivem na principu vlastnické koncepce. Postup je do značné míry stejný jako u metody plné konsolidace. Základní rozdíl spočívá v zahrnování složek konsolidovaných účetních výkazů pouze v poměrné výši úměrné příslušnému podílu (nikoliv ve výši plné). Nevznikají tedy žádné menšinové podíly na vlastním kapitálu ani na výsledku hospodaření (HARNA, 1996).

Postupové kroky při konsolidaci poměrnou metodou podle Českého účetního standardu pro podnikatele číslo 020:

I.

Do jednotlivých složek rozvahy a výkazu zisku a ztráty jsou v poměrné výši, jež odpovídá podílu ovládající a řídící osoby na osobě ovládané ve shodě s další osobou, začleněny podle vlastnických podílů položky individuálních účetních jednotek.

II.

Vyloučí se vzájemné operace mezi účetními jednotkami v rámci celého konsolidačního celku a dále se vyloučí podíly se zpětnou vazbou v poměrné výši, která odpovídá podílu ovládající a řídící osoby.

III.

Vypočítá se konsolidační rozdíl (obdobně jako u plné metody konsolidace) a stanoví se jeho odpis. Poté se zahrne do aktiv nebo pasiv konsolidované rozvahy. V dalších letech se přenáší jeho zůstatková hodnota.

35

IV.

Vyloučí se cenné papíry a podíly, jejichž emitentem jsou podniky pod společným vlivem a vyloučí se složky vlastního kapitálu společných podniků.

V.

Provede se zahrnutí ročního konsolidačního odpisu do výkazu zisku a ztráty oproti snížení příslušné položky aktivního nebo pasivního konsolidačního rozdílu.

VI.

Veškeré výše uvedené úpravy se promítnou do konsolidovaného výkazu zisku a ztrát ve všech položkách nákladů i výnosů v poměrné výši.

1.8 Ekonomické zhodnocení účetní závěrky Pomocí ekonomického zhodnocení účetní závěrky zjistíme finanční situaci, v které se vybraná společnost nebo konsolidační celek nachází. Existuje mnoho definic finanční analýzy, jejího určení a obsahové náplně. Nejvýstižnější charakteristikou podle Růčkové (2015) je „systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech.“ Tato analýza představuje celou řadu metod, jak je možné hodnotit finanční zdraví podniku a zároveň zohlednit finanční podmínky od minulosti přes současnost až na budoucí výhled. Hlavním cílem je příprava podkladů pro finanční nebo investiční rozhodování ve společnosti a hodnocení úspěšnosti samotné podnikové strategie v souladu s ekonomickým prostředím. Mezi dílčí cíle se může řadit hodnocení likvidity, ziskovosti, možnosti zaměření výroby, finanční nezávislost podniku, struktura zdrojů a podobně. Kontinuita mezi účetnictvím a finančním rozhodováním je v současné době velmi úzká. Účetnictví dokládá k rozvahovému dni13 přesné peněžní údaje jednotlivých účtů aktiv a pasiv. Účetní výkazy jsou podrobeny finanční analýze a využity při hodnocení reálné ekonomické situace společnosti. Tyto finanční výsledky jsou významným ukazatelem při dosahování finanční stability. Finanční analýza dokáže rozpoznat a odhalit nedostatky finančního zdraví, jež by mohly vést k budoucím nežádoucím stavům. Na druhou stranu je schopna také objektivně ukázat silné stránky, které by mohly vést ke zhodnocení Rozvahový den je posledním dnem účetního období, tudíž se jedná o jeden časový okamžik, ke kterému jsou zobrazeny veškeré skutečnosti. 13

36

majetku korporace. Výsledky také slouží jako podklad pro vytvoření marketingové SWOT analýzy a mají vliv na jednotlivé rozhodovací procesy ve společnosti (RŮČKOVÁ, 2015). Informace o finančním zdraví podniku využívá nejenom management nebo vlastníci korporace, ale také externí uživatelé. Mezi ty se řadí zejména stát, banky a jiní věřitelé, konkurence, obchodní partneři, investoři a další uživatelé. Každý z těchto subjektů se zaměřuje na jiný druh informací (VOCHOZKA, 2011).

1.8.1 Zhodnocení individuální účetní závěrky Zdrojem čerpání informací pro vytvoření finanční analýzy jsou účetní výkazy finanční a vnitropodnikové vycházející z individuální účetní závěrky popřípadě výroční zprávy. Abychom mohli dosáhnout objektivních výsledků, je nutné pracovat na základě kvalitních zdrojů. Je podstatné si uvědomit, že problémem, vycházejícím například z analýzy rozvahy, je časové hledisko, kdy jsou hodnoty zobrazeny k určitému danému okamžiku a dále problematika historických cen. Oceňování majetku i závazků je prováděno pomocí cen, za které byl majetek pořízen a nebere se v úvahu změna tržních cen majetku. Základními nástroji jsou finanční ukazatele, které poskytují odpovědi na otázky související s finančním zdravím společnosti. Nejčastěji dochází k hodnocení struktury majetku a kapitálu a výsledky jsou porovnávány s ideálními hodnotami (RŮČKOVÁ, 2015).

1.8.2 Zhodnocení konsolidované účetní závěrky Výchozím bodem pro sestavení analýzy jsou jednotlivé individuální účetní závěrky společností, konsolidovaná účetní závěrka a další daňové, právní informace, prognózy a jiné z odvětví, kde ekonomický celek působí. Existence rozdílů mezi jednotlivými analýzami je zapříčiněna odlišným významem skupiny podniků a samotné společnosti, dále odlišností metod, postupy při vykonávání analýzy a použití rozmanitých informačních zdrojů. Při analýze informací konsolidované účetní závěrky je důležité orientovat se na kvalitu dostupných informací, vazeb a souvislostí a brát v úvahu také předpokládaný budoucí vývoj (HVOŽDAROVÁ a kol., 2012).

37

Rozdíly vyplývající z analýzy individuální a konsolidované účetní závěrky mohou být způsobeny následujícími faktory: »

mateřský podnik může záměrným způsobem pozitivně i negativně ovlivňovat dceřiné společnosti pomocí vnitropodnikových dohod, jež mohou působit na vykazované účetní závěrky podniků v ekonomickém celku;

»

je nutné zjišťovat skrytá rizika, která pramení z vylučování vzájemných vnitropodnikových transakcí;

»

pomocí existujícího synergického efektu ve skupině je možná nesrovnatelnost výsledků podniků ve skupině s těmi, které stojí mimo ni, jedná se většinou o konkurenční výhody nebo možná rizika;

»

díky výjimečnosti každé skupiny podniků jsou téměř nemožná vzájemná porovnání finanční situace celků mezi sebou;

»

významným rozdílem je také rozdílná účetní politika podle určených konsolidačních pravidel v porovnání s účetními pravidly na úrovni individuálních společností (HVOŽDAROVÁ a kol., 2012).

Mezi základní metodu zhodnocení se řadí tzv. analýza poměrovými ukazateli, pro kterou jsou východiskem stavové a tokové veličiny, jež tvoří obsah účetních výkazů. Využívá tedy zejména dostupné informace uveřejňované společnostmi v obchodním rejstříku. Dále se využívají také ukazatele rozdílové, které budou blíže vysvětleny v kapitole 1.8.2.2. Za pomoci výsledků těchto ukazatelů může dojít ke zhodnocení současné finanční situace konsolidačního celku.

1.8.2.1 Poměrové ukazatele Z hlediska zaměření poměrových ukazatelů jsou členěny na ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a aktivity (RŮČKOVÁ, 2015). Tyto budou dále vysvětleny a použity v práci.

38

Ukazatele likvidity Pojem likvidita určité složky vyjadřuje schopnost dané složky rychle a bez ztráty hodnoty se přeměnit na peněžní hotovost. Likvidita podniku je poté definována jako schopnost dostát svým závazkům. Nedostatek likvidity vede k neschopnosti využívat ziskové příležitosti u podnikání případně nemožnosti hradit své závazky a může vyústit až v platební neschopnost a vést k bankrotu (VOCHOZKA, 2011). Každá cílová skupina bude k hodnocení likvidity zaujímat jiný postoj: pro management podniku může její nedostatek znamenat snížení ziskovosti, případně ztrátu kontroly nad korporací, vlastníci podniku naopak upřednostňují nižší úroveň likvidity z důvodu neefektivní vázanosti finančních prostředků v oběžných aktivech (dochází tak ke snižování rentability vlastního kapitálu). Věřitelé společnosti naopak přiřazují nedostatek likvidity s odkladem inkasování úroků a jistiny a to vede k prodražování získaných peněžních prostředků. Zákazníci a dodavatelé přerušují v případě nízké likvidity své obchodní vztahy, neboť to vede k nemožnosti plnit závazky ze smlouvy. Přílišná míra likvidity je však také nepříznivým jevem, protože dochází k vázání finančních prostředků v aktivech podniku a nedochází tak k jejich zhodnocování (RŮČKOVÁ, 2015). Oběžný majetek je rozdělován podle likvidnosti do tří stupňů: krátkodobý finanční majetek (nejvyšší), krátkodobé pohledávky a zásoby. V čitateli je oběžný majetek uspořádán podle likvidity (VOCHOZKA, 2011). Běžná likvidita (3. stupně) udává, kolikrát oběžná aktiva pokryjí krátkodobé závazky podniku. Doporučené optimální hodnoty jsou v intervalu mezi 1,5 – 2,5. Neměla by nikdy být nižší než hodnota 1, neboť by to znamenalo, že dochází v podniku k financování dlouhodobého majetku pomocí krátkodobých zdrojů a také na nedostatek zdrojů k hrazení krátkodobých závazků.

𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

39

Pohotová likvidita (2. stupně) v čitateli vylučuje nejméně likvidní část oběžných aktiv, a to zásoby. Zde se doporučené hodnoty pohybují v rozmezí 1 – 1,5.

𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Okamžitá (hotovostní) likvidita (1. stupně) hodnotí schopnost podniku dostát krátkodobým závazkům v daný okamžik. Optimální hodnota by měla být mezi 0,2 – 0,6, pokud by byla vyšší než 1, znamenalo by to, že veškeré krátkodobé závazky je podnik schopen splatit.

𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =

𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑝𝑙𝑎𝑡𝑒𝑏𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Ukazatele rentability Rentabilita (výnosnost vloženého kapitálu) měří schopnost podniku dosahovat úspěšnosti při dosahování zisku použitím investovaného kapitálu. Obecně určuje, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele tj. investovaného zdroje (RŮČKOVÁ, 2015). Pro jednotlivé ukazatele rentability jsou použity rozdílné druhy zisků (REŽŇÁKOVÁ, 2012): »

EAT (earnings after taxes) = výsledek hospodaření za účetní období po odečtení daně z příjmů,

»

EBT (earnings before taxes) = zisk před zdaněním,

»

EBIT (earnings before interest and taxes) = zisk před zdaněním + nákladové úroky

»

EBITDA (earnings before interest, taxes, depreciation and amortization) = zisk před zdaněním + nákladové úroky + odpisy.

Rentabilita aktiv (return on assets, ROA) porovnává dosažený hospodářský výsledek s celkovými aktivy. Tento ukazatel hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu. Pokud je ROE  ROA, dochází k pozitivnímu využívání cizích zdrojů díky vlivu finanční páky (RŮČKOVÁ, 2015).

40

Rentabilita aktiv vyjadřuje, kolik haléřů zisku připadá na 1 Kč aktiv podniku.

𝑅𝑂𝐴 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Rentabilita vlastního kapitálu (return on equity, ROE) poskytuje informace zejména pro vlastníky podniku. Určuje výnosnost dosaženou z vloženého kapitálu do společnosti. Podle míry zhodnocení poté vlastníci rozhodují o možnosti ponechání kapitálu ve společnosti (REŽŇÁKOVÁ, 2012). Vyjadřuje také, kolik haléřů zisku po zdanění připadá na 1 Kč vlastního kapitálu.

𝑅𝑂𝐸 =

𝐸𝐴𝑇 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Rentabilita vloženého kapitálu (return on investment, ROI) informuje o dosažení celkového zisku z investice a je používán pro hodnocení jednotlivých investičních projektů. Pokud je dosažena vyšší hodnota, znamená to nárůst výsledku hospodaření a pokles úročení cizích zdrojů (investopedia.com). V případě dosažení hodnot vyšších než 15 procent, jedná se o velmi dobré hospodaření společnosti.

𝑅𝑂𝐼 =

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Rentabilita tržeb (return on sales, ROS) vyjadřuje, s jakou efektivností dochází k využití disponibilních zdrojů v podniku. V čitateli je možné použít zisk před daní z příjmů nebo zisk po zdanění. Tržby představují nejen tržby z prodeje zboží a služeb, ale také tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Varianta výpočtu s použitím zisku po zdanění měří „čistou efektivnost dosahovaných tržeb“ (REŽŇÁKOVÁ, 2012).

𝑅𝑂𝑆 =

𝐸𝐴𝑇  𝑡𝑟ž𝑒𝑏

41

Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti vyjadřují skutečnost, že korporace používají k financování aktiv své činnosti cizí kapitál. Mezi hlavní ukazatele se řadí: ukazatel věřitelského rizika, koeficient samofinancování a ukazatel úrokového krytí (RŮČKOVÁ, 2015). Celková zadluženost (neboli též ukazatel věřitelského rizika) poměřuje celkové závazky k celkovým aktivům. Platí, že čím je hodnota ukazatele vyšší, tím vyšší je riziko věřitelské. V některých případech dochází k pákovému efektu, kdy u finančně stabilní společnosti může zapříčinit růst zadluženosti zvýšenou celkovou rentabilitu vložených prostředků.

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =

𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem předchozího vztahu a jejich součet by měl být roven hodnotě 1 (rozdíl je vyvolán nezapočtením ostatních pasiv do jednoho z ukazatelů). Vystihuje míru schopnosti podniku pokrýt své potřeby z vlastních zdrojů (RŮČKOVÁ, 2015).

𝐾𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í =

𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

Úrokové krytí je ukazatelem, který udává kolikrát je zisk vyšší než úroky (je to tzv. bezpečnostní polštář pro věřitele). V případě, kdy hodnota úrokového krytí dosáhne 1, je celý zisk použit k úhradě úroků (VOCHOZKA, 2011).

𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣éℎ𝑜 𝑘𝑟𝑦𝑡í =

42

𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦

Ukazatele aktivity Nejčastěji jsou pomocí ukazatelů aktivity vyjadřovány obrátky dílčích zdrojů, aktiv případně doby obratu. Poskytují informaci podniku o využívání částí majetku, jejich optimálním množství a měří schopnost, s jakou efektivně nakládají se svými aktivy (managementmania.com). Obrat celkových aktiv vyjadřuje efektivní využívání aktiv nebo též udává počet obrátek celkových aktiv za jeden rok. Doporučená hodnota je stanovena číslem 1, ale ukazatel by měl dosahovat co nejvyšších hodnot. Obrácený tvar představuje vázanost celkových aktiv. Zde je ideální výsledná hodnota co nejnižší (VOCHOZKA, 2011).

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎

𝑉á𝑧𝑎𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑡𝑟ž𝑏𝑦

Obrat dlouhodobého majetku určuje účelnost využívání částí dlouhodobého majetku a informuje o obrátkovosti v tržbách za rok. V případě vnitropodnikového srovnání je nutné vzít v úvahu také míru odepsání jednotlivých aktiv (VOCHOZKA, 2011).

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏éℎ𝑜 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 =

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘

Obrat zásob udává v ročním horizontu, jak často se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku. Nevýhodou tohoto ukazatele je porovnání tržní hodnoty zahrnuté v tržbách oproti zásobám uváděné v pořizovacích cenách. Doporučuje se uvádět v čitateli náklady na prodané zboží (managementmania.com).

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

43

𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦

Doba obratu zásob ukazuje dobu (ve dnech), po jakou jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Jedná se tedy o intenzitu využívání zásob. Platí vztah, že čím vyšší je obratovost zásob a čím je kratší doba obratu zásob, tím pro podnik lépe (financnianalyza.webnode.cz).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 =

𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦/365

Doba obratu pohledávek též doba splatnosti pohledávek stanovuje dobu mezi vystavením faktury za prodej zboží / výrobků a dobou mezi okamžikem připsání peněžních prostředků na účet. Stanovuje dobu (ve dnech), po kterou jsou vázány finance podniku v těchto pohledávkách. Výsledné hodnoty by měly být ideálně co nejnižší, neboť to také může být chápáno jako bezplatný obchodní úvěr pro své obchodní partnery (VOCHOZKA, 2011).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =

𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦/365

Doba obratu závazků určuje průměrnou dobu mezi nákupem zásob po jejich uhrazení. Oproti předchozímu ukazateli se tedy jedná o zobrazení naší platební morálky (financnianalyza.webnode.cz).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů =

𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 𝑡𝑟ž𝑏𝑦/365

1.8.2.2 Rozdílové ukazatele Mezi rozdílové ukazatele se řadí zejména čistý pracovní kapitál (net working capital), který je určen dvěma vztahy (VOCHOZKA, 2011): Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál = vlastní kapitál + dlouhodobé závazky – stálá aktiva

44

Obě rovnice by měly uživateli přinášet stejný výsledek vyjádřený v absolutní hodnotě. Čistý pracovní kapitál vyjadřuje způsob financování oběžného majetku a úzce souvisí s mírou likvidity. Určuje relativně volnou část kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky. Pokud výsledek vychází v kladných číslech, měl by být podnik schopen hradit své závazky.

45

2 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE Analytická část diplomové práce se věnuje představení mateřské společnosti a jednotlivých korporací konsolidačního celku. Kapitola obsahuje také zhodnocení ekonomické situace skupiny pomocí vybraných ukazatelů.

2.1 Představení společnosti WOOD-FOREST GROUP, a. s. Společnost WOOD-FOREST GROUP a. s. (IČ 287 79 185) se sídlem v Ledči nad Sázavou okres Havlíčkův Brod byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 11. 2009 pod spisovou značkou B 2888 vedenou u Krajského soudu v Hradci Králové. Vznikla pomocí přeměny fúzí splynutím a byla nástupnickou společností firem WOOD-FOREST, s. r. o. a FOREST-WOOD s. r. o. Základní kapitál akciové společnosti ve výši 30 380 000,- Kč je rozdělen celkem na 35 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 20 000,Kč, 1 ks kmenové akcie ve výši 2 340 000,- Kč a 1 ks prioritní akcie na jméno ve jmenovité výši 27 340 000,- Kč. Do konce roku 2012 vlastnila také 100 % akcií Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a. s. (justice.cz). Mezi předměty podnikání se řadí: a) lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti, b) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, c) hostinská činnost, d) zámečnictví, nástrojářství a obráběčství, e) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, f) prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, g) činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence, h) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (justice.cz). V minulých letech se společnost zabývala především dřevařskou a pilařskou výrobou (pořezem kulatiny a výrobou řeziva), realizací dříví v surovém stavu nebo vykupovala dříví. Své produkty dodávala nejen do tuzemska, ale také do zahraničí (Německo,

46

Rakousko). Díky neutěšené ekonomické situaci na pile ve Světlé nad Sázavou byl ke konci září roku 2012 provoz zastaven a pila zakonzervována. Následovala další přeměna v roce 2013, kdy přešel formou sloučení odštěpný závod BÖHM od Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou a. s. do společnosti WOOD-FOREST GROUP a. s. (dále také jen WFG a. s.) Tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 1. 3. 2014. Díky tomuto důvodu byly pro WFG a. s. a Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s. roky 2013 a 2014 považovány za jedno účetní a daňové období. V současné době se věnuje správě majetku (movitého a nemovitého) a poskytování půjček a leasingů (Výroční zpráva WOOD-FOREST GROUP a. s., 2014). Podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) spadá společnost WFG, a. s. do kategorií (mfcr.cz): 00:

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

02:

Lesnictví a těžba dřeva.

1101: Destilace, rektifikace a míchání lihovin. 16100: Výroba pilařská a impregnace dřeva. 25620: Obrábění. 25720: Výroba zámků a kování. 45200: Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů. 46900: Nespecializovaný velkoobchod. 47:

Maloobchod, kromě motorových vozidel.

64929: Ostatní poskytování úvěrů j. n. 68202: Pronájem vlastních / pronajatých nemovitostí s nebytovými prostory. 69200: Účetnické, auditorské činnosti a daňové poradenství.

2.2 Představení konsolidovaných účetních jednotek Do konsolidačního celku WFG a. s. je zahrnuto celkem třináct účetních jednotek (Výroční zpráva WOOD-FOREST GROUP a. s., 2014; justice.cz):

47

Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s. Sídlo:

Hrnčíře 2, Ledeč nad Sázavou

Identifikační číslo:

474 52 722

Podíl WFG, a.s. na ZK:

100 %

Uplatňovaný vliv mateřské spol.: rozhodující Metoda konsolidace:

plná metoda konsolidace

Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s. se zaměřuje na lesní výrobu tj. pěstování sadebního materiálu, obnovu lesa, školky, výchovu lesa pro těžbu a dopravu dříví, dále na nákup a prodej dříví. Postupně získala certifikáty, jako jsou: certifikát spotřebitelského řetězce dřeva C-o-C podle směrnice CFCS 1004-1:2002, certifikát systému managementu jakosti podle ČSN EN ISO 9001:22001, ISO 14001:2005 a OH SAS 18001:1999. V roce 2007 skončila platnost smlouvy s Lesy ČR, s. p., pro které společnost zajišťovala komplexní lesnické činnosti a dostala se do nepříznivé situace. I přes krizi tohoto odvětví získala v tendrech v roce 2013 a 2014 opět zakázky na budoucí 5 letou spolupráci s Lesy ČR, s. p.. V témže roce došlo k odštěpení sloučením závodu BÖHM pro WFG, a. s. s cílem zachovat v Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a. s. pouze činnosti související s lesní výrobou. Dřevostroj Čkyně, a. s. Sídlo:

Spůle 25, Čkyně


450 21 112


100 %



Dřevostroj Čkyně, a. s. je firma s dlouholetou tradicí, která vyrábí robustní a výkonné linky pro zpracování slabé a silné kulatiny jehličnatého i listnatého dřeva, provádí rekonstrukce pilnic, manipulačních skladů a dalších technologických linek. Řadí se mezi významné výrobce komplexních dřevařských technologií v České republice. Jejím nosným programem je výroba, montáž a servis strojů a zařízení pro prvotní zpracování dřevní hmoty.

48

AZ WOOD, a. s. Sídlo:



609 17 695


60 %



Společnost AZ WOOD, a. s. se specializovala na výrobu a prodej dřevostaveb pro bydlení i pro zahradní využití. V roce 2014 však byla díky nepříznivé situaci na trhu nucena zrušit výrobní závod a v současné době prodává řezivo a další dřevěné výrobky v Brně - Slatině. Zaměřuje se zejména na překližky, laťovky, OSB desky, terasová prkna, biodesky a další. AUTOCENTRUM – ROZKOŠ, s. r. o. Sídlo:

Znojemská 5504/96, Jihlava


632 49 898


100 %



AUTOCENTRUM – ROZKOŠ s. r. o. je autorizovaným dealerem osobních a užitkových vozů značky Toyota a Volvo. Provozuje značkový servis, ale zaměřuje se také na opravy ostatních vozidel. Od roku 2010 společnost má vlastní karosářskou provozovnu a působí v novém autosalonu. V roce 2015 nedosáhla prodloužení smlouvy na prodej a servis vozů Toyota, nadále však bude provozovat servis této značky. Nově bude autorizovaným prodejcem se servisem značky FORD. AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. Sídlo:

Rozkoš 145, Humpolec


490 60 422


100 %



49

FOREST – SERVIS, s. r. o. Sídlo:

Zámecká 7, Světlá nad Sázavou


601 10 309


100 %



FOREST – SERVIS, s. r. o. nabízí v prodejně lesnických a hospodářských potřeb také potřeby zahradnické, krmné směsi, hnojiva a substráty. Dále se podílí také na servisu automobilů nákladních a osobních všech značek, měření emisí a prodej náhradních dílů. Specializací jsou opravy a servis zemědělské a lesnické techniky (forestservis.cz). AUTO VYSOČINY, s. r. o. Sídlo:



609 16 001


100 %



AUTO VYSOČINY, s. r. o. má vlastní provozovnu v Jihlavě a zabývá se prodejem automobilů značky SUBARU

a SUZUKI. Vozidlům této značky zajišťuje také

autorizovaný servis. Auto – F – Rozkoš, s. r. o. Sídlo:

Rozkoš 145, Humpolec


260 26 627


90 %



50

Auto – F – Rozkoš, s. r. o. je autorizovaným dealerem osobních a užitkových vozů FIAT včetně provádění autorizovaného servisu. Okrajově prodává v autosalonu v Humpolci také doplňky a autopříslušenství. AC-ROZKOŠ, s. r. o. Sídlo:

Znojemská 5641/94a, Jihlava


620 61 500


100 %



Společnost AC-ROZKOŠ, s. r. o. je od roku 2010 autorizovaným prodejcem a značkovým servisem vozů HYUNDAI. Doposud se nepodařilo pokrýt ztráty z minulých let a probíhají rozhodování o budoucích záměrech s podnikem. Moderní bydlení Jihlava, spol. s r. o. Sídlo:

Rantířovská 4891/4, Jihlava


269 21 341


100 %



Moderní bydlení Jihlava, spol. s r. o. se specializuje na prodeje bytových i řadových domů v Jindřichově Hradci a prodej a pronájem domů v Jihlavě.

IPOS PS s. r. o. Sídlo:

Hruškové Dvory 6, Jihlava


283 17 122


70 %



51

Společnost IPOS s. r. o. provozuje stavební činnosti, zejména inženýrské stavby. Provádí kompletní výstavby vodovodů a vodojemů, kanalizačních systémů, výstavby komunikací, parkovišť, odstavných ploch a zabývá se také úpravami toků a hrází.

Sruby Bohemia s. r. o. Sídlo:

Nádražní 1247, Ledeč nad Sázavou


275 55 704


50 %



Sruby Bohemia, s. r. o. vyrábí srubové a roubené stavby, které lze užít pro bydlení nebo k rekreaci. Součástí je doplňkový sortiment zahradního nábytku.

EXIT 112 s. r. o. Sídlo:

Červený Kříž 252, Jihlava


292 49 473


100 %



EXIT 112 s. r. o. se věnuje ve vlastních prostorách prezentaci nábytkářských výrobků z vlastní produkce koncernu (čalouněný nábytek BÖHM), ale také doplňků dalších dodavatelů.

2.3 Konsolidační celek Do konsolidačního celku WOOD-FOREST GROUP, a. s. jsou zahrnuty mimo konsolidující účetní jednotku jejích třináct dceřiných společností. Mateřská společnost uplatňuje u všech rozhodující vliv a používá plnou konsolidační metodu. Skupina podniků poprvé provedla konsolidaci za účetní období roku 2000, kdy splnila dvě kritéria stanovená zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Obrázek níže dokládá situaci konsolidačního celku k 31. 12. 2014.

52

Obrázek 5: Schéma konsolidačního celku k 31. 12. 2014 (Zdroj: Vlastní zpracování podle Výroční zprávy WOOD-FOREST GROUP, a. s., 2014)

2.4 Informace o konsolidačních pravidlech Konsolidace byla provedena přímým způsobem pomocí plné metody konsolidace k rozvahovému dni 31. 12. 201414. Postup spočívá v agregaci z individuálních účetních závěrek, z kterých byly před konsolidačními výpočty vyloučeny vnitropodnikové obraty skupiny. Konsolidace byla sestavena podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví a v souladu s tímto zákonem podává věrný a poctivý obraz konsolidované účetní závěrky. Z konsolidačního celku společnosti nejsou vyloučeny žádné účetní jednotky a současně také není využito možnosti osvobození od konsolidace podle § 62 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. z důvodu kritéria významnosti, jež je čistě v kompetenci konsolidující jednotky.

Z důvodu výjimečné situace přeměny odštěpného závodu BÖHM v roce 2013 a jejímu následnému zapsání do obchodního rejstříku až v roce 2014 dochází ke konsolidaci za období roků 2013 a 2014 současně, neboť v roce 2013 konsolidace neproběhne. 14

53

2.5 Zhodnocení současného ekonomického stavu Ekonomické zhodnocení současné situace se týká původní konsolidované účetní závěrky včetně všech dceřiných společností v porovnání se zhodnocením individuálních výkazů samotného mateřského podniku. Vertikální analýza je rozdělená na části vertikální analýzu aktiv, pasiv a vertikální analýzu výkazu zisku a ztrát. Díky tomu, že veškeré změny jsou prováděny v rámci jednoho roku, je zbytečné provádět analýzu horizontální, která uvažuje změnu v čase. Hodnoty uvedené v tabulce jsou vyjádřeny v tisících Kč. Tabulka 1: Vertikální analýza aktiv skupina / matka před úpravami Vertikální analýza aktiv 2014 skupina matka skupina Aktiva celkem 902144 577032 100,00% B. Dlouhodobý majetek 493704 523793 54,73% B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 868 112 0,10% B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 353430 203993 39,18% B.III Dlouhodobý finanční majetek 139406 319688 15,45% C. Oběžná aktiva 397220 52729 44,03% C.I. Zásoby 125383 3328 13,90% C.II. Dlouhodobé pohledávky 13746 18897 1,52% C.III. Krátkodobé pohledávky 124377 16350 13,79% C.IV. Krátkodobý finanční majetek 133714 14154 14,82% D.I. Časové rozlišení 11220 510 1,24% (Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů 2014)

matka 100,00% 90,77% 0,02% 35,35% 55,40% 9,14% 0,58% 3,27% 2,83% 2,45% 0,09%

Vertikální analýza aktiv je znázorněna v tabulce č. 1 a vypočítala se jako podíl určité položky vůči celkové částce aktiv. Dlouhodobý majetek mateřské společnosti zaujímá 90 % všech aktiv, čímž se potvrzuje informace, že v tomto roce byla hlavní podnikatelskou činnosti po přeměně zejména správa majetku. A jedná se tedy o kapitálově těžkou společnost. Dále můžeme zaznamenat vyšší podíl zásob a celkově oběžných aktiv u konsolidovaného celku, které tvoří 44 % veškerých aktiv, mateřská společnost váže v oběžných aktivech pouze 9 % aktiv.

54

Tabulka 2: Vertikální analýza pasiv skupina / matka před úpravami Vertikální analýza pasiv 2014 skupina matka skupina matka Pasiva celkem 902144 577032 100,00% 100,00% A. Vlastní kapitál 639064 506543 70,84% 87,78% A.I. Základní kapitál 112269 30380 12,44% 5,26% A.II. Kapitálové fondy 22211 42436 2,46% 7,35% A.III. Fondy ze zisku 32475 3122 3,60% 0,54% A.IV. VH minulých let 433418 404054 48,04% 70,02% A.V. VH běžného účetního období 38691 26551 4,29% 4,60% B. Cizí zdroje 243859 61831 27,03% 10,72% B.I. Rezervy 6434 973 0,71% 0,17% B.II. Dlouhodobé závazky 14499 52610 1,61% 9,12% B.III. Krátkodobé závazky 208655 8248 23,13% 1,43% B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 14271 0 1,58% 0,00% C.I. Časové rozlišení 7167 8658 0,79% 1,50% D. Menšinový vlastní kapitál 12054 0 1,34% 0,00% (Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů 2014) Struktura jednotlivých kategorií pasiv znázorňuje, že u mateřského podniku i výsledků za celou skupinu jsou z více než 70 % pasiva kryta z vlastních zdrojů. Mateřský podnik má dokonce téměř 88 % pasiv tvořenou vlastním kapitálem, z čehož 70 % pokrývá hospodářský výsledek minulých let. Dále z výsledků vyplývá, že v roce 2014 neměl mateřský podnik žádné bankovní úvěry nebo výpomoci a koresponduje to s myšlenkou, že převážná část projektů je financována vlastními zdroji. V následující tabulce č. 3 je přiblížena situace provedené vertikální analýzy u výkazu zisku a ztráty, kdy byly jednotlivé položky porovnávány s celkovými tržbami z prodeje zboží, služeb a vlastních výrobků. Tato informace je sumarizačně uvedena v prvním řádku výkazu. Z tabulky vyplývá, že mateřský podnik má 89 % tržeb obsaženo v provedených výkonech. Výkonová spotřeba dosahuje téměř 50 % tržeb a podnik tak dosahuje přidané hodnoty ve výši téměř 39 %. Nejvyšší část nákladů je rozložena do odpisů dlouhodobého majetku, které tvoří 19 %. Výsledek hospodaření za účetní období dosahuje 23 %.

55

Tabulka 3: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty skupina / matka před úpravami Vertikální analýza VZZ 2014 skupina matka skupina matka Tržby celkem 2089512 1484717 100,00% 100,00% I. Tržby za prodej zboží 587579 1566 28,12% 1,40% A. Náklady vynaložené na prodané zboží 538155 1386 25,76% 1,24% + Obchodní marže 49424 180 2,37% 0,16% II. Výkony 1399974 99397 67,00% 89,01% B. Výkonová spotřeba 1173748 55719 56,17% 49,90% + Přidaná hodnota 275650 43858 13,19% 39,28% C. Osobní náklady 205877 19102 9,85% 17,11% D. Daně a poplatky 6455 846 0,31% 0,76% E. Odpisy dlouhodobého majetku 54790 22003 2,62% 19,70% III. Tržby z prodeje DM a materiálu 59973 2883 2,87% 2,58% F. ZC prodaného DM a materiálu 49523 1422 2,37% 1,27% G. Změna stavu rezerv / opravn. položek -14476 -19075 -0,69% -17,08% IV. Ostatní provozní výnosy 21573 2791 1,03% 2,50% H. Ostatní provozní náklady 10833 3213 0,52% 2,88% I. Převod provozních nákladů 617 0 0,03% 0,00% * Provozní výsledek hospodaření 44194 22021 2,12% 19,72% VI. Tržby z prodeje CP a podílů 4032 4032 0,19% 3,61% J. Prodané cenné papíry a podíly 3991 3991 0,19% 3,57% VII. Výnosy z dlouhodobého fin. majetku 2360 2360 0,11% 2,11% VIII. Výnosy z krátkodobého fin. majetku 13 13 0,00% 0,01% K. Náklady z finančního majetku 70 70 0,00% 0,06% IX. Výnosy z přeceněných CP a derivátů 689 689 0,03% 0,62% L. Náklady z přeceněných CP a derivátů 470 470 0,02% 0,42% X. Výnosové úroky 4344 4167 0,21% 3,73% N. Nákladové úroky 1040 1908 0,05% 1,71% XI. Ostatní finanční výnosy 8975 2170 0,43% 1,94% O. Ostatní finanční náklady 14911 2815 0,71% 2,52% * Finanční výsledek hospodaření -69 4177 0,00% 3,74% Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 4874 -336 0,23% -0,30% ** VH za běžnou činnost 39251 26532 1,88% 23,76% XIII. Mimořádné výnosy 119 20 0,01% 0,02% R. Mimořádné náklady 157 0 0,01% 0,00% S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 21 3 0,00% 0,00% * Mimořádný výsledek hospodaření -59 17 0,00% 0,02% z toho VH b. o. bez menšin. podílů -501 0 -0,02% 0,00% *** Výsledek hospodaření před zdaněním 44087 26218 2,11% 23,48% **** Výsledek hospodaření za úč. období 38691 26551 1,85% 23,78% (Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů 2014)

56

Tabulka 4: Ekonomické zhodnocení konsolidačního celku Poměrové ukazatele: Likvidita: Okamžitá likvidita 0,64 Pohotová likvidita 1,30 Běžná likvidita 1,90 Rentabilita: Rentabilita VK (ROE) 6,05% Rentabilita aktiv (ROA) 4,47% Rentabilita vloženého kapitálu (ROI) 6,30% Rentabilita tržeb (ROS) 1,44% Ukazatele zadluženosti: Celková zadluženost 27,03% Koeficient samofinancování 70,84% Ukazatel úrokového krytí 3874,13% Ukazatele aktivity: Obrat celkových aktiv 2,29 Vázanost celkových aktiv 0,44 Doba obratu zásob (ve dnech) 22,12 Doba obratu pohledávek (ve dnech) 21,94 Doba obratu závazků (ve dnech) 36,81 Rozdílové ukazatele: Čistý pracovní kapitál 188565 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů 2014) Stanovené poměrové ukazatele naznačují, že z pohledu likvidity je konsolidovaný celek v rozmezí mezi doporučenými hodnotami, nemá tedy problémy s likviditou a je schopen dostát svým závazkům. Ukazatele rentability vykazují průměrné výsledky, například zhodnocení rentability tržeb u skupiny je pouhých 1,44 %, což znamená, že z jedné koruny tržeb dosahuje pouhých 0,0144 koruny zisku. I přes probíhající krizi v odvětví se však dá považovat finanční situace skupiny jako stabilní. Celková zadluženost celku je nízká a převážná část financování je pokryta z vlastních zdrojů (70 %).

Ukazatel

úrokového krytí potvrzuje, že je konsolidační celek schopen platit náklady spojené s využíváním cizího kapitálu a vytvářet zisk na jejich splacení. Obrat celkových aktiv udává počet cyklů, kolikrát dojde k obrácení aktiv za rok. Počet 2,29 tedy značí více než dva cykly obrácení za rok, což je za rok více, než je stanovena minimální doporučená hranice. Vázanost celkových aktiv ukazuje míru využití aktiv.

57

Ideální hodnoty jsou udávány co nejnižší, výsledná hodnota skupiny je 0,44. Doba obratu pohledávek se pohybuje v horizontu 22 dní, což můžeme říci, se dá v současnosti považovat za standardní délku. Doba obratu závazků je naopak ve výši téměř 37 dní. Je vždy lepší, pokud doba obratu závazků převyšuje dobru obratu pohledávek. Posledním zhodnocovaným ukazatelem současné situace skupiny je čistý pracovní kapitál, který se řadí mezi ukazatele rozdílové. Výsledná hodnota je udávána v kladných číslech, což znamená, že má skupina k dispozici tzv. finanční polštář na úhradu svých závazků. Je to ta část volného kapitálu, jež není vázána na krátkodobé závazky. Lze tedy zkonstatovat, že v současné situaci skupina dobře hospodaří se svými prostředky.

58

3 VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ Tato kapitola diplomové práce obsahuje vlastní návrhy řešení ve změnách konsolidačního celku. Na základě využití možnosti osvobození pomocí kritéria významnosti podle § 62 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.15 budou z konsolidačního celku vyjmuty dceřiné společnosti Moderní bydlení Jihlava, spol. s r. o., Sruby Bohemia s. r. o. a AUTO – ROZKOŠ, s. r. o.. Významným důvodem tohoto opatření je nezahrnutí do skupiny z hlediska bezvýznamnosti dosaženého obratu, neboť všechny zmiňované společnosti v daném účetním období dosahují méně než 1 % obratu celé skupiny. Tvrzení o nevýznamnosti těchto společností je uvedeno také v příloze konsolidační výroční zprávy za rok 2014, čímž je podpořen návrh změny provedený v této práci. Následující část ukazuje srovnání jednotlivě dosažených obratů skupiny a dále postup odečtení plné metody konsolidace od WOOD-FOREST GROUP a. s. a následné sestavení konsolidované účetní závěrky bez vyjmutých dceřiných společností. Závěrem kapitoly je provedeno zhodnocení pomocí vybraných finančních ukazatelů a porovnání dopadu před a po vyjmutí vybraných dceřiných společností.

3.1 Dosažený obrat dceřiných společností ve skupině Dosažený roční obrat je významným ukazatelem, neboť je jedním z kritérií vyplývajících pro povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Jak již bylo zmiňováno v teoretické části této práce, je výpočet ročního čistého obratu stanoven jako stav výnosů ponížený o prodejní slevy. Následující grafické znázornění přehledně ilustruje dosažené obraty dceřiných společností v rámci skupiny. Jednotlivé obraty jsou uvedeny v procentech k celkovému obratu konsolidačního celku.

15

blíže uvedeno v kapitole 1.4.1.1

59

Dosažený obrat k 31. 12. 2014 (v %) 32,44

35 30 25 20

16,13

15 10 5

11,77 6,91

4,41

3,6

7,82

6,13 1,08

0

5,53

3,54 0,13

0,52

0

Graf 1: Znázornění dosaženého obratu dceřiných společností v % (Zdroj: Vlastní zpracování) Jako kritérium významnosti zahrnutí do konsolidačního celku bylo pro účely této práce stanoveno měřítko podílu 1 % z hlediska dosaženého obratu skupiny. Tohoto obratu nedosáhly společnosti AUTO – ROZKOŠ, s. r. o., Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. a Sruby Bohemia s. r. o.. Všechny podniky za dané období hospodaří se ztrátou a dosahují nejvýše 0,52 % obratu konsolidačního celku. Konsolidační celek dosahuje obratu 2,1 miliardy Kč, Sruby Bohemia, s. r. o., které jsou postaveny nejvýše na žebříčku nezahrnovaných podniků, dosahují obratu ve výši 11,2 milionu Kč. Moderní bydlení Jihlava s. r. o. má čistý roční obrat ve výši 2,7 milionu Kč a AUTO – ROZKOŠ s. r. o. ve výši pouhých 9 tisíc Kč. Graf č. 2 ukazuje dosažené obraty dceřiných společností v tisících korunách českých.

60

Dosažený obrat k 31. 12. 2014 (v tis. Kč) 704186 700000 600000 500000 350233

400000

255490

300000 200000 150039 100000

95746

78073

169662

133172

120088

76766 23454

9

2761 11236

0

Graf 2: Znázornění dosaženého obratu dceřiných společností v tis. Kč (Zdroj: Vlastní zpracování)

3.2 Postupové kroky pro výpočet plné metody konsolidace Konsolidovaná účetní závěrka za skupinu byla poprvé sestavena za rok 2000, kdy splnila požadavky stanovené zákonem. V té době vystupovala v postavení ovládající osoby společnost FOREST-WOOD s. r. o. (IČ 49022482).

3.2.1 Výpočet konsolidačních rozdílů Pro stanovení konsolidačního rozdílu je nutné zohlednit vznik konsolidované společnosti, tj. den kdy začíná uplatňovat vliv ovládající osoba. Výpočet je zahájen při prvním začlenění společnosti do konsolidačního celku a také bude stanoven jeho odpis. Doba odepisování je ve skupině stanovena na 20 let. Konsolidační rozdíly budou rozepsány pro jednotlivé společnosti zvlášť a budou přehledně sestaveny do následujících tabulek.

61

Společnost Moderní bydlení Jihlava, spol. s r. o. začala spadat do konsolidačního celku ode dne 9. 4. 2010, kdy došlo k převodu obchodního podílu na společnost Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s.. Tabulka č. 1 dokládá postup výpočtu konsolidačního rozdílu k tomuto datu. Účetní hodnota cenných papírů je stanovena na 2 Kč na základě převodu 100 % podílu na společnosti. Tato částka vychází na základě smlouvy o převodu obchodního podílu mezi Jaroslavem Bernátem a společností KOMAXO, s. r. o. (každý vlastnil 50 %) a v roli nabyvatele vystupovala Lesní společnost Ledeč nad Sázavou, a. s.. Vlastní kapitál bez VH ke dni akvizice obsahuje základní kapitál ve výši 200 tis. Kč, zákonný rezervní fond ve výši 10 tis. Kč a výsledek hospodaření minulých let ve výši 418 tis. Kč. VK ke dni akvizice činil součet předakvizičního výsledku hospodaření (zde byla zohledněna doba, po níž společnost konsolidaci nepodléhala) a VK bez VH za běžné období. Díky tomu, že společnost odkoupila celý podíl ve výši 100 % je podíl mateřského podniku na VK roven vlastnímu kapitálu ke dni akvizice. Konsolidační rozdíl byl poté stanoven jako rozdíl účetní hodnoty cenných papírů a podílu na vlastním kapitálu. Délka odepisování byla určena na 20 let. Údaje nutné pro výpočet jsou získané z rozvahy podniku Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. za účetní období roku 2010.

Tabulka 5: Výpočet KR Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. Konsolidační rozdíl Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. (v tis. Kč) VH běžného účetního období 63 VK bez VH běžného období -218 Předakviziční výsledek hospodaření 15,75 VK ke dni akvizice -202,25 Podíl mateřského podniku na VK ke dni akvizice -202,25 Účetní hodnota CP v mateřském podniku 0,002 Konsolidační rozdíl záporný 202,252 Odpis konsolidačního rozdílu 10,1126 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy a smlouvy o převodu podílu) Následující tabulka dokládá výši částek potřebných pro účetní období roku 2014. Odpis konsolidačního rozdílu činí 10,1126 tis. Kč.

62

Tabulka 6: Výpočet KR v jednotlivých letech Počáteční stav KR

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

Odpis

Konečný zůstatek KR

202,252 10,1126 192,1394 10,1126 182,0268 10,1126 171,9462 10,1126 161,8016 10,1126 (Zdroj: Vlastní zpracování)

192,1394 182,0268 171,9462 161,8016 151,6890

Z výroční zprávy nelze dohledat výši pořízení 50 % podílu ve společnosti Sruby Bohemia s. r. o., z toho důvodu je účetní hodnota stanovena jako 50 % podíl na vlastním kapitálu ke dni akvizice. Díky tomu se rovná podíl s účetní hodnotou a vznikne nulový konsolidační rozdíl. Tabulka 7: Výpočet KR Sruby Bohemia, s. r. o. Konsolidační rozdíl Sruby Bohemia, s. r. o. (v tis. Kč) VH běžného účetního období VK bez VH běžného období Předakviziční výsledek hospodaření VK ke dni akvizice Podíl mateřského podniku na VK ke dni akvizice Účetní hodnota CP v mateřském podniku Konsolidační rozdíl Odpis konsolidačního rozdílu (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

-100 200 -8,3333 191,6667 95,8333 95,8333 0,0 0,0

Společnost AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. byla založena nepřímo mateřskou společností a konsolidační rozdíl stanovený ke dni akvizice tak nevznikl a nevstupuje ani do těchto úprav.

63

3.2.2 Vyloučení vzájemných vztahů Dalším krokem je vyloučení vzájemných vztahů mezi mateřským podnikem a dceřinými společnostmi. Vyloučení vzájemných závazků a pohledávek z obchodní činnosti u společnosti Sruby Bohemia s. r. o. (Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. a AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. nemělo za vybrané účetní období žádné pohledávky ani závazky ke skupině) bude ve výši 170 tis. Kč (jedná se o částky 10 tis. Kč a 160 tis. Kč). Dále bylo na základě zprávy jednatele společnosti Sruby Bohemia s. r. o. zjištěno, že došlo k dodávce ostatních služeb společnosti WOOD-FOREST GROUP a. s. ve výši 92 tis. Kč. Také došlo k poskytnutí služeb a nájemného ve výši 1 745 tis. Kč. Všechny pohledávky i závazky proběhly za obvyklých obchodních podmínek a byly řádně vypořádány. Vyloučení proběhne ve výkazu zisku a ztráty v položce služby.

3.2.3 Stanovení většinových a menšinových podílů Po vyloučení vzájemných vztahů následuje stanovení většinových a menšinových podílů za jednotlivé společnosti. Menšinové podíly se nestanovují u společnosti Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. a AUTO – ROZKOŠ, s. r. o., neboť WFG, a. s. má ve společnosti 100 % podíl. Následující tabulky dokládají výpočty jednotlivých většinových / menšinových podílů. Tabulka 8: Většinové podíly u společnosti Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. Moderní bydlení Jihlava, s. r. o.

Většinové podíly

Vlastní kapitál 20 Základní kapitál 200 Kapitálové fondy 3250 Fondy ze zisku 10 VH min. let -3419 VH běžného období -21 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

64

-200 0 -10 159,5476

Většinové podíly u společnosti Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. jsou vypočítány na základě rozvahy z roku 2010, kdy byl podnik začleněn do konsolidovaného celku. Protože se nejedná o první rok konsolidace, neuvádí se výsledek hospodaření běžného období. Výsledek hospodaření minulých období byl pouze dopočítán z bilanční rovnosti aktiv a pasiv. Podnik AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. vstupoval poprvé do konsolidace za rok 2000, a výpočty většinových podílů vychází z rozvahy tohoto roku. Druhý sloupec obsahuje údaje z pasiv rozvahy roku 2014. Tabulka 9: Většinové podíly u společnosti AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. Většinové podíly Vlastní kapitál 357 Základní kapitál 100 Kapitálové fondy 0 Fondy ze zisku 10 VH min. let 259 VH běžného období -12 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

-100 0 -5 5

Následující tabulka uvádí také menšinové podíly, neboť WOOD-FOREST GROUP, a. s. se podílí 50% na ZK společnosti Sruby Bohemia, s. r. o. Oproti většinovým podílům, které vychází z údajů zahrnutých do první konsolidace, jsou menšinové podíly počítány z výkazů za rok 2014 a každý následující rok zahrnuje jejich přepočítání. Menšinové podíly se vypočítají jako 50 % podíl na jednotlivých položkách základního kapitálu, kapitálových fondů, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření běžného období. Také se uvedou menšinové podíly na základním kapitálu, kapitálových fondech a VH a to tak, že se použije již vypočítaná částka menšinového podílu, ale zapíše se s opačným znaménkem.

65

Tabulka 10: Většinové a menšinové podíly u společnosti Sruby Bohemia, s. r. o. Sruby Bohemia s. r. o.

Většinové podíly

Menšinové podíly

Vlastní kapitál 53 Základní kapitál 200 -100 Kapitálové fondy 3910 0 Fondy ze zisku 0 0 VH min. let -3087 4 VH běžného období -970 Z toho menšinový: -základní kapitál -kapitálové fondy -fondy ze zisku -VH min. let -VH běžného období (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

0 -100 -1955 0 1543,5 485 100 1955 0 -1543,5 -485

3.3 Úprava rozvahy pro metodu plné konsolidace Úprava rozvahy pro metodu plné konsolidace zahrnuje promítnutí konsolidačních rozdílů, vyloučení cenných papírů a vzájemných transakcí mezi skupinou. Tato úprava rozvahy pro dvě vybrané společnosti je uvedena ve zkrácené verzi, kompletní formulář bude uveden dále. Tabulka 11: Úprava aktiv - Sruby Bohemia s. r. o. Sruby Bohemia, s. r. o. VP MP Vylučování Odpis Aktiva celkem 4449 -96 0 -170 0 Dlouhodobý majetek 0 DNM 0 DHM 0 DFM 0 -96 Kladný kons. rozdíl 0 0 0 Oběžná aktiva 4422 Zásoby 2874 Dl. Pohledávky 0 Kr. pohledávky 1216 -170 KFM 332 Časové rozlišení 27 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

66

Celkem 4183 0 0 0 -96 0 4422 2874 0 1046 332 27

Tabulka 12: Úprava pasiv - Sruby Bohemia s. r. o. Sruby Bohemia s.r.o. VP MP Vylučování Odpis Pasiva celkem 4449 -96 0 -170 0 Vlastní kapitál 53 ZK 200 -100 -100 Kap. fondy 3910 0 -1955 VH min. let -3087 4 1543,5 VH běžného období -970 485 Menšinový: -ZK 100 -kap. fondy 1955 -fondy ze zisku 0 -VH min. let -1543,5 -VH běžného období -485 0 Záporný kons. rozdíl Cizí zdroje 4319 Rezervy 367 Dlouhodobé závazky 2300 Krátkodobé závazky 1652 -170 Bankovní úvěry 0 Časové rozlišení 77 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

Celkem 4183 53 0 1955 -1539,5 -485 100 1955 0 -1543,5 -485 0 4319 367 2300 1482 0 77

Tabulka 13: Úprava aktiv - Moderní bydlení Jihlava s. r. o. Moderní bydlení Jihlava s. r. o. VP MP Vylučování Odpis Aktiva celkem 70341 -0,002 0 0 0 Dlouhodobý majetek 66959 DNM 0 DHM 66959 DFM 0 -0,002 Kladný kons. rozdíl 0 Oběžná aktiva 730 Zásoby 0 Dl. Pohledávky 0 Kr. pohledávky 727 KFM 3 Časové rozlišení 2652 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

67

Celkem 70341 66959 0 66959 -0,002 0 730 0 0 727 3 2652

Tabulka 14: Úprava pasiv - Moderní bydlení Jihlava s. r. o. Moderní bydlení Jihlava s. r. o. VP MP Odpis Pasiva celkem 70341 -0,002 0 0 Vlastní kapitál 20 ZK 200 -200 Kap. fondy 3260 0 VH min. let -3419 48,309 VH běžného období -21 10,1126 Menšinový: -ZK 0 -kap. fondy 0 -fondy ze zisku 0 -VH min. let 0 -VH běžného období 0 Záporný kons. rozdíl 151,689 -10,1126 Cizí zdroje 70321 Rezervy 0 Dlouhodobé závazky 70211 Krátkodobé závazky 110 Bankovní úvěry 0 Časové rozlišení 0 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

Celkem 70341 20 0 3260 -3370,69 10,8874 0 0 0 0 0 141,5764 70321 0 70211 110 0 0

Tabulka 15: Úprava aktiv - AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. AUTO - ROZKOŠ, s. r. o.

VP

MP

Vylučování Odpis Celkem

Aktiva celkem 357 -100 0 0 0 Dlouhodobý majetek 0 DNM 0 DHM 0 DFM 0 -100 Kladný konsolidační rozdíl 0 Oběžná aktiva 353 Zásoby 0 Dlouhodobé pohledávky 0 Krátkodobé pohledávky 300 KFM 53 Časové rozlišení 0 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

68

257 0 0 0 -100 0 353 0 0 300 53 0

Tabulka 16: Úprava pasiv - AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. VP MP Vylučování Odpis Pasiva celkem 357 -100 0 0 0 Vlastní kapitál 357 ZK 100 -100 Kapitálové fondy 10 5 VH min. let 259 -5 VH běžného období -12 Menšinový: -ZK 0 -kapitálové fondy 0 -fondy ze zisku 0 -VH min. let 0 -VH běžného období 0 Záporný kons. rozdíl Cizí zdroje 0 Rezervy 0 Dlouhodobé závazky 0 Krátkodobé závazky 0 Bankovní úvěry 0 Časové rozlišení 0 (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

Celkem 257 357 0 15 254 -12 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3.4 Úprava výkazu zisku a ztráty pro metodu plné konsolidace Následující část znázorňuje provedené úpravy ve výkazu zisku a ztráty pro jednotlivé dceřiné společnosti. Třetí sloupec znázorňuje hodnoty z individuální účetní závěrky každé společnosti k 31. 12. 2014. Následuje sloupec úprav výkazu zisku a ztráty a sloupec sumarizační. Tabulka 17: Úprava VZZ - Sruby Bohemia s. r. o. Sruby Bohemia s. r. o. I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony B. Výkonová spotřeba + Přidaná hodnota C. Osobní náklady

69

Úpravy 0 0 0 4500 3845 655 1665

-1837 -1837

Celkem 0 0 0 2663 2008 655 1665

Daně a poplatky 6 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a 123 materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého 92 majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a opravných položek v 20 provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy 73 H. Ostatní provozní náklady 1 * Konsolidovaný provozní výsledek hospodaření -933 0 X. Výnosové úroky 0 N. Nákladové úroky 1 XI. Ostatní finanční výnosy 1 O. Ostatní finanční náklady 37 * Konsolidovaný finanční výsledek hospodaření -37 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 0 ** Konsolidovaný VH za běžnou činnost -970 0 XIII Mimořádné výnosy 0 . R. Mimořádné náklady 0 * Konsolidovaný mimořádný výsledek hospodaření 0 *** Konsolidovaný VH za účetní období -970 0 *** Konsolidovaný výsledek hospodaření před -970 * zdaněním Konsolidovaný VH bez menšinových podílů 0 485 Menšinový výsledek hospodaření 0 -485 *** Konsolidovaný VH za účetní období -970 0 * (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy) D. III.

6 123 92 20

73 1 -933 0 1 1 37 -37 0 -970 0 0 0 -970 -970 -485 -485 -970

Tabulka 18: Úprava VZZ - Moderní bydlení Jihlava s. r. o. Moderní bydlení Jihlava s. r. o. I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony B. Výkonová spotřeba + Přidaná hodnota C. Osobní náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého majetku Zúčtování konsolidačního rozdílu

70

Úpravy 0 0 0 42 85 -43 72 19 906 10,1126

Celkem 0 0 0 42 85 -43 72 19 906 10,1126

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a 2650 materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého 1332 majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a opravných položek v 0 provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy 24 H. Ostatní provozní náklady 321 * Konsolidovaný provozní výsledek hospodaření -19 10,1126 X. Výnosové úroky 0 N. Nákladové úroky 0 XI. Ostatní finanční výnosy 0 O. Ostatní finanční náklady 2 * Konsolidovaný finanční výsledek hospodaření -2 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 0 ** Konsolidovaný výsledek hospodaření za běžnou -21 10,1126 činnost XIII Mimořádné výnosy 0 R. Mimořádné náklady 0 * Konsolidovaný mimořádný výsledek 0 hospodaření *** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní -21 10,1126 období *** Konsolidovaný výsledek hospodaření před -21 10,1126 * zdaněním Konsolidovaný VH bez menšinových podílů 0 Menšinový výsledek hospodaření 0 *** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní -21 10,1126 * období (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy) III.

2650 1332 0

24 321 -8,8874 0 0 0 2 -2 0 -10,8874 0 0 0 -10,8874 -10,8874 0 0 -10,8874

Korekce u společnosti Sruby Bohemia s. r. o. zahrnovaly vyloučení částky tržeb za jednotlivé výkony. Jednalo se o nájemné a ostatní služby. Úpravy VZZ u společnosti Moderního bydlení Jihlava, s. r. o. se týkaly zejména konsolidačního rozdílu. Bylo potřeba je zúčtovat, a to bylo dosaženo přidáním nové položky „zúčtování konsolidačního rozdílu“.

71

Výkaz zisku a ztrát u společnosti AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. zůstává nezměněn s konsolidovaným výsledkem hospodaření ve výši -18 tis. Kč. Tabulka 19: Úprava VZZ - AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. Úpravy AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. I. Tržby za prodej zboží 0 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 0 + Obchodní marže 0 II. Výkony 0 B. Výkonová spotřeba 12 + Přidaná hodnota -12 C. Osobní náklady 0 D. Daně a poplatky 1 E. Odpisy dlouhodobého majetku 0 Zúčtování konsolidačního rozdílu 0 0 III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 0 F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 0 a materiálu G. Změna stavu rezerv a opravných položek v 0 provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy 0 H. Ostatní provozní náklady 0 * Konsolidovaný provozní výsledek hospodaření -13 0 X. Výnosové úroky 9 N. Nákladové úroky 0 XI. Ostatní finanční výnosy 0 O. Ostatní finanční náklady 14 * Konsolidovaný finanční výsledek hospodaření -5 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 0 ** Konsolidovaný výsledek hospodaření za běžnou -18 0 činnost XIII Mimořádné výnosy 0 . R. Mimořádné náklady 0 * Konsolidovaný mimořádný výsledek hospodaření 0 *** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní -18 0 období *** Konsolidovaný výsledek hospodaření před -18 0 * zdaněním *** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní -18 0 * období (Zdroj: Vlastní zpracování na základě výroční zprávy)

72

Celkem 0 0 0 0 12 -12 0 1 0 0 0 0 0

0 0 -13 9 0 0 14 -5 0 -18 0 0 0 -18 -18 -18

3.5 Konsolidovaná účetní závěrka po úpravách Následující tabulka zhodnocuje provedené změny v původní konsolidované účetní závěrky WOOD-FOREST GROUP, a. s. a nové po vyjmutí dceřiných společností z důvodu nezahrnutí do konsolidačního celku z hlediska nevýznamnosti dosaženého obratu. Jednotlivé výkazy jsou uvedeny v tisících Kč. Tabulka 20: Srovnání původní a nové konsolidované rozvahy Původní KUZ WFG a. s.

Položky konsolidované rozvahy

B. B.I. B.I.3 B.I.4 B.I.6 B.I.7 B.I.8 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.3 B.II.6 B.II.7 B.II.8 B.II.9 B.III B.III.1 B.III.2 B.III.3 B.III.5 B.III.6 B.III.7 B.IV. B.V. C.

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly ovládaná osoba Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Záporný konsolidační rozdíl (-) Cenné papíry v ekvivalenci Oběžná aktiva

73

Nová KUZ po vyjmutí

902144 493704 868 445 48 375 0 0

816419 416919 868 445 48 375 0 0

353430 47231 201560 54265

276549 37590 181905 54265

27 47787 2754

27 405 2554

-197 139406 126793 0

-197 139502 126793 0

12080 533 0 0

12176 533 0 0

0 0 397220

81 0 390959

C.I. C.I.1 C.I.2 C.I.3 C.I.5 C.I.6 C.II. C.II.1 C.II.2 C.II.4 C.II.5 C.II.7 C.II.8 C.III. C.III.1 C.III.2 C.III.4 C.III.6 C.III.7 C.III.8 C.III.9 C.IV. C.IV.1 C.IV.2 C.IV.3 D.I. D.I.1 D.I.3 A. A.I. A.I.1 A.I.2 A.II. A.II.2 A.II.3 A.III. A.III.1 A.III.2 A.IV. A.IV.1

Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky za společníky Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Odložen daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a fondy Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy VH minulých let Nerozdělený zisk minulých let

74

125383 17646 41797 11333 54607 0 13746 0 114 708 0 12905 19 124377 96175 0 0

121230 16531 39108 11029 54562 0 13746 0 114 708 0 12905 19 122604 94463 0 0

9988 12828 3899 1487 133714 2217 123430 8067 11220 1869 9351 902144 639064 112269 112269 0 22211 -175 22386

9988 12767 3899 1487 133379 1903 123409 8067 8541 1840 6701 816419 640110 112369 112369 0 16986 -175 17161

32475 31627 848 433418 466622

32475 31627 848 438074 466622

Neuhrazená ztráta minulých let VH běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.III.7 Stát - daňové závazky a dotace B.III.8 Krátkodobé přijaté zálohy B.III.10 Dohadné účty pasivní B.III.11 Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci B.IV. B.IV.1 Bankovní úvěry dlouhodobé B.IV.2 Krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení C.I. Výdaje příštích období C.I.1 Výnosy příštích období C.I.2 Menšinový vlastní kapitál D. Menšinový základní kapitál D.I. Menšinové kapitálové fondy D.II. Menšinové ziskové fondy vč. nerozděleného D.III. zisku min. let Menšinový výsledek hospodaření běžného D.IV. účetního období (Zdroj: Vlastní zpracování) A.IV.2 A.V. B. B.I. B.I.1 B.I.4 B.II. B.II.1 B.II.2 B.II.8 B.II.9 B.II.10 B.III. B.III.1 B.III.2 B.III.4 B.III.5 B.III.6

75

-33204 38691 243859 6434 5094 1340 14499 1016 0 179 10427 2877 208655 109017 0 104 3976 3503

-28548 40206 169219 6067 5094 973 -58012 1016 0 179 -62084 2877 206893 108405 0 104 3933 3482

6868 82816 571 1800 14271 0 14271 7167 6157 1010 12054 12054 510 4423

6840 82581 554 994 14271 0 14271 7090 6080 1010 12054 11954 455 4067

501

986

Následující tabulka obsahuje srovnání konsolidovaného zisku a ztrát před provedenou změnou a po vyjmutí dceřiných společností z konsolidované účetní závěrky. Údaje v tabulce jsou uvedeny v tisících Kč. Tabulka 21: Srovnání konsolidovaného výkazu zisku a ztrát Položky

I. A. + II. II.1 II.2 II.3 B. B.1 B.2 + C. C.1 C.2 C.3 C.4 D. E. E.1 E.3 III. III.1 III.2 F. F.1 F.2 G.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku a zúčtování konsolidačních rozdílů Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Zúčtování záporného konsolidačního rozdílu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

76

Původní KUZ WFG a. s. 587579 538155 49424 1399974 2105204 -151277 0 1173748 358224 815524 275650 205877 77140 384 24825

Nová KUZ po vyjmutí 587579 538155 49424 1397269 1548592 -151283 -40 1171643 358619 813024 275050 204140 77140 384 24825

797 6455 54790

772 6429 53874

54790

53904

0 59973

-40 57200

56630 3343 49523

53857 3343 48099

46260

45494

3263 -14476

2605 -14496

IV. H. I. V. * VI. J. VII. VII.1 VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. * Q. Q.1 Q.2 ** XIII. R. S. *

*** ****

Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních nákladů Převod provozních výnosů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod společným vlivem Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přeceněných cenných papírů a derivátů Náklady z přeceněných cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření z toho VH b. o. bez menšinových podílů z toho menšinový VH běžného období Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření za účetní období (Zdroj: Vlastní zpracování)

77

21573 10833 617 617 44194 4032 3991 2360 0

21476 10511 617 617 45169 4032 3991 2360 0

13 70 689 470

13 70 689 470

0

0

4344 1040 8975 14911 -69 4874 11291 355 39251 119 157 21 -59 -501 501 44087 38691

4344 1039 8974 14872 -30 4874 11291 355 40265 119 157 21 -59 -16 986 45101 40206

3.6 Ekonomické zhodnocení dopadu změny na konsolidační celek V neposlední řadě je důležité zhodnotit dopady provedené změny na skupinu a porovnat ekonomickou situaci před a po vyjmutí dceřiných společností z konsolidačního celku. Druhý sloupec s názvem původní ukazuje hodnoty původního konsolidačního celku a ve třetím sloupci je pro porovnání uveden samotný mateřský podnik. V posledním sloupci jsou uvedeny nové hodnoty po vyjmutí dvou podniků z konsolidačního celku. Tabulka 22: Zhodnocení dopadu změny na konsolidační celek Poměrové ukazatele: původní Likvidita: Okamžitá likvidita 0,64 Pohotová likvidita 1,30 Běžná likvidita 1,90 Rentabilita: Rentabilita VK (ROE) 6,05% Rentabilita aktiv (ROA) 4,47% Rentabilita vloženého kapitálu (ROI) 6,30% Rentabilita tržeb (ROS) 1,85% Ukazatele zadluženosti: Celková zadluženost 27,03% Koeficient samofinancování 70,84% Ukazatel úrokového krytí 3874,13% Ukazatele aktivity: Obrat celkových aktiv 2,29 Vázanost celkových aktiv 0,44 Doba obratu zásob (ve dnech) 22,12 Doba obratu pohledávek (ve dnech) 21,94 Doba obratu závazků (ve dnech) 36,81 Rozdílové ukazatele: Čistý pracovní kapitál 188565 (Zdroj: Vlastní zpracování)

matka

nová

1,72 5,99 6,39

0,65 1,30 1,89

5,24% 4,93% 5,61% 1,79%

6,20% 4,98% 6,45% 1,90%

10,72% 87,78% 1490,57%

20,45% 77,21% 3969,30%

0,18 5,41 11,39 55,96 28,23

2,49 0,40 21,67 21,69 36,63

44481

185005

Z hodnot uvedených v tabulce č. 22 vyplývá, že se ekonomická situace skupiny významně nezměnila a došlo pouze k malým odchylkám od původního stavu. Z porovnání poměrového ukazatele likvidity ale vyplývá, že skupina jako celek vykazuje velmi dobrou schopnost dostát svým závazkům, a to jak před změnou, tak po provedené změně. Naopak mateřský podnik má s likviditou problémy a jeho hodnoty jsou vysoko

78

nad doporučenými hodnotami. Vysoká likvidita snižuje nebezpečí platební neschopnosti a může se projevit také na výnosnosti podniku. Výsledky ukazatelů rentability deklarují vyšší hodnoty konsolidačního celku po provedené změně. Celková zadluženost skupiny mírně klesla a tím se zvýšil údaj koeficientu samofinancování. Ukazatele aktivity dosahují po změně lepších hodnot a můžeme vidět, že situace mateřského podniku není ideální. Konsolidační celek však dosahuje výrazně lepších výsledků v porovnání s mateřskou společností, z čehož vyplývá, že vlastnění dceřiných společností je tedy pro WOOD-FOREST GROUP, a. s. přínosem. Ve výroční zprávě ke konsolidované účetní závěrce společnost WOOD-FOREST GROUP, a. s. uvádí, že do konsolidačního celku zahrnuje všechny společnosti a žádnou nevyjímá. Avšak v případě, kdy dceřiné společnosti mají nevýznamný16 obrat v porovnání ke skupině, je vhodné tyto podniky do celku nezahrnout. Při tomto postupu je však nutné neopomenout významnost podniků posuzovat dohromady za všechny, které chce jednotka do konsolidačního celku nezahrnovat. Toto kritérium významnosti by mělo být zohledněno zejména u podniků, které vykazují malý podíl čistého obratu za rok a přitom nemusí jít nutně o podniky ztrátové. Konsolidovaná účetní závěrka i v této situaci nadále zobrazuje věrný a poctivý obraz účetnictví i samotné finanční situace skupiny.

Za nevýznamný obrat je pro účely této práce stanoveno 1 % z obratu konsolidačního celku. Významnost není nijak právně ošetřena a tato podstata určení je plně v kompetenci účetní jednotky a jejího rozhodnutí. 16

79

ZÁVĚR Diplomová práce byla zaměřená na problematiku konsolidované účetní závěrky v rámci skupiny WOOD-FOREST GROUP, a. s.. Tento celek má rozhodující vliv ve třinácti dceřiných společnostech, které se podílí rozdílnou mírou významnosti na celé skupině podniků. V případě, kdy má mateřská korporace v dané společnosti rozhodující vliv, může podle Vyhlášky č. 500/2002 Sb. využít výjimku a společnost nezahrnout do konsolidačního celku. Konsolidující účetní jednotky však mnohdy tohoto výkladu zákona nevyužívají a zahrnují do konsolidačního celku všechny subjekty ve skupině, mnohdy i nevýznamné s cílem zachytit věrný a poctivý obraz celé skupiny podniků. Samotné kritérium významnosti je plně v kompetenci konsolidující jednotky a z právního pohledu není nijak specifikováno. Je-li však v souhrnu více konsolidovaných dceřiných společností a jejich podíl je vyhodnocený jako významný, měly by být do konsolidačního celku zahrnuty. Cílem této diplomové práce tedy bylo posouzení významnosti jednotlivých dceřiných podniků v konsolidačním celku a v případě dosažené nevýznamnosti tyto společnosti vyjmout ze skupiny podniků a vypracovat novou konsolidovanou účetní závěrku. Kritérium významnosti bylo posuzováno z hlediska dosaženého čistého obratu, což je nedílná podmínka stanovení konsolidace. Jelikož konsolidační pravidla WOODFOREST GROUP, a. s. toto kritérium blíže nedefinují, stanovila jsem si míru významnosti u obratu dceřiné společnosti jako dosažení 1 % z obratu konsolidačního celku. Došlo tedy k nezahrnutí z důvodu nevýznamnosti dosaženého obratu u tří podniků: Sruby Bohemia, s. r. o., Moderní bydlení Jihlava s. r. o. a AUTO – ROZKOŠ, s. r. o.. Zároveň bylo zachováno pravidlo o posouzení významnosti za všechny tři společnosti jako za celek. Ani v tomto případě však nesplnily dané kritérium, neboť dohromady dosahovaly pouhých 0,65 % obratu skupiny. Závěrem práce byla zhodnocena ekonomická situace konsolidačního celku a porovnána se stavem předchozím. Z těchto ukazatelů vyplývá, že nezahrnutí dceřiných společností nemá na konsolidační celek významný vliv. Je tedy na zvážení konsolidující účetní jednotky, zda považuje za nutné tyto podniky do konsolidované účetní závěrky zahrnovat

80

i v případě, že dosahují tak nepatrných obratů z celé skupiny. Osobně se domnívám, že by bylo vhodnější v tomto případě je do konsolidované účetní závěrky nezahrnovat se zdůvodněním nevýznamnosti z pohledu dosaženého obratu. Teprve v případě, pokud by bylo za dané účetní období u společnosti překročeno 1 % z obratu skupiny, bych považovala za žádoucí tyto společnosti do konsolidačního celku zahrnout.

81

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Business.center.cz. Český účetní standard pro podnikatele č. 020: Konsolidovaná účetní závěrka.

[on-line].

©

1998-2015.

[online].

[cit.

2015-01-16].

Dostupný z:

http://business.center.cz/business/finance/ucetnictvi/ceske-ucetni-standardy/podnikatele /020.aspx. DVOŘÁK, T., 2015. Přeměny obchodních korporací. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 440 s. ISBN 987-80-7478-803-1. FEDOROVÁ, A., 2015. Konsolidace účetní závěrky. Přednáška. Brno: VUT, Fakulta podnikatelská. Financni-analyza.webnode.cz. Ukazatele aktivity. [online]. © 2011 [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://financni-analyza.webnode.cz/ukazatele-aktivity/. Forestservis.cz. Servis automobilů. [online]. © 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.forestservis.cz/servis.asp. HARNA, L., 1996. Konsolidovaná účetní závěrka: základní pojmy, postupy, příklady. Praha: Bilance. 205 s. ISBN neuvedeno. HARNA, L., 2006. Současná problematika konsolidace. Metodické aktuality 5/2006. 1. vyd. Praha: Svaz účetních Praha. 64 s. ISSN 1211-41378. HVOŽDAROVÁ, J., SARAPA J. a J. UŽÍK, 2012. Konsolidovaná účtovná závierka: zostavenie a analýza. Bratislava: Ekonóm. ISBN 978-80-225-3509-0. Investopedia.com. Return on investment. [online]. © 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/terms/r/returnoninvestment.asp.

82

Justice.cz. Výpis z obchodního rejstříku společnosti WOOD-FOREST GROUP, a. s.. [online]. © 2012-2016 [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikfirma.vysledky?subjektId=130474&typ=PLATNY. KOVALÍKOVÁ, H., 2016. Zákon o účetnictví 2016 jednoduchý průvodce v každodenní praxi. Olomouc: Anag. 182 s. ISBN 978-80-7263-986-1.

Lesni.cz.

Skupina

WFG.

[online].

[cit.

2016-05-21].

Dostupné

z:

http://www.lesni.cz/spolecnosti.html. ManagementMania.com. Ukazatele aktivity. [online] © 2011-2013. [akt. 2016-01-14]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/ukazatele-aktivity. Mfcr.cz. Klasifikace ekonomických činností. [online]. © 2016. [akt. 2016-05-20]. [cit. 2016-05-20].

Dostupné

z:

http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ares/darv_res.cgi?ico=

28779185&jazyk=cz&xml=1. Psp.cz. Novela zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., 2015. Sněmovní tisk 398/0, část č. 1/8. Publikováno 10. 2. 2015 15:29 [online]. [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=112641. REŽŇÁKOVÁ, M., 2012. Efektivní financování rozvoje podnikání. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing. 142 s. ISBN 987-80-247-1835-4. RŮČKOVÁ, P., 2015. Finanční analýza metody, ukazatele, využití v praxi. 5. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing. 152 s. ISBN 987-80-247-5534-2. SEDLÁČEK, J., 2014. Účetnictví přeměn obchodních korporací. Plzeň: Aleš Čeněk. 219 s. ISBN 978-80-7380-508-1. SKÁLOVÁ, J., 2015. Účetní a daňové souvislosti přeměn obchodních společností. 2. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s.. 248 s. ISBN 987-80-7478-699-0.

83

VOCHOZKA, M., 2011. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing. 246 s. ISBN 987-80-247-3647-1. VOMÁČKOVÁ, H., 2002. Účetnictví akvizicí, fúzí, a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví). Praha: Polygon. 360 s. ISBN 80-7273-065-7. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Výroční zpráva WOOD-FOREST GROUP, a. s. k 31. 12. 2014. Výroční zpráva Moderní bydlení Jihlava s. r. o. k 31. 12. 2014. Výroční zpráva Sruby Bohemia s. r. o. k 31. 12. 2014. Výroční zpráva AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. k 31. 12. 2014. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ze dne 1. 1. 1992 ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev ze dne 1. 7. 2008 ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ze dne 1. 1. 2014. ÚZ č. 901. ZELENKA, V. a ZELENKOVÁ M., 2013. Konsolidace účetních výkazů: principy a praktické aplikace. 1. vydání. Praha: Ekopress. 434 s. ISBN 978-80-86929-95-8. ZELENKA, V., 2006. Goodwill: principy vykazování v podniku. 1. vydání. Praha: Ekopress. 232 s. ISBN 80-86929-22-1.

84

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ §

paragraf

a. s.

akciová společnost

b. o.

běžné období

dat.

datum

CP

cenné papíry

č. (p)

číslo (popisné)

ČR

Česká republika

ČÚS

České účetní standardy

IČ

identifikační číslo

MP

menšinové podíly

např.

například

NOZ

nový občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

odst.

odstavec

písm.

písmeno

s.

strana

Sb.

Sbírka zákonů

s. r. o.

společnost s ručením omezeným

spol.

společnost

tj.

to je

tzv.

takzvaný

viz

odkaz na jinou stránku, obrázek, apod.

VK

vlastní kapitál

VP

většinové podíly

vyhláška

Vyhláška č. 500/2002 Sb.

ZK

základní kapitál

ZoOK

Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.

ZoÚ

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.

85

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vertikální analýza aktiv skupina / matka před úpravami ............................. 54 Tabulka 2: Vertikální analýza pasiv skupina / matka před úpravami ............................. 55 Tabulka 3: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztráty skupina / matka před úpravami .. 56 Tabulka 4: Ekonomické zhodnocení konsolidačního celku ........................................... 57 Tabulka 5: Výpočet KR Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. .............................................. 62 Tabulka 6: Výpočet KR v jednotlivých letech................................................................ 63 Tabulka 7: Výpočet KR Sruby Bohemia, s. r. o. ............................................................ 63 Tabulka 8: Většinové podíly u společnosti Moderní bydlení Jihlava, s. r. o. ................. 64 Tabulka 9: Většinové podíly u společnosti AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. ......................... 65 Tabulka 10: Většinové a menšinové podíly u společnosti Sruby Bohemia, s. r. o. ........ 66 Tabulka 11: Úprava aktiv - Sruby Bohemia s. r. o. ........................................................ 66 Tabulka 12: Úprava pasiv - Sruby Bohemia s. r. o. ........................................................ 67 Tabulka 13: Úprava aktiv - Moderní bydlení Jihlava s. r. o. .......................................... 67 Tabulka 14: Úprava pasiv - Moderní bydlení Jihlava s. r. o. .......................................... 68 Tabulka 15: Úprava aktiv - AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. .................................................. 68 Tabulka 16: Úprava pasiv - AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. ................................................. 69 Tabulka 17: Úprava VZZ - Sruby Bohemia s. r. o. ........................................................ 69 Tabulka 18: Úprava VZZ - Moderní bydlení Jihlava s. r. o. .......................................... 70 Tabulka 19: Úprava VZZ - AUTO - ROZKOŠ, s. r. o. .................................................. 72 Tabulka 20: Srovnání původní a nové konsolidované rozvahy ...................................... 73 Tabulka 21: Srovnání konsolidovaného výkazu zisku a ztrát......................................... 76 Tabulka 22: Zhodnocení dopadu změny na konsolidační celek ..................................... 78

86

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Fúze sloučením............................................................................................. 15 Obrázek 2: Fúze splynutím ............................................................................................. 15 Obrázek 3: Vazby přímého a nepřímého vlivu ............................................................... 20 Obrázek 4: Podniky pod rozhodujícím, podstatným a společným vlivem ..................... 21 Obrázek 5: Schéma konsolidačního celku k 31. 12. 2014 .............................................. 53

87

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Znázornění dosaženého obratu dceřiných společností v % ................................ 60 Graf 2: Znázornění dosaženého obratu dceřiných společností v tis. Kč ......................... 61

88

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1:

Výpis z obchodního rejstříku společnosti WOOD-FOREST GROUP, a. s..

Příloha 2:

Zpráva nezávislého auditora o ověření konsolidované účetní závěrky k 31. 12. 2014 WOOD-FOREST GROUP, a. s..

Příloha 3:

Zpráva nezávislého auditora o ověření roční účetní závěrky k 31. 12. 2014 WOOD-FOREST GROUP, a. s..

Příloha 4:

Individuální účetní závěrka společnosti Moderní bydlení Jihlava s. r. o. stanovená k 31. 12. 2014.

Příloha 5:

Individuální účetní závěrka společnosti Sruby Bohemia s. r. o. stanovená k 31. 12. 2014.

Příloha 6:

Individuální účetní závěrka společnosti AUTO – ROZKOŠ, s. r. o. stanovená k 31. 12. 2014.

Příloha 7:

Rozvaha v plném rozsahu společnosti Moderní bydlení Jihlava s. r. o. stanovená k 31. 12. 2010.

Příloha 8:

VZZ v plném rozsahu společnosti Moderní bydlení Jihlava s. r. o. stanovený k 31. 12. 2010.

89

Veškeré uvedené přílohy jsou uloženy na CD, které je nedílnou součástí diplomové práce.

I

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Recommend Documents