Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství

Vysoké učení technické v Brně Ústav soudního inženýrství

PSYCHOLOGIE V DOPRAVĚ Prof. PhDr. Hana Vykopalová, CSc.

Brno 2012

Tyto e-learningové studijní opory byly napsány a vytisknuty za přispění prostředků z operačního programu pro vzdělávání a konkurenceschopnost MŠMT prostřednictvím realizace projektu registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0151 - „Modernizace výuky magisterského studijního programu Soudní inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně“,

Název:

Psychologie v dopravě

Autor:

Prof. PhDr. Hana Vykopalová, CSc.

Vydalo:

Vysoké učení technické v Brně Ústav soudního inženýrství

Vyšlo:

2012

Vydání:

první

ISBN:

978-80-214-4564-2

Oponoval:

Mgr. Drahomír Ševčík

Neprošlo jazykovou úpravou

2

Obsah

1

ÚVOD DO PŘEDMĚTU. VÝZNAM LIDSKÉHO FAKTORU V DOPRAVĚ, ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA SPOČÍVAJÍCÍ VE VÝZNAMU POZNÁNÍ LIDSKÉ PSYCHIKY...................................................................................................7

2

ZÁKLADNÍ POZNATKY O FUNGOVÁNÍ LIDSKÉ PSYCHIKY, POZNÁVACÍ PROCESY, VNÍMÁNÍ, PAMĚŤ, MYŠLENÍ, POZOROVÁNÍ, ILUZE A KLAMY .. 11

3

OSOBNOST, ZÁKLADNÍ POZNATKY O TEMPERAMENTU, VLIV NA CHOVÁNÍ V DOPRAVNÍ SITUACI ............................................................... 16

4

AGRESE A AGRESIVITA, KONFLIKTY, STRES, STRESORY, OBRANNÉ MECHANISMY ......................................................................................... 20

5

VÝZNAM SEBEPOJETÍ ............................................................................... 26

6

ZÁTĚŽOVÉ SITUACE A SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY CHOVÁNÍ V DOPRAVĚ ............................................................................................. 29

7

ALTRUISMUS A JEHO VÝZNAM V DOPRAVĚ ............................................. 32

8

VÝZNAM SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE V DOPRAVĚ ........................................ 36

9

PSYCHOSOMATICKÉ ASPEKTY A JEJICH VÝZNAM V DOPRAVĚ, NEMOC, INTOXIKACE............................................................................................. 39

10 POSTTRAUMATICKÁ STRESOVÁ PORUCHA A JEJÍ ŘEŠENÍ ......................... 43 11 ŘIDIČ A VĚKOVÁ SPECIFIKA...................................................................... 47 12 DOPRAVNÍ NEHODA JAKO RIZIKOVÁ SITUACE ......................................... 52 13 OBĚTI HROMADNÝCH NEŠTĚSTÍ A PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY KATASTROF ............................................................................................. 57

3

Úvod Studijní opora Psychologie v dopravě je určena posluchačům 1. ročníku navazujícího studijního programu Expertní inženýrství v dopravě, studující tento studijní program na USI VUT v Brně. Obsahově je opora tohoto předmětu uspořádána tak, aby soustava poznatků a dovedností v ní uvedené byla srozumitelná pro ty studenty, kteří se s nimi v průběhu studia dosud nesetkali a zároveň aby získané poznatky byly využitelné a aplikovatelné pro ty, kteří se již se základními informacemi z této oblasti již někdy setkali. Studijní opora má tedy do značné míry interdisciplinární charakter a zahrnuje znalosti a dovednosti z oblasti psychologie, sociální psychologie, obecné psychologie, vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociologie, teorie učení, komunikace, apod. Obsah studijní opory je zaměřen především na získání a osvojení základních teoretických poznatků z oblasti psychologie dopravy vycházející ze základního teoretického rámce psychologie v kontextu člověka, jeho chování a rozhodování v dopravní situaci. Z důvodů možnosti praktické aplikovatelnosti získaných poznatků v praxi je opora opatřena nejrůznějšími testy, cvičeními, úkoly apod. Studijní opora Psychologie v dopravě je určena především posluchačům denní a kombinované formy studia studijního programu Expertní inženýrství v dopravě. Studijní opora nenahrazuje závazně určenou studijní literaturu a odborné prameny, které jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách, event. které jsou doporučeny vyučujícím nebo garantem předmětu. Studijní opora Psychologie v dopravě rozvíjí odborné kompetence studujících v této specifické zaměřené oblasti. Vzhledem k zaměření a specifice dané problematiky, nejsou předem definovány žádné konkrétní vstupní požadavky, základním předpokladem pro zvládnutí obsahu opory jsou základy společensko-vědně orientovaných předmětů středoškolské a bakalářské úrovně. Po prostudování textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory budete umět: 

Rozpoznat souvislosti fungování lidské psychiky projevující se v chování



Posoudit kriteria věku a jejich důsledky v chování v dopravní situaci



Používat vybrané komunikační techniky a posoudit jejich význam



Rozpoznávat stránky osobnosti a posoudit jejich vliv na chování v dopravní situaci



Pochopit psychické důsledky dopravní nehody jako traumatické situace



Specifikovat altruismus a rozpoznat jeho projevy v chování

4

Po prostudování textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory budete schopni: 

Spojovat poznatky z dílčích psychologických disciplín do komplexního posouzení



Posuzovat úroveň komunikačních dovedností, chyb a jejich důsledků



Konstruktivněji a s nadhledem řešit projevy konfliktů a tlumit nevhodné chování



efektivněji posoudit důsledky chování v dopravní situaci



vytvářet reálný postoj k chování obětí dopravních nehod



identifikovat vlastní projevy chování ve stresové situaci

Prostudováním textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory získáte: 

komplexní poznatkový systém z oblasti psychologie v dopravě



dobré příklady chování v dopravní situaci



poznatkový systém z oblasti mezilidských vztahů, řešení konfliktů a stresu



informace o fungování lidské psychiky v zátěžových situacích



poznatkový systém z oblasti osobnosti a rozvoje osobnosti v aplikaci na vlastní situaci potřebný k prostudování učiva opory: 38 + 36 hodin (samostudium + řešení úloh)

V této části textu se dozvíte, jak pracovat s oporou jako celkem. V elektronické podobě, která je dostupná každému studentovi, je možné tvůrčím způsobem zpracovávat úkoly, postupy a zapracovávat poznámky dle individuálních možností studujícího tak, aby opora tvořila individuální specifický studijní materiál.

5

Seznam použitých symbolů, značek a zkratek

Klíčová slova

Korespondenční úkol

Úkol k textu

Pro zájemce

Shrnutí

Příklad

Pro zájemce

Otázky a úkoly k zamyšlení

Úkol

Průvodce studijní oporou

Průvodce textem

Další zdroje

Řešení úkolů

6

1 Úvod do předmětu. Význam lidského faktoru v dopravě, základní východiska spočívající ve významu poznání lidské psychiky. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Pochopit význam psychologie, její kořeny a postavení v systému věd  Posoudit význam a využití psychologie v oblasti dopravy  Specifikovat jednotlivé psychologické disciplíny a jejich využití v oblasti dopravy  Pochopit význam a postavení lidského faktoru v dopravě

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete schopni: 

Specifikovat psychologii a její postavení v systému věd



Posoudit význam dílčích psychologických disciplín v dopravě



Lépe pochopit východiska spočívající ve významu poznání lidské psychiky v dopravě

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte: 

přehled o postupu při utváření psychologie jako vědy



větší přehled o významu a aplikaci psychologických poznatků v dopravě



informace o významu fungování lidské psychiky v dopravní situaci



konkrétnější poznatky z oblasti významu chování v dopravní situaci

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 2 hodin (samostudium + řešení úloh)

7

Klíčová slova kapitoly: Psyché, logia, členění psychologických disciplín, chování, psychologie v dopravě, psychické procesy, interakce, individuální vlastnosti, dopravní technika, základ jednání řidiče, proces

V úvodní kapitole se seznámíte s významem psychologie jako aplikované disciplíny, jejím historickým vývojem a vztahem k ostatním disciplínám. Zamyslíte a uvědomíte si možnosti aplikovatelnosti psychologických poznatků v oblasti chování, zejm. v souvislosti s dopravou. Jedná se o velmi široké spektrum poznatků vycházející zejm. z vnitřního uspořádání lidské psychiky projevující se v chování a prožívání. Význam slova psychologie lze odvodit z řeckého výrazu psyché (duše, dech) a řeckého pojmu logia (věda, nauka), která se zabývá studiem lidského chování s cílem je poznat, vysvětlit a popsat. Významný badatel H.Ebbinghaus 1) uvádí, že “psychologie má dlouhou minulost, ale krátkou historii“. Znamená to, že její kořeny sahají v souvislosti s rozvojem náboženství a filosofie hluboko do období před n.l. První známé poznatky o duši jsou známy z děl Demokritových, Hippokratových, Galéna, Aristotela aj. filosofů. V tom spočívají kořeny této vědní disciplíny, která proto, aby se mohla stát samostatnou vědou, musela vymezit předmět svého zkoumání včetně experimentálních vědeckých metod a poznatkové základny. Za vznik psychologie jako samostatné vědy bývá označován rok 1860, kdy byly vydány první oficiální učebnice psychologie, odborné časopisy a došlo k oficiálnímu uvedení této disciplíny do vysokoškolského prostředí. Spojením poznatků a výzkumů z oblasti biologie, fyziologie a přírodních věd a věd společenských, dochází k prudkému rozvoji dalších poznatků a experimentů zaměřených na výzkum chování. Psychologie je tedy věda empirická, založená na zkoumání zkušenosti, mezi které paří vědy přírodní a humanitní, neboť lidská psychika je utvářena a ovlivňována jak faktory biologickými, tak společenskými. Poznatková expanze 18. a 19. století dává za vznik celé řady odborných psychologických teorií a směrů a tak vzniká např. psychologie celostní, behaviorismus a neobehaviorismus, psychoanalýza, psychologie aktu, psychologie analytická, psychologie apercepční, psychologie asociativní, psychologie biologická atd. Z tohoto pohledu je tedy psychologie věda „s krátkou historií“. Z důvodu nutnosti odborného třídění psychologických poznatků došlo k rozdělení psychologie na jednotlivé specializované disciplíny podle předmětu jejich zkoumání. Z tohoto pohledu se tedy psychologie člení na základní psychologické disciplíny, aplikované a speciální. Mezi aplikované psychologické disciplíny patří i psychologie v dopravě, neboť se zaměřuje na praktické využití teoretických poznatků v praxi. Psychologie v dopravě se tedy zabývá člověkem jako základním východiskem z pohledu jeho vnitřního uspořádání projevující se v chování a všemi aspekty toto 8

chování (ovlivněné dalšími vlivy jako je např. stres, konflikty, zátěž, intoxikace, zkušenosti, aktuální psychický stav, emoce) v podobě interakcí s vnějším prostředím a podmínkami prostředí. Jinak řečeno, psychologie v dopravě se zabývá především zkoumáním psychických procesů při různých dopravních činnostech osob řídící dopravní prostředky a jiných účastníků dopravy, zjišťováním jejich závislosti na individuálních vlastnostech člověka, na metodách výuky, výcviku a výchovy a na dopravní technice.2) Za základ jednání řidiče jsou považovány 4 základní hypotetické procesy: 3) 1) proces zachycující změny, které zahrnují určité narušení při dosahování cílů činnosti 2) proces hodnotící ohrožení 3) proces vybírající a vytvářející nejvhodnější formu činností v daných podmínkách 4) proces odpovědný za uskutečnění každé změny v probíhající činnosti, která může být vyžadována. Shrnutí První počátky psychologie jsou spojeny s rozvojem filosofie a náboženství a objevují se v dílech některých významných filosofů již v období př.n.l. Další vývoj společnosti, techniky, technologií a dalších poznatků z oblasti věd přírodních a společenských přispěl ke koncipování psychologie jako vědy a tak psychologie vymezuje svůj předmět zkoumání, metody a teoretická východiska. Vzniká celá řada dalších psychologických teorií a směrů. Psychologie se vnitřně člení na disciplíny základní, speciální a aplikované. Mezi aplikované psychologické disciplíny náleží psychologie v dopravě. Zabývá se zkoumáním psychických procesů v dopravní situaci. Zjistěte, které psychologické disciplíny patří mezi základní a speciální ?

Zjistěte, které psychologické disciplíny najdou největšího uplatnění v psychologii dopravy?

9

Další zdroje: Hartl, P. Psychologický slovník.Praha: Budka, 1993. ISBN 80-90 15 49-0-5 Štikar.J. a kol. Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0606-2 Vágnerová,M. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-2460841-9

10

2 Základní poznatky o fungování lidské psychiky, poznávací procesy, vnímání, paměť, myšlení, pozorování, iluze a klamy

Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Pochopit význam fungování lidské psychiky včetně paměti, pozorování, vnímání, iluze a klamy  Specifikovat fungování lidské psychiky  Pochopit odlišnosti ve fungování lidské psychiky, zejm. v oblasti dopravy

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni: 

Analyzovat jednotlivé psychické funkce a jejich činnost



Posoudit význam konkrétních psychických funkcí podílejících se na aktivitě řidiče a ovlivňující jeho spolehlivost



Lépe pochopit odlišnosti fungování vybraných psychických činností v dopravní situaci


Rozhled v oblasti fungování lidské psychiky



Informace o rozdílnostech v oblasti fungování lidské psychiky



Konkrétní poznatky o specifikách v oblasti fungování lidské psychiky, zejm. v dopravní situaci


Klíčová slova kapitoly: psychika, poznávací procesy, psychické stavy, vědomí, vnímání, pozornost, iluze a klamy, paměť, myšlení, chyby při vnímání

11

Pro pochopení specifik, složitosti a odlišnosti fungování lidské psychiky je třeba vycházet z jejich jednotlivých funkcí, tj. ze schopnosti odrážet okolní skutečnost, odrážet rozdílné vlastnosti prostředí a složité jevy, postihovat jejich vzájemné stavy a zákonitosti. Následující text podává stručný výklad o podstatě fungování některých vybraných poznávacích procesů. Poznávání je obecně charakterizováno jako odraz bezprostřední skutečnostnosti ve vědomí prostřednictvím vnímání, paměti a za účasti myšlení a řeči. Je rozlišováno poznání bezprostřední, zprostředkované, smyslové aj. podle toho, jakým způsobem je poznání zprostředkováváno. Na poznání se podílejí poznávací procesy, označované jako kognitivní procesy, které jsou podmíněny schopností mozku odrážet určitou objektivní realitu na úrovni vnitřní a vnější. Poznávání probíhá prostřednictvím základních smyslů (sluch, hmat, čich, chuť, zrak, sluch), proto je označované jako základní, nižší. Poznání však probíhá i na základě učení, zobecňování a abstrakce za účasti myšlení a řeči, jedná se tedy o poznání vyšší. Jednota vyšších a nižších poznávacích procesů je zajišťována vnímáním, pamětí, pozorností, … Procesy vnímání tvoří nedílnou součást poznávacích procesů. Prostřednictvím vnímání, jehož nejjednodušší součástí jsou počitky a vjemy, dochází k poznávání barev, času a prostoru. Podle intenzity podnětů a jejich působením na receptory jsou vyvolávány vjemy různé intenzity a různého charakteru. Poznávání probíhá ale i za pomocí představ, které se rozlišují na fantazijní a paměťové a pomocí myšlení, prostřednictvím, kterého dochází k vytváření pojmů a myšlenkovému řešení problémů. Na poznávání působí celá řada vlivů vnějšího okolí a vnitřních, subjektivních stavů, které jsou tvořeny tj. individuálním receptorickým aparátem člověka umožňující vnímání určitých podnětů určitého množství, který souvisí s jeho základními vlastnostmi a ovlivňuje tak i tzv. informační propustnost. To znamená, že člověk je schopen z vnějšího okolí přijmout a vyhodnotit jen tolik informací, které jsou závislé na jeho individuální kapacitě receptorických kanálů. Vnímání je jedním ze základních procesů poznávání spojené s odrážením objektivní reality prostřednictvím receptorů umožňující vznik vjemů. Vnímání je spojeno s jednáním, jestliže je spojeno s motivačními podněty. Souvisí s myšlením, řečí, emocemi, je ovlivněno psychickým stavem, intenzitou podnětů a dalšími vlastnostmi CNS. Vnímání se uskutečňuje na několika úrovních: je rozlišováno vnímání smyslově pohybové, jehož výsledkem je odlišování figur ve vjemovém poli a vnímání významově aktivační určené pro vnímání předmětů a symbolů. Obě dvě tyto úrovně sehrávají z pohledu vnímání velmi důležitou roli zejm. v dopravní situaci. Zvláštní pozornost je věnována vnímání prostoru, času a pohybu, rozlišuje se rovněž vnímání zaměřené a nezaměřené a vnímání sociální. Nepřesné, zkreslené vnímání se označuje jako iluze a klamy. Mezi nejznámější klamy patří např. Fraserova spirála, Imaiův klam, Heringův klam, Titchenerův klam, trojúhelník Penrosových, Sanderův klam, Neckerova krychle aj. podílející se na vzniku zejména zrakových klamů ovlivňující subjektivní chování. Od klamů a

12

iluzí je ale odlišováno nepřesné vnímání, kdy se jedná o chyby vznikající v důsledku vzniku obranných mechanismů, které jsou většinou neuvědomované a vznikají v procesu učení. Kromě iluzí a klamů vznikají další chyby ve vnímání – paobrazy, eidetické obrazy a perseverační představy. Z tohoto pohledu se v dopravní situaci se rozlišují chyby osobní (vznikající jako reakční selhání na podmínky prostředí) a chyby objektivní, jako selhání při plnění daného optima. Chyby osobní a objektivní se vzájemně nevylučují. Chyby a jejich vznik lze dále klasifikovat na nezáměrné, vzniklé v souvislosti s osobností řidiče a jeho vnímáním a chyby záměrné, vzniklé chybným rozhodnutím. 4) Na chování člověka v dopravní situaci má velký význam jeho psychický stav. Je to určitá úroveň aktuálních psychických podmínek člověka, která závisí na jeho vnitřních podmínkách a vnějších okolnostech, je dočasnějšího charakteru, tj. za určitých okolností a podmínek se může měnit. Mezi obecný psychický stav je např. považována výkonnost, která je ovlivněna dalšími parametry, jako je pohotovost, připravenost, únava,…tj. vše, čím je pozitivně a negativně výkon ovlivněn. Psychický stav je ovlivněn pozorností, která je definována jako „zaměřenost a soustředěnost duševní činnosti na určitý děj nebo určitý objekt“. 5) Zaměřenost pozornosti je ovlivněna dalšími vnitřními psychickými faktory, jako je motivace, potřeby aj. a tímto jsou ovlivněny i další vlastnosti pozornosti, jako je její výběrovost, intenzita, zaměřenost, stálost a trvalost, rozsah atd. Je rovněž rozlišována pozornost záměrná, úmyslně zaměřená a bezděčná, nezávislá na úmyslu člověka, ale vyvolaná nejčastěji nějakou náhlostí nebo novostí. 6) S vnímáním a pozorností nezbytně souvisí paměť jako „schopnost přijímat, podržovat a znovu oživovat minulé vjemy“.7) U paměti jsou obecně rozlišovány fáze zapamatování, podržení v paměti a vybavení – opět v závislosti na jednotlivých druzích paměti: je rozlišována paměť krátkodobá (epizodická, ultrakrátká), střednědobá a dlouhodobá paměť. Podle zapojení jednotlivých analyzátorů je možno dále rozlišit paměť vizuální, auditivní, motorickou, hmatovou, čichovou, lexikální atd. Paměť ve spojení s dalšími psychickými funkcemi má vliv na výbavnost a uchování určitých prožitků a dějů. Vědomí je potom subjektivním stavem od vnímání nejjednoduššího podnětu ke složitým poznávacím procesům, na nichž se podílejí složité psychodynamické činitele jako je motivace, vliv předchozí zkušenosti a momentální stav (únava, vliv drog). 8) Vědomí tedy souvisí s vnímáním, myšlením, chováním a je společensky podmíněné.

13

Shrnutí Psychické jevy jsou vždy chápány s činností, činnost, chováním a vědomím, tvořící vzájemně spjatý celek. Vědomí souvisí s vnímáním, myšlením, pamětí a všemi psychickými procesy. Procesy vnímání tvoří nedílnou součást poznávacích procesů, jejichž nejjednodušší součástí jsou počitky a vjemy, prostřednictvím nichž dochází k poznávání barev, času a prostoru. Souvisí s myšlením, řečí, emocemi, je ovlivněno psychickým stavem člověka, což je určitá úroveň aktuálních psychických podmínek závislá na vnitřních podmínkách člověka a vnějších okolnostech. Je rozlišováno vnímání zaměřené a nezaměřené a vnímání sociální. Nepřesné, zkreslené vnímání se označuje jako iluze a klamy. Existuje velké množství iluzí a klamů, jejichž výskyt významně ovlivňuje pozornost a tedy i chování. Chyby ve vnímání se označují jako paobrazy, eidetické obrazy a perseverační představy. Mezi další psychické procesy patří pozornost, myšlení, řeč a paměť. Z hlediska vnitřního uspořádání existuje několik druhů pamětí a je znám proces (jednotlivé fáze) zapamatování. Na základě vnímání, pozorování a fungování paměti a za účasti řeči dochází k poznávání podstatných vlastností jednotlivých předmětů a jevů a hledání vzájemných souvislostí mezi prostřednictvím myšlení jako nejvyšším stupněm poznání.

Zjistěte, jak a čím je vyvoláván zrakový počitek?

Zjistěte, čím a jak je vyvolán sluchový počitek ?

Objasněte rozdíl mezi vjemem a počitkem!

Vysvětlete, čím je ovlivněna psychická způsobilost člověka pro řízení dopravních prostředků?

Řada z uvedených iluzí a klamů se objevuje v konkrétní podobě v reálném životě a může významně ovlivňovat chování v dopravní situaci. Uveďte příklady těchto iluzí a klamů v realitě (mající podobu např. stavebních konstrukcí a prvků,…)

14

Další zdroje: Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993. ISBN 80-90 15 49-0-5 Štikar.J. a kol. Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum,2003. ISBN 80-246-0606-2 Vágnerová,M. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-2460841-9

15

3

Osobnost, základní poznatky o temperamentu, vliv na chování v dopravní situaci

Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Pochopit význam osobnosti a jejího zkoumání



Specifikovat význam temperamentu a temperamentových vlastností,

v aplikaci na dopravní situaci


Specifikovat jednotlivé složky osobnosti a jejich význam



Posoudit význam jednotlivých složek osobnosti a jejich vliv na chování a podílejících se na aktivitě řidiče a ovlivňující jeho spolehlivost



Lépe pochopit specifika a odlišnosti jednotlivých vlastností osobnosti, zejm. v dopravní situaci


Rozhled v oblasti vnitřního uspořádání osobnosti a osobnostních vlastností



Informace o fungování jednotlivých složek osobnosti: dynamiky a struktury osobnosti



Poznatky o vlivu temperamentu, motivace, charakteru a dalších vlastností osobnosti a možnosti aplikace v dopravní situaci


Klíčová slova kapitoly: osobnost, struktura a dynamika osobnosti, psychické vlastnosti, charakter, temperament

16

Pod pojmem osobnost je chápána relativně stálá jednota duševních a biologických vlastností a dějů člověka projevující se ve společenském chování a vnitřním prožívání. Osobnost je možno zkoumat z různých hledisek v závislosti na důvodech tohoto zkoumání. Při zkoumání osobnosti se obecně obvykle vychází ze 4 oblastí zkoumání osobnosti, které tvoří: a) struktura osobnosti b) dynamika osobnosti c) vývoj osobnosti d) patologie osobnosti Vlastnosti osobnosti jsou obvykle děleny na schopnosti, charakter, temperament a zájmy. Schopnosti se dělí na smyslové (prostřednictvím nich se projevuje výkonnost, rozlišování vnímání barev, tónů a tvarů), rozumové (projev myšlení, paměti, pozornosti, představivosti), senzomotorické (spojení smyslů a motoriky). 9) Charakter je mnoha autory považován za jádro osobnosti, za zdroj jednání a chování. Charakter z pohledu lidského jedince prochází v průběhu života poměrně složitým formováním a vývojem a z toho pohledu jsou rozlišována jeho jednotlivá stadia vývoje, včetně označení. Charakter je určen osobnostními vlastnostmi a sociálními vlivy. Příklad: Specifikujte vznik a projevy charakteru prospěšného a charakteru racionálně altruistického. Uveďte příklady projevu v praxi. Charakter je často dáván do souvislosti s morálkou a morálním jednáním, které se uskutečňuje na základě vědomého úsilí a vůle. Morální úroveň každého člověka je individuální, je určena chováním, činy, vnitřní motivační strukturou a jejich vzájemnou jednotou. Morální úroveň každého člověka koresponduje s mírou, do jaké se stávají morální požadavky společnosti vnitřní potřebou člověka. Další důležitým souvisejícím pojmem je svědomí, které je chápáno jako dispozice související s emocionalitou a racionálností. Charakterové vlastnosti vyjadřují vztah k jiným lidem, věcem, práci a sobě samému. Temperament je možno vyjádřit jako projev osobnostní dynamiky, která se projevuje tempem a intenzitou pohybů, spojený s charakterem a činností nervové soustavy. U temperamentu se rozlišují vlastnosti, které se sdružují do tzv. temperamentových typů, které jsou společné určité skupině lidí. Existuje řada temperamentových typologií, mezi nejznámější patří typologie Hippokratova (sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik).

17

Temperamentové vlastnosti ovlivňují chování člověka v různých životních situacích a působí na individuální rozdíly v kvalitě a produktivitě práce (a tedy i v dopravě). Každý projev osobnosti se skládá ze 3 složek: schopnostní, zkušenostní nebo dovednostní a temperamentové. Tuto poučku lze aplikovat i na chování řidiče v dopravní situaci: „pro úspěšné řízení motorového vozidla jsou kromě tělesných a smyslových předpokladů zvláště nezbytné předpoklady osobnostní. Řidičské vlastnosti neleze ovšem zcela vymezit jen určitými izolovanými vlastnostmi, ale celou strukturou osobnosti.“ 10) Podle projevu chování v dopravní situaci, ovlivněnou temperamentem a charakterovými vlastnostmi, jsou rozlišovány různé typy řidičů a různé typologie řidičů. Vyhledejte v odborné literatuře, různé typologie řidičů např. podle míry rizikovosti chování nebo nebezpečnosti situace. Specifikujte tzv. interakční typologii specifické pro tuto typologii.

řidičů

a určující kriteria chování řidičů

Projev osobnosti je do značné míry ovlivněn i dynamikou, tj. tzv. hybnými silami , kterými jsou potřeby, motivy, zájmy atd., a jsou opět záležitostí značně individuální. Pro každého člověka je charakteristický určitý stálý soubor motivů daný jeho osobnostním zaměřením, zájmy a potřebami včetně vlivů sociálního prostředí, označovaný jako motivační systém, mající hierarchické uspořádání. Motivy a motivace souvisí s volbou a dosahováním cílů doprovázené motivačním napětím, definovaným jako stav vnitřního napětí spojený s vykonáním určité aktivity. I tyto souvislosti mají své praktické využití v dopravní situací. Stav vnitřního napětí sluvisí s frustrací, stresem ovlivňující chování v dopravní situaci.

Otázky k textu: 1) Vysvětlete, co tvoří dynamiku osobnosti? 2) Vysvětlete, čím je tvořena struktura osobnosti? 3) Objasněte, za jakých okolností je zkoumána patologie osobnosti? 4) Vysvětlete, jak dochází u osobnosti k vývoji jednotlivých stadií charakteru?

Pojetí osobnosti jako relativně stálé jednoty duševních a biologických vlastností a dějů člověka projevující se ve společenském chování a vnitřním prožívání. Možnost zkoumání osobnosti ve 4 oblastech. Vlastnosti osobnost osobnosti a jejich dělení na schopnosti, charakter, temperament a zájmy. Charakter a

18

temperament, jejich podstata a projevy. Dynamika osobnosti jako složka projevující se v chování. Motivy a jejich souvislost s dosahováním cílů, možné zdroje frustrace. Další zdroje: Hartl, P. Psychologický slovník. Praha:Budka, 1993. ISBN 80-90 15 49-0-5 Štikar.J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha:Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0606-2 Vágnerová,M. Základy psychologie. Praha:Karolinum, 2010. ISBN 978-80-2460841-9 http://skolniuceni.cz/PDF%20soubory%20a%20texty/dist.text-Iobecna_psychologie.pdf

19

4 Agrese a agresivita, konflikty, stres, stresory, obranné mechanismy Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Pochopit význam agrese, agresivity, podstatu stresu, co jsou to obranné mechanismy  Specifikovat význam agrese a agresivity, konfliktů a jejich aplikace v praxi, význam stresu, působení stresorů a obranných mechanismů


Vysvětlit rozdíl agresí a agresivitou, konfliktem a stresem



Posoudit agresi a agresivitu a jejich příčinu v chování



Pochopit podstatu konfliktů a stresu v chování, zejm. v dopravní situaci



Lépe pochopit chování osob konfliktů

v dopravní situaci za působení stresu a


Informace o příčinách agresivního chování v dopravní situaci



Konkrétní poznatky o vlivu stresu a konfliktů na chování



Znalosti o příčinách vniku stresu a konfliktů a jejich projevech v chování


Klíčová slova kapitoly: agrese, agresivita, konflikty, stres, stresory, obranné mechanismy, coping, únava, monotónnost, biorytmus, mediace

20

Agrese a její projevy mají řadu podob a o její různé formy a se objevují v chování. Existuje i řada teorií, které se snaží agresi v chování vysvětlit. Agresi zpravidla v chování doprovází i agresivita. Aby bylo možnost správně pochopit tyto jednotlivé pojmy, v textu následuje vysvětlení: Agrese a projev agrese je obecně chápán jako útok nebo útočnost, projev nepřátelství. Existuje celá řada teorií snažících se vysvětlit toto chování, zejm. u člověka. Projevy agrese lze nalézt v řadě chování, které nemusí být ale zaměřeno vysloveně nepřátelsky, ale např. na obranu teritoria, na ochranu blízkých osob apod. Agresivita je tendence, připravenost k útočnému (nepřátelskému jednání), které je možno při včasném rozpoznání odvrátit.

Uveďte příklady různých druhů agrese a stanovte jejich účel a zacílení!

Mezi další projevy často se vyskytující v chování patří stres. Následující text poskytuje stručné vysvětlení o tom, co je stres, jak se dělí, co je jeho příčinou a jak je možno stres zvládat.

Stres dnes patří mezi jedny z nejrozšířenějších projevů v současné společnosti. Projevuje se v oblasti fyziologické, v oblasti emocionální a v chování. Jako stres je označován vnitřní pocit tísně, tlaku a napětí, který může být vyvolán nejrůznějšími podněty, tzv. stresory. Z pohledu životního prostoru jsou rozlišovány stresory biologické, fyzikální a sociální. Jsou rozlišovány 4 druhy stresu: hypostres, hyperstres, eustres a distres. Příklad Uveďte příklady stresorů z oblasti biologické, fyzikální, sociální Příklad Uveďte některé příklady eustresu

Mezi významné stresory v oblasti dopravy patří únava a monotónnost. Obě dvě kategorie souvisí s výkonem a s opakováním činnosti, s psychosociálními vlivy a vlivy prostředí. Velký význam sehrává i biorytmus a schopnost organismu jej regulovat. Odolnost jedince vůči stresu je dána kombinací různých faktorů, kterými jsou: osobnostní dispozice, úroveň sebehodnocení, flexibilita a adaptabilita, sociální obratnost atd. Odolnost vůči stresu se mění v závislosti na věku, fyzické kondici, zdravotním stavu, sociální situaci atd. Každý člověk má svoje vlastní individuální

21

osobnostní vlastnosti, proto rovněž každý člověk má jiné dispozice pro zvládání stresu. Mechanismy zvládání stresu jsou označované jako coping. Mezi nejznámější patří : 

strategie zaměřené na řešení problému (analýza možností, hledání alternativ řešení)



kognitivní restrukturace (rozumový, poznatkový pokus o změnu významu zátěžové situace, aby byla pro jedince přijatelnější a akceptovatelnější)



hledaní sociální opory (hledání souznění, podpory)



tzv. vyhýbání se ( neřešení, odmítáni přijmout existenci problému) aj.

Člověk se však brání stresu a stresovým situacím tzv. obrannými mechanismy, což jsou spíše iluzorní způsoby chování ve stresových situacích, kdy se taková situace jedinci jeví jako subjektivně obtížně zvládnutelná nebo zcela nezvládnutelná. Příkladem obranných mechanismů je např. únik, útok, bagatelizace, intelektualizace, projekce, regrese, racionalizace, atd. Mezi projevy obranných mechanismů jsou řazeny i různé nutkavosti (kouření, přejídání, žvýkání atd.), užívání alkoholu (látka snižující napětí, působící jako trankvilizátor) a různé druhy drog. Tyto látky a jejich užívání však negativně ovlivňuje chování a další psychické funkce včetně pozornosti, vnímání, paměti, rozhodování aj., což se negativně projevuje v různých činnostech, ohrožujícím způsobem zejm. v dopravě.

Specifikujte různé stresory ve svém okolí.

Zátěžové situace nejsou poznamenány pouze přítomností stresu, ale rovněž i konflikty. Obecně označení konflikt znamená střet. V oblasti společenské se většinou jedná o střet názorů, pohledů, očekávání, pozic, rolí, atd. Protože konfliktů existuje tolik, kolik existuje oblastí lidské činnosti, člení se konflikty na intrapersonální , interpersonální a skupinové. Konflikty obecně vznikají jako střet sil s nábojem : a) pozitivním /++/ b) negativním /--/ c) pozitivním a negativním /+-/ d) zesíleným, tzv. dvojitý konflikt kladných a záporných sil /+- +-/

Konflikty se opět vzájemně liší co do intenzity a směru, konflikt má rovněž svoji vývojovou fázi:

22

a) eskalace napětí b) vrchol c) deeskalace d) postkonfliktní stav

Na příkladu konfliktní situace určete jeho jednotlivá stadia!

Obecné styly zvládání konfliktů: a) Soupeřivý styl b) Únikový styl c) Přizpůsobivý styl d) Kompromisní styl e) Integrační styl

Dopravní nehoda patří mezi jedny z nejčastějších zátěžových situací s přítomností stresu a konfliktů. Mezi jednu z efektivních metod řešení konfliktů v dopravě patří mediace. Mediace jako metoda řešení konfliktů vychází z pozice prostředníka jako neutrální osoby, pomáhající řešit konflikt zúčastněným stranám.

Principy mediace: dobrovolnost, důvěrnost a atmosféra, změna soupeření (kompetice) na spolupráci (kooperaci),orientace na budoucnost, pochopení odlišností, nestrannost, neutralita, hledání nových možností – alternativy, svoboda rozhodování, převzetí odpovědnosti

Přednosti a pozitiva mediace: 1. lepší pochopení situace 2. dobrovolnost 3. rovnoprávnost 4. důvěrnost 5. rychlost 6. nízké finanční náklady

V případě dopravní nehody řešené pomocí mediace se bude jednat o tzv. narovnání, tj. odklon od klasického trestního řízení. Tento postup jen upraven zákonem 257/2000 sb. O probační a mediační službě.

23

Alternativní řešení sporů metodou rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů a sporů v oblasti netrestního řízení je možno řešit i prostřednictvím zákona 202/2008 Sb. Zákona o mediaci v netrestních věcech.

Popište, co je obsahem zákona 202/2008 Sb.?

Shrnutí Rozdíl mezi agresí a agresivitou, stres a druhy stresu. Stresory jako podněty vyvolávající stres. Druhy stresorů. Mechanismy zvládání stresu označované jako coping. Obranné mechanismy jako subjektivní způsoby chování ve stresových situacích, kdy se jeví jako subjektivně obtížně zvládnutelná nebo zcela nezvládnutelná. Konflikty, jejich vznik, druhy a členění. Vývojové fáze konfliktu. Styly zvládání konfliktu. Mediace jako metoda řešení konfliktů aplikovatelná v dopravní situaci. Principy mediace. Přednosti mediace. Druhy mediace.

Otázky k textu 1. Vysvětlete jaký je rozdíl mezi agresí a agresivitou? 2. Jak vznikají konflikty? 3. Co jsou to obranné mechanismy, v jakých situacích a proč je člověk užívá? 4. Které druhy stresu znáte? 5. V jakých situacích se užívá mediace?

24

Další zdroje Plamínek, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Management Press 2008. ISBN 978-80-247-2593-2 Praško, J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: GRADA. 2003, ISBN 80-2470185-5. Prašková, H. Asertivitou proti stresu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 8024716976, 9788024716978 Praško,J., Novák,T. Jak vybudovat a posílit sebedůvěru. Praha: Publishing a.s., 2007. ISBN8024713527, 9788024713526 Poněšický, J. Agrese, násilí a psychologie moci. Praha: TRITON, s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7387-376-3 Plamínek, J. Konflikty a vyjednávání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80247-2944-2 Plamínek, J. Konflikty a rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80247-2437-9 Štikar,J.a kol. Psychologie v dopravě. Karolinum, Praha 2003. ISBN 80-246-0606-2 Holá,L. Mediace. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0467-6 Fehlau, E.,G. Konflikty v práci. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0533-8

25

5

Význam sebepojetí


Rozpoznávat jednotlivé zátěžové situace stránky své osobnosti, svoje silné stránky a slabé stránky, pracovat s nimi a rozvíjet je



Specifikovat význam sebemonitorování

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni:   

Efektivně rozvíjet své silné stránky osobnosti a pozitivně rozvíjet slabé stránky osobnosti Specifikovat svůj vlastní osobnostní profil Specifikovat vlastní jednotlivé psychické funkce a jejich zapojení při činnosti


Poznatky z oblasti sebepojetí, seberozvoje a seberealizace



Znalosti o metodách a nástrojích sebepoznání a seberozvoje



Konkrétní poznatky v oblasti sebepoznání a možnosti jejich aplikace v kontextu situace


Klíčová slova kapitoly: sebepoznání, sebepojetí, seberozvoj, sebereflexe, sebeuvědomění, vnímání, chyby v sociální percepci, SWOT analýza, typologie MBTI, sebemonitorování

Aby člověk mohl ovlivnit svoje chování a jednání, musí nejdříve sám sebe poznat. To je východiskem a smyslem sebepoznání. Poznání sebe samého člověku umožní 26

odhalit různé stránky své osobnosti a uvědomit si i to co zůstává jako neuvědomované. Poznání sebe sama, svých silných i slabých stránek a možnost práce s nimi posílí vlastní sebedůvěru. Základním nástrojem sebepoznání je vnímání. Vnímání má jednak senzorický charakter, tj. zprostředkovaný smysly a vnímání je první úrovní poznávání. V oblasti sociální percepce je však vnímání ovlivněno i sociálními faktory a sociální zkušeností, která je jednak bezprostřední a zprostředkovaná. Proto každý člověk vidí a vnímá objekty individuálně a v závislosti na zkušenosti. Z pohledu sociální percepce, tedy vnímání sociálních faktorů, je vnímání podmíněno selektivitou, fixací, organizací a akcentací, tj. faktory, které ovlivňují sociální percepci. Z tohoto pohledu rozlišujeme chyby v sociální percepci, mezi nejznámější patří např. haló efekt, první dojem, streotypizace atd. Z těchto důvodů říkáme, že vnímaná realita nemusí být vždy objektivní, přesná, ale je podmíněna celou řadou faktorů, které se do vnímání promítají, zejména vlivy subjektivní a sociální. Výraz sebepojetí je chápán jako postoj, představa sebe samého, jak člověk vidí sám sebe. Sebepojetí je obvykle členěno na další tří složky: sebepoznání (spojené se složkou poznávací- jak poznávám sám sebe), sebepřijetí (spojené se složkou emocionální) a snaha o seberealizaci jako nezbytná složka sebepojetí a sebeuvědomění. Sebeuvědomění je důležitým faktorem v komunikaci, prezentující potřeby, přání, přesvědčení, postoje,… Mezi důležité nástroje sebepoznání patří např.: SWOT analýza, Typologie MBTI (vycházející z pojetí osobnosti C.G. Junga), sebemonitorování – tj. tendence regulovat svoje chování na základě monitorování okolí a očekávané odezvy okolí (situace) nebo osob. Z tohoto pohledu rozlišujeme vysoce sebemonitorující se jedince a nízkomonitorující se jedince. Příklad Uveďte příklad jak chování nízkomonitorujícího se řidiče v dopravní špičce

Příklad Na základě aktuální životní situace zpracujete vlastní SWOT analýzu. Tuto SWOT analýzu posléze zpracujete v aplikaci na dopravní situaci.

27

Shrnutí Sebepojetí je důležitý proces, který umožňuje poznat různé stránky vlastní osobnosti. Sebepojetí se vnitřně člení sebepoznání, sebe přijetí a seberealizaci. Sebepoznání napomáhá poznat svoje složky osobnosti a tedy i příčiny chování a umožňuje navodit změny pomocí metod a technik zaměřených na sebepoznání a seberozvoj.

Další zdroje Čakrt, M. Typologie osobnosti pro manažery. Praha: Management Press 2000. ISBN 80-85943-12-3 De Vito, J.A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada 2001. ISBN 80-7169-988-8 Kuneš,D. Sebepoznání. Praha: Portál 2009. EAN: 9788073675417 http://novakokb.sweb.cz/Psychologie.pdf http://www.benchmarking.cz/pdf/bfa_4.pdf

28

6 Zátěžové situace a sociálně psychologické aspekty chování v dopravě


Rozpoznávat jednotlivé druhy zátěžových situací a jejich příznaky



Specifikovat význam jednotlivých zátěžových situací

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni:

 Efektivně předcházet vzniku zátěžových situací  Specifikovat možnosti zvládání zátěžových situací 

Popsat příznaky vzniku zátěžové situace


Poznatky z oblasti příčin vzniku zátěžových situací



Znalosti o možnostech zvládání zátěžových situací



Konkrétní poznatky v oblasti možností zvládání zátěžových situací


Klíčová slova kapitoly: zátěž, zátěžové situace, extrémní zátěž, katastrofy, obsah a podmínky práce, stresory, hromadné katastrofy, antropogenní katastrofy

29

Zátěž vzniká v důsledku nesouladu mezi požadavky a podmínkami na jedné straně a vlastnostmi a stavem člověka na straně druhé. 11) Podle intenzity podnětů, které na člověka působí, je rozlišována zátěž běžná, mezní (limitní) a extrémní (nadlimitní). Vznik zátěže extrémní je obvykle spojován s traumatickou zkušeností, vyskytující se v souvislosti s různými druhy katastrof. Hromadná neštěstí vznikající v dopravě patří mezi jedny z poměrně častých katastrof antropogenního rázu, tj. způsobených člověkem. Účinky extrémní zátěže se mohou projevit negativně na lidské psychice v podobě různých poruch a psychických symptomů, jako je nespavost, úzkostnost apod. Mezi nejčastěji se objevující psychické poruchy způsobené traumatickými zážitky patří akutní reakce na stres, reaktivní stresová porucha a posttraumatická stresová porucha.

Zjistěte, které existují další katastrofy způsobené člověkem, tj. antropogenního charakteru.

Situace v dopravním provozu je zátěžovou situací různé intenzity, která je vnímána velmi individuálně, v závislosti na stavu připravenosti organismu, na stavu úrovně specifických znalostí a dovedností a osobnostních předpokladů včetně předpokladů fyzických a psychických, tvořící jednotu ve vztahu konceptu společenského, biologického a technického. Každý výkon je spojen s nároky vyplývající z faktorů osobnostních, nároků daných charakterem práce (obsahem práce) a z nároků daných sociálně psychologickými (sociálními) podmínkami, protože každá činnost se odehrává ve společnosti, za účasti mnoha osob a při realizaci řady sociálních vazeb. Situace v dopravě je pro člověka zátěžovou situací z pohledu rychlosti zpracovávání informací, zpracovávání velkého množství informací, průběžného zvládání zátěží různé intenzity probíhající v krátkých časových úsecích, způsobem vyrovnávání se s úkony probíhajícími monotónně, vyrovnáváním se s různými úrovněmi rizika, vznikem únavy a vyčerpanosti atd. Proto je třeba zvažovat předpoklady pro bezchybnost tohoto výkonu z pohledu schopností, znalostí, motivace, míře frustrační tolerance atd. V případě profesionální činnost je třeba dále zvažovat další charakteristiky práce kladené na osobnostní a fyzické požadavky, např. v případě kamionové dopravy, dálkové dopravy, autobusové dopravy aj., kde se objevují různé druhy zátěže, jejichž míra zvládání je velmi individuální. Realizace dopravy se uskutečňuje v kontextu společenském, tj. za účasti interakce a komunikace, která může mít charakter anonymní, ale i specifický a osobní, v závislosti na charakteru situace, osobnostních vlastnostech a výkonu dané profese. Vznik stresu a konfliktů je důsledkem působení řady stresorů včetně únavy a monotonnosti, nižší mírou frustrační tolerance a nutností adaptace na současný životní styl spojený s vysokou flexibilitou.

30

Shrnutí Vznik zátěže, její členění na běžnou, limitní a nadlimitní. Projevy extrémní zátěže na lidské psychice v podobě různých poruch a psychických symptomů, jako je nespavost, úzkostnost apod. Situace v dopravním provozu jako zátěžová situace různé intenzity,která je vnímána velmi individuálně, podle stavu připravenosti organismu, podle stavu úrovně specifických znalostí a dovedností a osobnostních předpokladů včetně předpokladů fyzických a psychických.

Objasněte význam piktogramů v dopravě.

Specifikujte význam a důsledky temperamentového založení v dopravním chování

Na příkladech z vlastní situace specifikujte zátěž běžnou, limitní a nadlimitní

Další zdroje Preiss,M. Deprese a výkon. Praha: Psychiatrické centrum. 2008. ISBN 978-8087142-02-8 Herman,E., Doubek,P. Deprese a stres. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-80-7345157-8 Štikar,J., Hoskovec,J. a kol. Psychologická prevence nehod. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1096-5

31

7 Altruismus a jeho význam v dopravě Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Rozpoznat co je to altruismus a prosociální chování  Specifikovat význam a jednotlivé podoby a formy prosociálního chování  Posoudit formy prosociálního chování


  

Specifikovat podoby altruismu a prosociálního chování Specifikovat příčiny vzniku altruismu Popsat tzv. efekt přihlížejících

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:    

Poznatky z prosociálního chování Znalosti o vzniku prosociálního chování a altruismu Konkrétní poznatky v oblasti prosociálního chování Informace o prosociálním chování a jeho formách obecně, ale i v situacích spojených s dopravou


Klíčová slova kapitoly: altruismus, prosociální chování, empatie, nebezpečí, ohrožení, sociální výměna, reciprocita, odpovědnost, sociální normy, socializace, bystander fenomén, poskytování pomoci

32

Na význam altruismu se poukazuje téměř ve všech oblastech lidské činnosti. Jeho význam narůstá v situacích ohrožení a nebezpečí, při poskytování pomoci. Tyto situace se v oblasti dopravy vyskytují poměrně často. Na míře altruismu a prosociálního chování často závisí životy zraněných osob. Altruismus se projevuje v chování, způsobem cítění a myšlení. Předpokladem vzniku altruismu je empatie, tj. schopnost vcítit se do situace druhého a míra prosociálního chování. Dalším předpokladem vzniku altruismu a tedy i míry prosociálního chování je míra zvnitřnění společenských norem, tj. míry sociálního očekávání spojené s chováním člověka ve společnosti ve smyslu socializace, tj. osvojení si způsobů chování dané společnosti, které je společensky vyžadováno a hodnoceno pozitivně a oceňováno kladně, jiné je sankcionováno a společensky hodnoceno negativně. Jedná se tedy o vyjádření míry odpovědnosti a reciprocity. Altruismus může být však také podmíněn způsobem myšlení a uvažování, kdy je jedincem zvažována tzv. sociální výměna nebo-li míra nákladů a zisků, které daná situace vyžaduje a pro pomáhajícího přinese. Prosociální chování se v civilizované společnosti považuje za určitou normu společenského chování projevující se např. v podobě pomoci při nastupování nebo při vystupování starším lidem z dopravního prostředku, při uvolnění místa staršímu stojícímu člověku v prostředcích hromadné dopravy, poskytnutí pomoci formou informací, poskytnutím pomoci při dopravní nehodě, při napadení, darováním krve apod. Prosociální chování má tedy různé podoby. Některé formy prosociálního chování jsou považovány za běžnou součást pozitivního společenského soužití tvořící součást každodenních situací nevyžadující si žádného zvláštního nasazení či zapojení. Jiné formy prosociálního chování mohou být již spojeny s jistými morálními hodnotami a vlastnostmi osobnosti, jako je odvaha, hrdinství či obětavost a jsou spojeny s významnými riziky ohrožení. Společnost usiluje o co nejvyšší míru prosociálního chování, které pozitivně oceňuje. Absenci prosociálního chování se společnost snaží společensky sankcionovat. Pro zvýšení míry prosociálního chování společnost pozitivní formy prosociálního chování veřejně prezentuje, oceňuje a výchovně posiluje, tj. buduje připravenost na prosociální chování.

Příklad Uveďte příklady možných forem společenského ocenění prosociálního chování nebo společenských sankcí za absenci prosociálního chování.

Příklad Uveďte příklady jak společnost výchovně posiluje připravenost na prosociální chování, zejm. v dopravě.

33

Všichni lidé se tedy nechovají altruisticky stejně. Mezi determinanty altruistického chování patří: osobnostní faktory, situační faktory, sociální a sociálně-demografické faktory. Pojem bystander fenomén nebo-li efekt přihlížejících, nebo také pojem apatický svědek, je označení používané v literatuře ve významu „neschopnost pomoci“. Jako projev bystander fenomenu je označována situace, kdy se vzrůstajícím počtem členů skupiny přihlížejících (přístojících) naděje na pomoc klesá a snižuje se míra osobní zodpovědnosti. Příčinou je strach ze sociálního omylu, z neprofesionalizace poskytování pomoci, z nejistoty nebo obav způsobit chybu nebo opomenutí s případnými následky, ze situace být pozorován ostatními. Naděje na pomoc se zvyšuje, jestliže se lidé coby přihlížející mezi sebou znají, roli hraje i osobnost člověka a jeho osobnostní vlastnosti (optimismus, empatie, svědomí,….). Výskyt bystander fenomenu je poměrně častým jevem vyskytující se v situacích spojených s dopravou, konkrétně s dopravní nehodou. Příklad Zjistěte, kdy a co bylo příčinou zkoumání efektu přihlížejících.

Shrnutí Altruismus, jeho význam a předpoklad vzniku. Prosociální chování, empatie a sociální výměna jako teoretická východiska pro altruismus. Charakteristika a formy prosociálního chování. Determinanty altruistického chování: osobnostní faktory, situační faktory, sociální a sociálně-demografické faktory. Efekt přihlížejících jako situace kdy se zvyšujícím se počtem členů přístojících klesá naděje na pomoc.

Otázky k textu Co je to prosociální chování a jaké znáte formy? Co je označováno jako tzv. sociální výměna a jaké chování je s tím spojeno, zejm. v souvislosti s dopravní nehodou? Čím je ovlivněn tzv. bystander fenomén? Co patří mezi determinanty vzniku altruismu?

34

Další zdroje http://www.mediprax.cz/um/casopisy/UM_2005_03.pdf Výrost,J., Slaměník,I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-2471428-8 http://www.phil.muni.cz/fil/etika/texty/evolucnietika.html http://martinlecbych.sweb.cz/publikace/Altruisticka%20osobnost.pdf

35

8 Význam sociální komunikace v dopravě

Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Rozpoznat co je to verbální a neverbální komunikace a jaký mají význam sociální interakce  Specifikovat význam neverbální komunikace v dopravní situaci  Posoudit význam sociálního chování v dopravní situaci


 Specifikovat formy sociálních interakcí  Posoudit význam sociální komunikace v dopravní situaci  Popsat příčiny vzniku konfliktů v komunikaci

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:  Poznatky z oblasti sociální komunikace v situacích spojených s dopravou  Znalosti o příčinách vzniku konfliktů v dopravní situaci  Konkrétní poznatky o významu sociálních interakcí v komunikaci spojených s dopravou  Informace o efektivnosti komunikace v dopravní situaci


Klíčová slova kapitoly: komunikace verbální, komunikace neverbální, komunikace sociální, sociální chování, sociální interakce, piktogramy, napodobování, konflikt

36

Základní význam a funkce komunikace spočívá v oblasti sdělování a dorozumívání, jako reakce na určitý podnět. Obecně je rozlišována komunikace verbální, zprostředkovaná slovem a komunikace neverbální, zprostředkovaná tzv. řečí těla. Neverbální komunikace je tvořena různými způsoby chování a tvoří z hlediska působivosti nedílnou část komunikace verbální. Specifickou formou sociálního chování, předpokládající porozumění, je komunikace sociální, která může probíhat i zprostředkovaně, na základě symbolického sociálního kontaktu. Nejvýznamnější součástí sociálního chování jsou sociální interakce, které se především uplatňují jako prostředek regulace sociálního chování. Projevují se jako prostředky vzájemných sociálních výměn při uspokojování různých potřeb, umožňují participaci osob při různých událostech, podílejí se na vzájemné kooperaci, při řešení mezilidských konfliktů aj. formách sociálního chování. Činnost řidiče v dopravní situaci je veskrze chováním sociálním se silným komunikačním akcentem. Komunikace je v této situaci základním předpokladem a východiskem pro celkové řešení a zvládnutí situace. Významným komunikačním prvkem je samotné vozidlo, které neustále sděluje informace, které jsou rozhodující pro celkový průběh dopravní situace. Vnější dopravní cesty přinášejí informace o stavu vozovky, teplotě vzduchu, hustotě provozu, překážkách, dopravních nehodách atd. a tak významně ovlivňují sociální chování řidiče a průběh dopravní situace. Významnou informační a tedy i komunikační hodnotu přináší i dopravní značení, která řidiči předkládají problémově řešenou komunikaci v podobě dávání přednosti na křižovatkách, chování při zákazech a příkazech jízdy atd. Určitá forma komunikace, mající vysokou vypovídací hodnotu, probíhající symbolicky je uskutečňována prostřednictvím piktogramů.

Příklad Zjistěte co jsou to piktogramy, kdo a kdy je vynalezl. Uveďte příklad piktogramu.

Značný komunikační význam v dopravní situace hrají barvy: jejich význam je zkoumán z hlediska bezpečnosti a tedy viditelnosti vozidla, viditelnost a rozlišitelnost informačních signálů barev při určité vzdálenosti tak, aby bylo možno včas reagovat a změnit chování. V neposlední řadě barvy značně ovlivňují vnitřní psychický stav řidiče, který ovlivňuje i další jeho psychické stavy jako je pozornost, vnímání, emoce, atd., které se podílejí na sociálním chování a komunikaci s okolím.

Příklad Zjistěte význam barev dopravních prostředků (automobil) z pohledu nehodovosti!

37

Přítomnost spolujezdce v mnoha případech může ovlivnit sociální chování a rozhodování řidiče a je vždy spojeno s komunikací, jako projevem spolupráce, ale i jako možný zdroj konfliktů a rozptýlení a může se tak stát i bariérou při sociální komunikaci. Předvídání vývoje dopravní situace je svým způsobem rovněž druh komunikace za předpokladu, že se budou všichni chovat podle stejných pravidel. Konflikt vznikne, jestliže některý z účastníků dopravní situace tato pravidla poruší. Konflikt je označován jako střet, náraz. V dopravní situaci to znamená dopravní nehodu, která je řešena formou komunikace verbální a neverbální, která má svá výrazná specifika. Uplatňuje se zde ponejvíce forma dialogu, jehož řešení a průběh se odvíjí od charakteristiky konfliktní situace, způsobu jejího zvládání a závisí i na osobnostních faktorech účastníků dopravní situace. Efektivnost sociální interakce je dána schopností empatie, vnímavostí, schopností kognitivního posouzení situace a mírou odolnosti vůči stresu včetně schopnosti zvládat emoce. Přítomnost některých z mnoha poruch chování včetně alkoholu nebo drog, vyvolává řadu různých forem projevů agresivity. Chování řidiče v dopravní situaci je chování sociální se všemi předpoklady sociálního chování. Mezi časté jevy sociálního chování patří i napodobování, které se v dopravní situaci projevuje opakováním chyb řidičů jedoucích za sebou, způsoby předjíždění, mezi napodobování patří i formy tunningu, ale i dodržování bezpečnostních pravidel a opatření.

Příklad Uveďte příklady dodržování bezpečnostních pravidel a opatření, která jsou chápána jako formy napodobování.

Význam komunikace verbální a neverbální a jejich obsah. Sociální komunikace a interakce jako nezbytná součást sociální komunikace. Formy komunikace v dopravní situaci. Dopravní nehoda jako konflikt a konfliktní komunikace. Efektivnost sociální interakce. Napodobování jako forma sociálního chování.

Další zdroje http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=20888 http://encyklopedie.vseved.cz/soci%C3%A1ln%C3%AD+chov%C3%A1n%C3%AD Výrost,J., Slaměník,I. Sociální psychologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-2471428-8

38

9 Psychosomatické aspekty a jejich význam v dopravě, nemoc, intoxikace Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Rozpoznat co je častou příčinou vzniku dopravní nehody  Specifikovat význam zdravotního, psychologického a odborného posouzení pro vznik oprávnění k řízení motorového vozidla  Posoudit význam tělesného nebo duševního onemocnění pro účastníka silničního provozu

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni:  Specifikovat příčiny vzniku psychických zátěžových nebo krizových stavů  Specifikovat příčiny poruch psychického rázu způsobených vývojem a zráním  Popsat tzv. vliv alkoholu a dalších návykových látek na organismus v dopravní situaci – na účastníka silničního provozu

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:  Poznatky o příčinách rizikového chování v dopravní situaci  Znalosti o vzniku příčin problematického chování v dopravní situaci  Konkrétní poznatky v oblasti příčin selhání v dopravní situaci  Informace o častých příčinách nehodovosti


39

Klíčová slova kapitoly: Afektivní reakce, zkratkovitá jednání, stres, zdravotní a psychický stav, duševní poruchy a onemocnění vznikající v souvislosti s vývojem a zráním organismu, senium, psychosomatická onemocnění, medikace, vliv alkoholu a drog, zdravotní, psychická a odborná způsobilost k řízení motorových vozidel, zákon č. 361/2000 sb., účastník silničního provozu

V průběhu života člověk prochází celou řadou zátěžových nebo krizových situací, které mohou zanechat jisté stopy na psychickém stavu a promítnout se do chování stejně tak jako zdravotní a psychický stav. Mezi nejčetnější projevy promítající se do chování a jednání patří různá zkratkovitá jednání a nejrůznější afektivní reakce (např. pláč, zlost, panika), které nevylučují řízení motorových vozidel a účast na silničním provozu a často tak bývají příčinou vzniku dopravní nehody. Dlouhodobý stres, subjektivní prožitky utrpení, nejistoty a beznaděje jsou příčinou vzniku nejrůznějších organických onemocnění, mající za následek vznik celé řady psychosomatických onemocnění a tento stav (fyzický a psychický) se odráží v celkové činnosti člověka, který je tímto poznamenán. Účastník silničního provozu (chodec, řidič) se stává roztržitý, nesoustředěný, apatický, soustředěný na svůj zdravotní stav atd. Za předpokladu, že téměř každý dospělý jedinec je účastníkem silničního provozu, znásobuje se tímto riziko a podíl na dopravní nehodě. Celá řada onemocnění a duševních poruch vzniká rovněž v souvislosti s vývojem, zráním a přirozenými tělesnými změnami organismu. Jedná se především o taková období jako je puberta, gravidita, senium atd. Psychosomatický vývoj a zejm. hormonální přestavba v těchto vývojových etapách zásadně ovlivňuje prožívání a chování. Zvláště rizikovým se stává senium, které dnes představuje poměrně širokou skupinu obyvatelstva, ve kterém se vyskytuje celá řada poruch vznikající v souvislosti se seniem. Celá řada poruch psychického rázu má poměrně dlouhou dobu latence s problematickým diagnostikováním zejména v období latence, kdy jedinec žije aktivním společenským životem a podílí se na všech společenských aktivitách a je permanentním účastníkem silničního provozu. Jeho akutní podoba se často projeví až v období senia. Příklad Zjistěte časové vymezení senia, vnitřní členění tohoto věkového období a specifické projevy v jednotlivých obdobích senia Specifickou skupinu poruch tvoří poruchy psychického rázu spojené s tělesným onemocněním nebo způsobené úrazem. Jedná se o nejrůznější poruchy, které ovlivňují chování, interpersonální komunikaci a sociální interakci. Vozidla těchto řidičů nesou často vizuální označení signalizující určitý problém tohoto řidiče a vyžadující ohleduplnost a empatii od ostatních.

40

Příklad Zjistěte, jak jsou označeny vozidla těchto řidičů a co tato označení znamenají V souvislosti s dopravní situací se stále častěji objevují projevy chování jako důsledky požívání alkoholu a jiných toxických látek, které při dlouhodobém zneužívání mohou být i příčinou vzniku celé řady psychických poruch. Alkohol patří mezi jedny z nejrozšířenějších látek, které jsou návykové a vedou ke vzniku celé řady poruch, zejména poruch kognitivního systému, vzniku halucinací a jiných poruch psychického stavu, z nichž některé signalizují nevratné poškození psychického stavu osobnosti. „Alkohol je psychotropní látka, která mění chemickou rovnováhu mozku. To se odráží ve změně psychických funkcí a procesů. Požití alkoholu se nejvíce dotýká zrakového vnímání a zrakové paměti.“ 12)

Příklad Zjistěte účinky dalších psychotropních látek na lidský organismus, zejména při řízení motorového vozidla.

Obdobný problém může vzniknout v případě vzniku onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu a nutnosti medikace. I užívání některých léků může mít negativní vliv na řidiče při řízení vozidla ovlivňující např. reakční pohotovost, paměť, vizuální funkce, koncentraci apod. Způsobilost k řízení motorových vozidel upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), Hlava III, díl 1- Řidičské oprávnění.

Příklad Specifikujte zdravotní, psychickou a odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel dle zákona č. 361/2000 Sb.

Příklad Zjistěte, kdo provádí posouzení zdravotní způsobilosti pro účely zákona 361/2000 Sb. a kdo tento úkon hradí

41

Shrnutí Vliv zátěžových, krizových a traumatických situací na psychický stav a důsledky projevující se v chování. Psychosomatická onemocnění, zdravotní stav a psychické poruchy vznikající v souvislosti s vývojem, významná vývojová krizová období, nemoc, intoxikace, alkohol, léky, drogy a jejich vliv na dopravní chování. Způsobilost k řízení motorových vozidel a zákon č. 361/2000 Sb.

Další zdroje http://www.besip.cz http://www.drivingfear.com http://www.phobia-anxiety.org http://www.drivers.com http://www.uspornajizda.cz/ Hamerníková,V., Budský,R., Seidlic,J. Řidičák na zkoušku. Psychologie dnes, 2007. Roč. 68, č. 12, s. 26-28. ISSN 1212-9607 http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/70/2986/Drogy-a-dopravni-nehody http://www.pinos.cz/text06.html Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) s účinnosti dnem 1.1.2001. Dostupný z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/silnicniprovoz/cast7.aspx

42

10 Posttraumatická stresová porucha a její řešení Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Rozpoznat co je častou příčinou vzniku PTSD  Specifikovat význam psychických poruch vzniklých v souvislosti s traumatickou událostí  Posoudit příznaky PTSD a dalších psychických poruch vzniklých v souvislosti s traumatickou událostí

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni:  Specifikovat příčiny vzniku PTSD  Specifikovat příčiny dalších poruch psychického rázu způsobených působením traumatických událostí  Popsat možnosti řešení PTSD

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:  Poznatky o příčinách vzniku psychických poruch v zátěžových situacích  Znalosti o vzniku PTSD a další psychických poruch  Konkrétní poznatky v oblasti řešení psychických poruch a možnosti prevence  Informace o chování osob trpících PTSD


Klíčová slova kapitoly: Posttraumatická stresová porucha, akutní reakce na stres, poruchy přizpůsobení, vyhýbavé chování, skrytá agrese, flashback, sociální izolace, přetrvávající změna osobnosti, dopravní bezpečnost, rizikové faktory, IZS, defusing, debriefing, krizová intervence Posttraumatická stresová porucha, v literatuře označovaná zkratkou PTSD (Posttraumatic Stress Disorder) nebo PTSS (Posttraumatický Stresový Syndrom), vzniká jako následek silného traumatického prožitku v podobě katastrofické události, který je intenzivní a nečekaný, např. dopravní nehoda, ozbrojený

43

konflikt, povodně a jiné katastrofy přírodního nebo antropogenního rázu (zemětřesení, chemické nebo atomové havárie aj.). Nejčastěji PTSD vzniká u jedinců labilních, pod silným psychickým tlakem, s traumatickými prožitky mající kořeny v minulosti, např. v dětství, domácí násilí, válečné prožitky apod. Traumatický prožitek je zpravidla vytěsněn a následně později spuštěn různými faktory, které nemusí mít přímou souvislost nebo logickou vazbu s aktuálním traumatickým zážitkem. Jako první signál příznaku vznikající PTSD je v traumatické situaci projev tzv. akutní reakce na stres, projevující se ustrnutím, desorientací, omezením pozornosti nebo naopak hyperaktivitou. Tato reakce je vysoce individuální a v průběhu několika dní může odeznít. PTSD může vzniknout i jako opožděná odezva na traumatickou událost, pokud je přítomno několik predisponujících faktorů: neurotické onemocnění, traumatických prožitky v minulosti, osobnostní predispozice. Jistou predispozicí jsou i další poruchy, označované jako poruchy přizpůsobení, vyskytující se jako následek zátěžové situace v důsledku narušení integrity sociálních vztahů a sociálních hodnot např. při migraci, uprchlictví, internaci apod., projevující se úzkostmi, obavami, depresivními stavy, stavy beznaděje apod. Mezi nejčastější projevy PTSD patří: 

Vyhýbavé chování (myšlenkám, místům a činnostem spojených s traumatem)



Zvýšená dráždivost, neklid, zvýšená úlekovost



Projevy skryté agrese



Výskyt tzv. flashbacků, stále se vracejících traumatických prožitků, úzkostné vzpomínky, halucinace



Sociální izolace (odcizení od okolní společnosti)



Obtíže psychického a fyzického charakteru (neklid, spánkové obtíže, pocity viny, depresivní stavy)

Pokud je vznik PTSD spojen s obzvláště silným a dlouhotrvajícím zážitkem spojeným s existenciální úzkostí a příznaky projevů PTSD přetrvávají delší dobu, hovoříme o tzv. přetrvávající změně osobnosti po traumatické události, kdy se jedná o extrémnější projevy chování v oblasti sociálního odcizení a izolace, vzniku nedůvěřivého postoje k okolí a chronického pocitu prázdnoty a trvalého ohrožení. Vznik PTSD není vázán věkem, pohlavím, ani vzděláním či inteligencí: může se objevovat v každém věku včetně dětství. Uvedené psychické stavy jsou rizikovými faktory a podstatně zvyšují riziko dopravních nehod a významně ovlivňují dopravní bezpečnost. Dopravní způsobilost, o které se hovoří v kontextu dopravní bezpečnosti, hovoří o:

44



charakterových situacích)



připravenosti (znalosti a dovednosti)



tělesných, smyslových a duševních předpokladech 13)

vlastnostech

(zodpovědnost

v dopravních

Riziko vyššího výskytu PTSD a poruch obdobného rázu se objevuje u některých profesí, které se svým způsobem podílejí na zajišťování bezpečnosti a bezpečného chování ve společnosti. Výkon těchto profesi souvisí s dopravní způsobilostí, která je speciálně u vybraných jedinců diagnostikována. Jedná se o profese v rámci IZS, z nichž vybraní jednotlivci podstupují pravidelná psychologická vyšetření zaměřená především na diagnostikování psychické způsobilosti výkonu v pracovním zařazení.

Příklad Zjistěte, které profese v rámci IZS absolvují pravidelná psychologická vyšetření v souvislosti s výkonem pracovního zařazení.

Jako prevence vzniku PTSD u profesí, kde je poměrně velké riziko jejího vzniku, jsou praktikovány takové metody jako je:  Defusing (rychlá psychosociální pomoc traumatizující události, skupinový rozhovor)

bezprostředně

po

 Debriefing (s časových odstupem min. 48 hodin po traumatizující události, forma strukturovaného skupinového rozhovoru)  Krizová intervence (individuální forma psychosociální pomoci)

Příklad Uveďte situace a profese, se kterými je spojeno vysoké riziko vzniku PTSD

PTSD a její vznik je poměrně často spojován s dopravními nehodami, zejména s hromadnými dopravními nehodami, které jsou zařazovány mezi katastrofy antropogenního charakteru, tj. způsobených člověkem a jeho selháním.

45

Shrnutí Posttraumatická stresová porucha, označovaná zkratkou PTSD nebo PTSS vznikající jako následek silného traumatického prožitku, jehož příčinou jsou různé katastrofické události. Nejčastěji vzniká u jedinců labilních, pod silným psychickým tlakem, s traumatickými prožitky mající kořeny i daleko v minulosti. Mezi nejčastější formy projevů PTSD patří vyhýbavost, sociální izolace,dráždivost, neklid,… Prvním signálem vznikající PTSD je projev tzv. akutní reakce na stres, projevující se ustrnutím, desorientací, omezením pozornosti nebo naopak hyperaktivitou. Mezi další patří poruchy přizpůsobení jako následek zátěžové situace vznikající v důsledku narušení sociální integrity,s projevy úzkosti, obav a depresivních stavů. Prevence vzniku PTSD: debriefing, defusing, krizová intervence.

Další zdroje Hamerníková, V. Základy dopravní psychologie nejen pro profesionální řidiče. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. ISBN 978-80-7013-517-4 Hartl,P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993. ISBN 80-90 1549-0-5 http://www.nimh.nih.gov/health/topics/post-traumatic-stress-disorderptsd/index.shtml http://helpguide.org/mental/post_traumatic_stress_disorder_symptoms_treat ment.htm http://summaries.cochrane.org/CD000560/psychological-debriefing-forpreventing-post-traumatic-stress-disorder-ptsd http://www.help24.cz/index.php?page=druhyterapii&view=krizova_intervence Vodáčková,D. Krizová intervence. Praha:Portál 2007. ISBN 80-7367-342-8

46

11 Řidič a věková specifika

Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:   

Rozpoznat jak se podílí věk na dopravní nehodovosti Specifikovat význam věkových kategorií řidičů a jejich podíl na dopravních nehodách Posoudit vliv věku na dopravní nehody


 Specifikovat vliv věku na dopravní nehody  Specifikovat chování věkových skupin řidičů ve vztahu k dopravní nehodovosti  Popsat možnosti a vlivy výchovy na chování v dopravní situaci

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:  Poznatky o příčinách vzniku dopravních nehod způsobených věkem  Znalosti o psychických změnách vlivem stárnutí a jejich vliv na dopravní nehodovost  Konkrétní poznatky z oblasti chování řidičů vybraných věkových kategorií a jejich vliv na dopravní nehodovost  Informace o příčinách nehod řidičů různých věkových kategoriích


Klíčová slova kapitoly: Mladiství řidiči, dlouhodobé statistiky, impulzivita, egocentričnost, sociální odpovědnost, způsob trávení volného času, nezkušenost, technický stav vozidla, riziko dopravní nehody, věková kategorie řidičů tzv. střední dospělosti, riskantní chování, agresivita, způsobilost k řízení motorového vozidla, děti, chodci a cyklisté jako účastníci silničního provozu, dopravní výchova, informativní působení, formativní působení, psychické změny v důsledku stárnutí

47

Dlouhodobé statistiky dopravní nehodovosti poukazují na poměrně vysoký výskyt dopravní nehodovosti u mladistvých řidičů, zejména u věkové kategorie 18-25 let. Příčiny této skutečnosti do značné míry vyplývají z charakteristik chování této věkové kategorie dané osobnostním vývojem a psychickým zráním, způsobem trávení volného času a mírou odpovědnosti z pohledu akceptace sociální odpovědnosti. Charakteristiky chování této věkové kategorie se vyznačují vyšší impulzivitou a potřebou vzrušujících zážitků, častým výskytem egocentričnosti a nedostatkem vnitřního sebeovládání, nižší mírou zkušenosti a tím také předvídavosti, nižší obratností, vyšší únavností atd., což jsou všechno velmi rizikové faktory pro bezchybné zvládnutí dopravní situace. Způsob trávení volného času a aktivity s touto činností spojené (návštěvy diskoték, noční jízdy, požívání alkoholu a drog…) korespondují s vysokou nehodovostí. Vysoká rychlost jízdy, často vozidla horšího technického stavu a nezkušenosti při nepřizpůsobení vozidla stavu vozovky a povětrnostním podmínkám jsou další častou příčinou dopravní nehodovosti objevující se v této věkové kategorii řidičů. Výzkumy, které se v této oblasti objevují, poukazují na tyto chyby objevující se při řízení u mladých řidičů, kteří způsobili dopravní nehody: 

chyby z vnímání a usuzování



rozptýlení pozornosti



usnutí nebo „okno ve vědom“ 14)

Riziko vzniku dopravní nehody se však objevuje i u dalších věkových kategorií. Věková kategorie řidičů tzv. střední dospělosti v rozmezí 40-50 let charakterizuje řidiče na vrcholu zralosti, nárůstem zodpovědnosti k sobě, ale i společnosti, dosahováním jisté vyrovnanosti a harmonie včetně schopností zvládat řadu povinností. Způsob zvládání životních situací je ale vysoce individuální a závisí na průběhu dosavadního způsobu života. Toto věkové období je rovněž vysoce spjato s dosahováním životní naplněnosti a profesní kariéry. Řada rychlých společenských změn mající důsledky v nezaměstnanosti a ztráty společenské úspěšnosti se projevuje nárůstem tenze, stresu a projevy anomie, což má dopady i na dopravním chování projevující se ztrátou koncentrace, nárůstem riskantního chování a agresivity. Vzhledem k tomu, že lidský věk se stále prodlužuje, prodlužuje se i způsobilost k řízení motorového vozidla. Stáří je věk, který se člení na období raného stáří (60-75 let) a pravého stáří (75 a více let), přičemž v tomto období dochází k celé řadě tělesných a fyzických změn. Pokud vyjdeme z předpokladu, že střední délka života v České republice je u mužů 69 let a u žen 77 let, znamená to, že na počátku stáří se zhoršuje zdravotní stav v důsledku nejčetnějších onemocnění, kterými jsou kardiovaskulární, cerebrovaskulární a nádorová onemocnění.15)16) K psychickým změnám dochází v důsledku strukturálních a funkčních změn mozku, které se projevují zejména v oblasti kognitivních funkcí sloužící k zaznamenávání, ukládání 48

a využívání informací. Jako další významnou změnou je zpomalení poznávacích procesů a prodloužení reakčních časů a pokles rychlosti při zpracovávání informací. Zhoršením zrakových a sluchových funkcí dochází ke zhoršení dalších poznávacích procesů. Zhoršuje se koncentrace pozornosti, objevují se nedostatky paměťových funkcí. Úsilí, které musí člověk vyvinout pro zvládnutí orientace v dopravní situaci je pro něj natolik zátěžová, že způsobuje únavu, pokles pozornosti a ztrátu orientace, mající za následek chybné reagování. Účastníky dopravní situace jsou však i děti jako chodci a nejčastěji jako cyklisté. Děti a senioři patří mezi nejvíce ohrožené skupiny účastníků provozu na pozemních komunikacích. Mezi nejčastější příčiny nehod dětí jsou uváděny: 

hra dětí na vozovce



vyběhnutí mezi zaparkovanými vozidly



chůze po nesprávné straně vozovky



nesprávné přecházení křižovatky



jízda na kole po nesprávné straně vozovky



vstup do vozovky na červený signál nebo při změně světelných signálů 17)

Z těchto důvodů společnost věnuje zvýšenou pozornost dopravní výchově dětí, která by měla probíhat ve dvou fázích jako: a) informativní působení – pochopit význam informací (značení) v dopravní situaci b) formativní působení – schopnost aplikace znalostí o dopravním provozu a chování v dopravním provozu v praktické situaci 18)

Děti jako účastníci provozu na dopravních komunikacích tvoří významnou populační skupinu se širokými specifiky z hlediska vývoje, ve které hrají významnou roli věkové zvláštnosti:



předškolní děti nemají dostatečně vyvinuto smyslové vnímání na takové úrovni jako dospělí, nedokážou jednotlivě vnímané objekty vzájemně propojovat a zaměřují se pouze na objekt jeden. Proto při přecházení silnice zaměřují pozornost buď pouze na jedoucí vozidla a nevěnují pozornost vozovce nebo naopak



předškolní děti problematicky chápou význam jednotlivých pojmů v dopravní situaci a nedokážou je rychle identifikovat a tedy rychle reagovat

49



předškolní děti se obtížně orientují v dopravní situaci z důvodu vzrůstu, dostatečně dobře nevidí okolní situaci, neboť výška očí je poměrně nízko nad zemí



sociální percepce malých dětí je orientována na objekty přitahující pozornost, preferována je pestrost, hlučnost, velikost. Ostatním objektům dítě nevěnuje pozornost i z důvodů nedostatečně vyvinutého zrakového vnímání a tedy špatného odhadování vzdálenosti, lokalizace zdroje zvuků a chybné laterality (rozlišování napravo a nalevo)



Velký význam u dětí a jejich reakcí v situaci mají emoce: hněv, radost, strach, které ovlivňují chování i v dopravní situaci.

Příklad: Účastníky silničního provozu jsou však i chodci, kteří mají rovněž svoje požadavky a potřeby. Z hlediska jejich bezpečnosti je realizována řada opatření mající zajistit jejich bezpečnosti v silničním provozu. Uveďte, která to jsou.

Příklad: Uveďte opatření operačního a technického charakteru v dopravě zaměřené na zvýšení bezpečnosti chodců v dopravě.

Shrnutí Dlouhodobé statistiky dopravní nehodovosti poukazují na poměrně vysoký výskyt dopravní nehodovosti u mladistvých řidičů, zejména u věkové kategorie 18-25 let. Příčiny vyplývají z charakteristik chování této věkové kategorie dané osobnostním vývojem a psychickým zráním, způsobem trávení volného času a mírou odpovědnosti z pohledu akceptace sociální odpovědnosti. Riziko vzniku dopravní nehody se však objevuje i u dalších věkových kategoriích: věková kategorie řidičů tzv. střední dospělosti v rozmezí 40-50 let, kde způsob zvládání životních situací je ale vysoce individuální a závisí na průběhu dosavadního způsobu života, starší řidiči ve věku v rozmezí 60-75 let, pro který je charakteristická zvýšená nehodovost v důsledku vzniku zhoršení zdravotního stavu a psychických změn. Pozornost je zaměřena i na další účastníky dopravní situace, jako jsou děti jako chodci a cyklisté. Z těchto důvodů společnost

věnuje zvýšenou pozornost dopravní výchově dětí, která by měla probíhat ve dvou fázích jako: informativní působení a formativní působení

50

Další zdroje:

Hoskovec, J., Štikar, J., Štikarová, J. Řízení motorových vozidel ve stáří. Psychologie v ekonomické praxi 39 (1-2): 2004, 65-73 McHugh, Kevin E. Three Faces of Ageism: Society, Image and Place. Agenig and Society 23: 2003, p. 165-185 Sprigle, S., Morris, B. O., Nowachek, G., & Karg, P. E. Assessment of the evaluation procedures of drivers with disabilities. Occupational Therapy Journal of Research, 15(3), 1995, p. 147-164. http://www.isdcb.cz/informace/4 http://auto.idnes.cz/ridici-seniori-musi-byt-opatrni-lekarska-prohlidkanemabyt-jen-formalni-148-/automoto.aspx?c=A100707_181906_automoto_fdv http://www.czrso.cz/index.php?id=294 http://www.czrso.cz/index.php?id=292 http://www.czrso.cz/index.php?id=293

51

12 Dopravní nehoda jako riziková situace Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Rozpoznat co je dopravní konflikt  Specifikovat příčiny dopravní nehody  Posoudit další vlivy podílející se na dopravní nehodovosti

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni:  Specifikovat význam lidského faktoru v dopravní situaci  Specifikovat příčiny náchylnosti k dopravním nehodám  Popsat projevy rizikového chování v dopravní situaci

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:  Poznatky o příčinách vzniku dopravních nehod  Znalosti o vzniku rizikového chování v dopravní situaci  Konkrétní poznatky z oblasti chybného jednání člověka v dopravní situaci  Informace o příčinách nehod


Klíčová slova kapitoly: Dopravní nehoda, konflikt v dopravě, dopravní bezpečnost , dopravní způsobilost, obecná teorie nehod, rizikové chování, náchylnost k nehodám, syndrom nedostatečné mozkové odezvy na podnět, fyzikální faktory,

Dopravní nehoda má celou řadu souvislostí a její příčiny a řešení je možno pojímat z různých pohledů. Nehody v dopravě, jejich četnost a charakter jsou i jistým signálem dopravní bezpečnosti, která má aspekt statistický, vztahující se k fyzikálním a operačním charakteristikám a aspekt behaviorální, mající souvislosti s chováním člověka, jako účastníka dopravní situace.

52

Mezi nejčastější příčiny vzniku dopravních nehod patří dopravní konflikty, které se vyskytují v podobě řady chyb a přestupků v oblasti behaviorální, narušující pravidla bezpečného chování.

Příklad Uveďte příklad dopravního konfliktu!

Obecná teorie nehod vychází z celé řady analýz, spatřující příčiny v:19)  Člověku, jeho chování a způsobilost)

jeho výkonových možnostech (dopravní

 Požadavcích dopravy (dopravní předpisy, dopravní prostředky a jejich konstrukce, apod.)  Uspořádání dopravního procesu a dopravních podmínek

Pro lepší pochopení problematiky dopravní nehody, která má řadou souvislostí a příčin, vyjdeme z definice dopravní nehody.

Dopravní nehoda je událost, při níž vznikne smrt nebo zranění nebo škoda na věcech v přímé souvislosti s dopravním provozem. Dopravní nehoda vzniká v důsledku okolností, obvykle náhlých a nepředvídaných, které porušily správný a bezpečný chod dopravy. 20)

Lidský faktor a chybné jednání člověka patří mezi jedny z nejvýznamnějších příčin vzniku dopravních nehod. Mezi nejvýznamnější příčiny chybného jednání člověka v dopravní situaci je uváděn:21) 

Porušený zdravotní tělesný stav včetně nedostatků smyslových orgánů



Nedostatek úsudkových schopností



Nedostatek znalostí



Nedostatek zručností, zkušeností a předvídání)



Nedostatky v osobnostních vlastnostech



Přechodné stavy

pohybových

53

dovedností

(nedostatek

-

Únava

-

Okénko ve vědomí, přechodné útlumové stavy

-

Přechodné emoce, absorbující pozornost



Alkohol a jiné drogy, včetně užívání některých léků



Chronické či akutní abnormální duševní stavy a neurózy



Činnost v časové zátěži, stres

U určitého vzorku populace se objevuje tendence k rizikovému chování a náchylnost k nehodám, které je způsobeno některými dědičnými nebo vrozenými faktory, které jsou vysoce individuální záležitostí. Mezi příčiny takovéhoto rizikového chování patří: 

Struktura osobnostních rysů



Nedostatečně rozvinutý adaptivní systém (nízká míra altruismu, anticipace, sociální exhibice, kompenzace pocitu méněcennosti)



Různé genetické dispozice ovlivňující chování, kdy vlivem situačních faktorů prostředí dochází k ovlivnění chování mající za následek projevy snížené sebekontroly, agresivity nebo projevu syndromu nedostatečné mozkové odezvy na podnět projevující se potřebou vzrušujících zážitků, aby jejich nervový systém dosáhl běžné úrovně aktivity a napětí. Tito jedinci mají potřebu vyhledávat rizika a nebezpečné situace velmi často v dopravě.

Příklad Uveďte příklad rizikového chování jedinců v dopravní situaci, jejichž příčinou je syndrom nedostatečné mozkové odezvy na podnět.

Rizikové chování je svým způsobem ohrožující chování a je ohrožením hodnot, které mají pro člověka určitý význam. Rizikové chování je ovlivněno celou řadou faktorů a je vysoce individuální a subjektivní, proto je i míra rizikovosti volbou výslovně subjektivní. Ve své podstatě se jedná o řešení konfliktu v podobě střetu dvou tendencí, kterými je dosažení cíle, výkonu, uspokojení potřeby a dopravní bezpečnosti. Záleží na intenzitě sil těchto dvou aktivačních tendencí, která bude převažovat, stejně tak jako na individuálním přístupu řešení spočívající v závislosti na obecné struktuře osobnostních vlastností a specifickým komplexem těch osobnostních rysů, které podmiňují stupeň rizikovosti v chování.

54

Mezi nejčastější formy rizikového chování, které jsou předmětem zkoumání patří tyto fyzikální faktory:22) 

Rychlost a brzdná dráha



Projíždění zatáček



Brzdění



Naakumulovaná energie

Velkým problémem z hlediska bezpečnosti dopravního provozu a eliminace dopravních nehod patří práce s problematickými řidiči. V některých zemích se k této otázce přistupuje diferenciovaně, tj. uplatňuje se specifické působení na jednotlivé skupiny problematických řidičů:23) 

Problematičtí mladiství řidiči



S dopravními delikty (kromě alkoholu)



S přestupky pod vlivem alkoholu



Řidiči mající potíže s alkoholem



1. přestupek



Opakovaný přestupek



Řidiči mající potíže s drogami



Řidiči problematičtí z více hledisek

Mezi formy nápravy jsou praktikovány: 

Školení a kursy



Řidičský průkaz na zkoušku



Formy resocializace ve smyslu zvýšení odpovědnosti za svoje chování v dopravní situaci



Rehabilitační kursy pro pachatele dopravních nehod



dopravní výchova kombinovaná s psychoterapií a skupinovou terapií

Příklad Specifikujte 4 nejvýznamnější faktory podílející se na vzniku dopravních nehod.

55

Shrnutí

Mezi nejčastější příčiny vzniku dopravních nehod patří dopravní konflikty, které se vyskytují v podobě řady chyb a přestupků v oblasti chování, narušující pravidla bezpečného chování. Dopravní nehoda vzniká v důsledku řady různých okolností, obvykle náhlých a nepředvídaných, které porušily správný a bezpečný chod dopravy. U určitého vzorku populace se objevuje tendence k rizikovému chování a náchylnost k nehodám, které je způsobeno některými dědičnými nebo vrozenými faktory, které jsou vysoce individuální záležitostí.

Další zdroje: http://www.netfinance.cz/jak-postupovat-pri-nehode/ http://www.firebrno.cz/uploads/blondynky/verze_pdf/dopravni_nehoda.pdf http://www.policie-cr.cz/obrazky/letak-do-auta.pdf http://www.psychotesty-ridicu.psychoweb.cz/ http://www.vscr.cz/veznice-odolov-82/informacni-servis-1600/aktuality219/rehabilitacni-kurzy-pro-pachatele-dopravnich-nehod-9562

Štikar,J. Hoskovec,J.: Šmolíková,J. Psychologická prevence nehod. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1096-5 Buďa, J. Bezpečnost práce v silniční dopravě. Praha:Vogel 2003. ISBN 80-864-11427 Rošková,E. Rizikovosť v kontexte osobnostných determinánt a objektívnych ukazovateľov dopravného správania vodiča. Psychologie v ekonomické praxi, 1995, 30, 3-4, 127-135

56

13 Oběti hromadných neštěstí a psychologické aspekty katastrof Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět:  Rozpoznat jak se potenciální oběť stává obětí skutečnou  Specifikovat oběti různých úrovní  Posoudit vliv situace na možnost vzniku oběti  Charakterizovat mimořádné události a jejich rozlišení

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete budete schopni:  Specifikovat význam mimořádných událostí  Specifikovat kategorizaci obětí  Popsat možnosti vzniku obětí

Prostudováním kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly získáte:  Poznatky o příčinách vzniku obětí a jejich kategorizaci  Konkrétní poznatky o charakteru mimořádných událostí  Informace o průběhu procesu viktimizace a fázích prožívání újmy


Klíčová slova kapitoly: Hromadná neštěstí, katastrofy, mimořádná událost, oběti a oběti různých úrovní, viktimologie, proces viktimizace, viktimizace primární, viktimizace sekundární, viktimizace terciální, primární rány, sekundární rány, fáze prožívání újmy, komunikace, potřeby oběti, syndrom neštěstí, katastrofa, mimořádná událost, havárie, hromadné neštěstí, hromadná neštěstí menšího rozsahu, hromadná neštěstí rozsáhlá

57

Hromadná neštěstí a katastrofy jsou události s poměrně častým výskytem v různých oblastech lidské činnosti. Jsou to události většinou neočekávané, nepříjemné, zanechávající hluboké psychické zážitky, postihující větší skupiny osob. V průběhu katastrof existují různé skupiny osob, které se s touto událostí dostávají do různých forem kontaktů a různým způsobem prožívají fáze této mimořádné události. Z toho pohledu existuje klasifikace obětí:



Oběti 1. Úrovně (primární) – lidé, kteří byli v maximální míře vystaveni působení katastrofické události či hromadnému neštěstí



Oběti 2. Úrovně (sekundární) – truchlící příbuzní a přátelé



Oběti 3. Úrovně – vyprošťující, resuscitační a terapeutický personál



Oběti 4. Úrovně – lidé v těsné souvislosti s katastrofou či s hromadným neštěstím, tj. ti, kteří zasáhli jako první, poskytli první pomoc a ti, kteří nesou určitou odpovědnost



Oběti 5. Úrovně – lidé, které katastrofa či hromadné neštěstí uvrhlo do obtíží, i když nebyli jejími přímými účastníky



Oběti 6. Úrovně – lidé, kteří by se mohli stát primárními oběťmi, nebo ti, kteří jsou nepřímo nezaviněně zúčastnění24)

Nauka zabývající se oběťmi a jejich problematikou se nazývá viktimologie. Z pohledu této disciplíny se užívá pojem viktimizace, což je proces přeměny oběti potenciální v oběť skutečnou. Proces viktimizace obsahuje 3 fáze: 25) 

Primární viktimizace (přímá újma)



Sekundární viktimizace (újma následná, způsobená v průběhu trestního řízení, jako traumatizace při projednávání, vyšetřování…)



Terciální viktimizace (způsob s traumatickou zkušeností)

následného

vyrovnávání

se

V souvislosti s primární a sekundární viktimizací jsou u obětí rozlišovány:26) 

Primární rány (újma fyzická, psychická, finanční,…)



Sekundární rány (psychologický charakter, pocit nedůstojnosti, izolovanosti, nespravedlnosti,…)

58

Příklad Uveďte příklady z praxe, kterými je proces přeměny oběti potenciální v oběť skutečnou.

V praxi se vyskytují situace, kdy se potenciální oběť určitým způsobem sama podílela na procesu vlastní viktimizace. Tento proces je označován jako zavinění oběti.

Příklad Uveďte příklad, kdy v k takovému procesu dochází v souvislosti s dopravou a dopravním chováním.

Proces prožívání újmy je procesem probíhajícím souběžně s procesem viktimizace. Tento proces probíhá třífázově: 

Fáze šoku



Fáze nastupující adaptace



Fáze konečné adaptace 27)

Role oběti je spojena s poškozením v oblasti psychické a fyzické spojené s traumatizací a projevem nejrůznějších poruch psychického rázu označované jako reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení. V této traumatické situaci sehrává významnou úlohu odpovídající komunikace a akceptace potřeb oběti, kterými je:28) 

Potřeba informací (co, jak, proč se stalo)



Potřeba podpory a pomoci



Potřeba sounáležitosti



Potřeba sdílení



Potřeba vyjádřit účast a podporu

Oběti ocitající se v přímé účasti katastrofy jsou zasaženi tzv. syndromem neštěstí 29) , projevující se ochromením, šokem, neschopností okamžité reakce včetně emotivních projevů a dalších aktivit. Tento syndrom je spojen s nutkáním k bezhlavému útěku, směřující ke vzniku paniky a davovému chování včetně projevů

59

chování davu a jeho psychologickým účinkům, kterými je psychická nákaza, sugestibilita a rychlý přenos emocí.

Události, při kterých neočekávaně dojde k uvolnění nahromaděných sil nebo energie, které působí ničivě a škodlivě na obyvatelstvo, životní prostředí, ekonomické a sociální vztahy, se obecně označují jako mimořádné události. 27) Označení katastrofa je řeckého původu a znamená zvrat, je to mimořádná událost velkého rozsahu, kdy řešení může být úspěšné jen tehdy, uplatní-li se koordinovaný postup záchranných složek pod řízením správních celků. 30)

Katastrofy se obecně člení podle příčin vzniku na: 

přírodní a klimatické



antropogenní - způsobené lidskou aktivitou

Hromadná neštěstí mající negativní dopad na společnost, jsou co do rozsahu menší než v případě katastrofy, dle počtu obětí jsou rozlišována: 31) 

hromadná neštěstí menšího rozsahu, do 10 osob obětí 1. úrovně



hromadná neštěstí rozsáhlá, postiženo je více jako 10 osob, počet postižených nepřevyšuje 50

Dále jsou rozlišovány mimořádné události označované jako:



Havárie – mimořádná událost vzniklá v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, užitím, zpracováním, výrobou, skladováním nebo přepravou nebezpečných látek nebo nakládáním s nebezpečnými odpady



Nouzový stav – kdy jsou ve značné míře ohroženy životy a zdraví obyvatel, majetkové hodnoty, vnitřní pořádek a vnitřní bezpečnost. Může je vyhlásit vláda, vyhlašuje se na celém území státu nebo pouze v ohrožených regionech nebo městech.



Kritický stav – jedná se o právní stav vyhlášený zákonem stanovenými orgány na určitém území za účelem řešení krizové situace, která souvisí s jejím charakterem a rozsahem 32)

60

Příklad Uveď příklady havárie, nouzového stavu a kritického stavu.

Příklad: Vyhledejte legislativu, která vymezuje podmínky a vyhlášení nouzového stavu a kritického stavu.

Příklad: Definujte situaci označovanou jako „nehoda“.

Úkol k zamyšlení Které instituce existují na pomoc obětem dopravních nehod?

Shrnutí Hromadná neštěstí a katastrofy jsou události většinou neočekávané, zanechávající hluboké psychické zážitky, postihující větší skupiny osob. Z důvodů velké rozmanitosti těchto mimořádných událostí se katastrofy člení dle charakteru jejich vzniku na přírodní a klimatické a antropogenní. Dále jsou rozlišovány mimořádné události označované jako havárie, nouzový stav a kritický stav. Z hlediska velikosti mimořádných událostí jsou rozlišována hromadná neštěstí menšího rozsahu a hromadná neštěstí rozsáhlá. Oběti vyskytující se v mimořádné události se dle jejího dopadu rozlišují na několik úrovní dopadu. Nauka zabývající se oběťmi a jejich problematikou se nazývá viktimologie. Viktimizace je proces přeměny oběti potenciální v oběť skutečnou. Proces viktimizace obsahuje fázi primární, sekundární a terciální. Kromě toho jsou rozlišovány primární a sekundární rány. Souběžně s procesem viktimizace probíhá proces prožívání újmy, který má fázi šoku, fázi nastupující adaptace a fázi adaptace. Oběti ocitající se v přímé účasti katastrofy jsou zasaženi tzv. syndromem neštěstí projevující se ochromením, šokem, neschopností okamžité reakce. Význam komunikace obětí a akceptace jejich potřeb.

61

Další zdroje: Brečka, T.A. Psychologie katastrof.Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-330-1 Čírtková,L. Policejní psychologie. Praha: A.Čeněk, 2006. ISBN 80-86898-73-3 Chmelík,J. a kol. Dopravní nehody. Plzeň: Aleš Čeněk,2009. ISBN 978-80-7380-2110 http://portal.proridice.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=196: eske-sdrueni-obti-dopravnich-nehod-&catid=3:newsflash&Itemid=56 http://naplno.osjak.cz/prirucka/zdroje/csu-dopravni_nehody.pdf http://www.pardubice.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/00002AB22A/$File/1607 100624.pdf http://www.autoskoly.cz/soubory/CloseTO.pdf

62

Použitá a základní doporučená literatura:

Vágnerová,M. Vývojová psychologie II., Praha: Karolinum 2007. ISBN 97880-246-1318-5 Vágnerová,M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2010. ISBN 978-80246-0841-9 Štikar,J. a kol. Psychologická prevence nehod. Praha:Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1096-5 Štikar,J. Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-06062 Kovalčíková,D., Štandera, J. Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Komentář. Praha: C.H.Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-418-6 Brečka,T.A. Psychologie katastrof. Praha:Triton, 2009. ISBN 978-80-7387330-1 Baštecká, a kol. Terénní krizová práce.Praha:Grada 2005. ISBN 80-247-0708X Brečka,T.A. Komunikace při zásahu z hlediska psychologie. Rescue report, 2007, č. 4, str. 50-52, ISSN 12 12-0456 Brečka,T.A. Komunikace s účastníky dopravních nehod z pohledu záchranářů. Rescue report,2007, č. 2, str. 24-26, ISSN 12 12-0456 Herman,E., Doubek,P. Deprese a stres. Praha:Maxdorf,2008. ISBN 978-807345-157-8 Preiss,M. Deprese a výkon. Praha: PC 2008. ISBN 978-80-87142-02-8 Štikar,J., Hoskovec,J.: Bezpečná mobilita ve stáří. Praha: Karolinum 2007, ISBN 978-80-246-1339-0 Poněšický,J. Agrese, násilí a psychologie moci. Praha:Triton, 2005. ISBN 807254-593-0 Holá,L. Mediace. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0467-6 Havlík,K. Osudová střetnutí.Praha:Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-3 Kočí,R.,Kučerová,H.: Silniční právo. Příbram: Leges, 2009, ISBN 978-8087212-10-3 Hrdlička,P-. Kněžínek,J., Mlsna,P. Přehled judikatury ve věcech silničního provozu, silniční dopravy a pozemních komunikací. Praha:Wolters Kluwer, 2009. ISBN 978-80-7357-477-2 Hartl, P., Hartlová,H. Velký psychologický slovník. Praha:Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-686-5 Nakonečný, M. Psychologie osobnosti. Praha:Academia, 2009. ISBN 97880-200-1680-5

63

Štern, P., Ouředníčková,L., Doubravová,D. Probace a mediace. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-757-2 Zelený, L. Osobní přeprava. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-266-2

64

Odkazy a citace na prameny a zdroje:

1)

Hartl,P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993, str. 161 Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 2003, s.9-10 3) Štikar,J. a kol: Psychologie v dopravě. Praha:Karolinum,2003, s. 10 4) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum,2003, s. 74-75 5) Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Budka,1993, str. 152 6) Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Budka,1993, str. 152 7) Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993, str. 139 8) Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Budka 1993, s. 229-230 9) Hartl, P. Psychologický slovník.Praha: Budka,1993, str. 188 10) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 03, s. 147 11) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 03, s. 119 12) Hamerníková, V. Základy dopravní psychologie nejen pro profesionální řidiče. Brno:Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 2010, str. 103 13) Hamerníková, V. Základy dopravní psychologie nejen pro profesionální řidiče. Brno:Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. 2010, str.100 14) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 03, s. 197 15) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 03, s. 199 16) Vágnerová,M. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007, s.314 17) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha:Karolinum, 03, s. 186-187 18) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha:Karolinum, 03, s. 189 19) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha:Karolinum, 03, s. 217-219 20) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 03, s. 219 21) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha: Karolinum, 03, s. 220 22) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha:Karolinum, 03, s. 225-227 23) Štikar,J. a kol. Psychologie v dopravě.Praha:Karolinum, 03, s. 238 24) Štětina, J. a kol. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha: Grada Publishing, 2000 25) Čírtková,L. Forenzní psychologie.Praha:Support,1994, s.171-173 26) Čírtková,L. Forenzní psychologie.Praha:Support,1994, s.171-173 27) Čírtková,L. Forenzní psychologie.Praha:Support,1994, s.175 28) Brečka,T.A. Psychologie katastrof. Praha:Triton, 2009, s. 90 29) Chmelík, J. a kol. Dopravní nehody.Praha: A. Čeněk, 2009,s. 503 30) Chmelík, J. a kol. Dopravní nehody.Praha:A. Čeněk, 2009,s.502 31) Buda,O.: Hromadné neštěstí a katastrofa, základní typologie. Praha: FN Motol, 2008, s.2 Chmelík, J. a kol.: Dopravní nehody.Praha: A. Čeněk, 2009,s.502 , zákon 240/2000 Sb., § 2 2)

65

Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství

Recommend Documents