Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství

Vysoké učení technické v Brně Ústav soudního inženýrství

STAVEBNÍ PRÁVO Ing. Alena Superatová

Brno 2011

Tyto e-learningové studijní opory byly napsány a vytisknuty za přispění prostředků z operačního programu pro vzdělávání a konkurenceschopnost MŠMT prostřednictvím realizace projektu registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/15.0151 - „Modernizace výuky magisterského studijního programu Soudní inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně“.

Název:

Stavební právo

Autor:

Ing. Alena Superatová

Vydalo:

Vysoké učení technické v Brně Ústav soudního inženýrství

Vyšlo:

2012

Vydání:

první

ISBN:

978-80-214-4566-6

Oponoval:

Ing. Roman Staněk

Neprošlo jazykovou úpravou.

2

Obsah STAVEBNÍ PRÁVO ............................................................................................... 1 1

Historie českého stavebního práva ..................................................... 6

2

Seznámení se základními pojmy stavebního práva a definicemi, které se vyskytují v oblasti stavebního práva, s důrazem na vztah ke znalecké činnosti. ................................................................. 11

3

Základní přehled o struktuře územního plánování a o vztahu územního plánování k oceňování nemovitostí ............................ 14

4

Základní nástroje územního plánování –územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace. .......................................................................................... 18

5

Základní nástroje územního plánování -územní rozhodnutí, územní řízení ........................................................................................... 23

6

Územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o asanaci území, úprava vztahů v území............................................ 27

7

Obecné požadavky na využívání území - základní pojmy, funkční využití jednotlivých ploch, požadavky na vymezování a umisťování staveb – vyhl. č. 501/2006 Sb. (v platném znění) 31

8

Stavební řád – povolení a ohlášení staveb ..................................... 35

9

Stavební řád - užívání a odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení. ..................................................................................................... 39

10 Stavební dozor, zvláštní pravomoci stavebního úřadu, autorizovaný inspektor........................................................................ 44 11 Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění stavby, přehled o vybraných činnostech ve výstavbě a o součinnosti vlastníků technické infrastruktury. ......................... 48 12 Evidence územně plánovací činnosti, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, pořádkové pokuty, přestupky a správní delikty. ....................................................................................... 53 13 Seznámení s vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. ......................................................................... 57 3

Úvod Tento studijní distanční text slouží jako podklad pro zvládnutí předmětu Stavební právo v navazujícím magisterském studiu oboru Soudní inženýrství, oboru Realitní inženýrství na Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (pro denní a kombinovanou formu studia) a rozvíjí odborné kompetence. Nenahrazuje závazně určenou studijní literaturu a ostatní prameny. Předmět je zaměřen na problematiku spojenou s právními předpisy, které se týkají umísťování a povolování staveb, jejich užívání, odstraňování a vyvlastňování. Obsahem předmětu je osvojení základních pojmů a zásad na úseku územního plánování a stavebního řádu s provázáním na znaleckou činnost. Před započetím studia je doporučována znalost základních principů a procesních postupů správního řádu a základní znalost zákona o obcích. Předmět lze zvládnout i bez těchto znalostí s tím, že budou tyto znalosti doplněny v průběhu studia na základě odkazu na příslušná ustanovení. Struktura a obsah textu reflektují osnovu studia předmětu. Po prostudování textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory budete umět  Základní pojmy a definice pro účely stavebního práva.  Přehled právních předpisů týkajících se stavebního práva.  Základní nástroje územního plánování.  Obecné požadavky na využívání území.  Základní principy stavebního řádu.  Základy technických požadavků na stavby. Po prostudování textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory budete schopni:  Najít správný stavební předpis při oceňování podle předchozích předpisů.  Orientovat se ve stavebním zákoně č. 183/2006.  Orientovat se v prováděcích vyhláškách č. 501/2006 Sb. a č. 268/2009Sb. Prostudováním textu a vypracováním úkolů v rámci studijní opory získáte: 

Základní přehled o stavebním právu.



Přehled o pravomocech stavebních úřadů.



Informace o vybraných činnostech ve výstavbě a o součinnosti vlastníků technické infrastruktury.



Informace o tom, pro jaký účel lze vyvlastnit.



Znalosti o vztahu stavebního práva k oceňovacím předpisům. Čas potřebný k prostudování učiva opory: 26 + 13 hodin (teorie + řešení úloh)

4

Klíčová slova

Korespondenční úkol

Úkol k textu

Pro zájemce

Shrnutí

Příklad

Pro zájemce

Otázky a úkoly k zamyšlení

Úkol

Průvodce studijní oporou

Průvodce textem

Další zdroje

Řešení úkolů

5

1 Historie českého stavebního práva Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Orientovat se ve stavebních předpisech od jejich počátku do současnosti.



Orientovat se ve stavebních dokumentech starších staveb.



Orientovat se v historických pojmech, s kterými se můžete setkávat v realitní a znalecké činnosti.



Definovat stavební pozemek pro účely oceňování pozemků dle předchozích předpisů v různých obdobích.

Po prostudování kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete schopni: 

Vyhledat potřebné údaje v předchozích stavebních předpisech.



Posoudit některé konstrukce neexistujících staveb.



Členit pozemky při oceňování pozemků dle předchozích předpisů.

Prostudováním kapitoly a vypracováním úkolů v rámci kapitoly získáte: 

Přehled o historickém vývoji stavebního práva od roku 1886.



Přehled o současně platných stavebních předpisech.



Informaci o historických pojmech, s kterými se můžete setkávat v realitní a znalecké činnosti.

Klíčová slova kapitoly: Územní plánování, stavební řád, novostavba, přístavba, nástavba, stavební změna, udržovací práce, stavební pozemek a staveniště. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 (teorie + řešení úloh) V úvodní kapitole se seznámíte s historií stavebního práva, které se zabývá územním plánováním, stavebním řádem, technickými požadavky na stavby a věcmi se stavbami souvisejícími. Funkci ústředního správního úřadu ve věcech územního plánování včetně územního rozhodování a ve věcech stavebního řádu vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj viz (www.mmr.cz). Novodobá historie je rozdělena do 4 etap: První etapa - od roku 1886 do konce čtyřicátých let minulého století Druhá etapa - poválečné do r.1958 Třetí etapa - ohraničená léty 1958 a 1976 Čtvrtá etapa – ohraničená léty 1976 a 2006 1) V první etapě nebylo jednotné stavební právo pro území dnešní České republiky. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku platilo celkem pět stavebních řádů: V Čechách a) Zákon z 10. 4. 1886 č. 40 z.z. (zemský zákoník), platný pro Prahu, Plzeň a České Budějovice; pražský stavební řád byl rozšířen na Plzeň zákonem č. 16/1887 z.z. a na České Budějovice zákonem č. 71/1887 z.z. 6

b) Zákon ze dne 8. 1. 1889 č. 5 z.z. pro všechny ostatní obce v Čechách (český stavební řád pro venkov), změněný zákonem č. 26/1897 z.z. o stavebních úlevách Na Moravě c) Stavební řád ze dne 16. 6. 1894 č. 63 z. z., novelizovaný zákonem č. 277/1919 Sb.; pro města Brno a Olomouc, Jihlavu a Znojmo a jejich obce předměstské (které to jsou, stanovilo místodržitelské nařízení č. 64/1903 z.z. a 51/1910) zákonem č. 213/1929 Sb. a zákonem č. 214/1919 Sb. byla rozšířena platnost tohoto stavebního řádu na všechny obce sloučené podle cit.zákona s Brnem a Olomoucí. d) Pro ostatní obce stavební řád ze dne 16. 6. 1894 č. 64 z.z., změněný zákonem ze dne 16. 6. 1914 č. 44 z.z. Ve Slezsku e) Stavební řád z 2. 6. 1883 č. 26 z.z. Stavební řády z r. 1886 a let následujících založily základní principy veřejného stavebního práva, stanovily pravidla pro povolování, ohlašování stavebních úprav a změn staveb, zásady pro dohled nad prováděním staveb a dávání staveb do trvalého užívání. Mimo to byla zde řešena technická problematika staveb, stavebních konstrukcí, stavebních materiálů. Zabýval se i působností a pravomocí stavebních úřadů, upravil správní trestání za přestupky ve věcech stavebních2)). V období první republiky se nepodařilo vytvořit jednotný celostátní stavební řád. Ani v období druhé světové války se nepodařilo stavební právo sjednotit. Až v roce 1942 byla provedena novela stavebních řádů vládním nařízením č. 109/1942Sb. o změně stavebních řádů. V době německé okupace však byla vydána vládní nařízení, která se zabývala otázkami územního plánování. Nově zde byla stanovena potřeba opatřování plánů polohy obcí, aby bylo možné sjednotit územní plánování tak, aby se menší území podřizovala územím větším, čili aby vznikla koncepce územního plánování. Dále v tomto období bylo vydáno vládní nařízení .č. 111/1942 Sb., které upravovalo podmínky pro zřizování reklamních a informačních zařízení. Druhá etapa je po skončení 2. světové války. Bylo potřeba, co nejrychleji obnovit válkou poškozené stavby a, a proto byl vydán zákon č. 86/1946 Sb., který byl v průběhu let novelizován. Poslední novela je z roku 1958. Potom se na zákon zapomnělo a byl zrušen až zák. č. 183/2006Sb. V roce 1949 bylo sjednoceno stavební právo pro území celé republiky a zákonem č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí bylo zrušeno 5 stavebních řádů z I. Etapy. Z názvu zákona vyplývá, že zde již byly řešeny otázky jak územního plánování, tak stavebního řádu. Zvlášť byla vydána vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 709/1950 Ú.l., o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby. Touto vyhláškou jednak došlo k oddělení technických požadavků na stavby ze zákona a jednak zde bylo podrobněji řešeno stavební 7

řízení. Pro účely oceňování dle předchozích předpisů je zde důležitý § 4, kde je definován stavební pozemek. §4 odst. 1. stavebním pozemkem je: a) plocha, která je zastavěna nebo určena k zastavění jednou stavbou nebo skupinou staveb s příslušným oborem, přiměřenou zahradou, po případě s vedlejšími stavbami a jinými zařízeními nebo plochami, které tvoří se stavbou účelový celek, a to za podmínky, že zastavění je ve shodě se zastavovacím plánem nebo s upravovacím plánem z dřívější doby anebo s podmínkami stanovenými krajským národním výborem při stavbách přípustných mimo stavební obvod3. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pozemek, který je ve stavebním obvodu ještě nemusí být pozemek stavební. Proto, aby se stal pozemek stavebním, je nutné jeho vymezení v zastavovacím plánu k zastavění. Ve třetí etapě tj. v druhé polovině 50. let došlo k výrazné změně na úseku stavebního práva, kdy došlo k rozdělení na územní plánování a stavební řád. Územní plánovaní bylo řešeno v zákoně č. 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu byla č. 153/1959 Ú.l., o územním plánování Stavební řád byl řešen v zákonu č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a v jeho prováděcí vyhlášce č. 144/1959 Ú.l. kterou se provádí zákon o stavebním řádu Tato vyhláška je z hlediska znalecké praxe velmi důležitá, neboť je zde v §2 nově definován stavební pozemek. stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění4) Dále vyhláška přinesla nové pojmy v oblasti povolování a kolaudování staveb. V § 4 je uveden pojem rozhodnutí o přípustnosti stavby, což je totéž, co stavební povolení a v §7 povolení uvedení do trvalého provozu (užívání), což je v dnešní terminologii totéž, co kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas. V tomto období se v souladu se speciálními předpisy o dokumentaci staveb, které v mezidobí mezi rokem 1950 a 1958 vznikly, začaly rozlišovat podmínky stavebního řízení u staveb občanů a staveb organizací. Pro toto období je příznačné, že neobsahovaly předpisy stavebního řádu technické požadavky na stavby. Čtvrtá etapa se datuje od roku 1976, kdy byl vydán stavební zákon č. 50/1976 Sb., který platil až do konce roku 2006. Tento zákon byl 22 x novelizován, kdy podstatná novela byla v roce 1992 pod. č. 262/1992 Sb., kdy novela reagovala na politické změny v republice po roce 1989 a v roce 1998 pod č. 83/1998 Sb., kdy bylo do stavebního práva potřeba zapracovat změny, které přinesla praxe v novén politickém uspořádáním. Obsahem tohoto zákona bylo jak územní plánování, tak stavební řád. K tomuto stavebnímu zákonu byly tři prováděcí vyhlášky, které byly 8

v roce 1992 novelizovány a v roce 1998 byly vydány nové, které byly obdobné, co do členění. Prováděcí vyhlášky      

č.83/1976 Sb. - o obecných technických požadavcích - ve znění vyhl.č. 376/1992Sb. č.84/1976 Sb. - o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci – ve znění vyhl.č. 377/1992Sb. č.85/1976 Sb. – o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu – ve znění vyhl. č. 378/1992 Sb. č.137/1998 Sb. – o obecných technických požadavcích. č.131/1998 Sb.- o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. č.132/1998 Sb. – o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu.

Tyto právní předpisy se vrátily k původním termínům stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. V těchto předpisech byl stavební pozemek definován v § 6 odst. 1 vyhl. č. 85/1976 Sb. Tato definice platila shodně i pro účely oceňování. Úkol k textu: Vyhledejte definici stavebního pozemku, která platila od roku 1976.

V roce 1997 byl vydán zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, kde byl stavební pozemek pro účely oceňování definován v §9 odlišně od definice stavebního pozemku dle stavebního zákona. Úkol k textu: Vyhledejte definici stavebního pozemku pro účely oceňování, která platila od roku 1998. Korespondenční úkol: Zpracuj přehlednou tabulku, z které je zřejmé, jak byl stavební pozemek pro účely oceňování definován dle stavebního práva v různých obdobích od roku 1949 do roku 1998. Shrnutí: V období 1. republiky neexistovalo jednotné stavební právo, bylo 5 stavebních řádů pro Čechy, Moravu a Slezsko. V období 2. světové války byla novela stavebních řádů a byly položeny počátky územního plánování na úrovni tehdejšího poznání. V roce 1949 bylo sjednoceno stavební právo pro území celé republiky a zákonem č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí. Ve druhé polovině 50. let došlo k rozdělení územního plánování a stavebního řádu, územní plánovaní bylo řešeno v zákoně č. . 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 153/1959 Ú.l., o územním plánování, stavební řád byl řešen v zákonu č. 9

87/1958 Sb., o stavebním řádu a v jeho prováděcí vyhláška č. 144/1959 Ú.l. kterou se provádí zákon o stavebním řádu. V roce 1976 byl vydán stavební zákon č. 50/1976 Sb., který platil až do konce roku 2006. Otázky: 1. Od kdy existuje jednotné stavební právo pro území celé republiky? 2. Jak se nazývala rozhodnutí, kterým se povolovaly stavby od roku 1949 doposud? 3. Jak se nazývala rozhodnutí, kterým se dávaly stavby do užívání od roku 1949 doposud? 4. Ve kterých letech byl shodně definován stavební pozemek pro účely oceňování a dle stavebního práva?

10

2 Seznámení se základními pojmy stavebního práva a definicemi, které se vyskytují v oblasti stavebního práva, s důrazem na vztah ke znalecké činnosti. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Orientovat se v současných stavebních právních předpisech.



Definovat některé základní pojmy stavebního práva.


Určit správný stavební předpis při vyhledávání konkrétních problémů.



Rozumět ustanovením stavebního zákona při jeho čtení.


Přehled o současně platných stavebních předpisech.



Informaci o rozdílnosti definic pro účely oceňování a stavebního práva.



Přehled o základních pojmech územního plánování a stavebního řádu.

Klíčová slova kapitoly: zastavěné území, zastavitelné území, územně plánovací dokumentace, veřejně prospěšná stavba, veřejná infrastruktura, stavební pozemek, stavba, změna stavby, změna stavby před dokončením, udržovací práce, terénní úpravy, staveniště. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s přehledem současně platných stavebních předpisů a s tím, co tyto právní předpisy obsahují. Dále se seznámíte s pojmy, které je nutné znát, aby byl stavební zákon správně chápán a aby v praxi byly tyto termíny správně užívány. V současné době je platný stavební zákon č. 183/2006 Sb. (v platném znění), který je účinný od 1. 1. 2007, s výjimkou ustanovení § 143 až §147 a §151, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2006 a ustanovení §102 odst. 2, které nabyla účinnosti 1. 1. 2012 (dále jen SZ). Tento stavební zákon upravuje podmínky a postupy ve věcech územního plánování a stavebního řádu a dále podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy. K tomuto zákonu vyšlo několik prováděcích vyhlášek.

11

Úkol: Zjistěte na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj viz (www.mmr.cz), které vyhlášky jsou prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu.

Základní pojmy, které jsou uvedeny v §2 stavebního zákona a jsou stejně definovány jak pro účely oceňování, tak pro účely stavební. Zastavěné území je území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"). Zastavitelná plocha je plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Nezastavěné území pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy Územně plánovací dokumentace je dokumentace, kterou tvoří zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Zásady územního rozvoje je dokumentaci na úrovni kraje, územní plán je dokumentace na území celé obce a regulační plán řeší konkrétní lokalitu na území obce. Veřejně prospěšná stavba je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.5). Úkol k textu: Vyhledejte ve SZ, co se myslí pojmem veřejná infrastruktura. Úkol: Vyhledejte v zákoně o obcích, co se myslí pod pojmem veřejné prostranství.

Dále je v § 2 stavebního zákona definován stavební pozemek, který je definován odlišně pro účely stavební a pro účely oceňování. Pro účely stavebního práva je stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem. Myslí se tím jakýkoliv regulační plán bez ohledu na lokalitu, tedy i pro nezastavitelné území a bez ohledu na to, zda byl projednán před účinností tohoto stavebního zákona, tedy zda nahrazuje územní rozhodnutí. Základním pojmem stavebního řádu je pojem stavba. Tento pojem není v žádných jiných předpisech definován, proto by měl být chápán stejně i pro účely oceňování. Pokud se ve stavebním zákoně vyskytuje pojem stavba myslí se tím i část stavby. Úkol k textu: Definujte pojem stavba dle SZ.

12

Ve znalecké činnosti se používá spousta pojmů pro změnu stavby, ať už se jedná o modernizaci, rekonstrukci, adaptaci apod. Ve stavebním právu se jedná vždy o změnu dokončené stavby, která spočívá v nástavbě, přístavbě nebo stavební úpravě viz. §2 odst. 5 stavebního zákona. Jiné pojmy se nepoužívají! Úkol k textu: Definujte pojmy nástavba, přístavba a stavební úprava. Uveď konkrétní případy na nástavbu, přístavbu, stavební úpravu a udržovací práce. Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Příklad: Bude – li se měnit podlaha v místnosti, která byla původně dřevěná a nová bude zase dřevěná, bude se jednat o údržbu stavby, bude – li nová podlaha betonová s dlažbou, bude se jednat o stavební úpravu.

Dalším pojmem je změna stavby před dokončením, který je třeba odlišit od pojmu změna stavby viz výše. Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem6). Tedy jedná se o změnu, která vznikne až v průběhu stavby. Příklad: Posunutí příčky, přidání okna, vestavba dalšího WC, apod.

Pro pochopení textu stavebního práva je důležité osvojit si další pojmy, jako jsou obecné požadavky na výstavbu, terénní úpravy a zařízení. Úkol k textu: Definujte pojmy terénní úpravy a zařízení. Shrnutí: V současné době platí stavební zákon č. 183/2006 Sb. (v platném znění). K tomuto zákonu bylo vydáno sedm prováděcích vyhlášek. Základní pojmy stavebního práva jsou uvedeny v §2 a v §3 stavebního zákona a jsou členěny na pojmy územního plánování a na pojmy stavebního řádu. Otázky: 1. Jsou definovány pojmy pro účely stavebního práva a oceňování vždy stejně? 2. Jaký je rozdíl mezi stavební úpravou a udržovací prací?

13

3 Základní přehled o struktuře územního plánování a o vztahu územního plánování k oceňování nemovitostí Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Orientovat se v jednotlivých stupních územního plánování.



Definovat cíle a úkoly územního plánování.


Posoudit územně plánovací podklady.



Vysvětlit důležitost územního plánování.


Vědomosti o významu územního plánování.



Informace o struktuře územního plánování

Klíčová slova kapitoly: Úřad územního plánování, udržitelný rozvoj území, úřední deska, funkční využití. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s jednotlivými nástroji územního plánování, strukturou územního plánování, se společnými postupy a s vlivem územního plánování na administrativní cenu a tržní cenu nemovitostí a staveb. Územní plánování je nutné k usměrňování nakládání s pozemky tak, aby se nebránilo hospodářskému rozvoji, ale současně aby bylo chráněno životní prostředí a také byla zachována sociální soudržnost obyvatel. Takovému vyváženému vztahu mezi třemi výše uvedenými komponenty se říká „udržitelný rozvoj území“. Z tohoto důvodu je třeba dokumentovat a vyhodnocovat stávající stav území a na jejich podkladě navrhovat a plánovat další funkční využití území. Stanovovat podmínky, za kterých je možné území měnit tak, aby byly uspokojeny současné potřeby obyvatel a přitom se zachovaly podmínky pro kvalitní život budoucím generacím. Územní plánování je rozděleno do tří hlav – hlava 1. Cíle a úkoly územního plánování, hlava 2. Obecná ustanovení a společné postupy a hlava 3. Nástroje územního plánování. Působnost ve věcech územního plánování je svěřena orgánům obcí (§ 6 SZ), orgánům krajů a ministerstvu (§ 7 SZ). Obecní úřad obce s rozšířenou působností se nazývá „úřad územního plánování“. Úkol k textu: Vyjmenuj, co vykonává úřad územního plánování.

14

Ve stavebním zákoně jsou vytýčeny cíle, kterých má být dosaženo a úkoly, které musí být splněny, aby bylo cílů dosaženo. Je třeba si uvědomit, že by měl být chráněn veřejný zájem tak, aby se co nejméně zasahovalo do zájmů soukromých a přitom byly splněny požadavky dotčených orgánů, které hájí zájmy dle zvláštních právních předpisů. Cíle územního plánování 

vytvářet a zajišťovat předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území,



koordinovat veřejné a soukromé zájmy,



určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území,



zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.

Úkol: Vyjmenujte, které stavby, zařízení a jiná opatření lze umisťovat v nezastavěném území. Vyjmenujte, které stavby, zařízení a jiná opatření lze umisťit na nezastavitelných pozemcích.

Úkoly územního plánování Úkolem územního plánování je zejména  zjišťovat a posuzovat stav území,  stanovit koncepci rozvoje území,  prověřit, zda je změna potřebná,  vliv na životní prostředí,  stanovit urbanistické, architektonické a estetické požadavky,  stanovovat podmínky pro provedení změn v území,  stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),  vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof,  vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,  stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,  prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,  vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, Úkolem územního plánování je jednak funkce ochranářská s ohledem na péči o životní prostředí a jednak vytváření nových hodnot vč. výběru vhodných stavebních pozemků pro budoucí výstavbu v obcích. Pro část územní plánování platí některé společné postupy. Je to zejména zveřejňování písemností a veřejné projednávání. Způsobem doručení je (mimo

15

zákonem stanovených případů) veřejná vyhláška, tzn. že se písemnost vyvěsí na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým. Není li možné pro velký rozsah zveřejnit celý obsah, vyvěsí se základní údaje s informací, kde je možné do ostatních písemností nahlédnout. Pro občany obce to znamená, průběžně sledovat úřední desky, aby se o změnách v území v okolí svého bydliště dozvěděli a mohli vznášet připomínky. Pořizování ÚPD se koná veřejně. Při tomto projednání je možné vznášet připomínky, námitky a uplatňovat stanoviska. Úkol: Zkuste určit, jaký je rozdíl mezi připomínkou, námitkou a stanoviskem. Korespondenční úkol: Popiš, jak probíhá veřejné projednání.

Mezi nástroje územního plánování patří: 

územně plánovací podklady,



politika územního rozvoje



územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD),



územní rozhodnutí



územní řízení



územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území



úprava vztahů v území

Pro znalce, odhadce či realitního makléře je důležité osvojit si základní znalosti územního plánování. Územní plánování má značný vliv na cenu nemovitostí, ať už se jedná o cenu administrativní nebo tržní. Tyto znalosti jsou nutné pro stanovení cen jednak u pozemků, dále při oceňování staveb, jejíž cena se zjistí kombinací nákladového a výnosového způsobu ocenění a u staveb oceňovaných porovnávacím způsobem. Zejména u oceňování pozemku je třeba seznámit se s územím, neboť pro správné ocenění je podmínkou správné začlenění dle § 9 zák. č. 151/1997 Sb. Proto je nutné vědět, zda oceňovaný pozemek leží v území, které je územním plánem určené k zastavění nebo zda leží v území, na které byl vydán regulační plán projednaný dle tohoto stavebního zákona či bylo-li vydáno pro toto území územní rozhodnutí. Na tržní hodnotu pozemku má ve většině případu vliv už jen fáma, že území bude řešeno v územním plánu jako území k zastavění. Dále jeho tržní hodnota stoupá s každým dalším stupněm ÚPD. Otázky a úkoly k zamyšlení: Mohl by mít nově schválený územní plán vliv na tržní cenu rodinného domu?

16

V případě že ano, které funkční plochy v blízkosti rodinného domu by například měly vliv negativní a které pozitivní?

Shrnutí: V této kapitole jsou vyjmenovány cíle a úkoly územního plánování. Dále je zde uvedeno co patří mezi nástroje územního plánování. Pro správnou činnost realitního makléře je nutné osvojit si základy územního plánování a uvědomit si vliv územního plánování na administrativní a tržní cenu staveb a nemovitostí. Otázky: Jakým způsobem jsou doručovány písemnosti ve věcech územního plánování? Jakým způsobem se projednává územně plánovací dokumentace? Jak byste definovali pojem „udržitelný rozvoj území“? Co je úřad územního plánování?

17

4 Základní nástroje územního plánování – územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Orientovat se v jednotlivých druzích územně plánovací dokumentace.



Orientovat se v územně plánovacích podkladech.


Podat žádost o vydání regulačního plánu.



Určit jednotlivé stupně projednávání územně plánovací dokumentace.



Vyhledat informace o politice územního rozvoje.


Přehled o různých druzích územně plánovací dokumentace.



Přehled o postupu projednání územně plánovací dokumentace.



Vědomosti o územním plánování celorepublikového a přeshraničního významu.

Klíčová slova kapitoly: Územně plánovací podklady, politika územního rozvoje, zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s některými nástroji územního plánování, tj. s územně analytickými podklady, politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací. Dozvíte se, kdo je pořizovatel, jaký je jejich obsah a jaká je jejich úloha pro praktické využití. Územně plánovací podklady slouží jako podklad pro pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace (dále je ÚPD) a tvoří ji územně analytické podklady a územní studie. Územně analytické podklady jsou pořizovány povinně a jsou pravidelně aktualizovány. Zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Pořizuje je Úřad územního plánování. Územní studie nemá formální náležitosti a slouží k prověření možností využití daného území. Úkol k textu: Vyhledejte v § 27 SZ na základě jakých údajů jsou pořizovány územně analytické podklady? 18

Politika územního rozvoje je nástroj územního plánování celorepublikového a přeshraničního významu. Řeší koncepci území celé republiky a koordinuje územně plánovací činnost jednotlivých krajů. Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje ji vláda. Úkol k textu: Vyjmenujte dle § 32 SZ, co je obsahem politiky územního rozvoje. Korespondenční úkol: Vyhledej na internetových stránkách http://www.mmr.cz/politikauzemniho-rozvoje-cr-2008, kdy byla pořízena politika územního rozvoje , jakým usnesením byla schválena a kdy bude provedena její aktualizace.

Územně plánovací dokumentaci tvoří zásady územního rozvoje (dříve územní plán velkého územního celku, územní prognóza), územní plán (dříve územní plán obce) a regulační plán (dříve územní plán zóny, územní plán sídelního útvaru, územní projekt zóny). Zásady územního rozvoje řeší problematiku funkčního využití a uspořádání území pro více obcí, na úrovni kraje. V zásadách územního rozvoje jsou mj. vymezeny koridory pro technickou a dopravní infrastrukturu, jsou podrobněji řešeny požadavky na území stanovené v politice územního rozvoje, jsou zde řešeny plochy související s podnikatelskými aktivitami velkého významu a je zde řešena ochrana životního prostředí na úrovni kraje. Pořizovatelem je krajský úřad v přenesené působnosti, vydává je zastupitelstvo kraje v samostatné působnosti. Zásady územního rozvoje se vydávají formou opatření obecné povahy ve dvou časových etapách – nejprve se zpracuje, projedná a schválí zadání, následně na základě schváleného zadání a vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území se vypracuje návrh, který se projedná a po projednání vydá. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro rozhodování v území a pro provádění územních a regulačních plánů. Korespondenční úkol: Popište, jakým způsobem se projednávají zásady územního rozvoje. Popište, jak se vydávají zásady územního rozvoje. Úkol: Definujte dle § 36 SZ pojem územní rezerva.

Územní plán je územně plánovací dokumentace, která řeší (na rozdíl od zásad územního rozvoje) území celé obce. V územním plánu je území rozděleno na plochy s různým funkčním využitím, které jsou ještě rozděleny na stávající a 19

návrhové. Dále je zde vyznačeno zastavěné a zastavitelné území obce. Požadavky na jednotlivé plochy a jejich funkční využití je řešeno ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. (v platném znění). Pořizovatelem územního plánu je úřad územního rozvoje, schvaluje a vydává jej zastupitelstvo obce v samostatné působnosti. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy. Nejprve pořizovatel ve spolupráci se zastupitelstvem obce zpracuje návrh zadání, ve kterém vytýčí hlavní cíle a požadavky pro zpracování územního plánu. Na základě projednaného (s dotčenými orgány, sousedními obcemi, krajským úřadem a obcí, pro kterou územní plán pořizuje) a schváleného zadání, se vypracuje koncept nebo návrh. Koncept se zpracovává jen tehdy, pokud je tak stanoveno zastupitelstvem obce v zadání nebo vždy, když je třeba prověřit řešení ve variantách nebo alternativách. Na základě projednaného konceptu se zpracovává návrh. Ten se projedná s dotčenými orgány, sousedními obcemi, obcí, pro kterou je územní plán zpracováván a s krajským úřadem. O projednaném návrhu se koná veřejné projednání. Územní plán se vyhodnocuje jednou za 4 roky. Korespondenční úkol: Popiš, jak probíhá veřejné projednání návrhu územního plánu. Jak ověřuje zastupitelstvo obce návrh územního plánu před jeho vydáním?

Regulační plán stanoví funkční využití jednotlivých pozemků a určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání tj. výška a objem zástavby. Řeší zabezpečení příjezdu a přístupu, údaje o uličních a stavebních čarách. Dále řeší odstupy staveb od sebe a od společných hranic pozemků, napojení na technické sítě. V případě, že pro řešené území není schválen územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se hranice současně zastavěného území obce. Regulačním plánem se vždy nahrazuje územní rozhodnutí pro vymezení pozemků staveb veřejné infrastruktury, veřejně prospěšných staveb a opatření. Regulačním plánem lze nahradit i další územní rozhodnutí, jedná-li se o pozemky v zastavěném nebo zastavitelném území obce. Regulační plán se vydává formou opatření obecné povahy. Regulační plán se vydává: 

z podnětu



na základě žádosti.

O pořízení regulačního plánu z podnětu může rozhodnout příslušné zastupitelstvo, regulační plán na základě žádosti lze vydat jen stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán a je-li jejich součástí zadání regulačního plánu. Regulační plán z podnětu - podnět může dát kdokoliv, ale musí obsahovat náležitosti vyhl. č. 500/2006 Sb. Nejprve pořizovatel vypracuje návrh zadání, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí. Současně návrh

20

zašle dotčeným orgánům a obci, pro kterou regulační plán pořizuje. Požadavky na obsah podání může uplatnit každý. Zadání schvaluje příslušné zastupitelstvo. Na základě schváleného zadání pořizovatel zajistí zpracování návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury7). Regulační plán na základě žádosti – může podat každý, ale musí obsahovat náležitosti vyhl. č. 500/2006 Sb. K žádosti žadatel připojí: stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud záměr řešený regulačním plánem toto posouzení vyžaduje, posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast , pokud orgán ochrany přírody ve svých požadavcích na obsah zadání takovýto vliv nevyloučil, návrh regulačního plánu upravený na základě stanovisek dotčených orgánů, vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním, údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury, doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám v řešené ploše, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí, anebo souhlas vlastníků pozemků a staveb v řešené ploše nebo dohodu o parcelaci, k nimž žadatel nemá potřebné právo; souhlas nebo dohoda o parcelaci se nepředkládá, jestliže lze pozemky vyvlastnit nebo vyměnit, návrh plánovací smlouvy (nepřikládá se, pokud žadatel prokáže, že návrh regulačního plánu nevyžaduje vybudování nové nebo úpravu staré veřejné infrastruktury) 8). O návrhu regulačního plánu projednaného s dotčenými orgány se koná veřejné projednání. Na základě výsledků projednání pořizovatel zajistí úpravu návrhu regulačního plánu, který následně přezkoumá, zda je v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů dotčených osob11). Návrh regulačního plánu předkládá pořizovatel ke schválení příslušnému zastupitelstvu. To má možnost regulační plán vydat nebo zamítnout, popříp. vrátit k přepracování. Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. Regulační plán pořízený na žádost pozbývá platnosti, nebyla-li ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti. 21

Úkol k textu: Jaký je rozdíl mezi regulačním plánem z podnětu a na žádost? Korespondenční úkol: Popiš, jak probíhá veřejné projednání návrhu regulačního plánu. Úkol: Definuj pojem „dohoda o parcelaci.

Shrnutí: Mezi nástroje územního plánování patří územně plánovací podklady, na jejichž základě se pořizuje politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. Politika územního rozvoje je územní plánování celorepublikového a přeshraničního významu. Územně plánovací dokumentace se pořizuje pro jednotlivé kraje – zásady územního rozvoje, pro území obce – územní plán, a pro vybranou lokalitu na území obce – regulační plán. Otázky: Co je politika územního rozvoje? Co patří mezi územně plánovací podklady? Jaké máme druhy územně plánovací dokumentace a pro jaká území se vydávají?

22

5 Základní nástroje územního plánování územní rozhodnutí, územní řízení

-

Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Orientovat se v jednotlivých druzích územních rozhodnutí.



Orientovat se v průběhu územního řízení.


Podat žádost o vydání územního rozhodnutí.



Projednat žádost o umístění stavby na stavebním úřadě.



Určit, jakým způsobem se stavba umisťuje.


Přehled o způsobech umísťování staveb.



Přehled o jednotlivých stupních územního řízení.

Klíčová slova kapitoly: Územní řízení, územně plánovací informace, územní souhlas, zjednodušené územní řízení, územní řízení. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s druhy územních rozhodnutí, se způsoby umísťování staveb a s průběhem územního řízení. Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. Územní řízení je v kompetenci obecného stavebního úřadu. Územním rozhodnutím je rozhodnutí o: a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“), b) změně využití území, c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, d) dělení nebo scelování pozemků, e) ochranném pásmu. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které je vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušná územní rozhodnutí9) Stavby lze umísťovat podle druhu stavby různými způsoby. Existují stavby, které pro umístění nepotřebují souhlas stavebního úřadu. U staveb, které podléhají posouzení stavebnímu úřadu se stavby umisťují podle druhu několika 23

způsoby, a to na základě územně plánovací informace, územního souhlasu, územního rozhodnutí a na základě veřejnoprávní smlouvy. Kdo vydává územně plánovací informaci (dále ÚPI), co obsahuje, jak se žádá a jaká je její platnost je uvedeno v §21 SZ. Které stavby lze umístit na základě ÚPI je uvedeno v § 104 SZ. Úkol k textu: Vyjmenujte, co je obsahem ÚPI. Vyjmenujte, které stavby lze umístit na základě ÚPI.

Místo územního rozhodnutí může u určitých druhů staveb a za určitých podmínek vydat stavební úřad místo územního rozhodnutí územní souhlas. Ustanovení týkající se územního souhlasu jsou uvedena v SZ v §96. Úkol k textu: Vyhledej v §96 SZ, které stavby a za jakých podmínek se umisťují na základě územního souhlasu, dále co musí obsahovat oznámení o záměru umístit stavbu. Korespondenční úkol: Popište průběh vydávání územního souhlasu.

Územní rozhodnutí je výsledkem územního řízení nebo zjednodušeného řízení, které vede stavební úřad. Územní řízení je řízení vedené dle správního řádu č. 500/2004 Sb. (v platném znění). Dnem podání žádosti je zahájeno řízení. Pokud má předložená žádost o vydání územního rozhodnutí všechny náležitosti, oznámí stavební úřad zahájení řízení a svolá ústní jednání popř. místní šetření 15 dnů před jeho konáním. Úkol k textu: Jaké jsou povinnosti žadatele o vydání územního rozhodnutí po obdržení oznámení o zahájení řízení dle §87 odst. 2 SZ?. Při ústním jednání mohou podávat dotčené orgány, účastníci řízení a veřejnost stanoviska, námitky a připomínky. Na základě projednání vydá stavební úřad územní rozhodnutí v případě, že záměr je v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení10).

24

Co je obsahem územního rozhodnutí je uvedeno v §92 SZ. Platnost územního rozhodnutí je dva roky. Územní rozhodnutí pozbývá platnosti nebyla –li v této lhůtě podána žádost o stavební povoleni nebo nebyla –li ohlášena stavba. Úkol k textu: Vyjmenujte, co je obsahem územního rozhodnutí.

Stavební úřad může projednat v souladu s § 95 SZ žádost o umístění stavby, ve zjednodušeném územním řízení, jestliže:      

záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, žádost má všechny předepsané náležitosti , žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů, souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich, žadatel předloží souhlasy účastníků řízení a dotčených orgánů se zjednodušeným řízením.

Jestliže záměr splňuje podmínky, stavební úřad zveřejní návrh výroku rozhodnutí. Ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění návrhu mohou podat námitky účastníci řízení, připomínky veřejnosti a výhrady dotčené orgány proti zjednodušenému řízení. Pokud nebyly ve lhůtě uplatněny námitky, rozhodnutí se pokládá za vydané a nabývá právní moci. Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení nebo byly podány výhrady, námitky nebo připomínky, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního klasického řízení. Úkol k textu: Jaké jsou povinnosti žadatele v průběhu zjednodušeného územního řízení?

Správní řád č. 500/2004 S. (v platném znění) upravil v ustanovení § 161 možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy, která nahrazuje příslušné správní rozhodnutí. Veřejnoprávní smlouvu uzavírá stavební úřad se žadatelem a s účastníky řízení. Podmínkou je souhlas ostatních účastníků řízení. Veřejnoprávní smlouva pokud nahrazuje územní rozhodnutí, musí obsahovat tytéž podmínky jako územní rozhodnutí. Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy toto oznámí osobám, které by byly účastníky územního řízení podle zvláštního zákona.

Shrnutí: Stavby se umisťují na základě územního rozhodnutí, které je správním řízením. V určitých případech územní řízení může být vedeno zjednodušeně nebo může být vydán pro umístění stavby územní souhlas. Ve vyjmenovaných případech lze

25

stavby umístit na základě územně plánovací informace. Umisťování staveb je v kompetenci stavebního úřadu. Otázky: Co je územně plánovací informace? Co je územní souhlas? Jaký je průběh zjednodušeného územního řízení? Jaký je průběh klasického územního řízení? Co je veřejnoprávní smlouva?

26

6 Územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o asanaci území, úprava vztahů v území Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Definovat územní opatření o stavební uzávěře.



Definovat územní opatření o asanaci území.



Určit, komu náleží náhrada za změnu v území a v jaké výši.



Definovat předkupní právo.


Účastnit se projednání o stavební uzávěře formou připomínek.



Vysvětlit vlastníkům dotčených pozemků veřejně prospěšnou stavbou, co je předkupní právo.



Podat žádost o náhradu za změnu v území.


Přehled jak se zajišťuje území pro zachování budoucí výstavby.



Vědomosti o úředních postupech při likvidacích živelných pohrom a havárií.



Přehled o možnostech náhrad za změnu v území dle ÚPD.

Klíčová slova kapitoly: Stavební uzávěra, asanace území, předkupní právo, náhrada za změnu v území. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s tím, co se rozumí pod pojmem stavební uzávěra a asanace území. Seznámíte se s předkupním právem a náhradami za změnu v území. Stavební uzávěra má za úkol zamezit výstavbě v území, kde se plánuje výstavba dle ÚPD. Z důvodu, aby se neznemožnila budoucí odlišné využití území, rada obce vydá územní opatření o stavební uzávěře formou opatření obecné povahy. Dříve stavební uzávěru projednával a vydával stavební úřad jako územní rozhodnutí o stavební uzávěře. Podmínkou pro vydání územního opatření je, aby zadání bylo schváleno v ÚPD nebo jiným rozhodnutím či opatřením. Dle § 98 územní opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území vydává v přenesené působnosti rada obce. Dotýká-li se územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, je může vydat v přenesené působnosti rada kraje. Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření 27

o asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut. Námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území mohou podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu, zástupce veřejnosti a osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis11).

Úkol: Vyhledejte, které osoby jsou uvedené v § 172 odst.5 správního řádu.

Územní opatření o stavební uzávěře musí být vypracováno podrobně, aby bylo zřejmé, kterých konkrétních nemovitostí se týká, jaký je její rozsah, jaké jsou stanoveny podmínky a jaká je jeho platnost. Má vždy textovou a grafickou část, která je většinou zakreslena na podkladu katastrální mapy. Územním opatřením nelze zakázat nebo omezit udržovací práce. Zákaz se týká novostaveb, nástaveb, přístaveb a udržovacích prací. Úkol k textu: Zjistěte dle § 99 SZ, zda je možné udělit se zákazu stavební činnosti ve stavební uzávěře vyjímku.

Územní opatření o asanaci území se vydává v území, kde se stala živelná pohroma nebo havárie nebo je –li v území stavba se závažnou závadou. Vydává se zejména proto, aby bylo možno postupovat rychleji a operativněji mohla být řešená závažná situace a provedena likvidace následků, než kdyby se postupovalo dle příslušných ustanoveních stavebního zákona. Z toho logicky vyplývá (§ 100 odst. 4 SZ), že po dobu platnosti územního opatření o asanaci území pozbývá účinnost schválená ÚPD. Úkol k textu: Vyhledejte v §100 odst. 2 co je obsahem územního opatření o asanaci území.

Předkupní právo zajišťuje státu, kraji nebo obci přednostně získat od vlastníků ty pozemky, které jsou dotčeny plánovanou veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením. Znamená to v praxi, že pokud bude chtít vlastník takového pozemku tento prodat, musí jej nejprve nabídnout státu, kraji nebo obci, a tím se zamezilo případným spekulacím s pozemky. Cena se stanovuje

28

znalcem na základě znaleckého posudku. Předkupní právo zaniká, pokud není uplatněno ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení nabídky na příslušný obecní úřad, krajský úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Po této lhůtě může vlastník pozemků nakládat s pozemkem standardně a prodat jej komukoliv. Předkupní právo je řešeno v §101 SZ. Úkol k textu: Vyhledejte, jak se řeší předkupní právo u pozemků, u kterých je veřejně prospěšnou stavbou dotčena pouze část? Náhrada za změnu v území je nový institut zaměřený na kompenzace snížení cen nemovitostí, které vzniklo v důsledku vyhlášení stavební uzávěry (jen u omezení vlastnického práva při užívání stavby nebo pozemku) nebo z důvodu zrušení zastavitelnosti pozemku v důsledku změny nebo zrušení územního plánu, regulačního plánu či územního rozhodnutí. Náhrada vždy musí být stanovena znalcem ve znaleckém posudku. Náhradu musí uplatnit vlastník nemovitosti žádostí, povinným orgánem je obec nebo kraj, jejíž orgány vydáním opatření situaci způsobily. Dle § 102 náhrada se stanoví ve výši rozdílu mezi cenou stavebního pozemku sjednanou v kupní smlouvě a cenou obvyklou zjištěnou posudkem znalce podle zvláštního právního předpisu pozemku, který není určen k zastavění, v případě, že vlastník tohoto pozemku byl vlastníkem nebo jej nabyl v době platnosti územního plánu, regulačního plánu nebo územního rozhodnutí jako pozemek určený k zastavění. Náhrada vlastníkovi pozemku nenáleží, jestliže k uvedené změně došlo na základě jeho návrhu. Osoba, která byla oprávněna realizovat regulační plán, který byl změněn nebo zrušen, nebo územní rozhodnutí, které bylo zrušeno, má nárok na náhradu skutečných nákladů vynaložených při uplatňování práv z regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, a to ode dne nabytí jejich účinnosti do jejich změny nebo zrušení. Náhrada se poskytuje v penězích. Návrh výše náhrady musí být doložen posudkem znalce. Obec nebo kraj vyrozumí žadatele o svém stanovisku k uplatněnému nároku na náhradu do 6 měsíců ode dne podání. V případě uznání nároku obec nebo kraj poskytnou náhradu do 2 měsíců ode dne vyrozumění žadatele, v opačném případě rozhoduje o nároku soud. V případě uznání nároku poskytnou náhradu v penězích, pokud nedojde k dohodě o poskytnutí náhradního pozemku. V případě neuznání nároku rozhoduje o něm soud. V případě, že dojde k následné změně územního plánu a příslušný pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do režimu zastavitelného území, je vlastník pozemku povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 2 měsíců od vyrozumění o změně územního plánu a vzniku povinnosti náhradu vrátit12).

29

Úkol k textu: Jakou cenu stanoví znalec ve svém znaleckém posudku pro náhradu za změnu v území?

Shrnutí: Rada obce vydává formou opatření obecné povahy územní rozhodnutí o stavební uzávěře a o asanaci území. Z důvodu plánovaných veřejně prospěšných staveb a opatřeních má obec, kraj nebo stát předkupní právo na dotčené pozemky. Vznikne- li v důsledku územního plánování ke snížení ceny nemovitosti, má vlastník nemovitosti nárok na náhradu za změnu v území. Otázky: Co je územní opatření o stavební uzávěře? Co je územní opatření o asanaci území? Kdy vzniká předkupní právo? Kdy je nárok na náhradu za změnu v území?

30

7 Obecné požadavky na využívání území základní pojmy, funkční využití jednotlivých ploch, požadavky na vymezování a umisťování staveb – vyhl. č. 501/2006 Sb. (v platném znění) Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Definovat plochy pro bydlení.



Umisťovat stavby.



Rozhodovat o změně stavby.


Orientovat se v jednotlivých funkčních plochách územního plánu.



Stanovit podmínky pro umisťování staveb.



Posoudit vliv stavby na využití území.


Přehled o využívání území při vymezování ploch.



Vědomosti o podmínkách při umisťování staveb.



Vědomosti o vlivu změny stavby na využití území.

Klíčová slova kapitoly: Bytový dům, rodinný dům, vymezování ploch, plochy bydlení, vymezování pozemků, odstupy staveb. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s vyhl. č. 501/2006 Sb. (v platném znění), v které jsou stanovené obecné požadavky na využívání území, které je nutné znát např. při projektové činnosti, při nahlížení do územních plánů, při posuzování projektové dokumentace nebo při znalecké činnosti.

V §2 výše uvedené vyhlášky jsou definovány pojmy pro účely této vyhlášky. Vyhláška definuje stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a stavbu ubytovacího zařízení (tj. hotel, motel, penzion a ostatní ubytovací zařízení). Úkol k textu: Definujte stavbu pro bydlení.

31

Korespondenční úkol: Zjistěte, jak je definována stavba pro rodinnou rekreaci, porovnejte ji s definicí uvedenou v § 2 vyhl. č. 3/2008 Sb. (v platném znění) pro účely oceňování a zkuste říci, z jakého důvodu jsou definice rozdílné.

V této vyhlášce jsou v §3 až §19 jsou vymezeny požadavky na plochy s různým funkčním využitím a na pozemky. Každé území je jiné, jedinečné a zpracování územních plánů jsou různá podle toho, kde se obec nachází. Potřeba sjednocení dokumentace tak, aby odborná i laická veřejnost se mohla orientovat v územních plánech, vyvolala potřebu rozčlenit území na plochy, u kterých budou stanoveny obecné požadavky na jejich vymezení. Tyto plochy jsou zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2. Plochy se rozlišují podle způsobu využití (stávajícího nebo požadovaného) a podle významu (plochy zastavitelné, plochy územních rezerv, plochy ke změně stávající zástavby, plochy k obnově apod.). Obecným požadavkem je vytvářet a chránit veřejná prostranství a cesty, umožňující průchod krajinou. V § 4 vyhlášky jsou vymezeny plochy bydlení. 



Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, splňují-li podmínky podle § 20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy obchodního prodeje o výměře větší než 1 000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše., jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše13).

Mimo plochy pro bydlení jsou ve vyhlášce vymezeny plochy pro rekreaci, občanského vybavení, veřejných prostranství, plochy smíšené obytné, plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy zemědělské, plochy lesní, plochy přírodní, plochy smíšené nezastavěného území, plochy těžby nerostů a plochy specifické.

32

Úkol k textu: Vyjmenujte, jak se vymezují plochy pro technickou a dopravní infrastrukturu.

Při řešení území je nutné znát podmínky pro využívání pozemků a pro umisťování staveb, aby se nezhoršovala hodnota území. Podmínky pro vymezování pozemků jsou uvedeny v § 20 až § 22. Úkol k textu: Zjistěte, jak se vždy vymezuje stavební pozemek.

Dle § 21 odst. 4 až odst. 6 vyhlášky je uvedeno, co lze umístit na pozemcích staveb pro bydlení. Je třeba si uvědomit, že stavby jsou přesně vyjmenovány a definovány, a není možné, aby si člověk např. na vlastním pozemku se stavbou rodinného domu počínal svévolně. Úkol k textu: Vyjmenujte všechny stavby, které lze umístit na pozemku s rodinným domem.

Další důležité údaje, které jsou uvedeny v § 22 se týkají veřejných prostranství. 

Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.



Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m14).

Požadavky pro umisťování staveb jsou uvedeny v § 23 až § 25. Z těchto ustanovení vyplývá, že všechny stavby musí být napojeny na technickou a dopravní infrastrukturu, musí vyhovovat bezpečnému užívání, nesmí omezit plynulost provozu, splňovat požadavky na parkování, dopravní obslužnost a přístup požární techniky. Stavb musí být umístěna na vlastním pozemku tak, aby nezasahovala na pozemek sousední. Je třeba si toto uvědomit např. při stavební úpravě spočívající v zateplení fasády. Úkol k textu: Zjistěte, kde je nepřípustná nástavba.

33

V § 24 pís. a) až e) jsou řešeny podmínky pro umísťování studen, žump, oplocení pozemku, staveb pro reklamu a staveniště. Úkol k textu: Zjistěte, které pozemky musí být oploceny.

Při umisťování staveb jsou důležité vzdálenosti mezi nimi. Stavby musí být umisťovány tak, aby byla zachována pohoda a kvalita bydlení, byly zachovány architektonické a urbanistické požadavky a současně byly splněny požadavky ochranářské. Z tohoto důvodu jsou přesně stanoveny minimální vzdálenosti u staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci a garáží. Jedná se o vzdálenosti mezi jednotlivými stavbami a o vzdálenosti od hranic pozemků. Dále je zde uvedena vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností od okraje silnice nebo místní komunikace, a to 3 m. Úkol k textu: Jaká je minimální vzdálenost rodinných domů, které vytvářejí mezi sebou volný prostor?

Shrnutí: Vyhláška č. 501/2006 Sb. v platném znění stanovuje jednotné standardní členění na plochy. Řeší vymezení ploch v území, a to podle rozdílného způsobu využití a podle významu. Dále jsou v této vyhlášce stanoveny požadavky na vymezení jednotlivých pozemků, zejména pozemky staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci a pozemky veřejných prostranství. V §23 až §25 jsou uvedeny požadavky na umisťování staveb, a jejich vzájemné odstupy. Otázky: Jakou problematiku řeší vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území? Jaké jsou obecné požadavky na umisťování staveb? Jaké jsou vzdálené odstupy staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci?

34

8 Stavební řád – povolení a ohlášení staveb Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Rozlišit, které stavby nevyžadují stavební povolení.



Vysvětlit pojem a funkci autorizovaného inspektora



Určit, které stavby nevyžadují ani ohlášení.


Orientovat se v průběhu stavebního řízení.



Poradit klientům, na základě čeho se stavby povolují.



Vyřizovat povolení ke stavbě na stavebním úřadě.


Přehled jak se stavby povolují.



Vědomosti o úředních postupech při povolování staveb.

Klíčová slova kapitoly: Ohlášení, stavební povolení, autorizovaný inspektor, certifikát autorizovaného inspektora, zkrácené stavební řízení, veřejnoprávní smlouva. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s tím, jakým způsobem se stavby povolují a jaké jsou procesní postupy při povolování staveb. Dále se seznámíte s pojmem autorizovaný inspektor a s jeho funkcí při povolování staveb. Při záměru stavět a získat souhlas stavebního úřadu může nastat pět situací:     

není potřeba nic ohlášení stavebnímu úřadu stavební řízení – zkrácené stavební řízení klasické veřejnoprávní smlouva

Stavby, pro které z hlediska povolení není potřeba nic, jsou uvedeny v § 103 SZ. Neznamená to, že si stavebník může počínat svévolně, je povinen zajistit si informace o existenci podzemních staveb, technické infrastruktury, je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, musí mít na zřeteli ochranu životního prostředí, musí mít na zřeteli ochranu majetku a šetrnost k sousedství, musí dodržovat obecné požadavky na výstavbu. Vztahují se k němu povinnosti související s ochranou archeologických a jiných kulturních nálezů. Stavebník je povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby (pokud provádí svépomocí). Je třeba si uvědomit, že většina staveb v § 103 SZ však potřebuje souhlas stavebního úřadu z hlediska umístění.

35

Úkol: Vyberte z § 103 SZ ty stavby, které nepotřebují žádné vyjádření stavebního úřadu ani z hlediska územního ani z hlediska stavebního.

Stavby na ohlášení, jsou uvedeny v SZ jako stavby jednoduché, a jsou uvedeny v § 104 SZ. Veřejnoprávním titulem je souhlas stavebního úřadu, pokud to v územním rozhodnutí nestanoví stavební úřad, že není potřeba nic. Pro ohlašované stavby postačí územní souhlas. Ochrana veřejných zájmů je zajištěna tím, že projektanti i stavebníci jsou povinni dodržet obecné požadavky na výstavbu. Je zdůrazněna zásada, že tyto stavby nesmí být umísťovány mimo zastavěné a zastavitelné území. Další podmínka je, že stavby nevyžadují nové nároky na technickou a dopravní infrastrukturu (nemyslí se tím přípojky, bez kterých by nebylo možno stavbu užívat). Ohlášení není správní řízení, vlastníci sousedních nemovitostí jsou chráněni §152, kde je vyloženě stanoveno být šetrný k sousedství. Stavebník musí doložit při ohlášení, že prokazatelně informoval sousedy. Ohlašované stavby lze provádět svépomocí, podmínkou je zajištění fyzické osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Úkol: Vyjmenujte, které stavby uvedené v § 104 lze umístit na základě územně plánovací informace. Náležitosti ohlášení jsou uvedeny v § 105, u staveb dle §104 písm. a) až d) jsou stanoveny prováděcím předpisem. Pokud ohlášení nemá příslušné náležitosti, stavební úřad se nezabývá věcnou stránkou a usnesením je odloží. Usnesení zašle stavebníkovi do 15 dnů od obdržení ohlášení. Pokud ohlášení má příslušné náležitosti, buď se stavbou souhlasí nebo ji rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, zakáže. Stavební úřad nemá možnost reagovat na ohlášení sdělením, že stavba vyžaduje stavební povolení. Rozhodnutí o zákazu musí být vydáno do 30 dnů od dne ohlášení. Pokud stavební úřad neshledá důvody k zákazu, zašle stavebníkovi do 40 dnů souhlas s jejím provedením. Nereaguje-li stavební úřad do 40 dnů, může stavebník začít stavět. Současně se souhlasem stavební úřad ověří projektovou dokumentaci, a to i v případě, že je souhlas dán mlčky. Platnost ohlášení je 12. měsíců Stavebník si u staveb, které jsou na stavební povolení, může vybrat, zda se obrátí na stavební úřad, či na autorizovaného inspektora. Úkol k textu: Definujte, dle § 143 až § 151, kdo je autorizovaný inspektor, za jakých podmínek je jmenován a jaká je jeho úloha ve stavebním řízení. ¨

36

Princip zkráceného stavebního řízení je v tom, že stavebník může uzavřít smlouvu s autorizovaným inspektorem, který přezkoumá projektovou dokumentaci a další doklady potřebné pro povolení stavby ze stejných hledisek jako stavební úřad a certifikátem stvrdí, že stavbu lze podle této dokumentace provést. Zkrácené řízení je ukončené certifikátem autorizovaného inspektora. Podmínkou pro zkrácené řízení je souhlas a splnění požadavků dotčených orgánů a vyřešení námitek osob, které by byly účastníky stavebního řízení, pokud by bylo vedeno. Certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji a přílohy podle odstavce 3 příslušný stavební úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby15). Pokud se námitky nepodaří vyřešit, autorizovaný inspektor předloží stavebnímu úřadu námitky, aby zajistil jejich vypořádání podle § 114 SZ a vydal usnesení. V tomto usnesení, ve výroku námitky buď zamítne nebo pokud nazná, že jsou oprávněné, rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené stavební řízení. Při klasickém stavebním řízení, jehož výsledkem je stavební povolení, stavební úřad na základě úplné žádosti, doložené potřebnými doklady, oznámí zahájení stavebního řízení účastníkům řízení, kteří jsou uvedeni v § 109 SZ, a dotčeným orgánům. Úkol k textu: Vyhledejte v § 110 SZ, které doklady přiloží stavebník k žádosti o stavební povolení.

V tomto oznámení určí lhůtu (min. 10 dnů), v které mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě předkládat důkazy, nebo svolá ústní jednání, které může být spojené s místním šetřením. Úkol k textu: Vyhledejte v § 114 SZ, jaké námitky mohou účastníci stavebního řízení uplatnit.

Na základě výsledků stavebního řízení vydá stavební úřad stavební povolení. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu16). Platnost stavebního povolení je 2 roky.

37

Stavba může být po souhlasu dotčených orgánů povolena na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy se stavebníkem dle § 161 až 168 správního řádu. V průběhu stavby může dojít ke změnám oproti schválené projektové dokumentace. Takovou změnu může stavební úřad povolit jako změnu stavby před dokončením. Jakým způsobem a za jakých podmínek se tato změna projednává je uvedeno v § 118 SZ. Úkol k textu: Zjistěte, jakou změnu před dokončením lze povolit zápisem do stavebního deníku a kdo tento zápis může provádět.

Shrnutí: Stavby se povolují na ohlášení (§ 103 až § 107 SZ), certifikátem autorizovaného inspektora ve zkráceném stavebním řízení (§ 117 SZ), stavebním povolením (§ 109 až § 115 SZ) nebo veřejnoprávní smlouvou (§116 SZ). V průběhu stavby lze povolit změnu stavby před dokončením (§118 SZ).

Otázky: Jak se povolují stavby na základě ohlášení? Jak probíhá stavební řízení, jehož výsledkem je stavební povolení? Co je certifikát autorizovaného inspektora?

38

9 Stavební řád - užívání a odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Rozlišit, které stavby vyžadují kolaudační souhlas.



Definovat pojem zkušební provoz a předčasné užívání stavby.



Rozlišit odstranění stavby z iniciativy stavebníků od nařízení stavebním úřadem.


Orientovat se v ustanoveních k užívání stavby.



Rozlišit zkušební provoz od předčasného užívání.



Rozlišit, které stavby určené k odstranění se oceňují dle §16 oceňovací vyhlášky.


Přehled jak se stavby dávají do užívání.



Vědomosti o změně v užívání stavby.



Vědomosti o úředních postupech při odstraňování staveb.

Klíčová slova kapitoly: Kolaudační souhlas, předčasné užívání staveb, zkušební provoz, změna v užívání stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s tím, jakým způsobem se stavby dávají do užívání, jak se dá změnit užívání stavby a jak se stavby, terénní úpravy a zařízení odstraňují.

Po dokončení stavby či její části, která je schopna samostatného užívání, je třeba dát stavbu do užívání. V praxi mohou nastat tyto případy:   

stavba nevyžaduje ohlášení ani kolaudační souhlas, stavba se užívá na základě oznámení stavebnímu úřadu, stavba se užívá na základě kolaudačního souhlasu.

Ty stavby nebo stavební úpravy, které byly postaveny bez jakéhokoliv stavebního opatření, se užívají, aniž by se o tom informoval stavební úřad. Ostatní stavby, které bude užívat stavebník pro svou potřebu, u kterých není ve stavebním povolení stanoveno, že vyžadují kolaudační souhlas a stavby,

39

které nejsou kulturní památkou, se užívají na základě oznámení stavebnímu úřadu. Stavby, které bude užívat nespecifikovaný okruh uživatelů (stavby pro veřejnost), stavby které jsou kulturní památkou, stavby se zkušebním provozem a stavby, u nichž je to stanoveno ve stavebním povolení, se užívají na základě kolaudačního souhlasu.

Úkol k textu: Zjistěte dle § 120 SZ, jakým způsobem se oznamuje záměr započíst s užíváním stavby a jaké jsou procesní postupy. Zjistěte, jak se postupuje dle § 122 SZ v případě, že stavebník žádá o vydání kolaudačního souhlasu a jaké jsou při vydávání kolaudačního souhlasu procesní postupy.

Úkol: Uveďte příklady staveb, které vyžadují vydání kolaudačního souhlasu. Na žádost stavebníka může za určitých podmínek stavební úřad vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby. Na vydání takového povolení není právní nárok. Stavební úřad projedná žádost ve správním řízení a buď předčasné povolení povolí, nebo žádost zamítne. SZ upravuje okruh účastníků řízení, náležitosti žádosti ani povolení ve stavebním zákoně uvedeny nejsou, proto postupuje stavební úřad dle správního řádu.

Úkol k textu: Vyjmenujte podmínky, za kterých je možné vydat povolení k předčasnému užívání dle § 123 SZ.

Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti stavby. Jedná se především o stavby, které obsahují technologická zařízení, a stavby, u kterých se provádí měření z důvodu splnění podmínek stavebního povolení. Zkušební provoz se vydává formou rozhodnutí buď na podkladě žádosti stavebníka, na podkladě žádosti dotčeného orgánu nebo z vlastního podnětu stavebního úřadu.

Úkol: Vyhledejte v § 125 SZ co je povinností vlastníka nemovitosti z hlediska dokumentace skutečného provedení stavby.

40

Příklad: Stávající dokončené stavby, mají vymezený účel užívání v opatřeních, jejíž název se v průběhu let měnil. Vyberte, o které níže uvedené opatření se jedná:        

rozhodnutí k trvalému užívání, kolaudační rozhodnutí, ohlášení stavby, veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora, stavební povolení, oznámení o užívání, kolaudační souhlas.

Osvojení si výše uvedených názvů opatření, kterými se v dřívějších dobách či v současnosti dávaly či dávají stavby do užívání, je velmi důležité i ve vztahu k oceňování nemovitostí. Z těchto dokladů znalec zjistí stáří stavby, které by měl znát pro správně stanovené opotřebení.

Pokud chce vlastník stavby změnit účel užívání stavby, musí mít písemný souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání stavby. V případě, že je změna ve způsobu užívání stavby spojena se stavební činností, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, nejprve se stavba povolí a následně se dá do užívání dle standardních postupů tohoto stavebního zákona.

Úkol k textu: Vyhledejte v §126 odst. 2 SZ, v kterých případech je nutný písemný souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání stavby.

Korespondenční úkol: Popište procesní postupy při vydávání souhlasu se měnou v užívání stavby.

Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení probíhá buď z iniciativy stavebníků nebo z moci úřední nařízením stavebního úřadu. Odstraňování staveb, terénních úprav a zařízení z iniciativy stavebníků: Stavby, které nevyžadují ohlášení § 103 nebo stavby, které vyžadují ohlášení a jsou uvedeny v§104 odst. 2 písm. f) až o) se mohou bez ohlašování odstraňovat pokud neobsahují výrobky z azbestu. Tyto stavby se odstraňují svépomocí se stavebním dozorem. Stavby, které vyžadují ohlášení § 104 odst. 2 písm. a) až e) se odstraňují na ohlášení stavebnímu úřadu. Tyto stavby se odstraňují svépomocí se stavebním dozorem. 41

Stavby, které byly povoleny stavebním povolením, se odstraňují na ohlášení stavebnímu úřadu. Tyto stavby odstraňuje stavební podnikatel. Úkol k textu: Zjistěte dle §128 SZ jak se odstraňují stavby, které jsou kulturní památkou nebo v památkové rezervaci nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky.

Korespondenční úkol: Popište procesní postupy při ohlášení odstranění stavby dle §128 SZ.

Odstranění stavby, terénních úprav a zařízení je nařízené stavebním úřadem z moci úřední u staveb:    

V závadném stavu, postavené bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s ním, u nichž stavební povolení bylo zrušeno, u dočasných staveb.

Pokud je stavba závadná, tedy ve špatném stavebně technickém stavu, bez ohledu na to, zda byla stavba nařízena odstranit či bylo povoleno její odstranění na základě žádosti, oceňuje se taková stavba dle § 16 oceňovací vyhlášky, tedy jako stavba určena k odstranění. Ve všech ostatních případech, kdy je vydáno rozhodnutí o odstranění stavby z jiného důvodu se ustanovení § 16 oceňovací vyhlášky nepoužije. U stavby provedené nebo prováděné bez stavebního povolení nebo opatření stavebního úřadu, stavební úřad zahájené řízení o odstranění stavby z vlastního podnětu přeruší, doloží-li stavebník žádost o dodatečné povolení stavby doloženou všemi potřebnými doklady. Takovouto žádost stavební úřad projedná ve stavebním řízení, a pokud je stavba v souladu ÚPD a s ostatními právními předpisy a na pozemku, kde je takovou stavbu možnost postavit, dodatečně povolí. U nově vzniklých staveb má stavební úřad možnost vyjádřit souhlas s jejím užíváním. Pokud se stavba dodatečně povolí, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Totéž platí i u dočasných staveb, kdy stavební úřad řízení o odstranění stavby přeruší na základě žádosti o prodloužení doby trvání stavby, o změnu v užívání stavby nebo o změnu stavby z dočasné na trvalou. Pokud po přezkoumání žádosti vyhoví, rozhodnutí o odstranění stavby se zastaví.

Úkol: Vyhledejte v SZ, kdy se nařizuje obnovení předcházejícího stavu.

42

Úkol k textu: Zjistěte, kdo nese náklady na odstranění stavby, pokud bylo nařízeno stavebním úřadem Zjistěte, kdo odpovídá za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě? Shrnutí: Stavby, které byly dokončeny, se dávají do užívání na základě ohlášení stavebnímu úřadu nebo na základě kolaudačního souhlasu. U staveb, které mají technologické zařízení nebo je potřeba změřit některé parametry při užívání, se mohou dát do zkušebního provozu. V určitých případech je možné stavbu dát i do předčasného užívání. Pokud chce vlastník stavby změnit účel užívání stávající stavby, musí požádat stavební úřad o změnu v užívání stavby. Stavby, terénní úpravy a zařízení se odstraňují na základě ohlášení o odstranění stavby nebo na základě souhlasu stavebního úřadu. V určitých případech lze odstranění stavby nařídit rozhodnutím z moci úřední. Otázky: Které stavby se dávají do užívání na základě ohlášení a které na základě kolaudačního souhlasu? Co se ověřuje zkušebním provozen stavby? U kterých staveb zahájí stavební úřad řízení o odstranění stavby z moci úřední?

43

10 Stavební dozor, zvláštní pravomoci stavebního úřadu, autorizovaný inspektor. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Definovat, jaké jsou pravomoci stavebního úřadu.



Vyjmenovat pravomoci autorizovaného inspektora.


Orientovat se v nařízeních stavebních úřadů.



Rozlišit zabezpečovací práce od nezbytných úprav a údržby stavby.



Vyjmenovat zvláštní pravomoci stavebních úřadů.


Přehled o tom, co může stavební úřad nařizovat v rámci stavebního dozoru.



Vědomosti o funkci autorizovaného inspektora.

Klíčová slova kapitoly: Kontrolní prohlídka stavby, zabezpečovací práce, nezbytné úpravy, vyklizení stavby, opatření na sousedním pozemku nebo stavbě, stavební dozor, autorizovaný inspektor. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s tím, co je to stavební dozor a jaké jsou pravomoci stavebního úřadu. Dále se dozvíte informace o funkci autorizovaného inspektora. V § 132 SZ jsou uvedeny společné zásady, při kterých lze ve veřejném zájmu zasahovat do vlastnických práv k pozemkům a stavbám. (1) Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. (2) Stavební úřad je oprávněn ve veřejném zájmu a) provádět kontrolní prohlídky stavby, b) nařizovat neodkladné odstranění stavby, c) nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě, d) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku, e) nařizovat provedení udržovacích prací,

44

f) nařizovat vyklizení stavby, g) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. (3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu, b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu, c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty, d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo, e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby17). V § 133 SZ je uvedeno, v kterých případech stavební úřad provádí kontrolní prohlídky a co při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje.

Úkol k textu: Specifikujte, co stavební úřad sleduje při kontrolní prohlídce stavby.

Zjistí – li pověřený pracovník stavebního úřadu na stavbě závadu, vyzve stavebníka, osobu vykonávající stavební dozor nebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě sjednali nápravu. Pokud výzvu neuposlechnou vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí provedení nápravy. Pokud je nutné závadu odstranit neodkladně, může vydat rozhodnutí bez předchozí výzvy.

Úkol k textu: Zjistěte v § 134 odst. 4 SZ jak postupuje stavební úřad pokud při kontrolní prohlídce zjistí, že stavba je prováděna bez stavebního povolení nebo opatření stavebního úřadu nebo v rozporu s ním.

Jestliže při kontrolní prohlídce stavební úřad zjistí, že stavba svým špatným stavebním stavem ohrožuje okolí, posoudí, zda je stavbu neodkladně nutné odstranit nebo zda postačí nařídit nutné zabezpečovací práce. Formou rozhodnutí toto po té nařídí vlastníku stavby. Hrozí –li nebezpečí s prodlení, může toto nařídit

45

přímo stavebnímu podnikateli. V tomto případě náklady stavebnímu podnikateli uhradí obec a následně ji vymáhá od vlastníka stavby. Při tom musí mít na zřeteli, zda se stavba užívá, aby nařídil její vyklizení, event. vyvedení zvířat. V případě, že stavební úřad zjistí, že stavba není postavena nebo užívána v souladu s opatřením stavebního úřadu, může nařídit vlastníku stavby provedení nezbytných úprav. Jejich výčet je uveden v §137 odst. 1 SZ.

Úkol k textu: Zjistěte, jaké nezbytné úpravy může stavební úřad nařídit. Zjistěte v §137 odst. 3, v kterých případech může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy, i když je stavba postavena a užívána s povoleními stavebního úřadu.

Vlastník stavby má ze zákona povinnost udržovat stavbu. Pokud zjistí stavební úřad, že stavba není řádně udržovaná, vyzve stavebníka, aby provedl údržbu a ve výzvě uvede výčet prací, které má provést, a termín jejich provedení. Pokud vlastník stavby výzvu neuposlechne, stavební úřad nařídí provedení udržovacích prací formou rozhodnutí.

Úkol k textu: Zjistěte v § 139 odst. 2 SZ, co může stavební úřad nařídit vlastníku stavby u stavby určené k užívání veřejností.

V určitých případech, kdy hrozí bezprostřední ublížení na zdraví osob nebo zvířat nebo jsou dokonce ohroženy životy, je nezbytné nařídit okamžité vyklizení stavby. Vyklizení se týká především osob a zvířat, ale ve druhé řadě se jedná i o ochranu majetku a tedy i vyklizení věcí. V případě, že se jedná o prostory určené k bydlení, je třeba vyklizovaným osobám zajistit náhradní bydlení alespoň formou přístřeší. Tyto případy se řeší v součinnosti s obcemi.

Úkol k textu: Zjistěte v §140 SZ, jakou formou se nařizuje vyklizení stavby.

Pokud stavebník k provedení nebo údržbě stavby nebo k provedení výše uvedených nařízení stavebním úřadem potřebuje práce provádět ze sousedního pozemku nebo stavby a nedohodne se s jejich vlastníkem, může stavební úřad

46

těmto vlastníkům nařídit, aby umožnili provedení těchto prací ze svých nemovitostí.

Úkol k textu: Zjistěte v § 141 SZ čeho musí dbát ten, v jehož prospěch bylo uloženo opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.

V určitých případech v rámci povolování, provádění a dávání do užívání staveb může práci místo stavebního úřadu vykonávat autorizovaný inspektor (dále jen AI). Tuto práci provádí na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad. V ustanoveních § 143 až § 151 SZ je uvedeno, kdo může být jmenován autorizovaným inspektorem, jak tato funkce zaniká, za co AI odpovídá, co je jeho povinností, k čemu je AI oprávněn a na co musí dbát. Dále je zde uvedeno, kdo zajišťuje přípravu a zkoušky uchazečů a kdo na správnost zkoušek dozírá. Autorizovaný inspektor je jmenován na dobu 10 let. Tato lhůta mu může být na jeho žádost prodloužena, pokud prokáže, že činnost soustavně vykonával, a to bez zkoušení max. o 10 roků. ¨

Shrnutí: Stavební úřady vykonávají dozor nad plněním povinností vyplývajících ze stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, a to ve veřejném zájmu. V rámci své činnosti provádějí kontrolní prohlídky staveb, nařizují odstranění staveb, zabezpečovací práce na stavbách, nezbytné úpravy staveb, provedení udržovacích prací na stavbách, vyklizení staveb a ukládají opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. V ustanoveních § 143 až § 151 SZ jsou uvedeny všechny informace týkající se autorizovaných inspektorů. Otázky: Co je stavební úřad oprávněn provádět ve veřejném zájmu? Jaké právní nástroje má stavební úřad k dispozici pro nápravu závad zjištěných při kontrolní prohlídce? Jak postupuje stavební úřad při nařízení vyklizení místností sloužících k bydlení? Co je oprávněn provádět autorizovaný inspektor na základě smlouvy se stavbníkem?

47

11 Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění stavby, přehled o vybraných činnostech ve výstavbě a o součinnosti vlastníků technické infrastruktury. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Definovat pojmy stavebník, stavbyvedoucí, stavební dozor.



Definovat, co jsou vybrané činnosti ve výstavbě.


Orientovat se v problematice odpovědnosti osob při přípravě a provádění staveb.



Vyjmenovat povinnosti jednotlivých subjektů při provádění staveb.


Informace o tom, kdo může provádět vybrané činnosti ve výstavbě.



Informace o postavení jednotlivých aktérů při provádění stavby.



Informaci o povinnostech stavebníků, stavbyvedoucích, stavebních dozorů, vlastníků staveb a vlastníků technické infrastruktury.

Klíčová slova kapitoly: Stavebník, stavbyvedoucí, stavební dozor, vybrané činnosti ve výstavbě, vlastníci technické infrastruktury, stavební deník. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s tím, jaké jsou povinnosti osob, které připravují a realizují stavby. Dále se seznámíte s vybranými činnostmi ve výstavbě. Při přípravě a provádění stavby je nejdůležitější osobou stavebník. Úkol k textu: Definujte dle § 2 SZ, kdo je to stavebník.

Stavebník je povinen (a musí mít na zřeteli) v souladu s § 152: U staveb, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení     

Dbát o řádnou přípravu a provádění stavby; Dbát o ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, Dbát o ochranu životního prostředí a majetku, Dbát na šetrnost k sousedství. Zajistit soulad prostorové polohy stavby s ověřenou projektovou dokumentací (u staveb svépomocí),

48

 



   

Při zahájení prací na stavbách v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené. Opatřit předepsanou dokumentaci nebo zajištit její pořízení.

U staveb, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu, před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie, ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103.

U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel  zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby,  zajistit autorský dozor projektanta Pro vlastní realizaci stavby je důležitou osobou stavbyvedoucí a stavební dozor. Stavbyvedoucí je autorizovaná osoba, která je pověřena odborným vedením stavby.        

Stavbyvedoucí: řídí provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajišťuje dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajišťuje řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení technických požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, zajišťuje vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou, odstraňuje závady při provádění stavby a neprodleně oznámuje stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytváří podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracuje s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, spolupracuje s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Povinnosti vlastníka stavby a zařízení jsou uvedeny v § 154 SZ. 49

Úkol k textu: Zjistěte, jaké jsou povinnosti vlastníka stavby.

Při navrhování a provádění staveb osoby, které se na stavebním procese podílí, musí mít na zřeteli, že na stavbě mohou být použity jen výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti odpovídající právní úpravě EU. Znamená to, že po celou dobu existence stavby musí splňovat požadavky      

na odolnost a stabilitu požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku.

Při provádění stavby na ohlášení se na stavbě vede jednoduchý záznam o stavbě. U staveb na stavební povolení vede stavebník nebo zhotovitel stavby stavební deník. Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni vykonávat:  stavebník  stavbyvedoucí,  osoba vykonávající stavební dozor,  osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby,  osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací,  technický dozor stavebníka a autorský dozor,  koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  autorizovaný inspektor  další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi (vlastníku stavby), který jej musí uchovávat 10 let. Vybrané činnosti ve výstavbě jsou uvedeny v § 158 až § 161 SZ. Tyto mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.) Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou:  

projektová činnost ve výstavbě, odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Projektovou činností se rozumí:   

zpracování územně plánovací dokumentace, zpracování územní studie, zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí 50

Projektovou dokumentací je dokumentace:    

pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d), pro provádění stavby, pro nezbytné úpravy.

Úkol k textu: Zjistěte v §159 SZ, za co odpovídá projektant při projektové činnosti ve výstavbě. Zjistěte v §159 SZ, kdo může kromě projektanta zpracovat dokumentaci ohlašovaných staveb.

Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět  

stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 SZ stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104 SZ.

U těchto staveb musí stavebník zajistit stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím18) Úkol k textu: Zjistěte v §160 SZ ,jaké jsou povinnosti zhotovitele stavby.

Dle § 161 SZ vlastníci technické infrastruktury (1) Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné, sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. (2) Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout nezbytnou součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona19).

51

Shrnutí: V § 152 až § 154 SZ jsou uvedeny povinnosti osob při přípravě a provádění stavby, jedná se o stavebníka, stavbyvedoucího, stavební dozor a vlastníky staveb. Jednou z povinností vlastníků staveb je uchovávat 10 let stavební deník, jehož obsahové náležitosti a způsob vedení je uveden v §157 SZ. Dále jsou v této kapitole specifikovány vybrané činnosti ve výstavbě, kterými se myslí projektová činnost a odborné vedení provádění stavby. Kdo může tyto činnosti provádět a za co zodpovídá je uvedeno v §§159 a 160. Povinnosti vlastníků technické infrastruktury jsou uvedeny v §161 SZ. Zejména je zde zakotvena povinnost do 30 dnů od žádosti sdělit žadateli údaje o poloze, podmínkách napojení apod. Otázky: Kdy může stavebník provádět stavbu svépomocí? Co jsou vybranné činnosti ve výstavbě? Co je stavební deník a jak dlouho se musí uchovávat? Jaké jsou povinnosti vlastníků technické infrastruktury?

52

12 Evidence územně plánovací činnosti, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, pořádkové pokuty, přestupky a správní delikty. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Vyjmenovat účely, pro které lze dle stavebního zákona vyvlastnit.



Rozlišit pořádkovou pokutu od pokuty za přestupek či správní delikt.


Orientovat se v problematice evidence a ukládání dokumentů a opatření.



Orientovat se v problematice pokut – pořádková, za přestupek, za správní delikt.


Informace o tom, kdo a za jakých podmínek může vstupovat na cizí pozemky a do objektů.



Přehled o udělování pokut.



Informaci o povinnostech evidovat a ukládat dokumentace, rozhodnutí a opatření.

Klíčová slova kapitoly: Evidence, ukládání, pořádkové pokuty, vstupy na pozemky, stavby a do obydlí, pořádkové pokuty, přestupky a správní delikty. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s tím, jak se eviduje územně plánovací činnost, jak se ukládá územně plánovací dokumentace a rozhodnutí či opatření stavebních úřadů. Seznámíte se s účely, pro které je možno vyvlastnit. Dále jsou v této kapitole uvedeny podmínky pro vstup na cizí pozemky, stavby a do obydlí. Na závěr jsou informace o pokutách, přestupcích a správních deliktech. V tomto stavebním zákoně je zakotvena nejen povinnost provádět územně plánovací činnost, tj. pořizovat a trvale aktualizovat dokumenty územně plánovací činnosti, ale také vést její evidenci. Úkol k textu: Zjistěte dle § 162 SZ, kdo vede evidenci územně plánovací činnosti, kdo vkládá data do evidence a kdo podává návrh na vložení dat.

53

Údaje o ukládání Politiky územního rozvoje a o ukládání územně plánovacích dokumentací, o územně analytických podkladech a o pravomocných rozhodnutích a jiných opatřeních stavebního úřadu, jsou uvedeny v § 164 až § 167 SZ. Úkol k textu: Zjistěte, kdo ukládá územně plánovací dokumentaci a jaký je k ní přístup.

Ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb. byla uvedena ustanovení, podle kterých stavební úřad vedl vyvlastňovací řízení. Tato ustanovení již v zákoně č. 183/2006 Sb. nejsou, neboť byla nově stanovena v zákoně o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.. Tímto zákonem přešla povinnost vést vyvlastňovací řízení ze stavebních úřadů na vyvlastňovací úřady. V současně platném stavebním zákoně zůstal v §170 pouze účel, pro který je možno vyvlastnit. (1) Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, b) veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví, c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, d) asanaci (ozdravění) území. (2) Právo k pozemku lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě20). Mezi další pravomoci stavebního úřadu patří oprávnění vstupovat na cizí pozemky a stavby. Tyto pravomoci a podmínky pro vstup jsou uvedeny v §172 SZ. Přitom platí, že na cizí pozemky, stavby a do staveb smí vstupovat s vědomím jejich vlastníků při zjišťování stavu stavby a pozemku a opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření. bez vědomí vlastníků při bezprostředním ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, které nastalo v souvislosti s přípravou a prováděním neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu, o tom musí vlastníka bez zbytečného odkladu informovat a uvést důvody, které k tomu vedly.

54

Při vstupu do obydlí  

pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnost osob, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může do něj oprávněná úřední osoba vstoupit též, je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy podle tohoto zákona.

Úkol k textu: Zjistěte v § 172, jak prokazuje pověřený zaměstnanec oprávnění ke vstupu.

Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že   

znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu, na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen,¨ vlastníku technické infrastruktury, který neposkytl nezbytnou součinnost podle § 161 odst. 2, ačkoli byl k tomu vyzván21).

V §178 až § 181 jsou vyjmenovány jmenovitě přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a výše pokuty, kterou lze za porušení ustanovení stavebního zákona uložit. Správní řízení o přestupku či správním deliktu vede stavební úřad. Přitom platí, že o správním deliktu musí být pravomocně rozhodnuto do tří let od jeho spáchání a řízení o něm musí být zahájeno do jednoho roku od doby, kdy se o něm stavební úřad dozvěděl. Ve stavebním zákoně je uvedena horní hranice pokut, výši pokuty stanovuje stavební úřad podle závažnosti zavinění. Úkol k textu: Zjistěte, jaká je horní hranice pokuty za to, že právnická osoba provádí novou stavbu bez stavebního povolení.

Shrnutí: Dle § 162 je povinností evidovat územně plánovací činnost. Evidenci vede ministerstvo. Data do evidence vkládají krajské úřady nebo pověřené úřady územního plánovaní. Dále je povinnost ukládat územně plánovací dokumentace vč. podkladů, územní analytické podklady vč. aktualizací a veškerá pravomocná rozhodnutí a jiná opatření stavebního úřadu. V § 170 stavebního zákona jsou uvedeny účely, pro které je možné vyvlastnit. U veřejně prospěšných staveb se týká jen staveb pro technickou a dopravní infrastrukturu. Mimo další účely je zde možnost odejmout či omezit vlastnické právo z důvodu nezbytného přístupu či příjezdu k pozemku nebo

55

stavbě. Další pravomocí stavebního úřadu je vstupovaní na cizí pozemky, stavby a do staveb. Jsou zde odlišeny podmínky při vstupu do staveb, které slouží k bydlení. Za porušení ustanovení stavebního zákona může stavební úřad stanovit pokutu, a to buď pořádkovou § 173 SZ, za přestupek§ 178 SZ či správní delikt § 180 SZ. Otázky: Která data jsou předmětem evidence územně plánovací činnosti? Pro jaký účel dle stavebního zákona lze vyvlastnit? Za jakých podmínek může pověřený pracovník stavebního úřadu vstupovat do obydlí? Jaký je rozdíl mezi přestupkem a správním deliktem?

56

13 Seznámení s vyhláškou č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů v rámci kapitoly budete umět: 

Posoudit projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení z hlediska technických požadavků na stavby.



Posoudit stavby, zda splňují technické požadavky na stavby.


Orientovat se v problematice závaznosti norem.



Orientovat se v technických požadavcích na výstavbu.


Informace o tom, co musí projektant dodržet při navrhování staveb.



informaci o technických požadavcích na stavby.

Klíčová slova kapitoly: Normová hodnota, osvětlení, větrání, vytápění, proslunění, konstrukce staveb, technická zařízení staveb, vybrané druhy staveb. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodin (teorie + řešení úloh) Průvodce textem: V této kapitole se seznámíte s vyhláškou č. 268/2006 Sb. o technických požadavcích na stavby. Jednou z prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu je vyhláška č. 268/2009 Sb., která se zabývá technickými požadavky na výstavbu (dále jen TP). V mnohých ustanoveních této vyhlášky jsou odkazy na normy EN a ČSN, čímž se tyto normy stávají ze zákona závazné. Vyhláška se zabývá technickými požadavky staveb, požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb, požadavky na jednotlivé konstrukce staveb, na technická zařízení staveb a požadavky na vybrané druhy staveb. V § 3 TP jsou uvedeny definice základních pojmů. Úkol k textu: Definujte pojmy místnost, obytná místnost, pobytová místnost a normová hodnota.

V části druhé, která se zabývá technickými požadavky staveb, jsou uvedeny podmínky pro žumpy, rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu, podmínky pro připojení staveb na sítě technického vybavení a nároky na oplocení.

57

V části třetí jsou uvedeny základní požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou 

mechanická odolnost a stabilita



požární bezpečnost



ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí



ochrana proti hluku



bezpečnost při užívání



úspora energie a tepelná ochrana.

Úkol k textu: Zjistěte v §10 TP jaké musí být nejmenší světlé výšky obytných a pobytových místností.

V této části vyhlášky je uvedeno, jaké musí být denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění, jak musí být místnosti prosluněny a jaká musí být ochrana staveb před hlukem a vibracemi. Bezpečnost při provádění a užívání staveb je uvedena v § 15. Úkol k textu: Zjistěte v § 15 TP jakou musí mít velikost hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými místnostmi.

Část čtvrtá se zabývá požadavky na jednotlivé konstrukce staveb, a to na základy, stěny a příčky, stropy, podlahy, povrchy stěn a stropů, schodiště a šikmé rampy, komíny a kouřovody, střechy, výplně otvorů, zábradlí, výtahy, výtahové a větrací šachty, shozy pro odpad, předsazené části stavby a lodžie. Úkol k textu: Zjistěte, jak vysoko musí být okenní parapety v pobytových místnostech, pod nimiž je volný prostor hlubší než 0,5m?

Část pátá vyhlášky se zabývá požadavky na vodovodní přípojky a vnitřní vodovody, na kanalizační přípojky a vnitřní kanalizaci, na připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací, na plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení. 58

Dále jsou zde podmínky pro ochranu staveb před bleskem, požadavky na vzduchotechnické zařízení a na vytápění. Úkol k textu: Vyjmenujte technické požadavky na vodovodní přípojky a hlavní uzávěr vnitřního vodovodu stanovené v § 32 TP. Vyjmenujte technické požadavky na kanalizační přípojky v § 33 TP. Zjistěte, kde je zákonná povinnost umístění ochrany před bleskem.

V části šesté jsou vymezeny požadavky na vybrané druhy staveb, a to na bytové domy, rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci, na stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, garáže, servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot, stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení, stavby pro hospodářská zvířata, stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby a stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin Úkol k textu: Zjistěte v § 40 TP, jaká je nejmenší světlá výšky obytných místností v rodinném domě. Zjistěte v § 40 TP, jaká je nejmenší podchodná výška a průchodná šířka hlavního schodiště v rodinném domě. Zjistěte v § 44 jaké jsou nejmenší plochy jednolůžkových a dvojlůžkových pokojů v ubytovací jednotce s jednou, dvěma, třemi, čtyřmi a pěti hvězdičkami.

V závěrečné části vyhlášky jsou v § 54 vyjmenována ta ustanovení, ze kterých může stavební úřad v odůvodněných případech udělit výjimku. Na tu není právní nárok a záleží na posouzení stavebního úřadu, zda výjimku udělí.

Shrnutí: V této kapitole jste se seznámily s prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu č. 268/2006 Sb. o technických požadavcích na výstavbu. Ustanovení této vyhlášky mnohdy odkazují na normové hodnoty, čímž se příslušná norma stává závaznou. V úvodní kapitole vyhlášky jsou definovány pojmy, které se mnohdy používají i pro účely oceňování. Vyhláška řeší požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb a na připojení na technické sítě. Dále se vyhláška zabývá jednak požadavky, které jsou kladeny na jednotlivé konstrukce stavby a dále požadavky na vybrané druhy staveb.

59

Použitá a základní doporučená literatura: [1] DOLEŽAL,J; MAREČEK,J.; SEDLÁČKOVÁ,V.; SKLENÁŘ,T.; TUNKA,M.; VOBRÁTILOVÁ, Z. Nový stavební zákon v teorii a praxi a předpisy související. Linde Praha, a.s. 2006. ISBN 80-7201-626-1. [2] DOLEŽAL, J; MAREČEK,J.; SEDLÁČKOVÁ,V.; SKLENÁŘ,T.; TUNKA,M.; VOBRÁTILOVÁ, Z. Prováděcí předpisy k novému stavebnímu zákonu. Linde Praha, a.s. 2007. ISBN 978-80-7201-656-3. [3] HEGENBART, M.; SAKAŘ, B. A KOLEKTIV. Stavební zákon, komentář. C.H.Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-044-7. [4] Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63. [5] Vyhláška č. 501 ze dne 10. Listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 163 [6] Vyhláška č. 268 ze dne 12. Srpna 2009o technických požadavcích na stavby. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, na straně 3702.

60

Příloha: Kap. 2 Úkol: Zjistěte na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj viz (www.mmr.cz)., které vyhlášky jsou prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu. Odpověď: Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb. jsou: Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby Vyhláška č.. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Vyhláška č. 498/2006 Sb. o autorizovaných inspektorech Vyhláška č. 499/2006 Sb o dokumentaci staveb Vyhláška č. 500/2006 Sb o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb o obecných požadavcích na využívání území (novela vyhl. č. 269/2009 Sb.) Vyhláška č. 503/2006 Sb o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Úkol: Vyhledejte v zákoně o obcích, co je veřejné prostranství. Odpověď: Co se myslí pod pojmem veřejná prostranství, je uvedeno v § 34 zák. č. 128/2000 Sb. Veřejná prostranství jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Kap. 3 Úkol: Vyjmenujte, které stavby, zařízení a jiná opatření lze umisťovat v nezastavěném území. Odpověď: Tyto jsou vyjmenovány v § 18 odst. 5. Jedná se o : stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování

61

nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra Úkol: Vyjmenujte, které stavby, zařízení a jiná opatření lze umisťit na nezastavitelných pozemcích. Odpověď: Tyto jsou vyjmenovány v § 18 odst. 6. Na těchto pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Úkol: Zkuste určit, jaký je rozdíl mezi připomínkou, námitkou a stanoviskem. Odpověď: Připomínku může podat každý občan, námitku účastník řízení a dotčený orgán.

stanovisko

Kap. 4 Úkol: Definujte dle § 36 SZ pojem územní rezerva. Odpověď: Územní rezerva plocha (koridor) vymezená v zásadách územního rozvoje, která má za cíl prověřit možnosti budoucího využití, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. Úkol: Definuj pojem „dohoda o parcelaci. Odpověď: Dohoda o parcelaci je definována v § 66 odst. 2 SZ. Jedná se o smlouvu, kterou může žadatel o vydání regulačního plánu uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací. Kap. 6 Úkol:

62

Vyhledejte, které jsou uvedené osaby uvedené v §172 odst. 5 správního řádu. Odpověď: Vlastníci nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, Kap. 8 Úkol: Vyber z § 103 SZ ty stavby, které nepotřebují žádné vyjádření stavebního úřadu ani z hlediska územního ani z hlediska stavebního. Odpověď: Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu ani povolení z hlediska umístění nevyžadují       





  

povrchová zařízení pro rozvod nebo odvod vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla; sirény, včetně jejich podpěrných konstrukcí a souvisejících zařízení do celkové výšky 1,5 m; signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely; stožáry pro vlajky; (jen do 8m) informační a reklamní zařízení o celkové ploše menší než 0,6 m 2;(mimo ochranná pásma pozemních komunikací) informativní značky a oznámení na pozemních komunikacích; označení budov státních orgánů a orgánů veřejné správy, označení veřejně prospěšných staveb, staveb právnických osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních právních předpisů a označení nemovitých kulturních památek podle zvláštního právního předpisu, popřípadě značkou stanovenou mezinárodní smlouvou, udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů; cirkusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi a divadlo; propustky na účelových komunikacích; stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení

63

vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Úkol: Vyjmenujte, které stavby uvedené v § 104 lze umístit na základě územně plánovací informace. Odpověď: 

tavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím, podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem, stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let, stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.

 



Kap. 9 Úkol: Uveďte příklady staveb, které vyžadují vydání kolaudačního souhlasu. Odpověď: Například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných. Úkol: Vyhledejte v § 125 SZ co je povinností vlastníka nemovitosti z hlediska dokumentace skutečného provedení stavby. Odpověď: Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Úkol: Vyhledejte v SZ, kdy se nařizuje obnovení předcházejícího stavu. Odpověď:

64

Obnovení předcházejícího stavu se nařizuje u stavby, u které byly bez stavebního povolení nebo sdělení stavebního úřadu k ohlášení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy spočívající v odstranění některé části stavby.

65

Odkazy a citace na prameny a zdroje 1

http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Dalsi-pravniinformace/Historie-ceskeho-stavebniho-prava

2

http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-Legislativa/Dalsi-pravniinformace/Historie-ceskeho-stavebniho-prava 3

Vyhláška č. 709 ze dne 28. Prosince 1950 o podrobnějších předpisech pro pozemní stavby. In: Úřední list, částka 191, § 4 odst.1 4

Vyhláška č. 144 ze dne 23. Července 1959, kterou se provádí zákon o stavebním řádu. In: Úřední list, částka 61, § 2 5

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 2 odst.1 6

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 2 odst. 6 7



Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 77 odst. Odst. 1 a 2 10

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 90 11

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 98 12

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 102 odst. 2,4 a 5 13

Vyhláška č. 501 ze dne 10. Listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území. In: Sbírka zákonů České republiky 2006, částka 163, § 4 odst. 1 a 2

66

14

Vyhláška č. 501 ze dne 10. Listopadu 2006 o obecných požadavcích na využívání území. In: Sbírka zákonů České republiky 2006, částka 163, § 22 odst. 1 a 2 15



Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 132 odst. 1 ,4 a 5 18

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 160 odst. 3 a 4. 19

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 161 odst. 1 a2 20

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 170 odst. 1 a2 21

Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, § 173 odst. 1, 2 a3

67

Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství

Recommend Documents