VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT
MARKETING V CESTOVNÍM RUCHU MARKETING IN TOURISM
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. JOSEF BOGNER
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2013
doc. Ing. VLADIMÍR CHALUPSKÝ, CSc., MBA
Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská
Akademický rok: 2012/2013 Ústav managementu
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Bogner Josef, Bc. Řízení a ekonomika podniku (6208T097) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Marketing v cestovním ruchu v anglickém jazyce: Marketing in Tourism Pokyny pro vypracování: Úvod Cíle práce, metody a postupy zpracování Teoretická východiska práce Analýza problému Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.
Seznam odborné literatury: HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4. KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 258 s. ISBN 80-726-1010-4.
Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Vladimír Chalupský, CSc., MBA Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2012/2013.
L.S.
_______________________________ prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA Ředitel ústavu
_______________________________ doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty
V Brně, dne 29.04.2013
Abstrakt Tato práce analyzuje mikroregion Moravskokrumlovsko v oblasti cestovního ruchu a navrhuje řešení pro zvýšení jeho turistické atraktivity. Teoretická část práce je zaměřena na marketingový výzkum, marketing cestovního ruchu a s ním spojené pojmy. V praktické části je provedena analýza atraktivity mikroregionu, analýza návštěvníků, analýza marketingového mixu, analýza konkurence, sekundární výzkum, týkající se návštěvnosti mikroregionu, primární výzkum, týkající se vnímání propagace mikroregionu, a návrhy pro zlepšení turistické atraktivity mikroregionu. Klíčová slova Moravskokrumlovsko, mikroregion, analýza konkurence, marketingový mix destinace, analýza návštěvníků, marketingový výzkum, dotazník.
Abstract This thesis analyzes the micro-region Moravskokrumlovsko in the tourism sector and proposes solutions to increase its tourist attractions. The theoretical part of this thesis is focused on marketing research, tourism marketing and related concepts. The practical part is focused on analysis of attractiveness, analysis of visitors, analysis of marketing mix, analysis of competitors, secondary research focusing on visitors of the microregion, primary research focusing on promotion of the micro-region, and suggestions for improving the tourist attractions of micro-region. Keywords Moravskokrumlovsko, micro-region, analysis of competitors, marketing mix of destination, analysis of visitors, marketing research, questionnaire.
Bibliografická citace BOGNER, J. Marketing v cestovním ruchu. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská, 2013. 100 s. Vedoucí diplomové práce doc. Ing. Vladimír Chalupský, CSc., MBA.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně dne 20. května 2013
……………………………
Tímto bych chtěl poděkovat doc. Ing. Vladimíru Chalupskému, CSc., MBA za vedení práce a cenné rady, které mi ochotně poskytl při jejím zpracování. Dále bych chtěl poděkovat své rodině a přítelkyni za veškerou podporu během studia.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................... 10 CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................................................. 11 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE .................................................................................... 12 CESTOVNÍ RUCH ...................................................................................................................... 12
1.1
Definice cestovního ruchu ............................................................................................. 12 Destinace cestovního ruchu .......................................................................................... 13
1.1.1 1.1.2
MARKETING CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................................... 13
1.2 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5
2
Definice marketingu ...................................................................................................... 13 Marketingová koncepce destinace cestovního ruchu .................................................... 15 Analýza marketingového prostředí ................................................................................ 16 Marketingový mix .......................................................................................................... 19 Marketing destinace ...................................................................................................... 20
1.3
KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE MĚSTA ........................................................................................... 22
1.4
ANALÝZA KONKURENCE.......................................................................................................... 24
1.5
MARKETINGOVÝ VÝZKUM ....................................................................................................... 25
1.6
SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................... 26
ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 30 ANALÝZA ATRAKTIVITY .......................................................................................................... 30
2.1
2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10 2.1.11 2.1.12 2.1.13 2.1.14 2.1.15 2.1.16 2.1.17 2.1.18 2.1.19 2.1.20 2.1.21 2.1.22 2.1.23 2.1.24
Mikroregion Moravskokrumlovsko ............................................................................... 30 Moravský Krumlov ........................................................................................................ 30 Místní část Moravský Krumlov – Polánka .................................................................... 33 Místní část Moravský Krumlov – Rakšice ..................................................................... 33 Místní část Moravský Krumlov – Rokytná..................................................................... 34 Čermákovice .................................................................................................................. 35 Dobelice ........................................................................................................................ 35 Dobřínsko ...................................................................................................................... 35 Dolní Dubňany .............................................................................................................. 36 Džbánice........................................................................................................................ 37 Horní Dubňany.............................................................................................................. 37 Jamolice ........................................................................................................................ 37 Jezeřany-Maršovice ...................................................................................................... 38 Kadov ............................................................................................................................ 39 Kubšice .......................................................................................................................... 39 Petrovice ....................................................................................................................... 40 Rešice ............................................................................................................................ 40 Rybníky .......................................................................................................................... 41 Skalice ........................................................................................................................... 41 Trstěnice ........................................................................................................................ 42 Tulešice ......................................................................................................................... 42 Vedrovice ...................................................................................................................... 43 Vémyslice ...................................................................................................................... 43 Cyklostezky .................................................................................................................... 44
MARKETINGOVÝ MIX MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ........................................... 47
2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4
Produkt .......................................................................................................................... 47 Cena .............................................................................................................................. 47 Distribuce ...................................................................................................................... 48 Propagace ..................................................................................................................... 48
2.3
ROZPOČET MIKROREGIONU ..................................................................................................... 49
2.4
ANALÝZA KONKURENCE.......................................................................................................... 49
2.5
ANALÝZA NÁVŠTĚVNÍKŮ ......................................................................................................... 51
2.6
VÝZKUM .................................................................................................................................. 59 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4
SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................... 73
2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 3
Cíl výzkumu ................................................................................................................... 59 Příprava výzkumu.......................................................................................................... 59 Realizace výzkumu ........................................................................................................ 61 Analýza výsledků ........................................................................................................... 62 Silné stránky .................................................................................................................. 73 Slabé stránky ................................................................................................................. 73 Příležitosti ..................................................................................................................... 74 Hrozby ........................................................................................................................... 74
NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................................... 76 ŽÁDOST O DOTACE .................................................................................................................. 76
3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5
Dotace pro rozvoj venkova JMK ................................................................................... 76 Dotace pro podporu vinařství a vinohradnictví ............................................................ 77 Dotace pro oblast cestovního ruchu .............................................................................. 77 Dotace pro podporu udržování čistoty cyklistických komunikací ................................. 78 Dotace pro podporu rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy ....................................... 79
3.2
VYUŽITÍ GEOCACHINGU ........................................................................................................... 79
3.3
VYTVOŘENÍ TURISTICKÝCH TRAS ............................................................................................ 82
3.4
PPC REKLAMA......................................................................................................................... 86
3.5
PROPAGACE PROSTŘEDNICTVÍM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ.................................................................... 86
3.6
VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO VIZUÁLNÍHO STYLU MIKROREGIONU .............................................. 87
3.7
AKTUALIZACE WEBOVÝCH STRÁNEK....................................................................................... 88
3.8
DIRECT MAILING...................................................................................................................... 90
3.9
PROPAGACE V REGIONÁLNÍCH DENÍCÍCH ................................................................................. 90
3.10
VINAŘSKÝ WORKSHOP............................................................................................................. 90
3.11
BUXUSOVÉ BLUDIŠTĚ .............................................................................................................. 91
3.12
ROZHLEDNA ............................................................................................................................ 92
3.13
DALŠÍ NÁVRHY ........................................................................................................................ 93
ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 95 LITERATURA ......................................................................................................................................... 96 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ..................................................................................................... 99 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................................ 100
Úvod
ÚVOD Cestovní ruch je oblast s dlouholetou tradicí, která se s vývojem společnosti neustále rozvíjí. Vzhledem ke stále se zrychlujícímu životnímu tempu se stal cestovní ruch částí každého z nás. V současné době, kdy žije většina obyvatel ve městech a počet obyvatel stagnuje, potřebují malé obce a města finance pro svůj rozvoj. Jednou z variant, jak tuto situaci řešit je spolupráce mezi obcemi na společných projektech. Dobrovolné svazky obcí, označované též jako mikroregiony, hospodaří s vlastním rozpočtem a k němu často využívají dotační politiku státu nebo Evropské unie. Pro svoji diplomovou práci jsem si zvolil téma „Marketing v cestovním ruchu“. Toto téma jsem zvolil z důvodu mého zájmu jak o oblast cestovního ruchu, tak i o oblast marketingu. V rámci zpracování mé práce jsem se zaměřil na oblast mikroregionu Moravskokrumlovsko. Tuto destinaci jsem si zvolil kvůli mému bydlišti v této oblasti a nedávné mediální kauze spojené s přesunem cyklu obrazů Slovanská Epopej malíře Alfonse Muchy, který zde byl po dlouhá léta vystaven. Kvůli přesunu tohoto cyklu do Prahy ztratil mikroregion Moravskokrumlovsko svoji největší turistickou atrakci, kvůli které jej navštěvovali turisté i z dalekého zahraničí. V rámci své
práce se pokusím
analyzovat
současnou
pozici
mikroregionu
Moravskokrumlovsko na trhu cestovního ruchu a stanovit několik návrhů, díky kterým by mikroregion mohl získat zpět alespoň část svého dřívějšího cestovního ruchu.
10
Cíl práce a metodika
CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem
této
diplomové
práce
bude
zpracovat
analýzu
mikroregionu
Moravskokrumlovsko pro oblast cestovního ruchu a navrhnout možná řešení pro zvýšení turistické atraktivity mikroregionu. V rámci práci bude nejprve provedena teoretická rešerše týkající se problematiky cestovního ruchu z pohledu několika autorů. Následně budou popsány analytické metody, které budou v práci použity. Po teoretické rešerši bude následovat analytická část práce, ve které bude provedena nejdříve analýza atraktivity mikroregionu, tedy popis historických, přírodních a kulturních zajímavostí v mikroregionu. Následně bude popsán současný marketingový mix této destinace, po němž bude následovat rozbor rozpočtu, s nímž mikroregion Moravskokrumlovsko hospodaří. Poté bude provedena analýza konkurence a analýza návštěvníků mikroregionu. Ta bude provedena formou sekundárního výzkumu, pro který budou použita data získaná dotazníkovým šetřením provedeným Ivetou Kudláčkovou. Poté bude následovat primární výzkum zaměřující se na to, jak vnímají propagaci mikroregionu místní občané. Na závěr analytické části bude provedena SWOT analýza shrnující poznatky získané v provedených analýzách. V poslední části práce budou vytvořeny návrhy pro zvýšení turistické atraktivity mikroregionu Moravskokrumlovsko. Tyto návrhy budou rozděleny na krátkodobé a dlouhodobé, a to z pohledu toho, zda budou moci být hrazeny ze současného rozpočtu mikroregionu, nebo budou použity jako návrhy do budoucích let.
11
Teoretická východiska práce
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE V této části práce je z pohledu několika autorů popsána problematika marketingu cestovního ruchu, marketingového výzkumu, SWOT analýzy a dalších příbuzných pojmů.
1.1
Cestovní ruch
1.1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch byl dříve považovaný za jiný výraz pro cestování. Jak uvádí Ryglová, současné vymezení cestovního ruchu umožňuje blíže charakterizovat jednotlivé části jeho věcného projevu, formy a druhy účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Cestovní ruch je nutno chápat ve dvou rovinách, kdy tou první je oblast spotřeby jakožto způsobu uspokojování potřeb a tou druhou rovinou je oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky společnosti (RYGLOVÁ, 2009). Dle agentury CzechTourism je pojem cestovní ruch používán v různých souvislostech, jako je označení pro pohyb osob, označení odvětví národního hospodářství, označení služby poskytované účastníkům cestovního ruchu a v dalších spojeních. Jinak na toto odvětví pohlížejí cestovní kanceláře, hotely, jinak obce a města a jinak ti, kteří poptávají služby cestovního ruchu (CZECHTOURISM, 2003). Jakubíková popisuje cestovní ruch jako pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce (JAKUBÍKOVÁ, 2012). Cestovní ruch podle Swarbrooka je krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností (HORNER, SWARBROOKE, 2003). Jakubíková uvádí, že základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatečné množství volných finančních prostředků (JAKUBÍKOVÁ, 2012).
12
Teoretická východiska práce Foret a Foretová uvádějí, že za zásadní zlom v definici cestovního ruchu je možno považovat definici Světové organizace pro cestovní ruch, definované v Ottawě v roce 1991, která uvádí, že cestovní ruch je činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu kratší než 1 rok, u domácího cestovního ruchu kratší než 6 měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž účel této cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti (FORET, FORETOVÁ, 2001).
1.1.2 Destinace cestovního ruchu Kiráľová uvádí, že destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska rozvoje cestovního ruchu unikátní vlastnosti, které jsou od jiných destinací odlišné. Dle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník nebo skupina účastníků cestovního ruchu vybírá jako cíl své cesty, a které poskytovatelé přinášejí na trh (KIRÁĽOVÁ, 2003). Dle Palatkové je destinace cestovního ruchu představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu, tedy atraktivity, místa nebo oblasti (PALATKOVÁ, 2006). Jakubíková uvádí, že destinace cestovního ruchu je geografický prostor, který si návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Za nejmenší destinační jednotku považuje tzv. resort, přičemž jej definuje, jako místo, či menší oblast, která je navštěvovaná s cílem trávení volného času, zábavy, odpočinku, sportovních a dalších aktivit (JAKUBÍKOVÁ, 2012). Příklady mohou být např. lyžařské resorty, resorty vodních sportů, zábavní resorty aj.
1.2
Marketing cestovního ruchu
1.2.1 Definice marketingu Solomon uvádí, že marketing je jednou z činností vykonávaných organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se
13
Teoretická východiska práce zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené (SOLOMON, MARSHALL, STUART, 2006). Kotler
popisuje
marketing
jako
společenský
a
manažerský
proces,
jehož
prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny výrobků a produktů či jiných hodnot (KOTLER, 2004).
14
Teoretická východiska práce 1.2.2 Marketingová koncepce destinace cestovního ruchu Obrázek 1: Marketingová koncepce destinace cestovního ruchu Marketingová koncepce destinace cestovního ruchu Definování mise
Stanovení marketingového cíle
Marketingová analýza
Analýza silných a slabých stránek
Analýza vnějšího prostředí
Analýza návštěvníků
Určení specifických předností Určení příležitostí a ohrožení na trhu
Segmentace trhu
Výběr marketingové strategie
Aktivizace marketingového mixu
Produkt
Distribuční cesty
Cena
Realizační plán
Kontrola
Zdroj: (KIRÁĽOVÁ, 2003).
15
Komunikace
Lidé
Teoretická východiska práce 1.2.3 Analýza marketingového prostředí Palatková popisuje analýzu marketingového prostředí jako kontinuální proces specifikace, sběru, analýzy a interpretace dat v prostředí, ve kterém se subjekt nachází, a to s cílem lepšího porozumění prostředí a svého dalšího rozvoje. K nalezení, rozvoji a využití marketingových příležitostí tak musí organizace destinačního marketingu provádět neustálou analýzu trhu. Za nejvýznamnější součást marketingového průzkumu je pak považován průzkum trhu zaměřený na chování spotřebitelů. Podobně jako Kotler pro firemní subjekty, také Palatková pro turistickou organizaci popisuje 3 oblasti analýzy marketingového prostředí:
Makroprostředí,
úkolové prostředí,
prostředí společnosti destinačního managementu (PALATKOVÁ, 2006).
Makroprostředí Analýza makroprostředí se dle Palatkové zabývá následujícími oblastmi: Demografická – zjišťuje údaje jako počet obyvatel, věkové a geografické rozložení obyvatelstva, rozložení městského a venkovského obyvatelstva, vzdělání, rasové a etnické charakteristiky apod. Ekonomická – vychází ze současného stavu a prognóz budoucího vývoje kupní síly obyvatelstva, úrokové míry, devizového kurzu, míry zaměstnanosti, cen substitučních produktů apod. Technologická – zkoumá technickou vybavenost cílového trhu. Politicko-právní – zahrnuje zjišťování pravidel cestování. Sociálně-kulturní – sleduje věkovou strukturu obyvatelstva, rozdělení příjmů a bohatství, zaměstnanost žen a mužů, míru vzdělanosti, geografické rozložení poptávky apod.
16
Teoretická východiska práce Trendy životního stylu – tyto se projevují v lidských názorech, činnostech a zájmech. Makroekonomická analýza znamená prakticky zmapování agregátní poptávky v rámci trhu turismu a zmapování určitého sektoru pro určitý produkt. Výsledná agregátní poptávka se poté vyznačuje vysokým stupněm cenové elasticity vzhledem k příjmu, působením nepredikovatelných jevů, sezónností, nízkým stupněm loajality spotřebitelů a značném množství vzájemně kompatibilních motivací a očekávání spotřebitelů. Úkolové prostředí Analýza úkolového prostředí zahrnuje následující oblasti: Analýza konkurence – zkoumání tržních podílů a cílů konkurenčních destinací, rozbor konkurenčního marketingového mixu, silných a slabých stránek konkurence. Analýza produktu a analýza ceny – zkoumá hlavní produkty destinace na jednotlivých trzích, poměr cena/kvalita produktů dané destinace a hledá případné inovační možnosti pro přizpůsobení produktu cílovému trhu. Analýza cílové skupiny – zkoumá psychologické a sociální faktory koncových zákazníků, spotřební chování, zvyklosti a očekávání klientů, měření jejich spokojenosti a hodnocení zážitků. Analýza tržního portfolia – zkoumá velikost a dynamiku trhu v rámci portfolia. Tato analýza by měla být podkladem pro stanovení strategie destinace, jejíž filosofie by měla znít: "Ne všem málo, ale málu všechno". Analýza spolupracovníků – zkoumá všechny ostatní subjekty v rámci destinace, např. poskytovatele služeb uvnitř destinace. Prostředí organizace destinačního marketingu Tato analýza obsahuje rozbor rozsáhlých informací o počtech turistů, údaje o počtu přenocování, teritoriálním a sezónním rozložení návštěvnosti a výdajích turistů (PALATKOVÁ, 2006).
17
Teoretická východiska práce Ryglová rozděluje cestovní ruch, podle činitelů, jež ovlivňují jeho rozvoj z ekonomického a geografického hlediska. Tyto činitele rozděluje na:
Selektivní faktory,
lokalizační podmínky,
realizační podmínky (RYGLOVÁ, 2009).
Selektivní faktory Tyto faktory můžeme nazývat i stimulačními faktory, neboť stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky. Rozlišujeme je na objektivní a subjektivní. Mezi základní objektivní faktory, které stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu patří faktory:
demografické,
ekonomické,
politické,
sociální,
ekologické,
administrativní,
materiálně-technické.
Do subjektivních faktorů patří potom celá řada psychologických faktorů souvisejících se spotřebitelským chováním, mezi něž můžeme zařadit:
motivaci,
vnímání,
postoje,
učení.
18
Teoretická východiska práce Lokalizační podmínky Tyto podmínky rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska přírodních a společenských podmínek. Do přírodních podmínek zařazujeme především klima, charakter a modelace terénu, vodní a přírodní atraktivity, faunu a flóru. Do společenských zařazujeme činností lidí, jako jsou sportovní aktivity a akce, sportovní utkání, mistrovství, býčí zápasy, karnevaly, kulturně historické památky apod. Realizační podmínky Realizační podmínky dominují konečné fázi různých forem cestovního ruchu. Umožňují využívání materiálně-technické základny, která je charakterizována jako:
ubytovací zařízení,
společné či veřejné stravování,
sportovně rekreační zařízení,
účelová zařízení,
cestovní kanceláře (RYGLOVÁ, 2009).
1.2.4 Marketingový mix Základní prvky marketingového mixu, tzv. „4P“ tvoří dle následující: Product – produkt, Price – cena, Place – distribuce, Promotion – propagace (KOTLER, 2000). Ryglová a Jakubíková tento základní marketingový mix v rámci zaměření na cestovní ruch rozšiřují o následující 4P: Packaging – tvorba a nabídka komplexního balíku služeb,
19
Teoretická východiska práce People – lidé, Partnership – spolupráce, Programming – tvorba programů, programová specifikace (RYGLOVÁ, 2009). Jakubíková navíc doplňuje ještě další 2P, a to: Process – procesy, Political power – politická moc (JAKUBÍKOVÁ, 2009). 1.2.5 Marketing destinace Marketing destinace stojí na pěti základních prvcích. Jsou to: 1. Filozofie orientace na zákazníka. 2. Analytické postupy a koncepty nutné k rozvíjení filozofie. 3. Techniky sběru dat. 4. Plánovací funkce a okruh strategických rozhodnutí. 5. Organizační struktura nutná pro uskutečnění plánu (PALATKOVÁ, 2006). Dle Kiráľové tkví podstata marketingu destinace v orientaci všech zainteresovaných subjektů na uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace za účelem dosažení zisku (KIRÁĽOVÁ, 2003). Jakubíková charakterizuje destinační marketing jako proces slaďování zdrojů destinace s potřebami trhu. Marketing destinace podle ní obsahuje analýzu místa, plánování, organizování, řízení a kontrolu strategií na vymezení lokalit a směřuje především k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny (JAKUBÍKOVÁ, 2009). U marketingu destinace jde v podstatě o nalezení odpovědí na 5 základních otázek, jimiž jsou: Kde jsme nyní? Kde bychom chtěli být?
20
Teoretická východiska práce Jak se tam dostaneme? Jak zjistíme, že se tam dostaneme? Jak zjistíme, že jsme se tam dostali? (MORISSON, 1995) Mezi marketingem a managementem destinace existuje úzký vztah. Vazby mezi nimi jsou uvedeny v tabulce č.1 Tabulka 1: Vztah mezi managementem a marketingem destinace
Management destinace
Marketing destinace
Klíčové produkty
Produkt jako první „P“ marketingového mixu
Distribuční cesty
Distribuční cesty jako součást marketingového mixu
Politika značky
Strategie značky (strategický marketing)
Management kvality
Soulad mezi produktem a cenou
Systém řízení znalostí
Marketingový výzkum a transformační marketing
Společnost destinačního
Institucionální prvek marketingového
managementu (DMC)
řízení destinace
Zdroj: (PALATKOVÁ, 2006) Marketing destinace bývá označován za duši marketingu v turismu. Destinace je katalyzátorem, který stimuluje všechny ostatní obory, jako například ubytování, dopravu, atraktivity cestovního ruchu, stravování, zábavu, sportovní vyžití aj. (PALATKOVÁ, 2006)
21
Teoretická východiska práce
a další
Ekologie
Makroekonomie
Demografie
Marketingový výzkum
Geografie
Sociologie
Psychologie
Obrázek 2: Členění destinačního managementu
Strategický marketing
Taktický marketing Administrativa > Organizační struktura > Kompetence > Zodpovědnosti > Finance
> Produkt > Cena > Propagace > Distribuce
Externí vlivy > Globalizace > Technologie > Zákony a regulace > Historické události > Události
Destinační marketing
Zdroj: (PALATKOVÁ, 2006)
1.3
Komunikační strategie města
Základním východiskem pro komunikaci města s občany a návštěvníky je vypracování jednotného vizuálního stylu. Ve srovnání s vyspělejšími zeměmi Evropské unie je v ČR komunikace měst s občany na slabší úrovni. Představitelé měst a obcí často otázku jednotného vizuálního stylu podceňují. Pro navrhovanou komunikační strategii je základním materiálem koncepčního významu Strategický plán rozvoje města, a především v něm uvedené cíle. Komunikační strategie města má 3 hlavní úkoly:
22
Teoretická východiska práce 1. Poskytovat informace odpovídající potřebám klíčových skupin veřejnosti (stakeholders). 2. Přispívat ke spolupráci klíčových skupin veřejnosti, k rozvoji a propagaci města. 3. Dbát v komunikaci na maximální efektivitu celého procesu, především v oblastech prezentace práce úřadu, smyslu jeho existence a přiblížení problematiky klíčovým skupinám veřejnosti. Hlavní kroky komunikace města by měly být následující:
Určení hlavních cílových skupin komunikace.
Definování cíle a předmětu komunikace.
Volba komunikačních kanálů.
Zpětná vazba efektivity komunikace.
Jako základní možnosti oslovení cílových skupin veřejnosti slouží tyto zdroje:
Recepční prostory při vstupu do radnice, podatelny,
internetové stránky,
zvláštní, především bezplatné telefonní linky,
kontaktní adresy (zejména e-mailové),
poradny pro veřejnost,
spolupráce s regionálním tiskem,
radniční zpravodaje,
tiskové konference,
místní rozhlas, kabelová TV a další sdělovací prostředky,
23
Teoretická východiska práce
informační letáky a publikace
vývěsky, úřední a obecní desky (FORET, 2011).
1.4
Analýza konkurence
Analýza konkurenčních destinací na trhu umožňuje využít vlastních silných stránek a předností destinace k odvrácení ohrožení ze strany destinace konkurenční. Prostřednictvím analýzy konkurence může organizace lépe odhadnout vlastní silné a slabé stránky a určit příležitosti a hrozby na trhu. Pro potřeby analýzy konkurence je vhodné uskutečnit komparativní analýzu přírodních, kulturních
a
společenských
předpokladů,
všeobecné
infrastruktury,
dopravní
dostupnosti, turistické infrastruktury, kulturních a společenských akcí (MORRISON, 1995). Kiráľová uvádí, že existuje 5 faktorů, na kterých závisí konkurenční schopnost destinace, a to:
možnosti vstupu na trh,
poskytovatelé služeb v destinaci,
vliv destinace na návštěvníky konkurenční destinace se substituční nabídkou,
stupeň rozvoje cestovního ruchu,
kupní síla návštěvníků.
Součástí analýzy konkurence je i porovnání s přímými konkurenty, přičemž smyslem této komparace je vyhledání nejlepších strategií u elitních konkurentů. Na základě analýzy konkurenčních strategií se pak organizace může poučit tak, aby pro ni bylo snáze dostupnější dosáhnout požadovaných výsledků (KIRÁĽOVÁ, 2003).
24
Teoretická východiska práce
1.5
Marketingový výzkum
Poznávání zákazníků by se vždy mělo opírat o objektivní a systematické postupy, které přináší právě marketingový výzkum. Ten poskytuje empirické informace o trhu, a to především o jeho zákaznících (FORET, 2011). Definice marketingového výzkumu: „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům“ (MCDANIEL, GATES, 2002) Existují dva základní druhy marketingového výzkumu, a to výzkum primární a sekundární. Primární výzkum znamená vlastní zjišťování hodnot vlastností u samotných jednotek, tedy sběr informací v terénu. Tento sběr mohou provádět realizátoři výzkumu buď vlastními silami nebo prostřednictvím nějaké instituce (tazatele). Sekundární výzkum pak znamená dodatečné využití dat získaných primárním výzkumem, které bývá často v podobě nového statistického zpracování a interpretace. U sekundárního výzkumu lze rozlišovat data agregovaná a neagregovaná. Agregovaná data jsou již data zpracovaná a sumarizovaná za celý výzkumný soubor, která už lze pouze srovnávat, např. z časového hlediska. Neagregovaná data jsou data v původní podobě, tedy data zjištěná za každou jednotku výzkumu. Jejich hlavní výhodou je možnost jejich opětovného statistického zpracování podle vlastních potřeb. V průběhu marketingového výzkumu lze získat řadu informací, z nichž je nejobvyklejší členění na:
Primární a sekundární informace o Toto členění odpovídá původu informací, tedy zda pocházejí z primárního či sekundárního výzkumu.
25
Teoretická východiska práce
Kvantitativní a kvalitativní o Kvantitativní
informace
jsou
vyjádřené
v číselné
podobě,
tedy
kvantifikovatelné, měřitelné. Tyto informace lze zapsat pomocí kardinálních a ordinálních znaků. o Kvalitativní informace jsou informace popisné, zapisované pomocí nominálních znaků.
Harddata a softdata o Harddata zachycují výskyt objektivních jevů, např. věk, počty zaměstnanců. o Softdata zachycují subjektivní výpovědi respondentů, jako např. spokojenost.
Efektivní marketingový výzkum se skládá z pěti kroků: 1. Definování problému a cílů. 2. Sestavení plánu výzkumu. 3. Shromáždění informací. 4. Analýza informací. 5. Prezentace výsledků (FORET, 2011).
1.6
SWOT analýza
Jednou z nejčastěji využívaných analytických metod je tzv. SWOT analýza. Jedná se o metodu vytvořenou Albertem Humpreyem, který působil v 60. a 70. letech na Stanfordské univerzitě v rámci projektu, který financovalo 500 největších společností v USA a jehož cílem bylo analyzovat nedostatky v plánování těchto firem. V rámci své práce navrhl Humprey metodu, kterou nazval SOFT analýza a později ji připracoval jako SWOT analýzu.
26
Teoretická východiska práce Název analýzy SWOT je odvozen od oblasti jejího zkoumání: Strengths – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – příležitosti, Threats – hrozby. Jedná se tedy o akronym silných a slabých stránek uvnitř podniku, příležitostí a hrozeb, které přicházejí z vnějšího prostředí podniku. Rozdělení vnitřního a vnějšího prostředí podniku závisí na ovlivnitelnosti jednotlivých faktorů. Do vnějšího prostředí řadíme oblasti, které nemůže organizace sama ovlivnit. Tyto oblasti existují tedy nezávisle na dané organizaci. U faktorů vnitřního prostředí je tomu naopak (GRASSEOVÁ, DUBEC, ŘEHÁK, 2012). Kiráľová popisuje silné stránky destinace jako její výhody oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu. Slabé stánky chápe naopak jako nevýhody oproti konkurenci. Tyto nevýhody je nutné co nejdříve odhalit a snížit jejich vliv na minimum, případně je zcela odstranit. Je ovšem nežádoucí koncentrovat se na snižování slabých stránek za každou cenu, neboť tato snaha může zbytečně oslabit silné stránky destinace (KIRÁĽOVÁ, 2003). SWOT analýza tedy pracuje s informacemi získanými v průběhu hodnocení organizace nebo její části pomocí dílčích analýz jednotlivých oblastí. SWOT analýza tyto informace přehledně rekapituluje a shrnuje předcházející závěry. Při její realizaci je nezbytné stanovení účelu využití. SWOT analýza může být použita k jednomu nebo více účelům, přičemž nejčastěji se využívá pro generování možných alternativ budoucích strategií. Dalšími možnostmi využití SWOT analýzy může být její využití jako podkladu pro definování vize, formulování strategických cílů nebo identifikaci kritických oblastí. Základní rámec SWOT analýzy je uveden na obrázku 3.
27
Teoretická východiska práce Obrázek 3: Základní rámec SWOT analýzy
Zdroj: (GRASSEOVÁ, DUBEC, ŘEHÁK, 2012) Na základě analýzy vnitřního a vnějšího prostředí jsou tedy identifikovány jednotlivé silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby, které slouží jako podklad pro SWOT analýzu. Často se v průběhu sestavování SWOT analýzy stává, že je faktor posuzován z různých úhlů, a tak může být část tohoto faktoru zařazena do analýzy jako příležitost a část jako hrozba, resp. část jako silná a část jako slabá stránka. Jednou ze zásad SWOT analýzy je ale fakt, že faktor jako celek nemůže být zároveň příležitostí i hrozbou, popřípadě zároveň silnou a slabou stránkou.
28
Teoretická východiska práce Obrázek 4: Matice SWOT
Zdroj: (GRASSEOVÁ, DUBEC, ŘEHÁK, 2012) SWOT analýza ovšem ztrácí svůj smysl, pokud se v rámci jejího zpracování jedná pouze o sestavení seznamů silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, a to bez jakýchkoliv navazujících opatření. Na základě vazeb mezi jednotlivými prvky lze totiž vytvářet potenciální strategie (viz. obrázek 4) pro další rozvoj organizace, na jejichž základě lze dále konkretizovat její rozhodnutí, záměry, cíle a opatření pro jejich naplnění. Pro určení těchto závěrů by měla SWOT analýza sloužit (GRASSEOVÁ, DUBEC, ŘEHÁK, 2012).
29
Analytická část
2 ANALYTICKÁ ČÁST Při zpracování analytické budu postupovat především dle metodiky Kiráľové. V rámci analytické
části
bude
zpracována
analýza
atraktivity
mikroregionu
Moravskokrumlovsko, popis jeho marketingového mixu, rozbor jeho rozpočtu a analýza konkurenčního mikroregionu Ivančicko. Následně budou provedeny dva výzkumy. První výzkum, sekundární, se bude zabývat dotazníkovým šetřením provedeným Ivetou Kudláčkovou, které se týká návštěvnosti mikroregionu Moravskokrumlovsko. Druhý výzkum, primární, se bude zabývat dotazníkovým šetřením týkajícím se vnímání propagace mikroregionu Moravskokrumlovsko.
2.1
Analýza atraktivity
V rámci analýzy atraktivity mikroregionu Moravskokrumlovsko jsem provedl souhrn nejvýznamnějších historických, přírodních a kulturních památek a zajímavostí v katastru každé z obcí mikroregionu i v rámci mikroregionu jako celku. 2.1.1 Mikroregion Moravskokrumlovsko Mikroregion Moravskokrumlovsko byl založen jako dobrovolný svazek obcí na setkání starostů dne 6. 4. 2004. V současné je ve svazku celkem 19 obcí. Od samotného počátku existence Moravskokrumlovska je předmětem všech debat jeho činnost, která musí vycházet ze společného zájmu mikroregionu jako nově vytvořeného území většího než jednotlivé obce, přičemž samozřejmě musí být v nezanedbatelné míře respektovány představy jednotlivých sdružených obcí. To vše je podmíněno omezenými prostředky, které jsou tvořeny členskými příspěvky obcí, krajskými dotacemi, vlastní činností a grantovými příspěvky (DSO MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2009). 2.1.2 Moravský Krumlov Zámek Moravskokrumlovský zámek leží na nejužším místě meandru řeky Rokytné. Původně na tomto místě stával od roku 1289 hrad, který patřil pánům z Obřan. Po vymření rodu z Obřan v roce 1312 zdědil panství rod pánů z Lipé, od kterých jej poté koupili páni
30
Analytická část z Kravař. Kravařové poté přestavěli hrad v honosné středověké sídlo. V této době byla přistavěna hranolová věž a rozšířen hradní palác. Hrad byl zpevněn podhradím a vodními příkopy. Po vymření rodu z Kravař zdědil panství Jan z Cimburka, který jej prodal zpět pánům z Lipé. Zámek byl velmi poškozen po vpádu Švédů v roce 1645, takže byl několikrát opravován. Ve druhé polovině 18. století pak byly z podnětu kněžny Eleonory z Lichtensteinu provedeny poslední větší úpravy, a to zámeckého areálu i jeho okolí. Zámek v době jeho slávy navštívila řada historických osobností. V roce 1458 zde pobýval Jiří z Poděbrad, v roce 1537 zde léčil středověký lékař Paracelsus Jana z Lipé, v roce 1620 zámek navštívil Bedřich Falcký – Zimní král a v roce 1805 zde obědval Napoleon Bonaparte. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a vystřídalo se zde mnoho institucí. (KAMLER, 2012) Od roku 1963 do roku 2011 zde byla vystavována Slovanská epopej od malíře Alfonse Muchy. (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2013) V současnosti je zde věnována menší expozice pobytu středověkého lékaře Paracelsa a nábytku místního lékaře a zakladatele české školy, doktora Mořice Odstrčila. Lichtensteinská hrobka Lichtensteinská hrobka je barokní stavba opatřená erby a stromem života. Nachází se na hřbitově v Moravském Krumlově, přičemž od okolí je oddělena oplocením a kovanou bránou. Byla vystavěna Eleonorou z Lichtensteinu pro ostatky jejího manžela a ostatních členů rodiny. Klášter a klášterní kostel svatého Bartoloměje Klášter v Moravském Krumlově byl založen v polovině 14. století. V roce 1354 bylo v Avignonu vydáno povolení ke stavbě kláštera Augustiánů – poustevníků v Moravském Krumlově. V roce 1423 bylo město obsazeno husity a klášter i kostel byly pobořeny. Gundakar z Lichtensteina následně v roce 1634 koupil zbořeninu kláštera a začal s jeho rekonstrukcí. Gotický chrám byl poté přestavěn v barokním slohu Maxmiliánem z Lichtensteina, jehož ostatky jsou uloženy v hrobce pod kaplí Panny Marie Loretánské, která byla k chrámové lodi v roce 1693 přistavěna a má neobvyklý půdorys ve tvaru hvězdy.
31
Analytická část Farní kostel Nejstarší zmínka o farním kostele v Moravském Krumlově pochází z roku 1248. Tuto původně gotickou stavbu poničili husité a byla následně obnovena v roce 1446. V roce 1630 jej poničil požár a po rekonstrukci v roce 1660 byl zasvěcen Všem svatým. Knížecí dům a náměstí Nejstarší budovou na náměstí v Moravském Krumlově je tzv. Knížecí dům, který byl nejspíše založen řádem německých rytířů. Příslušníci tohoto řádu zde pravděpodobně bydleli a dům byl spojen zahradou s už neexistujícím špitálem a špitálním kostelem. Většina ostatních budov na náměstí byla zničena při bombardování města Rudou armádou 7. a 8. května 1945. Dnešní podoba náměstí pochází proto z poválečného období. Kaple svatého Floriána Kaple svatého Floriána byla postavena na kopci Spielberg v roce 1697. Pro kopec se poté postupně vžilo jméno Floriánek. Podle historických dokumentů bylo v roce 1690 téměř celé město zničeno požárem, který vznikl v židovské čtvrti. Obec si poté zvolila za svého patrona svatého Floriána, ochránce před ohněm. Po dohodě s knížetem Maxmiliánem z Lichtensteina poté byla v roce 1695 zahájena stavba kaple. Ta měla původně vysokou věž uprostřed, ale vlivem času na kapli zůstaly pouze 4 menší věže. Na počátku května, v neděli po svátku svatého Floriána, se zde každoročně koná pouť. Existuje i pověst o založení kaple. Podle té se údajně Antonínu Floriánovi z Lichtensteina splašili na cestu z honu koně a zastavili se až těsně před srázem. Ten pak jako poděkování za záchranu života nechal na tomto místě vystavět kapli. Židovský hřbitov Židovský hřbitov je jedinou dochovanou památkou na židovskou obec v Moravském Krumlově. Rozprostírá se na okraji horního zámeckého parku na rozloze přibližně 80 arů a nachází se zde 407 náhrobků, z nichž nejstarší pocházejí ze 17. století.
32
Analytická část Zámecký park Zámecký park se nachází v blízkosti moravskokrumlovského zámku. Založila jej Eleonora Marie z Oettingenu v anglickém stylu. Park se rozkládá na ploše 12 ha a obsahuje mnoho vzácných druhů rostlin, mezi kterými je např. meruzalka alpinská, platan javorolistý nebo borovice černá (DSO MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2009). Kultura Mezi nejznámější kulturní akce v Moravském Krumlově patří Vrabčák fest, což se festival, který se od roku 2010 koná ve zdejším Vrabčím hájku. Tento festival má obvykle několik tisíc návštěvníků (SMOLA, 2012). Dalšími známými akcemi v Moravském Krumlově jsou například Pohádkové Vánoce, které se konají na zdejším náměstí, Floriánská pouť ke zdejší kapli, která se koná první májovou neděli, nebo Bezgestfest, což je festival ochotnických divadel, který se v Moravském Krumlově koná od roku 2012 (MORAVSKÝ KRUMLOV, 2013). Další kulturní akce pořádané v Moravském Krumlově jsou uvedeny v příloze č. 1. 2.1.3 Místní část Moravský Krumlov – Polánka Místní část Polánka byla již ve 14. století majetkem pánů z Lipé a náležela k jejich lenním statkům. Kaple narození Panny Marie Tato kaple byla původně postavena s přispěním krumlovské vrchnosti v roce 1842, avšak svojí velikosti nestačila potřebám zdejších obyvatel. V roce 1899 tak bylo rozhodnuto o stavbě kaple nové. 2.1.4 Místní část Moravský Krumlov – Rakšice Kostel svatého Vavřince Kostel svatého Vavřince v Rakšicích byl pravděpodobně založen křižovníky s červenou hvězdou ve 13. století. Odborná literatura však uvádí původ kostela až kolem přelomu
33
Analytická část 15. a 16. století. Mezi zvláštnosti kostela patří tzv. pastoforium, což je asi 3 metry vysoká schránka na hostie, se znakem křižovníků s červenou hvězdou. 2.1.5 Místní část Moravský Krumlov – Rokytná Kostel svatého Leopolda První zmínka o kostelu sv. Leopolda v Polánce pochází již z roku 1247. Původně byl zasvěcen svatému Hypolitu a patřil řádu křižovníků s červenou hvězdou. Roku 1535 jej získala pod patronát krumlovská vrchnost. Následně v roce 1734 kostel vyhořel a byl opraven až po 21 letech za přispění krumlovského knížete. Po opravě byl kostel zasvěcen svatému Leopoldovi. Mariánská studánka Mariánská studánka je novogotická kaple z poloviny 19. století a navazuje na starší tradice poutního a posvátného místa, které je zmiňováno již od roku 1751. Dodnes kaple slouží pro náboženské účely. Nachází se jihovýchodně od obce Rokytná na místě zdejšího pramene kvalitní pitné vody. Nedaleko této studánky je patnáctimetrový vodopád. „Francouzská“ kaplička Tato kaplička je drobná historická památka, která stojí u polní cesty, která kdysi spojovala obce Rokytná a Moravský Krumlov a vede souběžně se současnou silnicí. Údajně je postavena z cihel zanechaných vojskem Napoleona Bonaparte, které zde tábořilo v roce 1809 a čítalo přes 10 000 vojáků. Krumlovsko-rokytenské slepence Jsou to slepencové skály nacházející se v údolí řeky Rokytná mezi obcemi Rokytná a Moravský Krumlov. Zdejší fauna a flóra patří k nejcennějším zbytkům zdejší divoké přírody. Na zdejších skalních stepích se nachází množství chráněných rostlin a živočichů. V roce 2005 bylo území vyhlášeno jako národní přírodní rezervace.
34
Analytická část 2.1.6 Čermákovice Alinkov Alinkov je samota, která se nachází přibližně půl kilometru severozápadně od Čermákovic. Na tomto území býval v historii mlýn, který je podle některých pramenů zaznamenán již v roce 1270 v souvislosti s první zmínkou o Čermákovicích. Phillip Paulitschke von Brügge Phillip Paulitschke von Brügge byl význámný etnograf, geograf a cestovatel, který se narodil ve zdejší myslivně dne 25. září 1854. Tento významný afrikanista získal za své zásluhy šlechtický titul. 2.1.7 Dobelice Na Kocourkách. Přírodní rezervace Na Kocourkách se nachází přibližně 3 km jihozápadně od Dobelic. Tato rezervace je tvořena dvěma pahorky, které jsou tvořeny usazeninami třetihorního moře. Na Kocourkách se nacházejí stepní společenstva, která zahrnují vzácné rostliny, jako např. kosatec písečný, koniklec obecný, smil písečný či višeň křovitá. 2.1.8 Dobřínsko Farní kostel svatého Prokopa Kostel sv. Prokopa v Dobřínsku má jádro tvořené pozdně románskou stavbou. První historická zmínka o zdejším kostelu pochází z roku 1298. K původnímu jádru kostela byl v 15. století přistaven presbytář a v roce 1826 byla rozšířena loď. V kostele se nachází křtitelnice z roku 1621, na které jsou zřejmé znaky Moravského Krumlova a Pertolda Bohobuda z Lipé a jeho manželky.
35
Analytická část Mlýn Na okraji Dobřínska byl v historii mlýn, který je v historických pramenech zmiňován již v roce 1535. Celá stavba se nedochovala, nicméně v současnosti lze nalézt torzo stavby, vodní náhony a jez. Popice Popice je název vsi, která v minulosti stávala přibližně 700 m na jihovýchod od Dobřínska. Poslední zmínka o vsi se datuje do roku 1298. V současnosti lze na místě bývalých
Popic
stále
nalézt
zbytky
středověké
keramiky
(DSO
MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2009). Kultura V obci se každoročně od roku 2008 koná festival Bílá letní noc, který je hojně navštěvovaný. Na festivalu se střídá množství známých kapel a výtěžek je věnován pro dobročinné účely (PEČER, 2012). 2.1.9 Dolní Dubňany Kostel svatého Václava Kostel sv. Václava je dominanta Dolních Dubňan, která se nachází na kopci na severní části obce. Kostel byl pravděpodobně postaven řádem templářů ve druhé polovině 13. století. Koniklecové stráně Tyto zbytky kdysi rozsáhlých pastvin se nacházejí v údolí Dobřínského potoka u dolnodubňanského rybníka „Balaton“. Roste zde velké množství koniklece obecného. Kultura V obci se od roku 2010 koná hojně navštěvovaná soutěž Dubňanské chlapák, které se mohou zúčastnit pouze muži. Soutěž pořádá místní Sbor dobrovolných hasičů.
36
Analytická část 2.1.10 Džbánice Úkryt rodiny generála Svobody V době Protektorátu Čechy a Morava se ve zdejším domě č. 60 ukrývaly manželka a dcera generála Ludvíka Svobody. Hromadný hrob z doby kamenné V roce 1937 byl nedaleko Džbánic objeven hromadný hrob o průměru asi 1,5 m s moravskou malovanou keramikou. Bylo zde nalezeno 12 lidských koster ve skrčené poloze, několik hliněných nádob a psí ostatky. 2.1.11 Horní Dubňany Farní kostel svatého Petra a Pavla Tento kostel s románským jádrem patří k nejstarším na Moravskokrumlovsku. Kostel je datován do 12. století, přičemž z románských prvků se dochoval vstupní kamenný portál, zdobený reliéfy šelem, z druhé poloviny 12. století. Při vykopávkách u kostela bylo nalezeno pohřebiště z 11. až 12. století. Rabštejn Rabštejn je název hradu, který dal ve 14. století postavit Pešek z Janovic a k němuž Horní Dubňany ve 14. a 15. století náležely. Tato stavba vznikla přibližně 5 km severozápadně od Horních Dubňan na nepřístupném místě nad řekou Jihlavou. Tento hrad sloužil jako základna loupeživých rytířů. Z toho důvodu byl po roce 1440 odkoupen a zbořen. Zdi Rabštejna jsou na tomto místě dochovány dodnes. 2.1.12 Jamolice Kostel Nanebevzetí Panny Marie Tento kostel s pozdně románským jádrem pochází zřejmě z druhé poloviny 13. století. K původní jednolodní stavbě byla koncem 15. století přistavěna hranolovitá věž. V kostele se nachází dva zvony. První pochází z roku 1615. Zvon druhý, Josef, který je
37
Analytická část datován do roku 1696, byl za obou světových válek odejmut pro válečné účely a vždy navrácen zpět. Kostel byl v roce 1950 znovu vysvěcen. Hrad Templštejn Jedná se o zříceninu jednoho z největších hradů na Moravě. Jádro hradu pochází z konce 13. století. Poslední stavební úpravy hradu proběhly v 15. století. Černice Černice jsou rozsáhlé pastviny, které se nacházejí severně od Jamolic. Vyskytují se na hadcovém podkladě a zahrnují mnoho druhů fauny i flóry. Bílá skála Bílá skála je skalní útvar v údolí řeky Jihlavy, který chrání přirozená společenstva skal a suťového lesa. Nachází se přibližně 1,5 km západně od Templštejna. Čertova hráz Toto pravěké hradiště se nachází na skále přibližně půl kilometru severozápadně od Templštejna v údolí řeky Jihlavy. Bylo zde zjištěno pravěké osídlení jevišovickou, mohylovou a horákovskou kulturou. Hradiště má rozlohu přibližně 2 hektary a je ohraničeno 2 až 3 metry vysokým, 200 metrů dlouhým valem. 2.1.13 Jezeřany-Maršovice Vinařství Vinařství má v Jezeřanech-Maršovicích bohatou tradici. Tuto tradici připomínají i historické obecní pečetě s vinařskými atributy. Maršovice měly vlastní horenské právo a na počátku 17. století zde bylo osázeno vinnou révou 45 hektarů. V současnosti je výměra zdejších vinic téměř 100 hektarů.
38
Analytická část 2.1.14 Kadov Kostel sv. Filipa a Jakuba Tento kostel stojí v blízkosti zdejší návsi. Písemné zmínky o zdejším kostelu sahají až do roku 1235, přičemž současná stavba je v jádru pozdně gotická. V kostele se nachází zajímavé jehlancové konzoly klenby v kněžišti, které pocházejí z konce 15. století. Podle místních byl kostel údajně roku 1647 vyloupen švédskými vojsky. Vápenka Mezi obcemi Kadov a Hostěradice se nachází vápencová skála, která dříve sloužila jako lom s vápenkou. V současnosti zde roste řada vzácných rostlin a místo je navrženo k ochraně jakožto přírodní památka. 2.1.15 Kubšice Vinařství Kubšice byly v minulosti prosperující vinařská vesnice. Ještě v době před třicetiletou válkou ke Kubšicím náleželo 33 hektarů vinic. Vinnou révou bylo osázeno celé návrší směrem k obci Olbramovice. V 19. století nicméně napadl zdejší vinice révokaz a poté byly přeměněny na ornou půdu. Osada z doby bronzové Na území východně od Kubšic byly nalezeny pozůstatky rozsáhlé osady z doby bronzové. Na poměrně velkém území zde lze nalézt úštěpy rohovce, který byl v pravěku využíván pro výrobu kamenných nástrojů. Ve spojení s nedávným objevem pravěké těžby rohovce se jednalo pravděpodobně o významnou osadu. Obyvatelé této osady těžili rohovec v Krumlovském lese, přičemž se jednalo o těžbu velmi rozsáhlou, a to na území přibližně 100 hektarů. Účel této těžby nebyl dodnes objasněn.
39
Analytická část 2.1.16 Petrovice Farní kostel Povýšení svatého Kříže Dnešní petrovický kostel byl postaven v letech 1846–1849 jen několik metrů od místa, kde stával kostel původní. V parku za tímto kostelem lze v současnosti stále najít základy kostela původního. Na východní straně hranolové kostelní věže je zazděná dělostřelecká nábojnice, která připomíná to, že byl kostel v posledním dnu druhé světové války zasažen. Došková chalupa Místní chalupa s doškovou střechou je jednou ze tří památek lidové architektury dochovaných na Moravě. 2.1.17 Rešice Adolf Opálka a František Pospíšil Npor. Adolf Opálka a jeho bratranec František Pospíšil byli českoslovenští odbojáři pocházející z Rešic. Adolf Opálka dne 27. května 1942 společně s Josefem Gabčíkem a Janem Kubišem provedl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na počest Adolfa Opálky a Františka Pospíšila se zde koná každých pět let „Vzpomínkové setkání na hrdiny československého zahraničního odboje“ za účasti představitelů státu a Armády ČR. Spálený mlýn Tento mlýn stával v údolí řeky Rokytné poblíž Rešic již v roce 1361. Od 18. století je nazýván jako „Spálený mlýn“. Na dvou skalnatých ostrožnách, které mlýn obklopují, se nacházela pravěká hradiska. Na základech již zbořeného mlýna bylo postaveno rekreační středisko Spálený mlýn.
40
Analytická část Hubertův dub Hubertův dub je přírodní památka, která stojí blízko cesty z rešického zámku do údolí řeky Rokytné. Tento dub měří 18 m, jeho obvod má 522 cm a jeho stáří je odhadováno na přibližně 500 let. V současnosti je chráněn jako památný strom. 2.1.18 Rybníky Drápalův mlýn Drápalův mlýn je jednopatrová budova s mansardovou střechou postavená v roce 1804. V současnosti slouží budova jako vinný sklep. Zaniklá ves Tupanov Tupanov je zaniklá ves v katastru Rybníků, která se nacházela přibližně 1 km východně od nynější obce. O zdejším osídlení již v 6. století svědčí nálezy tzv. keramiky pražského typu. Dle písemných pramenů je Tupanov připomínán v letech 1237–1503. V roce 1625 je již Tupanov zmiňován jako pustý. Kostel svaté Markéty v Tupanově Kostel se nachází na území zaniklé vsi Tupanov a pochází pravděpodobně z první poloviny 13. století. Z původního kostela, který byl v roce 1877 zbořen se dochovala spodní polovina hranolové věže a podkovovitá apsida. Při rekonstrukci kostela v roce 1954 byly objeveny fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb s figurami světců a ornamenty vinné révy z počátku 16. století. 2.1.19 Skalice Zámek První zmínky o skalickém zámku pocházejí z poloviny 17. století, přičemž svoji současnou podobu získal zámek v polovině století 19. Kolem zámku vznikl park o rozloze 3 hektary, v němž se nachází kamenná kašna se sousoším delfínů. Od roku 1954 je zámek majetkem České katolické charity, která zde provozuje domov pro seniory.
41
Analytická část Vápencové pahorky Severovýchodně od Skalice se nacházejí travnaté vápencové pahorky porostlé vápnomilnou stepní vegetací. Na jednom z pahorků lze pozorovat zvrásnění vytvořené během horotvorných procesů. Poslední z pahorků, nazvaný „Stříbrný vrch“, je chráněnou přírodní památkou (DSO MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2009). 2.1.20 Trstěnice Koupaliště a minikemp Trstěnice nabízí svým občanům i turistům možnost návštěvy místního koupaliště s rozměry přibližně 40 x 10 m. Koupaliště obsahuje i brouzdaliště pro děti a možnost občerstvení. Bezprostředně s koupalištěm je spojen kemp s pěti čtyřlůžkovými dřevěnými chatkami, který nabízí ubytování pro turisty (TRSTĚNICE, 2013). Dolní mlýn Dolní mlýn je stavba na jihozápadu obce. Uvnitř mlýna jsou trámy s letopočtem 1612. Od poloviny 16. století patřil tento mlýn tzv. Habánům. Zaniklé obce V katastru Trstěnic se vyskytuje neobvykle velké množství zaniklých obcí. Byly to obce Dobrá Voda, Krámek, Lišanovice a Střelice. V blízkém okolí katastru Trstěnic pak existují zmínky o dalších zaniklých obcích, a to Horní a Dolní Jiřice u Višňového, Koválov u Čermákovic a Kravky a Berg u Skalice. Jména vsí Koválov a Berg upozorňují na dřívější těžbu rudy, přičemž po zániku těžby pravděpodobně došlo též k zániku těchto osad. 2.1.21 Tulešice Zámek a zámecký park Tulešický zámek, postavený v barokním stylu, je stavba z roku 1711. Po pobytu pruských a saských vojáků musel být v roce 1743 zrekonstruován. Na konci 20. století
42
Analytická část byl v tulešickém zámku umístěn sociální ústav. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví restituentů. Boží muka Tato stavba stojí na rozcestí mezi obcemi Tulešice, Horní Dubňany a Dolní Dubňany. Podle pověsti jsou zde pohřbeni Napoleonovi vojáci z roku 1805. 2.1.22 Vedrovice Osada a pohřebiště prvních zemědělců Vedrovice jsou známé mezi archeology především díky pohřebišti kultury s lineární keramikou a zdejším vykopávkám. Velmi jedinečným objevem evropského významu bylo odkrytí tohoto zdejšího pohřebiště, které je unikátní ve své velikosti. Dokumentace více než 100 hrobů s bohatou výbavou přinesla mnoho poznatků o zvyklostech této kultury. Moravské zemské muzeum zde provádí již desítky let výzkum na trati, která leží poblíž komunikace do Moravského Krumlova. Větrné kolo Větrné kolo ve Vedrovicích je chráněná technická památka z roku 1912. Zařízení zvané Halladayova turbína zde využívalo sílu větru k odčerpávání vody pro místní vodovod. Nosná věž této turbíny je vysoká 20 m. 2.1.23 Vémyslice Farní kostel Narození Panny Marie Tento kostel leží na vyvýšeném místě nedaleko návsi městysu Vémyslice. První zmínka o kostelu sahá do roku 1259. V listině z roku 1270 je zaznamenána i místní fara. Současná stavba je z druhé poloviny 15. století. V roce 1845 byla přestavěna do současné podoby. Uvnitř kostela je obraz Petra Brandla „Poslední večeře Páně“ (DSO MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2009).
43
Analytická část Kemp Kemp Vémyslice je přírodní koupaliště o rozměrech 150 x 50 m s hloubkou 0,5–4 m. V kempu se nachází víceúčelové hřiště na nohejbal, volejbal a soft tenis, dětské hřiště, ruské kuželky, stolní tenis a další. Kemp se nachází v těsné blízkosti řeky Rokytné, takže nabízí návštěvníkům možnost rybaření. Další atrakcí, kterou kemp nabízí je jízda na koních. Kemp má kapacitu 60 stanů a karavanů a dále nabízí možnost ubytování v osmi čtyřlůžkových obytných buňkách (CAHA, 2013). 2.1.24 Cyklostezky Moravské vinařské cyklostezky Moravské vinařské cyklostezky je síť cyklostezek na jižní Moravě, které spojuje páteřní Moravská vinařská stezka. Tyto stezky vedou skrz městečka se sklepními uličkami, historické i přírodní památky. Během celého roku probíhá pro veřejnost řada výletů, hodových i vinařských slavností (MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY, 2012). Jedna z těchto vinařských cyklostezek, tzv. Znojemská vinařská stezky vede skrz mikroregion Moravskokrumlovsko. Konkrétní trasa má podobu: Směr Znojmo → Olbramovice → Vedrovice → Rybníky → Moravský Krumlov → Jezeřany-Maršovice → směr Pravlov. Páteřní cyklostezka Krumlovsko–Jevišovicko Tato páteřní cyklostezky vznikla iniciativou místní akční skupiny Živé pomezí Krumlovsko–Jevišovicko
v partnerství
s mikroregionem
Moravskokrumlovsko
a dalšími svazky obcí. Cílem tohoto projektu je podpora cestovního ruchu, zvýšení atraktivity regionu a iniciace ekonomického rozvoje. Tato cyklostezka vede z místa Zálesí v okrese Znojmo po Němčičky v okrese Brno-venkov. Její celková délka je 83 km. Zelený koridor této stezky se snaží vyhýba frekventovaným komunikacím a zároveň propojuje významné turistické cíle a významná sídla. Většina úseků této stezky vede skrz zemědělskou krajinu nezatíženou hustým osídlením a cestovním ruchem.
44
Analytická část Konkrétní trasa cyklostezky Krumlovsko-Jevišovicko: směr Znojmo → Trstěnice → Džbánice → Vémyslice → Rybníky → Rakšice → Vedrovice → Jezeřany-Maršovice → směr Brno Mlynářská cyklostezka Mlynářská stezka je nadregionální tématická cyklistická trasa, jejíž hlavním motivem je historie mlynářství. Tato trasa začíná v Novém Městě na Moravě, pokračuje přes hranice kraje Vysočina a území Jihomoravského kraje až na území Dolního Rakouska, kde se napojuje na tamní síť cyklotras. Délka této trasy je 184,8 km (BERÁNEK, UŠELOVÁ, 2005) . Cyklostezka Krumlovsko Cyklostezka Krumlovsko má podnázev „Za historií kraje řek Jihlavy a Rokytné“. Tato trasa je dlouhá 49 km a vede z Moravských Bránic skrz některé obce mikroregionu směrem do Ivančic. Konkrétní trasa cyklostezky Krumlovsko: směr Moravské Bránice → Jezeřany-Maršovice → Vedrovice → Rakšice → Moravský Krumlov → Rokytná → Polánka → směr Ivančice Hlavním problémem je zde nedostatečné zapojení mikroregionu do celé kampaně cyklostezek. Ačkoliv za rok 2013 je na Znojemské vinařské stezce vyhlášeno téměř 50 různorodých akcí, v oblasti mikroregionu Moravskokrumlovsko se jedná pouze o jednu (MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2013). Dalším problémem je nedostatečné zapojení ostatních podnikatelských subjektů do celé kampaně. Celá kampaň přináší velkou příležitost především pro majitele vinic, vinných sklepů, restaurací, hostinců a dalších občerstvovacích zařízení zejména proto, že více než 10 % turistů přijíždějících v sezóně do Moravského Krumlova volí jako dopravní prostředek jízdní kolo (viz. obrázek 9). Vzhledem k nedostatečné propagaci a angažovanosti místních podnikatelů však zůstává potenciál vinařských cyklostezek nevyužit.
45
Analytická část Hody v obcích Ve všech obcích mikroregionu se každoročně konají tzv. hody, které patří k tradičním svátkům téměř každé moravské vesnice. Hody mohou být pojaty jako svátek křesťanský i jako den hojnosti, blahobytu a veselí. Hodů se většinou zúčastňuje chasa – mládež oblečená do tradičních krojů. Ústředními postavami hodů jsou stárci, což jsou vybraní chlapci a jejich děvčata. Chasa má za úkol hody zajistit organizačně, vybrat v lese máju (vysoký strom, který je po převezení do obce ozdoben), nazdobit taneční parket a zajistit hudbu a občerstvení. Hody bývají většinou největší kulturní akcí v každé obci. (JIHOMORAVSKÝ KRAJ, 2010). Tabulka 2: Hody v jednotlivých obcích mikroregionu
Obec Polánka Rakšice Rokytná Čermákovice Dobelice Dobřínsko Dolní Dubňany Džbánice Horní Dubňany Jamolice Jezeřany-Maršovice Kadov Kubšice Petrovice Rešice Rybníky Skalice Trstěnice Tulešice Vedrovice Vémyslice
Název akce Rozmarýnové hody Václavské hody Leopoldovská pouť Pouť Hody Prokopská pouť Svatováclavské hody Pouť Pouť Tradiční pouť Svatováclavské hody Hody Babské krojované hody Tradiční hody Pouť Tradiční hody Pouť Pouť Pouť Rozmarýnové hody Svatováclavské hody
Zdroj: Vlastní práce
46
Termín konání 2. víkend v září 1. víkend po 28. září 1. víkend po 15. listopadu 3. víkend v červenci 3. víkend v září 1. víkend po 4. červenci 1. víkend po 28. září 1. víkend v květnu poslední víkend v červnu 3. víkend v srpnu 1. víkend po 28. září předposlední víkend v srpnu 3. víkend v září 2. víkend v září 3. víkend v květnu 1. víkend v září 3. víkend v červnu 3. víkend v září 1. víkend v květnu 1. víkend v září 1. víkend po 28. září
Analytická část
Marketingový mix mikroregionu Moravskokrumlovsko
2.2
2.2.1 Produkt Jako produkt lze považovat agregaci všech kulturních, historických i přírodních zajímavostí, památek a akcí zmiňovaných v kapitole 2.1, ke kterým můžeme dále zařadit
produkty sportovních, ubytovacích a stravovacích zařízení v mikroregionu
(viz. tabulky 3, 4 a 5). Tabulka 3: Seznam stravovacích zařízení v mikroregionu Moravskokrumlovsko
Stravovací zařízení Hotel Epopej Restaurace a vinárna u Blondýny Restaurace Oáza Restaurace Ve Statku Hostinec Na Růžku Pizzeria, Ristorante BONNANO Bistro Eva Bistro Kolis Café Simone Café Silver OSP Sportcentrum Restaurace Marie Hotel Ryšavý
Adresa nám. T. G. M. 27, Moravský Krumlov Břízová 250, Moravský Krumlov Palackého 57, Moravský Krumlov Dvořákova 639, Moravský Krumlov Smetanova 167, Moravský Krumlov Dr. Odstrčila 51, Moravský Krumlov Palackého 69, Moravský Krumlov Znojemská 389, Moravský Krumlov Tiskárenská, Moravský Krumlov Náměstí T.G.M. 41, Moravský Krumlov Okružní 394, Moravský Krumlov Pod Hradbami 170, Moravský Krumlov Vémyslice 73, Vémyslice
Zdroj: (MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2013) Tabulka 4: Vinařství v mikroregionu Moravskokrumlovsko
Vinařství Vinařství Perla vín Vinné sklepy Maršovice, v.o.s Hájkův vinný sklípek Vinný sklep Rybníky - Jaroslav Tichý Adámkovo vinařství Vinařství rodu Saletů
Adresa Jezeřany-Maršovice 238 Jezeřany-Maršovice 240 Jezeřany-Maršovice 67 Rybníky 159 Višňové 234 Višňové 28
Zdroj: (MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2013) 2.2.2 Cena Mikroregion Moravskokrumlovsko v rámci svých aktivit nemá stanovenu vlastní aktivní cenovou politikou. Většina produktů uvedených v kapitole 2.1 je návštěvníkům mikroregionu poskytována zdarma. Produkty ubytovacích, stravovacích a sportovních
47
Analytická část zařízení provozují vlastní cenovou politiku, která je u každého podnikatelského subjektu zcela individuální. Tabulka 5: Přehled ubytovacích služeb v mikroregionu Moravskokrumlovsko
Druh ubytování Hotel Epopej Penzion Mili Pension Rokytná Penzion U Jandů Apartmá v DPS Rekreační chata Tulešice Chata Tulešice Hotel Ryšavý Kemp a koupaliště Vémyslice Kemp Trstěnice Cyklopenzion Višňové
Cena za osobu Cena za pobyt 500 Kč 230 Kč - 5000 Kč/týden/2 osoby 1400 Kč/noc/8osob 790 Kč 440 Kč/ noc/ 4 osoby 260 Kč -
Zdroj: (MORAVSKOKRUMLOVSKO, 2013) 2.2.3 Distribuce Mikroregion Moravskokrumlovsko využíval v minulosti formu nepřímé distribuce, a to především ve formě cestovních agentur a kanceláří, které pořádaly zájezdy do zámku v Moravském Krumlově na cyklus obrazů Slovanská epopej. V současnosti mikroregion formu nepřímé distribuce téměř nevyužívá, převládá tedy forma distribuce přímé. 2.2.4 Propagace V rámci propagace využívá mikroregion Moravskokrumlovsko především své webové stránky a informační brožury dostupné v informačních centrech. Problémem v oblasti propagace je absence jednotného vizuálního stylu mikroregionu, který může bránit propagační iniciativě jednotlivých obcí. Dalším problémem je neaktuálnost a nedostatečná rozšířenost informačních brožur a webových stránek mikroregionu.
48
Analytická část
2.3
Rozpočet mikroregionu
V rámci svého působení dosahoval rozpočet mikroregionu Moravskokrumlovsko v letech 2010–2012 přebytku příjmů nad výdaji. V roce 2012 činilo saldo rozpočtu 268,72 tis. Kč. Trend vývoje kladného salda rozpočtu je rostoucí a dle návrhu rozpočtu mikroregionu pro rok 2013 (viz. Příloha 2) můžeme předpokládat i nadále trend jeho kladného vývoje. Z vývoje rozpočtu je patrný nevyužitý prostor pro investice v minulých letech, ale zároveň také manipulační prostor pro případné návrhy. Údaje o vývoji rozpočtu mikroregionu jsou uvedeny v obrázku č. 5. Obrázek 5: Rozpočet mikroregionu Moravskokrumlovsko v letech 2010-2012 1 800,00 1 600,00
Příjmy/výdaje (v tis. Kč)
1 400,00 1 200,00 Příjmy
1 000,00
Výdaje 800,00
Saldo
600,00 400,00 200,00 0,00 2010
2011
2012
Rok
Zdroj: (MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, 2013)
2.4
Analýza konkurence
V Jihomoravském kraji se nachází několik desítek mikroregionů, přičemž každý z nich je v jistém smyslu konkurent mikroregionu Moravskokrumlovsko. Jako hlavního konkurenta mikroregionu Moravskokrumlovsko jsem zvolil mikroregion Ivančicko, protože je svou polohou nejblíže centru mikroregionu Moravskokrumlovsko, tedy Moravskému Krumlovu.
49
Analytická část Mikroregion Ivančicko vznikl na podzim roku 2003 jako svazek osmi venkovských obcí a tří měst. Účel tohoto svazku byl stejný, jako účel mikroregionu Moravskokrumlovsko, tedy prosazování společných zájmů, které svým rozsahem a významem přesahují jednotlivé účastnické obce, společné řešení problémů a vzájemné propojení aktivit v jednotlivých obcích. V rámci ubytovacích služeb se v mikroregionu v současnosti nachází 13 hromadných ubytovacích zařízení, které nabízí celkem 318 lůžek. K 1.1.2013 měl mikroregion Ivančicko celkem 21 927 obyvatel, přičemž přibližně 70 % jsou obyvatelé v produktivním věku. Osu mikroregionu tvoří střední část řeky Jihlavy, do které přitékají řeky Oslava a Rokytná. Region je díky vhodným přírodním podmínkám hojně využíván návštěvníky v oblasti trampingu. Přírodními zajímavosti v mikroregionu je přírodní park Bobrava, řeka Oslava a oblast Střední Pojihlaví. V oblasti mikroregionu jsou přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice a Nad Řekami. V mikroregionu se dále vyskytuje 6 přírodních památek a 1 památný strom. V každé obci mikroregionu se vyskytuje alespoň jedna historická památka, přičemž se jedná většinou o kaple, zvonice, kostely, hrady a zámky, z nichž některé pochází až z 11. století. Města mikroregionu vlastní celou řadu významných historických památek. Velmi významnou památkou je například železniční viadukt, který se nachází mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi. Jedná se o 373,5 m dlouhý a 42 m vysoký most, který je rovněž nazýván Eiffelův most, a to kvůli spekulacím o možné spojitosti s Gustavem Eiffelem. V oblasti mikroregionu Ivančicko je pořádána řada velmi navštěvovaných kulturních akcí. V Ivančicích jsou velmi navštěvovanými akcemi Slavnosti chřestu, Ivančická pouť a Svatováclavské trhy, v Oslavanech jsou to Rozmarýnové hody a Historické slavnosti. V Dolních Kounicích jsou oblíbenou kulturní akcí Historické slavnosti Rosa Coeli. O kulturní život v jednotlivých obcích se stará řada zájmových spolků, klubů a organizací. V Ivančicích působí například Středisko volného času a Kulturní informační středisko (STUDNIČKOVÁ, 2008).
50
Analytická část
2.5
Analýza návštěvníků
Pro analýzu návštěvníků byl proveden sekundární výzkum, a to v podobě analýzy dotazníkového šetření vypracovaného Ivetou Kudláčkovou v roce 2011. Dotazník měl celkem 28 otázek, z nichž byly 3 otázky otevřené a 25 uzavřených. Z uzavřených otázek byla 1 otázka hodnotící (na škále 1 až 5), 9 otázek s jednou přípustnou odpovědí a 15 otázek s více přípustnými odpověďmi. Výzkumu se zúčastnilo celkem 121 respondentů, z nichž bylo 54 % žen a 46 % mužů. Největší podíl dotazovaných (více než 25 %) byl z věkové kategorie 21–30 let. Hned za touto věkovou skupinou následovala kategorie 31–40 let, do které náleželo 24,58 % respondentů. Nejméně respondentů bylo z věkové kategorie 61 let a více, které se zúčastnila pouze necelá 3 % dotazovaných. Podrobnější rozdělení respondentů je patrné z obrázku 6. Obrázek 6: Věkové složení výzkumu 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% do 20 let
21-30
31-40
41-50
51-60
61 a více
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Na dotaz: „Jaký byl motiv Vaší cesty?“ odpovědělo 45,9 % dotazovaných, že to byla cesta za příbuznými nebo známými. 34,43 % dotazovaných uvedlo, že motivem cesty do mikroregionu Moravskokrumlovsko byla turistika. Stejné procento dotazovaných uvedlo, že motivem byla návštěva Slovanské epopeje. 14,75 % respondentů uvedlo, že přijeli kvůli sportovní či kulturní akci. Stejné procento přijelo za účelem návštěvy
51
Analytická část jiných pamětihodností.Více než 11 % dotazovaných uvedlo, že přijeli kvůli vinařské turistice, cykloturistice nebo v rámci služební cesty. Necelá 2 % dotazovaných pak přijela na relaxační pobyt v hotelu Ryšavý. Shrnutí odpovědí na tuto otázku můžeme vidět na obrázku 7. Obrázek 7: Motivy pro návštěvu mikroregionu Moravskokrumlovsko Relaxační pobyt v hotelu Ryšavý ve Vémyslicích Služební cesta Cykloturistika Vinařská turistika Návštěva jiných pamětihodností Návštěva kulturní akce Sportovní akce Turistika Návštěva cyklu 20 obrazů Slovanská epopej Návštěva příbuzných nebo známých 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Na otázku, kde získali návštěvníci informace o mikroregionu Moravskokrumlovsko uvedlo 52,46 % dotázaných, že informace jim poskytli známí či příbuzní. Necelých 40 % pak získalo potřebné informace prostřednictvím internetu. 13,11 % respondentů získalo informace v propagačních materiálech, 8,20 % z rozhlasu či televize a necelých 7 % z informačního centra ve Vedrovicích. Přibližně 20 % dotazovaných navíc uvedlo jiný zdroj informací. Zastoupení jednotlivých odpovědí je dostupné na obrázku 8.
52
Analytická část Obrázek 8: Získávání informací o mikroregionu Z informačního centra ve Vedrovicích Z rozhlasu nebo televize V propagačních materiálech Jiný zdroj informací Na internetu Od známých či příbuzných 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Další otázka se týkala dopravy návštěvníků do mikroregionu. 67,21 % dotazovaných uvedlo, že do mikroregionu přijelo autem, necelých 35 % autobusem, přibližně 25 % vlakem a 11,48 % na kole. 3,28 % respondentů cestovalo do mikroregionu jiným způsobem. Přehled jednotlivých odpovědí je uveden na obrázku 9. Obrázek 9: Doprava do mikroregionu
jinak
na kole
vlakem
autobusem
autem
0%
10%
20%
30%
40%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011)
53
50%
60%
70%
80%
Analytická část Na otázku, jakým způsobem se návštěvníci dopravovali mezi jednotlivými obcemi mikroregionu uvedlo 72,41 % respondentů možnost „autem“. 31,03 % respondentů cestovalo autobusem, 18,97 % vlakem a stejné procento cestovalo i pěšky. 17,24 % oslovených cestovalo mezi jednotlivými obcemi na kole a 1,72 % zvolilo jiný způsob dopravy. Souhrn jednotlivých odpovědí je uveden na obrázku 10. Obrázek 10: Doprava mezi obcemi mikroregionu
jiný
kolo
vlak
šel/šla jsem pěšky
autobus
auto
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Na otázku, která místa navštívili respondenti během svého pobytu v mikroregionu uvedlo více než 67 % respondentů moravskokrumlovský zámek se Slovanskou Epopejí. Zříceninu hradu Templštejn navštívilo 34,43 % dotazovaných. 27,87 % respondentů navštívilo
muzeum
ve
Vedrovicích,
22,95
%
národní
přírodní
rezervaci
Krumlovsko-rokytenské slepence, 11,48 % minimuzeum u československého opevnění u Bohutic a 4,92 % rekreační pobyt v hotelu Ryšavý. Více než 42 % respondentů pak navštívilo další zajímavosti v lokalitě mikroregionu.
54
Analytická část Obrázek 11: Lokality navštívené během pobytu v mikroregionu Jiná Relaxační pobyt v hotelu Ryšavý ve Vémyslicích Minimuzeum u československého opevnění 1935 - 1938 Národní přírodní rezervaci Krumlovsko-rokytenské slepence Muzeum Vedrovice Zříceninu hradu Templštejna Slovanskou epopej a zámek v Moravském Krumlově 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Na otázku „S kým jste mikroregion Moravskokrumlovsko navštívil(a)?“ uvedlo více než 60 % dotazovaných, že mikroregion navštívili s rodinou. Více než 45 % respondentů navštívilo lokalitu s přáteli a přibližně 28 % respondentů cestovalo samo. Další odpovědi a jejich procentní zastoupení jsou uvedeny na obrázku č. 12. Obrázek 12: Společníci během návštěvy mikroregionu ostatní se zájmovým sdružením se spolupracovníky se školou sám/sama s přáteli s rodinou 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) V další otázce měli respondenti ohodnotit informační centrum v Moravském Krumlově. 71 % dotazovaných uvedlo, že turistické centrum nemůže hodnotit, neboť jeho služeb nevyužilo. 8 % respondentů zhodnotilo úroveň informačního centra jako velmi dobrou, 18 % jako dobrou a 3 % jako nedostačující.
55
Analytická část Obrázek 13: Hodnocení informačního centra v Moravském Krumlově
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Při hodnocení informačního centra ve Vedrovicích uvedlo 66 % dotázaných, že nikdo z nich služeb centra nevyužil a nemohou jej tedy hodnotit. 23 % respondentů hodnotilo informační centrum jako dobré a 11 % jako velmi dobré. Odpověď, že úroveň informačního centra ve Vedrovicích je nedostatečná, neuvedl žádný z respondentů. Obrázek 14: Hodnocení informačního centra ve Vedrovicích
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011)
56
Analytická část V další otázce měli respondenti z několika hledisek ohodnotit na škále od 1 do 5 úroveň mikroregionu, přičemž číslo 5 bylo nejlepší hodnocení. Přehled průměrných hodnot a velikostí rozptylů u jednotlivých otázek je uveden na obrázku 15. Obrázek 15: Hodnocení úrovně mikroregionu Moravskokrumlovsko
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Na dotaz, zda návštěvníci mikroregionu plánují v budoucnu opětovnou návštěvu, uvedlo 59 % dotázaných, že určitě ano, a 31 % že spíše ano. 10 % dotázaných uvedlo, že se opětovně navštívit mikroregion Moravskokrumlovsko v budoucnu spíše nechystá.
57
Analytická část Obrázek 16: Budoucí návštěva mikroregionu
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011) Na otázku, která místa by dotazovaní navštívili při potenciální budoucí návštěvě mikroregionu Moravskokrumlovsko, uvedlo více než 43 % respondentů národní přírodní rezervaci Krumlovsko-rokytenské slepence a přibližně 36 % respondentů by navštívilo zříceninu hradu Templštejna. Přehled všech získaných odpovědí na tuto otázku je patrný z obrázku 17. Obrázek 17: Navštívená místa při potenciální cestě do mikroregionu Relaxační pobyt v hotelu Ryšavý ve Vémyslicích Minimuzeum u československého opevnění 1935 - 1938 Muzeum Vedrovice Jiná Slovanskou epopej a zámek v Moravském Krumlově Zříceninu hradu Templštejna Národní přírodní rezervaci Krumlovsko-rokytenské slepence 0%
5%
10%
Zdroj: (KUDLÁČKOVÁ, 2011)
58
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
Analytická část
2.6
Výzkum
V následující části práce se budu zabývat popisem provedeného primárního výzkumu v mikroregionu Moravskokrumlovsko. 2.6.1 Cíl výzkumu Hlavním cílem mého výzkumu bylo stanovit, jak vnímají občané mikroregionu Moravskokrumlovsko jeho propagaci. Dílčími cíli bylo dále zjistit, které přírodní památky, historické památky a kulturní akce považují občané za nejvýznamnější a nejznámější. Výstupy z tohoto dotazníku by měly sloužit jako podklady pro návrhy na případné zlepšení propagace mikroregionu. 2.6.2 Příprava výzkumu Ve fáze přípravy výzkumu jsem definoval metodu sběru dat, vytvořil časový harmonogram výzkumu a popsal strukturu sestavovaných dotazníků. Časový harmonogram výzkumu Tabulka 6: Časový harmonogram výzkumu
Časové období 01/13 02/13 - 03/13 04/13 05/13
Fáze výzkumu Stanovení metody sběru dat Sestavení dotazníku Sběr dat Analýza dat
Zdroj: Vlastní práce Metoda sběru dat Jako metodu sběru primárních dat jsem zvolil dotazníkové šetření. Tato metoda se pro můj výzkum jeví jako vhodná, jelikož není finančně náročná a lze s její pomocí oslovit velké množství respondentů. Výhodou této metody může být to, že pro respondenty může být prostředkem pro anonymní vyjádření svého názoru.
59
Analytická část Struktura dotazníku Dotazník se skládá ze tří stran formátu A4. Na úvod dotazníku byly vypsány informace pro respondenta, které mu sdělovaly, čeho se dotazník týká, k čemu dotazník bude sloužit a jaký je přibližný čas potřebný pro jeho vyplnění. U jednotlivých otázek byly poté uvedeny pokyny pro jejich správné vypracování. Na závěr bylo vloženo poděkování za čas věnovaný vyplnění dotazníku. Jednotlivé otázky lze rozdělit do tří skupin, které se liší svým charakterem: 1) Osobní otázky Tato skupina otázek zjišťovala základní informace o respondentovi. Jde o otázky týkající se věku, pohlaví, bydliště a vztahu k mikroregionu. 2) Hodnotící otázky Jde o skupinu otázek, u nichž respondenti hodnotili jejich vnímání propagace určité oblasti mikroregionu (přírodní, kulturní, historická) nebo mikroregionu jako celku. Hodnocené oblasti propagace mikroregionu byly stanoveny podle oblastí analýzy atraktivity mikroregionu. Hodnocení probíhalo na škále 1–5, přičemž krajními stavy byly hodnoty velmi nespokojen a velmi spokojen. Hodnotící škála: 1 – s propagací jsem velmi nespokojen. 2 – s propagací jsem spíše nespokojen. 3 – s propagací nejsem ani nespokojen, ani spokojen. 4 – s propagací jsem spíše spokojen. 5 – s propagací jsem velmi spokojen.
60
Analytická část 3) Otevřené otázky Třetí skupinou otázek byly otázky otevřené, které dávaly respondentovi prostor pro vlastní vyjádření. Tyto otevřené otázky se týkaly shrnutí nejznámějších přírodních a historických památek či zajímavostí a shrnutí nejznámějších historických akcí v mikroregionu Moravskokrumlovsko. V závěru dotazníku jsou byly položeny 2 otevřené otázky, které se týkaly návrhů respondentů na nové produkty a na zlepšení propagace v rámci mikroregionu. Konečná podoba dotazníku je uvedena v příloze č. 3. 2.6.3 Realizace výzkumu Realizace výzkumu probíhala v dubnu 2013. Ve fázi realizace výzkumu došlo k distribuci dotazníků, sběru primárních dat a poté k vyhodnocení získaných informací. Distribuce a sběr dotazníků Distribuce a sběr dotazníků probíhala ve dvou fázích. První fáze dotazování probíhala ve všech obcích mikroregionu Moravskokrumlovsko prostřednictvím umístění dotazníků do prodejen spotřebního družstva COOP v jednotlivých obcích. Tato fáze probíhala od 1. do 15. dubna 2013. V této fázi bylo rozdáno celkem 180 dotazníků. Zpět bylo získáno 101 vyplněných dotazníků. Druhá fáze distribuce dotazníků probíhala prostřednictvím přímého oslovování respondentů v rámci mikroregionu Moravskokrumlovsko. Tato fáze probíhala od 20. do 30. dubna 2013. Z celkového počtu 120 vytisknutých dotazníků se podařilo získat 105 správně vyplněných dotazníků. Zpracování dat Po sběru všech dotazníků následovala fáze zpracování dat. Toto zpracování jsem prováděl v programu Microsoft Office Excel. Získaná data byla zaznamenána do tabulek, z nichž byly následně pro lepší přehlednost a interpretaci vytvořeny grafy.
61
Analytická část 2.6.4 Analýza výsledků Do výzkumu se zapojilo celkem 97 mužů a 109 žen, což v procentním vyjádření udává 47,09 % mužů a 52,91 % žen (viz. obrázek 18) Obrázek 18: Pohlaví respondentů
Muž 47%
Žena 53%
Zdroj: Vlastní práce Nejvíce respondentů bylo ve věku 20–29 let, a to celkem 55. Druhou nejpočetnější skupinu respondentů tvořili lidé ve věkové skupině 40–49 let, kterých bylo 45. Do věkové kategorie 30–39 let patřilo 34 dotazovaných, do kategorie 50–59 let patřilo 29 dotazovaných a do kategorie do 19 let patřilo celkem 22 dotazovaných. Nejmenší skupinu respondentů tvořili lidé, kterým bylo nad 60 let. Z této skupiny se podařilo získat 21 respondentů. Procentní vyjádření věkového složení respondentů lze vyčíst z obrázku 19.
62
Analytická část Obrázek 19: Věkové rozložení respondentů
Zdroj: Vlastní práce V rámci otázky týkající se bydliště bylo získáno téměř stejné množství respondentů, kteří bydlí přímo v Moravském Krumlově (36,89 %) a kteří bydlí v jedné z ostatních obcí mikroregionu (33,98 %). Celkem 76 respondentů bydlí přímo v Moravském Krumlově,
70
respondentů
poté
v jedné
z ostatních
obcí
mikroregionu
Moravskokrumlovsko. 30 respondentů bydlí v blízkosti 10 km od mikroregionu, 16 respondentů v jedné z místních částí Moravského Krumlova a 14 respondentů bydlí jinde.
63
Analytická část Obrázek 20: Rozdělení respondentů podle místa bydliště 7% Bydlím přímo v Moravském Krumlově
8%
36% 15%
Bydlím v jedné z obcí mikroregionu Moravskokrumlovsko Bydlím v blízkosti mikroregionu (do 10 km) Bydlím v jedné z místních částí Moravského Krumlova Bydlím jinde
34%
Zdroj: Vlastní práce Z dotazovaných
respondentů
téměř
dvě
třetiny
(124
oslovených)
uvedly,
že v mikroregionu pouze bydlí, 17 oslovených uvedlo, že zde navíc pracuje. 16 respondentů uvedlo, že do mikroregionu jezdí za kulturou nebo nákupy. 13 oslovených uvedlo, že zde studují a stejný počet lidí uvádí, že do mikroregionu jezdí za rodinou. 12 respondentů uvádí, že v mikroregionu dříve studovali a 11 respondentů zde v minulosti pracovalo.
64
Analytická část Obrázek 21: Vztah respondentů k mikroregionu Moravskokrumlovsko 5% 6% 6% Pouze zde bydlím. Pracuji zde.
6%
Navštěvuji ho. Studuji zde. Mám zde rodinu
8% 61%
Studoval/a jsem zde. Pracoval/a jsem zde.
8%
Zdroj: Vlastní práce Povědomí o mikroregionu Moravskokrumlovsko měli téměř všichni dotazovaní s výjimkou
jednoho
respondenta,
který
o
existenci
mikroregionu
nevěděl.
16,5 % dotazovaných uvedlo, že mikroregion Moravskokrumlovsko zná velmi dobře. 37,88 % dotazovaných již o mikroregionu slyšelo, ale zná pouze některé obce, které sem patří. Zbylých 45,63 % dotazovaných pak zná většinu obcí mikroregionu.
65
Analytická část Obrázek 22: Povědomí respondentů o mikroregionu Moravskokrumlovsko
0,49% 16,5%
Nevím, že něco takového existuje 37,38% O mikroregionu jsem slyšel/a, ale znám pouze některé obce, které sem patří Znám většinu obcí, které do mikroregionu patří Mikroregion Moravskokrumlovsko znám velmi dobře
45,63%
Zdroj: Vlastní práce U otázky týkající se vyjmenování známých historických památek a zajímavostí v mikroregionu uvedlo celkem 183 z 206 dotazovaných (téměř 89 %) renesanční zámek v Moravském Krumlově. 157 respondentů uvedlo jako známou památku kapli sv. Floriána a 71 respondentů uvedlo jako historickou památku židovský hřbitov v Moravském Krumlově. Mezi dalšími často jmenovanými památkami byla Mariánská studánka u Rokytné (21 % dotazovaných), Knížecí dům v Moravském Krumlově (18 % dotazovaných) a Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově (17 % dotazovaných). Mezi neznámějšími zajímavostmi mimo Moravský Krumlov byla zřícenina hradu Templštejn u Jamolic, na kterou si vzpomnělo 6 % dotazovaných a větrné kolo ve Vedrovicích, které zmínilo 5 % dotazovaných. Další jmenované památky lze vyčíst z obrázku 23.
66
Analytická část Obrázek 23: Nejčastěji jmenované historické zajímavosti mikroregionu Budova Gymnázia Zřícenina hradu Rabštejn Topanov Zámek Rešice Kostel Narození Panny Marie Kaplička Dobelice Kostel Nanebevzetí Panny Marie Farní kostel Povýšení sv. Kříže Náměstí T.G.M. Vykopávky Vedrovice Kostel sv. Leopolda Morový sloup Kostel sv. Vavřince Větrné kolo Vedrovice Templštejn Farní kostel Všech svatých Městské opevnění Kostel sv. Bartoloměje Klášter (městský úřad) Lichtensteinská hrobka Knížecí dům Mariánská studánka Židovský hřbitov Kaple sv. Floriána Zámek 0,00%
25,00%
50,00%
75,00%
100,00%
Zdroj: Vlastní práce Respondenti měli dále ohodnotit propagaci historických zajímavostí mikroregionu Moravskokrumlovsko. Nejčastější hodnotou, kterou respondenti uváděli, byla hodnota 2, která znamenala, že respondenti jsou s propagací historických zajímavostí spíše nespokojeni. Průměrné hodnocení propagace bylo 2,49 s rozptylem 0,74.
67
Analytická část Obrázek 24: Hodnocení propagace historických zajímavostí
45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní práce Další otázka se týkala vyjmenování známých přírodních památek a zajímavostí v mikroregionu Moravskokrumlovsko. Jako nejznámější přírodní zajímavost se respondentům jevila Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence, kterou zmínilo 69 dotazovaných, tedy 33,5 % všech respondentů. Zámecký park v Moravském Krumlově zmínilo jako zajímavost 17 % respondentů. Čertův kámen v Moravském Krumlově považovalo za zajímavý 11 % respondentů. Necelých 10 % respondentů dále považovalo jako zajímavost vodopád u obce Rokytná a necelých 8 % respondentů jmenovalo řeku Rokytnou a její meandr v Moravském Krumlově. Další jmenované přírodní zajímavosti lze vyčíst z obrázku 25.
68
Analytická část Obrázek 25: Nejčastěji jmenované přírodní zajímavosti mikroregionu Hvozdík moravský - endemit Týnský rybník Chráněné duby v ulici Pod Zámkem Kopec Křižák Kopec Floriánek Vrabčí hájek Krumlovská obora Řeka Rokytná Vodopád Čertův kámen Zámecký park Krumlovsko-rokytenské slepence 0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
25,00%
30,00%
35,00%
40,00%
Zdroj: Vlastní práce Respondenti měli dále ohodnotit svůj postoj k propagaci přírodních památek a zajímavostí mikroregionu. Nejčastěji uváděnou hodnotou byla hodnota 1, která znamenala, že dotazovaný je s úrovní propagace zcela nespokojen. Tuto hodnotu uvedlo 74 respondentů, tedy téměř 36 % ze všech dotazovaných. Průměrné hodnocení propagace přírodních památek bylo 2,09 s rozptylem 1,13.
69
Analytická část Obrázek 26: Hodnocení propagace přírodních památek a zajímavostí mikroregionu 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní práce Další otevřená otázka se týkala vyjmenování kulturní akcí a zajímavostí v mikroregionu. Nejčastěji uváděnou odpovědí byla akce Vrabčák fest, tedy hudební festival na Vrabčím hájku v Moravském Krumlově. Tuto akci uvedlo více než 65 % dotazovaných. Další často jmenovanou akcí byly tzv. Pohádkové Vánoce, což je akce pořádaná městem Moravský Krumlov v adventním období. Tuto akci jmenovalo 28,64 % respondentů. Necelých 23 % respondentů uvedlo jako známou akci Floriánskou pouť, tedy pouť ke kapli sv. Floriána v Moravském Krumlově, která se koná každoročně v první květnovou neděli. Necelých 20 % respondentů v této otázce uvedlo festival ochotnických divadel Bezgestfest a 19,5 % uvedlo jako významné akce hody v jednotlivých obcích mikroregionu. Další odpovědi lze vyčíst z obrázku 27.
70
Analytická část Obrázek 27: Nejčastěji jmenované kulutrní akce a zajímavosti mikroregionu Festival loutky Divadlo Jezeřany Cirkus Hudební soutěž LYRA Divadelní spolek Petrovice Letní noc v Petrovicích Ochutnávky vín v Bohuticích Literární kavárna Akademie GMK Tříkrálový koncert Závody SDH Ochutnávky vín v Rakšicích Dětský den Svatováclavské hody v Jezeřanech-Maršovicích Srazy motorkářů Svatováclavské hody ve Vémyslicích Svatováclavské hody v Dolních Dubňanech Hubertova jízda Farmářské trhy Djembe marathon Dechfest Floriánský jarmark Concentus Moraviae Krumlovská 36 Výstavy v knížecím domě Dubňanské chlapák Hudební slavnosti Svatováclavské hody v Rakšicích Bílá letní noc v Dobřínsku Ochutnávky vín v Rybníkách Rybářský karneval Divadelní spolek Lesonice Ples gymnázia Moravský Krumlov Vánoční trhy divadelní spolek Bezgest Ples města Moravský Krumlov Majáles Krumlovské burčákobraní Kinematograf bratří Čadíků Hody v obcích Bezgestfest Floriánská pouť Krumlovské Pohádkové vánoce Vrabčák fest 0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
Zdroj: Vlastní práce V následující otázce měli respondenti za úkol zhodnotit kulturní propagaci mikroregionu. Nejčastěji uváděnou hodnotou byla hodnota 3, která vyjadřovala neutrální postoj respondenta ke kulturní propagaci mikroregionu. Průměrná hodnota odpovědí byla 3,1 a rozptyl odpovědí byl 0,86.
71
Analytická část Obrázek 28: Hodnocení kulturní propagace mikroregionu 60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% 1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní práce Další otázka se týkala hodnocení celkové propagace mikroregionu. Nejčastěji uváděnou hodnotou byla hodnota 3, která vyjadřovala neutrální postoj respondenta k celkové propagaci mikroregionu. Průměrná hodnota odpovědí byla 2,53. Rozptyl odpovědí byl 0,77. Obrázek 29: Hodnocení celkové propagace mikroregionu 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1
2
3
Zdroj: Vlastní práce
72
4
5
Analytická část
2.7
SWOT analýza
Na základě předchozích analýz a využití PESTEL analýzy pro Jihomoravský kraj byla stanovena následující SWOT analýza, která bude sloužit jako podklad pro návrhovou část práce. 2.7.1 Silné stránky
Množství historických a kulturních památek.
Turistický potenciál PR Na Kocourkách a NPR Krumlovsko-rokytenské slepence.
Síť cyklostezek napojená na cyklotrasu Greenways Praha – Vídeň.
Kulturní akce regionálního významu.
Udržování tradičních zvyků v obcích.
Historie mikroregionu spojená s významnými osobnostmi.
Vinařská historie a potenciál mikroregionu.
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského Kraje.
Zachovalý ráz krajiny.
Hustá síť turistických stezek.
Informační centra v Moravském Krumlově a Vedrovicích.
2.7.2 Slabé stránky
Výrazná sezónnost cestovního ruchu.
Slabá propagace přírodních zajímavostí mikroregionu.
Neaktuálnost informačních brožur v mikroregionu.
Nízká vzájemná propojenost jednotlivých cyklostezek.
Nízká aktualizovanost a občasná neaktuálnost webových stránek mikroregionu i jednotlivých obcí.
Nedostatečné zapojení podnikatelských subjektů do kampaně cyklostezek.
Nízká kvalita pozemních komunikací.
73
Analytická část
Místy nekvalitní značení turistických i cyklistických stezek.
Malé množství atrakcí pro děti.
Nízká frekvence dopravních spojů ve svátcích a dnech pracovního klidu.
Nedostatek kapitálu pro velké investice.
Nízká vybavenost sportovní infrastruktury (např. půjčovny kol).
Zrušení provozu kinosálu kvůli nedostatku financí pro jeho digitalizaci.
Nízká návštěvnost některých kulturních akcí.
Nedostatečná propagace kulturních akcí.
Nedostupnost některých památek mimo sezónu.
Absence jednotného vizuálního stylu mikroregionu.
2.7.3 Příležitosti
Poloha blízko hranic s Rakouskem.
Získání dotací z Evropské Unie.
Zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu.
Rozvoj poznávací turistiky.
Zvyšující se zájem obyvatel o domácí cestovní ruch.
Možnost účasti na veletrzích cestovního ruchu.
Nové turistické trendy (např. geocaching).
Nové trendy v oblasti propagace na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Google+).
2.7.4 Hrozby
Nízká frekvence dopravních spojů ve svátcích a dnech pracovního klidu.
Povodně v oblasti.
Ekonomická krize.
Vandalismus obyvatel.
74
Analytická část
Nerentabilita služeb v menších obcích.
Nedostatečná návštěvnost mikroregionu.
Konkurence sousedních mikroregionů.
75
Návrhová část
3 NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě uvedených skutečností jsem stanovil následující návrhy pro zvýšení turistické atraktivity a zlepšení cestovního ruchu a celkové situace mikroregionu Moravskokrumlovsko. Návrh 3.1 popisuje možné dotační programy, v rámci kterých se mikroregion může ucházet o dotace pro financování svých aktivit. Vzhledem k tomu, že v minulých letech měl rozpočet mikroregionu vždy rostoucí kladné saldo a pro rok 2013 je v návrhu rozpočtu stanovena rezerva ve výši 293 600 Kč, rozhodl jsem se rozdělit návrhy na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé návrhy (body 3.2–3.9) jsou návrhy, které lze provést v období do jednoho roku a které je možno financovat ze současné rezervy rozpočtu mikroregionu. Dlouhodobé návrhy (body 3.10–3.12) jsou návrhy, které již nelze ze současného rozpočtu financovat nebo které není možné v krátkém období provést.
3.1
Žádost o dotace
V rámci následujících návrhů jsou popsány dotační programy, o které má mikroregion Moravskokrumlovsko nárok se ucházet. 3.1.1 Dotace pro rozvoj venkova JMK V oblasti rozvoje venkova jsou Jihomoravským krajem vyhlášeny 2 dotační programy, o které se může mikroregion Moravskokrumlovsko ucházet. Prvním z nich je dotační program „Program rozvoje venkova JMK pro rok 2013“. Cílem tohoto programu je zachování základních funkcí v oblasti veřejné správy na venkově s ohledem na kvalitu života. Tento program je mimo jiné zaměřen na podporu projektů udržujících kvalitu života na venkově. Předmětem dotace je pak podpora socioekonomicky slabých oblastí Jihomoravského kraje, společných projektů mikroregionů a úroků z úvěrů na akce směřující k rozvoji obcí a mikroregionů.
76
Návrhová část Mikroregion má nárok na 2. dotační titul v tomto programu, který se zaměřuje na rozvojové studie a koncepce. Výše dotace je minimálně 25 000 Kč a maximálně 100 000 Kč na jednu akci při 50% spoluúčasti. Jednotlivé obce vyjma Moravského Krumlova mají dále nárok na 1. dotační titul v tomto programu, který se zaměřuje na obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti. Výše dotace je u tohoto dotačního titulu 25 000 Kč až 200 000 Kč při 50% spoluúčasti. V rámci programu může každý z žadatelů podat v daném roce pouze jednu žádost. Protože lze předpokládat pokračování tohoto dotačního programu i v budoucích letech, navrhuji i v budoucnu každoroční podávání této dotační žádosti pro podporu financování akcí mikroregionu i jednotlivých obcí. 3.1.2 Dotace pro podporu vinařství a vinohradnictví Dalším návrhem je podání žádosti mikroregionu o dotace v dotačním programu „Podpora vinařství a vinohradnictví“, který vyhlašuje Jihomoravský kraj. Cíli
tohoto
dotačního
programu
jsou
podpora
vinařství
a
vinohradnictví
v Jihomoravském kraji, ekonomický rozvoj této oblasti, vybavenost informačních středisek, konání výstav, pořízení technického vybavení, informačních panelů, propagačních kampaní atd. Jedním z předmětů dotace je propagace vinařství a vinohradnictví. Dotace by tedy mohly být využity pro uspořádání workshopů či kampaní na podporu vinařství a vinohradnictví spojeného s kampaní Moravských vinařských stezek. Výše dotace se pohybuje od 25 000 Kč do 100 000 Kč na jednu akci při 50% spoluúčasti. Příjemcem dotace může být mikroregion i jednotlivé obce. 3.1.3 Dotace pro oblast cestovního ruchu Dalším dotačním programem, u něhož se Moravskokrumlovsko může ucházet o dotaci je
program
„Podpora
zkvalitnění
služeb
v Jihomoravském kraji v roce 2013“.
77
turistických
informačních
center
Návrhová část Cílem tohoto dotačního programu je prohlubování spolupráce a komunikace mezi Jihomoravským krajem a turistickými informačními centry v oblasti cestovního ruchu, podpora fungování a rozvoje sítě turistických informačních center v kraji a další zvyšování
úrovně poskytovaných služeb u turistických informačních center
v Jihomoravském kraji, zlepšení informovanosti o možnostech cestovního ruchu v kraji a rozšíření otevírací doby turistických informačních center v letní turistické sezóně. Dotace může být využita na nákup zboží a služeb, pořízení hmotného majetku, hardwaru, softwaru a úhradu mzdových nákladů. V souvislosti s dotací musí být předložen projekt na využití případných prostředků, který musí souviset se zkvalitněním činnosti informačního centra. Výše případné dotace je 1 800 000 Kč, přičemž příjemcem mohou být fyzické nebo právnické osoby provozující turistické informační centrum v rámci Jihomoravského kraje. V případě mikroregionu se jedná o obec Vedrovice a město Moravský Krumlov. Případná dotace může být využita pro nátisk nových informačních brožur, školení pracovníků v oblasti práce na sociálních sítích, školení pracovníků v oblasti SEO a PPC reklamy, pořízení GPS navigací a propagaci v regionálních denících (viz. další návrhy). 3.1.4 Dotace pro podporu udržování čistoty cyklistických komunikací V rámci dotační oblasti regionálního rozvoje má mikroregion Moravskokrumlovsko možnost podání dotačních žádostí v rámci dvou dotačních programů. Prvním z nich je dotační program „Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji v roce 2013“. Cílem tohoto dotačního programu je zajištění bezpečnosti a čistoty na veřejných komunikacích pro nemotorovou dopravu na území Jihomoravského kraje. Nemotorovou dopravou jsou přitom myšleny, stezky pro cyklisty, stezky pro chodce a cyklisty a cyklistické trasy. Předmětem dotace je celá řada aktivit spojených s údržbou jmenovaných komunikací. Těmito aktivitami jsou myšleny například nákup prostředků pro úklid, úhrada mezd a odvodů spojených s úklidem, úhrady využití vlastních strojů, nákup služeb
78
Návrhová část zaměřených na udržení sjízdnosti a čistoty komunikací, provedení oprav povrchu komunikací nebo provedení drobných oprav a údržby odpočívadel. Výše případné dotace se pohybuje od 30 000 Kč do 70 000 Kč. Příjemcem dotace můze být mikroregion i jednotlivé obce. Dotace by mohly být v rámci mikroregionu využity především na drobné opravy povrchu místních cyklostezek. 3.1.5 Dotace pro podporu rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy Druhým dotačním programem z oblasti regionálního rozvoje je program „Podpora rozvoje cyklistiky a cyklistické dopravy v Jihomoravském kraji v roce 2013“. Cílem tohoto programu je podpora zkvalitnění infrastruktury cyklistické dopravy a rozvoj cyklistiky jako součást budování systému mezinárodních a krajských cyklostezek a cyklotras na území Jihomoravského kraje. Předmětem dotace je pak výstavba, rekonstrukce a opravy cyklostezek a související doplňková infrastruktura, případně značení cyklotras a cyklostezek. Maximální výše případné dotace na jednu akci činí 2 000 000 Kč, přičemž spoluúčast žadatele musí být alespoň 60 % celkových nákladů projektu. Pokud je spoluúčast příjemce ve výši 60 % celkových nákladů hrazena z vlastních zdrojů, hradí kraj zbylých 40 %. Pokud je spoluúčast ve výši 60 % celkových nákladů hrazena z cizích zdrojů, hradí kraj 50 % zbylé částky, tedy 20 % celkových nákladů. Příjemcem dotace může být mikroregion i jednotlivé obce (KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, 2013).
3.2
Využití geocachingu
Jedním z návrhů na propagaci cestovního ruchu v mikroregionu Moravskokrumlovsko je využití geocachingu, což je celosvětová hra spočívající v hledání ukrytých schránek (tzv. keší) prostřednictvím GPS souřadnic. Prakticky by se mělo jednat o umístění nových keší k přírodním a historickým památkám v mikroregionu. Pro tuto potřebu jsem navrhl následující rozmístění nových keší:
79
Návrhová část Tabulka 7: Návrh rozmístění nových keší
Obec
Lokace
GPS souřadnice
Moravský Krumlov
Knížecí dům
Moravský Krumlov
Kostel sv. Bartoloměje
Moravský Krumlov
Židovský hřbitov
Moravský Krumlov
Týnský rybník
Rakšice
Kostel sv. Vavřince
Čermákovice
Náves
Dobelice
Kaplička
Dobelice
Informační tabule
Dobřínsko
Morový sloup
Dobřínsko
Kostel sv. Prokopa
Dobřínsko
Dobřínský rybník
Dolní Dubňany
Na Rybníkách
Dolní Dubňany
Kostel sv. Václava
Dolní Dubňany
Železniční most
Dolní Dubňany
Rybník Balaton
Džbánice
Úkryt rodiny generála Svobody
Horní Dubňany
Farní kostel sv. Petra a Pavla
Jamolice
Kostel Nanebevzetí P. Marie
Jezeřany-Maršovice
Jezeřanské vinice
Jezeřany-Maršovice
Maršovická kaplička
Kadov
Hřbitovní brána
Kadov
Vápenka
49°2'57.752"N, 16°18'49.689"E 49°2'56.182"N, 16°18'58.898"E 49°2'43.234"N, 16°18'10.502"E 49°1'52.601"N, 16°18'14.846"E 49°2'6.550"N, 16°19'6.877"E 49°1'55.315"N, 16°11'29.558"E 49°1'8.317"N, 16°16'41.905"E 49°1'2.018"N, 16°16'43.344"E 49°3'17.316"N, 16°15'48.867"E 49°3'7.918"N, 16°15'42.753"E 49°3'23.626"N, 16°15'44.912"E 49°3'10.244"N, 16°13'35.639"E 49°3'25.234"N, 16°13'42.130"E 49°3'55.291"N, 16°13'48.650"E 49°3'50.695"N, 16°14'10.406"E 49°0'6.426"N, 16°12'35.920"E 49°3'51.842"N, 16°12'5.623"E 49°4'21.991"N, 16°15'10.038"E 49°2'28.340"N, 16°25'39.848"E 49°2'7.277"N, 16°25'46.695"E 48°58'59.944"N, 16°17'18.808"E 48°58'47.776"N, 16°16'12.971"E
80
Návrhová část Obec
Lokace
GPS souřadnice
Petrovice
Památník
Petrovice
Došková chalupa
Petrovice
Mlýn
Rybníky
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Rybníky
Mlýn
Skalice
Zámek s kašnou
Skalice
Kaplička
Trstěnice
Mlýn
Trstěnice
Kostel Povýšení sv. Kříže
Tulešice
Zámek
Tulešice
Kaple sv. Floriána
Vedrovice
Náves
Vémyslice Vémyslice
Farní kostel Narození Panny Marie Cyklostezka
Vémyslice
Splav
49°0'21.685"N, 16°17'32.485"E 49°0'17.770"N, 16°17'31.424"E 49°0'24.343"N, 16°17'44.516"E 49°1'34.220"N, 16°16'42.359"E 49°1'28.187"N, 16°16'48.311"E 48°57'56.124"N, 16°13'24.240"E 48°57'58.456"N, 16°13'9.639"E 48°59'3.816"N, 16°11'31.495"E 48°59'9.687"N, 16°11'50.850"E 49°2'21.187"N, 16°12'19.780"E 49°2'16.328"N, 16°12'36.127"E 49°1'12.151"N, 16°22'38.197"E 49°1'20.122"N, 16°15'19.283"E 49°1'2.232"N, 16°15'11.497"E 49°1'38.754"N, 16°14'52.887"E
Zdroj: Vlastní práce Součástí návrhu je kromě samotného umístění nových keší také zakoupení outdoorových GPS navigací Městským kulturním střediskem Moravský Krumlov, které by mohlo tyto navigace za poplatek a zálohu zapůjčovat občanům mikroregionu i turistům. Cena nejlevnějších outdoorových navigací použitelných pro geocaching je v současnosti přibližně 2 000 Kč za navigaci. Odhadované náklady na vyrobení a rozmístění keší jsou přibližně 2 000 Kč.
81
Návrhová část
3.3
Vytvoření turistických tras
Dalším návrhem pro propagaci cestovního ruchu v mikroregionu by mělo být vytvoření tématických turistických tras spojených s historickými osobnostmi. Podél cest by mohly být vystaveny tématické informační tabule s popisem blízkých památek a zajímavostí. Trasa 1 – Putování s rodem Lichtensteinů 1. Zámek v Moravském Krumlově – popis zámku a jeho historie. 2. Zámecký park – mapa parku, popis historie parku, popis flóry, která se zde vyskytuje . 3. Vrabčí hájek – popis zdejší flóry a fauny, přiložený harmonogram zde pořádaných akcí. 4. Náměstí T.G.M. – popis historie města, historické fotografie budov. 5. Knížecí dům – popis historie budovy, historické fotografie, případné nasměrování turistů do zdejší galerie a Městského kulturního střediska. 6. Kostel sv. Bartoloměje – popis historie budovy, historické fotografie. 7. Lichtenštejnská hrobka – popis historie hrobky a blízkého kostela Všech svatých. Navrhovaná trasa má délku 6,7 km a rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem trasy je 50 m. Tato trasa by měla návštěvníkům zabrat přibližně 2 hodiny času. Tabulka 8: Náklady na vytvoření turistické trasy 1
Položka Výroba informačních tabulí Doprovodné značení cest Rezerva Celkové náklady Zdroj: Vlastní práce
82
Náklady 42 000 Kč 10 000 Kč 3 000 Kč 55 000 Kč
Návrhová část Obrázek 30: Návrh trasy "Putování s rodem Lichtensteinů"
Zdroj: Vlastní práce Poznámka: Body znázorněné na obrázcích 30 a 31 tvoří záhyby cesty. Trasa 2 – Putování s Napoleonem 1. Zámek – popis zámku a jeho historie. 2. Řeka Rokytná – informace o řece Rokytná, popis flóry a fauny, fotografie a popis zdejšího meandru. 3. Kostel sv. Vavřince – popis historie kostela, možnost posezení.
83
Návrhová část 4. Kaple sv. Floriána – popis historie kaple sv. Floriána, popis legendy o jejím vzniku zmínka o zdejší pouti, pohled na město s vyznačením památek na mapě. 5. Střelnice – možnost odpočinku, překážková dráha pro děti, popis zdejší flóry a fauny. 6. Mariánská studánka – popis historie studánky, popis legendy o vzniku studánky. 7. Vodopád – popis a fotografie vodopádu. 8. Krumlovsko rokytenské slepence – popis zdejší flóry a fauny, fotografie zdejší přírody. 9. Francouzská kaplička – popis legendy o vzniku, možnost posezení. 10. Podzámčí – závěr trasy, nasměrování zpět k výchozímu bodu. Celková délka trasy je 11,3 km, zdolání trasy by mělo zabrat přibližně 3–4 hodiny. Nejvyšší převýšení v rámci trasy je 70 metrů.
Tabulka 9: Náklady na vytvoření turistické trasy 2
Položka výroba informačních tabulí doprovodné značení cest rezerva Celkové náklady Zdroj: Vlastní práce
84
Náklady 60 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 75 000 Kč
Návrhová část Obrázek 31: Návrh trasy "Putování s Napoleonem"
Zdroj: Vlastní práce
85
Návrhová část
3.4
PPC reklama
Pro lepší propagaci mikroregionu v rámci internetového marketingu doporučuji zvolit PPC reklamu. PPC je zkratka pro Pay Per Clik. V těchto systémech tedy inzerent neplatí za zobrazení reklamy, ale za její rozkliknutí. Tyto reklamy mohou být jak v textové formě, tak ve formě bannerů. Jejich výhodou je zobrazení na stránkách internetových vyhledávačů například po zadání klíčových slov týkajících se výběru dovolené (H1, 2013). Návrh spočívá v tom, že PPC reklama bude umístěna na nejrozšířenějších PPC systémech – Google AdWords, Sklik a Facebook. Reklama zde bude vystavena po dobu jednoho měsíce, během které se rozhodne o jejím stažení nebo dalším užívání. Náklady na vyškolení pracovníka a zavedení PPC reklamy jsou uvedeny v tabulce č. 10. Tabulka 10: Náklady na PPC reklamu
Položka Školení PPC pro začátečníky Školení PPC reklamy pro pokročilé Náklady na zveřejnění reklamy Celkové náklady
Náklady 3 570 Kč 4 780 Kč 4 000 Kč 12 350 Kč
Zdroj: (H1,2013) Po souhrnu jednotlivých nákladů je patrné, že tento návrh může být zcela financován z rozpočtu mikroregionu.
3.5
Propagace prostřednictvím sociálních sítí
Dalším návrhem je propagace mikroregionu prostřednictvím sociálních sítí, především nejznámějších sítí Facebook, Twitter a Google+, případně YouTube. Navrhuji
založení
profilu
mikroregionu
Moravskokrumlovsko
na
každé
ze
jmenovaných sociálních sítí. V rámci spravování těchto profilů by poté pracovnice informačního centra v Moravském Krumlově, případně ve Vedrovicích, kontrolovala každý z těchto profilů minimálně 1x denně, přičemž by na každý z nich vždy přidávala příspěvky týkající se připravovaných akcí v mikroregionu.
86
Návrhová část Prostor sociálních sítí je vhodný i k vyjádření názorů občanů mikroregionu, případně k diskusi určité problematiky.
3.6
Vytvoření jednotného vizuálního stylu mikroregionu
V rámci svých aktivit chybí mikroregionu vlastní jednotný vizuální styl, v rámci kterého by mohl vystupovat. Jednotný vizuální styl totiž působí jednak na rozumové vnímání spotřebitele a jednak i na jeho emoce. V rámci psychologického pohledu je jednotný vizuální styl vnímán zákazníkem jako solidnost, tradice, jistota a kvalita. Navíc image je v rámci komunikace řazena na první místo. Jednotný vizuální styl je založen na grafickém manuálu, který jednotí vizitky, hlavičkové papíry, e-mailové a prezentační šablony, reklamní předměty a další nosiče loga. (321 CREATIVE PEOPLE, 2013) V rámci tohoto jednotného vizuálního stylu by dále kromě mikroregionu mohly vystupovat i jednotlivé obce, které by se chtěly vlastním způsobem zapojit do propagace vlastní i propagace mikroregionu. Návrhem je tedy zadání zakázky pro vytvoření jednotného vizuálního stylu mikroregionu Moravskokrumlovsko který by měl zahrnovat:
značku sestávající z grafického symbolu,
logotypy ze slovního označení „mikroregion Moravskokrumlovsko“,
aplikaci značky a logotypů (např. elektronický hlavičkový papír, šablona powerpointové prezentace, návrh vizitek, informační tabule atd.),
grafický manuál vizuálního stylu v češtině,
grafický návrh pro webovou prezentaci mikroregionu. Tabulka 11: Náklady na vytvoření jednotného vizuálního stylu
Položka Odhadovaná cena JVS Celkové náklady Zdroj: Vlastní práce
87
Náklady 50 000 Kč 50 000 Kč
Návrhová část
3.7
Aktualizace webových stránek
Dalším návrhem pro zvýšení turistické atraktivity mikroregionu by měla být aktualizace webových stránek mikroregionu, a to v následujících oblastech:
Kulturní kalendář o Navrhuji dřívější aktualizace kulturního kalendáře mikroregionu. V rámci své činnosti vydává mikroregion čtvrtletní kalendář kulturních akcí. Aktuální kalendář pro období duben až červen 2013 byl ale zveřejněn až 15.4.2013 a řada kulturních akcí znázorněných na kalendáři již proběhla. Kalendář má navíc špatný popis, který udává, že se jedná o kalendář pro měsíce leden až březen.
Informace na úvodní straně o Doporučuji na úvodní stranu webových stránek mikroregionu vkládat aktuální blížící se akce mikroregionu. Místo toho je zde totiž často vložené oznámení, které se mikroregionu netýká (např. zahájení sezony na Dalešické přehradě, která se nachází v kraji Vysočina)
Základní údaje o Doporučuji aktualizaci základních údajů o mikroregionu. V současnosti je například na mapě znázorňující oblast mikroregionu stále znázorněny obce Olbramovice a Bohutice, které již z mikroregionu vystoupily. Toto není uvedeno ani v popisu historie mikroregionu. Dále doporučuji doplnění některých údajů, jako počet obyvatel mikroregionu, rozloha apod.
Služby v mikroregionu o V rámci popisu služeb v mikroregionu jsou rovněž zmiňovány služby v obci Olbramovice, která již do mikroregionu nepatří. U některých subjektů v této sekci jsou uvedeny již neplatné URL adresy. V rámci aktualizace této sekce by dále měly být doplněny nové stravovací
88
Návrhová část zařízení
v mikroregionu
(např.
Restaurace
Marie
v Moravském
Krumlově).
Turistické trasy o V rámci sekce Putování napříč mikroregionem je založena podsekce Turistické trasy, která zůstává zcela nevyplněna, a to i přesto, že tyto webové stránky jsou provozovány od roku 2006. Doporučuji zpracování této sekce alespoň v podobě, která je aktuálně dostupná na webových stránkách Moravského Krumlova.
Příroda o V sekci Příroda je aktuálně pouze jeden článek, a to NATURA 2000, který popisuje 7 přírodních zajímavostí, z nichž některé již nejsou v oblasti mikroregionu. Doporučuji aktualizaci tohoto článku ve formě přidání fotografií z popisovaných míst. Dále doporučuji aktualizaci celé sekce ve smyslu doplnění dalších přírodních zajímavostí mikroregionu.
Architektura o Tato sekce je stejně jako sekce Turistické trasy zcela nevyplněna. Doporučuji její vyplněné, tedy dopsání architektonických zajímavostí z mikroregionu a doplnění o fotografie.
Fotografie z mikroregionu o V rámci sekce Fotografie z mikroregionu
jsou
dostupná pouze
2 fotografická alba, a to „Fotografie z obcí Moravskokrumlovska“, které obsahuje 11 fotografií, a „Fotografie z Jarmarku řemesel a místních produktů 2009“, které obsahuje 12 fotografií. U všech fotografií chybí jakýkoliv popis, bez kterého nemůže návštěvník webových stránek vědět,
o
jaká
u vystavovaných
místa
se
fotografií,
89
jedná. vložení
Doporučuji dalších
doplnění
popisů
fotografií
z obcí
Návrhová část mikroregionu a vkládání aktuálních fotografií z akcí pořádaných mikroregionem v blízké době od jejich proběhnutí.
3.8
Direct mailing
Dalším návrhem, týkajícím se zčásti stále webových stránek, je umístění formuláře pro direct mailing na webové stránky. V rámci direct mailingu je možné poté zasílat informace o všech blížících se akcích v mikroregionu přímo osobám, které poskytnou svůj kontaktní e-mail. Náklady na tento návrh se týkají pouze umístění samotného formuláře. Tyto náklady by neměly překročit 1 000 Kč. Spravování databáze e-mailů a rozesílání informačních e-mailů by měla na starost pracovnice informačního centra v Moravském Krumlově, případně ve Vedrovicích, v rámci své pracovní náplně.
3.9
Propagace v regionálních denících
V rámci propagace v tisku volí mikroregion Moravskokrumlovsko jako propagační médium pouze místní čtrnáctideník Zrcadlo, případně Moravskokrumlovské noviny. Pro zlepšení propagace mikroregionu navrhuji rozšíření propagace akcí pořádaných mikroregionem i v následujících médiích:
Znojemský deník Rovnost,
Znojemsko.
Propagace by měla být volena částečně formou placené reklamy, ale převážně formou neplacených článků informujících o blížících se akcích v mikroregionu.
3.10 Vinařský workshop Prvním z dlouhodobých návrhů by mělo být každoroční pořádání vinařského workshopu. Jako vhodný čas pro pořádání workshopu se jeví měsíc duben.
90
Návrhová část Workshop by byl pořádán v obci Jezeřany-Maršovice, která má dlouholetou vinařskou historii. Jako místo pořádání by bylo zvoleno dle počasí tamní hřiště nebo kulturní dům. Workshop by mohl být spojený s ochutnávkou vín. Vinaři z mikroregionu by v rámci workshopu předváděli tradiční způsoby výroby vína a zároveň by zde mohli nabízet své produkty. Workshop by dále mohl být spojen s vystoupením cimbálové kapely nebo s přehlídkou kapel. V rámci vinařského worshopu dále existuje možnost spojení s kampaní Moravských vinařských stezek. Vinařský workshop by měl být určitě zařazen do kalendáře akcí Moravských vinařských stezek. Kampaň Moravských vinařských stezek by zde naopak měla být připomenuta návštěvníkům. V rámci této akce navíc existuje prostor pro diskusi mezi zástupci mikroregionu a místními vinaři, týkající se jejich zapojení do kampaně Moravských vinařských stezek. Odhadované náklady na pořádání workshopu jsou 150 000 Kč, přičemž část nákladů by mohla být hrazena z dotačního programu Podpora vinařství a vinohradnictví.
3.11 Buxusové bludiště Dalším dlouhodobým návrhem je vytvoření buxusového bludiště v prostorách zámeckého parku v Moravském Krumlově. Toto bludiště by se mohlo stát velmi zajímavou turistickou atrakcí. Buxus, zvaný též zimostráz, je rostlina rostoucí nejlépe na vápenitých a hlinitých půdách. Poměrně dobře snáší stín a prospívá i pod korunami stromů. Tato rostlina se často využívá pro tvorbu labyrintů či živých plotů, neboť při vhodných podmínkách a ošetření u ní dochází k nárůstu 30–40 cm ročně. (GARTEN.CZ, 2013) V první fázi výsadby bludiště by mohla být vysázena plocha 30x30 metrů, přičemž při úspěchu návrhu by bludiště mohlo být dále rozšířeno. Při výsadbě tří buxusových keřů na 1 metr délky bludiště by na zamýšlené ploše mělo být vysázeno přibližně 5 000 keříků buxusu.
91
Návrhová část Tabulka 12: Náklady na vytvoření buxusového bludiště
Položka Rostliny buxusu 5000 ks Náklady na výsadbu Rezerva Celkové náklady
Náklady 250 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 300 000 Kč
Zdroj: Vlastní práce Po vysazení bludiště by o ně měli dále pečovat pracovníci Správy zámeckého parku v rámci svojí pracovní náplně. Náklady přímo spojené s ošetřením bludiště v době jeho růstu, tedy v prvních 5 letech by měla pokrývat odhadovaná rezerva. Výsledné bludiště by mělo sloužit jako zajímavé zpestření pro obyvatele mikroregionu a zároveň jako turistická atrakce.
3.12 Rozhledna Posledním
dlouhodobým
návrhem
pro
zvýšení
atraktivity
mikroregionu
Moravskokrumlovsko by měla být výstavba rozhledny pojmenované po historické osobnosti spjaté s Moravským Krumlovem, tedy např. Napoleonova rozhledna, Paracelsova rozhledna, Muchova rozhledna apod. V rámci výstavby rozhledny jsem navrhl 3 možná umístění této rozhledny, která jsou znázorněna na obrázku 32. První z navrhovaných umístění (bod A) se nachází poblíž Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence na hranici lesní a polní cesty. GPS souřadnice tohoto místa jsou 49°3'5.816"N a 16°19'20.912"E. Zdejší nadmořská výška je 313 m. Druhé z navrhovaných umístění (bod B) se nachází na souřadnicích 49°3'22.587"N a 16°18'7.245"E. Jedná se o vyvýšené místo blízko polní cesty vedoucí z Moravského Krumlova do Polánky. Nadmořská výška tohoto místa je 316 m.
92
Návrhová část Obrázek 32: Navrhovaná umístění rozhledny
Zdroj: Vlastní práce Třetí navrhované umístění (bod C) je v blízkosti Zámeckého parku v Moravském Krumlově. Výška místa je 297 m nad mořem a jeho GPS souřadnice jsou 49°2'58.870"N a 16°18'5.344"E. Odhadované náklady na vytvoření rozhledny o výšce 22 metrů by měly být přibližně 2 000 000 Kč, přičemž při odhadu jsem vycházel z nákladů na vytvoření podobné rozhledny u obce Hlína v mikroregionu Ivančicko.
3.13 Další návrhy
Zlepšení
stavu
pozemních
komunikací,
zejména
komunikací
s cyklostezkami vedenými skrz mikroregion.
Obměna méně navštěvovaných akcí pořádaných v mikroregionu.
93
spojených
Návrhová část
Využití kinosálu v Moravském Krumlově pro promítání klasických filmových děl.
Využití počítačových učeben středních škol v Moravském Krumlově pro pořádání kurzů.
Zavedení turistického vláčku jako prostředku pro dopravu mezi jednotlivými památkami mikroregionu.
94
Závěr
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo provést analýzu mikroregionu Moravskokrumlovsko pro oblast cestovního ruchu a navrhnout případné možnosti pro zlepšení turistické atraktivity tohoto mikroregionu. V práci byla provedena řada analýz. Nejprve se jednalo o analýzu atraktivity, ve které jsem popsal historické, přírodní a kulturní památky a zajímavosti mikroregionu Moravskokrumlovsko.
Následně
jsem
provedl
rozbor
marketingového
mixu
mikroregionu a rozbor vývoje jeho rozpočtu. Poté jsem provedl analýzu mikroregionu Ivančicko,
jakožto
zvoleného
největšího
konkurenta
mikroregionu
Moravskokrumlovsko. V analytické části byly dále zpracovány celkem dva výzkumy. Nejprve byl proveden sekundární výzkum, který se zaměřil na analýzu již provedeného dotazníkového šetření na téma „Návštěvnost mikroregionu Moravskokrumlovsko“. Dále byl formou dotazníkového šetření proveden výzkum primární, který se týkal vnímání propagace mikroregionu Moravskokrumlovsko místními občany. Poznatky získané z obou výzkumů byly shrnuty v analytické části práce. V rámci návrhové části byly nejprve shrnuty dotační programy, v rámci kterých se mikroregion může ucházet o dotace pro financování svých aktivit. Poté byly navrženy některé možnosti pro zvýšení turistické atraktivity mikroregionu. Tyto návrhy jsem rozdělil na krátkodobé a dlouhodobé, a to z hlediska toho, zda je možnost financovat je ze současných rezerv rozpočtu mikroregionu, nebo zda se jedná o návrhy pro budoucí roky. V krátkodobém rámci jsem pro zvýšení turistické atraktivity navrhl například využití geocachingu, PPC reklamy, direct mailingu nebo vytvoření jednotného vizuálního stylu mikroregionu. Pro delší časové období jsem navrhl výstavbu rozhledny v Moravském Krumlově, výsadbu buxusového labyrintu a pořádání vinařského workshopu spojeného s kampaní Moravských vinařských stezek.
95
Literatura
LITERATURA BERÁNEK, Tomáš a Simona UŠELOVÁ. Mlynářská stezka [online]. Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o., 2005 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mlynarskastezka.cz/ MORAVSKÝ KRUMLOV. Moravský Krumlov [online]. bravissimo.cz, 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/ CAHA, Pavel. Kemp Vémyslice [online]. estránky.cz, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.kempvemyslice.cz/ Corporate identity. 321 CREATIVE PEOPLE. Grafické studio Brno [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://graficke-studio.tridvajedna.cz/corporate-identity CZECHTOURISM. CzechTourism [online]. NETservis s.r.o., 2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ DSO MORAVSKOKRUMLOVSKO. Moravskokrumlovsko [brožura]. Bačice: Petr Večeřa, vydavatelství, 2009 [cit. 2013-03-08]. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 3., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 486 s. ISBN 978-80-251-3432-0. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. Garten.cz [online]. © 2001-2013 [cit. 2013-05-14]. ISSN 1803-0033. Dostupné z: http://www.garten.cz/ GRASSEOVÁ, Monika, Radek DUBEC a David ŘEHÁK. Analýza podniku v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 325 s. ISBN 978-80-265-0032-2. H1. H1: Jednička v internetovém poradenství a výkonnostním marketingu [online]. Praha 7 - Holešovice: Sherwood, © 2005–2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.h1.cz HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0.
96
Literatura JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Portál jižní Moravy: Jižní Morava [online]. Jihomoravský kraj, 2010 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz/ KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4. KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 258 s. ISBN 80-726-1010-4. KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 978-80-247-0513-2. KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Portál Jihomoravského kraje [online]. 2013 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/ KUDLÁČKOVÁ, Ivana. Návštěvnost mikroregionu Moravskokrumlovsko: (výsledky průzkumu). DEMČÁK, Marek. Vyplňto.cz: řešení i pro Váš internetový průzkum [online]. 2008-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://navstevnost-mikroregionu-mor.vyplnto.cz MCDANIEL, Carl a Roger GATES. Marketing research: the impact of the Internet. 5. ed. Cincinnati, Ohio: South-Western, 2002. ISBN 03-240-6797-6. MORRISON, Alastair M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Victoria publishing, 1995, 523 s. ISBN 80-856-0590-2. MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY, Nadace Partnerství. Moravské vinařské stezky [online]. © 2000-2012 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/uvod.aspx MORAVSKOKRUMLOVSKO. Mikroregion Moravskokrumlovsko [online]. AUTOGRAPH, 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://moravskokrumlovsko.cz/ Moravskokrumlovsko. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Monitor [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2012/obce/detail/71224831 Moravský Krumlov. KAMLER. Krásné Česko [online]. 2003-2012 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.krasnecesko.cz/lokality/8999-moravsky-krumlov-mesto.html?strana=1 Oficiální stránky obce Dolní Dubňany [online]. Dolní Dubňany: Obec Dolní Dubňany, 2013, 1.5.2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.dolnidubnany.cz/ PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5.
97
Literatura PEČER, Marek. Zrcadlo.info: regionální informační portál [online]. Moravský Krumlov: Občanské sdružení ALMA, © 2007 - 2012 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.zrcadlo.info/ RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286. SOLOMON, Michael R, Greg MARSHALL a Elnora STUART. Marketing: očima světových marketing manažerů. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2006, vi, 572 s. ISBN 80-251-1273-X. SMOLA, Daniel. Na Vrabčák fest přišlo neuvěřitelných dva a půl tisíce lidí. VLTAVALABE-PRESS, a.s. Znojemský deník.cz [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., 2012 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/na-vrabcakfest-prislo-neuveritelnych-dva-a-pul-tisice-lidi-20120527.html STUDNIČKOVÁ, Zuzana. Využití dotací při financování aktivit Mikroregionu Ivančicko. Brno, 2008. Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. TRSTĚNICE. Obec Trstěnice [online]. Trstěnice: Antee, 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.trsteniceumorkrumlova.cz/
98
Seznam tabulek a obrázků
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Seznam tabulek TABULKA 1: VZTAH MEZI MANAGEMENTEM A MARKETINGEM DESTINACE ................................................ 21 TABULKA 2: HODY V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH MIKROREGIONU ................................................................... 46 TABULKA 3: SEZNAM STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ................. 47 TABULKA 4: VINAŘSTVÍ V MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ...................................................... 47 TABULKA 5: PŘEHLED UBYTOVACÍCH SLUŽEB V MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO..................... 48 TABULKA 6: ČASOVÝ HARMONOGRAM VÝZKUMU ..................................................................................... 59 TABULKA 7: NÁVRH ROZMÍSTĚNÍ NOVÝCH KEŠÍ ......................................................................................... 80 TABULKA 8: NÁKLADY NA VYTVOŘENÍ TURISTICKÉ TRASY 1 ..................................................................... 82 TABULKA 9: NÁKLADY NA VYTVOŘENÍ TURISTICKÉ TRASY 2 ..................................................................... 84 TABULKA 10: NÁKLADY NA PPC REKLAMU ............................................................................................... 86 TABULKA 11: NÁKLADY NA VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO VIZUÁLNÍHO STYLU ............................................... 87 TABULKA 12: NÁKLADY NA VYTVOŘENÍ BUXUSOVÉHO BLUDIŠTĚ ............................................................. 92
Seznam obrázků OBRÁZEK 1: MARKETINGOVÁ KONCEPCE DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................... 15 OBRÁZEK 2: ČLENĚNÍ DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU .............................................................................. 22 OBRÁZEK 3: ZÁKLADNÍ RÁMEC SWOT ANALÝZY ...................................................................................... 28 OBRÁZEK 4: MATICE SWOT ...................................................................................................................... 29 OBRÁZEK 5: ROZPOČET MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO V LETECH 2010-2012 ........................ 49 OBRÁZEK 6: VĚKOVÉ SLOŽENÍ VÝZKUMU .................................................................................................. 51 OBRÁZEK 7: MOTIVY PRO NÁVŠTĚVU MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ..................................... 52 OBRÁZEK 8: ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ O MIKROREGIONU .............................................................................. 53 OBRÁZEK 9: DOPRAVA DO MIKROREGIONU ................................................................................................ 53 OBRÁZEK 10: DOPRAVA MEZI OBCEMI MIKROREGIONU .............................................................................. 54 OBRÁZEK 11: LOKALITY NAVŠTÍVENÉ BĚHEM POBYTU V MIKROREGIONU ................................................. 55 OBRÁZEK 12: SPOLEČNÍCI BĚHEM NÁVŠTĚVY MIKROREGIONU ................................................................... 55 OBRÁZEK 13: HODNOCENÍ INFORMAČNÍHO CENTRA V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ ...................................... 56 OBRÁZEK 14: HODNOCENÍ INFORMAČNÍHO CENTRA VE VEDROVICÍCH ...................................................... 56 OBRÁZEK 15: HODNOCENÍ ÚROVNĚ MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ........................................ 57 OBRÁZEK 16: BUDOUCÍ NÁVŠTĚVA MIKROREGIONU .................................................................................. 58 OBRÁZEK 17: NAVŠTÍVENÁ MÍSTA PŘI POTENCIÁLNÍ CESTĚ DO MIKROREGIONU ........................................ 58 OBRÁZEK 18: POHLAVÍ RESPONDENTŮ ....................................................................................................... 62 OBRÁZEK 19: VĚKOVÉ ROZLOŽENÍ RESPONDENTŮ ..................................................................................... 63 OBRÁZEK 20: ROZDĚLENÍ RESPONDENTŮ PODLE MÍSTA BYDLIŠTĚ ............................................................. 64 OBRÁZEK 21: VZTAH RESPONDENTŮ K MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ................................... 65 OBRÁZEK 22: POVĚDOMÍ RESPONDENTŮ O MIKROREGIONU MORAVSKOKRUMLOVSKO ............................. 66 OBRÁZEK 23: NEJČASTĚJI JMENOVANÉ HISTORICKÉ ZAJÍMAVOSTI MIKROREGIONU ................................... 67 OBRÁZEK 24: HODNOCENÍ PROPAGACE HISTORICKÝCH ZAJÍMAVOSTÍ........................................................ 68 OBRÁZEK 25: NEJČASTĚJI JMENOVANÉ PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI MIKROREGIONU ....................................... 69 OBRÁZEK 26: HODNOCENÍ PROPAGACE PŘÍRODNÍCH PAMÁTEK A ZAJÍMAVOSTÍ MIKROREGIONU ............... 70 OBRÁZEK 27: NEJČASTĚJI JMENOVANÉ KULUTRNÍ AKCE A ZAJÍMAVOSTI MIKROREGIONU ......................... 71 OBRÁZEK 28: HODNOCENÍ KULTURNÍ PROPAGACE MIKROREGIONU ........................................................... 72 OBRÁZEK 29: HODNOCENÍ CELKOVÉ PROPAGACE MIKROREGIONU............................................................. 72 OBRÁZEK 30: NÁVRH TRASY "PUTOVÁNÍ S RODEM LICHTENSTEINŮ" ........................................................ 83 OBRÁZEK 31: NÁVRH TRASY "PUTOVÁNÍ S NAPOLEONEM" ....................................................................... 85 OBRÁZEK 32: NAVRHOVANÁ UMÍSTĚNÍ ROZHLEDNY ................................................................................. 93
99
Přílohy
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: KULTURNÍ AKCE POŘÁDANÉ V MORAVSKÉM KRUMLOVĚ V ROCE 2013 ................................ 101 PŘÍLOHA 2: NÁVRH ROZPOČTU DSO MORAVSKOKRUMLOVSKO NA ROK 2013 ........................................ 103 PŘÍLOHA 3: DOTAZNÍK ............................................................................................................................. 104
100
Přílohy Příloha 1: Kulturní akce pořádané v Moravském Krumlově v roce 2013 Název akce
Datum konání
Maškarní oldies party Výstava moravskokrumlovských výtvarníků Tříkrálový koncert Muzejní přednáška Bál princezen Ples SŠDSOS Koncert – ZUŠ Muzejní přednáška Ples KDU – ČSL Farní ples Frankie a Johnny – divadelní představení Muzejní přednáška Studentský ples Maškarní ples Orla (ostatky) Muzejní přednáška Valentinský večer PORTA – oblastní kolo Světáci – divadelní představení Eďas – divadelní představení Josefský košt vína Žákovský večer Školní akademie Gymnázia Lichtensteinská výstava Velikonoční pomlázková zábava Den otevřených dveří – ZUŠ Žákovský večer Krumlovské kolečko – dopravní soutěž Čtyřruční večer klavír. oddělení II. Bezgestfest – divadelní festival Pálení čarodějnic pro děti Hudební slavnosti Floriánská pouť VII. Krumlovský majáles Keyboardový koncert IV. rockový festival Vrabčák
101
4.1. leden–únor 6.1. 10.1. 13.1. 18.1. 21.1. 24.1. 26.1. 2.2. 5.2. 7.2. 8.2. 9.2. 21.2. 25.2. 2.3. 7.3. 15.3. 16.3. 18.3. 22.3. 1.3. 31.3. 10.4. 15.4. 15.–19. 4. 22.4. 26.–27. 4. 28.4. 1.5. 5.5. 10. a. 11. 5. 15.5. 18.5.
Přílohy Název akce Taneční zábava Cayman Večer komorní hudby Noc kostelů Krumlovská „36“-turistický pochod 20. Setkání pěveckých sborů Festival muzejních nocí Concentus moraviae Dětský den Absolventský koncert Akademie DDM Závěrečný koncert tanečního odd. Taneční zábava Arcus Folkový festival Školní akademie – ZŠ Ivančická Fotbalový turnaj TOP!!! Zaparkujte s dětmi v parku Kinematograf bratří Čadíků Tradiční rybářský karneval Taneční zábava Vicomt Djembe marathon – festival africké hudby Taneční zábava Old Arcus Malý festival Loutky Memoriál Jana Branče Rozmarýnové hody Polánka II. Krumlovské burčákobraní Dny evropského dědictví Rakšické hody Burčákobraní IV. ročník Přehlídky regionálních dechových hudeb Leopoldovská pouť Rokytná 23. ročník Krumlovského běhu Mikulášská zábava a slavnostní rozsvícení stromu Pohádkové Vánoce Svěcení mladých vín Advent 2013 Silvestr 2013
102
Datum konání 18.5. 20.5. 24.5. 25.5. 26.5. květen/červen 2.6. 2.6. 3.6. 9.6. 10.6. 15.6. 1.6. 20.6. 22.6. 23.6. 1.7. 13.7. 20.7. 2.–3. 8. 24.8. srpen/září 1.9. 1.9. 21.9. září 28.–29. 9. 12.10. 12.10. 1.10. 19.10. 6.12. 7.12. 26.12. 22.12 31.12.
Přílohy Příloha 2: Návrh rozpočtu DSO Moravskokrumlovsko na rok 2013
Příjmy 3639
4121 členské příspěvky 2111 ČEZ 2012+2013 6310 2141 úroky celkem příjmy
392 600,00 Kč 550 000,00 Kč 2 000,00 Kč 944 600,00 Kč
Výdaje 3639
5011 5038 5139 5161 5164 5169 5222 5901 6310 5163 celkem výdaje
mzdové náklady úrazové pojistné materiálové náklady služby pošt nájemné služby + reklama ČEZ příspěvek MAS rezerva bank služby
Financování
70 000,00 Kč 500,00 Kč 10 000,00 Kč 2 000,00 Kč 40 200,00 Kč 510 000,00 Kč 14 300,00 Kč 293 600,00 Kč 4 000,00 Kč 944 600,00 Kč 0,00 Kč
103
Přílohy Příloha 3: Dotazník Dobrý den, tímto bych Vás chtěl poprosit o vyplnění dotazníku na téma „Atraktivita a propagace mikroregionu Moravskokrumlovsko“, který bude sloužit jako podklad pro vypracování mé diplomové práce. Dotazník se skládá částečně z uzavřených a částečně z otevřených otázek. U uzavřených otázek prosím zaškrtněte vždy pouze nejpřesnější odpověď. Vyplnění dotazníku by vám nemělo zabrat více jak 10 minut Vašeho času.
1) Jste: ○ žena ○ muž
2) Jaký je Váš věk? ○ do 19 let ○ 20 – 29 let ○ 30 – 39 let ○ 40 – 49 let ○ 50 – 59 let ○ nad 60 let
3) Kde bydlíte? (zaškrtněte prosím nejpřesnější odpověď) ○ Bydlím přímo v Moravském Krumlově. ○ Bydlím v jedné z místních částí Moravského Krumlova (Polánka, Rakšice, Rokytná). ○ Bydlím v jedné z obcí mikroregionu Moravskokrumlovsko. (Napište prosím místo bydliště:) …………………………………… ○ Bydlím v blízkosti mikroregionu (do 10 km) ○ Bydlím jinde (Napište prosím místo bydliště:) ………………………………
4) Jaký je váš vztah k mikroregionu Moravskokrumlovsko? (zaškrtněte prosím nejpřesnější odpověď) ○ Pracuji zde ○ Studuji zde ○ Pouze zde bydlím ○ Jiný (Napište) ………………..…
5) Jaké povědomí máte o mikroregionu Moravskokrumlovsko? (zaškrtněte prosím nejpřesnější odpověď) ○ Nevím, že něco takového existuje ○ O mikroregionu jsem slyšel/a, ale znám pouze některé obce, které sem patří ○ Znám většinu obcí, které do mikroregionu patří ○ Mikroregion Moravskokrumlovsko znám velmi dobře
104
Přílohy 6) Jaké znáte historické památky či zajímavostí v mikroregionu Moravskokrumlovsko? (napište maximálně 10 památek či zajímavostí , na které si vzpomenete) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………
7) Jak hodnotíte propagaci historických zajímavostí v mikroregionu Moravskokrumlovsko? (ohodnoťte prosím na škále) ○ 1 – s propagací jsem velmi nespokojen/a ○ 2 – s propagací jsem spíše nespokojen/a ○ 3 – s propagací nejsem ani nespokojen/a, ani spokojen/a ○ 4 – s propagací jsem spíše spokojen/a ○ 5 – s propagací jsem velmi spokojen/a
8) Jaké znáte přírodní památky či zajímavosti v mikroregionu Moravskokrumlovsko? (napište maximálně 10 památek či zajímavostí, na které si vzpomenete) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………
9) Jak hodnotíte propagaci přírodních památek a zajímavostí v mikroregionu Moravskokrumlovsko? (ohodnoťte prosím na škále) ○ 1 – s propagací jsem velmi nespokojen/a ○ 2 – s propagací jsem spíše nespokojen/a ○ 3 – s propagací nejsem ani nespokojen/a, ani spokojen/a ○ 4 – s propagací jsem spíše spokojen/a ○ 5 – s propagací jsem velmi spokojen/a
10) Jaké kulturní akce pořádané v mikroregionu Moravskokrumlovsko znáte? (napište maximálně 10 kulturních akcí, na které si vzpomenete) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………
105
Přílohy 11) Jak hodnotíte kulturní propagaci mikroregionu Moravskokrumlovsko? (ohodnoťte prosím na škále) ○ 1 – s propagací jsem velmi nespokojen/a ○ 2 – s propagací jsem spíše nespokojen/a ○ 3 – s propagací nejsem ani nespokojen/a, ani spokojen/a ○ 4 – s propagací jsem spíše spokojen/a ○ 5 – s propagací jsem velmi spokojen/a
12) Jak hodnotíte celkovou propagaci mikroregionu Moravskokrumlovsko ? (ohodnoťte prosím na škále) ○ 1 – s propagací jsem velmi nespokojen/a ○ 2 – s propagací jsem spíše nespokojen/a ○ 3 – s propagací nejsem ani nespokojen/a, ani spokojen/a ○ 4 – s propagací jsem spíše spokojen/a ○ 5 – s propagací jsem velmi spokojen/a
13) Máte nějaký návrh, jakým způsobem by se mohla zlepšit propagace mikroregionu Moravskokrumlovsko? Pokud ano, napište prosím: (Můžete navrhnout i potenciální produkt, který by podle Vás mohl návštěvníky mikroregionu zaujmout) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………
14) Co Vám v mikroregionu Moravskokrumlovsko chybí? (Napište prosím) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………
Děkuji za vyplnění.
106
