VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Znalosti pubescentů a adolescentů o rizicích. návykových látek

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Znalosti pubescentů a adolescentů o rizicích návykových látek

Bakalářská práce

Autor: Eva Brátová Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Lavičková Jihlava 2014

ANOTACE Bakalářská práce se věnuje znalostem pubescentů a adolescentů o rizicích návykových látek. Stručně popisuje drogy, jejich rozdělení, drogovou závislost a koncepci programů drogové prevence. V praktické části testuje znalosti pubescentů a adolescentů o legálních a nelegálních drogách, účincích a rizicích, drogové závislosti a o praktických zkušenostech s drogami.

KLÍČOVÁ SLOVA Droga, drogová závislost, informovanost o drogách, preventivní programy, adolescence, pubescence

ANOTATION This bachelor thesis is engaged in „The awareness of pubescents and adolescents about drugs.“ The theory part describes drugs, it´s division, drug addiction and preventional program at basics schools. The empirical part deals with the knowledge of pubescence and adolescence. It also investigates the practical experience of pubescence and adolescence with drugs.

KEYWORDS Drug, drug addiction. awareness of drugs, prevention programs, adolescence, pubescence

Poděkování Tímto děkuji vedoucí práce Mgr. Magdaléně Lavičkové, za odborné vedení, cenné rady a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Taktéž bych ráda poděkovala vedení škol a učitelům, kteří mi ochotně umožnili realizovat výzkum na svých školách. V neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

Úvod ................................................................................................................................ 8 1.1

Cíl práce ............................................................................................................. 9

1.2

Hypotézy ............................................................................................................ 9

Teoretická část ............................................................................................................. 10 2.1

Drogy a drogová závislost ................................................................................ 10

2.1.1

Droga ........................................................................................................ 10

2.1.2

Dělení drog ............................................................................................... 11

2.1.3

Popis drog ................................................................................................. 11

2.2

Závislost na drogách ........................................................................................ 18

2.3

Léčba drogové závislosti .................................................................................. 19

2.4

Období dospívání ............................................................................................. 21

2.4.1

Stručná charakteristika období dospívání ................................................. 21

2.4.2

Psychosociální vývoj ................................................................................ 21

2.4.3

Užívání drog a dospívání .......................................................................... 22

2.5

Prevence sociálněpatologických jevů .............................................................. 26

2.5.1 3

4

Primární drogová prevence ....................................................................... 27

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 29 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 29

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 31

3.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 32

3.4

Zpracování získaných dat ................................................................................. 33

3.5

Výsledky výzkumu........................................................................................... 33

3.6

Diskuse ............................................................................................................. 48

3.7

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 57

Závěr ............................................................................................................................. 60

5

Seznam použité literatury ........................................................................................... 63

Seznam použitých tabulek................................................................................................... 68 Seznam příloh ....................................................................................................................... 68

1

Úvod

Pro toto téma bakalářské práce jsem se rozhodla krátce po své stáži v Centru psychosociálních

služeb

RIAPS

v Trutnově,

kde

jsem

se

blíže

seznámila

s problematikou drogové závislosti. Velice mne překvapil poměrně nízký věk uživatelů služeb, resp. po rozhovoru s nimi věk jejich první zkušenosti s drogami. Velmi často se prvně setkali s drogou v období dospívání. V této souvislosti bych ráda zmapovala, do jaké míry jsou dospívající informováni o drogách a drogové závislosti. Ačkoli můžeme předpokládat, že informovanost mladých lidí o této problematice musí být v dnešní době propracovaných preventivních programů na školách dostatečná, rozhodla jsem se tyto své předpoklady otestovat. Ve výběru tématu hrála důležitou roli i moje osobní zkušenost matky dospívajících dětí, které se ve svém okolí s drogami již v četné míře setkávají. Uvědomuji si, že závažnost následků dlouhodobého užívání drog je mnohdy fatální, a že čím mladší je jedinec v prvním kontaktu s drogou, tím je horší dopad mají drogy na jeho osobnost i organismus. I když jsou často preventivní programy formulovány na základě „dobré praxe“, považuji za velmi důležité průběžně monitorovat praktické výstupy těchto preventivních programů a zároveň sledovat, jak se mění prevalence užívání drog v naší společnosti v čase. A právě s těmito jevy souvisí má práce Práce je rozdělena do tří základních částí a snaží se zachytit danou problematiku v celé šíři. V teoretické části vymezuji základní pojmy drogové problematiky především v souvislosti s obdobím pubescence a adolescence. Nedílnou součástí teoretické části jsou i výsledky dosavadních studií nejen o zkušenostech mladých lidí s drogou. Evaluační studie hodnocení efektu preventivních programů jsou velmi zřídkavé a na jejich efektivitu tak můžeme usuzovat převážně nepřímo, tj. z popisu a vývoje drogové scény v podmínkách České republiky. V praktické části studie je popsána metodologie, metodika šetření, technika a místo výběru respondentů, způsob analýzy, interpretace

8

získaných informací a doporučení pro praxi. V diskusi srovnávám získaná data s výsledky ostatních studií a analyzuji potvrzené či nepotvrzené hypotézy.

1.1

Cíl práce

V práci se věnuji problému, zda a do jaké míry jsou dospívající žáci seznámeni s drogovou problematikou. Některé otázky směřují také na osobní zkušenost s určitou konkrétní legální a nelegální drogou. Výzkumné cíle této bakalářské práce jsou: 1. Zjistit informace o rozsahu a kvalitě teoretických znalostí pubescentů a adolescentů o návykových látkách, o jejich základním rozdělení a znalosti závislosti na drogách. 2. Zjistit informace o zkušenostech adolescentů a pubescentů s nelegálními a legálními drogami.

1.2

Hypotézy 1. Cílová skupina bude v dostatečné míře informována o návykových látkách a jejich základnímu rozdělení, rizicích vzniku a rozvoje závislosti a možnostech léčby. 2. Věk první zkušenosti s drogou se nebude významně lišit od výsledků studií z minulých let. 3. Většina dotazovaných již bude mít osobní zkušenost s alkoholem a tabákem. 4. Většina dotazovaných se již setkala ve svém okolí s marihuanou.

9

2

Teoretická část

2.1

Drogy a drogová závislost

2.1.1 Droga Nejdříve je nutné co nejpřesněji vymezit pojem droga. V roce 1969 WHO zveřejnila definici, ve které je droga definována jako „jakákoliv látka, která, je-li vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo vice jeho funkcí.“ (Zábranský, 2003, str. 14) V rámci české legislativy je v souladu s definicí WHO drogou myšlena jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí (Zákon o návykových látkách, č. 167/1998 Sb.). Užívání těchto látek není v ČR trestné. Podle novely trestního zákona z r. 1997 je ale již trestné držení nezákonné drogy i pro vlastní potřebu v množství „větším než malém.” (§ 187a trestního zákona) Povolenými drogami rozumíme alkohol, tabák ale také i léky, jejichž prodej je především regulován zákony (č. 378/2007 Sb., č. 167/1998 Sb.) a vyhláškou (č. 54/2008 Sb.). Zvláštní skupinu povolených drog představují těkavé látky, které jsou často zneužívané a jsou ve své podstatě legální, ale jejich prodej je v ČR regulován vyhláškou 284/2006 Sb., kterým se zakazuje uvádět na trh samotný toluen, lepidla a barvy ve sprejích, které obsahují více než 0,1 % toluenu. Prodej ostatních přípravků obsahujících toluen spotřebitelům není touto vyhláškou omezen (www.cechmal.cz). V odborné literatuře se nejčastěji setkáváme s operacionální definicí pojmem droga: 1. má psychotropní účinek, tedy ovlivňuje naše „vnitřní“ prožívání, 2. může vyvolat závislost – tj. „potenciál závislosti“ užívání dané drogy (Presl, 1995).

10

2.1.2 Dělení drog Dělení drog je rozmanité, vždy záleží na výběru kritéria dělení. Z hlediska míry rizika dělíme drogy na: 1. měkké, lehké či drogy s akceptovatelnou mírou rizika, 2. tvrdé, těžké či drogy s neakceptovatelnou mírou rizika. Dle kritéria původu dělíme drogy na: 1. přírodní (např. opium, koka, rostlinné halucinogeny apod.), 2. semisyntetické (morfin, heroin, kokain, apod.), 3. syntetické (amfetaminy, opioidy, phencyclidin-piperidin, extáze, těkavé látky a léky) (Göhlert, 2001). Toto dělení nezohledňuje, zda se jedná o přírodní či syntetické drogy, podobně nebere na zřetel míru rizika vzniku a rozvoje závislostí (Kalina et al. 2008, Nechanská, 2012, Zábranský, 2003).

2.1.3 Popis drog Alkohol Chemicky se jedná o etylalkohol, etanol vznikající kvašením cukrů. Společně s nikotinem a kofeinem patří mezi legální drogy. Alkohol je nejčastěji užívanou drogou v ČR, kde se spotřeba alkoholu pohybuje kolem 10,2 litrů/rok čistého alkoholu na den. Uvádí se, že v ČR až 1/4 mužů a asi 1/10 žen konzumuje v nadměrné míře alkohol. Nadměrné pití alkoholu je taková konzumace alkoholu, která způsobuje škody na tělesném nebo duševním zdraví. Nadměrná konzumace alkoholu podle definice Světové zdravotnické organizace se považuje v průměru 20 - 40 g alkoholu denně pro ženy a 40 - 60 g denně pro muže (www.naseinfo.cz).

11

Nebezpečná je kombinace alkoholu s dalšími centrálně tlumivými látkami, např. benzodiazepiny či barbituráty.

Nákup a konzumace alkoholu v restauraci jsou

nezákonné pro jakoukoli osobu mladší 18 let. Intoxikace alkoholem můžeme rozdělit do čtyř stádií: 1. lehká opilost – excitační stadium se projevuje oslabením opatrnosti, komunikativností, tendencí se prosazovat, snadnějším navazováním vztahů, případně agresivní projevy - alkoholémie do 1,5g/kg, 2. opilost středního stupně neboli hypnotické (somnolentní) stadium se projevuje útlumem a ospalostí - alkoholémie 1,6 až 2,0g/kg, 3. těžká opilost neboli narkotické stadium, 4. těžká intoxikace: a. komatózní stadium - spojené se ztrátou vědomí, b. asfyktické stadium - hrozící zástavou dechu a oběhu (Střelec, 1998, Kalina et al., 2008). Období dospívání je také kruciálním období pro začátek abúzu alkoholu a rozvoj závislosti. Zneužívání dětí nebo závislost rodičů na alkoholu zvyšují riziko vzniku závislosti u dětí (Latendresse et al., 2008). Ve Velké Británii 30 % dětí ve věku pod 16 let žije v rodině, kde jeden z rodičů pije v tazích, 22 % žije v rodinách, kde jeden z rodičů pije rizikově alkohol a u 6 % dopívajících bylo zjištěno, že žijí v rodinách, kde jeden rodičů je závislý na alkoholu. Podobná zjištění bychom nalezli jistě i v ČR, kde je spotřeba alkoholu vyšší (Manning et al., 2009).

Tabák a nikotinismus Tabákový kouř obsahuje benzen, formaldehyd, kyanovodík a dalších 4000 dalších chemikálií, většina z nich jsou toxické, mutagenní, karcinogenní a reproduktivnětoxické. Mezi nejhlavnější toxické látky patří např. amoniak, akrolein, oxid uhelnatý formaldehyd, kyanid, nikotin, oxidy dusíku, fenol a oxidy síry (www.kurakovaplice.cz).

12

Psychotropní složkou tabáku je alkaloid nikotin. Jedná se o prudký jed a 50 mg je pro člověka smrtelnou dávkou. Kouření má negativní vliv na kardiovaskulární systém. Udává se, že 15 % infarktů myokardu je způsobeno následky kouření. Následky kouření se neprojeví hned, ale se zpožděním 20–30 let. Dle výzkumů se pokouší přestat kouřit až 80 % kuřáků, bez cizí pomoci přestane kouřit tabák pouze 2 % kuřáků (Králíková, 2008). Léčba nikotinové závislosti spočívá především v substituci nikotinu formou žvýkaček a náplastí. Druhou metodou je podávání antidepresiv bupropionu a nortiptylinu. Další metodou léčby je podávání léku Varenicilinu. Tento lék je parciální agonista acetylcholinnikotinových receptorů v mozku. Nenahrazuje tedy nikotin, ale brání nikotinu v jeho účinku (Kalina et al., 2008). Na tom, jestli je dospívající náchylný k závislosti, se uplatňují v nemalé míře i rodinné faktory, respektive způsob výchovy. K rizikovým faktorům patří např.: neléčené a nezvládané návykové choroby u rodičů, neexistence jasných pravidel či naopak přehnaná přísnost, podceňování dítěte či nepřiměřené nároky na něj, těžké ekonomické podmínky v rodině a mnoho dalších faktorů (Nešpor, 2000).

Konopné drogy Účinnou

látkou

obsaženou

v konopných

drogách

je

THC

(delta

9-tetrahydrocannabinol). Tato látka je obsažena v konopí indickém (cannabis indiga), v menší míře v konopí setém (cannabis sativa). Často používané slangové výrazy jsou skunk, špek, tráva, hulení, ganja, brko a joint. Konopí určené k užívání se vyskytuje ve více formách (sušené listy, pryskyřice – hašiš, marihuanový olej). Mezi mladými je velmi oblíbená a častá kombinace užívání alkoholu a marihuany. Tato kombinace mnohdy vede k paranoidním stavům a intenzivní nevolnosti. Intoxikace marihuanou může vést k rozmanitým libým i nelibým stavům, únavě, ospalosti, závrati, zvracení apod. Ze zdravotního hlediska má dlouhodobé užívání marihuany za následek onemocnění dýchacího systému, jako například rakovina plic a bronchitida. Rakovinotvorný účinek užívání konopí formou kouření je až desetkrát vyšší než v případě inhalování tabákového kouře. Fyzická závislost na marihuaně 13

nevzniká, ale psychická závislost je mnohdy nezanedbatelná a je úzce spojena s každodenními rituály jedince, který si bez marihuany není do značné míry schopen tyto běžné aktivity bez užívání představit (Janík, Dušek, 1990, Ganeri, 2001).

Tlumivé látky Do této kategorie zahrnujeme léky jako neopiátová analgetika a psychofarmaka. (Rohypnol, Dizepam apod.). Jedná se o léky - tablety, dražé, kapsle či injekční ampule. Způsob užití je perorálně či intravenózně. Riziková je především kombinace s koncentrovaným alkoholem. Léky působí tlumivě na CNS a způsobují v různé míře poruchy myšlení, emocionality a pozornosti. Efekt se různí od omámení, kolísání nálad až po zpomalené psychomotorické tempo. Dlouhodobější zneužívání tlumivých látek způsobuje závažné poruchy metabolismu, poruchy paměti, depresivní rozlady, úzkost či hostilitu. Abstinenční syndrom při odvykání je pro jedince ohrožující na životě a poměrně často se objevují epileptické záchvaty (Pešek et al., 2007).

Opioidy a opiáty „Opioidy působí na organismus prostřednictvím opioidních receptorů, proto se ve zdravotnictví se používají jako nejsilnější léky tišící bolest a kašel. Celkově mají tlumivý účinek, potlačují bolest, způsobují euforii, zklidnění a ve větších dávkách ospalost. Projevují se stažením zornic a sníženou tělesnou teplotou. Užívají se ve formě prášku, roztoku pro injekce, tablet nebo náplastí.“ (Minařík, 2001, str. 159-160) Nejznámějším představitelem a nejčastěji zneužívaným opiátem je heroin ve formě bílého prášku. Heroin je možné šňupat, kouřit, ale často se inhalují výpary uvolněné po rozpuštění (zahřátí nejčastěji ve lžičce nad ohněm). Dále se užívá injekční formou po smíchání s destilovanou vodou a kyselinou citrónovou, která jej pomáhá rozpouštět. Intravenózní uživatelé jej často plní skrze bavlněné filtry, které mají odfiltrovat alespoň bazální nečistoty před samotnou aplikací. Filtry, nádobky s destilovanou vodou jsou poskytovány společně s injekčními stříkačkami v rámci HR (Harm reduction) programů. Po požití způsobuje pocit uvolnění a štěstí spojený s útlumem nervového systému. Dech a činnost srdce jsou zpomalené a objevuje se úporná zácpa (Kalina et al., 2003). 14

Užívání morfinu se projevuje: 1. rozvojem silné somatické a psychické závislosti, 2. velmi rychle se zvyšující tolerance organismu na drogu, 3. silným abstinenčním syndromem (neklid, poruchy spánku, úzkost, záchvatové stavy, křeče, deprese, stavy dezorientace, vyčerpanost) způsobující v krajních případech smrt (Janík, Dušek, 1990, Kalina et al., 2008). Dalším představitelem opiátové skupiny je kodein, který bývá součástí sirupů proti kašli a

léků

tišících

bolest.

Způsob

aplikace

je

opět

perorálně,

intravenózně

či inhalací kouře – produktu suché destilace. Intoxikace kodeinem se projevuje útlumem, netečností a pocitem ospalosti. Chronické užívání se projevuje pocity dávení, zácpou a dezorientací. Potenciál závislosti je u této drogy velmi vysoký (Ganeri, 2001, Kalina et al., 2008). V posledním roce se objevují v médiích zprávy o stoupající oblibě syntetického opiátu Fentanylu, který je primárně určen jako lék tišící bolest i formou náplasti (www.rozhlas.cz).

Stimulační drogy Jedná se o drogy, jejichž základním efektem je celková stimulace, povzbuzení. Jde o drogy velmi oblíbené a na celém světě v různých podobách hojně zastoupené (Presl, 1995). Možné účinky stimulačních drog jsou: pokles soustředěnosti, euforie, pokles tepové frekvence a krevního tlaku, ztráta chuti k jídlu, celková stimulace, pocit zvýšené psychické a fyzické výkonnosti a nespavost. Při předávkování dochází k poklesu tělesné teploty, křečím, halucinatorně-paranoidním psychózám (Kalina et al., 2003).

15

Amfetaminy Amfetaminy jsou syntetické stimulující látky, původně předepisované jako prostředky na hubnutí a jako léky proti depresi. Dnes jsou předepisovány jen ve výjimečných případech jako pomoc při obzvlášť špatném zdravotním stavu. Nejběžněji dostupný druh amfetaminu v České republice je pervitin, distribuuje se často v tzv. psaníčkách (papírové obaly), nejčastěji však v igelitových sáčcích (Nešpor, Provazníková, 1999). Užití pervitinu je možné opět více způsoby. Nejčastějším způsobem je šňupání s pomocí brčka nebo bankovky, dále pak je možné pervitin užívat intravenózně. Po užití se dostavuje pocit nabuzení, zvýšení tepové a dechové frekvence. Převažují pocity síly, nadbytku energie a je pociťováno silné vzrušení. Účinek drogy odeznívá po 3 až 4 hodinách v závislosti na rychlosti metabolismu. Dlouhodobější a pravidelný abúzus amfetaminu vyvolává závislost. Abstinenční syndrom je typický spíše negativními psychickými příznaky (Kalina et al., 2003).

Kokain Kokain se získává z listů keře koka. V medicíně se v historii používal jako látka pro místní umrtvení. Kokain je bílý prášek. Užívá se intravenózně, kouří se ve formě cracku nebo perorálně. Nejčastějším způsobem použití je inhalace prášku nosem, neboť z nosní sliznice se kokain velmi rychle vstřebává do krve. Šňupáním dochází k narušení sliznice nosu a způsobuje nebezpečné krvácení a zhroucení nosní přepážky. Krátce po požití se objevuje pocit síly a energie. Účinek kokainu je krátkodobý a rychle na něj vzniká závislost. Při dlouhodobějším zneužívání způsobuje intenzivní nepokoj, nespavost, rozvoj paranoidní symptomatiky a pocit vyčerpání. Smrtelně nebezpečné je míchání kokainu a heroinu zvané „speedball“. Výsledkem může být závislost na dvou drogách nebo smrt. Vysoké dávky kokainu způsobují selhání srdce či dýchání. Slangové výrazy užívané pro kokain jsou „céčko“ či „koks“ (Ganeri, 2001).

16

Crack je krystalickou formou kokainu, který má rychlejší nástup účinku. V České republice téměř neužívá především pro jeho vysokou cenu. U chronických uživatelů jsou typickými projevy násilí a podrážděnost (Pešek et al., 2007).

17

2.2

Závislost na drogách

Drogová závislost je definována jako psychický a tělesný stav, který vyplývá ze vzájemné interakce organismem a drogou. Je charakterizovaný změnami chování, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále (tzv. „craiving“) v pravidelných intervalech pro její psychické účinky, případně za účelem potlačení negativních příznaků plynoucích z její nepřítomnosti. Synonymně užívanými pojmy pro drogovou závislost jsou např.: abúzus, narkomanie a toxikománie. S těmito pojmy se setkáváme především v odborné literatuře staršího data. Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN – 10. aktualizovaná revize rozlišuje Akutní intoxikaci (F1x.0), Škodlivé užívání (F1x.1) a Syndrom závislosti (F1x.2), kde „x“ je diagnostickým kódem pro danou látku (Santorius, Pavlovský, 1992). V případě akutní intoxikace se jedná o přechodný stav po aplikaci alkoholu či jiné psychoaktivní látky. Tento stav je charakterizován poruchami na úrovni vědomí, poznávání, vnímání, emotivity, chování či jiných psychofyziologických funkcí či reakcí. Škodlivé užívání je vymezeno především poškozením zdraví následkem užívání drogy, nedochází však k rozvoji syndromu závislosti. V případě Syndromu závislosti (F1x.2) se jedná o skupinu „fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil nejvíce.“ (Santorius, Pavlovský, 1992, str. 75) Závislost na drogách zahrnuje: 1. craiving (bažení), tj. nezvladatelnou touhu po droze, 2. tendenci ke zvyšování dávek vlivem zvyšující se tolerance na drogu, 3. existenci psychické či fyzické závislosti na určité droze, 4. tj. přítomnost abstinenčního syndromu psychického nebo fyzického typu, 5. zvýšené množství času k získání nebo užívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku, 18

6. pokračování v užívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (Presl, 1995, Nešpor, Csémy, 2003). Abstinenční syndrom, taktéž odvykací syndrom, je stavem, vyvolaný náhlým přerušením užívání návykové látky, popř. návykového chování. Soubor příznaků je závislý na druhu drogy a délce abúzu. Příznaky mohou být: 1. tělesné - svalové křeče, motorický neklid, pocení, bolesti svalů a kloubů, průjem, nutkání na zvracení, slzení, žaludeční křeče apod., 2. psychické – podrážděnost, neklid, emoční labilita, poruchy nálady, zmatenost, agresivit apod. (Hartl, Hartlová, 2000). Jiné členění drogové závislosti a škodlivého užívání návykových látek rozlišují Skála et al. (1987). Autoři rozlišují dva typy závislosti: a) primární typ (zneužívání drogy pro její účinek a užívání v sociální skupině) a b) sekundární typ (látka užívána nejdříve jako lék, později užívání pro dopingový efekt, obvyklá preference jen jednoho typu návykové látky).

2.3

Léčba drogové závislosti

Léčba drogové závislosti je v literatuře často uváděna v souvislosti se sekundární prevencí. Sekundární prevence je tedy synonymum léčby a spočívá v předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání závislosti u lidí, kteří již drogy užívají nebo jsou již na droze závislí. Tato léčba může vést k abstinenci, kontrolovanému užívání drogy či substituční léčbě, při které je droga nahrazena látkou jinou, která nemá takové negativní dopady (Kalina et al., 2001, Rotgers et al., 1996). Vedle medicínské léčby je nezbytné léčbu doplnit psychoterapií. Z těchto přístupů je vhodné zmínit především psychoanalytický a kognitivně behaviorální přístup. V současné době je ale tendence využívat v nově vznikajících adiktologických ambulancích metody a poznatky obou přístupů v rámci celkového sbližování rozmanitých terapeutických směrů (Kratochvíl, 2012). 19

U substituční léčby je zanedbatelným faktem přesun z nelegálnosti do legálního užívání substitučního léku pod dozorem odborníka. V ČR se jedná o opiátovou substituci metadonem nebo buprenorfinem. V současné době převažuje tendence léčit drogovou závislost v souladu komplexního bio-psycho-socio-spritiuálního modelu závislosti (Kudrle, 2003). V ČR je velmi dobře organizovaný systém péče o drogově závislé. První specializované centrum založil Jaroslav skála v Praze u Apolínáře již v roce 1948, v r. 1989 pak s rozvojem neziskového sektoru vznikají první specializované neziskové organizace DROP-IN a SANANIM. Dnes má adiktologická péče několik rovin a typů. V základní rovině rozlišujeme adiktologickou péči zdravotní na: 1. adiktologickou péči lékařskou, 2. adiktologickou péči nelékařskou, 3. adiktologickou péči v programech sociálních služeb (www.adiktologie.cz). Samostatnou skupinu tvoří programy tzv. „Harm Reduction“ (HR). HR služby spadají do kategorie terciární prevence a označují přístupy a postupy ke snižování či minimalizace zdravotního a sociálního poškození drogami u osob, kteří drogy užívají, ale nejsou ale motivováni k léčbě své závislosti (Rotgers et al., 1996, Kalina et al., 2008). Do HR služeb zařazujeme výměnu použitého injekčního materiálu za sterilní, poskytování informací o možné léčbě či službách, poradenství a informování o rizicích. Výsledkem

by

měl

být

pozitivní

posun

uživatele

těchto

služeb

směrem

k zodpovědnějšímu chování, minimalizaci zdravotních rizik a zamezení šíření infekčních

onemocnění.

HR

se

provádí

v rámci

terénních

programů

nebo

v nízkoprahových kontaktních centrech.

20

2.4

Období dospívání

2.4.1 Stručná charakteristika období dospívání Vzhledem k tématu této práce je nutné vymezit adolescenci ve smyslu vývojového období osobnosti jedince. Většina autorů se shoduje na faktu, že adolescence má z hlediska dynamičnosti a vývojových změn identity osobnosti výjimečné postavení v ontogenetickém vývoji (Langmeier, Krejčířová, 1998). Autoři rozdělují období dospívání na dvě základní subobdobí. Prvním obdobím je pubescence, nejčastěji udávané v rozmezí od 11. do 15. roku života. Pubescence začíná prvními známkami pohlavního dospívání a končí nástupem menarché u dívek, u chlapců první emisí semene. Toto subobdobí je označováno jako fáze prepuberty. Fáze vlastní puberty pak trvá až po dosažení reprodukční schopnosti, tj. období přibližně mezi 13. a 15. rokem. Období dospívání autoři Langmeier a Krejčířová (1998) rozdělují dospívání na: 1. pubescenci = 11. – 15. rok (pohlavní dozrávání), 2. adolescenci = 15. – 20. rok. Vymezení

období

adolescence

je

velmi

komplikované,

zohledníme-li

psychosociokulturní aspekt vývoje. Z biologického pohledu mluvíme o adolescenci v souvislosti dosažením plné reprodukční zralosti. Dospívání se ale netýká jen tělesných změn, ale je spojena i se změnami psychickými a sociálními.

2.4.2 Psychosociální vývoj Důležitou součástí identity adolescenta se stává velmi důležitým tělesný vzhled (tělové schéma). To se stává cílem i prostředkem k dosažení sociální akceptace a prestiže (úprava zevnějšku a stylu oblečení odlišuje adolescenta od dětí, tak i od dospělých). Důležitou roli zde hraje atraktivita, výška postavy, fyzická síla (především u mužů). Vývoj identity je úzce spjat s vývojem v ostatních oblastech života a prochází dvěma fázemi: 21

1. fáze postupné stabilizace (na začátku adolescence se vyrovnává vztah s rodiči), 2. fáze psychického osamostatnění (ukončení separace ze závislosti na rodině). Jedinec identitu přijímá vlivem tlaku sociálního prostředí (např. rodinný příběh) nebo si identitu samostatně vytváří. Tato druhá varianta je stabilnější v průběhu života. Chlapci se více charakterizují prostřednictvím vlastních kompetencí, výkonů a sociální pozicí. Dívky více vymezují vlastní identitu prostřednictvím sociálních vztahů a méně prostřednictvím kompetencí (Langmeier, Krejčířová, 1998). Každé vývojové období v lidském životě má své specifické výzvy a úkoly. Erikson (2002) mluví o konfliktu identita vs. zmatení rolí. Hledání vlastní identity a vlastního místa na světě je často doprovázeno testováním nových zážitků, v období adolescence pak můžeme mluvit o jakési větší otevřenosti vůči nové zkušenosti. V této souvislosti hrají drogy mnohoznačnou úlohu. Kalina et al. (2008) uvádí, že součástí tohoto období je experimentování ve skupině vrstevníků, mohou se také prohloubit zmatky v identitě a s tím související volba neadekvátního řešení vývojové krize ve smyslu odmítnutí role ve světě. Drogy pak znamenají únik z nepříjemného konfliktu a oddálení řešení. Pro identitu adolescenta jsou významné vztahy, ať již intimní vztah či vztahy uvnitř sociální skupiny. Silná je potřeba definovat se prostřednictvím příslušnosti k nějaké skupině. Typická je diferenciace a kvalitativní proměna sociálních rolí v rodině či mimo rodinné prostředí. Důležitým faktorem působící na identitu adolescenta je i školní prospěch, tj. schopnost zvládat nároky školní docházky. Výkon ve škole je však více hodnocen u studentů středních odborných škol, nežli je tomu u adolescentů odborných učilišť (Langmeier, Krejčířová, 1998).

2.4.3 Užívání drog a dospívání Dospívající jedinec tak prožívá svou vlastní hodnotu, má potřebu odpoutat se od rodičů, stát se dospělým, vymezit vlastní identitu a najít smysl sebe a života. Pokud se tento vývojový úkol nedaří do uspokojivé míry plnit, dospívající získává pocit vlastní 22

nedostačivosti, kterou řeší agresí, únikem nebo kompromisním abúzem návykových látek (Kalina et al., 2008). Vágnerová (2008) uvádí některé příčiny užívání drog: 1. potřeba vyřešit problémy, 2. potřeba dosáhnout uspokojení nebo slasti, 3. potřeba uniknout stereotypu, nudě, 4. potřeba sociální konformity, akceptace v sociální skupině. Preference užívání určité drogy, stejně tak jako projevy závislého chování, jsou mezi muži/chlapci a ženami/dívkami odlišné. Dospívající dívky referují o častější zkušenosti s extází a amfetaminy oproti dospívajícím chlapcům. Další výzkumy ukazují, že převážně ženy jsou náchylnější k závislosti na lécích skupiny sedativ, anxiolytik a či hypnotik. Velmi často se jedná o tzv. iatrogenní závislosti, tj. závislostí způsobenou lékaři. Tyto léky se ženám předepisují také třikrát až čtyřikrát častěji než mužům (Vobořil, 2003). U žen v případě závislosti je často zmiňována tzv. „dvojí deviace“ – deviantní nejen pro užívání drogy, ale zároveň zklamává v ženské roli. Společenský tlak pak má za následek, že o drogových experimentech, případně vznikající či již vzniklé závislosti u žen/dívek se okolí dozvídá mnohem méně často, případně později (Kalina et al., 2008). Velmi cenné a validní informace nám poskytuje studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách). Jedná se o největší celoevropskou studií zaměřenou na zjištění rozsahu užívání legálních a nelegálních návykových látek u šestnáctiletých studentů s jednotnou výzkumnou metodologií ve všech zemích zapojených do projektu. Svým rozsahem a kvalitou zaujímá mezi ostatními studiemi výjimečné postavení. Poprvé byla realizována v roce 1995 pod záštitou Rady Evropy ve 26 evropských zemích. Česká republika se podílí na výzkumu již od r. 1995 (Kalina, 2003). Bohužel výsledky jsou zpracovávány až se značným, až dvouletým zpožděním, proto 23

nejaktuálnější data pochází především ze studie 2011. Výsledky studie z roku 2012 jsou k dispozici zatím pouze ve formě předběžných výsledků, které však neobsahují informace nezbytné pro zpracování této práce. Proto jako nejaktuálnější informace pochází z komplexně zpracované studie z roku 2011. Na základě výsledků české části studie ESPAD za rok 2011 (Csémy, Chomynová, 2012) je patrné, že četné zkušenosti s drogou měli respondenti již právě v období pubescence. Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v životě uvedlo 43 %. Oproti předchozím výsledkům (od roku 2003) je patrný celkový pokles v celoživotní prevalenci sledovaných drog (viz příloha 1, tab. 1) včetně drog konopných. Bez ohledu na rozlišení legálních a nelegálních drog, studie ESPAD z roku 2011 došla k následujícímu pořadí dle celoživotní prevalence. : 1. alkohol (86 %), 2. tabák (75 %), 3. konopné látky (42 %), 4. užívání léků se sedativním účinkem (10 %), 5. čichání rozpouštědel (8 %), 6. užití halucinogenních hub (7 %), 7. LSD (5 %), 8. extáze (3 %), 9. amfetaminy (2 %), 10. heroin (2 %), 11. kokain (1 %). Nejvíce užívanou nelegální drogou bylo konopí. Celoživotní prevalence byla zjištěna u 42 % dotázaných. V posledním roce užilo konopné látky téměř 30 % dotázaných a necelých 15 % je užilo v posledních 30 dnech. V posledních 12 měsících užila extázi necelá 2 %.

24

Mezi legálními drogami je nejčastěji zneužívanou drogou alkohol (86 %). U alkoholu došlo k drobnému poklesu užívání v období 2007 – 2011 ve srovnání s předchozími lety. Alkohol v roce 2011 užilo: 1. 86 % alespoň jednou v životě, 2. 79 % během posledních 12 měsíců, 3. 57 % během posledních 30 dnů. Problémové rizikové pití, tj. časté intoxikace (alespoň 3x v posledních 12 měsících) udávalo 17 % (z r. 2003) – 23 % (z r. 2007) šestnáctiletých chlapců a 8 – 13 % dívek. Zde dochází k procentuálnímu nárůstu dívek ve srovnání s předchozími roky (Csémy, Chomynová, 2012). Z alkoholických nápojů jednoznačně u mužů převažuje pití piva, u žen není preference vyhraněná, ale v posledních 10 letech stoupá obliba piva i u žen. Tabák je na druhém místě. Alespoň jednou v životě kouřilo 75 % dotazovaných. V roce 2007 uváděly denní kouření více dívky, v roce 2011 byli častějšími denními kuřáky chlapci. Denně kouřilo 25 %, z toho 8 % silných kuřáků (vykouřilo denně 11 a více cigaret). Průzkum v roce 2011 potvrdil signifikantní rozdíly mezi chlapci a dívkami v užívání konopných drog, u ostatních sledovaných drog nebyly rozdíly již významné (Csémy, Chomynová, 2006, 2012).

Zkušenosti s drogami podle pohlaví Výsledky studie ESPAD za rok 2011 potvrdily dřívější zjištění, že pro české dospívající neplatí, že by užívání nelegálních drog bylo obecně výrazně rozšířenější u chlapců. Významnější rozdíl mezi chlapci a dívkami je pouze ve zkušenostech s užitím konopných látek v životě (47 % mezi chlapci a 38 % mezi dívkami) a užitím halucinogenních hub (9 % mezi chlapci a 5 % mezi dívkami). Užívání sedativ je rozšířenější mezi dívkami, a u užívání anabolik naopak mezi chlapci (Csémy, Chomynová, 2012). 25

Způsob získávání drog u dospívajících Studenti, kteří uvedli alespoň jednorázovou zkušenost s nelegálními drogami v životě, nejčastěji dostali drogu od kamaráda v 50 %. Přibližně pětina získala drogu ve skupině přátel (skupinové aktivit), 6 % dotázanou drogu koupilo a 4 % získala drogu jiným způsobem (Csémy, Chomynova, 2012).

První zkušenost s drogou V případě rané zkušenosti s legálními i nelegálními drogami narůstal v roce 2005 až 2007 podíl těch, kteří měli první zkušenost s drogou do svého 13. roku života (u těch, kteří drogu užili). Ranou zkušenost s tabákem mělo 68 % dotázaných, s konopnými drogami 19 %, s alkoholem 71 % (sklenice piva), s extází necelých 14 %, s pervitinem (amfetaminy) 20,5 %, s heroinem 10 % a halucinogeny (LSD) 9 % (Csémy, Chomynová, 2012).

2.5

Prevence sociálněpatologických jevů

Dle Koláře (2005) by měla škola žákům poskytovat nejen vzdělání, ale i pocit bezpečí, který ovlivňuje klima ve škole. S tím souvisí i efektivita preventivních programů ve škole, které jsou úzce spjaty nejen s informováním, ale i zachycením možných přítomných sociálně patologických jevů ve třídě, jakým může být v našem případě i míra zneužívání drog v dané sociální skupině žáků. Každá škola si vytváří vlastní dlouhodobý preventivní program. Cílem programu je oddalovat nebo snižovat výskyt rizikového chování, bránit se jeho vzniku a zvyšovat schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí ve svém životě. Na tvorbě a realizaci Minimálních preventivních programů (MPP) se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy (metodik prevence, pedagogicko-psychologické poradny, neziskové organizace a další subjekty). V praxi se tak programy primární prevence v oblasti drogové prevence mohou zásadně lišit mezi jednotlivými školami (Kalina et al., 2003).

26

Minimální preventivní programy si vytvářejí školy a informace o nich jsou většinou dostupné na jejich internetových stránkách. Forma preventivních programů na školách se stále vyvíjí. Miovský (2012) na základě metaanalýzy mnoha preventivních programů ZŠ navrhuje „Minimální preventivní program“ jako modelový rámec pro školní preventivní program (žáci od 6 do15let). Ten tvoří variantu ke komplexnímu dlouhodobému programu pro ZŠ a prevence rizikového chování je posledním ze tří bodů. Jeho konkrétní náplň spočívá na tvůrcích jednotlivých programů.

2.5.1 Primární drogová prevence V užším pojetí rozumíme drogovou prevencí aktivity, které se zaměřují na práci s cílovou skupinou potenciálních uživatelů drog či osob již závislých. Rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciární. Sekundární a terciární je již péčí následnou a pro účely práce jsme se jí věnovali v předchozích kapitolách. V našem školství upravuje programy drogové prevence na školách obsahově širší Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže z roku 2000 s Čj.: 14514/2000 – 51, který mimo jiné upravuje činnost školních metodiků prevence, výchovných poradců, okresních a krajských metodiků preventivních aktivit a odborníků ministerstva školství. Tento obecnější

předpis

nahradil

předcházející

Pokyn

ministra

školství,

mládeže

a tělovýchovy k prevenci zneužívání návykových látek ve školách a školských zařízeních z roku 1996. Cílem primárně preventivních aktivit je tedy předcházet zneužívání drog, druhotně pak oddálit prvotní setkání dětí a mladých lidí s drogami. Primární prevence směřuje na cílovou skupinu jedinců, kteří se nepotýkají s problémem zneužívání drog. Snahou je odradit od užívání drog u cílové skupiny (Kalina et al., 2001). Programy drogové prevence jsou podporovány na úrovni Evropské unie (EU). Byl definován program na období 2007-2013 „Drogová prevence a informovanost 27

o drogách“, cílem byla podpora aktivit zaměřených na prevenci užívání drog. Tento projekt byl součástí obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ (Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, 2007). V širším pojetí můžeme zařadit do primárních prevencí např. i podpůrné volnočasové aktivity, které vedou dospívajícího jedince k jiným způsobům trávení volného času. Tyto aktivity spíše ovlivňují v pozitivním smyslu životní styl jedince. V souvislosti s protidrogovou politikou myslíme tedy specifické preventivní aktivity nebo jako obecné vícesložkové preventivní programy, např. za účasti a podpory masmédií a ostatních organizací (McGrath, 2007, Zábranský, 2003).

28

3

PRAKTICKÁ ČÁST

3.1

Metodika výzkumu

Cílem práce je zjistit rozsah a kvalitu teoretických znalostí pubescentů a adolescentů o návykových látkách a jejich základní rozdělení, závislosti. Cílem bylo také zjistit, zda či jaké zkušenosti mají dospívající s nelegálními a legálními drogami. Metoda sběru dat byla vybrána s ohledem na kvantitativní charakter studie a bylo zvoleno dotazníkové šetření s kombinovaným typem otázek, tj. otázky uzavřené a otevřené (pro účely detailnější analýzy). Dotazovat je se možné mluvenou formou (rozhovor, interview), nebo formou písemnou (dotazník). Výhodou metody dotazníkové oproti rozhovoru je nejen možná anonymita respondenta, ale i úspora prostředků a času, taktéž data se obvykle dají lépe kvantifikovat. Nevýhodou je naopak potřeba více času s přípravou dotazníku, obvykle nižší věrohodnost a potřeba opatrnosti ve formulaci každé otázky. (i vzhledem k tomu, že nemůžeme klást doplňující otázky (Ferjenčík, 2000). Dotazník měl anonymní charakter a v jeho konstrukci jsem vycházela z výzkumných cílů a formulovaných hypotéz. Ke každé hypotéze jsou vztaženy otázky: 1. hypotéza - informovanosti o drogách, drogové závislosti, léčbě a rizicích (otázka č. 1, 2, 3, 4, 5, 13 a 14), 2. hypotéza - věk první zkušenosti s drogou (otázka č. 6 až 9), 3. hypotéza - zkušenost s tabákem a alkoholem (otázka č. 7 a 8), 4. hypotéza - zkušenost s konopnými drogami (otázka č. 9). Vedle těchto primárních otázek, které jsem přiřadila k jednotlivým hypotézám v předchozí tabulce, jsem do dotazníku zařadila i sekundární otázky č. 10, 11 a 12, které nám poskytují dodatečné „dokreslující“ informace o znalosti uživatele drogy, dostupnosti drog v sociálním okolí a zdrojích informací, které respondenti využívají ke studiu drogové problematiky.

29

První otázka se týká znalosti pojmu droga, ptáme se tedy po definici tohoto termínu. Na první pohled obecná otázka dává prostor k vyjádření názoru, zda např. respondenti uvedou i legální drogy. Z těchto důvodů není výraz „droga“ blíže konkretizována. Celou škálu otázek hodnotím z hlediska 3 základních kritérií. Definici drogy rozděluji do tří úrovní kvality odpovědi, kde každá z nich je považována za správnou odpověď. Tyto tři úrovně nám umožňují lépe posoudit kvalitu odpovědi. 3 úrovně správných odpovědí 1. Zástupci drog – vyjmenování zástupců drog bez udání zákl. charakteristik 2. Účinky a rizika drog – účinky, symptomy užití či syndrom závislosti 3. Zástupci + účinky a rizika – uvedení alespoň tří příkladů drogy + základní charakteristiky drogy V otázce č. 2 mají respondenti uvést zástupce drog z každé skupiny drog z hlediska základního účinku drogy (halucinogenní, tlumivé, povzbuzující). Kritériem úplnosti odpovědi bylo vyjmenování základních kategorií dle hlavního účinku drog na stimulanty, halucinogeny a drogy tlumivé (opiáty, opioidy). Za kompletní odpověď považujeme definování nejméně 3 kategorií drog a ke každé alespoň jednoho relevantního zástupce. Za parciální odpověď považujeme nejméně 2 kategorie drog a zástupce. Neúplnou odpověď uvedení 1 kategorie a 1 zástupce. Dále je vhodné rozlišit otázku nezodpovězenou. Otázka č. 3 směřuje na základní rozlišení z legislativního hlediska na drogy legální a nelegální. Kritériem správnosti odpovědi byla možnost zákonného nabytí drogy, i když v některých odpovědích může vyplývat správná odpověď implicitně, jako např. v odpovědi, že „legální drogy jsou trestné, ostatní nejsou, např. káva apod.“ (vlastní zdroj) Otázka č. 4 se dotazuje na znalost základního rozlišení na drogy měkké a tvrdé. Rozlišení z hlediska nebezpečnosti je často uváděno v médiích, proto byla tato otázka zahrnuta i do této studie. Toto rozlišení spočívá v rozlišení na drogy s přijatelným a nepřijatelným rizikem.

30

Otázka č. 5 směřuje na zjištění, do jaké míry jsou respondenti schopni jmenovat alespoň základní kritéria syndromu závislosti. Z hlediska správnosti odpovědi je nutné uvést alespoň základní znak, tím je bažení po droze a alespoň jednu z dalších charakteristik: 1. fyzická a psychická závislost, 2. touha užívat drogu, i když si je člověk vědom škodlivosti užívání, tj. neschopnost přestat, 3. abstinenční syndrom, 4. zanedbávání zájmů, povinností, apod. Odpovědi jsem rozdělila do ordinálních kategorií: Úplná definice drogové závislosti – v odpovědi musí být zmíněno „touha po droze“ jako základní atribut závislosti a další dvě charakteristiky. Parciální definice závislosti musí obsahovat bažení a jednu další charakteristiku. Bazální definice závislosti je skórována, pokud odpověď obsahuje alespoň bažení. Obsahovala-li výpověď pouze sekundární charakteristiku, jako např. „Hloupne se po tom.“ (vlastní zdroj), pak odpověď byla skórována jako nevyplněná položka. Otázka č. 6 se dotazuje na zkušenost s nelegální drogou s nelegální drogou. V případě pozitivní odpovědi na dotaz o zkušenosti následuje otázka na věk první zkušenosti s danou drogou. Otázky č. 7. a 8. se dotazují na zkušenost s legálními drogami. Stejně jako v předchozí otázce, je i zde pro případ pozitivní odpovědi další otázka dotazující se na věk první zkušenosti s drogou. Podobný princip kladení dodatečné otázky je aplikován i v otázce č. 9, která se týká zkušenosti s konopnými drogami. Otázky č. 10, 11 a 12 jsou dodatečnými otázky, které přímo nesouvisejí s hypotézami, ale poskytují velmi cenné informace o drogové situaci obecně. Otázka č. 10 se konkrétně dotazuje na znalost uživatele drog v okolí a v případě pozitivní odpovědi je požadováno uvést, jakou drogu daný uživatel užívá. V otázce č. 11 se dotazuji, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace o drogové problematice. Někteří ve větší míře uváděli více možností a zmínili tak více zdrojů. Otázka č. 12 má za cíl zjistit, kde se dospívající nejčastěji setkávají s drogou a jsou nabídnuty možnosti různých sociálních situací. Otázka č. 13 je vztažena k hypotéze 1, tak jak bylo popsáno výše.

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí

Výzkumné šetření bylo realizováno v 7. a 9. třídách na čtyřech základních školách 31

v Královéhradeckém

kraji. V Úpici

byly dotazníky vyplněny žáky ZŠ

Lány

a ZŠ Bratří Čapků. Dalšími školami byla ZŠ Karla Klíče v Hostinném a ZŠ a ZUŠ ve Rtyni v Podkrkonoší. Kvantitativní vyhodnocení se omezuje na absolutní a relativní četnosti jednotlivých kategorií, tak jak je to obvyklé pro studie tohoto typu. Sběr dat proběhl v období od října 2013 do prosince 2013. Ze Základní školy Lány v Úpici jsem měla k analýze dispozici celkem 50 dotazníků (28 dotazníků ze 7. třídy a 22 z 9. třídy), ze Základní školy Bratří Čapků 47 dotazníků (21 ze 7. třídy a 26 z 9. třídy), ze Základní školy ve Rtyni v Podkrkonoší 45 dotazníků (23 ze 7. třídy a 22 z 9. třídy) a ze Základní školy Karla Klíče v Hostinném 44 dotazníků (22 ze 7. třídy a 22. z 9. třídy).

Učitelé projevovali zájem o tuto

problematiku a také se dotazovali, zda by mohli být s výsledky práce seznámeny. Tento zájem učitelů a vedení školy mě potěšil a dohodli jsme se, že celkové výsledky budou školám k dispozici po dokončení studie. K analýze je tedy k dispozici celkem 94 dotazníků (50 chlapců a 44 dívek) ze 7. tříd a 92 (46 chlapců a 46 dívek) dotazníků z 9. tříd, tj. celkem 186 administrovaných dotazníků. Z tohoto celkového počtu 186 dotazníků musely být vyřazeny celkem 4 dotazníky. Ve dvou dotaznících byly většinou komické, ale nerelevantní informace. Další dva dotazníky byly téměř prázdné. Celkem ze 186 dotazníků (100 %) se vrátilo 186, z toho 4 (2 %) dotazníky byly vyřazeny. Z těchto důvodů bylo k samotné analýze použito celkem 182 administrovaných dotazníků - 93 dotazníků (49 chlapců a 44 dívek) ze 7. tříd a 89 (44 chlapců a 45 dívek) dotazníků z 9. tříd. Jednotlivé podkapitoly tvoří jednotlivé otázky za účelem přehlednosti studie.

3.3

Průběh výzkumu

Školy, ve kterých proběhlo šetření, jsem si vybrala náhodně. Volba padla na Základní školu Lány a Základní školu Bratří Čapků Úpici, Základní školu Karla Klíče Hostinné a také na Základní školu základní uměleckou školu Rtyně v Podkrkonoší. U všech škol jsem oslovila nejdříve ředitele s žádostí o umožnění dotazníkového šetření. Ve všech 32

případech vedení školy ochotně s výzkumem souhlasilo a následně mě dále zkontaktovalo s třídními učiteli, abych se s nimi individuálně domluvila. Vybrány byly vždy 7. a 9. třídy v každé škole. Jelikož na základních školách je více 7. a 9. tříd, ponechala jsem výběr třídy na náhodě, tedy spíše na ochotě oslovených učitelů a harmonogramu výuky. Anonymní dotazníky jsem rozdala studentům osobně. Tento přístup jsem zvolila, abych mohla studentům pomoci při nepochopení otázky. Ve většině případů se však obešlo vyplnění bez nutnosti blíže vysvětlovat jednotlivé položky.

3.4

Zpracování získaných dat

Při zpracování získaných dat z dotazníků jsem použila Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Zjištěné údaje jsem znázornila pomocí tabulek s relativní a absolutní četností.

3.5

Výsledky výzkumu

Tak jak je již uvedeno v názvu bakalářské práce, snažíme se především zjistit míru informovanosti dospívajících, tj. respondentů v období pubescence a adolescence. Z hlediska teoretického i praktického je vhodné popsat údaje ve dvou rovinách: rozdíly mezi pubescenty (7. třídy) a adolescenty (9. třídy) a celkové výsledky dospívajících (pubescenti + adolescenti). Pro přehlednost jsem zvolila prezentaci dat v tabulkách, kde jsou data prezentována prostřednictvím absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázky. Porovnáváme-li výsledky pubescentů a adolescentů mezi sebou, představuje 100 % každý z těchto souborů. U společných výsledků představuje 100 % celkový počet dospívajících (pubescenti + adolescenti).

33

Definice pojmu „droga“ (otázka č. 1) Položka zjišťující znalost pojmu droga: Jak bys vysvětlil slovo droga? Případně zkus nějaké vyjmenovat? Tabulka 1 Definice drogy respondentů Pubescenti

Definice drogy zástupci+účinky, rizika účinky a rizika zástupci položka nevyplněna Celkem

Pubescenti:

Dospívající celkem

Adolescenti

n

%

n

%

n

%

19 26 17 31 93

21 28 18 33 100

69 3 12 5 89

77 4 13 6 100

88 20 38 36 182

44 11 21 19 100

Z celkového počtu

93 respondentů

uvedlo

zástupce + účinky

21 % (19), účinky a rizika 28 % (26) a zástupce drog 18 % (17). Položku nevyplnilo celkem 33 % (31) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 89 respondentů uvedlo zástupce + účinky 77 % (69), účinky, účinky a rizika uvedlo 4 % (3), zástupce drog uvedlo 13 % (12). Položku nevyplnilo celkem 6% (5) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů uvedlo zástupce + účinky 49

%

(88),

účinky

a

rizika

drog

11

%

(20)

a

zástupce

drog

21 % (38) dotázaných. Položku nevyplnilo celkem 19 % (36) respondentů.

34

Rozdělení drog dle účinku (otázka č. 2) Položka zjišťující znalost dělení drog dle účinku: Uveďte příklady drog a přiřaďte, do které kategorie drog spadají? (povzbuzující, tlumivé, halucinogenní, apod.). Ke každé kategorie se pokus uvést alespoň jednu z drog. Tabulka 2 Rozdělení drog dle účinku Dělení drog kompletní odpověď parciální odpověď deficitní odpověď Nezodpovězeno Celkem

Pubescenti:

Z celkového

Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

21 26 20 26 93

23 28 21 28 100

33 28 23 5 89

37 32 25 6 100

54 54 43 31 182

31 30 23 16 100

počtu

93

respondentů

uvedlo

kompletní

odpověď

23 % (21) parciální 28 % (26), deficitní 21 % (20) respondentů. Otázku nezodpovědělo celkem 28 % (26) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 93 respondentů uvedlo kompletní odpověď 37 % (33), parciální 32 % (28) respondentů, deficitní 25 % (23) žáků. Otázku nezodpovědělo 6 % (5) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů uvedlo kompletní odpověď 31 % (54), parciální 30 % (54) respondentů, deficitní 23 % (43). Na otázku neodpovědělo 16 % (31) respondentů.

35

Rozdělení legální a nelegální drogy (otázka č. 3) Položka zjišťující znalost dělení drog na legální a nelegální: Uměl/a bys říct, jaký je rozdíl mezi legální a nelegální drogou? Tabulka 3 Definice drogy respondentů Pubescenti

Definice drogy ano ne položka nevyplněna Celkem

Adolescenti:

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

30 11 52 93

32 12 56 100

70 3 16 89

79 3 18 100

100 14 68 182

55 8 37 100

Z celkového

počtu

93

respondentů

správně

odpovědělo

32 % (30) respondentů, nesprávně 12 % (11) dotázaných. Na otázku neodpovědělo 56 % (52) dotázaných. Pubescenti:

Z

celkového

počtu

89

respondentů

správně

odpovědělo

79 % (70) respondentů, nesprávně 3 % (3). Na otázku neodpovědělo celkem 18 % (16). Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů správně odpovědělo 55 % (100), nesprávně 8 % (14) dotázaných. Na otázku neodpovědělo 37 % (68) respondentů.

36

Rozdíl mezi měkkou a tvrdou drogou (otázka č. 4) Položka zjišťující znalost dělení drog na měkké a tvrdé: Uměl/a bys říct, jaký je rozdíl mezi měkkou a tvrdou drogou? Tabulka 4 Rozdělení drog na měkké a tvrdé Dělení drog ano ne položka nevyplněna Celkem

Pubescenti

Dospívající celkem

Adolescenti

n

%

n

%

n

%

51 11 31 93

55 12 33 100

73 8 8 89

82 9 9 100

124 19 39 182

68 11 21 100

Pubescenti: Z celkového počtu všech 93 respondentů odpovědělo správně 55 % (51) respondentů a neprávně 12 % (11).

Na otázku neodpovědělo

33 % (31) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu všech 89 respondentů správně odpovědělo 82 % (73) respondentů a nesprávně 9 % (8). Na otázku neodpovědělo 9 % (8) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů správně odpovědělo 68 % (124) a nesprávně 11 % (19). Celkem 21 % (39) respondentů nezodpovědělo otázku.

37

Definice drogové závislosti (otázka č. 5) Položka zjišťující znalost drogové závislosti: Co je to drogová závislost? (Jak poznáš, že je osoba závislá na drogách?) Tabulka 5 Definice drogové závislosti

Definice drogy bazální definice parciální definici kompletní definice položka nevyplněna Celkem

Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

19 45 21 8 93

20 48 23 9 100

3 23 60 3 89

3 26 68 3 100

22 68 81 11 182

12 37 45 6 100

Pubescenti: Z celkového počtu 93 respondentů uvedlo kompletní definici závislosti 23 % (21) respondentů, parciální 48 % (45) respondentů a bazální definici 20 % (19). Otázku nezodpovědělo celkem 9 % (8) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 89 respondentů uvedlo kompletní definici závislosti 68 % (60), parciální 26 % (23) respondentů a základní 3 % (3) respondentů. Otázku nezodpovědělo 3 % (3) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 žáků uvedlo úplnou definici závislosti 45 % (81), parciální 37 % (68) respondentů a bazální 12 % (22). Otázku nezodpovědělo 6 % (11) respondentů.

38

Zkušenost s nelegální drogou (otázka č. 6) Položka zjišťující zkušenost s nelegální drogou: Vyzkoušel jsi už nějakou nelegální drogu? Tabulka 6 Zkušenost s nelegální drogou Pubescenti

Droga konopné drogy pervitin lysohlávky extáze nikdy neužilo Celkem

Pubescenti:

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

40 3 0 1 49 93

33 3 0 1 53 100

22 1 2 0 64 89

25 1 2 0 72 100

62 4 2 1 69 182

34 1 1 1 100 100

Z celkového

počtu

93

respondentů,

užilo

konopné

drogy

33 % (40), pervitin 3 % (3) a extázi 1 % (1) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 89 respondentů užilo celkem konopné drogy 25 % (22), lysohlávky 2 % (2), pervitin 1 % (1) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 respondentů užilo celkem konopné drogy 34 % (62) pervitin 1 % (4), lysohlávky 1 % (2) a extázi 1 % (1) respondentů.

39

Zkušenost s tabákem (otázka č. 7) Položka zjišťující zkušenost s tabákem: Vyzkoušel jsi někdy kouřit cigarety/tabák? Tabulka 7 Zkušenost tabákem Tabák ano ne celkem

Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

68 25 93

72 28 100

52 37 89

58 42 100

120 62 182

66 34 100

Pubescenti: Z celkového počtu 93 (100 %) užilo tabák 68 (72 %) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 93 (100 %) užilo tabák 52 (58 %) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 užilo tabák 120 (72 %) respondentů.

40

Zkušenost s alkoholem (otázka č. 8) Položka zjišťující zkušenost s alkoholem: Vyzkoušel jsi někdy kouřit cigarety/tabák? Tabulka 8 Zkušenost s alkoholem

Alkohol

Pubescenti n

%

Adolescenti n

Dospívající celkem

%

n

%

ano

67

72

76

85

143

79

ne

26 93

28

13 89

15

39

21

100

182

100

celkem

100

Pubescenti: Z celkového počtu 93 (100 %) užilo alkohol 67 (72 %) pubescentů. Adolescenti: Z celkového počtu 89 (100 %) užilo alkohol 76 (85 %) adolescentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 182 užilo alkohol 143 (79 %) dospívajících.

41

Raná zkušenost (otázka č. 6, 7, 8 a 9) Položka zjišťující věk ranou zkušenost s drogou: Pokud je to možné, zakroužkujte, jakou drogu jsi vyzkoušel/a a kolik Ti bylo v této době let? Tabulka 9 Raná zkušenost s drogou

Droga alkohol tabák konopné drogy pervitin lysohlávky Extáze

Pubescenti

Dospívající celkem

Adolescenti

n

n (1)

%

n

n (1)

%

n

n (1)

%

67 68 40 3 2 1

51 62 20 1 0 0

76 91 50 33 0 0

76 52 22 1 2 0

76 48 20 1 0 0

100 92 91 100 0 0

143 120 62 4 4 1

127 110 40 2 0 0

89 92 65 50 0 0

V této tabulce shrnuji podotázky z okruhu otázek, které se ptali na zkušenost s drogou. Sloupec n je celkový počet těch, kteří drogu užili, z toho ranou zkušeno s drogou představuje n (1), což je uvedeno ve třetím sloupci v %. Tato metodika je stejná v jiných studiích, proto ji za účelem porovnání přebíráme. Pubescenti: Alkohol: Z celkového počtu 67 uvedlo ranou zkušenost 76 % (51), průměrný věk zkušenosti s drogou je 7, 7 let. Tabák: Z celkového počtu 68 uvedlo ranou zkušenost 91 % (62). Průměrný věk první zkušenosti s tabákem je 7,6 let. Konopné drogy: Z celkového počtu 40 uvedlo ranou zkušenost 50 % (20). Průměrný věk první zkušenosti s drogou 11,7 let. Konopné drogy: Z celkového počtu 40 uvedlo ranou zkušenost 50 % (20). Průměrný věk první zkušenosti s konopnými drogami je 11,7 let. Pervitin: Z celkového počtu 3 uvedlo ranou zkušenost 33 % (1). Průměrný věk první zkušenosti s pervitinem je 12, 7 let. Lysohlávky: Z celkového počtu 2 neuvedl nikdo ranou zkušenost. Průměrný věk první zkušenosti s drogou je 13 let. 42

Extáze: Extázi užil pouze jeden uživatel ve věku 13 let. Adolescenti: Alkohol: Z celkového počtu 76 uvedlo ranou zkušenost 100 % (76). Průměrný věk první zkušenosti s drogou alkoholem je 9,8 let. Tabák: Z celkového počtu 50 uvedlo ranou zkušenost s drogou 92 % (48). Věk první zkušenosti s tabákem je 6,5 let. Konopné drogy: Z celkového počtu 22 uvedlo ranou zkušenost 91 % (20). Průměrný věk první zkušenosti s konopnými drogami je 12,8 let. Lysohlávky: Z celkového počtu 2 neuvedl nikdo ranou zkušenost s drogou. Průměrným věkem je 13,5 let. Pervitin: Z celkového počtu 1, uvedlo ranou zkušenost 100 % (1). Průměrný věk první zkušenosti s drogou je 15 let. Dospívající celkem: Alkohol:

Z celkového

počtu

143

mělo

ranou

zkušenost

s alkoholem

89 %. (127). Průměrný věk první zkušenosti je 8,8 let. Tabák: Z celkového počtu 120 mělo ranou zkušenost s tabákem 92 %. (110). Průměrný věk první zkušenosti je 7 let. Konopné

drogy:

Z celkového

počtu

62

mělo

ranou

zkušenost

s tabákem

65 %. (40) Průměrný věk první zkušenosti je 12,2 let. Pervitin: Z celkového počtu 4 mělo ranou zkušenost s tabákem 50 %. (2) Průměrný věk Ranou zkušenost s pervitinem uvedlo celkem 50%. Průměrný věk první zkušenosti je 13,8 let. Lysohlávky: Ranou zkušenost s drogou nikdo neměl. Průměrný věk prvního kontaktu s drogou je 13,5 let. Extáze: Ranou zkušenost s drogou nikdo neměl. Věk prvního kontaktu s drogou je 13 let. 43

Znalost uživatele drogy v blízkém okolí (otázka č. 10) Položka zjišťující znalost uživatele drog v okolí: Znáš ve svém okolí nějakou osobu, která užívá drogy? Tabulka 10 Znalost uživatele drog Uživatel drog konopné drogy pervitin extáze neznámá droga nezná uživatele celkem

Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

9 2 4 2

10 2 4 2

12 2 0 2

13 2 0 2

21 4 4 4

12 2 2 2

76 93

82 100

73 89

83 100

149 182

82 100

Pubescenti: Z celkového počtu 93 respondentů zná uživatele konopných drog 10 % (9), 2 % (2) pervitinu, 4 % (4) extáze a 2 % (2) uživatele neznámé drogy. Celkem 82 % (76) respondentů nezná uživatele drog. Adolescenti: Z celkového počtu 89 respondentů zná uživatele konopných drog 21 % (12), 2 % (2) pervitinu, 2 % (2) uživatele nespecifikované drogy. Celkem 82 % (73) respondentů nezná uživatele drog. Dospívající celkem: Z celkového počtu 89 žáků zná uživatele konopných drog 12 % (21) 2 % (4) extáze, 2 % (4) pervitinu a 2 % (4) uživatele nespecifikované drogy. Celkem 82 % (149) respondentů nezná uživatele drog.

44

Zdroj informací (otázka č. 11) Položka zjišťující zdroj informací: Od koho jsi se dozvěděl/a nejvíce informací drogách? Tabulka 11 Zdroj informací Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

Zdroj informací

n

%

n

%

n

%

rodiče spolužáci škola internet knihy televize jiné celkem

10 13 37 37 17 37 6 157

6 8 24 24 11 24 3 100

15 26 34 28 11 31 4 149

10 17 23 19 7 21 3 100

35 39 71 65 28 68 10 306

11 12 23 21 8 22 3 100

V otázce se dotazuji, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace o drogové problematice. Někteří ve větší míře uváděli více možností a zmínili tak více zdrojů. Pubescenti: Z celkového počtu 157 odpovědí označilo jako zdroj informací položku rodiče 6 % (10), spolužáky 8 % (13), školu 24 % (37), internet 24 % (37), knihy 11 % (17), televizi 24 % (37) a jiné zdroje 3 % (6) odpovědí Adolescenti: Z celkového počtu 149 odpovědí označilo jako zdroj informací položku rodiče 10 % (15), spolužáky 17 % (26), školu 23 % (34), internet 19 % (28), knihy 7 % (11), televizi 21 % (31) a jiné zdroje 3 % (4) odpovědí Dospívající celkem: Z celkového počtu 306 odpovědí označilo jako zdroj informací položku rodiče 11 % (35), spolužáky 12 % (39), školu 23 % (71), internet 21 % (65), knihy 8 % (28), televizi 22 % (68) a jiné zdroje 3 % (10) odpovědí

45

Místo kontaktu s drogou (otázka č. 12) Položka zjišťující zdroj informací: Kde se setkáváš s drogami nejčastěji? Tabulka 12 Místo kontaktu s drogou Místo kontaktu s drogou mezi kamarády

školní prostředí diskotéka/zábava jiné celkem

Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

42 2 86 17 147

29 1 59 11

55 7 80 29 171

32 4 47 17

97 9 166 46 318

31 3 52 14

100

100

100

Pubescenti: Z celkového počtu 147 odpovědí označilo jako místo/situaci kontaktu s drogou mezi kamarády 29 % (42), školní prostředí 1 % (2), diskotéky či zábavy 59 % (86), jiné prostředí 11 % (17). Adolescenti: Z celkového počtu 147 odpovědí označilo jako místo/situaci kontaktu s drogou mezi kamarády 32 % (55), školní prostředí 4 % (7), diskotéky či zábavy 47 % (80), jiné prostředí 17 % (29). Dospívající celkem: Z celkového počtu 318 odpovědí označilo jako místo/situaci kontaktu s drogou mezi kamarády 31 % (97), školní prostředí 3 % (9), diskotéky či zábavy 52 % (166), jiné prostředí 14 % (46).

46

Rizika užívání drog (otázka č. 13) Položka zjišťující znalost rizik užívání drog: Jaká jsou rizika užívání drog? Tabulka 13 Rizika užívání drog Rizika užívání drog somatická psychosociální somatická i psychosociální rizika položka nevyplněna Celkem

Pubescenti

Adolescenti

Dospívající celkem

n

%

n

%

n

%

12 38

13 41

15 10

17 11

27 48

15 26

38 5 93

41 5

61 3 89

69 3

99 8

55 4

100

182

100

100

Pubescenti: Z celkového počtu 93 respondentů uvedlo pouze somatická rizika 13 % (12) respondentů, pouze psychosociální 41 % (38) respondentů. Psychosociální i somatická rizika uvedlo 41 % (38) respondentů. Otázku nezodpovědělo celkem 5 % (5) respondentů. Adolescenti: Z celkového počtu 89 respondentů uvedlo pouze somatická rizika 17 % (15) respondentů, pouze psychosociální 11 % (10) respondentů. Psychosociální i somatická rizika uvedlo 69 % (61) respondentů. Otázku nezodpovědělo celkem 3 % (3) respondentů. Dospívající celkem: Z celkového počtu 89 respondentů uvedlo pouze somatická rizika 15 % (27) respondentů, pouze psychosociální 26 % (48) respondentů. Psychosociální i somatická rizika uvedlo 55 % (99) respondentů. Otázku nezodpovědělo celkem 4 % (8) respondentů.

47

3.6

Diskuse

Bakalářská práce se věnuje zhodnocení míry informovanosti pubescentů a adolescentů o drogách, jejich dělení, účincích a rizicích užívání drog. Cílem je tedy zhodnotit znalosti respondentů o drogách. Cílem je také zjistit prevalenci užívání látek u současných pubescentů a adolescentů – dospívajících. Vhledem k velkému množství dat jsem část logicky rozdělit na více oblastí. Pro účely přehlednosti volím jednoduší členění v pořadí dle hypotéz. Ke každé hypotéze přiřazeny konkrétní položky, kterými jsme se dotazovali na relevantní informace. V diskusi prezentuji souhrnné a podstatné informace z výzkumu. Obecně je diskuse strukturována dle pořadí jednotlivých položek z dotazníku. Tyto výsledky nejdříve porovnávám s výsledky ostatních podobných studií a poté se věnuji interpretaci a vlastním názorům, tedy jak si vysvětluji zjištění této studie. K porovnání výsledků této studie se zjištěními ostatních autorů jsem vybrala především studie ESPAD z roku 2003 a 2011 (Csémy, 2003, Csémy, Chomynova, 2012), které prezentují výsledek dlouhodobého a systematického výzkumu v členských zemích Evropské unie, tyto zprávy jsou velmi podrobné a zahrnují zjištění ze studií předešlých let, které jsou k dispozici jen pro evropskou populaci, ne pro Českou republiku. Druhou volbou k porovnání některých výsledků jsou diplomové práce Šárky Ambrozové (2012) a Ondřeje Adamčíka (2007) orientované na podobné téma a realizované s podobnou organizací výzkumu, především pak metodou dotazníkového šetření. Poté, co analyzuji jednotlivé položky v posloupnosti dle formulovaných hypotéz, věnuji se interpretaci výsledků z tzv. dodatečných otázek dotazníku, které nebyly přímo vztaženy k jednotlivým hypotézám. V první hypotéze předpokládáme, že cílová skupina bude v dostatečné míře informována o návykových látkách a jejich základnímu rozdělení, rizicích vzniku, rozvoje závislosti a možnostech léčby. K ověření tohoto předpokladu jsou relevantní položky dotazníku dotazující se na znalost pojmu droga (otázka č. 1), na dělení drog dle jejich účinků (otázka č. 2), dle kritéria legálnosti (otázka č. 3), dle kritéria škodlivosti

48

užívání (otázka č. 4). S první hypotézou také souvisí položka dotazníku č. 5, která souvisí s drogovou závislostí a otázka č. 13, související se znalostí rizik užívání drog. Z odpovědí na položku č. 1 u dospívajících (pubescentů a adolescentů celkem) bylo zjištěno, že definovat pojem droga je schopno celkem 76 % (146) z celkového počtu 182 žáků. Z toho zástupce + účinky a rizika uvedlo 44 % (88), účinky a rizika 11% (20) 21 % (38) a zástupce drog uvedlo 21 % (38) respondentů. Dospívající mají dobré znalosti pojmu droga, ať již definují tento pojem pouze zástupcem drog, uvedením rizik a účinků nebo uvedli nejlepší možnou definici – vyjmenování zástupců drog a popis účinků a rizik. Výsledky naší studie ukazují na dobrou znalost dospívajících o drogách. Dobrou znalost pojmu drogu je možné vysvětlit tak, že se jedná o základní informaci, která je nedílnou součástí preventivních programů na školách. I když jiné, konkrétnější informace si nemusejí žáci dobře pamatovat, ve většině případů tyto obecnější informace si preventivních programů odnesou. Rozdíl v informovanosti mezi adolescenty a pubescenty je, dle mého názoru, možné interpretovat na základě poznatků ontogenetického vývoje a celkovou proměnou organismu a psychiky jedince směrem k odpovědnější roli ve společnosti v období adolescence. Zároveň výsledky mohou poukazovat i na atraktivnost drogové problematiky u adolescentů, snad v souvislosti s větší potřebou vymezení sebe sama, vlastních hranic, hodnotového systému a nových sociálních rolí, které na adolescenta společnost klade, aby „se choval už jako dospělý“. Často se adolescenti jistě setkávají s problémy, které nejsou schopni efektivně řešit a chybí-li sociální podpora rodičů, mohou tento vývojový úkol řešit drogami, ať již motivovány snahou uniknout ze situace či jen drogu vyzkoušet jako možnost způsobu uvolnění. V naší kultuře je také adolescence spojena s oslavami v kolektivu, které jsou charakteristické užíváním alkoholu. Aktuálnost problematiky drog je tedy mnohem vyšší, nežli je tomu u pubescentů. K podobným výsledkům dospěla i Ambrozová (2012) ve své diplomové práci, kde znalost pojmu droga prokázalo celkem 72 % dotázaných. Výsledky jiné diplomové 49

práce (Adamčík, 2007) udávají, že celkem 71 % dospívajících hodnotí své znalosti jako průměrné, tj. dostačující. V otázce č. 2 se dotazuji na znalost dělení drog dle účinku. Z výsledků vyplývá, že 84 % (151) z celkového počtu 182 dospívajících projevilo dobrou znalost rozdělení drog dle účinku. Dobrou znalostí opět rozumím uvedení minimálně jedné kategorie drog a zástupce drog (deficitní odpověď), nebo dvou (parciální odpověď) či tří kategorií (kompletní odpověď). Z celkového počtu 93 pubescentů dobrou znalost projevilo 72 % (67) a z celkového počtu 89 adolescentů projevilo dobrou znalost 94 % (88). Adolescenti jsou lépe informováni o účincích drog a dělení drog dle účinku než je tomu u pubescentů. Dobrou informovanost dospívajících o účincích drog může poukazovat na opravdu kvalitní drogové preventivní programy, které plní svůj účel, tedy informovat respondenty o drogách a varovat nebezpečím užívání těchto látek. Zdá se, že koncepce minimálních preventivních programů je postačujícím opatřením. Rozdíl mezi adolescenty a pubescenty můžeme vysvětlit na základě zákonitostí ontogenetického vývoje a novými vývojovými úkoly v období adolescence. Velký tlak požadavků na adolescenta, rituály spojené s drogami (oslavy narozenin, oslava občanského průkazu apod.), minimálně s drogami legálními. V otázce č. 3 jsem se zajímala, jestli respondenti umí vysvětlit rozdíl mezi legální a nelegální drogou. Z celkového počtu 182 dospívajících odpovědělo správně 55 % (100). Významný rozdíl se ukázal ve výsledcích adolescentů a pubescentů. Z celkového počtu 93 pubescentů odpovědělo správně pouhých 32 % (30), 12% odpovědělo špatně a

56

%

(51)

vůbec

neodpovědělo.

Neznalost

tedy

prokázalo

celkem

68 % (63) pubescentů, kteří odpověděli špatně nebo vůbec. U adolescentů odpovědělo správně 79 % (70). Rozdíl mezi pubescenty a adolescenty je možné interpretovat podobně jako v předchozích dvou otázkách vývojovými zákonitostmi a především pak faktem, že adolescenti absolvovali více dílčích přednášek a besed na téma prevence sociálně 50

patologických jevů. Obvyklou dobou je minimálně jeden blok přednášek na námi oslovených školách. Adolescenti tak v 9. třídách mají minimálně již o dvě besedy o drogách více než pubescenti v 7. třídách. Tento fakt se významně podepisuje i na znalostech o dělení drog na legální a nelegální. Také je vhodné zmínit Heidbrinkovu teorii morálního vývoje, kde právě v období adolescence dochází k významnému tlaku na změnu hodnotového systému, tedy zda setrvávat ve stádiu heteronomní morálky, která je definována hodnocením správného a nesprávného dle názoru většiny, či naopak postoupit do stadia autonomní morálky. Počátek tohoto stádia je typický kritickým posuzováním

správného

a

nesprávného

hodnocení

a

často

prostřednictvím

experimentováním s omamnými látkami (Heidbrink, 1997). Logicky pak usuzuji, že toto období je spojeno i s větším zájmem o drogovou problematiku obecně a především kritickým přezkoumáváním co je správné, nesprávné, legální či nelegální. Další otázkou související s první hypotézou je otázka č. 4. V této položce se dotazuji na znalost rozlišení drog na měkké a tvrdé, tedy rozlišení drog dle míry rizika pro uživatele. Z celkového počtu 182 dospívajících 68 % (124) dokáže adekvátně rozlišit měkké a tvrdé drogy. Celkem 11 % (19) odpovědělo špatně a dalších 21 % na otázku neodpovědělo. Můžeme tedy konstatovat, že znalosti dospívajících o rozlišení drog z hlediska jejich nebezpečnosti, tj. míry „přijatelnosti“ či „nepřijatelnosti“ rizika jejich užívání je poměrně vysoké. Adolescenti (správně odpovědělo 82 % (73) z celkového počtu 89) jsou opět lépe informování o této problematice nežli pubescenti (z celkového počtu 89 správně odpovědělo 55 % (51). Tento výsledek je možné vysvětlit populárnosti tohoto dělení drog nejen u dospívajících. V naprosté většině případů, ať již v médiích či mezi mládeží, nepatří do tvrdých drog konopí, halucinogeny jsou již obvykle vnímány jako drogy tvrdé, podobně jako psychostimulancia či drogy opiátové. V otázce č. 5 se dotazuji na znalost drogové závislosti ve smyslu onemocnění se specifickým syndromem symptomů. Vzhledem ke složitosti vymezení drogové závislosti, bylo vhodné roztřídit odpovědi respondentů do 3 kategorií. Úplná definice drogové závislosti je skórována, pokud je zmíněna touha po droze, tj. jako základní 51

atribut závislosti a další dvě charakteristiky. Parciální definice závislosti musí obsahovat bažení a jednu další charakteristiku. Bazální definice závislosti je skórována, pokud odpověď obsahuje alespoň bažení, jako základní rys závislosti. Z celkového počtu 182 dobrou znalost (všechny tři kategorie definic) prokázalo celkem 94 % (171) dospívajících. Vyčerpávající definic (kompletní) podalo celkem 45 % (81 respondentů). Na otázku odpovědělo celkem 94 % ze všech dotázaných. Necelá polovina žáků (45 % odpovědí) má výbornou. Porovnáme-li adolescenty a pubescenty z hlediska postačující definice (započítáme všechny

3

kategorie

definice),

pak

jsou

výsledky

srovnatelné

(celkem

91 % (85) pubescentů z 93 vs. 97 % (86) adolescentů z 89). Rozdíl je patrný především v počtu kompletní definice. Tu uvedlo celkem 68 % (60) adolescentů z 93 proti 23 % (21) z 89. Z celkového pohledu nejsou rozdíly významné, ale odpovědi adolescentů byly významně kvalitnější. Jak je možné, že právě v nejtěžší otázce jsou tak minimální rozdíly mezi adolescenty a pubescenty? Jako vysvětlení by mohl být důraz preventistů na sociální klima ve třídě. I když tento fenomén není v samotných preventivních drogových programech začleněn, je fundamentem všech ostatních preventivních programů sociálně-patologických jevů, ať se jedná o šikanu, záškoláctví apod. Právě v tomto kontextu je pravděpodobně často zmiňován prototyp problémového žáka v třídním kolektivu. Dospívající i z jiných preventivních programů se opakovaně setkávají s možností závislosti na drogách u spolužáků. Poměrně časté jsou také besedy s abstinujícími pacienty, kteří o závislosti a po neukojitelné touze po droze často mluví. Na toto téma je i řada dokumentů a knih. K hypotéze 1 je vztažena i položka v dotazníku, která se dotazuje na znalost rizika užívání drog (otázka č. 13). Odpovědi respondentů jsem hodnotila z hlediska kvality odpovědi, zda uvedli zdravotní či psychosociální rizika. Maximální znalost žáci projevili, pokud zmínili v odpovědi jak psychosociální, tak i zdravotní rizika. Z celkového

počtu

182

prokázalo

dobrou

znalost

(uvedení

somatických,

psychosociálních nebo obou skupin) celkem 96 % (174) dospívajících. Pouhá 4 % na otázku nedokázala odpovědět. Dospívající jsou o rizicích užívání drog informováni velmi dobře. Na otázku nedokázalo odpovědět pouze 5 % (5) pubescentů 52

a 3 % (3) adolescentů. I zde je informovanost podobná. Rozdíl je pouze v tom, že větší poměr adolescentů dokázal udat jak somatická tak i psychosociální rizika. Tento jev, tedy lepší informovanost adolescentů ve srovnání s pubescenty, se opakuje téměř ve všech dosud analyzovaných položkách, a jak je již zmíněno výše, má na tento fakt vliv řada faktorů: větší počet odborných bloků o drogách, větší zájem adolescentů o drogovou problematiku v souvislosti s vývojovou krizí, ve které se ocitají v jakémsi psychosociálním moratoriu. To je charakterizováno jakousi kombinací závislosti na rodičích a postupně osvojovanými kompetencemi dospělého jedince. To však přepokládá jistou osobnostní zralost, kterou adolescenti ještě nemají a proto je toto období označováno jako velmi turbulentní a rizikové (Langmeier, Krejčířová, 1998, Heidbrink, 1997). Nejslabších výsledků dosahovali respondenti v oblasti rozlišení drog na legální a nelegální. Toto nemusí být primárně způsobeno nedostatkem informací v této oblasti, jako spíše složitostí legislativních úprav, kdy držení drogy pro vlastní potřebu není trestné v přiměřeném množství. Navíc je v poslední době velmi diskutována otázka legalizace konopí. Je tedy možné, že i tato diskuse vede k negativnímu zobecnění na drogy i jiné, nežli je tomu u konopných drog, které jsou v současné době povoleny jako léčivý prostředek v případě těžkých onemocnění prodromální či terminální fázi. Hypotéza 1 byla tedy potvrzena. Dospívající mají postačující informace o drogách a drogové závislosti a rizicích užívání drog. V hypotéze 2 předpokládáme, že věk první zkušenosti s drogou, se nebude významně lišit od výsledků studií z minulých let a „souvisí s otázkami č. 6, 7, 8 a 9, kde dotaz na věk je další otázkou dané položky, pokud respondent pozitivně referoval o zkušenosti s drogou. Data informující o průměrném věku prvního užití drogy nejsou bohužel k dispozici. K dispozici jsou ale údaje některých studií, kde je zmiňováno, jaký poměr uživatelů drog měl ranou zkušenost s drogou. Takto jsou nám k dispozici věrohodné údaje ze studií ESPAD (2003, 2011). Raná zkušenost je definována jako zkušenost před dosažením 13. let (Csémy, Chomynová, 2012).

53

Věk první zkušenosti s drogou je zajímavým údajem, který však nenacházíme v ostatních studiích. Považuji tento údaj za zajímavý, poskytuje nám informace o tom, jestli se oddaluje věk první zkušenosti s drogou, zůstává stejný či je tomu naopak. V naší studii je v popředí tabák s nejnižším průměrným věkem první zkušenosti 7 let. Průměrný věk adolescentů je 6,7 let, průměrný věk pubescentů je již ale vyšší - 7,6. let. Zdá se tedy, že dochází k oddálení zkušenosti s tabákem Celkově i má ranou zkušenost nepatrně méně pubescentů 91 % (62) z celkového počtu 68 oproti adolescentům 92 % (48) z celkového počtu 52. Opačná situace, to je ranější kontakt pubescentů s alkoholu, konopnými drogami a pervitinem. U alkoholu je průměrný věk první zkušenosti 8,8 let, u adolescentů 9,8 let a pubescentů 7,7 let. U konopných drog je průměrný věk 12,2 let, 11,7 u pubescentů a 12,8 u adolescentů. U pervitinu je průměrný věk 13,8 let, u pubescentů 12,7 a u adolescentů 12,8. Dnešní pubescenti se tedy setkávají s alkoholem, konopnými drogami a pervitinem dříve. U alkoholu můžeme tento fakt vysvětlit zvyšující se benevolencí společnosti k užívání alkoholu u pubescentů. Příčinou je i trend v zábavním průmyslu, kdy na zábavy chodí mladší pubescenti, než tomu bylo dříve a toto prostředí je z hlediska drog nejrizikovějším prostředím. U konopných drog je situace obdobná. v současné době je velmi diskutována otázka legalizace konopí, pro lékařské účely je již povolena. Toto částečné zlegalizování a dlouhodobý celospolečenský tlak mají pravděpodobně vliv i na nižší věk první zkušenosti u pubescentů. U pervitinu tento trend je obtížné vysvětlit. Snad s tím souvisí možná dostupnost této drogy na českém trhu a fakt, že se jedná o českou drogu. Můžeme také předpokládat, že pervitin v tomto věku pubescenti především vdechují nosem. Určitě je tento trend znepokojivý a bylo by vhodné se v příštím výzkumu zaměřit právě na pervitin. U ostatních sledovaných nelegálních drog dochází také k oddálení prvního kontaktu s drogou u dnešních pubescentů. Ti vyzkouší drogu později, než udávají adolescenti. Souhlasné jsou údaje o rané zkušenosti, kdy vidíme nižší podíl u pubescentů ve srovnání s adolescenty z celkového počtu uživatelů. Největší rozdíl je u pervitinu. Zde průměrný věk první zkušenosti s drogou je 15 let a u pubescentů a 12,5 u dospívajících. 54

Porovnám-li výsledky studie Výsledky studie ESPAD z roku 2011 pak údaje námi získané se, vyjma alkoholu a tabáku, významněji liší. Ranou zkušenost udalo větší procento dospívajících u alkoholu a tabáku a došlo tedy k poklesu prvního kontaktu s alkoholem a tabákem. Výsledky mohou být způsobeny jednak malým výzkumným souborem v této studii (Csémy, Chomynová, 2012). U nelegálních drog tedy dochází k oddálení prvního kontaktu s drogou u dospívajících a je menší procent těch, kteří drogu užili před 13 rokem života. Výjimku zde tvoří alkohol, konopné drogy a pervitin. Hypotéza 2 se také nepotvrdila, totiž věk první zkušenosti s drogou (tj. % žáků udávající ranou zkušenost) se liší od výsledků studií z minulých let vyjma rané zkušenosti u alkoholu a pervitinu V hypotéze 3 přepokládám, že většina dotazovaných již bude mít osobní zkušenost s alkoholem a tabákem“ (vlastní zdroj). Ze všech respondentů užilo alkohol celkem 78 % dotázaných, v 9. třídách 85 % dotázaných a v 7 třídách 72 %. Srovnáme-li výsledky studie ESPAD (2011) s výsledky 9. tříd (adolescenty), docházíme k podobným výsledkům, tj. 85% proti 89% respondentů užilo alespoň 1x v životě alkohol. Věk první zkušenosti je pubescentů výrazněji nižší. U tabáku je situace podobná.

Z celkového

počtu

182

užilo

tabák

alespoň

1x

v životě

66 % (120) dospívajících, 58 % (52) adolescentů z 89 a 72 % (68) pubescentů z 93. Srovnáme-li výsledky studie ESPAD (2011) tj. 75 % má již zkušenost s drogou, pak vidíme výrazný pokles zkušenosti s alkoholem ve všech sledovaných případech (7. a, 9. třídách). Hypotéza č. 3 byla potvrzena. Většina dotazovaných měla již zkušenost s alkoholem a tabákem. Toto zjištění odpovídá rozšířenosti alkoholu a tabáku ve společnosti a faktu, že se jedná o legální a lehce dostupné drogy, které jsou určeny pro dospělé. Tato okolnost však může být pro řadu dospívajících právě motivem, jak se ukázat v očích druzích starším a vyspělejším. O naivitě tohoto názoru dospívající mnohdy nepřemýšlí. Alkoholu nebyla v posledních letech věnována taková pozornost, což je patrné i z poměru článků a odborných příspěvků na téma nelegální drogy či alkohol. Dospívající mají pravděpodobně dojem, že alkohol a tabák, jakožto povolené drogy, jsou méně nebezpečné. 55

V Hypotéze 4 předpokládám, že většina dotazovaných se již setkala ve svém okolí s konopnými drogami, tedy jestli užila většina konopné drogy. Nejvíce zneužívanou nelegální drogou u dospívajících se sice ukázalo být konopí, ale pouze 12 % (21) z celkového počtu 182 mělo zkušenost s marihuanou. Výsledky jsou výrazně nižší ve srovnání s výsledky studie ESPAD (2011 a 2013), kde celoživotní prevalence konopných drog je 49 %. Hypotéza 4 nebyla potvrzena. Většina dotazovaných nemá zkušenost s konopnými drogami. Vedle těchto primárních otázek jsem zařadila i sekundární otázky 10, 11, 12, 13 a 14, které nám poskytují dodatečné „dokreslující“ informace o praktických znalostech, zkušenostech s drogami. Otázka č. 10 nám poskytuje informace, kolik procent respondentů zná nějakého uživatele drog ve svém okolí. Z celkového počtu 182 respondentů zná ve svém okolí nějakého uživatele drog celkem 18 % (33) dospívajících, 17 % (16) adolescentů a 18 % (18) pubescentů. Dospívající nejčastěji znali ve svém okolí uživatele konopných drog, a celých 12 %. Stejný trend nalézáme u adolescentů (13 %) i pubescentů (10 %). Uživatelů ostatních drog znalo podstatně méně dotázaných. Rozdíly mezi pubescenty a adolescenty nejsou významné. Tato zjištění korelují také s rozšířeností drog v populaci, kde v popředí zneužívání nelegálních drog jsou konopné drogy. Částečně to také vypovídá o faktu, že užívání konopí není tak na veřejnosti skrýváno, jak je tomu u ostatních drog. Otázka č. 11 nám poskytuje informace o tom, kde žáci získávají nejvíce informací o drogové problematice. Jistě by se dalo předpokládat, že většina z nich bude čerpat informace nejvíce ze školního prostředí, což se i potvrdilo. Škola opravdu zaujala první místo jako zdroj informací. Škola a školou realizované preventivní programy byly nejčastěji zmíněny, tj. ve 23 % všech odpovědí. Na druhém místě se umístila překvapivě televize s 22 %, téměř stejně jako škola, společně s internetem, který je celkově na 3 místě s 21 % vidíme, že masmédia, kam započítáváme internet i televizi, jsou velmi cenným zdrojem informace pro dospívající. Je však zarážející, že na televizích není příliš mnoho času věnováno drogové problematice, vyjma snad večerních zpráv, kde jsou však informace velmi zkreslené. Pokud by k podobným 56

výsledkům došli i jiné studie, má veřejnoprávní televize velký potenciál, který nebyl zatím plně využit. V prostředí internetu je již dostatečný počet drogových informačních webových stránek. Výsledky ale ukazují, jak moc důležité z hlediska prevence tyto webové stránky jsou. Nepřepokládáme totiž, že by takto mladí žáci studovali vědecké studie na internetu ve větší míře. Otázkou je, jestli by nebylo vhodné vytvořit např. interaktivní webový portál, který by informace o drogách prezentoval věku přijatelným způsobem za účelem širšího použití. Zarážející je, že informace rodiče (11 %) a knihy (8 %) jsou nejméně využívanými zdroji informací o drogách. Ale i zde je obrovský potenciál pro další rozvoj preventivních programů, to je zapojení rodičů. Rozdíly mezi adolescenty pubescenty nejsou významné. Významný je rozdíl pouze informací od spolužáků, kde pubescenti čerpají v poměru méně informací od spolužáků (8 %) ve srovnání s adolescenty (17 %) a naopak více z internetu. Otázka č. 12 se snaží mapovat, kde se dospívající nejčastěji setkávají s drogou v prostředí diskoték a zábav. Tuto možnost zvolilo celkem 52 % všech dotázaných. Druhou nejčastější situací jsou aktivity s kamarády (31 % odpovědí). Výsledky studie ESPAD (2011) se v některých aspektech neliší od těchto údajů, kde nejčastějším způsobem ne kontaktu ale získání drogy byla situace s kamarádem (50 %) a 20 % ve skupině kamarádů. Výsledky jsou srovnatelné, lze totiž tyto dvě sociální situace odlišit. Tento rozdíl je možné vysvětli i tím, že právě diskotéky a zábavy jsou společenskou akcí, kde jsou respondenti ve skupině stejně starých kamarádů. Na třetím místě jsou jiné nespecifikované situace, kterou volilo celkem 14 %. Škola se, jako místo kontaktu s drogou, umístila až na místě posledním, i když 3 % odpovědí stojí jistě za pozornost, není toto číslo nijak alarmující.

3.7

Návrh řešení a doporučení pro praxi

V této části bych se ráda pozastavila nad některými zjištěními, které vyplynuly z této práce. V první polovině diskuse jsem analyzovala míru informovanosti o drogách i praktické zkušenosti dospívajících s drogami legálními i nelegálními.

57

Propojení těchto dvou témat, která se promítla do konstrukce dotazníku, mělo řadu výhod. Práce se také věnuje legálním i nelegálním drogám, což se ukázalo jako velmi prospěšné. Žáci např. odpovídali na obecný dotaz o drogách v kontextu drog nelegálních. Nepřímo tento fakt odkrývá skutečnost, že dospívající nevnímají alkohol, tabák a další legální drogy příliš kriticky a nespojují si tyto pojmy se závislosti a riziky do té míry, jak je tomu u drog nelegálních. Ukázalo se také, že je velmi výhodné ptát se na určitou skutečnost i vícekrát a otázku formulovat jiným způsobem. Je překvapující, že knihy, odborná literatura a informace od rodičů nejsou současnými adolescenty využívány příliš často. Bylo by velmi zajímavé v následujících studiích soustředit pozornost i tímto směrem a zjistit, zda je nastalá situace způsobena neinformovaností či neochotou rodičů o drogách mluvit, nebo zda hledat jiné příčiny této poměrně neobvyklé situace. Starší generace rodičů také má zkreslené představy o drogách nebo mnohdy téměř žádné. Bylo by dobré zapojit rodiče více do preventivních programů, případě přímo pro tuto cílovou populaci vytvořit nějaké odborné bloky, besedy či diskuse. V současné době se na rodiče zapomíná. V tomto vidím obrovský potenciál současných programů. Vzhledem k vysoké oblibě internetu jako významnému zdroji informací, bylo by vhodné vytvořit multimediální informační portál určený speciálně pro dospívající, který by je především grafickou formou informoval o drogové problematice a rizicích drog. V současné době existuje dostatečné množství podobných portálů, ale graficky jsou velmi zastaralé a pro dnešní dospívající i nezajímavé. Bylo by vhodné jít více s trendem, kdy je čím dál více informací předáváno pomocí symbolů a obrazů, jak to vidíme např. u sociálních sítí Twitter a Facebook, kde právě velmi oblíbenou formou sdílení informací jsou obrázky se stručným popisem. Podobně by bylo vhodné navázat spolupráci s v oblasti celospolečenské prevence užívání návykových látek i organizátory rozmanitých společenských akcí jako např. diskoték apod. Tento mechanismus by jistě nefungoval u alkoholu, kde samotní organizátoři nejsou motivování ke snižování spotřeby alkoholu, ale u ostatních drog by prevence i na zábavách byla jistě možná.

58

I když se v práci nevěnujeme rozdílům mezi chlapci a dívkami, je překvapující, že všechny dívky mají zkušenost s alkoholem, u chlapců je to podstatně méně. Je tedy otázkou, zda preventivní programy by nebylo vhodné rozšířit o některé tematické okruhy, jako např. důsledky užívání alkoholu u dívek.

59

4

Závěr

Drogy a drogová prevence jsou součástí naší kultury od nepaměti. V současné převládá v zemích Evropské unie trend, kde je formulována pouze obecná koncepce prevence sociálně patologických jevů na školách. Samotné preventivní programy, tedy jejich struktura a obsahová náplň, jsou zcela v rukou konkrétních škol. Jak se v praxi ukazuje, tento přístup se zdá velmi efektivní. Obecně se ale příliš pozornosti nevěnuje legálním drogám. Pokud není tlak společnosti na dospívající, je třeba, aby toto roli převzali rodiče, kteří nejsou ale dostatečně informování o drogové problematice. V této práci jsem se věnovala dvou základním oblastem. Byla to nejen informovanost dospívajících o drogové problematice, drogové závislosti a rizicích spojených s užíváním drog, ale také jejich praktickým zkušenostem s drogami. To souvisí s konkrétními cíli práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou dospívající v dostatečné míře informováni o návykových látkách. V hypotéze předpokládám, že dospívající jsou dostatečně informováni o drogové problematice. Tato hypotéza se potvrdila. Největší problémy měli adolescenti s otázkou, jaký je rozdíl mezi legálními a nelegálními drogami a jen 55 % respondentů dokázalo na tuto otázku správně odpovědět. V ostatních oblastech naprostá většina respondentů prokázala dobrou znalost problematiky a odpověděla správně. Tyto otázky se dotazovali na znalost pojmu droga, rozdělení drog dle účinku, dělení dle míry rizika na tvrdé a měkké či na definici drogové závislosti. Druhým cílem práce bylo zjistit, jestli se výrazně změní věk první zkušenosti s drogou v porovnání se studiemi s minulých let a jaké podíl z uživatelů mělo ranou zkušenost s drogou, to je před 13 rokem života. Nejnižší průměrný věk první zkušenosti nalézáme u tabáku, zjištění průměrného věku 7 let je opravdu alarmující. Na druhém místě je pak alkohol s průměrným věkem 8,8. Z nelegálních drog je v popředí konopí, kde je průměrný věk 13,8 let. U ostatních sledovaných nelegálních drog dochází také k oddálení prvního kontaktu s drogou u dnešních pubescentů ve srovnání s adolescenty. A největší rozdíl byl sledován u pervitinu. Porovnání rané zkušenosti s drogami, kromě

60

tabáku alkoholu, nejsou výsledky příliš odlišné od studie ESPAD. S alkoholem se dnešní pubescenti setkávají dříve, nežli současní adolescenti. Tabák a alkohol, jako představitelé drogy, se týkaly třetího cíle. Snažila jsem se zjistit, zda již má většina dospívajících zkušenost s alkoholem a tabákem. Předpokládala jsem, že ano. Předpoklad se potvrdil u alkoholu, kde zkušenost s alkoholem mělo již 78 % uživatelů, u tabáku 66 %. Většina dospívajících má již opravdu zkušenost s alkoholem a tabákem. Čtvrtý cíl je spojen s konopnými drogami. Snažila jsem se zjistit, zda má většina adolescentů osobní zkušenost s konopnými drogami. Přepokládala jsem, že ano. S konopím mělo zkušenost jen 12 % dospívajících. Ve svém okolí zná také jen 12 % dospívajících uživatele konopných drog. Dobrým signálem je fakt, že u většiny nelegálních drog dochází k oddálení první zkušenosti s drogou a že o drogové problematice jsou dospívající dostatečně informování. Z tohoto pohledu je nutné vnímat dosavadní programy drogové prevence jako úspěšné a efektivní. U legálních drog je však hodnocení efektivity již komplikovanější. Ranější první zkušenost s legálními drogami může napovídat o benevolentním přístupu naší společnosti k legálním drogám, kde alkohol je spojen s velkým množstvím našich kulturně specifických rituálů jako např. koleda, oslavy narozenin, seznamování apod. Tento způsob je nepřímo „vnucován“ v médiích. Je spíše výjimkou, že ve večerním seriálu, který sledují statisíce žen, nepopíjí večer láhev vína. Podobných příkladů bychom našli jistě nespočet. Dalšími cíli bylo zjistit některé doplňující informace o tom, zda znají respondenti ve svém okolí uživatele drog, jaké informační zdroje využívají při studiu drogové problematiky a zjistit místa, resp. sociální situace, ve kterých se dospívající nejčastěji setkávají s drogami. Tyto cíle již nejsou vázány na hypotézy a poskytují nám sice jen dodatkové ale velmi cenné informace. Například ze všech respondentů pouze 18 % zná ve svém okolí uživatele drog. Nejčastěji znali dospívající uživatele konopných drog. Informace o drogové problematice nejčastěji čerpají respondenti ve škole (celkem 23 % respondentů). Důležitost preventivních programů ve školách je tak nepochybná. 61

Na druhém místě s nepatrným odstupem je televize, která představuje ze všech zdrojů informací 22 % a internet s 21 %. Na opačném pólu, tedy jako nejméně využívaný zdroj informací, jsou rodiče (11 %) a knihy (8 %). Proto se v jiné části práce věnuji možnostem zapojení rodičů v oblasti drogové prevence. Rozdíly ve výsledcích mezi adolescenty a pubescenty nebyly, v souvislosti podílu jednotlivých informačních zdrojů, významné. Dospívající se také nejčastěji setkávají s drogami na zábavách a diskotékách. Tuto variantu udalo celkem 52 % dotázaných. 32 % dospívajících se nejčastěji setkává s drogou u kamaráda a dalších 20 % ve skupině kamarádů. Podobné výsledky vidíme jak u pubescentů i adolescentů. Z těchto důvodů se v práci věnuji doporučení, aby drogové prevence byly více začleněny nejen rodiče ale i organizátoři společenských zábav a diskoték. Doufám, že tato práce přispěje alespoň troškou ke zlepšení programů drogové prevence. S výsledky studie budou také seznámeny školy, kde výzkum probíhal. Zvláště pak bude upozorněno na oblasti, kde by žáci mohli být přece jenom lépe informováni. Dle mého názoru je pro školy důležitým zjištěním, že rodiče neposkytují dětem, nebo v minimální míře, informace o nebezpečí užívání drog, a že právě škola je v této oblasti nejdůležitějším článkem v systému drogové prevence.

62

5

Seznam použité literatury

1. CSÉMY, L. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha: Úřad vlády České republiky, 2006. ISBN 80-867-3494-3. 2. CSÉMY, L., CHOMYNOVA, P. Zaostřeno na drogy. 2012. Praha: Úřad vlády České republiky. ISSN 1214-1089. 3. ERIKSON, E. H. Dětství a společnost. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-308-8. 4. FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6. 5. GANERI, A. Drogy: od extáze k agonii. Praha: Amulet, 2001. ISBN 80-8629970-8. 6. GÖHLER, F. CH., a Kühn, F. Od návyku k závislosti: toxikomanie, drogy: účinky a terapie. Praha: Ikar, 2001. ISBN 80-7202-950-9. 7. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. 8. HEIDBRINK, H. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál, 1997. ISBN 807178-154-1. 9. JANÍK, A., DUŠEK, K. Drogy a společnost. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 80201-0087-3. 10. KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. ISBN 80-86734-05-6. 11. KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády České republiky, ©2003. ISBN 80-86734-05. 12. KALINA, K. et al. Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Praha: Filia nova, 2001. ISBN 80-238-8014-4. 63

13. KALINA, K. et al. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 97880-247-1411-0. 14. KALINA, K. Zaostřeno na drogy. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. ISSN 1214-1089. 15. KALINA, K., et al. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4714-110. 16. KOLÁŘ, M., Bolest šikanování. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-014-3. 17. KRÁLÍKOVÁ, E. Sekněte s cigaretami, než cigarety seknou s vámi. Praha: Společnost pro léčbu závislosti na tabáku, 2008. ISBN 978-80-254-1939-7. 18. KRATOCHVÍL, S. Základy psychoterapie. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80262-0302-5. 19. KUDRLE, S. Psychopatologie závislosti a kodependence. In: KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti. Mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády ČR, 2003. ISBN 80-8673-405-6. 20. LANGMAIER, J., KREJČÍŘOVÁ, J. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-195-x. 21. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-195-X. 22. LATENDRESSE, S. J. et al. Parenting Mechanisms in Links Between Parents’ and Adolescents’ Alcohol Use Behaviors. In Alcoholism: Clinical and Experimental Research. 2008. ISSN: 1530-0277. 23. MCGRATH, Y. et al. Prevence užívání drog mezi mladými lidmi: Přehled dostupných informací. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. ISBN 978-8087041-16-1. 24. MINAŘÍK, J. et al. Přehled psychotropních látek a jejich účinků. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1411-0.

64

25. MIOVSKÝ, M. et al. Výkladový slovník základních pojmů školské prevence rizikového chování. Praha: TOGGA, 2012. ISBN 978-80-87258-89-7. 26. NECHANSKÁ, B. Sčítání adiktologických služeb 2012. Praha: Úřad vlády ČR a ÚZIS 27. NEŠPOR, K. a CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat a jak je zvládat. Praha: Sdružení FIT IN Rodiče proti drogám, 2003. ISBN 80-260-3873-8. 28. NEŠPOR, K.

ávykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy

léčby. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-717-8432-X. 29. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Praha: Sportpropag, 1995. ISBN 80-2381-809-0. 30. NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7071-123-X. 31. PEŠEK, R., et al. Drogová závislost aneb Rychlý běh po krátké trati: poradenská příručka pro děti, dospívající a jejich rodiče. Písek: Arkáda sociálně psychologické centrum, 2007. ISBN 978-80-239-9405-6. 32. PRESL, J. Drogová závislost: může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf, 1995. ISBN 80-85800-25-X. 33. ROTGERS, F. et al. Léčba drogových závislostí. Praha: Grada, 1999. ISBN 807169-836-9. 34. SANTORIUS, N., PAVLOVSKÝ, P. Mezinárodní klasifikace nemocí. 10. revize: duševní poruchy a poruchy chování. Praha: Psychiatrické centrum, 1992. ISBN 80-851-2137-9. 35. SKÁLA, J. Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha: Avicenum, 1987. 36. STŘELEC, S. et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3. 65

37. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008. ISBN 80-7367-414-9. 38. ZÁBRANSKÝ, T. Drogová epidemiologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0709-4.

Elektronické dokumenty 1. CECH MALÍŘŮ A LAKÝRNÍKŮ ČR. Cech malířů a lakýrníků ČR [online]. © 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.cechmal.cz/ 2. KLINIKA ADIKTOLOGIE. Klinika adiktologie [online]. © 2001 [cit. 2014-0427]. Dostupné z: http://adiktologie.cz/ 3. KOSOVÁ J., BARTOŠOVÁ S.

arkomani v Plzni místo heroinu zneužívají

fentanylové náplasti [online]. © 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/ 4. MANNING, B. et al. New estimates of the numbers of children living with substance misusing parents: results from UK national household survey [online]. © 2009 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/ 5. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. Zákon č. 167/1998 Sb. [online]. MZČR, © 2010 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/ 6. MLČOCHOVÁ, E. Kuřákova plíce [online]. © 2003 - 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.kurakovaplice.cz/ 7. NAŠEINFO.CZ. Závislost na alkoholu – pojmy [online]. [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.naseinfo.cz/ 8. SENÁT. 223. usnesení výboru pro záležitostoi Evropské unie z 34. schůze, konané dne 14. prosince 2005 [online]. © 2005 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://senat.cz/

66

Vědecko-kvalifikační práce 1. ADAMČÍK, O. 2007. Drogy nejčastěji zneužívané školní mládeží: diplomová práce. diplomová práce. Brno: PFMU, 2008. 71 s. 2. AMBROZOVÁ, Š. 2012. Informovanost žáků škol o drogové problematice: diplomová práce. Brno: PFMU, 2008. 83 s.

67

Seznam použitých tabulek Tabulka 1 Definice drogy respondentů ......................................................................... 34 Tabulka 2 Rozdělení drog dle účinku............................................................................ 35 Tabulka 3 Definice drogy respondentů ......................................................................... 36 Tabulka 4 Rozdělení drog na měkké a tvrdé ................................................................. 37 Tabulka 5 Definice drogové závislosti .......................................................................... 38 Tabulka 6 Zkušenost s nelegální drogou ...................................................................... 39 Tabulka 7 Zkušenost tabákem ....................................................................................... 40 Tabulka 8 Zkušenost s alkoholem ................................................................................. 41 Tabulka 9 Raná zkušenost s drogou .............................................................................. 42 Tabulka 10 Znalost uživatele drog ................................................................................ 44 Tabulka 11 Zdroj informací .......................................................................................... 45 Tabulka 12 Místo kontaktu s drogou ............................................................................. 46 Tabulka 13 Rizika užívání drog .................................................................................... 47

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník o drogové problematice Příloha 2 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ. Lány v Úpici Příloha 3 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ Bratří Čapků v Úpici Příloha 4 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ a ZUŠ ve Rtyni v Podkrkonoší Příloha 5 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ Karla Klíče v Hostinném

68

Příloha 1 Dotazník o drogové problematice Tento dotazník je součástí mé studijní závěrečné práce. Ráda bych se dozvěděla o vašich názorech na drogy a vlastní zkušenost s drogou. Dotazník je anonymní, nikde se nepodepisujte, nikdo tak nebude vědět, kdo jej vyplňoval. Mnohokrát Vám děkuji za vaše pravdivé odpovědi. Jste?

Třída?

a. Chlapec b. Dívka

…………….

1. Jak bys vysvětlil slova droga? Případně zkus nějaké vyjmenovat? …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………….………………………… ………..………………………………………………………………………… ……………… 2. Uveďte příklady drog a přiřaďte do které kategorie drog spadají? (povzbuzující, tlumivé, halucinogenní, apod.) Ke každé kategorie zkus uvést alespoň jednu drogu. a. Droga: ……………………co způsobuje …………………………… b. Droga: ……………………co způsobuje …………………………… c. Droga: ……………………co způsobuje …………………………… d. Droga: ……………………co způsobuje …………………………… e. Droga: ……………………co způsobuje …………………………… 3. Uměl/a bys říct, jaký je rozdíl mezi legální a nelegální drogou? …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………….………………………… …………………………………………………………………………..……… …………… 4. Uměl/a bys říct, jaký je rozdíl mezi “měkou” a “tvrdou” drogou? …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………….…………..…………… 5. Co je to drogová závislost? (Zkus popsat, jak bys poznal/a, že se je osoba závislá na drogách?)

................................................................................................................................. ................................................................................................................................. 6. Vyzkoušel jsi už nějakou drogu? (Pokud je to možné, zakroužkujte jakou drogu jsi vyzkoušel/a a kolik Ti bylo v té době let?). a. b. c. d. e. f. g.

Marihuana Kokain Heroin Pervitin Extáze Lysohlávky Jiné …………..

…… (věk) …… (věk) …… (věk) …… (věk) …… (věk) …… (věk)

…………..

…… (věk)

…………..

…… (věk)

…… (věk)

h. Nikdy jsem to nezkoušel/a 7. Vyzkoušel jsi někdy kouřit cigarety/tabák? a. ne b. ano i. Kdy jsi poprvé vyzkoušel cigaretu? ……………………………………………………………….. ii. Pokud kouříš, kolik cigaret vykouříš za týden? ……………………………………………………………….. 8. Vyzkoušel jsi někdy alkohol? a. ne b. ano i. V kolika letech jsi prvně vyzkoušel alkohol? …………………………………………………............................. ii. Jak často piješ alkohol? ………………………………………………….............................

9. Vyzkoušel jsi někdy kouřit Marihuanu? a. ne b. ano i. Kdy jsi Marihuanu poprvé vyzkoušel? …………………………………………………............................. ........................................................................................................ ii. Jak často užíváš Marihuanu? …………………………………………………............................. ........................................................................................................ 10. Znáš ve svém okolí nějakou osobu, která užívá drogy a. ne b. ano 11. Od koho jsi se dozvěděl/a nejvíce informací týkajících se drog? a. od rodičů b. od spolužáků, kamarádů c. od učitelů, přednášejících d. od někoho jiného e. internet f. knihy a časopisy g. televize

12. Věděl/a bys, kde se můžeš setkat s drogami? a. mezi kamarády b. na kroužku, ve škole apod. c. na diskotéce, zábavě apod. d. …………………… …….

Jaká

jsou

rizika

užívání

drog?

…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

Příloha 2 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ Lány v Úpici

Příloha 3 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ Bratří Čapků v Úpici

Příloha 4 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ a ZUŠ ve Rtyni v Podkrkonoší

Příloha 5 Žádost o povolení sběru dat na ZŠ Karla Klíče v Hostinném