VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Znalosti zdravotníků v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Znalosti zdravotníků v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu

Bakalářská práce

Autor: Michaela Benešová, Dis. Vedoucí práce: Mgr. Lucie Linhartová Jihlava 2013

Anotace Tato práce nás informuje o znalostech zdravotníků v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu a seznamuje nás se základními informacemi v oblasti multikulturního ošetřovatelství a romského etnika. K práci jsem navíc vytvořila edukační materiál, který bude sloužit zdravotnickým pracovníkům. Práce je rozdělena do tří částí. V první teoretické části se zaměřuji na multikulturní ošetřovatelství a romské etnikum. Zmiňuji v ní převážně specifika romské kultury, historický původ Romů či strukturu romského společenství. V praktické části informuji o výsledcích vlastního výzkumu. Největší část tvoří vlastní výsledky výzkumu, které jsou vyhodnoceny do tabulek a grafů. V diskuzi jsou slovně ohodnoceny a shrnuty výsledky výzkumu. Konec práce tvoří přílohy, mezi které jsem zařadila obrázky romské vlajky či znění romské hymny, recepty tradičních romských pokrmů a vlastní dotazník.

Klíčová slova Multikulturní ošetřovatelství, Madeleine Leininger, romská komunita.

Abstract This work informs us about the health professionals´ knowledge in multicultural nursing care of the Roma community and gives us basic information in the field of multicultural nursing and Roma people. I have also created the educational material that will help the healthcare professionals. The work is divided into three parts. The first theoretical part is focused on multicultural nursing and Gypsies/ Roma people. I mention main specifics of Roma culture, the historical origin of the Roma people. In the practical part I provide information on the results of my own research. The largest part of the research consists of results which are evaluated in tables and graphs. Those results are evaluated and summarized in the discussion. The last part is represented by annexes, among which I included pictures of the Roma flag or anthem text Roma, Roma traditional recipes and the questionnaire.

Keywords Multicultural Nursing, Madeleine Leininger, the Roma community.

Poděkování Touto cestou bych chtěla především poděkovat paní Mgr. Lucii Linhartové, která byla nejen mojí vedoucí bakalářské práce, ale zároveň i partnerem. Bez společného úsilí a spolupráce, jejích cenných odborných rad či připomínek, by tato práce nevznikla. Zároveň chci poděkovat všem svým respondentům, kteří se podíleli na spolupráci při dotazníkovém šetření. Také chci poděkovat mým rodičům, za trpělivost a za spolupráci nejen po finanční stránce. V neposlední řadě děkuji i svému oponentovi za cennou kritiku této práce. Všem upřímně děkuji.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3.5. 2013 ................................................... Michaela Benešová, Dis.

„Lidé mají právo mít vlastní kulturní hodnoty, víru a potřeby. Pokud sestry poskytují svým klientům kvalitní službu, musí poskytovat takovou péči, která bude toto právo respektovat. Tedy poskytovat lidem rozdílných kultur kulturně specifickou a všestrannou péči v podpoře zdraví, blaha či pomoci jim čelit nepříznivým okolnostem, těžkostem, smrti kulturně vhodnými způsoby. „ (Madeleine Leininger)

Obsah 1 ÚVOD …………………………………………………………………………….....10 1.1 Cíl práce ……………………………………………………………….................12 1.2 Pracovní hypotézy …………………………………………………….................12

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Historie romského etnika ………………………………………………………13 2.1.1 Romové v České republice ………………………………………………......13 2.1.2 Romské symboly …………………………………………………………….14 2.2 Struktura romského společenství a dělení Romů v České republice ………..14 2.2.1 Dělení Romů: vnitřní – romské; vnější (z hlediska ne Romů); odborné (dle hlediska jazykově – etnického) ………………………………..15 2.3 Transkulturní (multikulturní) ošetřovatelství ………………………………..16 2.3.1 Madeleine Leiningerová a transkulturní ošetřovatelství …………………….17 2.3.2 Teorie kulturní péče ………………………………………………………….18 2.3.3 Základní pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím ………………...19 2.4 Zajímavosti romské kultury …………………………………………………...21 2.4.1 Stravování a příprava pokrmů …………………………………………….....21 2.4.2 Romská rodina ……………………………………………………………….22 2.4.3 Romský životní styl ………………………………………………………….23 2.5 Specifika poskytování zdravotní péče romskému klientu/pacientu …………23 2.5.1 Tradiční zvyky romského etnika …………………………………………….24 2.5.2 Móda a odívání Romů ……………………………………………………….25

2.5.3 Romská duše …………………………………………………………………25 2.5.4 Zdravotní stav romské populace ……………………………………………..26 2.5.5 Romové a projev komunikace ……………………………………………….26 2.5.6 Romové a projev emocí ……………………………………………………...28 2.5.7 Zvyky a rituály spojené se zemřelým ………………………………………..28

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu ………………………………………………………………30 3.2 Charakteristika vzorku respondentů ……………………………………………..30 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu ……………………...31 3.4 Zpracování získaných dat ……………………………………………………......31 3.5 Vlastní výsledky výzkumu ………………………………………………………32 3.6 Diskuze …………………………………………………………………………..57 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi …………………………………………….60

4 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………...62

5 SEZNAMY 5.1 Seznam použitých a citovaných zdrojů ………………………………………….66 5.2 Seznam zdrojů použitých v diskuzi ……………………………………………...67 5.3 Seznam zdrojů použitých v přílohách …………………………………………...68 5.4 Seznam tabulek …………………………………………………………………..69 5.5 Seznam grafů ………………………………………………………………….....70 5.6 Seznam příloh a přílohy ………………………………………………………….72

1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Znalosti zdravotníků v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu. Romské etnikum jsem si zvolila proto, že je v naší zemi hojně zastoupeno a běžně se s Romy setkáváme nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v běžném životě. Tudíž je nesmírně důležité umět s Romy komunikovat, pochopit jejich chování či zvyky. Základy multikulturní výchovy bychom měli mít nejen my zdravotníci, ale i laická veřejnost, abychom dokázali vedle sebe žít i s příslušníky jiných etnik bez jakýchkoli problémů. Abychom se vzájemně respektovali, uměli pochopit tradice jiných zemí a nejen to. Toto téma mě velmi zajímá, proto je má práce věnována právě této problematice. Mým cílem je zmapovat znalosti zdravotníků o pojmech spojených s multikulturním ošetřovatelstvím a zjistit, jaké vědomosti mají zdravotníci o péči o příslušníky romské komunity a jaké problémy se vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. V neposlední řadě chci vytvořit edukační materiál, který by měl zkvalitnit péči v multikulturním ošetřovatelství v péči o romskou komunitu. Tento materiál bude sloužit zdravotnickým pracovníkům. Během své praxe jsem se mnohokrát setkala s romskými klienty, ale i jejich rodinnými příslušníky. V péči a v naší vzájemné komunikaci se skoro vždy vyskytly nějaké neshody, které se nám nedařilo vyřešit. Dnes již vím, kde mohly být dané problémy a příště se je budu snažit řešit lépe s využitím prvků multikulturního ošetřovatelství. Zdravotníci by měli znát základní odlišnosti o jednotlivých kulturách, protože to je velmi důležitá věc, ovlivňující zdravotní stav komunity. Ošetřovatelskou péči by měli provádět formou ošetřovatelského procesu, který je shodný či přiměřený kulturně odlišnému prostředí. (Jarošová, 2007) Spolupráce lidí, ale i jejich soužití v různých etnických, rasových a kulturních společenstvích je v dnešním světě velmi závažný a dlouhodobý problém. (Unucková, 2007)

10

Po celém světě je nespočetné množství kultur, které mají své zvyky, tradice, obyčeje. Každá kultura je něčím jiná, zajímavá či něčím překvapivá. Ve všech kulturách jsou nějaká pravidla, kterými se řídí a odevzdává je svým dětem. (Balvín a kol., 2008) Pro každého z nás je nějaká kultura zajímavá, pro mě například kultura romská. Ať již z historického pohledu jejich kočovného života, střídání prostředí či různého způsobu života. Každý z nás je jedinečná osobnost se svými kulturními hodnotami. Tyto hodnoty vyjadřujeme komunikací, oblékáním, stolováním, výchovou dětí, péčí o své zdraví i tím jak umíráme. Kulturou se řídí lidé dané společnosti a pomocí socializace ji učí další generace. Pokud příslušník dané kultury žije v tradičním prostředí, kde má své tradice, ideály a hodnoty, je vše v pořádku. Bohužel jsou i lidé, kteří se ocitnou v prostředí jiné kultury, od které se liší svým vnějším vzhledem a svými hodnotami, tradicí či náboženstvím. Pokud tento člověk onemocní, přichází i se svými tradičními hodnotami do zdravotnického zařízení a chová se tak, jak se naučil ve své kultuře. (Říčan, 1998) Bakalářskou práci jsem si rozdělila do tří částí. V první teoretické části se zabývám multikulturním ošetřovatelstvím a romským etnikem (historií Romů, strukturou romského společenství či specifiky romské kultury). Druhá praktická část nás seznamuje s výsledky vlastního výzkumu, kdy jsem si stanovila čtyři cíle práce a čtyři hypotézy. V této části práce také zmiňuji metodiku výzkumné práce, charakteristiku vzorku respondentů, charakteristiku výzkumného prostředí a charakteristiku s popisem výzkumu. Největší část tvoří vlastní výsledky výzkumu, které obsahují otázky z dotazníku a jejich tabulkové či grafické zpracování se slovním ohodnocením. Na konci praktické části nalezneme diskuzi. Třetí a poslední částí mé práce je závěr, který shrnuje výsledky bakalářské práce. Konec práce tvoří přílohy, mezi které jsem zařadila obrázky romské vlajky či znění romské hymny, recepty tradičních romských pokrmů a vlastní dotazník.

11

1.1 Cíl práce 1.

Zmapovat

znalosti

zdravotníků

o

pojmech

spojených

s multikulturním

ošetřovatelstvím. 2. Zjistit jaké vědomosti mají zdravotníci o péči o příslušníky romské komunity. 3. Zjistit jaké problémy se vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. 4. Zkvalitnit péči v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu navržením edukačního materiálu. Tento materiál bude sloužit zdravotnickým pracovníkům.

1.2 Pracovní hypotézy 1. Domnívám se, že více než 30 % respondentů bude znát pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím. 2. Domnívám se, že respondenti budou znát méně než 50 % správných odpovědí v dotazníku týkajícího se péče o příslušníky romské komunity. 3. a) Předpokládám, že více než 60 % respondentů uvede, že se při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům vyskytují problémy. 3. b) Domnívám se, že více jak 80 % respondentů uvede, že při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům je největším problémem velká kumulace Romů v prostorách zdravotnického zařízení.

12

2 Teoretická část 2.1 Historie romského etnika Předkové dnešních Romů patřili k indickému obyvatelstvu. Romové tedy pocházejí z Indie. S Indií je spojuje mnoho společného, jako je jazyk, zvyky, obyčeje či výběr povolání. Proč začali opouštět Romové svou rodnou vlast, se neví. Snad to mohl být odchod za lepší prací nebo hledali lepší živobytí na jiných územích. Indii opouštěli ve dvou vlnách, a tím se dostávali do různých států a zemí. (Schmidt, 2007) Na našem území je první zmínka o Romech spojena s Dalimilovou kronikou z roku 1400. V Čechách získali označení Cikáni. Bohužel již od 15. století začíná na našem území pronásledování a vyhánění Romů, kteří byli roku 1427 vyloučeni z církve, protože nedodržovali křesťanské zásady. Leopold I. prohlásil Romy za psance neboli Vogelfrey a vydal proti nim prohlášení. Tímto prohlášením mohli být kýmkoliv zabiti jako škodná zvěř. Situace Romů se o trochu zlepšila s vládou Marie Terezie, která uplatňovala asimilační politiku. Což znamenalo, že mohli pracovat v zemědělství, oblékat se jako ostatní, ale nesměli hovořit romsky a používat svá romská jména. (Kolektiv autorů, 2009) V období holocaustu za vlády nacistů byli všichni Romové označeni a izolováni od ostatní společnosti. Na rozkaz říšského vůdce Himmlera (příloha číslo 1) byli Romové deportováni do koncentračního tábora Osvětim – Březinka, kde zahynulo na 20 000 Romů. V 70. letech minulého století vystřídala asimilaci společenská integrace. Na ni Romové nebyli připraveni a doslova je to paralyzovalo. I v současné době sílí vůči Romům rasová nesnášenlivost a diskriminace, proto u nich neustále převládá pocit nedůvěry a křivdy. (Davidová, 1995)

2.1.1 Romové v České republice Většina Romů přišla do České republiky ze Slovenska v letech 1945 – 1993. Samozřejmě, že i před rokem 1945 na našem území pár Romů žilo. Ihned po skončení druhé světové války k nám začali mířit mladé rodiny Romů. Muži u nás našli velmi snadno zaměstnání, ke kterému získali i bydlení. Nejčastěji se stěhovali do pohraničních oblastí. Kolem šedesátých let 20. století přichází opět nemalá skupina Romů na naše území. Nacházejí zaměstnání na stavbách a v těžkém průmyslu. Usazují se po celém 13

území Čech a zakládají si zde rodiny. Po roce 1990 mířili do Čech Romové z Rumunska, Ruska, Slovenska či bývalé Jugoslávie. Tito Romové se snažili v Čechách získat azyl nebo se chtěli přes naši zem dostat dál na západ. Velká většina se jich ale usadila v Čechách. (Šišková, 2001)

2.1.2 Romské symboly Romská vlajka Jako každý jiný národ i Romové mají svoji vlajku. Romská vlajka (příloha číslo 2) se dělí na dvě poloviny: horní a dolní. Horní polovina je z modrého pruhu a dolní polovina ze zeleného pruhu, uprostřed je červená čarka s 16 paprsky. Čarka je i na indické vlajce, poukazuje na neindický původ Romů. Barevné pruhy na vlajce znázorňují život poutníků na zelené zemi pod modrou oblohou. (Unucková, 2007) Romská hymna Za romskou hymnu (příloha číslo 3) je považována píseň Opre Roma (Vzhůru Romové). V České republice není romská hymna skoro vůbec známá, můžeme ji ale zaslechnout na pietních akcích či při příležitosti mezinárodního dne Romů. Mezinárodní den Romů je 8. dubna. Je to den, kdy vznikla Mezinárodní romská unie (International Romani Union). Romové slaví tento den od roku 1990. V České republice se slaví od roku 2001 s pomocí občanského sdružení Athinganoi. Romové slaví obvyklé křesťanské svátky s ostatními lidmi, protože nemají vlastní tradiční svátky. (Unucková, 2007)

2.2 Struktura romského společenství a dělení Romů v České republice Aňi o pandž angušta nane jekh. Ani pět prstů jedné ruky nejsou stejné. Romské přísloví Romská menšina se řadí mezi národnostní menšiny Evropy. Romové, jako i jiné národy, mají svou historii, jazyk, zvyky či tradice. Jediné, co jim kvůli kočovnému životu chybí, je jejich vlastní stát. Přesouvali se z místa na místo, z krajiny do krajiny. (Balvín a kol., 2008)

14

Výraz slova Rom je nejasný, zřejmě pochází z indického slova a v překladu z romštiny znamená „člověk“. Roku 1971 bylo v Londýně usneseno, že etnonymum pro romskou populaci bude Rom. Od tohoto roku by mělo být toto pojmenování respektováno veškerou majoritou. V České republice je celá řada skupin, podskupin a rodů Romů. Nelze o nich tedy hovořit jako o skupině se shodnými znaky. Romy lze dělit třemi způsoby – dělení vnitřní, romské; dělení vnější, z hlediska Neromů a dělení z hlediska etnicko – jazykového. (Unucková, 2007)

2.2.1 Dělení Romů: vnitřní – romské; vnější (z hlediska ne Romů); odborné (dle hlediska jazykově – etnického) Vnitřní - romské Toto dělení vnitřní neboli romské znamená, jak Romové rozdělují sami sebe. Můžeme se setkat s tímto dělením: čeští Romové – v současné době v České republice žije jen několik málo rodin; moravští Romové – několik málo rodin žije na Moravě dodnes; maďarští Romové – za 2. světové války žili na území Maďarska a jižního Slovenska; němečtí Sintové – v současnosti žijí v západní Evropě; Romové slovenští – v České republice patří k nejpočetnější skupině Romů; Romové olašští – tito Romové se dělí do dvou skupin. První skupina, zastupující olašské Romy, je skupina, která se nazývá Lovárové neboli koňští handlíři. Potomci Lovárů převládají v České republice v současnosti pouze v malém procentu. Druhá skupina olšských Romů se nazývá Kalderaši neboli výrobci kotlů. I tito zástupci žijí na našem území v malém počtu. Olašští Romové jsou neustále před svým okolím uzavřeni a pevně dodržují své tradice. (Kolektiv autorů, 2009) Vnější (z hlediska ne Romů) Při tomto dělení záleží na nás jako na ne Romech, jakou máme úroveň znalostí o Romech. Podle sociální úrovně můžeme Romy rozdělit na slušné a neslušné. Dle typu pigmentace je můžeme dále dělit na Romy „světlé“ či „tmavé.“ (Kolektiv autorů, 2009) Odborné (dle hlediska jazykově – etnického) Tato skupina rozděluje Romy z hlediska dialektu, místa původu, tradic, zvyků či obyčejů. Romy lze rozdělit do tří dialektových skupin: skupina balkánsko – karpatsko – 15

baltská; skupina gurbetsko – cerharská a skupina kalderšsko – lovárská. Romové uznávají přítomný a minulý čas, nikoliv budoucí čas, ten pro ně nemá žádný význam. Řídí se mottem „Lepší vajíčko dnes než slepice zítra.“ Romové odhadnou během chvíle člověka, jeho upřímnost, vlastnosti, protože mají vyvinutý smysl pro poznání člověka pohledem a intuicí. (Kolektiv autorů, 2009)

2.3 Transkulturní (multikulturní) ošetřovatelství „ Pokud mají lidé přežít a žít ve zdravém, pokojném a smysluplném světě, pak musí sestry a další zdravotničtí pracovníci pochopit jejich různá kulturní přesvědčení, kulturní hodnoty a životní styl, aby byli schopni poskytovat kulturně uzpůsobenou prospěšnou zdravotní péči.“ Madeleine Leiningerová Multikulturní (transkulturní, interkulturní) výchova znamená poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury, etnika či národy. Multikulturní výchova je pojem převzatý z anglického jazyka multicultural education, který se v naší zemi objevuje po roce 1989 a přichází ze zahraničí. (Průcha, 2011) Pojem transkulturní ošetřovatelství je v českém a slovenském ošetřovatelství používán velmi zřídka, hojně se totiž používá pojem multikulturní ošetřovatelství. Ovšem běžně ve světě se setkáme s pojmem transkulturní ošetřovatelství. Nicméně pojem multikulturní ošetřovatelství můžeme považovat za synonymum k pojmu transkulturní ošetřovatelství. (Plevová, 2011) „Multikulturní výchova vyjadřuje snahy vytvářet prostřednictvím vzdělávacích programů způsobilost lidí chápat a respektovat i jiné kultury než svou vlastní.“ (Ostravská univerzita – kolektiv autorů, 2003, str. 4) Slovo multikulturní znamená velké množství kultur žijících izolovaně vedle sebe a navzájem se tyto kultury neovlivňují. Tyto kultury nemají žádné společné prvky. Naopak slovo transkulturní znamená, že kultury, které žijí seskupeny, se vzájemně ovlivňují a mají společné prvky daných kultur. (Průcha, 2011) Pojem transkulturní ošetřovatelství můžeme tedy definovat jako: „Praktický a teoretický obor zaměřený na podobnosti a rozdíly v péči o různé kultury s jejich souborem životních zvyklostí a přesvědčení, a to s cílem poskytovat vhodnou, 16

smysluplnou, účinnou a individualizovanou podporu ve zdraví a nemoci.“ (Ostravská univerzita – kolektiv autorů, 2003, str. 6) Multikulturní výchova je vědecká teorie, která zkoumá a srovnává pohled na svět, pojetí skutečnosti, jednání, komunikaci a zabývá se kulturní adaptací na různá prostředí. Rovnost, tolerance, respekt a dialog mají zajistit dobré soužití sociokulturních skupin, což je hlavní cíl multikulturní výchovy. (Průcha, 2011)

2.3.1 Madeleine Leiningerová a transkulturní ošetřovatelství Teorii transkulturní péče či transkulturního ošetřovatelství, která je také známá pod pojmem model vycházejícího slunce (příloha číslo 4) poprvé použila profesorka Madeleine Leiningerová PhD., LHD, DS, CTN, RN, FAAN, FRCNA začátkem 60. let 20. století. (Plevová, 2011) Madeleine Leiningerová se narodila 13. července roku 1925 v Suttonu, ve státě Nebraska ve Spojených státech amerických. Po skončení svých studií nastoupila jako sestra na chirurgické oddělení. Později přestoupila na psychiatrické oddělení v Joseph´s hospital v Omaze, kde si všimla rozdílného chování dětí různých kultur. Rozhodla se proto studovat kulturní a sociální antropologii. Během studií se zaměřila na několik kultur, které pozorovala. Na základě svých zkušeností popsala metodu známou jako etnoošetřovatelský odhad. Je založený na přímé zkušenosti. Paní Leiningerová byla první historicky profesionální sestra, která získala doktorát v sociální a kulturní antropologii. (Giger, Davidhizar, 2004) Profesorka Leiningerová (příloha číslo 5) má celou řadu titulů za svým jménem. Těmito tituly se sestry ve Spojených státech amerických prezentují dle dosaženého vzdělání či získaných certifikátů. Její tituly znamenají následující PhD. (Doctor of Philosophy) doktor filozofie, LHD (Doctor of Humanities) doktor humanitních věd, DS (Doctorate of Science) doktor věd, CTN (Certified transcultural nurse) certifikovaná transkulturní sestra, RN (Registered nurse) registrovaná sestra, FAAN (Fellow, American academy of nursing) členka americké ošetřovatelské akademie, FRCNA (Fellow, Royal College of nursing, Australia) členka australské ošetřovatelské Royal College. (Špirudová, Tomanová, Kudlová, Halmo, 2006) Leiningerová nazvala svoji teorii teorií kulturně diverzifikované (různorodé) a univerzální (shodné) péče, která tvoří základ transkulturního ošetřovatelství. V letech 17

1978 – 1980 ukázala svůj model vycházejícího slunce. Zvýraznila v něm vliv kultury na zdraví a léčbu. Vycházející slunce je symbolem ošetřovatelské péče. Tento model je součástí základní teorie. Model vycházejícího slunce je koncepčním modelem pro výzkum i vzdělání. Hlavním cílem tohoto modelu jsou vhodné znalosti při poskytování kulturně specifické péče o zdraví lidí a lidské potřeby. (Špirudová, Tomanová, Kudlová, Halmo, 2006) Svoji teorii použila v době, kdy pracovala na dětské psychiatrii. Zde pochopila, že na péči o děti z různého kulturního zázemí má vliv kultura. Například si všimla toho, že mexické děti si hrají ve srovnání s jinými velmi tiše. Sama na sobě zažila na dětské psychiatrii i kulturní šok. Kulturní šok je psychická reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní. S tímto výrazem se setkáváme u lidí, kteří vstupují do neznámého kulturního prostředí. Objevuje se u nich pocit dezorientace a stresu z kontaktu s cizinci a neznámé kultury. (Plevová, 2011) Tento model již řadu let pomáhá sestrám objevovat význam péče pro jednotlivé kultury a prohlubuje porozumění dané oblasti. Leiningerová nedokázala pomoci dětem, které vykazovaly kulturní rozdíly v oblasti stravování, spánku či denního života. Uvědomila si, že lidé, včetně dětí mají mít právo na vlastní kulturní hodnoty, víru, potřeby a že sestry mají respektovat práva klientů (pacientů). Pochopila, že kultura má vliv nejen na životní styl, ale také na ošetřovatelskou péči. (Giger, Davidhizar, 2004)

2.3.2 Teorie kulturní péče Teorie kulturní péče je založena na všestrannosti a různorodosti, vycházející ze dvou disciplín. První disciplínou je antropologie neboli kultura a druhou disciplínou je ošetřovatelství coby péče. Spojením slova kultura a péče vznikla nová teorie nazývaná kulturní péče. Profesorka Madeleine Leiningerová popsala dva systémy kulturní péče. První systém je tradiční systém kulturní péče neboli emic care a druhý systém je profesionální systém kulturní péče neboli etic care. (Plevová, 2011) V centru tradičního systému je člověk jako celostní (holistická) bytost. Zajímá se o praktické zkušenosti kultury, víru, hodnoty či životní styl. Zaměřuje se na prevenci chorob, smrti, dodržování kulturních rolí, praktik a tabu. Péče se provádí v domácím prostředí s rodinou, komunitou a využívají se při ní domácí léčiva. Tudíž se nepoužívají moderní technické přístroje. Profesionální péče ve zdravotnických zařízeních se využívá 18

pouze v krajních případech. Tento způsob péče používá komunikaci, která je dané skupině vlastní. Naopak v centru profesionálního systému stojí nemocný člověk, klient (pacient). Systém se zajímá o vědecké poznatky, používá cizí termíny, přístupy, diagnostické a terapeutické výkony. Zaměřuje se na nápravu tělesného a duševního stavu. Pro profesionální systém je typické, že péče se poskytuje ve zdravotnických zařízeních s používáním moderních technických přístrojů. Tento systém využívá komunikace, která je dané skupině méně známá či úplně neznámá. (Plevová, 2011) Leiningerová rozlišuje dále tři způsoby kulturně shodné péče. Prvním způsobem kulturně shodné péče je kulturní péče umožňující adaptaci, druhý nese název kulturní péče pomáhající uskutečnit změnu a třetím způsobem je kulturní péče pomáhající uchovat nebo získat zdraví. Roku 1973 založila profesorka Leiningerová společnost transkulturního ošetřovatelství, což je celosvětová organizace, která se zabývá transkulturním ošetřovatelstvím. (Giger, Davidhizar, 2004) Transkulturní ošetřovatelství mělo ve světě velký ohlas, a proto bylo zahrnuto do studijních programů negraduálního vzdělávání zdravotních sester. Na univerzitě v Coloradu se roku 1966 poprvé přednášelo transkulturní ošetřovatelství. Po této první přednášce se začalo transkulturní ošetřovatelství již přednášet na mnoha univerzitách ve Spojených státech amerických, ale i v evropských zemích. Zatímco ve Spojených státech amerických seznamovala s teorií kulturní péče profesorka Leiningerová, v Evropě ji přednášela Irena Papadopoulosová. (Farkašová a kol., 2009) Dalším významná organizace podporující rozvoj transkulturního ošetřovatelství je Evropská transkulturní asociace sester, která byla založena v italské Modeně roku 2005. (Farkašová a kol., 2009) Profesorka Madeleine Leiningerová PhD., LHD, DS, CTN, RN, FAAN, FRCNA zemřela ve svém domě v Omaze ve státě Nebraska dne 10. srpna roku 2012. (Pelikánová, 2012)

2.3.3 Základní pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím Výrazy jako kultura, subkultura, etnikum a národ jsou hojně používané v souvislosti s multikulturní či transkulturní problematikou. (Ivanová, Špirudová, Kutnohorská, 2005)

19

Národ a etnikum Nesmírně důležité je umět rozlišit pojmy národ a etnikum. Národ je velké společenství lidí, kteří mají společné dějiny a společné území. Etnikum či etnická skupina je také skupina lidí se stejným rasovým typem, jazykem a společnou kulturou. Slovo etnikum nalezneme již ve staré řečtině, kde výraz ethnos znamená rasa nebo národ. Etnikum se vyznačuje svojí etnicitou, což znamená, že má společný systém kulturních, rasových, jazykových a historických faktorů. Pojmy národ a etnikum lze vysvětlit i následovně. Každý z nás vytváří národ v našem státě. V mém případě je to Česká republika. V České republice žijí i příslušníci jiných etnik jako jsou Romové, Poláci, Ukrajinci, Vietnamci, Slováci a jiní. Oni tvoří etnikum pro náš stát. Například Slováci představují pro náš stát etnikum, ovšem na Slovensku jsou to již příslušníci slovenského národa. Naopak my Češi představujeme na Slovensku etnikum a v naší zemi jsme zase český národ. Romové jsou označování, buď jako etnická menšina, nebo jako rasová skupina. Jejich označení není zcela jasné. Někteří odborníci považují Romy za etnikum a jiní za rasovou skupinu. V České republice je chápána romská populace jako etnická menšina. Rasa je velká skupina lidí se shodnými znaky, které jsou dědičné. K těmto znakům patří barva pleti, barva vlasů, chování či typ postavy. (Průcha, 2004) Každé etnikum má svůj etnonym čili pojmenování. Slovem adsincani se označovali Romové v Evropě v dávných dobách. Později z tohoto termínu vznikli další etnonyma. Z jiných jazyků můžeme znát třeba tyto acinganus, cinganus, cingene (Turecko), ciganin (Srbsko), tsigan (Rumunsko), czigány (Maďarsko) a v Čechách získali označení cikáni. (Balvín a kol., 2008) Kultura a subkultura Slovo či pojem kultura je antropologický termín, který se používá již přes sto let. Do souvislosti s ošetřovatelstvím se dostává v padesátých letech 20. století. Kultura zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale co se učí od ostatních členů společnosti. Všechno to co přijímá od starších, co je dílem mnoha generací a to co danou společnost spojuje a zároveň odlišuje od jiných. Subkultura neboli podkultura je kultura osobité menšinové skupiny. K subkultuře řadíme specifickou minoritní kulturu, což jsou třeba Romové, kteří žijí v rámci majoritní kultury. Mezi minoritní a majoritní kulturou jsou velké rozdíly, a proto často dochází ke konfliktním situacím. (Jarošová, 2007)

20

2.4 Zajímavosti romské kultury Respektování kulturních práv zajistila roku 1948 Organizace spojených národů s všeobecnou deklarací lidských práv. Teprve roku 1992 se tato deklarace rozšířila také o práva lidí patřících k různým menšinám, aby se mohli aktivně účastnit kulturního, náboženského, společenského, hospodářského či veřejného života. (Balvín a kol., 2008) Romové mají rádi humor, ale nechápou ironii. Svoji výplatu jsou schopni hned první den utratit až v 70% za alkohol a stravu, oblečení či kosmetiku. Pokud se Rom ocitne v novém prostředí, krade v něm. Na Romy se nemůžeme spoléhat. Nevracejí vypůjčené peníze a věci, které si vypůjčí, vrací poškozené nebo rozbité. Za závazek a vyznání lásky považují to, když dají dívce dar. Nemělo by nás překvapit, když Rom nepoděkuje nebo nepoprosí. Toto není jejich zvykem. Stejně tak není zahanbující, pokud vidíme romského muže plakat. (Nečas, 2002)

2.4.1 Stravování a příprava pokrmů Každá příprava stravy je pro Romy velmi důležitá a musí probíhat dle určitých zásad, mezi kterými nesmí chybět dobrá nálada, nesmí se pospíchat, důležitá je pokrývka na hlavě a osobní čistota, především rukou. Dívky se učí svému kuchařskému umění jen v rodině tchýně, jelikož každá rodina má své zásady při přípravě pokrmů. Žena musí převzít a dodržovat zásady mužovi rodiny při přípravě pokrmů. (Šlechtová, Bürgerová, 2009) Dříve byl jídelníček Romů chudý a jednostranný. Jeho pestrost se odvíjela od podmínek prostředí, ve kterém se Romové pohybovaly. Nikdy si nic nepěstovali, ani nechovali dobytek. Romové byli závislí na ostatních lidech. V dřívějších dobách patřila k oblíbeným jídlům Romů goja (pokrm ze střev) či gombóta (pokrm z masa a střev). Velmi oblíbeným pokrmem byla také marikla (placičky z vody, mouky a cukru) nebo švare (uvařené kosti, z kterých se obírá maso). Maso bylo v podobě uhynulé lesní zvěře (sysli, ježci). Strava, která zbyla, se vyhazovala. Nikdy se jídlo znovu neohřívalo. Domnívali se, že schované jídlo ochutnávají duše mrtvých a ty na ně mohou přenést nemoci. V současnosti patří k oblíbeným romským jídlům mačanka (tradiční romská masová polévka) či pišot (příloha číslo 6). Každá romská rodina se řídí příslovím: „Jak tut te chal den, ňigda ma odphen.“ (Když ti nabídnu jídlo, nikdy neodmítej.) (Navrátil a kol., 2003) 21

Strava Romů se skládá z velkého množství moučných potravin. Do svého jídelníčku nezařazují skoro vůbec kvalitní maso, mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. Stravování Romů je nepravidelné, záleží na ekonomické situaci rodiny. Romské děti požívají velké množství sladkostí, které jim nejsou zakazovány, ba naopak jsou jim dovoleny. (Šlechtová, Bürgerová, 2009)

2.4.2 Romská rodina E daj o dad amaro dživipen. Rodiče jsou náš život. Romské přísloví Dle hodnotové pyramidy je u Romů na prvním místě rodina, která má velkou soudržnost. V jejich rodině je muž postaven výše než žena. Naopak z druhé strany, čím více porodila žena dětí, tím více se jí dostává úcty a vyššího postavení. Neplodné romské ženy nemají žádnou hodnotu a postavení v komunitě. (Bakalář, 2004) Romská rodina je obrovská, řadí se k ní všechny žijící generace, zemřelí i předkové. Rodina je dle tradic patriarchální a rozděluje se na dvě možné skupiny rodin. První skupinu tvoří rodina Familija, což je širší rodina. Do této rodiny se počítají provdané děti, jejich manželé či manželky a vnoučata. Typickým znakem této Familije je to, že ji zpravidla zahrnují tři generace. Každá domácnost Familije nese název Tséra. Druhá možnost rodiny je Kumpánija. Tuto rodinu spojuje ekonomická potřeba práce nikoli sdružení rodinných členů. V čele této rodiny stojí Rom Baró, který ji vede a řídí. Romská tradice říká, že je nepřípustný sňatek mezi nejbližšími příbuznými. I když někdy proběhne sňatek v rozporu s romskou tradicí, což znamená, že se bratranec ožení se svojí sestřenicí nebo naopak. Romští muži vyjadřují svoji lásku svým ženám velmi netradičně, tím, že ji uhodí. Ovdovělí Romové si mohou najít novou partnerku, často se jí stává svobodná nebo ovdovělá sestra jejich mrtvé ženy. Ovdovělá žena by si nového partnera hledat neměla. Pokud by se chtěla vdát znovu, musí mít souhlas celé rodiny a nejstaršího syna. (Maryšková, 2010) Staří Romové jsou symbolem moudra a životních zkušeností, žijí spolu s příbuznými, kteří se o ně musí postarat a uctívat je. V domovech pro seniory bychom těžce hledali romského dědečka či babičku. Postarat se o své rodiče je pro Romy přirozené. Romští

22

rodiče tuto péči přijmou a nemají pocit, že jsou na obtíž, jak si myslí naši čeští rodiče. Z tohoto přístupu bychom si měli vzít příklad. (Bakalář, 2004) Matka a nejstarší dcera se v romské rodině starají o výchovu dětí. Naopak otec se zajímá o výchovu synů až později. Dle dávných zvyků většinou nenavštěvují romské děti mateřskou školku, i když to již není pravidlem. V současné době vidíme ve školkách i děti romského původu. Pokud ale romské děti do školky nechodí, nemají zkušenost s jinými dětmi a organizovanou kolektivní činností. (Maryšková, 2010)

2.4.3 Romský životní styl Romové nemají životní ambice, proto jejich myšlení odráží životní styl. Nepředchází problémům, odkládají je a řeší, když je pozdě. O své budoucnosti nepřemýšlejí a rychle se přizpůsobují změnám. (Maryšková, 2010) Mezi životním stylem Romů a Čechů jsou velmi velké rozdíly vyplývající z rozdílného pojetí života a tím dochází k vzájemnému nepochopení. Romové mají jiný žebříček hodnot než Češi, pro ně je na prvním místě nejdůležitější rodina než jejich zaměstnání a finanční situace. Dalším rozdílem mezi romskou a českou populací je délka života. Romové mají nižší střední délku života než Češi. (Plevová, 2011)

2.5 Specifika poskytování zdravotní péče romskému klientu/pacientu Avertut šaj del god´i, Jiný ti může poradit, Avertut šaj del drom, Jiný ti může ukázat cestu, Kaj ča manušes tutar šaj keres ča tu korkoro! Jenže člověka ze sebe musíš udělat jen ty sám! Romské přísloví Způsob života, kterým Romové žijí, jim zapříčiňuje to, že žijí většinou na okraji společnosti. Jelikož je romské etnikum obrovské, nelze opomíjet jejich specifické potřeby. (Maryšková, 2010)

23

Péče o Romy je hodně náročná hlavně po psychické stránce. Nedůvěřují zdravotníkům. Komunikace s nimi je obtížná, informace o zdravotním stavu požadují podávat jen od nejvyššího představitele oddělení. Pokud neplníme jejich požadavky, jsou vůči nám velmi agresivní. O hospitalizovaného člena rodiny se zajímá celé příbuzenstvo. Čekají i hodiny na skončení výkonu či vyšetření. Romové netolerují návštěvní hodiny. Shlukují se na nemocničních pokojích nebo chodbách a narušují chod zdravotnického zařízení. Romské ženy jsou hodně citlivé na bolest, jsou velmi emotivní, nahlas sténají, i proto aby na sebe upozornily. Romské etnikum má obrovský strach z bolesti a smrti. Lékařská rozhodnutí často konzultují se svou rodinou. Skoro vůbec nevnímají čas, protože orientace podle času je pro ně nepodstatná a plánování považují za zbytečnost. (Průcha, 2011)

2.5.1 Tradiční zvyky romského etnika K tradičním zvykům romského etnika se řadí námluvy (mangavipen) a svatba (bijav). Námluvy (mangavipen) Námluvy předcházejí romské svatbě (bijav). V dřívějších dobách vybírali dětem manžela nebo manželku rodiče. Rozhodovali podle majetku, řemesla a pověsti rodiny. Pokud dívka chtěla sama získat lásku nějakého chlapce, byla k tomu používána spousta rituálů, z nichž si mohla dívka vybrat. Mezi takové rituály patřilo třeba to, že dívka nasypala chlapci do kávy či čaje prach ze svého spáleného ochlupení. Dále se mohla do pokrmů přidat špína z nehtů smíchaná s menstruační krví. Pokud chtěla dívka naopak lásku k chlapci zrušit, šlo to pomocí hlíny sesbírané na devíti hrobech a vhozené mezi pár. V současnosti si Romové volí své partnery sami. Pokud se dva partneři rozhodnou oddat, musí to oznámit rodičům. Když rodiče proti tomu nic nenamítají, přijde ženich požádat rodiče nevěsty o její ruku. Námluvy se musí domlouvat na nepracovní dny, aby se mohlo oslavovat. Na námluvách jsou přítomni budoucí manželé, jejich rodiče a svědkové. Bohatou hostinu připravuje matka nevěsty, která musí i všechny přítomné obsluhovat. (Šišková, 2001) Svatba (bijav) V dnešní době je romská svatba stejná jako v majoritní společnosti. Pořádá se obřad civilní či církevní. V minulosti se uzavíraly sňatky převážně v kostele. Dříve byly 24

svatby veliké a bohaté. Dnes jsou spíše skromnější. Na svatbě má velmi důležitý úkol dědeček nevěsty. Nalévá alkohol, nabízí koláče, pronáší přípitek a podává tanečníkům občerstvení. První tanec musí nevěsta věnovat dědečkovi, poté svému a ženichovu otci a nakonec ženichovi. (Šišková, 2001)

2.5.2 Móda a odívání Romů Romové nosí velmi rádi pestrý či barevný oděv, na kterém převládají květinové vzory. Hlavně tomu je v případě romských žen. Preferují červenou, černou a růžovou barvu. Muži, volí spíše pohodlnou obuv, naopak ženy, obouvají botu s vysokým podpatkem. Svůj oděv doplňují často zlatými nebo stříbrnými šperky velkých rozměrů. Dle tradice se romské ženy nesmí stříhat, jelikož ostříhané vlasy jsou považovány za neslušné a neromské. Stříhání je povoleno pouze při smutku nebo za trest. (Davidová, 1995)

2.5.3 Romská duše Nejsilnější stránkou romské kultury je tradiční hudba a tanec. Hudba a tanec vede k volnému projevu a k opoře jejich identity. Romové jsou od malička vychováváni volněji, což znamená, že se spontánně projevují a mají volný projev citů. Jsou citově spontánní a mají živý temperament. Naopak my gádžové se lišíme od Romů jako domácí zvíře od volně žijícího zvířete v přírodě. Již od mala jsme vychováváni ukázněně, přísně podle určitých zvyků a pravidel. To brzdí náš projev citů. Skupinová koheze neboli soudružnost je pro Romy velmi nápadná. Jsou zvyklí být pospolu, prohovořovat záležitosti a společně se rozhodovat. Romské děti v českých školách nechápou, že mají pracovat samostatně a ne dohromady. Doma by za to byly napomenuty. Děti jsou zvyklé být neustále pohromadě. Společně si hrají, honí se či jezdí na kole. Potřeba těsné tělesné blízkosti úzce souvisí se skupinovou soudružností. Romové jsou zvyklí od narození jeden druhého se dotýkat. Nevadí jim těsná tělesná blízkost v malých místnostech či hromadné dopravě. Jedno romské přísloví říká: „Bude – li mít Rom jen drobeček chleba, podělí se o něj třeba s deseti lidmi.“ Ochota dělit se patří mezi romské charakteristiky. (Říčan, 1998)

25

2.5.4 Zdravotní stav romské populace Romští

občané

navštěvují

daleko

více

ordinace

praktického

lékaře

oproti

stomatologickým či specializovaným pracovištím. Z různých výzkumů a analýz prováděných v České republice bylo zjištěno, že kojenecká úmrtnost je u romského etnika dvojnásobně vyšší než u majoritní populace. Dále bylo zjištěno, že střední délka života je o deset let nižší než u majoritní společnosti. Z výzkumů také vyplývá, že Romové trpí vyšším výskytem infekčních chorob, nedostatečně očkují své děti, mají špatné stravovací a vyživovací návyky, objevuje se u nich více nehod a úrazů. Romské ženy nevěnují velkou pozornost pravidelným gynekologickým prohlídkám, a proto trpí více gynekologickými chorobami. Již v brzkém věku začíná u romských žen vysoká plodnost. Která pokračuje i s vyšším věkem. V romské populaci vázne informovanost v oblasti sexuální a ohledně plánování rodičovství. Opomíjejí také oblast prevence. Na lékaře se obracejí až při zdravotních komplikacích. K lékaři se tedy dostaví s výskytem určitého problému. Tím problémem může být horečka nebo jiné nemoci s výraznými somatickými projevy. V těchto případech vyžadují Romové okamžitou lékařskou pomoc. Lékař jim tedy předepíše určitá doporučení. Potíž je v tom, že když během léčby odezní příznaky nemoci, Romové přestanou dodržovat veškerá opatření a doporučení, jelikož podle nich choroba zmizela. Romové nepovažují zdraví a prevenci za prioritu. Pojem prevence je pro ně neznámý. Mnohem důležitějšími potřebami než je zdraví je pro Romy bydlení, peníze a zaměstnanost. (Fundación Secretariado Gitano, 2007)

2.5.5 Romové a projev komunikace Romština zastává v dnešní době funkci argotu neboli tajné řeči, protože je v českém prostředí stále hodně vytlačovaná. Romštinu nahrazují Romové nezvladatelnou a špatně strukturovanou češtinou. (Říčan, 1998) Romské etnikum má velmi bohatou verbální i neverbální komunikaci. Pomocí neverbální komunikace vyjadřují své momentální city jako radost, smutek, zlost či agresi. Zaručenou agresi u nich vyvolávají divné pohledy jiného etnika. Romové využívají v komunikaci hodně mimoverbální složku, mimiku, pantomimiku, empatii. Na rozdíl od nás daleko méně rozlišují hranici mezi realitou a fantazií, vzpomínkami a sny. Ve verbální komunikaci uznávají romštinu, i když český jazyk také dobře 26

ovládají. Romština má mnoho dialektů, mezi nejpoužívanější patří dialekt slovenský, maďarský a olašský. Romština se řadí mezi indoevropské jazyky. (Ostravská univerzita – kolektiv autorů, 2003) Romové využívají svoji velmi živou verbální a neverbální komunikaci hlavně v období nemoci. V čekárnách, ale i v ordinacích používají agresivní verbální komunikaci, kterou chtějí docílit toho, že budou ošetřeni mezi prvními. Pokud chceme navázat komunikaci s romským etnikem, je nutné vzbudit důvěru, respektovat romská pravidla a zvyky či porozumět problémům rodiny. V komunikaci je důležitá zpětná vazba, zda bylo vše dobře pochopeno. Když budeme vnímat romského klienta jako rovnocenného partnera, docílíme tím efektivní komunikace. Uplatňování asertivity je další důležitý prvek komunikace s Romy. Získáme – li si respekt a důvěru v jedné romské rodině a dokážeme v ní prosazovat naše požadavky, budeme mít dobrou pověst v celé komunitě. (Plevová, 2011) Nejdůležitější je umět vyjadřovat Romům úctu. Pokud hovoří žena s romským mužem, nesmí se mu nikdy dívat přímo do očí, protože ženský pohled z očí do očí je považován za sexuální výzvu. Pokud hovoříme s romským mužem a ten se nám nedívá zpříma do očí, vyjadřuje nám tím úctu. V opačném případě, pokud se nám dívá z očí do očí, jedná se o sexuální výzvu. Mladá a bezdětná žena nesmí nikdy romskou matku poučovat o tom, co je vhodné a nevhodné pro její děti ba dokonce ji vyhrožovat odebráním dětí. Jsou dány určité zásady, které bychom měli při komunikaci s romským etnikem používat. Měli bychom mluvit jasně, zřetelně, jednoduše a vysvětlovat veškerou odbornou terminologii. Nonverbální komunikace a vyjednávání patří k hlavním pravidlům komunikace. Nikdy nesmíme hodnotit chování určité skupiny Romů či romské rodiny. Když nemůžeme hovořit přímo s nemocným nebo chceme vědět o nemocném něco jiného od druhých osob, hovoříme s největší autoritou ve skupině, což je starý muž nebo žena. Dotyčný klient s tím musí souhlasit. Vždy musíme Romům sdělovat jasné informace. Nejdůležitějším pravidlem komunikace ve zdravotnickém zařízení je podat dostačující informace o nemocničních pravidlech, návštěvní době, harmonogramu péče či právech pacientů a jiných záležitostech vhodných v dané situaci. (Maryšková, 2010)

27

2.5.6 Romové a projev emocí My Češi vyčítáme Romům hlučnost, kriminalitu, prostituci, lenost, špatné vztahy, nevzdělanost či špatnou pracovní morálku. Naopak oni nám Čechům vyčítají rasismus, vypočítavost, chladnost nebo nadřazenost. Romští lidé mají velmi silné emoce, které patří k jejich jednání. Okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají, což je jejich základní životní projev. Je nutno je nechat vykřičet a až poté s nimi řešit problém. Je důležité se nebát a připravit se na jejich emoce, které patří k jednání. Romové nejsou schopni klidného jednání, což má za následek pocit ohrožení, obav a nejistoty v dnešním světě. Mají vyvinutý smysl pro poznání druhého člověka. Ihned odhadnou jeho vlastnosti z pouhého pohledu do očí nebo držení těla. Kárání vnímají pozitivně, pokud je kritika míněna upřímně. Naopak oni kritizují problém, nikoli člověka. Dotykem vnímají jistotu a pocit bezpečí. Empatie je u nich velmi rychlá. Během několika minut se vcítí do pocitů druhého člověka. (Špirudová, Tomanová, Kudlová, Halmo, 2006) Romové se vyznačují slabou vůlí a tím, že nedokážou chtít. Vyhýbají se překážkám a je pro ně typická malá vytrvalost a trpělivost. Nejsou schopni se samostatně rozhodovat či jednat. Romové trpí komplexy méněcennosti a urážlivosti. Naproti tomu jsou spontánní, temperamentní a citlivý vůči nespravedlnosti. O všem hovoří v rodině či komunitě, rozhodují a jednají společně. Ten, kdo by rozhodoval a jednal samostatně, by byl sobec. (Šlechtová, Bürgerová, 2009)

2.5.7 Zvyky a rituály spojené se zemřelým Romové věří na duchy mrtvých neboli mule. Domnívají se, že kolem lůžka zemřelého jsou duchové ostatních zemřelých příbuzných a odvádí jej na onen svět. Pro lehčí odchod na onen svět odebírají umírajícímu peřinu a polštář. Oblečení, ve kterém nebožtík zemřel, se musí spálit nebo zakopat hluboko do země. Veškeré šperky a jiné osobní předměty se mrtvému ponechávají. Velmi důležité je, aby všichni s umírajícím udržovali příjemný a nekonfliktní stav, aby se nechtěl vrátit mezi živé. Proto jsou zemřelému do rakve vkládány věci v podobě alkoholu, šperků, peněz a svatých obrázků. O úmrtí informují ostatní usedavým pláčem, kterým projevují i svoji lítost. Zemřelého si do rakve upravují sami podle svých tradic a zvyků. (Kolektiv autorů, 2009)

28

Nebožtíka oblékají do zcela nových šatů a zdobí ho zlatými šperky. Mrtvému se obouvají boty bez tkaniček, je to kvůli tomu, aby se mu druhý svět nezavřel. Rakev by měla být pokryta červeným suknem, nikdy nesmí být černá. Především olašští Romové, ale i jiné skupiny Romů odmítají pitvy. Považují je za nedůstojné zacházení s tělem mrtvého. (Bakalář, 2004) Na pohřbu hraje tradiční romská hudba. Při spouštění rakve jsou do hrobu vhazovány květiny, věnce a hlína. Po pohřbu se všichni účastní pohřební hostiny neboli trambes, kde se podávají párky s hořčicí či salám nebo guláš. Jídlo je chystané i pro duši mrtvého. Přichystá se na stůl nebo za okno společně s tvrdým alkoholem. Po dobu smutku se nesmí zpívat ani tancovat, alkohol je povolen, ale nikdo se nesmí opít. Romský smutek trvá zhruba jeden rok. Romové se po jeho dobu nesmí účastnit svateb, zábav a jiných veselostí. Pravidelně navštěvují hrob mrtvého a nosí mu kromě květin a svíček i alkohol, který zahrabávají do země či ho rozlévají po hrobě. (Kolektiv autorů, 2009)

29

3 Praktická část Tato část práce se zaměřuje na dosavadní zjištěný výzkum, popis metodiky práce, charakteristiku vzorku respondentů, charakteristiku výzkumného prostředí, průběh výzkumu, zpracování získaných dat a vlastní výsledky výzkumu.

3.1 Metodika výzkumu Metoda, kterou jsem si zvolila pro svůj kvantitativní výzkum, je anonymní dotazník (příloha číslo 7). Je to nejsnadnější metoda, jak získat dostatek informací. Dotazník byl sestaven na podkladě prostudované literatury a předem stanovených cílů a hypotéz. Obsahuje celkem 22 otázek. Odpovědi jsou formou výběru z možností, pouze u otázky číslo 2 je možno více odpovědí. Z toho 21 otázek je zavřených a poslední otázka číslo 22 je doplňující. Z ní vyplyne nejen to, jak těžký byl tento dotazník pro mé respondenty, ale domnívám se, že i známka, kterou mu přidělí, zároveň poukazuje na jejich znalosti v této problematice. Otázky zjišťují, zda zdravotničtí pracovníci mají znalosti o pojmech spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, jaké vědomosti mají o péči o příslušníky romské komunity a jaké problémy se vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. Ke stanovenému cíli číslo 1a stanovené hypotéze číslo 1 se vztahují tyto otázky z dotazníku: otázka číslo 6, 7, 9, 17, 18, 12. Ke stanovenému cíli číslo 2 a stanovené hypotéze číslo 2 se vztahují tyto otázky z dotazníku: otázka číslo 5, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 19, 20. Ke stanovenému cíli číslo 3 a hypotézám číslo 3 a) a 3 b) se vztahují tyto otázky z dotazníku: otázka číslo 1, 2, 3, 4.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů Dotazník byl určen pro zdravotní sestry pracující na lůžkových odděleních nemocnice a v ambulancích. Dotazníky jsem rozdávala v obálkách, aby byla zajištěna anonymita při vyplňování a po zpracování výsledků byly skartovány. Pro tuto práci jsem rozdala 116 dotazníků v nemocnici Pelhřimov a 34 dotazníků mým bývalým spolužákům ze střední zdravotnické školy a jiným zdravotnickým 30

pracovníkům pracujícím mimo pelhřimovskou nemocnici. Celkem jsem rozdala 150 dotazníků. Návratnost správně vyplněných dotazníků, které jsem použila, činí 83 %, 125 dotazníků.

3.3 Charakteristika výzkumného prostředí a průběh výzkumu Výzkumným prostředím byla nemocnice Pelhřimov, kde mi byl výzkum povolen od paní Mgr. Jitky Dejmkové, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči. Týkal se těchto oddělení a ambulancí nemocnice: doléčovací a rehabilitační jednotka, gynekologicko – porodnické oddělení včetně ambulance, chirurgické oddělení včetně ambulance, interní oddělení včetně ambulance, neurologické oddělení včetně ambulance, ortopedické oddělení včetně ambulance, urologické oddělení včetně ambulance, oddělení domácí péče (DOSANKA) a jednotka intenzivní péče interního a chirurgického oddělení. Dále jsem rozdávala dotazníky mým bývalým spolužákům ze střední zdravotnické školy a jiným zdravotnickým pracovníkům pracujícím mimo pelhřimovskou nemocnici. Výzkum probíhal v lednu, únoru a březnu roku 2013.

3.4 Zpracování získaných dat Data získaná z dotazníků jsem zpracovávala pomocí softwarové aplikace Microsoft Office Excel 2007, kde jsem je spočítala a následně vyhodnotila. K zobrazení dat do grafů jsem využila softwarovou aplikaci Microsoft Office Word 2007. Ve všech tabulkách je zobrazena absolutní četnost odpovědí a všechny grafy uvádí relativní četnost odpovědí. Všechna procenta uvedená v grafech a komentářích jsem počítala z celku 125 respondentů.

31

3.5 Vlastní výsledky výzkumu 3.5.1 Vyhodnocení otázky č. 1 Otázka: Pečovali jste již během své praxe o klienta romské příslušnosti? Tabulka 1 Péče o klienta romské příslušnosti v praxi Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano

107

Ne

18

Celkem

125

14 %

Ano Ne

86 %

Graf 1 Péče o klienta romské příslušnosti v praxi

Jak znázorňuje tabulka 1 a graf 1, 86 % (107 respondentů) již pečovalo během své praxe o klienta romské příslušnosti. Jen 14 % (18 respondentů) nepečovalo o klienta romské příslušnosti.

32

3.5.2 Vyhodnocení otázky č. 2 Otázka: Setkali jste se již Vy nebo Vaši kolegové během své praxe, ve které byla poskytována péče romským klientům s nějakými problémy? Tabulka 2 Problémy při poskytování péče romským klientům Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano

94

Ne

31

Celkem

125

25 %

Ano Ne

75 %

Graf 2 Problémy při poskytování péče romským klientům

Celých 75 % (94 respondentů) uvedlo, že se již setkalo během své praxe, ve které byla poskytována péče romským klientům s nějakými problémy. Naopak 25 % (31 respondentů) na tuto otázku zvolilo možnost odpovědi ne.

33

Pokud ano s jakými (možno více odpovědí): Tabulka 3 Problémy, které se vyskytují při poskytování péče romským klientům Možné odpovědi

Počet respondentů

Nerespektování zásad zdravotnického zařízení

79

Hlučnost

38

Kriminalita

15

Agresivita

19

Kumulace na chodbách či odděleních nemocnice

27

Jiné

0

Nerespektování zásad zdravotnického zařízení

36 % 105 %

25 %

Hlučnost Kriminalita

20 % Agresivita Kumulace na chodbách či odděleních nemocnice

51 %

Jiné

Graf 3 Problémy, které se vyskytují při poskytování péče romským klientům

Největším problémem je pro 105 % (79 respondentů) nerespektování zásad zdravotnického zařízení. Druhé místo obsadila hlučnost, zvolilo ji 51 % (38 respondentů). Kumulace na chodbách či odděleních nemocnice je třetí, volilo ji 36 % (27 respondentů). Na čtvrtém místě skončila agresivita, hlasovalo pro ni 25 % (19 respondentů), a poslední páté místo obsadila kriminalita, kterou zvolilo 20 % (15 respondentů). Odpověď za jiné nezvolil nikdo.

34

3.5.3 Vyhodnocení otázky č. 3 Otázka: Myslíte si, že se při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům vyskytují celoplošně nějaké problémy? Tabulka 4 Výskyt celoplošných problémů v péči o romské klienty Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano

90

Ne

28

Nevím

7

Celkem

125

6% 22 %

Ano Ne Nevím

72 %

Graf 4 Výskyt celoplošných problémů v péči o romské klienty

V tabulce 4 a grafu 4 vidíme, že 72 % (90 respondentů) zvolilo možnost odpovědi ano, domnívají se tedy, že se celoplošně nějaké problémy v péči o romské klienty vyskytují. Možnost odpovědi ne zvolilo 22 % (28 respondentů) a pouhých 6 % (7 respondentů) neví, zda se nějaké problémy celoplošně vyskytují.

35

3.5.4 Vyhodnocení otázky č. 4 Otázka: Vyberte z následujících možností jeden problém, o kterém si myslíte, že patří k největším problémům při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. Tabulka 5 Největší problém při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům Možné odpovědi

Počet respondentů

Agresivita

15

Hlučnost

19

Kriminalita

6

Kumulace na chodbách či odděleních nemocnice

7

Nerespektování zásad zdravotnického zařízení

68

Nesouhlasím ani s jedním

10

Celkem

125

8%

Agresivita

12 % 15 %

Hlučnost Kriminalita

5% 6%

54 %

Kumulace na chodbách či odděleních nemocnice Nerespektování zásad zdravotnického zařízení Nesouhlasím ani s jedním

Graf 5 Největší problém při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům

Tabulka 5 a graf 5 uvádí, jaký největší problém vidí respondenti při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. Nerespektování zásad zdravotnického zařízení,

36

které obsadilo první místo, volilo 54 % (68 respondentů). 15 % (19 respondentů) zvolilo možnost odpovědi b) hlučnost, která je na druhém místě. Problémem na třetím místě je agresivita, kterou zakroužkovalo 12 % (15 respondentů). Odpověď, nesouhlasím ani s jedním volilo 8 % (10 respondentů). Další v pořadí je kumulace na chodbách či odděleních nemocnice s 6 % (7 respondenty). Pouhých 5 % (6 respondentů) se domnívá, že největším problémem v péči o romské klienty je kriminalita.

37

3.5.5 Vyhodnocení otázky č. 5 Otázka: Z jaké země, s kterou Romy spojuje mnoho společného (jako jazyk či zvyky) pocházejí? Správná odpověď je a) Indie Tabulka 6 Odkud pocházejí Romové Možné odpovědi

Počet respondentů

Indie

50

Malá Asie a Balkán

42

Egypt

26

Řecko

7

Celkem

125

6% 20 %

40 % Indie Malá Asie a Balkán Egypt Řecko

34 %

Graf 6 Odkud pocházejí Romové

Tabulka 6 i graf 6 ukazují, že 40 % (50 respondentů) zvolilo správnou odpověď, tedy Indii. 34 % (42 respondentů) zakroužkovalo Malou Asii a Balkán a 20 % (26 respondentů) volilo Egypt. Naopak 6 %, což je, 7 respondentů zvolilo možnost Řecko. 38

3.5.6 Vyhodnocení otázky č. 6 Otázka: Teorii transkulturní péče, která je známá pod pojmem model vycházejícího slunce poprvé použila: Správná odpověď je a) Madeleine Leininger začátkem 60. let 20. století Tabulka 7 První použití modelu vycházejícího slunce Možné odpovědi

Počet respondentů

Madeleine Leininger začátkem 60. let 20. století

62

Majory Gordon roku 1987

5

Callista Roy roku 2001

30

Florence Nightingale v 60. letech 18. století

28

Celkem

125

Madeleine Leininger začátkem 60. let 20. století

22 % 50 %

Majory Gordon roku 1987

Callista Roy roku 2001

24 %

Florence Nightingale v 60. letech 18. století

4%

Graf 7 První použití modelu vycházejícího slunce

Zde správnou odpověď zvolilo 50 % (62 respondentů). Druhá nejčastější odpověď 24 % (30 respondentů) zněla Callista Roy. Florence Nightingale, zakroužkovalo 22 % (28 respondentů). Pouhá 4 % (5 respondentů) se domnívá, že správně je Majory Gordon. 39

3.5.7 Vyhodnocení otázky č. 7 Otázka: Kulturní šok je: Správná odpověď je c) psychická reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní Tabulka 8 Kulturní šok Počet respondentů

Možné odpovědi Reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní

30

Pocit dezorientace a stresu z kontaktu s cizinci

10

Psychická reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní

24

Reakce, která vzniká při odchodu ze známého kulturního prostředí a při vstupu do neznámého kulturního prostředí

61

Celkem

125

Reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní

24 % 49 %

Pocit dezorientace a stresu z kontaktu s cizinci

8% Psychická reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní

19 %

Graf 8 Kulturní šok

40

Reakce, která vzniká při odchodu ze známého kulturního prostředí a při vstupu do neznámého kulturního prostředí

Jak znázorňuje tabulka 8 a graf 8 na tuto otázku odpovědělo pouze 19 % (24 respondentů) správně, a to že kulturní šok je psychická reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní. Naopak 49 % (61 respondentů) si myslí, že kulturní šok je reakce, která vzniká při odchodu ze známého kulturního prostředí a při vstupu do neznámého kulturního prostředí. Možnost odpovědi b) pocit dezorientace a stresu z kontaktu s cizinci zvolilo 8 % (10 respondentů) a možnost odpovědi a) reakce člověka umístěného v jiného kultuře a ne ve své vlastní volilo 24 % (30 respondentů).

41

3.5.8 Vyhodnocení otázky č. 8 Otázka: Pokud hovoří žena s romským mužem: Správná odpověď je c) nesmí se mu dívat přímo do očí Tabulka 9 Žena hovořící s romským mužem Možné odpovědi

Počet respondentů

Je zcela jedno, kam se dívá

36

Musí se mu dívat přímo do očí

44

Nesmí se mu dívat přímo do očí

24

Musí střídat pohledy z očí do očí a mimo oči

21

Celkem

125

17 % 29 %

Je zcela jedno kam se dívá

19 % Musí se mu dívat přímo do očí Nesmí se mu dívat přímo do očí Musí střídat pohledy z očí do očí a mimo oči

35 %

Graf 9 Žena hovořící s romským mužem

Pouhých 19 % (24 respondentů) zakroužkovalo správnou odpověď, že při hovoru se žena nesmí dívat romskému muži přímo do očí. Možnost odpovědi a) zvolilo 29 % (36 respondentů) a za d) odpovědělo 17 % (21 respondentů). Celých 35 % (44 respondentů) se domnívá, že správná odpověď je b) musí se mu dívat přímo do očí, což je špatně. 42

3.5.9 Vyhodnocení otázky č. 9 Otázka: Pojem multikulturní výchova znamená: Správná odpověď je c) poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury, etnika či národy Tabulka 10 Multikulturní výchova Počet respondentů

Možné odpovědi Systém vzdělávání sester pomocí teoretické výuky, aby byly schopny poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury

50

Poznávat, rozumět, respektovat a zajímat se o jiné kultury

7

Poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury, etnika či národy

65

Nic z uvedeného není správně

3

Celkem

125

2% 40 %

Systém vzdělávání sester pomocí teoretické výuky, aby byly schopny poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury Poznávat, rozumět, respektovat a zajímat se o jiné kultury

52 %

Poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury, etnika či národy

6%

Nic z uvedeného není správně

Graf 10 Multikulturní výchova

Zde správnou odpověď c) zvolilo 52 % (65 respondentů). 40 % (50 respondentů) volilo možnost odpovědi a); 6 % (7 respondentů) zaškrtlo možnost odpovědi b). Pouhá 2 % (3 respondenti) zvolili odpověď d). 43

3.5.10 Vyhodnocení otázky č. 10 Otázka: Pokud řeší Romové nějaký problém nebo lékařská doporučení: Správná odpověď je d) rozhodují a jednají společně Tabulka 11 Řešení problémů Romů Možné odpovědi

Počet respondentů

Konzultují svá rozhodnutí s nejstarším členem rodiny

60

Řídí se ekonomickou situací rodiny

14

Rozhodují se a jednají samostatně

7

Rozhodují se a jednají společně

44

Celkem

125

Konzultují svá rozhodnutí s nejstarším členem rodiny

35 % 48 %

Řídí se ekonomickou situací rodiny Rozhodují se a jednají samostatně

6%

Rozhodují se a jednají společně

11 %

Graf 11 Řešení problémů Romů

Z tabulky 11 a grafu 11 můžeme vidět, že celých 48 % (60 respondentů) špatně odpovědělo, že konzultují svá rozhodnutí s nejstarším členem rodiny. 35 % (44 respondentů) odpovědělo správně, tedy rozhodují a jednají společně. 11 % (14 respondentů) zvolilo možnost odpovědi b), že se řídí ekonomickou situací rodiny a pouhých 6 % (7 respondentů) zakroužkovalo možnost odpovědi c), že rozhodují a jednají samostatně. 44

3.5.11 Vyhodnocení otázky č. 11 Otázka: Emoce Romů jsou: Správná odpověď je b) silné – okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají Tabulka 12 Emoce Romů Možné odpovědi

Počet respondentů

Pozitivní

0

Silné - okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají

114

Slabé - jednají klidně a rozvážně

1

Slabé i silné

10

Celkem

125

1%

8%

Pozitivní

Silné - okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají Slabé - jednají klidně a rozvážně Slabé i silné

91 %

Graf 12 Emoce Romů

Celých 91 % (114 respondentů) správně odpovědělo, že emoce Romů jsou silné – okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají. 8 % (10 respondentů) si myslí, že Romové mají slabé i silné emoce. Jen 1 % (1 respondent) napsal slabé – jednají klidně a rozvážně. Možnost a) pozitivní emoce nezvolil nikdo. 45

3.5.12 Vyhodnocení otázky č. 12 Otázka: Významná organizace podporující rozvoj transkulturního ošetřovatelství, která byla založena roku 2005 v italské Modeně je: Správná odpověď je a) Evropská transkulturní asociace sester Tabulka 13 Organizace podporující rozvoj trankulturního ošetřovatelství Možné odpovědi

Počet respondentů

Evropská transkulturní asociace sester

17

Evropská společnost transkulturního ošetřovatelství

33

Česká asociace sester

22

Evropská asociace sester transkulturního ošetřovatelství

53

Celkem

125

Evropská transkulturní asociace sester

14 % 42 % 26 %

Evropská společnost transkulturního ošetřovatelství Česká asociace sester

Evropská asociace sester transkulturního ošetřovatelství

18 %

Graf 13 Organizace podporující rozvoj transkulturního ošetřovatelství

Na tuto otázku odpovědělo pouze 14 % (17 respondentů) správně, tedy za a). 18 % (22 respondentů) se domnívá, že správná odpověď je Česká asociace sester. 26 % (33 respondentů) zvolilo možnost odpovědi b) a celých 42 % (53 respondentů) považuje za správnou odpověď Evropskou asociaci sester transkulturního ošetřovatelství, možnost odpovědi d). 46

3.5.13 Vyhodnocení otázky č. 13 Otázka: Jaké je stanovisko romského etnika k provádění pitev? Správná odpověď je b) odmítají je Tabulka 14 Stanovisko Romů k provádění pitev Možné odpovědi

Počet respondentů

Je jim to jedno

10

Odmítají je

64

Souhlasí s nimi

41

Nemají na ně názor

10

Celkem

125

8%

8%

33 %

Je jim to jedno Odmítají je Souhlasí s nimi Nemají na ně názor

51 %

Graf 14 Stanovisko Romů k provádění pitev

Tabulka 14 a graf 14 vystihují rozdílnost názorů na provádění pitev u romského etnika. Celých 51 % (64 respondentů) odpovědělo správně, že je odmítají. Naopak 33 % (41 respondentů) zvolilo možnost odpovědi c), že s pitvami Romové souhlasí. 8 % (10 respondentů) zakroužkovalo možnost odpovědi a), že je jim to jedno, ale i možnost d) nemají na ně názor. 47

3.5.14 Vyhodnocení otázky č. 14 Otázka: V romské populaci vázne informovanost hlavně v oblasti: Správná odpověď je c) sexuální, plánování rodičovství a prevence Tabulka 15 Oblast nedostatečné informovanosti v romské populaci Možné odpovědi

Počet respondentů

Prevence

38

Dobrého vychování

10

Sexuální, plánování rodičovství a prevence

50

Zdravého životního stylu

27

Celkem

125

22 %

30 %

Prevence Dobrého vychování

8%

Sexuální, plánování rodičovství a prevence

Zdravého životního stylu

40 %

Graf 15 Oblast nedostatečné informovanosti v romské populaci

V této tabulce 15 a grafu 15 opět zvolila převážná většina respondentů správnou odpověď, že nedostatek informovanosti u Romů je v oblasti sexuální, plánování rodičovství a prevence, a to 40 % (50 respondentů). Odpověď za d) zvolilo 22 % (27 respondentů); možnost odpovědi a) označilo 30 % (38 respondentů) a odpověď b) zvolilo 8 % (10 respondentů). 48

3.5.15 Vyhodnocení otázky č. 15 Otázka: Vyberte z možností tu, která je pro projev Romů typická: Správná odpověď je a) citová spontánnost a živý temperament Tabulka 16 Typický projev Romů Možné odpovědi

Počet respondentů

Citová spontánnost a živý temperament

42

Kriminalita a hlučnost

38

Ukázněnost a malý projev citů

0

Hlučnost, kriminalita a živý temperament

45

Celkem

125

34 %

36 %

Citová spontánnost a živý temperament Kriminalita a hlučnost

Ukázněnost a malý projev citů Hlučnost, kriminalita a živý temperament

30 %

Graf 16 Typický projev Romů

Jak znázorňuje tabulka 16 a graf 16, pouhých 34 % (42 respondentů) ví, že pro typický projev Romů je citová spontánnost a živý temperament. Naopak 30 % (38 respondentů) se domnívá, že správná odpověď je kriminalita a hlučnost. Celých 36 % (45 respondentů) označilo odpověď d) hlučnost, kriminalita a živý temperament. Možnost odpovědi c) ukázněnost a malý projev citů nezvolil nikdo. 49

3.5.16 Vyhodnocení otázky č. 16 Otázka: Z čeho má romské etnikum největší strach? Správná odpověď je b) bolest a smrt Tabulka 17 Největší strach Romů Možné odpovědi

Počet respondentů

Bolest

36

Bolest a smrt

51

Smrt

13

Rasismus a popularita

25

Celkem

125

20 %

29 % Bolest

10 %

Bolest a smrt

Smrt Rasismus a popularita

41 %

Graf 17 Největší strach Romů

V této otázce zvolila převážná většina respondentů správnou odpověď, že největší strach mají Romové z bolesti a smrti, a to 41 % (51 respondentů). 29 % (36 respondentů) označilo možnost odpovědi bolest. 20 % (25 respondentů) volilo možnost odpovědi d), tedy rasismus a popularita. Pouhých 10 % (13 respondentů) se domnívá, že správně je smrt, možnost odpovědi c). 50

3.5.17 Vyhodnocení otázky č. 17 Otázka: Z kterých disciplín vychází teorie kulturní péče? Správná odpověď je c) antropologie a ošetřovatelství Tabulka 18 Disciplíny teorie kulturní péče Možné odpovědi

Počet respondentů

Ošetřovatelství a psychologie

23

Antropologie a psychologie

6

Antropologie a ošetřovatelství

1

Ošetřovatelství, antropologie, psychologie

95

Celkem

125

18 % 5% 1%

Ošetřovatelství a psychologie Antropologie a psychologie Antropologie a ošetřovatelství Ošetřovatelství, antropologie, psychologie

76%

Graf 18 Disciplíny teorie kulturní péče

Jen 1 % (1 respondent) odpověděl na tuto otázku správně, a to, že teorie kulturní péče vychází z antropologie a ošetřovatelství. Naopak 76 % (95 respondentů) považuje za správnou odpověď možnost d) ošetřovatelství, antropologii, psychologii. 18 % (23 respondentů) zvolilo možnost odpovědi a) ošetřovatelství a psychologii. 5 % (6 respondentů) volilo antropologii a psychologii. 51

3.5.18. Vyhodnocení otázky č. 18 Otázka: Můžeme považovat pojem multikulturní ošetřovatelství za synonymum k pojmu transkulturní ošetřovatelství? Správná odpověď je a) ano Tabulka 19 Synonymum Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano

60

Ne

65

Celkem

125

48 % 52 % Ano Ne

Graf 19 Synonymum

Zde správnou možnost odpovědi a) ano zvolilo 48 % (60 respondentů). Naopak 52 % (65 respondentů) se domnívá, že správně je odpověď b) ne.

52

3.5.19 Vyhodnocení otázky č. 19 Otázka: Pokud hovoříme s romským mužem, a ten se nám nedívá zpříma do očí, vyjadřuje nám tím úctu. Je toto tvrzení pravdivé? Správná odpověď je a) ano Tabulka 20 Vyjádření úcty od romského muže Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano

16

Ne

109

Celkem

125

13 %

Ano Ne

87 %

Graf 20 Vyjádření úcty od romského muže

Jak znázorňuje tabulka 20 a graf 20, 87 % (109 respondentů) zakroužkovalo odpověď ne, v domnění, že se jedná o správnou odpověď. Bohužel správná odpověď je ano, kterou zvolilo jen 13 % (16 respondentů).

53

3.5.20 Vyhodnocení otázky č. 20 Otázka: Dotykem Romové vnímají: Správná odpověď je b) jistotu a pocit bezpečí Tabulka 21 Romové vnímají dotykem Možné odpovědi

Počet respondentů

Zájem o člověka

75

Jistotu a pocit bezpečí

30

Pocit bezpečí

8

Sexuální výzvu

12

Celkem

125

10 % 6% Zájem o člověka Jistotu a pocit bezpečí

24 %

Pocit bezpečí Sexuální výzvu

60 %

Graf 21 Romové vnímají dotykem

Na tuto otázku odpovědělo pouze 24 % (30 respondentů) správně, a to, že dotykem Romové vnímají jistotu a pocit bezpečí. Celých 60 % (75 respondentů) se domnívá, že správná odpověď je zájem o člověka. Dalších 6 % (8 respondentů) považuje za správnou odpověď pocit bezpečí a 10 % (12 respondentů) se domnívá, že správná odpověď je sexuální výzva.

54

3.5.21 Vyhodnocení otázky č. 21 Otázka: Stříhání vlasů je u Romů povoleno pouze při smutku nebo za trest. Je toto tvrzení pravdivé? Správná odpověď je a) ano Tabulka 22 Stříhání vlasů u Romů Možné odpovědi

Počet respondentů

Ano

20

Ne

105

Celkem

125

16 %

Ano Ne

84 %

Graf 22 Stříhání vlasů u Romů

Jak je zřejmé z tabulky 22 a grafu 22 jen 16 % (20 respondentů) zakroužkovalo správnou odpověď na tuto otázku, zda je stříhání u Romů povoleno pouze při smutku nebo za trest. Naopak převážná většina 84 % (105 respondentů) zvolilo možnost ne, což je špatná odpověď.

55

3.5.22 Vyhodnocení otázky č. 22 Otázka: V poslední otázce si Vás dovoluji poprosit o oznámkování tohoto dotazníku jako známkami ve škole. Jak těžký se Vám tento dotazník zdál? Tabulka 23 Známky pro tento dotazník Možné odpovědi

Počet respondentů

1

2

2

50

3

40

4

25

5

8

Celkem

125

6%

2%

20 %

40 % 1 2 3 4 5

32 %

Graf 23 Známky pro tento dotazník

Z poslední tabulky 23 a grafu 23 je zřejmé, že 40 % (50 respondentů) hodnotí tento dotazník známkou 2. 32 % (40 respondentů) zvolilo známku 3. 20 % (25 respondentů) mu přidělilo známku 4 a 6 % (8 respondentů) mu dalo známku 5. Pouhá 2 % (2 respondenti) mu přidělili známku 1. S jeho oznámkováním dotazníku souhlasím. 56

3.6 Diskuze Před vypracováním bakalářské práce jsem si stanovila tři hlavní cíle a jeden podcíl. Hlavními cíly bakalářské práce bylo zmapovat znalosti zdravotníků o pojmech spojených s multikulturním ošetřovatelstvím a zjistit, jaké vědomosti mají zdravotníci o péči o příslušníky romské komunity a jaké problémy se vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. Otázky v dotazníku byly sestaveny tak, aby mi pomohly tyto cíle zjistit. K těmto cílům jsem stanovila 4 hypotézy. Podcílem bakalářské práce bylo navržení edukačního materiálu, který bude sloužit zdravotnickým pracovníkům. Tento edukační materiál má zkvalitnit péči v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více než 30 % respondentů bude znát pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím. Tuto hypotézu ověřovaly otázky č. 6, 7, 9, 12, 17, 18 z dotazníku. Tyto otázky se týkají transkulturního/multikulturního ošetřovatelství, kulturního šoku a kulturní péče. Maximum možných správných odpovědí na tyto otázky při počtu 125 respondentů bylo 750. Z nich respondenti odpověděli 229x (31 %) správně a 521x (69 %) špatně. Hypotéza se potvrdila, i když hraničně. Očekávala jsem, že zdravotníci budou mít větší znalosti v oblasti této problematiky. Pokud srovnám výsledky mé bakalářské práce s jinou bakalářskou prácí, např. studentky Jany Straškové s tématem Problematika multikulturního ošetřovatelství v Pardubické krajské nemocnici, a.s. z roku 2009, tak se tyto výsledky liší. Jana Strašková zkoumala znalosti problematiky multikulturního ošetřovatelství u zdravotních sester v Pardubické krajské nemocnici, a.s. a výsledky její bakalářské práce jsou poměrně vyšší. Stanovila si k této problematice 6 otázek v dotazníku, jako já. Celkově na její otázky odpověděli respondenti v 70 % správně. Domnívám se, že tento rozdíl je způsoben nedostatečnými znalostmi multikulturního ošetřovatelství u mých respondentů. Tyto nedostatky se projevily v odpovědích na některé otázky v dotazníku. Například otázka 17. Z kterých disciplín vychází teorie kulturní

péče?

Pouze

1

respondent

odpověděl

57

správně,

tedy

antropologie

a ošetřovatelství. Zbylých 124 respondentů odpovědělo špatně. Otázka 18. Můžeme považovat pojem multikulturní ošetřovatelství za synonymum k pojmu transkulturní ošetřovatelství? Zde celých 65 respondentů odpovědělo špatně, že ne a 60 respondentů zvolilo možnost ano, což je správně. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že respondenti budou znát méně než 50 % správných odpovědí v dotazníku týkajícího se péče o příslušníky romské komunity. Hypotéze č. 2 byla podložena těmito otázkami z dotazníku č. 5, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 19, 20. Tyto otázky zjišťují, jaké vědomosti mají zdravotníci o romské komunitě. Ptám se na původ Romů, komunikaci s Romy, emoce a řešení problémů u Romů či jaký mají názor na provádění pitev, v čem nejsou dostatečně informovaní a další specifika týkající se romské komunity. Maximum možných správných odpovědí na tyto otázky při počtu 125 respondentů bylo 1250. Z nich respondenti odpověděli 485x (39 %) správně a 765x (61 %) špatně. Tato hypotéza se potvrdila. Zde jsem předpokládala, že zdravotníci nebudou mít dostatečné znalosti v oblasti této problematiky. Z jedné strany jsem ráda tomu, že někteří zdravotníci odpovídali správně a mají základní znalosti o romské komunitě. Z druhé strany je smutné to, že i u základních otázek respondenti volili špatné odpovědi. Vždyť Romové žijí mezi námi, je jich spousta a základní informace týkající se jejich chování nebo rozhodování nám musí být dobře známi. Je zřejmé, že je pozorujeme a všímáme si jich více než kohokoliv jiného. Při shánění podobných výzkumů od jiných autorů, které jsem chtěla porovnat s výsledky vlastního výzkumu, jsem jich našla spoustu. Ovšem žádné hypotézy se neshodovaly ani částečně s tou mou, tudíž jsem je nemohla porovnat. Jak z mého výzkumu vyplývá, tak méně než 50 % respondentů zná správné odpovědi v dotazníku týkajícího se péče o Romy. Dále uvedu pro znázornění příklady odpovědí respondentů na některé otázky z dotazníku. Otázka 8. Pokud hovoří žena s romským mužem? Jen 24 respondentů zvolilo správnou odpověď a to, že se mu žena nesmí dívat přímo do očí. Naopak 44 respondentů volilo, že se mu žena musí dívat přímo do očí. 36 respondentů odpovědělo, že je zcela jedno, kam se dívá a 21 respondentů uvedlo, že musí střídat pohledy z očí do očí a mimo oči. Otázka 19. Pokud hovoříme s romským mužem, a ten se nám nedívá zpříma do očí, vyjadřuje nám tím úctu. Je toto tvrzení pravdivé? Pouze 16 respondentů zvolilo možnost ano, což je správná odpověď. Celých 109 respondentů zakroužkovalo možnost ne, která je špatně. 58

Otázka 20. Dotykem Romové vnímají? Nejčastěji se zde vyskytovala špatná odpověď a to zájem o člověka. Takto odpovědělo 75 respondentů. Možnost jistotu a pocit bezpečí, což byla správná odpověď, volilo jen 30 respondentů. 8 respondentů zvolilo pocit bezpečí a 12 respondentů napsalo sexuální výzvu. Hypotéza č. 3 a): Předpokládám, že více než 60 % respondentů uvede, že se při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům vyskytují problémy. Tato hypotéza souvisela s otázkami č. 1, 2, 3 z dotazníku. V otázce č. 1 jsem se ptala, zda již respondenti během své praxe o klienta romské příslušnosti pečovali. 86 % (107 respondentů) o Romy pečovalo. Pouhých 14 % (18 respondentů) zvolilo možnost ne. Otázka 2. Setkali jste se již Vy nebo Vaši kolegové během své praxe, ve které byla poskytována péče romským klientům s nějakými problémy? Pokud ano s jakými (možno více odpovědí): Celých 75 % (94 respondentů) uvedlo, že se již setkalo během své praxe, ve které byla poskytována péče romským klientům, s nějakými problémy. Naopak 25 % (31 respondentů) na tuto otázku zvolilo možnost odpovědi ne. Největším problémem je pro 105 % (79 respondentů) nerespektování zásad zdravotnického zařízení. Druhé místo obsadila hlučnost, zvolilo ji 51 % (38 respondentů). Kumulace na chodbách či odděleních nemocnice je třetí, volilo ji 36 % (27 respondentů). Na čtvrtém místě skončila agresivita, hlasovalo pro ni 25 % (19 respondentů), a poslední páté místo obsadila kriminalita, kterou zvolilo 20 % (15 respondentů). Odpověď za jiné nezvolil nikdo. Otázka 3. Myslíte si, že při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům se vyskytují celoplošně nějaké problémy? Celých 72 % (90 respondentů) zvolilo možnost ano, domnívají se, že se celoplošně nějaké problémy vyskytují. 22 % (28 respondentů) zakroužkovalo možnost ne a pouhých 6 % (7 respondentů) zvolilo možnost nevím. Tato hypotéza se potvrdila. Velká většina dotazovaných zdravotníků odpovídala na otázky v dotazníku převážně ano. Je to více než 60 % respondentů. Hypotéza č. 3 b): Domnívám se, že více jak 80 % respondentů uvede, že při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům je největším problémem velká kumulace Romů v prostorách nemocnice. K této hypotéze se vztahovala otázka č. 4 z dotazníku. Tato otázka zjišťuje, jaký problém považují zdravotníci za největší při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. 59

Největší problém vidí respondenti při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům v nerespektování zásad zdravotnického zařízení. Tato možnost obsadila první místo, zvolilo ji 54 % (68 respondentů). 15 % (19 respondentů) zvolilo možnost odpovědi b) hlučnost, která je na druhém místě. Třetí místo obsadila agresivita, kterou zakroužkovalo 12 % (15 respondentů). Odpověď, nesouhlasím ani s jedním volilo 8 % (10 respondentů). Další v pořadí je kumulace na chodbách či odděleních nemocnice s

6 % (7 respondenty). Pouhých 5 % (6 respondentů) se domnívá, že největším

problémem v péči o romské klienty je kriminalita. Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak největším problémem je pro zdravotníky nerespektování zásad zdravotnického zařízení. Má domněnka, že zdravotníci zvolí kumulaci na chodbách či odděleních nemocnice, skončila na pátém místě. Při srovnání výsledků mé bakalářské práce s jinou bakalářskou prací, např. studentky Jany Wawrzyczkové s tématem Pacient romského etnika z pohledu sester z roku 2008, se tyto výsledky liší. Jana Wawrzyczková porovnává dvě nemocnice mezi sebou. Z otázek z jejího dotazníku vyplývá, že se zaměřuje i na možné problémy v péči o Romy. Wawrzyczkové z výzkumu vyplynulo, že mezi nejčastější problémy patří nedodržování léčebného režimu, hromadné návštěvy příbuzenstva a neakceptování návštěvních hodin. Dle jejich respondentů tyto situace patří mezi problémy, které zhoršují vztah k Romům, narušují chod oddělení, a rovněž obtěžují i ostatní spolupacienty. Doplňující otázky Doplňující otázka č. 22 se nevztahuje k žádné z hypotéz. Otázka č. 22 ukazuje, jak těžký se zdál tento dotazník mým respondentům. 40 % (50 respondentů) zvolilo známku za 2. S jeho oznámkováním souhlasím.

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Má bakalářská práce byla zaměřena na znalosti zdravotníků v oblasti multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu. Výsledky výzkumu této práce poukazují na některé oblasti, ve kterých byly velké mezery ve znalostech respondentů. Příliš pozitivně nedopadli otázky týkající se znalostí v komunikaci mezi ne Romy a Romy. Převážná většina respondentů neví, že pokud hovoří žena s romským mužem, nesmí se mu dívat přímo do očí. Protože ženský pohled z očí do očí je považován za sexuální výzvu. Když mluvíme s romským mužem, a ten se nám nedívá zpříma do očí, vyjadřuje 60

nám tím úctu. I toto respondenti neznají. Pokud chceme navázat komunikaci s romským etnikem, je nutné vzbudit důvěru, respektovat romská pravidla a zvyky. Nejdůležitější je umět vyjadřovat Romům úctu. Další neznalosti respondentů se týkají i oblasti projevu emocí u Romů či základních otázek souvisejících s multikulturním ošetřovatelstvím. Základy multikulturní výchovy bychom měli mít nejen my zdravotníci, ale i laická veřejnost, abychom dokázali vedle sebe žít i s příslušníky jiných etnik, bez jakýchkoli problémů. Péče o Romy je hodně náročná hlavně po psychické stránce. Nedůvěřují zdravotníkům, komunikace s nimi je obtížná, informace o zdravotním stavu požadují podávat jen od nejvyššího představitele oddělení. Pokud neplníme jejich požadavky, jsou vůči nám velmi agresivní. Částečné znalosti specifik romského etnika pomáhají zlepšovat soužití mezi majoritní a minoritní společností, ale pomáhají i zdravotníkům v oblasti poskytování zdravotních služeb. V posledním cíli bakalářské práce jsem si stanovila, že chci zkvalitnit péči v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu navržením edukačního materiálu, který bude sloužit zdravotnickým pracovníkům. Dovolila jsem si tedy zpracovat edukační brožuru určenou pro zdravotníky. V této brožuře nalezneme zajímavosti o romské kultuře, specifika při poskytování zdravotní péče Romům či ukázku romské vlajky. Tento edukační materiál chci nabídnout všem svým respondentům, kteří mi pomáhali s tímto výzkumem. Teprve čas ověří, až bude brožura zavedena do terénu, zda je praktická. Edukační brožura je součástí této bakalářské práce a je vložena v příloze č. 9. Chtěla bych doporučit, aby někdo v budoucnu v tomto výzkumu pokračoval. Mohl by se zaměřit buď na znalosti zdravotníků v multikulturním/transkulturním ošetřovatelství nebo jen na specifika poskytování zdravotní péče romskému klientu. Zajímavý by byl i výzkum, který by se prováděl u Romů, jak hodnotí přístup zdravotníků k jejich komunitě, co jim na ne Romech vadí z hlediska ošetřovatelské péče a mnohé jiné.

61

4 Závěr Ve své bakalářské práci se zaměřuji především na multikulturní ošetřovatelství a péči o romskou komunitu. Téma práce „Znalosti zdravotníků v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu“ jsem si vybrala, protože mě multikulturní ošetřovatelství zajímá, ráda poznávám jednotlivé země a kultury. Romské etnikum jsem si zvolila proto, že je v naší zemi hojně zastoupeno a běžně se s Romy setkáváme nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v běžném životě. Tudíž je nesmírně důležité umět s Romy komunikovat, pochopit jejich chování či zvyky. Cílem mého výzkumu bylo zmapovat znalosti zdravotníků o pojmech spojených s multikulturním ošetřovatelstvím a zjistit, jaké vědomosti mají zdravotníci o péči o příslušníky romské komunity a jaké problémy se vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. Posledním cílem bylo zkvalitnit péči v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu navržením edukačního materiálu, který bude sloužit zdravotnickým pracovníkům. V teoretické části se zabývám multikulturním ošetřovatelstvím a romskou komunitou. Popisuji zde transkulturní/multikulturní ošetřovatelství. Věnuji se zakladatelce modelu vycházejícího slunce profesorce Madeleine Leiningerové, teorii kulturní péče a základním pojmům spojeným s multikulturním ošetřovatelstvím. U Romů seznamuji s jejich historií, strukturou romského společenství a ve větší části se věnuji specifikům romské kultury. Pro vypracování praktické části jsem zvolila kvantitativní formu výzkumu, kterou je dotazník. Byla to nejsnadnější metoda, jak získat dostatek informací. Dotazník byl určen

pro

zdravotní

sestry

pracující

na

lůžkových

odděleních

nemocnice

a v ambulancích. Rozdala jsem 116 dotazníků v nemocnici Pelhřimov a 34 dotazníků mým bývalým spolužákům ze střední zdravotnické školy a jiným zdravotnickým pracovníkům pracujícím mimo pelhřimovskou nemocnici. Celkem jsem rozdala 150 dotazníků. Návratnost správně vyplněných dotazníků, které jsem použila, činí 83 %, 125 dotazníků. Výsledky z dotazníků jsem zpracovala do tabulek a grafů, doplnila komentářem a na základě výsledků vyhodnotila hypotézy. Ve své práci jsem si stanovila 4 hypotézy:

62

Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více než 30 % respondentů bude znát pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím. Tato hypotéza se potvrdila, i když hraničně. Pouze 229x, což je (31 % respondentů) odpovědělo správně na otázky v dotazníku, které se týkaly této hypotézy. Maximum možných správných odpovědí na otázky k této hypotéze bylo 750. Očekávala jsem, že zdravotníci budou mít větší znalosti v oblasti této problematiky. Domnívám se, že tento rozdíl je způsoben nedostatečnými znalostmi multikulturního ošetřovatelství u mých respondentů. Tyto nedostatky se projevily v odpovědích na některé otázky v dotazníku. Základy multikulturní výchovy bychom měli mít nejen my zdravotníci, ale i laická veřejnost, abychom dokázali vedle sebe žít i s příslušníky jiných etnik, bez jakýchkoli problémů. Abychom se vzájemně respektovali, uměli pochopit tradice jiných zemí a nejen to. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že respondenti budou znát méně než 50 % správných odpovědí v dotazníku týkajícího se péče o příslušníky romské komunity. Tato hypotéza se potvrdila. Respondenti odpověděli 485x (39 % respondentů) správně na otázky v dotazníku, které se týkaly této hypotézy. Maximum možných správných odpovědí na otázky k této hypotéze bylo 1250. Zde mě překvapily některé odpovědi respondentů na otázky v dotazníku. K této hypotéze se vztahovaly otázky jak lehké, neboli ty základní, které by každý z nás měl znát, tak i ty těžší. Domnívala jsem se, že s lehčími otázkami nebudou problémy a respondenti zvolí správnou odpověď. Bylo tomu ovšem jinak. Například u otázky č. 10 Pokud řeší Romové nějaký problém nebo lékařská doporučení odpovědělo pouze 35 % respondentů správně a to, že rozhodují a jednají společně. Ostatních 48 % respondentů se domnívá, že konzultují své rozhodnutí s nejstarším členem rodiny, 11 % respondentů se domnívá, že se řídí ekonomickou situací rodiny a dokonce 6 % respondentů volilo možnost odpovědi c) rozhodují a jednají samostatně. Všechny odpovědi správné jsem čekala u otázky č. 11, Emoce Romů jsou. I když 91 % respondentů odpovědělo správně, že silné - okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají, přesto 8 % respondentů odpovědělo silné a slabé a 1 % respondentů zvolilo možnost odpovědi za c) slabé – jednají klidně a rozvážně. Částečné znalosti specifik romského etnika pomáhají zlepšovat soužití mezi majoritní a minoritní společností, ale pomáhají i zdravotníkům v oblasti poskytování zdravotních služeb. Myslím si, že je vhodné, aby každý zdravotník měl základní znalosti jak 63

v oblasti multikulturní výchovy, tak i o jednotlivých kulturách. Po celém světě je nespočetné množství kultur, které mají své zvyky, tradice, obyčeje. Ve všech kulturách jsou nějaká pravidla, kterými se řídí a dobrý zdravotnický pracovník by je měl znát a měl by je umět využívat a řídit se jimi. Hypotéza č. 3 a): Předpokládám, že více než 60 % respondentů uvede, že se při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům vyskytují problémy. Tato hypotéza se potvrdila. Velká většina dotazovaných zdravotníků odpovídala na otázky v dotazníku převážně ano. Je to více než 60 % respondentů. Hypotéza č. 3 b): Domnívám se, že více jak 80 % respondentů uvede, že při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům je největším problémem velká kumulace Romů v prostorách nemocnice. Tato hypotéza se nepotvrdila. Naopak největším problémem je pro zdravotníky nerespektování zásad zdravotnického zařízení. Má domněnka, že zdravotníci zvolí kumulaci na chodbách či odděleních nemocnice, skončila na pátém místě. Mým posledním cílem bylo zkvalitnit péči v rámci multikulturního ošetřovatelství v péči o romskou komunitu navržením edukačního materiálu, který bude sloužit zdravotnickým pracovníkům. V této brožuře nalezneme zajímavosti o romské kultuře, specifika při poskytování zdravotní péče Romům či ukázku romské vlajky. Edukační brožura je součástí této bakalářské práce a je vložena v příloze č. 9. Cíle bakalářské práce byly splněny. Z dotazníkového šetření vyplývá, že zdravotničtí pracovníci mají částečné povědomí o multikulturním ošetřovatelství a péči o příslušníky romské komunity. Dozvěděli jsme se také, že zdravotničtí pracovníci neumí vždy jednat s Romy správně. Je nezbytně nutné, aby si doplnili určité informace či podrobnosti v oblasti této problematiky. Nejvhodnější cesta vedoucí ke zlepšení znalostí zdravotníků o multikulturním ošetřovatelství a dostatečných vědomostí o péči o příslušníky romské komunity, je dle mého

názoru

zvýšení

vzdělanosti

zdravotnických

pracovníků

v oblasti

této

problematiky, větší množství a dostupnost letáků, edukačních brožur či knih k této problematice. Doufám, že tato práce alespoň částečně přispěla ke zmapování znalostí zdravotníků o pojmech spojených s multikulturním ošetřovatelstvím, ke zjištění vědomostí o péči 64

o příslušníky romské komunity a jaké problémy se vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským klientům. Zbývá jen doufat, že informace o multikulturním ošetřovatelství a specifikách při poskytování ošetřovatelské péče Romům se rozšíří, více zdravotnických pracovníků bude vzdělaných a bude se chtít této problematice věnovat.

65

5 Seznamy 5.1 Seznam použitých a citovaných zdrojů 1. BAKALÁŘ, P. Psychologie Romů. Praha: Votobia, 2004. 179 s. ISBN 80-7220-180-8. 2. BALVÍN, J. a kol. Multikulturalita a Rómovia. Ústí nad Labem: Hnutí R, 2008. 565 s. ISBN 978-80-86798-03-5. 3. DAVIDOVÁ, E. Romano drom - Cesty Romů 1945 - 1990: změny v postavení a způsobu života Romů v Čechách, na Moravě a na Slovensku. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 273 s. ISBN 80-7067-533-8. 4. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Ošetrovateľstvo - teória. Martin: Osveta, 2009. 211 s. ISBN 978-80-8063-322-6. 5. FUNDACIÓN SECRETARIADO GITANO: Příručka pro jednání s romskou komunitou v oblasti zdravotních služeb [online]. Madrid, ©2007 [cit.2012-11-05] Dostupné z: http://ec.europa.eu/health/ph_projects/2004/action3/docs/2004_3_01_ma nuals_cs.pdf 6. GIGER, J., DAVIDHIZAR, R. Transcultural Nursing: Assessment & Intervention. Philadelphie: Mosby, 2004. 666 p. ISBN 0-323-02295-2. 7. IVANOVÁ, K., ŠPIRUDOVÁ, L., KUTNOHORSKÁ, J. Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1. 8. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 99 s. ISBN 978-80-247-2150-7. 9. KOLEKTIV AUTORŮ. Multi kulti: metodická příručka pro střední školy. Olomouc: Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, 2009. 151 s. ISBN 97880-254-5583-8. 10. MARYŠKOVÁ, A. Specifika poskytování zdravotní péče romskému pacientu. Sestra: odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 2010, č. 02, s. 26 - 27. ISSN 1210-0404. 11. NAVRÁTIL, P. a kol. Romové v české společnosti: Jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. Praha: Portál, 2003. 224 s. ISBN 80-7178-741-8. 12. NEČAS, C. Romové v České republice včera a dnes. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 129 s. ISBN 80-244-0497-4.

66

13. OSTRAVSKÁ UNIVERZITA - KOLEKTIV AUTORŮ. Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní/multikulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu: Implementace multikulturního přístupu do výuky ošetřovatelství. Ostrava: Univerzita Ostrava, 2003. 120 s. ISBN 80-7042-344-7. 14. PELIKÁNOVÁ, M. INFO Zpravodajství: Madeleine Leiningerová. In Sestra: odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. ISSN 1210-0404, 2012, č. 10, s. 6. 15. PLEVOVÁ, I. Ošetřovatelství II.: komunikace - etika - člověk, jeho motivace a potřeby - paliativní péče - transkulturní ošetřovatelství - výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3558-0. 16. PRŮCHA, J. Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Praha: Portál, 2004. 200 s. ISBN 80-7178-885-6. 17. PRŮCHA, J. Multikulturní výchova: příručka (nejen) pro učitele. Praha: Triton, 2011. 263 s. ISBN 978-80-7387-502-2. 18. ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme - jde o to jak. Praha: Portál, 1998. 144 s. ISBN 80-7178250-5. 19. SCHMIDT, H. Die Zigeuner kommen!: Markus Reinhardt entdeckt sein Volk. Köln: Picus Verlag GmbH, 2007. 166 s. ISBN 978-3-85452-621-6. 20. ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti 21. století. Praha: Portál, 2001. 200 s. ISBN 80-7178-648-9. 21. ŠLECHTOVÁ, D., BÜRGEROVÁ, O. Specifika romského etnika ve vztahu k poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče. Kontakt: odborný a vědecký časopis pro zdravotně sociální otázky. 2009, č. 1, s. 187 - 192. ISSN 1212-4117. 22. ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. Multikulturní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 252 s. ISBN 80-247-1213-X.

5.2 Seznam zdrojů použitých v diskuzi 1. Strašková, J. Problematika multikulturního ošetřovatelství v Pardubické krajské nemocnici, a.s. [online]. Pardubice: Univerzita Pardubice FZS, 2009 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34218/1/Stra%C5%A1kov%C3%A1J_Problemat ika%20multikulturn%C3%ADho_IR_2009.pdf

67

2. Wawrzyczková, J. Pacient Romského etnika z pohledu sester [online]. Pardubice: Univerzita

Pardubice

FZS,

2008

[cit.

2013-02-03].

Dostupné

z:

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/29824/1/WawrzyczkovaJ_Pacient%20romskeho_ JS_2008.pdf

5.3 Seznam zdrojů použitých v přílohách 1. KMETO, J. Rómske symboly [online]. 2009 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://kmeto.blog.idnes.cz/c/116604/Romske-symboly.html 2. KUČEROVÁ, L. Mezinárodní den Romů [online]. 2011 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.mistnikultura.cz/mezinarodni-den-romu-0 3. Madeleine Leininger launched fiell of transcultural nursing [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.omaha.com/article/20120815/NEWS/120819859/1707 4. Romové v České republice [online]. ©Český rozhlas/Czech Radio, 1997 – 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/18180 5. SHAANA ŠANTROCH, V. Vzpomínáček - 7. října - Emil Holub a Heinrich Himmler [online]. 2011 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://santroch.blog.idnes.cz/c/213859/Vzpominacek-7-rijna-Emil-Holuba-Heinrich-Himmler.html 6. ŠPIRUDOVÁ, L., TOMANOVÁ, D., KUDLOVÁ, P., HALMO, R. Multikulturní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 252 s. ISBN 80-247-1213-X.

68

5.4 Seznam tabulek Tabulka 1 Péče o klienta romské příslušnosti v praxi Tabulka 2 Problémy při poskytování péče romským klientům Tabulka 3 Problémy, které se vyskytují při poskytování péče romským klientům Tabulka 4 Výskyt celoplošných problémů v péči o romské klienty Tabulka 5 Největší problém při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům Tabulka 6 Odkud pocházejí Romové Tabulka 7 První použití modelu vycházejícího slunce Tabulka 8 Kulturní šok Tabulka 9 Žena hovořící s romským mužem Tabulka 10 Multikulturní výchova Tabulka 11 Řešení problémů Romů Tabulka 12 Emoce Romů Tabulka 13 Organizace podporující rozvoj trankulturního ošetřovatelství Tabulka 14 Stanovisko Romů k provádění pitev Tabulka 15 Oblast nedostatečné informovanosti v romské populaci Tabulka 16 Typický projev Romů Tabulka 17 Největší strach Romů Tabulka 18 Disciplíny teorie kulturní péče Tabulka 19 Synonymum Tabulka 20 Vyjádření úcty od romského muže Tabulka 21 Romové vnímají dotykem Tabulka 22 Stříhání vlasů u Romů

69

Tabulka 23 Známky pro tento dotazník

5.5 Seznam grafů Graf 1 Péče o klienta romské příslušnosti v praxi Graf 2 Problémy při poskytování péče romským klientům Graf 3 Problémy, které se vyskytují při poskytování péče romským klientům Graf 4 Výskyt celoplošných problémů v péči o romské klienty Graf 5 Největší problém při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům Graf 6 Odkud pocházejí Romové Graf 7 První použití modelu vycházejícího slunce Graf 8 Kulturní šok Graf 9 Žena hovořící s romským mužem Graf 10 Multikulturní výchova Graf 11 Řešení problémů Romů Graf 12 Emoce Romů Graf 13 Organizace podporující rozvoj trankulturního ošetřovatelství Graf 14 Stanovisko Romů k provádění pitev Graf 15 Oblast nedostatečné informovanosti v romské populaci Graf 16 Typický projev Romů

70

Graf 17 Největší strach Romů Graf 18 Disciplíny teorie kulturní péče Graf 19 Synonymum Graf 20 Vyjádření úcty od romského muže Graf 21 Romové vnímají dotykem Graf 22 Stříhání vlasů u Romů Graf 23 Známky pro tento dotazník

71

5.6 Seznam příloh a přílohy Příloha č. 1: Říšský vůdce Himmler Příloha č. 2: Romská vlajka Příloha č. 3: Romská hymna – píseň Opre Roma (Vzhůru Romové) Příloha č. 4: Model vycházejícího slunce Příloha č. 5: Prof. Madeleine Leiningerová PhD., LHD, DS, CTN, RN, FAAN, FRCNA Příloha č. 6: Pišot a jiné tradiční romské recepty Příloha č. 7: Dotazník Příloha č. 8: Odpověď na „Žádost o provedení výzkumného šetření v nemocnici Pelhřimov.„ Příloha č. 9: Návrh edukačního mateiálu

72

Příloha č. 1

Říšský vůdce Himmler

SHAANA ŠANTROCH, V. Vzpomínáček - 7. října - Emil Holub a Heinrich Himmler [online]. 2011 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://santroch.blog.idnes.cz/c/213859/Vzpominacek-7rijna-Emil-Holub-a-Heinrich-Himmler.html

Příloha č. 2

Romská vlajka

KUČEROVÁ, L. Mezinárodní den Romů [online]. 2011 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.mistnikultura.cz/mezinarodni-den-romu-0

Příloha č. 3

Romská hymna – píseň Opre Roma (Vzhůru Romové)

Gejľom, gejľom

Český překlad:

Gejľom, gejľom, lungone dromenca,

Šel jsem, šel jsem

Malaďiľom bachtale Romenca.

Šel jsem, šel jsem, dlouhými

Aj, Romale, aj čhavale.

cestami

Aj, Romale, aj čhavale.

Potkal jsem se šťastnými Romy.

Aj, Romale, khatar tumen aven?

O, Romové, o děti,

Le čerenca, bachtale dromenca?

O, Romové, o děti,

The man esas bari famiľija,

O, Romové, odkud přicházíte?

Murdardža la e kaľi legija.

Se stany, po šťastných cestách?

Aven manca sa lumjake Roma

I já jsem měl velkou rodinu.

Kaj phuťile le Romenge droma.

Zabila ji černá legie.

Ake vrjama – ušťi Rom akana

Pojďte se mnou, Romové celého

Amen chuťaha the mišto keraha.

světa.

Aj Romale, aj čhavale,

Kde se otevřely cesty Romům.

Aj Romale, aj čhavale.

Teď je ta chvíle – povstaň, člověče. Vyskočíme a bude dobře. O, Romové, o děti, O, Romové, o děti.

KMETO, J. Rómske symboly [online]. 2009 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://kmeto.blog.idnes.cz/c/116604/Romske-symboly.html

Příloha č. 4

Model vycházejícího slunce

ŠPIRUDOVÁ,

L.,

TOMANOVÁ,

D.,

KUDLOVÁ,

P.,

HALMO,

R.

Multikulturní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 252 s. ISBN 80-247-1213-X. Skenováno dne 3.1. 2013 ze strany 37.

Příloha č. 5

Prof. Madeleine Leiningerová PhD., LHD, DS, CTN, RN, FAAN, FRCNA

Madeleine Leininger launched fiell of transcultural nursing [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.omaha.com/article/20120815/NEWS/120819859/1707

Příloha č. 6

Pišot a jiné tradiční romské recepty Pišot 4 brambory, jeden žloutek, 1/2 kg hrubé mouky, máslo nebo olej, sůl, pepř Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme, osolíme a opepříme, přidáme jeden žloutek a vše pořádně promícháme s hrubou moukou. Poté vyválíme těsto jako na nudle a nakrájíme na menší čtverečky. Čtverečky naplníme náplní podle chuti - bramborami, ochuceným tvarohem, kyselým zelím nebo sušenými švestkami či povidly - a přeložíme na trojúhelníčky, které na koncích pořádně stiskneme, aby náplň nevytekla ven. Takto připravené vhodíme do vařící vody a hlídáme, aby se nepřilepil pišot ke dnu. Když vyplave na hladinu, znamená to, že je hotový a my můžeme pirohy vyndávat cedníkem. Pišot podáváme politý rozpuštěným máslem. Mačanka z masa (tradiční romská polévka) 1/3 kg hovězího masa, 3 čerstvé houby nebo hrst sušených, cibule, 3 stroužky česneku, 3 lžíce sladké papriky, 1 lžíce hladké mouky, sůl, pepř, tuk, ocet Maso spolu s pokrájenými houbami dejte vařit a až bude měkké, tak ho vyndejte, nakrájejte a opět vložte do vody. Přidejte česnek, vývar osolte a opepřete a dále vařte ještě chvilku. Mezitím si připravte hrníček vody, smíchejte ji s hladkou moukou a vylijte do vařící se polévky. Tu ještě pět minut míchejte a vařte. Poté dochuťte lžící octa a nechte stát. Na pánvi osmahněte na oleji do zlatova cibulku a přisypte sladkou papriku. Pak zbývá jen mačanku nabrat do talíře, posypat cibulku s paprikou a pustit se do jídla. Mačanku můžete připravit i bez masa - na kyselém mléce.

Štrúdl (závin) po Maďarsku Potřebujeme: 1kg hladké mouky, 1kg máku, 1kg jablek, 1 kg tvarohu, vanilkový cukr, olej Do mísy vsypeme mouku, mírně osolíme a přilijeme postupně tolik vody, aby vzniklo vláčné těsto. Hněteme napřed vařečkou, potom rukama a necháme asi půl hodiny odstát. Po půlhodině těsto rozválíme válečkem na celou plochu omyvatelného ubrusu na stole jako bychom chtěli těstem stůl celý přikrýt. Na takto roztažené těsto klademe mletý mák, strouhaná jablka, posypeme vanilkovým cukrem a těsto opatrně srolujeme do závinu. Pomáháme si postupným zvedáním ubrusu, který nám umožní těsto zavinovat. Povrch potřeme olejem a vložíme do předem vyhřáté trouby. Pečeme při 200 stupních asi 30 minut. Místo máku můžeme použít tvaroh. Pečené brambory Potřebujeme: brambory, olej, vejce, sterilovaný hrášek, cibuli, česnek. Brambory důkladně očistíme. Vaříme je ve slupce doměkka. Na pekáči rozpálíme olej. Brambory oloupeme, nakrájíme na plátky a po vrstvách pokládáme do pekáče s vařenými vejci, sterilovaným hráškem, nadrobno nakrájenou cibulí a stroužky česneku. Vše ochutíme pepřem, mírně osolíme a pečeme při 150 stupních v předem vyhřáté troubě. Podáváme s čalamádou nebo kyselou okurkou.

Romové v České republice [online]. ©Český rozhlas/Czech Radio, 1997 – 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/18180

Příloha č. 7

Dotazník

1. Pečovali jste již během své praxe o klienta romské příslušnosti? a) ano

Dobrý den,

b) ne

dovolte, abych se Vám představila, jmenuji se Michaela Benešová, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě – Katedry zdravotnických studií, oboru všeobecná sestra, a zároveň Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který se týká mé bakalářské

2. Setkali jste se již Vy nebo Vaši kolegové během své praxe, ve které byla poskytována péče romským klientům s nějakými problémy?

práce na téma: Znalosti zdravotníků v rámci multikulturního

a) ano

ošetřovatelství v péči o romskou komunitu. Cílem této práce je

b) ne

s Vaší pomocí zmapovat znalosti zdravotníků o pojmech spojených s multikulturním ošetřovatelstvím a zjistit jaké vědomosti mají zdravotníci o péči o příslušníky romské komunity a jaké problémy se

Pokud ano s jakými (možno více odpovědí): a) nerespektování zásad zdravotnického zařízení b) hlučnost

vyskytují nejčastěji během poskytování ošetřovatelské péče romským

c) kriminalita

klientům. Dotazník je určen pro zdravotní sestry a je zcela

d) agresivita

anonymní, po vyhodnocení bude skartován. Získané informace

e) kumulace na chodbách či odděleních nemocnice

budou vyhodnoceny v praktické části mé bakalářské práce. Jeho

f) jiné: _________________________________

vyplnění Vám nezabere více než 5 – 7 minut. Prosím o zakroužkování vždy jedné odpovědi, pokud není uvedeno jinak. Děkuji za Vaši trpělivost při spolupráci. S pozdravem Michaela Benešová, Dis., studentka 3. ročníku VŠP Jihlava

3. Myslíte si, že se při poskytování ošetřovatelské péče romským klientům vyskytují celoplošně nějaké problémy? a) ano b) ne c) nevím

4. Vyberte z následujících možností jeden problém, o kterém si myslíte,

že

patří

k největším

problémům

při

7. Kulturní šok je:

poskytování

ošetřovatelské péče romským klientům.

a) reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní

a) agresivita

b) pocit dezorientace a stresu z kontaktu s cizinci

b) hlučnost

c) psychická reakce člověka umístěného v jiné kultuře a ne ve své vlastní

c) kriminalita d) kumulace na chodbách či odděleních nemocnice e) nerespektování zásad zdravotnického zařízení

d) reakce, která vzniká při odchodu ze známého kulturního prostředí a při vstupu do neznámého kulturního prostředí

f) nesouhlasím ani s jedním 8. Pokud hovoří žena s romským mužem: 5. Z jaké země, s kterou Romy spojuje mnoho společného (jako

a) je zcela jedno, kam se dívá

jazyk či zvyky) pocházejí?

b) musí se mu dívat přímo do očí

a) Indie

b) Malá Asie a Balkán

c) nesmí se mu dívat přímo do očí

c) Egypt

d) Řecko

d) musí střídat pohledy z očí do očí a mimo oči

6. Teorii transkulturní péče, která je známá pod pojmem model

9. Pojem multikulturní výchova znamená:

vycházejícího slunce poprvé použila: a) Madeleine Leininger začátkem 6O. let 20. století

a) systém vzdělávání sester pomocí teoretické výuky, aby byly schopny poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury

b) Majory Gordon roku 1987

b) poznávat, rozumět, respektovat a zajímat se o jiné kultury

c) Callista Roy roku 2001

c) poznávat, rozumět a respektovat jiné kultury, etnika či

d) Florence Nightingale v 60. letech 18. století

národy d) nic z uvedeného není správně

10. Pokud řeší Romové nějaký problém nebo lékařská doporučení:

14. V romské populaci vázne informovanost hlavně v oblasti:

a) konzultují svá rozhodnutí s nejstarším členem rodiny

a) prevence

b) řídí se ekonomickou situací rodiny

b) dobrého vychování

c) rozhodují se a jednají samostatně

c) sexuální, plánování rodičovství a prevence

d) rozhodují se a jednají společně

d) zdravého životního stylu

11. Emoce Romů jsou:

15. Vyberte z možností tu, která je pro projev Romů typická:

a) pozitivní

a) citová spontánnost a živý temperament

b) silné – okamžitě, nekontrolovatelně a impulzivně jednají

b) kriminalita a hlučnost

c) slabé – jednají klidně a rozvážně

c) ukázněnost a malý projev citů

d) slabé i silné

d) hlučnost, kriminalita a živý temperament

12. Významná organizace podporující rozvoj transkulturního ošetřovatelství, která byla založena roku 2005 v italské Modeně je: a) Evropská transkulturní asociace sester

16. Z čeho má romské etnikum největší strach? a) bolest

b) bolest a smrt

c) smrt

d) rasismus a popularita

b) Evropská společnost transkulturního ošetřovatelství c) Česká asociace sester

17. Z kterých disciplín vychází teorie kulturní péče?

d) Evropská asociace sester transkulturního ošetřovatelství

a) ošetřovatelství a psychologie b) antropologie a psychologie

13. Jaké je stanovisko romského etnika k provádění pitev? a) je jim to jedno

b) odmítají je

c) souhlasí s nimi

d) nemají na ně názor

c) antropologie a ošetřovatelství d) ošetřovatelství, antropologie, psychologie

18. Můžeme považovat pojem multikulturní ošetřovatelství za

22. V poslední otázce si Vás dovoluji poprosit o oznámkování tohoto

synonymum k pojmu transkulturní ošetřovatelství?

dotazníku jako známkami ve škole. Jak těžký se Vám tento dotazník

a) ano b) ne

zdál? a) 1 b) 2

19. Pokud hovoříme s romským mužem, a ten se nám nedívá zpříma

c) 3

do očí, vyjadřuje nám tím úctu. Je toto tvrzení pravdivé?

d) 4

a) ano b) ne 20. Dotykem Romové vnímají: a) zájem o člověka b) jistotu a pocit bezpečí c) pocit bezpečí d) sexuální výzvu 21. Stříhání vlasů je u Romů povoleno pouze při smutku nebo za trest. Je toto tvrzení pravdivé? a) ano b) ne

e) 5

Příloha č. 8

Odpověď na „Žádost o provedení výzkumného šetření v nemocnici Pelhřimov.„

Příloha č. 9

Návrh edukačního materiálu