Znalosti všeobecných sester o derivacích moči

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Bc. Eva Studená

Znalosti všeobecných sester o derivacích moči Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Hana Pinkavová

Brno 2013

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Hany Pinkavové a na základě informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a pramenů. V Brně dne 26. 4. 2013

…………………………… Eva Studená

2

Děkuji Mgr. Haně Pinkavové, za odborné vedení diplomové práce. Děkuji Mgr. Lence Škárkové Stojanové za konzultace při zpracování statistických výpočtů. Mé poděkování patří též respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

3

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................. 7 1

DEFINICE DERIVACE MOČI ................................................................... 9

1.1

Volba způsobu derivace moči ...................................................................... 9

1.2

Zdravotničtí pracovníci kompetentní k provedení výkonu derivace moči . 10

1.3

Požadavky na znalosti všeobecných sester v problematice derivace moči 10

1.4

Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů derivace .................................. 11

1.4.1

Výhody a nevýhody permanentní transuretrální močové katetrizace ..... 11

1.4.2

Výhody a nevýhody punkční suprapubická epicystostomie ................... 11

1.4.3

Výhody a nevýhody punkční nefrostomie .............................................. 12

2

DRUHY KATETRŮ POUŽÍVANÝCH K DERIVACI MOČI ................. 13

2.1

Materiály používané k výrobě drenážních katetrů ..................................... 14

2.2

Značení katetrů ........................................................................................... 16

3

DRENÁŽNÍ SYSTÉMY PRO SBĚR MOČI ............................................. 17

4

KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE ............................................ 18

4.1

Indikace a kontraindikace permanentní transuretrální močové katetrizace 19

4.1.1

Indikace permanentní transuretrální močové katetrizace ....................... 19

4.1.2

Kontraindikace permanentní transuretrální močové katetrizace ............ 19

4.2

Komplikace permanentní močové katetrizace............................................ 20

4.3

Požadavky na standard ............................................................................... 20

4.4

Permanentní transuretrální močová katetrizace a intervence sestry ........... 21

4.4.1

Intervence sestry před permanentní močovou katetrizací....................... 21

4.4.2

Intervence sestry při zavádění permanentního močového katetru .......... 23

4.4.3

Intervence sestry po zavedení permanentního močového katetru .......... 24

4.4.4

Ošetřovatelská péče u pacienta s permanentním močovým katetrem .... 24

5

VYBRANÉ DRUHY UROSTOMIÍ .......................................................... 28

5.1

Punkční suprapubická epicystostomie – cystostomie................................. 28

5.1.1

Indikace a kontraindikace perkutánní epicystostomie ............................ 29 4

5.1.1.1

Indikace perkutánní epicystostomie .................................................... 29

5.1.1.2

Kontraindikace perkutánní epicystostomie ......................................... 29

5.1.2

Komplikace perkutánní epicystostomie: ................................................. 30

5.1.3

Perkutánní suprapubická epicystostomie a intervence sestry ................. 30

5.1.3.1

Intervence sestry před suprapubickou epicystostomií......................... 30

5.1.3.2

Intervence sestry během suprapubické epicystostomie....................... 31

5.1.3.3

Intervence sestry po suprapubické epicystostomii .............................. 32

5.2 5.2.1

Nefrostomie ................................................................................................ 33 Indikace a kontraindikace perkutánní nefrostomie: ................................ 33

5.2.1.1

Indikace perkutánní nefrostomie ......................................................... 33

5.2.1.2

Kontraindikace perkutánní nefrostomie: ............................................. 33

5.2.2

Komplikace perkutánní nefrostomie ....................................................... 34

5.2.3

Punkční nefrostomie a intervence sestry ................................................ 34

5.2.3.1

Intervence sestry před punkční nefrostomií ........................................ 34

5.2.3.2

Intervence sestry během punkční nefrostomie .................................... 35

5.2.3.3

Intervence sestry po punkční nefrostomii ........................................... 36

5.3

Ošetřovatelská péče o pacienty s vybraným typem urostomií ................... 37

6

INFEKCE MOČOVÝCH CEST U PACIENTŮ S DERIVACÍ MOČI ..... 39

6.1

Epidemiologie uroinfekcí spojených s derivací moči ................................ 40

6.2

Monitorování uroinfekcí spojených s derivací moči .................................. 42

6.3

Další infekce močových katetrů, tvorba inkrustací a močových kamenů .. 43

7

MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ VŠEOBECNÝCH SESTER V PROBLEMATICE DERIVACE MOČI ................................................. 44

8

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ................................................................... 46

9

METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU ....................... 48

9.1

Volba výzkumné metody a její zdůvodnění ............................................... 48

9.2

Kritéria pro výběr výzkumné populace ...................................................... 49

9.3

Pilotní šetření .............................................................................................. 49

9.4

Distribuce dotazníku ................................................................................... 50

9.5

Metodika statistického zpracování dat ....................................................... 50 5

10

ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ........................................ 52

10.1

Interpretace výsledků jednotlivých položek dotazníkového šetření ....... 52

10.2

Souhrnné výsledky šetření vědomostních otázek ................................... 74

10.3

Analýza výsledků vědomostního testu ................................................... 75

10.4

Testování a ověření hypotéz ve vztahu k uvedeným cílům .................... 76

10.4.1

Ověření cíle 1 ...................................................................................... 76

10.4.2

Ověření cíle 2 ...................................................................................... 81

DISKUSE...................................................................................................................... 86 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ .............................................. 95 ZÁVĚR ......................................................................................................................... 97 ANOTACE ................................................................................................................... 99 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ................................................ 101 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 109 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 110 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 111 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 114 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 115 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 116

6

ÚVOD

Ve své diplomové práci jsem si zvolila problematiku derivaci moči. Je zaměřena především na permanentní močovou katetrizaci, v menším rozsahu epicystostomii a nefrostomii. Problematika derivace moči je v současné ošetřovatelské praxi opomíjeným tématem. Vyprazdňování moči je přitom základní potřebou každého člověka. Odborné literatury, která by se tomuto tématu věnovala, není mnoho. V zahraničí je této problematice věnována daleko větší pozornost. Permanentní močová katetrizace patří mezi základní ošetřovatelské intervence. Katetrizace močového měchýře se přitom stává rutinou, sestry často nezvažují rizika, která s sebou tento výkon přináší. Předpokládá se přitom, že téměř 10 % všech hospitalizovaných pacientů má v průběhu hospitalizace zaveden permanentní močový katetr.1 Je to dáno jednak stále se rozšiřujícím počtem specializovaných pracovišť, přibývá urologicko endoskopických zákroků, specifických operací. Vzhledem ke „geriatrizaci medicíny“ přibývá inkontinentních pacientů, u kterých je často v rámci hospitalizace indikován nesprávně permanentní močový katetr. Zvyšují se také kompetence všeobecných sester. Sestry provádí výkony, které dříve patřily výhradně do kompetencí lékaře. Mezi ně patří například i katetrizace muže.2 V České republice zatím neexistuje jednotný národní standard postupu permanentní močové katetrizace a standard péče o pacienty se zavedeným katetrem. Tento výkon s sebou přitom přináší celou řadu specifických problému. Jedná se o invazivní vstup, který významně narušuje pacientovu intimitu a tak vyžaduje od sester citlivý a profesionální přístup. Klade vysoké nároky na teoretické a praktické znalosti a dovednosti všeobecných sester. Problematika

ošetřování

epicystostomií

a

nefrostomií

sice

není

ve zdravotnických zařízeních tak rozšířená, ale počty těchto výkonů se s vývojem medicíny zvyšují. Ošetřování nefrostomií a epicystostomií je zahrnuto všeobecně

1

Srov. MAĎAR, R., aj., Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi, s. 20-27.

2

Srov. Katetrizace močového měchýře u muže, [online], http://www.ipvz.cz/akce/37201-ter-Certifikovany-kurz-

Katetrizace-mocoveho-mechyre-u-muze-%283-beh%29-PROJEKT-NELEKARI.aspx. [cit. 2012-23-11].

7

v péči o stomie. Zde je kladen důraz především na ošetřování kolostomií a problematika ošetřování epicystostomií a nefrostomií zůstává v pozadí. Velkým problémem spojeným s drenáží močového traktu se stávají infekce močových cest. Zvyšují se nejen náklady na léčbu nozokomiálních infekcí močových cest, ale prodlužuje se i doba hospitalizace, roste spotřeba antibiotik, vzniká rezistence původců na antibiotika. Ze strany pacienta může docházet k jeho imobilizaci, k oslabení organismu opakovanou antibiotickou léčbou nebo k sociální izolaci z důvodu prodlužující se hospitalizace. Proto je nezbytné, aby všeobecné sestry měly dostatečné znalosti v problematice derivace moči a dokázaly tak skloubit rozsáhlé odborné teoretické znalosti se správnou technikou provedení výkonu. Chceme-li tedy, aby ošetřovatelská péče o pacienty s derivací moči byla kvalitní a na vysoké úrovni, je pro to nezbytné opakované vzdělávání a zejména sjednocení ošetřovatelských postupů. Odborné znalosti a dovednosti v oblasti derivace moči zajistí pacientovi kvalitní ošetřovatelskou péči a přispívají tak významně i k prevenci komplikací, které se v péči o pacienta s derivací moči stávají velkým problémem. Proto je téma diplomové práce zaměřené na zjištění teoretických vědomostí sester v problematice derivace moči.

8

1 DEFINICE DERIVACE MOČI

Derivací močí rozumíme odvádění moči z organismu jiným než fyziologickým způsobem.3 Tento termín zahrnuje odvod moči z jednotlivých oddílů močových cest pomocí katetrů a stentů. Ve své práci se věnuji třem vybraným způsobům derivace moči: permanentní močové katetrizaci, punkčním suprapubickým epicystostomiím a punkčním nefrostomiím.

Obr. 1: Vybrané způsoby derivace moči4

1.1 Volba způsobu derivace moči Volba způsobu derivace moči je indikována lékařem, který musí zohlednit několik faktorů. Mezi ně patří hlavně charakter základního onemocnění, přidružené choroby, schopnost spolupráce pacienta, potřebná délka derivace a výsledky provedeného urodynamického vyšetření.5

3

Srov. ZACHOVÁ, V., Stomie, s. 36.

4

Srov. Rusch urology, [online], http://www.teleflex.com/commonInternet/emea/documentLibrary/listDocuments/e

mea?result-display-mode=compact&brand=rusch. [cit. 2012-25-11]. 5

Srov. SUTORÝ, M.,WENDSCHE, P., Péče o vyměšování moči a stolice u pacientů s transverzální míšní lézí,

[online], http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3887. [cit. 2012-23-11].

9

1.2 Zdravotničtí pracovníci výkonu derivace moči Osobou

kompetentní

k provedení

kompetentní

výkonu

derivace

k provedení

moči

(nefrostomii,

epicystostomii, permanentní močové katetrizaci) je vždy lékař. V případě močové katetrizace u žen a dívek nad 10 let je osobou kompetentní také všeobecná sestra bez odborného dohledu na základě indikace lékaře. U mužů je oprávněna provádět katetrizaci bez odborného dohledu na základě indikace lékaře všeobecná sestra se specializovanou způsobností (sestra pro intenzivní péči). Všeobecná sestra bez odborného dohledu je bez indikace lékaře dle vyhlášky č. 55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků oprávněná provádět pouze ošetřování stomií.6

1.3 Požadavky na znalosti všeobecných sester v problematice derivace moči Předpokladem minimalizace rizik spojených s derivací moči je zavedení katetru osobou kompetentní k výkonu. Vyžaduje dokonalou znalost indikací, kontraindikací, techniky

výkonu,

přípravy

pomůcek,

pacienta

a

komplikací.

Nezbytností

v minimalizaci rizik je dokonale proškolený personál v oblasti bariérové ošetřovatelské péče v oblasti hygieny rukou, v oblasti asepse, antisepse, dezinfekce. Zdravotnický personál, který pečuje o pacienty s derivací moči, se musí pravidelně školit.

6

Srov. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků,[online],

http://www.mzcr.cz/dokumenty/informace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-zdravotnickych-pracovnikua-jinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-sb_4763_949_3.html. [cit. 2012-23-11].

10

1.4 Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů derivace 1.4.1 Výhody a nevýhody permanentní transuretrální močové katetrizace Výhodou transuretrální močové katetrizace je snadné provedení výkonu bez speciálního instrumentaria, výkon může provádět všeobecná sestra. Přesto se jedná se o cizí těleso stále zavedené do močových cest. Tím vzniká riziko infekce, která přispívá k tvorbě kamenů v močovém měchýři. Permanentní močový katetr vytváří nebezpečí vzniku otlaku, dekubitů sliznic a následně pak může vést k tvorbě striktur močové trubice.7,8

1.4.2 Výhody a nevýhody punkční suprapubická epicystostomie Suprapubická epicystostomie odstraňuje riziko vzniku dekubitů a striktur močové trubice. Epicystostomie může být také zdrojem infekce. Oproti permanentní močové katetrizaci jde o snížení rizika bakteriurie to je způsobeno vzdálenější lokalizací od oblasti genitálu, konečníku. Výhodou je i větší pohodlí pro pacienta.9 Nevýhodou dlouhodobého zavedení je častější výskyt manifestujících infekcí, četnější výskyt konkrementů.10 Další nevýhodou je, možný únik moči močovou trubicí, zejména pokud je katetr blokován nebo drenážní hadička ohnutá.11

7


[online], http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3887. [cit. 2012-23-11]. 8

Srov. OTRADOVCOVÁ, I.,KUBÁTOVÁ, L.,Komplexní péče o pacienta se stomií, s. 21.

9

Srov. Guideline for preventation cathetet asociated urinary tract infections, [online], http://www.cdc.gov/hicpac/p

df/CAUTI/CAUTIguideline2009final.pdf. [cit. 2012-25-11]. 10


[online], http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3887. [cit. 2012-23-11]. 11

Srov. Complications of suprapubic catheter, [online], http://www.health.qld.gov.au/qscis/PDF/Complications_of

_SCI/Suprapubic_Catheter.pdf. [cit. 2012-23-11].

11

1.4.3 Výhody a nevýhody punkční nefrostomie Punkční

nefrostomie

umožňuje

sledovat

diurézu

z drénované

ledviny

separovaně. Výkon lze provést i za přítomnosti patologických změn v močovém měchýři a prostatě. Pacient má však mimotělní drenáž, která způsobuje dyskomfort a zhoršuje kvalitu života. Nefrostomie se může dislokovat, moč často kolem nefrostomie v určitém malém množství obtéká a irituje okolní kůži. Pokud dojde k částečné dislokaci nefrostomie a postranní otvory nefrostomického drénu se dostanou mimo oblast ledviny, dochází k tvorbě urinomu. Punkční nefrostomie je invazivní chirurgický výkon s nebezpečím krvácení a eventuálně s možností průniku infikované moči do krevního oběhu. Při zavádění nefrostomie může dojít k poranění okolních orgánů. Často dochází k zalomení mimotělní části nefrostomického drénu, což vede k obstrukci drenáže.12

12

Srov. ČERMÁK, A., PACÍK, D.,Kontinentní a inkontinentní derivace moči,[online], http://www.prolekare.cz/pdf

?ida=ul_04_02_08.pdf. [cit. 2012-24-11].

12

2 DRUHY KATETRŮ POUŽÍVANÝCH K DERIVACI MOČI

Katetrů používaných k derivaci moči je celá řada. Rozlišujeme je dle velikosti, použitého materiálu a typu zakončení (tvar hrotu a uložení otvorů).13 Nejpoužívanější katetry u dospělých jsou ve velikosti 12 – 26 Fr.14 Katetry jsou rozděleny dle použitého materiálu pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé zavedení. V praxi se nejčastěji používá pro permanentní močovou katetrizaci Foleyův balónkový katetr opatřený balónkem pro vzduch či tekutinu, tím brání vypadnutí katetru z močového měchýře. Existuje v provedení Nelaton s rovným zakončením pro děti a ženy a Tieman se zahnutým kuželovitě protáhlým zobákem pro muže.15,16 Foleyův balónkový katetr se vyrábí buď jako dvoucestný permanentní močový katetr nebo trojcestný permanentní močový katetr. Dvoucestný permanentní močový katetr má vnější část rozdělenou do dvou vývodů. Jeden vývod slouží k odvodu moči, druhý vývod slouží k naplnění fixačního balónku. Trojcestný permanentní močový katetr má o jeden vývod navíc a může sloužit k proplachu močového měchýře.17 Ostatní nejčastěji využívané typy katetrů jsou součástí přílohy (viz Příl. 1, s. 116), patří mezi ně Mercierův, Malécotův, Casperův nebo Pezzerův katetr, tyto katetry lze použít i k epicystostomii. Na trhu jsou i speciální typy transuretrálních močových katetrů vybavené například senzorem pro měření teploty, vybavené RTG páskou pro možné rentgenové zobrazení. Nejčastěji užívané materiály transuretrálních katetrů a délku použití od firmy Teleflex jsou v příloze (viz Příl. 2, s. 116). Katetry pro suprapubickou drenáž dělíme na katetry jednocestnné s pigtailem bez balónku, ty zajišťují minimální dráždění sliznice močového měchýře díky koncovce pigtail. Při zavádění jsou méně invazivní, mají menší průměr. U těchto 13

Srov. Urinary catheters, [online], http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/003981.htm. [cit. 2012-25-

11]. 14

Srov. KAPOUNOVÁ, G., [online], Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 303.

15

Srov. Malecotova cévka, [online], http://lekarske.slovniky.cz/pojem/malecotova-cevka. [cit. 2012-25-11].

16

Srov. ČAPOV,I., WECHSLER, J.,Drény a jejich využití v chirurgických oborech, s. 151.

17


13

katetrů je však nutné uchycení stehem k sliznici močového měchýře. A katetry dvoucestné. V provedení s pigtailem a balónkem, který minimálně dráždí sliznici močového měchýře díky koncovce pigtail. Katetr je upevněn balónkem a není jej nutné zajistit stehem. Nebo v provedení s s centrálně otevřenou špičkou a balónkem. Tento typ katetru má vysokou drenážní kapacitu, jednoduchou a rychlou výměnau, upevnění pomocí balónku. Katetry mohou mít různé drenážní boční otvory. Krátkodobé a střednědobé

katetry

jsou vyráběny nejčastěji z polyuretanu.

Dlouhodobé katetry jsou silikonové.18 Katetry používané pro nefrostomickou drenáž dělíme jako katetry pro suprapubickou drenáž na katetry jednocestené a dvoucestné. Zakončení katetru může být buď s pigtailem nebo s centrálním otvorem. V provedení s fixací pomocí balónku, nebo bez něj. Na trhu je celá řada výrobků různých materiálu a provedení.

2.1 Materiály používané k výrobě drenážních katetrů Při použití drenážních systémů se kladou vysoké nároky na vlastnosti materiálu. Při dlouhodobé drenáži může materiál, z něhož je výrobek vyroben působit podstatné negativní změny v lidském organismu. U požadavků na materiál je důležitá jeho bistabilita a biokompatibilita. Bistabilitou rozumíme, že následkem reakcí mezi tkáněmi, sekrety, bakteriemi a cizorodým materiálem nedochází k sekundárním strukturálním změnám drenážního materiálu, a to ani při dlouhodobém uložení v těle člověka. Biokompatibilitou se rozumí vliv cizího materiálu na sousední tkáně. Z drenážního materiálu sekundárně vystupují molekuly nebo látky, které mohou způsobovat lokální destrukce až systémové toxické působení na organismus. Pro výrobu katetrů se využívají jednak změněné přírodní materiály, ty zahrnují například kaučuk, latex a gumu. K těmto materiálů se přidávají různé stabilizátory a antioxidanty, které prodlužují dobu jejich použitelnosti. Pro tyto materiály je charakteristická malá bistabilita a relativně nežádoucí povrchové vlastnosti. 18


mea?result-display-mode=compact&brand=rusch. [cit. 2012-25-11].

14

Dále se k výrobě využívají syntetické materiály, jako je například Polyuretan. Polyuretan je termoplastickou látku, která může mít vlastnosti kaučuku, má však vyšší bistabilitu a vhodnější povrchové vlastnosti. Mezi syntetické materiály patří i silikon. Jedná se o materiál s vysokou bistabilitou a biokompatibilitou. Je odolný vůči teplotě, je hydrofobní.19 Výhodou silikonového materiálu nad latexovým je biokompatibilita, nízké riziko alergii, delší doba použití.20 Při výrobě drenážních systémů se začaly využívat i speciálně upravené materiály. Mezi ně patří například užití biofilmu a inkrustaci. povrch

katetru

21

fosforylcholinu, který zabraňuje tvorbě

Dále zde patří hydrofilní úprava katetrů, kdy velmi kluzký

zabezpečuje

snadné

zavedení

i vytažení

z močové

trubice

a nezpůsobuje mikrotrauma sliznice. Tudíž je eliminováno riziko vzniku infekcí močového traktu.22 V praxi jsou používány také materiály s příměsí stříbra nebo hydrogelové katetry potažené stříbrem (solemi stříbra). Ty účinkují na velkou škálu bakterií a kvasinek a mají také virucidní účinky, které působí i na jinak multirezistentní kmeny mikrobů. Další materiály využívané v praxi jsou katetry s obsahem antimikrobiálních

látek,

které

jsou

impregnované

antibiotiky,

například

nitrofurazonem, či kombinací jiných antibiotik Takto upravené katetry, ve srovnání se standardně používanými katetry, snižují bakteriurii u hospitalizovaných pacientů při krátkodobé katetrizaci.23,24 Součástí výzkumu nových materiálů je potahování stentů, cévek a katetrů heparinem, který přispívá k omezení tvorbě biofilmů a inkrustací a následné redukci infekcí močových cest.25

19

Srov. ČAPOV,I., WECHSLER, J., Drény a jejich využití v chirurgických oborech, s.20 -22.

20

Srov. Foleyho katetry,[online], http://www.dahlhausen.cz/files/stazeni/2/foleyho-katetry-pdf.pdf. [cit. 2012-25-

11]. 21

Srov. Tamtéž.

22

Srov. Intermitentní katetrizace: účinná péče o vyprazdňování, [online], http://www.tribune.cz/clanek/12390. [cit.

2012-25-11]. 23

Srov. Silver or Nitrofurazone Impregnation of Urinary Catheters, [online], http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/arti

cles/PMC2991122/. [cit. 2012-25-11]. 24

Srov. Hydrofilní močové katetry,[online], http://www.coord-med.cz/cs/homecath---hydrofilni-mocove-katetry.

[cit. 2012-25-11]. 25

Srov. KOLOMBO, I.,Infekce močových cest pro praktické lékaře a specialisty, s. 32.

15

2.2 Značení katetrů Pro označení obvodu katetrů se užívá Charriérova stupnice (CH) nebo shodná stupnice French (Fr). Označení čísly vyjadřuje jejich obvod v milimetrech. Z něj lze vypočítat průměr. Názorný příklad zobrazuje Tab. 1. Součástí značení katetru je označení vzdáleností katetrů pro správnou hloubku zavedení (stupnice v cm). U katetrů s fixačním balónkem je součástí značení obsah náplně balónku. Příklad značení katetru firmy Teleflex znázorňuje Obr. 2. Tab. 1: Příklad označení obvodu katetrů Příklad

Obvod

Průměr

č. 24 = 24 CH = 24 Fr

24 mm

8 mm

Obr. 2: Příklad značení katetru26

26


mea?result-display-mode=compact&brand=rusch. [cit. 2012-25-11].

16

3 DRENÁŽNÍ SYSTÉMY PRO SBĚR MOČI

Drenážní systém je složen z retenčního katetru, drenážní hadičky a sběrného vaku. Drenážní hadička se skládá z konektoru pro napojení na močový katetr. Součástí drenážní hadičky může být port k odběru vzorku moči a svorka pro případy klemování. Sběrný vak může obsahovat pasteurovu odkapávací komůrku, která poskytuje suchou bariéru proti zpětné migraci bakterií, je schopna propustit i větší sraženiny a zabraňuje tak předčasné okluzi systému. Bakteriální hydrofobní filtr je součástí komůrky, brání zpětnému toku moči a intralumninárnímu vzestupu infekce. Součástí sběrného systému může být také antirefluxní chlopeň s automatickým uzavíráním při naklonění sběrného sáčku. Sběrný sáček může být vybaven jednokomorovým, dvoukomorovým nebo tříkomorovým měřícím systémem (viz Příl. 3, s. 119). Dále přetlakovým a pachovým filtrem a výpustným ventilem (T kohout, křížová výpusť – vodorovné/svislé uložení), který brání samovolnému vypouštění a tedy i potenciální kontaminaci okolí. Sběrný systém může obsahovat i zařízení k optimální fixaci močového sáčku.27 Nejčastejší dělení sběrného systému je na systém otervřený a uzavřený.Otevřený systém lze rozpojit mezi katetrem a sběrným vakem. Je složený z drenážní hadičky sběrného vaku a výpustného ventilu (T ventil).Naopak uzavřený systém nelze mezi katetrem a sběrným vakem rozpojit.28 Vyrábí se i předpřipojený uzavřený drenážní systém – spojení mezi katetrem a uzavřeným systémem pro derivaci moči je chráněno ochrannou fólií. V případě potřeby lze také rozpojit.29 Obrazová ukázka jednotlivých sběrných systému je uvedena v příloze (viz Příl. 4, s. 119).

27

Srov. Uzavřené močové systémy, [online], http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1

&ved=0CDIQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.kendall.cz%2Ffiles%2Fleaflets%2Fmonoflo_curity_urine_meter. ppt&ei=EWv2UMzIBMXIsgbh5YBY&usg=AFQjCNFOKn5gicSaglz6C69FH7DJ6N5HA&sig2=icBFODMa5DO 5UuoosVDWPg&bvm=bv.41018144,d.Yms. [cit. 2012-25-11]. 28

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 303.

29

Srov. Rusch closed urine drainage systém, [online], http://www.teleflex.com/commonInternet/emea/documentLib

rary/listDocuments/emea?result-display-mode=compact&product-area=urology. [cit. 2012-25-11].

17

4 KATETRIZACE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Katetrizace močového měchýře se provádí zavedením močového katetru přes močovou trubici do močového měchýře. Jedná se o invazivní vstup, proto je nutné pacienty o výkonu informovat, poučit je o nutnosti výkonu, o postupu při zavádění permanentního močového katetru a o nutnosti spolupráce. Informace umožňují rychleji si zvyknout na invazivní vstup.30 Močové katetry se staly druhým nejčastěji používaným cizím tělesem vkládaným do lidského těla.31 Předpokládá se, že téměř 10 % všech hospitalizovaných pacientů má v průběhu hospitalizace zaveden permanentní močový katetr.32 Katetrizaci močového měchýře rozdělujeme na:  Jednorázová močová katetrizace – výkon, při kterém se pacientovi zavede jednorázový katetr přes močovou trubici do močového měchýře za účelem evakuace moči.33  Intermitentní (přerušovaná) močová katetrizace výkon, kdy si pacient sám v pravidelných intervalech zavádí transuretrální močový katetr do močového měchýře, který je ihned po evakuaci moči odstraněn.34  Permanentní (kontinuální) močová katetrizace – výkon, při kterém se pacientovi zavede permanentní katetr přes močovou trubici do močového měchýře za účelem kontinuálního odvádění moči.35

30

Srov. ŠÁMÁNKOVÁ M., Lidské potřeby ve zdraví a nemoci, s. 84 -85.

31

Srov. HOLÁ, V., RŮŽIČKA, F., Biofilmové infekce močových katetrů, Epidemiologie, Mikrobiologie,

Imunologie 2008, č. 2, s. 47-52. 32

Srov. MAĎAR, R.,aj.,Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi, s. 20.

33

Srov. DI CARA,V,.VIDOVIČOVÁ, H., Výkladový ošetřovatelský slovník, s. 218.

34

Srov. SUTORÝ, M.,WENDSCHE, P., [online], Péče o vyměšování moči a stolice u pacientů s transverzální

míšní lézí, [online], http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3887. [cit. 2012-23-11]. 35

Srov. SEDLÁŘOVÁ, P., Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, s. 111.

18

V zahraniční literatuře se navíc objevuje rozdělení permanentní močové katetrizace:36  krátkodobá permanentní močová katetrizace (0 – 2 týdny),  střednědobá permanentní močová katetrizace (2 – 6 týdnů),  dlouhodobá permanentní močová katetrizace (>6 týdnů).37

4.1 Indikace a kontraindikace permanentní transuretrální močové katetrizace 4.1.1 Indikace permanentní transuretrální močové katetrizace Indikací permanentní transuretrální močové katetrizace může být: retence moči, makroskopická hematurie, stavy po operacích (pooperační období – edémy), sledování a měření diurézy, některé typy močové inkontinence, úrazy dolních močových cest, úrazy míchy, obstrukce močových cest způsobené nádorem, zvětšenou prostatou.38

4.1.2 Kontraindikace permanentní transuretrální močové katetrizace Mezi kontraindikace permanentní transuretrální katetrizace jsou řazeny: stenózy močové trubice, akutní uretritida, prostatitida, trauma močové trubice, via falsa po předchozí instrumentaci.39

36

Srov. SIRACUSANO, S., CICILIATO, S., Catheters and Infections, [online], http://www.intechopen.com/search

?q=Catheters+and+Infections . [cit. 2012-23-11]. 37

Srov. Tamtéž.

38


39


19

4.2 Komplikace permanentní močové katetrizace Komplikace permanentní močové katetrizace dělíme na časné a pozdní. Časné komplikace močové katetrizace jsou: intolerance permanentní močové katetrizace, perforace stěny uretry nejčastěji v oblasti bulbární uretry, časná infekce močových cest (tvorba inkrustací, biofilmu), dekubity sliznice močových cest, prosakování moči kolem katetru (ucpání, netěsnost), u můžu vznik parafimózy40, hematurie, uretroragie41, poškození si katetrů pacientem, alergická reakce na použitý materiál katetru (př. latex). Mezi pozdní komplikace močové katetrizace řadíme: močovou retenci, chronickou infekci močových cest, inkontinenci, strikturu uretry, dysurické potíže, dekompenzaci hyperplazie prostaty.42,43

4.3 Požadavky na standard Standardizované postupy při zavádění a ošetřování močových katetrů jsou nutné. V ČR zatím neexistuje jednotné doporučení. Většina zdravotnických zařízení si vytvořila vlastní manuály postupů při zavádění a ošetřování močových katetrů, ty jsou nejednotné a postupy v nich se liší. Česká asociace sester vytváří od r. 2007 pracovní postupy, které by se mohly stát návodem v péči o močové katetry. Zabývá se v nich však pouze potřebou asepse v péči o močové katetry. V zahraničí je problematice transuretrální permanentní močové katetrizaci věnována větší pozornost. V roce 2006 zpracovala nezávislá australská organizace: „The Joanna Briggs Institute (JBI)“ na základě praxe založené na důkazech doporučení:

Removal of short term indwelling urethral catheters –

Odstraňování krátkodobých permanentních močových katetrů.44 Společnost „Centers 40

Srov. MICHALSKÝ, R.,MÍKA, D.,Urologie pro studující ošetřovatelství, s. 22.

41

Srov. Uretroragie, [online], http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/uretroragie. [cit. 2012-23-11].

42

Srov. Urologické komplikace po zavedení močového katetru po náhradách velkých kloubů u mužů.

[online], http://www.czechurol.cz/dwnld/cu_12_01_29_36.pdf. [cit. 2012-23-11]. 43

Srov. KALVACH, Z., Křehký pacient a primární péče, s. 351.

44

Srov. BIZOŇOVÁ, J., JAROŠOVÁ, D., Vliv preventivních strategií na vznik infekce močových cest při

katetrizaci močového měchýře, Ošetřovatelství a porodní asistence, 2011, č. 3, s. 257-263.

20

for Disease Control Practises Advisory Committee (HICPAC)“ provedla velkou studii, kde porovnává výsledky výzkumu od roku 1986 do roku 2009. Z uvedených výsledků vytvořila v roce 2009 obecné zásady pro prevenci infekcí močových cest spojených s katetrizací.45

4.4 Permanentní transuretrální a intervence sestry

močová

katetrizace

4.4.1 Intervence sestry před permanentní močovou katetrizací Základní intervencí všeobecné sestry před permanentní transuretrální močovou katetrizací je zajištění spolupráce pacienta a řádná edukace, včetně zajištění maximálního soukromí během přípravy i vlastního výkonu. V rámci zajištění spolupráce musí pacient vědět způsob provedení výkonu, polohu při výkonu. Protože se jedná o výkon, který narušuje intimitu, je nutné pacienta ujistit o zachování jeho intimity. Musí být informován o nepříjemných pocitech v důsledku zavedení cizího materiálu do těla. Podstatné je informovat pacienta o způsobu manipulace s permanentním

močovým

katetrem

a

zabránit

tak

případnému

vytažení

permanentního močového katetru a následnému poranění. Nezbytnou částí je i příprava pomůcek pro sterilní transuretrální močovou katetrizaci, kdy všeobecná sestra připraví sterilní pomůcky na sterilní stolek dle standardu oddělení, buď jednotlivě, nebo pomocí speciálních setů pro permanentní močovou katetrizaci (viz Příl. 5, s. 120). Pomůcky by měly být přesně definovány. Důležitá je správná volba sterilního permanentního močového katetru. Měla by být použita správná velikost katetrů s co nejmenší velikostí a dostačující drenáží.46 U dospělých se používá katetr ve velikosti 12 – 26 Fr47 (ženy nejčastěji 12 – 14 Fr, muži 16 – 18 Fr, v případě hematurie 20 – 24 Fr). Nutná je také správná volba délky 45

Srov. Guideline for preventation cathetet asociated urinary tract infections, [online], http://www.cdc.gov/hicpac/

pdf/CAUTI/CAUTIguideline2009final.pdf. [cit. 2012-25-11]. 46

Srov. HŮSKOVÁ, J., KAŠNÁ, P., Ošetřovatelství – ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty-Pracovní

sešit, s. 65. 47


21

katetru. Pro upoutané na lůžko a obézní ženy je lépe volit katetry delší, je zde zvýšené riziko bolesti a vytažení, z důvodu většího tření v oblasti stehen. Pozornost je třeba věnovat i velikosti fixačního balónku. Má být použit balónek s co možná nejmenší velikostí náplně. To zajistí minimalizaci reziduální moči, snižuje riziko křečí močového měchýře a minimalizuje riziko poškození hrdla močového měchýře (v důsledku hmotnosti balónku). Vždy je nutné naplnit fixační balónek dle doporučení výrobce. Menší než doporučená náplň balónku může způsobit netěsnost katetru, a porušení hrotu katetru, který může způsobit poranění stěny močového měchýře.48 Vhodnější náplní fixačního balónku je použití tekutiny (sterilní voda, glycerinový roztok). Vzduch není vhodný, způsobuje „plavání“ balónku, to vede k netěsnosti.49 Nutná je také správná volba katetru dle materiálu a délky použití (krátkodobé, střednědobé,

dlouhodobé).50

Silikonové

katetry

by

měly

být

používány

u dlouhodobých katetrizací ke snížení rizika vzniku inkrustací. Katetry s obsahem stříbra působí preventivně proti infekci. Jsou přínosné u krátkodobých katetrizací a u pacientů s vysokým rizikem vzniku infekce. Neměly by však být rutinně používány k prevenci infekcí. Katetry s obsahem antibiotik by měly být používaný ojediněle.51 Vhodné je použití sterilního jednorázového lubrikantu. Důležitá je také volba drenážního systému. Volíme dle stavu pacienta, doby katetrizace, mobilitě pacienta a problematice kontroly šíření infekce.52 Samozřejmostí je pak příprava odpovídajících osobních ochranných prostředků v práci sestry (ústenka, jednorázová zástěra, jednorázové rukavice). Velmi důležité je provedení hygieny genitálu, kterou si soběstačný pacient provede sám, u nesoběstačného pacienta zajistí hygienu genitálu všeobecná sestra.

48

Srov. Catheter care guidelines, [online], http://www.anzuns.org/ANZUNS_catheterisation_document.pdf. [cit.

2012-23-11]. 49

Srov. Tamtéž.

50



Srov. Tamtéž.

52


2012-23-11].

22

4.4.2 Intervence sestry při zavádění permanentního močového katetru Při výkonu je nutné zajistit intimitu pacienta, uklidnit pacienta a zbavit ho případné úzkosti a obav. Dodržovat aseptický postup, zachovat sterilní pomůcky. Vhodná poloha nemocného je u žen gynekologická, u muže poloha na zádech. Použít vhodný typ dezinfekce dle alergie. Provést výkon, během něj sledovat stav pacienta, zda není bledý, zpocený, zda netrpí bolestí a spazmy močového měchýře. V případě vzniku uvedených příznaků, je nutné přerušit katetrizaci na dobu, než příznaky odeznění, nejméně však na 15 minut.53 V případě potřeby odebrat vzorek moči k laboratorní analýze. Sledujeme množství a charakter moči. Důležité je zajistit katetr proti posunutí, pomocí fixačního balónku. Vhodná náplň balónku dle výrobce katetru, nejčastěji sterilní voda nebo sterilní 10 % glycerinový roztok.

Pokud není katetr

vybaven balónkem, fixuje se náplastí. U mužů v rámci prevence dekubitů uretry se fixuje náplastí v oblasti podbřišku. V této poloze se esovité zahnutí uretry převádí na zahnutí ve tvaru písmene U a výrazně klesá riziko dekubitu v oblasti penoskrotálního úhlu. U žen se fixuje katetr náplastí proximálně ke stehnu.54 Provede se aseptické napojení na sběrný systém. U mužů je nutné stáhnout zpět předkožku, k prevenci vzniku parafimózy, kdy stenóza v sulcus glandis penis vede ke stlačení žil a rychlému otoku žaludu s nemožnosti vrátit předkožku zpět a nutnému chirurgickému zákroku.55 Technika provedení transuretrální močové katetrizace u muže a ženy je příloze (viz Příl. 6, s. 121). V případě zavádění cévky u močové retence nebo u dlouhodobě přeplněného močového měchýře, nevypouštíme celý obsah měchýře najednou. Vypustíme max. 200 ml a ponecháme 20 minut drenáž uzavřenou. Tak postupujeme až do vyprázdnění močového měchýře. V případě vypuštění celého obsahu najednou, by došlo rychlou změnou tlaku k poruše žil s následným krvácením do močového měchýře.56

53

Srov. Sestra a urgentní stavy, s. 386 - 387.

54

Srov. Doporučené postupy pro urologickou péči o pacienty po poškození míchy, [online], http://www.spinalcord.c

z/_userfiles/dokumenty/doporucene-postupy/urologie.pdf. [cit. 2012-23-11]. 55


56

Srov. SEDLÁŘOVÁ, P., Základní ošetřovatelská péče v pediatrii, s. 111.

23

4.4.3 Intervence sestry po zavedení permanentního močového katetru Po provedení výkonu sestra označí sběrný sáček datem katetrizace a datem exspirace.57 Použité pomůcky dekontaminuje, mechanicky očistí a dezinfikuje dle daných hygienických norem a dle vyhlášky č. 306/2012.58 V případě jednorázových pomůcek roztřídí dle druhu do odpadu. Sestra dále poučí pacienta o dodržování hygienických zásad, o zachování gravitačního spádu drenážního systému. Zajistí zpětnou vazbu od pacienta v případě nepříjemných pocitů (bolesti, pálení řezání). Nezbytnou součástí je provedení záznamu do ošetřovatelské dokumentace. Dokumentace pro záznamy se liší dle zdravotnických zařízení, protože neexistuje celostátní standard. Obvykle se zaznamená datum katetrizace/rekatetrizace, čas, typ a velikost katetru, náplň fixačního balónku, způsob provedení výkonu, průběh, reakce pacienta, změny zdravotního stavu, komplikace při zavádění, vizuální hodnocení moči, množství moči, pH moči, příměsi a sediment, zápach moči.59,60,61 Vhodné je zavedení denního plánu péče o pacienty s permanentním močovým katetrem.

4.4.4 Ošetřovatelská péče u pacienta s permanentním močovým katetrem Základem péče o pacienta se zavedeným transuretrálním močovým katetrem je zajistit pacientovi optimální stav hydratace, dle stavu a případného omezení pitného režimu pacienta. Sestra sleduje a zaznamená příjem a výdej tekutin dle ordinace lékaře. Sleduje známky infekce, jak celkové (subferbrilie, tachykardie, tachypnoe, pocení, třesavka, poruchy vědomí), tak místní (bolest, pálení, svědění, zvýšená dráždivost).62 57

Srov. VOBOŘILOVÁ, A., Péče o permanentní močový katetr, Diagnóza v ošetřovatelství, 2008, č. 4, s. 21.

58

Srov. Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o

hygienických

požadavcích

na

provoz

zdravotnických

zařízení

a

ústavů

sociální

péče,

[online],

http://www.mzcr.cz/dokumenty/informace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-zdravotnickych-pracovnikua-jinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-sb_4763_949_3.html. [cit. 2012-23-11]. 59

MIKŠOVÁ, Z., Kapitoly z ošetřovatelské péče, s. 97.

60


61


2012-23-11]. 62


24

Sleduje základní vitální funkce, laboratorní hodnoty odebraného biologického materiálu. Sleduje a zaznamenává vzhled, barvu, zápach, příměsi a množství moči. Vhodná

je

izolace

katetrizovaných

pacientů

s multirezistentními

kmeny

mikroorganismů. Dále zajistí denní řádnou hygienu genitálu a konečníku. Periuretrální očista antiseptiky jako prevence infekce močových cest se dle výsledku výzkumu provedeného organizaci HICPAC v roce 2009 nedoporučuje provádět, vhodná je běžná hygiena.63 Neměla by být opomenuta ani péče o vyprazdňování stolice. Stolice by měla být pravidelná bez namáhání, aby se zabránilo obtékání katetru, nebo blokaci katetru.64 Předpokladem k dodržení vysoké úrovně péče je zajištění čistoty lůžkovin a prostředí kolem pacienta. Nezbytná je i hygiena rukou všeobecných sester před a po manipulaci s katetrem a sběrným systémem.65 U dlouhodobě zavedených močových katetrů je prioritou využívat uzavřený drenážní systém. S katetrem a sběrným systémem moči by se mělo manipulovat minimálně. Výměna uretrálních katetrů a sběrných močových systému by se měla provádět dle typu výrobku, dle pokynů výrobců a hlavně dle klinického stavu nemocného. Pravidelné ošetřování katetru nejčastěji např. (povidon jodem) nepřineslo dle výsledku výzkumu provedeného organizaci HICPAC snížení výskytu infekci a proto se nedoporučuje proplach rutině provádět. V případě netěsností nebo porušení sběrného systému je nutná výměna katetru. Při výměně sběrného systému či významné manipulaci je nutné uzavřít katetr sterilní zátkou. Nezbytností v péči o transuretrální močový katetr a sběrný systém je zajistit volný odtok moči, ten by měl být pravidelně kontrolován. Krátkodobé blokování je možné v nutných případech. Klemování, či uzávěr odtoku močového katetru delší než 72 hodin je významným rizikem vzniku infekce.66 K zajištění volného odtoku moči je důležité umístění sběrného vaku pod úrovní drenážních hadiček a ty pak pod úrovní močového měchýře. Nutné je 63




2012-23-11]. 65

Srov. Urinary catheters, [online], http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/003981.htm. [cit. 2012-25-

11]. 66


pdf/CAUTI/CAUTIguideline2009final.pdf. [cit. 2012-25-11].

25

správně zajištění a fixace katetru, drenážních hadiček, močového sáčku při chůzi, to lze zabezpečit např. suchými zipy, vždy je důležité uložení sběrného systému pod úroveň močového měchýře. Sběrný vak vypouštět výpustným ventilem za aseptických podmínek. Četnost vypouštění se řídí dle objemu sběrného sáčku, množstvím moči a doporučení výrobcem. Při vypouštění nesmí dojít ke kontaktu s nesterilním okolím. V případě obstrukce katetru proplachovat nebo vyměnit katetr. Katetr a drenážní systém chránit před nárazy a proti posunu. 67

Výměna katetru,

sběrného systému dle doporučení výrobce, standardu oddělení nebo dle klinického stavu pacienta. Při provádění proplachu drenážních cest je nutno dodržovat několik pravidel. Proplachy provádět pouze v případě, že lze předpokládat obstrukci katetru krevní sraženinou. Výplach močového měchýře antimikrobiálními látkami se nedoporučuje provádět v prevenci infekce močových cest dle výsledku výzkumu provedeného organizaci HICPAC. Taktéž instilace antimikrobiálních látek do drenážního systému se nedoporučuje dle výsledku výzkumu provedeného organizaci HICPAC provádět. V případě častých obstrukcí katetru, které vyžadují opakované proplachy je doporučeno katetr vyměnit, protože katetr může být příčinou obstrukcí. Případný proplach je nutno provádět pouze sterilním roztokem a jednorázovou sterilní stříkačkou, dodržovat aseptické podmínky.68 Součástí ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným permanentním močovým katrem je vedení dokumentace. Vhodný je denní plán ošetřovatelské péče u pacienta s permanentním močovým katetrem včetně vedení edukačních záznamů. Odběr moči z močového katetru se může provádět buď z uzavřeného močového systému. Kdy se moč odebírá z portu na systému. Port je umístěn na drenážní hadičce těsně za spojem s permanentním močovým katetrem.69 Port může být bezjehlový, kdy je moč odebírána pomocí injekční stříkačky. Výhodou bezjehlového portu je snížení rizika poranění o jehlu a také je redukováno riziko vniknutí bakterii. Pokud je port vybaven silikonovou kaučukovou membránou, provádí se sterilní odběr moči pomocí

67

Srov. Tamtéž.

68

Srov. Tamtéž.

69

Srov. Teleflex incorporated, Urologie, [online], http://www.teleflex.com/cs/emea/productAreas/urology/index.ht

ml. [cit. 2012-11-25].

26

jehly z jímače.70 Technika odběru moči se řídí dle pokynů výrobce. Odběr moči z otevřeného systému se nedoporučuje provádět, pro zvýšené riziko vzniku infekce v močovém ústrojí a zvýšené riziko kontaminace vzorku moči. Nejčastěji je využíván k odběru vzorku moči trojcestný močový katetr. Při odběru moči z katetrů při zavádění je nutné nepoužívat lubrikans s dezinfekční přísadou př. Mesocain, Instilagel, který může způsobit uhynutí mikrobů a tím zkreslení výsledku falešnou negativitou. Vhodné je užití interního lubrikantu př. KY jelly, nebo katetr s kluzkým povrchem. I v případě katetrizačního odběru se doporučuje odebírat stření proud moči.71 Velké objemy moči na speciální analýzy lze odebrat za dodržení zásad asepse ze sběrného vaku.72 Odběr vzorku moči přímo z permanentního močového katetru ke kultivaci se nedoporučuje provádět z důvodu rizika kontaminace vzorku patogeny z biofilmu katetru. V případě zavedení antibiotické terapie odebíráme moč do nádobky, jejímž obsahem je látka, která eliminuje přítomnost antibiotika.73

70

Srov. KUNSTÁT, P., ROVNÝ, A. ŠABÁCKÝ, I., Dlouhodobá derivace moči – principy provedení, [online],

http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2003/02/08.pdf. [cit. 2012-11-25]. 71

Srov. SUTORÝ, M.,WENDSCHE, P., [online], Péče o vyměšování moči a stolice u pacientů s transverzální

míšní lézí, [online], http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3887. [cit. 2012-23-11]. 72




pdf/CAUTI/CAUTIguideline2009final.pdf. [cit. 2012-25-11].

27

5 VYBRANÉ DRUHY UROSTOMIÍ

Urostomie představuje vývod moči mimo fyziologickou cestu. Lze provést ze všech částí močového systému.74 Urostomie se dělí na kontinentní a inkontinentní. Kontinentní urostomie se snaží přiblížit fyziologické činnosti močového měchýře, pacienti neužívají kontinuálně žádnou stomickou pomůcku.75 Inkontinentní urostomie je vyústění močových cest přes stěnu břišní, kdy moč vytéká kontinuálně do sběrného systému, který je napojen na drenážní systém.76 V následujícím textu bude popsaná problematika punkční suprapubická epicystostomie a punkční nefrostomii.

5.1 Punkční suprapubická epicystostomie – cystostomie Epicystostomie je drenáž moči katetrem, který je suprapubicky zaveden do močového měchýře. Epicystostomie může být založena buď perkutánně punkcí, nebo při otevřené urologické operaci. Typ použitého katetru záleží na typu výkonu, zvyklostech oddělení a operatérovi. Fixace drénu může být pomocí balónku u Foleyova katetru, nebo je možná vstřebatelným materiálem ke stěně močového měchýře

a

vždy nevstřebatelným

stehem

ke

kůži

břicha.77

Suprapubická

epicystostomie je připojená na sterilní sběrný systém.78,79 Epicystostomie jsou rozděleny na inkontinentní a kontinentní. Inkontinentní epicystostomie je suprapubická drenáž močového měchýře, kdy je zajištěna přímá derivace moči z močového měchýře pomocí trvale zavedeného epicystostomického katetrů. Naopak kontinentní epicystostomie – vezikostomie – je vyústění močového měchýře na povrch břicha (hypogastrium). Do vyústění pak pacient sám vkládá katetr,

74

Srov. MARKOVÁ, M., Stomie gastrointestinálního a močového traktu, s. 24.

75

Srov. ZACHOVÁ, V., Stomie, s.37.

76

Srov. BEZDIČKOVÁ, M., SEZÁKOVÁ, L., Ošetřovatelství v chirurgii II, str. 81.

77


78

Srov. KELLNAROVÁ, J.,Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy, 2. díl, s. 145.

79

Srov. MARKOVÁ, M., Stomie gastrointestinálního a močového traktu, s. 24 – 25.

28

kterým vypouští moč z močového měchýře. K nechtěnému úniku moči z vyústění nedochází, protože v močovém měchýři je vytvořena chlopeň.80

5.1.1 Indikace a kontraindikace perkutánní epicystostomie 5.1.1.1 Indikace perkutánní epicystostomie Indikací perkutánní epicystostomie je akutní a chronická retenci moči. Ta může být způsobena například strikturou uretry, uretrolitiazou, přítomností cizího těleso v močové trubici, karcinomem prostaty, benigní hyperplazií prostaty81, kongenitální anomálie, akutní prostatitidou, epididymitidou, Furnierovou gangrénou82, poraněním močové trubice83, úrazy malé pánve. Indikací k provedení výkonu může být i dlouhodobá inkontinence, některé typy operací močovodu, močového měchýře, prostaty a močové trubice. Epicystostomie slouží také k zajištění odtoku moči při subvezikální obstrukci nebo neurogenním močovém měchýři.

5.1.1.2 Kontraindikace perkutánní epicystostomie Kontraindikace perkutánní epicystostomie jsou nejčastěji děleny na absolutní a relativní. Mezi absolutní kontraindikace patří: malignity močového měchýře (konkrétně přední stěny), nekorigovaná koagulopatie,84 hematurie,85 úrazy malé pánve, náhlé příhody břišní, gravidita,86 přítomnost patologických procesů v cestě punkčního

80

Srov. MIKŠOVÁ, Z.,ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče, Díl 2, s.119.

81

Srov. Suprapubic Catheterization, [online], http://emedicine.medscape.com/article/145909-overview#a03. [cit.

2012-11-25]. 82

KUBEŠOVÁ, H., PACÍK, D., ČERMÁK, A., Výuková videa – urologie, Punkční epicystostomie,

[online], http://portal.med.muni.cz/clanek-579-vyukova-videa-urologie.html. [cit. 2012-11-25]. 83


84

KUBEŠOVÁ, H., PACÍK, D., ČERMÁK, A., Výuková videa – urologie, Punkční epicystostomie,

[online], http://portal.med.muni.cz/clanek-579-vyukova-videa-urologie.html. [cit. 2012-11-25]. 85


86


z/_userfiles/dokumenty/doporucene-postupy/urologie.pdf. [cit. 2012-23-11].

29

kanálu (břišní kýly, infekční zánětlivá onemocnění kůže).87,88 Mezi kontraindikace relativní je možno zařadit předchozí operace v pánvi, jizvy v podbřišku.89

5.1.2 Komplikace perkutánní epicystostomie: Četnost všech komplikací je kolem 3 %. Mezi komplikace perkutánní epicystostomie řadíme: přechodný únik moči kolem drénu, časté nucení na močení90, alergická reakce na dezinfekci nebo anestetikum,91 místní infekci, poranění struktur malé pánve, poranění prostaty, poranění močového měchýře a močovodu, makroskopickou hematurii, punkci střevní kličky, hematom břišní stěny, urinózní pištěl.92

5.1.3 Perkutánní suprapubická epicystostomie a intervence sestry 5.1.3.1 Intervence sestry před suprapubickou epicystostomií Při přípravě k epicystostomii musí sestra postupovat jako k malému operačnímu výkonu. Příprava spočívá v edukaci pacienta, kdy každý pacient je nejprve informován lékařem o důvodu, způsobu provedení, možných komplikací výkonu a o změnách, které mohou vyplývat z výkonu. Pacient podepisuje informovaný souhlas s výkonem (viz Příl. 7, s. 123). Důležité je vysvětlit pacientovi manipulaci s epicystostomickým katetrem a sběrným systémem a zabránit tak případnému vytažení a následnému poranění.

87

Srov. ČAPOV,I., WECHSLER, J., Drény a jejich využití v chirurgických oborech, s. 150 - 151.

88

Srov. PACÍK, D., Urologie pro sestry, s. 95.

89


z/_userfiles/dokumenty/doporucene-postupy/urologie.pdf. [cit. 2012-23-11]. 90

Srov. Informovaný souhlas pacienta s výkonem punkční epicystostomie, [online], http://www.fno.cz/documents/p

unkcni_epicystostomie_is.pdf. [cit. 2012-11-25]. 91


92

Srov. Zavedení epicystostomie, [online], http://www.nem km.cz/oddeleni/urologie/operacni vykony/zavedeni

epicystostomie/. [cit. 2012-11-25].

30

Sestra provede na základě ordinace lékaře požadované odběry, součástí je odběr krve na koagulaci. Zajistí předoperační přípravu pacienta a přípravu pomůcek. Pomůcky připraví na sterilní stolek buď jednotlivě, nebo pomocí jednorázových punkčních epicystostomických setů či setů pro opakované použití. Pomůcky se mohou lišit dle požadavků operatéra a zvyklosti oddělení (viz Příl. 8, s. 125). Předoperační příprava spočívá v oholení podbřišku od pupku k symfýze. Zajištění dostatečné náplně močového měchýře >350 ml.93 Močový měchýř, pokud není dostatečně naplněn, je vhodné plnit sterilním fyziologickým roztokem, aplikovaným přes transuretrální močový katetr. U mužů při plnění močového měchýře sterilním fyziologickým roztokem se na penis přikládá penilní svorka, aby se měchýř nevyprázdnil při kontrakci (zejména u plegických pacientů a pacientů v bezvědomí). Pokud nelze katetr zavést a močový měchýř naplnit, musí se s výkonem počkat, až se močový měchýř naplní. Lékař může naordinovat diuretika a infůze.94 U neklidných nemocných lze podat premedikaci na základě ordinace lékaře.95

5.1.3.2 Intervence sestry během suprapubické epicystostomie Hlavní intervencí sestry během suprapubické epicystostomie je uložení pacienta do polohy na zádech, asistence lékaři při výkonu a aseptické ošetření rány nejprve sterilními čtverci. Technika provedení se liší dle zvolených pomůcek (jednorázové sety, sety pro opakované použití). Před vlastní punkcí lékař většinou provede ultrazvukovou kontrolu lokalizace močového měchýře. Místo vpichu se dezinfikuje a sterilně zarouškuje. Provede se lokální anestezie. Po lokální anestezii, nejčastěji 1 % Mesokainem, se vede vpich šikmo (30° distálně od vertikální osy – směrem k symfýze), ve střední čáře asi 2 – 3 cm nad sponou stydkou. Lékař provede kontrolní aspiraci moči. Pak vede krátký kožní řez. Přes podkožní vrstvy se provede punkce trokarem do močového měchýře. 93

Srov. ŠTEFLÍKOVÁ, G., Epicystostomie, [online], http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=w

eb&cd=1&ved=0CDMQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.zdravotnicinelekari.cz%2Fwp content%2Fuploads%2F EPICYSTOSTOMIE.ppt&ei=P3vpUIWgNor6sgaBuIDgDw&usg=AFQjCNHcpyoKSpVYTmy63AJgpFg3QB29Sg &bvm=bv.1355534169,d.Yms . [cit. 2012-11-25]. 94


95


31

Po zavaděči je zaveden katetr do močového měchýře. Po odstranění zavaděče se katetr fixuje buď naplněním balonku sterilní vodou, nebo častěji dvěma kožními stehy. Všeobecná sestra napojí katetr na drenážní systém, pokud nebyl již výrobcem přímo předpřipojen.96 Místo punkce se sterilně překryje vhodným sterilním obvazovým materiálem.97

5.1.3.3 Intervence sestry po suprapubické epicystostomii Po provedení výkonu sestra použité pomůcky dekontaminuje, mechanicky očistí a dezinfikuje dle daných hygienických norem a dle vyhlášky č. 306/2012. V případě jednorázových pomůcek roztřídí dle druhu pro jejich likvidaci, ostré předměty roztřídí do kontejnerů.98 Označí sběrný sáček datem katetrizace a datem exspirace, nebo dle zvyklosti oddělení. Provede záznam do ošetřovatelské dokumentace. Po

výkonu

sestra

pacienta

sleduje

z

hlediska

možných

komplikací

(viz kap. 5.1.2, s. 30). Sleduje diurézu, vzhled moči, průchodnost katetru, barvu moči, bilanci tekutin. Po výkonu kontroluje vitální funkce, laboratorní hodnoty krve a moči. Dle ordinace lékaře jsou podávány léky. Pravidelně je nutné sledovat a zaznamenávat vzhled, barvu, zápach, příměsi (drť, kameny, koagula, krvácení) a množství moči. Nezbytnou intervencí sestry je edukace pacienta o manipulaci s drénem, sběrným systémem a o správné poloze drenážního systému. Informuje pacienta o dodržování klidového režimu a o nutnosti přijímat dostatečné množství tekutin.99 Nezbytná je pro nemocného udržení vyrovnané bilance tekutin.

96

Srov. Tamtéž.

97


98


hygienických

požadavcích

na

provoz

zdravotnických

zařízení

a

ústavů

sociální

péče,

[online],


Srov. Informovaný souhlas, punkční epicystostomie, [online], http://www.mnof.cz/dokumenty/urologie/informova

ny_souhlas_punkcni_epicystostomie_vyvedeni_drenu_z_mocoveho_mechyre_predni_stenou_brisni.pdf. [cit. 201223-11].

32

5.2 Nefrostomie Nefrostomie je zavedení nefrostomického drénu do pánvičky ledvinné pod sonografickou nebo RTG kontrolou.100 Nefrostomie

dělíme

dle

způsobu

provedení

na

punkční

nefrostomie

a nefrostomie založené při otevřené operaci. Punkční nefrostomie je perkutánní zavedení nefrostomického katetrů do dutého systému ledvin (ledvinné pánvičky) pod sonografickou nebo RTG kontrolou.

5.2.1 Indikace a kontraindikace perkutánní nefrostomie: 5.2.1.1 Indikace perkutánní nefrostomie Indikací perkutánní nefrostomie je: hydronefróza, pyonefróza, nefrolitiáza, uretetrolitiáza,101 striktura močovodu, nádorové onemocnění, retroperitoneální fibróza, přítomnost koagul v moči, zánět, urosepse, močová pištěl, trauma, urinom, akutní zástava diurézy, tlak zvenčí (těhotenství, nádor) a iatrogenní poranění při biopsii.102,103

5.2.1.2 Kontraindikace perkutánní nefrostomie: Kontraindikace nefrostomie jsou rozděleny na absolutní a relativní. Mezi absolutní kontraindikace patří nekorigovaná koagulopatie. Relativní kontraindikací jsou nádory ledvin, extrémní obezita, významná kyfoskolióza.

100


101


102

Srov. ROČEK, M., PEREGRIN, H.,Intervenční radiologie nevaskulární, [online], http://www.lf2.cuni.cz/info2lf

/ustavy/kzm/predn/nevask.pdf. [cit. 2012-23-11]. 103

Srov. KRŠKA, Z. Techniky a technologie v chirurgických oborech, s. 67.

33

5.2.2 Komplikace perkutánní nefrostomie Komplikací perkutánní nefrostomie je krvácení, to se vyskytuje u 1 – 2 % pacientů. Dále pak urosepse, výskyt 1 – 7 %, fluidotorax, pneumotorax, urinom, perforace dutého systému ledvin (kalichu a pánvičky), chronická močová infekce u dlouhodobé drenáže, inkrustace nefrostomického katetru, dislokace, fragmentace katetru, prosakování moči kolem neuzavřeného punkčního kanálu – při vysunutí drénu.104 U perkutánně zavedené nefrostomie se uvádí méně komplikací než nefrostomie zavedená při otevřené operaci.105

5.2.3 Punkční nefrostomie a intervence sestry 5.2.3.1 Intervence sestry před punkční nefrostomií Punkční nefrostomie je podobně jako punkční epicystostomie operační zákrok. Předoperační příprava je proto podobná. Spočívá také v edukaci pacienta, kdy lékař poskytuje pacientovi informace o důvodu, způsobu provedení výkonu, možných komplikacích výkonu a o změnách, které mohou vyplývat z výkonu. Pacient podepisuje i u tohoto zákroku informovaný souhlas s jeho provedením (viz Příl. 9, s. 127). Sestra provede na základě ordinace lékaře odběry krve, základem je odběr koagulace, krevního obrazu. Navíc je nutné u tohoto výkonu znát hodnoty urey, krevní skupinu a mít provedený křížový pokus. Další odběry se liší dle zvyklosti oddělení, stavu pacienta a ordinace lékaře. Součástí předoperační přípravy je i odběr moči, včetně provedení kultivace.106 Pacient je před výkonem 4 – 8 hodin lačný.107 Sestra zavede intravenózní vstup. Podá premedikaci dle ordinace lékaře. K premedikaci se užívá např. Dolsin, Indometacin supp. Na některých pracovištích se před výkonem 104


105

Srov. TEPLAN, V., Praktická neurologie, s. 59 - 61

106

Srov.Percutaneus nephrostomy, Periprocedural Care, [online], http://emedicine.medscape.com/article/1821504-

periprocedure#aw2aab6b3b1aa. [cit. 2012-23-11]. 107

Srov. Tamtéž.

34

podává preventivní antibiotická clona. U pacientů s vysokou azotémií není nutné sedativa podávat, jsou tlumeni vysokou hladinou dusíku v krvi. Další povinností sestry je příprava pomůcek. Pomůcky se liší dle požadavků operatéra a zvyklosti oddělení. Pomůcky je nutno připravit na sterilní stolek. Typ nefrostomického setu určí lékař. Pomůcky jsou součástí přílohy (viz Příl. 10, s. 129).108

5.2.3.2 Intervence sestry během punkční nefrostomie Intervencí sestry u tohoto výkonu je uložení pacienta do polohy na břiše s mírným podložením břicha. Asistuje lékaři při výkonu. A zajišťuje aseptické ošetření rány. Technika provedení se liší dle použitých pomůcek. Po dezinfekci a přípravě operačního pole se provede nejčastěji lokální infiltrační anestezie podkožních vrstev kůže. Jako anestetikum se může použít 1 % Mesocain.

Místem vpichu je zadní

axilární čára pod 12. Žebrem, z krátké kožní incise se punktuje. Punkce by měla být vedena z dorzálnější části konvexity ledviny do periferie kalichu. V těchto místech probíhá tzv. Brödelova linie tj. oblast s menším množstvím cév. Punktuje se pod skiaskopickou nebo sonografickou kontrolou. Po zavedení punkční jehly do periferie kalichu, je vyjmut mandrén. Provede se opakovaná aspirace moči a postupná instilace lokálního anestetika. Punkční jehlou je zaveden drátěný vodič, kterým se prochází z kalichu až do pánvičky. Po vodiči je zaváděn dilatátor, kterým je tvořen kanál pro zavedení drénu. Při zavádění vodiče a dilataci se musí dát pozor na oblast krčku kalichu, v těchto místech probíhají silné cévy (aa. arcuatae). Nefrostomický drén, nejčastěji velikosti 6 – 14 CH by měl být zaveden tak, aby začátek drénu byl v pánvičce a spolehlivě ji drénoval, nesmí však traumatizovat její stěnu. Fixace drénu je problematická vzhledem k pohyblivosti ledviny. Nejčastěji se fixuje silikonovým stehem ke kůži, aby nevykluzoval, ale také tak aby nedošlo k zaškrcení. Při podezření na infekci se odbírá vzorek moči na vyšetření.109

108


109

Srov. Nephrostomy, [online], http://www.insideradiology.com.au/pages/view.php?T_id=87. [cit. 2012-23-11].

35

Nefrostomický drén je napojen na drenážní systém, pokud nebyl již předpřipojen výrobcem.110 Všeobecná sestra zajistí sterilní krytí rány.111,112

5.2.3.3 Intervence sestry po punkční nefrostomii Po provedení výkonu sestra použité pomůcky dekontaminuje, mechanicky očistí a dezinfikuje dle daných hygienických norem a dle vyhlášky č. 306/2012 V případě jednorázových pomůcek roztřídí dle druhu do odpadu, ostré předměty roztřídit do kontejnerů.113 Po výkonu musí pacient dodržovat minimálně 12 hodin klid na lůžku. Sestra pacienta monitoruje z hlediska možných komplikací (viz kap. 5.2.2, s. 34). V případě krvácení podává na základě ordinace lékaře hemostiptika.114 Kontroluje hodnoty krevního obrazu. Sleduje diurézu, vzhled moči, průchodnost katetru, barvu moči, bilanci tekutin, krvácení, koagula, buněčný detrit. Infusní léčbou koriguje vnitřní prostředí. Po výkonu kontroluje vitální funkce. Pokud je hodnota systolického krevního tlaku pod 100 mm Hg, tep vyšší než 120/min nebo tělesná teplota vyšší jak 38 °C musí sestra kontaktovat lékaře.

115

Hodnotí bolest a dle ordinace lékaře podává

léky na její tlumení. Nezbytnou intervencí sestry je edukace pacienta. Nefrostomie je pro pacienta zatěžující. Proto musí sestra poučit pacienta o jejím významu, seznámit ho s péčí o drén a sběrný systém, včetně správné manipulace s drénem, sběrným systémem a správném uložením drenážního systému. Důležité je poučení pacienta o nutnosti dostatečného příjmu tekutin, pokud nejsou kontraindikovány.116 110


111


112

Srov. HERÁČEK, J., URBAN, M., Urologie pro studenty, [online], http://www.urologieprostudenty.cz/perkutan

ni-operace-hornich-mocovych-cest. [cit. 2012-23-11]. 113


hygienických

požadavcích

na

provoz

zdravotnických

zařízení

a

ústavů

sociální

péče,

[online],



115

Srov. Nursing management of patients with nephrostomy tubes, [online], http://www.aci.health.nsw.gov.au/__dat

a/assets/pdf_file/0011/165917/Nephrostomy-Tubes-Toolkit.pdf. [cit. 2012-23-11]. 116

HERÁČEK, J., URBAN, M., Urologie pro studenty, [online], http://www.urologieprostudenty.cz/perkutanni-

operace-hornich-mocovych-cest. [cit. 2012-23-11].

36

5.3 Ošetřovatelská péče o pacienty s vybraným typem urostomií Ošetřovatelská péče u pacientů s epicystostomickým, nefrostomickým katetrem je obdobná jako u pacienta s permanentním močovým katetrem.117 Základem péče o pacienta se zavedeným suprapubickým, nefrostomickým katetrem je zajistit pacientovi dostatečný příjem tekutin, pokud ale nejsou kontraindikací. Sestra denně sleduje a zaznamenává bilanci tekutin. Dále sleduje a hodnotí známky infekce, jak celkové (subferbrilie, tachykardie, tachypnoe, pocení, třesavka, poruchy vědomí), tak místní (bolest, pálení, svědění, zvýšená dráždivost, pocit tepla, začervenání).118 ,119, 120 Hodnotí okolí zavedeného katetru, kontroluje krytí a mění je. Během prvních sedmi dnů po zavedení se krytí mění denně, nejčastěji se používají sterilní čtverce. Poté volit krytí dle zvyklostí oddělení, u kterého je četnost výměn dle doporučení výrobce a hodnoceného stavu okolí katetru.121 Neméně důležitá je i denní hygienická péče o okolí katetru. Nutné je okolí důkladně očistit a vysušit. Nedoporučuje se používání mastí, deodorantů a sprejů v okolí katetru. Důležitá je dezinfekce okolí katetrů a správná fixace katetrů (viz Příl. 11, s. 129).122 Samozřejmostí je čistota lůžkovin, oblečení a zevního prostředí pacienta. V péči o katetr a sběrný systém je vhodné využívat uzavřený drenážní systém, se kterým je minimální manipulováno. Zajistit správnou fixaci katetru, jako prevence zalomení katetru. Nutná je pravidelná kontrola průchodnosti katetru a zajištění volného toku moči. Proplach provádět pouze na základě ordinace lékaře při obstrukci katetru.123 Proplach v případě nefrostomie provádět maximálně 5 ml roztoku (kapacita

117


118


119

Srov. Sestra a urgentní stavy, s. 387- 388

120

Srov. Tamtéž.

121

Srov. Informovaný souhlas, punkční epicystostomie, [online], http://www.mnof.cz/dokumenty/urologie/informov

any_souhlas_punkcni_epicystostomie_vyvedeni_drenu_z_mocoveho_mechyre_predni_stenou_brisni.pdf.

[cit.

2012-23-11]. 122

Srov. LIPPINCOT, W., WILKINS, Nursing Procedures & Protocols, s. 507.

123

Srov. Complications of suprapubic catheter, [online], http://www.health.qld.gov.au/qscis/PDF/Complications_of

_SCI/Suprapubic_Catheter.pdf. [cit. 2012-23-11].

37

ledvinné pánvičky je 4 – 8 ml).124 Nutné je zachování gravitačního spádu drenážního systému. Sběrný vak by měl být vždy pod úrovní pasu pacienta.125 V případě epicystostomie pod úrovní močového měchýře. U nefrostomie pod úrovní ledvin.126 Sběrný vak je nutné vypouštět pravidelně výpustným ventilem za aseptických podmínek. Při vypouštění nesmí dojít ke kontaktu s nesterilním okolím. Sběrný vak by měl být optimálně vypuštěn, nebo vyměněn při naplnění močí do poloviny, maximálně při náplni do dvou třetin.127 Katetr a drenážní systém chránit před nárazy a posunutím. Důležitá je i hygiena rukou před a po manipulaci s katetrem a sběrným systémem. Výměna katetru se provádí dle doporučení výrobce, klinického stavu pacienta, funkčnosti drénu. První výměna epicystostomického katetru se provádí nejčastěji po 3 týdnech. Výměna nefrostomického katetru se provádí každé 2 – 3 měsíce dle druhu použitého katetru, doporučení výrobce, stavu pacienta a stavu katetru.128 Výměna sběrného systému dle doporučení výrobce, druhu drenážního systému a stavu pacienta. Sestra sleduje a hodnotí pravidelně základní vitální funkce, laboratorní hodnoty. Kontroluje a zaznamenává vzhled, barvu, zápach, příměsi (drť, kameny, koagula) a množství

moči.

Monitoruje

možné

komplikace

(viz kap. 5.1.2, s. 30;

kap. 5.2.2, s. 34) Vede

denní

individuální

plány

a

edukační

záznamy

u

pacientů

s epicystostomickým, nefrostomickým katetrem. Při odběru moči k mikrobiologické analýze je potřeba vždy moč odebrat přímo z katetru či stomie, nikoliv ze sběrného systému (z urostomického sáčku), kde dochází k pomnožení

bakterií.129,130 Odběr moči z nefrostomického

katetru

musí

být

odkapáváním, nikdy nesmí být moč získána aspirací.131

124


125

Srov. Suprapubic catheter care, [online],

http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/patientinstructions/000145.htm. [cit. 2012-23-11]. 126

Srov. Percutaneous urinary procedures discharge, [online], http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/patientin

structions/000137.htm. [cit. 2012-23-11]. 127

Srov. Nephrostomy tube care, [online], http://www.drugs.com/cg/nephrostomy-tube-care.html. [cit. 2012-03-13].

128

Srov. Nephrostomy tube care, [online], http://www.drugs.com/cg/nephrostomy-tube-care.html. [cit. 2012-03-13].

129

Srov. ZELENÁ HVĚZDA. Urostomie pod drobnohledem, [online]. http://www.zelenahvezda.cz/pacientska-

sekce/p-stomie/urostomie-pod-drobnohledem. [cit. 2012-11-13].

38

6 INFEKCE MOČOVÝCH CEST U PACIENTŮ S DERIVACÍ MOČI

Infekce močových cest patří k nejčastějším nozokomiálním nákazám, jejich podíl činí 30 – 40 %. Přibližně v 60 – 90 % se vyskytují v souvislosti s močovým katetrem a v 10 % v souvislosti urologicko-endoskopickým zákrokem.132 Nozokomiální infekce vzniká nejčastěji u pacientů s močovým katetrem zavedeným více než 5 dní. Riziko narůstá o 5 % každý následující den.133 Nozokomiální infekce představují závažný problém, nejen ekonomický, kdy narůstají náklady na léčbu, prodlužují hospitalizaci v průměru o 2,5 dne. Dochází ke vzniku antibiotických rezistencí a tím k náročnější a nákladnější léčbě pacienta.134 Vznik infekce močových cest ovlivňují vnitřní a vnější rizikové faktory. Mezi vnitřní rizikové faktory řadíme: věk, pohlaví, základní onemocnění (diabetes mellitus, urémii, imunodeficitní stavy, Crohnovu chorobu, tumory střeva), vezikouretrální reflux, překážka odtoku moči jakéhokoliv původu, neurogenní dysfunkce močového měchýře, zbytková moč v močovém měchýři, u mužů fimóza. Vnější rizikové faktory infekce močových cest mohou být: invazivní diagnostické a terapeutické výkony na močovém traktu (cévkování, katetrizace, atd.), neadekvátní antibiotická léčba.135 Tab. 2 zobrazuje relativní riziko vzniku infekce pro vybrané rizikové faktory.136 Relativní riziko je ukazatel vystihujíc vztah mezi expozicí rizikovému faktoru a zdravotním následkem, určující míru zjištěné asociace vyjádřené absolutním číslem. Je-li relativní riziko větší než 1, znamená, že expozice zvyšuje riziko onemocnění.137

130

Srov. Suprapubic catheter care, [online], http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/patientinstructions/000145.

htm. [cit. 2012-23-11]. 131

Srov. Nursing management of patiens with nephrostomy tubes, [online], http://www.aci.health.nsw.gov.au/__dat

a/assets/pdf_file/0011/165917/Nephrostomy-Tubes-Toolkit.pdf. [cit. 2012-23-11]. 132

Srov. MAĎAR, R.,aj.,Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi, s. 20-27.

133

Srov. KAPOUNOVÁ, G., Ošetřovatelství v intenzivní péči, s. 95

134


135

Srov. MAĎAR, R.,aj.,Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi, s. 22.

136

Srov. JIROUŠ, J., Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací, [online], http://www.sneh.cz/_soubor

y/_clanky/30.pdf. [cit. 2012-10-13]. 137

Srov. Tamtéž.

39

Tab. 2: Vybrané rizikové faktory vzniku infekce138 Rizikový faktor Katetrizace delší než 6 dní Ženské pohlaví Kvalita péče o katetr Infekce v jiném místě Diabetes Uložení hadic a sběrného vaku Antimikrobiální terapie

Relativní riziko 5,1 – 6,8 2,5 – 3,7 2,0 – 4,0 2,3 – 2,4 2,2 – 2,3 1,9 0,1 – 0,4

6.1 Epidemiologie uroinfekcí spojených s derivací moči Původci uroinfekcí mohou být jednak endogenního původu, nejčastěji ze střevní flóry pacienta. Dále pak exogenního původu získané přenosem od jiného pacienta, zdravotnického personálu, z kontaminovaných pomůcek nebo z okolí.139 Nejčastější původci nozokomiálních uroinfekcí Nozokomiální infekce močových cest jsou způsobeny celou řadou patogenů. Tyto patogeny jsou navíc rezistentní k antibiotické terapii.140 Mezi nejčastější původce močových infekcí patří bakterie: Escherichia coli 50 %, Klebsiella pneumoniae 10 %, Proteus mirabilis 8 %, Enterococcus faecalis 8 %, Pseudomonas aeruginosa 4 %, Enterobacter cloacae 4 %, Staphylococcus epidermidis 4 %, Staphylococcus Aureus 2 %.141 Uroinfekci mohou způsobovat i některé typy kvasinek, nejčastěji se jedná o Candida albicans 5 %.142 Patogeneze uroinfekcí spojených s derivací moči Nejčastěji pronikají bakterie do močového ústrojí ascendentní (vzestupnou) cestou z pacientovy rektální, perianální flóry nebo z rukou ošetřujícího personálu při zavádění, ošetřování katetru, manipulaci se sběrným systémem. Hematogenní a lymfogenní přenos infekce patří mezi vzácné cesty vzniku infekce.

138

Srov. Tamtéž.

139


140

Srov. BARTONÍČKOVÁ, K., Uroinfekce, s.12.

141

Srov. SCHINDLER,J., Mikrobiologie: pro studenty zdravotnických oborů, s. 189-190.

142


40

Jsou uváděny dvě cesty šíření mikroorganismů u katetrizovaných pacientů, extraluminární a intraluminální.

Extraluminární cesty šíření infekce se podílí na

vzniku infekcí močových cest významněji.143 Vzniká budˇpřímou inokulací mikroorganismu při zavádění katetrů, nejčastěji močového (vznik infekce rychlejší 32 – 48 hodin).144 Nebo mohou mikroorganizmy vstoupat z okolí katetru v tenkém mukosním filmu po zevním povrchu katetrů (vznik infekce je pomalejší). U intraluminální cesty šíření infekce, dochází k reflexu mikroorganizmů, při poškození uzavřeného drenážního systému, nebo kontaminaci moči ve sběrném vaku. (pomalejší vznik infekce 72 – 168 hodin).145 Čtyři kritické oblasti možnosti vzniku infekce močových cest v souvislosti se zavedeným katetrem. Kritická místa vzniku infekce močových cest zobrazuje Obr. 3. Patří k nim: 1. Oblast zavedení katetru, 2. Spojení katetru s hadičkou drenážního systému – uvádí se, že až 30 % intraluminální kolonizace vzniká právě při spojení katetru a močového sáčku,146 3. Spojení hadičky drenážního systému se sběrným sáčkem, 4. Výpustný ventil.

Obr. 3: Kritická místa vzniku infekce močových cest 147

143

Srov. MAĎAR, R., aj., Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi, s. 20-27.

144


Imunologie, 2008, č. 2, s. 47-52. 145

Srov. Tamtéž.

146

Srov. Rusch urology, [online], http://www.teleflex.com/commonInternet/emea/documentLibrary/listDocuments/

emea?result-display-mode=compact&brand=rusch. [cit. 2012-25-11]. 147

Srov. Infekce močových cest, [online], http://kendall.cz/?page=presentations. [cit. 2012-25-11].

41

6.2 Monitorování uroinfekcí spojených s derivací moči Močovou infekci je nutno monitorovat, aby v případě klinického vzplanutí mohla být zahájená cílená antibiotická terapie. Většina pacientů s katetrizací močového měchýře delší než 30 dní, má zjistitelnou bakteriurii (105 bakterií/ml).148 Nejčastěji vyskytující se močové infekce jsou u katetrizovaných pacientů uretritida, cystitida, periuretrlní absces, infekční litiáza pyelonefritida, u můžu navíc prostatitida a epididymitida, orchiepididymitida.149,150 Suprapubická katetrizace, nefrostomie minimalizuje

komplikace

(prostsatitida

a

epididymitida,

orchiepididymitida,

periuretrální absces).151 Sestra pravidelně sleduje lokání známky infekce (pálení, řezání, začervenání) v místě

vpichu

epicystostomie,

nefrostomie.

Kontroluje

periuretrální

okolí

u zavedeného močového katetru, kde může být přítomen uretrální flór (hnisavý výtok ze zevního ústí močové trubice), bývá při uretritidě, prostatitidě. Sledujeme barvu moči a její příměsi (makroskopické hematurii, metroragii, makroskopickou pyurií (nález leukocytů v moči, jde o symptom zánětu ledvin, kdy moč je leukocyty zbarvená do běla), množství moči (oligurie, anurie, polyurie), zápach moči.152 Sestra musí monitorovat a hodnotit bolest, sledovat výsledky laboratorních hodnot, pátrat po zvýšených hodnotách zánětlivých markerů, kontrolovat parametry funkce ledvin včetně funkce katetru. Pravidelně kontrolovat vitální funkce. Tělesnou teplotu, mohou se vyskytovat febrilní epizody. Epizoda horečky při bakteriémii bývá krátká (několik hodin maximálně jeden den) a často spontánně ustupuje. Horečka může být jedním z příznaků obstrukce katetru. Mezi nejzávažnější klinické projevy infekce močových cest patří urosepse. Urosepse je syndrom, kdy při infekci močových cest pronikají bakterie do krevního oběhu. Projevuje se typickými příznaky sepse. Horečkou >38°C (někdy může být 148

Farmakoterapeutické informace, Měsíčník pro lékaře a farmaceuty, 2006, č. 9, s. 1-2.

149

Srov. Sestra a urgentní stavy, s. 387-388.

150

Srov. KOLOMBO, I.,Infekce močových cest pro praktické lékaře a specialisty, s. 78 -79.

151

Srov. Tamtéž.

152


42

pacient i afebrilní), či naopak může být přítomna hypotermie <35,6 a třesavka, pocení, zimnice tachykardii >90/min,

tachypnoi >20/min, hypotenzi <90 torrů systoly,

kvalitativní poruchou vědomí včetně zmatenosti153, omezenou funkcí ledvin s oligurii <30 ml/min až anurií.154,155 Léčba spadá vždy výhradně do rukou lékaře.

6.3 Další infekce močových katetrů, tvorba inkrustací a močových kamenů Bakteriální kolonizací močových cest a katetrů dochází kromě již zmíněné infekce také k jiným komplikacím. Často jde o ucpávání katetrů krystalickými nánosy bakteriálního původu a tvorbě močových kamenů. Obstrukce katetrů krystalickými nánosy se vyskytuje zhruba u 50 % dlouhodobě katetrizovaných pacientů. Krystalické nánosy vznikají jednak následkem metabolické dysfunkce nebo mohou být způsobeny mikrobiálními původci (nejčastěji ureázopozitivními druhy bakterií, např. Proteus mirabilis). Prevence vzniku kamenů v močovém měchýři je zaměřena na správnou derivaci moči, optimální denní diurézu a rehabilitaci pohybového aparátu u imobilních pacientů.156 Shrnutí preventivních doporučení infekcí močových cest u pacientů s derivací moči je součástí přílohy (viz Příl. 12, s. 130).

153

Srov. Sestra a urgentní stavy, s. 386 -387.

154

Srov. SCHULER, M., OSTER, P.,Geriatrie od A do Z pro sestry, s. 305.

155


156


Imunologie 2008, č. 2, s. 47-52.

43

7 MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ VŠEOBECNÝCH SESTER V PROBLEMATICE DERIVACE MOČI

Všeobecné sestry jsou členky multidisciplinárního týmu, který pečuje o pacienty s derivací moči. Vzhledem k rostoucí počtu odborných výkonů by měla být péči o pacienty s derivací moči věnována v oblasti vzdělávání daleko větší pozornost. Tato oblast patří mezi základní součást běžné profesní přípravy sestry. Není však dána jednotnost, obsah a rozsah standardem. Nelze pominout ani fakt neustálého vývoje materiálů a pomůcek určených ke katetrizaci. Nejčastější možnosti dalšího vzdělání sester jsou v uvedené problematice: specializační vzdělávání, certifikované kurzy, akreditovaný inovační kurz157, akreditované kvalifikační kurzy158 a odborné stáže v akreditačních zařízeních, účast sester na školících akcích, konferencích, kongresech a sympoziích nebo jejich samostatné studium odborné literatury. Nabídka vzdělávacích akcí v problematice derivace moči není příliš široká. V současné době se hlavní pozornost zaměřuje pouze na permanentní močovou katetrizaci u mužů. Na pracovištích typu JIP specifického zaměření, oddělení ARO, narůstá počet specializovaných výkonů, které v minulosti patřily výhradně do kompetence lékaře. Mezi ně patří i cévkování muže. Jedná se o výkon důležitý z hlediska ošetřovatelské péče.159 Proto se jeví jako potřebné, aby i nelékařští zdravotničtí pracovníci na těchto pracovištích měli možnost získat kompetenci k jeho realizaci. Tyto certifikované kurzy zajišťují NCO NZO v Brně a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Certifikovaný vzdělávací program akreditovaný MZ ČR nabízí i FN Plzeň. Kurzy jsou určeny pro všeobecné

157

Srov. Akreditované vzdělávací programy MZ ČR, [online], http://www.nconzo.cz/web/guest/akreditovane-

vzdelavaci-programy. [cit. 2012-25-11]. 158

Srov. Akreditované kvalifikační kurzy, [online], http://www.ipvz.cz/vzdelavaci-programy.aspx?skupina=7. . [cit.

2012-25-11]. 159

Srov. Certifikovaný kurz – katetrizace močového měchýře u muže, [online], http://www.ipvz.cz/akce/37201-ter-

Certifikovany-kurz-Katetrizace-mocoveho-mechyre-u-muze-%283-beh%29-PROJEKT-NELEKARI.aspx. cit. [cit. 2012-25-11].

44

sestry se specializovanou způsobností, držitelky osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. V oblasti ošetřování stomií je pořádán certifikovaný kurz MZ ČR Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze. Kurz: „Komplexní péče o nemocné se stomií na trávícím nebo močovém traktu“ pořádá Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Kurz zaměřený pouze na problematiku urostomií (epicystostomii, nefrostomii) zatím nebyl samostatně pořádán. Další možností, kde si sestry mohou zvýšit svoje znalosti a dovednosti v oblasti derivace moči jsou semináře pořádané vlastním pracovištěm. Většinou však tyto semináře probíhají pouze na urologických odděleních příslušných nemocnic. Nejdostupnější možností pro sestry je samostudium, dostupné české odborné literatury k tomuto tématu není mnoho (většinou se jedná o zahraniční překlad odborných článků).

45

8 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

CÍL 1 Zjistit teoretické znalosti všeobecných sester o vybrané problematice derivace moči ve vztahu k vybraným determinantám (délka praxe, obor, vzdělání).

1H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

1HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

2H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

2HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

3H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a souhrnem jejich znalostí.

3HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a souhrnem jejich znalostí.

CÍL 2 Zjistit zájem všeobecných sester o doplnění znalostí v problematice derivace moči ve vtahu k vybraným determinantám (délka praxe, obor, vzdělání).

4H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

4HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči. 46

5H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

5HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

6H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

6HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

47

9 METODIKA PRŮZKUMU

ŠETŘENÍ

A

ORGANIZACE

Cílem diplomové práce bylo zjistit teoretické znalosti všeobecných sester v problematice derivace moči (permanentní močová katetrizace, punkční nefrostomií, epicystostomií). Dále pak zjistit zájem všeobecných sester o doplnění znalostí v problematice

derivací

moči.

Dotazníkové

šetření

probíhalo

v brněnských

nemocnicích. Vlastnímu sběru dat předcházela rešerše odborné literatury.

9.1 Volba výzkumné metody a její zdůvodnění Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazníku z důvodu možnosti získat větší počet dat během krátkého časového období. Výhodou je i jednoduchost při vyplňování a zachování anonymity respondentů. Nevýhodou je, že informace mohou být respondenty záměrně zkresleny. Pro účely šetření byl sestaven originální dotazník (viz Příl. 13, s. 132), který se skládá z položek uzavřených a polootevřených. Použitý dotazník byl rozdělen na tři části a obsahoval celkem 20 položek. U některých položek, byl ponechán prostor k vyjádření či doplnění informací, toto doplněné vyjádření nebylo využito k exaktnímu zpracování dat, sloužilo pouze k upřesnění náhledu na danou oblast. Úvodní část dotazníku tvořily položky sociodemografické (položka 1 – 4), zjišťovaly věk respondentů, délku praxe ve zdravotnictví, nejvyšší dosažené vzdělání a obor práce respondentů. Druhá část zjišťovala zájem sester o vzdělání v uvedené problematice, vztahovala se k druhému cíli (položka č. 5 – 7). Třetí část, vědomostní, tvořilo celkem 13 položek (položka 8 – 20). V položce 8,9, 10,14,15,17,18 měli respondenti možnost označit vždy jednu správnou odpověď ze čtyř předložených možností, pátá možnost byla formulována: „nevím“. Za každou správně zvolenou odpověď získali respondenti 1bod. V položce č. 11 měli respondenti seřadit postup při permanentní močové katetrizaci, v případě správného seřazení postupu, získali respondenti 2 body. Správný postup seřazení, byl stanoven dle 48

uvedené odborné literatury. Klíč správných odpovědí je součástí příloh (viz Příl.

10, s. 137). V položce č. 12 měli respondenti uvést 6 základních pomůcek k permanentní močové katetrizaci. V případě správného uvedení pomůcek, získali respondenti 2 body. Základní pomůcky byly stanoveny dle odborné literatury a doporučených postupů (viz Příl. 14, s. 137). V položce 13, 16, 19, 20, měli respondenti možnost zvolit více správných odpovědí. Pokud zvolili všechny odpovědi správně, získali 3 body. V případě částečně správné odpovědi, získali 1 bod. Celkem tedy mohli respondenti získat 23 bodů. Pro přehlednost je uvedeno bodové hodnocení jednotlivých položek (viz kap. 10.3, s. 75). Respondenti byli, dle získaného bodového výsledku rozděleni do 3 skupin. Respondenti s nízkou úrovní znalosti (0 – 7 bodů tj. 0 – 30 % z maximálního možného počtu bodů), střední úrovní znalosti (8 – 13 bodů tj. 31 – 56 % z maximálního možného počtu bodů) a vysokou úrovní znalosti (14 – 23 bodů tj. 57 – 100 % z maximálního možného počtu bodů) v uvedené problematice.

9.2 Kritéria pro výběr výzkumné populace Základním kritériem výběru respondentů bylo minimálně střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou v oboru všeobecná sestra, která má permanentní močovou katetrizaci a ošetřování stomií dle vyhlášky č. 55/2011 ve svých kompetencích. Další podmínkou bylo, aby respondenti pracovali na lůžkových odděleních akutní péče o pacienty dospělého věku, kde se setkávají s problematikou derivace moči. V empirické části se místo pojmu respondenti pro přehlednost často užívá i termín sestra, protože cíle práce jsou zaměřeny právě na všeobecné sestry. V obou případech se ale jedná pouze o účastníky tohoto výzkumu.

9.3 Pilotní šetření K zajištění co nejsrozumitelnější formy dotazování bylo v rámci pilotního šetření rozdáno deset dotazníků. Dotazníky se vrátily správně vyplněné, a proto byly 49

v původní verzi dále distribuovány pro účely vlastního výzkumného šetření. Pilotní šetření proběhlo říjnu 2012.

9.4 Distribuce dotazníku Dotazníky

byly

distribuovány

ve

dvou brněnských

nemocnicích

na

specializovaných pracovištích. Distribuce probíhala buď osobně, nebo pomocí kontaktních osob a vedoucích pracovníků oddělení, kteří byli instruování o způsobu vyplnění. Distribuce probíhala od listopadu 2012 do prosince 2012. Celkem bylo distribuováno 140 dotazníků.

9.5 Metodika statistického zpracování dat Ke statistickému zpracování dat byl použit program Microsoft Excel. Pomocí tohoto programu byly vytvořeny tabulky v absolutní a relativní četnosti a grafy v relativní četnosti. Dále k sestavení kontingenčních tabulek použitých při testování hypotéz pomocí chí-kvadrát testu. Hodnoty Pearsonova chí-kvadrátu, který je nutný použít k přijetí či zamítnutí nulové hypotézy na stanovené hladině významnosti α = 0,05. Předem stanovené hypotézy byly vyhodnoceny pomocí statistické metody X2 test (chí-kvadrát). Jedná se o neparametrickou statistickou metodu, která umožňuje ověřit, zda má náhodná veličina určité předem dané rozdělení pravděpodobnosti. Pro testování hypotéz bylo postupováno v následujících krocích: 1. Formulace nulové a alternativní hypotézy

50

2. Bodové vyhodnocení výsledku vědomostního testu, rozdělení do skupin, dle úrovně znalosti. 3. Zvolení hladiny významnosti (α) α =0,05. 4. Vytvoření tabulky skutečné četnosti

5. Vytvoření tabulky očekávané četnosti

6. Výpočet testového kritéria (G)

7. Výpočet stupně volnosti df = (r–1) (s–1) 8. Získání kritické hodnoty z programu Microsoft Excel

9. Vyslovení závěru o platnosti či neplatnosti nulové a alternativní hypotézy, testové kritérium < kritická hodnota, hypotézu H0 o nezávislosti znaků nezamítáme a můžeme tedy onu nezávislost předpokládat. 10. Interpretace výsledků testování160,161

160

Srov. ENGLER, V., Stručné základy zdravotnické statistiky pro posluchače LFHK UK, s. 42.

161

Srov. Aplikovaná statistika, [online], http://www.milankabrt.cz/testNezavislosti/. [cit. 2012-25-11].

51

10 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

Celkem bylo distribuováno 140 dotazníků do dvou brněnských nemocnic. V každé z nemocnic byl zastoupen vždy jeden chirurgický a jeden interní obor. Celková návratnost činila 109 (77,8 %) dotazníků. Z průzkumu bylo vyřazeno 6 dotazníku pro jejich neúplné vyplnění. Při analýze výsledků jsem vycházela ze 103 dotazníkových formulářů. Jednotlivé položky jsou zpracovány do tabulek v absolutní a relativní četnosti, u vybraných položek doplněny grafy v relativní četnosti.

10.1 Interpretace výsledků dotazníkového šetření

jednotlivých

položek

Položka č. 1: Charakteristika souboru dle věku respondentů Tab. 3: Charakteristika souboru dle věku respondentů Věk 20 – 30 let 31– 41 let 42 – 53 let Celkem

Absolutní četnost 48 43 12 103

Relativní četnost (%) 46,6 41,7 11,7 100,0 45,6 %

20 – 30 let 31– 41 let 42 – 53 let

11,7

54,4 %

Graf 1: Charakteristika souboru dle věku respondentů 52

Tab. 3 a Graf 1 znázorňují charakteristiku respondentů dle jejich věku. Ve věkové kategorii 20 – 30 let se výzkumu zúčastnilo 48 (46,6 %) respondentů. V kategorii 31 – 41 let, 43 (41,7 %) respondentů. A v kategorii 42 – 53 let se výzkumu účastnilo 12 (11,7 %) respondentů. Věkový průměr respondentů byl 32,24 let. Nejmladší respondent měl 20 let, nejstarší 53 let.

Položka č. 2: Charakteristika souboru dle oboru respondentů Tab. 4: Charakteristika souboru dle oboru práce respondentů Obor Chirurgický Interní Celkem

Absolutní četnost 56 47 103

Relativní četnost (%) 54,4 45,6 100,0

45,6 %

Chirurgický Interní

54,4 %

Graf 2: Charakteristika souboru dle oboru práce respondentů Tab. 4 a Graf 2 znázorňují charakteristiku respondentů dle oboru práce. Početnější skupinu 56 (54,4 %) respondentů tvořili respondenti pracující na pracovištích chirurgických oborů. Méně zastoupenou skupinou v počtu 47 (45,6 %) respondentů představovali respondenti pracující na pracovištích interního zaměření.

53

Položka č. 3: Charakteristika souboru dle délky praxe ve zdravotnictví Tab. 5: Charakteristika souboru respondentů dle délky praxe ve zdravotnictví Délka praxe 0 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let 21 a více let Celkem

Absolutní četnost 36 19 22 14 12 103

Relativní četnost (%) 35,0 18,4 21,4 13,6 11,7 100,0

21,4 % 18,4 % 13,6 % 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21 a více let

11,7 % 35,0 %

Graf 3: Charakteristika souboru respondentů dle délky praxe ve zdravotnictví Tab. 5 a Graf 3 znázorňují charakteristiku souboru dle délky praxe ve zdravotnictví. Výzkumu se zúčastnilo nejvíce všeobecných sester s délkou praxe 0 – 5 let, a to 36 (35,0 %). Druhou nejvíce zastoupenou skupinu v počtu 22 (21,4 %) respondentů tvořily všeobecné sestry s délkou praxe 11 – 15 let. Třetí zastoupenou skupinou byli respondenti s délkou praxe 6 – 10 let, v této kategorii se účastnilo výzkumu 19 (18,4 %) respondentů. Čtvrtou skupinu s délkou praxe 16 – 20 let tvořilo 14 (13,6 %) všeobecných sester. Nejméně zastoupenou skupinu tvořily všeobecné sestry s délkou praxe více jak 21 let, v této kategorii se výzkumu účastnilo 12 (11,7 %) respondentů.

54

Položka č. 4: Charakteristika souboru respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání Tab. 6: Charakteristika souboru respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ Celkem

Absolutní četnost 53 31 19 103

Relativní četnost (%) 51,5 30,1 18,4 100,0

30,1 %

SZŠ VOŠ VŠ

18,4 %

51,5 %

Graf 4: Charakteristika souboru respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání Tab. 6 a Graf 4 znázorňují charakteristiku souboru dle nejvyššího dosaženého vzdělání. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou všeobecné sestry se SOŠ v počtu 53 (51,5 %) respondentů. Méně zastoupenou skupinou jsou všeobecné sestry s VOŠ, ve výzkumném vzorku měly 31 (30,1 %) respondentů. Nejméně zastoupenou skupinou jsou všeobecné sestry s VŠ vzděláním, 19 (18,4 %) respondentů. Ve vysokoškolském vzdělání jsou zahrnuty sestry se vzděláním bakalářským i magisterským.

55

Položka č. 5: Máte zájem si doplnit znalosti zaměřené na problematiku derivace moči? Tab. 7: Zájem o doplnění znalostí v problematice derivace moči Zájem o doplnění znalostí Ano, teoretických Ano, praktických Ano, teoretických i praktických Nemám zájem Celkem

Absolutní četnost 9 13 49 32 103

Relativní četnost (%) 8,7 12,6 47,6 31,1 100,0

31,1 % 8,7 % Ano, teoretických Ano, praktických Ano, teoretických i praktických Nemám zájem

47,6 % 12,6 %

Graf 5: Zájem o doplnění znalostí v problematice derivace moči Tab. 7 a Graf 5 dokumentují zájem respondentů o doplnění znalostí v problematice derivace moči. Z celkového počtu 103 respondentů má zájem na doplnění znalosti 71 (68,9 %) respondentů. O prohloubení teoretických i praktických informací má zájem 49 (47,6 %) respondentů. O prohloubení především teoretických znalostí má zájem 9 (8,7 %) respondentů. A 13 (12,6 %) respondentů by uvítalo prohloubení praktických znalostí. Celkem 32 (31,1 %) respondentů neprojevuje zájem o prohloubení znalostí v problematice derivace moči.

56

Položka č. 6: Myslíte si, že problematice derivace moči věnují všeobecné sestry v ošetřovatelské péči dostatečnou pozornost? Tab. 8: Dostatečná pozornost v problematice derivace moči Absolutní četnost 42 56 5 0 103

Pozornost Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

Relativní četnost (%) 40,8 54,4 4,9 0,0 100,0

4,9 % 40,8 %

Ano Spíše ano Spíše ne

54,4 %

Graf 6: Dostatečná pozornost v problematice derivace moči Tab. 8 a Graf 6 dokumentují názor respondentů na dostatečnou pozornost v problematice derivace moči. Většina tj. 98 (95,1 %) respondentů si myslí, že problematice derivace moči je věnována v ošetřovatelské péči dostatečná pozornost. Pouze 5 (4,9 %) respondentů se přiklání k názoru, že ošetřovatelské péči o pacienty s derivací moči není věnována patřičná pozornost.

57

Položka č. 7: Domníváte se, že kontinuální vzdělávání všeobecných sester v problematice derivace moči má vliv na zvyšování kvality ošetřovatelské péče? Tab. 9: Názor všeobecných sester na vzdělávání v problematice derivace moči Absolutní četnost 38 43 8 1 13 103

Vliv na kvalitu Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím Celkem

1,0%

Relativní četnost (%) 36,9 41,7 7,8 1,0 12,6 100,0

12,6%

7,8% 36,9% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím

41,7%

Graf 7: Názor všeobecných sester na vzdělávání v problematice derivace moči Tab. 9 a Graf 7 analyzují názor sester na vzdělávání v problematice moči a jeho vliv na kvalitu ošetřovatelské péče. Většina respondentů 81 (78,6 %) přikládá pozitivní vliv kontinuálního vzdělávání na kvalitu ošetřovatelské péče. Možnost určitě ano zvolilo 38 (36,9 %) respondentů, 43 (41,7 %) respondentů spíše ano. Celkem 9 (8,8 %) respondentů si myslí, že kontinuální vzdělávání zdravotnických pracovníku nemá vliv na kvalitu ošetřovatelské péče. Možnost spíše ne zvolilo 8 (7,8 %) respondentů. Pouze 1 (1,0 %) respondent uvedl odpověď určitě ne. Možnost nevím označilo 13 (12,6 %) respondentů. 58

Položka č. 8: Katetrizaci močového měchýře u mužů je kompetentní provádět: Tato položka patří do vědomostních otázek.

Respondenti si mohli vybrat

správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla pouze jedna: sestra se specializací pro intenzivní péči (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 10: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 8 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 32 31,1 71 68,9 103 100,0 Tab. 11: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 8 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ

Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 17 32,1 36 67,9 53 100,0 9 29,0 22 71,0 31 100,0 6 31,6 13 68,4 19 100,0

Tab. 12: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 8 Praxe 0 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let 21 a více let

Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 12 33,3 24 66,7 36 100,0 6 31,6 13 68,4 19 100,0 6 27,3 16 72,7 22 100,0 6 42,9 8 57,1 14 100,0 2 16,7 10 83,3 12 100,0

Tab. 13: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 8 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 23 41,1 33 58,9 56 100,0 9 19,1 38 80,9 47 100,0

Obor Chirurgický Interní

Na vědomostní otázku č. 8 odpovědělo správně pouze 32 (31,1 %) respondentů z celkového

počtu

103

(100,0 %)

respondentů.

V této

vědomostní

položce

procentuelně nejlépe odpovídaly sestry pracující ve zdravotnictví 16 – 20 let, zde odpovědělo správně 6 (42,9 %) respondentů. Ze sester hodnocených podle nejvyššího dosaženého vzdělání uvedlo nejvíce správných odpovědí 17 (32,1 %) respondentů se 59

středním odborným vzděláním. Nejvíce správných opovědí dle oboru, uvedlo 23 (41,1 %) respondentů z chirurgických oborů. Nejméně správných odpovědí v této vědomostní položce, zodpověděly všeobecné sestry s délkou praxe 21 a více let, a to pouze 2 (16,7 %) respondenti.

Položka č. 9: Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému k permanentní močové katetrizaci: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla: uzavřený drenážní systém se nesmí rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem, moč se vypouští výpustným ventilem (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 14: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 9 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 61 59,2 42 40,8 103 100,0 Tab. 15: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 9 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ




60

Tab. 17: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 9 Obor Chirurgický Interní

Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 30 53,6 26 46,4 56 100,0 31 66,0 16 34,0 47 100,0

Na vědomostní otázku č. 9 odpovědělo správně celkem 61 (59,2 %) respondentů. Nejvíce procentuálně správných odpovědí, 17 (77,3 %), dosáhli respondenti s délkou praxe 11 – 15 let. V kategorii podle nejvyššího dosaženého vzdělání odpovědělo procentuálně správně nejvíce respondentů s VŠ vzděláním, 12 (63,2 %). Analýza vědomostí podle oboru ukázala, že lépe odpovídali respondenti interních oborů, a to v počtu 31 (66,0 %) správných odpovědí. Nejhůře ze všech odpovídali procentuálně respondenti s délkou praxe 6 – 10 let, správnou odpověď uvedlo v této skupině 7 (36,8 %) respondentů.

Položka č. 10: K čemu slouží Pasteurova komůrka u sběrného systému moči: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla pouze jedna: k zabránění ascendentnímu vstupu infekce (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 18: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 10 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 37 35,9 66 64,1 103 100,0 Tab. 19: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 10 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ


61

Tab. 20: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 10 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 13 36,1 23 63,9 36 100,0 7 36,8 12 63,2 19 100,0 9 40,9 13 59,1 22 100,0 2 14,3 12 85,7 14 100,0 6 50,0 6 50,0 12 100,0

Praxe 0 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let 21 a více let

Tab. 21: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 10 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 11 19,6 45 80,4 56 100,0 26 55,3 21 44,7 47 100,0

Obor Chirurgický Interní

Na vědomostní otázku č. 10 odpovědělo správně celkem 37 (35,9 %) ze všech respondentů. Nejvíce správných odpovědí označili respondenti interních oboru v počtu 26 (55,3 %).

V kategorii vzdělání odpovědělo správně nejvíc respondentů s VŠ

vzděláním, a to 8 (42,1 %). Rozbor podle délky praxe ukázal, že nejvíce správných odpovědí, 6 (50,0 %) uvedli respondenti v kategorii s délkou praxe 21 a více let. Podle výsledků všech kategorii nejhůře odpovídali v této otázce respondenti s délkou praxe ve zdravotnictví 16 – 20 let, zde odpověděli správně pouze 2 (14,3 %) respondenti.

Položka č. 11: Očíslujte vzestupně (čísly od 1 – 9) postup permanentní močové katetrizace u muže: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti měli za úkol vzestupně očíslovat postup permanentní močové katetrizace. Správný postup katetrizace u muže, dle zvolené literatury je součástí přílohy (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 22: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 11 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 64 62,1 39 37,9 103 100,0

62

Tab. 23: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 11 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






U vědomostní otázky č. 11 seřadilo správně postup permanentní močové katetrizace z celkového počtu 103 (100,0 %) respondentů celkem 64 (62,1 %) respondentů. Procentuálně největší počet správně seřazeného postupu byl v kategorii sester s délkou praxe ve zdravotnictví 16 – 20, a to v počtu 10 (71,4 %) respondentů. V kategorii vzdělání seřadilo správně postup katetrizace procentuálně nejvíce 22 (71,0 %) respondentů s VOŠ. Dle oboru seřadilo postup správně, procentuálně nejvíce, 31 (66,0 %), respondentů z interních oborů. Procentuálně nejhůře seřadily postup močové katetrizace sestry s délkou praxe 21 a více let, ty měly pouze 6 (50,0 %) správných odpovědí. Položka č. 12: Uveďte 6 základních pomůcek k permanentní močové katetrizaci: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti měli za úkol uvést základní pomůcky k permanentní močové katetrizaci. Seznam požadovaných pomůcek, dle zvolené literatury je součástí přílohy (viz Příl. 14, s. 137). 63

Tab. 26: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 12 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 53 51,5 50 48,5 103 100,0 Tab. 27: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 12 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






U vědomostní otázky č. 12 uvedlo správně všechny pomůcky celkem 53 (51,5 %) respondentů. Největší počet správně uvedených odpovědí, 30 (63,8 %), získali respondenti z interních oborů. V kategorii vzdělání, dosáhly největšího počtu správných odpovědí, 28 (52,8 %), všeobecné sestry se SOŠ. Podle délky praxe ve zdravotnictví, nejlépe odpověděly sestry s délkou praxe 11 – 15 let, a to v počtu 13 (59,1 %) správných odpovědí. Ze všech kategorii, uvedla nejméně správných odpovědí, 4 (28,6 %), skupina respondentů s délkou praxe 16 – 20 let.

64

Položka č. 13: Mezi komplikace permanentní močové katetrizace patří: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z šesti nabízených možností. V této položce mohli zvolit více odpovědí. Správné odpovědi: infekční komplikace, hematurie, striktura uretry, inkrustace močového katetru (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 30: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 13 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 4 3,9 99 96,1 103 100,0 Tab. 31: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 13 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






U vědomostní otázky č. 13 označili správně všechny možné komplikace permanentní močové katetrizace pouze 4 (3,9 %) respondenti. Byly to dvě (10,5 %) sestry s VŠ vzděláním, jedna sestra s VOŠ a 1 sestra se SOŠ. V kategorii oboru, měly

65

oba obory (chirurgický, interní) dvě správné odpovědi. Přehled jednotlivě volených komplikací je součástí přílohy (viz Příl. 15, s. 142). Položka č. 14: Punkčně zevní nefrostomie je: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla pouze jedna: umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky zavedené skrz kůži přímo do ledvinné pánvičky (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 34: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 14 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 77 74,8 26 25,2 103 100,0 Tab. 35: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 14 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






66

Na vědomostní otázku č. 14 odpovědělo správně celkem 77 (74,8 %) respondentů. Nejvíce procentuálně správných odpovědí, získali respondenti s délkou praxe 6 – 10 let, a to 16 (84,2 %). Analýza kategorie podle dosaženého vzdělání, ukázala, že nejlépe odpovídaly sestry s VOŠ, správně jich odpovědělo 26 (83,9 %). Analýza vědomostí podle oboru ukázala, že lépe odpovídali respondenti chirurgických oborů, a to v počtu 47 (83,9 %) správných odpovědí. Procentuálně nejhůře odpovídali v této položce respondenti s VŠ vzděláním, kde správnou odpověď již označilo pouze 12 (63,2 %).

Položka č. 15: Inkrustace nefrostomie je: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla pouze jedna: ucpání drénu solemi (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 38: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 15 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 92 89,3 11 10,7 103 100,0 Tab. 39: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 15 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ




67



Na vědomostní otázku č. 15 odpovědělo správně celkem 92 (89,3 %) respondentů. Nejvíce procentuálně správných odpovědí získali respondenti s délkou praxe 11 – 15 let, 22 (100,0 %) správných odpovědí. Respondenti s délkou praxe 21 a více let získali také procentuelně největší počet správných odpovědí, 12 (100,0 %). V kategorii vzdělání odpovídali nejlépe respondenti s VOŠ, ti měli celkem 29 (93,5 %) správných odpovědí. V kategorii oboru byly úspěšnější sestry interních oborů, ty měly správně 43 (91,5 %) odpovědí. Procentuálně nejhůře ze všech kategorii odpovídaly sestry s délkou praxe 16 – 20 let ty měly ve své kategorii pouze 11 (78,6 %) správných odpovědí. Položka č. 16: Mezi komplikace nefrostomie patří: (v této otázce můžete označit více možností) Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. V této položce mohli zvolit více odpovědí. Správné odpovědi: Hematurie, nefralgie, renální kolika; Pyelonefritida, ursepse, inkrustace; Perforace kalichu, pánvičky, dislokace katetru (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 42: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 16 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 32 31,1 71 68,9 103 100,0 Tab. 43: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 16 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ


68





Na vědomostní otázku č. 16 odpovědělo správně celkem 32 (31,1 %) respondentů. Procentuelně nejvíce správných odpovědí, 6 (50,0 %), získaly sestry s délkou praxe 21 a více let. V této kategorii byli procentuelně nejúspěšnější respondenti s VŠ vzděláním, ti označili správně 7 (36,8 %) odpovědí. V kategorii dle oboru byli úspěšnější respondenti chirurgických oborů, ti měli 18 (32,1 %) správných odpovědí. Přehled jednotlivě volených komplikací je součástí přílohy (viz Příl. 15, s. 142).

Položka č. 17: Epicystostomie je: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla pouze jedna: drenáž moči katetrem zavedeným do močového měchýře břišní stěnou (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 46: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 17 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 86 83,5 17 16,5 103 100,0

69

Tab. 47: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 17 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






Na vědomostní otázku č. 17 odpovědělo správně celkem 86 (83,5 %) respondentů. Úspěšnost 100 %, tedy 14 správných odpovědí měli respondenti s délkou praxe 16 – 20. Analýza kategorií podle vzdělání ukázala, že nejlepších procentuelních výsledků dosáhly sestry s VOŠ, ty měly 28 (90,3 %) správných odpovědí. Analýza vědomostí podle oboru ukázala, že lépe odpovídali respondenti chirurgických oborů, a to v počtu 48 (85,7 %) správných odpovědí. Nejméně procentuelně správných odpovědí, 13 (68,4 %), měli respondenti s VŠ vzděláním. Položka č. 18: Kontinentní epicystostomie – vezikostomie je: Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z pěti nabízených možností. Správná odpověď byla pouze jedna: vyústění močového měchýře na povrch břicha, do vyústění pak může pacient vkládat katetr a jím vypouštět moč z močového měchýře (viz Příl. 14, s. 137).

70

Tab. 50: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 18 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 50 48,5 53 51,5 103 100,0 Tab. 51: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 18 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






Na vědomostní otázku č. 17 odpovědělo správně celkem 50 (48,5 %) respondentů.

Nejlepších procentuelních výsledků, 21 (58,3 %) dosáhly sestry

v kategorii s délkou praxe 0 – 5 let. V kategorii dle vzdělání byly procentuelně nejúspěšnější sestry s VŠ vzděláním, ty označily 11 správných odpovědí (57,9 %). V kategorii oboru byly úspěšnější sestry z interních oborů, v této položce označilo 27 (57,4 %) sester správnou odpověď. Nejméně procentuelně správně zodpovězených otázek, 7 (36,8 %) měly sestry v kategorii s délkou praxe 6 – 10 let.

71

Položka č. 19: Mezi komplikace epicystostomie patří: (v této otázce můžete označit více možností) Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď ze sedmi nabízených možností. V této položce mohli zvolit více odpovědí. Správné odpovědi: hematurie; poranění prostaty, zadní stěny močového měchýře; poranění peritonea, tenkého a tlustého střeva; urinózní pištěl; hematom stěny břišní (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 54: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 19 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 3 2,9 100 97,1 103 100,0 Tab. 55: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 19 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ






U vědomostní otázky č. 19 označili správně všechny možné komplikace epicystostomie pouze 3 (2,9 %) respondenti. Byly to sestry s VŠ vzděláním, interního 72

oboru. Jedna sestra s délkou praxe 0 – 5 let, druhá sestra s délkou praxe 6 – 10 let a třetí sestra s praxí více jak 21 let. Přehled jednotlivě volených komplikací je součástí přílohy (viz Příl. 15, s. 142). Položka č. 20: Péče všeobecných sester o epicystostomii zahrnuje: (v této otázce můžete označit více možností) Tato položka patří do vědomostních otázek. Respondenti mohli vybrat správnou odpověď z šesti nabízených možností. V této položce mohli zvolit více odpovědí. Správné odpovědi: aseptický převaz; kontrola známek infekce, kontrola tělesné teploty; kontrola expirační doby katetru a sběrného systému; sledování bilance tekutin (viz Příl. 14, s. 137). Tab. 58: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 20 Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Celkem respondentů Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 69 67,0 34 33,0 103 100,0 Tab. 59: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 20 Vzdělání SOŠ VOŠ VŠ





Správné odpovědi Špatné odpovědi Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 41 73,2 15 26,8 56 100,0 28 59,6 19 40,4 47 100,0 73

Na vědomostní otázku č. 20 odpovědělo správně celkem 69 (67,0 %) respondentů. Nejlepšího procentuálního výsledku v počtu správných odpovědí, 12 (85,7 %), dosáhly sestry s délkou praxe 16 – 20 let. Analýza výsledku dle oboru, zobrazuje, že vyšší počet správných odpovědí, 41 (73,2 %), získaly sestry z chirurgických oborů. V kategorii dle vzdělání uspěly sestry se SOŠ, ty měly 37 (69,8 %) správných odpovědí. Neznalost v této položce projevily sestry z interních oborů, ty měly pouze 28 (59,6 %) správných odpovědí.

10.2 Souhrnné výsledky šetření vědomostních otázek Tab. 62: Přehled odpovědí respondentů na vědomostí otázky Položky – vědomostní otázky č. 8 Kompetence močové katetrizace u mužů č. 9 Správné tvrzení o drenážním systému č. 10 Funkce pasteurovy komůrky č. 11 Postup permanentní močové katetrizace č. 12 Základní pomůcky k permanentní močové katetrizace č. 13 Komplikace permanentní močové katetrizace č. 14 Pojem punkčně zevní nefrostomie č. 15 Pojem inkrustace nefrostomie č. 16 Komplikace nefrostomie č. 17 Pojem epicystostomie č. 18 Pojem kontinentní epicystostomie č. 19 Komplikace epicystostomie č. 20 Péče o epicystostomii

Správné odpovědi Abs. Rel. č. č. (%) 32 31,1 61 59,2 37 35,9 64 62,1

Špatné odpovědi Abs. Rel. č. č. (%) 71 68,9 42 40,8 66 64,1 39 37,9

53

51,5

50

48,5

4 77 92 32 86 50 3 69

3,9 74,8 89,3 31,1 83,5 48,5 2,9 67,0

99 10 4 71 10 53 100 34

96,1 9,7 3,9 68,9 9,7 51,5 97,1 33,0

Tab. 62 zobrazuje procentuelně nejlépe a nejhůře zodpovězené vědomostní položky ve znalostním testu. Nejvíce správných odpovědí získala otázka č. 15, která zjišťovala význam pojmu inkrustace nefrostomie, správně odpovědělo 92 (89,3 %) respondentů. Druhý největší počet správných odpovědí, 86 (83,5 %), měla položka č. 17, která zjišťovala význam pojmu epicystostomie. Třetí největší počet správných odpovědí, 77 (74,8 %) získala otázka č. 14, která zjišťovala význam pojmu punkční nefrostomie. Otázky 74

s největším počtem správných odpovědí jsou pro přehlednost označené v Tab. 62 červeně. Nejvíce špatných odpovědí, 100 (97,1 %), získala otázka č. 19, kde měli respondenti zvolit komplikace epicystostomie. V otázce č. 13, která zjišťovala komplikace permanentní močové katetrizace,

odpovědělo nesprávně celkem

99 (96,1 %) ze všech dotazovaných respondentů. Problém činila i otázka č. 8 ta se týkala kompetencí močové katetrizace muže, zde odpovědělo chybně 71 (68,9 %) všech dotazovaných respondentů. Stejný počet chybných odpovědí získala i otázka č. 16, která se týkala komplikací nefrostomie. Otázky s největším počtem chybných odpovědí jsou v Tab. 62 pro lepší přehlednost označené modře.

10.3 Analýza výsledků vědomostního testu Tab. 63: Výskyt celkového získaného počtu bodů z vědomostního testu Počet bodů 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Celkem

Absolutní četnost 1 0 0 5 1 4 5 13 5 13 11 11 11 7 7 3 2 2 0 1 0 1 0 0 103 75

Relativní četnost (%) 1,0 0,0 0,0 4,9 1,0 3,9 4,9 12,6 4,9 12,6 10,7 10,7 10,7 6,8 6,8 2,9 1,9 1,9 0,0 1,0 0,0 1,0 0,0 0,0 100,0

Tab. 63 a Graf 8 znázorňují, jaký počet bodů získali respondenti ve vědomostním testu. Největší počet dosažených bodů byl 21 z 23 možných, jej získal pouze 1 respondent. Nejnižší počet bodů byl 0, získal také 1 respondent. Na základě bodových výsledku, byli respondenti rozděleni do třech úrovní znalostí dle Tab. 64.

14

13

13

Absolutní četnost

12

11 11 11

10 8

7

6

5

5

7

5

4 4

3 2

2

1

2

1 0

0

2

3

1 0

1 0

0

0

0 1

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 Získaný počet bodů

Graf 8: Výskyt celkového získaného počtu bodů z vědomostního testu Tab. 64: Rozdělení úrovní znalostí dle získaných bodů Úroveň znalostí Nízká úroveň znalosti Střední úroveň znalostí Vysoká úroveň znalostí

Počet bodů 0 – 7 bodů 8 – 13 bodů 14 – 23 bodů

10.4 Testování a ověření hypotéz ve vztahu k uvedeným cílům 10.4.1 Ověření cíle 1 Cíl 1: Zjistit teoretické znalosti všeobecných sester o vybrané problematice derivace moči ve vztahu k různým proměnným (délka praxe, obor, vzdělání).

76

K vyhodnocení

cíle

1

byly

použity

vědomostní

otázky

a

vybrané

sociodemografické údaje (délka praxe, obor, vzdělání). Respondenti byli dle výsledku vědomostního testu, rozděleni do třech kategorií. Na respondenty s nízkou, střední a vysokou úrovní znalostí. Testování první hypotézy: 1H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

1HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

Tab. 65: Tabulka závislosti zjištěných vědomostí na vzdělání Vzdělání SZŠ VOŠ VŠ Celkem

Nízká Střední Vysoká Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 14 26,4 34 64,2 5 9,4 53 11 35,5 13 41,9 7 22,6 31 4 21,1 11 57,9 4 21,1 19 29 58 16 103

70%

64,2 % 57,9 %

60% 50%

41,9 % 40% 30%

SZŠ

35,5 %

VOŠ

26,4 %

22,6 % 21,1 %

21,1 %

20% 9,4 %

10% 0% nízká

střední

Graf 9: Graf závislosti zjištěných vědomostí na vzdělání

77

vysoká

VŠ

Tab. 66: Výstupy statistického hodnocení – vzdělání respondentů Statistické výstupy Chí-kvadrát Stupeň volnosti Hladina významnosti Kritická hodnota

Hodnota 5,346 4 0,05 9,49

Pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4, byla nalezena příslušná kritická hodnota 9,49. Kritická hodnota nebyla překročena (5,436 < 9,49), proto přijímáme nulovou hypotézu. Závěr:

Neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

vzděláním

všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o problematice derivace moči.

Testování druhé hypotézy: Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe

2H0

všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí. 2HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí.

Tab. 67: Tabulka závislosti zjištěných vědomostí na délce praxe Praxe 0–5 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let 21 a výše Celkem

Nízká Střední Vysoká Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 13 36,1 16 44,4 7 19,4 36 4 21,1 12 63,2 3 15,8 19 8 36,4 11 50,0 3 13,6 22 2 16,7 7 58,3 3 25,0 12 2 14,3 12 85,7 0 0,0 14 29 58 16 103

78

90%

85,7 %

80% 70%

63,2 %

60%

6-10 let

44,4 % 36,1 %

11-15 let

36,4 %

16-20 let

30% 20%

0-5

50,0 %

50% 40%

58,3 %

25,0 %

19,4 % 15,8 % 13,6 %

21,1 % 16,7 % 14,3 %

21 a výše

10% 0% nízká

střední

vysoká

Graf 10: Graf závislosti zjištěných vědomostí na délce praxe Tab. 68: Výstupy statistického hodnocení – délka praxe Statistické výstupy Chí-kvadrát Stupeň volnosti Hladina významnosti Kritická hodnota

Hodnota 9,848 8 0,05 15,507

Pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 8, byla nalezena příslušná kritická hodnota 15,507. Kritická hodnota nebyla překročena (9,848 < 15,507), proto přijímáme nulovou hypotézu. Závěr: Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí o problematice derivace moči.

Testování třetí hypotézy – souhrn znalostí – obor práce: 3H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a souhrnem jejich znalostí.

3HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a souhrnem jejich znalostí.

79

Tab. 69: Tabulka závislosti zjištěných vědomostí na oboru práce Obor Chirurgie Interna Celkem

Nízká Střední Vysoká Celkem Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) Abs. č. Rel. č. (%) 14 25,0 34 60,7 8 14,3 56 15 31,9 24 51,1 8 17,0 47 29 58 16 103

70% 60,7 % 60% 51,1 % 50% 40% Chirurgie

31,9 % 30%

Interna

25,0 %

20%

14,3 %

17,0 %

10% 0% nízká

střední

vysoká

Graf 11: Graf závislosti zjištěných vědomostí na oboru práce Tab. 70: Výstupy statistického hodnocení – obor práce Statistické výstupy Chí-kvadrát Stupeň volnosti Hladina významnosti Kritická hodnota

Hodnota 0,983 2 0,05 5,991

Pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 2, byla nalezena příslušná kritická hodnota 5,991. Kritická hodnota nebyla překročena (0,983 < 5,991) proto přijímáme nulovou hypotézu. Závěr: Neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a souhrnem jejich znalostí o problematice derivace moči.

80

10.4.2 Ověření cíle 2 Cíl 2: Zjistit zájem všeobecných sester o doplnění znalostí v problematice derivace moči ve vtahu k různým proměnným (vzdělání, délka praxe, obor). K vyhodnocení cíle 2 byla použita otázka č. 5 a vybrané sociodemografické údaje (délka praxe, obor, vzdělání).

Respondenti byli dle odpovědi: ANO, NE

rozděleni pouze na dvě skupiny. Testování čtvrté hypotézy – zájem o doplnění znalosti – vzdělání všeobecných sester: 4H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

4HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

Tab. 71: Tabulka závislosti zájmu o doplnění znalostí na vzdělání Vzdělání SZŠ VOŠ VŠ Celkem

ANO Abs. č. Rel. č. (%) 35 66,0 22 71,0 14 73,7 71

81

Abs. č. 18 9 5 32

NE Rel. č. (%) 34,0 29,0 26,3

Celkem 53 31 19 103

80% 71,0 %

73,7 %

66,0 %

70% 60% 50%

SZŠ 40%

34,0 %

VOŠ 29,0 %

30%

VŠ

26,3 %

20% 10% 0% 1

2

Graf 12: Graf závislosti zájmu o doplnění znalostí na vzdělání Tab. 72: Výstupy statistického hodnocení – vzdělání respondentů Statistické výstupy Chí-kvadrát Stupeň volnosti Hladina významnosti Kritická hodnota

Hodnota 0,468 2 0,05 5,991

Pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 2 byla nalezena příslušná kritická hodnota 5,991. Kritická hodnota nebyla překročena (0,468 < 5,991), proto přijímáme nulovou hypotézu. Závěr:

Neexistuje

statisticky

významná

závislost

mezi

vzděláním

všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

Testování páté hypotézy – zájem o doplnění znalosti – délka praxe: 5H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

82

5HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

Tab. 73: Tabulka závislosti zájmu o doplnění znalostí na délce praxe Praxe 0–5 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 20 let 21 a výše Celkem

Abs. č. 27 15 11 8 10 71

ANO Rel. č. (%) 75,0 78,9 50,0 57,1 83,3

90% 80%

Abs. č. 9 4 11 6 2 32

NE Rel. č. (%) 25,0 21,1 50,0 42,9 16,7

Celkem 36 19 22 14 12 103

83,3 % 78,9 % 75,0 %

70% 60% 50%

57,1 %

0-5

50,0 %

50,0 %

6-10 let

42,9 %

11-15 let

40%

16-20 let

30%

25,0 %

21 a výše

21,1 % 16,7 %

20% 10% 0% ANO

NE

Graf 13: Graf závislosti zájmu o doplnění znalostí na délce praxe Tab. 74: Výstupy statistického hodnocení – délka praxe Statistické výstupy Chí-kvadrát Stupeň volnosti Hladina významnosti Kritická hodnota

Hodnota 7,261 4 0,05 9,488

83

Pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 4 byla nalezena příslušná kritická hodnota 9,488. Kritická hodnota nebyla překročena (7,261 < 9,488), proto přijímáme nulovou hypotézu. Závěr: Neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

Testování šesté hypotézy – zájem o doplnění znalosti – obor práce: 6H0

Předpokládám, že neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

6HA

Předpokládám, že existuje statisticky významná závislost mezi oborem, ve kterém všeobecné sestry pracují a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

Tab. 75: Tabulka závislosti zájmu o doplnění znalostí na oboru práce Obor Chirurgie Interna Celkem

ANO Abs. č. Rel. č. (%) 40 71,4 31 66,0 71

84

Abs. č. 16 16 32

NE Rel. č. (%) 28,6 34,0

Celkem 56 47 103

80% 71,4 % 66,0 %

70% 60% 50% 40%

34,0 %

Interna

28,6 %

30%

Chirurgie

20% 10% 0% ANO

NE

Graf 14: Graf závislosti zájmu o doplnění znalostí na oboru práce Tab. 76: Výstupy statistického hodnocení – obor práce Statistické výstupy Chí-kvadrát Stupeň volnosti Hladina významnosti Kritická hodnota

Hodnota 0,357 1 0,05 3,841

Pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a počet stupňů volnosti k = 1 byla nalezena příslušná kritická hodnota 3,841. Kritická hodnota nebyla překročena (0,357 < 3,841), proto přijímáme nulovou hypotézu. Závěr: Neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem práce všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči.

85

DISKUSE

V diplomové práci se zabývám problematikou derivace moči. Věnuji se zde převážně znalostem všeobecných sester o permanentní močové katetrizaci, v menším rozsahu o epicystostomiích a nefrostomiích. Problematika derivace moči a s ní spojené nozokomiální nákazy představují celosvětově závažný ekonomický problém. Náklady na léčbu nozokomiálních infekcí močových cest byly v USA odhadnuty na 424 – 451 milionů USD za rok. Rovněž v ČR jsou náklady na antibioticku léčbu vysoké. Současně bylo zjištěno, že tyto infekce prodlužují dobu hospitalizace o 2,5 dne. 162 Proto se doplňování znalostí v problematice derivace moči jeví vzhledem k ekonomické náročnosti a zvyšujícímu se počtu těchto výkonů za velmi potřebnou součást

kontinuálního

vzdělávání.

Předpokládá

se,

že

téměř

10 %

všech

hospitalizovaných pacientů má v průběhu hospitalizace zaveden permanentní močový katetr.163 Potřeba celoživotního vzdělávání obyvatel je i součástí programu Zdraví 21. Z výzkumu je zřejmé, že většina sester bez ohledu na rozdělení dle kategorií si uvědomuje pozitivní vliv kontinuálního vzdělávání všeobecných sester v problematice derivace moči na zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Z celkového počtu 103 respondentů si uvědomuje pozitivní vliv kontinuálního vzdělávání na kvalitu ošetřovatelské péče 81 (78,6 %) respondentů (z nich 38 (36,9 %) respondentů zvolilo možnost určitě ano, 43 (41,7 %) respondentů spíše ano. Většina sester, 71 (68,9 %), účastnících se mého výzkumu má také zájem o doplnění informací o dané problematice. Celkem 49 (47,6 %) respondentů preferuje prohloubení teoretických i praktických informací. Pouze 9 (8,7 %) respondentů má zájem na prohloubení pouze teoretických znalostí, 13 (12,6 %) respondentů by uvítalo prohloubení praktických znalostí. Negativním zjištěním plynoucím z výzkumu bylo, že 32 (31,1 %) respondentů nemá zájem o prohloubení informací zaměřených na danou problematiku. Otázka zájmu o doplnění znalostí v dané problematice byla druhým cílem diplomové práce. Sledovala jsem, zda souvisí zájem o vzdělání v dané problematice

162


163


86

s dosaženým stupněm vzděláním, délkou praxe a oborem práce respondentů (H4 – H6). V hypotéze č. 4 jsem zkoumala vliv vzdělání na zájmu o doplnění znalosti v problematice derivace moči. Z výsledků statistického zpracování (viz Graf 12, s. 82) vyplynulo, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči. Chí-kvadrát byl statisticky vypočten na hodnotu 0,468, kritická hodnota nebyla překročena (0,468 < 5,991), proto byla přijata nulová hypotéza. Z výsledku mého výzkumu vyplynula přesto zajímavá skutečnost, že sestry s vyšším vzděláním se chtějí dále více vzdělávat. Hypotéza č. 5 (viz Graf 13, s. 83) se zabývala souvislostí mezi zájmem o doplnění vzdělání a délkou praxe. Chí-kvadrát byl statisticky vypočten na hodnotu 7,261. Kritická hodnota nebyla překročena (7,261 < 9,488), proto byla přijata nulová hypotéza. Z analýzy výsledku hypotézy č. 5 vyplynulo, že neexistuje statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči. Proto v tomto výzkumu nelze považovat jako důvod nezájmu o doplnění znalosti délku praxe. Zajímavým výsledkem při testování 5. hypotézy bylo, že největší procentuelní zájem 83,3 % o vzdělání projevily sestry s délkou praxe 21 a více let. Ty však dle výsledků vědomostního testu neměly v kategorii vysoká úroveň znalosti zastoupenou žádnou respondentku. To mohl být hlavní důvod vysokého zájmu o další vzdělání v uvedené problematice. Naopak nejmenší procentuelní zájem, 50,0 %, o vzdělávání v problematice derivace moči projevily sestry s délkou praxe 11 – 15 let. Je otázkou, proč zrovna tato skupina se střední délkou praxe měla nejmenší zájem o doplnění vzdělání v oblasti derivace moči. Hypotéza č. 6 (viz Graf 14, s. 85) sledovala, jak typ oboru práce ovlivňuje zájem o doplnění informací. Ani tato závislost nebyla statisticky potvrzena. Chí-kvadrát byl statisticky vypočten na hodnotu 0,357. Kritická hodnota nebyla překročena (0,357 < 3,841), proto byla přijata nulová hypotéza. Procentuelně vyšší zájem o vzdělání v oblasti derivace moči projevily sestry chirurgických oborů, které ve vědomostním testu měly procentuelně horší výsledky v kategorii vysoká úroveň znalosti než sestry interních oborů. Ani jedna z hypotéz (H4 – H6), které sledovaly zájem o vzdělání v dané problematice s dosaženým stupněm vzděláním, délkou praxe a oborem práce 87

respondentů nebyla potvrzena. Proto zůstává stále nevyřešenou otázkou, co vedlo téměř třetinu seser k nezájmu o informace v uvedené problematice. Odpovědí na tento výsledek by mohl vyplývat z další položky v dotazníku, kde bylo zjišťováno, zda respondenti věnují v ošetřovatelské péči pacientům s derivací moči dostatečnou pozornost. Většina respondentů, 98 (95,1 %) uvedla, že problematice derivace moči věnuje v ošetřovatelské péči dostatečná pozornost. Pouze 5 (4,9 %) respondentů se přiklání k názoru, že ošetřovatelské péči o pacienty s derivací moči není věnována patřičná pozornost. V případě odpovědi spíše ne a ne měli respondenti doplnit oblast, která je podle nich opomíjená (viz Příl. 13, s. 132). Jeden respondent uvedl, že není věnována patřičná pozornost výběru pomůcek, zejména pak vhodného typu močového katetru. Čtyři respondenti uvedli, že je opomíjená denní péče o pacienty s permanentním močovým katetrem. Je tedy opravdu důvodem nezájmu o doplnění informací to, že sestry považují močovou katetrizaci za rutinní výkon, kterému je věnována dostatečná pozornost? Nebo se s problematikou ošetřování močových katetrů, epicystostomii a nefrostomií nesetkávají často a tak si nepotřebují svoje znalosti prohlubovat? Další příčinou může být i pouhý nezájem, či nevědomost sester o aktuálnosti dané problematiky. Infekce močových cest přitom patří k nejčastějším nozokomiálním nákazám vyskytujícím se ve zdravotnictví, jejich podíl činí 30 – 40 %. Přibližně v 60 až 90 % se vyskytují v souvislosti s močovým katetrem a v 10 % v souvislosti urologicko-endoskopickým zákrokem.164 Důvodem nezájmu může být také zaměření sester na více medializovaná témata jako je např. péče o chronické rány, péče o kolostomie. Tomuto důvodu nasvědčuje i malý počet nabízených certifikovaných vzdělávacích kurzů. V oblasti péče o pacienta s permanentním močovým katetrem, jsou kurzy většinou jednostranně zaměřeny více na katetrizaci u mužů. Kurzy jsou určeny pouze pro všeobecné sestry se specializovanou způsobností pro rozšíření jejich kompetencí. Péče o pacienty s epicystostomií a nefrostomií není v oblasti vzdělávání také příliš rozšířená, je shrnuta v komplexu stomií a dle mého názoru je opomíjená. I když jsem si vědoma skutečnosti, že dle dostupné literatury patří urostomie k nejméně častému typu stomií. Bohužel ani odborná česká literatura v problematice derivace moči nepřináší mnoho informací. Jsou zde často uvedeny pouze základní informace, které se v různých publikacích navíc značně liší. 164


88

K problematice zájmu všeobecných sester o doplnění znalostí v oblasti derivace moči jsem nenašla relevantní zdroj pro porovnání výsledků. Přesto si myslím, že by této oblasti měla být věnována stále větší pozornost. Bylo by vhodné provést podrobnější analýzu, která by zjišťovala důvod nezájmu o vzdělání v dané oblasti, preferovanou formu vzdělání, účast na vzdělávacím programu v dané problematice, která by otázku nezájmu vysvětlila a zvýšila motivaci sester ke vzdělání. Ve vědomostním dotazníku jsem se zaměřila na znalosti všeobecných sester v problematice derivace moči (permanentní močové katetrizací, epicystostomií, nefrostomií). Sestry odpovídaly na 13 otázek. Nejvíce špatných odpovědí získala otázka č. 19, která se týkala komplikací epicystostomie. Z celkového počtu 103 (100,0 %) respondentů, označili všechny komplikace správně pouze 3 (2,9 %) respondenti.

Všechny 3 sestry měly

vysokoškolské vzdělání a pracovaly na interně zaměřeném oddělení, délka jejich praxe byla různá (0 – 5let, 6 – 10 let a více jak 21 let). Nejznámější komplikací epicystostomie je hematurie, tu označilo celkem 82 (79,6 %) sester. Komplikaci poranění prostaty a zadní stěny močového měchýře označilo 48 (46,6 %) sester. Poranění peritonea, tenkého a tlustého střeva označilo 42 (40,8 %) sester. Stejně tak 42 (40,8 %) sester označilo jako komplikaci hematom břišní stěny. Nejméně známou komplikací byl vznik urinózní píštěle, tu označilo správně pouze 22 (21,4 %) sester. Druhou překvapivě nejhůře zodpovězenou položkou byla otázka č. 13, která zjišťovala znalost komplikací permanentní močové katetrizace u sester. Zde označily správně všechny možné komplikace pouze 4 (3,9 %) sestry. Byly to dvě (10,5 %) sestry s VŠ vzděláním, jedna sestra s VOŠ a 1 sestra se SOŠ. V kategorii oboru, měly oba obory (chirurgický, interní) dvě správné odpovědi. Nejvíce sester 99 (96,1 %), označilo správně infekční komplikace, 70 (68,0 %) sester označilo jako komplikaci hematurii. Inkrustaci močového katetru označilo pouze 23 (22,3 %) respondentů. Strikturu uretry označilo nejméně sester, 16 (15,5 %). Vědomostní otázkou komplikací permanentní močové katetrizace po zavedení u muže se zabývala Holzäpfelová (2009).165 Sledované komplikace nebyly totožné, ve výzkumu byly sledovány pouze infekce a hematurie. I v práci Holzäpfelové (2009) byla nejčastější zvolenou komplikací infekce permanentní močové katetrizace. Z celkového počtu odpovědí byla 165

Srov. Holzäpfelová,S., Prevence infekcí močových cest na odděleních standardní péče, 2009.

89

tato komplikace v práci zvolena pouze 33x (38,4 %). Což je podstatně méně než v mém výzkumu, kde tuto komplikaci zvolilo celkem 99 (96,1 %) sester. Druhou sledovanou komplikací byla hematurie. Holzäpfelová (2009) zjistila, že tato komplikace co do četnosti správných odpovědí se umístila také jako druhá, ovšem získala pouze 16 (18,6 %) správných odpovědí.166 V mém výzkumu bylo označeno 70 (68,0 %) správných odpovědí. Třetí největší počet chybných odpovědí se vyskytoval v položkách č. 8 a 16. Položka č. 8 zjišťovala znalost kompetencí sester v močové katetrizaci u mužů. Zde odpovědělo správně 32 (31,1 %) sester. Podobná vědomostní otázka byla součástí výzkumu Holzäpfelové (2009).167 V jejím dotazníkovém šetření mohly sestry označit více správných odpovědí (kompetence k cévkování muže má lékař a sestra asistuje, sestra se specializací). V kompetencích zdravotních sester došlo v roce 2011 ke zrušení původního zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů a byl nahrazen vyhláškou č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, proto Holzäpfelová (2009) uvádí jinou terminologii.168 Sestru se specializací označilo 9 (18,7 %) sester. Potěšující je, že i když v mém výzkumu patřily tyto otázky k otázkám s největším počtem chybných odpovědí, oproti výsledkům Holzäpfelové (2009) jsou počty správných odpovědí procentuálně vyšší. Položka č. 16 zjišťovala komplikace nefrostomie, všechny správné odpovědi označilo 32 (31,1 %) sester. Procentuelně nejvíce správných odpovědí, 6 (50,0 %), získaly sestry s délkou praxe 21 a více let. V kategorii dle vzdělání byli úspěšní respondenti s VŠ vzděláním, ti označili správně 7 (36,8 %) odpovědí. V kategorii dle oboru byli úspěšnější respondenti chirurgických oborů, ti měli 18 (32,1 %) správných odpovědí. Nejvíce správných odpovědí, 91 (88,3 %) získala komplikace: pyelonefritida, ursepse, inkrustace. Komplikace hematurie, nefralgie, renální kolika označilo správně 59

166

Srov. Tamtéž.

167

Srov. Tamtéž.

168


http://www.mzcr.cz/dokumenty/informace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-zdravotnickych-pracovnikua-jinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-sb_4763_949_3.html. [cit. 2012-23-11].

90

(57,3 %) respondentů. Perforace kalichu, pánvičky, dislokace katetru označilo správně 45 (43,7 %) respondentů. Lze říci, že nejvíce špatných odpovědí se vyskytovalo v položkách týkajících se komplikací jednotlivých výkonů, současně jsou to i položky, kde měli respondenti možnost volit správné odpovědi z více možností. Výjimku tvoří pouze otázka kompetencí sester při katetrizaci muže, tam se mylně 68 (66,0 %) sester domnívalo, že musí absolvovat certifikovaný kurz. Katetrizace močového měchýře u mužů je však v § 55 vyhlášky č. 55/2011 Sb. uvedena mezi činnostmi předpokládanými pro výkon práce všeobecné sestry se specializací pro intenzivní péči, aniž by byl vyžadován další zvláštní kvalifikační předpoklad.169 Za zmínku stojí i vědomostní otázka č. 11, kde měli respondenti vzestupně očíslovat postup permanentní močové katetrizace. K mému překvapení byla nejzávažnější se vyskytující chybou sester ve správném postupu, že sestry uvedly nejprve provedení dezinfekce genitálu a následně označily nasazení sterilních rukavic. Takto odpovědělo celkem 9 sester (8,7 %). Bohužel mám i osobní zkušenost, kdy sestra z urologického oddělení, neprovedla správně dezinfekci genitálu před jednorázovou močovou katetrizací. Nejčastěji se vyskytující chybou bylo, že sestry označily nejprve přípravu pomůcek a poté až informovaly pacienta o výkonu. Takto odpovědělo celkem 19 (18,5 %) sester. Položky s největším počtem správných odpovědí se týkaly vysvětlení pojmů. Největší počet správných odpovědí získala otázka č. 15, která zjišťovala význam pojmu inkrustace nefrostomie. Zde odpovědělo správně 92 (89,3 %) respondentů. Nejvíce procentuálně správných odpovědí získali respondenti s délkou praxe 11 – 15 let, 22 (100,0 %) správných odpovědí. A respondenti s délkou praxe 21 a více let, ti získali také procentuelně největší počet správných odpovědí, 12 (100,0 %). Druhou položkou s největším počtem správných odpovědí byla položka č. 17, která zjišťovala význam pojmu epicystostomie, zde odpovědělo správně celkem 86 (83,5 %) respondentů. Úspěšnost 100,0 %, tedy 14 správných odpovědí, označili respondenti s délkou praxe 16 – 20. Třetí položkou s největším počtem správných odpovědí byla položka č. 14, která měla vysvětlit pojem punkčně zevní nefrostomie. V této položce

169

Srov. Oficiální seznam kompetencí sester ARIP, [online], http://www.tribune.cz/clanek/25182-oficialni-seznam-

kompetenci-sester-arip. [cit. 2012-23-11].

91

bylo správných celkem 77 (74,8 %) odpovědí. Nejvíce procentuálně správných odpovědí, získali respondenti s délkou praxe 6 – 10 let, a to 16 (84,2 %). Při pohledu na výsledky nejlépe a nejhůře zodpovězených otázek vyplývá, že sestry jsou, co se pojmových teoretických znalosti (naučených definic) týká, velmi dobře vybavené. Problém vidím v tom, že pokud sestry neznají správnou odpověď a mají si výkon představit, analyzovat ho a následně logicky vyvodit možné správné odpovědi (v mém dotazníku komplikace), jsou jejich schopnosti přemýšlet omezené. Tento závěr je pouze mou domněnkou, nemohu ho paušalizovat. Pozitivně vidím také náznak toho, že sestry s VŠ a VOŠ, ač správně zodpovězených otázek bylo málo, dokázaly na tyto otázky odpovídat lépe, což by mohlo svědčit o tom, že VŠ a VOŠ učí sestry přemýšlet komplexně, nezaměřuje se pouze na teoretické znalosti tak jak je to v povědomí veřejnosti rozšířené. Hlavní částí této diplomové práce bylo zjistit průřez znalostí všeobecných sester ve vybrané problematice derivace moči. Úspěšnost testu byla bodově ohodnocena, na základě dosaženého bodového zisku byly všeobecné sestry rozděleny do tří kategorií. Všeobecné sestry s nízkou (0 – 7 bodů tj. 0 – 30 % z maximálního možného počtu bodů), střední (8 – 13 bodů tj. 31 – 56 % z maximálního možného počtu bodů) a vysokou (14 – 23 bodů tj. 57 – 100 % z maximálního možného počtu bodů) úrovní znalosti v dané problematice. Pro hodnocení úspěšnosti jsem ve svém výzkumu považovala procentuelně nejvyšší zastoupení v kategorii vysoká úroveň znalostí. Hypotéza č. 1 zjišťovala závislost mezi vzděláním a souhrnem znalostí všeobecných sester (viz Graf 9, s. 77). Vzdělání sester jsem roztřídila do třech kategorií na středoškolské, vyšší odborné a vysokoškolské. Ve vysokoškolském vzdělání je vzhledem k nižšímu zastoupení respondentů shrnuto bakalářské i magisterské. Počty sester se v jednotlivých kategoriích liší. Všeobecných sester se středoškolským vzděláním je v porovnání s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním nejvíce, proto nelze výsledky zobecňovat. Při stanovení hypotézy jsem předpokládala, že nejlepších výsledků by měly dosahovat sestry s vysokoškolským vzděláním, ty ale odpovídaly nejlépe překvapivě pouze ve dvou položkách. A to v položce č. 13 (komplikací permanentní močové katetrizace) a položce č. 19 (komplikace epicytostomií). Sestry s vysokoškolským vzděláním dosáhly na základě součtu bodů v kategorii vysoká úroveň znalosti procentuálně pouze 21,1 %, tzn., že v této kategorii dosáhly na uvedený počet bodů pouze 4 sestry s vysokoškolským 92

vzděláním. Procentuálně nejlepší zastoupení v kategorii vysoká úroveň znalosti dosáhly sestry s vyšším odborným vzděláním, potřebný počet bodů získalo 7 (22,6 %) sester. V mém výzkumu tedy neměly sestry s vysokoškolským vzděláním lepší znalosti. Chí-kvadrát byl statisticky vypočten na hodnotu 5,436. Kritická hodnota nebyla překročena (5,436 < 9,49). Byla přijata nulová hypotéza, kde statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a souhrnem jejich znalostí nebyla prokázána. Přesto však sestry s VŠ a VOŠ měly procentuálně více respondentů v kategorii vysoké úrovni znalostí než sestry se SZŠ. Výsledky v mém výzkumu mohou naznačovat, že i sestra s nižším vzděláním může mít více vědomostí získaných například studiem odborné literatury, zájmem o obor, účastí na seminářích, konferencích, účastí na vzdělávacích kurzech než sestra s vysokoškolským vzděláním. Bez ohledu na vzdělání bylo nejvíce respondentů v kategorii se střední úrovní znalosti. Hypotéza č. 2 se zabývala závislostí mezi délkou praxe ve zdravotnictví a souhrnem znalostí všeobecných sester (viz Graf 10, s. 79). Délka praxe byla roztříděna do pěti kategorií. Praxe 0 – 5 let, 6 – 10 let, 11 – 15 let, 16 – 21 let, 21 a více let. Zastoupení v jednotlivých kategoriích je nerovnoměrné, proto nelze ani zde výsledky zobecňovat. Nejpočetněji zastoupenou kategorii tvořily sestry s délkou praxe 0 – 5 let. Nejvíce co do počtu správně zodpovězených položek, 4 ze 13, měly sestry s délkou praxe 16 – 20 let. Ty měly i procentuelně nejvyšší zastoupení v kategorii vysoké úrovně znalosti, 25,0 %. Mezi nejlépe zodpovězené položky patřila položka č. 8, ta se týkala kompetencí PMK u mužů (viz Tab. 12, s. 59), dále položka č. 11, postup PMK (viz Tab. 24, s. 63), položka č. 17, která zjišťovala význam pojmu epicystostomie (viz Tab. 48, s. 70) a položka č. 20, ta se zabývala denní péčí o epicystostomie (viz Tab. 60 s. 73). Příznivě vidím skutečnost, že sestry s délkou praxe 16 – 20 let mají dle výsledku mého výzkumu správně naučený postup permanentní močové katetrizace. Mohu hodnotit samozřejmě pouze na základě správně seřazeného postupu ve vědomostním testu, věrohodnější by bylo sledovat sestry přímo při provádění výkonu. Pozitivně vidím i fakt, že sestry s délkou praxe 16 – 20 let lépe znají své kompetence. Tento výsledek přikládám tomu, že vzhledem k dlouhodobé praxi si sestry uvědomují důsledky neznalosti kompetencí a možných forenzních (soudních) důsledků.

Bez ohledu na délku praxe bylo i zde nejvíce

respondentů v kategorii se střední úrovní znalostí. Nejhůře dopadli respondenti s délkou praxe 21 a více let, ti neměli v kategorii vysoké úrovně znalosti zastoupeného 93

ani jednoho respondenta. Současně však tito respondenti měli dle výsledů hypotézy č. 5 (viz Graf 13, s. 83) největší zájem o doplnění informací v oblasti derivace moči, což by mohlo svědčit o tom, že si uvědomují svoje nedostatky v dané oblasti a mají zájem si tyto informace doplnit. Chí-kvadrát byl statisticky vypočten na hodnotu 9,848. Kritická hodnota nebyla překročena (9,848 < 15,507). Statisticky významná závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a výsledky vědomostního testu v problematice derivace moči nebyla potvrzena a proto byla přijata nulová hypotéza. Hypotéza č. 3 zjišťovala závislost mezi oborem práce respondentů a výsledky vědomostního testu (viz Graf 11, s. 80). Obory byly vzhledem k nízkému zastoupení některých oddělení rozděleny pouze do dvou skupin, na interní a chirurgický. Při stanovení

hypotézy

jsem

předpokládala,

že

úspěšnější

budou

respondenti

chirurgických oborů, protože v jejich skupině byly zastoupeny sestry pracující na urologickém oddělení. Sestry chirurgických oborů překvapivě nezodpověděly nejlépe ani jednu z vědomostních otázek. Sestry interních oborů naopak zodpověděly nejlépe položku č. 10, která zjišťovala funkci pasteurovy komůrky (viz Tab. 21, s. 62) a položku č. 12, kde měli respondenti uvést pomůcky k PMK (viz Tab. 29, s. 64). Skupina sester z interního oddělení dosáhla i procentuelně lepších výsledků v kategorii vysoká úroveň znalosti. Bez ohledu na obor práce bylo i v tomto případě nejvíce respondentů v kategorii střední úrovně znalosti. V kategorii střední úrovně znalosti byly procentuelně 60,7 % úspěšnější sestry chirurgických oborů. Stejně tak v kategorii nízké úrovně znalostí měly sestry chirurgických oborů procentuelně menší zastoupení respondentů. Ve výsledcích vědomostního testu jednotlivých oborů byly jen nepatrné rozdíly. Přesto procentuelně lépe vyšly z vědomostního testu dle kategorie vysoké úrovně znalosti sestry z interních oborů. Chí-kvadrát byl statisticky vypočten na hodnotu 0,983. Kritická hodnota nebyla v hypotéze č. 3 překročena (0,983 < 5,991) a proto byla přijata nulová hypotéza. Podobný výzkum pro porovnání výsledků, který by se zabýval vědomostmi sester v problematice derivace moči, jsem nenašla. Myslím si, že by této oblasti měla být věnována větší pozornost. Bylo by vhodné provést podrobnější analýzu, která by se zaměřila jednotlivě a komplexněji na různé typy derivace moči. Zajímavé by bylo porovnání vědomostního testu a přímého pozorování sester při výkonu například formou auditu.

94

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Na základě analýzy výsledků dotazníkového šetření, jsem zjistila, že sestry mají celkem uspokojivé teoretické znalosti. Ve všech zkoumaných skupinách byli nejvíce zastoupeni respondentu v kategorii se střední úrovní znalosti. Přesto však jsou oblasti, které činí sestrám potíže. V mém výzkumu měly sestry nejhorší výsledky hlavně v otázkách týkajících se komplikací jednotlivých výkonů. Proto bych navrhovala, aby zaměstnavatelé pro sestry pořádali krátké semináře v rámci oddělení. Tyto semináře by byly zaměřené na komplikace permanentní močové katetrizace, epicystostomie a nefrostomie. Obsahem seminářů by bylo vysvětlení příčin vzniku jednotlivých komplikací, možnosti předcházení, včasné rozpoznání, vhodné ošetřovatelské intervence a stavy o kterých musí informovat lékaře. Dále bych navrhovala, aby výrobci močových katetrů a pomůcek, proškolily sestry o pomůckách dodávaných na jejich oddělení. Jednalo by se o materiály, délku použití, způsob použití, manipulaci s pomůckami, správnou volba pomůcek, novinky. Tak jak je tomu například u materiálu používaných v léčbě chronických ran. Výrobci by měli vytvořit informační materiály k jednotlivým výrobkům pro sestry. Pro vedoucí pracovníky všeobecných sester bych navrhovala možnost využívání jednorázových setů pro permanentní močovou katetrizaci. Ke zkvalitnění péče o pacienty s permanentním močovým, nefrostomickým a epicystostomickým katetrem bych navrhovala zavedení denního plánu péče, který by sledoval všechny důležité oblasti. Doporučila bych zavést, pokud již nejsou zavedeny, edukační záznamy. Velkým přínosem by bylo zavedení národního standardu permanentní močové katetrizace, zajistilo by se tak ujednocení postupů a zmenšení rozdílů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. A v neposlední řadě by se usnadnila práce všeobecných sester, které mohu být v důsledku rozdílných postupů v jednotlivých zdravotnických zařízeních zmatené a nejednotné. Důležité je vytvoření vhodného způsobu kontinuálního vzdělávání, který by kromě oborového zaměření sester kladl důraz i na opakování základních, pro některé sestry „rutinních“ ošetřovatelských intervencí, mezi které bezesporu patří i péče o pacienta s PMK a pacienta s močovou drenáží a sběrným systémem moči. 95

V rámci kontinuálního vzdělání vytvoření certifikovaných kurzů v oblasti permanentní močové katetrizace, které by byly určeny pro všechny sestry. Náplní kurzů by byly hlavně: indikace, kontraindikace, komplikace, pomůcky, postup permanentní močové katetrizace u mužů a žen, intervence sester před, v průběhu a po výkonu, ošetřovatelská péče o pacienty s PMK a sběrným systémem. Vedení zdravotnické dokumentace, důležité záznamy ve zdravotní dokumentaci, denní plán péče o pacienta s PMK a edukační záznam pacienta s PMK. Při studiu literatury k teoretické části diplomové práce jsem měla problém najít vhodnou literaturu, kde bych získala konkrétní a kompletní informace v péči o pacienty s PMK, ve všech českých publikacích byly pouze obecné informace. Konkrétnější informace a doporučení jsem musela čerpat ze zahraniční literatury a výsledků zahraničních výzkumu. Proto by bylo dobré vytvořit knižní publikaci, která by se komplexně zaměřila pouze na pacienty s PMK. K problematice ošetřování epicystostomií a nefrostomií rovněž není mnoho dostupné literatury. Proto bych navrhovala i v oblasti epicystostomií a nefrostomií vytvořit knižní publikaci zásad ošetřovatelské péče o tyto pacienty. V rámci celoživotního vzdělání bych doporučila vytvoření kurzů, který by se zaměřil na oblast urostomií, konkrétně pak na nefrostomie a epicystostomie.

96

ZÁVĚR

V diplomové práci jsem se zabývala problematikou derivace moči. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V úvodní teoretické části jsem se snažila o ucelené zpracování dostupných teoretických i praktických poznatků týkajících se dané problematiky. Ve druhé, empirické části jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit teoretické znalosti sester v problematice derivace moči, tj. u nefrostomií, epicystostomií, permanentní močové katetrizace, dle vzdělání, délky praxe a oboru práce. Druhým cílem bylo zjistit zájem všeobecných sester o doplnění znalosti v oblasti derivace moči ve vztahu k vybraným determinantům (vzdělání, délka praxe, oboru práce). K těmto cílům jsem stanovila šest hypotéz nulových a šest hypotéz alternativních. Stanovené cíle byly splněny na základě stanovení a ověření hypotéz. V závěru uvádím zjištěné informace, vyplývající ze statistické analýzy dat. CÍL 1 Zjistit teoretické znalosti všeobecných sester o vybrané problematice derivace moči ve vztahu k vybraným determinantám (délka praxe, obor, vzdělání). K tomuto cíli se vztahují hypotézy č. 1, 2, 3. Hypotéza č. 1 (viz Tab. 65, s. 77): Výsledky výzkumu ukázaly, že vědomosti v oblasti derivace moči nejsou statisticky významně závislé na stupni vzdělání respondentů. Proto byla přijata nulová hypotéza. Z uvedených výsledků je však patrno, že sestry s vyšší odbornou školou a sestry s vysokoškolským vzděláním byly v kategorii vysoká úroveň znalosti úspěšnější než sestry, které mají pouze středoškolské vzdělání (viz Graf 9, s. 77). Hypotéza č. 2 (viz Tab. 67, s. 78): I v této hypotéze výsledky plynoucí z mého výzkumu ukázaly, že vědomosti v oblasti derivace moči nejsou statisticky významně závislé na délce praxe respondentů. I když procentuelně nejlepších výsledků v kategorii vysoká úroveň znalosti dosáhly sestry s délkou praxe 16 – 20 let. Naopak nejhůře odpovídaly sestry s délkou praxe 21 a více let, ty neměly v kategorii vysoká úroveň znalosti zastoupenou ani jednu respondentku (viz Graf 10, s. 79). Hypotéza č. 3 (viz Tab. 69, s. 80): Dle výsledků dotazníkového šetření, mohu konstatovat, že vědomosti v oblasti derivace moči nejsou statisticky významně závislé na oboru práce respondentů. Proto byla přijata nulová hypotéza. Lepších výsledků 97

v kategorii vysoká úroveň znalosti dosáhly sestry z interních oborů, i když ve skupině sester chirurgických oborů odpovídalo část sester z urologického oddělení (viz Graf 11, s. 80). CÍL 2 Zjistit zájem všeobecných sester o doplnění znalostí v problematice derivace moči k vybraným determinantám (délka praxe, obor, vzdělání). K tomuto cíli patří hypotézy 4 – 6. Hypotéza č. 4 (viz Tab. 71, s. 81): Z analýzy výsledků dotazníkového šetření mohu říci, že neexistuje statisticky významná závislost mezi vzděláním všeobecných sester a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči. Byla přijata nulová hypotéza. Z uvedených výsledků však vyplývá, že zájem sester o vzdělání v uvedené problematice stoupá se stupněm vzdělání, i když statistická závislost je pouze nepatrná (viz Graf 12, s. 82). Hypotéza č. 5 (viz Tab. 73, s. 83): Tato hypotéza zjišťovala statisticky významnou závislost mezi délkou praxe všeobecných sester a zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči. Statisticky významná závislost nebyla prokázána, a proto byla přijata nulová hypotéze. Z výsledku vyplynulo, že největší zájem o doplnění znalostí v dané problematice měly sestry v kategorii 21 a více let, ty měly nejhorší výsledky ve vědomostním testu (v kategorii vysoká úroveň znalosti neměly zastoupenou žádnou respondentku). Naopak nejmenší zájem o doplnění znalosti měly sestry s délkou praxe 16 – 20 let, ty byly ve vědomostním testu ve své skupině nejúspěšnější (v kategorii vysoká úroveň znalosti dosáhly procentuelně nejlepších výsledků), (viz Graf 13, s. 83). Hypotéza č. 6 (viz Tab. 75, s. 84): Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že neexistuje statisticky významná závislost mezi oborem práce a jejich zájmem o doplnění znalostí v problematice derivace moči. Byla přijata nulová hypotéza. Z výsledků přesto vyplynulo, že sestry z chirurgických oborů, které odpovídaly ve vědomostním dotazníku hůře (v kategorii vysoká úroveň znalosti), měly procentuelně větší zájem o vzdělání než sestry interních oborů (viz Graf 14, s. 85). Věřím, že zjištěné výsledky přispějí k zamyšlení a zviditelnění dané problematiky, která je i přes svou aktuálnost v ošetřovatelství opomíjená.

98

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Eva Studená Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Znalosti všeobecných sester o derivacích moči

Vedoucí práce:

Mgr. Hana Pinkavová

Počet stran:

142

Počet příloh:

15

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova:

Derivace

moči,

Epicystostomie,

Permanentní Nefrostomie,

močová

katetrizace,

Ošetřovatelská

péče,

Teoretické znalosti.

Souhrn Diplomová práce pojednává o vybrané problematice derivace moči. Zaměřuje se na permanentní močovou katetrizaci, epicystostomie a nefrostomie. V teoretické části práce jsou komplexním způsobem zpracovány dostupné teoretické poznatky týkající se dané problematiky. Empirická část práce zjišťuje znalosti všeobecných sester v problematice derivace moči. Dále se zabývá zájmem všeobecných sester o doplnění znalosti v uvedené problematice.

99

ANNOTATION

Surname and first name: Eva Studená Institution:

Masaryk University, Faculty of medicine, Department of Nursing

Title of the work:

Knowledge of the nurses of the urinary diversion

Supervisor of the work:

Mgr. Hana Pinkavová

Number of pages:

142

Number of enclosures:

15

Year of defense:

2013

Key words:

Urine

diversion,

Permanent

urethral

catheter,

Epicystostomy, Nephrostomy, Nursing care, Theoretical knowledge.

Summary

The thesis deals about the urinary diversion. There is focused on permanent urethral catheters, epicystostomies and nephrostomies. Theoretical part of the thesis is focused on the complete information about urinary diversion. Empirical part of the thesis deals with knowledge of nurses about the urinary diversion. It also deals interest of nurses to complete the knowledge of the issue.

100

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

1.

BARTONÍČKOVÁ, Kateřina. Uroinfekce. 1. vyd. Praha: Galén, 2000, 79 s. ISBN 80-7262-027-4.

2.

BEZDIČKOVÁ, Marcela a Lenka SLEZÁKOVÁ. Ošetřovatelství v chirurgii II. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 300 s., [3] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-31308.

3.

ČAPOV, Ivan a Jan WECHSLER. Drény a jejich využití v chirurgických oborech. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 179 s. ISBN 80-247-0228-2.

4.

ENGLER, Vladimír. Stručné základy zdravotnické statistiky pro posluchače LFH UK, 1. vyd., 1989, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 77 s. ISBN17-029-89.

5.

HOLZAPFELOVÁ,SOŇA. Prevence infekcí močových cest na odděleních standardní péče. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 2009.

6.

HŮSKOVÁ, Jitka a Petra KAŠNÁ. Ošetřovatelství - ošetřovatelské postupy pro zdravotnické asistenty: pracovní sešit II. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 3 sv. ISBN 978-80-247-2853-71.

7.

IVANOVOVÁ, Kateřina a Lubica JUŘIČKOVÁ. Písemná práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000. 99s. ISBN 978-80-244-1832-2.

8.

KALVACH, Zdeněk. Křehký pacient a primární péče. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 399 s. ISBN 978-80-247-4026-3.

9.

KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 350 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-1830-9.

10. KELNAROVÁ, Jarmila. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009-, sv. ISBN 978-80-247-3106-32. 11. KOLOMBO, Ivan. Infekce močových cest pro praktické lékaře a specialisty. Praha: Galén, c2007, 281 s. ISBN 978-80-7262-445-4. 12. KRŠKA, Zdeněk. Techniky a technologie v chirurgických oborech: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 262 s. ISBN 978-80-247-3815-4.

101

13. KUBEŠOVÁ Hana, PACÍK Dalibor A Aleš Čermák.: Výuková videa – urologie. Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů: Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], [cit. 2013-03-22]. 14. MAĎAR, Rastislav, Renata PODSTATOVÁ a Jarmila ŘEHOŘOVÁ. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 178 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-1673-9. 15. MARKOVÁ, Marie. Stomie gastrointestinálního a močového traktu. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, 68 s. ISBN 80-7013-434-8. 16. MICHALSKÝ, Rudolf a David MÍKA. Urologie pro studující ošetřovatelství. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, Ústav ošetřovatelství, 2011, 105 s. ISBN 978-80-7248-676-2. 17. MIKŠOVÁ, Zdeňka. Kapitoly z ošetřovatelské péče. Aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006, 248 s. ISBN 80-247-1442-6. 18. MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství: učebnice pro obor sociální péče pečovatelská činnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3184-11. 19. OTRADOVCOVÁ, Iva a Lucie KUBÁTOVÁ. Komplexní péče o pacienta se stomií. Praha: Galén, c2006, 54 s. ISBN 80-7262-432-6. 20. PACÍK, Dalibor. Urologie pro sestry. Vyd. 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1996, 173 s. ISBN 80-7013-235-3. 21. RICHARDS, Ann a Sharon EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. Vyd. 1., české. Praha: Grada, 2004, 376 s. ISBN 80-247-0932-5. 22. SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8. 23. Sestra a urgentní stavy. 1. české vyd. Praha: Grada, 2008, 549 s. ISBN 978-80247-2548-2. 24. SCHINDLER, Jiří. Mikrobiologie: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 223 s., [24] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-3170-4. 25. SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010, 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4. 26. ŠAMÁNKOVÁ, Marie. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. ISBN 978-80-2473223-7. 102

27. TEPLAN, Vladimír. Praktická nefrologie. 2., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006, xxviii, 496 s., 12 s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-1122-2. 28. Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. české vyd. Praha: Grada, 2007, 568 s. ISBN 978-80-247-2240-5. 29. ZACHOVÁ, Veronika. Stomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 200 s. ISBN 978-80247-3256-5. 30. BIZOŇOVÁ, J., JAROŠOVÁ, D., Vliv preventivních strategií na vznik infekce močových cest při katetrizaci močového měchýře, Ošetřovatelství a porodní asistence. Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, 2010-. ISSN 1804-2740. 2011, č. 3, s. 257-263. 31. Srov. VOBOŘILOVÁ, A., Péče o permanentní močový katetr, Diagnóza v ošetřovatelství: odborný a informační časopis pro zdravotnické pracovníky. Praha: Promediamotion, 2005-. ISSN 1801-1349. 2008, č. 4, s. 21. 32. HOLÁ, V., RŮŽIČKA, F., Biofilmové infekce močových katetrů, Epidemiologie, Mikrobiologie, Imunologie, Praha: ČLS JEP,1 994-. ISSN 1210-7913 . 4xročně., 2008, č. 2, s. 47-52 33. Infekce močových cest u rizikových pacientů ve stáří, Farmakoterapeutické informace: měsíčník pro lékaře a farmaceuty. Praha: Státní ústav pro kontrolu léčiv, 1995-. ISSN 1211-0647. 1x měsíčně., 2006, č. 9, s. 1-2.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 34. Akreditované kvalifikační kurzy, [online], Dostupné z: http://www.ipvz.cz/vzdelav aci-programy.aspx?skupina=7. [cit. 2012-25-11]. 35. Akreditované vzdělávací programy MZ ČR, [online], Dostupné z: http://www.ncon zo.cz/web/guest/akreditovane-vzdelavaci-programy. [cit. 2012-25-11]. 36. Aplikovaná statistika, [online], Dostupné z: http://www.milankabrt.cz/testNezavisl osti/. [cit. 2012-25-11]. 37. Catheter care guidelines, [online], Dostupné z: http://www.anzuns.org/ANZUNS_ catheterisation_document.pdf. [cit. 2012-23-11]. 38. Certifikovaný kurz – katetrizace močového měchýře u muže, [online], Dostupné z: http://www.ipvz.cz/akce/37201-ter-Certifikovany-kurz-Katetrizace103

mocoveho-mechyre-u-muze-%283-beh%29-PROJEKT-NELEKARI.aspx. cit. [cit. 2012-25-11]. 39. Complications of suprapubic catheter, [online], Dostupné z: http://www.health.qld .gov.au/qscis/PDF/Complications_of_SCI/Suprapubic_Catheter.pdf. [cit. 2012-2311]. 40. ČERMÁK, A., PACÍK, D.,Kontinentní a inkontinentní derivace moči,[online], Do stupné z: http://www.prolekare.cz/pdf?ida=ul_04_02_08.pdf. [cit. 2012-24-11]. 41. Doporučené postupy pro urologickou péči o pacienty po poškození míchy, [online], Dostupné z: http://www.spinalcord.cz/_userfiles/dokumenty/doporucenepostupy/urologie.pdf. [cit. 2012-23-11]. 42. Foleyho katetry,[online], Dostupné z: http://www.dahlhausen.cz/files/stazeni/2/fol eyho-katetry-pdf.pdf. [cit. 2012-25-11]. 43. Guideline for preventation cathetet asociated urinary tract infections, [online], Dostupné z: http://www.cdc.gov/hicpac/pdf/CAUTI/CAUTIguideline2009final.pd f. [cit. 2012-25-11]. 44. HERÁČEK, J., URBAN, M., Urologie pro studenty, [online], Dostupné z: http://w ww.urologieprostudenty.cz/perkutanni-operace-hornich-mocovych-cest. [cit. 2012-23-11]. 45. Hydrofilní močové katetry,[online], Dostupné z: http://www.coordmed.cz/cs/homecath---hydrofilni-mocove-katetry. [cit. 2012-25-11]. 46. Infekce močových cest, [online], Dostupné z: http://kendall.cz/?page=presentations . [cit. 2012-25-11]. 47. Informovaný souhlas pacienta s výkonem punkční epicystostomie, [online], Dostup né z: http://www.fno.cz/documents/punkcni_epicystostomie_is.pdf. [cit. 2012-1125]. 48. Informovaný souhlas, [online], Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j &q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0CEAQFjAD&url=http%3A%2F%2Fww w.nemzn.cz%2FVismoOnline_ActionScripts%2FFile.ashx%3Fid_org%3D600118 %26id_dokumenty%3D139280&ei=b_lOUeXTAYWatAaVrIGgDQ&usg=AFQj CNE8jQsQWyVOCS66GqfpOa6XwMXW4w&bvm=bv.44158598,d.Yms 2012-25-11].

104

[cit.

49. Informovaný souhlas, punkční epicystostomie, [online], Dostupné z: http://www.m nof.cz/dokumenty/urologie/informovany_souhlas_punkcni_epicystostomie_vyved eni_drenu_z_mocoveho_mechyre_predni_stenou_brisni.pdf. [cit. 2012-23-11]. 50. Intermitentní katetrizace: účinná péče o vyprazdňování, [online], Dostupné z: http ://www.tribune.cz/clanek/12390. [cit. 2012-25-11]. 51. Katalog Medisety , [online], Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q =&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.l ecbarany.cz%2Ffiles%2Fprodukty%2F11&ei=vXeTUNutKeXQ4QTu5YHoDA& usg=AFQjCNGdH5eSHnbiXwR2w6f73xsJ12tZdw [cit. 2012-23-11]. 52. Katalog sterilních zákrokových setů, [online], Dostupné z: http://www.google.cz/u rl?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A %2F%2Fwww.lecbarany.cz%2Ffiles%2Fprodukty%2F11&ei=vXeTUNutKeXQ4 QTu5YHoDA&usg=AFQjCNGdH5eSHnbiXwR2w6f73xsJ12tZdw. [cit. 2012-2511]. 53. Katetrizace močového měchýře u muže, [online], Dostupné z: http://www.ipvz.cz/ akce/37201-ter-Certifikovany-kurz-Katetrizace-mocoveho-mechyre-u-muze%283-beh%29 PROJEKT-NELEKARI.aspx. [cit. 2012-23-11]. 54. KUNSTÁT, P., ROVNÝ, A. ŠABÁCKÝ, I., Dlouhodobá derivace moči – principy provedení, [online], Dostupné z: http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro /2003/02/08.pdf. [cit. 2012-11-25]. 55. LIPPINCOT, W., WILKINS, Nursing Procedures & Protocols, [online], Dostupné z: htt://books.google.cz/books?vid=ISBN1582552371&redir_esc=y. [cit. 201225-11]. 56. Malecotova cévka, [online], Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/maleco tova-cevka. [cit. 2012-25-11]. 57. Medicoplast, [online], Dostupné z: http://www.medicoplast.de/index.php?option= com_content&view=article&id=69&Itemid=70&lang=en. [cit. 2012-25-11]. 58. Monoflo Curity Urine meter, [online], Dostupné z: https://www.google.cz/search? q=pasteurova+kom%C5%AFrka&ie=utf-8&oe=utf8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a. [cit. 2012-23-11]. 59. Nephrostomy tube care, [online], Dostupné z: http://www.drugs.com/cg/nephrosto my-tube-care.html. [cit. 2012-03-13].

105

60. Nephrostomy, [online], Dostupné z: http://www.insideradiology.com.au/pages/vie w.php?T_id=87. [cit. 2012-23-11]. 61. Nursing management of patiens with nephrostomy tubes, [online], Dostupné z: htt p://www.aci.health.nsw.gov.au/__data/assets/pdf_file/0011/165917/NephrostomyTubes-Toolkit.pdf. [cit. 2012-23-11]. 62. Oficiální seznam kompetencí sester ARIP, [online], Dostupné z: http://www.tribun e.cz/clanek/25182-oficialni-seznam-kompetenci-sester-arip. [cit. 2012-23-11]. 63. Percutaneous urinary procedures discharge, [online], Dostupné z: http://www.nl m.nih.gov/medlineplus/ency/patientinstructions/000137.htm. [cit. 2012-23-11]. 64. Percutaneus nephrostomy, Periprocedural Care, [online], Dostupné z: http://emed icine.medscape.com/article/1821504-periprocedure#aw2aab6b3b1aa. [cit. 201223-11]. 65. ROČEK, M., PEREGRIN, H.,Intervenční radiologie nevaskulární, [online], Dostu pné z: http://www.lf2.cuni.cz/info2lf/ustavy/kzm/predn/nevask.pdf. [cit. 2012-2311]. 66. Rusch closed urine drainage systém, [online], Dostupné z: http://www.teleflex.co m/commonInternet/emea/documentLibrary/listDocuments/emea?result-displaymode=compact&product-area=urology. [cit. 2012-25-11]. 67. Rusch urology, [online], Dostupné z: http://www.teleflex.com/commonInternet/e mea/documentLibrary/listDocuments/emea?result-displaymode=compact&brand=rusch. [cit. 2012-25-11]. 68. Set pro permanentní močovou katetrizaci,[online], Dostupné z: http://www.medic afilter.cz/cs/eshop/product/set-pro-permanent-mocovou-katetrizaci. [cit. 2012-2511]. 69. Silver or Nitrofurazone Impregnation of Urinary Catheters, [online], Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2991122/. [cit. 2012-25-11]. 70. SIRACUSANO, S., CICILIATO, S., Catheters and Infections, [online], Dostupné z: http://www.intechopen.com/search?q=Catheters+and+Infections . [cit. 2012-2311]. 71. Srov. ZELENÁ HVĚZDA. Urostomie pod drobnohledem, [online], Dostupné z: ht tp://www.zelenahvezda.cz/pacientska-sekce/p-stomie/urostomie-poddrobnohledem. [cit. 2012-11-13].

106

72. Srov. JIROUŠ, J., Prevence infekcí močových cest spojených s katetrizací, [online], Dostupné z: http://www.sneh.cz/_soubory/_clanky/30.pdf. [cit. 2012-1013]. 73. Suprapubic catheter care, [online], Dostupné z: http://www.nlm.nih.gov/medlinep lus/ency/patientinstructions/000145.htm. [cit. 2012-23-11]. 74. Suprapubic Catheterization, [online], Dostupné z: http://emedicine.medscape.com /article/145909-overview#a03. [cit. 2012-11-25]. 75. SUTORÝ, M.,WENDSCHE, P., Péče o vyměšování moči a stolice u pacientů s míšní lézí, [online], Dostupné z: http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=3887. [cit. 2012-23-11]. 76. ŠTEFLÍKOVÁ, G., Epicystostomie, [online], Dostupné z: http://www.google.cz/u rl?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CDMQFjAA&url=http%3 A%2F%2Fwww.zdravotnicinelekari.cz%2Fwp content%2Fuploads%2FEPICYST OSTOMIE.ppt&ei=P3vpUIWgNor6sgaBuIDgDw&usg=AFQjCNHcpyoKSpVYT my63AJgpFg3QB29Sg&bvm=bv.1355534169,d.Yms . [cit. 2012-11-25]. 77. Teleflex incorporated, Urologie, [online], Dostupné z: http://www.teleflex.com/cs/ emea/productAreas/urology/index.html. [cit. 2012-11-25]. 78. Uretroragie, [online], Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikonpojem/uretroragie. [cit. 2012-23-11]. 79. Urinary catheters, [online], Dostupné z: http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/enc y/article/003981.htm. [cit. 2012-25-11]. 80. Urologické komplikace po zavedení močového katetru po náhradách velkých kloubů u mužů. [online], Dostupné z: http://www.czechurol.cz/dwnld/cu_12_01_2 9_36.pdf. [cit. 2012-23-11]. 81. Urotech,[online], Dostupné z: http://www.comesa.cz/pdfs/urotech_2010_pro_web .pdf. [cit. 2012-25-11]. 82. Uzavřené močové systémy, [online], Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&r ct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CDIQFjAA&url=http%3A%2F%2F www.kendall.cz%2Ffiles%2Fleaflets%2Fmonoflo_curity_urine_meter.ppt&ei=E Wv2UMzIBMXIsgbh5YBY&usg=AFQjCNFOKn5gicSaglz6C69FH7DJ6N5HA &sig2=icBFODMa5DO5UuoosVDWPg&bvm=bv.41018144,d.Yms. [cit. 201225-11].

107

83. Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, [online], Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/inform ace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnosti-zdravotnickych-pracovniku-ajinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-c-sb_4763_949_3.html.

[cit.

2012-23-11]. 84. Vyhláška č. 55/2011 Sb. ze dne 14. března 2011, o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, [online], Dostupné z: http://www.mzc r.cz/Odbornik/dokumenty/informace-k-vyhlasce-c-sb-kterou-se-stanovi-cinnostizdravotnickych-pracovniku-a-jinych-odbornych-pracovniku-ve-zneni-vyhlasky-csb_4763_949_3.html. [cit. 2013-18-02].

108

SEZNAM ZKRATEK

°C

stupeň Celsia

ARO

anesteziologicko-resuscitační oddělení

cm

centimetr

Fr

French

g

gram

G

testové kritérium

CH

Charrierova stupnice

JIP

jednotka intenzivní péče

Mgr.

magistr

min

minuta

ml

mililitr

mm

milimetr

mm Hg

milimetr rtuťového sloupce

n

skutečná četnost

n’

očekávaná četnost

PMK

permanentní močová katetrizace

Torr

jednotka tlaku

2

X

chí-kvadrát

109

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Vybrané způsoby derivace moči ........................................................................ 9 Obr. 2: Příklad značení katetru ..................................................................................... 16 Obr. 3: Kritická místa vzniku infekce močových cest ................................................. 41

110

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Příklad označení obvodu katetrů ...................................................................... 16 Tab. 2: Vybrané rizikové faktory vzniku infekce ......................................................... 40 Tab. 3: Charakteristika souboru dle věku respondentů................................................. 52 Tab. 4: Charakteristika souboru dle oboru práce respondentů ..................................... 53 Tab. 5: Charakteristika souboru respondentů dle délky praxe ve zdravotnictví ........... 54 Tab. 6: Charakteristika souboru respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání ..... 55 Tab. 7: Zájem o doplnění znalostí v problematice derivace moči ................................ 56 Tab. 8: Dostatečná pozornost v problematice derivace moči ....................................... 57 Tab. 9: Názor všeobecných sester na vzdělávání v problematice derivace moči ......... 58 Tab. 10: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 8 ................................. 59 Tab. 11: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 8 ..................... 59 Tab. 12: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 8 ................ 59 Tab. 13: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 8 ...... 59 Tab. 14: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 9 ................................. 60 Tab. 15: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 9 ..................... 60 Tab. 16: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 9 ................ 60 Tab. 17: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 9 ...... 61 Tab. 18: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 10 ............................... 61 Tab. 19: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 10 ................... 61 Tab. 20: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 10 .............. 62 Tab. 21: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 10 .... 62 Tab. 22: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 11 ............................... 62 Tab. 23: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 11 ................... 63 Tab. 24: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 11 .............. 63 Tab. 25: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 11 .... 63 Tab. 26: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 12 ............................... 64 Tab. 27: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 12 ................... 64 Tab. 28: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 12 .............. 64 Tab. 29: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 12 .... 64 Tab. 30: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 13 ............................... 65 111

Tab. 31: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 13 ................... 65 Tab. 32: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 13 .............. 65 Tab. 33: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 13 .... 65 Tab. 34: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 14 ............................... 66 Tab. 35: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 14 ................... 66 Tab. 36: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 14 .............. 66 Tab. 37: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 14 .... 66 Tab. 38: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 15 ............................... 67 Tab. 39: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 15 ................... 67 Tab. 40: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 15 .............. 67 Tab. 41: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 15 .... 68 Tab. 42: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 16 ............................... 68 Tab. 43: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 16 ................... 68 Tab. 44: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 16 .............. 69 Tab. 45: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 16 .... 69 Tab. 46: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 17 ............................... 69 Tab. 47: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 17 ................... 70 Tab. 48: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 17 .............. 70 Tab. 49: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 17 .... 70 Tab. 50: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 18 ............................... 71 Tab. 51: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 18 ................... 71 Tab. 52: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 18 .............. 71 Tab. 53: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 18 .... 71 Tab. 54: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 19 ............................... 72 Tab. 55: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 19 ................... 72 Tab. 56: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 19 .............. 72 Tab. 57: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 19 .... 72 Tab. 58: Přehled celkové úspěšnosti respondentů v položce č. 20 ............................... 73 Tab. 59: Přehled úspěšnosti respondentů versus vzdělání v položce č. 20 ................... 73 Tab. 60: Přehled úspěšnosti respondentů versus délka praxe v položce č. 20 .............. 73 Tab. 61: Přehled úspěšnosti respondentů versus obor respondentů v položce č. 20 .... 73 Tab. 62: Přehled odpovědí respondentů na vědomostí otázky ..................................... 74 Tab. 63: Výskyt celkového získaného počtu bodů z vědomostního testu .................... 75 112

Tab. 64: Rozdělení úrovní znalostí dle získaných bodů ............................................... 76 Tab. 65: Tabulka závislosti zjištěných vědomostí na vzdělání ..................................... 77 Tab. 66: Výstupy statistického hodnocení – vzdělání respondentů .............................. 78 Tab. 67: Tabulka závislosti zjištěných vědomostí na délce praxe ................................ 78 Tab. 68: Výstupy statistického hodnocení – délka praxe ............................................. 79 Tab. 69: Tabulka závislosti zjištěných vědomostí na oboru práce ............................... 80 Tab. 70: Výstupy statistického hodnocení – obor práce ............................................... 80 Tab. 71: Tabulka závislosti zájmu o doplnění znalostí na vzdělání ............................. 81 Tab. 72: Výstupy statistického hodnocení – vzdělání respondentů .............................. 82 Tab. 73: Tabulka závislosti zájmu o doplnění znalostí na délce praxe......................... 83 Tab. 74: Výstupy statistického hodnocení – délka praxe ............................................. 83 Tab. 75: Tabulka závislosti zájmu o doplnění znalostí na oboru práce ........................ 84 Tab. 76: Výstupy statistického hodnocení – obor práce ............................................... 85

113

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Charakteristika souboru dle oboru práce respondentů ..................................... 53 Graf 2: Charakteristika souboru respondentů dle délky praxe ve zdravotnictví........... 54 Graf 3: Charakteristika souboru respondentů dle nejvyššího dosaženého vzdělání ..... 55 Graf 4: Zájem o doplnění znalostí v problematice derivace moči ................................ 56 Graf 5: Dostatečná pozornost v problematice derivace moči ....................................... 57 Graf 6: Názor všeobecných sester na vzdělávání v problematice derivace moči ......... 58 Graf 7: Výskyt celkového získaného počtu bodů z vědomostního testu ...................... 76 Graf 8: Graf závislosti zjištěných vědomostí na vzdělání ............................................ 77 Graf 9: Graf závislosti zjištěných vědomostí na délce praxe ........................................ 79 Graf 10: Graf závislosti zjištěných vědomostí na oboru práce ..................................... 80 Graf 11: Graf závislosti zájmu o doplnění znalostí na vzdělání ................................... 82 Graf 12: Graf závislosti zájmu o doplnění znalostí na délce praxe .............................. 83 Graf 13: Graf závislosti zájmu o doplnění znalostí na oboru práce .............................. 85

114

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 Typy katetrů ..................................................................................................... 116 Příl. 2 Materiály katetrů a jejich délka použití ........................................................... 118 Příl. 3 Ukázka sběrného systému jednokomorový, dvoukomorový, tříkomorový .... 119 Příl. 4 Sběrné systémy moči ....................................................................................... 119 Příl. 5 Pomůcky k permanentní močové katetrizaci ................................................... 120 Příl. 6 Technika provedení transuretrální močové katetrizace ................................... 121 Příl. 7 Informovaný souhlas s punkční epicystostomií. .............................................. 123 Příl. 8 Pomůcky k suprapubické epicystostomii ......................................................... 125 Příl. 9 Informační souhlas s punkční nefrostomií ....................................................... 127 Příl. 10 Pomůcky k nefrostomiím ............................................................................... 129 Příl. 11 Příklad uchycení nefrostomického katetru ..................................................... 129 Příl. 12 Shrnutí preventivních doporučení infekcí močových cest u pacientů s derivací moči ............................................................................................................................ 130 Příl. 13 Dotazník ......................................................................................................... 132 Příl. 14 Klíč správných odpovědí vědomostních otázek č. 12 - 24 ............................ 137 Příl. 15 Přehled nejčastěji zvolených komplikací ....................................................... 142

115

PŘÍLOHY

Příl. 1 Typy katetrů Nelatonův katetr – s rovným zakončením (děti, ženy). Tiemanůnův katetr – se zahnutým kuželovitě protáhlým zobákem (muži). Foleyův balónkový katetr – opatřený balónkem pro vzduch či tekutinu, brání vypadnutí katetru z močového měchýře. Malecotův katetr – katetr se speciálním čtyřkřídlým zakončením, které brání dislokaci, před zavedením je nutné navlečení na kovový vodič.170,171 Pezzerův katetr – katetr s kloboučkem, který brání dislokaci, před zavedením je nutné navlečení na kovový vodič.172 Dufourův katetr – jednocestný, dvoucestný nebi trojcestný proplachovací katetr. Zavádí se nejčastěji při tamponádě močového měchýře. Výhodou je možnost laváže a lepší odchod koagul.173 Dvoubalónkové katetry – katetry pro použití při silnější hematurii.174 Druhý balónek slouží ke kompresi.175

Typy katetrů- A: Nelatonův B: Couvelaierův C: Thiemanův D: Malecotův E: Pezzerův F: Foleyův; 1 – ústí a vedení moči 2- ústí a kanál pro neplnění balónku176

170

Srov. Malecotova cévka, [online], http://lekarske.slovniky.cz/pojem/malecotova-cevka. [cit. 2012-25-11].

171


172

Srov. Tamtéž.

173

Srov. SLEZÁKOVÁ, L., Ošetřovatelství v chirurgii II, s. 81.

174

Srov. ČAPOV, I., WECHSLER, J., Drény a jejich využití v chirurgických oborech, s. 151.

175


116

Močové katetry mají různé uspořádání drenážních otvorů, které zajišťuje požadovanou drenáž moči. U katetrů rozlišujeme proximální konec, který může mít různý tvar a různě uložené drenážní otvory. Podle druhu zakončení rozlišujeme jejich využití. Distální konec katetrů je většinou trychtýřovitě ukončen k napojení na drenážní systém.177 Uspořádání drenážních otvorů močových

katetrů – různé uspořádání

drenážních otvorů, které zajišťuje požadovanou drenáž moči.

Proximální zakončení močových katetrů – katetry k močové katetrizaci mají také různá zakončení (špičku). Například atraumatické konce, které mají zabránit poranění při zavádění. Jejich přehled znázorňuje obrázek.178

176

Srov. Ošetřovatelský postup při zavádění cévky, [online], http://www.wikiskripta.eu/index.php/O%C5%A1et%C

5%99ovatelsk%C3%BD_postup_p%C5%99i_zav%C3%A1d%C4%9Bn%C3%AD_c%C3%A9vky. [cit. 2012-2511]. 177


178


emea?result-display-mode=compact&brand=rusch. [cit. 2012-25-11].

117

Příl. 2 Materiály katetrů a jejich délka použití 179

179



118

Příl. 3 Ukázka sběrného systému jednokomorový, dvoukomorový, tříkomorový 180

Příl. 4 Sběrné systémy moči

Otevřený močový sáček, Uzavřený močový sáček181, Předpřipojený uzavřený drenážní systém182

180

Srov. Urologie, [online], http://www.msa-medical.cz/photo/home/docs/urologie.pdf. [cit. 2012-25-11].

181

Srov. Urologie, [online], http://www.msa-medical.cz/photo/home/docs/urologie.pdf. [cit. 2012-25-11].

182

Srov. Rusch closed urine drainage systém, [online], http://www.teleflex.com/commonInternet/emea/documentLi

brary/lis Documents/emea?result-display-mode=compact&product-area=urology. [cit. 2012-25-11].

119

Příl. 5 Pomůcky k permanentní močové katetrizaci Jednotlivé pomůcky k permanentní močové katetrizaci: Permanentní močový katetr (foleyův), stříkačka k naplnění balónku, náplň balónku (fyziologický roztok, sterilní voda, 10 % glycerinový roztok), nealergizující páska k fixaci katetru, sběrný sáček.183 2 emitní misky, dezinfekce, sterilní tampóny, pinzeta, sterilní rukavice, vhodný lubrikant, pomůcky k zachycení moči, zkumavky k odběru moči, roušky. Sety pro permanentní transuretrální močovou katetrizaci Výrobci zdravotnických pomůcek začali vyrábět jednorázové sterilní sety pro močovou katetrizaci. Tyto sety by měli zajišťovat standardizaci postupů, eliminaci chyb, úsporu času, usnadnění práce, zvýšení kvality a bezpečnosti ošetření, snižování nákladů a v neposlední řadě sterilitu a asepsi.184 Na trhu je celá řada sterilních setů pro močovou katetrizaci. Pomůcky se liší dle výrobce. Základní set pro močovou katetrizaci od firmy např. Teleflex medical obsahuje: krycí papírovou roušku 76x46 cm, vinylové rukavice, PE rukavice, plastovou misku s 6ks tampónů, plastovou pinzetu, 2x kompres z netkaného textilu 8x7,5 cm. Sáček s 5 g lubrikantu rozpustného vodou.

Ukázka setů pro močovou katetrizaci od firmy Teleflex medical185

183

Srov. MIKŠOVÁ, Z., Kapitoly z ošetřovatelské péče, s. 97.

184

Srov. Katalog sterilních zákrokových setů, [online], http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=

web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.lecbarany.cz%2Ffiles%2Fprodukty%2F11&ei=vXeT UNutKeXQ4QTu5YHoDA&usg=AFQjCNGdH5eSHnbiXwR2w6f73xsJ12tZdw. [cit. 2012-25-11]. 185

Srov. Set pro permanentní močovou katetrizaci,[online], http://www.medicafilter.cz/cs/eshop/product/set-pro-

permanent-mocovou-katetrizaci. [cit. 2012-25-11].

120

Příl. 6 Technika provedení transuretrální močové katetrizace Postup

transuretrální

močové

katetrizace

prováděné

za

účasti

dvou

všeobecných sester. Všeobecná sestra sterilní a sestra asistující.

Krok 1: Příprava sterilních pomůcek na sterilní stolek, ostatní pomůcky na příruční vozík. Příprava pomůcek u lůžka nemocného, otevření souprav, příprava dezinfekce, příprava sterilních rukavic. Může zajistit asistující druhá osoba.

Krok 2: Uvedení pacienta do požadované polohy. Pod pacienta vložíme podložku.186 Ženy do polohy gynekologické, muži v poloze na zádech. Kontrola hygieny genitálu. Aseptickou technikou přiložení roušky s otvorem. U žen by otvor měl směřovat dolů. U mužů nahoru.

Krok 3: Nasazení sterilních rukavic u osoby zavádějící katetr Dezinfekce genitálií: Postup u ženy – každý tampón použít jednou, dezinfikovat vždy zepředu dozadu, 1. a 2. tampónem provést dezinfekci labia major (pravého a levého), 3. a 4. tampón dezinfekce labia minor (pravého a levého) – nutné vytažení tkání nahoru a obnažení ústí močové trubice, 5. tampón dezinfekce močové trubice, 6. tampón dezinfekce poševního vstupu. Postup u mužů – zasunout předkožku dozadu, pomocí všech 6 tampónů dezinfikovat žalud od močové trubice k tělu.

Krok 4: Po dezinfekci u ženy držet nedominantní rukou labia major od sebe. Asistující osoba připraví katetr, použije lubrikant, vhodný je jednorázový. Rukou, kterou byla provedena dezinfekce je uchopen katetr. Opatrně zavést katetr rukou nebo pinzetou do 186

Srov. RICHARDS, A., Reperritorium pro zdravotní sestry, s. 101.

121

močového měchýře, dokud nezačne vytékat moč. Naplnění balónku dle objemu uvedeného na katetru. Vhodná náplň dle výrobce katetru, nejčastěji sterilní voda, sterilní 10% glycerinový roztok. Zatáhnutí za katetr, dokud nepocítíte odpor. Připojení katetru ke sterilnímu sběrnému systém. U mužů je nutné po dezinfekci držet stále penis v poloze kolmé k tělu. Po katetrizaci stáhnout zpět předkožku.

Krok 5:  Osušit genitál, upevnit sběrný systém, likvidace materiálu, dezinfekce rukou, záznam do dokumentace.187,188,189

187

Srov. RICHARDS, A., Reperritorium pro zdravotní sestry, s. 101.

188

Srov. MIKŠOVÁ, Z., Kapitoly z ošetřovatelské péče, s. 96- 99.

189



122

Příl. 7 Informovaný souhlas s punkční epicystostomií.190

190

Srov. Informovaný souhlas, [online], http://www.mnof.cz/dokumenty/urologie/informovany_souhlas_punkcni_e

picystostomie_vyvedeni_drenu_z_mocoveho_mechyre_predni_stenou_brisni.pdf. [cit. 2012-25-11].

123

124

Příl. 8 Pomůcky k suprapubické epicystostomii Jednotlivé pomůcky k suprapubické epicystostomii Připraví sterilního stolku (sterilní roušky, sterilní tampóny, sterilní rukavice, injekční stříkačky 10,20 mililitrová, jehly, punkční jehly, 1% Mesocain, skalpel, peán, nůžky, jehelec, chirurgické šití, trokar nebo set na suprapubickou drenáž, sběrný systém na moč, operační plášť).191 Pomůcky se mohou lišit dle požadavků operatéra a zvyklosti oddělení. Epicystostomické sety Jednorázové punkční epicystostomické sety. Ty obsahují většinou katetr, močový sáček,punkční kanylu, skalpel, adhezivní pásku, svorku nebo uzávěr. Jednorázové soupravy pro výměnu epicystostomických katetrů, které umožňují rychlou výměnu pomocí vodiče. Obsahují katetr, vodič, adhezivní pásku, svorku nebo uzávěr. Jednorázové epicystostomické soupravy pro urgentní použití, jejich obsahem je punkční nástroj s integrovaným trokarem a katetrem, nejčastěji vyrobeny z PVC. Epicystostomické soupravy pro opakované použití, kdy punkční kanyla je vyrobená z chirurgické oceli. Obsahuje trokar, díky němu lze vložit zavaděč a snadno zavést katetr.192

191


192



125

Ukázka suprapubické epicystostomické sady 193

193

Srov. Urotech, [online], http://www.comesa.cz/pdfs/urotech_2010_pro_web.pdf. [cit. 2012-25-11].

126

Příl. 9 Informační souhlas s punkční nefrostomií194

194

Srov. Informovaný souhlas, [online], http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ve

d=0CEAQFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.nemzn.cz%2FVismoOnline_ActionScripts%2FFile.ashx%3Fid_org %3D600118%26id_dokumenty%3D139280&ei=b_lOUeXTAYWatAaVrIGgDQ&usg=AFQjCNE8jQsQWyVOCS 66GqfpOa6XwMXW4w&bvm=bv.44158598,d.Yms [cit. 2012-25-11].

127

128

Příl. 10 Pomůcky k nefrostomiím Jednotlivé pomůcky k nefrostomii Sterilní stolek (sterilní stříkačky s anestetikem, šicí soupravu, sterilní fyziologický roztok, roušky, sterilní tampóny, sterilní rukavice, dezinfekci), sběrný systém na moč, operační plášť195 Nefrostomický set Obsahuje punkční jehlu, dilatátor, vodící drát, katetr s koncovkou pigtail nebo malecot, adaptér na močový sáček, jednocestný kohoutek s Luer Lock konektorem

Ukázka – nefrostomický set196

Příl. 11 Příklad uchycení nefrostomického katetru197

195


196

Srov. Percutaneus nephrostomy, Periprocedural Care, [online], http://emedicine.medscape.com/article/1821504

-periprocedure#aw2aab6b3b1aa. [cit. 2012-23-11]. 197


129

Příl. 12 Shrnutí preventivních doporučení infekcí močových cest u pacientů s derivací moči Hlavní zásadou v prevenci infekci močových cest u pacientů s některým typem derivaci moči je, aby výkon prováděli zdravotní pracovníci kompetentní a řádně proškoleni v oblasti indikaci, kontraindikaci, techniky výkonu, přípravy pomůcek i pacienta a výskytu komplikací po výkonu. Vhodné je opakované školení v praktických postupech, školení v oblasti novinek (pomůcky, dezinfekce) v opakování teoretických poznatků (asepse, antisepse, bariérové ošetřovatelství, nozokomiální nákazy). Nezbytností by měl být i národní standard v péči o pacienty s derivací moči. Především by měly být ujednoceny postupy při zavádění močového katetru, aby nedocházelo k rozdílům mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Předpokladem vysoké úrovně péče je uchování čistoty lůžkovin, oděvu a zevního prostředí pacienta. Samozřejmostí by mělo být použití odpovídajících osobních ochranných prostředků lékaře a sestry (ústenka, jednorázová zástěra, jednorázové rukavice – sterilní, nesterilní) při výkonu a ošetření.198 Důležitá je správná volba pomůcek, dle materiálu a doby výkonu. Výhodou je používání jednorázových pomůcek, které minimalizují riziko vzniku infekce, ale i nadále zde při neodborné manipulaci zůstává riziko kontaminace a přenosu infekce. Výrobci zdravotnických pomůcek začali vyrábět jednorázové sterilní sety pro jednotlivé derivační výkony. Tyto sety by měli zajišťovat standardizaci postupů, eliminaci chyb, úsporu času, usnadnění práce, zvýšení kvality a bezpečnosti ošetření, snižování nákladů a sterilitu, asepsi.199 V neposlední řadě je důležitá odborná ošetřovatelská péče o pacienty s derivací moči. Zaměřená především na vhodnou péči o katetr a sběrný systém, péči o okolí katetru, péče o krytí rány, důležité je správné uložení drenážních hadic a vaků. Správná

198


199

Srov. Katalog Medisety , [online], http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=

0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.lecbarany.cz%2Ffiles%2Fprodukty%2F11&ei=vXeTUNutKeXQ4QTu 5YHoDA&usg=AFQjCNGdH5eSHnbiXwR2w6f73xsJ12tZdw [cit. 2012-23-11].

130

manipulace s derivačním systémem. Správná technika odběru moči. Monitorování projevů infekce. Izolace katetrizovaných pacientů s multirezistentními kmeny mikroorganismů. Vhodná je rehabilitace pohybového aparátu u imobilních pacientů. Nutností je vhodná edukace pacienta, která nám umožní spolupráci s pacientem a jeho zapojení o péče sebe samého.

131

Příl. 13 Dotazník

Dotazníkové šetření pro všeobecné sestry Vážená kolegyně, vážený kolego, jsem studentkou navazujícího magisterského studijního oboru Ošetřovatelská péče v gerontologii na Lékařské Fakultě Masarykovy Univerzity. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní a bude sloužit jako podklad k mé diplomové práci, kterou zpracovávám na téma „ Problematika derivace moči“. Ve své práci se věnuji problematice močové katetrizace, epicystostomii a nefrostomii. Zakroužkujte pouze 1 odpověď, pokud nebude u otázky uvedeno jinak. V případě nejasnosti či dotazu mě můžete kontaktovat na emailové adrese: [email protected] Děkuji za Váš čas a ochotu. Bc. Eva Studená 1) Uveďte prosím Váš věk: (v celých letech)

______________

2) Obor, ve kterém pracujete: a. Chirurgický obor, lůžková část (doplňte název oddělení)________________ b. Interní obor, lůžková část (doplňte název oddělení)____________________ c. Ambulantní sektor (doplňte název ambulance)________________________ 3) Jaká je délka Vaší praxe ve zdravotnickém zařízení: a. 0 – 5 let b. 6 – 10 let c. 11 – 15 let d. 16 – 20 let e. 21 a více let 4) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a. střední zdravotnická škola (SZŠ) obor všeobecná sestra b. střední zdravotnická škola (SZŠ) obor zdravotnický asistent c. vyšší odborná škola (VOŠ) d. vysoká škola (Bc.) e. vysoká škola (Mgr.) f. jiné (doplňte) ______________________________________________ 132

5) Máte zájem si doplnit znalosti zaměřené na problematiku derivace moči? a. Ano, mám zájem především o prohloubení teoretických znalostí b. Ano, mám zájem především o prohloubení praktických dovedností c. Ano, mám zájem o prohloubení praktických i teoretických znalostí d. Nemám zájem

6) Myslíte si, že problematice derivace moči věnují všeobecné sestry v ošetřovatelské péči dostatečnou pozornost? a. Ano b. Spíše ano c. Spíše ne (doplňte, která oblast, je podle Vás opomíjená) ____________________________________________________________ _____________________________________________________________ d. Ne (doplňte, která oblast, je podle Vás opomíjená) _____________________________________________________________ 7) Domníváte se, že kontinuální vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v problematice derivace moči má vliv na zvyšování kvality ošetřovatelské péče? a. Určitě ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Určitě ne e. Nevím nepřemýšlel (a) jsem o tom

Vědomostní Test Zakroužkujte pouze 1 odpověď, pokud nebude u otázky uvedeno jinak. 8) Katetrizace močového měchýře u MUŽŮ je kompetentní provádět: a.

Sestra se specializací pro intenzivní péči

b.

Sestra s certifikovaným kurzem

c.

Registrovaná sestra

d.

Zdravotnický asistent

e.

Nevím 133

9) Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému k permanentní močové katetrizaci: a. Uzavřený drenážní systém nelze vypustit. b. Uzavřený drenážní systém se může rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem pouze při odběru moči. c. Uzavřený drenážní systém se nesmí rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem, moč se vypouští výpustným ventilem d. U uzavřeného systému je vyšší riziko vzniku infekce. e. Nevím 10) K čemu slouží Pasteurova komůrka u sběrného systému moči: a. Ke sterilnímu odběru moči b. K zabránění ascendentnímu vstupu infekce c. K zabránění descendentnímu vstupu infekce d. K přesnému sledování diurézy e. Nevím 11) Očíslujte vzestupně (čísly od 1 – 9) postup permanentní močové katetrizace u muže: a. Napojíme permanentní močový katetr na sběrný systém

____

b. Připravíme pomůcky

____

c. Fixujeme permanentní močový katetr pomocí balónku

____

d. Provedeme dezinfekci genitálu

____

e. Provedeme záznam do dokumentace

____

f. Informujeme pacienta o výkonu

____

g. Nasadíme si sterilní rukavice

____

h. Zavedeme permanentní močový katetr

____

i. Použijeme lubrikační gel př. Mesocain u katetrizace muže

____

12) Uveďte 6 základních pomůcek k permanentní močové katetrizaci _____________________________________________________________ _____________________________________________________________ 134

13) Mezi komplikace permanentní močové katetrizace patří: (v této otázce můžete označit více možností) a. Perforace stěny ureteru b. Infekční komplikace c. Hematurie d. Striktura uretry e. Inkrustace močového katetru f. Nevím 14) Punkčně zevní nefrostomie je: a. Umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky zavedené skrz kůži přímo do ledvinné pánvičky b. Umělé vyústění nefronu a odvádění moči pomocí cévky c. Umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky zavedené přímo do chirurgicky otevřené ledvinné pánvičky d. Umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky přes ureter do močového měchýře e. Nevím

15) Inkrustace nefrostomie je: a. Ucpání drénu solemi b. Zalomení drénu c. Infekce nefrostomie d. Změna polohy drénu e. Nevím 16) Mezi komplikace nefrostomie patří: (v této otázce můžete označit více možností) a. Hematurie, nefralgie, renální kolika b. Pyelonefritida, ursepse, inkrustace c. Poranění prostaty d. Perforace kalichu, pánvičky, dislokace katetru e. Nevím

135

17) Epicystostomie je: a. Drenáž moči katetrem zavedeným do močového měchýře břišní stěnou b. Chirurgické vyústění močové trubice břišní stěnou c. Chirurgické vyústění ledviny břišní stěnou d. Drenáž moči katetrem zavedeným do močové trubice břišní stěnou e. Nevím 18) Kontinentní epicystostomie – vezikostomie je: a. Vyústění močového měchýře do střeva, kde moč odtéká společně se stolicí b. Chirurgické vyústění močového měchýře břišní stěnou c. Vyústění močového měchýře na povrch břicha, do vyústění pak může pacient vkládat katetr a jím vypouštět moč z močového měchýře d. Chirurgické vyústění močové trubice břišní stěnou e. Nevím 19) Mezi komplikace punkční epicystostomie patří: (v této otázce můžete označit více možností) a. Poranění prostaty, zadní stěny močového měchýře b. Poranění peritonea, tenkého a tlustého střeva c. Urinózní pištěl d. Hematom stěny břišní e. Perforace kalichu, pánvičky ledvinné f. Hematurie g. Nevím 20) Péče všeobecných sester o epicystostomii zahrnuje: (v této otázce můžete označit více možností) a. Aseptický převaz b. Kontrola známek infekce, kontrola tělesné teploty c. Kontrola expirační doby katetru a sběrného systému d. Sledování bilance tekutin e. Denní výměna epicystostomického katetru f. Nevím 136

Příl. 14 Klíč správných odpovědí vědomostních otázek č. 12 – 24 12) Katetrizace močového měchýře u MUŽŮ je kompetentní provádět: g. Sestra se specializací pro intenzivní péči 200 h. Sestra s certifikovaným kurzem i. Registrovaná sestra j. Zdravotnický asistent k. Nevím 13) Vyberte správné tvrzení o uzavřeném drenážním močovém systému k permanentní močové katetrizaci: a. Uzavřený drenážní systém nelze vypustit. b. Uzavřený drenážní systém se může rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem pouze při vypouštění moči. c. Uzavřený drenážní systém se nesmí rozpojovat mezi katetrem a sběrným vakem, moč se vypouští výpustným ventilem201 d. U uzavřeného systému je vyšší riziko vzniku infekce. e. Nevím 14) K čemu slouží Pasteurova komůrka u sběrného systému moči: a. Ke sterilnímu odběru moči b. K zabránění ascendentnímu vstupu infekce 202,203 c. K zabránění descendentnímu vstupu infekce d. K přesnému sledování diurézy e. Nevím 200




202

Srov. Monoflo Curity Urine meter, [online], https://www.google.cz/search?q=pasteurova+kom%C5%AFrka&ie

=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a. [cit. 2012-23-11]. 203

Srov. KUNSTÁT, P., ROVNÝ, A. ŠABÁCKÝ, I., Dlouhodobá derivace moči – principy provedení, [online],

http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2003/02/08.pdf. [cit. 2012-11-25].

137

15) Očíslujte vzestupně (čísly od 1 – 9) postup permanentní močové katetrizace u muže: 204 a. Napojíme permanentní močový katetr na sběrný systém

7

b. Připravíme pomůcky

2

c. Fixujeme permanentní močový katetr pomocí balónku

9

d. Provedeme dezinfekci genitálu

4

e. Provedeme záznam do dokumentace

8

f. Informujeme pacienta o výkonu

1

g. Nasadíme si sterilní rukavice

3

h. Zavedeme permanentní močový katetr

6

i. Použijeme lubrikační gel př. Mesocain u katetrizace muže

5

16) Uveďte 6 základních pomůcek k permanentní močové katetrizaci Za správnou odpověď jsem považovala205 – 6 základních pomůcek: 1.

Permanentní močový katetr U močového katetru muselo být napsáno permanentní nebo Foleyův močový katetr, aby byla odpověď hodnocena za správnou.

2.

Sběrný sáček

3.

Sterilní tampóny U tampónu muselo být napsáno sterilní, aby byla odpověď považována za správnou

4.

Sterilní rukavice U rukavic muselo být napsáno sterilní, aby byla odpověď hodnocena za správnou. V případě odpovědi rukavic a sterilní pinzeta byla odpověď hodnocena také správně

5.

Dezinfekce

6.

Pomůcky k fixaci katetru (stříkačka, lepení)

204

Srov. MIKŠOVÁ, Z., Kapitoly z ošetřovatelské péče, s. 96-99.

205

Srov. Tamtéž.

138

17) Mezi komplikace permanentní močové katetrizace patří: (v této otázce můžete označit více možností) a. Perforace stěny ureteru b. Infekční komplikace c. Hematurie d. Striktura uretry e. Inkrustace močového katetru f. Nevím 18) Punkčně zevní nefrostomie je: a. Umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky zavedené skrz kůži přímo do ledvinné pánvičky206 b. Umělé vyústění nefronu a odvádění moči pomocí cévky c. Umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky zavedené přímo do chirurgicky otevřené ledvinné pánvičky d. Umělé vyústění ledviny a odvádění moči pomocí cévky přes ureter do močového měchýře e. Nevím

19) Inkrustace nefrostomie je: a. Ucpání drénu solemi207 b. Zalomení drénu c. Infekce nefrostomie d. Změna polohy drénu e. Nevím

206

Srov. OTRADOVCOVÁ, I.,KUBÁTOVÁ, L.,Komplexní péče o pacienta se stomií, s. 21

207


Imunologie 2008, č. 2, s. 47-52.

139

20) Mezi komplikace nefrostomie patří: (v této otázce můžete označit více možností) 208,209

a. Hematurie, nefralgie, renální kolika b. Pyelonefritida, ursepse, inkrustace c. Poranění prostaty d. Perforace kalichu, pánvičky, dislokace katetru e. Nevím 21) Epicystostomie je: a. Drenáž moči katetrem zavedeným do močového měchýře břišní stěnou210 b. Chirurgické vyústění močové trubice břišní stěnou c. Chirurgické vyústění ledviny břišní stěnou d. Drenáž moči katetrem zavedeným do močové trubice břišní stěnou e. Nevím 22) Kontinentní epicystostomie – vezikostomie je: a. Vyústění močového měchýře do střeva, kde moč odtéká společně se stolicí b. Chirurgické vyústění močového měchýře břišní stěnou c. Vyústění močového měchýře na povrch břicha, do vyústění pak může pacient vkládat katetr a jím vypouštět moč z močového měchýře211 d. Chirurgické vyústění močové trubice břišní stěnou e. Nevím

208


209


210


211

Srov. MIKŠOVÁ, Z.,ZAJÍČKOVÁ, M., Kapitoly z ošetřovatelské péče, Díl2, s.119.

140

23) Mezi komplikace epicystostomie patří: (v této otázce můžete označit více možností)212 a. Poranění prostaty, zadní stěny močového měchýře b. Poranění peritonea, tenkého a tlustého střeva, c. Urinózní pištěl d. Hematom stěny břišní e. Perforace kalichu, pánvičky ledvinné f. Hematurie g. Nevím 24) Péče všeobecných sester o epicystostomii zahrnuje: (v této otázce můžete označit více možností) a. Aseptický převaz b. Kontrola známek infekce, kontrola tělesné teploty c. Kontrola expirační doby katetru a sběrného systému d. Sledování bilance tekutin e. Denní výměnu epicystostomického katetru f. Nevím

212


141

Příl. 15 Přehled nejčastěji zvolených komplikací Přehled nejčastěji zvolených komplikací permanentní močové katetrizace Komplikace permanentní močové katetrizace Správná odpověď infekční komplikace hematurie striktura uretry inkrustace močového katetru Špatná odpověď Perforace stěny ureteru Nevím

N 99 70 16 23 N 14 1

% 96,1 68,0 15,5 22,3 % 13,6 1,0

Přehled nejčastěji zvolených komplikací u nefrostomie Komplikace nefrostomie Správná odpověď Hematurie, nefralgie, renální kolika Pyelonefritida, ursepse, inkrustace Perforace kalichu, pánvičky, dislokace katetru Špatná odpověď Poranění prostaty Nevím

N 59 91 45 N 1 3

% 57,3 88,3 43,7 % 1,0 2,9

N 82 48 42 42 22 N 5 6

% 79,6 46,6 40,8 40,8 21,4 % 4,9 5,8

Přehled nejčastěji zvolených komplikací u epicystostomie Komplikace epicystostomie Správná odpověď Hematurie Poranění prostaty, zadní stěny močového měchýře Poranění peritonea, tenkého a tlustého střeva Hematom břišní stěny Urinózní pištěl Špatná odpověď Perforace kalichu, pánvičky ledvinné Nevím

142

Znalosti všeobecných sester o derivacích moči

Recommend Documents