ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/PP/2007/0004 REVIZE 05/2010

PRACOVNÍ POSTUP VÝŽIVA HOSPITALIZOVANÝCH PACIENTŮ/KLIENTŮ Vydání: 5. 11. 2007

Frekvence kontroly: 1x ročně

Revize provedena: 11. 5. 2010

Česká asociace sester – Prezidium Připomínkové řízení do: 31. 8. 2007 Odborný garant: Sekce nutričních terapeutů Datum: 14. 8. 2007 Schválil: Prezidium ČAS Datum: 14. 9. 2007 Zpracovatelé: Tamara Starnovská Datum: 14. 8. 2007 Kontaktní osoba: Tamara Starnovská E-mail: [email protected] Nabývá účinnosti dne: 5. 11. 2007 Držitel dokumentu: Česká asociace sester – prezidium

DEFINICE A CÍL PRACOVNÍHO POSTUPU Důvodem vytvoření pracovního postupu jsou požadavky na kvalitně a bezpečně poskytovanou péči pro pacienty ve zdravotnických zařízeních, případně klienty pobytových zařízení sociální péče. Dlouhodobě je stravování v těchto zařízeních ovlivňováno ekonomickými požadavky na úsporu finančních nákladů, bez ohledu na kvalitu a přiměřenou nutriční hodnotu výsledku. Cílem pracovního postupu proto je stanovení takových pravidel, která budou garantovat pro uživatele bezpečný systém poskytování stravy a zajištění kvalifikované léčebné výživy jako integrální součásti komplexní léčebné péče. Nedílnou součástí zajištění kvality poskytované péče je odpovídající personální vybavení a stanovený pracovní postup. Léčebná výživa významně ovlivňuje strukturu léčebného postupu a napomáhá ke snižování nákladů na medikamentózní léčbu. Rizika nekvalitně poskytnuté léčebné výživy jsou srovnatelná s nekvalifikovaně poskytnutou léčbou (záměna diety, nedostatečná nutriční hodnota). Správnou výživu je třeba vnímat jako rovnocennou součást léčebného procesu. Existuje mnoho argumentů jak medicínských, tak ekonomických, v čem může správná nutriční podpora pomoci pacientům, zvláště rizikovým, pro které může být podcenění příjmu hodnotné stravy fatální (zejména senioři, dlouhodobě nemocní a pacienti s duševními poruchami). Osoby s nedostatečnou výživou či parciálními nutričními deficity jsou léčeni déle.

1


VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ 1. Výživa – nutrice dodává organismu energii a látky důležité pro jeho stavbu a funkce. Zajišťuje živiny pro jeho vývoj, růst, obnovu tkání, pohyb, fyzickou i duševní práci a obranyschopnost vůči nemocem. 2. Klinická výživa – je označení způsobu výživy v nemocnici. Skládá se ze tří složek a to z léčebné výživy (klasické dietoterapie), enterální výživy (kompletní – podávané sondou nebo doplňkové – formou sippingu) a parenterální výživy (úplné nebo doplňkové). Jednotlivé složky se navzájem prolínají a doplňují. 3. Léčebná výživa – je jakákoliv dieta indikovaná v souvislosti s prevencí vzniku onemocnění, onemocněním, případně komplikacemi onemocnění. 4. Dieta – je soubor výživových opatření, jejichž uplatnění zlepší kompenzaci onemocnění, zmírní nebo odstraní obtíže pacienta/klienta (například vyloučením zatěžujících potravin či jejich součástí), případně umožní využít diagnostický postup (diety diagnostické). Do tohoto souboru patří jak nutriční specifikace dané diety, tak i vhodné technologické postupy a rozbor surovin s ohledem na vhodné, nevhodné a za určitých podmínek použitelné. 5. Dietní systém – je dokument specifický pro každé zařízení poskytující léčebnou výživu formou diet. Jeho vydání je garantováno ředitelem zařízení a obsah musí být zpracován odborně kvalifikovanými pracovníky. Dietní systém určuje způsob značení diet, nutriční složení i postupy pro přípravu stravy. Bez dietního systému nelze v zařízeních deklarovat zajištění péče vyžadující dietní úpravu stravy. 6. Malnutrice – je pro účely tohoto materiálu definována jako stav zhoršené výživy, případně podvýživy. U hospitalizovaných pacientů/klientů jde o závažný problém, který zvyšuje riziko komplikací, vede k prodloužení doby hospitalizace a zvyšuje náklady na léčení. Může se jednat jak o zhoršenou výživu ve všech parametrech, tedy jak v množství energie, tak jednotlivých živin (nejen základních, ale i vitamínů, či minerálních látek), tak o zhoršenou výživu pouze v některém z parametrů (nejčastěji se jedná o bílkoviny). 7. Nutriční screeningu – slouží pro základní posouzení stavu výživy. Nutriční screening musí být jednoduchý a dostupný v každých podmínkách. Ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče jej provádí zpravidla zdravotní sestra. Znalost nutričního screeningu je však důležitá pro každého nemocného a jeho příbuzné s jeho využitím si totiž můžete stanovit stupeň rizika, který je spojen s nedostatečným příjmem potravy a požádat ošetřujícího lékaře nebo jiný zdravotnický personál o pomoc. Včasně zahájenou nutriční podporou je pak možno zabránit řadě komplikací, které jsou spojeny s onemocněním (ztráta svaloviny, zhoršené hojení ran, zvýšené riziko vzniku proleženin, zhoršená rehabilitace apod.). 2


KOMPETENTNÍ OSOBY Nelékařští zdravotničtí pracovníci v rozsahu činností a kompetencí stanovených vyhláškou č. 424/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, zvláště pak nutriční terapeuti.

POSTUP OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ VÝŽIVY Poskytovatel léčebné, preventivní a ošetřovatelské péče má povinnost zajistit pravidelnou dostupnost výživy přiměřenou věku pacientů/klientů, jejich kulturním a stravovacím zvyklostem a plánované zdravotní péči.

A. Dietní systém 1. Poskytovatel péče má povinnost vypracovat dietní systém sestavený podle potřeb klientely daného zařízení. Tento dokument vypracují nutriční terapeuti, ve zdravotnickém zařízení ve spolupráci s dietologem v souladu s odbornými požadavky na konkrétní diety. Dietní systém musí umožňovat návaznost na užívání optimálních forem výživy pro konkrétní nemocné, zejména možnost kombinování s enterální či parenterální výživou. 2. Dietní systém je pravidelně aktualizován v souladu s vývojem medicíny, léčebných postupů, poznáním v oblasti výživy, rozšiřováním sortimentu potravin a technologií. Změna dietního systému je obvyklá i při změně spektra poskytovaných zdravotnických výkonů.

B. Léčebná výživa 1. Léčebnou výživu v zařízení sestavují (jak pro jednotlivé pacienty/klienty, tak pro jednotlivé diety) nutriční terapeuti a nutriční asistenti, v souladu se svou kvalifikací a kompetencemi podle vyhlášky 424/2004 Sb. Diety jsou sestaveny tak, aby jejich nutriční hodnoty byly adekvátní potřebám pacientů/klientů a současně splňovaly požadavek prevence vzniku nutričních deficitů či malnutrice. Nutriční terapeut za tuto nutriční skladbu odpovídá a u diet, které svým principem nemohou být nutričně plnohodnotné, navrhuje adekvátní doplňky. Za tím účelem provádí propočty biologické a energetické hodnoty diet, jejichž podkladem jsou receptury s čistou hmotností surovin. 2. Základní diety a jejich doporučené nutriční hodnoty jsou přílohou č. 1. Tyto nutriční hodnoty jsou uváděny v souladu s trvalou poptávkou terénu jako základní. 3. Diety ostatní, které jsou připravovány v konkrétním zařízení, je třeba vypracovat v souladu s doporučenými nutričními hodnotami. Návrh předkládají nutriční terapeuti (ve zdravotnickém zařízení ve spolupráci s dietologem) řediteli zařízení. 4. Pacient či klient je prokazatelně informován o systému stravování v daném zařízení, o pravidlech ordinované diety a má možnost konzultací s nutričním terapeutem. 3


C. Strava 1. Zařízení zajistí pravidelnou dostupnost stravy přiměřenou věku pacientů/klientů, jejich kulturním a stravovacím zvyklostem, jejich zdravotnímu stavu a plánované zdravotní péči. 2. Příprava, skladování a výdej stravy jsou bezpečné a probíhají v souladu s národní legislativou, podzákonnými předpisy a aktuálními doporučenými postupy. 3. Všem pacientům/klientům se předepisuje strava či výživové přípravky na základě jejich nutričního stavu či nutričních potřeb. 4. Strava je pacientům/klientům poskytována v souladu s jejich potřebami a členěná do několika denních dávek (podle typu zařízení nejméně ve třech, obvykle v pěti). Členění nutriční hodnoty v jednotlivých denních dávkách odpovídá obecně platným požadavků (tj. 60% energie v první polovině dne), případně konkrétnímu léčebnému postupu (rozdělení sacharidových dávek podle potřeby diabetika). 5. Výše uvedené požadavky neumožňují trvalé podávání studených večeří u diet restriktivních, u starších pacientů/klientů, dětí do 3 let a při některých speciálních léčebných postupech.

D. Sledování účinnosti 1. Konzumaci stravy pacientem/klientem je třeba průběžně sledovat, a pokud dojde k situaci, že podaná strava není pacientem/klientem zkonzumována, je třeba zjistit příčinu a následně účinně zasáhnout (úpravou stravy nutričním terapeutem, například změnou formy stravy, nahrazením některých složek stravy jinými, doplněním…). 2. Pokud je pacient či klient v nutričně závažném stavu, má problém s konzumací podávané stravy, má specifické stravovací zvyklosti, specifické stravovací nároky, případně to vyžaduje jeho léčebný režim (například fast track postup výživy po operacích, či jeho modifikace), je jeho stravování sestavováno individuálně, kvalifikovaným nutričním terapeutem specialistou. 3. Do dokumentace pacientů/klientů se zaznamenává ordinace nutričního režimu, který vychází z nutričního stavu pacienta/klienta a z jeho potřeb. 4. Nutriční léčba se zajišťuje multidisciplinárně a její efekt na pacienta/klienta se zaznamenává do zdravotní dokumentace.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Kontrolou tohoto pracovního postupu je pověřena Sekce nutričních terapeutů ČAS.

POUŽITÉ ZDROJE Collins, N.: Protein and wound healing. In Advanced in skin and Wound Care, 11/12 2001. Committee of Ministers. Resolution ResAP (2003) 3 in food and nutritional care in hospitals. Strasbourg: Council of Europe, 2003.

4

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/PP/2007/0004 REVIZE 05/2010 de Ulibarri Perez, J. I.; Picon Cesar, M. J.; Garcia Benavent, E.; Mancha Alvarez Estrada, A.: Deteccion precoz y control de la desnutricion hospitalaria. In Early detection and control of hospital malnutrition. Nutr-Hosp. 2002 May-Jun; 17(3): 139–146. Dorner B.; Gallagher Allred, Ch.: Deering CP, Posthauer M. Suppl. to Journal of the American Dietetic Association, 1997; 97 (suppl 2):172–176. Goldstein, M.; Braitman, L. E.; Levine, G. M.: The medical and financial costs associated with termination of a nutrition support nurse. In Journal of Parenteral and Enteral Nutrition. 2000; 24(6): 323–327. Hibbert, C. L.; Coates, E. J.; Brazier, J. E.; Morris, J.: A cost survey of 70 adult critical care units - Results from a volunteer sample in England, Scotland and Northern Ireland. In Care of the Critically. 2005; 21(1): 8–17. Mitchell, S. L.; Buchanan, J. L.; Littlehale, S; Hamel, M.B.; Tube-feeding versus hand-feeding nursing home residents with advanced dementia: A cost comparison. In Journal of the American Medical Directors Association. 2004; 5(2 Suppl.): 23–29. Palmo, A.; Galletti, R.; Finocchiaro, C.; Fadda, M.; Rivetti, M.; Protta, F.; Giannone, G.; Bianco, L.: A costeffectiveness analysis of long-term artificial nutrition in neurologic patients. In Rivista Italiana di Nutrizione Parenterale ed Enterale. 2002; 20(3): 149–155. Pražská deklarace (29. kongres ESPEN – Praha 9/2007) Smedley, F.; Bowling, T.; James, M.; Stokes, E.; Goodger, C.; O'Connor, O.; Oldale, C.; Jones, P.; Silk, D.: Randomized clinical trial of the effects of preoperative and postoperative oral nutritional supplements on clinical course and cost of care. In British Journal of Surgery. 2004; 91(8): 983–990. Sun, B.; Gao, Y.; Xu, J.; Zhou, X. L.; Zhou, Z. Q.; Liu, C.; Jiang, H. C.: Role of individually staged nutritional support in the management of severe acute pancreatitis. Hepatobiliary Pancreat Dis Int. 2004 Aug; 3(3): 458–463. Sungurtekin, H.; Gurses, E.; Hanci, V.; Sungurtekin, U.: Identifying Malnutrition with Nutritional Risk Index. In Hospitalized Patients; Turk Anesteziyoloji ve Reanimasyon Derne Dergisi. 2003; 31(7): 368– 372. Thomas, D. R.; Goode, P.S.; Tarquine, P. H.; Allman, R.: Hospital acquired pressure ulcers and risk of death. In J Am Geriatr Soc. 2002; 102: 1435–1440. Resolution ResAP(2003)3 on food and nutritional care in hospitals (Adopted by the Committee of Ministers on 12 November 2003 at the 860th meeting of the Ministers’ Deputies) Výsledky konference zainteresovaných partnerů a tiskové konference „Boj proti malnutrici“ (10. Září 2007, 11.15 -13.30, Brusel a Praha).

PŘÍLOHY Příloha č. 1. – Dietní systém Příloha č. 2. – Nutriční screening

5

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/PP/2007/0004 REVIZE 05/2010 Příloha č. 1. – Dietní systém členění Nutriční opatření u proteinové a energetické malnutrice Nutriční opatření u devastujících chorob (rakovina, AIDS, multiresistentní TBC v počáteční fázi onemocnění) Enterální výživa Parenterální výživa Restriktivní diety Dietoterapie diabetu Dietoterapie renálních chorob Dietoterapie dyslipidemie Obezita Nutriční opatření u zhoubných chorob (rakovina, AIDS) Alternativní léčebná výživa Pozn.: Někteří pacienti potřebují dietu, která musí splnit více požadavků (například diabetik po operaci, pacient s celiakií a diabetem apod.) Tyto diety jsou uvedeny v obou kategoriích a jejich aplikace vyžaduje spolupráci nutričního terapeuta který stanoví individuální parametry nutričního plánu pro konkrétního pacienta. Nutriční hodnoty (NH): Nutriční hodnoty jsou stanoveny jako základní, pro celou porci a vycházejí z předpokladu průměrné hmotnosti pacienta 70 kg (ve vazbě na poslední doporučení MZ z roku 1991 a aktuální guidelines odborných společností). Pro objektivizaci nutriční skladby pro konkrétního pacienta či skupinu pacientů je třeba vyhodnotit reálnou nutriční potřebu se zohledněním možných rizik (malnutrice, riziko vzniku dekubitů, plánované operační výkony), kterou zpracuje nutriční terapeut. Diety označené proloženě jsou svým principem diety nutričně karenční, tedy při jejich podávání delším než 3 dny je třeba ve spolupráci s nutričním terapeutem a lékařem doplnit vzniklé nutriční deficity. Diety používané ve formě „půl porce“ jsou také rizikové z pohledu naplnění nutričních hodnot a je proto třeba k nim podávat adekvátní nutriční doplňky. Diety vyžadující specifickou nutriční skladbu (např. s vyloučením jódu, s omezením soli, fosforu) či sledování příjmu specifické nutriční složky (nenasycené MK, vitamín K) musí sestavit (a průběžně sledovat obsah potřebných nutričních složek) nutriční terapeut. Dieta individuální je sestavována nutričním terapeutem a je vždy upravena podle aktuální nutriční potřeby pacienta ve vazbě na jeho schopnost konzumace, případně další potřeby či kritéria. • NUTRIČNÍ OPATŘENÍ U PROTEINOVÉ A ENERGETICKÉ MALNUTRICE Vždy je třeba řešit individuálním sestavením nutričního plánu nutričním terapeutem ve spolupráci s lékařem. Vždy je nutný průběžný propočet příjmu živin s následnými aktuálními úpravami ve vazbě na vývoj stavu pacienta, laboratorních ukazatelů a 6

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/PP/2007/0004 REVIZE 05/2010 schopnosti příjmu živin. Doplňková výživa formou EV, případně PV je v naprosté většině nezbytná. NUTRIČNÍ OPATŘENÍ U DEVASTUJÍCÍCH CHOROB (nádorová onemocnění, AIDS, multirezistentní TBC v počáteční fázi onemocnění) Vždy je třeba řešit individuálním sestavením nutričního plánu nutričním terapeutem (ve spolupráci s lékařem) s propočtem příjmu živin a následnými aktuálními úpravami ve vazbě na vývoj stavu pacienta, laboratorních ukazatelů a schopnosti příjmu živin. Doplňková výživa formou EV, případně PV je často nutná. •

• ENTERÁLNÍ VÝŽIVA Vyžaduje sledování příjmu živin nutričním terapeutem, který navrhuje ošetřujícímu lékaři vhodné preparáty či jejich kombinaci ve vazbě na aktuální potřebu a schopnost příjmu živin u pacienta. Ve většině případů se používá forma doplňkové enterální výživy. Komplexní enterální výživa je realizována na základě indikace lékaře. • PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA Parenterální výživa je výhradně v rukách lékaře. Používá se v případech kdy je enterální výživa kontraindikována nebo není možná. V případě kombinované formy výživy, či při plánovaném přechodu z PV na další formy výživy je bezpodmínečně nutná spolupráce s nutričním terapeutem, který příjem živin ze všech forem výživy bilancuje a sestavuje optimální postup při zařazování běžné stravy. • DIETY RESTRIKTIVNÍ Jde o diety, které vylučují či výrazně omezují některou živinu či některé potraviny. U podstatné části pacientů tyto restriktivní diety mohou vést k nedostatku některých nutrientů, což může podporovat rozvoj malnutričního stavu. Proto podávání restriktivních diet je třeba sledovat nutričním terapeutem, který navrhuje potřebné formy a dávky k doplnění energie a nedostatkových živin. Diety restriktivní individuálně řešené: Diety jejichž aplikování vyžaduje individuální sestavení podle potřeb pacienta a jeho schopnosti konzumace ve vazbě na sortiment i množství potravin.

Nízkolaktózová dieta Nízkoproteinová dieta Nízkooxalátová dieta Eliminační diety při alergii nebo intoleranci některých složek potravy Restriktivní diety s alergií nebo intolerancí potravinových aditiv Strava při přechodu z PV či EV na běžné stravování (například při akutní pankreatitidě) Strava nízkoglykemická antiepileptická

Diety restriktivní standardně sestavené 7


• Dieta s omezením lepku NH: 80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal (10 000 Kj) Výběr potravin se striktně řídí obsahem lepku ve vazbě na aktuální legislativní úpravu vztahující se k povoleným normám a hodnocení obsahu v potravinách (ES 41/09 nutno ověřit zda 09 nebo 10)

BLP 9/BLP

STRAVA BEZLEPKOVÁ DIABETICKÁ NA 275 G S BEZLEPKOVÁ

2/BLP

ŠETŘÍCÍ BEZLEPKOVÁ

80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal (10 000 Kj) 80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal (8 800 Kj) 80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal (10 000 Kj)

13:30: 57 15:34: 51 13:30: 57

• Nízkosodíková dieta (na 5 g NaCl = 2 g Na) NH: 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal (9 400 Kj) STRAVA S OMEZENÍM SOLI

10

80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 14:32:54 (9 200 Kj)

• Dieta se stabilním obsahem vitamínu K (do 250µg) NH: 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal (9 400 Kj) Základem úspěšné diety je přijímat stabilní množství vitaminu K (vždy stejné množství během 2-3 dnů). Toto množství je však individuální podle předcházejícího stravování pacienta na které byla jeho léčba nastavena. Je třeba vyřadit potraviny s vysokým a zároveň nestabilním obsahem vitaminu K a vyhnout se náhlým změnám v množství i složení stravy. Konkrétní realizace jídelního lístku je proto individuální a musí ji sestavit nutriční terapeut. • 4 4A 4B

Nízkotuková dieta STRAVA SE SNÍŽENÍM OBSAHEM TUKU STRAVA OMEZENÍM TUKU 20g STRAVA OMEZENÍM TUKU 40g

14:24:62 80g B, 60 g T, 350 g S, 2200 Kcal (9 200 Kj) 60g B, 20g T, 275g S, 1500 kcal 16:12:72 (6 300 Kj) 16:21:63 70g B, 40g T, 275g S, 1700 kcal (7 100 Kj)

• Pooperační dietní postupy Vždy jde o individuálně sestavené nutriční postupy, které využívají některých stabilně sestavených jídelních lístků, které jsou dále individuálně doplněny. NH jsou minimální. Obilninové odvary bujon 8


DIETY SE ZMĚNĚNÝM PROFILEM DŮLEŽITÝCH NUTRIENTŮ • Dietoterapie diabetu STRAVA DIABETICKÁ 80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 9 NA 275 g S Kcal (8 800 Kj) STRAVA DIABETICKÁ 80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 9S ŠETŘÍCÍ NA 275 g Kcal (8 800 Kj) STRAVA DIABETICKÁ 80g B, 70 g T, 175 g S, 1600 9/175gS NA 175 g S Kcal (6 700 Kj) STRAVA DIABETICKÁ 80g B, 80 g T, 225 g S, 1900 9/225gS NA 225 g S Kcal (8 000 Kj)

13:30:57 13:30:57 19:38:43 16:37:47

• Dietoterapie renálních chorob Tyto diety je třeba sestavit nutričním terapeutem individuálně podle konkrétních potřeb nemocného, aktuálního stavu a způsobu léčby (liší se i podle forem dialyzační léčby i podle konkrétního poškození funkce ledvin), obvykle je třeba vycházet i z potřeb kombinace onemocnění (často diabetes jako základní onemocnění). Častá je potřeba omezení příjmu fosforu, konkrétní výběr potravin obsahujících bílkoviny, často je nutné změnit obvyklý trojpoměr živin. • Dietoterapie dyslipidemie Tyto diety musí splnit požadavek na zastoupení dostatečné dávky nenasycených mastných kyselin, stravy zásadně s nízkým glykemickým indexem a zvýšeným podílem antioxidantů. STRAVA DIABETICKÁ NA 9 275 g S Strava se zvýšeným podílem KP NMK * KP = kardioprotektivní

80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal 13:30:57 (8 800 Kj) 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 14:32:54 (9 200 Kj)

• Dietoterapie zejména u střevních chorob Ve skladbě stravy je třeba zabezpečit obsah pouze rozpustné vlákniny. STRAVA S jiným profilem 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 14:32:54 5 VLÁKNINY (9 200 Kj) STRAVA S OMEZENÍM 80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal 13:30:57 5 DIA HRUBÉ VLÁKNINY DIA (8 800 Kj) • Obezita Dietoterapie u obezity patří do kategorie ambulantní péče, při hospitalizaci jde vždy o kombinaci problematiky, při níž důvodem k hospitalizaci není obezita. Vždy jde o individuální sestavu stravovacího režimu zaměřeného na hyperproteinovou, energeticky restriktivní skladbu stravy s vlákninou, vyšším podílem vitamínů. 9

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/PP/2007/0004 REVIZE 05/2010 • Alternativní léčebná výživa Diety pro nestandardní stravovací režim či skladbu potravin vyžadují vždy individuální aplikaci. Je třeba garantovat nutriční hodnoty při realizace formou stravování akceptovatelnou pro jiné sociokulturní skupiny. Lze ji tedy považovat také za alternativu standardního systému léčebné výživy.

VEG

2/VEG

VEGETARIÁNSKÁ DIETA

ŠETŘÍCÍ PRO VEGETARIÁNY •

3

80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal (10 000 Kj) 80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal (10 000 Kj)

13:30:57

13:30:57

Diety základního typu s přihlédnutím ke specifickým fyziologickým potřebám

STRAVA ZÁKLADNÍ

80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal 13:30:57 (10 000 Kj)

DP

STRAVA PRO TĚHOTNÉ A KOJÍCÍ

90g B, 80 g T, 350 g S, 2 500 kcal 15:29:56 (10 500 Kj)

2

STRAVA ŠETŘÍCÍ

80g B, 80 g T, 350 g S, 2400 Kcal 13:30:57 (10 000 Kj)

GER

STRAVA PRO 85g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal 15:32:53 GERIATRICKÉ PACIENTY (9 200 Kj) •

Diety základního typu při problémech s příjmem potravy

STRAVA TEKUTÁ 0 KRÁTKODOBÁ – KRÁTKODOBÁ pro děti 0 STRAVA TEKUTÁ DLOUHODOB DLOUHODOBÁ Á STRAVA KAŠE – KH HAŠE STRAVA 1 KAŠOVITÁ STRAVA 1DIA KAŠOVITÁ DIA

60g B, 45g T, 200g S, 1450 kcal (6 000 Kj)

17:28: 55

70g B, 70 g T, 300 g S, 2100 Kcal (8 800 Kj)

13:30: 57

80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal (9 200 Kj) 80g B, 80 g T, 300 g S, 2200 Kcal (9 200 Kj) 80g B, 80 g T, 275 g S, 2100 Kcal (8 800 Kj)

14:32: 54 14:32: 54 13:30: 57

10

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s. 120 00 Praha 2, Londýnská 15 ČAS/PP/2007/0004 REVIZE 05/2010 B) DIETY PRO DĚTI A ADOLESCENTY nutriční hodnotu je třeba stanovit podle aktuálních potřeb daného dítěte (váhovýškový percentil, aktuální nutriční potřeba), základní nutriční parametry lze stanovit pro dietu 12, 13 a individuální úpravu realizuje nutriční terapeut obvykle s využitím doplňků z variant běžných potravin, případně s použitím varianty půl porce. 0 STRAVA TEKUTÁ KRÁTKODOBÁ KRÁTKODOBÁ STRAVA NÍZKOGLYKEMICKÁ NGIAE ANTIEPILEPTICKÁ STRAVA menších 12 dětí STRAVA VĚTŠÍCH 13 DĚTÍ

20g B, 60g T, 220g S, 1500 kcal (6 300) 40g B, 100 g T, 400 g S, 2700 Kcal (11 300 Kj)

5:36:5 9 14:32: 54

Příloha č. 2 Nutriční screening – doporučené formuláře: • NRS 2002 (Nutrition Risk Screening – hodnocení rizika podvýživy) - tento nástroj je určen zejména pro nemocné, kteří jsou léčeni v nemocnicích a nebo trpí akutním nebo chronickým onemocněním. •

MUST (Malnutrition Universal Screening Tool – Univerzální nástroj pro odhalení podvýživy) je určen zejména pro dospělé ambulantní nemocné.

•

MNA (Mini Nutritional Assesment) je určen pro hodnocení nutričního stavu seniorů.

11

ČESKÁ ASOCIACE SESTER, o. s

Recommend Documents