VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Znají laici varovná znamení nádorových chorob

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Znají laici varovná znamení nádorových chorob

Bakalářská práce

Autor: Marie Váňová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce se věnuje varovným znamením nádorových chorob. Teoretická část definuje nádorová onemocnění, faktory ovlivňující vznik nádorových onemocnění a příznaky nejčastějších nádorových chorob. Na závěr se zabývá možnou prevencí a systémem preventivních vyšetření hrazených z veřejného zdravotního pojištění v České republice. Praktická část představuje kvantitativní výzkum, jehož cílem je zjistit zda laická veřejnost zná příznaky nádorových chorob. Probíhal formou dotazníkového šetření. Cíl a hypotézy práce byly ověřeny pomocí data získaných dotazníkem. V závěru je uvedeno zhodnocení celé práce. Klíčová slova: varovné příznaky, nádory, prevence

Annotation The thesis deals with warning signs of tumor diseases. The theoretical part defines cancer, factors influencing the emergence of cancer and the most common symptoms of tumor diseases. In conclusion, the theoretical part of the thesis deals with the possible prevention and the system of preventive examinations covered by the public health insurance in the Czech Republic. The practical part is the quantitative research, which aims to find out whether the general public knows the symptoms of tumor diseases. The research was conducted through the questionnaire survey. The objective and hypothesis of the work was verified using the data from the questionnaire. In the conclusion, is the evaluation of the whole thesis. Keywords: warning symptoms, cancer, prevention

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala paní Mgr. Petře Vršecké za ochotu, trpělivost, cenné rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování za trpělivost a pomoc patří také mé rodině a v neposlední řadě všem respondentům, díky nimž mohla tato práce vzniknout.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

2

3

4

Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1.1

Cíl výzkumu .............................................................................................. 10

1.1.2

Hypotézy ................................................................................................... 10

Teoretická část ........................................................................................................ 11 2.1

Definice ............................................................................................................ 11

2.2

Vznik nádorové choroby .................................................................................. 11

2.3

Faktory podílející se na vzniku nádorového onemocnění ................................ 12

2.4

Rozdělní nádorů ............................................................................................... 14

2.4.1

Dělení nádorů podle původu ..................................................................... 14

2.4.2

Dělení podle biologických vlastností nádorů............................................ 15

2.5

Varovná znamení ............................................................................................. 15

2.6

Prevence ........................................................................................................... 20

2.6.1

Primární prevence ..................................................................................... 20

2.6.2

Sekundární prevence ................................................................................. 20

2.6.3

Terciární prevence .................................................................................... 22

Praktická část .......................................................................................................... 23 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 23

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 23

3.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 25

3.4

Zpracování získaných dat ................................................................................. 25

3.5

Výsledky výzkumu........................................................................................... 26

3.6

Diskuze............................................................................................................. 42

3.7

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 45

Závěr ....................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury Seznam tabulek a grafů Seznam příloh

1 Úvod Rakovina – to je Waterloo, které se dostalo dovnitř. (Napoleon Bonaparte) Nádorová onemocnění patří k jednomu z nejzávažnějších onemocnění. Počet nových nádorových onemocnění (incidence) má stoupající tendenci. Do českého Národního onkologického registru bylo v roce 2010 nově nahlášeno celkem 82 606 případů zhoubných novotvarů a novotvarů in situ, což je v absolutním počtu nárůst o 4 % oproti roku 2009. Porovnání incidence ZN u mužů a žen v letech 2009 a 2010 je znázorněno v tabulce, která je uložena v příloze č. 1. (ÚZIS ČR, NOR ČR, 2013) Příčinou zvyšující se incidence v ČR je především stárnutí populace, nezdravý životní styl, zhoršující se životní prostředí a v neposlední řadě zlepšující se diagnostika. Úmrtnost na nádorová onemocnění oproti incidenci klesá. Pokles úmrtnosti je jednak důsledkem zvyšující se kvality léčby a jednak časnějším záchytem onemocnění, které umožňuje úspěšnější léčbu. Přesto patří nádorová onemocnění v České republice k druhé nejčastější příčinně úmrtí a zároveň druhé nejzávažnější příčinně pracovní neschopnosti. (Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014) Stoupající tendenci incidence nádorových onemocnění zmiňuje i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ve své nejnovější zprávě World cancer report 2014. Předpokládá, že do roku 2025 onemocní o 40 procent víc lidí než v současnosti. Celosvětově patří nádorová onemocnění k nejčastější příčině úmrtí. V čele žebříčku nejčastějších příčin úmrtí stanula nádorová onemocnění v roce 2011. Tehdy vystřídala onemocnění srdce. (IARC, 2014) Tématem této bakalářské práce jsou nádorové choroby a jejich varovné příznaky. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost a význam pro záchyt některých nádorových onemocnění v časnějších stádiích. Záchyt nádorového onemocnění v časnějším stádiu má nepostradatelný význam pro úspěšnější léčbu a lepší prognózu. Každé století s sebou přináší nějaký druh onemocnění, které zásadně ovlivňuje kvalitu života a život jako takový. Nejdříve to byla různá infekční onemocnění, později onemocnění srdce a cév a v dnešní době jsou tímto onemocněním nádorové choroby.

8

V teoretické části bakalářské práce je vysvětleno, co jsou nádorová onemocnění, jak vznikají, a které faktory ovlivňující jejich vznik. V další kapitole je popsáno rozdělení nádorů a jsou zmíněny nejčastější nádory a jejich varovná znamení. Na závěr je popsána prevence nádorových onemocnění a systém screeningových vyšetření, která mají nesporný význam pro včasný záchyt nádorového onemocnění. V praktické části jsem zjišťovala, zda laická veřejnost zná příznaky nádorových chorob, zda je sleduje a zda využívá preventivní programy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Kvantitativní výzkum probíhal formou dotazníkového šetření. Pomocí dat z dotazníku jsou ověřovány hypotézy, které byly stanoveny k cíli bakalářské práce. Na závěr je uvedeno celkové zhodnocení a návrh řešení a doporučení pro praxi.

9

1.1.1 Cíl výzkumu Zjistit, zda laická veřejnost zná příznaky nádorových chorob.

1.1.2 Hypotézy H1: Předpokládám, že více než 50 % laické veřejnosti nezná příznaky nádorových chorob. H2: Předpokládám, že ženy jsou lépe informovány o příznacích nádorových chorob. H3: Předpokládám, že laici do 50 let jsou lépe informováni o příznacích nádorových chorob. H4: Předpokládám, že více než 50 % laické veřejnosti sleduje varovná znamení nádorových chorob H5: Předpokládám, že více než 50 % laické veřejnosti využívá v prevenci nádorových onemocnění screeningová vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění

10

2 Teoretická část 2.1 Definice „Nádorové onemocnění lze označit jako neregulovaný nárůst buněk s autonomní povahou dělení spolu se selháním kontrolních mechanismů živého organismu.“ (Dienstbier & Stáhalová, 2012, str. 16) Jiní autoři definují nádorová onemocnění „jako skupinu nemocí, jejichž společným znakem je neomezený růst buněk tkání.“ (Vorlíček, Abrahámová, & Vorlíčková, 2006, str. 35) Pro obě definice je společný nekontrolovatelný růst buněk. Tento růst buněk ničí okolní tkáň, nádorové buňky se šíří do jiných tkání a vytvářejí metastázy (nová ložiska). Tkáň, která je takto změněna se již nemůže přeměnit v normální tkáň. (Dienstbier & Grant, 2003)

2.2 Vznik nádorové choroby Vznik nádoru je pomalý proces, který trvá desetiletí. Dříve než přítomnost nádoru zjistíme, je již nádor tvořen více než milionem buněk. Nádorové buňky se od normálních liší tvarem, růstem i metabolismem. Na začátku však podle Weinberga stojí „ jedna jediná odrodilá buňka, která se rozhodla vykročit vlastní cestou.“ (Weinberg, 2003, str. 12) Jejím cílem je jediné: růst, nekontrolovatelně se množit a neomezeně šířit. (Weinberg, 2003) Přeměna normální buňky na nádorovou začíná změnou programu, podle kterého je v buňce řízen růst, vytváření tkáně a zánik buňky. Na člověka během života neustále působí chemické, fyzikální a biologické účinky, které vyvolávají mutační změny tohoto programu. Mutační změny jsou neustále opravovány. V případě, že jsou buňky poškozeny těžce, dojde k jejich regulované přirozené smrti. Tyto mechanismy mohou selhat a v důsledku tohoto selhání dochází v buňce k nahromadění mutací v genech, kontrolujících a regulujících růst buňky. Tyto změny vedou k iniciaci (aktivaci) buňky. Takto iniciovaná buňka se může za vhodných okolností změnit na první stupeň nádorové buňky. Této změně se odborně říká promoce a stádium se nazývá karcinom in situ. Pokud obranné mechanismy organismu tento proces nezvládnou, dochází ke vzniku zhoubných (maligních) buněk. Toto stádium se nazývá konverze nebo transformace. Dalším vývojem dochází k lokálnímu růstu nádoru (progresi). Pokud

11

dojde

k progresi

invazivních

nádorových

buněk,

dochází

k tvorbě

metastáz

(sekundárních nádorů). (Altaner, 2008)

2.3 Faktory podílející se na vzniku nádorového onemocnění Faktorům, které se různou měrou podílejí na vzniku nádorového onemocnění, je člověk vystaven neustále. Některým vědomě, jiným nevědomě. Přehledně Zobrazuje vliv různých faktorů tabulka č. 1. Červená barva znamená vědomé a modrá nevědomé vystavení vlivům přispívajícím ke vzniku nádorů. Některým vlivům je člověk vystaven z části vědomě a z části nevědomě např. vlivům potravy. (Altaner, 2008) Tabulka 1 Vliv různých faktorů na úmrtnost v důsledku rakoviny (Altaner, 2008, str. 23)

Faktory (vědomé a nevědomé)

Procento úmrtí

Kouření (aktivní a pasivní – nedobrovolné)

33

Potrava

30

Infekce: viry, bakterie

10

Hormony

7

Ionizační záření

6

Genetická predispozice

5

Povolání

3

Alkohol

3

UV světlo

1

Znečištěné pracovní prostředí

<1

Léky

<1

Přídavky do potravin

<1

Kouření je rizikový faktor, který má vliv hlavně při vzniku rakoviny plic. Ohrožuje však i jiné tělesné orgány, jako jsou ledviny a močový měchýř, přes které se vylučují kancerogeny přítomné v tabákovém kouři. Zvýšený výskyt nádorů zažívacího traktu u kuřáků se připisuje spolupůsobení alkoholu a cigaretového kouře. Alkohol způsobuje lepší rozpustnost chemických látek z tabákového kouře a tím se do těla dostane jejich vyšší dávka. Rizikové je i pasivní kouření, tedy vdechování cigaretového kouře, v zakouřených prostorech. Přestat kouřit není jednoduché. Pokud se to však podaří, riziko vzniku nádoru plic se významně sníží. (Altaner, 2008) 12

Potrava patří mezi faktory částečně nevědomé a odpovídá asi za třetinu úmrtí na nádory. Ovlivňuje vznik nádorů zažívacího traktu zvláště pak nádorů střev. Strava může vznik nádorů podporovat, anebo působit proti. Vznik nádorů podporuje zvýšená konzumace červeného masa, nadměrná spotřeba živočišných tuků a nepřiměřená konzumace alkoholu. Také způsob úpravy potravin a jejich skladování ovlivňuje vznik chemických karcinogenů. Ty vznikají při smažení, grilování a uzení. Při nevhodném skladování dochází ke kontaminaci potravin plísněmi a vzniku kancerogenů. (Altaner, 2008) Viry a bakterie se podílí na vzniku nádorů většinou nepřímo. Zprostředkovaný účinek spočívá v inaktivaci nádorových supresorových genů anebo v aktivaci buněčných onkogenů. K těmto účinkům dochází v důsledku chronické infekce těmito viry či bakteriemi. Určité viry a bakterie jsou spojeny se vznikem určitých nádorů. Lidský papillomavirus je spojený s rizikem karcinomu děložního čípku. Virus Ebsteina-Barrové je

spojený s

Burkittovým

lymfomem,

nazofaryngeálním

karcinomem,

nebo

Hodgkinovými nádory. Virus hepatitidy B a virus hepatitidy C je spojen s karcinomem jater. Helicobacter pylori je spojený s rizikem karcinomu žaludku. (Altaner, 2008) Dalším rizikovým faktorem je UV záření. Pokud je pokožka tomuto záření vystavována nadměrně, může to vést ke vzniku kožních nádorů. Zároveň je však UV záření důležité pro tvorbu vitaminu D, který se tvoří v kůži. Je proto důležité nalézt kompromis mezi ochranou pokožky před UV zářením a tvorbou vitamínu D působením UV záření na pokožku. K prospěšnosti či škodlivosti UV záření uvádí Spitze a Grant že, „záleží – jako u všeho v životě – na správné míře!“ (Spitz & Grant, 2013, str. 65) Vznik nádorů ovlivňuje i životní styl. Rizikovým faktorem je nedostatečná pohybová aktivita a zvýšený kalorický příjem. Tyto dva faktory se vzájemně negativně podporují. Je dokázáno, že fyzická aktivita snižuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Naopak obezita, která je výsledkem zvýšeného kalorického příjmu a nižšího výdeje energie je spojená se zvýšeným rizikem vzniku kolorektálního karcinomu. (Komárek & Provazník, 2011) Na vznik nádorů má vliv i dědičnost. Přestože se většinou o nádorech neuvažuje jako o dědičném onemocnění, je prokázáno, že na dědičném podkladě vzniká asi 5 % nádorů. Jedná se o různé typy nádorů. Nejčastěji stojí dědičnost za vznikem nádorů prsu, vaječníků, tlustého střeva i dělohy. (Fait, Vrablík, & Češka, 2008)

13

2.4 Rozdělní nádorů Obecně lze nádory rozdělit podle původu (histogeneze) a podle biologických vlastností (chování) nádorů. (Dienstbier & Stáhalová, 2012)

2.4.1 Dělení nádorů podle původu Podle histologického (mikroskopického) vzhledu rozlišujeme tyto nádory: 

Mezenchymové – jedná se o nádory z pojivových tkání (vaziva, kostí, chrupavek), svaloviny, cév, tukové tkáně a z krvetvorných tkání. Tyto nádory lze dále rozdělit na nádory měkkých tkání a kostní nádory.



Nádory krvetvorné tkáně – jde o nádory tkání, ve kterých se tvoří jednotlivé krevní elementy (leukocytární řada, erytrocytární řada a megakaryocytární řada). Jedná se tedy o nádory kostní dřeně a lymfatických uzlin.



Nádory epitelové - tyto nádory vyrůstají z povrchového nebo žlázového epitelu.



Karcinoid – jde o nádor, který vychází z endokrinních buněk



Nádory

neuroektodermové

–

jedná

se

o

nádory,

které

vycházejí

z neuroektodermu. Řadíme sem nádory mozku, míchy a nádory periferního nervového systému. Dále sem patří také melanom. 

Smíšené nádory – vznikají ze dvou či více histologicky různých tkání



Germinální nádory – nádory vznikající z kmenových buněk. Rozdělují se na nádory z pohlavních buněk a nádory z kmenových buněk, které se diferencují v jiné tkáně.



Nádory trofoblastu – nádory vznikající z buněk trofoblastu (vnější vrstvy na povrchu embrya) ve stádiu blastocysty. (Mačák & Mačáková, 2004)

14

2.4.2 Dělení podle biologických vlastností nádorů Podle tohoto hlediska dělíme nádory na benigní, intermediární a maligní. 

Benigní nádory – mají tyto vlastnosti: jsou ohraničené, rostou pomalu, postupně zvětšují svůj objem a utlačují okolní buňky a tkáně. Většinou se snadno vyoperovávají a netvoří metastázy. (Mačák & Mačáková, 2004)



Intermediární nádory – tvoří hranici mezi benigními a maligními nádory. Obecně lze říci, že mají lepší prognózu než maligní, ale proti benigním nádorům mohou tvořit metastázy a někdy recidivovat. (Mačák & Mačáková, 2004)



Maligní nádory – jejich růst je rychlý, neohraničený, infiltrativní (invazivní) a destruktivní. Vyoperování není snadné a recidivují a tvoří metastázy (vzdálená ložiska). (Mačák & Mačáková, 2004)

2.5 Varovná znamení Přítomnost nádorového onemocnění signalizují varovná znamení. Je jich celá řada a liší se podle toho, v které části těla se nádorové onemocnění nachází. Z hlediska včasného záchytu jsou významná ta varovná znamení, která je člověk schopen zjistit, objevit či pozorovat sám při samovyšetřování. Patří mezi ně změny na kůži. Riziková jsou měnící se pigmentová mateřská znaménka, která rostou do výšky nebo šířky, dále ta která mění barvu. Například tmavnou, tvoří skvrny nebo se odbarvují. Varovným znamením jsou i olupující se šupinky kůže na povrchu znaménka. Dalším časně zachytitelným příznakem nádorového onemocnění je hmatná bulka. Ta se může nacházet v podkoží nebo ve svalu. Důležité je, že přetrvává týdny a může narůstat. Pokud se bulka nachází v prsu, může způsobovat vyklenutí, vpáčení, změnu barvy nebo lesku kůže na prsu. Podezřelé jsou i vychýlené, vpáčené nebo mokvající bradavky. Dalším důvodem k návštěvě lékaře jsou změny na varleti zjištěné při samovyšetřování. Jedná se o hrboly nebo zatvrdliny, zduření a bolestivost varlete. (Žaloudník, 2008) Nádorová onemocnění vznikající uvnitř těla a v orgánech nemůžeme sledovat pouhým zrakem nebo sami vyšetřit pohmatem. Vyšetření pohmatem je obtížné či nemožné. Tato nádorová onemocnění se projevují obtížemi obecného charakteru. Mezi ně patří únava, slabost, nechutenství, dušnost, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti a někdy i zvýšené teploty. Při běžných onemocněních tyto příznaky po léčbě ustoupí. V případě nádorového onemocnění neustupují a naopak přetrvávají měsíc i déle. Někdy přichází 15

ve vlnách. (Dienstbier & Grant, 2003)Varovná znamení nádorových onemocnění jednotlivých vnitřních orgánů se objeví v době, kdy už je onemocnění relativně pokročilé. Znalostí těchto varovných znamení můžeme ovlivnit dobu zjištění onemocnění a stupeň pokročilosti. Proto potřeba vědět, jaké jsou příznaky nádorového onemocnění, čeho si všímat. Sledování změn a nezavírání očí před varovnými známkami, jsou základními kameny úspěšné prevence. Pokud jsou nějaké příznaky objeveny, je pak na lékaři, aby posoudil, zda jde o bezvýznamnou záležitost nebo zda se jedná o počáteční projev nádorové choroby. (Řiháčková, 2009) Nádory průdušek a plic rostou dlouho bez příznaků. Mezi varovná znamení patří: 

Kašel trvající déle než měsíc, bez nachlazení či jiného onemocnění dýchacích cest



Změna charakteru „kuřáckého“ kašle



Vykašlávání krve nebo krvavých nitek v hlenu



Zápal plic s teplotou a kašlem nereagujícím na antibiotika



Bolesti na hrudníku



Bolesti horní končetiny



Chrapot



Otok obličeje a krku



Dušnost



Bolesti při polykání



Ztráta výkonnosti (Řiháčková, 2009)

Také nádory žaludku mohou růst řadu měsíců i let bez příznaků. Mezi příznaky patří: 

Poruchy trávení – pocit „zkaženého žaludku“, pálení žáhy, neurčité tlaky nebo bolest v břiše, nadýmání



Nevolnost a zvracení (krve)



Nechutenství



Váhový úbytek



Zvýšená únava



Odpor k masu či tučným výrobkům



Černá stolice, která je způsobená krvácením ze žaludeční sliznice



Chudokrevnost způsobená častým krvácením ze sliznice poškozené nádorem (Řiháčková, 2009) 16

Varovné příznaky nádorů jater jsou: 

Zažívací obtíže



Zvětšení objemu břicha



Pocit plnosti břicha



Hubnutí



Žloutenka



Horečka vyskytující se střídavě



Bolesti pod pravým obloukem žeberním (Řiháčková, 2009)

Varovné příznaky nádorů jícnu jsou: 

Poruchy polykání postupně až bolestivé, z počátku jen při tuhých pokrmech, později i při pouhém pití



Pocit plnosti pálení a tlaku za hrudní kostí (způsobené potravou, která stagnuje nad přepážkou)



Nevolnost a zvracení jen částečně natrávené potravy s rizikem vdechnutí do plic



Nechutenství



Úbytek na váze



Celková slabost



Kašel



Chrapot (poškození hlasivkového nervu, kterým jícnový nádor prorůstá) (Řiháčková, 2009)

Varovná znamení nádorů tlustého střeva a konečníku jsou: 

Zažívací potíže (nadýmání, pocit plnosti, bolesti a křeče v břiše)



Změna v pravidelnosti či frekvenci stolice



Střídání zácpy a průjmu



Stužkovitá stolice (odcházející v úzkém proužku)



Přítomnost krve ve stolici



Přítomnost hlenu ve stolici



Častý bolestivý odchod větrů



Pocit nedokonalého vyprázdnění střeva



Bolestivé vyprazdňování a mimovolní únik stolice



Krvácení z konečníku (může připomínat hemoroidy)



Svědění v konečníku 17



Slabost, únava



Ztráta hmotnosti (Řiháčková, 2009)

Nádory slinivky břišní se projeví prvními příznaky velmi pozdě. Jsou to: 

Žloutenka



Nechutenství



Únava



Ztráta váhy



Bolest způsobená prorůstáním nádoru do nervových pletení a promítající se do zad (Řiháčková, 2009)

Nádory žlučníku a žlučových cest se projevují těmito příznaky: 

Nevolnost, zvracení



Nadýmání, říhání, nesnášenlivost tučných a smažených jídel



Žloutenka (i střídavá)



Žlučníkový záchvat kolikovitého charakteru



Horečka provázející současný zánět žlučníku, třesavka, svědění kůže



Bolesti pod pravým obloukem žeberním



Stříbřitě šedá stolice



Černá stolice



Hubnutí (Řiháčková, 2009)

Varovná znamení, která signalizují nádorové onemocnění děložního hrdla, jsou: 

Vodnatý až krvavý výtok



Nepravidelné menstruační krvácení



Krvácení po pohlavním styku



Bolesti v podbřišku



Pálení při močení



Krev v moči



Krvácení z genitálu po vyprázdnění stolice



Hluboká žilní trombóza (Řiháčková, 2009)

18

Nádory těla děložního se projevují těmito příznaky: 

Nepravidelným krvácením mimo menstruační cyklus



Krvácením po menopauze



Bolestmi v podbřišku



Výtokem (Řiháčková, 2009)

Mezi varovné příznaky nádorů močového měchýře patří: 

Krev v moči, často bez dalších průvodních jevů, střídavě se vyskytující



Pálení, nucení na močení



Močové infekce



Bolest v bederní krajině



Váhový úbytek



Nechutenství (Řiháčková, 2009)

K příznakům nádorového onemocnění ledvin patří: 

Krev v moči (nepodcenit krev v moči při infekci, pátrat dále



Bolest v bederní krajině



Nechutenství



Váhový úbytek



Vyšší krevní tlak



Zvýšená teplota



Noční pocení



Rychlejší srdeční pulz (Řiháčková, 2009)

Nádory prostaty mají tyto příznaky: 

Slabý nebo přerušovaný proud moči



Náhlé nucení namočení



Neschopnost udržet moč



Noční únik moči



Zadržení moči



Sperma s příměsí krve



Bolesti kostí způsobené metastázami



Otoky dolních končetin z postižení mízních uzlin (Řiháčková, 2009)

19

2.6 Prevence Onkologická prevence znamená předvídání a předcházení nežádoucím událostem, souvisejícím se vznikem a progresí zhoubných nádorů. Měla by být komplexní a dotýkat se nejen vzniku a časného záchytu zhoubných nádorů, ale také důsledků progrese a léčby nádorového onemocnění. (Fait, Vrablík, & Češka, 2008)

2.6.1 Primární prevence Cílem primární prevence je snížení výskytu zhoubných nádorů. Úkolem je snížení až eliminace (vyloučení) rizikových faktorů, které prokazatelně přispívají ke vzniku nádorů. Na základě znalosti těchto rizikových faktorů je možné definovat pro laickou veřejnost několik obecných preventivních zásad vhodného životního stylu: 

Nekuřte nebo alespoň kouření omezte



Zařaďte do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vlákniny (obilniny, luštěniny a brambory). Jezte více zeleniny a ovoce. (obsahuje vlákninu a vitamíny a stopové prvky) Pijte dostatek tekutin, nejlépe čistou vodu. Omezte živočišné tuky, spotřebu cukru a soli, omezte uzeniny a spotřebu alkoholu.



Nekonzumujte potraviny napadené plísní, hnilobou či jinak zkažené



Omezte přípravu pokrmů grilováním na ohni, pečením a smažením. Dávejte přednost vaření a dušení. Dbejte na správné skladování potravin.



Snažte se udržet správnou tělesnou hmotnost



Věnujte se pravidelně pohybové aktivitě (chůze, běh, jízda na kole, cvičení)



Chraňte kůži před nadměrným sluněním

Úrovně primární prevence je možné sledovat na vývoji incidence zhoubných nádorů. Pokud bude incidence stoupat, je třeba primární prevenci posílit. Naopak pokles incidence zhoubných nádorů je známkou účinné primární prevence. (Fait, Vrablík, & Češka, 2008)

2.6.2 Sekundární prevence Cílem sekundární prevence je snaha zachytit nádor v jeho počáteční fázi, kdy je vysoká šance na úspěšnou léčbu, případně vyléčení. Aby byla sekundární prevence v onkologii účinná, je nutné zlepšit povědomí celé společnosti o nádorových nemocech. Mladší 20

generace varovné známky bagatelizuje či přehlíží. U osob vyššího věku se můžeme setkat také s přehlížením a naopak osoby středního věku mívají neúměrný strach z nádorů. Mezi oběma extrémy je zlatá střední cesta tzv. onkologická bdělost. Ta v sobě zahrnuje znalost varovných příznaků nádorových chorob, samovyšetřování, screening a genetickou prevenci. Varovné příznaky jsou popsány v kapitole 2.5. Samovyšetřování má význam v prevenci nádorů prsu, varlat a kůže. Samovyšetřování prsů je vhodné provádět každý měsíc po skončení měsíčků. Varlata se nejlépe vyšetří po teplé koupeli či sprše, kdy je šourek vláčný. Interval jedenkrát za měsíc je dostačující. Samovyšetřování kůže je vhodné provést 2x do roka a to na jaře a na podzim. (Fait, Vrablík, & Češka, 2008). Screening je metoda celoplošného vyšetřování zdravé populace s cílem zachytit přednádorové stavy a počáteční formy maligních nádorů. V současnosti u nás probíhají 3 celoplošné screeningové programy. (Fait, Vrablík, & Češka, 2008) Screening kolorektálního karcinomu byl v České republice zahájen v roce 2000. Postupně procházel vývojem s cílem zvýšit efektivní pokrytí cílové populace. V současnosti je asymptomatickým klientům od 50 do 54 let věku nabízen imunochemický test na okultní krvácení ve stolici v jednoročním intervalu. Od 55 let je nabídnuto buď pokračování v pravidelném provádění testu na okultní krvácení (nyní již ve dvouletých intervalech), nebo provedení screeningové kolonoskopie, která se v případě negativního nálezu opakuje za 10 let. Celkové pokrytí cílové populace screeningem je 24,8 %. (Suchánek et al, 2013) Mamografický screening byl zahájen na konci roku 2002. V současné době je povinností každého praktického lékař a gynekologa poslat každou ženu od 45 do 69 let věku jednou za dva roky na screeningovou mamografii. Je dobré, aby žena navštěvovala stejné pracoviště. (Walló, 2004) Účast českých žen ve screeningu je 54,4 %. (ÚZIS ČR, 2011) Na začátku roku 2008 byl zahájen celorepublikový screeningový program, zaměřený na včasný záchyt karcinomu děložního čípku. Jednou do roka je rámci gynekologické prohlídky provedeno kolposkopické vyšetření (pomocí kolposkopu pozoruje gynekolog povrchové změny epitelu a změny ve tvaru a uspořádání cév) děložního čípku a následně je proveden odběr cytologie (stěr děložního hrdla). Program je zaměřen na ženy od 15 let věku. Účast ve screeningu je 54,8 %. (Ondruš et al, 2012) 21

Genetická prevence se zaměřuje na genetické testování pacientů. Při genetickém vyšetření se zjišťují chyby v genech. Pokud je chyba zjištěna, je genetické testování doporučeno rodinným příslušníků pacienta s rizikovou anamnézou. Většinou se jedná o rodiny, kde se určitý nádor opakoval v rodině u dvou a více příbuzných v jedné linii a z rodokmene je zřejmé, že by to mohl být dědičný přenos. Pro každý typ dědičné nádorové dispozice se navrhují preventivní kontroly, které je potřeba opakovaně provádět většinou v jasně stanovených intervalech. Někdy je dokonce vhodné zasáhnout i preventivní operací, než čekat na zachycení nádoru. (Fait, Vrablík, & Češka, 2008)

2.6.3 Terciární prevence Terciární

prevence

znamená

sledování

nemocných

s vyléčeným

nádorovým

onemocněním s cílem včas odhalit návrat choroby (recidivu nebo relaps) a současně včas odhalit jiné nově vzniklé nádorové onemocnění. V České republice je povinnost doživotní dispenzarizace dána zákonnou vyhlášku MZ č. 39 z roku 2012, v případě onkologických onemocnění je v kompetenci onkologů nebo příslušných lékařů – specialistů. (Zákony pro lidi [online] 2014)

22

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro výzkum jsem si vybrala metodu kvantitativního výzkumu. Tato metoda umožňuje lépe srovnat a statisticky zpracovat získaná data. Data jsem získala formou dotazníkového šetření. Nejprve jsem sestavila dotazník, který jsem nechala vyplnit několika respondenty. Po vyhodnocení jsem provedla drobné korekce a vytvořila finální dotazník. Dotazník byl anonymní a obsahoval 19 otázek. Otázky v dotazníku byly uzavřené, jedna polozavřená a jedna filtrační. První dvě otázky zjišťovaly identifikační znaky respondenta. Dalších 8 otázek se zaměřovalo na znalosti varovných příznaků nádorových chorob u laické veřejnosti. Druhá polovina otázek dotazníku zjišťuje, zda laická veřejnost sleduje příznaky nádorových chorob a zda využívá preventivní screeningová vyšetření. Mezi tyto dvě poloviny otázek byla vložena filtrační otázka, která zjišťovala pohlaví respondenta. Otázky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 se vztahují k hypotézám č. 1, 2 a 3. K hypotéze č. 4 se vztahují otázky č. 9, 11, 12 a 15. K poslední hypotéze se vztahují položky č. 10, 13, 14 a 16. Dotazník je přiložen v příloze č. 1.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků. Z toho se vrátilo 130 dotazníků. Návratnost dotazníků je 87 %. Správně vyplněných dotazníků bylo 122 a nesprávně 8. Těchto 8 nesprávně vyplněných dotazníků bylo vyřazeno. Dále jsem do zpracování nezahrnula 2 dotazníky, které byly vyplněny odborníky ve zdravotnictví. Do zpracování bylo tedy použito 120 dotazníků. Dotazník vyplnilo 61 žen a 59 mužů. Rozdělení respondentů podle pohlaví znázorňuje graf číslo 1.

23

49% Muži 51%

Ženy

Obrázek 1Graf rozdělení respondentů podle pohlaví (Zdroj: vlastní výpočty)

Další charakteristikou vzorku respondentů je jejich věk. Dotazník vyplnilo 58 respondentů ve věku 50 let a více a 62 respondentů ve věku do 50 let. Rozdělení respondentů podle věku znázorňuje graf č. 2.

48% Respondenti do 50 let 52%

Respondenti 50 a více let

Obrázek 2 Graf rozdělení respondentů podle věku (Zdroj: vlastní výpočty)

24

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od března do 15. dubna 2014. Náhodně vybranými respondenty byly obyvatelé Jihlavy, Humpolce, Pelhřimova, Nového Města na Moravě a blízkého okolí. Respondenti byli předem upozorněni, že dotazník je anonymní, a že po zpracování dat bude skartován. Dotazníky byly distribuovány známými, kamarády a některé jsem rozdávala osobně. Respondenti je vyplňovali sami, případně společně s tazatelem.

3.4 Zpracování získaných dat Ke zpracování získaných dat, jejich roztřídění a analýze byl použit program Microsoft Office Excel. K popsání výsledků a vytvoření tabulek a grafů byl použit program Microsoft Office Word. Tabulka je vytvořena ke každé otázce v dotazníku a je k ní připojeno krátké slovní hodnocení. Výsledky v tabulkách jsou uvedeny v absolutní (n) a relativní četnosti (%).

25

3.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Patří podle Vás přítomnost krve v moči mezi příznaky nádorového onemocnění? Tabulka 2 Vyhodnocení otázky č. 1 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

26

44

33

56

Ženy

30

49

31

51

Do 50 let

30

48

32

52

50 a více let

26

45

32

55

Všichni respondenti

56

47

64

53

Správnou odpověď označilo 26 (44 %) mužů a 30 (49 %) žen. Nesprávnou odpověď označilo 33 (56 %) mužů a 31 (51 %) žen. Podle věku označilo správnou odpověď 30 (48 %) respondentů ve věku do 50 let a 26 (45 %) respondentů ve věku 50 a více let. Nesprávnou odpověď označilo 32 (52 %) respondentů ve věku do 50 let a 32 (55 %) respondentů ve věku 50 a více let. Celkově odpovědělo správně 56 (47 %) respondentů a nesprávně 64 (53 %) respondentů.

26

Otázka č. 2: Které příznaky podle Vás patří mezi příznaky nádorového onemocnění kůže? Vyberte prosím. Tabulka 3 Vyhodnocení otázky č. 2 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

134

57

102

43

Ženy

142

58

102

42

Do 50 let

150

60

98

40

50 a více let

126

54

106

46


276

57

204

43

V této otázce měli respondenti vybrat ze čtyř možností ty správné. V tabulce jsou výsledky zpracovány za všechny správné a špatné odpovědi. Muži označili 134 (57 %) a ženy 142 (58 %) správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili muži 102 (43 %) a ženy 102 (42 %). Respondenti ve věku do 50 let označili 150 (60 %) a respondenti ve věku 50 a více let 126 (54 %) správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili respondenti ve věku do 50 let 98 (40 %) a respondenti ve věku 50 a více let 106 (46 %). Celkem zvolili respondenti 276 (57 %) správných odpovědí a 204 (43 %) nesprávných odpovědí.

27

Otázka č. 3: Které příznaky jsou podle Vás typické pro nádorové onemocnění střev a konečníku? Tabulka 4 Vyhodnocení otázky č. 3 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

204

69

91

31

Ženy

211

69

94

31

Do 50 let

217

70

93

30

50 a více let

198

68

92

32


415

69

185

31

V této otázce měli respondenti vybrat z pěti možností ty správné. V tabulce jsou výsledky zpracovány za všechny správné a špatné odpovědi. Muži označili 204 (69 %) a ženy 211 (69 %) správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili muži 91 (31 %) a ženy 94 (31 %). Respondenti ve věku do 50 let označili 217 (70 %) a respondenti ve věku 50 a více let 198 (68 %) správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili respondenti ve věku do 50 let 93 (30 %) a respondenti ve věku 50 a více let 92 (32 %). Celkem zvolili respondenti 415 (69 %) správných odpovědí a 185 (43 %) nesprávných odpovědí.

28

Otázka č. 4: Může být podle Vás neustupující kašel příznakem nádorového onemocnění? Tabulka 5 Vyhodnocení otázky č. 4 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

29

49

30

51

Ženy

23

38

38

62

Do 50 let

31

50

31

50

50 a více let

21

36

37

64


52

43

68

57


29

Otázka č. 5: Které příznaky podle Vás patří mezi příznaky nádorového onemocnění prsu? Tabulka 6 Vyhodnocení otázky č. 5 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

109

46

127

54

Ženy

122

50

122

50

Do 50 let

118

48

130

52

50 a více let

113

49

119

51


231

48

249

52

V této otázce měli respondenti vybrat ze čtyř možností ty správné. V tabulce jsou výsledky zpracovány za všechny správné a špatné odpovědi. Muži označili 109 (46 %) a ženy 122 (50 %)správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili muži 127 (54 %) a ženy 122 (50 %). Respondenti ve věku do 50 let označili 118 (48 %) a respondenti ve věku 50 a více let 113 (49 %) správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili respondenti ve věku do 50 let 130 (52 %) a respondenti ve věku 50 a více let 119 (51 %). Celkem zvolili respondenti 231 (48 %) správných odpovědí a 249 (52 %) nesprávných odpovědí.

30

Otázka č. 6: Může být podle Vás časté noční nutkání na močení příznakem nádorového onemocnění prostaty? Tabulka 7 Vyhodnocení otázky č. 6 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

42

71

17

29

Ženy

31

51

30

49

Do 50 let

41

66

21

34

50 a více let

32

55

26

45


73

60

47

40


31

Otázka č. 7: Může být podle Vás krvácení mimo cyklus a změna vaginálního výtoku příznakem nádorového onemocnění? Tabulka 8 Vyhodnocení otázky č. 7 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

23

39

36

61

Ženy

28

46

33

54

Do 50 let

29

47

33

53

50 a více let

22

38

36

62


51

42

69

58


32

Otázka č. 8: Které změny ve stolici podle Vás mohou signalizovat nádorové onemocnění střev a konečníku? Tabulka 9 Vyhodnocení otázky č. 8 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Správné odpovědi

Špatné odpovědi

Respondenti n

%

n

%

Muži

169

95

8

5

Ženy

169

92

14

8

Do 50 let

176

95

10

5

50 a více let

162

93

12

7


338

94

22

6

V této otázce měli respondenti vybrat ze třech možností ty správné. V tabulce jsou výsledky zpracovány za všechny správné a špatné odpovědi. Muži označili 169 (95 %) a ženy 169 (92 %)správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili muži 8 (5 %) a ženy 14 (8 %). Respondenti ve věku do 50 let označili 176 (95 %) a respondenti ve věku 50 a více let 162 (93 %) správných odpovědí. Nesprávných odpovědí označili respondenti ve věku do 50 let 10 (5 %) a respondenti ve věku 50 a více let 12 (7 %). Celkem zvolili respondenti 338 (94 %) správných odpovědí a 22 (6 %) nesprávných odpovědí.

33

Otázka č. 9: Sledujete vzhled Vaší stolice? Tabulka 10 Vyhodnocení otázky č. 9 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti n

%

n

%

Muži

40

68

19

32

Ženy

38

62

23

38

Do 50 let

40

65

22

35

50 a více let

38

66

20

34


78

65

42

35

Na otázku, zda respondenti sledují vzhled své stolice, odpovědělo ano 40 (68 %) mužů a 38 (62 %) žen. Svou stolici nesleduje 19 (32 %) mužů a 23 (38 %) žen. Z respondentů do 50 let věku jich sleduje svoji stolici 40 (65 %) a z respondentů ve věku 50 a více ji sleduje 38 (66 %). Svou stolici nesleduje 22 (34 %) respondentů ve věku do 50 let a 20 (34 %) respondentů ve věku 50 a více let. Z celkového počtu respondentů sleduje svoji stolici 78 (65 %) respondentů a 42 (35 %) respondentů uvádí, že ji nesleduje.

34

Otázka č. 10: Absolvoval/a jste v 50 letech preventivní vyšetření na skryté krvácení? Tabulka 11 Vyhodnocení otázky č. 10 podle pohlaví (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti n

%

n

%

Muži 50 a více let

16

55

13

45

Ženy 50 a více let

17

59

12

41


33

57

25

43

Tuto otázku jsem hodnotila u respondentů ve věku 50 a více let. Toto vyšetření absolvovalo 16 (55 %) mužů a 17 (59 %) žen. Vyšetření nepodstoupilo 13 (45 %) mužů a 12 (41 %) žen. Celkem toto vyšetření podstoupilo 33 (57 %)respondentů. Celkem 25 (43 %) respondentů toto vyšetření neabsolvovalo. Důvody, proč ho neabsolvovali, zjišťovala následující podotázka. 14 (56 %) respondentů o této možnosti nevědělo a 11 (44 %) respondentů uvedlo jiný důvod. Z jiných důvodů uvedli 2 (8 %) respondenti, že vyšetření podstoupili ve vyšším věku, 4 (16 %) respondenti uvedli, že mají strach z výsledku a 5 (20 %) respondentů uvedlo, že obdrželo pozvánku v rámci projektu adresného zvaní na onkologickou prevenci.

35

Otázka č. 11: Provádíte si samovyšetřování kůže (mateřských znamének)? Tabulka 12 Vyhodnocení otázky č. 11 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Respondenti

Ne

n

%

n

%

Muži

29

49

30

51

Ženy

35

57

26

43

Do 50 let

34

55

28

45

50 a více let

30

52

28

48


64

53

55

46

Na otázku, zda respondenti provádějí samovyšetřování kůže (mateřských znamének), odpovědělo ano 29 (49 %) mužů a 35 (57 %) žen. Samovyšetřování kůže neprovádí 30 (51 %) mužů a 26 (43 %) žen. Z respondentů do 50 let věku jich provádí samovyšetřování kůže 34 (55 %) a z respondentů ve věku 50 a více provádí samovyšetřování 30 (52 %). Svou stolici nesleduje 22 (34 %) respondentů ve věku do 50 let a 20 (34 %) respondentů ve věku 50 a více let. Z celkového počtu respondentů sleduje svoji stolici 78 (65 %) respondentů a 42 (35 %) respondentů uvádí, že ji nesleduje.

36

Otázka č. 12: Provádíte si samovyšetřování prsu? Tabulka 13 Vyhodnocení otázky č. 12 podle věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti n

%

n

%

Ženy do 50 let

20

62

12

38


16

55

13

45


36

59

25

41

Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy. Z žen ve věku do 50 let si jich 20 (62 %) provádí samovyšetřování prsu. Z žen ve věku 50 a více let si jich samovyšetřuje prs 16 (55 %). 12 (38 %) žen ve věku do 50 let uvedlo, že si neprovádí samovyšetřování prsu. Z žen ve věku 50 a více let si jich 13 (45 %) neprovádí samovyšetřování prsu. Celkově si jich samovyšetřuje prs 36 (59 %) a 25 (41 %) samovyšetřování neprovádí.

37

Otázka č. 13:Chodíte každý rok na preventivní gynekologickou prohlídku? Tabulka 14 Vyhodnocení otázky č. 13 podle věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti n

%

n

%

Ženy do 50 let

20

63

12

37


17

59

12

41


37

61

24

39

Na otázku, zda ženy chodí každý rok na preventivní gynekologickou prohlídku, odpovědělo 20 (63 %) žen ve věku do 50 let ano. Z žen ve věku 50 a více let navštěvuje gynekologickou ambulanci každý rok 17 (59 %) žen. Na preventivní gynekologickou prohlídku nechodí každý rok 12 (37 %) žen ve věku do 50 let. Z žen ve věku 50 a více nechodí každý rok na preventivní prohlídku 12 (41 %) žen. Celkem chodí na preventivní prohlídku 37 (61 %) žen a 24 (39 %) žen nenavštěvuje pravidelně gynekologa.

38

Otázka č. 14: Byla jste ve 45 letech na preventivním mamografickém vyšetření? Tabulka 15 Vyhodnocení otázky č. 14 (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti


n

%

n

%

21

72

8

28

Preventivní mamografické vyšetření absolvovalo 21 (72 %) žen. Mamografického vyšetření se nezúčastnilo 8 (28 %) dotazovaných žen. Vzorek respondentek je malý, proto nelze výsledek zevšeobecnit. Účast je poměrně vysoká ve srovnání s celorepublikovou účastí (54,4 %).

39

Otázka č. 15: Provádíte si samovyšetřování varlat? Tabulka 16 Vyhodnocení otázky č. 15 podle věku (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti n

%

n

%

Muži do 50 let

10

32

21

68


6

21

22

79


16

27

43

72

Na otázku zda si muži provádí samovyšetřování varlat odpovědělo 10 (32 %) mužů ve věku do 50 let a 6 (21 %) mužů ve věku 50 let a více ano. Samovyšetřování varlat si neprovádí 21 (68 %) mužů ve věku do 50 let a 22 (79 %) mužů ve věku 50 let a více. Celkem si samovyšetřování varlat provádí 16 (27 %) mužů a samovyšetřování opomíjí 43 (72 %) mužů.

40

Otázka č. 16: Podstoupil jste v 50 letech rektální (přes konečník) vyšetření prostaty a krevní test na PSA (specifický antigen prostaty)? Tabulka 17 Vyhodnocení otázky č. 16 (Zdroj: vlastní výpočty)

Ano

Ne

Respondenti


n

%

n

%

11

38

18

62

Tuto otázku lze hodnotit pouze u mužů, kterým je 50 a více let. Z 29 (100 %) respondentů 11 (38 %) mužů podstoupilo toto vyšetření. Mužů, kteří toto vyšetření nepodstoupili, bylo 18 (62 %). Důvody, proč toto vyšetření nepodstoupili, zjišťovala doplňující otázka. 13 (72 %) mužů uvedlo, že neví o této možnosti. 5 (27 %) mužů uvedlo, že nemají zájem a jeden muž připsal, že má strach z výsledku.

41

3.6 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda laická veřejnost zná příznaky nádorových chorob. Znalosti příznaků nádorových chorob a preventivních opatření jsem zjišťovala u náhodně vybraného vzorku respondentů. K tomuto cíli bylo stanoveno 5 hypotéz. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více než 50 % laické veřejnosti nezná příznaky nádorových chorob. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Na otázku, zda patří přítomnost krve v moči mezi příznaky nádorového onemocnění, odpovědělo správně 56 (47 %) respondentů. Na otázku, které příznaky patří mezi příznaky nádorového onemocnění kůže, bylo 57 % správných odpovědí. Z výzkumu Beranové (2013) vyplývá, že respondenti znají 71% příznaků nádorového onemocnění. Rozdíl znalostí je podle mne způsoben složením respondentů. V její práci byly ze 2/3 respondentkami ženy. Dále respondenti znali 69 % příznaků nádorového onemocnění střev a konečníku. Na otázku zda může být neustupující kašel příznakem nádorového onemocnění, odpovědělo správně 52 (43 %) respondentů. Výsledek mne překvapil. Překvapily mne i nižší znalost příznaků nádorového onemocnění prsu. Respondenti znali 48 % příznaků. 73 (60 %) respondentů zná příznak nádorového onemocnění prostaty. Příznak „krvácení mimo cyklus“ znalo 51 (42 %) respondentů. Otázka číslo 8 byla kontrolní a správně na ni odpovědělo 94 % respondentů. Z výsledků lze konstatovat, že 57 % laické veřejnosti zná příznaky nádorových onemocnění. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že ženy jsou lépe informovány o příznacích nádorových chorob. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Správné odpovědi jsem si obodovala 1 bodem. Po sečtení bodů jsem zjistila, že muži získali 736 bodů, což je v průměru 12,47 bodů na jednoho muže. Ženy získaly 756 bodů, což je v průměru 12,39 bodů na jednu ženu. Z těchto výsledků vyplývá, že muži znají více příznaků než ženy. Tento rozdíl způsobila neznalost příznaku nádorového onemocnění prostaty, který znalo pouze 31 % žen. Také mne u žen překvapila oproti mužům vyšší neznalost příznaku nádorového onemocnění plic. Rozdíl ve znalostech je nepatrný. Myslím si, že 42

rozdíl je dán tím, že se muži, co se týče nemocí, více hlídají. Z výsledků Beranové (2013) vyplývá také nepatrný rozdíl. Je však v obráceném poměru. Z jejích výsledků vyplývá, že ženy odpověděly správně na 63 % otázek a muži na 60 % otázek. Vzorek jejích respondentů je však nevyrovnaný. Skládal se ze 102 žen a 66 mužů, což mohlo výsledek zkreslit. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 3: Předpokládám, že laici do 50 let jsou lépe informováni o příznacích nádorových chorob. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. Správné odpovědi jsem si opět obodovala 1 bodem. Po sečtení bodů jsem zjistila, že respondenti ve věku do 50 ti let získali 792 bodů, což odpovídá 12,77 bodů na jednoho respondenta. Respondenti ve věku 50 ti let a více získali po sečtení 700 bodů, z čehož na jednoho respondenta připadlo 12, 06 bodů. Z těchto výsledků vyplývá, že respondenti do 50 ti let věku znají více příznaků nádorových onemocnění. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že více než 50 % laické veřejnosti sleduje varovná znamení nádorových chorob. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 9, 11, 12 a 15. Položenými otázkami jsem zjišťovala, zda laici sledují varovná znamení nádorových chorob. Tedy zda sledují vzhled své stolice a zda provádí samovyšetřování prsů, varlat a mateřských znamének na kůži. Překvapilo mne, jak málo mužů si provádí samovyšetřování varlat (27 %). Je možné, že se to někteří styděli přiznat do dotazníku. Spíše si ale myslím, že o této možnosti prevence neví nebo neznají způsob, jak se provádí. Podobný výsledek vyplývá z výzkumu Beranové (2013). Podle něj si samovyšetřování varlat neprovádí 30 % mužů. Svoji stolici sleduje 65 % respondentů. Mateřská znaménka sleduje 53 % respondentů. Samovyšetřování prsu si provádí 59 % žen. Podobný výsledek vyplývá z výzkumu Novotné (2011), podle něhož si samovyšetřování prsu provádí 51 % žen. Podle mne by bylo dobré, zvýšit podíl žen, které si toto samovyšetřování provádí. Z výsledků vyplývá, že varovná znamení sleduje 53 % respondentů. Hypotéza se potvrdila.

43

Hypotéza č. 5: Předpokládám, že více než 50 % laické veřejnosti využívá v prevenci nádorových onemocnění screeningová vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 10, 13, 14 a 16. Pomocí těchto otázek jsem zjišťovala, zda se laická veřejnost účastní preventivních prohlídek a screeningů. Na preventivní gynekologické prohlídky pravidelně dochází 61 % žen. Výsledek mamografického vyšetření by se mohl zdát překvapující. Toto vyšetření totiž podstoupilo ve 45 ti letech 72% respondentek. Vyšší odchylka od celorepublikového pokrytí cílové skupiny screeningem (54,4 %) je způsobena nízkým počtem respondentek. Screeningové vyšetření na skryté krvácení absolvovalo v 50 ti letech 57 % respondentů. Ti, co ho nepodstoupili, uvádí jako důvod neznalost v 56 %, někteří respondenti (8 %) vyšetření podstoupili ve vyšším věku než v 50 ti letech, 16 % respondentů uvedlo, že má strach z výsledku a 20 % respondentů uvedlo, že obdrželo pozvánku v rámci projektu adresného zvaní na onkologickou prevenci a že jsou objednáni. Z výzkumu Chadimové (2013) vyplývá, že vyšetření nepodstoupilo 64 % respondentů z důvodu neznalosti, z 24 % z důvodu, že mají strach a z 9 % neměli zájem. Překvapilo mne množství respondentů, kteří vyšetření neznají. Poslední otázka se týkala preventivního vyšetření prostaty. Toto vyšetření absolvovalo 38 % respondentů. Důvody, které uváděli respondenti, kteří vyšetření nepodstoupili, byly překvapivé. 72 % mužů uvedla, že neví o této možnosti. Celkem 57 % respondentů využívá preventivní screeningová vyšetření. Hypotéza se potvrdila.

44

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Na základě výzkumu byla zjištěna 57 % znalost varovných známek nádorových chorob. Dále bylo zjištěno, že 53 % laické veřejnosti sleduje varovné známky nádorových chorob a provádí samovyšetřování. Výzkum také zjišťoval, zda laická veřejnost využívá screeningové programy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Z výsledků vyplývá, že screeningové programy využívá 57 % laické veřejnosti, která je cílovou skupinou screeningů. Ze zjištěných informací jsou patrné nedostatky v informovanosti laické veřejnosti o varovných známkách nádorových onemocnění, o screeningových vyšetřeních a o preventivních onkologických prohlídkách včetně samovyšetřování. Doporučení pro praxi, která by mohla přispět ke snížení incidence a úmrtnosti na nádorová onemocnění zahrnují tři opatření: 1. Je zapotřebí zvýšit povědomí veřejnosti o varovných příznacích nádorových chorob. Nejlépe vytvořením přehledného edukačního materiálu, který by na varovné příznaky upozorňoval. Informace by měly být jasné, stručné a lehce pochopitelné. Měly by být umístěny ve veřejných prostorách, aby byly dostupné co největšímu množství lidí. Ideálně v čekárnách u lékařů. Zvláště vhodné by bylo toto opatření u laické veřejnosti ve věku 50 a více let. V této věkové skupině je výrazný nárůst incidence a úmrtnosti na zhoubné nádory a opatření by jistě přineslo viditelné výsledky. 2. Je zapotřebí zvýšit účast na preventivních prohlídkách včetně screeningů. Zde je třeba apelovat na lékaře a sestry, aby své klienty důsledně informovali o možnostech screeningů a aby pečlivě prováděli preventivní vyšetření. Je však také nutná spolupráce ze strany klientů. Ženy by neměly zapomínat na každoroční návštěvu gynekologa. 3. V neposlední řadě je nutné zvýšit podíl laické veřejnosti, která si provádí samovyšetřování. Vhodný by byl opět veřejně přístupný edukační materiál, který by informoval o tom co, kdy, kdo a jak si má samovyšetřovat. Edukace by se měla zaměřit na mladé muže, kteří opomíjejí samovyšetřování varlat, neboť toto nádorové onemocnění je právě doménou mužů ve věku 20 – 45 let.

45

K realizaci těchto opatření je zapotřebí důsledně provádět preventivní prohlídky, jejichž cílem je včasné odhalení počínajících nádorových onemocnění. Při prohlídkách je potřeba motivovat pacienty k samovyšetřování a k podstoupení screeningových vyšetření. To se však neobejde bez aktivního přístupu lékařů, sester a zájmu samotné laické veřejnosti.

46

4 Závěr Nádorová onemocnění patří k obávaným onemocněním. Důvodem je jejich pomalý, plíživý a často bezpříznakový vznik. Pro úspěšnou onkologickou léčbu je důležité, aby pacient přišel včas. Časně zachycená onemocnění jsou lépe léčitelná a mají lepší prognózu. V léčbě převládají prosté chirurgické lokální metody. Léčba časného onemocnění pacienta neinvalidizuje a nemá dlouhodobé následky. V neposlední řadě je taková léčba výrazně levnější. K včasnému rozpoznání choroby přispívá informovanost veřejnosti o varovných znameních nádorových chorob. Lidé by měli vědět, jaké jsou příznaky nádorových onemocnění a čeho si mají všímat. Sledování změn a nezavírání očí před varovnými známkami, je základem úspěšné prevence. Je potřeba vědět, jakým způsobem, kdy a jak často se provádí samovyšetřování prsu, varlat a kůže. Dále je nutné znát rodinnou onkologickou anamnézu. Nemalý význam má znalost rizikových faktorů, které se podílejí na vzniku nádorového onemocnění. Současné screeningové programy hrazené zdravotní pojišťovnou jsou zaměřeny na nejčastější onkologické diagnózy (prso, tlusté střevo a děložní čípek). Pokrytí těchto screeningů cílovou populací se pohybuje kolem 50 ti %. Předpokládám, že by se pokrytí mohlo zvýšit právě probíhajícím programem adresného zvaní. Záležet však bude na odpovědnosti každého jednotlivce za své zdraví. Z výsledků výzkumu této bakalářské práce vyplývá, že laická veřejnost zná 57 % varovných znamení, na která byla dotazována. Z varovných znamení nádorového onemocnění střev a konečníku znalo nejvíce respondentů 116 (97 %) varovné znamení „přítomnost krve ve stolici“. Z varovných znamení nádorového onemocnění kůže je nejvíce

známa

„změna

81 (68 %) respondentů

z

velikosti laické

mateřského

veřejnosti.

znaménka“.

Z varovných

znamení

Uvedlo

ji

nádorového

onemocnění prsu znalo nejvíce respondentů 48 (40 %) varovné znamení „vtažení kůže či bradavky“. Cíl bakalářské práce, zjistit zda laická veřejnost zná příznaky nádorových chorob, byl splněn. Z hypotéz se tři potvrdily a dvě ne. Z výsledků vyplynulo několik doporučení pro praxi. Je potřeba zvýšit znalosti varovných znamení nádorových chorob u laiků ve věku 50 a více let, protože jak vyplývá ze statistik, stoupá od tohoto věku a to velmi 47

výrazně incidence nádorových onemocnění. Dále by bylo dobré zvýšit pokrytí screeningovými programy. Praktičtí lékaři a všeobecné sestry by měli více upozorňovat na důležitost prevence samovyšetřováním. Velmi důležitá z hlediska prevence nádorových onemocnění je i výchova ke zdravému způsobu života. Ta začíná už od dětství. Základ zdravého životního stylu získává dítě v rodině, ve škole a mezi kamarády. Nezanedbatelnou úlohu mají i média. Ta je však mnohdy negativní. Agresivní svět reklam propagující popíjení alkoholu s přáteli nebo zahánění žízně slazenými nápoji (např. Coca – colou) či dobíjení energie energetickými nápoji má jen málo co společného se zdravým životním stylem. Mnozí mladí se však s tímto stylem ztotožní a je otázkou času, kdy se objeví nějaké zdravotní problémy. Právě proto by se na ně měla orientovat osvěta využívající netradiční formy k přiblížení této problematiky.

48

Seznam použité literatury

1. ALTANER, Č., GRANT, W., B. Buněčná a molekulární biologie rakoviny. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-808-6031-859. 2. BERANOVÁ, A. Znají laici varovná znamení nádorových chorob?. Jihlava, 2013.

Dostupné

z:

https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/16265/thema/2811.

Bakalářská práce. VŠPJ. Vedoucí práce Mgr. Irena Točíková. 3. DIENSTBIER, Z., GRANT, W., B. Kdy je rakovina léčitelná?. Praha: ANAG, 2003. ISBN 80-716-9303-0. 4. DIENSTBIER, Z., STÁHALOVÁ, V. Onkologie pro laiky. Praha: Liga proti rakovině, 2012. ISBN 978-80-86031-65-1X. 5. FAIT, T.,VRABLÍK, M. a ČEŠKA, R. Preventivní medicína. Praha: Maxdorf, 2008. ISBN 978-807-3451-608. 6. CHADIMOVÁ, P. Informovanost veřejnosti o prevenci kolorektálního karcinomu v Kraji Vysočina. Jihlava, 2013. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/getbp/student/16286/thema/2835. Bakalářská práce. VŠPJ. Vedoucí práce Mgr. Irena Točíková. 7. IARC. World Cancer Report 2014. Lyon: World Health Organization, 2014. ISBN 978-928-3204-299. 8. KOMÁREK, L., PROVAZNÍK, K. Ochrana a podpora zdraví. Praha: Nadace CINDI, 2011. ISBN 978-80-260-1159-0. 9. MAČÁK, J., MAČÁKOVÁ, J. Patologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-2470785-3. 10. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR. MZČR: Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí příloha č. 5 [online]. MZČR, ©2010 [cit. 2014-02-26]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochranya-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html

11. NOVOTNÁ, H. Prevence zhoubného novotvaru mléčné žlázy u žen ve věkové skupině od 15 do 45 let. Jihlava, 2011. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/getbp/student/27981/thema/1661. Bakalářská práce. VŠPJ. Vedoucí práce Bc. Petra Doucková. 12. ONDRUŠ, J. et al, Screening karcinomu děložního hrdla. Praha: Maxdorf, 2012, ISBN 978-80-7345-322-0 13. ŘIHÁČKOVÁ, P. Osudové příznaky. Brno: Česká onkologická společnost, Židlický, 2009. ISBN 978-80-254-4332-3. 14. SPITZ, J., GRANT, W., B. Rakovinné buňky nemají rády slunce. Olomouc: Academia, 2013. ISBN 978-80-7263-803-1. 15. SUCHÁNEK, Š., et al, Screening kolorektálního karcinomu. In Onkologie: odborný dvouměsíčník. 2013, roč. 7, č. 4, s. 176-178. ISSN 1802-4475. 16. ÚZIS ČR, vropské výběrové šetření o zdraví v eské republice

IS 200 .

Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 2011. ISBN 80-728-0916-4. 17. ÚZIS ČR, NOR ČR. Novotvary 2010. Praha: ÚZIS ČR, NOR ČR, 2013. ISBN 978-80-7472-034-5 18. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J. a VORLÍČKOVÁ, H. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1716-6. 19. WALLÓ, O. Sekundární zisky: neutíkejte před rakovinou prsu. Praha: Gutenberg, 2004. ISBN 80-863-4921-7. 20. WEINBERG, R. A. Jediná odrodilá buňka. Praha: Gutenberg, 2003. ISBN 80200-1071-8. 21. Zákony pro lidi. Vyhláška o dispenzární péči [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-39 22. ŽALOUDÍK, J. Vyhněte se rakovině, aneb, prevence zhoubných nádorů pro každého. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-802-4723-075.

Seznam tabulek a grafů Graf 1 Rozdělení respondentů podle pohlaví (Zdroj: vlastní výpočty) .......................... 24 Graf 2 Rozdělení respondentů podle věku (Zdroj: vlastní výpočty) .............................. 24 Tabulka 1 Vliv různých faktorů na úmrtnost v důsledku rakoviny (Altaner, 2008, str. 23)

12

Tabulka 2 Vyhodnocení otázky č. 1 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 26 Tabulka 3 Vyhodnocení otázky č. 2 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 27 Tabulka 4 Vyhodnocení otázky č. 3 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 28 Tabulka 5 Vyhodnocení otázky č. 4 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 29 Tabulka 6 Vyhodnocení otázky č. 5 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 30 Tabulka 7 Vyhodnocení otázky č. 6 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 31 Tabulka 8 Vyhodnocení otázky č. 7 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 32 Tabulka 9 Vyhodnocení otázky č. 8 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) ...... 33 Tabulka 10 Vyhodnocení otázky č. 9 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) .... 34 Tabulka 11 Vyhodnocení otázky č. 10 podle pohlaví (Zdroj: vlastní výpočty) ............. 35 Tabulka 12 Vyhodnocení otázky č. 11 podle pohlaví a věku (Zdroj: vlastní výpočty) .. 36 Tabulka 13 Vyhodnocení otázky č. 12 podle věku (Zdroj: vlastní výpočty) ................. 37 Tabulka 14 Vyhodnocení otázky č. 13 podle věku (Zdroj: vlastní výpočty) ................. 38 Tabulka 15 Vyhodnocení otázky č. 14 (Zdroj: vlastní výpočty) .................................... 39 Tabulka 16 Vyhodnocení otázky č. 15 podle věku (Zdroj: vlastní výpočty) ................. 40 Tabulka 17 Vyhodnocení otázky č. 16 (Zdroj: vlastní výpočty) .................................... 41

Seznam příloh Příloha č. 1 – Tabulka incidence a úmrtnosti na ZN u mužů a žen v roce 2009 a 2010 Příloha č. 2 – Dotazník

Příloha č. 1 Tabulka 18 Incidence a úmrtnost na ZN u mužů a žen v roce 2009 a 2010 (ÚZIS ČR, NOR ČR, 2013, str. 21)

Incidence ZN a novotvary in situ dg. C00–C97 a D00–D09 dle MKN-10 absolutní počet incidence na 100 000 obyv. standardizovaná incidence na 100 000 (podle evropského standardu) Úmrtnost na ZN dg. C00– C97 dle MKN-10 absolutní počet úmrtnost na 100 000 obyv. standardizovaná úmrtnost na 100 000 (podle evropského standardu)

2009

2010

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

41 187 799,7

38 193 715,1

79 380 756,6

42 933 831,9

39 673 740,7

82 606 785,4

705,1

520,6

588,8

720,9

535,6

603,2

muži 15 498 300,9

2009 ženy 12 182 300,9

celkem 27 680 300,9

muži 15 667 303,6

2010 ženy 12 167 227,1

celkem 27 834 264,7

265,8

265,8

265,8

263,4

147,5

195,6

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Znají laici varovná znamení nádorových chorob

Recommend Documents