VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Znají laici varovná znamení nádorových chorob?
Bakalářská práce
Autor: Aneta Beranová Vedoucí práce: Mgr. Irena Točíková Jihlava 2013
Anotace Tato bakalářská práce se nazývá „Znají laici varovná znamení nádorových chorob?“ Jejím cílem je porovnat znalosti laiků o varovných známkách nádorových onemocnění vzhledem ke vzdělání a jejich pohlaví. Teoretická část se zabývá nejčastějšími nádorovými chorobami, jejich výskytem a rizikovými faktory. Informuje o varovných známkách a preventivních opatření v oblasti nádorových onemocnění. Praktická část se zabývá zpracováním výzkumu, který byl prováděn na základě dotazníkového šetření. Zaměřuje se na laickou veřejnost. Zjišťovali jsme znalosti laiků o varovných příznacích, rizikových faktorech a prevenci nádorových onemocnění. Výsledky výzkumu jsou zaznamenány v tabulkách a grafech a jsou provázeny slovním hodnocením. V diskuzi se zabýváme porovnáním výsledku výzkumu se stanovenými hypotézami a cíli. Do příloh je vloţen edukační materiál o riziku a prevenci nádorových chorob.
Klíčová slova: nádory, varovná znamení, prevence, zdravý ţivotní styl, edukace
Annotation This thesis is titled „Do non-professionals know the warning signs of cancer diseases?" The aim is to compare non-professionals' knowledge of the warning signs of cancer due to their education and gender. The theoretical part deals with the most common tumor diseases, the incidence and risk factors. It informs about the warning signs and preventive measures in the field of cancer. The practical part deals with the processing of research that has been carried out on the basis of a questionnaire. It focuses on the general public. We researched non-professionals' knowledge of warning signs, risk factors and cancer prevention. The results are reported in tables and graphs accompanied by a descriptions. The discussion is focused on comparing results with established research hypotheses and objectives. The educational part about the risk and prevention of tumor disease is included in the attachment.
Key words: cancer, warning signs, prevention, healthy lifestyle, education
Poděkování Tímto způsobem bych velice ráda poděkovala své vedoucí práce, paní Mgr. Ireně Točíkové za ochotu, vstřícnost, trpělivost, věnovaný čas, připomínky a rady, které mi poskytla během zpracování mé bakalářské práce. Dále bych velice ráda poděkovala své rodině za podporu během studia a respondentům, díky kterým tato práce mohla vzniknout.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 1
2
3
Úvod .......................................................................................................................... 8 1.1
Cíl práce ........................................................................................................... 10
1.2
Hypotézy .......................................................................................................... 10
Teoretická část ......................................................................................................... 11 2.1
Varovná znamení ............................................................................................. 11
2.2
Nádory .............................................................................................................. 12
2.2.1
Rakovina průdušek a plic .......................................................................... 13
2.2.2
Rakovina tlustého střeva a konečníku ...................................................... 14
2.2.3
Rakovina prsu ........................................................................................... 15
2.2.4
Rakovina prostaty ..................................................................................... 17
2.2.5
Nádorové onemocnění varlata .................................................................. 19
2.2.6
Nádory děloţního hrdla ............................................................................ 20
2.2.7
Nádory děloţního těla ............................................................................... 21
2.2.8
Nádory vaječníků ...................................................................................... 22
2.2.9
Nádory kůţe .............................................................................................. 23
2.3
Lze zabránit rakovině? ..................................................................................... 24
2.4
Vlivy podporující vznik rakoviny .................................................................... 25
2.5
Prevence ........................................................................................................... 25
2.5.1
Primární prevence ..................................................................................... 26
2.5.2
Sekundární prevence ................................................................................. 30
Praktická část ........................................................................................................... 32 3.1
Metodika výzkumné práce ............................................................................... 32
3.2
Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 32
3.3
Charakteristika výzkumného prostředí a jeho průběhu .................................... 34
4
5
3.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 35
3.5
Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 36
Diskuze .................................................................................................................... 71 4.1
Zhodnocení stanovených hypotéz .................................................................... 71
4.2
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 74
Závěr ........................................................................................................................ 76
1
Úvod
„Jsou tisíce chorob, ale jenom jedno zdraví.“ (Karl Ludwig Börne) Zdraví by mělo být tím nejcennějším v ţivotě pro kaţdého z nás. Bohuţel si to uvědomujeme, aţ kdyţ zdraví ztratíme. Jako téma pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala tuto otázku: Znají laici varovná znamení nádorových chorob? Toto téma jsem si vybrala, protoţe se zhoubné onemocnění vyskytlo v mém blízkém okolí. Dalším popudem pro zpracování tohoto tématu mi byly i přednášky z předmětu onkologie v průběhu mého studia. Nádorová onemocnění mě velice zajímají, je to aktuální otázka. Většina lidí se jich obává a vyskytuje se velice často. Zajímá mě, zda dnešní populace má ponětí o rizikových faktorech
a příznacích
nádorových
onemocnění.
Zda
jsou
lidé
informovaní
o moţnostech preventivních opatření, a pokud je i dodrţují. A jestli mají přehled o screeningových programech v České republice. Jak uvádí Dienstbier a Stáhalová (2009), rakovinu charakterizujeme jako skupinu onemocnění, která jsou způsobena nekontrolovatelným dělením nádorových buněk v různých orgánech a tkáních. Odborně se o rakovině mluví jako o zhoubných nádorech. Nádorové onemocnění je charakteristické vznikem zhoubných buněk, které pronikají do okolních tkání, kde vznikají vzdálené nádory, kterým se odborně říká metastázy (Altaner, Stáhalová, 2008). Ve vyspělých zemích je postiţen jedním typem nádorového onemocnění kaţdý třetí člověk během svého ţivota. V naší zemi zemře kaţdý čtvrtý člověk na nějakou nádorovou chorobu. V České republice činí 59 514 případů nově vzniklá nádorová onemocnění pro rok 2000. Úmrtnost na zhoubná nádorová onemocnění dosahuje 28 539 případů. Nádorové onemocnění je 2. nejčastější důvod úmrtí ihned po srdečně – cévních onemocněních (Dienstbier, Skala, 2011, Výkruta a kolektiv, 2005). Jak uvádí Silverstein (2006), všechny nádory nejsou rakovinotvorné. Nádory se dělí na benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Dále se nádory dělí podle typu tkáně, ze které vznikly. Podrobný popis naleznete v příloze č. 1 (Vorlíček a kolektiv, 2006). Prvním signálem změn v našem organismu nebo i onemocnění, ať uţ těch, která jsou banální aţ po nemoci ohroţující ţivot, mohou být varovná znamení. Tyto příznaky 8
nás varují právě před rakovinným stavem. Mezi nejzávaţnější varovná znamení patří: změny ve vyprazdňování stolice a moče, přítomnost krve ve stolici a moči, změna mateřského znaménka, zduření mízních uzlin, přetrvávající kašel, zduření prsu nebo zatvrdnutí v něm. Další varovná znamení jsou popsána v teoretické části (Štěpánek, Vagunda, 1992). Bakalářská práce se skládá z teoretické, praktické části a z diskuze. Teoretická část obsahuje varovná znamení nádorových onemocnění a jejich rozdělení. Dále se zabývá vybranými nejčastějšími nádory, jejich výskytem v populaci, prevencí a rizikovými faktory, které podporují vznik rakovinného onemocnění. Poslední část nás informuje o primární a sekundární prevenci. Praktická část se zabývá analýzou a vyhodnocením získaných dat z dotazníkového šetření. K mému výzkumu jsem pouţila náhodný vzorek respondentů. Výzkum byl prováděn mezi laickou veřejností. Výzkumná část je vyhodnocena pomocí grafů, tabulek a vše je provázeno slovním hodnocením. V další části diskuzi jsou srovnávány hypotézy s výsledky získané z výzkumu, na závěr je shrnuta celá bakalářská práce. Do příloh je zařazen dotazník, fotografické znázornění samovyšetření prsu a varlat, edukační materiál zabývající se riziky a prevencí nádorových onemocnění.
9
1.1
Cíl práce
Hlavní cíl Porovnat znalosti laiků o varovných známkách nádorových onemocnění vzhledem ke vzdělání a jejich pohlaví.
Vedlejší cíl Vytvořit edukační materiál pro laickou veřejnost o riziku a prevenci nádorových onemocnění.
1.2
Hypotézy
Hypotéza č. 1 Předpokládáme, ţe většina respondentů s vyšším vzděláním má vyšší úroveň znalostí neţ respondenti s niţším vzděláním v oblasti rizik nádorových chorob. Hypotéza č. 2 Předpokládáme, ţe ţeny budou mít vyšší úroveň znalostí neţ muţi. Hypotéza č. 3 Předpokládáme, ţe více jak třetina respondentů nedbá na doporučení, která vedou k prevenci nebo sniţují riziko nádorových chorob. Hypotéza č. 4 Předpokládáme, ţe více jak polovina muţů neprovádí samovyšetření varlat. Hypotéza č. 5 Předpokládáme, ţe respondenti do věku 35 let jsou méně informováni o varovných známkách nádorového onemocnění neţ respondenti s vyšším věkem. Hypotéza č. 6 Předpokládáme, ţe respondenti pocházející z vesnice mají vyšší úroveň znalostí neţ respondenti pocházející z města.
10
2
Teoretická část
2.1
Varovná znamení
Je celá řada varovných znamení nádorových chorob, které se rozlišují dle oblasti těla, kde se nádor vyskytuje. Kdykoliv během našeho ţivota se mohou varovná znamení (příznaky) nádorového onemocnění objevit, a právě to by nás mělo vést k praktickému lékaři ke konzultaci, případně k vyšetření. Prvním signálem změn v našem organismu nebo i onemocnění, které jsou banální, aţ po nemoci ohroţující ţivot, mohou být tato varovná znamení. Tyto příznaky nás varují před nezhoubnými a zhoubnými nádory. Časné objevení a následná léčba takového onemocnění nás chrání před pokročilým a špatně léčitelným či nevyléčitelným maligním nádorovým onemocněním. I přestoţe dnešní medicína je na vysoké úrovni, nedokáţeme zcela vyléčit pokročilé rakovinné stavy (Štěpánek, Vagunda, 1992). Jak uvádí Štefánek (2004), příznaky nádorových onemocnění členíme jednak na místní příznaky, které vznikají při poškození orgánů nádorem, a jednak na celkové příznaky, které se vyskytují při vytváření druhotného loţiska po těle a jsou pro všechny typy nádorů téměř stejné.
Místní příznaky: -
Krev v moči, stolici a sputu,
-
kašel, chrapot, bolest umístěna na prsou,
-
bolestivé polykání,
-
změna ve stolici (střídání průjmu a zácpy), plynatost,
-
ţloutenka,
-
bulka nebo zatuhnutí v prsu, změna tvaru prsu a bradavky, sekret z prsní bradavky,
-
krvácení z pochvy, po pohlavním styku, po klimakteriu, poševní výtok,
-
změna mateřského znaménka (velikost, barva, krvácení, svědění),
-
špatně se léčící rána nebo vřed na kůţi,
-
chorobné zlomeniny,
-
zduření uzlin v oblasti krku, podpaţí a třísel,
-
dvojité vidění, bolesti hlavy,
-
zvětšení varlete, bolest v podbřišku, 11
zvětšení štítné ţlázy.
Celkové příznaky: -
větší úbytek na váze (za 3 měsíce 10 % váhy bez drţení diety),
-
nechuť k jídlu,
-
pocení v noci,
-
zvětšení mízních uzlin,
-
opakované zvýšené teploty,
-
anémie,
-
únava,
-
bolest v zádech,
-
časté infekce,
-
tvoření modřin na kůţi,
-
vysoká sedimentace (Řiháčková a kolektiv, 2009, Štěpánek, Vagunda, 1992).
Nádory se projevují třemi typy příznaků. Kaţdé nádorové onemocnění má svou stupnici specifických příznaků, díky kterým lze hodnotit pokročilost nádoru.
Nádory
2.2
Nádory dělíme na benigní a maligní, a dále podle umístění a tkáně, ze kterých vznikají. Podrobné rozdělení naleznete v příloze č. 1.
Benigní (nezhoubné) nádory rostou ohraničeně a netvoří metastáze. Jsou vytvářeny velkým shlukem buněk. Je-li nádor odstraněn, zpravidla se jiţ opět nevytvoří. Ve většině případů nezhoubné nádory neohroţují ţivot.
Maligní (zhoubné) nádory jsou jiţ rakovinotvorné. Vyznačují se neomezeným růstem buněk tkání. Tyto nádorové buňky mohou zaútočit na okolní tkáně a také mohou skrz krevní cestu nebo lymfatický systém metastazovat, v dalších částech těla se usadit, a tak vznikají nové nádory. U zhoubných nádorů je moţnost opětovného výskytu nádoru po předchozím odstranění (Silverstein, 2006, Vorlíček a kolektiv, 2006).
12
2.2.1 Rakovina průdušek a plic Jak uvádí Votruba (2012), plicní rakovina byla aţ do první čtvrtiny 20. století povaţována za vzácné onemocnění. V České republice ročně onemocní na zhoubné nádorové onemocnění plic asi 4600 muţů a 1400 ţen. Stále více narůstá výskyt rakoviny plic u ţen, a to aţ trojnásobně za posledních 30 let, kdeţto u muţů se výskyt nezměnil, spíše mírně poklesl. Maximální výskyt nádorového onemocnění plic je mezi 65–80 lety (Ţaloudík, 2008). Prevence To hlavní, co můţeme udělat pro prevenci nádorového onemocnění plic, je přestat kouřit. Je moţnost zjištění zhoubného nádoru rentgenem plic, ale nezachytíme jím drobné počáteční změny na průduškách. Je škoda, ţe se zatím neprovádějí ţádné pokusy o časné zachycení – jako je tomu u rakoviny prsu nebo krčku dělohy (Votruba, 2012, Řiháčková a kolektiv, 2009). Příčiny vzniku rakoviny průdušek a plic Ţaloudík (2008) uvádí, ţe příčina vzniku nádoru plic spočívá v nakupení poruch genů (genová mutace) aţ do takové míry, kdy se zvrhne normální buňka v buňku nádorovou. Z ní poté roste nádor. Nejdříve místně v plicích, a postupně se šíří lymfatickou a krevní cestou a vznikají metastáze. Dlouhodobý pobyt v místě s vysokým mnoţstvím azbestu zvyšuje o 2 % vznik rakoviny plic a radioaktivní radon vytváří riziko vzniku rakoviny plic u horníků. Dále rizikovými jsou chlorované a aromatické uhlovodíky, těţké kovy, rtuť, chrom, arzen, nikl, uran a celkově znečištěné ţivotní prostředí. Také dlouhodobé záněty sliznice průdušek napomáhají vzniku rakoviny plic. Nejdůleţitějším faktorem ovlivňující vznik rakoviny plic je kouření. Česká republika se nalézá na jednom z prvních míst na světě ve výskytu zhoubného onemocnění plic u muţů. Rakovina plic je zákeřná, protoţe dlouho se neobjevují příznaky aţ do pozdního stádia vývoje (Votruba, 2012, Řiháčková a kolektiv, 2009). Příznaky rakoviny plic Velice často se vyskytuje dušnost a kašel, který je nejčastěji suchý a dráţdivý. Dalším varovným znamením je kašlání krve. Tento příznak je důleţitý i v malém mnoţství. Dále nás varuje tupá bolest na hrudi umístěná na postiţené straně nebo pod lopatkou. Bolest, která je ostrá a trvalá, signalizuje prorůstání do mezihrudí nebo do hrudní stěny. 13
Vyskytují se i jiné bolesti, jako je bolest kostí, ramene. Někdy se objeví paličkovité prsy, ale na tento příznak nemůţeme aţ tolik spoléhat. Mohou vznikat obtíţe s polykáním a chrapot. Pancoastův nádor zasahuje nervy pro horní končetinu a způsobuje bolest umístěnou v rameni. Je situován na vrcholu plic a prorůstá do stěny hrudní. Dále se objevuje horečka a úbytek na váze. Nádory plic můţou metastazovat do všech orgánů lidského organismu. Nejčastěji do kostí, mozku, jater, lymfatických uzlin a nadledvin (Votruba, 2012).
2.2.2 Rakovina tlustého střeva a konečníku Suchánek, Barkmanová a Frič (2011) uvádějí, ţe Česká republika se s výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku a úmrtností řadí na první místo v Evropě i ve světě. Zhoubné onemocnění tlustého střeva (kolon) a konečníku (rektum) mají společné rysy, a proto mají společný název kolorektální karcinom (KRK). V roce 2008 bylo hlášeno 8200 zhoubných nádorů kolorekta a asi 4300 lidí na toto onemocnění zemřelo. Většinou se nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku vyskytuje u muţů i ţen ve věku nad 45 let. S přibývajícím věkem se riziko vzniku rakoviny zvyšuje. U 60– 70 % postiţených rakovinou se nejčastěji vyskytuje nádorové onemocnění v dolní části tlustého střeva (v esovité kličce – sigmoideu a v rektu). Díky tomu lze 10–30 % nádoru nahmatat pouze prstem z konečníku. Ostatní jsou vyšetřovány koloskopem. Nádor tlustého střeva a konečníku se vyvíjí většinou pomalu a trvá aţ 10 let (Skala, 2012). Prevence Kromě správné ţivotosprávy je důleţité ve věku od 50 let provádět test na okultní (skryté) krvácení do stolice (TOKS) kaţdoročně. Ve věku 55 let máme moţnost volby, buď stále pokračovat v TOKS v dvouletém intervalu nebo se podrobit screeningové kolonoskopii, která se provádí po 10 letech (Suchánek, Barkmanová, Frič, 2011). Jak uvádí Ţaloudík (2008), při řádné prevenci lze předejít rakovinnému stavu tím, ţe odstraníme včas tzv. polypy. Většina nádoru je bohuţel objevena aţ v pokročilém stádiu, kdy je léčba jiţ sloţitější. Nádory zakládají vzdálené metastázy. Nejdříve se šíření nádorového onemocnění projevuje v lymfatických uzlinách střeva. Vzdálené metastáze jsou aţ v játrech popřípadě v plicích, někdy i v celé dutině břišní (Skala, 2012).
14
Příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku Převáţně vzniká kolorektální karcinom z přednádorových adenomových polypů (asi 80 %). Genetická predispozice pro vznik KRK se nachází u 5 % postiţených. Nejčastější rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění je nesprávný ţivotní styl. Naše strava obsahuje málo stravitelné zbytky, které střevo čistí, nadbytek tuků, je chudá na čerstvou zeleninu, ovoce a vlákninu. Přispívá k tomu i nevhodné zpracování masa (uzení, smaţení a grilování), kouření a konzumace alkoholu. U lidí, kteří jsou nemocní s dlouhodobým zánětem tlustého střeva déle neţ 10 let, se zvyšuje riziko vzniku tohoto nádoru. Redukce nadváhy a vyrovnání rovnováhy mezi spotřebou a energetickým výdejem je povaţováno za pozitivní faktor. Také bychom měli zvýšit mnoţství obilovin a luštěnin a vyměnit červené maso za rybí a drůbeţí maso. Některé studie potvrdily, ţe antioxidanty obsaţené v ovoci, zeleném čaji nebo víně v úměrném mnoţství za den jsou prospěšné (Ţaloudík, 2008, Suchánek, Barkmanová, Frič, 2011). Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku Dienstbier a Stáhalová (2009) uvádějí, ţe příznaky se vyskytují aţ v pokročilé stádium vzniku rakoviny a projevují se častým nucením na stolici s příměsí krve a hlenu a bolestmi při stolici. Stolice je „stuţkovitého“ tvaru, dochází ke střídání průjmu a zácpy a můţe dojít aţ k úplné zástavě stolice. Při tomto stavu neodcházejí plyny a břicho je vzedmuté a dochází k úplnému uzavření tlustého střeva. Nádorové onemocnění provázejí celkové příznaky jako je neočekávaný pokles tělesné hmotnosti, nechutenství, anémie, zvýšená tělesná teplota, škytavka, únava a nucení na zvracení (Skala, 2012).
2.2.3 Rakovina prsu Nejčastěji se vyskytující nádor je u ţen rakovina prsu. V roce 2005 byl hlášen počet 5533 nově diagnostikovaných nádorů prsu v České republice, to činí 21 % ze všech zhoubných nádorových onemocnění u ţen. V naší zemi se počet nádorů prsu u ţen zvyšuje po 40. roku ţivota. Nejvyšší výskyt nově vzniklých nádorových onemocnění u ţen je ve věku 50–59 let (Abrahámová a kolektiv, 2009).
15
Prevence Jak uvádí Ţaloudík (2008), nelze se vyhnout rakovině prsu, ale je moţné ji objevit v brzkém stádiu, díky kterému je poté i jednodušší léčba. Některé typy rakoviny prsu se šíří pomalu a jiné od počátku rychle do krevního oběhu. Metastáze se šíří do plic, jater a mozku, jiné spíše do kostní dřeně a další plošně přímým růstem v podkoţních tkáních hrudníku. Právě proto je důleţité, abychom vyuţívali preventivní mamografické vyšetření hrazené zdravotním pojištěním pro věkovou kategorii od 45–69 let, kde je nejvyšší výskyt rakoviny prsu. Riziko je i u ţen po 70. roce, ale většinou jsou jiţ ochablá prsa, a proto je snadnější zachytit změnu samovyšetřením. Rakovina v tomto roce neutočí tolik na tělo. V dřívější době bylo 20 % časných stádií nádorového onemocnění a dnes jich je jiţ více neţ 30 % díky preventivní mamografii, která se opakuje po dvou letech (Dienstbier, Stáhalová, 2009). Rakovina prsu se objevuje i u muţů. Je to onemocnění, které je vzácné. Rakovinou prsu onemocní většinou muţi nad 50 let věku. Kaţdoročně se vyskytuje přibliţně 50 nových pacientů. Příčina tak malého mnoţství případů je nízký počet ţlázových buněk, v hormonálních odlišnostech mezi muţským a ţenským tělem, ve funkci androgenů u muţů a estrogenů u ţen a ve fungování prsu u ţen (Ţaloudík, 2008). Příčiny vzniku rakoviny prsu Příčiny vzniku rakoviny prsu nejsou doposud zcela jasné. Je mnoho faktorů přispívající k rakovině prsu, a to především rodinná zátěţ, výskyt a mutace supresorových genů BRCA1 a BRCA2. Ţeny postiţeny touto mutací, přestoţe jsou doposud zdravé, by měly být sledovány jiţ od mladého věku. Mají totiţ vyšší riziko výskytu rakoviny prsu, ale i vaječníku nebo kolorekta, neţ je běţné. Další rizikový faktor můţe být dlouhodobý zánět mléčné ţlázy, kouření, konzumace alkoholu, stravovací návyky (nadměrně kalorická jídla) nebo obezita. Vyšší mnoţství tkáňových estrogenů se podílí na mnoţení buněk, které jsou vybaveny estrogenovými receptory. Tyto receptory jsou i v buňkách mléčné ţlázy, a pokud v sobě mají jiţ genetickou poruchu, pak zde estrogeny způsobují růst nádoru. Ţeny s dřívějším nástupem první menstruace (před 20. rokem), ţeny s vyšším věkem menopauzy (po 50. roce), ţeny prvorodičky po 30. roce ţivota a ţeny uţívající hormonální antikoncepci nebo náhradní hormonální léčbu v klimakteriu mají vyšší riziko vzniku rakoviny prsu. Ţeny, které jsou postiţeny zhoubným nádorem
16
v jednom prsu, mají vyšší riziko vzniku nádoru v druhém prsu (Abrahámová a kolektiv, 2009, Řiháčková a kolektiv, 2009). Menší výskyt nádorového onemocnění prsu je u ţen, které jiţ byly opakovaně těhotné nebo u matek, které kojily. Kojení má pro mléčnou ţlázu ochranný vliv, naopak nekojení je jedním z faktorů, které se mohou podílet na nádorovém onemocnění. Rakovinou prsu můţe být postiţena i těhotná ţena. U 1–2 % ţen se vytvoří nádor během těhotenství nebo rok po porodu (Neubergerová, Urban, Večeřová, 2012). Příznaky rakoviny prsu Příznaky nádorového onemocnění prsu se projevují aţ v pozdějším stádiu. Mezi nejčastější příznaky, které způsobují nádor, patří bulka – asymetrie ţlázy. Nádor prorůstající okolní ţlázou a tlačící na struktury v okolí nebo na nervová zakončení působí bolest. Dále se setkáváme s tvorbou důlků, zatahováním a zarudnutím kůţe. Při karcinomu jsou v podpaţdí hmatné uzliny na postiţené straně. Dále se můţe objevit nepravidelnost bradavky, která můţe být oploštěná nebo vtaţená. Varovným znamením je pro nás i krvavý nebo zaschlý sekret z bradavky, rozšíření ţilní pleteně a nesouměrnost prsu. Také se můţe vytvořit pomerančová kůţe z důvodu naplnění drobných lymfatických cév kůţe. Jako pozdní příznak se vytváří vřed. V případě objevení jakéhokoliv z výše uvedených příznaků, je nutné navštívit lékaře (Abrahámová kolektiv, 2009, Skovajsová a kolektiv, 2010).
2.2.4 Rakovina prostaty Zhoubné nádorové onemocnění prostaty se vyskytuje po 50. roce a nejčastější výskyt je ve věku od 60–80 let. Výskyt rakoviny prostaty za posledních 15 let vzrostl aţ o trojnásobek. Nárůst výskytu rakoviny prostaty je velmi zřetelný, na rozdíl od úmrtnosti – ta se zvýšila jen mírně za stejnou dobu. Je to dáno časným objevení nádoru, a díky tomu vzniká postupné sníţení pokročilých stádií onemocnění. Dále je sníţená úmrtnost díky antihormonální léčbě, pokročilém ozařování a aktivnějším přístupem chirurgického personálů. Nádorové onemocnění prostaty se zařazuje k hormonálně závislým nádorům (Stáhalová, 2011, Ţaloudík, 2008).
17
Prevence Dobře se prokáţe rakovina prostaty pomocí prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi. Hladina PSA v krvi stoupá hned ze začátku vypuknutí nádorového onemocnění. Proto je potřeba PSA vyšetřovat i při pravidelných prohlídkách u lékaře u muţů po 50. roku. Skrz konečník lze nahmatat část nádoru prostaty, ale není to aţ tak spolehlivé a průkazné. V USA se snaţí o pokus organizovaného screeningu nádorového onemocnění prostaty. Rakovina prostaty se zařazuje k nádorům, které se vyvíjejí výrazně pomaleji neţ ostatní nádory a nejčastěji metastazuje do kostí. Mnoho lidí se mýlí, pokud si myslí, ţe po operaci prostaty (např. hyperplazie prostaty) uţ v ní nemůţe vzniknout nádorové onemocnění. Není tomu tak (Ţaloudík, 2008). Příčiny vzniku rakoviny prostaty Ţaloudík (2008) uvádí, ţe mezi rizikové faktory rakoviny prostaty patří vliv ţivotního stylu a prostředí, rasa (u černochů je častější), vliv výţivy, strava s vysokým obsahem ţivočišných tuků, obezita, věk, ale důleţitá je i rodinná zátěţ. Při zvýšeném výskytu kadmia se zvyšuje riziko vzniku rakoviny prostaty. Kadmium vstupuje do různých enzymatických reakcí místo zinku, a poté biochemické pochody neprobíhají běţným způsobem (Stáhalová, 2011). Jsou i protektivní účinky látek, které mohou sniţovat riziko rakoviny prostaty. Mezi takové látky patří polyfenolické antioxidační látky, jako je například resveratrol, ketachin, quercetin, které se vyskytují ve víně, hlavně v červeném, a v zelených čajích. Pozitivní vliv mají i arachidonové kyseliny, proteiny ze sojových bobů, selen a dále karotenoid lykopenu, který se nachází v rajčatech a betakaroten obsaţený v listové zelenině a v mrkvi (Ţaloudík, 2008, Marks a kolektiv, 2000). Příznaky rakoviny prostaty Nádory v časném stádiu jsou obvykle bez potíţí, vyvíjí se pomalu, a proto jsou nezbytné preventivní prohlídky. Aţ poté, co nádor stlačuje močovou trubici nebo přechází do močového měchýře nebo močové rourky, vzniknou problémy s močením, jako je například pálení, řezání, slabý nebo přerušovaný proud moči, neschopnost udrţet moč, časté nucení na močení a noční únik moči. Sperma můţe být s příměsí krve a vznikají erektilní dysfunkce (Lukeš, 2011, Stáhalová, 2011).
18
Při pokročilých nádorech s metastázami v kostech pak bývá nejčastěji bolest, hlavně kostí. Vznikají otoky dolních končetin, které způsobují postiţené mízní uzliny (Řiháčková a kolektiv, 2009).
2.2.5 Nádorové onemocnění varlata Jak uvádí Dienstbier (2010), nádorové onemocnění varlat je celkem vzácné onemocnění. Mezi všemi zhoubnými nádory má rakovina varlat 1% zastoupení. Nejčastěji se objevuje u muţů ve věku 20–45 let. Pravé varle bývá častěji zasaţené nádorovým onemocněním. Ve 4–5 % vzniká oboustranně. První známky se mohou objevit uţ kolem 15. roku a po 50. roku výskyt klesá. V České republice se výskyt rakoviny varlat za posledních 25 let zdvojnásobil, ale úmrtnost se v průběhu nezvyšovala, dokonce mírně klesá. To znamená, ţe nádory varlat se nám daří s úspěchem léčit a zásluhu na včasném odhalení má samovyšetření varlat. Varlata si ovšem pravidelně vyšetřuje pouze 9 % muţů. Oproti ostatním nádorům, nádory varlat se dají často vyléčit i v pokročilejším stádiu s metastázami, díky vysoké senzitivitě k chemoterapii (Ostříţková, Zima, 2012). Prevence Jak uvádí Dienstbier (2010), prevence nádoru varlat je hlavně včasný záchyt a provádění samovyšetření jednou měsíčně. Vyšetření varlat lékařem by mělo být součástí preventivní prohlídky. Nádor varlat vytváří metastázy mnohem dříve neţ nádory prostaty. Nádor varlete metastazuje do lymfatických uzlin, podél velkých cév před páteří v břiše, později do hrudníku (Ţaloudík, 2008). Příčiny vzniku rakoviny varlat Nejzávaţnější rizikový faktor je nesestouplé varle, které můţe být později příčinou pro vznik zhoubného nádoru. Je potřebné varle sledovat, a pokud nedojde ke spontánnímu sestupu, je potřeba to vyřešit chirurgicky nejpozději do školního věku chlapce, lépe do 2 let. Mezi další rizikový faktory patří herbicidy, pesticidy, chemická rozpouštědla, zinek a kadmium. Určitý vliv na rakovinu varlat má sedavé zaměstnání (Dienstbier, 2010, Řiháčková a kolektiv, 2009).
19
Příznaky rakoviny varlat Nádor ve varleti je dobře hmatatelný. Nejčastějším příznakem nádorového onemocnění varlete je tuhá zatvrdlina velikosti hrášku aţ po nádory, které zasáhnou celé varle. Dochází ke zvětšení varlete, které není většinou bolestivé. Na nádor ukazuje tahavá bolest v podbřišku nebo ve slabinách nebo také bolest v podbřišku, která je nepravidelná a vystřeluje do varlat. Někdy souvisí s nádory varlat i zvětšení a citlivost prsních bradavek. Vzácnými příznaky jsou bolesti bederní páteře, kašel, nechutenství, zvracení, chudokrevnost, slabost a zduření v oblasti prsních bradavek (Dienstbier, Stáhalová, 2009, Dienstbier, 2010).
2.2.6 Nádory děloţního hrdla Neţ samotný nádor vznikne, dochází k buněčné přestavbě (dysplastické změny) vyskytující se v povrchových vrstvách čípku, které ukazují na moţný vznik budoucího nádoru. V České republice dochází k mírnému poklesu vzniku rakoviny děloţního čípku, ale úmrtí zůstává neměnné. V roce 2005 bylo hlášeno19,1 postiţených rakovinou na 100 000 ţen a zemřelo jich 6,5. Vznik rakoviny děloţního čípku se objevuje jiţ po 20. roku ţeny a nejvíce postiţených ţen rakovinou je mezi 40–60 lety. Prevence Rakovina děloţního hrdla lze objevit díky cytologickému vyšetření jiţ ve stádiu přednádorových změn. Proto by měly ţeny pečovat o své zdraví a důsledně navštěvovat lékaře na preventivních prohlídkách jednou ročně. Velice nadějnou ochranou je očkování proti lidskému papilomaviru, které je dobré aplikovat před prvním sexuálním stykem (Ţaloudík, 2008). Příčiny vzniku rakoviny děloţního hrdla Jak uvádí Ţaloudík (2008), nejčastější příčina, která se podílí na vzniku rakoviny děloţního hrdla, je infekce humánním papilomavirem (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. U 90 % zhoubných onemocnění děloţního hrdla je přítomen papalomavirus. Těchto virů je přes 60 druhů, z nichţ se za rakovinotvorné pokládají především viry označené čísly 16 a 18, dále pak 31, 45, 51 a 53. Mezi další rizikové faktory patří časný začátek pohlavního ţivota pod 16 let, časté střídání sexuálních partnerů, vysoký počet porodů a potratů, dále porod v mladém věku, nedostatečná 20
hygiena, časté infekce pohlavních orgánů, kouření, drogy, poruchy imunity, dieta chudá na vitamín A a C. Riziko vzniku rakoviny děloţního čípku mírně zvyšuje i hormonální antikoncepce. Dědičnost se na rakovině děloţního hrdla výrazně nepodílí (Výkruta a kolektiv, 2005). Příznaky rakoviny děloţního hrdla Rakovina děloţního hrdla se projevuje nepravidelným krvácením mimo menstruační cyklus nebo po pohlavním styku. Můţe se objevit krvavý nebo páchnoucí výtok a bolest v podbřišku. Mezi celkové příznaky patří chudokrevnost při dlouhodobějším krvácení, únava, bolest v bederní krajině a úbytek hmotnosti. Můţe vzniknout i hluboká ţilní trombóza. Často se objevuje i nucení na močení, pálení a krev v moči (Dienstbier, Stáhalová, 2009, Řiháčková a kolektiv, 2009).
2.2.7 Nádory děloţního těla Ze sliznice dělohy se vytváří zhoubné onemocnění děloţního těla. U ţen, které jsou po přechodu, uţ nedochází k pravidelným menstruačním změnám a sliznice zůstává stálá a tenká. Právě proto se zvyšuje výskyt vzniku rakoviny v období před přechodem, v přechodu a asi 15 let po něm. Ve stáří se riziko opět sníţí. Rakovina děloţního těla se u nás řadí mezi nejčastější gynekologické zhoubné nádory. V roce 2005 bylo hlášeno 33,2 případů na 100 000 ţen a zemřelo 5,9 ţen na rakovinu děloţního těla. Za posledních 30 let došlo ke zvýšení výskytu o 83 % a úmrtnost o 63 % (Ţaloudík, 2008). Příčiny vzniku rakoviny děloţního těla Vznik rakoviny děloţního těla je ovlivněn vnitřními hormonálními faktory. Nevhodně volená hormonální estrogenní léčba nebo dlouhodobé podávání hormonálních přípravků estrogenového druhu přispívá k vzniku rakoviny. Těhotenství a fyzická aktivita chrání ţenu před vznikem tohoto nádoru. Mezi další rizikové faktory paří obezita, cukrovka a ţeny, které nerodily, nebo měly mnoho potratů (Dienstbier, Stáhalová, 2009, Řiháčková a kolektiv, 2009). Příznaky rakoviny děloţního těla Mezi nejčastější příznaky patří krvavý výtok a krvácení mimo menstruaci. Často tyto příznaky doprovází bolest při menstruaci. Bolesti v zádech, úbytek hmotnosti a hnisavý
21
nebo páchnoucí výtok patří do pokročilých příznaků tohoto onemocnění (Dienstbier, Stáhalová, 2009).
2.2.8 Nádory vaječníků Nádorové onemocnění vaječníků se vyskytuje u ţen po 50. roku ţivota, anebo výjimečně v období puberty. V roce 2005 bylo oznámeno 21,4 případů na 100 000 ţen a zemřelo 14,3 ţen. Za posledních 30 let stoupl počet případů o 63 % a úmrtí o 71 % (Dienstbier, Stáhalová, 2009). Prevence Vaječníky jsou umístěny mimo dělohu a mají špatný přístup pro gynekologické vyšetření nebo pohmatové vyšetření. Proto není snadné nádor vaječníků nacházet v brzkém stádiu. Pomocí nám mohou být důkladné preventivní gynekologické prohlídky s ultrazvukovým vyšetřením vaječníků a také s odběrem vzorku krve na stanovení antigenu CA 125 v krvi, který je u nádoru vaječníku obvykle zvýšen. Preventivní prohlídky nám mohou dopomoc zabránit prorůstání nádoru do střeva, konečníku, močových cest a do dutiny břišní (Ţaloudík, 2008). Příčiny vzniku rakoviny vaječníků Ţaloudík (2008) uvádí, ţe nejčastější příčina vzniku rakoviny vaječníků je genetická predispozice a přeměna genů BRCA 1 a BRCA 2. Ţeny s touto přeměnou a genetickými předpoklady získávají aţ 90% riziko vzniku rakoviny vaječníků. Další riziko nese brzký příchod měsíčků a pozdní příchod menopauzy. Riziko vzniku rakoviny vaječníků sniţuje těhotenství, kojení i hormonální antikoncepce. Substituční hormonální léčba, která se podává zpravidla v přechodu a po něm, riziko vzniku rakoviny sniţuje. Obezita se jeví jako další rizikový faktor spolu s ionizujícím zářením nebo s azbestem (Dienstbier, Stáhalová, 2009). Příznaky rakoviny vaječníků Jak uvádí Dienstbier a Stáhalová (2009), rakovina vaječníků se na začátku moc neprojevuje. Nejdříve se objevuje tlak a neurčitá bolest břicha a podbřišku. Můţe se objevit bolest v kříţové oblasti, nechutenství, nevolnost, zvracení, sníţená váha a střídá se průjem a zácpa. Dalším příznakem můţe být zvětšení břicha z důvodu produkce tekutiny pokročilým nádorem a poruchy s močením z důvodu tlačení na močový 22
měchýř a močovody. Často dojde ke zjištění aţ v době, kdy je nádor rozmístěný po dutině břišní (Ţaloudík, 2008, Řiháčková a kolektiv, 2009).
2.2.9 Nádory kůţe Stav, který předchází vzniku rakoviny, se nazývá keratom – vznikající opakujícím spálením kůţe při slunění. Jsou to omezená, šupinatá loţiska bílé aţ šedé barvy s načervenalým podkladem. Nejčastěji vznikají na místech, které jsou vystavené slunci (obličej, hřbet ruky, pleš u muţů). Keratomy se mění z 20 % ve spinocelulární karcinom. Pokud se objeví barvité aţ černé skvrny, které se vyskytují v dětství, říkáme jim melanomové névy (mateřská znaménka). Mohou se zvětšovat při růstu, který se zastaví v dospělosti. Je nutné tyto změny sledovat a chránit před slunečním zářením, protoţe se mohou zhoubně přeměnit. Do kůţe metastazují i jiné nádory z odlišných orgánů. Mezi nepigmentové zhoubné nádory patří bazaliom a spinaliom, které jsou více podrobně popsány v příloze č. 2. Nejvíce zastrašujícím zhoubným nádorovým onemocněním kůţe je maligní melanom vznikající z pigmentových buněk, které se nazývají melanocyty. Maligní melanom je pro svou závaţnost nejvýznamnější, i přestoţe se vyskytuje méně neţ bazaliom a spinaliom. Vzniká většinou na kůţi, ale můţe se vyskytnout i v nehtovém lůţku, na sliznicích úst, konečníku, pochvy nebo v oku. V roce 2005 bylo v České republice ohlášeno 17,9 případů na 100 000 obyvatel u muţů a 17,7 u ţen (Ţaloudík, 2008, Dienstbier, Stáhalová, 2009). Prevence Jak uvádí Ţaloudík (2008), nejdůleţitější ochranou před nádorovým onemocněním kůţe je opalovat se pouze s mírou, především na počátku sezóny, pouţívat krémy s ochrannou funkcí s vyšší filtrační schopností a dobře se chránit oblečením. Dodrţovat pravidelnou hygienickou péči kůţe a důkladně prohlíţet celé tělo. Časnému záchytu dopomáhají preventivní prohlídky u lékaře, které bychom neměli zanedbávat (Diensbier, Stáhalová, 2009). Příčiny vzniku maligního melanomu Na vzniku maligního melanomu se podílí ultrafialové sluneční záření i UV záření z umělých zdrojů (např. solária), ale také dědičné genetické faktory. Nejrizikovější 23
skupinou jsou osoby světlé pleti, které se na slunci jednoduše spálí a tvoří se jim pihy. To jsou lidé, kteří mají světlý koţní fototyp. Vyšší riziko výskytu koţních nádorů je v místech, kde byla kůţe vystavena působením radiace, například při léčebném ozařování a také u nemocných s oslabeným imunitním systémem, a to především u nemocných s AIDS, po transplantaci orgánů nebo onkologických pacientů léčených agresivní chemoterapií. Mohou se vytvářet metastázy do podkoţí nebo do mozku. Často najdeme metastázy v plicích, ve střevech nebo v játrech (Ţaloudík, 2008, Krajsová a kolektiv, 2011). Dlouhodobé působení některých chemických látek jako například dehtových zplodin z kouře, arzenu, anilinu, rozpouštědel, chinolonů, fenolů a psoralenů způsobuje vyšší riziko vzniku koţních nádorů. Rizikový faktor je i chronické poškození kůţe, např. bércový vřed a také mnoho mateřských znamének a poraněné mateřské znaménka (Řiháčková a kolektiv, 2009, Dučaiová, Livínová, 2012). Příznaky maligního melanomu Jak uvádí Ţaloudík (2008), za varovné znamení musíme povaţovat jakoukoliv změnu mateřského znaménka nebo vytvoření nové pigmentové skvrny, která dříve nebyla. Můţe dojít ke zvětšení skvrny, růstu do výšky nebo do šířky, ke vzniku nepravidelným okrajům a ke změně barvy, která je sytější nebo naopak k vymizení znaménka. Skvrna se stává flekatou a můţou vznikat tmavé uzlíky nebo dojít k zatuhnutí. Mezi pozdní příznaky patří mokvání znaménka nebo drobné krvácení. Takové příznaky je nutné nezanedbávat a navštívit lékaře (Dienstbier, Stáhalová, 2009).
2.3
Lze zabránit rakovině?
Zhoubným nádorům se převáţně nelze vyhnout, ale můţeme sníţit riziko jejich výskytu. Kde se objevují chemické látky, fyzikální účinky nebo biologická nebezpečí související s profesionálním pracovním zatíţením, se prosazují hygienické předpisy a právní
hranice.
Rakoviny
se
můţeme
vyvarovat
pomocí
hygienických
a toxikologických opatření týkajících se potravin a nápojů. Můţeme sníţit riziko vzniku rakoviny, pokud se budeme vyhýbat produktům s prokázanými rakovinotvornými účinky a pokud nebudeme kouřit. Ve většině případů vzniká rakovina sloučením více rizikových faktorů. Rizikovější na vznik rakoviny je starší věk člověka, kdy je opravdu
24
nutné začít chodit na pravidelné preventivní prohlídky. U ţen je potřeba věnovat se preventivním gynekologickým prohlídkám po celý ţivot. Nedokáţeme rakovině zabránit, ale dovedeme ji zachytit v brzkém stádiu a vyléčit ji. Celý ţivot musíme být v pozoru vůči nádorům a zachovávat klid. Je potřeba, abychom vnímali své tělo a změny na něm, dokázali provádět samovyšetření orgánů a mít povědomí o nádorových onemocněních v rodině (Ţaloudík, 2008).
Vlivy podporující vznik rakoviny
2.4
Na vzniku zhoubných onemocnění se podílejí fyzikální, chemické a biologické faktory. Jedná se o kancerogenní účinek škodlivých látek v potravě, v prostředí a ovzduší, ale také o nezdravý ţivotní styl a špatné návyky. V příloze č. 3 je vloţena tabulka, která informuje o faktorech, které se mohou podílet na vzniku nádorového onemocnění a jejich procentuální znázornění (Dienstbier, Stáhalová, 2009). Je ovšem důleţité podotknout, ţe naše chování má mnohem větší vliv na vznik rakoviny neţ znečištěné ovzduší, dědičnost, infekce, léky, profesionální rizika, kterých se lidi nejvíce obávají. Před rizikem infekce je důleţité, abychom se bránili očkováním, které je v dnešní době k dispozici, a to alespoň proti papilomavirovým infekcím a virům hepatitidy B (Ţaloudík, 2008).
2.5
Prevence
Za nejlepší způsob boje s nemocí se povaţuje její předcházení – prevence.
Primární prevence má za úkol, aby nádor vůbec nevytvořil.
Sekundární prevence se zabývá nádorovým onemocněním, které jiţ vzniklo. Důleţité je ho odhalit co nejdříve, nejlépe v počátečním stádiu, kdy má nemocný největší šanci na vyléčení.
Terciární prevence se snaţí předcházet komplikacím nemoci a udrţet člověka co nejdéle v dobrém stavu. V případě, ţe nádor vznikl a nepodařilo se ho zachytit v časném stádiu, se jedná o terciální prevenci. Pro jistotu dalšího nešíření národu by se měla objevit místa prorůstání nebo vypátrat navrácení onemocnění po minulé léčbě, aby i návrat nádorového onemocnění a jeho rozšiřování mohly být vyléčeny (Fait, Vrablík, Češka, 2008, Ţaloudík, 2008). 25
2.5.1 Primární prevence Vnitřní kancerogenní podněty Vyskytují se tzv. onkogeny, které se před dávnými lety dostaly z viru do lidského genomu. Onkogeny se mohou aktivovat a vést k přeměně buněk, z kterých poté vzniká rostoucí nádor. Obrácený vliv mají antionkogeny, tzv. supresorové geny, které zabraňují nádorové přeměně nebo se zbavují včas nádorových buněk zařízením programované buněčné smrti, tj. apoptózou. Také existují reparační geny, které zabraňují zhoubné přeměně a napomáhají k normálnímu fungování (Dienstbier, Stáhalová, 2009). Ve své genech od rodičů si můţeme nést vnitřní riziko dědičně. Tyto dědičné změny se pak sčítají s dalšími vlivy, které získáváme během celého našeho ţivota z vnějšího prostředí. Při nasčítání těchto změn dochází ke vzniku nádoru (Ţaloudík, 2008). Spojení mezi vznikem nádoru a stárnutím organismu Věk je velice důleţitý rizikový faktor. S narůstajícím věkem se zvyšuje riziko výskytu nádorového onemocnění. Nejméně rizikoví jsou lidi do 20 let, zvýšené nebezpečí nádoru postihuje lidi po 50. roku a nejvyšší riziko je po 70. roku. Věkové rozmezí je pro kaţdý nádor odlišný. Vyskytují se i nádory charakteristické pouze pro dětský věk. Jelikoţ je vysoké riziko výskytu nádoru po 50. roce ţivota, zahajují se preventivní prohlídky týkající se onkologie nejpozději do 50 let. Ovšem je lepší začít chodit na prohlídky uţ ve 40 letech. Stárnutí se nedá ovlivnit, ale je nutné s rizikem vzniku nádorového onemocnění počítat (Ţaloudík, 2008). Vliv imunity na vznik nádoru Imunita je důleţitá a neměla by se podceňovat. Zhoubné nádory se vytváří z vlastních tkání. Na povrchu buněk nádoru jsou antigeny, které imunita lidského organismu nevnímá jako neznámé, maximálně jen jako málo přeměněné. Zhoubné nádory mají nedostatečnou imunitní reakci, aby zlikvidovala nádor. Můţe se stát, ţe začínající nádory imunitní systém ihned zničil díky imunitní reakci. Takto můţou vzniknout nádory kdekoliv v organismu několikrát za ţivot, aniţ bychom je zpozorovali. U lidí, kteří mají protinádorovou imunitní reakci slabou, nebo k ní nedošlo, vznikne nádor. V nádorové tkáni je velice nízký počet bílých krvinek, a proto nedochází k likvidaci nádorové buňky. Odlišný je stav po transplantaci kostní dřeně, kdy bílé krvinky od 26
dárce mohou napadnout nádorové buňky ve slabém organismu, ale také i zdravé tkáně příjemce. Toto se nazývá reakce štěpu proti hostiteli. Tento stav je dobrý pro likvidaci zbylých nádorových buněk, ale není prospěšný pro zdravou tkáň. Růstové faktory jsou vytvářeny některými buňkami imunitního systému. Ty způsobují mnoţení nádorových buněk a jejich přeţívání. Jedná se o tzv. makrofágy, které umí rozpoznávat neobvyklé buňky dle změn v jejich membráně (Ţaloudík, 2008). Zevní kancerogenní vlivy Mezi zevní karcinogenní vlivy patří různé chemikálie, radioaktivní záření, stavebniny s příměsí azbestu nebo formaldehydu a virová rizika ve zdravotnictví. Někdy je ovšem nelogické se obávat kancerogenů například v potravinách, a zároveň si ničit zdraví kouřením. „Ochrana před rizikem neznamená vyloučení rizika, ale stálé úsilí o jeho maximální snižování“ (Ţaloudík, 2008, str. 29). Různé instituce se o kancerogenní vlivy starají, ale je důleţité, abychom se i my v našem denním ţivotě o tyto vlivy zajímali a nepřinášeli zbytečná rizika sami sobě, ale i ostatním (Ţaloudík, 2008). Spojitost mezi kouřením a vznikem zhoubných nádorů Jak uvádí Ţaloudík (2008), vznik zhoubných nádorů nepochybně souvisí s kouřením. Kouření je spojeno zejména s rakovinou průdušek a plic, coţ je nejvíce rozšířený typ zhoubného nádoru. U lidí, kteří začali kouřit jiţ v mladém věku nebo v dětství, byli vystaveni pasivnímu kouření, se riziko úmrtí na nádory způsobené kouřením zvyšuje. Kouření způsobuje více neţ 90 % nádorů plic u muţů a 75–80 % u ţen. A úmrtí činí 40 % u muţů a u ţen 20 % (Výkruta a kolektiv, 2005). Kouření je zodpovědné za třetinu případů nádorových onemocnění na celém světě dle údajů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny IARC. Na prvním místě je udáváno nádorové onemocnění průdušek a plic ve spojení s kouřením, ale také dále dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, slinivky břišní, močového měchýře a ledvinné pánvičky. Dále kouření přispívá ke zhoubným nádorům ţaludku, jater, ledvin, hrdla děloţního, nosohltanu, nosních dutin a myeloidní leukémie. Kouření nepatří do základních fyziologických potřeb organismu. Jde o spalování sušené tabákové rostliny dostávající se do plic, trávicího systému aţ do celého těla krevní cestou. Na riziko vzniku nádoru kouřením má kvalita cigaret pouze malý vliv. V dnešní
27
době je velkým hitem kouření u dívek a mladých ţen. Špatný vliv kouření má nepochybně na vývoj plodu (Altaner, Stáhalová, 2008, Ţaloudík, 2008). Alkohol, především koncentrované destiláty, zvyšuje riziko vzniku rakoviny v kombinaci s kouřením. Společně působící účinek alkoholu a karcinogenních látek z tabákového kouře způsobuje dokonalejší rozpustnost v alkoholu, a tím se zvyšuje dávka, která se dostává do organismu (Komárek, Provazník, 2011). Nejdůleţitější zásah pro sníţení výskytu rakoviny vznikající kouřením je změna teorie argumentace týkající se kouření, změna politických a společenských názorů, ekonomických i zákonodárných opatření (Altaner, Stáhalová, 2008). Pasivní kouření Rizikem vzniku rakoviny plic a průdušek je ohroţen jak kuřák, tak nekuřák. Kancerogeny, které vdechují kuřáci, jsou rozptýleny po celém prostředí pro nekuřáky. Jen v koncentraci a čase je rozdíl, po který účinkují. Riziko vzniku rakoviny kuřáka je o 53 % vyšší neţ u nekuřáka. Pouze přítomností v zakouřeném prostředí získá nekuřák celou třetinu rizika kuřáka ke vzniku rakoviny plic a průdušek. Svobodu kuřáka lze uznávat, jen pokud nepoškozuje nekuřáky. Je důleţité, kdyţ uţ kuřáci nechtějí přestat kouřit, aby neznečišťovali prostředí ostatním (Altaner, Stáhalová, 2008, Ţaloudík, 2008). Alkohol Jak uvádí Výkruta a kolektiv (2005), zvýšená konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku rakoviny dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu a jater. Alkohol není povaţovaný za silný karcinogen. Škodlivý je především v kombinaci s kouřením, a to aţ v 75–85 % všech rakovin dutiny ústní, hltanu a jícnu. Ve vyspělých zemích je 3–12% úmrtnost na rakovinu, za kterou odpovídá alkohol. U nás činí úmrtí způsobené alkoholem 18 000 osob ročně (Dienstbier, Stáhalová, 2009). Existuje strava, která chrání před rakovinnou? Kvalita stravy a stravovací návyky se na vzniku nádorového onemocnění účastní z 30 %. Otylost a nadváha se podílejí na zvýšení rizika vzniku rakoviny endometria, prsu, ledvin, ţlučníku a tlustého střeva. Je mnohem důleţitější se zabývat tím, co jíme, a nezajímat se zbytečně o preparáty, které zabraňují vzniku rakoviny. 28
Je těţké vytyčit pohled na ideální stravu, protoţe metabolismus člověka se mění s věkem a genetickou dispozicí. A další komplikace spočívá v tom, ţe lidé mají dodrţovat toto doporučení. Měli bychom se aspoň pokusit o prospěšný stravovací způsob ţivota, vybírat a kombinovat chutné, pestré, netoxické, dobře stravitelné, kvalitní, prospěšné potraviny. Abychom měli dostatek ţivin, vitamínů, minerálu a hleděli jsme na energetický příjem a výdej (Ţaloudík, 2008). V příloze č. 4 jsou popsány nevhodné suroviny a také ochranné suroviny proti vzniku rakoviny. Protoţe potrava se dostává do těla zaţívacím traktem, tak vznikem nádorového onemocnění jsou ohroţena střeva, kde se potrava zpracovává. Jestliţe lze něco doporučit pro prevenci rakoviny, tak je to dodrţování obecného způsobu stravování, který alespoň nezvyšuje riziko vzniku rakoviny, a potom také zkoumání látek, které jsou obsaţené v potravě (Ţaloudík, 2008, Fait, Vrablík, Češka, 2008). Tělesný pohyb Jak uvádí Dienstbier a Stáhalová (2009), nejlepší preventivní medicínou jak pro tělo, tak pro duši, je cvičení a veškerá tělesná aktivita. Pohybová aktivita sniţuje nadváhu a podporuje střevní pasáţ, a tím urychluje posun potravy ve střevech. Fyzická aktivita a cvičení můţe pomoci i při prevenci některých druhů rakoviny. Prospěšný účinek fyzické aktivity je prokázán u rakoviny tlustého střeva, děloţního těla, rakoviny prsu v menopauze, ale také u rakoviny plic a pankreatu. Úměrná fyzická aktivita podněcuje aktivitu imunity. Věnování se denně cvičení 30–60 minut má jiţ za následek potenciální sníţení rizika vzniku zhoubného onemocnění (Urlich, Steindorf, Berger, 2013). Ovlivňuje psychická zátěţ vznik nádoru? Psychika kaţdého z nás je jedinečná. Co jeden člověk proţívá jako ohromný stres, můţe být pro druhého běţná situace. Statistický průzkum je v tomto ohledu sloţitý, protoţe kaţdý vnímá psychickou zátěţ jinak, a proto je obtíţné psychickou zátěţ formulovat. Za psychickou zátěţ povaţujeme vystavení organismu nepříznivým vlivům zevního a vnitřního prostředí (Komárek, Provazník, 2011). Dlouhodobý stres spustí příval hormonálních stresových reakcí, které řídí aktivaci nadledvinek a zvýší se vyplavování hormonů kůry nadledvin – glukokortikoidy. Ty mají funkci zeslabovat imunitní reakce. Také při dlouhodobé psychické zátěţi se uvolňují více tkáňové hormony – cytokiny, které působí na zánětlivé reakce a nadměrné 29
mnoţení buněk. Nelze z těchto teorií přímo vyvodit, ţe dlouhodobý stres způsobuje rakovinu, neboť jsou málo prozkoumané a někdy i těţce ověřitelné, ale vysvětlují moţný vliv na vývoj a růst nádor. Vyrovnanost energie, tělesná a psychická rovnováha a zdravý ţivotní styl mají pozitivní účinky proti vzniku nádorového onemocnění. Stresovým situacím se v běţném ţivotě neubráníme, a proto je nutné, abychom se s nimi naučili ţít (Ţaloudík, 2008). Součást primární prevence Do primární prevence patří i některá preventivní opatření, která zabraňují vzniku a vývoji nádorového onemocnění. Jedná se o odstraňování předrakovinných stavů (např. výkony na děloţním čípku) nebo odstranění tkáně či orgánu, který sice není poškozený, ale genetické vyšetření ukazuje na vysoké riziko vzniku nádoru určité oblasti. Dále je důleţité se zmínit o zahájení očkování vakcínou, které předcházejí vzniku karcinomu děloţního čípku (Fait, Vrablík, Češka, 2008).
2.5.2 Sekundární prevence Samovyšetření Samovyšetření prsů by se mělo provádět kaţdý měsíc, po dokončené menses. Ţena by měla vyšetřit prsa pohledem a pohmatem, ve stoje, vleţe a před zrcadlem. Jakákoliv změna na prsu by měla vést k návštěvě lékaře. I muţi musí sledovat své tělo a provádět samovyšetření varlat. V období letních slunečních dnů musíme chránit pokoţku a sledovat změny na kůţi. Screening Screening je metoda, která se zabývá velkoplošným vyšetřováním zdravé populace a má cíl zachytit přednádorové stavy a počáteční formy zhoubného nádorového onemocnění.
Mamární screening se provádí bezplatně rentgenologickým vyšetřením prsů u ţen starších 45 let a mladších 70 let. Toto vyšetření se opakuje vţdy po dvou letech.
Screening pro kolorektální karcinom zahrnuje test pro lidi, kteří dosáhli 50. roku, na okultní (skryté) krvácení do zaţívacího traktu.
30
Screening pro karcinom děloţního čípku se zakládá na pravidelném gynekologickém vyšetření pomocí zrcadel, kolposkopii, stěru z děloţního čípku a poté se provádí cytologické vyšetření.
Do sekundární prevence dále zařazujeme cílené depistáţní akce, preventivní prohlídky mladistvých, vstupní a výstupní lékařské prohlídky při zahájení nebo ukončení pracovního poměru, stomatologické vyšetření a další (Fait, Vrablík, Češka, 2008).
31
3
Praktická část
Hlavní cíl této bakalářské práce zní „Porovnat znalosti laiků o varovných známkách nádorových onemocnění vzhledem ke vzdělání a jejich pohlaví.“ Praktická část se zabývá metodikou výzkumné práce, popisem respondentů a výzkumného prostředí, dále průběhem a popisem výzkumu a na závěr vlastními výsledky výzkumu.
3.1
Metodika výzkumné práce
Výzkumnou metodou této bakalářské práce je kvantitativní výzkum, který byl prováděn pomocí dotazníkového šetření. Dotazník obsahuje 20 otázek. Otázky byly uzavřené a polootevřené. Asi u poloviny otázek měli respondenti moţnost označit více odpovědí. Dotazník byl vytvořen na základě informací z literatury a zkušeností. Na začátku dotazníku jsou otázky určené k identifikaci, které nám dopomohly ke statistickému vyhodnocení. Dále byl dotazník sloţen z otázek zaměřených na rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nádorových onemocnění, otázek týkající se prevence a také z otázek, které se zabývají varovnými známkami nádorových onemocnění. Jedna otázka se věnuje screeningovým vyšetřením. Celkově bylo rozdáno 200 dotazníků a vrátilo se jich 180 (90 %). Správně vyplněných dotazníků bylo 168 (84 %) a nesprávně 12 dotazníků (16 %), které musely být vyřazeny. Dotazník je vloţen do přílohy č. 13.
3.2
Charakteristika vzorku respondentů
Dotazníky byly náhodně rozdány mezi laickou veřejnost. Většina respondentů jsou z mého blízkého okolí a zbytek respondentů ze tří firem v Havlíčkově Brodě (ROSS Holding, a.s., HARTMANN – RICO, a.s., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.). Tabulka 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty) N
%
Ţeny
102
61
Muţi
66
39
Celkem
168
100
32
V tabulce č. 1 je zobrazeno rozdělení respondentů podle pohlaví. Z celkového počtu 168 dotazovaných respondentů (100 %) bylo 102 ţen (61 %) a 66 muţů (39 %). Tabulka 2: Rozdělení respondentů dle věku (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny 18–25 let 26–35 let 36–45 let 46–60 let 61 a více let Celkem
N 30 15 24
Muţi % 29 15 24 18 15 100
18 15 102
N 17 15 7
Celkem % 26 23 11 18 23 100
12 15 66
N 47 30 31 30 30 168
% 28 18 19 18 18 100
Respondenti byli rozděleni do věkových skupin dle pohlaví, které jsou uvedeny v tabulce č. 2. Nejvíce respondentů se nachází ve věkovém rozmezí 18–25 let v počtu 47 respondentů (28 %), ve věkovém rozmezí 26–35 let 30 respondentů (18 %), ve věkovém rozmezí 36–45 let 31 respondentů (19 %), ve věkovém rozmezí 46–60 let 30 respondentů (18 %) a ve věkovém rozmezí 61 a více let 30 respondentů (18 %). Tabulka 3: Rozdělení respondentů dle vzdělání (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny ZV SV Vvo Vov VV Celkem
N 12 51 18 8 13 102
Muţi % 12 50 18 8 13 100
N 2 34 10 2 18 66
Celkem % 1 52 15 3 27 100
N 14 85 28 10 31 168
% 8 51 17 6 19 100
Respondenti jsou rozděleni do kategorií uvedených v tabulce č. 3 dle pohlaví. V kategorii ZV je 14 respondentů (8 %). Nejvíce zastoupená kategorie se SV je v počtu 85 respondentů (51 %). V kategorii Vvo je 28 respondentů (17 %). Nejméně zastoupená kategorie je Vov s počtem 10 respondentů (6 %) a nakonec kategorie VV v počtu 31 respondentů (19 %).
33
Tabulka 4: Bydliště respondentů (zdroj: vlastní výpočty) ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
Vesnice
10
44
18
5
13
90
Město
4
41
10
5
18
78
80
71 64
Relativní četnost
70 60
58 52
50
50
50
48
ZV
42 36
40 29
30
SV Vvo
20
Vov
10
VV
0 Město
Vesnice Bydliště
Graf 1: Bydliště respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
V otázce týkající se bydliště jsou respondenti rozděleni vzhledem ke vzdělání do tabulky č. 4 a grafu 1. Obyvatelé vesnice jsou zastoupeni v kategorii ZV v počtu 10 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 71 %, kategorie SV v počtu 44 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 52 %, kategorie Vvo v počtu 18 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 64 %, kategorie Vov v počtu 5 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 50 % a nakonec kategorie VV s počtem 13 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 42 %. Obyvatelé města jsou zastoupeni v kategorii ZV v počtu 4 respondentů celkovým procentuálním vyjádřením 29 %, kategorie SV v počtu 41 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 48 %, kategorie Vvo v počtu 10 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 36 %, kategorie Vov v počtu 5 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 50 % a nakonec kategorie VV s počtem 18 respondentů s celkovým procentuálním vyjádřením 58 %.
3.3
Charakteristika výzkumného prostředí a jeho průběhu
Výzkum byl proveden v různých částech České republiky. Nejvíce respondentů jsme získali v kraji Vysočina, dále v Praze, Boskovicích, Brně a Hradci Králové. 34
Respondenti měli moţnost si dotazník odnést domů a vyplnit ho v klidu a poté přinést. Výzkum byl uskutečněn v lednu roku 2013. Respondenti byli předem informováni, ţe dotazník je anonymní. Dotazníky byly rozdávány v tištěné formě, ale také byla moţnost dostat dotazník v aplikaci Microsoft Word a poslat pomocí internetu.
3.4
Zpracování získaných dat
Výsledky byly zpracovány počítačovým programem Microsoft Office Excel 2010. Dále byla pouţita aplikace Microsoft Office Word 2010 pro psaný text. Výsledky jsou znázorněny pomocí tabulek a grafů pro lepší přehlednost a jsou doprovázeny slovním hodnocením. V tabulkách je uvedena absolutní četnost (N) a relativní četnost (%) je znázorněna v grafech. Pouze v tabulce č. 1, 2, 3 je relativní četnost téţ v tabulce. Grafy jsou ztvárněny pomocí sloupcových grafů. Ve výzkumné části jsou správné odpovědi zvýrazněny tučným písmem. Základní vzdělání je znázorněno pomocí zkratky „ZV“, středoškolské vzdělání pomocí „SV“, vyučen v oboru „Vvo“, vyšší odborné vzdělání „Vov“ a vysokoškolské vzdělání zkratkou „VV“.
35
3.5
Vlastní výsledky výzkumu
Otázka č. 1: Které rizikové faktory se podílejí na vzniku nádorových onemocnění? Tabulka 5: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorových onemocnění – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Obezita Kouření Nachlazení Černá káva Dědičnost Nedostatek tekutin Nadměrné slunění Strava s nedostatkem vlákniny Nedostatek pohybové aktivity Stres Nadměrná konzumace alkoholu Černý čaj Strava bohatá na vlákninu Zvýšena konzumace masa a uzenin Virové onemocnění Střídání sexuálních partnerů Dobré psychické naladění Zelený čaj
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
6 10 0 1 12 0 7 1 1 5 5 0 0 5 0 2 0 0
23 50 0 4 39 5 40 12 9 41 19 1 0 19 4 10 0 0
8 18 0 2 16 0 16 6 2 13 6 1 0 8 1 5 0 0
2 8 0 0 6 0 8 4 2 4 4 0 0 3 0 0 0 0
8 13 0 0 13 1 12 7 3 11 7 0 0 10 1 4 0 0
47 99 0 7 86 6 83 30 17 74 41 2 0 45 6 21 0 0
36
Tabulka 6: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorového onemocnění – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Obezita Kouření Nachlazení Černá káva Dědičnost Nedostatek tekutin Nadměrné slunění Strava s nedostatkem vlákniny Nedostatečná pohybová aktivita Stres Nadměrná konzumace alkoholu Černý čaj Strava bohatá na vlákninu Zvýšena konzumace masa a uzenin Virové onemocnění Střídání sexuálních partnerů Dobré psychické naladění Zelený čaj
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 2 0 0 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
15 30 2 5 25 4 25 10 8 23 13 5 0 16 4 4 0 0
1 9 0 0 10 1 10 1 0 5 1 1 0 2 1 1 0 0
1 1 0 1 1 0 1 0 1 1 1 1 0 2 0 0 0 0
7 17 0 1 16 1 17 7 3 15 4 0 0 9 1 2 0 0
25 59 2 7 53 6 55 18 12 44 19 7 0 29 6 7 0 0
Pro otázku č. 1 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 5, 6 a grafu č. 35 a 36. Grafy pro tuto otázku jsou vytvořeny tak, ţe uvádějí procentuální vyjádření pro správnou a nesprávnou odpověď. Jsou vloţeny do přílohy č. 5. Tabulka č. 41 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Nejčastější odpovědi respondentů byly kouření, dědičnost, nadměrné slunění a stres. Otázka č. 2: Kouříte? Tabulka 7: Kouření u muţů a ţen (zdroj: vlastní výpočty)
Nekouřím Kouřím výjimečně (1–3 cigarety/měsíc) Kouřím denně (5 cigaret) Kouřím denně (10 cigaret) Kouřím denně (více neţ 10 cigaret)
Ţeny 84 9 3 6 0
Muţi 58 2 0 2 4
Celkem 142 11 3 8 4
37
Relativní četnost
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
82
88
Ţeny Muţi 9 Nekouřím
3
3
0
6
3
6 0
Kouřím Kouřím denně Kouřím denně Kouřím denně výjimečně (1-3 (5 cigaret) (10 cigaret) (více neţ 10 cigarety/měsíc) cigaret) Kouření
Graf 2: Kouření u muţů a ţen (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 2 byla pouţita forma polootevřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 7 a grafu č. 2. Na moţnost „jiná odpověď“ respondenti neodpověděli. Nejčastější odpověď byla „nekouřím“ v počtu 84 ţen (82 %) a 58 muţů (88 %). Odpověď „kouřím výjimečně (1–3 cigarety/měsíc)“ uvedlo 9 ţen (9 %) a 2 muţi (3 %), „kouřím denně (5 cigaret)“ odpověděly 3 ţeny (3 %) a ţádný muţ (0 %), „kouřím denně (10 cigaret)“ uvedlo 6 ţen (6 %) a 2 muţi (3 %) a nakonec odpověď „kouřím denně (více neţ 10 cigaret)“ odpověděli ţádná ţena (0 %) a 4 muţi (6 %). Otázka č. 3: Jak často konzumujete alkohol? Tabulka 8: Jak často konzumují alkohol ţeny a muţi (zdroj: vlastní výpočty)
Jednu dávku alkoholu denně Více neţ jednu dávku alkoholu denně Méně neţ jednu dávku alkoholu denně Nepiji alkohol
Ţeny 10 2 69 21
Muţi 19 4 32 11
Celkem 29 6 101 32
38
80 68
Relativní četnost
70 60
48
50 40 29
30 20
21 10
10
2
Ţeny 17
Muţi
6
0 Jednu dávku alkoholu denně
Více neţ jednu Méně neţ jednu dávku alkoholu dávku alkoholu denně denně Alkohol
Nepiji alkohol
Graf 3: Jak často konzumují alkohol ţeny a muţi (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 3 byla pouţita forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 8 a grafu č. 3. Jednu dávku alkoholu denně konzumuje 10 ţen (10 %) a 19 muţů (29 %), více neţ jednu dávku alkoholu denně konzumují 2 ţeny (2 %) a 4 muţi (6 %). Méně neţ jednu dávku alkoholu denně označilo nejvíce z respondentů, a to v počtu 69 ţen (68 %) a 32 muţů (48 %). Respondentů, kteří nekonzumují alkohol, bylo 21 ţen (21 %) a 11 muţů (17 %). Otázka č. 4: Myslíte si, ţe má vliv na vznik nádorového onemocnění psychika? Tabulka 9: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění – ţeny (zdroj: vlastní výpočty)
Ano Ne
ZV 10 2
SV 45 6
Vvo 18 0
Ţeny Vov 8 0
VV 13 0
Celkem 94 8
Tabulka 10: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi Ano Ne
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 1
26 8
8 2
2 0
13 5
50 16
39
100
92
90 76
Relativní četnost
80 70 60 50
Ţeny
40
Muţi
24
30 20 8
10 0
Ano Ne Vliv psychiky na nádorové onemocnění
Graf 4: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění (zdroj: vlastní výpočty) 120 100
Relativní četnost
100 80
93 79
84
84 ZV SV
60
Vvo 40
Vov 21
20
16
16
VV
7 0
0 Ano Ne Vliv psychiky na nádorové onemocnění
Graf 5: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 4 byla volena forma polootevřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 9, 10 a grafu č. 4 a 5. Na moţnost „jiná odpověď“ respondenti neodpověděli. Celkem 94 ţen (92 %) a 50 muţů (76 %) zvolili odpověď „ano“. Moţnost „ne“ uvedlo 8 ţen (8 %) a 16 muţů (24 %). Odpověď „ano“ uvedlo 11 respondentů (79 %) se ZV, 71 respondentů (84 %) s SV, 26 respondentů (93 %) s Vvo, 10 respondentů (100 %) s Vov a 26 respondentů (84 %)
40
s VV. Moţnost „ne“ zvolili 3 respondenti (21 %) se ZV, 14 respondentů (16 %) s SV, 2 respondenti (7 %) s Vvo, 5 respondentů (16 %) s VV a ţádný respondent (0 %) s Vov. Otázka č. 5: Znáte vyšetření, které odhalí nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka 11: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
Odběr stolice na parazity
0
1
0
0
0
1
Stolice na okultní (skryté) krvácení
9
45
17
5
12
88
Moč na kultivaci a citlivost
0
2
0
3
0
5
Vyšetření stolice na bakterie
3
3
1
0
1
8
Tabulka 12: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
Odběr stolice na parazity
0
3
0
0
0
3
Stolice na okultní (skryté) krvácení
1
31
9
2
17
60
Moč na kultivaci a citlivost
0
0
0
0
0
0
Vyšetření stolice na bakterie
1
0
1
0
1
3
Relativní četnost
ZV
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
86
91
Ţeny 1
5
Odběr stolice na parazity
5
0
8
Muţi 5
Stolice na okultní Moč na kultivaci a Vyšetření stolice (skryté) krvácení citlivost na bakterie Vyšetření tlustého střeva
Graf 6: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku (zdroj: vlastní výpočty)
41
100 89
90
Relativní četnost
80
71
94
93
70
70 60
ZV
50
SV
40
30
Vvo
29
30
Vov
20
VV
10
0
5
0 2 0
0 0 0
0
4
7
7 0
0 Odběr stolice na parazity
Stolice na okultní Moč na kultivaci a Vyšetření stolice na (skryté) krvácení citlivost bakterie Vyšetření tlustého střeva
Graf 7: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 5 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 11, 12 a grafu č. 6 a 7. Celkem 1 ţena (1 %) a 3 muţi (5 %) povaţovali za správnou odpověď „odběr stolice na parazity“. Nejčastější odpověď v počtu 88 ţen (86 %) a 60 muţů (91 %) byla „stolice na okultní (skryté) krvácení“. „Moč na kultivaci a citlivost“ označilo 5 ţen (5 %) a ţádný muţ (0 %) a „vyšetření stolice na bakterie“ uvádí 8 ţen (8 %) a 3 muţi (5 %). V počtu 4 respondentů (5 %) se SV odpověděli „odběr stolice na parazity“. Z ostatních vzdělání nebyla zaznamenána ţádná odpověď (0 %). Moţnost „stolici na okultní (skryté) krvácení“ označilo 10 respondentů (71 %) se ZV, 76 respondentů (89 %) se SV, 26 respondentů (93 %) s Vvo, 7 respondentů (70 %) s Vov a 29 respondentů
(94
%)
s VV.
Odpověď
„moč
na kultivaci a citlivost“
uvedli 2
respondenti (2 %) se SV a 3 respondenti (30 %) s Vov. Moţnost „vyšetření stolice
na bakterie“ zvolili 4 respondenti (29 %) se ZV, 3 respondenti (4 %) se SV a 2 respondenti (7 %) s Vvo. Ţádný respondent (0 %) s Vov tuto moţnost neuvedl. Nakonec 2 respondenti (7 %) s VV zvolili tuto moţnost.
42
Otázka č. 6: Znáte příznaky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? Tabulka 13: Příznaky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Přítomnost krve ve stolici Přítomnost krve v moči „Bobkovitá stolice“ „Stuţkovitá stolice“ Střídání průjmů se zácpami Bolesti v krajině hrudní Neustupující kašel Plynatost, nadýmání
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
11 1 0 2 4 1 0 0
50 2 1 3 23 3 0 7
18 0 1 0 9 1 0 1
7 0 1 0 5 0 0 5
13 0 0 1 6 0 0 1
99 3 3 6 47 5 0 14
Tabulka 14: Příznaky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Přítomnost krve ve stolici Přítomnost krve v moči „Bobkovitá stolice“ „Stuţkovitá stolice“ Střídání průjmů se zácpami Bolesti v krajině hrudní Neustupující kašel Plynatost, nadýmání
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
2 0 0 0 1 0 0 0
32 3 4 4 8 1 0 4
10 0 0 0 1 3 0 0
2 0 0 0 1 0 0 0
17 2 0 0 7 3 0 2
63 5 4 4 18 7 0 6
43
120
Relativní četnost
100
97 95
80 60
46
40
27
20 3
8
3 6
6 6
5
14
11
Ţeny
9
Muţi
0 0
0
Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku
Graf 8: Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku (zdroj: vlastní výpočty) 70
Relativní četnost
60 50
64 59 58 57 43
40 29 232123 25
30
24
20 10
ZV SV
9 53
00
4
3 5 0 2 0
9 5
002
53
6 0
0
8 00000 0 2
6
Vvo Vov VV
Příznaky rakoviny tlustého střeva konečníku
Graf 9: Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 6 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 13, 14 a v grafu č. 8 a 9. Tabulka č. 42 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která 44
je vloţena do přílohy č. 6. Respondenti měli moţnost odpovědět více moţností. Nejčastější odpověď v celkovém počtu 99 ţen (97 %) a 63 muţů (95 %) byla „přítomnost krve ve stolici“. Celkem 3 ţeny (3 %) a 5 muţů (8 %) povaţovali za správnou odpověď „přítomnost krve v moči“, 3 ţeny (3 %) a 4 muţi (6 %) označili „bobkovitou stolici“ a 6 ţen (6 %) a 4 muţi (6 %) určili „stuţkovitou stolici“. „Střídání průjmu“ se zácpami uvedlo 47 ţen (46 %) a 18 muţů (27 %). „Bolest v krajině hrudní“ označilo 5 ţen (5 %) a 7 muţů (11 %). „Neustupující kašel“ neuvedl ţádný respondent (0 %) a nakonec na moţnost „plynatost a nadýmání“ odpovědělo 14 ţen (14 %) a 6 muţů (9 %). V počtu 13 respondentů (59 %) se ZV zvolilo odpověď „přítomnost krve ve stolici“. Dále tuto odpověď uvedlo 82 respondentů (57 %) se SV, 28 respondentů (64 %) s Vvo, 9 respondentů (43 %) s Vov a 30 respondentů (58 %) s VV. Moţnost „přítomnost krve v moči“ uvedl 1 respondent (5 %) se ZV, 5 respondentů (3 %) se SV a 2 respondenti (4 %) s VV. Tuto odpověď nezvolil nikdo (0 %) s Vvo a Vov. Odpověď „bobkovitá stolice“ nezvolil nikdo (0 %) se ZV ani VV. Tuto moţnost uvedlo 5 respondentů (3 %) se SV, 1 respondent (2 %) s Vvo a 1 respondent (5 %) s Vov. V počtu 2 respondenti (9 %) se ZV zvolilo odpověď „stuţkovitá stolice“. Dále tuto odpověď uvedlo 7 respondentů (5 %) se SV a 1 respondent (2 %) s VV. S Vvo a Vov neuvedl tuto moţnost nikdo (0 %). Moţnost „střídání průjmu se zácpami“ uvedlo 5 respondentů (23 %) se ZV, 31 respondentů (21 %) se SV 10 respondentů (23 %) s Vvo, 6 respondentů (29 %) s Vov, a 13 respondentů (25 %) s VV. Odpověď „bolesti v krajině hrudní“ označil 1 respondent (5 %) se ZZ, 4 respondenti (3 %) se SV, 4 respondenti (9 %) s Vvo, ţádný respondent (0 %) s Vov a 3 respondenti (6 %) s VV. Moţnost „neustupující kašel“ neodpověděl nikdo (0 %) z respondentů. Odpověď „plynatost a nadýmání“ neuvedl ţádný respondent (0 %) se ZV. Tuto odpověď označilo 11 respondentů (8 %) se SV, 1 respondent (2 %) s Vvo, 5 respondentů (24 %) s Vov a 3 respondenti (6 %) s VV.
45
Otázka č. 7: Co je součástí pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let? Tabulka 15: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
RTG (rentgen) plic Mamografické vyšetření prsu Vyšetření krvácení do stolice Vyšetření sedimentace
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 5 5 1
3 12 31 5
2 2 14 0
1 1 6 0
1 0 11 1
8 20 67 7
Tabulka 16: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
RTG (rentgen) plic Mamografické vyšetření prsu Vyšetření krvácení do stolice Vyšetření sedimentace
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
0 0 1 1
1 6 27 0
1 0 6 3
0 1 0 1
0 2 14 2
2 9 48 7
80
73 66
Relativní četnost
70 60 50 40
Ţeny
30
20
20 10
Muţi
14 8
3
7
11
0 Mamografické Vyšetření krvácení Vyšetření vyšetření prsu do stolice sedimentace Součást pravidelných preventivních prohlídek obyvatel nad 50 let
RTG (rentgen) plic
Graf 10: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let (zdroj: vlastní výpočty)
46
90
81
80 68
Relativní četnost
70
71 60
60 50
SV
36
40 30
Vvo
21
20 10
ZV
43
7 5
20 14
11 10 3
7
6
6
11 10 10
Vov VV
0 Mamografické Vyšetření krvácení Vyšetření vyšetření prsu do stolice sedimentace Součást pravidelných preventivních prohlídek obyvtel nad 50 let
RTG (rentgen) plic
Graf 11: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 7 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělní je vloţeno do tabulky č. 15, 16 a grafu č. 10 a 11. Celkem 8 ţen (8 %) a 2 muţi (3 %) zvolili moţnost „RTG (rentgen) plic“, 20 ţen (20 %) a 9 muţů (14 %) „mamografické vyšetření prsu“, 67 ţen (66 %) a 48 muţů (73 %) „vyšetření krvácení do stolice“ a 7 ţen (7 %) a 7 muţů (11 %) „vyšetření sedimentace“. 1 respondent (7 %) ze ZV zvolilo moţnost „RTG (rentgen) plic“. Dále tuto moţnost uvedli 4 respondenti (5 %) se SV, 3 respondenti (11 %) s Vvo, 1 respondent (10 %) s Vov a 1 respondent (10 %) s VV. Moţnost „mamografické vyšetření prsu“ uvedlo 5 respondentů (36 %) se ZV, 18 respondentů (21 %) se SV, 2 respondenti (7 %) s Vvo, 2 respondenti (20 %) s Vov a 2 respondenti (6 %) s VV. Odpověď „vyšetření krvácení do stolice“ odpovědělo 6 respondentů (43 %) se ZV, 58 respondentů (68 %) se SV, 20 respondentů (71 %) s Vvo, 6 respondentů (60 %) s Vov a 25 respondentů (81 %) s VV. Poslední moţnost „vyšetření sedimentace“ povaţovali za správnou odpověď 2 respondenti (14 %) se ZV, 5 respondentů (6 %) se SV, 3 respondenti (11 %) s Vvo, 1 respondent (10 %) s Vov a 3 respondenti (10 %) s VV.
47
Otázka č. 8: Jaké jsou preventivní zásady sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku? Tabulka 17: Prevence sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Zvýšit příjem vlákniny Sníţit příjem vlákniny Jíst ovoce a zeleninu Sníţit příjem uzenin a tučných jídel Vyhnout se drůbeţímu masu a rybám Sníţit příjem luštěnin
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
6 1 7 10 0 0
43 1 37 42 0 2
15 0 13 16 1 0
7 0 8 6 0 0
12 0 12 13 0 0
83 2 77 87 1 2
Tabulka 18: Prevence sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Relativní četnost
Zvýšit příjem vlákniny Sníţit příjem vlákniny Jíst ovoce a zeleninu Sníţit příjem uzenin a tučných jídel Vyhnout se drůbeţímu masu a rybám Sníţit příjem luštěnin
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 0 1 1 0 0
27 0 21 28 0 1
9 0 4 9 0 0
1 0 2 2 0 0
15 0 13 16 0 0
53 0 41 56 0 1
85 85
81 80
75 62
Ţeny 2
0
1
0
2
2
Muţi
Zvýšit příjem vlákniny
Sníţit příjem Jíst ovoce a Sníţit příjem Vyhnout se Sníţit příjem vlákniny zeleninu uzenin a drůbeţímu luštěnin tučných jídel masu a rybám Preventivní zásady sniţující výskyt nádoru střeva a konečníku
Graf 12: Preventivní zásady sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku (zdroj: vlastní výpočty)
48
Relativní četnost
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
38
3536 33 31 26
31 3029 25
41 37 36 35 31 ZV SV Vvo
4 0000
00100
01000
Zvýšit příjem Sníţit příjem Jíst ovoce a Sníţit příjem Vyhnout se Sníţit příjem vlákniny vlákniny zeleninu uzenin a drůbeţímu luštěnin tučných jídel masu a rybám Preventivní zásady sniţující výskyt nádoru střeva a konečníku
Vov VV
Graf 13: Preventivní zásady sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 8 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 17, 18 a grafů č. 12 a 13. Tabulka č. 43 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Dohromady 83 ţen (81 %) a 53 muţů (80 %) zvolilo odpověď „zvýšit příjem vlákniny“, 2 ţeny (2 %) a ţádný muţ (0 %) uvedli moţnost „sníţit příjem vlákniny“, 77 ţen (75 %) a 41 muţů (62 %) odpovědělo moţnost „jíst ovoce a zeleninu“, „sníţit příjem uzenin a tučných jídel“ zvolilo 87 ţen (85 %) a 56 muţů (85 %), 1 ţena (1 %) a ţádný muţ (0 %) odpověděli moţnost „vyhnout se drůbeţímu masu a rybám“ a nakonec odpověď „sníţit příjem luštěnin“ zvolili 2 ţeny (2 %) a 1 muţ (2 %). V počtu 7 respondentů (26 %) se ZV odpověděli „moţnost zvýšit příjem vlákniny“. Dále tuto moţnost uvedlo 70 respondentů (35 %) se SV, 24 respondentů (36 %) s Vvo, 8 respondentů (31 %) s Vov a 27 respondentů (33 %) VV. Odpověď „sníţit příjem vlákniny“ zvolil 1 respondent (4 %) se ZV a 1 respondent (0 %) se SV. Dále tuto odpověď nezvolil ţádný respondent (0 %) z ostatní kategorií vzdělání. Moţnost „jíst ovoce a zeleninu“ odpovědělo 8 respondentů (30 %) se ZV, 58 respondentů (29 %) se SV, 17 respondentů (25 %) s Vvo, 10 respondentů (38 %) s Vov a 25 respondentů (31 %) s VV. Odpověď „sníţit příjem uzenin a tučných jídel“ uvedlo 11 respondentů (41 %) se ZV, 70 respondentů (35 %) se SV, 25 respondentů (37 %) s Vvo, 8 respondentů (31 %) s Vov a 29 respondentů (36 %) s VV. „Vyhnout se drůbeţímu masu a rybám“ označil 1 respondent (1 %) s Vvo a ostatní kategorie 49
vzdělání tuto odpověď nezvolili (0 %). Poslední moţnost „sníţit příjem luštěnin“ označili 3 respondenti (1 %) se SV a ostatní kategorie vzdělání tuto moţnost neodpověděli (0 %). Otázka č. 9: Víte, jak se projevuje nádorové onemocnění plic? Tabulka 19: Projevy nádorového onemocnění plic – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Kašel Vykašlávání hlenů s krví Přítomnost krve ve stolici „Hvízdavý“ zvuk při nádechu „Vrzavé“ zvuky při nádechu Bušení srdce Dušnost
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
6 11 0 1 1 1 1
23 43 0 7 6 1 22
11 16 0 2 1 0 10
6 8 0 1 1 0 5
3 13 0 1 4 1 6
49 91 0 12 13 3 44
Tabulka 20: Projevy nádorového onemocnění plic – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Kašel Vykašlávání hlenů s krví Přítomnost krve ve stolici „Hvízdavý“ zvuk při nádechu „Vrzavé“ zvuky při nádechu Bušení srdce Dušnost
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 2 0 0 0 0 2
12 27 2 7 5 2 14
7 9 0 2 0 0 0
0 2 0 0 0 0 2
9 15 0 2 0 0 9
29 55 2 11 5 2 27
50
Relativní četnost
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
89
83
48 44
43 41 0 3
12 17
13 8
3 3 Ţeny Muţi
Projevy nádorového onemocnění plic
Relativní četnost
Graf 14: Projevy nádorového onemocnění plic (zdroj: vlastní výpočty) 60 50 40 30 20 10 0
50 41434044 31 27 24 20 19 01000
8 4 745
46246
28 21 24 17 12 42
002
ZV SV Vvo Vov VV
Projevy nádorového onemocnění plic
Graf 15: Projevy nádorového onemocnění plic (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 9 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 19, 20 a grafů č. 14 a 15. Tabulka č. 44 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Celkem 49 ţen (48 %) a 29 muţů (44 %) odpovědělo moţnost „kašel“. Dále 91 ţen (89 %) a 55 muţů (83 %) zvolilo odpověď „vykašlávání hlenů s krví“, ţádná ţena (0 %) a 2 muţi (3 %) uvedli „přítomnost krve ve stolici“, 12 ţen (12 %) a 11 muţů (17 %) označilo odpověď „hvízdavý zvuk při nádechu“, 13 ţen (13 %) a 5 muţů (8 %) 51
zvolilo „vrzavé zvuky při nádechu“, 3 ţeny (3 %) a 2 muţi (3 %) odpověděli „bušení srdce“ a nakonec „dušnost“ zvolilo 44 ţen (43 %) a 27 muţů (41 %). V počtu 7 respondentů (27 %) se ZV odpovědělo moţnost „kašel“. Dále tuto moţnost zvolilo 35 respondentů (20 %) se SV, 18 respondentů (31 %) s Vvo, 6 respondentů (24 %) s Vov, 12 respondentů (19 %) s VV. Odpověď „vykašlávání hlenů s krví“ uvedlo 13 respondentů (50 %) se ZV, 70 respondentů (41 %) se SV, 25 respondentů (43 %) s Vvo, 10 respondentů (40 %) s Vov a 28 respondentů (44 %) s VV. Pouze 2 respondenti (1 %) se SV označili „přítomnost krve ve stolici“, respondenti (0 %) z ostatních vzdělání neuvedli tuto moţnost. 1 respondent (4 %) se ZV odpověděl „hvízdavý zvuk při nádechu“, dále tuto moţnost zvolilo 14 respondentů (8 %) se SV, 4 respondenti (7 %) s Vvo, 1 respondent (4 %) s Vov a 3 respondenti (5 %) s VV. Moţnost „vrzavé zvuky při nádechu“ uvedl 1 respondent (4 %) se ZV, 11 respondentů (6 %) se SV, 1 respondent (2 %) s Vvo, 1 respondent (4 %) s Vov a 4 respondenti (6 %) s VV. Odpověď „bušení srdce“ zvolil 1 respondent (4 %) se ZV, 3 respondenti (2 %) se SV, 1 respondent (2 %) s VV a ţádný respondent (0 %) tuto moţnost nezvolil s Vvo a Vov. Poslední moţnost „dušnost“ odpověděli 3 respondenti (12 %) se ZV, 36 respondentů (21 %) s SV, 10 respondentů (17 %) s Vvo, 7 respondentů (28 %) s Vov a 15 respondentů (24 %) s VV. Otázka č. 10: Jaké jsou rizikové faktory u nádorového onemocnění plic? Tabulka 21: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Kouření tabáku Arzén, nikl, chrom, azbest Vlhké prostředí Ionizující záření Časté nachlazení Radon, uran
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
12 3 2 0 1 2
51 29 1 5 6 27
18 9 0 4 1 8
8 4 0 0 1 5
13 8 2 2 1 8
102 53 5 11 10 50
52
Tabulka 22: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Kouření tabáku Arzén, nikl, chrom, azbest Vlhké prostředí Ionizující záření Časté nachlazení Radon, uran
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
2 1 0 0 0 0
33 19 1 8 2 19
10 5 0 1 0 8
2 1 0 1 0 2
18 15 0 5 0 10
65 41 1 15 2 39
Relativní četnost
120 100 98
100 80
62
59
52
60
49
40
Ţeny
23
20
5
11
2
10
Muţi
3
0 Kouření tabáku
Arzén, nikl, Vlhké Ionizující Časté Radon, uran chrom, prostředí záření nachlazení azbest Rizikové faktory nádorového onemocnění plic
Graf 16: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic (zdroj: vlastní výpočty) 70
61
Relativní četnost
60 50 40
424442 38 29 2325 22
28 2422 21 17
30 20
9
10
1002
0
6849
4424 1
9
0 Kouření tabáku
Arzén, nikl, chrom, azbest
Vlhké prostředí
Ionizující záření
Časté Radon, uran nachlazení
ZV SV Vvo Vov VV
Rizikové faktory nádorového onemocnění plic
Graf 17: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic (zdroj: vlastní výpočty)
53
Pro otázku č. 10 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 21, 22 a grafů č. 16 a 17. Tabulka č. 45 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Dohromady 102 ţen (100 %) a 65 muţů (98 %) odpovědělo moţnost „kouření tabáků“. Dále 53 ţen (52 %) a 41 muţů (62 %) uvedli odpověď „arzén, nikl, chrom, azbest“, 5 ţen (5 %) a 1 muţ (2 %) povaţovali za správnou moţnost „vlhké prostředí“, 11 ţen (11 %) a 15 muţů (23 %) uvedli „ionizující záření“, 10 ţen (10 %) a 2 muţi (3 %) odpověděli „časté nachlazení“ a nakonec 50 ţen (49 %) a 39 muţů (59 %) zvolilo odpověď „radon a uran“. V počtu 14 respondentů (61 %) s ZV odpovědělo „moţnost kouření tabáku“. Dále tuto moţnost zvolilo 54 respondentů (41 %) se SV, 28 respondentů (44 %) s Vvo, 10 respondentů (42 %) s Vov a 31 respondentů (38 %) s VV. Odpověď „arzén, nikl, chrom, azbest“ uvedli 4 respondenti (17 %) se ZV, 48 respondentů (24 %) se SV, 14 respondentů (22 %) s Vvo, 5 respondentů (21 %) s Vov a 23 respondentů (28 %) s VV. Moţnost „vlhké prostředí“ odpověděli 2 respondenti (9 %) se ZV, 2 respondenti (1 %) se SV, 2 respondenti (2 %) s VV a ţádný respondent (0 %) neodpověděl tuto moţnost s Vvo a Vov. Odpověď „ionizující záření“ nezvolil ţádný respondent (0 %) se ZV. 13 respondentů (6 %) uvedlo moţnost ionizující záření se SV, 5 respondentů (8 %) s Vvo, 1 respondent (4 %) s Vov a 7 respondentů (9 %) s VV. Moţnost „časté nachlazení“ odpověděl 1 respondent (4 %) se ZV, 8 respondentů (4 %) se SV, 1 respondent (2 %) s Vvo, 1 respondent (4 %) s Vov a 1 respondent (1 %) s VV. Poslední moţnost „radon a uran“ uvedli 2 respondenti (9 %) se ZV, 46 respondentů (23 %) se SV, 16 respondentu (25 %) s Vvo, 7 respondentů (29 %) s Vov a 18 respondentů (22 %) s VV. Otázka č. 11: Provádíte pravidelně (1 krát měsíčně) samovyšetření prsu? Tabulka 23: Provádíte pravidelně (1krát měsíčně) samovyšetření prsu? (zdroj: vlastní výpočty)
Provádím, pravidelně Provádím, ale méně často Neprovádím
Ţeny 13 53 36
Muţi 3 6 57
Celkem 16 59 93
54
60
56 52
Relativní četnost
50 40
35 Ţeny
30 20 10
Muţi 13 9 5
0 Provádím, pravidelně
Provádím, ale méně Neprovádím často Samovyšetření prsu
Graf 18: Provádíte pravidelně (1krát měsíčně) samovyšetření prsu? (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 11 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 23 a grafu č. 18. Moţnost „provádím, pravidelně“ označilo 13 ţen (13 %) a 3 muţi (5 %). Odpověď „provádím, ale méně často“ uvedlo 53 ţen (52 %) a 6 muţů (9 %). Poslední nejčastější moţnost „neprovádím“ odpovědělo 36 ţen (35 %) a 57 muţů (56 %). Otázka č. 12: Jaké jsou příznivé faktory nádorového onemocnění prsu? Tabulka 24: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Vyšší počet těhotenství Délka kojení Hormonální substituční léčba
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
2 3 9
12 22 28
3 7 10
1 2 7
5 9 5
23 43 59
Tabulka 25: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Vyšší počet těhotenství Délka kojení Hormonální substituční léčba
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
0 1 1
9 13 19
1 2 9
1 1 1
3 7 10
14 22 40
55
70
Relativní četnost
61
58
60 50
42
40
33
30
23
Ţeny
21
Muţi
20 10 0 Vyšší počet těhotenství
Délka kojení
Hormonální substituční léčba Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu
Graf 19: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu (zdroj: vlastní výpočty) 70
63
59
Relativní četnost
60 50
62
46 41
40
38
34
30
25 21
20 20
13
13
28
ZV SV
23
15
Vvo Vov VV
10 0 Vyšší počet těhotenství
Délka kojení
Hormonální substituční léčba Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu
Graf 20: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 12 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 24, 25 a grafu č. 19 a 20. Tabulka č. 46 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Celkem 23 ţen (23 %) a 14 muţů (21 %) uvedlo moţnost „vyšší počet těhotenství“. Dále 43 ţen (42 %) a 22 muţů (33 %) zvolili odpověď „délka kojení“ a nakonec nejvíce respondentů odpovědělo na moţnost „hormonální substituční léčbu“ v počtu 59 ţen (58 %) a 40 muţů (61 %). 56
2 respondenti (13 %) se ZV uvedli moţnost „vyšší počet těhotenství“. Dále tuto moţnost zvolilo 21 respondentů (20 %) se SV, 4 respondenti (13 %) s Vvo, 2 respondenti (15 %) s Vov, 8 respondentů (21 %) s VV. Odpověď „délka kojení“ uvedli 4 respondenti (25 %) se ZV, 35 respondentů (34 %) se SV, 9 respondentů (28 %) s Vvo, 3 respondenti (23 %) s Vov a 16 respondentů (41 %) s VV. Nejčastější odpověď byla „hormonální substituční léčba“ v počtu 10 respondentů (63 %) se ZV, 47 respondentů (46 %) se SV, 19 respondentů (59 %) s Vvo, 8 respondentů (62 %) s Vov a 15 respondentů (38 %) s VV. Otázka č. 13: Co patří mezi příznaky nádorového onemocnění prsu? Tabulka 26: Příznaky nádorového onemocnění prsu – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Zduření nebo zatvrdnutí v prsu Výtok z prsní bradavky Tlak za hrudní kostí Zarudnutí v prsu Vytékání mleziva z prsní bradavky
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
11 5 1 4 1
45 19 6 17 2
14 10 0 2 3
8 2 0 2 0
13 10 2 3 1
91 46 9 28 7
Tabulka 27: Příznaky nádorového onemocnění prsu – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Zduření nebo zatvrdnutí v prsu Výtok z prsní bradavky Tlak za hrudní kostí Zarudnutí v prsu Vytékání mleziva z prsní bradavky
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 0 0 2 0
33 9 5 13 3
9 4 0 4 0
1 1 1 2 0
17 4 2 4 2
61 18 8 25 5
57
Relativní četnost
89 92
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
45
38 27
27
Ţeny
12
9
Muţi
8
7
Zduření nebo Výtok z prsní Tlak za hrudní Zarudnutí v Vytékání zatvrdnutí v bradavky kostí prsu mleziva z prsní prsu bradavky Příznaky nádorového onemocnění prsu
Graf 21: Příznaky nádorového onemocnění prsu (zdroj: vlastní výpočty) 60
Relativní četnost
50
48
5150
5352
40 30
ZV
30 24 20 20
18
24
24
SV
20
18
Vvo 13
7
10
6 7
4
Vov
12 4 3
0
7
5
VV
0
0 Zduření nebo zatvrdnutí v prsu
Výtok z prsní Tlak za hrudní bradavky kostí
Zarudnutí v prsu
Vytékání mleziva z prsní bradavky
Příznaky nádorového onemocnění prsu
Graf 22: Příznaky nádorového onemocnění prsu (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 13 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 26, 27 a grafu č. 21 a 22. Tabulka č. 47 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Dohromady odpovědělo 91 ţen (89 %) a 61 muţů (92 %) moţnost „zduření nebo zatvrdnutí v prsu“. Dále 46 ţen (45 %) a 18 muţů (27 %) zvolilo odpověď „výtok z prsní bradavky“ a 9 ţen (9 %) a 8 muţů (12 %) uvedlo „tlak za hrudní kostí“. „Zarudnutí v prsu“ označilo 28 ţen (27 %)
58
a 25 muţů (38 %) a „vytékání mleziva z prsní bradavky“ odpovědělo 7 ţen (7 %) a 5 muţů (8 %). 12 respondentů (48 %) zvolilo odpověď „zduření nebo zatvrdnutí v prsu“ se ZV. Dále tuto moţnost zvolilo 77 respondentů (51 %) se SV, 23 respondentů (50 %) s Vvo, 9 respondentů (53 %) s Vov a 30 respondentů (52 %) s VV. Moţnost „výtok z prsní bradavky“ označilo 5 respondentů (20 %) se ZV, 28 respondentů (18 %) se SV, 14 respondentů (30 %) s Vvo, 3 respondenti (18 %) s Vov a 14 respondentů (24 %) s VV. Odpověď „tlak za hrudní kostí“ uvedl 1 respondent (4 %) se ZV, 11 respondentů (7 %) se SV, 1 respondent (6 %) s Vov, 4 respondenti (7 %) s VV a ţádný respondent (0 %) s Vvo. Moţnost „zarudnutí v prsu“ označilo 6 respondentů (24 %) se ZV, 30 respondentů (20 %) se SV, 6 respondentů (13 %) s Vvo, 4 respondenti (24 %) s Vov a 7 respondentů (12 %) s VV. Odpověď „vytékání mleziva z prsní bradavky“ zvolil 1 respondent (4 %) se ZV, 5 respondentů (3 %) se SV, 3 respondenti (7 %) s Vvo, 3 respondenti (5 %) s VV a ţádný respondent (0 %) s Vov. Otázka č. 14: Týká se nádorové onemocnění prsu i muţů? Tabulka 28: Týká se onemocnění prsu i muţů? – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Ano Ne
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
9 3
35 16
14 4
3 5
10 3
71 31
Tabulka 29: Týká se onemocnění prsu i muţů? – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Ano Ne
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 1
24 10
9 1
1 1
12 6
47 19
59
80
71
70
Relativní četnost
70 60 50 40 30
Ţeny
29
30
Muţi
20 10 0 Ano Ne Týká se nádorové onemocnění prsu i muţů?
Graf 23: Týká se onemocnění prsu i muţů? (zdroj: vlastní výpočty) 90 80 Relativní četnost
70
82 71
71
69
60
60 ZV
50
40
SV
40 29
30
31
29 18
20
Vvo Vov VV
10 0 Ano Ne Týká se nádorové onemocnění prsu i muţů
Graf 24: Týká se onemocnění prsu i muţů? (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 14 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 28, 29 a grafu č. 23 a 24. Celkem 71 ţen (70 %) a 47 muţů (30 %) označili moţnost „ano“ a 31 ţen (71 %) a 19 muţů (29 %) uvedli moţnost ,,ne“. Moţnost „ano“ označilo 10 respondentů (71 %) se ZV, 59 respondentů (69 %) se SV, 23 respondentů (82 %) s Vvo, 4 respondenti (40 %) s Vov a 22 respondentů (71 %) s VV. Odpověď „ne“ uvedli 4 respondenti (29 %) se ZV, 26 respondentů (31 %) se SV, 5 respondentů (18 %) s Vvo, 6 respondentů (60 %) s Vov a 9 respondentů (29 %) s VV.
60
Otázka č. 15: Jaké jsou pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku? Tabulka 30: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Krvácení po pohlavním styku Výtok z rodidel Výtok z prsu Produktivní kašel
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
8 8 0 0
37 34 0 1
13 15 0 0
5 7 0 0
9 9 0 0
72 73 0 1
Tabulka 31: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Krvácení po pohlavním styku Výtok z rodidel Výtok z prsu Produktivní kašel
90
Relativní četnost
80
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
0 2 0 0
15 28 0 0
5 8 0 0
2 2 0 0
12 13 0 0
34 53 0 0
80 72
71
70 60
52
50 40
Ţeny
30
Muţi
20 10
0
0
1
0
0 Krvácení po Výtok z rodidel Výtok z prsu Produktivní kašel pohlavním styku Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku
Graf 25: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku (zdroj: vlastní výpočty)
61
56 54 56 56
60
Relativní četnost
50
49
51
44 45 44 44
40 ZV 30
SV Vvo
20
Vov 10 0 0 0 0 0
0 1 0 0 0
VV
0 Krvácení po Výtok z rodidel Výtok z prsu Produktivní kašel pohlavním styku Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku
Graf 26: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 15 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 30, 31 a grafu č. 25 a 26. Tabulka č. 48 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Celkem 72 ţen (71 %) a 34 muţů (52 %) označili odpověď „krvácení po pohlavním styku“. Moţnost „výtok z rodidel“ dohromady uvedlo 73 ţen (72 %) a 53 muţů (80 %). Ţádný respondent (0 %) neoznačil moţnost „výtok z prsu“. 1 ţena (1 %) označila odpověď „produktivní kašel“, ale ţádný muţ (0 %). V počtu 8 respondentů (44 %) se ZV odpovědělo moţnost „krvácení po pohlavním styku“. Dále tuto moţnost označilo 52 respondentů (45 %) se SV, 18 respondentů (44 %) s Vvo, 7 respondentů (44 %) s Vov a 21 (49 %) respondentů s VV. Další odpověď „výtok z rodidel“ označilo 10 respondentů (56 %) se ZV, 62 respondentů (54 %) se SV, 23 respondentů (56 %) s Vvo, 9 respondentů (56 %) s Vov a 22 respondentů (51 %) s VV. Ţádný respondent (0 %) neoznačil odpověď „výtok z prsu“. Moţnost „produktivní kašel“ uvedl 1 respondent (1 %) se SV, ostatní respondenti s jiným vzděláním tuto moţnost nezvolili.
62
Otázka č. 16: Jaká jsou varovná znamení u změny „mateřského znaménka“? Tabulka 32: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny
Svědění Změna barvy a tvaru Změna velikosti Výtok zelené tekutiny
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
7 10 10 0
17 46 46 2
6 16 14 1
2 7 8 0
8 13 13 0
40 92 91 3
Tabulka 33: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Svědění Změna barvy a tvaru Změna velikosti Výtok zelené tekutiny
100
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
1 2 2 0
11 29 24 1
4 10 8 0
1 2 1 0
10 14 17 3
27 57 52 4
90
90
86
89 79
80 Relativní četnost
ZV
70 60 50 40
39
41
Ţeny Muţi
30 20 10
3
6
0 Svědění
Změna barvy a Změna velikosti Výtok zelené tvaru tekutiny Varovná znamení u změny "mateřského znaménka"
Graf 27: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ (zdroj: vlastní výpočty)
63
50 43 44 43
45 38
Relativní četnost
40
25
15
37
38
ZV
23
25 20
38 35
35 30
43 40
16 17
SV Vvo
14
Vov
10 5
0
2 2
4
VV
0
0 Svědění
Změna barvy a tvaru
Změna velikosti
Výtok zelené tekutiny
Varovná znamení u změny "mateřského znaménka"
Graf 28: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 16 byla volena forma polootevřené odpovědi. Respondenti byli opět rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je vloţeno do tabulky č. 32, 33 a grafu č. 27, 28. Tabulka č. 49 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Na moţnost „jiná odpověď“ respondenti neodpověděli. Dohromady 40 ţen (39 %) a 27 muţů (41 %) označili odpověď „svědění“. Nejvíce odpovědí získala moţnost „změna barvy a tvaru“ v počtu 92 ţen (90 %) a 57 muţů (86 %). Odpověď „změnu velikosti“ uvedlo 91 ţen (89 %) a 52 muţů (79 %). Nejméně označení získala odpověď „výtok zelené tekutiny“ v počtu 3 ţeny (3 %) a 4 muţi (6 %). Moţnost „svědění“ uvedlo 8 respondentů (25 %) se ZV, 28 respondentů (16 %) se SV, 10 respondentů (17 %) s Vvo, 3 respondenti (14 %) s Vov a 18 respondentů (23 %) s VV. Odpověď „změna barvy a tvaru“ označilo 12 respondentů (38 %) se ZV, 75 respondentů (43 %) se SV, 26 respondentů (44 %) s Vvo, 9 respondentů (43 %) s Vov a 27 respondentů (35 %) s VV. Moţnost „změna velikosti“ odpovědělo 12 respondentů (38 %) se ZV, 70 respondentů (40 %) se SV, 22 respondentů (37 %) s Vvo, 9 respondentů (43 %) s Vov a 30 respondentů (38 %) s VV. Poslední moţnost „výtok zelené tekutiny“ uvedli 3 respondenti (2 %) se SV, 1 respondent (2 %) s Vvo, 3 respondenti (4 %) s VV a ţádný respondent (0 %) se ZV a Vov.
64
Otázka č. 17: Nádor prostaty nejčastěji postihuje muţe ve věku? Tabulka 34: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
do 20 let
0
0
0
0
0
0
20–40 let
1
5
4
2
6
18
60–80 let
11
46
14
6
7
84
Tabulka 35: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi
Relativní četnost
do 20 let 20–40 let 60–80 let
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
0 0 2
0 3 31
0 1 9
0 1 1
0 5 13
0 10 56
82
85
Ţeny 18 0
15
Muţi
0
do 20 let
20–40 let 60–80 let Věk, kdy se nejčastěji vyskytují nádory prostaty
Graf 29: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty (zdroj: vlastní výpočty)
65
100
93 91
90
82
80 Relativní četnost
70 70
65
60
ZV
50
SV Vvo
35
40 30
Vov
30
VV
18
20 7
10 0
0
0
0
9
0
0 do 20 let
20–40 let 60–80 let Věk, kdy se nejčastěji vyskytují nádory prostaty
Graf 30: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 17 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 34, 35 a grafu č. 29 a 30. Ţádná ţena ani muţ (0 %) nezvolili odpověď ,,do 20 let“. 18 ţen (18 %) a 10 muţů (15 %) uvedli moţnost ,,20–40 let“. Nejčastější odpověď byla „60–80 let“ v počtu 84 ţen (82 %) a 56 muţů (85 %). Odpověď ,,do 20 let“ neuvedl ţádný respondent (0 %). Moţnost ,,20–40 let“ odpověděl 1 respondent (7 %) se ZV, 8 respondentů (9 %) se SV, 5 respondentů (18 %) s Vvo, 3 respondenti (30 %) s Vov a 11 respondentů (35 %) s VV. Poslední nejčastější moţnost ,,60–80 let“ uvedlo 13 respondentů (93 %) se ZV, 77 respondentů (91 %) se SV, 23 respondentů (82 %) s Vvo, 7 respondentů (70 %) s Vov a 20 respondentů (65 %) s VV. Otázka č. 18: Provádíte samovyšetření varlat? (Ţeny neodpovídají) Tabulka 36: Samovyšetření varlat – muţi (zdroj: vlastní výpočty)
Ano Ne Celkem
Muţi 20 46 66
66
Relativn íčetnost
80 70 60 50 40 30 20 10 0
70
30 Muţi
Ano
Ne Samovyšetření varlat
Graf 31: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 18 byla volena forma uzavřené odpovědi. Podrobné znázornění je vloţeno do tabulky č. 36 a grafu č. 31. Samovyšetření varlat provádí pravidelně 20 muţů (30 %) a 46 muţů (70 %) samovyšetření neprovádí. Otázka č. 19: Jaké jsou příznaky nádorového onemocnění prostaty? Tabulka 37: Příznaky nádorového onemocnění prostaty – ţeny (zdroj: vlastní výpočty) Ţeny ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
Časté močení a slabý proud moče
11
47
16
7
12
93
Noční močení Změny ve stolici
5 0
21 0
6 1
5 1
6 1
43 3
Krev v moči a ejakuátu
6
30
10
6
9
61
Bolest kyčelních kloubů a v zádech Noční dušnost
3 0
3 0
0 0
1 0
3 0
10 0
Tabulka 38: Příznaky nádorového onemocnění prostaty – muţi (zdroj: vlastní výpočty) Muţi ZV
SV
Vvo
Vov
VV
Celkem
Časté močení a slabý proud moče
2
29
10
2
16
59
Noční močení
2
13
3
1
7
26
Změny ve stolici
0
0
0
0
0
0
Krev v moči a ejakuátu
1
12
5
1
13
32
Bolest kyčelních kloubů a v zádech
0
1
0
0
1
2
Noční dušnost
0
1
0
0
0
1
67
Relativní četnost
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
91 89 60 48
42 39
3 Časté močení a slabý proud moče
Ţeny
10
3
0
Noční močení
Změny ve Krev v moči Bolest stolici a ejakuátu kyčelních kloubů a v zádech Příznaky nádorového onemocnění prostaty
0
2
Muţi
Noční dušnost
Graf 32: Příznaky nádorového onemocnění prostaty (zdroj: vlastní výpočty) 60 Relativní četnost
50 40
51 48 43 41 38
30
32 2929 27 23
2322 25 18 19
20
ZV SV 10
10
4 002 1
3
0
46
Vvo 01000
0 Časté močení a slabý proud moče
Noční močení
Změny ve Krev v moči stolici a ejakuátu
Bolest kyčelních kloubů a v zádech
Noční dušnost
Vov VV
Příznaky nádorového onemocnění prostaty
Graf 33: Příznaky nádorového onemocnění prostaty (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 19 byla volena forma uzavřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví a vzdělání. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 37, 38 a grafu č. 32 a 33. Tabulka č. 50 znázorňuje počet správně označených odpovědí u jednotlivých respondentů, která je téţ vloţena do přílohy č. 6. Celkem 93 ţen (91 %) a 59 muţů (89 %) odpověděli moţnost „časté močení a slabý proud moče“. 43 ţen (42 %) a 26 muţů (39 %) zvolili odpověď „noční močení“. Moţnost „změny ve stolici“ uvedli 3 ţeny (3 %) a ţádný muţ (0 %). Odpověď „krev v moči a ejakuátu“ označilo 61 ţen (60 %) a 32 muţů (48 %). 10 ţen (10 %) a 2 muţi (3 %) uvedli odpověď „bolest kyčelních
68
kloubů a v zádech“. Poslední moţnost „noční dušnost“ odpověděl pouze 1 muţ (2 %) a ţádná ţena (0 %). Moţnost „časté močení a slabý proud moče“ uvedlo 13 respondentů (43 %) se ZV, 76 respondentů (48 %) se SV, 26 respondentů (51 %) s Vvo, 9 respondentů (38 %) s Vov a 28 respondentů (41 %) s VV. Odpověď „noční močení“ označilo 7 respondentů (23 %) se ZV, 33 respondentů (22 %) se SV, 9 respondentů (18 %) s Vvo, 6 respondentů (25 %) s Vov a 13 respondentů (19 %) s VV. Moţnost „změny ve stolici“ odpověděl pouze 1 respondent (2 %) s Vvo, 1 respondent (4 %) s Vov a 1 respondent (1 %) s VV. Tuto moţnost neuvedl ţádný respondent (0 %) se ZV a SV. Moţnost „krev v moči a ejakuátu“
označilo 7 respondentů (23 %) se ZV, 42 respondentů (27 %) se SV, 15 respondentů (29 %) s Vvo, 7 respondentů (29 %) s Vov a 22 respondentů (32 %) s VV. Odpověď „bolest kyčelních kloubů a v zádech“ uvedli 3 respondenti (10 %) se ZV, 4 respondenti (3 %) se SV, 1 respondent (4 %) s Vov a 4 respondenti (6 %) s VV. Ţádný respondent (0 %) s Vvo neoznačil tuto moţnost. Poslední odpověď „noční dušnost“ uvedl pouze 1 respondent (1 %) se SV. Respondenti z ostatních kategorií vzdělání tuto odpověď neoznačili (0 %). Otázka č. 20: Navštěvujete svého praktického lékaře? Tabulka 39: Návštěvnost praktického lékaře (zdroj: vlastní výpočty)
Pouze kdyţ jsem nemocný(á) Na preventivní prohlídky 1krát ročně Na preventivní prohlídky 1krát za 2aţ 3roky Očkování Nenavštěvuji praktického lékaře
Ţeny 64 26 27 23 1
Muţi 30 16 24 8 2
Celkem 94 42 51 31 3
69
70
63
Relativní četnost
60 50 40 30 20
29
26
25
24
23
Ţeny
16
Muţi 8
10
1
2
0 Pouze kdyţ Na preventivní Na preventivní Očkování jsem prohlídky 1 krát prohlídky 1 krát nemocný(á) ročně za 2 aţ 3 roky Návštěvnost praktického lékaře
Nenavštěvuji praktického lékaře
Graf 34: Návštěvnost praktického lékaře (zdroj: vlastní výpočty)
Pro otázku č. 20 byla volena forma polootevřené odpovědi. Respondenti byli rozděleni dle pohlaví. Podrobné rozdělení je v tabulce č. 39 a grafu č. 34. Na moţnost „jiná odpověď“ respondenti neodpověděli. Moţnost „pouze kdyţ jsem nemocný(á)“ označilo 64 ţen (63 %) a 30 muţů (29 %). Odpověď „na preventivní prohlídky 1 krát ročně“ uvedlo 26 ţen (25 %) a 16 muţů (16 %). Moţnost „na preventivní prohlídky 1 krát za 2 aţ 3 roky“ odpovědělo 27 ţen (26 %) a 24 muţů (24 %). Odpověď „očkování“ označilo 23 ţen (23 %) a 8 muţů (8 %). Poslední moţnost „nenavštěvuji praktického lékaře“ zvolili 1 ţena (1 %) a 2 muţi (2 %).
70
4
Diskuze
Pro tuto bakalářskou práci s názvem „Jak znají laici varovná znamení nádorových chorob?“ byl vytvořen hlavní cíl – porovnat znalosti laiků o varovných známkách nádorových onemocnění vzhledem ke vzdělání a jejich pohlaví. Tento cíl byl splněn. Zjišťovala jsem znalosti u náhodně vybraného vzorku respondentů v oblasti nádorových onemocnění a preventivních opatření. Vedlejším cílem je vytvořit edukační materiál pro laickou veřejnost o riziku a prevenci nádorových onemocnění. Tento cíl byl téţ splněn. Edukační materiál vloţený do příloh se týká prevence v oblasti kouření, stravování, pohybu, vyšetření skrytého krvácení, samovyšetření prsu a varlat.
4.1
Zhodnocení stanovených hypotéz
Hypotéza č. 1 Předpokládáme, ţe většina respondentů s vyšším vzděláním má vyšší úroveň znalostí neţ respondenti s niţším vzděláním v oblasti rizik nádorových chorob. K hypotéze č. 1 se vztahují otázky č. 1, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13,14, 15, 16, 17 a 19. Respondenti se základním vzděláním, středoškolským vzděláním a vyučen v oboru získali v průměru 62 % a respondenti s vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním obdrţeli 65 %. Z těchto výsledků můţeme usuzovat, ţe respondenti s vyšším vzděláním mají lepší úroveň znalostí v oblasti nádorových chorob. Výsledky vyšly téměř
podobné,
i přesto
bych
to
zdůvodnila větším
všeobecným
přehledem
u respondentů s vyšším vzděláním díky dlouhodobému studiu. Lidé, kteří dosáhli vyššího vzdělání, mají větší touhu se zajímat o všeobecné znalosti. Oblast zdraví se dotýká kaţdého z nás. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 Předpokládáme, ţe ţeny budou mít vyšší úroveň znalostí neţ muţi. S hypotézou č. 2 souvisí otázka č. 1, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19. Ţeny odpověděly správně otázky na 63 % a muţi na 60 %. Z těchto výsledků vyplývá, ţe ţeny mají lepší úroveň znalostí neţ muţi. Myslím si, ţe ţeny mají lepší úroveň znalostí díky jejich vnímavosti, zájmu o tělo a větší paměti v oblasti onemocnění. S přibývajícím věkem začínají mít zájem o rodinu a přemýšlejí, co je dobré pro děti. 71
Oproti muţům, kteří se v časopisech zajímají o odborné záleţitosti, ţeny se zajímají především o své zdraví a zdraví svých dětí. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 Předpokládáme, ţe více jak třetina respondentů nedbá na doporučení, která vedou k prevenci nebo sniţují riziko nádorových chorob. K hypotéze č. 3 se vztahuje otázka č. 2, 3, 11, 18 a 20. Dohromady 40 % respondentů nedbá na doporučení vedoucí k prevenci či sníţení rizik nádorových onemocnění. Ze 168 respondentů kouří 26 respondentů (15 %) a pravidelně konzumuje alkohol více neţ jednu dávku alkoholu denně 6 respondentů (4 %). Tyto výsledky se mi zdají nízké vzhledem k tomu, jaký trend je kouření a konzumace alkoholu v dnešní době. Myslím si, ţe tyto výsledky jsou ovlivněny tím, ţe v mém blízkém okolí se kuřáci moc nevyskytují. Samovyšetření prsu ze 168 respondentů neprovádí 93 respondentů (55 %), z toho je 36 ţen (39 %) a 57 muţů (61 %). Myslím si, ţe většina lidí má povědomí o tom, ţe se prsa mají pravidelně vyšetřovat, ale mají pocit, ţe se jich to zatím netýká, a aţ po objevení příznaků na samovyšetření prsu hledí s důleţitostí. Z 66 muţů si varlata nevyšetřuje 46 muţů (70 %). Problémem u samovyšetření varlat stejně jako u samovyšetření prsu je, ţe lidé nevědí přesný postup, jak si prsa nebo varlata vyšetřit. Podrobný postup v příloze č. 11 a 12. Další moţnost prevence, jak se můţe zabránit vzniku onemocnění, je navštěvovat praktického lékaře. 97 respondentů (58 %) nenavštěvuje pravidelně praktického lékaře. Z 97 respondentů 94 navštěvují lékaře, pouze kdyţ jsou nemocní. Hypotéza č. 3 byla potvrzena. Hypotéza č. 4 Předpokládáme, ţe více jak polovina muţů neprovádí samovyšetření varlat. K hypotéze č. 4 se vztahuje otázka č. 18. Varlata si nevyšetřuje z 66 muţů 46 (70 %). Kromě toho, ţe muţi nevědí jakým způsobem si varlata vyšetřovat, je problémem i to, ţe si na to ten čas nenajdou. Muţi nemají tak velký zájem o své tělo a zdraví, a díky tomu třeba nevědí, proč se vůbec samovyšetření varlat má provádět. K podobnému výsledku došla i Pomklová (2009) ve 72
svém výzkumu, kde uvádí, ţe 95,96 % muţů neprovádí samovyšetření varlat. Hypotéza č. 4 byla potvrzena. Hypotéza č. 5 Předpokládáme, ţe respondenti do věku 35 let jsou méně informovaní o varovných známkách nádorového onemocnění neţ respondenti s vyšším věkem. K hypotéze č. 5 se vztahuje otázka č. 6, 9, 13, 15, 16 a 19. 77 respondentů do věku 35 let správně odpověděli s celkovým
procentuálním
vyjádřením 52,5 %. Zbylých 91 respondentů od věku 36–61 let a více uvedli správně odpovědi s celkovým procentuálním vyjádřením 52,4 %. Myslela jsem si, ţe lidé ve vyšším
věku mají
větší
všeobecný
přehled,
více
zkušeností
a mají
větší
pravděpodobnost se s nádorovým onemocněním setkat, ať uţ u sebe, v rodině nebo v blízkém okolí. Toto tvrzení se mi nepotvrdilo. Důvodem můţe být, ţe mladší generace má v dnešní době více moţností se k informacím o nádorových onemocněních dostat skrz internet, média a ve škole. Hypotéza č. 5 nebyla potvrzena. Hypotéza č. 6 Předpokládáme, ţe respondenti pocházející z vesnice mají vyšší úroveň znalostí neţ respondenti pocházející z města. K hypotéze č. 6 se vztahuje k otázce č. 1, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19. Odpovědi těchto otázek jsem si obodovala. Správná odpověď byla za 1 bod, neuvedení pojmu za 0 bodů a nesprávná odpověď za 1 bod. Výsledky vyšly velice podobně. Respondenti z vesnice získali 3682 bodů a respondenti z města 3668 bodů. Z toho vyplývá, ţe respondenti pocházející z vesnice mají vyšší úroveň znalostí neţ respondenti pocházející z města. Myslím si, ţe tato hypotéza byla ovlivněna tím, ţe respondenti pocházející z vesnice mají vyšší vzdělání neţ je průměr běţný v ČR. Rozdíl mezi vesnicí a městem je minimální. V dnešní době, hlavně mladší generace, která má velké zastoupení ve vesnici, má neomezený přístup k internetu a časopisům, kde mají příleţitost získat informace o nádorovém onemocnění. Myslím si, ţe není aţ tak důleţité, kde člověk bydlí, protoţe mnoho lidí, i kdyţ pochází z vesnice, pobývá většinu času (např. při studiu) ve městě. Důleţitý je především zájem člověka pečovat o sebe a své zdraví. A to
73
člověk nezíská tím, zda bude ţít na vesnici nebo ve městě. Hypotéza č. 6 byla potvrzena.
4.2
Návrh řešení a doporučení pro praxi
Tato výzkumná práce byla zaměřena především na znalosti laické veřejnosti v oblasti varovných znamení a na preventivní opatření. Výsledky výzkumu ukázaly na určité nedostatky ve znalostech v oblasti nádorových onemocnění. Překvapilo mě v otázce č. 1 (Které rizikové faktory se podílejí na vzniku nádorových onemocnění?), ţe odpověď „střídání sexuálních partnerů“ byla označena pouze 28 respondenty (17 %) ze 168. Myslím si, ţe v dnešní době se velice mluví např. o rakovině děloţního čípku, který je způsobený především promiskuitou. Zcela jistě mnoho lidí slyšelo o očkování proti lidským papilomavirům (HPV) v televizi nebo měli moţnost se o tom dočíst na internetu či v časopisech. Kaţdý gynekolog by měl své pacientky informovat o moţnosti očkování proti rakovině děloţního čípku ještě před prvním sexuálním stykem, a měl by mít ve své ambulanci dostatek edukačního materiálů týkající se ţenských nádorových onemocnění. Otázka č. 12 (Jaké jsou příznivé faktory nádorového onemocnění prsu?) byla nesprávně vyplněna převáţnou
částí
respondentů.
Většina respondentů
uvedlo
moţnost
hormonální substituční léčba (48,5 %), další správné moţnosti jako vyšší počet těhotenství (18,2 %) a délka kojení (33 %) uvedlo méně respondentů. Tuto otázku jsem konzultovala s gynekologem. Uvádí, ţe ţeny jsou od nepaměti určeny k tomu, aby rodily a kojily, a to nejlépe opakovaně. A to protoţe nádorové onemocnění v době těhotenství a kojení obvykle nevzniká. Podávání hormonální substituční léčby je sporné. On ovšem odsuzuje pro něj drastickou hormonální substituční léčbu a preferuje místo toho podávání hormonální antikoncepce co nejdéle. Hormonální antikoncepce navozuje „pomyslné těhotenství“. To znamená, ţe hormonální antikoncepce zklidňuje hormonální výkyvy a chrání před vznikem rakoviny. Toto tvrzení je pouze názor, nemusí být validní. I přesto, ţe se o samovyšetření prsu celkem hodně mluví, mnoho respondentů (55 %) účastnící se tohoto výzkumu ho neprovádí. Myslím si, ţe o samovyšetření prsu lidé povědomí mají, pouze si nejsou schopni najít čas v dnešním uspěchaném světě. Pokud uţ si ho najdou, tak nevědí, jakým způsobem si prsa přesně vyšetřit. Ţeny by měli být 74
upozorněny svým gynekologem o screeningovém mamografickém vyšetření hrazeném pojišťovnou ve věkové kategorii 45–69 let, a uţ mladším ţenám by měl sdělit informace o samovyšetření prsů popřípadě poskytnout leták či broţurku. Dále aţ 70 % muţů neprovádí samovyšetření varlat. Muţi nemají potřebu o své tělo natolik pečovat jako ţeny. Především proto, ţe ţeny jsou předurčeny k porodu dítěte, a díky tomu chtějí být zdravé. Muţi začínají o své tělo pečovat aţ v případě, ţe se nějaký problém objeví. Lékaři a sestry by měli více informovat pacienty o varovných známkách nádorových onemocnění a o moţné prevenci ještě před vznikem tohoto onemocnění. Lidé ve věku 50 let by měli mít informace od praktického lékaře o bezplatném vyšetření na skryté krvácení nebo o moţném kolonoskopickém vyšetření. U všech praktických lékařů by měl být volně k dispozici stručný materiál (např. letáky, broţurky) týkající se nádorových onemocnění, jejich rizikových faktorech a preventivních opatření. Uţ v mladém věku by měli lidi vědět o varovných známkách nádorových onemocnění. Proto bych zavedla přednášky na toto téma jiţ na základních a středních školách i mimo zdravotnické školy. Můţe to být prospěšné nejen pro ně, ale mohou získat znalosti, díky kterým můţou pomoc svému blízkému okolí. Déle bych obohatila o toto téma stěny v nemocnicích a čekárnách.
75
5
Závěr
Varovných znamení je mnoho a je nutné je znát. Mnoho lidí má obavy z moţného nádorového onemocnění, ale je důleţité strach překonat a v případě objevení jakéhokoliv příznaku je nutné ihned vyhledat lékaře. Přehlíţet příznaky, které nás varují, je nebezpečné. Ohroţujeme se tím, ţe nádor se rozšíří a v pokročilé fázi bude špatně léčitelný, nebo dokonce jiţ nevyléčitelný. Ze statistických šíření vyplývá, ţe u kaţdého 3. člověka v ČR se vyskytne zhoubné nádorové onemocnění. U ţen se nejvíce vyskytuje nádorové onemocnění prsu, na 2. místě je nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku a na 3. místě jsou gynekologická nádorová onemocnění. U muţů se nejčastěji objevuje nádorové onemocnění plic, dále rakovina prostaty a na 3. místě je nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku. Medicína v dnešní době je na vysoké úrovni, ale přesto nedokáţeme nádorovým onemocněním zabránit. Je mnoho způsobů, jak riziko zhoubného nádorového onemocnění sníţit. Sledováním příznaků, prevencí a dodrţováním zdravého ţivotního stylu je moţné sníţit výskyt nádoru o mnoho procent (Dienstbier, Stáhalová, 2012). Teoretická část se věnuje varovným znamení zhoubných nádorových onemocnění, vybranými nejčastějšími nádory a jejich výskytem. Informuje nás o rizikových faktorech podílejících se na vzniku nádorových onemocnění a nakonec o primární a sekundární prevenci. Praktická část se zabývá zpracováním výzkumu, který byl prováděn na základě dotazníkového šetření. Hlavním cílem pro praktickou část je porovnat znalosti laiků o varovných známkách nádorových onemocnění vzhledem ke vzdělání a jejich pohlaví. Vedlejší cílem je vytvořit edukační materiál pro laickou veřejnost o riziku a prevenci nádorových onemocnění. Výzkum je zaměřen na laickou veřejnost. Byla zjištěna úroveň znalostí laiků o varovných známkách, rizikových faktorech a prevenci zhoubných nádorových onemocnění. K cílům bakalářské práce byly určeny i hypotézy. Z 6 hypotéz se jich 5 potvrdilo a 1 hypotéza se nepotvrdila. Tato práce byla vypracována za účelem zjistit informovanost laické veřejnosti o nádorových onemocněních, jejich příznacích a rizikových faktorech. Zda lidé vědí, jak se bránit nádorovým onemocněním, jestli znají preventivní zásady a screeningové programy v České republice. Zajímalo mě, jak lidé dodrţují preventivní zásady sniţující výskyt nádorového onemocnění. 76
Díky zpracování tohoto tématu jsem získala mnoho nových, a především uţitečných informací a poznatků, které v budoucnu určitě vyuţiji. Současně bych chtěla tímto způsobem informovat veřejnost o riziku nádorových onemocnění a jejich varovných známkách a poskytnout edukační materiál, který by mohl jednou pomoc kaţdému z nás.
77
Seznam pouţité literatury Kniţní zdroje 1.
ABRAHÁMOVÁ, J., STÁHALOVÁ, V. Rakovina prsu. Vyd. 1. Praha: Triton, s.r.o., 2000, 37 s. ISBN 80-7254-136-6.
2.
ABRAHÁMOVÁ, J., STÁHALOVÁ, V. Co byste měli vědět o rakovině prsu. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009,143 s. ISBN 978-80-247-3063-9.
3.
ALTANER, Č., STÁHALOVÁ, V. Buněčná a molekulární biologie rakoviny. Vyd. 1. Praha: Liga proti rakovině, 2008, 126 s. ISBN 978-80-86031-85-9.
4.
DIENSTBIER, Z., STÁHALOVÁ, V. Onkologie pro laiky. Vyd. 1. Praha: Liga proti rakovině, 2009, 127 s. ISBN 978-80-86031-86-6.
5.
DIENSTBIER, Z. Nádory varlat: Obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině, 2010. Dostupné z: http://www.lpr.cz/index.php/kestazeni/cat_view/41-publikace?start=20
6.
DIENSTBIER, Z., SKALA, E. Co bychom měli vědět o rakovině: Obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině, 2011. Dostupné z: http://www.lpr.cz/index.php/ke-stazeni/cat_view/41-publikace?start=35
7.
DIENSTBIER, Z., STÁHALOVÁ, V. Onkologie pro laiky. Vyd. 2. Praha: Liga proti rakovině, 2012. ISBN 978-80-86031-65-1.
8.
DUČAIOVÁ, J., LIVÍNOVÁ, B. Rizikové faktory vzniku maligních nádorů kůţe. Sestra. ISSN 1210-0404, 2012, roč. 22, č. 10, s. 57-59.
9.
FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R. Preventivní medicína. Vyd. 1. Praha: Maxdorf, 2008, 551 s. ISBN 978-80-7345-160-8.
10. KOMÁREK, L., PROVAZNÍK, K. Ochrana a podpora zdraví. Vyd. 1. Praha: Nadace CINDI, 3. lékařská fakulta UK, 2011, 98 s. ISBN 978-80-260-1159-0. 11. KRAJSOVÁ, I.,VRABLÍK, M., ČEŠKA, R. Kožní nádory: typy, příčiny, léčba a prevence: ilustrovaný průvodce pro každého. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta a.s., 2011, 55 s. ISBN 978-80-204-2404-4.
12. LUCÁK, O. Co na kůţi dříve nebylo: Pigmentové névy, bradavičky a koţní novotvary. Moje zdraví. ISSN 1214-3871, 2012, roč. 10, č. 6, s. 58-60. 13. LUKEŠ, M. Karcinom prostaty. Sestra. ISSN 1210-0404, 2011, roč. 21, č. 5, s. 4647. 14. MARKS, S., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R. Rakovina prostaty: Rodinný průvodce diagnózou, léčbou a možnostmi přežití. Vyd. 1. Praha: Pragma, 2000, 275 s. ISBN 80-7205-698-0. 15. NEUBERGEROVÁ, B., URBAN, K., VEČEŘOVÁ, L. Nutná vyšetření: Před úpravou prsů. Moje zdraví. ISSN 1213-5100, 2012, roč. 10, č. 2, s. 41. 16. OSTŘÍŢKOVÁ, M., ZIMA, Z. Rakovina varlat. Moje zdraví. 2012ISSN 12135100, roč. 9, č. 1, s. 40-41. 17. ŘIHÁČKOVÁ, P., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R. Osudové příznaky: učebnice pro lékařské fakulty. Vyd. 1. Brno: David Ţidlicky, 2009, 137 s. ISBN 978-80-2544332-3. 18. SILVERSTEIN, A., SILVERSTEIN, V., SILVERSTEIN NUNN, L. Cancer. Minneapolis, Minnesota: Twenty-First Century Books, 2006, 137 s. ISBN 07-6132833-5. 19. SKALA, E. Rakovina tlustého střeva: Obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině, 2012. Dostupné z: http://www.lpr.cz/index.php/kestazeni/cat_view/41-publikace?start=5 20. SKOVAJSOVÁ, M., SILVERSTEIN, V., SILVERSTEIN NUNN, L. O rakovině prsu beze strachu: učebnice pro lékařské fakulty. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta a.s., 2010, 53 s. ISBN 978-80-204-2184-5. 21. STÁHALOVÁ, V. Rakovina Prostaty: Obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině, 2011. Dostupné z: http://www.lpr.cz/index.php/kestazeni/cat_view/41-publikace?start=5 22. SUCHÁNEK, Š., BARKMANOVÁ, J., FRIČ, P. Rakovina tlustého střeva a konečníku: prevence zabírá. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta a.s., 2011, 35 s. ISBN 978-80-204-2474-7.
23. ŠTĚPÁNEK, J., VAGUNDA, V. Pozor na varovná znamení. Vyd. 1. Brno: Liga proti rakovině, 1992, 10 s. 24. ULRICH, C., STEINDORF, K., a BERGER, N. Exercise, Energy, Balance, and Cancer. New York: Springer New York Springer, 2012, 239 s. ISBN 978-1 -46144492-3. 25. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., a VORLÍČKOVÁ, H. Klinická onkologie pro sestry: prevence zabírá. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, 328 s. ISBN 80-247-1716-6 26. VOTRUBA, J. Plicní rakovina: Obecné informace pro pacienty. Praha: Liga proti rakovině, 2012. Dostupné z: http://www.lpr.cz/index.php/kestazeni/cat_view/41-publikace?start=15 27. VÝKRUTA, L., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R. Obecná onkologie: učebnice pro lékařské fakulty. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 205 s. ISBN 80-246-0968-1. 28. ŢALOUDÍK, J. Vyhněte se rakovině: Aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, 189 s. ISBN 978-80-2472307-5.
Internetové zdroje 29. DVOŘÁČKOVÁ, B. Co potřebujete vědět o významu prevence v onkologii [online]. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2002 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.mammahelp.cz/down/vyznamprevence-mou.pdf 30. HAVLOVÁ, S. Co dělat pro zdraví? [online]. Receptář, 2006 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zdravi/co-delat-pro-zdravi/ 31. MIND SOFT S.R.O. Manuál k samovyšetření prsu: Vyšetřete se a předejdete rakovině prsu. [online]. Mind soft s.r.o., 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.porod.estranky.cz/clanky/jak-si-vysetrit-prsa-manual-zdarma.html
32. MLČOCH, Z. Odvykání kouření, jak přestat kouřit - základní rady, tipy, návod. [online]. 1. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc, 2003-2013 [cit. 2013-0327]. Dostupné z: http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/odvykani/jakprestat-kourit-vyhody-nekoureni/239-odvykani-koureni-jak-prestat-kourit-zakladnirady-tipy-navod.html 33. POMKOVÁ, M. Problematika prevence nádorového onemocnění varlat mužů reprodukčního věku [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/8112/pomklov%C3%A1_2009_bp.p df?sequence=1 34. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Doporučení ke snížení rizika vzniku nádorových onemocnění. [online]. Státní zdravotní ústav, 2009 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/prevence-nadoru/edukacni-materialy.html 35. ŠTEFÁNEK, J. Příznaky nádorového onemocnění. [online]. Interní oddělení Havlíčkův Brod, 2004 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.tymprozdravi.cz/Public/Temata/Nadorova-onemocneni/Priznakynadoroveho-onemocneni.aspx?idpage=5085 36. VINICKÁ, M. 14 potravin, které nás chrání proti rakovině. [online]. Blesk pro ţeny, 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zenyzdravi-zdravi/161853/14-potravin-ktere-nas-chrani-proti-rakovine.html
Zdroje obrázků 37. AUTOR NEUVEDEN. http://www.sxc.hu/photo/1206163 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.google.cz/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=109 3&bih=521&q=Stock+photo%3A+silhouettes&oq=Stock+photo%3A+silhouettes& gs_l=img.12...2924.2924.0.5318.1.1.0.0.0.0.115.115.0j1.1.0.ckwqrh..0.0...1..11.img .dRwcr6MXSU#hl=cs&site=imghp&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+silhouettes%2C+I mage+ID%3A+1206163+%7C+Add+to+lightbox+%7C+View+image+license&oq =Stock+photo:+silhouettes%2C+Image+ID%3A+1206163+%7C+Add+to+lightbo x+%7C+View+image+license&gs_l=img.12...232887.237011.0.238688.3.3.0.0.0.0 .125.345.0j3.3.0.ckwqrh..0.0...1.1.11.img.vv46E1vKT68&bav=on.2,or.r_qf.&bvm
=bv.45645796,d.Yms&fp=8a9b298a30479f24&biw=1093&bih=521&imgrc=X9Pe G2D115s3pM%3A%3BAi8YZXnb5zqFqM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sx c.hu%252Fpic%252Fm%252Fn%252Fno%252Fnoisepass%252F1206163_silhouet tes.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fphoto%252F1206163%3B 201%3B300 38. FURMANCZYK, J. http://www.sxc.hu/photo/603501 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4 5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+perfec t+figure+sxc.hu&oq=Stock+photo:+perfect+figure+sxc.hu&gs_l=img.3...2359.459 0.19.4814.7.7.0.0.0.0.192.849.3j4.7.0...0.0...1c.1.11.img.jd7lxCvGGIc&bav=on.2,o r.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336ffa75b6&biw=1024&bih=471&i mgrc=pUnAVMHr24JdM%3A%3BR0M5PCCvhJ7bTM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252 Fpic%252Fm%252Fj%252Fju%252Fjust4you%252F603501_perfect_figure.jpg%3 Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fphoto%252F603501%3B300%3B20 0 39. KLEMM, Jens. http://www.ebay.de/itm/Haemoccult-Kleinpackung-20-Stuck/230893351651 [online]. [cit. 6.5.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?hl=cs&gs_rn=12&gs_ri=psyab&tok=h8ZO6xb9Ha9gi6qE667qvw&cp=12&gs_id=1a&xhr=t&q=okultn%C3% AD+test&bav=on.2,or.r_cp.r_qf.&bvm=bv.45960087,d.Yms&biw=1517&bih=752 &um=1&ie=UTF8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=TNeHUZDxFMTAtAbQlIHgDw#um =1&hl=cs&tbs=isz:l&tbm=isch&sa=1&q=haemoccult+test+ebay.de&oq=haemocc ult+test+ebay.de&gs_l=img.3...2854.7830.14.8300.8.8.0.0.0.0.72.453.8.8.0...0.0...1 c.1.12.img.O3A_jx0DIiU&fp=1&biw=1517&bih=752&bav=on.2,or.r_qf.&cad=b &sei=_O2HUauKIIvRsgbhuICwCw&imgrc=vYDTLWFLY0NtpM%3A%3BGklA lJ1bPFL61M%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.praximed.com%252Fviomatrix% 252Fimgs%252Fshop%252F482201.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.ebay.d
e%252Fitm%252FHaemoccult-Kleinpackung-20-Stuck%252F230893351651%3B3008%3B2000 40. MENDONCA, L. http://www.sxc.hu/photo/325509 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4 5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+cigarr o+sxc.hu&oq=Stock+photo:+cigarro+sxc.hu&gs_l=img.3...6202.6280.29.6529.2.2. 0.0.0.0.210.311.0j1j1.2.0...0.0...1c.1.11.img.SV8JMdihy4&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336ffa75b6&biw= 1024&bih=471&imgrc=9If4yu1GTf5BM%3A%3BdgPKniUoAMWYcM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.h u%252Fpic%252Fs%252F_%252F_l%252F_lisandra%252F325509_cigarro.jpg%3 Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fbrowse.phtml%253Ff%253Dsearch %2526w%253D1%2526txt%253Dcigarro%3B100%3B75 41. SHAHID, I. http://www.sxc.hu/photo/771409 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4 5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+Pin+u p+sxc.hu&oq=Stock+photo:+Pin+up+sxc.hu&gs_l=img.3...47322.47592.31.47914. 2.2.0.0.0.0.166.330.0j2.2.0...0.0...1c.1.11.img.3QSFxxrSaSI&bav=on.2,or.r_qf.&bv m=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336ffa75b6&biw=1024&bih=471&imgrc=f_e WNBftmNhn9M%3A%3BH1a3_U9rbhSI1M%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.s xc.hu%252Fpic%252Fm%252Fi%252Fir%252Firum%252F771409_pin_up.jpg%3 Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fphoto%252F771409%3B300%3B22 0 42. SZKURLATOWSKI, K. http://www.sxc.hu/photo/1128902 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4
5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+illustration:+ Tennis+2+sxc.hu&oq=Stock+illustration:+Tennis+2+sxc.hu&gs_l=img.3...2634.57 20.11.5904.8.8.0.0.0.0.136.816.1j7.8.0...0.0...1c.1.11.img.my5mUUewTAc&bav=o n.2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336ffa75b6&biw=1024&bih=4 71&imgrc=6TNSZ5QZndCznM%3A%3B05edtMzIjn0NlM%3Bhttp%253A%252F %252Fwww.sxc.hu%252Fpic%252Fs%252Fh%252Fhi%252Fhisks%252F112890 2_tennis_2.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fphoto%252F1128 903%3B100%3B88 43. WEBER, C. http://www.sxc.hu/photo/784742 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4 5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+White +clouds+in+blue+sky+sxc.hu&oq=Stock+photo:+White+clouds+in+blue+sky+sxc. hu&gs_l=img.3...2121.12743.14.12942.9.9.0.0.0.0.203.996.1j5j1.7.0...0.0...1c.1.11. img.wGToT9AIsj8&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336 ffa75b6&biw=1024&bih=471&imgrc=gWjtHl7gR1p0zM%3A%3B8K7EzUDLeU 8M5M%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fpic%252Fm%252Ft%252 Fta%252Ftakatuka%252F784742_white_clouds_in_blue_sky.jpg%3Bhttp%253A% 252F%252Fwww.sxc.hu%252Fphoto%252F784742%3B300%3B224 44. ZACHARZEWSKI, M. http://www.sxc.hu/photo/1166515 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4 5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+Footb all+Player+sxc.hu&oq=Stock+photo:+Football+Player+sxc.hu&gs_l=img.3...4315 7.45402.8.45662.7.7.0.0.0.0.283.1314.0j4j3.7.0...0.0...1c.1.11.img.LkZgaD1miw&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336ffa75b6& biw=1024&bih=471&imgrc=N3i2u2sWBMPvFM%3A%3Bz_FnFT2d8WhlEM%3
Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fpic%252Fs%252Fm%252Fmz%252 Fmzacha%252F1166515_football_player.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.s xc.hu%252Fbrowse.phtml%253Ff%253Dsearch%2526w%253D1%2526txt%253D kick%3B51%3B100 45. ZACHARZEWSKI, M. http://www.sxc.hu/photo/1022198 [online]. [cit. 28.4.2013]. Dostupný na WWW: https://www.google.cz/search?q=Stock+illustration&bav=on.2,or.r_qf.&bvm=bv.4 5645796,d.ZWU&biw=1024&bih=471&um=1&ie=UTF8&hl=cs&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=rsNUYSrIYm07Qbz8IH4Aw#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Stock+photo:+No+s moking+sxc.hu&oq=Stock+photo:+No+smoking+sxc.hu&gs_l=img.3...1426.4593. 24.4763.7.7.0.0.0.0.204.709.2j3j1.6.0...0.0...1c.1.11.img.K3M9eIBPQQg&bav=on. 2,or.r_qf.&bvm=bv.45645796,d.ZGU&fp=af8b03336ffa75b6&biw=1024&bih=47 1&imgrc=4Xoub6A68CeeCM%3A%3BJr9MOZHmS4DTM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.sxc.hu%252Fpic%252Fm%252Fb%2 52Fbl%252Fblatje%252F1026823_do_not_smoke_in_here.jpg%3Bhttp%253A%2 52F%252Fwww.sxc.hu%252Fphoto%252F1026823%3B300%3B200
Seznam tabulek Tabulka 1: Rozdělení respondentů dle pohlaví............................................................... 32 Tabulka 2: Rozdělení respondentů dle věku ................................................................... 33 Tabulka 3: Rozdělení respondentů dle vzdělání ............................................................. 33 Tabulka 4: Bydliště respondentů .................................................................................... 34 Tabulka 5: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorových onemocnění – ţeny .. 36 Tabulka 6: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorového onemocnění – muţi .. 37 Tabulka 7: Kouření u muţů a ţen ................................................................................... 37 Tabulka 8: Jak často konzumují alkohol ţeny a muţi .................................................... 38 Tabulka 9: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění – ţeny ............................. 39 Tabulka 10: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění – muţi........................... 39 Tabulka 11: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku – ţeny ................................................................................................................................. 41 Tabulka 12: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku – muţi ................................................................................................................................ 41 Tabulka 13: Příznaky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku – ţeny ..... 43 Tabulka 14: Příznaky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku – muţi ..... 43 Tabulka 15: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým
lékařem
u obyvatel nad 50 let – ţeny ........................................................................................... 46 Tabulka 16: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým
lékařem
u obyvatel nad 50 let – muţi ........................................................................................... 46 Tabulka 17: Prevence sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku – ţeny ....... 48 Tabulka 18: Prevence sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku – muţi....... 48 Tabulka 19: Projevy nádorového onemocnění plic – ţeny ............................................. 50 Tabulka 20: Projevy nádorového onemocnění plic – muţi ............................................ 50 Tabulka 21: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic – ţeny ........................... 52 Tabulka 22: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic – muţi ........................... 53 Tabulka 23: Provádíte pravidelně (1krát měsíčně) samovyšetření prsu? ....................... 54 Tabulka 24: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu – ţeny .............................. 55 Tabulka 25: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu – muţi .............................. 55 Tabulka 26: Příznaky nádorového onemocnění prsu – ţeny .......................................... 57 Tabulka 27: Příznaky nádorového onemocnění prsu – muţi .......................................... 57 Tabulka 28: Týká se onemocnění prsu i muţů? – ţeny .................................................. 59
Tabulka 29: Týká se onemocnění prsu i muţů? – muţi ................................................. 59 Tabulka 30: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku – ţeny ....... 61 Tabulka 31: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku – muţi ....... 61 Tabulka 32: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ – ţeny .................... 63 Tabulka 33: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ – muţi .................... 63 Tabulka 34: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty – ţeny ................... 65 Tabulka 35: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty – muţi ................... 65 Tabulka 36: Samovyšetření varlat – muţi ...................................................................... 66 Tabulka 37: Příznaky nádorového onemocnění prostaty – ţeny .................................... 67 Tabulka 38: Příznaky nádorového onemocnění prostaty – muţi .................................... 67 Tabulka 39: Návštěvnost praktického lékaře .................................................................. 69 Tabulka 40: Vlivy podporující vznik rakoviny a procentuální vyjádření ....................... 11 Tabulka 41: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 16 Tabulka 42: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 16 Tabulka 43: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 16 Tabulka 44: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 17 Tabulka 45: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 17 Tabulka 46: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 17 Tabulka 47: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 17 Tabulka 48: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 18 Tabulka 49: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 18 Tabulka 50: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty ................ 18
Seznam grafů Graf 1: Bydliště respondentů .......................................................................................... 34 Graf 2: Kouření u muţů a ţen ......................................................................................... 38 Graf 3: Jak často konzumují alkohol ţeny a muţi .......................................................... 39 Graf 4: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění .............................................. 40 Graf 5: Vliv psychiky na vznik nádorového onemocnění .............................................. 40 Graf 6: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku .......... 41 Graf 7: Vyšetření odhalující nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku .......... 42 Graf 8: Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku .................................................. 44
Graf 9: Příznaky rakoviny tlustého střeva a konečníku .................................................. 44 Graf 10: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let ......................................................................................................................... 46 Graf 11: Součást pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let ......................................................................................................................... 47 Graf 12: Preventivní zásady sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku ......... 48 Graf 13: Preventivní zásady sniţující výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku ......... 49 Graf 14: Projevy nádorového onemocnění plic .............................................................. 51 Graf 15: Projevy nádorového onemocnění plic .............................................................. 51 Graf 16: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic............................................. 53 Graf 17: Rizikové faktory u nádorového onemocnění plic............................................. 53 Graf 18: Provádíte pravidelně (1krát měsíčně) samovyšetření prsu? ............................. 55 Graf 19: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu ................................................ 56 Graf 20: Příznivé faktory nádorového onemocnění prsu ................................................ 56 Graf 21: Příznaky nádorového onemocnění prsu ........................................................... 58 Graf 22: Příznaky nádorového onemocnění prsu ........................................................... 58 Graf 23: Týká se onemocnění prsu i muţů? ................................................................... 60 Graf 24: Týká se onemocnění prsu i muţů? ................................................................... 60 Graf 25: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku......................... 61 Graf 26: Pokročilé příznaky nádorového onemocnění děloţního čípku......................... 62 Graf 27: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ ...................................... 63 Graf 28: Varovná znamení u změny „ mateřského znaménka“ ...................................... 64 Graf 29: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty .................................... 65 Graf 30: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty .................................... 66 Graf 31: Věk, ve kterém se nejčastěji vyskytuje nádor prostaty .................................... 67 Graf 32: Příznaky nádorového onemocnění prostaty ..................................................... 68 Graf 33: Příznaky nádorového onemocnění prostaty ..................................................... 68 Graf 34: Návštěvnost praktického lékaře........................................................................ 70 Graf 35: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorového onemocnění – ţeny ...... 14 Graf 36: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorových onemocnění – muţi ..... 15
Seznam obrázků Obrázek 1 – 17: Samovyšetření prsu Obrázek 18: Samovyšetření varlat
Seznam příloh Příloha č. 1: Rozdělení nádorů podle typu tkáně a umístění Příloha č. 2: Nádory kůţe – basaliom a spinaliom Příloha č. 3: Vlivy podporující vznik rakoviny a procentuální vyjádření Příloha č. 4: Ochranné a škodlivé účinky potravin Příloha č. 5: Grafické zobrazení otázky č. 1 – ţeny a muţi Příloha č. 6: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty Příloha č. 7: Edukační materiál – Stop kouření Příloha č. 8: Edukační materiál (1. část) – Jak sníţit riziko vzniku rakoviny stravováním? Příloha č. 8: Edukační materiál (2. část) – Jak sníţit riziko vzniku rakoviny stravováním? Příloha č. 9: Edukační materiál – Pohyb jako prevence rakoviny Příloha č. 10: Edukační materiál – TOKS Příloha č. 11: Edukační materiál – Samovyšetření prsu Příloha č. 12: Edukační materiál – Samovyšetření varlat Příloha č. 13: Dotazník
Příloha č. 1: Rozdělení nádorů podle typu tkáně a umístění Nádory podle typu tkáně: 1) Mezenchymové nádory:
benigní – patří sem nádory z vaziva (fibrom), z hlenového pojiva (myxom), z chrupavky (chondrom), z tukové tkáně (lipom), ze synovie (synovialom), z příčně pruhovaného svalstva (rabdomyom) a z cévy (angiom),
maligní – všeobecně se jmenují sarkomy (např. fibrosarkom, liposarkom).
2) Epitelové nádory:
benigní – zařazujeme sem papilom, který je z povrchového epitelu a adenom, který vychází ze ţlázového epitelu,
maligní – nazývají se karcinomy.
3) Neuroektodermové nádory – jsou to nádory centrálního a periferního nervového systému.
Nádory z pigmentových buněk kůţe: - benigní – pigmentový névus, - maligní – maligní melanom.
4) Leukémie – vychází z krvetvorné tkáně kostní dřeně. 5) Lymfomy – pochází z lymfatické tkáně. Mezi lymfomy patří Hodgkinův lymfogranulom a nehodgkinské lymfomy. 6) Nádory smíšené, germinální (nádory z buněk zárodečných) a teratom – se skládají z více typů tkání. 7) Choriokarcinom – vzniká v placentě zárodku a proto se týká plodu. 8) Mezoteliom
–
týká
se
nádoru
pohrudnice,
pobřišnice
a osrdečníku
(Vorlíček a kolektiv, 2006). Rozdělení nádorů podle umístění:
nádorové onemocnění kůţe a podkoţí,
nádorové onemocnění krve, cév, kostní dřeně a mízních uzlin,
nádorové onemocnění ţláz s vnitřní sekrecí – slinivky břišní, štítné ţlázy, nadledvin, podvěsku mozkového,
nádorové onemocnění mozku,
nádorové onemocnění hlavy, krku a dutiny ústní,
nádorové onemocnění plic,
nádorové onemocnění prsu,
nádorové onemocnění zaţívacího traktu – jícnu, ţaludku, tenkého a tlustého střeva a rekta,
nádorové onemocnění jater, ţlučníku a ţlučových cest,
nádorové onemocnění ledvin a močového systému,
nádorové onemocnění pohlavních orgánů – varlat, prostaty, vaječníků, pochvy, děloţního hrdla a těla,
nádorové onemocnění kostí, chrupavek a svalů (Vorlíček a kolektiv, 2006).
Příloha č. 2: Nádory kůţe – basaliom a spinaliom Mezi nepigmentové zhoubné nádory patří bazaliom a spinaliom. Jsou charakteristické pro svůj povrchový výskyt, díky kterému ulehčují včasné diagnostikování nádoru. Obvykle se nacházejí v místech, které jsou vystavené slunečnímu záření celoţivotně. Jejich výskyt narůstá s věkem. Tyto nádory zastupují asi 15 000 onemocnění ročně a z 97 % jsou vyléčitelné. Basaliom zpočátku vypadá jako čočkovité zduření obvykle kryté krustou, které se zvětšuje a vzniká nebolestivý vřed. Většinou nezakládají metastáze a vyskytují se nejčastěji na nose nebo na čele. Spinaliom (spinocelulární karcinom) je tuhé vyvýšené loţisko s kostrbatým povrchem. Ve středu často dochází k rozpadu a vzniká vřed. Spinaliom můţe metastazovat (Dienstbier, Stáhalová, 2009, Lucák, 2012).
Příloha č. 3: Vlivy podporující vznik rakoviny a procentuální vyjádření Tabulka 40: Vlivy podporující vznik rakoviny a procentuální vyjádření
Špatné stravovací návyky
30 %
Kouření
30 %
Dědičná dispozice
15 %
Nevhodné pracovní prostředí
5%
Infekce
5%
Nedostatek pohybu a s ním spojená obezita
5%
Dlouhodobý alkoholismus
3%
Ultrafialové záření ze slunečních paprsků
2%
Znečištěné ţivotní prostředí
2%
Působení léků
1%
(Zdroj: Dienstbier, Stáhalová, 2009)
Příloha č. 4: Ochranné a škodlivé účinky potravin Nevhodné suroviny:
ve velké míře výrobky mléčné,
vysoký obsah cukrů, nasycených ţivočišných tuků a cholesterolu,
bílé pečivo z pšeničné mouky,
sladkosti,
konzumace červeného masa,
různé majonézové výrobky.
Tato kombinace stravování má neblahé účinky přímo v trávicím traktu, protoţe tyto ţiviny jsou velice koncentrované s minimálně nestravitelnými zbytky. Nádorovým změnám přispívají toxické látky, které jsou způsobené přípravou nebo konzervováním potravin (např. nedokonalé uzení nebo grilování masa). Za chybu ve stravování povaţujeme špatný pitný reţim (nedostatečné mnoţství tekutin nebo nevhodné tekutiny) (Fait, Vrablík, Češka, 2008, Ţaloudík, 2008). Zdroj látek s protinádorovým účinkem
Ovoce, zelenina a rostlinná strava. Ze zeleniny příznivý efekt byl zaznamenán u brukvovitých rostlin, jako je zelí, brokolice a karoteinoidy obsaţeny v mrkvi a také česnek a cibule. Rajče má ochranný účinek před rakovinou prostaty u muţů. V některých zelených rostlinách jsou polyfenolické látky, člověk je přijímá i pitím zeleného čaje nebo vína, konzumací vinné révy, sójových bobů nebo burských oříšků. Tyto látky tlumí buněčné dělení, napomáhají k zániku poškozených buněk apoptózou a podporují funkce buněk v tkáních.
Neškrobové polysacharidy,
Vitamín A, C a E,
Strava obsahující vlákninu, celozrnné obiloviny,
Stopové prvky,
Minerály – kalcium, selen (Altaner, Stáhalová, 2008, Výkruta a kolektiv, 2005).
Příloha č. 5: Grafické zobrazení otázky č. 1 – ţeny a muţi
Obezita
46
54
Kouření
97
Nachlazení
37
Černá káva
63
42
Dědičnost
58 84
Relativní četnost - ţeny
Nedostatek tekutin 6
16 94
Nadměrné slunění
81
Strava s nedostatkem vlákniny Nedostatečná pohybová aktivita
3
19
29
71
17
83
Stres
73
Nadměrná konzumace alkoholku
40
60
Černý čaj
42
58
Strava bohatá na vlákninu
35
Zvýšená konzumace masa a uzenin
Střídání sexuálních partnerů
Nesprávná odpověď
65
44
Virové onemocnění 6
Správná odpověď
27
56 94
21
79
Dobré psychické naladění
100
0
Zelený čaj
100
0
50% Rizikové faktory
100%
0%
Graf 35: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorového onemocnění – ţeny (zdroj: vlastní výpočty)
Obezita
38
62
Kouření
89
Nachlazení
97
Černá káva
Relativní četnost - muţi
20
9
91 83
Strava s nedostatkem vlákniny
17
27
Nedostatečná pohybová aktivita
73
18
82
Stres
67
Nadměrná konzumace alkoholku
Nesprávná odpověď
71 89
Strava bohatá na vlákninu
11
100
Zvýšená konzumace masa a uzenin
Správná odpověď
33
29
Černý čaj
Střídání sexuálních partnerů
11
80
Nadměrné slunění
Virové onemocnění
3
89
Dědičnost Nedostatek tekutin
11
44
0 56
9
91
11
89
Dobré psychické naladění
100
0
Zelený čaj
100
0
50% Rizikové faktory
100%
0%
Graf 36: Rizikové faktory podílející se na vzniku nádorových onemocnění – muţi (zdroj: vlastní výpočty)
Příloha č. 6: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty Tabulka 41: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 1) Počet správných odpovědí 11 správných odpovědí 10 správných odpovědí 9 správných odpovědí 8 správných odpovědí 7 správných odpovědí 6 správných odpovědí 5 správných odpovědí 4 správné odpovědi 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 4 1 9 11 19 26 31 32 21 8 5 1
Tabulka 42: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 6) Počet správných odpovědí 4 správné odpovědi 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 1 20 50 93 4
Tabulka 43: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 8) Počet správných odpovědí 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 89 51 28 0
Tabulka 44: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 9) Počet správných odpovědí 4 správné odpovědi 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 7 36 60 62 3
Tabulka 45: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 10) Počet správných odpovědí 4 správné odpovědi 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 17 51 55 45 0
Tabulka 46: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 12) Počet správných odpovědí 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 23 58 87
Tabulka 47: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 13) Počet správných odpovědí 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 16 71 79 2
Tabulka 48: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 15) Počet správných odpovědí 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 65 103 0
Tabulka 49: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 16) Počet správných odpovědí 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 55 81 32 0
Tabulka 50: Počet správně označených odpovědí jednotlivými respondenty (otázka č. 19) Počet správných odpovědí 4 správné odpovědi 3 správné odpovědi 2 správné odpovědi 1 správná odpověď 0 správných odpovědí
Počet respondentů 6 33 75 53 1
Příloha č. 7: Edukační materiál – Stop kouření
Příloha č. 8: Edukační materiál (1. část) – Jak sníţit riziko vzniku rakoviny stravováním?
Příloha č. 8: Edukační materiál (2. část) – Jak sníţit riziko vzniku rakoviny stravováním?
Příloha č. 9: Edukační materiál – Pohyb jako prevence rakoviny
Příloha č. 10: Edukační materiál – TOKS
Příloha č. 11: Edukační materiál – Samovyšetření prsu Samovyšetření prsu Z názvu jiţ vyplývá, ţe si ţena vyšetřuje prsa sama. Samovyšetření prsou by se mělo provádět kaţdý měsíc po ukončení menstruace, protoţe prsa jsou v tuto dobu bez tlaku a bez velkých hormonálních změn. Samovyšetření prsou pomáhá odhalit nádory relativně v brzkém stádiu, ale samovyšetření neumí odkrýt poškození, které není hmatné. Provádíme ho většinou třemi prsty a pohyby, které jsou krouţivé. Samovyšetření prsou se realizuje v několika etapách: 1.
Etapa: Nejprve se ţena postaví před zrcadlo se spuštěnými paţemi dolů a řádně zkontroluje oba prsy. Ţena prozkoumá svá prsa i z levého a pravého boku. Sleduje změnu tvaru, změny na kůţi, jako je např. zčervenání, zda se nevytvářejí dolíčky nebo nedochází ke krvácení z bradavky.
Obrázek 1
2.
Obrázek 2
Etapa: V další fázi se stále ţena prohlíţí v zrcadle a pomalu zdvihá ruce aţ za hlavu. Opět se ţena prohlédne, poté uloţí ruce v bok a hlavu mírně skloní a lokty předsune dopředu.
Obrázek 3
Obrázek 4
Obrázek 5
3.
Etapa: Při vzpaţení pravé ruky ţena vyšetřuje důkladně všechny části pravého prsu levou rukou. Zvýšeně se soustředí na oblast mezi prsem a celým podpaţím, protoţe zde je uloţeno mnoho uzlin, které mohou být zvětšené právě vznikem nádorového onemocnění prsu. Stejným způsobem vyšetří i levý prs.
Obrázek 6
Obrázek 8
Obrázek 7
Obrázek 9
Obrázek 10
4.
Dále ţena uchopí prs oběma rukama a tlačí na prs proti sobě.
U 3. a 4. etapy je vhodné provádět vyšetření po koupeli, protoţe v této době jsou bradavky i kůţe poddajné.
5.
Obrázek 11
Obrázek 12
Obrázek 13
Obrázek 14
Ţena stiskne bradavku mezi dva prsty a sleduje nerovnoměrnost a sekreci z bradavky. Stejný postup opakuje i na druhém prsu.
Obrázek 15
6.
Další část vyšetření se provádí vleţe na zádech. Pravou rukou ţena uloţí v bok nebo za hlavu a malým polštářkem si vypodloţí rameno. Díky tomu se prso „rozlije“ a lépe se prso vyšetří. Opět vyšetříme pravý prs levou rukou a poté naopak.
Obrázek 16
Obrázek 17
Při objevení jakéhokoliv neobvyklé známky neznamená hned, ţe to je nádorové onemocnění. Je ovšem nutné hned navštívit praktického lékaře a informovat ho o nálezu. Samovyšetření prsu nikdy nenahradí screeningové mamografické vyšetření, které odhalí 95 % všech nádorových onemocnění prsu u ţen, které jsou bez příznaků a prošly tímto screeningem (Abrahámová a kolektiv, 2009, www.porod.estranky.cz).
Příloha č. 12: Edukační materiál – Samovyšetření varlat Samovyšetření varlat Pro včasné odhalení nádorového onemocnění a pro úspěšnou léčbu v případě vzniku nádoru je nutné si vyšetřovat varlata. Toto samovyšetření by měl kaţdý muţ provádět pravidelně 1 krát měsíčně a nejlépe po teplé sprše nebo koupeli, kdy je šourek měkký. Lépe se potom samovyšetření varlat provádí. 1. Fáze: Nejprve se postavte před zrcadlo, kde je dobrý přístup světla a pohledem se ujistěte, jestli není část šourku zduřelá nebo zda nepociťujete tah na jedné straně šourku. 2. Fáze: Pouţijte obě ruce. Chyťte jedno varle ze shora
pomocí
i prostředníčkem
palce za
spodní
a ukazováčkem část
varlete.
Uchopené varle „otáčejte“ mezi prsty. Při stisku by varle nemělo bolet. Tento postup Obrázek 18: Samovyšetření varlat opakujte i u druhého varlete. V případě, ţe naleznete změnu od minulého vyšetření (v podobě tuhé zatvrdliny, změny velikosti varlete, bolest, která vystřeluje do varlat nebo podbřišku), ihned navštivte lékaře a o změně ho informujte (Dienstbier, 2010).
Příloha č. 13: Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Aneta Beranová a jsem studentkou3.RočníkuVysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Všeobecná sestra. Ráda bych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku pro mou bakalářskou práci, která se zabývá všeobecnými znalostmi o varovných známkách nádorových onemocnění. Dotazník je zcela anonymní. Prosím Vás o poctivé vyplnění dotazníku. Informace získané prostřednictvím tohoto dotazníku nebudou nikde zveřejňovány ani zneuţity. Budou vyuţity pouze pro potřebu mého výzkumu. V dotazníku zaškrtněte vţdy jen jednu odpověď, pokud nebude u otázky napsáno jinak. Předem velice děkuji za ochotu a vyplnění dotazníku. Jaký je Váš věk? a) 18 – 25 let b) 26 – 35 let c) 36 – 45 let d) 46 – 60 let e) 61 a více let
Jaké je Vaše doposud dosaţené vzdělání? a) Základní b) Vyučen v oboru c) Středoškolské d) Vyšší odborné vzdělání e) Vysokoškolské
Vaše pohlaví? a) Ţena b) Muţ
Vaše bydliště? a) Vesnice b) Město
1) Které rizikové faktory se podílejí na vzniku nádorových onemocnění? (Více moţných odpovědí) a) Obezita b) Kouření c) Nachlazení d) Černá káva e) Dědičnost f) Nedostatek tekutin g) Nadměrné slunění h) Strava s nedostatkem vlákniny i) Nedostatečná pohybová aktivita j) Stres k) Nadměrná konzumace alkoholu l) Černý čaj m) Strava bohatá na vlákninu n) Zvýšená konzumace masa a uzenin o) Virové onemocnění p) Střídání sexuálních partnerů q) Dobré psychické naladění r) Zelený čaj
2) Kouříte? a) Nekouřím b) Kouřím výjimečně (1–3 cigarety/měsíc) c) Kouřím denně (5 cigaret) d) Kouřím denně (10 cigaret) e) Kouřím denně (více neţ 10 cigaret) f) Jiná odpověď……………………. 3) Jak často konzumujete alkohol? (Denní doporučená dávka je: 1 pivo nebo 2dcl vína či 0,5dcl destilátu) a) Jednu dávku alkoholu denně b) Více neţ jednu dávku alkoholu denně c) Méně neţ jednu dávku alkoholu denně d) Nepiji alkohol 4) Myslíte si, ţe má vliv na vznik nádorového onemocnění psychika? a) Ano b) Ne c) Jiná odpověď…………………
5) Znáte vyšetření, které odhalí nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku? a) Odběr stolice na parazity b) Stolice na okultní (skryté) krvácení c) Moč na kultivaci a citlivost d) Vyšetření stolice na bakterie 6)
7)
8)
9)
10) Jaké jsou rizikové faktory u nádorového onemocnění plic? (Více moţných odpovědí) a) Kouření tabáku b) Arzén, nikl, chrom, azbest c) Vlhké prostředí d) Ionizující záření e) Časté nachlazení f) Radon, uran Znáte příznaky nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku? (Více moţných odpovědí) 11) Provádíte pravidelně (1krát měsíčně) a) Přítomnost krve ve stolici samovyšetření prsu? b) Přítomnost krve v moči a) Provádím pravidelně c) „Bobkovitá“ stolice b) Provádím, ale méně často d) „Stuţkovitá“ stolice c) Neprovádím e) Střídání průjmů se zácpami f) Bolesti v krajině hrudní 12) Jaké jsou příznivé faktory g) Neustupující kašel nádorového onemocnění prsu? h) Plynatost, nadýmání (Více moţných odpovědí) a) Vyšší počet těhotenství b) Délka kojení Co je součástí pravidelných c) Hormonální substituční léčba preventivních prohlídek praktickým lékařem u obyvatel nad 50 let? a) RTG (rentgen) plic 13) Co patří mezi příznaky b) Mamografické vyšetření prsu nádorového onemocnění prsu? c) Vyšetření krvácení do stolice (Více moţných odpovědí) d) Vyšetření sedimentace a) Zduření nebo ztvrdnutí v prsu b) Výtok z prsní bradavky c) Tlak za hrudní kostí Jaké jsou preventivní zásady sniţující d) Zarudnutí v prsu výskyt e) Vytékání mleziva z prsní bradavky nádoru tlustého střeva a konečníku? (Více moţných odpovědí) 14) Týká se nádorové onemocnění a) Zvýšit příjem vlákniny prsu i muţů? b) Sníţit příjem vlákniny a) Ano c) Jíst ovoce a zeleninu b) Ne d) Sníţit příjem uzenin a tučných jídel e) Vyhnout se drůbeţímu masu a rybám 15) Jaké jsou pokročilé příznaky f) Sníţit příjem luštěnin nádorového onemocnění děloţního čípku? Víte, jak se projevuje nádorové (Více moţných odpovědí) onemocnění plic? a) Krvácení po pohlavním styku (Více moţných odpovědí) b) Výtok z rodidel a) Kašel c) Výtok z prsu b) Vykašlávání hlenů s krví d) Produktivní kašel c) Přítomnost krve ve stolici d) „Hvízdavý“ zvuk při nádechu e) „Vrzavé“ zvuky při nádechu f) Bušení srdce g) Dušnost
16) Jaká jsou varovná znamení u změny „mateřského znaménka? “ (Více moţných odpovědí) a) Svědění b) Změna barvy a tvaru c) Změna velikosti d) Výtok zelené tekutiny e) Jiná odpověď………………… 17) Nádory prostaty nejčastěji postihuje muţe ve věku? a) Do 20 let b) 20 – 40 let c) 60 – 80 let 18) Provádíte samovyšetření varlat? a) Ano b) Ne c) Jsem ţena
19) Jaké jsou příznaky nádorového onemocnění prostaty? (Více moţných odpovědí) a) Časté močení a slabý proud moče b) Noční močení c) Změny ve stolici d) Krev v moči a ejakuátu e) Bolest kyčelních kloubů a v zádech f) Noční dušnost 20) Navštěvujete svého praktického lékaře? (Více moţných odpovědí) a) Pouze kdyţ jsem nemocný(á) b) Na preventivní prohlídky 1krát ročně c) Na preventivní prohlídku 1krát za 2aţ 3roky d) Očkování e) Nenavštěvuji praktického lékaře f) Jiná odpověď……………………
