Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Ing. Věra Nečadová vedoucí bakalářské práce

Renata Příhodová Ekonomika a management Finance a řízení Hospodaření města Hlinska a jeho rozbor Rozbor hospodaření města Hlinska v oblasti sportu a tělovýchovy a výhled financování této oblasti do budoucna

Ing. Jakub Novotný Ph.D vedoucí katedry Katedra ekonomie a managementu

Anotace V bakalářské práci se věnuji problematice konkrétní příspěvkové organizace, která působí v oblasti sportu a tělovýchovy. V první části práce jsou uvedena teoretická východiska, ze kterých vychází praktická část práce. Práce řeší rozbor rozpočtu za rok 2006 a 2007, hospodaření a výhled financování této příspěvkové organizace do budoucna. V rozboru rozpočtu jsou uvedeny nejdůležitější prvky, které ovlivňují rozpočtové hospodaření příspěvkové organizace.

Klíčová slova Město, rozpočet, rozpočtová skladba a pravidla, samostatná působnost, přenesená působnost.

Annotation My bachelor work deals with the issues of a particular allovance organization operating in the field of sport and physical education. From the theoretical principles mentioned at the beginning, the work follows on to the practical part. It focuses on the 2006 and 2007 budget, financial management and outlook for financing the organization in the future. The budget analysis shows the most important factors affecting the economics of a allowance organization.

Keywords Town, budget, budget structure and rules, individual aktivity, transfer aktivity and allowance organization

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat zaměstnancům Finančního a ekonomického odboru města Hlinska a zaměstnancům příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko za poskytnutí veškerých informací a především děkuji za cenné rady, připomínky a věnovaný čas při vedení a vypracování bakalářské práce Ing. Věře Nečadové. Dále děkuji všem ostatním, kteří mi s mou prací jakkoliv pomáhali.

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje a literatura, z které jsem při vypracování práce čerpala nebo používala, jsou uvedeny na konci bakalářské práce v seznamu použité literatury a jiných zdrojů.

V Kameničkách, dne 20. prosince 2008

………………………… Renata Příhodová

Obsah ÚVOD…………………………………………………………………………………...1 1.

TEORETICKÁ ČÁST..................................................................................2 1.1. VEŘEJNÁ SPRÁVA ............................................................................................2 1.2. USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY ........................................................................2 1.3. ROZDĚLENÍ STÁTU ...........................................................................................2 1.3.1. Obce.......................................................................................................3 1.3.2. Města .....................................................................................................3 1.3.3. Městys ....................................................................................................3 1.3.4. Statutární města .....................................................................................3 1.3.5. Další označení měst................................................................................4 1.4. OBEC...............................................................................................................4 1.4.1. Občané obce ..........................................................................................4 1.4.2. Území obce.............................................................................................5 1.4.3. Znak a prapor obce ................................................................................5 1.4.4. Působnost obce ......................................................................................5 1.4.5. Hospodaření obce ..................................................................................8 1.4.6. Spolupráce obce.....................................................................................9 1.5. VEŘEJNÉ FINANCE..........................................................................................10 1.5.1. Rozpočtová soustava ............................................................................10 1.5.2. Rozpočet územně samosprávných celků ................................................11 1.5.3. Zásady, skladba a proces tvorby rozpočtu u územně samosprávných celků.....................................................................................................11 1.5.4. Financování oblasti sportu ...................................................................13 1.5.5. Organizace sportu v České republice....................................................13

2.

CHARAKTERISTIKA MĚSTA HLINSKA .............................................16 2.1. HISTORIE .......................................................................................................16 2.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...........................................................................................17 2.3. ZNAK ............................................................................................................17 2.4. SPORT ...........................................................................................................17 2.5. MĚSTSKÝ ÚŘAD .............................................................................................18 2.5.1. Starostka města Hlinska .......................................................................19 2.5.2. Místostarosta .......................................................................................19 2.5.3. Tajemnice.............................................................................................19 2.6. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MĚSTA HLINSKA ...................................................20 2.7. ORGÁNY MĚSTA.............................................................................................21 2.7.1. Zastupitelstvo .......................................................................................21 2.7.2. Rada města Hlinska..............................................................................22 2.7.3. Kontrolní a finanční výbor zastupitelstva..............................................23 2.7.4. Komise rady města ...............................................................................23

3.

PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................24

3.1.

CHARAKTERISTIKA PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE MĚSTSKÁ SPORTOVIŠTĚ HLINSKO .......................................................................................................24 3.2. HLAVNÍ ÚČEL A PŘEDMĚT ČINNOSTI ...............................................................24 3.3. MAJETKOVÉ VZTAHY .....................................................................................24 3.4. HOSPODAŘENÍ S FINANČNÍMI PROSTŘEDKY .....................................................25 3.4.1. Městská sportoviště hospodaří s prostředky: ........................................25 3.4.2. Provoz Městských sportovišť Hlinsko je rozdělen na tři části:...............26 3.4.3. Fondy s nimiž městská sportoviště hospodaří: ......................................26 3.5. HOSPODAŘENÍ MĚSTSKÝCH SPORTOVIŠŤ HLINSKO .........................................28 3.5.1. Sestavování rozpočtu............................................................................28 3.6. ROZBOR NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ZIMNÍHO STADIONU V OLŠINKÁCH ....................29 3.6.1. Náklady a výnosy za rok 2006 ..............................................................29 3.6.2. Náklady a výnosy za rok 2007 ..............................................................31 3.6.3. Porovnání let 2006 a 2007 ...................................................................32 3.7. ROZBOR NÁKLADŮ A VÝNOSŮ KRYTÉHO PLAVECKÉHO BAZÉNU.......................33 3.7.1. Náklady a výnosy za rok 2006 ..............................................................33 3.7.2. Rozbor příjmů a výdajů krytého plaveckého bazénu za rok 2007 ..........35 3.7.3. Porovnání let 2006 a 2007 ...................................................................36 3.8. HOSPODAŘENÍ HŘIŠTĚ S OBČERSTVENÍM V BLATNĚ ........................................37 3.8.1. Hospodaření v roce 2007 .....................................................................37 3.9. CELKOVÉ HOSPODAŘENÍ MĚSTSKÝCH SPORTOVIŠŤ ZA ROK 2006 A 2007 .........38 3.10. ROZBOR ROZVAHY ZA ROK 2006 ....................................................................40 3.11. ROZBOR ROZVAHY ZA ROK 2007 ....................................................................42 3.12. NÁVRH HOSPODAŘENÍ SPORTOVIŠŤ HLINSKO NA ROK 2008 A 2009 .................44 3.12.1. Financování městských sportovišť do budoucna ...................................45 3.12.2. SWOT analýza městských sportovišť.....................................................46 ZÁVĚR………………………………………………………………………………...49 Seznam obrázků, tabulek a schémat Seznam zkratek Seznam použité literatury Přílohy

Úvod V obsahu bakalářské práce se zabývám problematikou veřejné správy jako takové a veřejných financí v roli města Hlinska a městem zřízené příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko. Cílem práce je rozebrat hospodaření města Hlinska v oblasti sportu a tělovýchovy a výhled financování této oblasti do budoucna. Hlinsko je pro sport, díky své lokalitě, ideální oblastí. Existuje zde mnoho možností pro využití volného času a sportovního vyžití. Podrobným průzkumem běhu příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko, jsem dospěla k závěru, že sportovních zařízení a aktivit je ve městě dostatek, zaměřila jsem se proto spíše na chod této organizace a především na jejich financování. Práci jsem rozdělila do tří částí: a) Teoretická část – zde jsou vysvětleny základní termíny týkající se problematiky veřejné správy, územního samosprávného celku – obce a problematiky příspěvkové organizace b) Charakteristika města Hlinska – v této části je zobrazena organizační struktura a charakteristické činnosti jednotlivých členů organizační struktury městského úřadu Hlinska c) Praktická část – je zaměřena přímo na příspěvkovou organizaci městská sportoviště, na jejich hospodaření, analýzu rozpočtu a výhled financování do budoucna K tématu Hospodaření města mě vedl zájem o veřejné finance a skutečnost, že rozhodnutí v oblasti veřejné správy (obce či města) se týkají mého okolí, bydliště a mne samotné jako obyvatele. Při studiu jsem si zvolila praxi týkající se této problematiky. Praxe na finančním a ekonomickém odboru, kterou jsem vykonávala na městském úřadě v Hlinsku, mě doslova pohltila a o výběru tématu už nebylo žádných pochyb. Doporučenou literaturu od vedoucí bakalářské práce a zdroje, jenž jsem v práci použila uvádím v seznamu použité literatury. Cíl bakalářské práce: o Rozbor hospodaření města Hlinska v oblasti sportu a tělovýchovy a výhled financování této oblasti do budoucna Metody, které jsem v práci použila: o komparace o analýza o syntéza

-1-

1. Teoretická část 1.1. Veřejná správa Nemá přesnou definici a je na ni nahlíženo různě: a) činnosti a úkoly – zabezpečování veřejných statků a služeb jednotlivými útvary státu (vydávání správních aktů, dozor a další), funkční pojetí b) instituce – nebo-li vykonavatelé, vykonávají funkci zabezpečování veřejných statků a služeb buď přímo (státní instituce) či zprostředkovaně, pojetí institucionální c) z právního hlediska veřejná správa vykonává zákony S veřejnou správou úzce souvisí státní správa (činnost státu např. tvorba zákonů, soudnictví) a také tzv. územní samospráva (možnost obyvatelů územně samosprávných celků rozhodovat v některých záležitostech samostatně ovšem s přihlédnutím k zákonům).

1.2. Uspořádání veřejné správy Státy si tvoří a uspořádávají výkon své moci v celostátních ústředích a územích, ty pak rozdělují do částí - správních obvodů. V těchto obvodech jsou buď státní orgány, nebo územní samosprávy. Každý stát by měl být uspořádán především funkčně a tedy i veřejná správa. V České republice je veřejná správa dělena na státní a územní správu. Územní správa zahrnuje obce a kraje a jejich místní správu a samostatnou nebo přenesenou působnost. Státní správou rozumíme ústřední státní správu a ostatní orgány, které působí na správu místní.

1.3. Rozdělení státu Podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, se území České republiky dělí na kraje, ty se člení na okresy, okresy se dále člení na obce a vojenské újezdy.

-2-

1.3.1. Obce Nebo-li základní územní samosprávné společenství občanů = územní celek. Řídí se zákonem 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), kde je obec považována za veřejnoprávní korporaci s vymezenou hranicí a vlastním majetkem, se kterým hospodaří. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese za toto vystupování zodpovědnost. Dříve byly obce členěny na vesnice, města a městečka. Zákon v současné době určuje zvláštní skupinu obcí – městyse, města a statutární města. Správu obce zajišťuje zastupitelstvo, ostatními orgány jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány a komise, byl-li jí svěřen výkon přenesené působnosti. 1.3.2. Města Zvláštní skupina obcí. Městem je obec mající více než 3000 obyvatel a stanovil-li tak předseda Poslanecké sněmovny. Dále může být městem i obec, která se sloučila s městem. Také obec, jež se rozdělila na dvě a více obcí a zůstává-li této obci název nebo část názvu dosavadního města s počtem obyvatel větším než 3000 je i nadále městem. Správou města je zastupitelstvo a ostatními orgány jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města a komise, byl-li jí svěřen výkon přenesené působnosti. 1.3.3. Městys Obec může být městysem, podá-li návrh, a pokud tento návrh schválí předseda Poslanecké sněmovny. Městysem se stane také obec, která se sloučí s jinou obcí či obcemi, jenž nejsou města, ale alespoň jedna z těchto slučujících se obcí je městysem. Městysem je také obec, které po oddělení od městyse, zůstává název nebo část názvu městyse. Městys je spravován zastupitelstvem. Mezi orgány městyse patří rada, starosta, úřad, zvláštní orgány a komise, byl-li jí svěřen výkon přenesené působnosti. 1.3.4. Statutární města Liší se od ostatních měst zejména samosprávou městských částí. V minulosti byly tato statutární města okresy a dělila se dále na městské obvody s vlastní správou. Dnes zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), určuje 19 statutárních měst, které se dále člení na městské obvody či části se samosprávnými orgány.

-3-

Správu statutárního města zajišťuje zastupitelstvo, dalšími orgány jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod statutárního města je spravován zastupitelstvem a dalšími orgány, jimiž jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány. Městskou spravuje zastupitelstvo a ostatní orgány jako rada, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány a komise, byl-li jí svěřen výkon přenesené působnosti. 1.3.5. Další označení měst Podle sídla orgánů rozlišujeme další města na okresní, krajská a sídelní. Ve městech okresních sídlí státní orgány (úřad práce, okresní správa sociálního zabezpečení), sídly samosprávných a správních krajů jsou krajská města a města jako Brno a Praha jsou sídelními pro celostátní orgány, státní fondy, Ústavní a nejvyšší soud a další.

1.4. Obec Jedná se o územně samosprávný celek s vyznačenou hranicí a svými občany, symboly, pravomocí (působností). 1.4.1. Občané obce Tyto osoby musí mít v obci nahlášen trvalý pobyt a být státním občanem České republiky. Může to být také osoba, která je státním občanem cizího státu a je nahlášena k trvalému pobytu v obci. Toto se ovšem řídí mezinárodní smlouvou, jenž je vázána Česká republika. Občané tvoří základ obce, po dosažení 18 let mají právo: a) volit, být volen do zastupitelstva b) vyjádřit se na zasedání zastupitelstva c) vznášet návrhy k navrženému rozpočtu a závěrečnému účtu obce, písemně či ústně d) nahlížet do rozpočtu obce, do závěrečného účtu obce, nahlížet do usnesení, zápisů z jednání zastupitelstva a rady obce, z kterých si může pořídit výpisy e) vznést požadavek na projednání určité věci týkající se samostatné působnosti f) vnášet návrhy, rady a připomínky orgánům obce

-4-

1.4.2. Území obce Česká republika je rozdělena na části – kraje, okresy, obce. Tedy každá část České republiky je nedílnou součástí území některé obce.1 Území obce je tvořeno hranicí. Úkolem obce je péče o občany – rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb bydlení, informací, výchovy a vzdělání, také ochrana zdraví a další 1.4.3. Znak a prapor obce Obce mohou mít svůj znak a prapor. Znak či prapor uděluje a mění Předseda poslanecké sněmovny na základě žádosti obce. Znak a prapor používá především obec a jí zřízené organizační složky a právnické osoby. Ostatní orgány mohou znak používat pouze se souhlasem obce, k použití praporu souhlas být nemusí. 1.4.4. Působnost obce Obce vykonávají veřejnou správu ve smyslu samostatné a přenesené působnosti. Předními nositeli samostatné působnosti jsou volené orgány, u přenesené působnosti jsou to obecní a krajské úřady, zvláštní orgány a výjimečně komise.2 1.4.4.1. Samostatná působnost obce Jsou to především činnosti, které jsou v zájmu občanů a obce samotné, nejsou-li ze zákona předány krajům, správním úřadům a nenáleží do přenesené působnosti obce. Zákon 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v § 84, 85 a 102 určuje samostatnou působnost obce, výjimkou jsou ovšem nařízení obce. Do samostatné působnosti patří zejména: a) odsouhlasení programu rozvoje, rozpočtu a závěrečného účtu obce b) tvorba peněžních fondů c) zřizování a rušení příspěvkové organizace nebo organizační složky obce, odsouhlasit jim zřizovací listiny d) vydávat obecně závazné vyhlášky e) spolupracovat s jinými obcemi f) poskytování darů a dotací g) nabytí a převod nemovitého majetku h) uzavření smlouvy o přijetí nebo poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace

1 2

Koudelka, Z. Průvodce územní samosprávou. s. 142 Brůna, M. Veřejná správa (IMS Praha 2003)

-5-

i) radě obce je vyhrazeno vydávat nařízení, schvalovat organizační řád obecního úřadu, kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a další Obec se při výkonu samostatné působnosti musí řídit: a) zákonem, vydává – li obecně závazné vyhlášky b) právními předpisy vytvořenými podle zákona záležitostech

v ostatních

1.4.4.1.1. Zřizování příspěvkových organizací obcemi Podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, mohou obce vytvářet příspěvkové organizace, aby zajistili splnění úkolů a veřejně prospěšnou činnost. Příspěvkové organizace vznikají zejména pro činnosti, které nemají jako hlavní cíl dosažení zisku. Tyto příspěvkové organizace se zapisují do obchodního rejstříku a vznikají na základě rozhodnutí zastupitelstva. Hospodaření příspěvkových organizací probíhá na základě zřizovací listiny, kde jsou uvedeny základní informace o organizaci, předmět hlavní činnosti, popř. také doplňková činnost, informace o majetku, hospodaření s majetkem, jsou zde určena práva a povinnosti příspěvkové organizace a dále ve zřizovací listině můžeme najít dobu, na kterou organizace vznikla. Příspěvkové organizace zřizované obcemi hospodaří s finančními prostředky, jenž vytvoří vlastní činností, s financemi svých fondů, s prostředky, které jim poskytne zřizovatel ze svého rozpočtu a hospodaří také s peněžními dary. Prostředky, jenž organizace zajistí ze své doplňkové činnosti, může použít pouze na oblast hlavní činnosti. Dále pak příspěvkové organizace hospodaří s dotacemi získanými z Evropské unie a jinými dotacemi z mezinárodních smluv, jakou je např. finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru. Zřizovatel určuje vztahy příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a rozpočtu kraje, pokud neurčí zvláštní zákon jinak. Rozpočty těchto organizací jsou stanovovány jako vyrovnané včetně příspěvku zřizovatele a jsou zde příjmy a výdaje určené pouze na hlavní činnost. Tedy v případě, kdy rozpočtové výdaje převyšují rozpočtové příjmy, stanoví zřizovatel výši příspěvku na činnost. Během roku příspěvkové organizace hospodaří na základě rozpočtu schváleného zastupitelstvem.

-6-

Na konci roku mohou příjmy převyšovat výdaje, pak mohou nastat dvě skutečnosti. V prvním případě zřizovatel může stanovit odvod finančních prostředků, což znamená, že převýšené finanční prostředky jsou odvedeny do rozpočtu obce, jako zřizovatele. V případě druhém zřizovatel může stanovit odvod zlepšeného hospodářského výsledku do některého z fondů ze zisku, na základě usnesení rady města. Fondy ze zisku, jenž příspěvková organizace vytváří: a) b) c) d)

fond rezervní fond investiční fond odměn fond kulturních a sociálních potřeb

Hospodaření příspěvkové organizace může za běžný rok skončit ztrátově. Následně je obec, jako zřizovatel, povinna zajistit úhradu této ztráty do konce dalšího roku a to buď z: a) rezervního fondu b) pokud rezervní fond neobsahuje potřebné finance, z rozpočtu kapitoly zřizovatele c) ze zisku, jenž zahrnuje příspěvek na provoz nebo z financí odvodu z provozu příspěvkové organizace v dalším roce, jestliže rozpočtová kapitola zřizovatele neobsahuje potřebné množství financí Hospodářský výsledek těchto organizací obsahuje výsledek z hlavní činnosti a také zisk z doplňkové činnosti. 1.4.4.2. Přenesená působnost obce Přenesená působnost obce, určená dle zvláštního zákona, je: a) správním obvodem je obec, byla-li jí svěřena přenesená působnost v základním rozsahu zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), tuto působnost vykonávají orgány obce b) pověřený obecní úřad vykonávající tímto úřadem přenesenou působnost ve správním obvodu, v základním rozsahu, jenž určil zákon 128/2000 Sb., o obcích a prováděcí právní předpis c) obec s rozšířenou působností vykonávající tímto úřadem ve správním obvodu přenesenou působnost, v základním a pověřeném rozsahu, dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a dle prováděcího právního předpisu Vykonávají-li obce přenesenou působnost, mají povinnost se řídit:

-7-

a) zákony a ostatními právními předpisy, vydávají-li nařízení b) usnesením vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů určenými zákonem a publikovanými ve Věstníku vlády nebo opatřeními příslušných orgánů, jenž byly přijaty při kontrole vykonávání přenesené působnosti, v jiných případech 1.4.4.3. Dozor nad samostatnou působností obce V ústavním zákoně č. 1/1993 je uloženo právo na samosprávu územním samosprávním celkům – obec či kraj si sám rozhoduje ve svých záležitostech. Dozor nad kraji vykonává Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ústředními správními úřady. U obcí dozor opět vykonává Ministerstvo vnitra s příslušnými správními úřady, ale také krajské úřady. Tuto působnost krajské úřady vykonávají jako přenesenou, neboť podle Hlavy sedmé Ústavy České republiky není mezi krajem a obcí vztah nadřízenosti a podřízenosti. 1.4.4.4. Dozor nad přenesenou působností obce Přenesená působnost se od samostatné působnosti liší především působností, kterou vykonávají obce jménem státu nikoli jménem svým. Výkonem přenesené působnosti se obce či kraje dostávají do vztahů nadřízenosti a podřízenosti, přičemž dle Hlavy sedmé Ústavy České republiky si kraj a obec nadřízeny ani podřízeny nejsou. Dozor u této působnosti obcím vykonává krajský úřad a krajům příslušné ústředí správního úřadu. 1.4.5. Hospodaření obce Obec vlastní majetek a eviduje ho. Snahou obce je využít tento majetek co nejúčelněji, pečovat o něj, chránit ho a rozvíjet. Za obecní hospodaření stát neručí, vyjma závazků převzatých smluvně. Nevyužívaný majetek může být obcí prodán, darován, směněn nebo také pronajímán, podmínkou je vyvěšení tohoto záměru na úřední desce minimálně 15 dnů před rozhodnutím příslušného obecního orgánu. Hospodaření obce je hlídáno a kontrolováno. Přihlíží se k počtu obyvatel z 1. ledna roku, za něž se kontrola hospodaření obce provádí. U obcí s méně než 5000 obyvateli hospodaření přezkoumává krajský úřad ve své přenesené působnosti. Obce mající 5000 a více obyvatel, kontroluje auditor. Kontrola prováděná auditorem se oznamuje finančnímu úřadu. U statutárního města, které je územně členěno, kontrolu provádí magistrát příslušného města. Obec do svého rozpočtu zahrnuje náklady, vznikající při kontrole hospodaření auditorem. Obec, jenž nepožádala o kontrolu svého hospodaření do 31. ledna, může obdržet od finančního úřadu sankci.

-8-

1.4.6. Spolupráce obce Obce se ve své působnosti setkávají s dalšími obcemi či orgány a s těmi spolupracují. Spolupráce mezi obcemi je specifikována v §46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení): a) spolupráce smlouvou uzavřené z důvodu splnění určitého úkolu b) spolupráce smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku obcí c) zakládání právnických osob, což se řídí obchodním zákoníkem, minimálně dvěmi obcemi 1.4.6.1. Smlouva o splnění určitého úkolu Smlouva je uzavírána buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou, je písemná a podmínkou je schválení zastupitelstvy jednotlivých obcí před uzavřením. Obsahuje: a) b) c) d)

Popis účastníků smlouvy Předmět a rozsah smlouvy Práva a povinnosti účastníků smlouvy Je-li předmětem smlouvy stavba, pak ve smlouvě bude uvedeno, jak bude využívána e) Podmínky odstoupení účastníků od smlouvy a majetkové vyrovnání Majetek, nabytý při vzájemné spolupráci, přechází do spoluvlastnictví smluvních účastníků. Podíly na majetku jsou určeny buď dle smlouvy, pokud není ve smlouvě uvedeno, jedná se o stejné podíly. Smlouvou je také určen závazek vůči třetím osobám, pokud ovšem závazek ve smlouvě uveden není, účastníci jsou vázání stejně.

-9-

1.5. Veřejné finance Existuje více definicí veřejných financí lišících se zejména v pojetí: záměrná činnost (správa veřejných věcí) = funkční pojetí. Podle institucionálního pojetí se jedná o komplex činností, které nejsou zákonodárstvím, soudnictvím ani vládou a jsou zajišťovány pomocí organizačních celků. Z právního hlediska je veřejná správa vykonavatelem zákonů. Specifické finanční vztahy a operace, které probíhají v rámci ekonomického systému mezi orgány, institucemi, neziskovými organizacemi a občany.3 1.5.1. Rozpočtová soustava Veřejné rozpočty s ostatními peněžními fondy jsou založeny a rozdělovány na principu nenávratnosti, neekvivalence, nedobrovolnosti a vytváří rozpočtovou soustavu. Pod rozpočtovou soustavou si můžeme představit soustavu: a) peněžních fondů (nejdůležitější z nich jsou finance veřejných rozpočtů) b) rozpočtových vztahů c) orgánů a institucí (neziskových organizací, krajů, obcí a měst a dalších)

Obrázek č. 1. Rozpočtová soustava ve finanční soustavě; Zdroj: Peková, J. Veřejné finance úvod do problematiky, Praha: ASPI, a. s., 2005, s. 528

3

Nečadová, V. Přednášky z Veřejných financí, VŠPJ, 2005

- 10 -

1.5.2. Rozpočet územně samosprávných celků Rozpočty územně samosprávných celků jsou čím dál víc důležité a stávají se významnějšími vzhledem k pokračujícím reformám veřejné správy. V rozpočtech obcí jsou příjmy a výdaje vztahující se k: a) b) c) d) e) f) g)

samostatné a přenesené působnosti sektoru veřejnému podnikatelským subjektům státnímu rozpočtu, státním fondům a dotacím rozpočtu obce a kraje, k jejich vazbě ostatním obcím a subjektům návratné finanční výpomoci

1.5.3. Zásady, skladba a proces tvorby rozpočtu u územně samosprávných celků 1.5.3.1. Zásady První zásada se týká každoročního sestavování rozpočtu, který se po té schvaluje. Při sestavování rozpočtu je snahou o uvedení co pravdivých údajů a o to, aby se údaje co nejvíce podobaly skutečnosti. Důležité je, aby údaje byly úplné, aby je bylo možné kontrolovat a srovnávat. Zásada dlouhodobé vyrovnanosti je důležitá pro „zdravé“ hospodaření územně samosprávného celku. Finanční prostředky by měly být rozdělovány efektivně a účelně, tedy např. určitý příjem slouží na pokrytí jisté potřeby. Název veřejné rozpočty napovídá, že rozpočty jsou publikovány a tím je umožněna kontrola ze strany občanů. 1.5.3.2. Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je určena vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě ve znění pozdějších předpisů. Zde se rozpočtová skladba třídí na příjmy a výdaje z různých hledisek, po té jsou příjmy a výdaje dle hledisek tříděny na jednotky. Příjmy a výdaje dle hlediska a) b) c) d)

odpovědnostního druhového odvětvového konsolidačního

- 11 -

Odpovědnostní příjmy a výdaje se třídí podle správců kapitol, kterými jsou ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto složky mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu, nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely. Druhové příjmy a výdaje jsou tříděny podle příjmových a výdajových druhů. Výdajovým druhem je např. výdaj na pořízení věcí, služeb a prací, proti kterým stojí přímá protihodnota nebo transfery, proti kterým nestojí přímá protihodnota. Příjmovým druhem jsou např. právní důvody platby, příjmy za poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů a příjmy z druhů přijímané hodnoty transferů. Na odvětvové se třídí všechny výdaje, z příjmů jen nedaňové a kapitálové. Odvětvím rozumíme druh činnosti, z něhož vyplývají příjmy nebo na něž jsou vynaloženy výdaje. Odvětvím je i právní subjekt, jenž peněžní prostředky obdržené jako příjmy, poukazuje nebo odevzdává organizaci, patří sem také prostředky, jenž jsou pro organizaci určeny jako podpora. Konsolidační výdaje jsou tříděny dle toho, jak jsou vydávány v soustavě veřejných rozpočtů, konsolidační příjmy vznikají v soustavách veřejných rozpočtů. Dále se příjmy a výdaje rozdělují dle stupňů konsolidace. Stupně konsolidace, nebo-li okruhy veřejných rozpočtů a peněžní fondy, které jsou veřejné a mezi kterými peněžní převody probíhají, se určují podle sumarizace údajů o příjmech a výdajích. Jednotky příjmů a výdajů a) dle odpovědnostního hlediska jsou jednotkami kapitoly státního rozpočtu b) u druhového hlediska jednotkami jsou: a. rozpočtové třídy (nejvyšší jednotka) b. seskupení rozpočtových položek c. podseskupení rozpočtových položek d. rozpočtové položky (nejnižší jednotka) c) jednotky dle odvětvového hlediska: a. rozpočtové skupiny (nejvyšší jednotka) b. rozpočtové oddíly c. rozpočtové pododdíly d. rozpočtové paragrafy (nejnižší jednotka) d) tzv. záznamové jednotky jsou rozdělené konsolidační příjmy a výdaje

- 12 -

1.5.3.3. Rozpočtový proces Rozpočtový proces bývá mnohdy delší než samotné rozpočtové období, většinou 1,5 až 2 roky. Etapy procesu: a) b) c) d) e)

tvorba návrhu rozpočtu (tzv. finančního plánu) projednávání a schvalování rozpočtu hospodaření dle rozpočtu schváleného na rozpočtové období případné úpravy rozpočtu kontrola plnění rozpočtu – průběžná (během rozpočtového období), následná po uplynutí rozpočtového období

Sestavování návrhu rozpočtu, který je nejsložitější částí rozpočtového procesu, většinou probíhá půl roku před novým rozpočtovým obdobím. Rozpočtové provizorium nahrazuje schválený rozpočet v době, kdy se nepodaří schválit návrh rozpočtu. Každý odbor předkládá předběžný návrh rozpočtu vedoucímu finančního odboru. Vedoucí může navrhnout případné změny. Následuje odevzdání všech dílčích rozpočtů vedoucímu finančního odboru, jenž sestavuje jednotný návrh rozpočtu a konzultuje ho se starostou města, po té se konečný návrh předkládá zastupitelům ke schválení. Jednotlivé odbory jsou zodpovědné za plnění rozpočtu v průběhu roku podle navrhovaného s příslušnou podřazeností finančnímu odboru, který dohlíží, i v průběhu roku, na jednotlivé výdaje a příjmy. Jakmile skončí rozpočtové období, následuje kontrola plnění rozpočtu, kde se schází zastupitelé města a projednávají případný schodek či přebytek. Výsledkem kontroly by měly být návrhy a opatření vedoucí ke zlepšení hospodaření města. 1.5.4. Financování oblasti sportu Obecně dělíme sportovní instituce na: a) veřejné instituce b) sportovní federace c) olympijská hnutí 1.5.5. Organizace sportu v České republice Sportovní zařízení zajišťující sport u nás: a) státní zařízení b) sportovní kluby c) soukromá zařízení

- 13 -

1.5.5.1. Státní zařízení organizující sport Stát organizuje sportovní činnost především ve výchovné a vzdělávací oblasti. Na základních a středních školách prostřednictvím povinné tělesné výchovy a také v ostatních programech na vysokých školách. 1.5.5.2. Sportovní kluby Základní druhy s charakterem sportovních klubů: a) občanská sdružení b) soukromý podnikatel c) ostatní druhy spolupráce sportovních subjektů 1.5.5.2.1. Občanská sdružení Řídí se dle zákona č. 84/90 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to organizace neziskového charakteru a fungují na základě dobrovolné činnosti ve sportovní a tělovýchovné rovině. Svoji činnost provozují na základě dotací z rozpočtu státu či z obecních rozpočtů. Občanská sdružení pracují na základě obecních předpisů a stanov. Hlavní činností nesmí být podnikání, ale vedlejší podnikatelskou činnost občanská sdružení vyvíjet mohou.

Sportovní kluby vykonávají především tyto činnosti: a) řídí sportovní činnost v oblasti tělovýchovy a turistiky b) umožňuje používat sportoviště veřejnosti c) napomáhá rozvinout veřejný život v obcích prostřednictvím veřejných prací a osvětovou činností d) hospodaří s vlastním majetkem a jiné Sportovní kluby mohou vykonávat také soukromou činnost, jako např. účetnictví a poradenství, průvodcovství a další podnikatelské činnosti. Tyto kluby také mohou být společníkem, zakladatelem nebo akcionářem obchodních společností a to formou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Kluby občas spolupracují s ostatními subjekty formou smlouvy o součinnosti v určené oblasti (městě, okrese) či v případě, kdy z tělovýchovné jednoty vzniká více sportovních klubů, jenž mají zájem o další spolupráci, tedy součinnost. Smlouva o sdružení patří mezi další formu spolupráce. Na základě této smlouvy spolupracují zejména ty kluby, které chtějí spolupracovat s podnikatelskými subjekty, aby dosáhly zisku prostřednictvím sdružených

- 14 -

investic. Smlouva o sdružení se řídí občanským zákoníkem. Jiná forma spolupráce je smlouva o tichém společenství. Smlouva o tichém společenství je uzavírána především těmi kluby, jenž nemají mnoho vlastních financí a proto touto smlouvou spolupracují se subjekty, majícími dostatek finančních prostředků. 1.5.5.3. Financování sportu v ČR Financování probíhá prostřednictvím tzv. více-zdrojového financování. Finanční prostředky v oblasti sportu dělíme na centrální a místní. Snahou tedy je, aby co nejvíce financí plynulo do oblasti, kde jsou spotřebovávány tedy do rozpočtů územně samosprávných celků nebo do rozpočtů krajů či regionů. 1.5.5.3.1. Financování sportu státem (centrální financování) Státní finance pro oblast sportu můžeme najít ve státním rozpočtu, v kapitole č. 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Příjmy v této kapitole především jsou: a) ze státních zdrojů b) z financí Všeobecné pokladní správy a ostatní finance plynoucí přímo do MŠMT c) 50% výnosový podíl společnosti Sazka a.s.

- 15 -

2. Charakteristika města Hlinska 2.1. Historie První historickou zmínku o Městě Hlinsku můžeme najít v první polovině 14. století. Název Hlinsko je odvozen od slova hlína, neboť se zde dříve nacházela rozlehlá ložiska hlíny, která umožnila vznik hrnčířského řemesla kolem 15. století. V minulosti městem vedla stará kupecká cesta, která pojila Moravu a Chrudimsko. Hlinecká radnice postavená v roce 1792 byla výsledkem snahy o vymanění z pravomoci vrchnosti. V letech 1834 až 1919 se město stalo okresním sídlem, pod kterou patřila oblast Českomoravské vrchoviny až k území Mílov, Herálce a Svratky. S výjimkou let 1949 až 1960, kdy se Hlinsko stalo opět okresním městem, patřilo do okresu Chrudim. Hrnčířské řemeslo postupem času vystřídalo zpracování lnu, jenž ve 20. století nahradil průmysl textilní, především zpracování kožešin. Tato skutečnost je úzce pojená se vznikem železniční trati uvedené do chodu v roce 1871. Nové podniky s netradiční výrobou v Hlinsku vznikali v období druhé světové války. Z největších jsou to např. podnik Nestlé - dnešní podnik Tatra a.s., z Prahy přesídlené závody Prošvicovy - dnešní podnik ETA a.s. a další provozovny jako Pivovar Rychtář. Z památek, které v Hlinsku můžeme najít je to např. kostel Narození Panny Marie postavený ve stylu barokním v letech 1730 až 1945. Na místě dnešního barokního kostela stával dříve dřevěný kostel farní. Zvon tohoto kostela je z roku 1520, nechybí zde ani křtitelnice. Dochovaný soubor roubených domků, který se nazývá Betlém je ještě dnes zpřístupněn veřejnosti. Blízko Betléma můžeme najít rodný domek Karla Lidického, sochaře, jehož díla můžeme najít v galerii města. Muzeum města Hlinska bylo založeno v roce 1874. Město každoročně spolupracuje s Národní galerií v Praze a pořádá výstavy výtvarných děl předních českých umělců v Hlinecké galerii. Ve městě můžeme také najít Městský klub Hlinečan, jenž organizuje různé akce týkající se tance, hudby, loutkového divadla, fotografie a jiných aktivit. Folklorní soubory, dospělý Hlinečan a dětský Vysočánek, známé nejen z Adámkových folklorních slavností, jsou vyhledávány Českými rodáky a zahraničními turisty. V Hlinsku se narodili známé osobnosti jako spisovatelé Karel a Bohumil Adámek, Karel Václav Adámek zabývající se kulturně historickou oblastí, hudební pedagog Bedřich Voldan, kartograf Josef Homolka a jiní. Ve městě se nachází Gymnázium pojmenované po známém spisovateli Karlu Václavu Raisovy, který na této škole v 19. století působil. Jedním z významných malířů okolní krajiny byl František Kaván. V okolí Hlinecka své obrazy vytvářeli i další malíři jako Antonín Slavíček, Bohumil Dvořák, Jaroslav Sodomka, Karel Wagner a další. Na Hlinecku v zimním období každoročně ožívají tradiční masopustní obchůzky. Maškary obcházejí domovské obce. Svoje různorodé masky ukazují i na Veselém Kopci, jenž je střediskem Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina.

- 16 -

2.2. Základní údaje Město Hlinsko leží mezi Železnými horami a Českomoravskou vrchovinou, s nadmořskou výškou 590m, geografická poloha zaručuje městu podhorský charakter. Hlinskem protéká řeka Chrudimka, jenž je zásobárnou pitné vody pro celé město a široké okolí. V současné době město Hlinsko obývá kolem 10 000 obyvatel. Hlinsko je rozděleno na městské části: Blatno, Čertovina, Hlinsko, Chlum, Kouty a Srní.

2.3. Znak Ve 14. století Václav IV., s prosbou Viléma z Pardubic, tehdejším vlastníkem osady Hlinsko, povýšil tuto osadu na městečko. Město využívalo stejný znak, stříbrného koně ve skoku v červeném poli, jako páni z Pardubic asi do 18. století. V roce 1821 se Pardubice změnily na magistrát a tím se změnil znak původní, pro odlišení od znaku města Pardubice. Od té doby Hlinsko používá jako znak půl koně, který vykračuje pravou nohou. K zákonnému zobrazení znaku došlo až v roce 1996.

2.4. Sport Významnou roli v Hlinsku hraje sport. Ve městě se nachází stadion se zatravněnou plochou, který je možno používat zejména pro letní sporty. Oblíbené je i hřiště s umělým povrchem a plochou pro in-line, které je zastřešené. Stále populárnější je také cyklotrasová trať města, na níž je konáno mistrovství republiky a také národní pohár v cyklokrosu. Hlineckou přírodou vedoucí turisticky značené trasy, vás zavedou za různými kulturními památkami. Dalším významným místem, nejen pro občany tohoto města, je plavecký bazén. V budově plaveckého bazénu je umístěno také solárium, fit centrum, sauna nebo místnost pro milovníky squashe. V zimě si přijdou na své zájemci o bruslení či lední hokej, stadion poskytuje umělou lední plochu. V Hlineckém okolí se nacházejí běžecké tratě a kopečky vybízející k sáňkování. Důležité jsou také lyžařské vleky, které můžeme najít ve městě dva. Ve městě také najdeme mnoho sportovních klubů a oddílů např. klub karate, futsalový klub, Ski klub, kopané, tenisu, ledního hokeje, národní házené, oddíl šachů, oddíl volejbalový a další.

- 17 -

2.5. Městský úřad Do městského úřadu patří starostka, místostarosta, tajemník a ostatní zaměstnanci města. Městský úřad je členěn na 11 odborů: Odbor finanční a ekonomický, Odbor životního prostředí, Odbor školství a zdravotnictví, Odbor kultury, sportu a cestovního ruchu, Odbor sociálních věcí, Odbor dopravy, Odbor investic a městského majetku, Odbor vnitřních věcí, Správní odbor, Odbor stavební úřad a Odbor obecný živnostenský úřad. Hlinsko v oblasti samostatné působnosti vykonává usnesení, na nichž se shodla rada či zastupitelstvo, je nápomocno výborům a komisím. V oblasti přenesené působnosti městský úřad plní státní správu.

Obrázek č. 2. Organizační struktura města Hlinska; Zdroj: http://www.hlinsko.cz/mestsky-urad/organizacni-struktura

- 18 -

2.5.1. Starostka města Hlinska Jedná jménem města navenek a je odpovědná členům zastupitelstva. Veškeré činnosti, vyžadující souhlas rady či zastupitelstva, může vykonat až po jejich odsouhlasení radou či zastupitelstvem. Úkoly starostky: a) starostka města má za úkol, se souhlasem ředitele krajského úřadu, jmenovat popř. odvolat tajemníka Pokud neurčí zastupitelstvo jinak, pak starostka b) objednává přezkoumání hospodaření města za minulý rok c) vystupuje jako zaměstnavatel, přijímá pracovníky, ukončuje s nimi pracovní poměr, stanovuje jim plat, vystupuje jako zaměstnavatel i ve vztahu k tajemníkovi a členům zastupitelstva d) může rozhodovat v otázkách samostatné působnosti, stanoví – li tak rada, kromě působností uvedených v zák. č. 128/2000 Sb. O obcích, které jsou uvedeny v §102, odstavci 2 tohoto zákona e) dojednává schůze rady a zastupitelstva, řídí tyto schůze, podepisuje zápis pořízený z těchto schůzí f) v kompetenci starostky je možnost zastavení výkonu usnesení rady v oblasti samostatné působnosti, pokud není správné g) smí ustanovit zvláštní orgány města Hlinska, jmenovat a odvolat členy těchto orgánů vše s přihlédnutím k zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2.5.2. Místostarosta Jedná místo starostky, když není přítomná. V přítomnosti starostky místostarosta starostku zastupuje, pouze pokud starostka nesouhlasí s usnesením rady či zastupitelstva nebo s rozhodnutím, jež nejsou dle zákona. 2.5.3. Tajemnice Je podřízena starostce města a nese zodpovědnost za vykonání úkolů městského úřadu.

- 19 -

Mezi činnost tajemnice města Hlinska patří: a) vykonávat činnosti v oblasti přenesené působnosti, kromě činností které náleží radě nebo zvláštním orgánům města b) vykonání činností svěřených starostkou, radou nebo zastupitelstvem c) jednání jménem města jako zaměstnavatele, přijímá pracovníky a ukončuje s nimi pracovní poměr a stanoví těmto zaměstnancům platy d) vede a dohlíží na organizační složky města, jestliže neurčí zastupitelstvo jinak e) je povinna vytvořit spisový řád, skartační plán a pracovní řád městského úřadu f) patří mezi účastníky zastupitelstva a rady

2.6. Organizační struktura města Hlinska

Obrázek č. 3. Organizační struktura města Hlinska 2; Zdroj: http://www.hlinsko.cz/mestsky-urad/organizacni-struktura

- 20 -

2.7. Orgány města 2.7.1. Zastupitelstvo Zastupitelstvo Hlinska rozhoduje v oblasti samostatné působnosti. Členy zastupitelstva volí občané od 18 let věku na období 4 let. Celkový počet členů se obecně pohybuje v rozsahu od 5 do 55 členů a závisí na počtu obyvatel města k 1. lednu roku konání voleb. V současné době má Hlinsko 21 členů zastupitelstva, kteří mají svá práva a povinnosti. 2.7.1.1. Práva člena zastupitelstva a) podávat návrhy zastupitelstvu, výboru, radě a komisy b) dotazovat se, předkládat připomínky radě města, členům a předsedům výborů a ostatním organizačním složkám města c) informovat se o věcech souvisejících s výkonem funkce 2.7.1.2. Povinnosti člena zastupitelstva a) účastnit se zasedání zastupitelstva, plnit úkoly vyplívající z této funkce, hájit zájmy občanů Hlinska b) jestliže by člen zastupitelstva mohl při rozhodování v určité věci škodit či zvýhodňovat blízkou osobu nebo osobu, jenž zastupuje na základě zákona je povinen tuto skutečnost nahlásit před zahájením jednání 2.7.1.3. Činnosti zastupitelstva v otázkách samostatné působnosti a) odsouhlasit program rozvoje města, regulační a územní plán města a vydávat závazné vyhlášky b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet města Hlinska c) vytvářet peněžní fondy d) vytvářet a rušit příspěvkové organizace, organizační složky a odsouhlasit zřizovací listiny e) zakládat a rušit právnické osoby, vytvářet zakladatelské listiny a ostatní smlouvy, vytvářet stanovy f) pověřit zástupce obchodních společností a ostatních orgánů, jichž se Hlinsko majetkově účastní, popřípadě odvolávat tyto zástupce g) vytvářet obecně závazné vyhlášky h) volit a odvolávat starostu, místostarostu a radní města i) schvalovat vytvoření spolupráce s jinými obcemi, městy j) schvalovat poskytnutí dotací nad 50 000 Kč a další činnosti

- 21 -

2.7.1.4. Činnosti zastupitelstva v otázkách přenesené působnosti Činností zastupitelstva v oblasti přenesené působnosti bývá vydávání nařízení v obcích, kde není zřízena rada. Jelikož rada města Hlinska zřízena je, proto zastupitelstvo v otázkách přenesené působnosti nařízení nevydává. 2.7.1.5. Usnášení zastupitelstva Při platném odsouhlasení usnesení, rozhodnutí nebo volbě musí být přítomna nadpoloviční většina z celkového počtu členů zastupitelstva, tedy minimálně 11 členů. K přijetí návrhu, je rozhodující, aby byla většina hlasů pro přijetí návrhu. 2.7.1.6. Zasedání zastupitelstva Zastupitelstvo se schází minimálně jedenkrát za 3 měsíce nebo podle potřeby. Zasedání zastupitelstva svolává a řídí starostka města Hlinska. Veškerá zasedání zastupitelstva jsou veřejná a tak se občané mohou k projednávaným věcem vyjadřovat. Každá obec či město, tedy i Hlinsko, si svá jednání upravuje jednacím řádem, v němž dodržují zákonná pravidla, ale také např. udává právo slova ostatním subjektům. Ze zasedání zastupitelstva se dochovává zápis s údaji o počtu přítomných zastupitelů, odsouhlasených jednání, průběhu a výsledku hlasování. 2.7.2. Rada města Hlinska 7 členná rada, podřízená zastupitelstvu, je výkonný orgán města v otázkách samostatné působnosti. V otázkách přenesené působnosti rada vydává rozhodnutí a nařízení pouze pokud tak určí zákon. Mezi členy rady patří starostka města, místostarosta a ostatní radní, kteří jsou voleni z členů zastupitelstva. Rozhodnutí rady, aby byla přijata, musí být odsouhlasena nadpoloviční většinou. Schůze rady dojednává starostka dle potřeb, z těchto schůzí se pořizuje zápis, v kterém můžeme najít informace o počtu zúčastněných členů, odsouhlaseném programu, výsledku hlasování a popřípadě informace o usnesení, jenž byla přijata.

- 22 -

2.7.2.1. Činnosti rady města a) rada tvoří návrhy pro schůzi zastupitelstva a splňuje nebo zajišťuje splnění usnesení zastupitelstva b) dohlíží na hospodaření města dle rozpočtu, který byl schválen, popř. vytváří rozpočtová opatření schválená zastupitelstvem c) může plnit funkci zřizovatele či zakladatele právnickým osobám a organizačním složkám d) vydává rozhodnutí v městských záležitostech, jakožto jediného společníka obchodní společnosti e) vydává nařízení města f) má za úkol řešit návrhy a připomínky, podané zastupitelstvem nebo komisí rady g) dělí pravomoci na městském úřadě, vytváří a ruší odbory a oddělení městského úřadu, jmenuje a odvolává vedoucí odborů na tajemníkův návrh, vytváří a ruší komise rady h) dohlíží na úkoly v oblasti samostatné působnosti, které má splnit městský úřad a komise 2.7.3. Kontrolní a finanční výbor zastupitelstva Zastupitelstvo ustanovilo jako kontrolní orgány 2 výbory, které podávají své návrhy a stanoviska. Schůze těchto výborů se konají dle potřeby, usnesení z těchto schůzí vstupují v platnost, jestliže nehlasuje proti většina členů. Z těchto schůzí se také vytváří zápis, který je podepisován předsedou. Finanční výbor dohlíží na hospodaření s majetkem, financemi města Hlinska a vykonává ostatní činnosti stanovené zastupitelstvem. Kontrolní výbor dohlíží na dodržování usnesení rady a zastupitelstva, dodržování právních předpisů městským úřadem v oblasti samostatné působnosti a jiné činnosti stanovené zastupitelstvem. 2.7.4. Komise rady města Rada Hlinska zřídila 6 komisí. Tyto komise radě předkládají své nápady tykající se grantů, sociální a zdravotní činnosti, rozvoje bydlení, prevence kriminality, rozvoje města a vzdělávání, kultury, sportu a volno-časových aktivit. Starostka města, se souhlasem krajského úřadu, komisím určuje aktivity v oblasti přenesené působnosti, komise po té tyto aktivity vykonávají. Komise jsou odpovědny radě města, ale v případě určení aktivit starostkou, jsou odpovědny starostce.

- 23 -

3. Praktická část 3.1. Charakteristika příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko Hlinsko je poměrně dobře sportovně založenou oblastí. V charakteristice města jsou uváděny příklady možných sportovních vyžití. Město vytvořilo příspěvkovou organizaci – Městská sportoviště Hlinsko dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Příspěvková organizace se stará o chod sportovišť a poskytuje tak sportovní vyžití nejen obyvatelům města, ale také širokému okolí. Město, jako zřizovatel ve zřizovací listině Městských sportovišť a v dohodě o stanovení finančního vztahu k rozpočtu města, upravilo hospodaření s majetkem a také ostatní otázky týkající se chodu příspěvkové organizace. Dne 2. listopadu 2001 byla příspěvková organizace zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové pod oddílem Pr, vložkou 121 a byla zřízena na dobu neurčitou. Městským sportovištím bylo přiděleno IČO: 691 54 171. Jménem organizace jedná ve všech věcech týkajících se městských sportovišť vedoucí Ivan Kembický pověřený radou města.

3.2. Hlavní účel a předmět činnosti a) b) c) d)

provozování tělovýchovných zařízení a zařízení k regeneracia rekondici pronájem nebytových a bytových prostor provozování hostinské činnosti provozování reklamní činnosti

3.3. Majetkové vztahy Městská sportoviště hospodaří s majetkem, jenž je městem vypůjčen dle Smlouvy o výpůjčce a také s majetkem, který sportoviště získala do vlastnictví za dobu svého trvání prostřednictvím koupě, darem nebo vlastní výrobou. Ve zřizovací listině je uvedeno, že pokud by byla příspěvková organizace Hlinskem zrušena, přechází všechny závazky a práva (i majetková) na město, jako zřizovatele. S veškerým majetkem městská sportoviště nakládají tak, aby zajistily předmět hlavní i vedlejší činnosti. Sportoviště jsou povinny s půjčeným majetkem řádně hospodařit, udržovat jej a chránit jej před poškozením, ztrátou nebo zcizením. Opravy, jenž jsou vyšší než 20 000,- Kč hradí zřizovatel, pravidelnou údržbu a péči zajišťují sportoviště, tyto výdaje jsou sportovištím nahrazeny v příspěvku na činnost. Žádosti o opravu a údržbu majetku je vedoucí povinen předkládat zřizovateli v předem stanovených termínech. Pojištění majetku je zajištěno městem, ale tato povinnost může být přenesena na městské

- 24 -

sportoviště, s podmínkou, že vynaložené výdaje pokryje příspěvek na činnost. Městská sportoviště vedou operativní evidenci majetku a provádějí jeho inventarizaci. Majetek, který sportoviště získala za dobu trvání příspěvkové organizace darem, vlastní výrobou nebo koupí je v jejich vlastnictví a veškeré výdaje s tímto majetkem spojené jako je údržba, opravy a pojištění hradí sportoviště samy. Sportoviště vedou evidenci tohoto majetku. Majetek, jenž mají sportoviště od města Hlinska vypůjčený nemusí odepisovat, získaný majetek během svého trvání sportoviště odepisovat musí. Finanční vztahy jsou každoročně ujednány v dohodě o stanovení finančního vztahu k rozpočtu města. Pro rok 2008 je ve finančním vztahu města, jako zřizovatele a příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko, stanoven jako závazný ukazatel schválený příspěvek ve výši 7 500 000,- Kč. Tento příspěvek je Městským sportovištím vyplácen postupně v poměrných částech během roku. Specifickým ukazatelem je limit peněžních prostředků na platy ve výši 3 850 000,- Kč. Nakládání s majetkem, jenž slouží sportovištím k zajištění hlavní a doplňkové činnosti, je upraveno na základě smlouvy o výpůjčce (příspěvková organizace tento majetek neodepisuje). Výdaje na rekonstrukci a opravy nad 20 000,- Kč jsou hrazeny z rozpočtu města po projednání s vedoucím odboru investic a městského majetku. Možnost čerpání prostředků z fondu odměn a fondu rezervního, je sportovištím umožněno po dohodě s vedoucím odboru kultury a sportu a také s vedoucím finančního a ekonomického odboru. Pokud by výnosy včetně příspěvků na činnost byly vyšší než náklady, rozdíl přiděluje příspěvková organizace se souhlasem města do svých fondů dle § 30 zákona č. 250/2000 Sb., v platném znění. Městská sportoviště vedou podvojné účetnictví na základě zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví. V průběhu roku může zřizovatel, tedy město při změněně podmínek, za nichž byl finanční stanoven, upravit příspěvek na činnost.

3.4. Hospodaření s finančními prostředky 3.4.1. Městská sportoviště hospodaří s prostředky: a) b) c) d)

obdrženými z rozpočtu města z vlastní činnosti svých fondů s dary od fyzických nebo právnických osob, ze zahraničí

- 25 -

3.4.2. Provoz Městských sportovišť Hlinsko je rozdělen na tři části: a) krytý plavecký bazén b) zimní stadion v Olšinkách c) občerstvení v lokalitě Blatno, o které se v listopadu roku 2007 městská sportoviště rozrostli 3.4.3. Fondy s nimiž městská sportoviště hospodaří: 3.4.3.1. Rezervní fond Finanční prostředky mohou být do rezervního fondu přiřazeny bez omezení. V tomto fondu jsou finance z tzv. zlepšeného výsledku hospodaření Městských sportovišť, od kterého se odečtou převody do fondu odměn a jenž schválí město Hlinsko, jako zřizovatel po uplynutí roku. Zlepšený hospodářský výsledek, je výsledek, jenž dostaneme po odečtení výdajů od příjmů s příspěvkem na činnost poskytnutým městem a vyjde nám přebytek příjmů. Další finanční částky, jenž v rezervním fondu příspěvkové organizace městská sportoviště můžeme najít, jsou dary nebo ostatní příspěvky na činnost např. ze zahraničí. Prostředky z rezervního fondu městská sportoviště mohou použít na: a) rozvoj činnosti b) nesoulad příjmů a výdajů, pokud by došlo k nesouladu příjmů a výdajů c) splacení postihů, v případě postihů z porušení rozpočtové kázně d) ztrátu z minulých let, pokud by měly Městská sportoviště Hlinsko ztrátu z minulých let, mohly by rezervní fond použít ke splacení této ztráty 3.4.3.2. Investiční fond Investiční fond Městská sportoviště Hlinsko doposud nevytvořila. Je to dáno tím, že majetek, který mají od města vypůjčený na základě Smlouvy o výpůjčce neodepisují, majetek nabytý vlastní činností nemají, nezískaly žádnou investiční dotaci, příspěvek ani dar.

- 26 -

Městská sportoviště by tento fond mohly vytvářet, a financovat tak své potřeby, v případě: a) investiční dotace získané z rozpočtu města Hlinska a investičních příspěvků získaných z fondu státu b) výnosů získaných prodejem investičního majetku, pokud by s tím město souhlasilo c) darů nebo příspěvků od jiných subjektů, s podmínkou, že by musely být použitelné k účelům investičním d) převodů z rezervního fondu, jejichž sumu by město muselo odsouhlasit Pakliže by městská sportoviště vytvářely tento fond, mohly by jej využívat zejména na: a) b) c) d)

financování investičních výdajů, popř. investičních příspěvků úhradu investičních úvěrů nebo půjček odvod do rozpočtu města, pokud by tento odvod město uložilo posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví města Hlinska, který sportoviště používají pro svou činnost, tyto finanční prostředky by se přesouvaly z investičního fondu do příjmů městských sportovišť

Investiční potřeby by bylo možné také krýt z investičních úvěrů a půjček, s podmínkou souhlasu města. 3.4.3.3. Fond kulturních a sociálních potřeb Do roku 2007 městská sportoviště byly vedeny pod sociálním fondem města Hlinska, od roku 2008 začaly tyto sportoviště vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Zásady čerpání z tohoto fondu jsou upraveny ve vnitřní směrnici č.1 (dle vyhl. č. 114/2002 Sb.), tato směrnice upravuje zásady používání FKSP v prostředí Městských sportovišť Hlinsko. Fond je určen pro zaměstnance městských sportovišť s pracovním úvazkem vyšším než 0,5 a jež nejsou ve zkušební době nebo ve výpovědi. Fond kulturních a sociálních potřeb tvoří základní 2% příděl z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy zaměstnanců sportovišť, včetně odměn. Příděl z ročního objemu nákladů je poukazován čtvrtletně na založený účet FKSP.

- 27 -

Použití fondu kulturních a sociálních potřeb: z fondu se přispívá na stravování zaměstnancům částkou ve výši 18,- Kč/1 den. Celková hodnota stravenek je 50,- Kč/ks, cena stravenky se skládá z následujících položek: o zaměstnanec 10,- Kč o FKSP 18,- Kč o Zaměstnavatel 22,- Kč Na stravovací příspěvek mají nárok zaměstnanci, kteří jsou v příslušném dni na pracovišti, v ostatní dny nepřítomnosti v práci nemají zaměstnanci na příspěvek nárok. 3.4.3.4. Fond odměn Prostředky, které se nachází v tomto fondu jsou ze zlepšeného výsledku hospodaření městských sportovišť. Navýšení fondu odměn ze zlepšeného hospodářského výsledku může být provedeno po schválení Radou města Hlinska. Převedena do tohoto fondu může být pouze 80% část zlepšeného hospodářského výsledku a nejvýše pak do 80% limitu finančních prostředků na platy. Finanční prostředky v tomto fondu jsou určené na odměny zaměstnancům. Pokud by městská sportoviště překročila limit na platy, přednostně by se toto převýšení hradilo z fondu odměn.

3.5. Hospodaření Městských sportovišť Hlinsko 3.5.1. Sestavování rozpočtu Při sestavování rozpočtu Městská sportoviště Hlinsko vycházejí především z finančního vztahu k rozpočtu města, jako zřizovatele a z údajů uvedených ve zřizovací listině. Ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele jsou uvedeny dva ukazatele. Prvním je příspěvek na činnost uvedený jako závazný ukazatel a druhým je limit peněžních prostředků určených na platy ve finančním vztahu uvedený jako specifický ukazatel. Další důležitou skutečností při sestavování rozpočtu jsou údaje z rozpočtu minulého roku a také růst cen (za materiál, pohonné hmoty, energie a další). Vedoucí sportovišť vytvoří návrh rozpočtu na další období a konzultuje ho s vedoucím odboru kultury a sportu a s vedoucím finančního a ekonomického odboru, kteří mohou navrhnout případné úpravy a změny. Po té co sportoviště upraví návrh rozpočtu na další období dle změn, jenž navrhnou vedoucí již zmíněných odborů a je jimi tento změněný návrh odsouhlasen, následuje konzultace rozpočtu mezi starostkou města Hlinska a vedoucím finančního a ekonomického odboru. Takto odsouhlasený rozpočet je předkládán k projednání RM, která jej doporučuje zastupitelstvu ke schválení. Během roku sportoviště hospodaří dle schváleného rozpočtu a vedoucí finančního a ekonomického odboru dohlíží na jednotlivé výdaje

- 28 -

a příjmy příspěvkové organizace, kontroluje je a případně je konzultuje s vedoucím městských sportovišť. V průběhu roku město posílá předem určenou část příspěvku na činnost příspěvkové organizaci. Jakmile skončí rozpočtové období, následuje kontrola plnění rozpočtu a návrhy na případné zlepšení hospodaření sportovišť.

3.6. Rozbor nákladů a výnosů zimního stadionu v Olšinkách 3.6.1. Náklady a výnosy za rok 2006 V roce 1999 město Hlinsko zajistilo kompletní rekonstrukci zimního stadionu (strojovny, ledové plochy) a v roce 2001 byl tento stadion zastřešen. Od poloviny srpna do poloviny března je chod stadionu určen zejména pro hokejový sport. Během zbylých měsíců je stadion v Olšinkách využíván pro ostatní sálové sporty. Zimní stadion má plochu s In-line povrchem pro hokej, která byla pořízena městem v roce 2004, je opatřen umělými mantinely s odrazovými speciálně tvrzenými skly okolo celé ledové plochy. Celková kapacita hlediště zimního stadionu je 1 400 diváků, šatny zimního stadionu obsahují sociální zařízení a jsou určené oddílům ledního hokeje a pro jiné zájemce. K zimnímu stadionu v Olšinkách s krytou zimní halou, jenž nejvíce využívá oddíl ledního hokeje, náleží ještě dvě travnatá hřiště, jenž má k dispozici fotbalový oddíl, hřiště s umělým povrchem nejčastěji využívá oddíl národní házené, čtyři kurty určené pro tenis a tenisový oddíl, tři antukové kurty pro oddíl volejbalu a nohejbalu a také herna stolního tenisu, která se nachází v budově zimního stadionu.

- 29 -

Hospodaření zimního stadionu v Olšinkách, skutečnost za rok 2006 Účet 501 502 511 512 518 521 524 527 549

Text Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné ostatní náklady

Náklady celkem 602 644 649 691

Částka v Kč 426 316,44 881 794,60 117 719,10 0,00 879 726,70 1 016 575,00 354 653,00 0,00 16 100,00

3 692 884,84 Tržby z prodeje služeb Úroky Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz

Výnosy celkem

898 808,00 0,00 48 000,00 2 865 700,00

3 812 508,00

Tabulka č. 1. Hospodaření zimního stadionu v Olšinkách, rok 2006 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

Celkové náklady v roce 2006 za zimní stadion dosahovaly částky 3 692 884,84 Kč. Největší procentní podíl 27,53% na této částce měly mzdy, druhé největší náklady představuje spotřeba energie, 23,88% a ostatní služby dosahovaly 23,82%. Účet 501 – spotřeba materiálu z účetní uzávěrky, zahrnuje spotřebu materiálu, chemických a hygienických prostředků určených nejen na udržování vody v plaveckém bazénu, výdaje na ochranné osobní pomůcky pro zaměstnance a výdaje na drobný hmotný investiční majetek. Do účtu 502 – spotřeba energie patří spotřeba vody, plynu, elektrické energie a pohonných hmot. Účet 518 - ostatní služby, zahrnuje výdaje za telefon, likvidaci odpadu, školení a kurzy, stravné, revize a další služby. Do účtu 549 – jiné ostatní náklady, jsou zařazeny bankovní poplatky a pojištění. Tabulka hospodaření zimního stadionu v Olšinkách zobrazuje celkové výnosy ve výši 3 812 508,- Kč. Z těchto výnosů tvoří největší část příspěvek na činnost od města Hlinska, příspěvek na činnost se na celkových výnosech podílí 75,17%. Položka tržby za služby tvoří 23,58% z celkových příjmů zimního stadionu, do tržeb za služby náleží příjmy z pronájmu stadionu. Přeplatky za elektřinu a pojištění z roku 2005 můžeme najít v jiných ostatních výnosech.

- 30 -

3.6.2. Náklady a výnosy za rok 2007 Hospodaření zimního stadionu v Olšinkách, skutečnost za rok 2007 Účet 501 502 511 512 518 521 524 527 542 549

Text Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní pokuty a penále Jiné ostatní náklady

Náklady celkem 602 644 649 691

Částka v Kč 740 852,47 869 631,54 129 881,00 0,00 864 507,92 1 031 141,00 360 901,00 0,00 7 000,00 15 500,00

4 019 414,93

Tržby z prodeje služeb Úroky Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz

Výnosy celkem

883 478,00 0,00 56 600,00 2 718 000,00

3 658 078,00

Tabulka č. 2. Hospodaření zimního stadionu v Olšinkách, rok 2007 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

- 31 -

Celkové náklady stadionu za rok 2007 tvořili 25,65% mzdy, výdaje na energie, které dosahují 21,64% z celkových nákladů. Do spotřeby energie patří výdaje za vodu, plyn, elektrickou energii a také výdaje za pohonné hmoty v celkové výši 869 631,54 Kč. Ostatní služby tvoří třetí největší podíl na celkových výdajích a to 21,51%. Do položky ostatní služby patří náklady za telefon, likvidaci odpadu, náklady na školení a kurzy zaměstnanců, stravování, revizi. Celkové mzdové náklady jsou tvořeny z 91,37% mezd pro zaměstnance na plný pracovní úvazek, zbylých 8,63% jsou mzdy pro zaměstnance s částečným úvazkem či jinou pracovní smlouvou. Z tabulky hospodaření zimního stadionu je patrné, že celkové výnosy tvoří především příspěvek na činnost, jenž poskytuje město jako zřizovatel, v roce 2007 příspěvek na činnost tvořil 74,3% tedy 2 718 000,- Kč. Vlastní výnosy zimního stadionu v Olšinkách pak tvoří zejména tržby za služby. Tyto tržby jsou z pronájmu zimního stadionu, z tabulky je možno vidět, že v roce 2007 tyto tržby dosahovaly 883 478,- Kč, což je 24,15% celkových výnosů. V položce jiných ostatních výnosů můžeme najít přeplatky za rok 2006 za energie a pojištění. 3.6.3. Porovnání let 2006 a 2007 V roce 2006 byl zimní stadion v Olšinkách ziskový, zisk byl 119 623,16 Kč naopak v roce 2007 dosahoval zimní stadion v Olšinkách ztráty 361 336,93 Kč. Největší změnou byla spotřeba materiálu, která byla v roce 2007 vyšší o 314 536,03 Kč oproti roku 2006. Tato skutečnost byla způsobena mírnou zimou, při níž se spotřebovalo větší množství chemické směsi kolující ve výměníku, která ochlazuje led. V roce 2007 se ušetřilo za energie 12 163,06 Kč, tato částka byla kompenzována většími výdaji na opravy a udržování 12 161,90 Kč. Rok 2007 přinesl nižší příjmy z pronájmu zimního stadionu o 15 330,- Kč z důvodu výměny chladícího zařízení, jenž nebylo možno kvůli poškozenému kondenzátoru naplno používat. Příspěvek a dotace na provoz byly v roce 2007 také nižší než v roce 2006 o 147 700,- Kč.

- 32 -

3.7. Rozbor nákladů a výnosů krytého plaveckého bazénu 3.7.1. Náklady a výnosy za rok 2006 Hospodaření krytého plaveckého bazénu, skutečnost za rok 2006 Účet 501 502 511 512 518 521 524 527 549

Text Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné ostatní náklady

Náklady celkem 602 644 649 691

Tržby z prodeje služeb Úroky Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz

Výnosy celkem

Bazén 245 501,20 1 075 315,81 77 889,50 600,50 1 108 840,49 1 884 228,00 660 278,00 64 330,00 65 841,00

5 182 824,50 1 202 822,00 58,90 29 000,00 4 250 000,00

5 481 880,90

Plavecká škola

Sauna

32 459,50 15 528,62 143 800,74 94 570,15 0,00 0,00 0,00 0,00 111 368,66 90 293,85 522 781,00 112 183,00 182 240,00 39 264,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Částka v Kč 293 489,32 1 313 686,70 77 889,50 600,50 1 310 503,00 2 519 192,00 881 782,00 64 330,00 65 841,00

992 649,90 351 839,62 6 527 314,02 635 482,00 296 405,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

2 134 709,00 58,90 29 000,00 4 250 000,00

635 482,00 296 405,00 6 413 767,90

Tabulka č. 3. Hospodaření krytého plaveckého bazénu, rok 2006 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

- 33 -

Plavecký bazén zajišťuje provoz bazénu samotného, ale také provoz dopolední plavecké školy, jenž vyučují školení instruktoři a dále pak provoz sauny. Krytý bazén je v provozu od roku 1999. Po dostavbě bazénu provoz zajišťovaly Technické služby města Hlinska a později, při vzniku příspěvkové organizace městská sportoviště, bazén přešel do hospodaření příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko. Plavecká škola probíhá většinou od jara do podzimu, neboť v zimních měsících by pro nedostatek dětí nebyla vytížená a nepřinášela by potřebný zisk. Sauna, jenž je součástí areálu, je mezi návštěvníky bazénu dosti oblíbená a její provoz je zajištěn celoročně. Celkové náklady roku 2006 byly ve výši 6 527 314,02 Kč. Na těchto nákladech se nejvíce podílel bazén samotný. Suma nákladů za bazén, plaveckou školu a saunu byly nejvyšší na účtu 521 – Mzdové náklady tvořily 38,59% z celkových nákladů těchto tří zařízení. Druhý velký objem nákladů byl vynakládán na spotřebu energií – spotřebu vody, plynu, elektrické energie a pohonných hmot. Spotřeba energií tvořila 20,13% z celkových nákladů bazénu, plavecké školy a sauny. Ostatní služby byly třetím nejvyšším nákladem z celkových služeb těchto tří zařízení a to 20,08%. Do spotřeby materiálu je zahrnuta spotřeba hygienických a chemických prostředků na udržování vody v plaveckém bazénu, výdaje na ochranné osobní pomůcky, výdaje na kancelářské potřeby a nákup drobného hmotného investičního majetku. Služby celkem jsou náklady na telefon, školení, stravné, revize a rozbor vody v bazénu, v případě sauny výdaje za praní. Mzdové náklady jsou tvořeny podle smluv na plný úvazek, které tvoří 88,88% celkových mzdových nákladů, ostatní náklady 11,12% jsou mzdy pro zaměstnance na částečný úvazek nebo jinou pracovní smlouvu či dohodu. V roce 2006 areál plaveckého bazénu navštívilo kolem 80 000 návštěvníků. Výnosy bazénu, plavecké školy a sauny byly 6 413 767,90 Kč. Tržby za služby byly nejvyšší ze vstupného a ostatních služeb v bazénu, 56,35% z celkových tržeb za služby. Účet jiných ostatních výnosů zahrnuje přeplatky za elektřinu, vodu, plyn a pojištění z roku 2005. Příspěvek na činnost představoval 66,26% z celkových příjmů krytého plaveckého bazénu, plavecké školy a sauny.

- 34 -

3.7.2. Rozbor příjmů a výdajů krytého plaveckého bazénu za rok 2007

Hospodaření krytého plaveckého bazénu, skutečnost za rok 2007 Účet 501 502 511 512 518 521 524 527 549

Text Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Jiné ostatní náklady

Náklady celkem 602 644 649 691

Tržby z prodeje služeb Úroky Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz

Výnosy celkem

Bazén 320 254,70 974 868,39 12 080,60 585,00 1 031 414,83 2 001 793,00 699 893,00 64 035,00 67 649,00

5 172 573,52 1 411 460,00 79,79 30 000,00 4 760 000,00

6 201 539,79

Plavecká škola 48 404,50 147 538,59 0,00 0,00 119 758,21 440 119,00 153 902,00 0,00 0,00

Sauna 62 866,58 76 371,07 0,00 0,00 83 003,83 111 910,00 39 175,00 0,00 0,00

Částka v Kč 431 525,78 1 198 778,05 12 080,60 585,00 1 234 176,87 2 553 822,00 892 970,00 64 035,00 67 649,00

909 722,30 373 326,48 6 455 622,30 504 330,00 0,00 0,00 0,00

274 955,00 0,00 0,00 0,00

2 190 745,00 79,79 30 000,00 4 760 000,00

504 330,00 274 955,00 6 980 824,79

Tabulka č. 4. Hospodaření krytého plaveckého bazénu, rok 2007 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

- 35 -

Z tabulky je patrná nejvyšší nákladová položka a to za mzdy, jenž v roce 2007 tvořily 39,56% z celkových nákladů. Na druhém místě jsou náklady na energie a to za vodu, plyn, elektřinu a pohonné hmoty. Tyto výdaje tvoří 18,57% celkových nákladů. Položka ostatní služby celkem zahrnuje náklady na telefon, školení, stravné, revize a za rozbor vody v případě bazénu, výdaje na praní, v případě sauny. Z celkových nákladů tvoří 19,12%. Zákonné sociální odvody tvoří necelé 1% z celkových nákladů. Během roku 2007 krytý plavecký bazén navštívilo kolem 80 000 osob, stejně jako v roce 2006. Tržby od návštěvníků tvořily za bazén, plaveckou školu a saunu celkem 2 190 745,- Kč, což je 31,38% z celkových příjmů. Bazén, který se na této částce podílel nejvíce, měl tržby za služby 1 411 460,- Kč (20,22%). Příspěvek na činnost od města ve výši 4 760 000,- tvořil 68,19% celkových příjmů. Jiné ostatní výnosy tvoří přeplatky za energie a pojištění. 3.7.3. Porovnání let 2006 a 2007 V roce 2007 došlo ke zvýšení spotřeby materiálu o 138 036,46 Kč více než v roce předcházejícím. Největší podíl na této částce měl nákup drobného hmotného investičního majetku jehož se pořídilo o 66 494,60 Kč více než v roce 2006, zvýšila se také spotřeba materiálu a hygienických prostředků, jenž udržují kvalitu vody v plaveckém bazénu. Rok 2007 přinesl nižší spotřebu energie o 114 908,65 a drobné snížení oprav a ostatních služeb oproti roku 2006. Z celkových nákladů můžeme vyčíst, že náklady v roce 2007 byly nižší než v roce 2006 a to o 71 691,72 Kč. Výnosy v roce 2007 dosahovaly větší hodnoty oproti předcházejícímu roku o 567 056,89 Kč. Městská sportoviště v tomto roce dostaly vyšší příspěvek na činnost o 510 000,- Kč a tržby za služby především ze vstupného z bazénu se zvýšily o 56 036,- Kč.

- 36 -

3.8. Hospodaření hřiště s občerstvením v Blatně 3.8.1. Hospodaření v roce 2007 Občerstvení v lokalitě Blatno přešlo na městská sportoviště v listopadu roku 2007. Údaje uvedené v této tabulce jsou proto pouze zavádějící. Za tuto krátkou dobu se nedá přesně odhadnout hospodářský výsledek dalších let a proto je také provoz tohoto zařízení zatím ztrátový.

Hospodaření občerstvení v Blatně, skutečnost za rok 2007 Účet 501 502 504 511 512 518 521 524 549

Text Spotřeba materiálu Spotřeba energie Prodané zboží Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Jiné ostatní náklady

Náklady celkem 602 649 691

Částka v Kč 2 279,50 2 647,13 128 263,29 0,00 0,00 14 833,87 44 524,00 12 824,00 0,00

205 371,79

Tržby za prodané zboží Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz

Výnosy celkem

181 514,00 0,00 0,00

181 514,00

Tabulka č. 5. Hospodaření občerstvení v lokalitě Blatno, rok 2007 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

- 37 -

3.9. Celkové hospodaření Městských sportovišť za rok 2006 a 2007 Hospodaření Městských sportovišť Hlinsko, skutečnost za rok 2006 a 2007 Účet 501 502 504 511 512 518 521 524 527 542 549

Text

Rok 2006 v Kč

Spotřeba materiálu Spotřeba energie Prodané zboží Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní pokuty a penále Jiné ostatní náklady

Náklady celkem 602 603 644 649 691

Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Úroky Jiné ostatní výnosy Příspěvky a dotace na provoz

Výnosy celkem Výsledek hospodaření

Rok 2007 v Kč

719 805,76 2 195 481,30 0,00 195 608,60 600,50 2 190 229,70 3 535 767,00 1 236 435,00 64 330,00 0,00 81 941,00

1 174 657,75 2 071 056,72 128 263,29 141 961,60 585,00 2 113 518,66 3 629 487,00 1 266 695,00 64 035,00 7 000,00 83 149,00

10 220 198,86

10 680 409,02

3 033 517,00 0,00 58,90 77 000,00 7 115 700,00

3 074 223,00 181 514,00 79,79 86 600,00 7 478 000,00

10 226 275,90

10 820 416,79

6 077,04

140 007,77

Tabulka č. 6. Celkové hospodaření Městských sportovišť Hlinsko za rok 2006 a 2007 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

Z celkového hospodaření městských sportovišť si lze povšimnout, že nejvyššími náklady jsou výdaje za mzdové prostředky, výdaje za služby a výdaje za energie. Snahou snížit mzdové náklady byl personální audit, jenž nechalo město Hlinsko vypracovat v roce 2007, a který přinesl zkvalitnění a zefektivnění činnosti celého městského úřadu. Další velkou položkou je spotřeba energií, která se bude jen těžko snižovat s přihlédnutím k růstu cen za energie. Šetřit nelze ani na spotřebě vody, jenž je v bazénu velmi důležitým prvkem. Možným řešením při snižování nákladů na energie by bylo použití energií jiných, např. výstavbou solárních panelů. Z těchto panelů by mohl zejména plavecký bazén čerpat energii na vytápění, ale také na ohřev vody v bazénu, na použití sprch a jiné. Prostor pro umístění solárních panelů by byl možný přímo na střeše budovy krytého plaveckého bazénu, v současné době město připravuje návrh na výstavbu a čerpání solární energie. Město Hlinsko by do budoucna mohlo na projektu spolupracovat s Pardubickým krajem, který se vyjádřil v tomto ohledu kladně, ovšem vše je zatím ve fázi návrhu. Celkové náklady jsou v roce 2007 o 460 210,16 Kč

- 38 -

vyšší než v roce přecházejícím. Tato skutečnost je ovlivněna zejména vyšší spotřebou materiálu, která oproti roku 2006 vzrostla o 454 851,99 Kč. Důvodem tohoto zvýšení jsou vyšší ceny chemikálií, hygienických prostředků a nákup drobného hmotného investičního majetku - , kterého se nakoupilo o 66 494,6 Kč více než v roce 2006. Při porovnání výnosů z obou let je možno vidět vzestup v tržbách za služby. K tomuto vzestupu pomohla propagace městských sportovišť a sportu jako takového na stránkách města Hlinska. Tržby z prodeje zboží přineslo občerstvení v lokalitě Blatno, jehož přechod na městská sportoviště se uskutečnil v listopadu roku 2007. Příspěvek na činnost, s nímž Městská sportoviště Hlinsko hospodaří, se skládá z příspěvku ze státního rozpočtu – z úřadu práce Chrudim, v roce 2006 to byla částka 30 700,- Kč, v roce 2007 byla tato částka o něco nižší, celkem 18 000,- Kč a z příspěvku z rozpočtu územně samosprávného celku, tedy města Hlinska jako zřizovatele v roce 2006 ve výši 7 085 000,- Kč, v roce 2007 město odsouhlasilo vyšší příspěvek sportovištím, částku ve výši 7 460 000,- Kč. V roce 2006 byl jako specifický ukazatel ve finančním vztahu města Hlinska a městských sportovišť určen limit na platy ve výši 3 730 000,- Kč. Tento limit na platy městská sportoviště nepřesáhla, možno vidět z tabulky. Závazným ukazatelem v tomto finančním vztahu byl dán příspěvek na činnost ve výši 7 085 000,- Kč od města Hlinska, jako z rozpočtu zřizovatele a 30 700,- Kč ze státního rozpočtu. Původně byl příspěvek na činnost pro rok 2006 stanoven ve výši 6 850 000,- Kč, ale došlo ke dvěma změnám. První změna proběhla 27.3.2006 kdy byl příspěvek od státu navýšen o 9 700,Kč na mzdy. Ve dnech 29.11.2006, 13.12.2006 a 29.12.2006 proběhla druhá změna, navýšení příspěvku od státu o 21 000,- Kč, navýšení příspěvku od města o 25 000,- Kč a 210 000,- Kč na mzdy, pořízení počítače a na mimořádné náklady – plastové sedačky do hlediště zimního stadionu, náklady na fotbalovou tribunu, vyšší než očekávané náklady za odklízení sněhu. Po úpravě příspěvek na činnost pro rok 2006 tedy činil 7 085 000,- Kč z rozpočtu města a 30 700,- Kč ze státního rozpočtu, tyto příspěvky na činnost příspěvková organizace městských sportovišť nepřesáhla. Specifickým ukazatelem ve finančním vztahu města a městských sportovišť byl za rok 2007 limit na platy ve výši 3 788 000,- Kč, tento limit městská sportoviště dodržela, jak je možno vidět z tabulky. Pokud by tento limit sportoviště přesáhly, muselo by se částka, o kterou by se limit převyšoval hradit z fondu odměn. Dalším ukazatelem byl příspěvek na provoz, město pro rok 2007 sportovištím ze svého rozpočtu odsouhlasilo příspěvek ve výši 7 460 000,- Kč, 18 000,- Kč sportoviště obdržely ze státního rozpočtu. Celkem za rok 2007 příspěvek činil 7 478 000,- Kč, který byl také městskými sportovišti dodržen.

- 39 -

3.10. Rozbor rozvahy za rok 2006 ROZVAHA KE 31.12.2006, v Kč

AKTIVA A. Stálá aktiva

PASIVA 0,00 C. Vlastní zdroje ktytí stálých a oběžných aktiv

63 794,37

1. Dlouhodobý nehmotný majetek

0,00

1. Majetkové fondy

2. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

0,00

2. Finanční a peněžní fondy

3. Dlouhodobý hmotný majetek

0,00

Fond odměn

1 828,00

4. Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

0,00

Fond rezerv

55 889,33

0,00

3. Zvláštní fondy

0,00 0,00 6 077,04

5. Dlouhodobý finanční majetek

B. Oběžná aktiva 1. Zásoby Zboží na skladě 2. Pohledávky Odběratelé Poskytnuté provozní zálohy Pohledávky za zaměstnanci 3. Finanční majetek Běžný účet 4. Prostředky rozpočtového hospodaření 5. Přechodné účty aktivní

1 027 552,37 0,00

4. Zdroje ktytí prostředků rozpočtového hospodaření 5. Hospodářský výsledek

0,00

Výsledek hospdaření běžného účetního období

219 025,00

3. Krátkodobé závazky

808 527,37 0,00 0,00

0,00

963 758,00 0,00 0,00 781 608,00

Dodavatelé

370 964,00

Zaměstnanci

274 323,00

Ostatní závazky vůči zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Ostatní přímé daně Jiné závazky 4. Bankovní výpomoci a půjčky 5. Přechodné účty pasivní Dohadné účty pasivní

C. Aktiva celkem

6 077,04

Výsledek hospdaření ve schvalovacím řízení

34 155,00 D. Cizí zdroje 184 870,00 1. Rezervy 0,00 2. Dlouhodobé závazky 808 527,37

0,00

57 717,33

1 027 552,37 C. Pasiva celkem

3 600,00 108 345,00 24 103,00 273,00

0,00 182 150,00 182 150,00

1 027 552,37

 AKTIV =  PASIV Schéma č. 1. Rozvaha Městských sportovišť Hlinsko za rok 2006 v Kč; Zdroj: Autor dle podkladů z účetní uzávěrky městských sportovišť

- 40 -

Celková aktiva dosahovaly výše 1 027 552,37 Kč. Z rozvahy roku 2006 je možno vidět, že Městská sportoviště Hlinsko nemají žádná stálá aktiva, tedy žádný dlouhodobý majetek. Majetek s nímž městská sportoviště hospodaří je od města Hlinska půjčen a do roku 2006 svůj majetek městská sportoviště nenabyly. Celková aktiva tvořily tedy oběžná aktiva, do nichž patřily pohledávky za odběrateli, poskytnuté provozní zálohy a pak také finanční majetek na běžném účtu. Celková pasiva 1 207 552,37 za rok 2006 tvoří z vlastních zdrojů fond odměn rezervní fond a výsledek hospodaření za běžné účetní období. Vlastní zdroje kryjící v tomto případě oběžná aktiva jsou ve výši 63 794,37 Kč. Fond odměn, který byl 10.4.2006 na základě rozhodnutí rady města navýšen o výsledek hospodaření z roku 2005 ve výši 415,- Kč. Rezervní fond byl také navýšen o 4 000,78 Kč. Hospodářským výsledkem v roce 2006 byl zisk ve výši 6 077,04 Kč. Druhou část celkových pasiv tvoří cizí zdroje a to krátkodobé závazky a přechodné účty pasiv. V krátkodobých závazcích najdeme závazky vůči dodavatelům, zaměstnancům, závazky z pojištění zdravotního a sociálního a ostatní přímé daně. Základní bilanční rovnice byla dodržena, suma aktiv se rovná sumě pasiv, rozvaha tedy byla sestavena správně.

- 41 -

3.11. Rozbor rozvahy za rok 2007 ROZVAHA KE 31.12.2007, v Kč

AKTIVA A. Stálá aktiva

PASIVA 0,00 C. Vlastní zdroje ktytí stálých a oběžných aktiv

203 802,14

1. Dlouhodobý nehmotný majetek

0,00

1. Majetkové fondy

2. Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku

0,00

2. Finanční a peněžní fondy

3. Dlouhodobý hmotný majetek

0,00

Fond odměn

2 828,00

4. Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku

0,00

Fond rezerv

60 966,37

0,00

3. Zvláštní fondy

5. Dlouhodobý finanční majetek

B. Oběžná aktiva 1. Zásoby Zboží na skladě 2. Pohledávky Odběratelé Poskytnuté provozní zálohy Pohledávky za zaměstnanci 3. Finanční majetek Běžný účet 4. Prostředky rozpočtového hospodaření 5. Přechodné účty aktivní

1 448185,71 36 608,21

4. Zdroje ktytí prostředků rozpočtového hospodaření 5. Hospodářský výsledek

36 608,21

Výsledek hospdaření běžného účetního období

283 852,00

3. Krátkodobé závazky

1 127 725,50 0,00 0,00

140 007,77 0,00

1 244 383,57 0,00 0,00 1 006 099,57

Dodavatelé

412 789,57

Zaměstnanci

351 780,00

Ostatní závazky vůči zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Ostatní přímé daně Jiné závazky 4. Bankovní výpomoci a půjčky 5. Přechodné účty pasivní Dohadné účty pasivní

C. Aktiva celkem

0,00 0,00 140 007,77

Výsledek hospdaření ve schvalovacím řízení

27 862,00 D. Cizí zdroje 252 490,00 1. Rezervy 3 500,00 2. Dlouhodobé závazky 1 127 725,50

0,00

63 794,37

1 448185,71 C. Pasiva celkem

3 300,00 192 804,00 45 119,00 307,00

0,00 238 284,00 238 284,00

1 448185,71

 AKTIV =  PASIV Schéma č. 2. Rozvaha Městských sportovišť Hlinsko za rok 2007 v Kč; Zdroj: Autor dle podkladů z účetní uzávěrky městských sportovišť

- 42 -

Suma aktiv v roce 2007 byla 1 448 185,71 Kč. Tento rok sportoviště hospodařily s dlouhodobým majetkem vypůjčeným od města jako rok minulý a nenabyly žádný jiný majetek. Stálá aktiva jsou proto opět nulová. Rozrůstem městských sportovišť o občerstvení v lokalitě Blatno se zvýšila oběžná aktiva o zboží na skladě. Pohledávky za odběrateli byly za rok 2007 nižší, ovšem provozní zálohy sportovištěm poskytnuté, byly vyšší, objevila se zde i pohledávka za zaměstnanci, jenž v loňském roce byla nulová. Na běžném účtu městská sportoviště měla o 319 198,13 Kč větší hotovost než v roce předcházejícím. Vlastní zdroje v celkových pasivech v roce 2007 tvořil fond odměn, jenž se začátkem roku zvýšil o 1 000,- Kč výsledkem hospodaření z roku 2006. Zbylý výsledek hospodaření za rok 2006 navýšil rezervní fond o 5 077,04 Kč. Výsledek hospodaření za běžné účetní období roku 2007 byl zisk ve výši 140 007,77 Kč. Tento hospodářský výsledek bude přidělen částkou 20 000,- Kč do Fondu odměn a 120 007,77 do Rezervního fondu na základě usnesení Rady města Hlinska. V cizích zdrojích celkových pasiv můžeme najít krátkodobé závazky za dodavateli, zaměstnanci, závazky ze sociálního a zdravotního pojištění, ostatní přímé daně. Poslední položkou v cizích zdrojích jsou dohadné účty pasivní. Základní bilanční rovnice byla opět dodržena, aktiva = pasiva a rozvaha tedy byla sestavena správně.

- 43 -

3.12. Návrh hospodaření sportovišť Hlinsko na rok 2008 a 2009 Předběžný návrh rozpočtu městských sportovišť na rok 2008 a 2009 Účet

Text

Zimní stadion 2008

501 502 504 511 512 513 518 521 524 527 542

Spotřeba materiálu Spotřeba energie Prodané zboží Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní pokuty a penále 549 Jiné ostatní náklady

2009

Bazén 2008

Občerstvení Blatno 2009

347 000,00 287 000,00 297 000,00 274 000,00 1 033 160,00 1 109 200,00 1 533 520,00 1 608 340,00 0,00 0,00 0,00 0,00 95 000,00 60 000,00 75 000,00 65 000,00 0,00 0,00 2 000,00 1 000,00 0,00 0,00 0,00 4 000,00 1 031 840,00 992 800,00 1 462 480,00 1 451 660,00 1 050 000,00 1 100 000,00 2 580 000,00 2 630 000,00 368 000,00 385 000,00 905 000,00 921 000,00 0,00 0,00 65 000,00 65 000,00 0,00 0,00 0,00 0,00 22 000,00 16 000,00 70 000,00 70 000,00

2008 25 000,00 79 320,00 660 000,00 30 000,00 0,00 0,00 79 680,00 220 000,00 58 000,00 0,00 0,00 0,00

2009 21 000,00 68 460,00 810 000,00 10 000,00 0,00 0,00 69 540,00 260 000,00 91 000,00 0,00 0,00 0,00

Částka v Kč 2008 669 000,00 2 646 000,00 660 000,00 200 000,00 2 000,00 0,00 2 574 000,00 3 850 000,00 1 331 000,00 65 000,00 0,00 92 000,00

2009 582 000,00 2 786 000,00 810 000,00 135 000,00 1 000,00 4 000,00 2 514 000,00 3 990 000,00 1 397 000,00 65 000,00 0,00 86 000,00

Náklady celkem 602 604 644 649 691

3 947 000,00 3 950 000,00 6 990 000,00 7 090 000,00 1 152 000,00 1 330 000,00 12 089 000,00 12 370 000,00 Tržby z prodeje služeb 887 000,00 890 000,00 2 160 000,00 2 260 000,00 0,00 16 000,00 3 047 000,00 3 166 000,00 Tržby za prodané zboží 0,00 0,00 0,00 0,00 1 080 000,00 1 230 000,00 1 080 000,00 1 230 000,00 Úroky 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Jiné ostatní výnosy 60 000,00 60 000,00 30 000,00 30 000,00 15 000,00 0,00 105 000,00 90 000,00 Příspěvky a dotace na provoz 3 000 000,00 3 000 000,00 4 800 000,00 4 800 000,00 0,00 0,00 7 800 000,00 7 800 000,00

Výnosy celkem

3 947 000,00 3 950 000,00 6 990 000,00 7 090 000,00 1 095 000,00 1 246 000,00 12 032 000,00 12 286 000,00

Tabulka č. 7. Předběžný návrh hospodaření Městských sportovišť Hlinsko na rok 2008 a 2009 v Kč; Pramen: Autor, zdroj dat město Hlinsko, Výkaz zisků a ztrát příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko

- 44 -

3.12.1.

Financování městských sportovišť do budoucna Je dosti složité nalézt vhodný způsob financování pro neziskový sektor.

Městská sportoviště Hlinsko patří mezi příspěvkové organizace, jsou tedy napojeny na skrz rozpočet města Hlinska, jako zřizovatele a řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Příspěvkové organizace hospodaří s finančními prostředky obdrženými z rozpočtu města, s příjmy z vlastní činnosti, s prostředky ze svých fondů, s dary od právnických či fyzických osob. Město Hlinsko kontroluje hospodaření s peněžními prostředky a s vypůjčeným majetkem města. Z předběžného návrhu financování městských sportovišť na rok 2008 a 2009 je viditelná nesrovnalost mezi výnosy a náklady, ztráta. Tato nesrovnalost je dána výsledky hospodaření občerstvení v lokalitě Blatno, které je zatím ztrátové. Pokud by došlo při hospodaření příspěvkových organizací ke ztrátě, byla by tato skutečnost řešena buď čerpáním financí z rezervního fondu nebo zvýšením příspěvku na činnost od zřizovatele, aby bylo hospodaření příspěvkové organizace vyrovnané, v lepším případě ziskové a tedy efektivní. Občerstvení v lokalitě Blatno se zatím nejeví jako výnosné, ostatní části městských sportovišť – krytý plavecký bazén a zimní stadion musí svými výnosy hradit ztrátu tohoto občerstvení. Možným řešením této situace by mohlo být převedení tohoto občerstvení na doplňkovou činnost, účetnictví z této činnosti by bylo po té vedeno zvlášť. Smyslem doplňkové činnosti je výnos, který bude zlepšovat financování hlavní činnosti. Pokud by toto zařízení převedené do doplňkové činnosti nevytvářelo i v dalších letech zisk muselo by se hospodaření tohoto občerstvení zrušit. Nemohlo by tedy zlepšovat hospodaření hlavní činnosti městských sportovišť a nebylo by účelné. Bylo-li by občerstvení v lokalitě Blatno skutečně ztrátové a nedošlo k přesunu hospodaření občerstvení v lokalitě Blatno na doplňkovou činnost mohla by se prohlubovat ztrátovost celých městských sportovišť. Část ztráty by sice pokryly finance z rezervního fondu, ale další prohloubení ztrátovosti by město nebylo schopno financovat příspěvkem na činnost této organizace. Navrhovala bych tedy část městských sportovišť – občerstvení Blatno přesunout do doplňkové činnosti. Ovšem konečné rozhodnutí závisí na rozhodnutí zastupitelstva města, které jedná v zájmu občanů.

- 45 -

Městská sportoviště Hlinsko každoročně připojují k návrhu rozpočtu plán oprav, udržování a nákup nového dlouhodobého majetku, které by chtěly hradit z financí města. Plán na rok 2008 a 2009: a) nakoupit nové dávkovací zařízení pro vířivku jež je součástí krytého plaveckého bazénu, neboť stará vířivka již nesplňuje požadavky Zdravého ústavu pro měření sledovaných hodnot a hrozí odstavení vířivky. Náklad 250 000,- Kč b) vyměnit poškozené plastové mřížky po obvodu bazénu za nerezové, náklad 120 000,- Kč c) nakoupit dvě šatnové buňky pro fotbalové hřiště č. 2, kde chybí jakékoliv zázemí, náklad 200 000,- Kč Dle tohoto plánu město rozhoduje jaké náklady budou hrazeny z příspěvku zřizovatele. Z hlediska požadavků Zdravého ústavu bych doporučovala vyměnit dávkovací zařízení pro vířivku s nákladem 250 000,- Kč, který by jako investici hradilo město Hlinsko. Konečné rozhodnutí závisí na usnesení zastupitelstva města. 3.12.2.

SWOT analýza městských sportovišť

Tabulka č. 8. SWOT matice, Zdroj: Mulačová, 2008

Silné stránky: a) provoz sedmým rokem b) kvalita a úroveň služeb a nabízených sportovních aktivit c) nabídka velkého množství sportovních aktivit a sportovních klubů = sportovního vyžití d) jediný krytý plavecký bazén a zimní stadion v okruhu 20 km

- 46 -

e) nabídka sportovních a jiných aktivit, které okolí nenabízí – squash, solárium, volejbalová a nohejbalová hřiště f) dobrá geografická poloha obzvláště pro zimní sporty – sjezdovka, běžecké tratě a vhodné přírodní podmínky pro turistiku a cyklistiku g) in-line povrch, který nabízí zimní stadion je jediný v širokém okolí

Slabé stránky: a) nedostatečná propagace městských sportovišť a možného sportovního vyžití pro široké okolí b) malé množství informací o městských sportovištích na stránkách města c) možnost venkovního koupání v letních měsících d) žádné rodinné a studentské slevy

Příležitosti: a) vybudování letního koupaliště b) vybudování informačního systému, jenž by seznamoval veřejnost se sportovními aktivitami a sportem ve městě a přilákal tak návštěvníky sportovních zařízení c) nabídka rodinného vstupného, studentské nebo obdobné slevy, slevy při opakovaném využívání služeb a přilákat tak mladou generaci a rodiny ke sportovním aktivitám

Nebezpečí: a) zdražování energií a materiálů, které se promítnou do ceny vstupného b) z hlediska konkurence - zejména v letních měsících spousta návštěvníků navštěvuje nově vybudované letní koupaliště ve Skutči, jenž v Hlinsku chybí, část návštěvníků sice uspokojí písečná pláž, jenž je v letních měsících u krytého bazénu otevřena, ale tato pláž svojí kapacitou zájem obyvatelstva neuspokojuje SWOT analýza slouží ke stanovení pozice organizace na trhu a vede k možnostem přeměny. Příspěvková organizace by se měla snažit eliminovat slabé stránky, které by se mohly změnit v ohrožení.

- 47 -

Strategie, které vycházejí ze SWOT analýzy: SO strategie Při použití této strategie by městská sportoviště mohly využít svých silných stránek, aby došlo ke zhodnocení příležitostí. V tomto případě by se organizace snažila o vedoucí roli na trhu. Tato strategie vychází z pozice síly. WO strategie Je zaměřena na odstranění slabých stránek při využití příležitostí, jenž nabízí trh. Postupně by tak příspěvková organizace pomalu posilovala svoji pozici. ST strategie V tomto případě by byla silná pozice příspěvkových organizací využita k zamezení hrozících nebezpečí, oslabení konkurence a tím posílení vlastní pozice na trhu. WT strategie Při využití této strategie by se městská sportoviště stavěla do obranné pozice a snažila by se eliminovat slabé stránky a vyhnout se nebezpečí, jenž hrozí zvenku. Vzhledem k velmi silným stránkám příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko bych doporučovala zaujmout vedoucí roli na trhu a využít tedy svých silných stránek. Doporučovala bych využít příležitostí, jenž trh nabízí a použít SO strategii.

- 48 -

Závěr Při vypracování bakalářské práce jsem se seznámila s problematikou týkající se města a příspěvkové organizace Městská sportoviště Hlinsko. Tato problematika se je úzce spojena se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízení) a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Městská sportoviště Hlinsko, na které jsem se zaměřila, byla zřízena městem za účelem provozování tělovýchovných zařízení a zařízení k regeneraci a rekondici. Příspěvková organizace je napojena na rozpočet města, jako zřizovatele. Hospodaří s finančními příspěvky z rozpočtu města, s prostředky, jenž získá vlastní činností nebo s dary od fyzických či právnických osob a hospodaří také s prostředky ze svých fondů. Práce poukazuje na fondy, které městská sportoviště vytvářejí. Záměrem této práce byl rozbor hospodaření příspěvkové organizace a výhled financování této oblasti do budoucna. Od rozboru jednotlivých účtů, které obsahuje výkaz zisků a ztrát, přes rozbor rozvahy jsem dospěla k celkovému zhodnocení hospodaření sportovišť V praktické části práce je porovnáváno hospodaření příspěvkové organizace za rok 2006 a 2007 a rozbor rozvahy, jenž přinesl náhled na jednotlivé náklady a výnosy, závazky a pohledávky městských sportovišť. Návrh financování do budoucna přinesl zamyšlení nad možným přesunem části městských sportovišť – občerstvení v lokalitě Blatno do doplňkové činnost a možné výhody, které by tento přesun mohl přinést. Cílem SWOT analýzy bylo zaměřit se na celkové zhodnocení tržní pozice městských sportovišť. Analýza měla poukázat na silné a slabé stránky, na příležitosti a nebezpečí, jenž příspěvkové organizaci hrozí. Tato analýza je zamyšlením do budoucna a ukazuje směry, jimiž by se příspěvková organizace mohla v dalších letech ubírat. Za nejsilnější stránku sportovišť považuji kvalitu a mnoho možností sportovního vyžití ve městě. Oproti tomu bych viděla jako velkou příležitost vybudování venkovního koupaliště, které by zajistilo další návštěvníky a přineslo tak větší výnos městským sportovištím. Rozbor hospodaření města Hlinska v oblasti sportu a tělovýchovy a výhled financování této oblasti do budoucna, tedy cíl práce byl splněn. Vypracováním práce, jsem se naučila vyhledat a zpracovat informace, které jsem se snažila přenést z teorie do praxe. Přínosem této práce pro město Hlinsko a příspěvkovou organizaci městská sportoviště, je externí zhodnocení a zmapování finanční situace a tržní pozice sportovišť. Bakalářská práce obsahuje skutečná data, s nimiž příspěvková organizace hospodaří, doplněná o vlastní rozbor a hodnocení.

- 49 -

Seznam tabulek Tabulka č. 1:

Hospodaření zimního stadionu v Olšinkách, rok 2006 v Kč

Tabulka č. 2:

Hospodaření zimního stadionu v Olšinkách, rok 2007 v Kč

Tabulka č. 3:

Hospodaření krytého plaveckého bazénu, rok 2006 v Kč

Tabulka č. 4:

Hospodaření krytého plaveckého bazénu, rok 2007 v Kč

Tabulka č. 5:

Hospodaření občerstvení v lokalitě Blatno, rok 2007 v Kč

Tabulka č. 6:

Celkové hospodaření Městských sportovišť Hlinsko za rok 2006 a 2007 v Kč

Tabulka č. 7:

Předběžný návrh hospodaření Městských sportovišť Hlinsko na rok 2008 a 2009 v Kč

Tabulka č. 8:

SWOT matice

Seznam obrázků Obr. č. 1.:

Rozpočtová soustava ve finanční soustavě

Obr. č. 2.:

Organizační struktura města Hlinska

Obr. č. 3.:

Organizační struktura města Hlinska 2

Seznam schémat Schéma č. 1.:

Rozvaha Městských sportovišť Hlinsko za rok 2006 v Kč

Schéma č. 2.:

Rozvaha Městských sportovišť Hlinsko za rok 2007 v Kč

Seznam zkratek apod. (a podobně) atd. (a tak dále) č. (číslo) ČR (Česká republika) FKSP (fond kulturních a sociálních potřeb) Kč (koruna česká) km (kilometr) MF ČR (ministerstvo financí České republiky) např. (například) Sb. (sbírka) tj. (to je) VH (výsledek hospodaření) zák. (zákon) s. (strana) tzv. (takzvané) IMS (Institut pro místní správu) vyhl. (vyhláška) IČO (identifikační číslo organizace)

Seznam použité literatury Doporučená literatura vedoucí práce: PEKOVÁ, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. Praha: ASPI, a. s., 2005, s. 528. ISBN 80-7357-049-1 (3. vydání) KOUDELKA, Z. Průvodce územní samosprávou. Praha: Linde, a.s., 2003. ISBN 807201-403-X Ostatní: KINŠT, J., PAROUBEK, J. Rozpočtová skladba v roce 2007 a praktické příklady. ANAG, spol.s r.o., 2006. ISBN 80-7263-356-2 (1. vydání) PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: Praha: ASPI, a. s., 2005, s. 556. ISBN 80-7357-052-1 (2. vydaní) HAMERNIKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0 KOUDELKA, Z. Zákon o obcích (obecní zřízení). Praha: Linde, a.s., 2005. ISBN 807201-525-7 MARKOVÁ, H., BOHÁČ, R. Rozpočtové právo. Praha : C. H. Beck, 2007, 264 s. ISBN 978-80-7179-598-8 (1. vydání) BRŮNA, M. Veřejná správa (po 1. lednu 2003). Praha: Institut pro místní správu Praha, 2003 (1. upravené vydání) SCHNEIDEROVÁ, I. Rozpočtová skladba v roce 2008. Rožďalovice: REVOS-L, 2008. ISBN 978-80-903160-7-2 (1. vydání) LORENC, J., KAŠPÁRKOVÁ, J. Rozpočtová skladba 2007 pro územní samosprávné celky. Polešovice: M LORDY s.r.o., 380 s. ISBN 80-239-7889-6 (2. rozšířené vydání) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 1/1993 Sb., ústavní zákon Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

Internetové zdroje: http://www.hlinsko.cz/ http://www.justice.cz/or/ http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ http://chrudimsky.denik.cz/ Noviny: VOJANCOVÁ, L. Hlinsko chce k vytápění využívat sluneční energii Chrudimský deník, rubrika podnikání, 25.5.2007, dostupné na internetu: http://chrudimsky.denik.cz/podnikani/hlinsko_kolektory20070524.html NETOLICKÁ, R. Rozbil se výměník, led taje, zimní stadion v Hlinsku uzavřeli, Chrudimský deník, rubrika Moje Chrudimsko, 25.11.2008, dostupné na internetu: http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/rozbil-se-vymenik-led-taje-zimni-stadion-vhlinsku.html NETOLICKÁ, R. Hlinsko požádá o peníze na sjezdovku za rok, Chrudimský deník, rubrika Moje Chrudimsko, 1.4.2008, dostupné na internetu: http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/hlinsko-pozada-o-penize-na-sjezdovku-zarok.html