VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí Bakalářská práce
Autor: Petra Gregorová Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová Jihlava 2016
Abstrakt GREGOROVÁ, Petra. Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí. Jihlava, 2016. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce PhDr. Lenka Görnerová. Tato bakalářská práce se zaměřuje na spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí. Je rozdělena na část praktickou a teoretickou. Teoretická část charakterizuje šestinedělí a změny s ním spojené. Popisuje, jaká by měla být ošetřovatelská péče na oddělení šestinedělí. V praktické části je uvedena metodika výzkumu. A pomocí tabulek a grafů je nastíněna spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí. Klíčová slova Šestinedělí, péče v šestinedělí, spokojenost rodiček
Abstract GREGOROVÁ, Petra. Satisfaction of Mothers with Nursing care in Postpartum Department. Jihlava, 2016. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Supervisor PhDr. Lenka Görnerová. This Bachelor thesis concentrates on satisfaction of mothers with nursing care in postpartum department. It is divided into practical and theoretical part. The theoretical part characterizes puerperium and associated processes. It describes nursing care in postpartum department. The practical part informs about the methodology of research. Tables and graphs illustrate the satisfaction of mothers with nursing care in postpartum department. Key words Puerperium, Nursing care in Postpartum Department, Satisfaction of Mothers
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní PhDr. Lence Görnerové za ochotu, odborný dohled a velice užitečné rady při vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat všem zúčastněným mého výzkumu za jejich spolupráci a také těm, kteří mi byli nápomocni při psaní této práce.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: 18. 4. 2016 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Cíle ................................................................................................................................ 9 Hypotézy ....................................................................................................................... 9 1
Teoretická část ........................................................................................................ 10 1.1
1.1.1
Děloha ....................................................................................................... 10
1.1.2
Cervix........................................................................................................ 11
1.1.3
Očistky ...................................................................................................... 11
1.1.4
Pochva a vulva .......................................................................................... 11
1.1.5
Vaječníky a vejcovody.............................................................................. 11
1.1.6
Hormonální změny a laktace .................................................................... 12
1.1.7
Ostatní poporodní změny .......................................................................... 12
1.2
2
Šestinedělí ........................................................................................................ 10
Ošetřovatelská péče v šestinedělí ..................................................................... 13
1.2.1
Ošetřovatelská péče o involuci dělohy a odchodu očistků ....................... 14
1.2.2
Ošetřovatelská péče o episiotomii ............................................................ 15
1.2.3
Ošetřovatelská péče o vyprazdňování moče a stolice ............................... 15
1.2.4
Ošetřovatelská péče o osobní hygieně ...................................................... 16
1.2.5
Ošetřovatelská péče o prsa a kojení .......................................................... 16
1.2.6
Edukace o výživě v šestinedělí ................................................................. 18
1.2.7
Edukace o cvičení v šestinedělí ................................................................ 19
Výzkumná část ........................................................................................................ 21 2.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 21
2.2
Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí ....................... 21
2.3
Průběh výzkumu............................................................................................... 21
2.4
Zpracování získaných dat ................................................................................. 22
2.5
Výsledky výzkumu........................................................................................... 23
2.6
Diskuze............................................................................................................. 49
2.7
Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 51
Závěr ............................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury ............................................................................................... 55 Seznam grafů .................................................................................................................. 57 Seznam tabulek ............................................................................................................... 58 Seznam příloh ................................................................................................................. 59
Úvod Tématem bakalářské práce je spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí. V teoretické části bych shrnula celé šestinedělí. Vysvětlím, co to šestinedělí je. Popíši jednotlivé změny, ke kterým dochází na těle rodiček po porodu, jako je involuce děložní, odchod očistků, hojení porodního poranění, hormonální změny a další. Dále se pak zaměřím na ošetřovatelskou péči na oddělení šestinedělí. Z péče bych zmínila nejdůležitější edukace, které by měla žena slyšet při hospitalizaci od porodních asistentek. Do praktické části bych ráda uvedla výsledky svého výzkumu. Pro jejich sběr bych použila dotazník založený na vytyčených cílech a hypotézách. Cíle jsem si určila dva, jeden pro zjištění míry spokojenosti žen s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí a druhým chci zjistit spokojenost s edukací porodními asistentkami. Sběr dat budu provádět na oddělení šestinedělí v jihlavské nemocnici. A následně výsledky zpracuji pomocí tabulek a grafů. Téma jsem si vybrala proto, že mě zajímá, jaké mají dnes ženy nároky na ošetřovatelskou péči a zda jsou z jejich pohledu dostatečně edukované. Neboť edukace porodní asistentkou je hlavní a důležitou součástí ošetřovatelské péče. Je nezbytné správně poučit ženy v péči, aby byla schopná se o sebe postarat doma v době šestinedělí. Tím můžeme předejít mnoha komplikacím. Nejen, že se lépe hojí porodní poranění, ale také si ženy osvojí techniky kojení a ujistí se v mnoha činnostech, které jsou pro ni nové. Je potřeba vše řádně zdůraznit tak, aby žádná otázka nezůstala nezodpovězená a ženy si byly zcela jisté. Hlavně by měl být na edukaci dostatek času. A informace musí být jasné, zřetelné a přesné, tak aby jim všichni rozuměli. Myslím, že toto téma je stále aktuální, neboť kvalita poskytované péče pacientům je důležitá. Neustále je co zlepšovat. A pro každé pracoviště je důležitá kvalita jejich péče. Je mnoho porodnic a rodičky si v dnešní době mohou vybírat, kde by chtěly porodit. Proto by se zaměstnanci i vedení nemocnic měli snažit nabízet vždy a všem co nejlepší péči. A kvalita péče je jedním z hlavních kritérií, podle kterých si rodičky vybírají.
8
Cíle 1. Zjistit, zda jsou ženy spokojené s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí. 2. Zjistit, zda jsou ženy dostatečně edukovány porodními asistentkami a zda mají dostatek informací. Hypotézy 1. Předpokládám, že vícerodičky jsou více spokojené s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí než prvorodičky. 2. Předpokládám, že ženy vysokoškolsky vzdělané mají vyšší nároky na poskytovanou ošetřovatelskou péči, než ženy s nižším vzděláním. 3. Přepokládám, že 60 % žen by si rádo vyzkoušelo cviky na posílení pánevních svalů. 4. Předpokládám, že ženy, které nejsou spokojené se stravou v nemocnici, by uvítaly teplé večeře. 5. Předpokládám, že 90 % žen je dostatečně edukováno porodní asistentkou na oddělení šestinedělí. 6. Předpokládám, že 70 % prvorodiček má zájem o větší edukaci v oblasti péče o sebe sama.
9
1 Teoretická část 1.1 Šestinedělí Šestinedělí neboli puerperium je náročné období v životě ženy. Jak název napovídá, trvá přibližně 6 týdnů, během nich dochází k involučním i psychickým změnám. Někdy se ženy nazývají “šestinedělkou“ či jen “nedělkou“ (Macků, Čech, 2002). Šestinedělí se rozděluje na rané a pozdní šestinedělí. Rané šestinedělí trvá prvních 7 dní od porodu a hned na ně navazuje pozdní šestinedělí trvající zbývajících 35 dní (Koudelková, 2013). Jako většina autorů i Roztočil (2008) se přiklání k názoru, že první 2 hodiny po porodu spadají už do období šestinedělí. V průběhu těchto 42 dnů prochází tělo rodičky funkčními, anatomickými a progresivními změnami, tak aby se pomalu navracelo do stavu před otěhotněním. K některým změnám dochází brzy po porodu, jiné nastávají až po delší době, ale ne vždy všechny změny nastanou do konce šestinedělí. U některých žen involuční změny probíhají o něco déle, tím souvisí i nástup menstruace. Vše záleží na způsobu porodu, paritě, velikosti plodu, laktaci a dalších ovlivňujících faktorech. Těhotenství a porod však zanechají na ženském těle nezvratné změny (Roztočil, 2008).
1.1.1 Děloha Jednou z hlavních změn po porodu je involuce děložní. Před otěhotněním děloha váží přibližně 50 g. V průběhu těhotenství dochází k hypertrofii a hyperplazii dělohy a její hmotnost se zvětšuje až na 1000 g. Ihned po porodu se začíná děloha navracet do původního stavu. Aby se tak stalo, musí projít retrakcí, kontrakcemi a involucí. Na konci šestinedělí její váha dosahuje asi 80 g (Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014). Po porodu fundus děložní retrahuje již 2-3 prsty pod pupek a následně vystoupá k pupku. V dalších dnech fundus děložní klesá přibližně o 1 až 2 cm. Kolem 10-14 dne již není fundus hmatný nad symfýzou (Macků, Čech, 2002). Hájek, Čech, Maršál a kol. (2014) ve své knize dokonce uvádí, že první poporodní den může fundus dělohy vystupovat až 1 cm nad pupek. 10
1.1.2 Cervix Po porodu jsou změny znatelné i na děložním hrdle. V průběhu porodu dochází k ulceracím, laceracím a prokrvácení tkání děložního hrdla. Koncem prvního týdne ustupuje otok. Po dvou týdnech nabývá normální délky a tuhosti. Ke konci šestinedělí je cervix zcela uzavřen. Kruhovitý tvar zevní branky se po porodu mění na tvar štěrbinovitý (Roztočil, 2008; Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014).
1.1.3 Očistky „V šestinedělí je produkován sekret, který je směsí raného sekretu, deciduy, koagul, tkáňového moku i sekretů děložního hrdla, pochvy a vulvy. Tento sekret označujeme jako očistky – lochia.“ (Hájek, Čech, Maršál, 2014, s. 210) Časem mění svoji intenzitu a v závislosti na složení i barvu. První tři dny převládají silnější krvavé očistky, bohaté na erytrocyty (lochia rubra), ty se následně zbarvují do hněda (lochia fusca). Později přecházejí na žlutavé očistky (lochia flava), přibližně po týdnu bělají díky převládajícím leukocyty (lochia alba) až se stanou pouze hlenovité (lochia mucosa) (Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014).
1.1.4 Pochva a vulva Pochva se do původního stavu navrací kolem 3 týdne po porodu. Po vaginálním porodu ale na pochvě natrvalo zůstávají drobné změny. Pochva již není tak pružná jako před porodem, stěny poševní mohou poklesnout a slizniční řasy již nejsou tak výrazné. Carunculae hymenales se po porodu mění na vroubkovité carunculae myrtifotmes. Prosáknutí a pigmentace zevního genitálu, ke které došlo důsledkem hormonů v těhotenství, vymizí (Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014).
1.1.5 Vaječníky a vejcovody V těhotenství dochází k úbytku sliznice s řasinkovitým epitelem ve vejcovodu, ta dorůstá zpět po porodu. A také jak byly v průběhu těhotenství vytaženy podél dělohy, klesají postupně zpět do malé pánve (Roztočil, 2008; Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014). Vaječníky se také vrací zpět do malé pánve. Kvůli probíhající laktaci bývá nástup menstruace oddálen. Většinou u kojících žen se menstruace znovu objeví asi 6 měsíců po 11
porodu a u nekojících kolem 12. týdne. U každé ženy je to jiné, záleží to samozřejmě i na frekvenci kojení (Roztočil, 2008).
1.1.6 Hormonální změny a laktace Jakmile se porodí placenta, během pár hodin klesne hladina placentárního laktogenu (hPL). Choriový gonadotropin (hCG) vymizí do 11. až 16. dne od porodu. Dále klesá estrogen a progesteron jejich hladina se odvíjí podle toho, zda žena kojí. Na kojení závisí také tvorba prolaktinu, který stimuluje tvorbu mateřského mléka a oxytocinu, který jej napomáhá vypuzovat ven. Folikulostimulační hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH) se zvyšují až kolem 3. týdne po porodu někdy později. Podle toho má žena ovulaci a nastupuje menstruace (Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014). Mléčná žláza je na laktaci připravovaná již v těhotenství. Díky progesteronu a estrogenu se zvětšuje vývodný systém, prsní dvorce, bradavky a žlázové lalůčky. Postupně dochází k úbytku tukové tkáně. Ve druhém trimestru těhotenství zahajují svoji činnost hormony prolaktin a oxytocin, které vytváří první mlezivo. A po porodu mají za úkol tvorbu a ejekci mléka (Laktační liga, 2003).
1.1.7 Ostatní poporodní změny Změny, ke kterým došlo v průběhu těhotenství, se po porodu navrací zpět do původního stavu. Porodem plodu, placenty, plodových obalů a plodové vody žena ztrácí kolem 5 kg její váhy. Další úbytek hmotnosti pak závisí na rychlosti úpravy vnitřního prostředí (Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014). Dýchaní je po porodu snazší, tím že plíce mají více místa. Srdce zaujímá svoji původní polohu. Zvýšený krevní objem se během prvních 2 až 3 dnů vrací k normálu. Hemokoagulace je při odlučování placenty zvýšená a zvýšený fibrinogen přetrvává týden i déle. K normální funkčnosti se také vrací trávící i vylučovací systém. Často po porodu dochází k obstipaci, nadýmání a ztíženému močení, proto je potřeba sledovat rodičku (Roztočil, 2008; Hájek, Čech, Maršál a kol., 2014).
12
Během těhotenství a porodu jsou zvláště zatěžované svaly pánevního dna. Jejich pevnost a pružnost se pomalu vrací zpět. S pomocí doporučených cviků lze tento proces urychlit (Dumoulin, 2006). Z důvodu nevhodné polohy ve II. době porodní a zvýšené svalové aktivitě mohou ženy pocítit i bolesti svalů dolních končetin nebo sakralgie. Někdy se může přihodit i diastáza břišních svalů (Roztočil, 2008). Po porodu nastávají změny na kůži. Mizí pigmentace v oblasti rodidel a břicha. Strie zůstávají, jen se mění jejich barva z červené na stříbřitou.
1.2 Ošetřovatelská péče v šestinedělí Péče je láskyplný vztah zdravotnického personálu a pacienta založený na empatii a porozumění. Ošetřující nejprve musí pacienta poznat a pochopit jeho potřeby aby mohla být stanovena dobrá péče. Je mnoho teorií jak si můžeme péči vysvětlit, ale většina se shoduje na důležitosti vztahu mezi ošetřujícím personálem a pacientem (Barker, 2011). Jak je již uvedeno výše, šestinedělí začíná po porodu placenty. V téhle době je žena kontrolována porodní asistentkou na porodním sále. A následně je převezena na oddělení šestinedělí. Koudelková (2013) uvádí, že rodička po porodu je nejvýše 2 hodiny pod dohledem porodní asistentky na porodním sále. Zde odpočívá společně s miminkem a doprovodem. A poté je preferovaná časná vertikalizace, jako prevence tromboembolické nemoci. Porodní asistentka na porodním sále zajistí příjemné prostředí, dle přání rodičky a možností nemocnice, tak aby se všichni cítili spokojeně a nebyli ničím rušeni. Rodička by měla po porodu načerpat síly a dostatečně odpočívat. Porodní asistentka průběžně kontroluje celkový stav rodičky, její fyziologické funkce (TK, P, TT), výšku děložního fundu a krvácení. Pokud je po porodu vše v pořádku může rodička pít a jíst. Po 2 hodinách vstává rodička v doprovodu porodní asistentky do sprchy, kde provede hygienu, zvláště intimních partií a následně je i s novorozencem převedena na oddělení šestinedělí (Koudelková, 2013; Kopřivová, 2005). Na oddělení šestinedělí porodní asistentka rodičku seznámí s oddělením a jeho chodem, následně ji uloží na pokoj. Zkontroluje si výšku děložního fundu, krvácení, fyziologické 13
funkce (TK, P, TT) a zjistí, kdy žena naposledy močila. Následně pro ni zajistí dostatek tekutin a stravu. Během hospitalizace je rodička edukována v rámci ošetřovatelské péče (Koudelková, 2013). Každý den si porodní asistentka ženu kontroluje. Měří tělesnou teplotu, dle ordinace lékaře měří tlak, puls a podává léky. Kontroluje si výšku děložního fundu, odcházející očistky, porodní poranění, prsa, kojení a celkový stav ženy. Zjistí si, zda se rodička může vymočit a jestli už byla na stolici. Veškerá činnost se řídí dle standardů ošetřovatelské péče a je průběžně zapisovaná do dokumentace (Koudelková, 2013). Pokud je všechno u ženy i dítěte v pořádku jsou propuštěni z nemocnice 3 až 4 dne po porodu. Porodní asistentka opět shrne jednotlivé zásady péče, tak aby byla žena schopná se o sebe v domácím prostředí postarat. A připomene ji, že je nutná prohlídka u gynekologa po šestinedělí. Pokud však není cokoli v pořádku, dostaví se na kontrolu do nemocnice nebo ke svému gynekologovi (Chmel, 2005).
1.2.1 Ošetřovatelská péče o involuci dělohy a odchodu očistků Po porodu placenty dochází k involuci děložní, které se účastní stahy děložní a stlačení cév, aby se snížil přívod krve do dělohy, a také zde plní svůj úkol hormony. Po porodu dosahu fundus děložní k pupku a každý další den klesá přibližně o 1 až 2 cm. Jsou ale výjimky, kdy může zavinování dělohy probíhat pomaleji. Zejména se jedná o ženy vícerodičky, po vícečetném těhotenství, po polyhydramnionu, po protrahovaném porodu, nebo také při nevyprázdněném močovém měchýři, rozepjatých střevních kličkách či nevyprázdněném konečníku. Proto je důležité, aby porodní asistentka sledovala každý den u rodičky výšku děložního fundu, tonus děložní a odcházející očistky. Je třeba ženu edukovat o involuci dělohy a bolestech s ní spojných, které ji mohou připomínat mírnější kontrakce, zesilující u kojení a u vícerodiček mohou být silnější. Porodní asistentka může zavinování dělohy podpořit včasným přiložením dítěte k prsu, aplikaci uterotonik dle ordinace lékaře či vhodnou aromaterapií (Koudelková, 2013). S involucí dělohy souvisí odchod očistků. Kdy se děloha zbavuje deciduí. V prvních dnech jsou očistky nejhojnější krvavé a v průběhu šestinedělí mění stoji barvu a množství. Je potřebné, aby porodní asistentka kontrolovala množství, vzhled a zápach odcházejících očistků. Porodní asistentka poučí ženu o krvácení, časté výměně porodnických vložek dle 14
intenzity krvácení (zpočátku používat klidně 2-3 vložky naráz), hygieně a nošení prodyšných nejlépe síťovaných kalhotek. V tomto čase je třeba se pouze sprchovat, používat vložky, ne tampony a vyhnout se pohlavnímu styku, kvůli možnému vzniku infekce (Koudelková, 2013). Při propuštění z nemocnice porodní asistentka ženu poučí, aby navštívila po šestinedělí svého gynekologa a v případě obtíží se dostavila na kontrolu ihned buď ke gynekologovi, nebo do nemocnice (Koudelková, 2013).
1.2.2 Ošetřovatelská péče o episiotomii Mnohdy je nutné během porodu provést episiotomii, neboli nástřih hráze, aby nedocházelo k rupturám vyššího stupně. Episiotomie je po porodu zašita pod lokální anestezií a je nutné ji každý den kontrolovat, zda se hojí per primam. Aby se episiotomie dobře hojila je důležitá edukace ženy v péči o ní. Musíme ženě vysvětlit, že je potřeba, aby často sprchovala oblast sutury s použitím gelu na intimní hygienu, dostatečně hráz osušila, používala porodnické vložky a prodyšné síťované kalhotky. Pokud dojde k otoku v místě episiotomie, je možné přikládat chladový obklad. Doporučuje se také během dne oblast sutury nechat odkrytou s přístupem vzduchu. Šicí materiál je většinou v dnešní době samovstřebávací, takže stehy po pár dnech samy vypadají (Koudelková, 2013).
1.2.3 Ošetřovatelská péče o vyprazdňování moče a stolice Po porodu se u rodiček sleduje vyprazdňování moče a stolice, neboť to mnohdy může dělat problém. Důvodem může být namáhavý porod, bolest, otok či strach. V tomto případě je nutné překonat ostych a všechny problémy. Po příchodu rodičky na oddělení šestinedělí porodní asistentka zjistí, zda po porodu již močila, pokud tomu tak není, porodní asistentka ji zajistí dostatek tekutin a edukuje ji o nutnosti pití, aby se mohla do 6 hodin od porodu vymočit. Porodní asistentka ženě poradí, že se může zkusit vymočit ve sprše při sprchování nebo si může pustit vodu v umyvadle, když jde na toaletu. Také zdůrazní, aby se uvolnila. Jestli se močení stále nedaří, porodní asistentka informuje lékaře a ten může naordinovat vycévkování. Pak je také nutné sledovat příměsi v moči, barvu a množství moče, nástup spontánního močení a intervaly mezi jednotlivým močením (Koudelková, 2013). 15
Po porodu se i střeva dostávají na své původní místo a to mnohdy způsobí potíže s vyprazdňováním stolice. Některé ženy také mají nepříjemné pocity až strach se vyprázdnit, pokud mají šité větší porodní poranění. Proto je potřeba ženu edukovat, aby dodržovala správný dietní a pitný režim. Zvláště je třeba na to přihlížet u žen, kterým byl podán vyprazdňující nálev. Porodní asistentka ženu poučí, aby během dne vypila 2-3 litry tekutin (nejlépe voda, čaj). Poradí ji, že by měla jíst dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo, müsli, apod., tak aby měla hodně vlákniny. Vhodné jsou taky mléčné výrobky, ovocné přesnídávky, sušené švestky a kompoty. Správné funkci střev také napomáhá pohyb, takže by šestinedělka neměla jen ležet na posteli nebo sedět. Stolice by se měla dostavit do 2. až 3. dne od porodu. Jinak je možnost podat ženě naordinovaný glycerinový čípek nebo očistné klyzma (Koudelková, 2013).
1.2.4 Ošetřovatelská péče o osobní hygieně V šestinedělí je velice důležitá osobní hygiena a to nejen kvůli infekčnosti odcházejících očistků, ale také z důvodu lepšího hojení porodního poranění, kvůli kojení a z mnoha dalších důvodů. Porodní asistentka ženě vysvětlí, že by se měla v šestinedělí pouze sprchovat. Na intimní partie může používat nedráždivý sprchový gen vhodný na intimní hygienu. Je vhodné osprchovat se po každém použití toalety. V šestinedělí je nutné používat pouze vložky nikoli tampóny. Důležité je, aby si žena umývala ruce po každé manipulaci s vložkou, po použití toalety a zvlášť před kojením, z důvodu infekčnosti očistků. Celkovou hygienu většinou ženy provádí podle svých zvyklostí (Koudelková, 2013; Kopřivová, 2005).
1.2.5 Ošetřovatelská péče o prsa a kojení Jednou z nejhlavnějších edukací je v péči o prsa a kojení během šestinedělí. Správnou péčí o prsa totiž žena předchází mnoha nemocem a problémům. Před každým kojení a manipulací s prsy, si žena nejprve omyje ruce mýdlem a vodou. Prsa by se měla omývat teplou vodou a šetrně osušit nejlépe do ručníku, který má připravený pouze na hygienu prsou. Není nutné je omývat po každém kojení. Jako prevence ragád je možné bradavku a dvorec potírat přípravky k tomu určeným (Bepanthen, Purelan, Lansinoh,…). Žena by si měla vybírat k nošení vhodné volnější oblečení a bavlněnou kojeneckou podprsenku, do které by měla vkládat vložky do 16
podprsenky. Vložky do podprsenky je nutné často měnit, aby vždy byly suché a nedráždily bradavky (Koudelková, 2013). Kojení se nejpřirozenější a nejvhodnější způsob krmení dětí. Kojení má hned několik výhod jak pro matku, tak pro dítě. Hlavními výhodami jsou, že se děloha rychleji stahuje, tak se sníží krevní ztráta po porodu, prevence osteoporózy, rakoviny prsu a vaječníků, je ekonomicky výhodné, u dětí snižuje riziko vzniku onemocnění, je zajištěn přenos imunity, prospěšných látek a vyvážený přísun živin. Navíc plně kojené dítě do 6. měsíce nepotřebuje žádné příkrmy (Mamila, 2005). Již v těhotenství se rozvíjí tvorba mléka a jako první se tvoří mlezivo, bohaté na bílkoviny, vitamíny a imunitní látky. Později se tvoří mléko přechodné a na to navazuje zralé mléko. Zralé mléko se rozděluje na přední (“na žízeň“, bohaté na cukr) a zadní (“na hlad“, bohaté na tuky). Důležité je, co nejdříve podpořit první přiložení dítěte k prsu. První přiložení by měla zajistit porodní asistentka na porodním sále a také by měla dohlížet na správnou techniku přiložení a sání dítěte. Každé nesprávné přiložení a sání dítěte pak může jen zvyšovat bolestivost při kojení a vytvářet ragády. Správně přiložené dítě musí uchopit nejen bradavku ale i část dvorce, spodní ret má ohnutý ven, nos i brada se dotýkají prsu. Bradavka i dvorec jsou umístěny na jazyku a jazyk nesmí přesahovat spodní ret. Zatlačením jazyka směrem k tvrdému patru dítě získává mléko z prsu. Při sání nesmí vpadávat tváře dovnitř (Weigert, 2006; Laktační liga, 2007). Důležité je také správně dítěti prs nabídnout. Prs musíme vždy uchopit prsty zespodu, kromě palce ten je položen nad dvorcem. Hlavně se žádný z prstů nesmí dotýkat bradavky ani dvorce. A vždy přikládáme dítě k prsu, ne prs k dítěti (Laktační liga, 2007). Žena by měla kojit dle potřeby dítěte, přibližně 8 krát za den. Před kojením vždy dítě přebalit a pak teprve začít kojit. Dítě by nám potřebu kojení nemělo oznamovat pláčem, měli bychom si všímat, když otevírá ústa jako při sání a hledá. Dostatečně kojené dítě poznáme podle množství pomočených plen, kterých bývá asi 6 za 24 hodin. Kojení by mělo být příjemné jak pro dítě, tak pro matku. Vždy je důležité najít si vhodnou polohu. Pokud žena kojí vsedě, porodní asistentka by ji měla poradit, aby si nohy podkládala stoličkou kvůli možným otokům dolních končetin (Weigert, 2006). Pokud dojde k ragádám, je potřeba upravit techniku kojení. Dítě přiložíme k prsu v jiné poloze, nabízíme nejprve méně bolestivý prs, před kojením je vhodné i prso nahřát. Po 17
kojení dítě sundáváme z bradavky přisátím k malíčku a bradavku ošetříme vhodnou kosmetikou či pár kapkami mateřského mléka a nejlépe necháme na vzduchu oschnout (Laktační liga, 2003). Kolem 2. až 3. dne (po náročnějším porodu nebo císařském řezu i 4 den) po porodu se nalévají prsa a často bývají zatvrdlá. Mnohdy dochází za 1 až 2 dny k samovolné úlevě. Někdy jsou však nalitá prsa hodně bolestivá. Pokud bolest přetrvává, je dobré prsa před kojením nahřát teplou vodou ve sprše nebo teplým obkladem a po kojení zchladit studeným obkladem. Také je možné před kojením trochu mléka odstříkat do úlevy a poté přiložit dítě k prsu (Weigert, 2006). Na Mamila je uvedeno, že zmírnit nalití prsů pomáhají zelné listy. Zelné listy, nejlépe z ledničky, se přikládají po dobu 20 minut na horká nalitá prsa, stačí 2 krát denně. Pokud se používají zelné listy, prs se už nemusí nahřívat. Dále je zde doporučovaná květinová masáž. Ta se provádí stlačením dvorce pomocí 3 prstů obou rukou, tak aby bradavka byla uprostřed. Stlačení by mělo trvat přibližně minutu, a poté se dítě přiloží k prsu. Symons (2003) ve své knize ženám radí, nalitá prsa natřít obyčejným tvarohem.
1.2.6 Edukace o výživě v šestinedělí V šestinedělí zvláště pokud žena kojí, je třeba dbát na výživu, protože musí kompenzovat ztráty na mateřském mléce. A také se musí zamýšlet nad tím jaké potraviny zvolit, aby nezatěžovala novorozence. Strava šestinedělky by měla být pestrá a vyvážená na bílkoviny, tuky a cukry. Přísun bílkovin je nezbytný nejen z živočišných zdrojů, ale i z rostlinných. Příjem bílkovin by měl být vyšší asi o 15 gramů, které žena ztrácí kojením. Vhodnými potravinami jsou vejce, obilniny, maso nebo ryby. Strava by měla obsahovat větší dávky vápníku, železa a jódu. Vápník najdeme v mléčných výrobcích. Jde o to mléko, tvaroh, sýry, jogurty a další.
Železo je obsaženo v listové zelenině, hlavě špenátu, hovězím mase či
meruňkách. A zdrojem jódu jsou všechny druhy ryb. Denní příjem tekutin by měl být 2 až 3 litry, nejlépe nesycené vody, čaje, čaje pro kojící maminky nebo ovocné šťávy, bylinné čaje pouze opatrně. V jídelníčku nesmí chybět ani dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, aby nechyběly vitamíny. Vhodné jsou i ovocné kompoty, zvláště u potíží s vyprazdňováním (Sabersky, 2009). 18
Během kojení by se žena měla vyvarovat hlavně nadýmavým potravinám (luštěniny, čerstvé pečivo, zelí,…) a kyselým potravinám (citrusy, papriky, rajčata,…). Doporučuje se alespoň první měsíc tyto potraviny vynechat, a pak opatrně po malých porcích do jídelníčku zařazovat. Poté je třeba sledovat reakci dítěte. Jídlo by mělo být dochucované střídmě. Je třeba méně solit, sladit, vyhýbat se ostrým, kořeněným jídlům a jídlům tučným či grilovaným. Pokud žena kojí, je nevhodné pít minerální vody, přeslazené nápoje, černé čaje a kávu. Po celou dobu kojení se nesmí kouřit a pít alkohol. A hlavně se nedoporučuje držet jakékoli diety, tím by žena uškodila nejen dítěti, ale i sobě (Sabersky, 2009).
1.2.7 Edukace o cvičení v šestinedělí Cvičení v šestinedělí je velice důležité. Pomáhá navrátit orgány do původního stavu, hlavně děloha se díky nim rychleji stahuje a také pomáhají ženám navrátit se zpět do jejich fyzické kondice před otěhotněním. Cviky na posílení pánevních svalů jsou i jako prevence před možnou inkontinencí. V některých nemocnicích šestinedělkám pomáhají s rehabilitací a cviky na posílení pánevních svalů fyzioterapeutky nebo porodní asistentky (Koudelková, 2013). U cvičení se musí ženy cítit pohodlně. Vždy se musí cvičit s citem, aby nedošlo k přetažení nebo zranění. Cviky se provádí pár minut několikrát během dne. Základem je správné dechové cvičení a držení těla. Dechová cvičení a kroužení kotníky nebo zápěstím lze provádět ihned v den porodu. Kroužení kotníky a zápěstím pomáhá zmírňovat případný otok. Další den lze kontrahovat svaly pánevního dna, které vedou k rychlejšímu hojení hráze. Provádí se tak, jako bychom zadržovaly moč a stolici. Pomocí cviků jako je břišní dýchání, pohyby nohama do stran a masáží břicha, je možné také zlepšit funkci střev. Důležité jsou cviky na posílení svalů pánevního dna, protože v těhotenství a při porodu se velice namáhaly. Díky těmto cvikům se předchází problémům s inkontinencí. Cviky na posílení svalů pánevního dna se mohou cvičit až za 2 – 3 týdny po porodu nebo jakmile přestane bolet hráz. Mezi ně patří maximální kontrakce, vlna a uzamčení hráze. Maximální kontrakce je jako kontrakce uvedená výše, ale stažení trvá déle a po něm následují tři krátká rychlá stažení. Pokud to nezvládnete, stačí zůstat u delšího stažení, při kterém se snažíte stahovat svaly od konečníku k pochvě, to se nazývá vlna. Uzamčení hráze znamená stažení pánevních svalů před fyzickou aktivitou jako je kašlání, zvedání břemen apod. Dále je možné posilovat břišní, prsní a zádové svaly. U cvičení břišních 19
svalů je třeba mít stažené pánevní svaly a kontrolovat dýchání. S cviky můžete začít od druhého dne. Díky nim se dá napravit diastáza vzniklá v těhotenství. Protažení a procvičením zádových svalů získáme zpět správné držení těla, které bylo zatížené těhotenstvím. Pro úlevu od napětí a bolesti existuje aplikace tepla či masáže (Dumoulin, 2006). Cantieni (2007) nabízí ve své knize ženám po porodu a nejen jim cvičební program Cantienica. Který je složen z 36 cviků tak, aby se procvičil každý sval na těle. Program je navržen pro každou ženu, aby vyhovoval jejím potřebám. Námaha, kterou do cvičení vložíte, se vám vrátí odměnou ve formě stability, jistoty a energie.
20
2 Výzkumná část 2.1 Metodika výzkumu Pro získání dat k výzkumu pro bakalářskou práci jsem využila kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření. Dotazníky jsem distribuovala rodičkám na oddělení šestinedělí v jihlavské nemocnici. Každou rodičku jsem osobně oslovila. Dotazník je anonymní. Skládá se z 18 otázek, z nich jsou 2 otevřené, 2 uzavřené a zbytek otázek je polouzavřených. První tři otázky zjišťují o respondentce základní informace, zbytek otázek se zaměřuje na spokojenost a edukovanost žen. Dotazník jsem si vybrala, protože mi přišel pro dané šetření vhodný. Pomohl mi jasně a rychle získat data. Respondentkám jeho vyplňování nezabralo moc času. A následné zpracování dotazníku pro mě nebylo moc náročné. Otázky do dotazníku jsem si stanovila na základě hypotéz. (Dotazník viz příloha č. 1) Nejprve jsem si vytyčila dva cíle k zadanému tématu, tak aby se mi podařilo zmapovat spokojenost a edukovanost rodiček na oddělení šestinedělí. K prvnímu cíli jsem určila čtyři hypotézy a k druhému cíli dvě hypotézy.
2.2 Charakteristika vzorku respondentek a výzkumného prostředí S žádostí o distribuci dotazníků k bakalářské práci jsem oslovila vrchní sestru gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice Mgr. Alenou Valovou. (Žádost o distribuci dotazníků viz příloha č. 2) Po schválení jsem začala rozdávat respondentkám dotazníky. Ze 100 rozdaných dotazníků jsem všechny obdržela zpět. Tudíž jsem měla 100% návratnost. Respondentky byly rodičky hospitalizované na oddělení šestinedělí. Většinou jsem respondentky oslovovala kolem 3. dne po porodu, aby mohly s jistotou zodpovědět otázky v dotazníku týkající se spokojenosti s ošetřovatelskou péčí a poučení od porodních asistentek. Respondentkám bylo většinou kolem 30 let. Byly milé a ochotně dotazníky vyplnily.
2.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v jihlavské nemocnici na oddělení šestinedělí od listopadu 2015 do února 2016. Dotazníky obdržely ženy kolem 3. dne po porodu, aby mohly objektivně 21
odpovídat na zadané otázky. V průběhu času jsem rozdala 100 dotazníků, které respondentky ochotně vyplnily. Každý dotazník se mi vždy vrátil zpět vyplněný.
2.4 Zpracování získaných dat Pro zpracování dat získaných výzkumným měřením pomocí dotazníkového šetření jsem použila Microsoft Word a Microsoft Excel. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tabulkách a grafech.
22
2.5 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Kolik je Vám let? Tabulka 1 Věk žen Věk <20 20-24 25-29 30-34 35-40 Celkem
absolutní četnost 2 19 29 38 12 100
relativní četnost 2% 19% 29% 38% 12% 100%
Respondentky v první otázce měly možnost otevřené odpovědi. Získaná data jsem seskupila do pěti kategorií. Méně než 20 let měly 2 (2 %) respondentky. Do kategorie 20 – 24 spadalo 19 (19 %) žen, od 25 do 29 mělo 29 (29 %) žen, 30-34 odpovědělo 38 (38 %) žen a 35 – 40 let bylo 12 (12 %) ženám.
23
Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 9% základní 34% 23%
středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské
8% 26% Graf 1 Nejvyšší dosažené vzdělání
Ze 100 (100 %) respondentek 9 (9 %) odpovědělo, že má základní vzdělání, 23 (23 %) žen má středoškolské bez maturity, 26 (26 %) žen vystudovalo střední školu s maturitou, 8 (8 %) z nich mělo vyšší odborné vzdělání a 34 (34 %) respondentek dosáhlo vysokoškolského titulu.
24
Otázka č. 3: Kolikrát jste rodila?
13%
jednou 52%
dvakrát vícekrát
35%
Graf 2 Parita žen
Graf 2 znázorňuje porodnost respondentek. Celkem bylo 100 (100 %) žen z nich 52 (52 %) rodilo poprvé, 35 (35 %) žen rodilo podruhé a 13 (13 %) respondentek mělo více jak 2 děti.
25
Otázka č. 4: Byla jste seznámena s chodem oddělení?
17%
Ano, dostatečně Ano, částečně
83%
Graf 3 Seznámení s chodem oddělení
U čtvrté otázky ze všech nabízených možností byly zvoleny pouze dvě. Ano, dostatečně odpovědělo 83 (83 %) žen a 17 (17 %) žen zvolilo ano, částečně.
26
Otázka č. 5: Byla jste poučena v péči o šití porodního poranění/operační rány? 2% 4% 16%
Ano, dostatečně Ano, částečně Ne, nebyla Nemám šité porodní poranění 78%
Graf 4 Péče o šití porodního poranění/operační rány
U páté otázky odpovědělo 78 (78 %) respondentek, že byly dostatečně poučeny v péči o šití porodního poranění/operační rány. Dále pak 16 (16 %) zvolilo možnost ano, částečně, 2 (2 %) ženy údajně nebyly poučeny a 4 (4 %) rodičky neměly šité porodní poranění.
27
Otázka č. 6: Byla jste poučena v péči o prsa?
7%
2%
Ano, dostatečně Ano, částečně 34%
Ne, nebyla 57%
Nedokáži posoudit
Graf 5 Péče o prsa
Graf 5 znázorňuje edukaci v péči o prsa. 57 (57 %) žen bylo poučeno dostatečně, 34 (34 %) částečně, 7 (7 %) žen poučených nebylo a 2 (2 %) respondentky tuhle otázku nedokázaly posoudit.
28
Otázka č. 7: Byla jste poučena o kojení? 2% 20%
Ano, dostatečně Ano, částečně Ne, nebyla
78%
Graf 6 Edukace o kojení
Graf 6 značí poučení o kojení. Celkem bylo plně edukovaných 78 (78 %) žen, 20 (20 %) jich bylo poučených částečně a 2 (2 %) poučené nebyly vůbec.
29
Otázka č. 8: Byla jste poučena o osobní hygieně (sprchování, vhodné mýdlo, mytí rukou, výměna vložek,…)? 8%
22% Ano, dostatečně Ano, částečně Ne, nebyla
70%
Graf 7 Edukace o osobní hygieně
Otázka 8 znázorňuje, že 70 (70 %) respondentek bylo dostatečně poučených o osobní hygieně, 22 (22 %) žen bylo pučených částečně a 8 (8 %) žen odpovědělo, že poučeny nebyly.
30
Otázka č. 9: Byla jste poučena o důležitosti správného vyprazdňování stolice a moči? 3% 15%
Ano, dostatečně Ano, částečně Ne, nebyla 23%
59%
Nedokáži posoudit
Graf 8 Poučení o vyprazdňování stolice a moči
Otázkou 9 jsem zjišťovala míru poučení o vyprazdňování stolice a moči. 59 (59 %) ženám byla úplně vysvětlena důležitost správného vyprazdňování, 23 (23 %) částečně, 15 (15 %) tuhle edukaci neslyšelo a 3 (3 %) respondentky nedokázaly otázku posoudit.
31
Otázka č. 10: Byla jste poučena o odcházení očistků a s tím spojeným krvácení?
8%
2%
20%
Ano, dostatečně Ano, částečně Ne, nebyla Nedokáži posoudit 70%
Graf 9 Poučení o očistcích a krvácení
Graf 9 informuje, zda byly ženy poučeny o odcházejících očistcích a s tím spojeným krvácením. Celkem bylo dostatečně edukovaných 70 (70 %) žen, 20 (20 %) jich bylo poučených částečně a 8 (8 %) žen poučených nebylo vůbec a 2 (2 %) nedokázaly posoudit otázku.
32
Otázka č. 11: Byla jste poučena o involučních změnách na děloze (navrácení do stavu před otěhotněním) a s tím spojenou bolestí? 4% 12%
Ano, dostatečně Ano, částečně Ne, nebyla
22%
Nedokáži posoudit 62%
Graf 10 Poučení o involučních změnách dělohy
Jedenáctou otázkou jsem zmapovala edukaci o involučních změnách. A vyšlo mi, že 62 (62 %) respondentek bylo poučených dostatečně, 22 (22 %) částečně, 12 (12 %) žen odpovědělo ne, nebyla a 4 (4 %) respondentky nedokázaly otázku posoudit.
33
Otázka č. 12: Byly Vám vždy Vaše otázky zodpovězeny? 7%
Ano, vždy dostatečně Ano, částečně
93% Graf 11 Zodpovězení otázek
Graf 11 ukazuje, že 93 (93 %) žen bylo plně spokojených s odpověďmi na jejich dotazy a 7 (7 %) žen dostalo spíše uspokojivou odpověď. U žádné ženy se nestalo, že by ji nikdo neodpověděl na její otázku.
34
Otázka č. 13: Byla jste spokojena s nemocniční stravou? 2%
1%
31% Ano, vždy Jen někdy Nikdy Nedokáži posoudit
66%
Graf 12 Spokojenost s nemocniční stravou
Na třináctou otázku zda jsou ženy spokojeny s nemocniční stravou, odpovědělo 31 (31 %) respondentek, že byly se spokojené celou dobu hospitalizace, 66 (66 %) žen chutnala pouze některá jídla, 2 (2 %) nikdy nechutnalo a 1 (1 %) žena se nedokázala posoudit, zda byla spokojená.
35
Otázka č. 14: Uvítala byste teplé večeře?
43% Ano Ne 57%
Graf 13 Teplé večeře
Z graf 13 vyplynulo, že 43 (43 %) žen by uvítalo teplé večeře a 57 (57 %) žen teplé večeře nepožaduje.
36
Otázka č. 15: Uvítala byste, aby Vám někdo ukázal cviky na posílení pánevních svalů?
24% Ano, ráda bych si je zkusila Ano, prostřednictvím edukačního DVD 15%
61%
Ne
Graf 14 Cviky na posílení svalů pánevního dna
Z grafu 14 vidíme, že 61 (61 %) respondentek na otázku, zda by si rády zkusily cviky na posílení svalů pánevního dna, odpovědělo ano, rády by je zkusily během hospitalizace, 15 (15 %) žen by je chtělo vidět pouze na edukačním DVD a 24 (24 %) rodiček cvičení nechce vidět ani zkusit.
37
Otázka č. 16: Byla jste spokojena s celkovou péčí? 4% 2% 11%
Ano Spíše, ano Spíše, ne Ne
83%
Graf 15 Spokojenost s celkovou péčí
Otázkou č. 16 jsem zjišťovala spokojenost s celkovou péčí. Až 83 (83 %) respondentek odpovědělo ano, 11 (11 %) se přiklánělo k možnosti spíše, ano, 4 (4 %) ženy spíše nebyly spokojeny a 2 (2 %) nebyly spokojeny s péčí vůbec.
38
Otázka č. 17: Chybělo Vám něco při hospitalizaci v nemocnici?
12%
Ne Ano
88%
Graf 16 Nedostatky při hospitalizaci
Sedmnáctá otázka z dotazníku byla otázka otevřená, kde respondentky mohly libovolně odpovídat. Celkem 88 (88 %) respondentek napsalo, že jim nic nechybělo a 12 žen uvedlo to, co jich chybělo. Podrobněji sepsané nedostatky jsou uvedeny v tabulce 3, která objasňuje hypotézu 5.
39
Otázka č. 18: Uvítala byste více informačních materiálů?
17%
Ne Ano
83%
Graf 17 Požadavek na informační materiály
Graf znázorňuje 100 respondentek a jejich požadavek na informační materiály. Z nich 83 (83 %) odpovědělo, že nechtějí další informační materiály a 17 žen (17 %) by rády nějaké dostaly.
40
Hypotéza 1: Předpokládám, že vícerodičky jsou více spokojené s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí než prvorodičky. 45
42
Absolutní četnost
40 34
35 30 25
Ano
20
Spíše, ano
15
Spíše, ne
10 5
Ne
7
6 3
4 1
1
1
1
0 jednou
dvakrát Parita žen
vícekrát
Graf 18 Spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí
Z grafu vidíme, že 42 (42 %) prvorodiček bylo dostatečně spokojených s ošetřovatelskou péčí, 6 (6 %) se jich přiklánělo k odpovědi spíše, ano, 3 (3 %) zatrhly možnost spíše, ne a 1 (1 %) prvorodička spokojená nebyla. Dále jsou v grafu zobrazeny odpovědi druhorodiček a vícerodiček. 34 (34 %) žen, které rodily podruhé, odpověděly, že byly spokojené 1 (1 %) byla spokojená o něco méně. 7 (7 %) vícerodiček bylo plně spokojených s ošetřovatelskou péčí, 4 (4 %) respondentky odpověděly spíše, ano, 1 (1 %) se přikláněla k ne a 1 (1 %) nebyla spokojená s celkovou péčí.
41
Hypotéza 2: Předpokládám, že ženy vysokoškolsky vzdělané mají vyšší nároky na poskytovanou ošetřovatelskou péči, než ženy s nižším vzděláním. 35
32
Absolutní četnost
30
26
25 20
20 15 10 5
8
7 2
3
Ano, vždy dostatečně 2
Ano, částečně
0
Graf 19 Spokojenost žen s odpověďmi na jejich otázky
Z grafu je patrné, že vzdělání nemá moc vliv na spokojenost žen s odpověďmi, kterým se jim dostalo od porodních asistentek. Jak můžeme vidět ze 100 (100 %) respondentek, jich 93 (93 %) bylo s odpovědí vždy dostatečně spokojených a 7 (7 %) žen bylo spokojených částečně, z nich více bylo se vzděláním nižším než vysokoškolským. Nikdy se nestalo, že by se ženy odpovědí na jejich otázky nedočkaly.
42
Absolutní četnost
30
28 24
25 19
20 15 10 5
8 6 4 4
Spíše, ano
3 1
Ano
1
1 1
0
Spíše, ne Ne
Graf 20 Spokojenost žen s péčí dle vzdělání
Graf 20 znázorňuje spokojenost žen s celkovou péčí na oddělení šestinedělí v závislosti na vzdělání. Plně spokojených žen je 83 (83 %) z toho jsou 4 (4 %) se základním vzděláním, 19 (19 %) se střední školou bez maturity, 24 (24 %)se střední školou s maturitou, 8 (8 %) s vyšším odborným vzděláním a 28 (28 %) vzdělaných vysokoškolsky. O něco méně pak bylo spokojených 11 (11 %) žen, z nich 4 (4 %) měly základní vzdělání, 1 (1 %) středoškolské s maturitou a 6 (6 %) bylo vysokoškolsky vzdělaných. Spíše nespokojených nebo nikdy nespokojených žen bylo 6 (6 %) z nich 1 (1 %) má základní školu, 4 (4 %) střední bez maturity a 1 (1 %) střední s maturitou.
43
Tabulka 2 Nedostatky při hospitalizaci na oddělení šestinedělí
Nedostatky při hospitalizaci
Vzdělání
Cviky od rehabilitačního pracovníka
VŠ
Edukace o ošetření jizvy
VŠ
Jednotný přístup a informace ke kojení
VŠ
Lepší přístup
ZŠ
Madlo na zvedání u postele
SŠ bez maturity
Madlo nad postelí na nadstandartním pokoji
SŠ bez maturity
Madlo u sprchy na pravé straně
SŠ s maturitou
Nabídka jiného pití
SŠ s maturitou
Pohodlí a klid domova El. polohovatelná postel na nadstandartním pokoji Vhodnější jídlo, zásuvka v koupelně, lepší wifi signál Vlastní koupelna, teploměr do vody
VŠ SŠ s maturitou VŠ VOŠ
V tabulce 2 vidíme 12 žen ze 100 dotazovaných, kterým něco chybělo během hospitalizace na oddělení šestinedělí. Z toho 5 (42 %) žen je vysokoškolsky vzdělaných a 7 (58 %) má nižší vzdělání.
44
Hypotéza 3: Přepokládám, že 60 % žen by si rádo vyzkoušelo cviky na posílení pánevních svalů.
24% Ano, ráda bych si je zkusila Ano, prostřednictvím edukačního DVD 15%
61%
Ne
Graf 21 Cviky na posílení svalů pánevního dna
Až 61 (61 %) respondentek by si rádo zkusilo cviky na posílení pánevních svalů, 15 (15 %) žen by je chtělo vidět pouze na edukačním DVD a 24 (24 %) rodiček cvičení nechce vidět ani zkusit.
45
Hypotéza 4: Předpokládám, že ženy, které nejsou spokojené se stravou v nemocnici, by uvítaly teplé večeře. 40 35
35 Absolutní hodnota
31
30 25 Ano
20
Ne
15 10 5 1
0
Jen někdy
Nedokáži posoudit
2
Nikdy
Graf 22 Požadavek teplých večeří u nespokojených se stravou
Graf 22 znázorňuje nespokojené žen se stravou, zda by uvítaly teplé večeře. Vyplynulo tedy, že 33 (48 %) nespokojených žen, by uvítaly teplé večeře a 36 (52 %) žen, které byly nespokojené s nemocniční stravou, ale nepožadují teplé večeře.
46
Hypotéza 5: Předpokládám, že 90 % žen je dostatečně edukováno porodní asistentkou na oddělení šestinedělí. Tabulka 3 Edukovanost žen Odpovědi Méně než dostatečně Ano, dostatečně Celkem
0 1
Absolutní četnost Relativní četnost 72 72% 28 28% 100 100%
Pro zpracování tabulky byla použita 4. – 11. otázka z dotazníku. Pokud bylo odpovězeno na všech 8 otázek ano, dostatečně byly označeny číslem 1, pod 0 jsou otázky, kde minimálně jedna z odpovědí je ano, částečně, ne, nebyla nebo nedokáži posoudit. Po následném vyhodnocení jsem získala 28 jedniček, což znamená, že pouze 28 (28 %) respondentek je plně edukováno porodní asistentkou. Zbylých 72 (72 %) žen alespoň u jedné z osmi otázek vybraly jinou odpověď.
47
Hypotéza 6: Předpokládám, že 70 % prvorodiček má zájem o větší edukaci v oblasti péče o sebe sama.
15; 29%
Ne Ano
37; 71%
Graf 23 Požadavek prvorodiček na informační materiály
Graf znázorňuje 52 prvorodiček ze 100 respondentek, zda by chtěly více informačních materiálů. Z těchto 52 (100 %) žen 37 (71 %) odpovědělo, že nechtějí další informační materiály a 15 žen (29 %) by rády nějaké obdržely.
48
2.6
Diskuze
Pro výzkum bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. První cíl se týká spokojenosti s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí, k němuž se váže hypotéza jedna až čtyři. Druhý cíl se zaměřuje na edukaci žen porodními asistentkami, k němu byla určena hypotéza 5 a 6. Hypotéza 1: Předpokládám, že vícerodičky jsou více spokojené s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí než prvorodičky. K hypotéze 1 byly stanoveny otázky: Kolikrát jste rodila? Byla jste spokojena s celkovou péčí?. Získaná data z otázek jsou zobrazeny v grafu 18. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy bych srovnala prvorodičky a vícerodičky. Prvorodiček je celkem 52 (100 %) z nich 48 (92 %) bylo spokojených s nabízenou ošetřovatelskou péčí a 4 (8 %) spíše nebyly spokojené. Vícerodiček je dohromady 48 (100 %) z nich odpovědělo, že spokojených je 46 (96 %) a nespokojených jen 2 (4 %). Dá se říct, že téměř všechny ženy byly spokojené. V porovnání, však vychází vícerodičky spokojenější než prvorodičky. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2: Předpokládám, že ženy vysokoškolsky vzdělané mají vyšší nároky na poskytovanou ošetřovatelskou péči, než ženy s nižším vzděláním. K hypotéze 2 se váže 2., 12., 16. a 17. otázka: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?, Byly Vám vždy zodpovězeny Vaše otázky?, Byla jste spokojena s celkovou péčí? Chybělo Vám něco při hospitalizaci v nemocnici?. Výsledky jsou zobrazeny v grafech 19, 20 a tabulce 2. Zjistila jsem, že nároky na odpovědi na jejich dotazy jsou podobné jak u vysokoškolsky vzdělaných tak u žen s nižším vzdělám. Pro většinu žen (93 %) byly odpovědi dostačující. Z těch co byly spokojeny částečně (7 %), bylo více žen se vzděláním nižším než vysokoškolským. Podle grafu 20 můžu říct, že mezi méně spokojenými a nespokojenými ženami není žádná vysokoškolsky vzdělaná. Vyšší nároky na péči mají tedy spíše ženy se vzděláním nižším. V tabulce 2 jsou shrnuty všechny nedostatky ze získaných dat. Dvanácti (100 %) ženám něco chybělo z nich 5 (42 %) bylo vysokoškolsky vzdělaných. Tudíž je zřejmé, že více nespokojené byly ženy s nižším vzděláním než vysokoškolským. Hypotéza se nepotvrdila. 49
Hypotéza 3: Přepokládám, že 60 % žen by si rádo vyzkoušelo cviky na posílení pánevních svalů. K hypotéze 3 se pojí 15. otázka z dotazníku: Uvítala byste, aby Vám někdo ukázal cviky na posílení pánevních svalů? Otázku jsem zaznamenala do grafu 14 a vyšlo mi, že cviky na posílení pánevních svalů by si rádo zacvičilo 61 (61 %) respondentek. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 4: Předpokládám, že ženy, které nejsou spokojené se stravou v nemocnici, by uvítaly teplé večeře. K hypotéze 4 jsem si určila otázky: Byla jste spokojena s nemocniční stravou?, Uvítala byste teplé večeře?. Otázky jsou zpracované do grafu 7 a 8. Z grafů vyplývá, že z 69 (100 %) nespokojených žen, 33 (48 %) odpovědělo, že by chtěly teplé večeře v nemocnici. To znamená, že ženám na nemocniční stravě vadilo i něco jiného. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 5: Předpokládám, že 90 % žen je dostatečně edukováno porodní asistentkou na oddělení šestinedělí. Hypotéza 5 je spojena se 4. – 11. otázkou z dotazníku a to: Byla jste seznámena s chodem oddělení?, Byla jste poučena v péči o šití porodního poranění/operační rány?, Byla jste poučena v péči o prsa?, Byla jste poučena o kojení?, Byla jste poučena o osobní hygieně (sprchování, vhodné mýdlo, mytí rukou, výměna vložek,…)?, Byla jste poučena o důležitosti správného vyprazdňování stolice a moči?, Byla jste poučena o odcházení očistků a s tím spojeným krvácení?, Byla jste poučena o involučních změnách na děloze (navrácení do stavu před otěhotněním) a s tím spojenou bolestí?. Data získaná z těchto 8 otázek jsou shrnuty do tabulky 3. Z výsledků vyplynulo, že pouze 28 % rodiček je plně edukovaných porodními asistentkami. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 6: Předpokládám, že 70 % prvorodiček má zájem o větší edukaci v oblasti péče o sebe sama. K hypotéze 6 se váže 3. a 18. otázka z dotazníku, jsou to: Kolikrát jste rodila?, Uvítala byste více informačních materiálů?. Z grafu 23 je zřejmé, že prvorodičky nemají větší 50
zájem o edukaci v péči o sebe sama, jen 15 (29 %) z 52 (100 %) prvorodiček by uvítaly informační materiály. Hypotéza se nepotvrdila. Pokud porovnám výsledky s výzkumem Lucie Němcové (2015), dostanu rozdílná čísla. V její bakalářské práci objasňovala hypotézy o informovanosti prvorodiček v péči o prsa, v oblasti kojení a v péči o hráz a porodní poranění. Kde získala 32 % velmi dobře edukovaných v péči o prsa, 40,8 % v oblasti kojení a 29,1 % v péči o hráz a porodní poranění. V mém výzkumu jsem získala 57 % dostatečně poučených respondentek v péči o prsa, 78 % dostatečně poučených o kojení a 78 % dostatečně poučených žen v péči o šití porodního poranění nebo operační rány. Při jejím dotazování souhlasilo s lekcemi cvičení během hospitalizace 81,6 % respondentek. U mě by si cviky vyzkoušelo oproti jejímu výzkumu pouze 61 % respondentek. Při porovnání s výzkumem Martiny Horákové (2013), která ve své bakalářské práci uvádí, že s edukací bylo spokojených až 75 % žen, dostávám podobné výsledky.
2.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Jihlavská nemocnice podle mého dotazníkového šetření má kvalitní péči v rámci poporodní péče o ženy na oddělení šestinedělí. A mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti získané praxí na oddělení. Všechny porodní asistentky, které pracují na oddělení šestinedělí, zodpovědně vykonávají svoji práci, jsou milé a vstřícné. Vždy se ale můžeme setkat s nespokojenou ženou a je třeba se snažit tomu zamezit. Problémy jsem shledala hlavně ve stravě a cvičení. Doporučením by bylo zavedení pohybové aktivity po porodu. Velká část respondentek by si ráda zkusila cviky na posílení pánevního dna. Je dobré, když si rodičky tyto cviky osvojují již od prvního dne po porodu. Bylo by vhodné, pokud by fyzioterapeutky nebo vyškolené porodní asistentky vedly lekce o cvičení po porodu. Dalším doporučením je změna nemocniční stravy na oddělení šestinedělí. Chtělo by to více dbát na vhodnost potravin používaných při přípravě stravy ať už snídaní, obědů nebo večeří.
51
Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala tématem „Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí“. Toto téma jsem si vybrala, neboť je stále aktuální. Je potřeba, aby z nemocnic odcházely rodičky spokojené a sebejisté. Musí mít pocit, že jim bylo předáno dostatek informací a budou vědět co dělat v domácím prostředí. Bakalářskou práci jsem si rozdělila na část praktickou a část teoretickou. V teoretické části jsem popsala co je to šestinedělí a poporodní změny na děloze, cervixu, vaječnících, vejcovodech, pochvě a vulvě. Také jsem tam zahrnula změny hormonální a laktaci. Popsala jsem odcházející očistky a ostatní změny na těle rodičky. Teoretická část obsahuje všeobecnou ošetřovatelskou péči na oddělení šestinedělí a jednotlivé oblasti, v kterých je nutné rodičky edukovat. V praktické části jsem uvedla stanovené cíle a hypotézy. Nastínila jsem metodiku, průběh výzkumu a způsob jeho zpracování. Charakterizovala jsem respondentky a prostředí sběru dat. V praktické části je zobrazen výzkum zpracovaný v grafech a tabulkách. K němu se vztahuje diskuze a návrh pro praxi. Na začátku jsem si stanovila dva cíle týkající se spokojenosti a edukovanosti žen. K prvnímu cíli jsem si pak určila 4 hypotézy. Přepokládala jsem, že vícerodičky jsou více spokojené než prvorodičky a že spokojenost s péčí ovlivní vzdělání. Zjišťovala jsem, zda mají rodičky zájem o cvičení na posílení pánevních svalů. A jestli nespokojenost se stravou závisí na teplých večeřích. K druhému cíli se váží dvě hypotézy. V jedné předpokládám, že 90 % žen je dostatečně edukovaných. Ve druhé jsem zjišťovala, zda prvorodičky stojí o větší edukaci v oblasti péče o sebe sama. K ověření hypotéz jsem využila kvantitativní výzkum. Vytvořila jsem dotazník s 18 otázkami, kterými jsem od respondentek získala základní informace a odpovědi na otázky týkající se spokojenosti s péčí a jednotlivých edukací. Postupně jsem získala vyplněné dotazníky od 100 respondentek. Sesbíraná data jsem pak shromáždila a zpracovalo do tabulek a grafů. Pomocí nich jsem potvrdila nebo vyvrátila hypotézy.
52
Cíl 1: Zjistit, zda jsou ženy spokojené s ošetřovatelskou péčí na oddělení šestinedělí Předpokládala jsem, že vícerodičky budou spokojenější než prvorodičky, neboť už mají zkušenosti s předchozími dětmi. A již byly edukované porodními asistentkami. U méně spokojených může ovlivnit jejich postoj k poskytované péči, doba mezi porody. Během let se může pozměnit i ošetřovatelská péče a to může být pro rodičky matoucí a neznámé. Takže se dostávají do role prvorodiček, které je potřeba více edukovat a věnovat jim více času. U prvorodiček pak v rozhodování může hrát roli to, že nemají možnost srovnání. Někdy byla odpověď ovlivněná vzděláním žen. Z 2. hypotézy vyplynulo, že častěji byly nespokojené ženy s nižším vzděláním. Jak je neustále apelováno na cvičení po porodu, aby se předcházelo možnosti vzniku inkontinence a ženy se lépe navracely ke svým fyzickým zdatnostem před porodem. Tak z hypotézy 3 je vidět, že ženám to není lhostejné a rády by už v nemocnici vyzkoušely cviky na posílení pánevního dna. Co asi nejvíce ovlivnilo celkovou spokojenost rodiček, byla strava podávaná na oddělení šestinedělí. Až pro 69 % žen byla strava nevyhovující. Výzkumy dokazují, že většina žen je s ošetřovatelskou péčí spokojena. Vždy je, ale co vylepšovat a musíme se snažit udržet kvalitu poskytované péče a snažit se ji zvyšovat. Cíl byl splněn. Cíl 2: Zjistit, zda jsou ženy dostatečně edukovány porodními asistentkami a zda mají dostatek informací. Hypotéza 5 ukázala, že pouze 28 % žen je dostatečně edukovaných. To mohlo ovlivnit spoustu faktoru. Například nerozhodnost, když respondentky raději zvolily možnost odpovědi ano, částečně, tato odpověď se totiž objevila v odpovědích často. Možná ji volily, pokud neměly srovnání. Je mnoho činitelů, které mohly ovlivnit výsledky. Pokud se, ale podíváme na každou oblast edukací zvlášť, zjistíme, že průměrně dostatečná edukovanost žen dosahuje 70 %. Také jsem předpokládala, že nezkušené prvorodičky budou požadovat větší edukaci v podobě informačních letáčků. Myslela jsem si, že je pro ně mnohdy obtížné vše si zapamatovat, když to poprvé slyší po porodu ve chvílích plných dojmů a rády by si pak edukaci odnesly domů tištěnou. To se mi ale nepotvrdilo. Cíl byl splněn. 53
Potěšujícím výsledkem bylo, že 94 % žen bylo spokojených s poporodní péčí. To dokazuje, že na oddělení šestinedělí v jihlavské nemocnici porodní asistentky svoji práci vykonávají svědomitě a rodičkám se tam dostává kvalitní ošetřovatelská péče. Ke zvýšení kvality by ještě přispělo zavedení lekcí s cviky na posílení pánevních svalů. Jak můžeme vidět z výzkumu, byl by o ně zájem. Také by bylo vhodné pozměnit složení a přípravu stavy, i to by jistě zvýšilo spokojenost žen. Zaskočilo mě však, že pouze 28 % žen je plně edukovaných. Po detailnějším nahlédnutí do získaných dat jsem zjistila, že často ženy odpovídaly ano, částečně. Těch, které tvrdily v některých oblastech, že nebyly poučené, bylo v průměru 7 %. Což není moc, ale přesto by měly porodní asistentky věnovat edukaci více času. A předávat informace i v oblastech, které se jim zdají být méně důležité. Aby ženy odcházely domů spokojené, obohacené o nové informace a jisté v tom jak má probíhat péče v domácím prostředí. Slovní předání důležitých informací je nejlepší způsob. A ten by jistě upřednostnily i prvorodičky, které odpovídaly, že nechtějí větší edukaci v péči o sebe sama v podobě informačních materiálů.
54
Seznam použité literatury BARKER, Sue. Midwives' emotional care of women becoming mothers [online]. Newcastle-upon-Tyne: Cambridge Scholars Pub, 2011 [cit. 2016-03-09]. ISBN 9781443827300. Dostupné z: http://web.a.ebscohost.com/ehost/detail/detail?vid=1&sid=a4bf03d7-6f57-4650-8d2489a8574c21e7%40sessionmgr4004&hid=4212&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9z dC1saXZl#AN=524422&db=e000xww CANTIENI, Benita. Cvičení po porodu: metoda CANTIENICA pro pevnou postavu a posílení pánevního dna. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-14650. DUMOULIN, Chantale. Ve formě po porodu: cvičení a praktické rady. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-080-1. HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví. 3., zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4529-9. HORÁKOVÁ, Martina. Edukační činnost porodní asistentky na oddělení šestinedělí. Jihlava, 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Veronika Belko. CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. Pro rodiče. ISBN 80-247-1124-9. KOPŘIVOVÁ, Darina. Český průvodce mateřstvím, aneb, Péče o matku a dítě. Praha: Tvarohová - Kolář, 2005. ISBN 80-86738-08-6. KOUDELKOVÁ, Vlasta. Ošetřovatelská péče o ženy v šestinedělí. Vyd. 1. Praha: Triton, 2013. ISBN 978-80-7387-624-1. LAKTAČNÍ LIGA. Fyziologie laktace. 2003. [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/odborne-clanky/fyziologie-laktace/ LAKTAČNÍ LIGA. Léčení bolavých bradavek. 2003. [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/odborne-clanky/leceni-bolavych-bradavek/
55
LAKTAČNÍ LIGA. Technika kojení – držení prsu. 2007. [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/odborne-clanky/technika-kojeni-drzeni-prsu/ LAKTAČNÍ LIGA. Technika kojení – správné přisátí. 2007. [online]. [cit. 2016-0401]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/odborne-clanky/technika-kojeni-spravne-prisati/ LAKTAČNÍ LIGA. Technika kojení – správné sání. 2007. [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.kojeni.cz/odborne-clanky/technika-kojeni-spravne-sani/ MACKŮ, František a Evžen ČECH. Porodnictví pro střední zdravotnické školy. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2002. ISBN 80-86073-92-0. MAMILA. Dojčenie – dôležité je správne začať. 2005. [online]. [cit. 2016-04-01]. Dostupné z: http://www.mamila.sk/pre-zdravotnikov/zaciatok-dojcenia/ MAMILA. Kapustné listy. Mamila [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.mamila.sk/pre-matky/pomoc-pri-dojceni/kapusta-na-naliate-prsniky/ NĚMCOVÁ, Lucie. Péče o prvorodičky na oddělení šestinedělí. Jihlava, 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Dvořáková PhD. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-2471941-2. SABERSKY, Annette. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2740-0. STOPPARD, Miriam. Péče o prsa. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2000. 101 praktických rad. ISBN 80-7202-285-7. SYMONS, Jane. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Čestlice: Rebo Productions, 2003. ISBN 80-7234-284-3. WEIGERT, Vivian. Všechno o kojení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7367-071-2.
56
Seznam grafů Graf 1 Nejvyšší dosažené vzdělání ................................................................................. 24 Graf 2 Parita žen ............................................................................................................. 25 Graf 3 Seznámení s chodem oddělení............................................................................. 26 Graf 4 Péče o šití porodního poranění/operační rány ..................................................... 27 Graf 5 Péče o prsa ........................................................................................................... 28 Graf 6 Edukace o kojení ................................................................................................. 29 Graf 7 Edukace o osobní hygieně ................................................................................... 30 Graf 8 Poučení o vyprazdňování stolice a moči ............................................................. 31 Graf 9 Poučení o očistcích a krvácení ............................................................................ 32 Graf 10 Poučení o involičních změnách dělohy ............................................................. 33 Graf 11 Zodpovězení otázek ........................................................................................... 34 Graf 12 Spokojenost s nemocniční stravou .................................................................... 35 Graf 13 Teplé večeře....................................................................................................... 36 Graf 14 Cviky na posílení svalů pánevního dna ............................................................. 37 Graf 15 Spokojenost s celkovou péčí ............................................................................. 38 Graf 16 Nedostatky při hospitalizaci .............................................................................. 39 Graf 17 Požadavek na informační materiály .................................................................. 40 Graf 18 Spokojenost žen s ošetřovatelskou péčí ............................................................ 41 Graf 19 Spokojenost žen s odpověďmi na jejich otázky ................................................ 42 Graf 20 Spokojenost žen s péčí dle vzdělání .................................................................. 43 Graf 21 Cviky na posílení svalů pánevního dna ............................................................. 45 Graf 22 Požadavek teplých večeří u nespokojených se stravou ..................................... 46 Graf 23 Požadavek prvorodiček na informační materiály .............................................. 48
57
Seznam tabulek Tabulka 1 Věk žen .......................................................................................................... 23 Tabulka 2 Nedostatky při hospitalizaci na oddělení šestinedělí ..................................... 44 Tabulka 3 Edukovanost žen ............................................................................................ 47
58
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Žádost o distribuci dotazníků
59
