VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Spokojenost pacientů s nemocničním stravováním

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Spokojenost pacientů s nemocničním stravováním

Bakalářská práce

Autor: Dana Dvorská Vedoucí práce: Mgr. Magdalena Lavičková Jihlava 2016

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá spokojeností geriatrických pacientů se stravováním na oddělení geriatrické a následné péče, a interním oddělení v akreditovaných nemocnicích v kraji Vysočina. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy gerontologie a geriatrie, a s pojmy související stáří a přirozený proces stárnutí, které definují geriatrické pacienty. Několik kapitol je zaměřeno na výživu, základní složky potravy, možnosti podání potravy, poruchy výživy, léčebnou výživu a dodržování příjmu tekutin u lidí vyššího věku. Výzkumná část je zaměřená na spokojenost pacientů se stravováním na odděleních následné péče a na interních odděleních v akreditovaných nemocnicích Jihlava a Třebíč. Spokojenost geriatrických pacientů byla mapována kvantitativním výzkumem pomocí dotazníků, které byly zaměřené na spokojenost se stravováním, dodržováním pitného režimu a orientační zjišťování rizika malnutrice u geriatrických pacientů.

Klíčová slova Stravování, výživa, geriatrie, geriatrický pacient, malnutrice.

Abstract Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Zufriedenheit der geriatrischen Patienten mit den Essen an der Abteilung von Geriatrie, und interne Abteilungen in akreditierten Krankenhäuser in der Region Vysočina. Die Arbeit ist in einen theoretischen und einen praktischen Teil gegliedert. Im

theoretischen Teil werden die Konzepte für Gerontologie und Geriatrie,

und Konzepte um Alter und den natürlichen Alterungsprozess bezogen, die geriatrischen Patienten zu definieren. Aber vor allem sie sich mit Ernährung, Nahrungsbestandteile, die Arte der Ernährung, Ernährungsstörungen und medizinische Ernährung. Die Forschungabteilung wird auf die Zufriedenheit der Patienten mit den Essen für Geriatrie, und interne Abteilungen in Krankenhäusern Jihlava und Třebíč

konzentriert. Zufriedenheit der geriatrischen Patienten wurde der quantitativen Forschung kartiert mit Hilfe von Fragebögen, die auf die Zufriedenheit mit Gastronomie, die Einhaltung der Trinkwasser-Modus fokussiert und das Risiko von Mangelernährung bei geriatrischen Patienten zu erkennen.

Schlüsselwörter Essen, Ernährung, Geriatrie, geriatrischen Patienten, Unterernährung.

Poděkování Chtěla bych především poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Magdaleně Lavičkové za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady. Další poděkování patří náměstkyním pro ošetřovatelskou péči, vrchním sestrám, staničním sestrám a všeobecným sestrám za povolení a umožnění výzkumu v akreditovaných nemocnicích Jihlava a Třebíč.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ........................................................ 11

1

1.1

Stáří a průběh stárnutí .................................................................................... 11

1.1.1

Gerontologie, geriatrie a geriatrický pacient .......................................... 11

1.1.2

Stáří, proces stárnutí ............................................................................... 12

1.1.3

Změny způsobené stárnutím ................................................................... 13

1.1.4

Nemoci ve stáří ....................................................................................... 13

Výživa ........... .. .............................................................................................. 14

1.2

1.2.1

Základní složky potravy......................................................................... 14

1.2.2

Poruchy příjmu potravy. ........................................................................ 20

1.2.3

Klinická výživa ...................................................................................... 23

Specifické znaky výživy u seniorů ............................................................... 26

1.3

1.3.1

Hodnocení nutričního stavu u geriatrických pacientů ........................... 28

Význam dodržování pitného režimu ............................................................. 30

1.4

1.4.1

Dehydratace u lidí vyššího věku ............................................................ 30

VÝZKUMNÁ ČÁST ......................................................................................... 32

2 2.1

Cíl výzkumu a výzkumné otázky .................................................................. 32

2.2

Metodika výzkumu...................................................................................... 33

2.3

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .................... 33

2.4

Průběh výzkumu.......................................................................................... 34

2.5

Zpracování získaných dat ............................................................................ 34

2.6

Výsledky výzkumu...................................................................................... 35

2.7

Diskuze ....................................................................................................... 49

2.8

Návrh řešení a doporučení pro praxi ........................................................... 58

Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam použité literatury ............................................................................................... 63 Seznam zkratek ............................................................................................................... 67 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 68 Seznam příloh ................................................................................................................. 70

Úvod V populaci narůstá obyvatelstvo vyššího věku a prodlužuje se střední délka života. Stárnutí je spojené se zvýšenou morbiditou než u jiných věkových kategorií. Onemocnění narušující zdravotní stav a obtíže související s vyšším věkem mají ve většině případů nepříznivý vliv na chod organismu a mohou zapříčinit nejrůznější komplikace. Téma mé bakalářské práce zní Spokojenost pacientů s nemocničním stravováním. Po úvaze jsem zvolila, že se budu zabývat nejvíce ohroženou skupinou pacientů v nemocničních zařízení, a to jsou geriatričtí pacienti. Geriatričtí pacienti jsou lidé vyššího věku, u kterých se vlivem procesu stárnutí zpomaluje a zhoršuje stav organismu. Hlavní podstatou pro lidi vyššího věku je co nejlepší kvalita života, která zahrnuje schopnost samostatně vykonávat běžné denní aktivity, dodržování správné životosprávy, do které je nepochybně zahrnuto správné stravování a dodržování pitného režimu. Téměř každý v nemocničním prostředí už slyšel špatný názor na chuť stravy ať už ze strany pacienta nebo například od svých příbuzných, kteří museli být hospitalizováni. Z vlastních zkušeností při plnění praxe na odděleních, hlavně na oddělení následné péče a interních odděleních, je patrné, že stravování starých spoluobčanů je mnohdy nevyhovující a nedostatečné. Tyto poznatky jsou velmi často viditelné a jsou způsobeny mnoha důvody: nevyhovující strava, špatně vypadající strava, stresující rizikové faktory, nedostatečný zájem zdravotnického personálu, špatně chutnající strava. Faktory, ovlivňující stravování geriatrických pacientů, mají mnohdy špatný dopad na zdravotní stav pacienta a mohou prodloužit hospitalizaci. Vlivem nedostatečné stravy a dalších společně

souvisejících

faktorů

může

dojít

k nadměrnému

úbytku

hmotnosti

až k závažným stavům podvýživy. V nemocničních zařízeních se klade velký důraz na dodržování pitného režimu, hlavně u

starších lidí, kteří mají snížený pocit žízně. Sledováním pitného režimu

a upozorňováním na dodržování pitného režimu se snaží zdravotnický personál předcházet známkám dehydratace. Je zřejmé, že lidé vyššího věku jsou náchylnější k dehydrataci.

9

V bakalářské práci mám vymezeny 4 cíle. Prvním cílem je zjistit, jak jsou geriatričtí pacienti spokojeni se stravou v Nemocnici Třebíč a v Nemocnici Jihlava. Druhým cílem je orientačně zjistit, kolik lidí v Nemocnici Třebíč a v Nemocnici Jihlava je ohroženo malnutricí a karenčními stavy. Třetím cílem je zhodnotit dodržování pitného režimu u geriatrických pacientů. Čtvrtý cíl má za úkol zjistit, jak zdravotnický personál přehodnocuje informace o nutričním stavu. Konečné výsledky bakalářské práce budou informovat o aktuálním stavu výživy, o dodržování pitného režimu a orientačně budou informovat o hrozící podvýživě u geriatrických pacientů v určitých nemocničních zařízeních. Informace budou důležité nejen pro zdravotní personál, ale i upozornění pro občany, jak by se měly starší populace zajímat o správné stravování a dodržování pitného režimu.

10

1 Současný stav problematiky 1.1 Stáří a průběh stárnutí Je fyziologické, že lidská populace nezůstane neustále mladá, a že každý jedinec jednou zestárne. Stárnutí je zcela přirozené a je doprovázeno řadou změn. Proces stárnutí nelze zastavit. (Topinková, 2010)

1.1.1 Gerontologie, geriatrie a geriatrický pacient Gerontologie (gerontos = starý, stárnoucí člověk) je věda, která se zabývá stářím a procesem stárnutí. Dělení gerontologie: Klinická gerontologie - se zabývá zdravotním stavem starých lidí. Sociální gerontologie - se zaměřuje na sociální vztahy a interakce mezi starými lidmi. Experimentální gerontologie - zkoumá proces stárnutí u organismů.

(Mauk, 2006)

Geriatrie je samostatný lékařský obor, který se zabývá zdravotní péčí u nemocných vyššího věku. Za nemocného vyššího věku jsou v geriatrické péči považováni lidé, kteří mají věk nad 65 let, výjimečně lidé nad 60 let. S pokrokem moderní medicíny se dnešní lidé průměrně dožívají vyššího věku než v předešlých letech, tím se zvyšuje počet lidí vyššího věku a prodlužuje se střední délka života. (Topinková, 2010) Pojem geriatrický pacient je dnes velmi ustálený. V širším pojetí je za geriatrického pacienta považován člověk, který má věk v průměru nad 75 let, ale za nejnižší hranici je považován věk 65 let. V užším pojetí je geriatrický pacient člověk, který vykazuje v rámci hospitalizace prokazatelné zhoršení zdravotního stavu, ale věk zde nemá patřičnou roli. Charakteristické znaky geriatrického pacienta jsou vyšší věk, nemocnost (morbidita) a hrozící omezení (například ztráta soběstačnosti). Ztráta soběstačnosti má zásadní vliv na kvalitu a spokojenost v životě seniora. (Kalvach a kol., 2008)

11

„Zavádějící, ale v Česku bohužel zakořeněné, je jednostranné ztotožnění geriatrického pacienta pouze s ošetřovatelskou a sociální problematikou, s následnou a dlouhodobou ústavní péčí.“ (Kalvach a kol., 2008, s. 25)

Stáří, proces stárnutí Každý člověk je svým způsobem originální, prožívá svůj život podle svých představ a plánuje si život originálně. Přemýšlíme nad tím, co nás v životě ještě čeká, co budeme jednou dělat, až budeme stárnout a půjdeme např. do důchodu. Pojem stáří je označení pro přirozený průběh života. V průběhu stárnutí se mění postupně všechny orgány, jako první známky stárnutí lze považovat šedivění vlasů. Stárnutí a stáří není onemocnění, jedná se o přirozený proces organismu, který je očekáván u každého jedince a nelze značně zpomalit nebo dokonce zastavit. Stáří lze rozdělit na stáří biologické, kalendářní a sociální. (Šafránková et al., 2006; Topinková, 2010) Biologické stáří označuje míru změn, které se projevují u jedince v daném věku. Biologické stáří jedince je dáno kondicí a celkovým zdravotním stavem jedince. (Mauk, 2006) Kalendářní stáří představuje určitou věkovou hranici, která udává, kdy je člověk považován za člověka vyššího věku. V dnešní době se prodlužuje střední délka života, zvyšuje se věk obyvatelstva a tím narůstá i hranice kalendářního stáří. (Mauk, 2006) Dle WHO se dá stáří rozdělit na několik kategorií: 1. Věk 65 – 74 let označujeme jako věk mladých seniorů. 2. Věk 75 – 84 let označujeme jako věk starých seniorů. Staří senioři jsou často samotářští a jsou náchylní k onemocněním. 3. Věk 85 a více let označujeme jako hodně staré seniory.

(Mauk, 2006)

Sociální stáří začíná jako přiznání starobního důchodu. Ve stáří se mění nároky člověka, sociální role a ekonomické potřeby. (Mauk, 2006)

12

1.1.3 Změny způsobené stárnutím U každého člověka se vlivem stárnutí projevují tělesné, psychické a sociální změny. Reakce člověka na tělesné, psychické a sociální změny je ovlivněna osobností a charakterem člověka. (Venglářová, 2007) Mezi tělesné (biologické) změny se řadí změny vzhledu (ochabnutí kůže, šedivění vlasů), zhoršená činnost smyslů (zhoršení zraku, sluchu, chutí), poruchy trávicího systému (snížená chuť k jídlu, zhoršené polykání, špatný stav chrupu, problémy se zažíváním (zácpa, průjem, nechutenství), degenerativní změny kloubů a sexuální změny. Ve stáří ubývá množství svalové hmoty a snižuje se tělesná výkonnost. Starší lidé mají méně sil a zhoršuje se jim obratnost, a proto je vyšší riziko pádů. U ženského pohlaví nastává menopauza a zastavuje se ovulace. (Venglářová, 2007) Mezi psychické změny se řadí emoční labilita, změny ve vnímání okolního prostředí, strach z onemocnění a ztráta samostatnosti, ztráta důvěry k ostatním lidem, zhoršená paměť a snížená potřeba spánku. Člověk si uvědomuje, že se zvyšujícím se věkem se může stát závislý na pomoci ostatních. (Venglářová, 2007) Sociální změny se také objevují při stárnutí. Řadíme mezi ně osamělost, změnu životního stylu, omezený kontakt s blízkými lidmi. Za hlavní sociální změnu považujeme odchod ze zaměstnání. (Šafránková et al., 2006)

1.1.4 Nemoci ve stáří Vlastní stárnutí a délka života je ovlivněna dědičnými faktory, vlastním životním stylem od stravovacích návyků až po pohybovou aktivitu. V dnešní době se dožívají lidé vyššího věku, ale zvyšuje se morbidita. Starší lidé trpí většinou nemocemi dlouhodobého charakteru, kdežto mladší generace onemocní, ale po určité době se ve většině případů uzdraví. U geriatrických pacientů je snížená schopnost organismu se vypořádat s onemocněním, staré tělo se s nemocí mnohem hůře vypořádá než mladé tělo. Ve stáří se často vyskytují onemocnění, které jsou způsobeny stárnutím organismu, tzv. degenerativní onemocnění. Zvláštností u starších lidí je polymorbidita, tedy současný výskyt několika onemocnění. Polymorbidita se vyskytuje nejčastěji u lidí velmi

13

vysokého věku nad 80 let. Mnoho nemocí u starého člověka způsobuje nesoběstačnost v běžných denních činnostech a nastává závislost na jiných lidech. (Topinková, 2008) Nejčastější onemocnění ve vyšším věku jsou kardiovaskulární onemocnění (onemocnění srdce a cév, hypertenze, ICHS), degenerativní onemocnění (artróza, osteoporóza), DM II. typ, problémy s trávením (potíže s vyprazdňováním, problémy s chrupem), psychiatrická a nádorová onemocnění. (Topinková, 2008)

1.2 Výživa Výživa patří k základním potřebám člověka, poskytuje látky důležité pro funkci lidského organismu a energii nutnou k zvládnutí běžných činností. Při běžných denních činnostech dochází k výdeji energie, kterou je nutné nahradit. Energetický výdej je závislý na pohlaví, věku a různých činnostech. Potrava je významný zdroj potřebných látek, které jsou pro lidský organismus důležité. Správné stravování může lidské tělo ochránit před různými onemocněními a naopak špatné stravování může podporovat vznik onemocnění a chorobných stavů. (Beňo, 2008)

1.2.1 Základní složky potravy V lidském těle se vyskytují ve velkém množství látky nazvané makroprvky a v malém množství látky nazvané mikroprvky. Denní příjem makroprvků se pohybuje v gramech, denní potřeba mikroprvků nedosahuje ani 100 mg. Mezi makroprvky se řadí cukry (sacharidy), tuky (lipidy) a bílkoviny (proteiny). Potrava obsahuje odlišné množství prvků. Prvky se nikdy nevyskytují samostatně, ale společně s ostatními živinami, minerály a vitamíny. Každý prvek má určitou úlohu v lidském těle, jestliže je v organismu nedostatečné množství určité látky, projevuje se to určitými příznaky. Každý organismus potřebuje přijímat makroprvky a mikroprvky, ale přijímáme je v individuálním množství. (Grofová, 2007) Makroprvky Tuky (lipidy) se řadí mezi makroprvky s největší energetickou hodnotou, měli by tvořit 25 % denního příjmu. Existují dva druhy tuků: jednoduché a složené tuky. Jednoduché

14

lipidy se nazývají triacylglyceroly, složené tuky jsou fosfolipidy, sfingolipidy a cholesterol. (Grofová, 2007) Funkce tuků v lidském organismu: Některé druhy tuků obalují nervy, a to usnadňuje tok elektrických impulzů, jsou nezbytné při vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), podílejí se na tvorbě hormonů, na zachování dobrého vzhledu, na správném pohybu trávicího traktu a jsou považovány za tepelný zdroj lidského těla. Lipidy jsou při zažívání rozkládány na glycerol a mastné kyseliny. Většinu mastných kyselin si lidské tělo vyrobí samo, ale existují i mastné kyseliny, které si lidské tělo neumí vyrobit: esenciální mastné kyseliny a vitamín F. Esenciální mastné kyseliny musí být přijímány v potravě. Podle zdroje rozeznáváme dva druhy mastných kyselin: nasycené a

nenasycené mastné kyseliny. Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy

v rostlinných zdrojích (olivový, slunečnicový a rybí olej), nasycené mastné kyseliny jsou obsaženy v živočišných zdrojích (máslo, sádlo). Je důležité si dávat pozor na to, kolik živočišných tuků přijímáme. Při nadměrné konzumaci živočišných tuků může dojít ke zvýšení hladiny cholesterolu. (Beránek, 2007; Grofová, 2007) Cukry (sacharidy) patří k látkám, které by měli tvořit 55 – 60 % energetického příjmu. Sacharidy lze rozdělit na 3 druhy: monosacharidy, disacharidy a polysacharidy. (Beránek, 2007; Grofová, 2007) Funkce cukrů: Cukr je považován za vhodný zdroj energie, má podíl na zlepšení trávení a snižuje hladinu cholesterolu v lidském těle. (Grofová, 2007) Bílkoviny (proteiny) se vyskytují v lidském těle ve větším množství a měly by ve stravě tvořit 15 %. Bílkoviny se skládají z aminokyselin. V přírodě se vyskytuje 20 druhů aminokyselin, ale pro lidské tělo je důležitých jen 9 aminokyselin. Stejně jako tuky (lipidy) se bílkoviny dělí na rostlinné a živočišné. Živočišné bílkoviny se nacházejí v mléce, libovém mase a rybách. V luštěninách a obilovinách se nacházejí rostlinné bílkoviny. (Grofová, 2007; Urbánková et al., 2010). Funkce bílkovin: Bílkoviny jsou považovány za základní stavební látku, zajišťují transport hemoglobinu a jsou nezbytné pro správný chod organismu. (Grofová, 2007)

15

Mikroprvky Vitamíny jsou látky, které musí být organismu dodávány v potravě, kterou přijímáme. Pro nás nemají energetický význam a jsou přijímány v minimálním množství. Přestože jsou přijímány v minimálním množství, tak nedostatek vitamínů může mít negativní dopad na naše tělo. (Beňo, 2008; Grofová, 2007) Existují 2 skupiny vitamínů: vitamíny rozpustné v tucích a vitamíny rozpustné ve vodě. Mezi vitamíny rozpustné v tucích patří vitamíny A, D, E a K a mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vitamíny B1, B2, B3, B5, B6, B12, H a C. Nedostatek vitamínů se nazývá hypovitaminóza a nadbytek vitamínů v lidském těle se nazývá hypervitaminóza. (Grofová, 2007) Vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní) Vitamin

A

(retinol)

je

vitamín

rozpustný

v tucích,

který

se

vyskytuje

ve 2 formách: v živočišných produktech (rybí tuk, máslo, mléko, játra) a v rostlinných produktech (listová zelenina, zelenina žluté nebo oranžové barvy a ovoce). Je potvrzené, že podle vědců má vitamín A kladný význam v boji proti zhoubným nádorům. Lidé, kteří konzumovali více listové zeleniny, měli prokazatelně méně výskytu zhoubných nádorů. Příjem betakarotenu má příznivý dopad na oběhovou soustavu, působí preventivně před vznikem aterosklerózy a je menší riziko vzniku infarktu myokardu. Nedostatek vitamínu A se projevuje špatným viděním, suchou kůží a člověk je více náchylný k infekčním onemocněním. (Grofová, 2007; Fořt, 2007; Svačina a kol., 2008) Vitamín D (kalciferol) je rozpustný v tucích. Přírodní zdroj vitamínu D je rybí tuk, tuňák a sardinky. Je důležitý pomocník pro vstřebávání vápníku a fosforu a udržuje kosti silné a zdravé. Nedostatek vitamínu D se může projevit řídnutím kostí, u dětí jako křivice a u dospělých jako osteomalacie. (Svačina a kol., 2008) Vitamín E (tokoferol) patří k lipofilním vitamínům, který se skládá z tokoferolů. Tokoferoly jsou chemicky aktivní látky a existuje několik druhů. Mezi zdroje vitamínu E patří listová zelenina, pšeničné klíčky, sója, vejce a obilí. Vitamín E má mnoho blahodárných účinků. Působí antioxidačně, má vliv na obnovu buněk a tím působí

16

proti rychlému stárnutí, pomáhá při ředění krve. Významnou roli má v prevenci proti výskytu civilizačních chorob. Nedostatek vitamínu E se projevuje únavou a zpomaleným hojením ran. (Beránek, 2007; Grofová, 2007) Vitamín K (kanavit) je tvořen bakteriemi v tenkém střevě. Ke vstřebávání vitamínu K je důležitá konzumace mléka a mléčných výrobků. Má významný účinek při tvorbě koagulačních faktorů (II, VII, IX, X). Působí preventivně proti vzniku vnitřního krvácení a vznikem trombóz. Nedostatek vitamínu K se projevuje sníženou srážlivostí krve a zvýšeným krvácením. (Kalvach a kol., 2008; Grofová, 2007) Vitamíny rozpustné ve vodě se nazývají hydrofilní. Řadíme mezi ně vitamíny skupiny B, vitamín C (kyselina askorbová) a vitamín H. V organismu se vyskytuje malé množství a nadbytek se vylučuje močí. (Grofová, 2007) Vitamín B1 (thiamin) je vitamín rozpustný ve vodě. Existují látky, které jsou schopné blokovat vstřebávání, mezi látky blokace patří antibiotika, hormonální antikoncepce, alkoholické nápoje. Přírodní zdroj vitamínu B1 je obilí, listová zelenina, mléko, kvasnice, ovoce a pšeničné klíčky. Hlavní úkol vitamínu B1 je štěpení cukrů a následná přeměna na glukózu. Tento vitamín musíme denně doplňovat, protože není možné vitamín udržet a uskladňovat v lidském těle. Thiamin má dobrý vliv na centrální nervový systém a pomáhá při udržení plodnosti. Nedostatek se projevuje defekty nervové soustavy. (Beránek 2007; Fořt, 2007) Vitamín B2 (riboflavin) je odolný proti tepelným podmínkám, ale špatně reaguje se světlem, proto se například mléko nemá skladovat v průsvitných nádobách. Má dobrý vliv na vlasy, pokožku, nehty a společně s vitamínem A má pozitivní vliv na zrak. Nachází se v mléce, kvasnicích, vejcích a zelenině. Nedostatek vitamínu se projevuje afty, opary a pálením jazyka. (Fořt, 2010; Svačina a kol., 2008) Vitamín B3 (niacinamid, niacin) je vitamín rozpustný ve vodě, který se vyskytuje ve 2 formách: niacin a niacinamid. Niacin se nachází v rostlinách a je důležitý pro

správnou tvorbu sexuálních hormonů (testosteron, progesteron, estrogeny).

Niacinamid je původu živočišného a udržuje nervový systém. Přírodní zdroj B3 jsou

17

játra, vejce, arašídy a avokádo. Lidé, kteří mají nedostatek vitamínu, často trpí depresemi a depresivními stavy. (Beránek, 2008; Svačina kol., 2008) Vitamín B5 (kyselina pantotenová) je obsažený v játrech, vnitřnostech, fazolích a kvasnicích. Název vitamínu kyselina pantotenová je odvozeno z řeckého slova „panthoten“, což v překladu znamená „ze všech stran“, tedy výskyt je v malém množství patrný ve všech potravinách. Při konzumaci potravin, které jsou zdrojem vitamínu, bojuje člověk proti infekcím, má vliv na stárnutí lidského těla, a redukuje stresové stavy a pocit únavy. Také se nazývá „stresový vitamín“, protože v případě jeho nedostatku se uvolňuje adrenalin. (Grofová, 2007; Svačina a kol., 2008) Vitamín B6 (pyridoxin) působí na metabolismus aminokyselin. V lidském těle má pozitivní dopad na tyto funkce: působí na uvolňování glykogenu z jater, pomáhá udržovat správné množství sodíku a draslíku, má vliv na tvorbu protilátek a udržení tělesných tekutin. Každá žena, která užívá hormonální antikoncepci, by měla užívat B- komplex, protože přijímáním antikoncepce, jsou vitamíny degradovány. Nedostatek se projevuje rýhováním lůžka nehtů, popraskanými rty a pálením jazyka. Je obsažený v mléce a vejcích. (Beňo, 2008; Svačina a kol., 2008) Vitamín B12 (cyanokobalamin) je jedinečný, obsahuje minerály a má možnost se skladovat v lidském těle. Hraje významnou roli v boji proti depresím a správná konzumace přispívá na udržování paměti. V lidském organismu se vyskytuje v malém množství, ale nedostatek je v lidské společnosti značně rozšířený. Nedostatek se neprojevuje ihned, ale až po delší době, dokonce až za několik let. Přijímáme ho v podobě masa, vejcí a mléka. (Beňo, 2008) Vitamín C (kyselina askorbová) patří do hydrofilních vitamínů, ale není stabilní, to znamená, že koncentrace v potravinách kolísá. Vitamín C je obsažený v citrusových plodech, listové zelenině, bramborách a brokolici. Je důležité vědět, že při tepelné úpravě potravin s obsahem vitamínu C, se snižuje předpokládané množství vitamínu. (Grofová, 2007) Patří do známých vitamínů a je nezbytný k tvorbě kolagenu. Je nazýván antioxidantem, protože má preventivní charakter proti vzniku karcinogenních buněk. Je prokázáno,

18

že při pravidelném užívání vitamínu C, se snižuje předpoklad vzniku chřipky a

nachlazení.

Nedostatek

se

projevuje

únavou,

chřipkou

a

nachlazením.

(Grofová, 2007; Urbánková et al., 2010) Vitamín H (biotin) je koenzym karboxylačních reakcí1. Má zvýšenou odolnost vůči tepelným podmínkám. Zlepšuje stav pokožky hlavně při ekzémech a dermatitidách. Je obsažený v rýži, kvasnicích a ořechách. Nedostatek vitamínu H se projevuje „šedivou kůží“, spavostí a špatnou odolností vůči nemocem. (Grofová, 2007) Minerály a stopové prvky Stejně jako vitamíny jsou pro lidský organismus důležité i minerální látky a stopové prvky. Ve větších dávkách jsou přítomny minerály: draslík (K), sodík (Na), hořčík (Mg), vápník (Ca), chlór (Cl) a fosfor (P) a v menších dávkách jsou potřebné stopové prvky: železo (Fe), měď (Cu), zinek (Zn), jód (I) a fluor (F). (Beránek, 2007; Grofová, 2007) Minerální látky Draslík (K) je intracelulární kationt, který má mnoho funkcí. Normální hodnota draslíku v lidském těle 3,9 – 5,4 mmol/l. Je obsažený v citrusech, banánech, bramborách a rajčatech. Podporuje krevní tlak a účinkuje při odstraňování odpadních látek z lidského těla. (Beránek, 2007) Sodík (Na) je společně s draslíkem řazený mezi prvky, které udržují stálou rovnováhu tekutin v organismu. V potravě se sodík nachází v jedlé soli. Denní spotřeba soli by neměla přesáhnout 1000 – 3300 mg u dospělého člověka. (Svačina a kol., 2010) Hořčík (Mg) je považován za antagonistu vápníku. Je nezbytný pro zdravé zuby a potlačuje deprese. Hořčík se nachází v jablkách, citrusech a zelenině. Doporučená denní dávka u dospělých je 350 mg. (Grofová, 2007)

1

Karboxylační reakce: hlavní činitel při přenosu skupiny CO2.

19

Vápník (Ca) je nezbytný pro zuby a kosti. Normální hodnota vápníku je 2,2 – 2,5 mmol/l. Nedostatek vápníku častěji postihuje ženy po 50. roce a to se projevuje řídnutím kostí (osteoporózou). (Grofová, 2007; Svačina a kol., 2010) Chlór (Cl) je prvek, který doprovází sodík. Je obsažený v kuchyňské soli. Je nezbytný při rozložení tekutin v lidském těle a pro lepší trávení. (Grofová, 2007) Stopové prvky Železo (Fe) je významné při tvorbě hemoglobinu. Železo se nachází v rostlinných (zelenina listová, škrob) a živočišných produktech (játra, ledviny). Ženy by měly přijímat větší množství potravin obsahujících železo, protože železo ztrácí při menstruačním krvácení a během těhotenství. Doporučená denní dávka je 15 – 20 mg. (Beňo, 2007; Grofová, 2007) Měď (Cu) se účastní na tvorbě hemoglobinu a je pomocník při využití vitamínu C. Zdrojem jsou mořské plody, luštěniny a játra. Doporučená denní dávka je 2 – 3 mg. (Grofová, 2007) Zinek (Zn) má více funkcí, nachází se ve většině enzymů, preventivně působí proti neplodnosti a vrozeným poruchám. V lidském těle je zastoupený poměrně ve velkém množství. Přírodní zdroj zinku je v mase, rybách a mléce. (Grofová, 2007)

1.2.2 Poruchy příjmu potravy Poruchy příjmu potravy se vyskytují u geriatrických pacientů často. Včasné rozeznání poruchy příjmu výživy usnadní léčbu pacienta, neprodlužuje se délka hospitalizace a předchází se vzniku případným komplikacím způsobených nerozeznáním poruchy. Poruchy se dělí na kvantitativní a kvalitativní. U kvalitativní poruchy člověku chybí určitá složka potravy, naopak u kvantitativní je omezený příjem potravy. (Grofová, 2007; Malá et al., 2013)

20

Malnutrice Malnutrice je stav podvýživy, který vzniká nejčastěji v seniorském věku. V pozdějším věku má vliv na vznik malnutrice mnoho faktorů, které označujeme jako geriatrické syndromy: vliv léků, malarbsorbce, hospitalizace, ekonomický nedostatek, nedostatečný příjem, nesoběstačnost v nakupování a v přípravě jídla, defekty chrupu a další onemocnění. (Svačina a kol, 2008) Při malnutrici dochází ke snížení hmotnosti, ztrátě tukových zásob a může dojít až ke kachexii. Malnutrice je diagnostikována pomocí různých screeningových vyšetření, a je patrný značný úbytek hmotnosti a nedostatečný příjem potravy. (Svačina a kol., 2008) Při diagnostikované malnutrici je nutné včasné zahájení dietního opatření. Jestliže dietní opatření nejsou účinná, přichází na řadu nutriční podpora: enterální a parenterální výživa. (Grofová, 2007) Dělení malnutrice dle charakteru: Proteinová malnutrice – energetický příjem bez dostatečného množství bílkovin. Proteino-energetická malnutrice – nedostatečný celkový příjem. Karenční stav – nedostatečný příjem jen některé látky (stopové prvky, vitamíny). Kachexie – stav, který doprovází jiné závažné onemocnění (Topinková, 2010) Klinické projevy malnutrice: Klinické projevy malnutrice jsou: snížení síly ve svalech a zhoršení hybnosti, snížení imunity, zhoršený transport krve, špatný přenos živin a léků, zhoršené hojení ran a častější výskyt neinfekčních a infekčních komplikací. (Topinková, 2010) Nutriční péče = prevence vzniku malnutrice Nutriční péče je poskytována pacientům, kteří tuto péči potřebují ve zdravotnickém zařízení. Způsob, jak je nutriční péče realizována, závisí na nutričním stavu pacienta. Cílem nutriční péče je vyhledání lidí, kteří mají malnutrici nebo mají riziko malnutrice.

21

Vyhledávání lidí se provádí při příjmu pacienta do zdravotnického zařízení, popřípadě v průběhu hospitalizace a poté při ukončení hospitalizace. Po zjištění nutričního stavu a zhodnocení se vytvoří nutriční plán o potřebě energie a vhodném způsoby podání stravy. (Kohout a kol., 2005) Obezita Obezita patří mezi častou problematiku seniorů, která je způsobena nerovnováhou příjmu a výdeje energie. Strava by měla být plnohodnotná, v zastoupení všech živin, ale měla by se rovnat výdeji energie, tedy dostatečnému pohybu. Obezita může být i definována jako zvýšení tělesné hmotnosti z důvodu hromadění tělesného tuku v lidském těle. Lidské tělo nestačí přijatou energii spotřebovat, a proto dochází k nadměrnému hromadění tuku. Zvýšené riziko obezity je u onemocnění diabetes, hypertenze nebo u dny. (Svačina a kol., 2008) Obezitu lze rozdělit dle typu: 1. Androidní typ nazývaný též jako mužská obezita. Je to typické abnormální hromadění tuku v oblasti břicha a muži připomínají svým vzhledem jablko. 2. Gynoidní typ nazývaný též ženská obezita. Tuk se ukládá v oblasti břicha, stehen a zadní části těla. (Grofová, 2007) Obezitu lze rozdělit dle příčiny: 1. Primární obezita vzniká nadměrným přísunem energie, ale nízkým výdejem energie. 2. Sekundární obezita je neovlivnitelná. Způsobena primárním onemocněním (např. endokrinní onemocnění). (Šafránková a kol., 2006; Grofová, 2007) Riziko obezity u seniorů V důsledku úbytku svalové hmoty a nárůstu tukové tkáně, omezení pohybu může dojít u seniora k obezitě. I senior by se měl zdravě stravovat, ale měl by brát v úvahu, že strava ve vyšším věku má určitá specifika: strava by měla být vhodná pro seniory a měla by obsahovat všechny složky potravy. (Matyášová, 2015)

22

Léčba obezity Léčba obezity zahrnuje určitá dietní opatření, to znamená redukci hmotnosti a zvýšený energetický výdej formou zvýšené pohybové aktivy. Chirurgická léčba (např. bandáž žaludku) se provádí jen v těžkých případech. (Grofová, 2007)

1.2.3 Klinická výživa Klinická výživa zahrnuje léčebnou, enterální a parenterální výživu. Enterální výživa Enterální výživa je strava, která je podávána do trávicího traktu buď ústy (sipping), nazogastrickou sondou, nazojejunální sondou, perkutánní endoskopickou gastrostomií (PEG) a nebo jejunostomií. PEG a jejunostomie se využívají u lidí, kteří potřebují tímto způsobem stravu přijímat delší dobu. (Grofová, 2007) Sipping Jestliže je strava nedostatečná, tak další volbou jsou nutriční doplňky nebo sipping (popíjení). Sipping je považován za nejjednodušší způsob, jak je možné podávat enterální výživu. Užívá se u pacientů, kteří trpí malnutricí, ale jsou schopni přijímat stravu ústy. Nutriční doplněk, který je v nemocničních zařízeních velmi známý, je Nutridrink. Nutridrink vyrábí výrobce v různých příchutích a obsahuje všechny složky potravy v přiměřeném, ale dostatečném množství. (Grofová, 2009; Kohout a kol., 2009) Parenterální výživa Parenterální výživa je indikována u lidí, kteří nemohou přijímat stravu skrz trávicí ústrojí. Strava plně nahrazuje stravu přijímanou trávicím ústrojím. Přípravky umělé výživy jsou podávány buď přes periferní, nebo přes centrální žilní systém. Na krátkou dobu je parenterální strava podávána přes periferní žílu a na delší dobu přes centrální žilní katétr v podobě all-in-one vaků. Vysokomolekulární látky se používají jen do centrálního žilního katetru. (Grofová, 2007; Kohout a kol., 2009)

23

Léčebná výživa V České republice existuje jednotný dietní systém, který se skládá ze základního dietního systému, speciálního dietního systému a standardizovaných dietních postupů. Každé nemocniční zařízení má určitou zodpovědnost za stravování, má možnost upravovat dietní systém podle potřeb pacientů. (Vytejčková, 2011) Stravovací systém v nemocnicích Stravování v nemocnici zajišťuje stravovací provoz nemocnice. Strava ze stravovacího zařízení se převáží buď v termoportech, nebo pomocí tabletového systému. Termoporty se dováží na oddělení těsně před podáváním stravy, kde všeobecná sestra rozděluje stravu pacientům podle dietního systému pacientů. Tento způsob dodávání stravy je méně pohodlný a není moc praktický. Více se užívá tzv. tabletový systém. Jídlo je připravené na tácku v nerezovém nádobí a tác je označený dietou. (Vytejčková, 2011; Grofová, 2007) Dieta Termín dieta lze definovat více způsoby, jedná se o určitý stravovací režim, kdy je úmyslně pacientovi dodáváno nebo nedodáváno určité množství důležitých látek. Dietní systém v České republice má celkem 14 základních diet, 4 speciální diety a 7 standardizovaných dietních postupů. Stravu v nemocnicích dostávají pacienti 3 krát denně (snídaně, oběd, večeře). U některých diet mají pacienti i svačiny, diabetičtí pacienti mají druhou večeři. (Grofová, 2007; Kohout a kol., 2009) Základní diety Dieta 0 – tekutá se podává pacientům, kteří nejsou schopni z různých důvodů přijímat stravu. (onemocnění dutiny ústní, choroby hltanu a jícnu, nádorové onemocnění dutiny ústní). (Grofová, 2007) Dieta č. 1 – kašovitá je ordinována lidem, kteří mají určité problémy v dutině ústní, po operačních zákrocích v dutině ústní, kdy je zhoršené žvýkání a polykání. Strava má kašovitý charakter. (Svačina, 2008)

24

Dieta č. 2 – šetřící se dává lidem po prodělaném infarktu myokardu, dále u onemocnění žlučníku, slinivky břišní a u chorob dlouhodobých. Strava je lehká, snadno stravitelná. (Svačina, 2008) Dieta č. 3 – racionální je považována „za normální stravu“. Podává se pacientům, kde není ordinována dieta s nějakou zvláštní úpravou a obsahuje dostatek všech důležitých živin. (Svačina, 2008) Dieta č. 4 – s omezením tuků je ordinována lidem, kteří mají obtíže se žlučníkem, po operaci žlučníku, zánětech slinivky břišní. Klade se zde důraz na tuky, které jsou užívány k přípravě pokrmů. Je omezený příjem nestravitelných a nadýmavých potravin. (Grofová, 2007) Dieta č. 5 – bílkovinná bezezbytková se užívá, když pacient je po operaci střeva nebo při střevní neprůchodnosti. Pacienti nesmí konzumovat čerstvé pečivo, je jim doporučováno starší pečivo a měli by konzumovat jen potraviny, které nemají zbytky. (Svačina, 2008) Dieta č. 6 – nízkobílkovinná je indikována v případech, kdy pacientovi selhávají ledviny nebo při nefrotickém syndromu. Bílkoviny v potravě jsou značně omezené. (Svačina, 2008) Dieta č. 7 – s nízkým obsahem cholesterolu se podává po infarktu myokardu, po CMP, AP a při hyperlipoproteinémii. (Grofová, 2007) Dieta č. 8 – redukční se užívá u obézních lidí, kteří potřebují ubrat na hmotnosti. Je snížený celkový denní příjem a jsou omezeny některé potraviny. (Grofová, 2007) Dieta č. 9 – diabetická je považována za základní léčebnou metodu u onemocnění diabetes mellitus I. typu a u některých diabetiků II. typu. Pacient přijímá stravu 6 krát denně, večer má 2. večeři. Množství sacharidů určují tzv. výměnné jednotky. 1 výměnná jednotka je 10 g sacharidů. Pacient s onemocněním diabetes by si měl pravidelně kontrolovat hmotnost a hladinu glykémie. (Rušavý, 2007) „Dieta u DM 2. typu závisí v první řadě na hmotnosti pacienta. U většiny pacientů s DM 2. typu je přítomna nadváha nebo obezita, zde je zásadním kauzálním léčebným opatřením redukce hmotnosti.“ (Rušavý, 2007, str. 23) Dieta č. 10 – neslaná, šetřící je indikována ženám, které mají v těhotenství otoky, při onemocnění srdce a cév anebo s nefrotickým syndromem. Při této dietě je výrazné omezení potravin bohatých na sodík.

25

Dieta č. 11 – výživná je ordinována lidem, kteří trpí poruchami příjmu potravy (bulimií, anorexií), po některých závažných operacích. Dieta nemá žádné dietní omezení, naopak obsahuje potraviny s vysokým energetickým příjmem. Dieta č. 12 – mladší děti, se dodává dětem v batolecím věku (od 1 roku do 3 let), strava musí být nenadýmavá a nenáročná pro dítě. Dieta č. 13 – větší děti, se ordinuje větším dětem a mladistvým (od 2 let do 15 let), strava by měla obsahovat všechny základní složky pro správný vývoj a růst dítěte. Dieta č. 14 – individuální, nemá žádné omezení. Většinou se užívá u lidí v terminálním stádiu nebo při špatném zdravotním stavu, kdy dieta nemá vliv na uzdravení nemocného. (Svačina, 2008) Speciální diety Dieta 0S – čaj po lžičkách se podává 1. den po operačním výkonu. Dieta 1S – výživná, tekutá se užívá u pacientů, kteří dlouhodobě musí přijímat tekutou stravu. Dieta 4S – s přísným omezením tuků je ordinována pacientům s infekční hepatitidou, pankreatitidou. Dieta lze podávat jen velmi krátkou dobu. Dieta 9S – diabetická, šetřící se podává u lidí s diabetem mellitus, kteří trpí ještě jiným onemocněním.

(Svačina, 2008)

Standardizované dietní postupy Dieta vegetariánská se používá u lidí, kteří se rozhodli nekonzumovat maso nebo produkty zvířat. Dieta bezlepková je užívána lidmi, kteří mají alergii na lepek při onemocnění celiakie. Dieta bezlaktózová je určena při nesnášenlivosti (intoleranci) laktózy. Dieta na zjištění OK je ordinována lidem před vyšetřením na okultní krvácení. Člověk by měl držet dietu 3 dny před vyšetřením, dieta zahrnuje nekonzumovat maso, ananas a omezit příjem zeleniny (květák, ředkvičky).

(Svačina, 2008)

1.3 Specifické znaky výživy u seniorů Výživa u seniorů je svým způsobem specifická, ale jako každá generace lidí potřebuje i člověk ve vyšším věku energeticky přijatelnou stravu. S vyšším věkem dochází

26

ke ztrátě svalové hmoty, k úbytku hmotnosti a narůstá podíl tukové tkáně. Senior ztrácí chuť k jídlu, má snížený energetický příjem, a proto většina seniorů kolem 69 – 80 let má větší náchylnost k malnutrici. (Grofová, 2009) „Výskyt poruchy příjmu potravy stoupá úměrně s věkem. Různé populační studie u seniorů udávají zvýšené riziko vzniku poruchy příjmu výživy až u 65 % seniorů, kteří žijí ve vlastním prostředí, a až 90 % u seniorů, kteří jsou hospitalizováni. Ve stáří nebývá rozpoznána malnutrice často včas a z toho důvodu bývá často i neléčená.“ (Galová, 2013, str. 22) Výživu ve stáří ovlivňuje nechutenství, pokles chuti, změny slinění z důvodu velkého množství léků, špatný stav chrupu, špatný stav zubní protézy, onemocnění zubů, polykací potíže, změny peristaltiky, onemocnění trávicího traktu, trávící obtíže (zácpa, průjmy), nádorová onemocnění a velké množství léků. (Malá a kol., 2013) „Ze zahraničních studií vyplývá, že o něco lepší podmínky na správné stravování mají senioři v domácím prostředí. Výživu v pobytových zařízeních je třeba zlepšovat, prvním krokem ke zlepšení úrovně stravování je dodržování stávajících legislativních požadavků.“ (Starnovská, 2015, str. 20) Žádný druh potravy by neměl být z jídelníčku vyřazený, jsou různé možnosti technologické úpravy potraviny. Stravu lze dle nároků jedince určitým způsobem nakrájet, namixovat, nastrouhat nebo rozmačkat. Připravené jídlo by mělo být vhodně esteticky upravené a mělo by se servírovat do pěkně upraveného prostředí. Lidé vyššího věku mají často zakotvené určité stravovací návyky, které by zdravotnický personál měl tolerovat a podporovat. (Grofová, 2009) V německém časopise „Krankenpflege Soins infirmieres Cure infermierestische“ v článku s názvem „Basale Stimulation, Ernährung am Lebesende erleichtern“ se zabývá autor Danill Emmenegger, jak se stravováním dá ulehčit uzdravování v období onemocnění. V domácím prostředí si člověk uvaří vše sám, upraví si stravu podle své libosti a dá si vše, co mu chutná. Jestliže se člověk dostane do nemocničního prostředí, stravovací návyky člověka jsou obměněny. Autor ve svém článku poukazuje na příznivý

27

vliv bazální stimulace na nutriční stav klienta a snížení stravovacích problémů. (Emmenegger, 2015)

1.3.1 Hodnocení nutričního stavu u geriatrických pacientů Hodnocení nutričního stavu je zásadním ukazatelem u lidí vyššího věku. Hodnocením nutričního stavu se zjišťuje případné riziko malnutrice, stupeň malnutrice nebo zlepšení nutričního stavu. K hodnocení nutričního stavu se užívá nutriční anamnéza, klinické, antropologické a fyzikální měření. Je důležité, aby případné riziko malnutrice bylo rozpoznané zavčas a byly zahájené včasné intervence, aby se pacientovi neprodlužovala délka hospitalizace. (Grofová, 2007) Nutriční anamnéza Nutriční anamnéza patří mezi základní hodnotící techniky nutričního stavu pacienta. A patří mezi základní anamnestický údaj. Při nutriční anamnéze se zjišťují stravovací návyky, množství zkonzumované stravy, případné problémy se stravováním u pacienta, stav chrupu, problémy se zažíváním, problémy s vyprazdňováním, hmotnost a nechtěný úbytek hmotnosti. Chodící člověk je zvážený na váze, u ležících pacientů se snažíme o přibližný údaj o hmotnosti. Zdravotnický personál se zaměřuje na případný vznik malnutrice. U starších lidí je mnohdy nutriční anamnéza delšího rázu a sleduje se dlouhodobě příjem stravy. (Grofová, 2007) Fyzikální vyšetření BMI (Body Mass Index) uvádí, má-li měřený člověk normální hmotnost, podvýživu, nadváhu, obezitu nebo těžkou obezitu. BMI se vypočítá: BMI = hmotnost/výška2 (jednotka BMI je kg/m2).

28

BMI

STAV

pod 20

podváha (kachexie)

20 – 24,9

normální hodnota

25 – 29,9

nadváha

30 – 34,9

obezita

35 – 40

těžká obezita

(Grofová, 2007, s. 47)

Tabulka 1 Hodnoty BMI

Antropologické vyšetření Antropologické měření nám slouží k orientačnímu určení a zjištění stavu svalové a tukové vrstvy. Kožní řasa lze změřit na nejméně 10 místech lidského těla. Hodnotí se, zda hmotnost pacienta odpovídá věku, výšce a tělesné stavbě. Podkožní vrstva se měří přístrojem, který je nazvaný kalipero, nejčastěji na paži. Úbytek svalové hmoty ukazují naměřené hodnoty u žen menší než 15 cm a mužů menší než 19 cm. Za malnutrici považujeme hodnoty pod 10 mm. (Svačina, 2010) Laboratorní vyšetření Nutriční

anamnéza

a

klinické

vyšetření

se

doplňují

laboratorními

vyšetřeními: biochemickými, hematologickými a i jinými vyšetřeními. Při laboratorních odběrech se odebírá pro zjištění stavu výživy sérový hemoglobin, hladina plazmatických bílkovin a poté např. zánětlivé markery. (Grofová, 2007) Standardizované nutriční dotazníky jsou další doplňující metodou ke zjištění stavu výživy nebo stavu hydratace. Dotazníky většinou obsahují informace o hmotnosti, výšce, BMI a důležitou informaci o neúmyslném úbytku hmotnosti. Dotazníky se nepoužívají na všech pracovištích.

29

Druhy screeningových dotazníků Subjektive Global Assessment – metoda využívající informace z nutriční anamnézy a klinických vyšetřeních. Nottinghamský dotazník – hodnotí riziko malnutrice na základě údajů o BMI, o váhovém úbytku a o stresovém faktoru působícím na stravování. Mini nutritional assessment – jednoduchá hodnotící technika pro hodnocení stavu výživy v nemocničních zařízeních.

(Grofová, 2007)

1.4 Význam dodržování pitného režimu Pitný režim má zásadní význam pro správnou funkci lidského organismu. Dodržování pitného režimu má význam u všech věkových kategorií, jak u malých dětí, tak i u seniorů. Doplňování tekutin má vliv na správnou funkci močového systému, hlavně ledvin. „Potřeba pít“ je ovlivněna věkem, stavem životního prostředí, ale i zdravotním stavem. Každý jedinec má individuální potřebu pitného režimu. Ale je nezbytné pitný režim dodržovat a nepodceňovat. Denně by měl člověk vypít 1,5 – 2,5 l tekutin, ale záleží na pracovní vytíženosti, klimatických podmínkách, ale i věku. Existují vhodné a méně vhodné tekutiny. Mezi vhodné tekutiny patří neslazené minerální vody, voda z kohoutku, neslazené čaje, džusy. Mezi nevhodné nápoje jsou řazeny slazené nápoje, slazené čaje, nadměrné množství kofeinových nápojů. (Mandžuková, 2006; Vybíhalová, 2010; Zadák, 2007)

1.4.1Dehydratace u lidí vyššího věku S vyšším věkem se snižuje potřeba pít. Senior by měl být neustále upozorňován na to, jak je důležité dodržovat pitný režim. Dehydratace je definována jako nedostatečné množství vody v lidském organismu způsobené nedostatečném přijímáním vody. U seniorů dochází k dehydrataci mnohem snadněji než u ostatních věkových skupin. Člověk vyššího věku může mít sníženou potřebu pít z důvodu užívání některých léků, mohou mít vliv i psychické obavy např. z inkontinence (pomočování). U starších lidí je důležité monitorovat bilance tekutin a neustále nabádat k pití. Správný pitný režim je potřebný k udržení kvality života seniora. Člověk, který je dehydratován, má tyto příznaky: žízeň,

30

ztráta chuti k jídlu, únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy, závratě, cyanóza a mnoho dalších projevů. (Grofová, 2007; Vybíhalová, 2010) Druhy dehydratace dle příčiny Izotonická dehydratace - ztráta extracelulární tekutiny o 25 – 30 %. Příčinou je snížený příjem tekutin nebo zvýšený výdej tekutin při zvracení či průjmech. Hypotonická dehydratace - ztráta extracelulární tekutiny, ale zvýšení intracelulární tekutiny při průjmech, nadměrným pocením. Hypertonická dehydratace - snížení množství extracelulární i intracelulární tekutiny. Při hodnocení stavu hydratace se musí myslet na jiné onemocnění, které může ovlivňovat množství tekutin v těle (DM, onemocnění ledvin). Při hodnocení sestra sleduje úbytek na hmotnosti, stav sliznic, denní diurézu. (Zadák, 2007)

31

2 VÝZKUMNÁ ČÁST 2.1 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Hlavní cíl a podcíle Zmapovat spokojenost s podávanou stravou, zjistit nutriční stav seniorů a orientačně zhodnotit riziko podvýživy a karenčních stavů u geriatrických pacientů v nemocničních zařízeních v Třebíči a v Jihlavě. Cíl 1 Zjistit, zda jsou geriatričtí pacienti spokojení s kvalitou stravy. Cíl 2 Orientačně zhodnotit, kolik pacientů je v určitém nemocničním zařízení ohroženo podvýživou nebo karenčními stavy. Cíl 3 Zjistit, zda se zdravotnický personál zajímá o nutriční stav v průběhu celé hospitalizace pacienta. Cíl 4 Zhodnotit dodržování pitného režimu u seniorů. Výzkumné otázky Výzkumná otázka 1 Jaká je spokojenost geriatrických pacientů s podávanou stravou? Výzkumná otázka 2 Jaké je riziko podvýživy a karenčních stavů u seniorů v určitém nemocničním zařízení? Výzkumná otázka 3 Jak je hodnocen nutriční stav u geriatrických pacientů v průběhu hospitalizace, kde je riziko malnutrice? Výzkumná otázka 4 Jak dodržují pitný režim geriatričtí pacienti v určitém nemocničním zařízení?

32

2.2 Metodika výzkumu Pro sběr dat bakalářské práce na téma „Spokojenost pacientů se stravováním v nemocničním zařízení“ byl zvolen kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum byl realizován metodou dotazníkového šetření. Jednalo se o nestandardizovaný anonymní dotazník, který byl vytvořen pro účely výzkumného šetření. Otázky v dotazníku byly vytvořeny na základě cílů a výzkumných otázek. Dotazník se skládal z 30 otázek. (viz. Příloha 1) Respondenti volili odpovědi z navrhovaných možností. U některých otázek byla možnost více odpovědí. Dvacet dva otázek bylo uzavřených, zde respondenti volili jen jednu možnost. Pět otázek bylo polootevřených, zde byla možnost odpovědi „jiná odpověď“ a 3 otázky byly otevřené. Otázky 1, 2, 3, 4 jsou úvodní otázky. K cíli číslo 1 se vztahovaly otázky číslo 5, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18. K cíli číslo 2 jsou řazené otázky číslo 25, 26, 27, 28, 29 a 30. K cíli číslo 3 patří otázky 6, 11, 19, 20, 24. Cíl číslo 4 zahrnuje otázku číslo 21, 22 a 23 (otázka 15 a 16 lze zařadit i k cíli číslo 4).

2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Kvantitativní výzkum byl uskutečněn v Nemocnici Třebíč a. s. a v Nemocnici Jihlava p. o. na odděleních následné péče a interních odděleních. Respondenti byli muži a ženy ve věku od 60 let, tedy geriatričtí pacienti. Celkem jsem rozdala v Nemocnici Jihlava a v Nemocnici Třebíč 100 dotazníků, z toho 66 % bylo žen a 34 % bylo mužů. Celková návratnost byla 100 %, protože jsem dotazníky vyplňovala přímo s pacienty z důvodu vyššího věku a vždy jsem si na dotazník počkala.

33

2.4 Průběh výzkumu Výzkumné šetření probíhalo od 20. 10. 2015 do 20. 1. 2016. V průběhu výzkumu bylo rozdáno 100 dotazníků. V Nemocnici Třebíč bylo vyplněno 22 dotazníků na LDN 2, 6 dotazníků na LDN 1, 29 na interním oddělení A, a interním oddělení B. V Nemocnici Jihlava jsem rozdala 11 dotazníků na LDN 1, 15 dotazníků na LDN 2, 17 dotazníků na interním oddělení C a interním oddělení D. Dotazníky jsem si vyplňovala s pacienty, protože většina geriatrických pacientů potřebovala s vyplňováním pomoci. Souhlasy s umožněním výzkumu jsou vloženy k přílohám práce. (viz. Příloha 2 a Příloha 3)

2.5 Zpracování získaných dat Pro podrobné zpracování jsem využila počítačový program Microsoft Office Word 2013 pro psaní a program Microsoft Office Excel 2013 pro tvorbu grafů. Data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření jsem zpracovala do sloupcových grafů, ve kterých jsou získané hodnoty vyjádřeny v relativní četnosti. Graf je vždy náležitě popsán a u každého grafu je komentář popisující informace o grafu.

34

2.6 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví?

66

70 60

Absolutní četnost

50 40

34

30 20 10 0 muž

žena

Pohlaví

Graf 1 Pohlaví

Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 100 respondentů, z toho 66 bylo žen a 34 bylo mužů. Otázka č. 2: V jakém rozmezí se pohybuje Váš věk?

45

40

40

Absolutní četnost

35 30 25

21

20 15

17 10

12

10 5 0 60-64

65-69

70-74

75-79

80 a více let

Věk respondentů

Graf 2 Věk respondentů

35

Na otázku: „V jakém rozmezí se pohybuje Váš věk?“ odpovědělo 40 dotazovaných, že jejich věk se nachází ve věkové hranici 80 a více let. Ve věkovém intervalu 75 – 79 let bylo 17 dotazovaných, věkový interval 70 – 74 let zahrnoval 21 dotazovaných. V další věkové hranici 65 – 66 let se nacházelo 12 dotazovaných a v posledním intervalu 60 – 64 let bylo 10 dotazovaných. Otázka číslo 3: Napište, na kterém oddělení jste hospitalizovaní? 25

22

Absolutní četnost

20 15

15

15

14 11

10

10

7

6

5 0 LDN 2 Třebíč

interní B Třebíč

LDN 2 Jihlava

interní A Třebíč

LDN 1 Jihlava

interní C Jihlava

interní D Jihlava

LDN 1 Třebíč

Oddělení

Graf 3 Oddělení

Z grafu vyplývá, že 22 dotazníků bylo vyplněno na oddělení LDN 2 v Třebíči, 15 dotazníků bylo vyplněno na interním oddělení B v Třebíči, 15 dotazníků bylo napsáno na LDN 2 v Jihlavě, 14 dotazníků bylo zodpovězeno na interním oddělení v Třebíči, 11 dotazníků bylo zodpovězeno na LDN 1 v Jihlavě, 10 dotazníků bylo vypsáno na interním oddělení C v Jihlavě, 7 dotazníků bylo vyplněno na interním oddělení D v Jihlavě a 6 dotazníků bylo vypsáno na LDN 1 v Třebíči.

36

Otázka č. 4: Máte nějaké dietní omezení, jestli ano uveďte jaké? 50 45

44

41

Absolutní četnost

40 35 30 25 20 15

11

10 2

1

1

kašovitá

tekutá

bezmléčná

5 0 ne

diabetická

neslaná

Dietní omezení

Graf 4 Dietní omezení

Ze 100 respondentů měli 44 respondenti normální stravu, tedy neměli žádné dietní omezení. Dietu diabetickou, tedy dietu číslo 9, mělo 41 respondentů. Dietu neslanou, tedy dietu číslo 10, mělo 11 respondentů. Dietu kašovitou, což je dieta číslo 1, měli 2 respondenti. Dietu tekutou (dieta číslo 0) měl 1 respondent a 1 uvedl, že má dietu bezmléčnou, což je speciální dieta. Otázka č. 5: Dodržujete stanovená dietní opatření?

70 66

Absolutní četnost

60 50 44

40 30 20 10 0 ano, dodržuji

nemám žádné dietní omezení

Dodržování diety

Graf 5 Dodržování dietního opatření

37

Na otázku číslo 5: „Dodržujete případná dietní opatření?“ uvedlo 66 respondentů, že dodržuje případnou dietu a 44 respondentů uvedlo, že nemá dietní opatření. Otázka č. 6 Byl jste poučen zdravotnickým personálem o dodržování dietních

16 12

12

ano, byl jsem poučen

2

3

4

LDN 2 Třebíč

2

LDN 2 Jihlava

1

LDN 1 Třebíč

interní A Třebíč

ne, nebyl jsem poučen

1

LDN 1 Jihlava

1

interní D Jihlava

2

LDN 2 Třebíč

3

1

interní C Jihlava

LDN 2 Třebíč

LDN 2 Jihlava

LDN 1 Třebíč

4

interní B Třebíč

6

interní C Jihlava

9

LDN 1 Jihlava

interní C Jihlava

8

interní D Jihlava

13

interní B Třebíč

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

interní A Třebíč

Absolutní četnost

opatření a důležitosti správného stravování?

nevzpomínám si

Poučení o dodržování diety a správném stravování

Graf 6 Poučení o správném stravování a dodržování diety

Ze 100 dotazovaných si 80 dotazovaných vzpomnělo, že určitě byli poučeni, 3 dotazovaní uvedli, že nebyli poučeni a 17 dotazovaných se nevzpomnělo, jestli je zdravotní personál edukoval v oblasti dodržování diety a správného stravování. V grafu jsou uvedené podrobné informace odpovědí na určitých oddělení. Otázka č. 7: Jak byste ohodnotil/a kvalitu stravy, kterou dostáváte v nemocničním zařízení?

Absolutní četnost

60

52

50 40 30

22

18

20

8

10 0 dobrá

přijatelná

velmi dobrá

špatná

Kvalita stravy

38

Graf 7 Kvalita stravy

Z celkového počtu uvedli 52 respondenti, že je strava dobrá. Další 22 respondenti uvedli odpověď přijatelná, 18 respondentů uvedlo odpověď velmi dobrá a 8 respondentů udalo, že je strava špatná a vůbec není poživatelná. Otázka č. 8: Cítíte se sytý/á při konzumaci 3 jídel denně (snídaně, oběd, večeře)?

100

93

Absolutní četnost

90 80 70 60 50 40 30 20

7

10 0 ano

ne, konzumuji i jiné potraviny

Sytost pacientů

Graf 8 Sytost pacientů

Ze 100 dotazovaných uvedli 93 dotazovaní, že strava stačí k zasycení a 7 dotazovaných odpovědělo, že musí konzumovat i jiné potraviny k nemocniční stravě.

Absolutní četnost

Otázka č. 9: Vyhovuje Vám teplota jídla při podávání?

92

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

ano, vyhovuje

5

3

někdy nevyhovuje

ne, nevyhovuje

Teplota jídla

Graf 9 Teplota jídla

39

Teplota jídla vyhovuje 92 pacientům. Odpověď „někdy nevyhovuje“ napsalo 5 pacientů a 3 pacienti tvrdí, že teplota jídla je u každého tepelně upraveného jídla nevyhovující a tím jídlo není konzumovatelné. Otázka č. 10: Jste spokojený/á s velikostí porce? 95

100 90

Absolutní četnost

80 70 60 50 40 30 20 5

10 0 ano, jsem

ne, nejsem

Spokojenost s velikostí porce

Graf 10 Spokojenost s velikostí porce

Z celkového počtu respondentů odpovědělo 95 respondentů, že velikost porce jim vyhovuje a 5 pacientů, že velikost porce nevyhovuje. Otázka č. 11: Ptá se Vás zdravotnický personál na množství přijaté stravy?

80

Absolutní četnost

70

67

60 50 40 30

21

20

12

10 0 ano, ptá

vyjímečně se ptá

ne, neptá

Otázky od personálu na množství přijaté stravy

Graf 11 Otázky od zdravotnického personálu na množství přijaté stravy

40

Z celkového počtu dotazovaných uvedlo 67 dotazovaných, že zdravotnický personál se pravidelně ptá na množství přijaté stravy a zajímá se o informace v oblasti stravování. Dalších 21 respondentů odpověděli, že se ptají výjimečně na množství přijaté stravy a na informace v oblasti stravování a naopak 12 respondentů, že se zdravotnický personál neptá na údaje o stravování. Otázka č. 12: Je strava vhodně esteticky upravená?

Absolutní četnost

120 96

100 80 60 40 20

4

0 ano

ne

Estetická úprava stravy

Graf 12 Estetická úprava stravy v nemocnici

Na otázku o estetické úpravě stravy odpovědělo 96 pacientů, že strava je vhodně esteticky upravená, naopak 4 pacienti, že strava nevypadá esteticky dobře. Otázka č. 13: Umožňuje Vám zdravotnický personál umýt si ruce před a po jídle?

Absolutní četnost

70

62

60 50 40

31

30 20 7

10 0 jsem schopná/ý si dojít k umyvadlu

je mi nabídnut lavor s vodou na umytí

není mi možno si umýt ruce

Možnost umytí

Graf 13 Možnost umytí

41

Na otázku o možnosti umytí si 62 dotazovaní dojdou k umyvadlu a umyje si ruce bez pomoci zdravotnického personálu, 31 dotazovaných je před jídlem nabídnut lavor s vodou na umytí, nebo alespoň vlhčený ubrousek k utření a dalším 7 dotazovaným není umožněno si umýt ruce před jídlem, a není jim nabídnut ani nějaký vlhčený ubrousek na utření rukou. Otázka č. 14: Máte dostatek času na jídlo?

Absolutní četnost

120 98

100 80 60 40 20

2

0 ano

spíše ano

Dostatek času na jídlo

Graf 14 Dostatek času na jídlo

Na otázku „Máte dostatek času na jídlo?“ odpovědělo 98 respondentů, že mají dostatek času na jídlo. Odpověď „spíše ano“ využili 2 respondenti. Odpověď „spíše ne a ne“ nikdo z dotazovaných nepoužil. Otázka č. 15: Nosí Vám příbuzní nějaké potraviny či nápoje?

Absolutní četnost

56

54

54 52 50 48

46

46 44 42 ano, nosí

ne, nenosí

Nošení potravin

Graf 15 Nošení potravin od příbuzných

42

Na otázku „Nosí Vám příbuzní nějaké potraviny či nápoje?“ odpověděli 54 respondenti, že příbuzní či známí nosí potraviny nebo nápoje a 46 respondentů, že příbuzní nikdy nenosí potraviny či nápoje do nemocnice. Otázka č. 16: Jaké potraviny a nápoje Vám příbuzní donášejí nejčastěji?

50

44

45

Absolutní četnost

40

35

35 28

30 25 20 15

11

10

5

5 0 žádné potraviny

ovoce, zelenina

minerální vody

jiné potraviny

sladkosti

Potraviny a nápoje

Graf 16 Potraviny a nápoje

Na otázku „Jaké potraviny a nápoje Vám příbuzní donášejí nejčastěji?“ mohli respondenti zakroužkovat více odpovědí. Z celkového počtu uvedli 44 respondenti, že nedostávají vůbec žádné potraviny ani nápoje. Ovoce a zeleninu dostává 35 respondentů, minerální vody dostává 28 respondentů. „Jiné potraviny či nápoje“ dostává 11 respondentů od příbuzných a sladkosti dostává 5 respondentů.

43

Otázka č. 17: Je Vám podáváno dostatečné množství mléčných výrobků, ovoce a zeleniny?

90

82

Absolutní četnost

80 70 60 50 40 30 20

12 6

10 0 ano, dostatek

ne, nedostatek

ano, příliš mnoho

Množství ovoce, zeleniny a mléčných výrobků

Graf 17 Množství ovoce, zeleniny a mléčných výrobků

Z celkového počtu uvedli 82 pacienti, že má dostatečné množství ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Nedostatečné množství ovoce, zeleniny a mléčných výrobků napsalo 12 pacientů a 6 pacientů dostává nadbytečné množství ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Otázka č. 18: Napište, která jídla Vám nejvíce chutnají v nemocnici?

45

40

Absolutní četnost

40

36

35

31 27

30

27

25 20 15 10

4

5 0 polévky

bezmasá jídla

masité pokrmy

pečivo

sladká jídla

jiná odpověď

Pokrmy

Graf 18 Pokrmy

44

Na otázku číslo 18: „Jaké potraviny Vám v nemocničním prostředí chutnají nejvíce?“ měli pacienti možnost více odpovědí. Polévky chutnaly 40 dotazovaným. Bezmasá jídla chutnala 36 dotazovaným. Masité pokrmy chutnaly 31 dotazovaným. Sladká jídla chutnala 27 dotazovaným. Dalším 27 pacientům chutnalo pečivo a 4 pacienti uvedli jinou odpověď. Otázka č. 19: Váží Vás personál v průběhu hospitalizace? 90

83

Absolutní četnost

80 70 60 50 40 30 14

20 10

3

0 ano, váží

nevzpomínám si

ne, neváží

Informace o vážení

Graf 19 Informace o vážení

Na otázku „Váží Vás personál v průběhu hospitalizace?“ odpovědělo 83 dotazovaných, že je zdravotnický personál váží. Dalších 14 respondentů si nevzpomnělo a 3 respondenti uvedli, že je nikdo nevážil ve zdravotnickém zařízení. Otázka č. 20: Vzpomínáte si na den, kdy Vás naposledy vážili?

Absolutní četnost

35

32 29

30

22

25 20

13

15 10

4

5 0 dnes

před několika dny

před týdnem

nevzpomínám si

před měsícem

Den vážení

Graf 20 Informace o dni vážení

45

Na otázku „Vzpomínáte si na den, kdy Vás naposledy vážili?“ odpověděli 32 lidi, že byli váženi v den vyplňování dotazníku, dalších 29 lidí před několika dny od vyplňování dotazníku. Před týdnem od vyplňování dotazníku byli váženi 22 lidi. Nevzpomnělo si 13 lidí a 4 lidi uvedli před měsícem. Otázka č. 21: Myslíte si, že pijete dostatečně?

Absolutní četnost

70

62

60 50 40 30

22

16

20 10 0 ano, piji dostatečně

nevím, jestli piji dostatečně

ne, uvědomuji si nedodržování pitného režimu

Dodržování pitného režimu

Graf 21 Informace o dodržování pitného režimu

Na otázku „Myslíte si, že pijete dostatečně?“ napsali 62 respondenti, že si myslí, že pitný režim dodržují. Další 22 respondenti neví, jestli pitný režim dodržují a 16 respondentů ví, že pijí nedostatečně. Otázka č. 22: Kolik za 24 h vypijete?

60

57

Absolutní četnost

50 40 27

30 20

11 10

5

0 1-2 litry

2-3 litry

1 litr

3 a více litry

Tekutiny za 24 hodin

Graf 22 Množství tekutin

46

Na otázku „Kolik vypijete tekutin“ odpovědělo 57 respondentů, že vypijí 1 – 2 litry za den, 27 respondentů 2 – 3 litry za den, 11 respondentů vypije 1 litr a 5 respondentů vypije 3 a více litry za den.

Absolutní četnost

Otázka č. 23: Pijete vodu, čaj nebo minerální vody?

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

95

28

čaj

minerální voda

11

10

voda

jiné

Druh nápoje

Graf 23 Druh nápoje k pití

Na otázku „Pijete vodu, čaj nebo minerální vodu?“ bylo možné zakroužkovat více odpovědí. Z celkového počtu uvedlo 95 dotazovaných, že pije čaj. Minerální vodu pije 28 dotazovaných, vodu pije 11 dotazovaných a 10 dotazovaných pije i něco jiného než uvedené nápoje.

Absolutní četnost

Otázka č. 24: Sleduje zdravotnický personál, kolik vypijete tekutin?

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

90

ano, sleduje

6

4

jen občas

ne, nesleduje

Sledování dodržování pitného režimu

Graf 24 Sledování dodržování pitného režimu

47

Ze 100 dotazovaných uvedlo 90 dotazovaných, že zdravotnický personál sleduje pitný režim u pacientů. Dalších 6 dotazovaných uvedlo, že občas zdravotnický personál sleduje pitný režim a 4 lidé uvedli, že si nevšimli, že by zdravotnický personál sledoval jejich pitný režim Otázky 25 a 26: podle váhy a výšky respondenta zjištěné BMI

Absolutní četnost

100

85

80 60 40 20

8

4

3

podváha

obezita

nadváha

0 norma

Stav dle BMI

Graf 25 Stav pacientů dle BMI vypočítaného ze zjištěné váhy a výšky

Ze zjištěných údajů váhy a výšky jsem vypočítala BMI (Body Mass Index), díky kterému byl zjištěn orientačně aktuální fyzický stav. Z celkového počtu má 85 respondentů normální tělesnou hmotnost, 8 respondentů trpí podváhou, 4 respondenti trpí obezitou a 3 respondenti mají nadváhu.

Absolutní četnost

Otázky č. 25 – 30 sloužící k orientačnímu zjištění rizika podvýživy

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

88

11 1 normální

riziko nebo mírná malnutrice

jistá, závažná malnutrice

Vyhodnocení podle nutričního dotazníku

Graf 26 Hodnocení respondentů podle nutričního dotazníku

48

Otázky 25 – 30 byly určené k orientačnímu zjištění rizika malnutrice u geriatrických pacientů. Otázky 25 – 30 jsem postupně u každého respondenta vyhodnocovala v Nottinghamském screeningovém dotazníku, v příloze je uveden jeden z možných vyhodnocovacích screeningových dotazníků (viz. Příloha 4). Orientační zjištění uvádí, že 88 pacientů není ohroženo malnutricí, 11 pacientům hrozí malnutrice nebo už trpí mírnou malnutricí a 1 respondent už má jistou malnutrici. Ale musí se brát v úvahu, že informace jsou orientační a v některých případech nedostačující, a proto je výsledek také jen orientační.

2.7 Diskuze Bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se stravování u geriatrických pacientů v určitých nemocničních zařízeních. Celkem jsem rozdala 100 dotazníků na geriatrických a interních odděleních v nemocničních zařízeních v Jihlavě a v Třebíči. V bakalářské práci jsem si stanovila 4 cíle. Zjistit, zda jsou geriatričtí pacienti spokojení s kvalitou stravy. Orientačně zhodnotit, kolik pacientů je v určitém nemocničním zařízení ohroženo podvýživou nebo karenčními stavy. Zjistit, zda se zdravotnický personál zajímá o nutriční stav v průběhu celé hospitalizace pacienta a zhodnotit dodržování pitného režimu u seniorů. K těmto cílům jsem si stanovila 4 výzkumné otázky, které jsem z provedeného výzkumu a po zpracování informací vyhodnotila. Zjištěné výsledky jsem porovnávala s 8 bakalářskými a diplomovými pracemi a s 1 německou vědeckou prací. První bakalářská práce, se kterou jsem výsledky porovnávala, se nazývá „Výživa seniorů v Domově pro seniory Strážnice“ od autorky Pavly Gučové. Autorka využila k výzkumu práce rozhovor s vedoucími a zdravotnickými pracovníky. Výzkum probíhal v jednom zařízení, jak vyplývá už z názvu práce. (Gučová, 2012) Další srovnání bylo s prací „Rozdíly ve výživě u seniorů v domovech pro seniory a v domácí péči“ od autorky Běly Hraňové. Pro zjištění aktuálních výsledků využila autorka kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Výzkum probíhal u seniorů

49

v Jihočeském kraji, konkrétně v Domově pro seniory Jezárky Strakonice a v domácí péči Vimperk. (Hraňová, 2011) Pro další srovnání byla využita data autorky Anety Kotrbové z práce „Výživa seniorů v LDN a hospici“. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na porovnání znalostí zdravotnického personálu v LDN a hospici o výživě seniorů. Kvantitativní výzkum probíhal na oddělení LDN v Plzni, v Písku a v Strakonicích a v Hospici sv. Jana N. Neumanna a v Hospici sv. Lazara. (Kotrbová, 2011) Autorka

Klára

Vtípilová

napsala

bakalářskou

práci

na

téma

„Malnutrice

u

hospitalizovaných seniorů“. Výzkum probíhal v Pardubické krajské nemocnici

na

interním a chirurgickém oddělení a v Litomyšlské nemocnici na interním

a chirurgickém oddělení. Cílovou skupinou byly pacienti ve věku na 65 let. Autorka zjišťovala informace pomocí kvantitativního výzkumu pomocí dotazníku. Dotazník obsahoval 3 části: 1. částí byl „ Základní nutriční screening“, 2. částí byly „Základní údaje o pacientovi“ a 3. částí byl „Rozhovor s pacientem“. (Vtípilová, 2008) Pro další porovnání výsledků byly využity informace autorky Jany Pavlíčkové, která napsala bakalářskou práci na téma „Stravování geriatrických pacientů v nemocnici“. Výzkum probíhal na geriatrických a interních odděleních v Nemocnici Tomáše Bati ve

Zlíně. Výzkumné šetření bylo uskutečňováno pomocí dotazníkové šetření.

(Pavlíčková, 2012) Autorka Zuzana Arnoštová napsala práci na téma „Výživa pacientů na geriatrickém oddělení“. Výzkumným souborem byli pacienti nad 60 let Nemocnice Písek a. s., Nemocnice České Budějovice a. s., Nemocnice Tábor a. s., výzkum probíhal pomocí dotazníkového šetření. Součástí dotazníkového šetření byl sestavený jídelní lístek pro geriatrické pacienty. (Arnoštová, 2015) Autorka Bc. Michaela Svobodová napsala bakalářskou práci na téma „Pitný režim pro seniory z pohledu sortimentu a ročního období“. Práce byly zaměřená na pitný režim v LDN v Hradci Králové a v Českých Budějovicích, v Domově pro seniory Hvízdala

50

v Českých Budějovicích. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření u 80 seniorů. (Svobodová, 2012) Bakalářskou práci s názvem „Malnutrice u hospitalizovaných seniorů“ napsal Jakub Křák a výzkum probíhal na gerontopsychiatrickém oddělení v Opavě pomocí kvantitativního výzkumu formou dotazníku. (Křák, 2010) Pro srovnání se zahraniční prací jsem využila vědeckou práci německých autorů nazývající se „Prävalenz der Mangelernährung bei alten Menschen“. Výzkum byl realizován u obyvatelů v Rakousku. Obyvatelé odpovídali na otázky ohledně nutričního stavu a u každého obyvatele bylo vypočítáno BMI na základě zjištěných údajů. (Hackl a kol., 2006) Dotazníkového šetření se zúčastnilo 66 žen a 44 mužů ve věku nad 60 let. Nejvíce respondentů se nacházelo ve věkové kategorii „více než 80 let“ a to přesný počet 40 respondentů. Kategorii 75 – 79 let tvořilo 18 respondentů, 21 respondentů bylo ve věku 70 – 74 let, 12 respondentů bylo věku 65 – 69 let a 10 respondentů tvořilo skupinu 60 – 64 let. Ve srovnání s výzkumem Jany Pavlíčkové, která měla nejvíce zastoupenou věkovou skupinu 75 – 79 let a věk nad 80 let tvořil až druhou obsazenou příčku v pořadí. Výsledky jsou téměř shodné s výsledky Jany Pavlíčkové. (Pavlíčková, 2012) Výzkumná otázka číslo 1: Jaká je spokojenost geriatrických pacientů s podávanou stravou? Z analýzy výsledků zaměřenou na kvalitu stravy vyšlo, že nejvíce zastoupenou odpovědí byla odpověď „dobrá“. Tuto možnost uvedli 52 respondenti. Odpověď „přijatelná“ využili 22 respondenti. Odpověď „velmi dobrá“ užilo 18 respondentů a 8 respondentů odpovědělo, že je strava špatná a nedá se jíst. Na odpověď klienta podle zjištěných informací a odborné publikace má vliv dieta, kterou klient má, zažívací obtíže, stav chrupu, psychický stav a mnoho dalších faktorů. Ze získaných údajů je patrné, že více geriatrických pacientů je spokojeno se stravou na interním oddělení. Na LDN odděleních

51

jsou pacienti více nespokojeni se stravou, podle mého názoru má velký vliv dlouhodobé dietní opatření. Jana Pavlíčková ve svém výzkumu zjišťovala také kvalitu stravy, ale chtěla od pacientů, aby stravu ohodnotili „jako ve školním zařízení“, tedy známkami od známky 1 do známky 5. V jejím výzkumu 28 pacientů ohodnotilo stravu na známku 1 a 7 pacientů na známku 5. (Pavlíčková, 2012) Arnoštová ve svém výzkumu má nejen otázku na kvalitu stravy, ale ještě ji doplnila otázkou, proč pacientům strava nechutná, což já v práci nemám, a proto bych autorky informace zmínila. Zjistila, že nejčastějším důvodem je špatná chuť jídla, některým připadá jídlo příliš slané nebo mastné a dalším podstatným důvodem byl problém s rozžvýkáním stravy, tedy špatná nebo nevhodná úprava potravin. Kdybych zjišťovala totožné informace ve své práci, myslím si, že by se odpovědi respondentů nějak značně nelišily. (Arnoštová, 2015) Souvislost s kvalitou stravy má i dietní omezení. Z celkového počtu uvedlo 44 geriatrických pacientů, že žádná dieta jim nebyla naordinována, tedy že mají normální stravu. Dietu diabetickou mělo 41 pacientů, dietu neslanou uvádělo 11 pacientů (tato dieta byla uváděna u interních pacientů), dietu kašovitou měli 2 pacienti, tekutou dietu měl 1 pacient a bezmléčnou dietu uvedl 1 pacient. Dietu dodržuje 66 pacientů a 44 pacienti neměli dietu. V nemocničním prostředí je dohlíženo na dodržování diety, ale dost klientů uvedlo, že v domácím prostředí dietní omezení porušují. Pro srovnání skladby diet s jiným ústavním zařízením bych využila práci Gučové Pavly. V Domově pro seniory ve Strážnici uvedlo z celkového počtu dotazovaných klientů, tedy z 88 klientů, že má 29 klientů racionální stravu, 27 pacientů má diabetickou dietu, 4 dietu s omezením tuku, 22 klienti bezmléčnou dietu. Když srovnáme získané informace se získanými výsledky mé práce, tak zjistíme, že se značně liší počet klientů s dietou bez mléka. (Gučová, 2012) Porce, které v nemocničním zařízení pacienti dostávají (3 krát denně kromě diabetiků), 93 klientům bohatě stačí. 7 klientů konzumuje k nemocniční stravě i vlastní potraviny. V Domově pro seniory ve Strážnici uvádí autorka Gučová, že většina seniorů dostává

52

jídlo 5 krát denně, ale že svačiny jsou na vyžádání. Tento princip podávání stravy je podle mého názoru vyhovující pro seniory, protože senioři by měli jíst vícekrát denně po menších porcích. Teplota při podání byla u 92 lidí vyhovující, 5 lidí uvedlo, že jim teplota někdy nevyhovuje a 3 lidé, že teplota stravy nikdy nevyhovuje. Lidé, kteří uvedli, že teplota jídla není nikdy vyhovující, tak tvrdili, že téměř vždy, když dostanou „hlavně polévku“, tak ji mají spíše studenou. Velikost porce vyhovuje 95 lidem a 5 lidem porce nevyhovuje. Strava na talíři vypadá u 96 respondentů dobře a u 4 respondentů nevypadá esteticky dobře. Ke zjištění informací o tom, jestli je nesoběstačným pacientům umožněno si umýt ruce před jídlem nebo po jídle, byla sestavena otázka číslo 13. Před jídlem a po jídle si zvládnou 62 pacienti umýt ruce samostatně. Zdravotnický personál umožní 31 nesoběstačným pacientům si omýt ruce buď v lavoru, nebo alespoň jim podán vlhčený ubrousek. Dalších 7 pacientů uvedlo, že také nejsou soběstační, ale nikdy jim nebylo nabídnuto umýt si ruce před jídlem nebo po jídle, a proto nemohou dodržovat zásady hygieny, jak byli zvyklí v domácím prostředí před onemocněním. Umytí rukou před jídlem je často opomíjenou záležitostí, ale měli bychom si uvědomovat, že je potřebné umožnit pacientovi umýt si ruce. Pacienti dostávají k nemocniční stravě od svých příbuzných potraviny nebo nápoje. Potraviny dostávají od příbuzných 54 klienti a 46 klientů nedostává od příbuzných potraviny nebo nápoje. Vzhledem k tomu, že dotazníky jsem pacientům pomáhala vyplňovat, tak jsem se dozvěděla i doplňující informace. Například, že klienti na interním oddělení velmi často nechtěli, aby jim potraviny či nápoje byly nošeny do nemocničního zařízení, protože donesené potraviny nestíhají jíst a strava v nemocnici jim bohatě stačí. Na LDN někteří pacienti nedostávají žádné potraviny buď z důvodu, že nemají žádné příbuzné, nebo že rodina za nimi nedochází. Příbuzní nedonášejí 44 klientům žádné potraviny, což není ve shodě s otázku číslo 15, kde uvedlo 46 pacientů, že nic nedostávají, ale tato komplikace se dala předpokládat z důvodu vyššího věku pacientů. Pacienti zde mohli uvést více odpovědí. Do nemocnice příbuzní nosí nejčastěji ovoce nebo zeleninu, minerální vody dostává 28 pacientů, jiné potraviny či nápoje dostává 11 pacientů, džusy

53

dostává 5 pacientů. Nezdravé potraviny dostává 5 pacientů a 1 pacientka dostává pravidelně kávu. Aneta Kotrbová uvedla, že informace o stravě a potraviny, které donášejí, by měla rodina více konzultovat se zdravotnickým personálem. (Kotrbová, 2011) S názorem Anety Kotrbové souhlasím, protože informace o stravě od příbuzných mohou být důležitým ukazatelem v oblasti stravování. Autorka Pavlíčková v dotazníku měla také otázku na to, jaké potraviny či nápoje jsou pacientům donášeny. Nejvíce klientů odpovědělo, že jim nejčastěji klienti nosí ovoce, to je totožné s výsledky a další nejčastější odpovědí byly minerální vody. (Pavlíčková, 2012) Po analýze odpovědí a následném zobecněním s ohledem na účely bakalářské práce, bylo možné odpovědět na 1. výzkumnou otázku: „Jaká je spokojenost geriatrických pacientů s podávanou stravou?“. Z výzkumného šetření vyplynulo, že názory týkající se spokojenosti se stravováním jsou rozdílné. Z celkového počtu seniorů uvedlo 92 % na otázku ohledně kvality stravy odpovědi „velmi dobrá – dobrá – přijatelná, což je podle mého názoru překvapivý výsledek, vzhledem k tomu že většinou lidé tvrdí, že strava v nemocničních zařízeních není moc dobrá. Teplota stravy většině respondentům vyhovuje, porce je dostatečně velká a strava na talíři vypadá přijatelně. Výzkumná otázka č. 2: Jaké je riziko podvýživy a karenčních stavů u seniorů v určitém nemocničním zařízení? U lidí vyššího věku je zvýšené riziko malnutrice. K orientačnímu zjištění malnutrice či karenčních stavů byly sestaveny otázky číslo 25, 26, 27, 28, 29 a 30. Je důležité pacienty vyššího věku neustále sledovat a přehodnocovat informace o nutričním stavu klienta, protože neodhalená malnutrice má negativní vliv na léčbu pacienta a na délku hospitalizace.

Hodnocení

každého

respondenta

bylo

uskutečněno

pomocí

Nottinghamského screeningového dotazníku. Nottinghamský screeningový dotazník obsahuje otázky na hmotnost, výšku, ztrátu hmotnosti za 3 měsíce, velikost snězené porce, problémy s trávením a působící stres v nemocnici. Na základě získaných údajů o výšce a hmotnosti jsem vypočítala BMI. V některých případech si pacienti nemohli vzpomenout na údaje o výšce nebo hmotnosti, což mělo za následek nemožnost vypočítat

54

BMI. Každá otázka od 25 – 30 byla bodově ohodnocena, na základě sečtení bodů u každého respondenta jsem orientačně zjistila, že 88 pacientů má normální nutriční stav, 11 respondentů má riziko malnutrice nebo již trpí mírnou malnutricí a 1 člověk má jistou malnutrici. Získané výsledky byly značně ovlivněny věkem pacientů, zapomětlivostí, a proto sloužili jen k orientačnímu zjištění. Hackl a kolektiv se ve své vědecké práci zabývá výzkumem ke zjištění malnutrice u obyvatel vyššího věku v Rakousku. Výzkum byl zaměřený na větší počet seniorů, a to 282 seniorů, jak v nemocniční péči, tak v domácím prostředí. Z výzkumu je patrné, že 37 % má normální nutriční stav, 24 % má riziko malnutrice, 20 % má predispozice pro vznik malnutrice a 6,2 % má jistou malnutrici, což dokazuje, že riziko malnutrice je v uvedeném městě značně vyšší než v mém výzkumu. (Hackl a kol., 2006) Nottinghamský screeningový dotazník také využil ve výzkumu autor Jakub Křák, který vyhodnocením dotazníku zjistil, že většina dotazovaných z celkového počtu se nacházela v hraničním bodovém ohodnocení (3 – 4 body), kdy je nutné pacienty monitorovat a

kontrolovat. V porovnání s mým výzkumem jsem zjistila při závěrečném

přepočítávání, že ¼ pacientů, kteří jsou v kategorii „normální nutriční stav“, se nachází v hraničním pásmu mezi normálním nutričním stavem a rizikem malnutrice. Ze zjištěných výsledků týkajících se výzkumné otázky číslo 2: „ Jaké je riziko podvýživy a karenčních stavů u seniorů v nemocničním zařízení?“ jsem dospěla k názoru, že výsledky jsou uspokojivé. Z celkového počtu jsem vypočítala, že 88 % seniorů se nacházelo v kategorii normální nutriční stav, 11 % seniorů bylo v kategorii riziko nebo mírná malnutrice a 1 % seniorů bylo v kategorii jistá malnutrice. Z těchto výsledků podle mého názoru vyplývá, že určité riziko malnutrice je v každém nemocničním zařízení, a záleží na zdravotnickém personálu, jak se budou snažit předcházet vzniku malnutrice, a jestliže se objeví malnutrice, je důležité zavést náležitá opatření jako např. konzultace s nutričním terapeutem.

55

Výzkumná otázka číslo 3: Jak je hodnocen nutriční stav u geriatrických pacientů v průběhu hospitalizace, kde je riziko malnutrice? Pozitivním zjištěním bylo, že zdravotnický personál dostatečně pacienty edukuje v oblasti

stravování

a

dodržování

správného

stravování.

Z celkového

počtu

100 dotazovaných uvedlo 80 dotazovaných, že bylo poučeno, 17 dotazovaných si nevzpomnělo na případnou edukaci o stravování, ale vzhledem k věku klientů, je to snadno pochopitelné. Z celkového počtu 100 klientů odpovědělo 67 klientů, že zdravotnický personál se pravidelně ptá a zajímá o informace ohledně stravování. Dalších 21 respondentů uvedlo, že se zdravotnický personál ptá výjimečně na stravu, ale při podrobnějším zjišťování uvedli, že se sice nezeptá, ale podívá se na množství přijaté stravy a 17 respondentů uvedlo, že se jich personál nikdy neptal na množství přijaté stravy. Důležitým ukazatelem hodnocení nutričního stavu je pravidelné vážení pacientů. Na otázku na zjištění informací o vážení uvedlo 83 pacientů, že je zdravotnický personál v průběhu hospitalizace váží, 14 pacientů si nemohlo vzpomenout na váhu a 3 pacienti uvedli, že je nikdo nevážil po dobu hospitalizace. Na tuto otázku navazovala otázka číslo 20, která byla zaměřena na informace o tom, jestli si vzpomínají na to, kdy byli vážení. Na otázku o dni vážení 32 pacienti uvedli dnes, 29 uvedlo před několika dny, 22 pacienti uvedli před týdnem, 4 před měsícem a 13 si nevzpomnělo na den vážení. U lidí vyššího věku je důležité sledovat nutriční stav, aby nedošlo k případné podvýživě, která by mohla mít neblahý vliv na zdravotní stav klienta a na dobu hospitalizace. Klára Vtípilová ve své práci uvádí, že zjišťovala váhu a výšku seniorů, ale přímo ze zdravotnické dokumentace kvůli přesnosti údajů, a i přes to zjistila, že více než 23 % klientů nemělo v dokumentaci váhu kvůli tomu, že pacient nemohl být zvážen. (Vtípilová, 2008) Ze zjištěných údajů výzkumného šetření a z následných srovnání s jinými výzkumnými pracemi vyplývá, že nutriční stav seniorů je v nemocničních zařízeních přehodnocován vážením, 83 % seniorů uvedlo, že je váží pravidelně, 14 % seniorů se nevzpomnělo na vážení, ale musí se brát v úvahu věk seniorů a 3 % seniorů uvedlo, že nebyli váženi.

56

Hodnocení nutričního stavu zahrnuje také edukaci o stravování a důležitosti dodržování dietních opatření, z celkového počtu uvedlo 80 %, že byli poučeni. V hodnocení nutričního stavu hraje roli sledování množství přijaté stravy, 67 % uvedlo, že zdravotnický personál sleduje množství stravy a 17 % uvedlo, že se na stravu nikdo neptá. Výzkumná otázka číslo 4: Jak dodržují pitný režim geriatričtí pacienti v určitém nemocničním zařízení? Porucha vodního hospodářství a dehydratace patří mezi časté problémy seniorů. Z celkového počtu 100 respondentů si myslí 62 respondenti, že pijí dostatečně. Další 22 respondenti neví, jestli pije dostatečně a 16 respondentů si uvědomuje, že nevypije dostatečné množství. Lidé vyššího věku musí být neustále upozorňováni na to, že by se měli napít. Senioři mají snížený pocit žízně, a proto jejich pitný režim nemusí být dostatečný. Otázka 22 byla zaměřená na zjištění informací o tom, kolik daný respondent vypije za den tekutin. Nejvíce klientů uvedlo odpověď 1 – 2 litry za den a to 57 respondentů. Dalších 27 respondentů vypije 2 – 3 litry, 11 respondentů vypije 1 litr a 3 litry a více vypije 5 respondentů. Lidé vyššího věku většinou nedodržují pitný režim, ale přes 50 % respondentů uvedlo, že vypijí 1 – 2 litry tekutin za den, což je uspokojující, ale na upozorňování seniorů ohledně pitného režimu by měl být kladen velký důraz. V práci Arnoštové z 80 klientů uvedlo 35 klientů, že vypije jen 1 litr denně, 26 respondentů napsalo, že vypije 2 litry tekutin a více než 2 litry nevypije nikdo, a to nejsou zrovna pozitivní údaje. (Arnoštová, 2015) Běla Hraňová zjistila ve svém výzkumu, že více než 60 % lidí vyššího věku, jak v nemocničním prostředí, tak v domácím prostředí, vypije 1 – 2 litry, což je podle mě pozitivní. (Hraňová, 2011) Otázka 23 se zaměřovala na druh nápoje, který respondenti pijí. Respondenti měli možnost více odpovědí. Z celkového počtu pije 95 lidí čaj, 28 pije minerální vodu, 11 popíjí vodu a 10 lidí popíjí ještě jiné tekutiny: džusy a kávu.

57

Zdravotnický personál se zajímá o příjem tekutin, což je patrné z odpovědí respondentů. Z celkového počtu uvedlo 90 lidí, že zdravotnický personál sleduje pravidelně dodržování pitného režimu, 6 lidí uvedlo, že jen občas sledují pitný režim a 4 lidi, že zdravotnický personál nesleduje pitný režim. Bc. Michaela Svobodová došla k názoru, že v dnešní době jsou senioři dostatečně informováni o dodržování pitného režimu. (Svobodová, 2012) Z analýzy výsledků a srovnáním s ostatními pracemi na otázky z dotazníku k výzkumné otázce číslo 4: „Jak dodržují pitný režim geriatričtí pacienti v určitém nemocničním zařízení?“ jsem došla k názoru, že klienti v nemocničních zařízeních v Jihlavě a v Třebíči se snaží dodržovat pitný režim, 62 % si myslí, že pije dostatečně, 16 % nedodržuje pitný režim, ale uvědomují si nedostatečný příjem tekutin a 22 % neví, kolik by se mělo denně vypít tekutin. Je známé, že příjem tekutin je závislý na roční době, fyzické aktivitě, věku. Z celkového počtu klientů dodržuje pitný režim 89 % geriatrických pacientů. Zbylých 11 % pacientů vypije méně než 1 litr tekutin, a tyto pacienti by měli podle mě více nabádat k pití.

2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Na základě výsledků výzkumu bakalářské práce bych uvedla několik návrhů řešení pro zlepšení v praxi ohledně správného stravování, dodržování pitného režimu a opatření proti vzniku malnutrice. Často všichni ve svém okolí slýcháváme od lidí vyššího věku „já už tolik nesním, mně stačí jen trochu kávy a kousek rohlíku“, ale nedostatečná a neplnohodnotná strava má neblahý vliv na lidský organismus a může zapříčinit postupný vznik malnutrice. Důraz by měl být kladen na preventivní opatření v oblasti stravování. Zásadní význam by měla hrát u seniorů zvýšená propagace zásad správné výživy a edukační činnost ohledně stravování již v domácím prostředí, protože senioři v mnoha případech přichází do nemocničního prostředí již ve špatném stavu. V dnešní době zdravotnický personál není v dostatečném kontaktu s pacientem, má mnoho práce s administrativní činností a to může zapříčinit, že se zdravotnický personál

58

nedozví o pacientovi podstatné informace. S nemocným by se mělo jednat více individuálně, aby zdravotnický personál věděl všechny informace ať už o stravování, ale i o jiných informacích. Ve zdravotnickém zařízení by zdravotničtí pracovníci měli zvýšit edukační činnost nejen seniorů, ale měli by i zvýšit edukační činnost na rodinné příslušníky a příbuzné. Dozvěděla jsem se, že rodina svým příbuzným donáší nezdravé potraviny a nápoje: sladkosti, řízky, buchty, minerální vody, džusy. Zdravotnický personál by měl vysvětlit příbuzným, že např. jestliže je „babička nebo dědeček“ diabetik, tak by neměl jíst nic sladkého a že minerální vody nebo džusy nejsou vhodné na celodenní pití. Na některých odděleních se rozváží čaj v termo nádobách, které udržují po celý den čaj dostatečně teplý, ale někde se rozváží čaj v plastových konvicích, které teplo neudržují. Pacienti si stěžovali na to, že čaj vychladne a musí ho po zbytek dne pít studený a je podle

nich nevhodné otravovat zdravotnický personál. Myslím si, že v nemocnicích by

měli pověření pracovníci sjednotit systém a termo nádoby by měli rozdávat automaticky. Dále by neuškodila obměna nápojů v nemocničních zařízeních. Vzhledem k tomu, že někteří pacienti napsali, že jim není nabídnut žádný lavor s vodou na omytí, tak bych navrhla alespoň to, že by každý pacient měl u sebe vlhčené ubrousky či vlhkou žínku, aby se v případě potřeby mohli otřít ruce. Pracovníci zodpovědní za převoz stravy by měli rozvážet boxy se stravou opatrněji, protože mnohdy dochází k rozlití stravy, tedy hlavně polévek nebo tekutých potravin. Rozlití stravy mohlo také zapříčinit, že strava nevypadá esteticky dobře. Nebyla by špatná ani častější obměna jídla hlavně u dietních omezení. V dnešní době je dle mého názoru věnována větší pozornost obezitě. U lékaře naleznete edukační letáky na snížení obezity, a dokonce zdravotní pojišťovny přispívají na redukci hmotnosti. V budoucí době by se mohla navýšit a zlepšit informovanost o podvýživě. Existuje řada webových stránek a i článků o této problematice, ale když se to logicky vezme, tak senioři většinou webové stránky nenavštěvují a nějaké odborné publikace také nečtou. Měla by

59

se zvýšit produkce letáků zaměřených na správnou výživu a např. i nějaký časopis na správnou výživu ve stáří. Tyto publikace by byly volně dostupné v čekárnách praktického lékaře a na různých pracovištích.

60

Závěr Téma bakalářské práce „Spokojenost se stravováním v nemocničním zařízení“ jsem si vybrala, protože stravování v nemocnicích je aktuální a velmi často probíraná tématika. Kapitola „Současný stav problematiky“ objasňuje pojmy gerontologie, geriatrie a geriatrický pacient, zaměřuje se na proces stárnutí a stáří u obyvatelstva. Další část tvoří informace o změnách způsobených stárnutím a nejčastější nemoci ve stáří. Hlavní součástí je seznámení o výživě, základních složkách potravy, poruchách příjmu potravy a zaměření se na pitný režim a problematiku dehydratace u geriatrických pacientů. Výzkumné šetření probíhalo od 20. 10. 2015 do 20. 1. 2016. Výzkumné šetření bylo realizováno v Nemocnici Třebíč a. s. a v Nemocnici Jihlava p. o. na interních a geriatrických odděleních. Rozdala jsem celkem 100 dotazníků a návratnost byla 100 dotazníků, protože jsem dotazníky vyplňovala přímo s pacienty a vždy jsem se na dotazníky počkala. Hlavními cíli mé práce bylo zjistit, jak jsou geriatričtí pacienti spokojeni se stravou v Nemocnici Třebíč a v Nemocnici Jihlava. Druhým cílem bylo orientačně zjistit, kolik lidí v Nemocnici Třebíč a v Nemocnici Jihlava je ohroženo malnutricí a karenčními stavy. Třetím cílem bylo zhodnotit dodržování pitného režimu u geriatrických pacientů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak zdravotnický personál přehodnocuje informace o nutričním stavu. Všechny cíle byly splněny. Téma výživa seniorů je a bude aktuální, protože se prodlužuje střední délka života a počet seniorů bude neustále stoupat. Z provedeného výzkumu je patrné, že kvalita stravy není považována za nejhorší, ale také není považována za nejlepší. Najít vhodnou výživu ve stáří je obtížné, ale měla by se strava snažit přizpůsobit seniorovi, aby se senior mohl plnohodnotně stravovat a mohlo se předcházet vážným zdravotním problémům.

61

Pitný režim se snaží respondenti dodržovat, ale je nutné upozorňovat na důležitost pitného režimu, protože starší lidé si mnohdy ani neuvědomují, že nedodržují pitný režim a že jsou dehydratovaní, protože mají snížený pocit žízně. Dále by se mělo dbát na to, aby starší lidé rozlišovali vhodné a méně vhodné tekutiny k pití. Mezi vhodné tekutiny k celodennímu pití patří neslazené čaje, přírodní ovocné a zeleninové šťávy a minerální vody s menším obsahem. Mezi nevhodné nápoje patří káva, černý čaj, džusy, slazené čaje a sirupy. Malnutrice u seniorů je častým problémem. Nemocniční zařízení by se měla zabývat problematikou podvýživy u seniorů, protože již vzniklá malnutrice může mít mnoho důsledků. Podvýživa má negativní vliv na léčbu, u řady nemocných se objevují komplikace spokojené s podvýživou, jako jsou např. špatné hojení ran, vznik dekubitů. Důsledky podvýživy, ale nejsou jen zdravotní, ale i ekonomické. Za ekonomické důsledky podvýživy považujeme zvýšení nemocničních nákladů na zdravotní péči z důvodu podvýživy. Nemocniční náklady se zvyšují z důvodu dlouhodobé a opakované léčby pacientů, z důvodu komplikací způsobených podvýživou a z dlouhodobého upoutání na lůžku. Senioři mnohdy přichází do nemocničního zařízení už značně podvyživení, a proto by se měla zvýšit edukace rodiny, seniorů už např. u praktického lékaře. Praktický lékař by mohl vést informace o stavu výživy pacienta, tím myslím, že by se vedla databáze, která by byla přístupná pro všechny zdravotnická zařízení. Tímto způsobem by měla např. nemocnice více informací o klientovi. Hlavním problémem v dnešní době, který souvisí se zdravotnictvím, je nedostatek zdravotnického personálu a narůstající administrativní činnost, která omezuje kontakt s pacientem. Tím že je časový úsek u pacienta redukován, má mnohdy zdravotnický personál nedostatek informací o klientovi.

62

Seznam použité literatury ARNOŠTOVÁ, Zuzana. Výživa pacientů na geriatrických odděleních [online]. České Budějovice, 2015 [cit. 2016-02-02]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Dostupné z http://invenio.nusl.cz/record/188740?ln=cs BEŇO, Igor, 2008. Náuka o výživě: Fyziologicka a liečebna vyživa. Martin: Osveta SR. ISBN 978-80-8063-294-6 BERÁNEK,

Jaromír,

2007.

Dietní

stravování

–

Jednotný

dietní

systém.

Praha: MAG Consulting. ISBN 978-80-86724-32-4 EMMENEGER, Daniel, 2015. Basale Stimulation, Ernährung am Lebensende erleichtern. Krankenpflege Soins infirmieres Cure infermieristische. 108 (8), s. 26. ISSN 0253-0465. FOŘT, Petr, 2007. Tak co mám jíst? Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1459-2 FOŘT, Petr, 2010. Recepty a výživové tabulky nejen pro sportovce. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-902589-50 GALOVÁ, Kristýna, 2013. Poruchy příjmu potravy u cílových skupin. Odborný časopis Sociální služby. 15 (5), s. 22. ISSN 1803-7348 GROFOVÁ, Zuzana, 2007. Nutriční podpora: Praktický rádce pro sestry. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1868-2 GROFOVÁ, Zuzana, 2009. Výživa ve stáří. Medicína pro praxi. 6 (1). DOI 1214-8687 GUČOVÁ, Pavla. Výživa seniorů v Domově pro seniory Strážnice [online]. Zlín, 2012 [cit. z:

2016-02-12].

Bakalářská

práce.

Univerzita

Tomáše

Bati.

Dostupné

http://digilib.k.utb.cz/handle/10563/22106

63

HACKL, Michael a Martina JESKE. Prävalenz der Mangelernährung bei alten Menschen

[online].

Innsbruck,

2006

[cit.

2016-02-12].

Dostupné

z: http://www. kup.at/kup/pdf/5926.pdf. Wissenschafltlife Arbeiten. HRAŇOVÁ, Běla. Výživa seniorů v domovech pro seniory a v domácí péči [online]. České Budějovice, 2011 [cit. 2016-02-02]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Dostupné z http://invenio.nusl.cz/search?f=author&p=HRA%C5%87OV%C3%81,+B %C4%9Bla KALVACH, Zdeněk a kol., 2008. Geriatrické syndromy a geriatrický pacient. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2490-4 KOHOUT, Pavel, 2005. Výživa v nemocnicích. Odborný časopis Sestra. 15 (6). ISSN 1210-040 KOHOUT, Pavel a Eva KOTRLÍKOVÁ, 2009. Základy klinické výživy. Praha: Forsapi. ISBN 978-80-8725-005-1 KOTRBOVÁ, Aneta. Výživa v LDN a hospici [online]. Plzeň, 2011 [cit. 2016-03-01]. Bakalářská z:

práce.

Západočeská

univerzita.

Dostupné

https://portal.zcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html.

KŘÁK, Jakub. Malnutrice u hospitalizovaných seniorů [online]. Olomouc, 2011 [cit. 2016-01-12].

Bakalářská

práce.

Univerzita

Palackého.

Dostupné

z: http://theses.cz/id/bcr6z9/ MALÁ, Eva et al., 2013. Výživa ve stáří. Interní medicína pro praxi. 13 (3) ISN 1212- 7299 MANDŽUKOVÁ, Jarmila, 2006. Co pít, když…Benešov: Start. ISBN 80-86-231-37-2 MATYÁŠOVÁ, Ivana. Obávaní strašáci. Seniory ohrožuje obezita i podvýživa [online]. Praha:

Mafra,

2016

[cit.

2016-01-12].

ISSN

1213-1385.

Dostupné

z:

http://relax.lidovky.cz/seniory-ohrozuje-obezita-i-podvyziva-dxf/zdravi.aspx?c=A150608_155255_ln-zdravi_ape

64

MAUK, Kristen, 2006 Gerontorogical Nursing: Competencies for care. Sudbury, Mass: Johnes and Bartlett Publishers. ISBN 0-7637-2843-8 PAVLÍČKOVÁ, Jana. Stravování geriatrických pacientů v nemocnici [online]. Zlín, 2012 [cit. 2016-01-12]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Dostupné z http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/19665/pavl%C3%AD%C4%8Dkov%C 3%A1_2012_bp.pdf?sequence=1 RUŠAVÝ, Zdeněk a Veronika FRANTOVÁ, 2007. Diabetes mellitus čili cukrovka. Dieta diabetická. Praha: Forsapi. ISBN 978-80-903820-2-2 STARNOVSKÁ, Tamara, 2015. Výživa seniorů. Odborný časopis Sociální služby. 15 (5), s. 20. ISSN 1803-7348 SVAČINA, Štěpán, 2008. Klinická dietologie. Praha: Grada Publishing. ISBN 978- 80- 247-2256-6 SVAČINA, Štěpán, I. HAINEROVÁ a A. BRETŠNAJDROVÁ et al., 2010. Poruchy metabolismu a výživy. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-676-2 SVOBODOVÁ, Ivana. Výživa seniorů - riziko malnutrice [online]. Brno, 2013 [cit. 201601-12].

Diplomová

práce.

Masarykova

univerzita.

Dostupné

z: http://is.muni.cz/th/398068/lf_m/Diplomova_prace_2013.pdf. ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ, 2006. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada Publishing. ISBN 80-247-1777-8 TOPINKOVÁ, Eva. Nemoci ve stáří. Ordinace [online]. 2008. Praha [cit. 2016-12-12]. Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/nemoci-ve-stari/ TOPINKOVÁ, Eva, 2010. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-365-5 URBÁNKOVÁ, Pavla, Libor URBÁNEK a Jana MARKOVÁ, 2010. Klinická výživa v současné praxi. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. ISBN 978-80-7013-525-9

65

VENGLÁŘOVÁ, Martina, 2007. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2170-5 VTÍPILOVÁ, Klára. Malnutrice u hospitalizovaných klientů [online]. Pardubice, 2008 [cit.

2016-03-08].

Bakalářská

práce.

Univerzita

Pardubice.

Dostupné

z: http://hdl.handle.net/10195/30082. VYBÍHALOVÁ, Lenka, 2012. Interní onemocnění ve stáří. Sestra [online]. 12 (9) [cit. 2015-12.15.]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/interni-onemocnenive-stari-466840 VYTEJČKOVÁ, Renata, 2011. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I.: obecná část. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-3419-4 ZADÁK, Zdeněk et al. 2007. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-2099-9

66

Seznam zkratek AP

angina pectoris

a. s.

akciová společnost

Bc.

bakalář

BMI

body mass index

CMP

cévní mozková příhoda

DM

diabetes mellitus

ICHS

ischemická choroba srdeční

kol.

kolektiv

LDN

léčebna dlouhodobě nemocných

např.

například

OK

okultní krvácení

p. o.

příspěvková organizace

str.

strana

tzv.

takzvaný

viz.

odkaz

WHO

Světová zdravotnická organizace

67

Seznam tabulek a grafů Tabulky Tabulka 1 Hodnoty BMI ............................................................................................. 29 Grafy Graf 1 Pohlaví ................................................................................................................ 35 Graf 2 Věk respondentů ................................................................................................. 35 Graf 3 Oddělení.............................................................................................................. 36 Graf 4 Dietní omezení .................................................................................................... 37 Graf 5 Dodržování dietního opatření ............................................................................. 37 Graf 6 Poučení o správném stravování a dodržování diety ........................................... 38 Graf 7 Kvalita stravy ...................................................................................................... 39 Graf 8 Sytost pacientů .................................................................................................... 39 Graf 9 Teplota jídla ........................................................................................................ 39 Graf 10 Spokojenost s velikostí porce ........................................................................... 40 Graf 11 Otázky od zdravotnického personálu na množství přijaté stravy ..................... 40 Graf 12 Estetická úprava stravy v nemocnici ................................................................ 41 Graf 13 Možnost umytí .................................................................................................. 41 Graf 14 Dostatek času na jídlo ....................................................................................... 42

68

Graf 15 Nošení potravin od příbuzných......................................................................... 42 Graf 16 Potraviny a nápoje ............................................................................................ 43 Graf 17 Množství ovoce, zeleniny a mléčných výrobků ............................................... 44 Graf 18 Pokrmy.............................................................................................................. 44 Graf 19 Informace o vážení ........................................................................................... 45 Graf 20 Informace o dni vážení ..................................................................................... 45 Graf 21 Informace o dodržování pitného režimu ........................................................... 46 Graf 22 Množství tekutin ............................................................................................... 46 Graf 23 Druh nápoje k pití ............................................................................................. 47 Graf 24 Sledování dodržování pitného režimu .............................................................. 47 Graf 25 Stav pacientů dle BMI vypočítaného ze zjištěné váhy a výšky ........................ 48 Graf 26 Hodnocení respondentů podle nutričního dotazníku ....................................... 48

69

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Žádost o povolení dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou (bakalářskou) prací Příloha 3 Žádost o povolení dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou (bakalářskou) prací Příloha 4 Nottinghamský screeningový dotazník

70