Spokojenost veřejnosti s daňovou správou

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Spokojenost veřejnosti s daňovou správou

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová

Ludmila Mrňová

Brno 2010

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janě Vrtalové za metodické vedení, konzultace a odborné rady při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Lipníku dne 20. května 2010

…………………………………

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá především daňovou správou České republiky, zejména spokojeností obyvatelstva, včetně podnikatelských subjektů s daňovou správou. Práce obsahuje zjištění aktuálního názoru na straně veřejnosti (údaje získané vlastním průzkumem). Ve své práci se zabývám zejména názory veřejnosti, které se týkají celkové spokojenosti při jednání s daňovou správou (jednání, profesionalita, ochota úředníků), zkušenosti s problematikou elektronických daňových přiznání, elektronického podpisu, přehlednosti platné legislativy pro běžného podnikatele, kvality informovanosti daňovou správou o změnách, novinkách apod.

ABSTRACT Bachelor thesis mainly deals with the tax authorities of the Czech Republic, in particular the satisfaction of the population, including enterprises with tax administration. The work contains the findings of the current view of the public (own survey data). In my work I consider in particular the public-tion concerning the overall satisfaction in their dealings with tax authorities (in case her professionalism, the willingness of officials), experience with the issue of electronic tax returns, electronic signature, clarity of existing legislation for the current business, quality awareness of changes in tax administration, novinkách etc.

OBSAH: 1 Úvod............................................................................................................ 5 2 Cíl práce...................................................................................................... 6 3 Metodika..................................................................................................... 7 4 Daňová správa v České republice............................................................... 9 4.1 Objasnění pojmu.................................................................................. 9 4.2 Vztahy a vazby daňové správy s dalšími institucemi i poplatníky.....16 4.3 Opora daňové správy v současné legislativě ......................................16 4.4 Elektronické daňová podání (EPO) ...................................................16 4.5 Elektronický podpis........................................................................... 18 5 Finanční úřady ......................................................................................... 20 5.1 Náplň činnosti finančních úřadů ........................................................21 5.2 Práva a povinnosti FÚ (správce daňe), opora v platné legislativě.....21 6 Výzkumné šetření ............................................................................................ 25 6.1 Objasnění podstaty řešeného problému................................................ 25 6.2 Vlastnosti vzorku respondentů, na které bude výzkum zaměřen .... 26 6.3 Metoda výzkumného šetření – popis .................................................... 28 6.4 Popis vlastního výzkumného dotazníkového šetření .......................... 29 7 Dotazník ............................................................................................................ 30 7.1 Vzor dotazníku včetně objasnění jeho obsahu...................................... 30 8 Vyhodnocení, zpracování a analýza zjištěných údajů ................................ 34 9 Diskuse.............................................................................................................. 39 10 Závěr................................................................................................................ 41 11 Použité zdroje.................................................................................................. 43 12 Seznam grafů .................................................................................................. 45 PŘÍLOHA............................................................................................................. 46

1 Úvod

1 Úvod Daňová správa sehrává v rozvíjejících se ekonomikách důležitou roli při zabezpečování příjmů veřejných rozpočtů, protože daně tvoří nejen rozhodující součást příjmové stránky státního rozpočtu. Daňová správa je pojata jako služba občanovi. V rámci modernizace české daňové správy Ministerstvo financí rozšiřuje tzv. "klientský přístup" finančních orgánů k daňovým subjektům. Daňová správa musí efektivně poskytovat kvalitní služby veřejnosti a přiblížit je co nejvíce požadavkům a očekáváním daňových subjektů. Ve své bakalářské práci se zabývám daňovou správou; respektive spokojeností

veřejnosti

–

tedy

běžných

občanů

i

podnikatelských

subjektů

– s daňovou správou. Myslím si, že tato problematika je vždy aktuální. Jedná se totiž o součást veřejné správy, konkrétně o orgány státní správy, jejichž funkcí je nejen zajistit chod státu v některých specifických oblastech, ale i komunikace s veřejností. Její spokojenost by tedy měla být vždy na jednom z prvních míst v pořadí priorit. Konkrétně se chci zabývat zejména spokojeností občanů v těchto oblastech: • Celková spokojenost – tato oblast se týká především způsobu, jak úředníci jednají s klienty, jejich ochota pomoci a poradit. Dále pak profesionální přístup a znalost platné legislativy. • Elektronická komunikace – v tomto bodě bych se zaměřila na novou formu a nové možnosti podávání daňových přiznání, jedná se o elektronické daňové přiznání a elektronický podpis. •

Informovanost a přehlednost platné legislativy pro běžné občany a podnikatele. Jedná se o způsoby, kterými jsou informování a seznamování s novými zákony a nařízeními týkajících se daňové správy.

• Kvalita

informovanosti

daňovou

správou

o

aktuálních

změnách

v praktické oblasti daňové správy ve vztahu k poplatníkům daní, tedy zejména drobným a středním podnikatelům.

5

2 Cíl práce

2 Cíl práce

Cílem této práce je provedení celkové analýzy fungování daňové správy v České republice a zhodnocení názoru veřejnosti na její fungování a aktivity. Práce je zaměřena na spokojenost občanů i podnikatelů při jednání s daňovou správou. Zabývá se zejména jednáním úředníků při komunikaci s občany, dále jejich profesionalitou a ochotou v jejich pracovním procesu. Dále řeším problematiku elektronických daňových přiznání a elektronického podpisu, problematiku přehlednosti platné legislativy pro běžného podnikatele, kvalitu informovanosti daňovou správou o změnách, novinkách, apod. Dílčím cílem v teoretické části je vymezení základních pojmů související s veřejnou a následně i daňovou správou. V praktické části navážu na částí teoretickou svým výzkumným šetřením ,vysvětlím jeho podstatu, cíl a budu specifikovat vzorek respondentů, se kterým chci pracovat, které chci oslovit. Dalším dílčím cílem bude navržení řešení a konkrétních doporučení pro daňovou správu, která vycházejí z analýzy současného stavu a ze spokojeností či nespokojeností občanů s tímto orgánem státní správy.

6

3 Metodika

3 Metodika Při zpracování své bakalářské práce budu postupovat následujícím způsobem: Nejprve vymezím základní pojmy související s veřejnou a následně i daňovou správou, poté se budu zabývat provázaností daňové správy s dalšími institucemi i poplatníky, vymezím pravomoci daňové správy dané současnou platnou legislativou. V následující kapitole se budu podrobněji zabývat činností finančních úřadů, jako dekoncentrovaných a specializovaných útvarů státní správy, opět se zaměřím na jejich práva a povinnosti vůči poplatníkům i dalším institucím. V dalších kapitolách své práce navážu na tuto víceméně teoretickou část práce svým výzkumným šetřením. Nejprve vysvětlím jeho podstatu, cíl a budu specifikovat vzorek respondentů, se kterým chci pracovat, které chci oslovit. Zároveň objasním, jakou metodu výzkumného šetření chci použít a z jakého důvodu. Následující části mé bakalářské práce již budou velmi praktické, nejprve přiložím vzor dotazníku, který při svém výzkumném šetření použiji a vysvětlím jeho jednotlivé položky. Poté budu dotazník distribuovat respondentům, po navrácení dotazníků provedu jejich zpracování, vyhodnocení zjištěných údajů; v úplném závěru své práce provedu analýzu zjištěných údajů a navrhnu řešení a doporučení pro daňovou správu. Při zpracování bakalářské práce chci použít následující metody: metodu deskripce – metodu popisu – popíši aktuální situaci v oblasti daňové správy. Dále v návaznosti na deskripci pomocí metody komparace provedu srovnání fungování jednotlivých orgánů daňové správy. Na závěr použiji metodu analýzy a syntézy. Na základě zjištěných a nastudovaných informací provedu analýzu celkové situace v oblasti naší daňové správy, v návaznosti na provedenou analýzu provedu syntézu, shrnu všechny zásadní informace a vyvodím závěry a doporučení pro daňovou správu i pro tuto práci.

7

3 Metodika Při zpracování práce se neobejdu bez využití různých zdrojů informací. Teoretické informace budu čerpat zejména z dostupné odborné ekonomické literatury. Aktuální informace o činnosti státní správy budu získávat z různých veřejných zdrojů, zejména prostřednictvím sítě Internet (webové stránky Ministerstva financí ČR, jednotlivých finančních úřadů, apod.) Nejdůležitější součástí mé práce však budou data získaná prostřednictvím výzkumného šetření od jednotlivých respondentů, kteří pravidelně přichází do kontaktu s daňovou správou.

8

4 Daňová správa v České republice

4 Daňová správa v České republice 4.1 Objasnění pojmu Základní agendou daňové správy je pochopitelně správa daní, která je upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Pro účely konkrétní správy daní se používají doplňující speciální předpisy, které upravují správu konkrétní daně. [Kubátová, (2003)] Jedná se o následující právní předpisy1: •

Daň z příjmů fyzických osob (dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů)

•

Daň z příjmů právnických osob (dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů)

•

Daň z přidané hodnoty (dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů)

•

Daň z nemovitostí (dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů)

•

Daň z převodu nemovitostí (dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů)

•

Daň silniční (dle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů)

•

Daň darovací (dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů) Daň dědická (dle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a

dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů).

1

Zdroj: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava.html?year=0

9

4 Daňová správa v České republice Procesní stránka správy daní je upravena zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Vymezení a kompetence orgánů daňové správy jsou upraveny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Daňová správa je v České republice tvořena třístupňovou soustavou orgánů. Daňovou správu tvoří: •

Ministerstvo financí České republiky (na úrovni celostátní)

•

finanční ředitelství (na úrovni regionální)

•

finanční úřady (na úrovni místní) Finanční ředitelství a finanční úřady dohromady tvoří územní finanční

orgány (ÚFO).

Ministerstvo financí 2 Představuje ústřední orgán státní správy pro daně, a to jako správní úřad s celostátní působností. Jeho kompetence jsou upraveny zejména: •

zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, který rovněž upravuje vertikální řídící vztahy uvnitř daňové správy.

•

zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, tedy jedním ze základních kompetenčních zákonů, který upravuje pole působnosti všech ministerstev v České republice a přední zásady jejich práce.

2

Zdroj: www.mfcr.cz

10


Ministerstvo financí zajišťuje v daňové oblasti zejména: •

tvorbu návrhů zákonů a ostatních právních předpisů z oblasti daní – a to jak hmotněprávních předpisů, upravujících jednotlivé druhy daní, tak procesněprávních, tedy úpravy správy daní,

•

řízení správy daní a v rozsahu stanoveném ZSDP3 se podílí na jejím výkonu,

•

zabezpečení oblasti daní úkoly souvisejícími se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce,

•

řízení finančního ředitelství a jeho prostřednictvím finanční úřad,

•

v odůvodněných případech provádění úkonů, které jinak patří do pravomoci ÚFO, popř. se může na provádění těchto úkonů podílet,

•

přezkoumávání rozhodnutí finančních ředitelství vydaných ve správních řízeních,

•

v odůvodněných případech může pověřit jiný než místně příslušný ÚFO správou některých daní, řízením o přestupcích nebo výkonem dalších působností,

•

může pověřit ÚFO jednáním ve věcech mezinárodní pomoci při správě daní a ve věcech mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek podle zákona č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 253/2000 Sb. či o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. [Česká daňová správa, online] Celá agenda daní MFČR je v současné době soustředěna do sekce 05 v čele

s náměstkem ministra financí. Tato sekce je tvořena následujícími odbory, které jsou v přímé podřízenosti náměstka ministra. Jednotlivé sekce vykonávají zejména legislativní činnost a činnost v oblasti daňové (a celní) politiky: 1. Odbor 15 – Legislativa daní z příjmu 2. Odbor 18 – Legislativa nepřímých daní 3. Odbor 25 – Daňová a celní politika

3

Zkratka: zákon o správě daní a poplatků

11

4 Daňová správa v České republice 4. Odbor 26 – Legislativa majetkových daní a poplatků 5. Odbor 28 – Účetnictví a audit Ústřední finanční a daňové ředitelství (ÚFDŘ) V jeho čele stojí vrchní ředitel, přímo podřízený náměstkovi ministra. ÚFDŘ je integrální součástí MFČR, představuje seskupení odborů, které řídí především správu daní, a v rozsahu stanoveném ZSDP se podílí na jejím výkonu a řídí finanční ředitelství.

ÚFDŘ tvoří: 1. Odbor 39 – Metodika a výkon daní z příjmů 2. Odbor 43 – Metodika správy daní 3. Odbor 47 – Rozvoj informačních systémů daňové správy 4. Odbor 48 – Řízení a ekonomika územních finančních orgánů 5. Odbor 49 – Metodika a výkon DPH a majetkových daní Územní finanční orgány Územní finanční orgány byly vytvořeny ZÚFO4 s účinností od 1. ledna 1991. ZÚFO upravuje postaven těchto orgánů, věcnou i územní působnost a řídící vztahy uvnitř daňové správy. Finančních ředitelství je celkem 8, dohromady řídí celkem 199 finančních úřadů: FŘ pro hlavní město Prahu (12 FÚ) FŘ v Praze (pro střední Čechy) (25 FÚ) FŘ v Českých Budějovicích (pro jižní Čechy) (17 FÚ) FŘ v Plzni (pro západní Čechy) (21 FÚ) FŘ v Ústí nad Labem (pro severní Čechy) (25 FÚ)

4

Zákon č. 531/1990 Sb. o územních finančních orgánech

12

4 Daňová správa v České republice FŘ v Hradci Králové (pro východní Čechy) (25 FÚ) FŘ v Brně (pro jižní Moravu) (46 FÚ) FŘ v Ostravě (pro severní Moravu) (28 FÚ) Územní působnost finančních úřadů je vymezena v příloze č. 1 k ZÚFO, a to výčtem správních obvodů obcí s rozšířenou působností, resp. správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Zároveň je konkrétní vymezení těchto správních obvodů zaneseno ve zvláštních předpisech, kterými jsou zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. [Marková, (2009)]. Dále je územní působnost finančních ředitelství vymezena v příloze č. 3 k ZÚFO, a to výčtem podřízených finančních úřadů. Na základě zmocnění v ZÚFO smí Ministerstvo financí zřídit pracoviště finančních úřadů. Vyhláškou č. 541/2006 bylo zřízeno 23 pracovišť finančních úřadů. Jednotlivá finanční ředitelství a finanční úřady mají postavení správních úřadů a jsou tedy oprávněny jménem státu vykonávat vrchnostenskou správu v oblasti své působnosti. Rovněž mají finanční ředitelství postavení tzv. účetních jednotek, jsou tedy oprávněny samostatně hospodařit s majetkem státu, a to rovněž za podřízené finanční úřady, které toto majetkoprávní oprávnění nemají. Všechny finanční úřady:5 •

vykonávají správu daní podle ZSDP, přičemž fungují jako prvoinstanční orgán,

•

provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti,

5

Zdroj: www.mfcr.cz

13

4 Daňová správa v České republice •

vykonávají

kontrolu

dodržování

povinností

stanovených

zákonem

č. 563/1991 Sb., o účetnictví a ukládají v této souvislosti účetním jednotkám pokuty a povinnost odstranit protiprávní stav, •

převádějí výnosy daní, které vybírají a vymáhají a které nejsou příjmem státního rozpočtu, podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů,

•

z pověření Ministerstva financí poskytují podle zákona č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek a zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, mezinárodní pomoci při správě daní a při vymáhání některých finančních pohledávek,

•

vykonávají dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami dle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách,

•

vykonávají kontrolu označení provozovny podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a ukládají v této souvislosti pokuty a povinnost odstranit nedostatky,

•

vykonávají kontrolu dodržování povinností při barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv podle zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, a o změně dalších zákonů,

•

vybírají a vymáhají peněžitá plnění, která podle ZÚFO nebo zvláštního zákona uložily,

•

podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, vykonávají kontrolu zda jsou skladovány nebo prodávány pouze značené tabákové výrobky a zda je dodržován zákaz nabídky a prodeje lihovin a tabákových výrobků,

•

vykonávají další činnosti, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, např. agendu podle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách). [Česká daňová správa, (online)]. Vedle těchto základních agend jsou další vybrané kompetence vykonávány

pouze finančními úřady uvedenými v příloze č. 2 k ZÚFO.

14


Tyto vybrané finanční úřady zejména: •

vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

•

vykonávají kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány, podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, Finanční ředitelství zejména:

•

řídí finanční úřady,

•

vykonávají správu daní v rozsahu stanoveném ZSDP, resp. ZÚFO,

•

přezkoumávají rozhodnutí finančních úřadů vydaná ve správních řízeních,

•

vykonávají cenovou kontrolu a ukládají pokuty podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti,

•

vykonávají finanční kontrolu v rozsahu stanoveném zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole),

•

v odůvodněných případech provádějí úkony, které jinak patří do pravomoci jimi řízených finančních úřadů, anebo se mohou na provádění těchto úkonů podílet. Vnitřní fungování územních finančních orgánů je dáno jejich organizačním

řádem, který vydává Ministerstvo financí. Struktura finančních ředitelství je odvozena od druhů daní, resp. dalších agend, naopak struktura finančních úřadů vychází z jednotlivých fází daňového řízení. [Kubátová, (2003)]

15


4.2 Vztahy a vazby daňové správy s dalšími institucemi i poplatníky Česká daňová správa (ČDS) představuje orgán zodpovědný za precizní fungování státní daňové politiky – její kompetence tedy plně pokrývají potřebné pole působnosti. ČDS má vazby na zástupce zákonodárné a výkonné moci, dále pak ministerstva, soudnictví, zástupce Evropské unie. Komunikuje s finančními institucemi, internetovými portály, Českým statistickým úřadem, profesními asociacemi a dalšími institucemi. Komunikace mezi ČDS a poplatníky byla navíc v posledních letech významně zjednodušena zavedením elektronických formulářů a daňových přiznání.

4.3 Opora daňové správy v současné legislativě Aktuálně platným a nejzákladnějším právním předpisem, upravujícím daňovou správu, je zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění daném průběžnými novelami. Nicméně tento zákon bude zrušen, platí již pouze do konce roku 2010. Již byl schválen a od 1. ledna roku 2011 vstupuje v platnost zákon č.280/2009 Sb., daňový řád. Již rok 2010 přinesl v daňové správě určité změny, především v podobě pokynů a vyhlášek. Jedná se zejména o pokyny, které umožňují prominutí správních poplatků a penále v určitých specifických případech, pokyny k prominutí příslušenství daně z důvodu její tvrdosti, pokyny k postupu správců daně vůči ručitelům v daňovém řízení a nakonec pokyny ke tvaru a struktuře datové zprávy, kterou je správci daně činěno podání o daňové povinnosti. [Marková, (2009)]. Dovolím si zmínit něco málo informací o zákoně č.280/2009 Sb., daňový řád, který začne platit 1. ledna 2011. Osobně se domnívám, že tento zákon daňovou správu obecně zjednodušuje a tím zkracuje v současné době někdy až neúměrně dlouho se protahující daňové řízení. Obecně tento zákon upravuje stejnou problematiku, jako dosud platný Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní 16

4 Daňová správa v České republice a poplatků. Mimo jiné velmi přesně definuje základní zásady správy daní a to tyto: •

Postup správce daně

•

Práva a povinnosti osob zúčastněných na správě daní

•

Minimalizace průtahů a nákladů

•

Hodnocení důkazů

•

Neveřejnost správy daní

Dále specifikuje elektronické doručování, ochranu a poskytování informací, dokumentaci, vlastní daňové podání a daňové řízení a s nimi související daňovou kontrolu, opravné a dozorčí prostředky, možnosti daňové exekuce, zástavy i daňové exekuce prostřednictvím dražby, registrační řízení při registraci k dani a vyplývající povinnosti plátců daně, pokuty i penále stanovené při nedodržení daňových povinností daňových subjektů. Další předpisy a zákony, kterými se řídí Daňová správa, přináším v následujícím přehledu: •

Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích

•

Zákon č. 500/2004 Sb. správní řád

•

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

•

Zákon č. 6/1993 Sb.o České národní bance

•

Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník

•

Zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích

•

Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník.

4.4 Elektronické daňové podání (EPO) Ministerstvo financí v souladu s platnou legislativou umožňuje daňovým subjektům podávat daňové přiznání a další písemnosti v elektronické podobě. Podání lze uskutečnit jednak prostřednictvím sítě internet nebo na disketě. Podání po internetu lze uskutečnit jako podání s datovou zprávou opatřenou zaru-

17

4 Daňová správa v České republice čeným elektronickým podpisem nebo jako podání s datovou zprávou neopatřenou zaručeným elektronickým podpisem. V případě podání s datovou zprávou neopatřenou zaručeným elektronickým podpisem se ještě vyžaduje podání v písemné podobě. Aplikace EPO umožňuje vyplnění a odeslání různých písemností správci daně. V případě daňových přiznání jsou prováděny stejné kontroly správnosti obsahu, jaké jsou následně prováděny u správce daně. Vyplněná daňová přiznání lze buď odeslat jako datové zprávy a to jak se zaručeným elektronickým podpisem, tak bez něj. Elektronická podání je umožněno opatřit přílohami v elektronické podobě ve stanovených formátech. Aplikace neslouží pouze k elektronickému podání, ale může být využita i k vyplnění daňového přiznání s použitím automatického výpočtu a kontrol úplnosti obsahu k následnému vytištění formuláře pro jeho předání v písemné podobě správci daně. Výhodou elektronického podávání daňových přiznání je, kromě rychlosti podání a časových a finančních úspor za poštovní služby, především podrobná kontrola, kterou projde každá zpráva odesílaná prostřednictvím tohoto daňového portálu. Takto je možné podávat nejen daňové přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob, ale i dani z nemovitostí, dani z přidané hodnoty, dani silniční a některé další písemnosti jako obecnou písemnost, vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám, hlášení platebního zprostředkovatele, písemnosti k Daňovému portálu, včetně plných mocí.

4.5 Elektronický podpis Elektronický podpis (někdy také digitální podpis) je certifikát, který plně nahrazuje vlastnoruční podpis při elektronické komunikaci. Nejen, že je v podstatě nezfalšovatelný, ale v některých oblastech jde dokonce dál než podpis klasický. Například umožňuje ověřit integritu podepsaného dokumentu (tj. zda

18

4 Daňová správa v České republice v dokumentu něco nechybí nebo nepřebývá). Elektronický podpis funguje na principu asymetrického šifrování. [Elektronický podpis, (online)]. Elektronický podpis je jedním z hlavních nástrojů identifikace a autentizace fyzických osob v prostředí internetu. Postupně stále více právních předpisů umožňuje jeho používání v oblasti orgánů veřejné správy, a to jak při komunikaci mezi úřady navzájem, tak i při komunikaci občanů s jednotlivými úřady. V současné době občané využívají elektronický podpis vůči orgánům veřejné správy především v oblasti správy daní a v obecných správních řízeních. Nutnou podmínkou pro komunikaci občanů se státní správou s použitím elektronického podpisu jsou tzv. kvalifikované certifikáty občanů. Certifikát lze získat od poskytovatele certifikačních služeb (certifikační autority). Legislativní činnost elektronického podpisu řídí Ministerstvo vnitra a vykonává zároveň povinnosti stanovené zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, a stanovuje požadavky podle vyhlášky č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb. Zpracovává také návrhy právních předpisů týkají se elektronického podpisu a v jeho působnosti je rovněž zajištění mezinárodní spolupráce v této oblasti a plnění úkolů plynoucích z členství ČR v mezinárodních organizacích. Doba platnosti certifikátů, na kterých jsou založeny elektronické podpisy, je zcela záměrně omezována v čase tak, aby tyto certifikáty neplatily příliš dlouho a tím se zabránilo jejich zneužití.

19

5 Finanční úřady

5 Finanční úřady Finanční úřady tvoří výkonnou součást daňové správy České republiky. Plátci daní a poplatků s FÚ mohou komunikovat v rámci úředních dnů a úředních hodin. Ty byly dle Usnesení vlády České republiky ke zjednodušení a zlepšení výkonu státní správy ve vztahu k občanům pro všechny finanční úřady i finanční ředitelství stanoveny jednotně, a to na pondělí a středu, s úředními hodinami od 8 do 17 hodin, pokud na daný den nepřipadá den pracovního klidu. Pro zjednodušení komunikace s FÚ lze uplatnit i formu písemnou (za využití služeb České pošty apod.) i moderní a pokrokovou formu elektronické komunikace. Pro běžné záležitosti lze využít e-mailové adresy příslušných FÚ. Pro konkrétní úkony byly zřízeny speciální registry, schránky, apod. Jedná se zejména o služby tzv. „daňového portálu“, jehož cílem je komunikaci s daňovou správou zjednodušit. Tento portál umožňuje zejména: • Přihlášení uživatele ke službám daňového portálu (k tomuto účelu byly v loňském roce zřízeny tzv. datové schránky – v tomto případě „daňově informační schránky“. Mimo to musí daný podnikatel disponovat elektronickým podpisem. Nepodnikatelům nejsou datové schránky určeny, nemohou si je nechat zřídit, ani je využívat) • Elektronická daňová podání (konkrétně jde o vyplnění elektronických daňových formulářů, tisk, uložení, odeslání aplikací EPO, uložení souboru pro odeslání datovou schránkou, dále po odeslání portál umožňuje sledování stavu zpracování daňového přiznání daňovou správou) • Přístup k registru plátců DPH (registr je veden v české i anglické verzi, hledat plátce DPH lze podle zadaných daňových identifikačních čísel – DIČ) • Přístup k aplikaci „Vracení DPH v rámci EU“ (jde o aplikaci pro vracení DPH plátcům DPH v jiných členských zemích EU dle § 82 zákona

20

5 Finanční úřady č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů; tato aplikace není veřejně přístupná) • Přístup ke komunikační schránce pro banky (není veřejně přístupná, je určena pouze pro realizaci součinnosti třetích osob podle § 34 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Ráda bych ještě zmínila, že finanční úřady jsou pověřeny správou daní, zejména jejich výběrem, ovšem nikoliv jako jediná instituce veřejné správy, neboť výběrem některých druhů daní jsou pověřeny celní úřady. Jde zejména o nepřímé daně, některé druhy spotřebních daní, týkajících se konkrétních druhů surovin, materiálů, výrobků či zboží, přesně stanovených zákonem či příslušnými vyhláškami. Konkrétně území České republiky pokrývá 199 finančních úřadů a 54 celních úřadů. Správou spotřebních daní je pověřeno 72 celních úřadů, poboček a oddělení celních úřadů.6

5.1 Náplň činnosti finančních úřadů Finanční úřady jsou územně organizační jednotky pro správu daní a jsou přímo řízeny příslušnými finančními ředitelstvími. Finanční ředitelství a finanční úřady byly zřízeny v roce 1991 na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Finanční ředitelství a k nim příslušné finanční úřady tak tvoří soustavu finančních orgánů ČR. Za činnost úřadu je vždy odpovědný ředitel příslušného finančního úřadu. Náplň činnosti finančních úřadů

finanční úřady provádějí řízení o přestupcích v oblasti své působnosti

vykonávají správu daní, odvodů a záloh na tyto příjmy 6

Viz Informace Ministerstva financí, č. j. 47/101047/2008-473, jak správně zaplatit daň finanční-

mu úřadu

21

5 Finanční úřady

spravují dotace

finanční úřady vybírají poplatky, odvody, úhrady, pokuty a penále

rozhodují o výši pohledávky na daních

na základě pověření Ministerstvem financí poskytují mezinárodní pomoc při správě daní a provádějí vymáhání peněžitých pohledávek ukládají pokuty

5.2 Práva a povinnosti FÚ (správce daně), opora v platné legislativě

Stěžejním zákonem upravujícím správu daní a poplatků je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Správou daní se dle tohoto zákona rozumí „právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat nebo kontrolovat jejich splnění ve stanovené výši a době.“7 Správce daně má dle výše uvedeného zákona způsobilost účastnit se občanského soudního řízení ve věcech správy daní a má v tomto rozsahu i procesní způsobilost8. Při správě daní jednají správci daně v řízení o daních v souladu s platnými zákony a souvisejícími předpisy, chrání zájmy státu i ostatních osob, které se účastní daňového řízení. Daňové řízení je vždy neveřejné. Všichni zúčastnění mají za povinnost se správcem daně spolupracovat. Úředním jazykem pro jednání se správcem daně je jazyk český nebo slovenský, a to ve formě mluvené i psané. Správce daně může umožnit daňovému subjektu využít služeb tlumočníka, zapsaného v seznamu tlumočníků. Pokud je daňový subjekt občanem ČR, který je příslušníkem národnostní či etnické menšiny, může před správcem daně

7

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, část první – obecná ustanovení, §1.

8

Občanský a soudní řád, §19 a 20.

22

5 Finanční úřady jednat ve svém jazyce. Je-li v tomto případě využito služeb tlumočníka, hradí jej správce daně.

V souvislosti s daňovým řízením je správce daně oprávněn přizvat znalce, auditory, svědky, ručitele, státní orgány a orgány obcí, popř. další osoby. O ústním jednání sepíše správce daně veřejný protokol, o ostatních skutečnostech (telefonický hovor, ústní sdělení, poznámka, apod.) se pořizují úřední záznamy. Správce daně je oprávněn provádět: • místní šetření • daňovou kontrolu Správce daně má za povinnost/právo: • doručovat úřední písemnosti (poštou, elektronickým podáním) • zahájit řízení v souvislosti s podáním • zastavit řízení v souvislosti s podáním • zachovávat mlčenlivost • požadovat dokazování skutečností uváděných plátci daně ve svých podáních • rozhodovat v daňovém řízení • informační povinnost (týkající se úředních hodin, elektronické adresy podatelny, možnosti využití elektronických daňových přiznání apod.) • poskytovat daňovému subjektu informace uvedené ve spisu a na osobním daňovém účtu v elektronické podobě (prostřednictvím daňových informačních schránek) • vyměřovat pokuty a penále daňovým subjektům, které nesplní povinnosti stanovené daňovými zákony. Pokuty až do výše 2 miliony Kč. Penále je vyměřováno u dodatečně vyměřených daní (5% nebo 20% daňové povinnosti) • pozastavit činnost daňového subjektu (pokud k opakovanému porušování povinností nepeněžité povahy), délka pozastavení činnosti může činit maximálně 30 dní 23

5 Finanční úřady • vést vyměřovací řízení na základě podání daňového přiznání • v případě, že se daňový subjekt rozhodne odvolat proti rozhodnutí správce daně nebo vyjdou najevo nové rozhodné skutečnosti, využívá správce daně řádné a mimořádné opravné prostředky • eviduje daňové povinnosti jednotlivých daňových subjektů • vyměřit úroky z prodlení, není-li daň ve stanovené lhůtě uhrazena • vracet ve stanovených lhůtách daňovým subjektům přeplatky na dani • k zajištění daňové pohledávky může správce daně zřídit svým rozhodnutím zástavní právo • vymáhat daňové nedoplatky, při využití služeb exekutora, hradí exekuční náklady dlužník. Při správě daní probíhá pochopitelně i mezinárodní spolupráce, mnoho podnikatelských subjektů má sídlo v jedné zemi, podnikatelskou činnost provozuje v několika dalších zemích a obecně se v této situaci problematika daňových povinností značně komplikuje. Daňový subjekt musí respektovat legislativu všech zúčastněných států a jejich daňovou politiku. Nicméně u některých daní, klasickým příkladem může být DPH, je snahou zabránit tzv. dvojímu zdanění. Ze všech výše uvedených důvodů je tedy nutná mezinárodní spolupráce. Ta je upravena zákonem č. 253/2000 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Mimo to je v platnosti zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek. Tento zákon upravuje postupy a podmínky za kterých orgány České republiky poskytují a přijímají mezinárodní pomoc na základě vzájemnosti ve vztahu zejména ke členským státům Evropské unie. Týká se zejména vymáhání pohledávek, které vyplývají z náhrad a podpor poskytovaných z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, poplatků stanovených Evropským společenstvím při organizaci společného trhu s cukrem, dovozních a vývozních cel, přímých a nepřímých daní, daní z pojistného, úroků, pokut a penále.

24

6 Výzkumné šetření

6 Výzkumné šetření 6.1 Objasnění podstaty řešeného problému

V české společnosti je téma správy daní poměrně hojně diskutovaným tématem nejen ve sféře podnikatelské, nýbrž napříč širokou veřejností. Téma daní je jedno ze stěžejních programů snad každé kandidující politické strany, je tedy zřejmé, že si většina z nás uvědomuje význam problematiky pro společnost, ekonomiku a stát. Polemiky o výši daní, jejich poli působnosti, vlivu vstupu do Evropské unie a především o byrokraticky přebujelé administrativě jsou vedeny už po dlouhou dobu; cílem mé práce je zachytit dostatečně široké spektrum názorů a připomínek tak, aby mi zjištěné informace dopomohly k vytvoření kvalitního závěru práce. V praktické části své bakalářské práce jsem se rozhodla provést výzkumné šetření v oblasti správy daní; jeho konkrétním tématem je spokojenost veřejnosti s daňovou správou. Tedy jak veřejnost vnímá její transparentnost, pružnost, nakolik je spokojena s nově zavedenými datovými schránkami, elektronickou komunikací, využitím elektronického podpisu i obecně komunikací se správci daně, jejich odborností i vstřícností při řešení případných sporných záležitostí a podobně. V následující části své práce podrobně popíši svůj přístup k výzkumnému šetření, způsob jeho průběhu i vyhodnocení zjištěných informací.

25


6.2 Vlastnosti vzorku respondentů, na které bude výzkum zaměřen

Skupinu respondentů, na kterou jsem se zaměřila, jsem záměrně vybírala tak, aby jejich názory představovaly relevantní data pro mou práci. Rozhodla jsem se zaměřit na přístup podnikatelů (fyzických osob, tedy osob podnikajících dle Živnostenského zákona) k problematice daní, neboť daně představují pro tyto respondenty neopomenutelnou součást jakékoli provozované činnosti. Pro ucelenější reflexi praktických aspektů problematiky jsem se rozhodla podmínit zkoumaný vzorek následující vlastností respondentů: •

podnikatelská činnost provozována min. 5 let – toto hledisko jsem volila, především z důvodu jejich delší zkušenosti s daňovou správou, tedy větší možnosti porovnat kupříkladu vliv EU na problematiku daní, změny v daňových zákonech, apod.

Celkem jsem distribuovala 360 dotazníků. Mou snahou byla co nejvyšší validita výzkumného šetření. Počítala jsem s tím, že se mi pravděpodobně všechny dotazníky nevrátí zpět, jak je pro všechny obdobné průzkumy běžné. Nakonec se mi vrátilo 211 dotazníků, přičemž 11 dotazníků jsem vyřadila, protože buď neobsahovaly korektní odpovědi nebo (u odpovědí elektronickou formou) se nezobrazily odpovědi v podobě standardních znaků, byly tedy přes veškerou mou snahu nedešifrovatelné. Další vlastnosti vzorku respondentů: •

celkový počet respondentů: 200 osob

•

poměr mužů a žen: 157 mužů (78,5 %) a 43 žen (21,5 %)

26


Poměr mužů a žen mezi respondenty 200 150 100 50 0 Muži

Ženy

Graf č. 1 – Poměr mužů a žen ve vzorku respondentů, vlastní konstrukce.

•

věkové spektrum:

nejmladší respondent – věk: 21 let nejstarší respondent – věk 68 let průměrný věk: 44, 5 roku

•

vzdělanost – počet osob se

ZŠ vzděláním: 13

(6,5 %)

SŠ vzděláním: 112 (56 %) VŠ vzděláním: 75

(37,5 %)

Míra vzdělanosti mezi respondenty ZŠ; 7% VŠ; 38%

SŠ; 55%

ZŠ

SŠ

VŠ

Graf č. 2 – Vzdělanostní struktura vzorku respondentů, vlastní konstrukce. 27


•

délka podnikání –

nejkratší: 5 měsíců nejdelší: 41 let průměrná délka podnikání: 20,7 let

6.3 Metoda výzkumného šetření – popis9

Pro své šetření jsem se rozhodla využít metodu dotazníku. Dotazník je jedním z nejběžnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá seze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor, atd.) je možné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat. Přes tyto výhody může být sestavení a správné vyhodnocení dotazníku dost obtížné, obzvláště pokud jej nezpracovává odborník. Otázky mohou být špatně formulovány, navržené odpovědi nemusí poskytovat potřebný prostor pro validní odpovědi, forma nebo obsah dotazníku může odradit od dokončení jeho vyplňování a nakonec ani výsledky nemusí být dostatečně relevantní pro naplnění cíle dotazování. Výhody dotazníku •

jedna z nejlevnějších metod průzkumu

•

jednoduše se zpracovává a vyhodnocuje

•

jedna z nejméně dotěrných metod průzkumu – respondent jej může vyplnit v klidu domova nebo jej nemusí vyplňovat vůbec, pokud nechce

•

jednoduchý na vyplnění – téměř každý alespoň jednou v životě vyplňoval dotazník

9

http://www.dotaznik-online.cz/

28

6 Výzkumné šetření Nevýhody dotazníku •

může být obtížné získat respondenty

•

v dotazníku je snadnější vyplnit nepravdivé informace

•

redukuje komunikaci, protože 90 % komunikace je nonverbální – dotazník ji nedokáže zachytit

6.4 Popis vlastního výzkumného dotazníkového šetření Dotazníkové šetření jsem realizovala v dubnu 2010, částečně prostřednictvím e-mailem rozeslaných elektronických formulářů (respondenti podnikatelé byli z mého okolí, případně z okolí mých známých a přátel, s oslovením de facto souhlasili a nepovažovali je za obtěžování), částečně také ve spolupráci s pracovníky FÚ, kde jsem též distribuovala část svých dotazníků, vyplněné vraceli respondenti do připravené schránky. Výhodou způsobu distribuce dotazníků prostřednictvím e-mailu je komfort respondentů; mohu totiž v klidu a pohodlí domova či kanceláře zodpovědět otázky a pečlivě se nad odpověďmi zamyslet. Oproti tradičnímu oslovování na ulici apod., vidím tuto metodu jako korektní a ohleduplnou. V průvodním e-mailu jsem zároveň stanovila datum odevzdání, údaje jsem tedy k uvedenému datu uzavřela, následně jsem měla dostatek času ke zpracovávání dat. Dotazníky distribuované prostřednictvím FÚ jsem si v předem dohodnutém datu vyzvedla k dalšímu zpracování. Metoda dotazníkového šetření není pochopitelně vhodná pro každý typ výzkumného šetření.

29

7 Dotazník

7 Dotazník Dotazník sestával z pěti uzavřených a pěti otevřených otázek tak, aby zjištěná data byla jednoduše demonstrovatelná (číselně i graficky), ale aby se zároveň zachovaly osobité názory respondentů. Zatímco údaje získané z uzavřených otázek posloužily ke statistickým účelům, odpovědi na volné otázky mi pomohly vytvořit si ucelený objektivnější náhled na problematiku a posloužily jako reflexe jejího praktického aspektu. Dotazník měl rozsah dvou stran formátu A4. V elektronické i tištěné podobě byl distribuován 28. dubna 2010 potenciálním respondentům.

7.1 Vzor dotazníku včetně objasnění jeho obsahu

DOTAZNÍK VAŠE SPOKOJENOST SE SOUČASNOU DAŇOVOU SPRÁVOU

1. část 1) Přicházíte v rámci své profese do přímého kontaktu s daňovou problematikou? ANO NE Touto otázkou jsem sledovala míru zkušenosti respondenta, resp. jeho iniciativu a invenci v oblasti daňové problematiky. I zde lze vysledovat, zda-li podnikatelé upřednostňují vlastní účast při řešení otázek daní, či zda-li spoléhají na další osoby, např. daňové poradce.

30

7 Dotazník 2) Chápete jakožto občan problematiku daňové správy jako složitou a netransparentní? ANO NE

NEVÍM

Zde mne zajímal názor řadového občana, tedy náhled na problematiku daní pouze skrze mediální kauzy, informace z webových stránek, či informace od známých a přátel. Jelikož daňová problematika je hojně diskutovaným tématem, mnohdy samozřejmě dochází i k dezinformaci důležitých skutečností. 3) Ovlivňuje daňová problematika v politických kampaních Vaše politické preference? ANO NE

NEVÍM

Obzvláště vzhledem k současné politické atmosféře ve státě důležitá otázka. Politické strany a jejich hlavní představitelé se nezdráhají využít daňovou politiku jako jeden ze stěžejních pilířů svého volebního programu. Obzvláště mezi malými a středními podnikateli vyvolávají tyto kampaně vlnu nevole, obecně pak mnoho důvodů ke spekulacím. 4) Chápete možnost podání daňových přiznání v elektronické formě jako účinnou a efektivní? ANO NE

NEVÍM

Zajímalo mne, budou-li se názory výrazně lišit z hlediska věku respondentů. Inovativní přístup může představovat zjednodušení pro jednotlivé úřady a mladší plátce daní, těch starších se naopak nemusí nijak dotknout. 5) Považujete daňovou politiku ČR za správnou? ANO NE

NEVÍM

Spíše ilustrační otázka; názor zde ovlivňuje nespočet faktorů, vzdělání a především znalost problematiky a ekonomických souvislostí. Očekávám významnou disproporci názorů, především mezi „ANO“ a „NE“.

31

7 Dotazník

2. část 6) Považujete systém daňové správy za transparentní? Staráte se o daňové povinnosti sami, či přenecháváte administrativu a odpovědnost příslušným odborníkům (daňový poradce apod.)? Stejně jako v 1. otázce předchozí části jsem touto otázkou sledovala míru zkušenosti respondenta, resp. jeho iniciativu a invenci v oblasti daňové problematiky. I zde lze vysledovat, zda podnikatelé upřednostňují vlastní účast při řešení otázek daní nebo spoléhají na další osoby, resp. účetní. 7) Zaznamenal/a jste po vstupu České republiky do Evropské unie změny v daňové správě? Jaké? Vzhledem k faktu, že velká část společnosti s oblibou vášnivě diskutuje na všemožná témata týkající se Evropské unie, zajímalo mě, zda konkrétně v oblasti daňové správy respondenti zaznamenali signifikantní změny. V širším slova smyslu se na otázku dá odpovědět i v souvislosti s dalšími aspekty podnikání v rámci EU. 8) Jaký je váš názor na modernizaci systému, např. na elektronické daňové přiznání? Tato otázka představuje pouze doplnění otázky č. 4 předchozí části. Velmi mě zajímá, jaké procento respondentů tuto možnost využívá, kolik respondentů se k ní staví vysloveně negativně, a především, zda je tato metoda vhodná k plošnému využívání, tedy zda by mohla/měla nahradit standardní zavedený systém. 9) Která oblast problematiky daní a daňové správy je pro vás nedostatečně srozumitelná? Zde sleduji jasný cíl – přesné vymezení složitých, nepochopitelných a netransparentních aspektů fungování daňové správy. Příkladem může být přebujelá administrativa či zbytečně složité definice.

32

7 Dotazník 10) Jaké změny byste doporučil/a v oblasti české daňové správy? Nejvolnější otázka, ve které má respondent možnost vyjádřit podrobně své názory, rozšířit či doplnit odpovědi k výše zmíněným otázkám či sám zvolit doplňující témata. Míru kreativity, možnost kritického vyjadřování a především vlastní iniciativu považuji za ideální kombinaci možností pro finální odpověď a výstup každého jedinečného dotazníku.

33

8 Vyhodnocení, zpracování a analýza zjištěných údajů

8 Vyhodnocení, zpracování a analýza zjištěných údajů S ohledem na poměrně vysoký počet navrácených dotazníků 55,56% (což mimo jiné odpovídá běžně uváděnému statistickému údaji o návratnosti dotazníků v rozsahu cca 60 %), považuji toto šetření za úspěšné a relevantní.

Vyhodnocení první části dotazníku Otázka č. 1 – Přicházíte v rámci své profese do přímého kontaktu s daňovou problematikou? ANO: 189 NE: 11 Otázka č. 1

200 150 Ano Ne

100 50 0

Graf č. 3 – Kontakt respondentů s problematikou daní, vlastní konstrukce

Otázka č. 2 – Chápete jakožto občan problematiku daňové správy jako složitou a netransparentní? ANO:122 NE: 61 NEVÍM: 17

34


Otázka č. 2.

140 120 100

Ano

80

Ne

60

Nevím

40 20 0

Graf č. 4 – Způsob vnímání daňové správy podnikateli, vlastní konstrukce

Otázka č. 3 – Ovlivňuje daňová problematika v politických kampaních Vaše politické preference?

ANO: 156 NE: 42 NEVÍM: 2 Otázka č. 3

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Ano Ne Nevím

Graf č. 5 – Vliv daňové politiky státu na volební preference občanů, vlastní konstrukce

35

8 Vyhodnocení, zpracování a analýza zjištěných údajů Otázka č. 4 – Chápete možnost podání daňových přiznání v elektronické formě jako účinnou a efektivní?

ANO: 76 NE: 105 NEVÍM: 19 Otázka č. 4

120 100 80

Ano Ne Nevím

60 40 20 0

Graf č. 6 – Názor na efektivnost elektronického daňového přiznání, vlastní konstrukce

Otázka č. 5 – Považujete výši daní a daňovou politiku ČR za adekvátní?

ANO: 43 NEVÍM: 25 NE: 132 Otázka č. 5 150 Ano Ne Nevím

100 50 0

Graf č. 7 – Názor na výši daní a daňovou politiku ČR, vlastní konstrukce

36


Vyhodnocení druhé části dotazníku 6) Považujete systém daňové správy za transparentní? Staráte se o daňové povinnosti sami, či přenecháváte administrativu a odpovědnost příslušným odborníkům (účetní apod.)?

V této otázce se většina respondentů shodovala – systém považují za takřka „polopropustný“. Ačkoli je k dispozici spousta informací i kontaktních poradenských center, celou situaci patřičně komplikují časté změny zákonů a nové vyhlášky. Drtivá většina respondentů přiznala, že o daňové záležitosti jejich podnikání (ale i běžného života) se stará erudovaný/á účetní či daňový poradce. 7) Zaznamenal/a jste po vstupu České republiky do Evropské unie změny v daňové správě? Jaké?

Vstup do EU se respondentů výrazně nedotkl, rozhodně ne v oblasti daňové politiky či správy daní. Většina podnikajících respondentů se rozepsala na téma grantové politiky fondů Evropské unie či kolísání kurzu eura vůči koruně. 8) Jaký je váš názor na modernizaci systém, např. na elektronické daňové přiznání?

V tomto bodě jsem zaznamenala mnoho protichůdných reakcí. Především mladší část respondentů oceňuje možnost podání elektronického daňového přiznání a další výhody jakožto významné zjednodušení administrativy a potlačení „přebujelé byrokracie“ daňové problematiky. Tato varianta představuje také významnou úsporu času a zvýšení komfortu plátců daně. Starší část respondentů poukazovala na možné problémy s počítačovou gramotností starších osob a na nedokonalé pokrytí internetových služeb. Objevily se i zmínky o špatné funkčnosti datových schránek či časté nefunkčnosti některých aplikací daňového portálu.

37

8 Vyhodnocení, zpracování a analýza zjištěných údajů 9) Která oblast problematiky daní a daňové správy je pro vás nedostatečně srozumitelná?

K této otázce se většina respondentů vyjádřila paralelně s odpovědí na otázku č. 1, neboť významná část respondentů považuje za nejasnou a netransparentní součást daňové problematiky právě neustále se měnící legislativní pozadí, přemíru administrativy, byrokracie a „papírování“ a rovněž nejasnou formulaci některých zadání (kupříkladu u daňových přiznání). Objevily se i připomínky k rozsahu některých daňových přiznání. Mnoho respondentů se zmínilo i o pocitu neustálé „šikany“ (použili jiné výrazy) ze strany úředníků finančních úřadů (neustálá povinnost dokládání a objasňování některých údajů a faktů, možnost zpětné daňové kontroly ve velkém časovém odstupu a tím pádem někdy nemožnost prokázání některých tehdy realizovaných vydání apod.). 10) Jaké změny byste doporučil/a voblasti české daňové správy?

Překvapujícím zjištěním je pro mne především zájem respondentů o účast na cílených školeních a přednáškách, které by rozšířily všeobecné povědomí o daňové problematice nejen odborné, ale především široké veřejnosti. V tomto kroku vidí významná část respondentů nadějný krok vstříc jednoduššímu a efektivnějšímu organizování a plánování daňové politiky. Zejména by respondenti přivítali větší informovanost a vstřícnost právě v oblasti elektronické komunikace s finančními úřady.

38

9 Diskuse

9 Diskuse Výsledky průzkumu poukazují na zájem veřejnosti o problematiku daňové správy; v současné době se navíc obecně problematika daní hojně diskutuje právě v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami. Právě manévry v této oblasti mohou podle všeho přímo ovlivnit voliče, při nejmenším sloužit k získávání sympatií ze zcela zjištěného důvodu. Je důležité, aby si občané nezačali připadat jako oběť, se kterou daňová správa neustále manipuluje a k problematice daní přistupovali s chladnou hlavou. Respondenty navržený cyklus školení pro veřejnost chápu jako velmi zajímavý nápad, který by nepochybně mohl představovat významné zvýšení povědomí široké veřejnosti – od studentů středních škol po seniory. Mezi základní cíle současné daňové politiky bych zahrnula zvýšení informovanosti široké veřejnosti, zjednodušení některých formulací či procesů při daňovém řízení, včetně samotného daňového podání. Zejména je třeba systém stabilizovat a ztransparentnit. Domnívám se, že v řešení této situace by velmi výrazně přispěla masivní prezentační a informační kampaň Ministerstva financí ČR, při které by byli všichni občané a speciálně pak drobní a střední podnikatelé informováni o výhodách elektronické komunikace s daňovou respektive finanční správou, dozvěděli by se základní informace i o možnostech, kde a jak jednoduše získat podrobnější informace související s touto problematikou, v případě, že by o ně měli zájem. Tato kampaň již měla proběhnout, nicméně i nasazení v současné době by jistě celkové informovanosti obyvatelstva prospělo. Myslím, že ideální by bylo využít reklamní spoty v televizi (v čase okolo hlavních večerních zpráv), dále inzerce v odborných tiskovinách (Hospodářské noviny, Ekonom, Euro apod.), případně speciální prezentační nástěnky s návody přímo v prostorách finančních úřadů, podnikatelům registrovaným v Živnostenském rejstříku by mohly být zaslány informativní letáky s odkazy na webové stránky, kde lze podrobnější informace získat.

39

9 Diskuse Dále se domnívám, že v ČR chybí systematické ekonomické vzdělávání od základních škol po školy vysoké, daňová problematika je sice vyučována na SŠ, VOŠ i VŠ ekonomického zařízení, ale na ostatních typech škol naprosto chybí. V současnosti se začal na ZŠ vyučovat předmět Příprava na volbu povolání a se základy ekonomiky se žáci a studenti seznamují i ve vyučovacích předmětech Základy společenských věd, Rodinná výchova, Občanská nauka apod., nicméně chybí systematičnost a provázanost. Myslím, že se základy podmínek tržního hospodářství a podnikání by měli být všichni žáci povinně vzděláváni od druhého stupně základní školy, v mnohém by jim to jistě usnadnilo další praktický život a zvýšilo jejich gramotnost v této oblasti. Z ekonomického pohledu by se v žádném případě neměl výběr a správa daní stát

zbraní

proti

drobným

podnikatelům,

jejichž

funkce

je

v ekonomice každého státu nezastupitelná. Zejména vyšší informovanost občanů a vlídnější, vstřícnější a zároveň profesionální přístup úředníků finančních úředníků může v této otázce sehrát klíčovou roli.

40

10 Závěr

10 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala daňovou správou, potažmo spokojeností veřejnosti –tedy běžných občanů i podnikatelských subjektů – s daňovou správou. A to proto, že jsem považovala a stále považuji tuto problematiku za velmi aktuální, zejména díky mnohým změnám, ke kterým v komunikaci finanční správy s daňovými subjekty v posledních letech došlo. Finanční správa je součástí veřejné správy, jejíž funkcí obecně je nejen zajištění chodu státu v některých specifických oblastech, ale i komunikace s veřejností. Spokojenost občanů, v tomto případě zejména drobných podnikatelů, živnostníků, by tedy měla být vždy na jednom z prvních míst v pořadí priorit. Konkrétně jsem se zabývala zejména spokojeností občanů v těchto oblastech: •

celková spokojenost (způsob jednání, ochota úředníků, profesionalita úředníků, znalost platné legislativy)

•

elektronická daňová přiznání, elektronický podpis

•

přehlednost platné legislativy pro běžného, drobného, podnikatele

•

kvalita informovanosti daňovou správou o aktuálních změnách

Cílem této bakalářské práce byl celkový rozbor fungování daňové správy v České republice a zhodnocení názoru veřejnosti na její fungování a na její aktivity. Domnívám se, že tato práce tento stanovený cíl díky realizaci výzkumného šetření splnila. Při zpracování své bakalářské práce jsem postupovala následujícím způsobem: V teoretické části práce jsem nejprve vymezila základní pojmy související s veřejnou i daňovou správou, poté jsem se zabývala provázaností daňové správy s dalšími institucemi i poplatníky, následně jsem vymezila pravomoci daňové správy dané současnou platnou legislativou. Nakonec jsem se zabývala činností finančních úřadů, jako dekoncentrovaných a specializovaných útvarů státní správy.

41

10 Závěr Na teoretickou část práce jsem navázala částí praktickou, tedy svým výzkumným šetřením. Zde jsem nejprve vysvětlila jeho podstatu, cíl a specifikovala jsem vzorek respondentů, se kterým jsme pracovala. Zároveň jsem objasnila, jakou metodu výzkumného šetření používám a z jakého důvodu. Navazující část práce již byla velmi praktická, přiložila jsem vzor dotazníku, který jsem při svém výzkumném šetření použila a vysvětlila jsem jeho jednotlivé položky. Poté jsem jej distribuovala respondentům; po navrácení dotazníků jsem provedla jejich zpracování, vyhodnocení zjištěných údajů a v úplném závěru své práce jsem provedla analýzu zjištěných údajů a navrhla jsem řešení a doporučení pro daňovou správu.

42

11 Použité zdroje

11 Použité zdroje Seznam literatury:

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a kol. Veřejné finance. 3.vyd. Praha: Aspi, 2007. ISBN 978-80-7357-301-0. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 1. vyd. Praha: Polygon, 2007. 416 s. ISBN 80-7273-118-1. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 3. vyd. Praha: ASPI, 2003. 263 s. ISBN 80-86395-84-7. MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009, úplná znění platná k 1.1. 2009. Praha: Grada Publishing, 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. OPLETALOVÁ, Alena, SVOBODA ,Ivo. Veřejná správa a finance, vybrané kapitoly. 1.vyd. Brno: Key Publishing, 2007. ISBN 978-80-87071-33-5. PEKOVÁ, Jitka a kol.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd., Praha: Aspi, 2005. ISBN 80-7357-052-1. VANČUROVÁ, A.; LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2008: aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: VOX, 2008. 319 s. ISBN 978-80-86324-72-2 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. 43

11 Použité zdroje

Seznam internetových zdrojů:

Ministerstvo financí ČR [online] [cit. 28. 4. 2010]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ Česká daňová správa [online] [cit. 25. 4. 2010]. Dostupné na World Wide Web: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/ Finanční úřady [online] [cit. 27. 4. 2010]. Dostupné na World Wide Web: http://www.financni-urad.info/ Dotazník [online] [cit. 23. 4. 2010]. Dostupné na World Wide Web: http://www.dotaznik-online.cz/ Elektronický podpis [online] [cit. 15. 5. 2010]. Dostupné na World Wide Web: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-pouzivani-elektronickehopodpisu.aspx

44

12 Seznam grafů

12 Seznam grafů Seznam grafů:

Graf č.1 – Poměr mužů a žen ve vzorku respondentů…………………….str. 22 Graf č.2 – Vzdělanostní struktura vzorku respondentů………………....str. 23 Graf č. 3 – Kontakt respondentů s problematikou daní………………....str. 29 Graf č. 4 – Způsob vnímání daňové správy podnikateli…………….…..str. 30 Graf č.5 – Vliv daňové politiky státu na volební preference občanů.str. 30 Graf č. 6 – Názor na efektivnost elektronického daňového přiznání..str.31 Graf č. 7 – Názor na výši daní a daňovou politiku ČR…………………...str. 31

45

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA

DOTAZNÍK VAŠE SPOKOJENOST SE SOUČASNOU DAŇOVOU SPRÁVOU

1. část 1) Přicházíte v rámci své profese do přímého kontaktu s daňovou problematikou? ANO

NE

2) Chápete jakožto občan problematiku daňové správy jako složitou a netransparentní? ANO NE

NEVÍM

3)Ovlivňuje daňová problematika v politických kampaních Vaše politické preference? ANO NE

NEVÍM

4) Chápete možnost podání daňových přiznání v elektronické formě jako účinnou a efektivní? ANO NE

NEVÍM

5) Považujete výši daní a daňovou politiku ČR za přiměřenou? ANO NE

NEVÍM

46

PŘÍLOHA

2. část 1) Považujete systém daňové správy za transparentní? Staráte se o daňové povinnosti sami, či přenecháváte administrativu a odpovědnost příslušným odborníkům (účetní, daňoví poradci apod.)?

2) Zaznamenal/a jste po vstupu České republiky do Evropské unie změny v daňové správě? Jaké?

3) Jaký je váš názor na modernizaci systém, např. na elektronické daňové přiznání?

4) Která oblast problematiky daní a daňové správy je pro vás nedostatečně srozumitelná?

5) Jaké změny byste doporučil/a v oblasti české daňové správy?

DĚKUJI ZA VAŠE ODPOVĚDI.

47

Spokojenost veřejnosti s daňovou správou

Recommend Documents