VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Postoj středoškolské mládeže k alkoholu
Bakalářská práce
Autor: Hana Karásková Vedoucí práce: Mgr. Veronika Kusínová Jihlava 2014
Anotace Bakalářská práce na téma „Postoj středoškolské mládeže k alkoholu" se zabývá problematikou konzumování alkoholu u adolescentů na vybraných školách. Teoretická část bakalářské práce se zabývá charakteristikou adolescentů, následky vzniklými dlouhodobým užíváním alkoholu, závislostí na alkoholu a její léčbou, ale také porovnává konzumaci alkoholu u studentů v České republice a v Německu. Praktická část se věnuje výzkumu. Porovnává názory na konzumaci alkoholu u studentů na středním odborném učilišti, střední odborné škole zdravotnické a gymnáziu. K získání dat byla použita metoda dotazníku. Dotazník zjišťoval, v kolika letech studenti pili alkohol poprvé, z jakého důvodu pijí alkohol, jaká je frekvence jejich konzumování nebo zda vůbec považují alkohol za nebezpečný. Na závěr jsou stanoveny návrhy řešení pro praxi. Klíčová slova Adolescent, alkohol, návyková látka, závislost, abúzus, léčba, opilost
Anotation Die Bachelorarbeit über „Die Haltung der Schülerinnen und Schüler zum Alkohol " beschäftigt sich mit dem Konsum von Alkohol unter Jugendlichen in ausgewählten Schulen. Der theoretische Teil der Arbeit befasst sich mit den Eigenschaften von Adoleszenten,mit den Folgen die durch den langfristigen Alkoholkonsum entstehen, Alkoholabhängigkeit und ihre Behandlung , aber auch mit dem Vergleich vom Alkoholkonsum zwischen Studenten in der Tschechischen Republik und in Deutschland. Der praktische Teil befasst sich mit der Forschung, die die Meinungen über den Alkoholkonsum unter den Schülern in der Sekundarstufe Berufsschule, Realschule und auf dem Gymnasium vergleicht. Zur der Datenerfassungsmethode wurde ein Fragebogen verwendet. Durch den Fragebogen wurden folgende Punkte befragt , in welchem Alter die Schüler zum ersten Mal Alkohol getrunken haben, aus welchem Grund sie Alkohol trinken, wie die Frequenz des Konsums von Alkohol ist oder ob sie Alkohol gefährlich finden. Am Ende sind die Vorschläge von Lösungen für die Praxis zu sehen. Schlüsselwörter Adoleszent, Alkohol, Suchtmittel, Sucht, Missbrauch (búzus), Behandlung, Trunkenheit
Poděkování Velmi ráda bych na tomto místě poděkovala paní Mgr. Veronice Kusínové, která mi byla velmi nápomocná a poskytla mi velmi cenné rady při psaní bakalářské práce. Poděkování patří také vedení středních škol, kteří mi umožnili provést výzkum. V neposlední řadě, patří můj dík respondentům, bez jejichž ochoty by můj výzkum nemohl vzniknout.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: ………………………………… Podpis
Obsah 1
2
Úvod.......................................................................................................................... 7 1.1
Cíl výzkumu ..................................................................................................... 10
1.2
Hypotézy .......................................................................................................... 10
Teoretická část ........................................................................................................ 11 2.1
Základní terminologie ...................................................................................... 11
2.2
Alkohol ............................................................................................................. 11
2.3
Historie alkoholu .............................................................................................. 12
2.4
Historie alkoholu v Českých dějinách.............................................................. 13
2.5
Dělení konzumentů alkoholu ........................................................................... 13
2.6
Důvody konzumace alkoholu ........................................................................... 14
2.7
Působení alkoholu na lidský organismus ......................................................... 15
2.7.1 Akutní působení alkoholu na organismus ...................................................... 16 2.7.2
Dlouhodobé působení alkoholu na organismus - somatické poruchy ...... 18
2.7.3
Působení alkoholu na organismus - psychické poruchy ........................... 18
2.7.4
Působení alkoholu na organismus - specifika u dětí a mladistvých ......... 19
2.8
Nevýhody pití alkoholu .................................................................................... 20
2.9
Vývojová psychologie středoškoláka - adolescenta ......................................... 20
2.9.1
Tělesný vývoj ............................................................................................ 20
2.9.2.
Vývoj základních schopností, řeči a motoriky.......................................... 21
2.9.3
Kognitivní vývoj ....................................................................................... 21
2.9.4
Emoční vývoj a socializace....................................................................... 22
2.10
Zákon, alkohol a děti .................................................................................... 23
2.11
Genetika a alkoholismus............................................................................... 23
2.12
Činitelé snižující a zvyšující riziko konzumace alkoholu u adolescentů .... 24
2.13
Prevence alkoholismu u dětí a mladistvých ................................................. 24
2.14
Závislost ....................................................................................................... 25
2.15
Příčina závislosti ........................................................................................... 25
2.16
Jellinkova typologie závislosti ..................................................................... 26
2.17
Vývoj závislosti dle Jellinka ......................................................................... 26
2.18
Odvykací syndrom........................................................................................ 27
2.19
Léčba závislosti na alkoholu ........................................................................ 27
2.19.1 2.20
Další možnosti pomoci se závislostí............................................................. 29
2.21
Recidiva ........................................................................................................ 29
2.21.1
3
Nedobrovolná léčba .................................................................................. 28
Varovné signály recidivy .......................................................................... 30
2.22
Správné chování rodičů pijících dětí ............................................................ 30
2.23
Situace v České republice X Německo ........................................................ 30
2.24
Situace v Psychiatrické nemocnici Jihlava ................................................... 31
Praktická část .......................................................................................................... 33 3.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 33
3.1.1
Dotazník .................................................................................................... 33
3.1.2
Rozhovor se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice
Jihlava 34 3.1.3
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí .................. 34
3.1.4
Průběh výzkumu ....................................................................................... 35
3.1.5
Zpracování získaných dat ......................................................................... 36
3.2
4
Výsledky výzkumu........................................................................................... 37
3.2.5
Dotazník .................................................................................................... 37
3.2.6
Rozhovor ................................................................................................... 58
3.3
Diskuze............................................................................................................. 60
3.4
Návrh řešení a pro praxi ................................................................................... 64
Závěr ....................................................................................................................... 65
5
Zdroje ...................................................................................................................... 68
6
Seznam tabulek ....................................................................................................... 72
7
Seznam příloh ......................................................................................................... 73
1
Úvod
„Na celém světě má každý rok alkohol na svědomí 2 500 000 předčasných úmrtí. V EU zemře ročně v důsledku konzumace alkoholu 200 000 lidí. Počet osob závislých na alkoholu se v EU pohybuje okolo 14 000 000. Částka, kterou evropské státy vynaloží k léčbě závislosti na alkoholu a k likvidaci dalších následkům, způsobených konzumací alkoholu, se pohybuje okolo 155 000 000 000 (155 miliard) €.“ (Holoubek, 2013) Čeští adolescenti jsou v evropském žebříčku spotřeby alkoholu na 4. místě. U nás je spotřeba 13 litrů alkoholu na jednoho adolescenta za rok. Před námi se v tomto pomyslném žebříčku nachází už jen Maďarsko, Irsko a na prvním místě Lucembursko, kde adolescent vypije 15,7 litrů za rok (Hladík, 2009). Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: „Postoj středoškolské mládeže k alkoholu“. Důvodů, proč jsem si vybrala právě toto téma, je mnoho. Jedním z nich je ten, že se ve volném čase pohybuji ve společnosti adolescentů, kteří často konzumují alkohol v nadměrném množství. Nadměrná konzumace alkoholu u takto mladých lidí je velkým problémem. Pití alkoholu samo o sobě nepřináší nic dobrého, mimo blažený pocit během jeho konzumace, který je však velmi pomíjivý. Nadměrná konzumace alkoholických nápojů způsobuje řadu problémů, kam patří, jak problémy finanční, sociální, tak problémy zdravotní, a to akutní i chronické. Právě adolescenti a mladiství jsou svým ještě ne zcela vyzrálým organismem mnohem citlivější na účinky alkoholu. Objevují se u nich tedy mnohem rychleji postižení související s konzumací alkoholu a také závislost na alkoholu. Zajímalo mě tedy, co adolescenty vede ke konzumaci alkoholu. Dalším důvodem výběru tohoto tématu byl moment, kdy jsem si přečetla článek od pana docenta Michala Hladíka, který se zabývá problematikou pití alkoholu u mladistvých. V tomto článku je uvedeno, že konzumace alkoholu u dětí a mladistvých je v České republice tolerovaná, aniž by si společnost uvědomovala, v jakém ohrožení se mladiství nacházejí. O tom, že je situace v České republice alarmující mluví i výzkumy Evropského fóra. Ty uvádějí, že právě čeští mladiství se v pití alkoholu pohybují na předních příčkách evropského žebříčku. České děti podle provedených výzkumů požijí alkohol poprvé okolo jedenáctého roku života. WHO komentuje situaci v České republice jako velmi znepokojující. Udává se, že 30 % patnáctiletých studentů 7
a zhruba 17 % třináctiletých dětí požívá alkohol pravidelně. Česká republika se v evropské statistice pití alkoholu mladistvých nachází na 4. místě (Hladík, 2009). Zájem o téma mé bakalářské práce ve mně utvrdily i další statistiky, které se mi dostaly do ruky. Jednalo se o statistiky problematiky konzumace alkoholu u studentů středních škol v Rakousku. O to více mě tedy začala zajímat problematika konzumace alkoholu u studentů středních škol v mém okolí. Zajímalo mě, zda je situace i na Vysočině také tak alarmující. Ve své praxi v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě na oddělení závislostí jsem se setkala s vysokým počtem mladistvých, kteří zde byli hospitalizováni. V té době jsem si začala stále více uvědomovat závažnost této problematiky a chtěla jsem se dostat ke kořenům tohoto problému. Myslím si, že situace v praxi v České republice není nijak zvlášť dobrá. Podle mě pracovníci, kteří se věnují práci s adolescenty, například učitelé na středních školách, mají dostatek informací, co se týče této problematiky, ale mají nedostatek prostoru k tomu, aby mohli adolescenty podrobně zasvětit. Informační zdroje, které dnešní adolescenti preferují jako je internet a televize tuto problematiku do svých programů nezařazují v takové míře, kterou by si zasloužila. Myslím si, že právě tato forma by byla vhodná pro prevenci konzumace alkoholu u adolescentů. Samozřejmě v první řadě hraje důležitou roli prevence probíhající v rodinném prostředí. Bakalářská práce na téma: „Postoj středoškolské mládeže k alkoholu“ se skládá ze dvou částí. První částí je část teoretická. V této části práce je uvedena historie alkoholu, a to jak u nás, tak ve světě, charakteristika alkoholu jako chemické látky a vývojové období adolescence z pohledu vývojové psychologie. Poměrně rozsáhlou část tvoří teorie zabývající se vlivem alkoholu na lidský organismus, jak po stránce fyzické, tak i psychické. Tato teorie je rozšířena o specifika působení alkoholu na děti a mladistvé. Teoretická část se zabývá i závislostí, alternativami její léčby a odvykacím syndromem. Je zde nastíněna i situace na oddělení závislostí v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě. Druhou částí práce je část praktická. V této části je popsána metodika výzkumu. K získání dat byla použita metoda dotazníku a metoda rozhovoru. Je zde uvedena charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí. Následuje popis samotného průběhu výzkumu. V této části je dále uvedeno zpracování výsledků
8
výzkumu metodou dotazníku v podobě tabulek a zpracování metody rozhovoru se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice Jihlava. Součástí praktické části je i diskuze, kde jsou vyhodnoceny hypotézy a výsledky výzkumu jsou porovnány s jinými výzkumy a pracemi týkající se této problematiky. Nechybí ani návrh řešení a doporučení pro praxi.
9
1.1
Cíl výzkumu
Cílem mé bakalářské práce je zmapovat problematiku konzumace alkoholu u středoškolské mládeže na vybraných školách. Pokusím se porovnat výskyt konzumace alkoholu u žáků gymnázia, střední odborné školy a středního odborného učiliště. Cílem praktické části je zjistit u studentů na vybraných středních školách vliv pohlaví na konzumaci alkoholu, zmapovat problematiku konzumace alkoholu z hlediska častosti užívání a objasnit důvody vedoucí středoškolské studenty ke konzumaci alkoholu. Dalším cílem je zjistit množství mladistvých dostávajících se do speciálního odvykacího zařízení v rámci Psychiatrické nemocnice v Jihlavě. Touto prací bych chtěla poukázat na celospolečenský problém pití alkoholu mladistvých.
1.2
Hypotézy 1. Frekvence konzumace alkoholu je u dívek vyšší než u chlapců. 2. Studenti gymnázia konzumují alkohol méně často, než studenti zbylých středních škol. 3. 50 % studentů konzumuje alkohol několikrát měsíčně a 40 % studentů konzumuje alkohol několikrát týdně. 4. Setkání s přáteli je nejčastější příležitostí, kde se studenti s alkoholem setkávají. 5. Nejčastějším důvodem konzumace alkoholu u studentů je ten, že jim chutná. 6. K léčbě v odvykacím zařízení v Jihlavě ročně nastupuje 30 mladistvých do 20 let.
10
2
Teoretická část
2.1
Základní terminologie
Alkohol - etanol - C2H5OH je psychotropní látka, která vzniká při kvašení cukrů. Alkoholismus - je označení pro onemocnění, kdy je člověk závislý na alkoholu. Návyková látka - je chemická látka, kdy důsledkem jejího působení na organismus vznikají změny ve vnímání a prožívání. Jejím dalším důsledkem je návykové užívání nebo i závislost (Pecinovská a kol., 2011). Úzus - tímto pojmem označujeme užívání alkoholu, jehož míra je nízká a jedná se o množství maximálně 0,6 ‰. Abúzus - takto označujeme nadměrné pití alkoholu, kdy dochází ke změnám tělesným i duševním, vzniklé v důsledku užívání návykové látky (Pecinovská a kol., 2011). Misúzus - tímto termínem definujeme stav, kdy dochází ke zneužití alkoholu a pod jejím vlivem dochází k porušení zákonů, např. pití alkoholu před jízdou jakéhokoliv motorového vozidla. Opilost - je stav, který nastává, působí-li alkohol na naši nervovou soustavu. Delirium tremens - je stav, který nastává u dlouholetých pijáků, kdy nedostatkem alkoholu začne piják halucinovat. Halucinace mohou postihnout všechny smysly. Nejčastěji jsou to halucinace zrakové a sluchové (Pecinovská a kol., 2011).
2.2
Alkohol
Alkohol, či jinak zvaný etanol, je bezbarvá, hořlavá tekutina mající charakteristickou štiplavou chuť. Chemické znázornění vzorcem je C2H5OH. Bod varu alkoholu je 78,4 °C. Jedná se o přírodní látku, vznikající kvašením různých plodin, ať už je to ovoce, hrozny, brambory či obilniny. Alkohol je základní složkou alkoholických nápojů a právě podle toho, jak alkohol zpracováváme, rozdělujeme alkoholické nápoje na pivo víno a lihoviny. V podobě alkoholických nápojů se alkohol do lidského těla dostává nejčastěji. Díky snadné rozpustnosti a jeho jednoduché chemické struktuře se velice 11
jednoduše dostává do tkání lidského těla. Tuto látku, podle všech poznatků, považujeme za látku psychotropní. To znamená, že alkohol působí v první řadě na centrální nervovou soustavu. Díky tomu můžeme pozorovat dočasné změny po stránce vnímání, v náladě či změny v chování člověka (Stančiak, Novotný, 2011). Definujme si alkoholické nápoje, jakými jsou pivo, víno a lihoviny. Pivo Pivo je alkoholický nápoj, charakteristický svou chmelovou chutí a vůní. Je vyrobený z ječného sladu, chmele a vody. Kvašení vyvolávají pivovarské kvasinky. Obsah alkoholu v pivě je od 0,5 do 10 % alkoholu (Basařová a kol., 2012). Víno Víno můžeme definovat jako alkoholický nápoj, který vzniká za kvašení moštů, hroznů z vinné révy či jiných druhů plodů např. rybízu. Víno obsahuje 10-12 % alkoholu (Fischer, 2007). Lihoviny Lihovinami nazýváme alkoholické nápoje. Lihoviny musí mít minimálně 15 % ethanolu. Výroba lihovin může probíhat různými metodami výroby. Například destilace, macerace nebo také míchání lihovin s jinými nápoji obsahující líh či některými destiláty (Malleová,Schmicklová, 2010).
2.3
Historie alkoholu
Alkohol spolu s jeho účinky je znám již několik tisíc let. Po požití alkoholického nápoje se u lidí objevuje změna chování, dále i změna vědomí a v nejkrajnějších situacích může dojít až ke smrti. Protože si tyto stavy lidstvo ještě pořádně nedokázalo vysvětlit, začali to tedy chápat jako vyšší božskou sílu. Právě stav být někým jiným, i když jen na chvíli, bylo pro lidstvo lákavé. Díky alkoholickým nápojům se dostávali do chvil plných euforie, nadšení, neřešení problémů. Dokladem toho jsou i archeologické nálezy na stěnách, kde byli zobrazení lidé veselí, opojení alkoholem ( Sournia,1999). Víno spatřilo světlo světa díky Blízkému Východu. Jeho výrobou a častým požíváním bylo velice známo obyvatelstvo Římské říše. Ani Japonsko v této oblasti nezůstalo pozadu. Japonci dělali víno mimo jiné ze své typické suroviny, jakou byla rýže. Ale 12
i národy, jakými byli Slované a Vikingové, si alkohol velice oblíbili. Jejich obzvlášť oblíbenou alkoholickou pochutinou byla medovina. Nemůžeme ale zapomenout na lahodný mok zvaný pivo. Poprvé pivo spatřilo světlo světa, když ho uvařili staří Babyloňané. Babyloňané byli obyvatelé jižní oblasti Mezopotámie. Ke zdokonalení v oblasti výroby alkoholu došlo v 10. století Araby. Arabům se povedlo získat čistý alkohol pomocí procesu zvaného destilace. Díky destilaci máme dnes tvrdý alkohol. Koncentrace alkoholu, aby byla pro člověka poživatelná, by se měla pohybovat okolo 40 % (Sournia,1999). Stejně tak, jako je tomu v dnešní době, bylo popíjení alkoholu už v dávných dobách doménou oslav a společenských akcí. Ať už se oslavoval zdařilý lov či vítězná válka. A jako i dnes rádi oslavujeme narozeniny, svatby, narození dítěte do rodiny, tak tomu nebylo jinak ani dávných dobách. Byly nalezeny záznamy o tom, že i za pití alkoholu či opilství byly vydány tresty. Například Indie byla v těchto případech velice přísná. Pokud byl v opilství přistižen Ind, musel pít až k smrti vřelé mléko, vařící víno a v nejkrajnějších případech kraví moč. Pokud však byla nachytána Indka, která byla opilá, byla vyhnána z města, ale před tím ji do čela horkým železem vypálili tvar láhve či džbánu, ze které pila alkohol. (Sournia,1999).
2.4
Historie alkoholu v Českých dějinách
Již z období slovanského je známo, že Češi vařili alkoholické nápoje. Bylo to hlavně pivo, víno a medovina. Naše území bylo vhodné zvlášť pro pěstování ječmene a chmele, používaných pro výrobu piva. Vinné révě se dařilo pouze na jižní Moravě. Právě z těchto důvodů byla výroba piva mnohem rozšířenější a hrála významnou roli v českém hospodářství. V období předhusitském byla cena piva 7 krát až 10krát nižší než cena vína. Pivo se využívalo k vaření, ale také v léčitelství. Období válečného a náboženského klidu v 16. století sebou přineslo velký rozvoj konzumace alkoholu. Toto období ukončila třicetiletá válka. Tato epocha znamenala úpadek ve výrobě alkoholických nápojů (Kollár, 2012).
2.5
Dělení konzumentů alkoholu
Společnost konzumující alkohol dělíme do čtyř skupin, podle toho jak často a z jakého důvodu alkohol konzumuje (Mlčoch, 2011). 13
Abstinenti Skupina lidí, které řadíme do kategorie abstinentů, preferuje život absolutně bez alkoholu. Důvodů, proč nepijí abstinenti alkohol, může být mnoho. Jedná se například o problémy vyplývající ze zdravotních důvodů nebo jiných přesvědčení. Abstinentem můžeme nazývat člověka, který nepožil alkohol minimálně po dobu 3 let. Skupina abstinentů je nejméně rozšířená (Mlčoch, 2011). Konzumenti Konzumenti jsou naopak skupinou nejrozšířenější. Konzumenti pijí alkohol pouze z důvodu žízně a jeho chuti, ale nepijí alkohol pro jeho účinky ovlivňující nervovou soustavu. Tuto skupinu tvoří malé procento mužů a vysoké procento žen, ale můžeme sem zařadit i velmi významné procento mladistvých, kteří by však měli být abstinenti. Z této skupiny se lehce člověk dostává do skupiny pijáků (Mlčoch, 2011). Pijáci Lidé, kteří se řadí do skupiny pijáků, konzumují alkohol nejen pro uhašení žízně a jeho chuti, ale uvědomují si i jeho účinky na nervovou soustavu, kdy je díky alkoholu navozen pocit dobré nálady, euforie či chvil, během kterých člověk nemusí řešit problémy. Z této skupiny pijáků je už jen malý krůček do stavu, kdy je člověk závislý na alkoholu a nazýváme ho alkoholikem (Mlčoch, 2011). Alkoholik Alkoholik pije vše „co teče“. Neřeší, jestli pije pivo, víno či tvrdý alkohol. Člověk závislý na alkoholu ho pije každý den. Alkohol je pro alkoholika droga a jeho nedostatek mu způsobuje abstinenční příznaky, jako jsou například: bolest hlavy, depresivní nálady, podrážděnost, nervozita či třes rukou. Nejvyhrocenějším stavem, který vzniká u alkoholiků při absenci hladiny alkoholu, je delirium tremens (Mlčoch, 2011).
2.6
Důvody konzumace alkoholu
Důvody, proč pít alkohol, můžeme rozdělit do několika skupin. Do první skupiny řadíme důvody psychické. Mohou to být neustálé konflikty v rodině, tragické situace 14
v životě člověka, se kterými se nedokáže vyrovnat jinak než alkoholem. Dalšími důvody jsou důvody sociální, kam řadíme časté trávení volného času s přáteli v barech, restauracích, snaha zapadnout do sociálních skupin či společenské akce. Zahrnujeme sem důvody i profesionální, kam se řadí zaměstnanci pivovarů, vinařství, kdy jsou tito zaměstnanci v neustálém kontaktu s alkoholem a je třeba ho ochutnávat. Někteří lidé si konzumaci alkoholu odůvodňují svým zdravotním stavem, kdy například na červené krvinky pijí červené víno atd. (Pleskot, 2008).
2.7
Působení alkoholu na lidský organismus
Působení alkoholu na lidský organismus je zcela individuální. Na působení alkoholu má vliv pohlaví, věk, ale především to, jak je lidský organismus na alkohol zvyklý. Pro člověka je fyziologická hranice 0,03 až 0,1 promile. WHO stanovila hranici bezpečné dávky alkoholu pro zdravého člověka na dávku kolem 20g 100% lihu za den, tuto dávku si můžeme představit asi jako 0,5 l piva nebo 200 ml vína. V lidském těle se rychleji vstřebávají alkoholické nápoje, které jsou teplé nebo ty, které byli vypity nalačno. Naopak pomalejší vstřebávání v organismu mají nápoje, které jsou chladné, sladké chuti, požité po jídle. Alkohol, který člověk přijme do těla ústy, se během cesty organismem vstřebává v největší míře v tenkém střevě. Z tenkého střeva putuje alkohol do krve a za pomocí vrátnicové žíly se dostává alkohol do jater. Dále jeho cesta pokračuje do srdce, ze kterého se dostává tepnami do celého lidského těla. Mozek, játra a ledviny jsou orgány, kde je nejvyšší koncentrace alkoholu. Působení alkoholu na psychiku sebou nese pro pijáka pocit zvýšených schopností. Tento pocit je ale pouze subjektivní, takže může dojít ke zraněním způsobené přeceněním sil. Díky alkoholu dochází ke zlepšení nálady, ztrátám úzkostí, ale také tlumí vnímání bolesti. Hlavním účinkem alkoholu je útlum CNS. Požívání alkoholu nese i své riziko v utlumení center pro vitální funkce. Může tedy dojít až ke smrti např. pro útlum činnosti dechového centra. Alkohol působí na organismus akutně nebo dlouhodobě. Akutním působením alkoholu vzniká opilost, akutní otrava a kocovina. Dlouhodobé působení alkoholu ovlivňuje somaticky celý lidský organismus (Pecinovská a kol., 2011).
15
2.7.1 Akutní působení alkoholu na organismus Opilost Opilost je stav, do kterého se člověk dostává při požití alkoholu. V opilosti hraje velkou roli množství vypitého alkoholu, ale také odolnost organismu vůči alkoholu. Opilost může začít dobrou náladou, ale může také skončit fatálně, kdy v nejkrajnějších případech dojde k zástavě dechu, ke které dojde útlumem dechového centra v mozkovém kmeni. Opilosti můžeme rozdělit na 3 stádia, které jsou odstupňované hladinou alkoholu v krvi (Stančiak, Novotný, 2011),(Mlčoch, 2011). 1,0-1,5 ‰ - mírná opilost - nachází-li se člověk v této fázi, bývá zpravidla veselý, výřečný, přátelský, spokojený a problémy, které v dané době řeší, se mu zdají daleko snesitelnější a lehčí (Stančiak, Novotný, 2011),(Mlčoch, 2011). 1,5-3,0 ‰ - střední stupeň opilosti - pro člověka v této fázi je typická netaktnost vůči okolí. Má tendence křičet, zpívat, ale objevují se i projevy jako je zčervenání kůže (erytém), tachykardie, diplopie či vrávoravá chůze (Stančiak, Novotný, 2011),(Mlčoch, 2011). 3,0 ‰ a více - těžká opilost vedoucí až k otravě - člověk nacházející se v tomto stavu je apatický, ospalý. Opilý je v obličeji bledý a zvrací. Není žádnou vzácností, že se opilý člověk může pomočit nebo pokálet. Nastává bradykardie a bradypnoe. Dotyčný se dostává až do bezvědomí. Tato fáze opilosti je velice nebezpečná, může totiž v krajních případech dojít k zástavě dechu a člověk zemře (Stančiak, Novotný, 2011), (Mlčoch, 2011). Komunikace s opilým Pokud se střízlivý člověk dostane do kontaktu s člověkem, který je pod vlivem alkoholu, je třeba dodržovat některá pravidla. Nejlépe je se těmto lidem vyhnout, pokud to však situace vyžaduje, je nutné se vyvarovat prudkým pohybům, dodržovat bezpečnou vzdálenost od opilého. Doporučuje se mluvit na opilého klidně, pomalu a ideálně v hlubší hlasové poloze. Není dobré spoléhat na logické argumenty střízlivého člověka. Opilí lidé jsou velmi citlivý na neverbální komunikaci, je tedy třeba se vyhnout některým tělesným projevům (Nešpor,1995).
16
Akutní otrava alkoholem Akutní otrava alkoholem se může stát pro člověka život ohrožujícím stavem. Nastává tehdy, je-li v krvi člověka více než 3,0 ‰ alkoholu. Otrava alkoholem probíhá ve 4 fázích. Tyto fáze nazýváme excitační, hypnotické, narkotické a komatózní. Každá fáze má své tělesné a psychické projevy, které je třeba kontrolovat a především zajištovat fyziologické funkce postiženého. Léčbu akutní otravy alkoholem můžeme rozdělit do dvou fází. Fáze přednemocniční a fáze léčby nemocniční. Než se otrávený dostane do nemocnice, je třeba mu poskytnout první pomoc tak, že vyvoláme zvracení strčením prstu do krku nebo dáme postiženému osolenou vodu. Takto postupujeme jen v případě, je-li postižená osoba při vědomí. V nemocnici je proveden výplach žaludku a podána glukóza na vyrovnání cukru v organismu. Pokud alkohol v krvi neklesá, pod 3,5 ‰ je indikována dialýza. Pokud je postižený v bezvědomí je nutné zajistit vitální funkce a volné dýchací cesty (bez zvratků nebo jiných cizích těles v dýchacích cestách) (Mlčoch, 2011), (Stančiak, Novotný, 2011). Kocovina V lidském těle probíhá velké množství chemických reakcí i samotná kocovina vzniká v organismu jako chemická reakce, během které se odbourává alkohol z těla. Během těchto reakcí lidské tělo spotřebovává velké množství vody, minerálů, ale také vitamínů, především vitamín C. Velmi častým jevem u kocoviny je únava, která je způsobena velkou ztrátou energie během zpracovávání alkoholu v organismu. V lidském těle se také snižuje produkce hladiny antidiuretického hormonu. Z tohoto důvodu nastává dehydratace organismu. Mezi typické příznaky kocoviny řadíme dehydrataci tzv. „šušák“, motání a bolest hlavy, nevolnost, zvracení. Člověk postižený kocovinou velice často trpí přecitlivělostí na hluk a světlo. Můžeme také pozorovat třes rukou, nechutenství. Léčba kocoviny je velice rozmanitá a individuální. Pro zklidnění žaludeční sliznice je vhodná česneková polévka, voda s jedlou sodou nebo také bylinné odvary například odvar z máty nebo heřmánku. Dobré pro zotavení je dodání organismu cukru v podobě džusů, medu (Mlčoch, 2011).
17
2.7.2 Dlouhodobé působení alkoholu na organismus - somatické poruchy Dlouhodobé užívání alkoholu může v lidském organismu napáchat mnoho škod a vyvolat řadu onemocnění. Představme si alespoň základní poruchy. Právě dlouhodobé působení alkoholu na organismus negativně ovlivňuje imunitní systém, kdy tělo přestává být odolné vůči onemocnění. Žaludek je u pijáků často postižen vředovou chorobou i nádory žaludku. Játra, jsou orgánem, který alkohol poškozuje mezi prvními. Můžeme na nich pozorovat ztukovatění, jinak řečeno jaterní stenózu. Pokud v této fázi piják nepřestane pít, dochází k cirhóze jater. Takto postižená játra přestávají plnit svoji funkci, kterou je např. odstraňování toxinů nebo udržování hladiny cukru v krvi. Mezi příznaky cirhózy jater můžeme zařadit unavenost, ascites, žloutenku, pavoučkovité névy ve tvářích nebo poruchy krevní srážlivosti. Dále následuje selhání jater a tento stav může končit smrtí. Cirhóza jater může být přechodníkem k nádoru jater. Dalším citlivým orgánem je slinivka břišní, u které může vlivem alkoholu propuknout akutní či chronická pankreatitida. To může ovlivňovat sekreci inzulínu a tím vznik diabetes mellitus. Dalším častým jevem u alkoholiků je hypertenze (vysoký krevní tlak). U pijáků není výjimkou, že se u mužů objevuje impotence a u žen porucha menstruačního cyklu. Mezi typické projevy způsobené alkoholem na kůži je tvář charakteristicky zarudlá, zvětšený červený až modrý nos, překrvení spojivek nebo zvětšení příušních slinných žláz. Typickým znakem je také třes rukou (Pecinovská a kol., 2011), (Stančiak, Novotný, 2011).
2.7.3 Působení alkoholu na organismus - psychické poruchy Alkohol, který působí na lidský organismus, může u člověka vyvolat psychotické stavy. Do psychotických stavů řadíme delirium tremens, alkoholická halucinóza a alkoholická paranoidní psychóza nebo také Korzakovovu psychózu (Pecinovská a kol., 2011). Příčinou deliria je rychlé a úplné přerušení přísunu alkoholu, který jedinec do této doby požíval ve velkém množství. Pozorujeme ho nejčastěji u osob mezi 30. a 50. rokem života. Rizikovou skupinou pro náchylnost k rozvoji deliria jsou pacienti s ICHS, anemičtí pacienti či pacienti nekonzumující dostatečné množství jídla. Časový úsek, kdy se delirium rozvijí je 48-72 hodin po úplném odepření alkoholu. Může však trvat i 7-10 dní. Mezi prvotní příznaky řadíme nervozitu, třes končetin, podrážděnost a úzkost. Můžeme pozorovat vizuální i sluchové halucinace, kterým postižený lehce 18
podléhá. Typickými vidinami pro delirium jsou vidiny malých zvířat nebo hmyzu. Jedinec je dezorientovaný časem i prostorem, ale osoba zůstává zachována. Častým projevem je vyvolání epileptického záchvatu. Situace se může vystupňovat k agresivním až sebevražedným sklonům. Při měření fyziologických funkcí u pacientů v deliriu zjišťujeme tachykardii, hypertenzi, febrilie a tachypnoe. Typickým projevem končícího deliria tremens je hluboký spánek. Léčba deliria probíhá za pomoci léků tlumících neklid, dodávání minerálů a vitamínů. V neposlední řadě je nutný dostatek tekutin a měření fyziologických funkcí, dostane-li se delirantní pacient do kritických hodnot je nutný překlad na JIP (Pecinovská a kol., 2011). U alkoholické halucinózy trpí dotyčný především halucinacemi, kdy slyší např. dohadující se hlasy nebo má pocit pronásledování. Postižený se snaží svoje halucinace logicky vysvětlit. U alkoholické paranoidní psychózy jsou nejčastějšími projevy bludy, pocit pronásledování. Lidé mající tuto poruchu trpí těžkou vztahovačností a žárlivostí (Pecinovská a kol., 2011). Pro Korzakovovu chorobu je charakteristické poškození
krátkodobé paměti
a dezorientovanost (Pecinovská a kol., 2011).
2.7.4 Působení alkoholu na organismus - specifika u dětí a mladistvých Organismus dětí a mladistvých je mnohem citlivější než organismus dospělého jedince. Právě alkohol v tomto období ovlivňuje především vývoj mozku. Při požívání alkoholu dochází k narušení tvorby sítí mozkových buněk, což se může projevovat na úrovni myšlení. Dále je u dětí a mladistvých značné riziko poškození jater. Jejich játra nejsou totiž ještě natolik odolná, aby se s alkoholem dokázala vypořádat jako játra dospělého člověka. Významným rizikem u mladistvých je zvýšená citlivost k závislosti na alkoholu, která se rozvíjí mnohem rychleji než u „dospěláků“. Po léčbě závislosti mladistvých je velmi častá recidiva, přesto prognóza k vyléčení závislosti je velmi dobrá. Důvodem je psychický vývoj jedince, který má snahu se vyléčit s vidinou perspektivnější budoucnosti. Děti a mladiství, kteří pijí nadměrně alkohol, se vystavují vysokému riziku akutní otravy alkoholem, nebo opilství, které může vést při nedbalosti k závažným zraněním nebo i ve fatálních koncích ke smrti. Mladiství mají v oblibě experimentovat s návykovými látkami, je tedy třeba se mít na pozoru a rodiče by měli 19
mít své děti pod kontrolou, aby se situace nevyhrotila do těch nejtěžších konců (Nešpor, 2011).
2.8
Nevýhody pití alkoholu
Pití alkoholu sebou nese spoustu nevýhod. Jsou to nejen již výše zmíněné zdravotní a psychické problémy, ale také problémy spojené se vztahy s okolím, kdy konkrétními případy jsou například hádky v rodině, odcizení se mezi partnery, násilí v rodině. Další komplikací, kterou sebou nese konzumace alkoholu, je nedostatek financí, který může být spjat s potížemi vzniklými po stránce pracovní, do kterých se člověk pijící alkohol může dostat častější pracovní neschopností i snižujícím se pracovním výkonem. Všechny tyto faktory ovlivňují životní styl pijáka např. nesprávné stravování, nedodržování osobní hygieny a podobně (Mlčoch, 2011).
2.9
Vývojová psychologie středoškoláka - adolescenta
Člověk během svého života prochází několika vývojovými obdobími. A právě jedním z nich je období dospívání. V době, kdy člověk navštěvuje střední školu, nachází se v období dospívání, adolescence. Adolescence je pojem odvozený z latinského slovesa adolescere. To znamená dorůstat, mohutnět. Pokud bychom měli období časově vymezit, jednalo by se o období mezi 15. a 20. rokem života člověka. V této době se dokončuje psychický i fyzický růst, ale stále se jedná o mravně nevyzrálého jedince (Langmeier, Krejčířová, 2006).
2.9.1 Tělesný vývoj Na začátku období adolescence je tělesný vývoj nestejnoměrný. Na začátku tohoto období končetiny rostou mnohem rychleji. Můžeme tedy pozorovat nesoulad na postavě. Dospívající je v této fázi života „samá noha, samá ruka“. Pohled na takové dítě může vyvolávat pocit neohrabanosti. Další tělesnou změnou probíhající v tomto období, je změna tělesných rozměrů. Postavy dívek a chlapců se významně odlišují. Nejen v tom, že dívkám se zvětšují prsa, ale i jejich postava se zaobluje. Naopak u chlapců se rýsuje svalovina. Na konci tohoto období je jedinec plně fyzicky vyzrálý a ukončuje se proces růstu (Langmeier, Krejčířová, 2006).
20
S tělesným vývojem souvisí pojem sekundární akcelerace. Tímto termínem nazýváme stav, kdy se zrychluje růst a vývoj člověka během mnoha staletí. Za posledních sto let bylo vypozorováno, že ve vyspělých evropských zemích a amerických zemích se nástup dospívání urychluje. Jasným znakem tohoto děje je u dívek nástup menstruace. Věk, kdy menstruace nastupuje, se snižuje. V roce 1897 byl průměrný věk dívek 15 až 16 let, když se objevila menstruace. V dnešní době je věkový průměr dívek při nástupu menstruace 13 let. Je patrné, že i růst do výšky se urychlil (Langmeier, Krejčířová, 2006). Člověk se v období adolescence velmi zabývá svým tělem. To, jak své tělo vnímá, má velký význam při sebehodnocení a na sebevědomí (Langmeier, Krejčířová, 2006). 2.9.2.
Vývoj základních schopností, řeči a motoriky
V období adolescence je pozorovatelný významný vývoj motoriky. Adolescenti si rychle osvojují činnosti, ke kterým je potřebné vyvíjet značnou sílu, pohyblivost či rovnováhu. Z těchto důvodů si můžeme vysvětlovat jejich zvýšený zájem o sport a aktivity s ním spojené. Během těchto činností se zlepšuje jak fyzická kondice, tak se zvětšujícím se úspěchem stoupá sebevědomí jedince. V tomto období pokračuje vývoj vnímání, zejména vizuální, které v tomto období dosahuje maxima. Adolescentům se učí lépe látky, které mají logické souvislosti, než biflování se něčeho nazpaměť. Během výuky adolescentů by měla být ve stejné míře využita, jak názornost, tak i práce s abstraktními pojmy. Ve chvíli, kdy by bylo využíváno pouze jedné složky, mohlo by docházet ke zpomalení vývoje myšlení jedince. Ač se to na první pohled nemusí zdát, tak i v období dospívání dochází k rozvoji řeči. U dospívajícího se rozšiřuje slovní zásoba, je tedy schopný vytvářet složitější větná spojení (Langmeier, Krejčířová, 2006).
2.9.3 Kognitivní vývoj Dlouhodobými studiemi bylo prokázáno, že vývoj inteligence nekončí v období 15-16 let, jak se domnívali psychologové Jones a Conrad v roce 1933. Studie prokázali, že inteligence se vyvíjí po celé období dospívání a tento vývoj pokračuje i v dospělosti. V období dospívání se mění především kvalita myšlení. Vývoj myšlení můžeme charakterizovat v několika větách. Adolescent umí manipulovat s pojmy, se kterými však ještě neměl dřívější osobní zkušenost. Zabývá-li se nějakým úkolem, který by
21
mohl mít více řešení, nestačí mu pouze jedno, ale chce přijít i na ta další. Adolescent se snaží si vytvářet i domněnky. Tyto domněnky nemusí mít reálný základ a jsou vytvářeny na základě fantazie dospívajícího. Důležité je, že dospívající jsou schopni přemýšlet nad svým myšlením. Například si všímají, že přemýšleli o své budoucnosti a na základě toho přemýšlí, proč o ní vlastně přemýšleli. Dospívající se více zaměřuje na své pocity (Langmeier, Krejčířová, 2006).
2.9.4 Emoční vývoj a socializace Emoční vývoj Počátek období adolescence je spjat s emoční nevyrovnaností. Na kritické hodnocení od okolí mohou dospívající reagovat přecitlivě. Empatie se vůči okolí ze strany adolescentů snižuje. Jsou-li si adolescenti sami sebou jakýmkoliv způsobem nejistí, může se to projevovat vztahovačností či agresí vůči okolí. Na konci tohoto období ustává náladovost a emoční nestálost. K tomuto stavu přispívá vyrovnání hladiny hormonů v těle a přizpůsobení se člověka pohlavní dospělosti. Závěr období adolescence můžeme charakterizovat jako období vystřízlivění, kdy mají dospívající realistický pohled na situace kolem sebe (Langmeier, Krejčířová, 2006). Socializace Toto období můžeme charakterizovat jako přechod do plné dospělosti. Společnost adolescenta přijímá jako dospělého, z toho ale plynou větší nároky na ně. Dospívající se během tohoto období zařazuje do sociálních skupin např. rodina, škola, pracoviště, skupiny přátel. Vztahy mezi rodiči a adolescenty se vyrovnávají a uklidňují. Dospívající má v rodině pocit jistoty. Další významnou roli hraje skupina přátel, která adolescenta velice ovlivňuje. Vztahy mezi vrstevníky mají pevnější a trvalejší charakter. Právě vrstevníci se stávají pro dospívajícího posilou v problémech emočních a sociálních. Škola jako další sociální skupina ovlivňuje a směřuje adolescenta k jeho budoucímu povolání. Pracoviště určuje sociální identitu neboli roli ve společnosti (Langmeier, Krejčířová, 2006), (Průcha, Walterová, Mareš, 2013).
22
2.10
Zákon, alkohol a děti
V České republice není zakázáno pití alkoholu, ale je zakázáno podávat a prodávat alkohol mladistvým do 18 let. Pro tuto situaci vydal parlament České republiky zákon. „Zákon 379/2005 Sb. § 12. Zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů a povinnosti osob prodávajících alkoholické nápoje (1) Zakazuje se prodávat nebo podávat alkoholické nápoje a) osobám mladším 18 let b) na všech akcích určených osobám mladším 18 let“. (Ministerstvo vnitra, 2014)
2.11
Genetika a alkoholismus
Geny mají vliv na vznik alkoholismu ze 40 % až 60 %. Pokud má člověk rodiče závislé na alkoholu, není jisté, že se také stane alkoholikem. Na vzniku alkoholismu se významně podílí prostředí, ve kterém člověk žije, jeho sociální podmínky a kolektiv se kterým se setkává. Dalším faktorem, který se podílí na vzniku alkoholismu, je náš životní styl, ale i dostupnost alkoholu pro člověka (Mlčoch, 2012). V roce 2000 byl vědci proveden výzkum, během kterého byli vědci objeveny tři geny, které by mohly být spouštěči závislosti na alkoholu, předpokládá se však, že genů, které se podílejí na vzniku závislosti, jsou desítky. Je prokazatelné, že zvýšené sklony k alkoholismu se přenášejí z otce na syna a z matky na dceru. Je-li matka alkoholička, riziko závislosti na alkoholu je u její dcery asi 4 krát vyšší, že by tímto problémem mohla také trpět. Toto riziko platí i pro syna, jehož otec byl alkoholik (Mlčoch, 2012). Je tedy patrné, že na vzniku alkoholismu má velký podíl rodina, ve které dítě vyrůstá. Pijí-li rodiče alkohol ve velké míře, dítě si do života odnáší jedno ze dvou přesvědčení. Jedním z nich je to, že nadměrné pití alkoholu je normální, a proto v dospělosti pije alkohol také. Poté následuje závislost na alkoholu a s ní i spojené problémy. Druhým přesvědčením je to, že si uvědomují, jaké problémy způsoboval alkohol rodičům, případně by mohl způsobovat i jim a nechtějí v této „tradici“ pokračovat, tudíž v dospělosti nepije alkohol vůbec, nebo jen velmi omezeně. Není výjimkou ani člověk trpící alkoholismem pocházející z rodiny, kde se jiný alkoholik nevyskytuje (Mlčoch, 2012). 23
2.12
Činitelé snižující a zvyšující riziko konzumace alkoholu
u adolescentů Činitelů, které mohou ovlivňovat konzumaci alkoholu u mladistvých, může být mnoho. Uvedeme pouze některé, které souvisejí s osobností, rodinou, školou, vrstevníky či společností. V rámci osobnosti člověka zvyšuje riziko alkoholismu nízké sebevědomí, sklony k sebelítosti nebo depresím. Naopak riziko vzniku nadměrné konzumace alkoholu u adolescentů snižuje odolnost jedince vůči svým neúspěchům a disponování se zdravým sebevědomím. Rodina pozitivně ovlivňuje jedince, jestliže panují v rodině jasná pravidla. Dále snižuje riziko alkoholismu pocit bezpečí dítěte v rodině a jsou-li rodiče ochotni umožnit dítěti koníčky a zájmy. Naopak negativní vliv, a tím i zvýšenou tendenci k alkoholismu, má dítě týrané, nebo pokud rodiče schvalují alkohol aj. Ve škole zvyšuje riziko sklonu k alkoholismu stresující atmosféra pro dítě např. šikana. Naopak studenty mohou pozitivně ovlivňovat v názoru na alkohol preventivní programy pořádané školou. Velmi důležitou skupinou jsou vrstevníci, ti mohou pomoci svým kamarádům před nadměrným pitím alkoholu, nebo jinými drogami, jedná-li se o jedince, kteří nemají problém s těmito drogami, snaží se žít zdravě (sportují, atd.), ale také respektují autority. Naopak špatně mohou ovlivňovat své přátele a okolí ti, kteří mají výchovné problémy a kladný postoj k alkoholu. Společnost umožňuje konzumaci alkoholu mladistvým jeho nízkou cenou a snadnou dostupností. Naopak kladný vliv má společnost na mladistvé, umožňuje-li jim dostatečné vyžití ve volném čase (Nešpor, 2011).
2.13
Prevence alkoholismu u dětí a mladistvých
Důležitou roli v prevenci alkoholismu u mladistvých hraje zejména rodina a škola. V rodině i ve škole by se mělo dbát na to, aby měli studenti dostatek informací o tom, jak je alkohol ovlivňuje a jaké může mít následky. Velký význam v prevenci má především vhodné rodinné prostředí, ve kterém panuje důvěra a dítě se nemusí bát řešit své problémy s rodiči.Velký význam v prevenci hraje i schopnost mladistvého dodržovat nastavená pravidla rodiči, školou nebo jinou autoritou. Stát může v prevenci alkoholismu mladistvých zpřísnit dostupnost k alkoholu a zvýšit jeho ceny (Nešpor, 2001). 24
Závislost
2.14
Závislost můžeme definovat jako chorobný psychický a fyzický stav. Další rozsáhlejší označení syndromu závislosti definuje Heller takto: „Syndrom závislosti zahrnuje skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž má užívání nějaké látky u daného jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více“. (Heller a Pecinovská, 2011, str. 21) „Závislost můžeme označovat jako touhu, vedoucí k užívání psychoaktivních látek, která je velice silná a člověk má velké problémy tuto touhu přemoci. Definitivně stanovit diagnózu závislosti můžeme až tehdy, objevili-li se v jednom roce 3 či více z těchto projevů: a) Růst tolerance-závislý si zvyšuje dávky, aby dosáhl stejného účinku b) Projevují se odvykací příznaky c) Přijímání látek po delší dobu nebo ve větším množství, než měl na začátku v úmyslu d) Dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat přijímání látek e) Trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejich účinků f) Zanechávání sociálních, pracovních či rekreačních aktivit v důsledku užívání látky či jejich omezení g) Pokračující užívání látky navzdory dlouhodobým nebo opakujícím se sociálním, tělesným či psychologickým problémům.“ (Nešpor, 2011).
2.15
Příčina závislosti
Příčin závislosti na alkoholu je nesčetné množství. Mezi příčiny alkoholismu řadíme na první místo genetickou predispozici, ta hraje v této problematice velkou úlohu. Dále jsou to psychické problémy, se kterými se jedinec neumí vyrovnat jinak než alkoholem. Mohou to být deprese, ztráty blízké osoby a jiné traumatizující situace. Vznik závislosti na alkoholu mohou vyvolat také pracovní problémy, špatná sociální situace, kterou člověk neumí řešit, je z ní nešťastný, a tak ji „utápí“ v alkoholu. Důležitým faktorem je také prostředí, ve kterém člověk žije. Pokud žije v prostředí neklidu, hádek nebo stresu, mohou být tendence ke vzniku alkoholismu mnohem vyšší (Pecinovská a kol., 2011). 25
2.16
Jellinkova typologie závislosti
Typ alfa - není ještě v pravém slova smyslu závislost. Pro tento typ je charakteristické, že abuzér pije alkohol pro potlačení tlaků, zlepšení nálady a ulehčuje jim sbližování se s ostatními lidmi. Abúzer má pití pod kontrolou. U tohoto typu se nenachází somatické ani psychické příznaky závislosti (Profous, 2011). Typ beta - můžeme charakterizovat jako příležitostný abúzus. Abúzeři tohoto typu se nechtějí lišit od svého okolí. Problémem beta typu je frekvence a tolerance vůči alkoholu, která se zvyšuje (Profous, 2011). Typ gama - u tohoto typu již mluvíme o závislosti na alkoholu. Objevují se tu psychické znaky závislosti. Pro tento typ jsou charakteristické změny v oblasti psychické i somatické. Velmi častým jevem tohoto typu jsou problémy společenské, ale také finanční (Profous, 2011). Typ delta - můžeme nazvat chronickou konzumací alkoholu, kdy jedinec není schopný abstinovat. Pozorujeme somatické postižení mezi které řadíme např. cirhózu jater, ale i psychické potíže, jakými jsou delirium tremens a další psychózy (Profous, 2011). Typ ypsilon - tento typ je charakterizován svými epizodami. Pozorujeme období úplné abstinence, které se střídá s obdobím, kdy abúzer pije alkohol ve velké míře. Je nutné říci, že tento typ není tak obvyklý (Profous, 2011).
2.17
Vývoj závislosti dle Jellinka
Počáteční období (symptomatické) - člověk v tomto období využívá alkohol k navození dobré nálady a uvolnění se. Pití v tomto období bývá příležitostné a postupem času se frekvence a intenzita zvyšuje (Pecinovská, 2011). Varovné období (prodromální) - člověk v tomto období pociťuje, že k tomu aby se dostavil příjemný stav, je třeba stále větší množství alkoholu. Abúzer si ještě do určité míry uvědomuje špatnost svého jednání. Pro toto období je charakteristická snaha pít tajně. Mohou se projevovat poruchy jako výpadky paměti (Pecinovská, 2011). Rozhodné období (kruciální) - dopracuje-li se člověk do tohoto období, pozorujeme u něj somatické (např. třesy rukou, pocení,…) ale i psychické potíže. Lidé v tuto chvíli
26
mají tendence si rozumově vysvětlovat proč pijí alkohol. Abúzer si udržuje „hladinku“ alkoholu po celý den (Pecinovská, 2011). Konečné období (terminální) - v tomto období se u jedince nacházejí pokročilá somatická postižení. Člověk bez alkoholu nemůže již být a vymýšlí si důvody proč pít (např. oslavy, atd.). Nachází-li se člověk již v tomto stádiu nevadí mu, že nemá k dispozici klasické alkoholické nápoje a bere za vděk např. okenou, alpou či lihem (Pecinovská, 2011).
2.18
Odvykací syndrom
Odvykací syndrom je stav, kdy se objevují charakteristické příznaky během doby, kdy došlo k vysazení látky, která byla dlouhodobě užívaná (Profous, 2011). Charakteristické příznaky abstinenčního syndromu při závislosti na alkoholu jsou například: třes rukou, bolest hlavy, zrychlený tep, zvýšený krevní tlak, nevolnost, halucinace, iluze, psychická a tělesná roztěkanost. Abstinenční syndrom může znamenat pro člověka velké nebezpečí v podobě těžkých epileptických záchvatů nebo těžkých stavů deliria tremens. Odvykací syndrom odchází ve chvíli, kdy závislý požije opět alkohol. V tomto okamžiku je prožitek z alkoholu mnohem silnější (Profous, 2011).
2.19
Léčba závislosti na alkoholu
Léčbu závislosti na alkoholu můžeme rozdělit na léčbu ambulantní, ústavní nebo závislý dochází do denních stacionářů (Stoklasová, 2011). Ambulantní léčba Ambulantní léčba má velkou výhodu v tom, že závislý nemusí být v pracovní neschopnosti. V těchto zařízeních je možnost využívat individuálních nebo skupinovou psychoterapii. Během ambulantní léčby je velmi důležité spolupracovat s rodinou, protože je velmi pravděpodobná recidiva. Ta může nastat mnohem častěji, než při léčbě ústavní, protože má závislý alkohol stále kolem sebe jako v době akutní závislosti (Stoklasová, 2011).
27
Ústavní léčba Léčí-li se závislý na alkoholu ústavně, zůstává ve specializovaném zařízení delší dobu. Intenzita léčby je v těchto institucích mnohem usilovnější, protože je praktikováno více metod. Při ústavní léčbě je využívána skupinová terapie, rodinná terapie i relaxační techniky. Délku léčby lékaři stanovují podle určitých kritérii. Jsou jimi, např. v jakém stavu byl pacient přijat, v jaké situaci se momentálně nachází. Dalšími kritérii je délka abstinence či délka recidivy. V neposlední řadě určuje délku ústavní léčby ochota pacienta docházet i nadále do ambulantní péče. Mezi výhody ústavní péče patří vyšší účinnost léčby, kdy je jedinec pod odbornou kontrolou, i pro případ, že by se objevily zdravotní komplikace spojené s abstinencí (Profous, 2011). Denní stacionáře Poslední formou protialkoholní léčby jsou již zmiňované denní stacionáře. Do denních stacionářů pacient pouze dochází. Můžeme si to představit jako školku. Ráno sem člověk přichází. Podstoupí různé druhy terapií a odpoledne odchází domů ke své rodině. Tato forma léčby není vhodná pro pacienty v době akutní závislosti. Je to vhodná doléčovací forma po odchodu z ústavní léčby (Profous, 2011). Během léčby v kterékoliv uvedené formě se hojně využívá lék zvaný Antabus. Užívá-li pacient Antabus a požije alkohol, můžeme pozorovat charakteristické účinky této kombinace. Antabus ve spojení s alkoholem vyvolá zčervenání v obličeji, bušení srdce, nevolnost, zvracení. Mohou nastat změny v krevním tlaku, ale může také dojít až k mdlobám. Za pomoci Antabusu je člověk schopný osvojit si jiné zvyky, než jakými jsou pití alkoholu. Není však dobré myslet si, že Antabus je doživotní pojistka před vlastním selháním (Profous, 2011), (Stoklasová, 2011).
2.19.1 Nedobrovolná léčba K nedobrovolné léčbě v protialkoholním zařízení může dojít, pokud je osoba v opilosti nebezpečná pro sebe a své okolí. Léčba může být nařízena soudem. Léčba může probíhat v rámci ústavní péče nebo na záchytné stanici (Mlčoch, 2012). Typické pro pacienty nedobrovolně umístěné do ústavní léčby jsou alkoholové psychózy, doprovázené halucinacemi či sebevražednými sklony. Patří sem také již 28
zmíněné nařízení soudem, nastává v případě, že se alkoholik dopustí trestného činu (Mlčoch, 2012). Na záchytnou stanici může být člověk přijat, je-li prokázáno, že není v ohrožení na životě, ale nachází se pouze pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Jsou to převážně osoby rušící veřejný pořádek, vyvolávající veřejné pohoršení nebo ohrožující v opilosti své okolí (Mlčoch, 2012).
2.20
Další možnosti pomoci se závislostí
Jako další možností řešení problémů s alkoholem mohou být krizové linky. U nás v České republice existuje Centrum krizové intervence, kam se mohou obracet osoby nebo jejich rodiny ve chvíli, kdy se cítí špatně. Tato linka je v provozu denně 24 hodin na telefonním čísle 284 016 666. Další linkou důvěry pro alkoholiky je AT linka. Telefonní číslo této linky je 724 307 775 a je možné se sem obracet každý čtvrtek od 8 do 23 hodin. Mohou je využívat také rodiny závislých na alkoholu (Mlčoch, 2012). Velmi dobrým řešením pro alkoholiky, ať už pro ty, co již prošli léčbou nebo kteří se neléčili, je sdružení Anonymní alkoholici. Při setkání tohoto sdružení si mohou alkoholici vyměňovat názory a zkušenosti s léčbou, abstinencí, ale mohou se i navzájem podporovat (Mlčoch, 2012).
2.21
Recidiva
Recidiva u abstinujících alkoholiků je opětovné navrácení se k pití alkoholu. V těchto případech je velké riziko navrácení se k alkoholismu. Základem úspěchu je recidivu co nejdříve zastavit. Recidivu je třeba nepodceňovat, ale také není třeba ji přeceňovat. Setká-li se léčený alkoholik s recidivou, může ji brát jako cennou zkušenost do budoucna, která přispívá k větší obezřetnosti, aby se recidiva již neopakovala. Stav recidivy lidský organismus velice zatěžuje, ale i poškozuje, přesto se tělo během abstinence dokáže vcelku dobře zregenerovat. Během recidivy je jedinec velmi silně emotivní. Není úplně jisté, jak se jedinec může zachovat. Na tento stav by člověk neměl být sám a měl by požádat o pomoc, ať už rodinu nebo odborníka v této problematice (Nešpor, 2006).
29
2.21.1 Varovné signály recidivy Mezi signály naznačující blížící se recidivu zahrnujeme stav, kdy abstinent začne přemýšlet o tom, zda rozhodnutí stát se abstinentem bylo správné. Dále je velmi nebezpečná myšlenka typu: „ Já nejsem tak závislý, abych musel abstinovat“. Je nutné zbystřit, je-li abstinent často nevrlý, podrážděný a nespokojený se svým životem. Dále zvyšují riziko recidivy časté návštěvy barů, restaurací a míst s vysokou koncentrací výskytu alkoholu (Jurčová, 2008).
2.22
Správné chování rodičů pijících dětí
Důležitou roli, zda děti a mladiství pijí alkohol nebo jsou na něm již závislí, mají rodiče. Proto je dobré držet se některých rad a doporučení, jak se snažit předcházet těmto stavům a pokud již dojde k této situaci, že dítě či mladiství opakovaně pijí, jak se během ní chovat. Předcházet se dá mnoha způsoby. Základním pravidlem je, že by právě rodiče měli být vzorem pro své dítě. Další důležitou věcí je věřit si v rodině a být schopni svěřovat se sobě navzájem. Během výchovy je dobré v dítěti podporovat dostatečné sebevědomí, aby nepropadalo svodům party a netabuizovat téma užívání drog a alkoholu, umět si o tom bez problémů promluvit (Mlčoch,2011). Pokud však dojde na situaci, že dítě či mladistvý alkohol opakovaně pije, je nutné si tento problém přiznat a začít ho řešit co nejdříve. Každé své jednání by si měli rodiče dostatečně promyslet a vyhnout se unáhleným jednáním, která by mohly mít opačný účinek. Je zbytečné mít strach se někomu svěřit a požádat o radu. Pro tyto případy jsou zřízeny např. pedagogicko-psychologické poradny, kam je možné přijít se poradit a za pomoci odborníků vymyslet strategii. Nikdy by se neměli rodiče svého dítěte zříci či ho dokonce vyhánět z domova. To má ve většině případů naprosto opačný efekt a problém mladistvého se může zhoršovat např. užíváním dalších drog. Důležité je neztrácet naději a hlavně důvěru jeden ke druhému (Mlčoch, 2011).
2.23
Situace v České republice X Německo
V roce 2009 byly zveřejněny výsledky studie zabývající se pitím alkoholu mladistvých, kterou provedla organizace Evropské fórum. Výsledky byly pro Českou republiku velmi 30
znepokojivé. Podle této studie jsou čeští mladiství, kteří začínají pít alkohol, první v Evropské unii (Hladík, 2011). Dalším zarážejícím výsledkem byl ten, že naše děti se poprvé s alkoholem setkají již v 11 letech. WHO (Světová zdravotnická organizace) udává, že situace v České republice je vážná. WHO udává, že 30 % mladistvých ve věku 15 let pije alkohol pravidelně. Do skupiny mladistvých, kteří pravidelně konzumují alkohol, patří bohužel i 17 % třináctiletých dětí. Po provedení opětovných výzkumů WHO bylo zjištěno, že až 35 % dětí 4. třídy základních škol již několikrát požilo alkohol (Hladík, 2011). V rámci Evropy je Česká republika na 4. místě v množství vypitého alkoholu u mladistvých nad 16 let. Před námi ve spotřebě alkoholu je Lucembursko, Maďarsko a Irsko. Psychiatr MUDr. Karel Nešpor uvádí, že v České republice se setkávají s alkoholem i děti ve věku osmi let, nejčastěji při rodinných oslavách. Oblíbené alkoholické nápoje u mladistvých v ČR jsou pivo, víno a tvrdý alkohol (Hladík, 2011). Podobný výzkum byl proveden v roce 2009 také v Německu. Ale ani tam výsledky nevyšly nijak uspokojivě. Dvě třetiny mladistvých ve věku 12 až 15 let už někdy alkohol pili. Ve věkové skupině 16 let je to až 90 %. Pravidelně, a to minimálně jednou týdně, konzumují alkohol dvě třetiny mladistvých ve věku 16 až 17 let. Při srovnání pohlaví pijí častěji a více alkohol chlapci než dívky. V Německu jsou podle výzkumu oblíbenými alkoholickými nápoji pivo, víno a míchané nápoje. Na žebříčku spotřeby alkoholu u mladistvých od 16 let se Německo nachází na 6. místě v rámci Evropské unie (Kralik, 2009).
2.24
Situace v Psychiatrické nemocnici Jihlava
V rámci Psychiatrické nemocnice v Jihlavě je praktikována i léčba závislostí. Jedná se převážně o závislosti na alkoholu, drogách, hazardních hrách, lécích. Právě alkoholismus je nejčastější závislost, kterou se zde pokouší léčit. V péči odborníků protialkoholního oddělení je v dnešní době stále víc mladistvých od 16 do 20 let. Podle údajů, které má oddělení k dispozici, můžeme říci, že velký zlom nastal zhruba před patnácti lety. Do té doby byli takto mladí lidé na těchto odděleních vzácností. V dnešní době protialkoholní oddělení přijme ročně k léčbě zhruba 300 klientů, z toho je 10 % adolescentů závislých na alkoholu, počet chlapců lehce dívky převyšuje. Jedná se tedy asi o 30 případů ročně, ale ač se toto číslo může zdát nízké v celkovém počtu, je situace 31
poměrně alarmující, uvědomíme-li si o jak mladé osoby se jedná a bohužel ve většině případů jsou takto mladí klienti závislí také na drogách, jakými jsou převážně marihuana a pervitin. Takto závislí mladí lidé jsou velmi těžko léčitelní, protože ještě ne zcela vyvinutý organismus není tak odolný a mnohem rychleji se stává na alkoholu závislý. Ve většině případů jsou mladiství k léčbě donuceni okolím, rodiči nebo situací, do které se dostanou (vyloučení ze školy, dluhy mezi vrstevníky, aj.). Čísla mluví jasně a ne moc optimisticky, 50 % léčených mladistvých alkoholiků se dříve či později vrací zpátky na protialkoholní oddělení. Může to být v řádech dnů, ale i roků (Psychiatrická nemocnice Jihlava).
32
3
Praktická část
Praktická část se zabývá popisem metodiky výzkumu, charakteristikou respondentů a prostředím, kde byl výzkum prováděn a vyhodnocením získaných dat z dotazníků, které byly rozdány mezi studenty středních škol a interpretací výsledků metody rozhovoru se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice Jihlava. Metoda rozhovoru byla využita pro doplnění výzkumu. Výsledky výzkumu metodou dotazníku jsou zobrazeny v tabulkách. V této části je uveden i návrh řešení pro praxi.
3.1
Metodika výzkumu
Jako výzkumnou metodu jsem zvolila metodu dotazníku. Pro doplnění kvantitativního výzkumu jsem zvolila i kvalitativní metodu výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru.
3.1.1 Dotazník (příloha 1) Podklady pro svoji výzkumnou práci na téma: Postoj středoškolské mládeže k alkoholu, jsem získala na Středním odborném učilišti v Bystřici nad Pernštejnem, na Střední škole zdravotnické ve Žďáře nad Sázavou a na Gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem. Kritériem pro výběr škol byl jejich typ. K provedení výzkumu byly třeba všechny tři typy středních škol, které v ČR fungují. Rozhodující při volbě středních škol pro mě byla ochota spolupráce s vedením škol. Ve své bakalářské práci jsem využila poznatky, které jsem získala při studiu odborné literatury. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila metodu dotazníku. Dotazník se skládal z 21 otázek, otázky měly formu uzavřených otázek. V otázkách byly nabídnuty možné varianty odpovědí. Dotazník byl sestaven tak, abych si odpověděla na stanovené cíle, potvrdila či vyvrátila stanovené hypotézy, ale i získala přehled, jak je to v naší společnosti s problematikou vztahu studentů středních škol k alkoholu. Dotazník byl zaměřen na názory studentů na alkohol a jejich zkušenosti s ním.
33
Samotný dotazník, který se dostal studentům do rukou, obsahoval úvodní stranu, na které se studentům ve zkratce představuji a žádám o vyplnění dotazníku. Dále zde pokračují stručné pokyny k vyplňování dotazníku. Nechybí tu ani upozornění pro studenty, že vyplněné dotazníky jsou zcela anonymní. Následuje již vlastní dotazník, který se skládá z obecné části a dále ze specifických otázek pro danou skupinu respondentů. Obecná část obsahuje tři otázky, které se týkají základních údajů o respondentovi, údajů o pohlaví, věku a typu střední školy, kterou respondent navštěvuje. Dotazník je zaměřen na zjištění v kolika letech studenti poprvé pili alkohol, co je vlastně ke konzumaci alkoholu vede a s kým poprvé alkohol pili. Dále na zjištění výskytu opilosti u studentů, vědomosti rodičů o pití alkoholu svých dětí a uvědomování si nebezpečí alkoholu studenty. Chtěla jsem zjistit, jak je pro studenty alkohol dostupný a jak dodržují restaurační zařízení zákon o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Otázky v dotazníku jsou dále zaměřeny na zjištění, jaký rozsah měl nebezpečný metanol či rozšíření alkoholové závislosti v okolí dotazovaných adolescentů.
3.1.2 Rozhovor se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice Jihlava Pro rozhovor se zaměstnanci oddělení 8A, které je zaměřeno na léčbou závislostí, jsem využila formu polostrukturovaného rozhovoru. Připravila jsem si 4 okruhy otázek, které mi sloužily k získání potřebných informací o léčbě mladistvých v tomto odvykacím zařízení. Zajímalo mě především, jaký počet mladistvých ročně nastupuje k léčbě v tomto zařízení, frekvence chlapců a dívek ve věku 16 -20 let léčících se v odvykacím zařízení, prostředí, z kterého mladiství na toto oddělení přicházejí a prognóza mladistvých na vyléčení. Tuto metodu jsem zvolila pouze k doplnění a dokreslení informací, které jsem získala z dotazníků vyplněných studenty středních škol, týkající se problematiky konzumace alkoholu u mladistvých. Z tohoto důvodu není rozsah rozhovoru velký. Rozhovor jsem prováděla na oddělení závislostí 8A.
3.1.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí 3.1.3.1 Dotazník Výzkumu se zúčastnilo 120 studentů středních škol. Jednalo se o Střední odborné učiliště v Bystřici nad Pernštejnem obor automechanik a farmář. Dále Střední škola 34
zdravotnická Žďár nad Sázavou obor zdravotnický asistent a Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem. Respondenti byli studenti 1. až 4. ročníků, tedy adolescenti ve věku 16 až 20 let. Výzkum zahrnoval chlapce i dívky. Pro účely porovnání jsem celkový soubor rozdělila na 60 chlapců a 60 dívek. Vedení škol bylo velmi vstřícné a ochotné pomoci mi v provedení výzkumu. Nejvíce dotazovaných chlapců je ve věku 17-18 let. Nejvíce dotazovaných dívek je ve věku 15-16 let. Nejvíce respondentů z řad chlapců navštěvuje střední odborné učiliště. Nejvíce respondentů z řad dívek navštěvuje střední odbornou školu. 3.1.3.2 Rozhovor se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice Jihlava Rozhovor jsem prováděla s panem staničním oddělní 8A. Toto oddělení se specializuje na léčbu závislostí. Tohoto rozhovoru jsme se účastnili pouze my dva. Pan staniční se problematikou závislostí zabývá již dlouhá léta. Na oddělení pro léčbu závislostí pracuje již 15 let. Má tedy s touto problematikou velké zkušenosti. Rozhovor byl veden zcela individuálně.
3.1.4 Průběh výzkumu 3.1.4.1 Dotazník Samotnému průběhu výzkumu předcházelo schválení žádosti o provedení výzkumu vedením již uvedených středních škol (příloha 2). Výzkum probíhal v období od října 2013 do ledna 2014. Byla nutná domluva s pedagogy, do kterých hodin mohu přijít a studentům dotazníky rozdat a požádat je o vyplnění. Při každém vyplňování dotazníků jsem byla osobně přítomna. Každý student dostal vlastní dotazník. Studentům jsem podala vysvětlení, za jakým účelem vyplňují tento dotazník. Neopomněla jsem studenty několikrát upozornit na to, že vyplněné dotazníky jsou zcela anonymní a získaná data nezneužiji. Dále jsem pokračovala vysvětlením samotného dotazníku a způsobem jeho vyplňování. Pokynům, které ode mě studenti dostali, rozuměli a neměli žádné další dotazy. Odpovědět na otázky v dotazníku bylo dobrovolné, ale nikdo z oslovených respondentů neměl nejmenší problém jej vyplnit. Vyučující, kteří právě vedli hodinu, dali studentům na vyplnění dotazníků dostatek času. Samotné vyplnění netrvalo dlouho. Jednalo se zhruba o 10 až 15 minut. Vyplněné dotazníky mi studenti odevzdávali zpět přímo do ruky. Díky tomu byla návratnost dotazníků 100 %. Bylo tedy rozdáno 120 dotazníků a také se 120 dotazníků vrátilo. 35
Spolupráce s vedením škol, pedagogy a samotnými studenty byla výborná a provedení výzkumu se obešlo bez komplikací. 3.1.4.2 Rozhovor se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice Jihlava Rozhovoru předcházela ústní dohoda s vedením Psychiatrické nemocnice v Jihlavě a s panem staničním oddělení 8A o provedení rozhovoru. Díky této dohodě mi bylo umožněno rozhovor uskutečnit. Před zahájením rozhovoru byl pan staniční oddělení seznámen s obsahem a účelem rozhovoru. Samotný rozhovor probíhal na oddělení 8A. Rozhovor trval asi 20 minut. Obsah rozhovoru jsem písemně zaznamenávala. Během této doby jsem získala všechny důležité informace sloužící k doplnění údajů získaných dotazníky od studentů střední školy. Samotný rozhovor probíhal bez jakýchkoliv problému či překážek. Spolupráce s vedením Psychiatrické nemocnice v Jihlavě a s panem staničním oddělení byla výborná. Pan staniční byl velmi vstřícný a snažil se mi poskytnout veškeré informace týkající se mých otázek. Na konci rozhovoru jsem se zavázala, že informace, které jsem v rámci tohoto rozhovoru získala, nebudu nijak zneužívat.
3.1.5 Zpracování získaných dat Data byla zpracovávána pomocí programů Microsoft Word 2010, který byl zvolen ke zpracování psaného textu a Microsoft Excel 2010, který byl využit ke zpracování statistických dat a zobrazení tabulek použitých v bakalářské práci. K vyhodnocení výsledků jsou použity pojmy, jako je absolutní četnost (N) a relativní četnost (%).
36
3.2 Výsledky výzkumu Otázku 1, 2 a 3 jsem využila v metodice výzkumu, kde mě zajímalo věkové složení respondentů, jejich pohlaví a typ střední školy, kterou navštěvují
3.2.5 Dotazník 3.2.2.1 Složení souboru studentů dle pohlaví V tabulce 1 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 1: Vaše pohlaví? Tabulka 1 Pohlaví muži
ženy
Pohlaví celkem
n
%
n
%
60
50
60
50
Z tabulky 1 vyplývá, že se výzkumu zúčastnilo 120 respondentů, z toho bylo 60 (50 %) chlapců a 60 (50 %) dívek.
37
3.2.2.2 Složení souboru studentů dle věku V tabulce 2 jsou uvedeny odpovědi na otázky č. 2: Váš věk? Tabulka 2 Věk respondentů
muži
Věk
ženy
n
%
n
%
15-16
21
17,5
31
25,8
17-18
22
18,3
25
20,8
19-20
17
14,2
4
3,3
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit věkové složení respondentů. Z tabulky 2 je patrné, že muži, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, se nacházejí nejčastěji ve věkové skupině 17 18 let, což je 22 (18,3 %) respondentů z řad mužů. Naopak nejméně mužů se nachází ve věkové kategorii 19 - 20 let, což je 17 (14,2 %) respondentů z řad mužů. Ženy, které se zúčastnily tohoto výzkumu, nejčastěji tvoří věkovou skupinu 15-16 let, tedy 31 (25,8 %) respondentů z řad žen. Nejméně žen se nachází ve věkové kategorii 19-20 let, což je 4 (3,3 %) respondentů z řad žen. Z tabulky 2 je patrné, že největší zastoupení respondentů z řad žen i mužů má věková kategorie 15-16 let, kterou tvoří 52 (43,3 %) všech respondentů.
38
3.2.2.3 Složení souboru studentů dle typu střední školy V tabulce 3 jsou uvedeny odpovědi na otázku č. 3: Jakou studujete střední školu? Tabulka 3 Typ střední školy muži
Typ
ženy
n
%
N
%
Střední odborné učiliště
34
28,3
6
5
Střední škola zdravotnická
7
5,8
33
27,5
Gymnázium
19
15,8
21
17,5
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaký typ střední školy respondenti navštěvují. Z tabulky 3 vyplývá, že nejvíce respondentů z řad mužů studuje na středním odborném učilišti, jedná se o 34 (28,3 %) všech dotazovaných mužů. Naopak nejmenší skupinu respondentů z řad mužů tvoří studenti navštěvující střední zdravotnickou školu, jedná se o 7 (5,8 %) všech dotazovaných mužů. Nejvíce respondentů z řad žen navštěvuje střední školu zdravotnickou, což je 33 (27,5 %) všech dotazovaných žen. Nejmenší skupina respondentů z řad žen navštěvuje střední odborné učiliště, což je 6 (5%) všech dotazovaných žen.
39
Otázku 4,5 a 6 jsem využila ke zjištění v kolika letech pili poprvé studenti alkohol, s kým poprvé alkohol pili a při jaké příležitosti pijí alkohol nejčastěji 3.2.2.4 První zkušenosti s alkoholem V tabulce 4 jsou uvedeny odpovědi na otázku: V kolika letech jste poprvé pili alkohol? Tabulka 4 První zkušenost muži
Zkušenost
ženy
n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
méně
6
5
7
5,8
13-14
39
32,5
37
30,8
14-15
2
1,7
0
0
15-16
11
9,2
16
13,3
17-18
1
0,8
0
0
celkem
60
50
60
50
Odpovědí na tuto otázku jsem chtěla zjistit, v kolika letech studenti poprvé konzumovali alkohol. Z tabulky 4 vyplývá, že nejvíce dotazovaných mužů pilo alkohol poprvé ve 13 - 14 letech, jedná se tedy o 39 (32,5 %) respondentů z řad mužů. Pouze 1 muž (0,8 % respondentů z řad mužů) udává, že poprvé pil alkohol ve věku 17-18 let. Nejvíce dotazovaných žen, tedy 37 (30,8 %) alkohol poprvé konzumovaly ve věku 13-14 let. Nejméně dotazovaných žen udává, že první zkušenost s konzumací alkoholu měly ve věku nižším než je 13 let, jedná se o 7 (5,8 %) respondentů z řad žen. Z této tabulky je tedy zřejmé, že nejvíce respondentů z řad žen i mužů, tedy 76 (63,3 %) všech respondentů, mělo první zkušenost s konzumací alkoholu ve věku 13-14 let.
40
3.2.2.5 Společnost při prvním požití alkoholu V tabulce 5 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Poprvé jste pili alkohol s: Tabulka 5 Společnost při prvním požití alkoholu muži
Společnost
ženy
n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
s kamarády
39
32,5
15
12,5
s rodiči
19
15,8
45
37,5
o samotě
1
0,8
0
0
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, s kým poprvé studenti pili alkohol. Z tabulky 5 je patrné, že nejvíce mužů poprvé pili alkohol ve společnosti kamarádů, což je 39 (32,5 %) respondentů. 1 muž udává, že nepije vůbec, jedná se o 0,8 %. Dále 1 muž udává, že poprvé pil alkohol o samotě, což je 0,8 % z celkového počtu respondentů. Největší počet žen udává, že alkohol pily poprvé ve společnosti svých rodičů, jedná se o 45 (37,5 %) respondentů. Nejmenší počet žen pilo alkohol poprvé ve společnosti kamarádů, tvoří 15(12,5 %) respondentů. Z tabulky je zjevné, že nejvíce studentů pilo alkohol poprvé ve společnosti svých rodičů. Z celkového počtu respondentů je to 64 (53,3 %).
41
3.2.2.6 Nejčastější příležitost požití alkoholu V tabulce 6 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Při jaké příležitosti nejčastěji pijete alkohol? Tabulka 6 Příležitost muži
Příležitost
ženy
n
%
n
%
Nepije
1
0,8
0
0
Diskotéky
14
11,7
32
26,7
posezení s přáteli
33
27,5
15
12,5
rodinné oslavy
12
10
13
10,8
Celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, při jaké příležitosti studenti nejčastěji pijí alkohol. Z tabulky 6 je patrné, že nejvíce dotazovaných mužů pije alkohol nejčastěji při posezení s přáteli, jedná se o 33 (27,5 %) respondentů z řad mužů. Nejméně dotazovaných mužů, tedy 12 (10 %) udává, že pijí alkohol nejčastěji na rodinných oslavách. Jeden muž (0,8 % respondentů z řad mužů) nepije alkohol vůbec. Nejvíce dotazovaných žen, tedy 32 (26,7 %) pije alkohol nejčastěji na diskotékách. Nejméně dotazovaných žen uvádí, že nejčastěji pijí alkohol na rodinných oslavách, jedná se o 13 (10,8 %) respondentů z řad žen. Z tabulky 6 je patrné, že nejvíce respondentů z řad žen i mužů, tedy 48 (40 %) pijí alkohol nejčastěji ve společnosti přátel.
42
Otázky 7, 8 a 9 byly využita ke zmapování, zda už byli studenti někdy opilí, jaká je frekvence jejich pití alkoholu a jaký alkoholický nápoj pijí nejčastěji. 3.2.2.7 Výskyt opilosti V tabulce 7 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Byli jste již někdy opilí? Tabulka 7 Výskyt opilosti muži
Výskyt opilosti
ženy
n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
ano
48
40
48
40
ne
11
9,2
12
10
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda byli studenti středních škol již někdy opilí. Z tabulky 7 je patrné že variantu ano, tedy že byli opilí, zvolilo 48 (40 %) respondentů z řad mužů a 48 (40 %) respondentů z řad žen. Odpověď ne, tedy že nebyli opilí, zvolilo 11 (9,2 %) dotazovaných mužů a 12 (10 %) dotazovaných žen. Nepije pouze 1 muž (0,8 % všech dotazovaných mužů). Celkem tedy bylo již opilých 96 (80 %) respondentů z řad žen i mužů.
43
3.2.2.8 Frekvence pití alkoholu V tabulce 8 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Jak často pijete alkohol? Několikrát: Tabulka 8 Frekvence pití alkoholu muži
Frekvence
ženy
n
%
n
%
Nepije
1
0,8
0
0
Týdně
11
9,2
14
11,7
Měsíčně
35
29,2
24
20
Ročně
13
10,8
22
18,3
Celkem
60
50
60
50
Odpovědí na tuto otázku jsem chtěla zjistit, jaká je frekvence pití alkoholu u studentů středních škol. Z tabulky 8 je patrné, že největší počet dotazovaných mužů, tedy 35 (29,2 %) pije alkohol několikrát měsíčně. Nejméně dotazovaných mužů, tedy 11 (9,2 %) pije alkohol několikrát týdně. Největší počet respondentů z řad žen, tedy 24 (20 %) pije alkohol nejčastěji několikrát měsíčně. Nejméně respondentů z řad žen, tedy 14 (11,7 %) pije alkohol několikrát týdně. Z tabulky 8 vyplývá, že nejvíce respondentů z řad žen i mužů, tedy 59 (49,2 %) pije alkohol několikrát měsíčně.
44
3.2.2.9 Druh alkoholického nápoje V tabulce 9 jsou uveden odpovědi na otázku: Nejčastěji piji: Tabulka 9 Alkoholický nápoj muži
Alkoholický nápoj
ženy
n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
pivo
30
25
21
17,5
víno
4
3,3
11
9,2
tvrdý alkohol
15
12,5
20
16,7
míchané nápoje
10
8,3
8
6,7
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jaký alkoholický nápoj studenti středních škol pijí nejčastěji. Z tabulky 9 je patrné, že nejvíce dotazovaných mužů, tedy 30 (25 %) udává, že nejčastěji pijí pivo. Nejméně dotazovaných mužů, tedy 4 (3,3 %) pije nejčastěji víno. Nejvíce dotazovaných žen, tedy 21 (17,5 %) udává, že pije nejčastěji pivo. Nejméně dotazovaných žen, tedy 8 (6,7 %) pije nejčastěji míchané nápoje. Nejvíce respondentů z řad žen i mužů 51 (42,5 %) pije nejčastěji pivo.
45
3.2.2.10 Prostředí při pití alkoholu V tabulce 10 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Alkohol piji více: Tabulka 10 Prostředí při muži
Prostředí
ženy
n
%
n
%
Nepije
1
0,8
0
0
ve společnosti
58
48,3
60
50
o samotě
1
0,8
0
0
Celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, v jakém prostředí studenti středních škol konzumují alkohol. Z tabulky 10 vyplývá, že nejvíce dotazovaných mužů, tedy 58 (48,3 %) udává, že alkohol pijí nejčastěji ve společnosti. Pouze 1 muž (0,8 % respondentů z řad mužů) udává, že alkohol pije více o samotě. 60 (50 %) dotazovaných žen udává, že alkohol pijí více ve společnosti. Z tabulky 10 je patrné, že nejvíce respondentů z řad žen i mužů, tedy 118 (98,3 %) pije alkohol ve společnosti.
46
3.2.2.11 Důvod pití alkoholu V tabulce 11 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Alkohol piji protože: Tabulka 11 Důvod pití alkoholu ženy
muži
Důvod n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
jen tak
0
0
1
0,8
chutná mi
34
28,3
29
24,2
pijí ho kamarádi
11
9,2
14
11,7
zbavuje stresu
14
11,7
15
12,5
oslava
0
0
1
0,8
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, z jakého důvodu studenti středních škol konzumují alkohol. Z tabulky 11 je patrné, že nejčastějším důvodem konzumace alkoholu u dotazovaných mužů je, že jim chutná. Tento důvod udává 34 (28,3 %) respondentů z řad mužů. Nejméně dotazovaných mužů uvádí jako důvod konzumace alkoholu, že ho pijí kamarádi, jedná se o 11 (9,2 %) respondentů z řad mužů. Nejvíce dotazovaných žen uvádí jako důvod konzumace alkoholu, že jim chutná, jedná se o 29 (24,2 %) respondentů z řad žen. 1 žena (0,8 % respondentů z řad žen) udává jako důvod jen tak. Z tabulky 11 je patrné, že nejvíce respondentů z řad žen i mužů konzumuje alkohol z důvodu, že jim chutná. Takto odpovědělo 63 (52,5 %) všech dotazovaných respondentů.
47
3.2.2.12 Ochota sednout si do auta s řidičem pod vlivem alkoholu V tabulce 12 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Sedl(a) byste si do vozidla s řidičem, o kterém víte, že před jízdou požil alkohol? Tabulka 12 Ochota sednout si do auta s řidičem pod vlivem alkoholu muži
Ochota
ženy
n
%
n
%
Ano
6
5
7
5,8
Ne
45
37,5
49
40,8
Nevím
9
7,5
4
3,3
Celkem
60
50
60
50
Odpovědí na tuto otázku jsem chtěla zjistit, zda jsou studenti středních škol ochotni jet ve vozidle s řidičem, který řídí pod vlivem alkoholu. Z tabulky 12 je patrné, že nejvíce respondentů z řad mužů, tedy 45 (37,5 %) udává, že by s řidičem pod vlivem alkoholu ve vozidle nejeli. Variantu ano, tedy že by jeli ve vozidle s řidičem pod vlivem alkoholu, uvedlo 6 (5 %) dotazovaných mužů. Největší počet respondentů z řad žen, tedy 49 (40,8 %) uvádí, že by s řidičem pod vlivem alkoholu ve vozidle nejeli. Naopak s řidičem pod vlivem alkoholu by si do vozidla sedlo 7 (5,8 %) dotazovaných žen. Z tabulky 12 vyplývá, že největší skupinu všech dotazovaných respondentů tvoří studenti, kteří by si do vozidla s řidičem nesedli. Jedná se o 94 (78,3 %) respondentů z řad žen i mužů.
48
3.2.2.13 Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu V tabulce 13 jsou uvedeny odpovědi na otázku: V případě, že již vlastníte řidičský průkaz, řídíte pod vlivem alkoholu? Tabulka 13 Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu
muži
Řízení
ženy
n
%
n
%
ano
5
4,2
3
2,5
ne
55
45,8
57
47,5
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda studenti středních škol, kteří vlastní řidičský průkaz řídí pod vlivem alkoholu. Z tabulky 13 vyplývá, že největší skupina všech dotazovaných mužů neřídí pod vlivem alkoholu. Tuto skupinu tvoří 55 (45,8 %) respondentů z řad mužů. 5 (4,2 %) dotazovaných mužů uvedlo, že řídí motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. 57 (47,5 %) dotazovaných žen uvedlo, že neřídí pod vlivem alkoholu a 3 ženy (2,5 %) uvedly, že pod vlivem alkoholu řídí motorové vozidlo. Z tabulky 13 je patrné, že největší počet všech dotazovaných respondentů, tedy 112 (93,3 %) pod vlivem alkoholu motorové vozidlo neřídí.
49
3.2.2.14 Vědomost rodičů V tabulce 14 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Vědí Vaši rodiče, že pijete alkohol? Tabulka 14 Vědomost rodičů
muži
Vědomost
ženy
n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
ano
51
42,5
55
45,8
ne
8
6,7
5
4,2
celkem
60
50
60
50
Odpovědí na tuto otázku jsem chtěla zjistit, zda rodiče studentů středních škol vědí, že pijí alkohol. Z tabulky 14 vyplývá, že 51 (42,5 %) dotazovaných mužů udává, že o jejich konzumaci alkoholu rodiče vědí. 8 (6,7 %) respondentů z řad mužů uvádí, že jejich rodiče neví, že pijí alkohol. 55 (45,8 %) žen udává, že rodiče vědí o jejich konzumaci alkoholu a pouze 5 (4,2 %) respondentů z řad žen udává, že o jejich pití alkoholu rodiče nevědí. Nejčastější odpovědí u všech dotazovaných respondentů je odpověď ano, tedy že rodiče vědí, že konzumují alkohol. Takto odpovědělo 106 (88,3 %) všech dotazovaných respondentů.
50
3.2.2.15 Tolerance rodičů V tabulce 15 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Vadí Vašim rodičům, že pijete alkohol? Tabulka 15 Tolerance rodičů muži
Tolerance
ženy
n
%
n
%
nepije
1
0,8
0
0
ano
12
10
10
8,3
ne
17
14,2
19
15,8
občas
30
25
31
25,8
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda rodičům studentů středních škol vadí jejich konzumace alkoholu. Z tabulky 15 vyplývá, že nejčastější odpověď u dotazovaných mužů je odpověď občas. Tuto variantu zvolilo 30 (25 %) respondentů z řad mužů. Nejméně častou odpovědí u dotazovaných mužů je odpověď ano. Takto odpovědělo 12 (10 %) respondentů z řad mužů. Nejčastější odpovědí u dotazovaných žen byla odpověď občas. Takto odpovědělo 31 (25,8 %) respondentů z řad žen. Nejméně častou odpovědí u dotazovaných žen byla odpověď ano. Tu zvolilo 10 (8,3 %) respondentů z řad žen. Nejčastější odpovědí u všech dotazovaných respondentů byla odpověď občas, kdy takto odpovědělo 61 (50,8 %) respondentů z řad žen i mužů.
51
3.2.2.16 Dostupnost alkoholu pro studenty V tabulce 16 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Myslíte si, že je pro Vás snadné získat alkohol? Tabulka 16 Dostupnost alkoholu
muži
Dostupnost
ženy
n
%
n
%
ano
48
40
50
41,7
ne
12
10
10
8,3
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda si studenti středních škol myslí, že je pro ně snadné získat alkohol. Z tabulky 16 je patrné, že nejčastější odpovědí respondentů z řad mužů byla varianta ano, tedy že je pro ně snadné získat alkohol. Takto odpovědělo 48 (40 %) dotazovaných mužů. 12 (10 %) respondentů z řad mužů si myslí, že pro studenty není snadné získat alkohol. Nejčastější odpovědí respondentů z řad žen byla varianta ano, stejně jako u mužů, kdy takto odpovědělo 50 (41,7 %) dotazovaných žen. 10 (8,3 %) respondentů z řad žen si myslí, že pro studenty není snadné získat alkohol. V celé skupině respondentů z řad žen i mužů byla nejčastější odpovědí, odpověď ano, tedy je pro studenty snadné získat alkohol. Takto odpovědělo 98 (81,7 %) všech dotazovaných studentů.
52
3.2.2.17 Dodržování zákonu V tabulce 17 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Dodržují restaurační zařízení, podle Vaší zkušenosti, zákon o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let? Tabulka 17 Dodržování zákona o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let muži
Dodržení zákonu
ženy
n
%
n
%
většinou ano
23
19,2
20
16,7
většinou ne
27
22,5
26
21,7
Ano
4
3,3
4
3,3
Ne
6
5
10
8,3
Celkem
60
50
60
50
Odpovědí na tuto otázku jsem chtěla zjistit, zda si studenti středních škol myslí, že restaurační zařízení dodržují zákon o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Z tabulky 17 je patrné, že nejčastější odpovědí u dotazovaných mužů je odpověď většinou ne. Takto odpovědělo 27 (22,5 %) respondentů z řad mužů. Nejméně častou odpovědí u dotazovaných mužů byla odpověď ano, tedy že restaurační zařízení zákon dodržují. Tuto odpověď zvolili 4 (3,3 %) respondenti z řad mužů. Nejčastější odpovědí u dotazovaných žen je odpověď většinou ne, kdy takto odpovědělo 26 (21,7 %) respondentů z řad žen. Nejméně častou odpovědí u žen je odpověď ano. Takto odpověděli 4 (3,3 %) respondenti z řad žen. Nejčastější odpovědí u všech dotazovaných respondentů je odpověď většinou ne. Takto odpovědělo 53 (44,2 %) respondentů z řad žen i mužů.
53
3.2.2.18 Věková hranice V tabulce 18 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Je podle Vás věková hranice, kdy je možné podávat alkohol adekvátní? Tabulka 18 Věková hranice muži
Věková hranice
ženy
n
%
n
%
snížit hranici
16
13,3
17
14,2
zvýšit hranici
6
5
8
6,7
Ano
38
31,7
35
29,2
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda je podle studentů středních škol věková hranice podávání alkoholu adekvátní. Z tabulky 18 je patrné, že nejčastější odpovědí u dotazovaných mužů je odpověď ano, tedy že je věková hranice adekvátní. Takto odpovědělo 38 (31,7 %) respondentů z řad mužů. Naopak nejméně častou odpovědí dotazovaných mužů byla varianta, že by věkovou hranici zvýšili. Takto odpovědělo 6 (5 %) respondentů z řad mužů. Nejčastější odpovědí dotazovaných žen byla odpověď ano. Takto odpovědělo 35 (29,2 %) respondentů z řad žen. Naopak nejméně častou odpovědí dotazovaných žen byla odpověď, že by věkovou hranici zvýšili. Tuto odpověď zvolilo 8 (6,7 %) respondentů z řad žen. Nejčastější odpovědí všech dotazovaných respondentů byla odpověď ano. Tuto odpověď zvolilo 73 (60,9 %) respondentů z řad žen i mužů.
54
3.2.2.19 Alkohol a jeho nebezpečí V tabulce 19 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Myslíte si, že je alkohol nebezpečný? Tabulka 19 Alkohol a jeho nebezpečí
muži
Nebezpečí
ženy
n
%
n
%
Ano
47
39,2
49
40,8
Ne
13
10,8
11
9,2
Celkem
60
50
60
50
Odpovědí na tuto otázku jsem chtěla zjistit, zda si studenti středních škol uvědomují nebezpečí alkoholu. Z tabulky 19 vyplývá, že nejčastější odpovědí dotazovaných mužů byla odpověď ano, kdy takto odpovědělo 47 (39,2 %) respondentů z řad mužů. 13 (10,8 %) dotazovaných mužů si myslí, že alkohol není nebezpečný. Nejčastější odpovědí dotazovaných žen byla odpověď ano. Tuto odpověď zvolilo 49 (40,8 %) respondentů z řad žen. 11 (9,2 %) dotazovaných žen si myslí, že je alkohol nebezpečný. Z tabulky 19 je patrné, že nejčastější odpovědí všech dotazovaných respondentů je odpověď ano, tedy že si myslí, že je alkohol nebezpečný. Takto odpovědělo 96 (80 %) respondentů z řad žen i mužů.
55
3.2.2.20 Výskyt otravy metanolem V tabulce 20 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Otrávil se někdo ve Vašem okolí nebezpečným metanolem? Tabulka 20 Výskyt otravy metanolem muži
Otrava
Ženy
n
%
n
%
ano
5
4,2
4
3,3
ne
55
45,8
56
46,7
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit výskyt otravy metanolem v dané lokalitě. Z tabulky 20 vyplývá, že nejčastější odpovědí dotazovaných mužů byla odpověď ne, tedy že se v jejich okolí metanolem nikdo neotrávil. Takto odpovědělo 55 (45,8 %) respondentů z řad mužů. 5 (4,2 %) dotazovaných mužů odpovědělo ano. Nejčastější odpovědí u dotazovaných žen byla odpověď ne. Tuto variantu zvolilo 56 (46,7 %) respondentů z řad žen. 4 (3,3 %) dotazované ženy odpověděly ano. Nejčastější odpovědí všech dotazovaných respondentů byla odpověď ne, kdy takto odpovědělo 111 (92,5 %) respondentů z řad žen i mužů.
56
3.2.2.21 Rozsah alkoholismu V tabulce 21 jsou uvedeny odpovědi na otázku: Setkali jste se ve Vašem okolí s někým závislým na alkoholu? Tabulka 21Výskyt alkoholismu
muži
Alkoholismus
ženy
n
%
n
%
ano
40
33,3
48
40
ne
20
16,7
12
10
celkem
60
50
60
50
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda se studenti středních škol setkali ve svém okolí s někým závislým na alkoholu. Z tabulky 21 vyplývá, že nejčastější odpovědí u dotazovaných mužů je odpověď ano, tedy setkali se ve svém okolí s někým závislým na alkoholu. Tuto odpověď zvolilo 40 (33,3 %) respondentů z řad mužů. 20 (16,7 %) dotazovaných mužů zvolilo odpověď ne. Nejčastější odpovědí u dotazovaných žen je odpověď ano, takto odpovědělo 48 (40 %) respondentů z řad žen. 12 (10 %) dotazovaných žen odpovědělo ne. Nejčastější odpovědí všech dotazovaných respondentů byla odpověď ano, tuto odpověď zvolilo 88 (73,3 %) respondentů z řad žen i mužů.
57
3.2.6 Rozhovor Okruhy otázek pro zaměstnance oddělení 8A Psychiatrické nemocnice Jihlava 1. Kolik mladistvých ve věku 16 - 20 let se ročně léčí v odvykacím zařízení Psychiatrické nemocnice v Jihlavě? 2. Kolik chlapců a kolik dívek ve věku 16 – 20 let se ročně léčí v odvykacím zařízení Psychiatrické nemocnice v Jihlavě? 3. Z jakého prostředí přicházejí mladiství do tohoto odvykacího zařízení? 4. Jakou prognózu mají mladiství na vyléčení závislosti na alkoholu? 3.2.2.1 Četnost adolescentů závislých na alkoholu na oddělení 8A Podle staničního oddělení je na oddělení závislostí 8A ročně přijímáno okolo 300 klientů. Z toho je 10 % adolescentů. Jedná se tedy okolo 30 adolescentů ročně. Přesnými statistikami Psychiatrická nemocnice Jihlava nedisponuje. Podle slov pana staničního se ale situace postupem let zhoršuje. 3.2.2.2 Četnost adolescentů závislých na alkoholu na oddělení 8A dle pohlaví Počet chlapců a dívek je podle pana staničního zhruba stejný. Za rok tedy projde léčbou zhruba 15 dívek a 15 chlapců ve věkovém rozpětí 16 – 20 let. Přesnými statistikami Psychiatrická nemocnice Jihlava nedisponuje. 3.2.2.3 Výchozí prostředí adolescentů Staniční oddělení závislostí tvrdí, že je důležité, aby se problém konzumace alkoholu u mladistvých přestal přehlížet a začal se řešit. Zejména v kruhu rodinném, kdy by si rodiče měli všímat svých dětí a snažit se s nimi řešit jejich problémy. Většina adolescentů nacházející se v tomto odvykacím zařízení pochází z neúplných rodin a dětských domovů. 3.2.2.4 Prognóza na vyléčení Pan staniční na oddělení udává, že prognóza na vyléčení u adolescentů je zhruba 50 % Adolescenti, kteří si projdou léčbou, se dělí na dvě skupiny. Jednu skupinu tvoří ti, kteří 58
se do léčebny již nikdy nevrátí a jsou schopní abstinovat. Druhou skupinu tvoří ti, kteří se do léčebny vrací opakovaně a ze závislosti se v podstatně nikdy nevyléčí.
59
3.3 Diskuze Ve své bakalářské práci jsem se zabývala postojem středoškolské mládeže k alkoholu. Touto prací jsem chtěla poukázat na problematiku nadměrné konzumace alkoholu u mladistvých. Porovnávala jsem vztah k alkoholu dospívajících dívek a chlapců. Pro porovnání s mou prací využiji výsledky výzkumu profesora Krause, dále jsou to statistiky, které zveřejnilo ministerstvo dopravy. Dalším zdrojem pro porovnání je studie ESPAD. Z mého výzkumu vyplývá, že největší počet studentů (63 %) požil poprvé alkohol okolo 13 – 14 let. 70 % dotazovaných studentů uvádí, že poprvé konzumovali alkohol ve společnosti svých přátel. 80 % dotazovaných studentů uvádí, že alkohol je nebezpečný. Jako nečastější důvod pití alkoholu uvádí studenti v mém výzkumu ten, že jim zkrátka chutná. Nejoblíbenějším alkoholickým nápojem studentů je podle výsledků mého výzkumu pivo. Profesor Bohuslav Kraus provedl v roce 2006 výzkum zabývající se právě problematikou konzumace alkoholu u studentů. Kraus uvádí, že poprvé studenti pijí alkohol nejčastěji ve věku 14 let. Podle jeho výzkumu konzumují studenti alkohol poprvé ve společnosti svých rodičů. Dále z výsledků jeho výzkumu vyplývá, že si většina studentů nebezpečí alkoholu uvědomuje (Kraus, 2009). Z mého výzkumu vyplývá, že většina studentů (93,3 %) by si za volant vozu pod vlivem alkoholu nesedla. Ministerstvo dopravy udává, že v roce 2005 nejvíce nehod pod vlivem alkoholu zavinili muži ve věku 18 – 27 let. (Procházka, 2007). Podle mého výzkumu 44,2 % dotazovaných studentů uvedlo, že restaurační zařízení většinou nedodržují zákon o zákazu podávání alkoholu mladistvým. Tisková zpráva Úřadu vlády České republiky poukazuje na problematiku porušování zákonu o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Porušování tohoto zákonu totiž není soustavně kontrolováno a postižení za toto porušení zákona jsou pouze „obrazná“ (Melša,2010).
60
V mém výzkumu odpovědělo 49 % studentů, že konzumuje alkohol několikrát měsíčně. Frekvence pití alkoholu u dívek je vyšší než u chlapců. Z rozhovoru se staničním oddělení závislostí jsem se dozvěděla, že ročně je na tomto oddělení hospitalizovaných asi 30 adolescentů. Z toho je počet dívek a počet chlapců zhruba stejný. Konzumací alkoholu u mladistvých se zabývalo i národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Z jejich výzkumu vyplývá, že několikrát měsíčně pije běžně alkohol 68 % Čechů ve věku 15 - 24 let (Melša,2010). V mém výzkumu 82 % studentů uvádí, že je pro ně snadné získat alkohol. Studie ESPAD, která byla provedena v roce 2007, uvádí, že v České republice je pro studenty dostupnost alkoholu téměř neomezená. Dostupnost alkoholu spočívá především v jeho relativně nízké ceně, ale i velkým množstvím distribučních míst (Pešek a Nečesaná, 2009). Z mého výzkumu je patrné, že většina studentů má ve svém okolí osobu závislou na alkoholu. Prognóza na „vyléčení“ je poměrně dobrá. Prognóza je vyjádřena 50 %. Jedna skupina se „ vyléčí“ a do léčebny se už nevrátí, ale ta druhá skupina s démonem jakým je alkohol, bojuje celý život. V jakém prostředí adolescenti, kteří prochází léčbou, vyrůstali? Podle slov staničního oddělení závislostí jsou to většinou adolescenti z neúplných rodin nebo dětských domovů. Potvrzení hypotéz Hypotéza 1 Frekvence konzumace alkoholu je u dívek vyšší než u chlapců Hypotézu 1 jsem potvrdila v dotazníku otázkou č. 1,8. Z výsledků otázek č. 1 a č. 8 jsem zjistila, že alkohol pije několikrát týdně 11 dotazovaných mužů (9,2 % respondentů z řad mužů) a 14 dotazovaných žen (11,7 % respondentů z řad žen). Frekvence pití alkoholu je tedy vyšší u dívek. Hypotéza se potvrdila Hypotéza 2 Studenti gymnázia konzumují alkohol méně často, než studenti zbylých středních škol Hypotézu 2 jsem nepotvrdila v dotazníku otázkou č. 3,8. Z výsledků otázek č. 3 a č. 8 jsem zjistila, že alkohol pije několikrát týdně 15 dotazovaných studentů střední 61
zdravotnické školy (12,5 % respondentů), 6 dotazovaných studentů gymnázia (5 % respondentů) a 4 studenti středního odborného učiliště (3,3 % respondentů). Nejvyšší frekvence konzumace alkoholu je u studentů střední odborné školy. Hypotéza 2 se nepotvrdila
Hypotéza 3 50 % studentů konzumuje alkohol několikrát měsíčně a 40 % studentů konzumuje alkohol několikrát týdně Hypotézu 3 jsem potvrdila z části v dotazníku otázkou č. 8. Z výsledků otázky č. 8 jsem zjistila, že několikrát měsíčně pije 59 dotazovaných studentů (49,2 % respondentů) a několikrát týdně pije 25 dotazovaných studentů (20,9 %). Hypotéza 3 se potvrdila zčásti.
Hypotéza 4 Setkání s přáteli je nejčastější příležitostí, kde se studenti s alkoholem setkávají Hypotézu 4 jsem potvrdila v dotazníku otázkou č. 6. Z výsledků otázky č. 6 jsem zjistila, že nejčastější příležitostí, kdy se setkávají studenti s alkoholem, je posezení s přáteli. Takto odpovědělo 48 dotazovaných studentů (40 % respondentů). Hypotéza 4 se potvrdila
Hypotéza 5 Nejčastějším důvodem konzumace alkoholu u studentů je ten, že jim chutná Hypotézu 5 jsem potvrdila v dotazníku otázkou č. 9. Z výsledků otázky č. 9 jsem zjistila, že 63 dotazovaných studentů (52,5 %) pije alkohol, protože jim chutná. Hypotéza 5 se potvrdila Hypotéza 6 K léčbě v odvykacím zařízení v Jihlavě ročně nastupuje 30 mladistvých do 20 let.
62
Hypotézu 6 jsem potvrdila rozhovorem. Rozhovorem se zaměstnanci oddělení 8A Psychiatrické nemocnice v Jihlavě jsem zjistila že, k léčbě ročně nastupuje 30 mladistvých do 20 let. Hypotéza se potvrdila
63
3.4 Návrh řešení a pro praxi 1. Situace v České republice, co se týče problematiky konzumace alkoholu u mladistvých, není nijak příznivá. K zabránění rozšiřování tohoto problému by přispěla úprava osnov výuky na středních školách, ale i na základních školách. Touto úpravou by bylo možné získat dostatek prostoru pro preventivní programy a pro účelné působení na žáky a studenty. 2. Význam by měly programy probíhající na internetu i v televizi, které by kladly důraz zejména na následky při nadměrné konzumaci alkoholu. 3. Důležitý podíl na řešení této situace by měl mít také stát. Měl by zpřísnit sankce pro provozovatele restauračních zařízení za podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let. Dále je třeba omezit distribuční místa pro prodej alkoholu a úpravu jeho ceny. 4. Problematika konzumace alkoholu u mladistvých by měla být podrobena dalším výzkumům a jejich výsledky by měly být součástí preventivních programů. Tyto výsledky by nalezly své uplatnění také jako materiál vhodný k přednáškám a školením pro pracovníky věnující se dětem a mladistvým. 5. Dále by řešením této problematiky mohly být programy zaměřující se na děti a mladistvé, jež žijí v rodinách, kde se problém s alkoholem již nachází. 6. Přednášky a semináře pro studenty by měly mít i zpětnou vazbu přímo od studentů. Bylo by třeba ověřovat znalosti studentů týkající se této problematiky. Mohlo by se jednat o formu testu nebo diskuze studenta s přednášejícím. 7. Velký význam by přinesla publikace poznatků a výzkumu z této práce, díky níž by se tento materiál stal lépe dostupnější veřejnosti, která problematiku konzumace alkoholu řeší, nebo ji tato problematika zajímá. 8. Dále by měl stát uvažovat o zvýšení věkové hranice, kdy je alkohol mladistvým povolen konzumovat. 9. Je třeba provádět kontroly barů, restaurací a dalších míst, kde by mohl být alkohol podáván mladistvým. 10. Dobru volbou pro prevenci by se mohly stát společenské akce, jako jsou koncerty, kde by součástí programu byla přednáška, či jiná forma prezentace problematiky alkoholu u adolescentů. 11. Této problematice by určitě prospělo, motivovat mladistvé k volnočasovým aktivitám, nabízet lákavé a zajímavé aktivity pro studenty na středních školách. 64
4
Závěr
Cílem mé bakalářské práce bylo proniknout do problematiky, která dnešní společnost trápí, ale nijak ji neřeší, a to je konzumace alkoholu u mladistvých. Díky této práci jsem měla možnost zmapovat problematiku konzumace alkoholu u adolescentů, zjistit v kolika letech dnes adolescenti začínají pít alkohol, jaká je frekvence jejich pití alkoholu, ale také i to, zda si studenti středních škol myslí, že restaurační zařízení dodržují zákon o podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Chtěla jsem zjistit, co adolescenty vede ke konzumaci alkoholu a zmapovat výskyt závislosti na alkoholu v jejich okolí. Touto prací jsem se snažila přiblížit velký význam nebezpečí alkoholu, jeho následky, které sebou nese po stránce sociální, finanční, ale i tělesné, obzvlášť působí-li na dětský organismus či na organismus dospívajícího jedince. Současně jsem měla možnost setkat se s mladistvým na oddělení závislostí v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě. Díky této zkušenosti jsem mohla přiblížit situaci na tomto pracovišti. Samotná problematika alkoholismu u adolescentů je dnešní společností stále přehlížena. Za největší problém dnešní společnosti, vyplývající z mého výzkumu, považuji snadnou dostupnost alkoholu pro osoby mladší 18 let, což uvedla většina dotazovaných studentů středních škol. Na dotazníkovou otázkou, zda je pro studenty snadné získat alkohol, odpovědělo bezmála 82 % studentů, že je pro ně snadné získat alkohol. Myslím si, že je to zcela alarmující. K závažnosti situace přispívá i fakt, že skoro polovina dotazovaných adolescentů udává, že restaurační zařízení nedodržují zákon o podávání alkoholu mladistvým. Právě to může být příčinou zvyšujícího se množství mladistvými závislými na alkoholu. Situaci nepomáhá ani fakt, že alkohol je dostupný, jak svou relativně nízkou cenou, tak i místem. Alkohol je možné koupit naprosto „všude“, ať už jsou to supermarkety, večerky nebo benzínové pumpy. Právě fakt, že je alkohol všudypřítomný, přispívá ke snadnějšímu vzniku závislosti na alkoholu. Během rozhovoru se staničním oddělení závislostí v Psychiatrické nemocnici v Jihlavě mi bylo řečeno, že je důležité, aby se tento problém přestal přehlížet a začal se řešit. Ať už v kruhu rodinném, kdy by si rodiče měli všímat svých dětí a snažit se s nimi řešit jejich problémy. Velký význam mají dle mého názoru i preventivní programy, které jsou prováděny v rámci výuky u žáků základních a středních škol. Také, jak už jsem zmínila v návrhu řešení pro praxi, 65
by se do řešení problému měla zapojit celá společnost a hlavně stát. Stát by se mohl pokusit zvýšit ceny alkoholu, omezit distribuční místa, ale také zvětšit postihy provozovatelů restauračních zařízení, při porušení zákona o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Otázkou je, zda by se tyto metody prevence alkoholismu nestaly dalším vodítkem k dalším problémům např. pašování alkoholu nebo po domácku vyráběného alkoholu, který se však špatnou metodou výroby může stát velmi nebezpečným. V rámci této bakalářské práce jsem provedla výzkum u studentů všech třech typů středních škol. Jednalo se tedy o střední odborné učiliště, střední odbornou školu a gymnázium. Výsledky výzkumu byly pro mě někdy velmi zarážející. Z výsledků mého výzkumu je patrné, že první zkušenosti s alkoholem mají studenti ve většině případů okolo 13 a 14 roku života. Nejčastějším důvodem konzumace alkoholu je podle odpovědí dotazovaných studentů ten, že jim zkrátka chutná. Pro mě byl velmi zarážející fakt, že jako druhou nejčastější odpověď uváděli, že alkohol pijí ke zbavování stresů. V dnešní době, která je plná stresů, je tato metoda velmi nebezpečná pro svou snadnost podlehnutí závislosti na alkoholu. Myslím si, že důležité otázky poukazující na situaci v naší společnosti jsou, zda si studenti myslí, že je snadné získat alkohol, nebo zda dodržují restaurační zařízení zákon o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let. Bohužel, výsledky těchto otázek dopadly katastroficky. Dvě třetiny studentů uvádí, že je pro ně snadné získat alkohol. Podle výsledků mého výzkumu restaurační zařízení nedodržují stanovený zákon. Celá tato situace přispívá k zhoršování problematiky konzumace alkoholu u mladistvých. Z výzkumu vyplývá, že situace na Vysočině je stejně tak alarmující jako v jiných částech České republiky, kde byly provedeny podobné výzkumy. Je třeba si uvědomit, že 30 mladých lidí do 20 let končí ročně v odvykacím zařízení. Toto číslo je poměrně vysoké, zejména pokud si uvědomíme, o jak mladé lidi se jedná. Podle slov pana staničního z oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice v Jihlavě se situace postupem let zhoršuje. Je tedy nutné se nad touto situací zamyslet a snažit se ji řešit. Abych, ale tuto bakalářskou práci nezakončila takto negativně, mohu říci, že z mého výzkumu vyplynula také pozitivní informace, kterou je, že většina studentů neřídí motorové vozidlo pod vlivem alkoholu a také nejezdí v autě s řidičem, který je pod vlivem alkoholu. Těch, kteří jsou ochotni toto riziko podstoupit je jen zlomek.
66
Neusínejme však na vavřínech. Situace je i tak poměrně vážná. Je nutné si uvědomovat nebezpečí, které se v alkoholu skrývá. Aby se právě adolescenti vyhnuli problémům spojeným s alkoholem, jsou důležité dobré vztahy v rodině, dostatek zájmu. Neměla by se zanedbávat ani prevence, která může probíhat v rámci rodiny, ale také školy. Myslím, že k zamyšlení je vhodný citát od Trumana Capoteho: „Mladá generace si i dnes váží stáří. Ovšem jen pokud jde o víno, whisky a nábytek.“ Závěrem této práce bych ráda zmínila, co mi tato bakalářská práce přinesla. Díky této práci jsem měla možnost získat mnoho nových a cenných informací, které jsou aplikovatelné i do praktického života. Dále jsem měla možnost setkat se spoustou zajímavých lidí, kteří mi tyto cenné informace poskytli a pomohli mi s touto prací. Jednalo se především o mou vedoucí bakalářské práce Mgr. Veroniku Kusínovou. Také pracovníci Psychiatrické nemocnice v Jihlavě, a to hlavně pan staniční z oddělení závislostí 8A Michal Trojan a sestřičky tohoto oddělení. Ráda bych chtěla věřit, že se situace v České republice zlepší a alkohol nebude u adolescentů takovým problémem, jako je tomu v dnešní době.
67
5
Zdroje 1. BASAŘOVÁ, G. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011. ISBN 978-80-87109-25-0. 2. FISCHER, CH. Lexikon vín. 2. vyd. Překlad Renata Pešková. Čestlice: Rebo, 2007. ISBN 978-80-7234-859-6. 3. HELLER, J., PECINOVSKÁ, O. Pavučina závislosti: alkoholismus jako nemoc a možnosti efektivní léčby. Vyd. 1. Praha: Togga, 2011. ISBN 978-80-8725862-0. 4. HLADÍK, M. Alkohol-problém u dětí a mladistvých. [online]. 2009[cit. 2013-1203]. Dostupné z: http://www.pediatriepropraxi.cz/artkey/ped-2009010014.php?back=%2Fsearch.php%3Fquery%3Dalkohol%20a%20mladistvi%26s from%3D0%26spage%3D30 5. HOLOUBEK, J. Základní informace o problematice alkoholu.[online]. 2013 [cit. 2014-15-04]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Zakladniinformace-o-problematice-alkoholu-309417 6. JURČOVÁ, J. Prehl’ad varovných signálov recidívy. [online]. 2008[cit. 2014-310].
Dostupné
z:
http://klubabstinentov-
nz.sk/modules.php?name=News&file=print&sid=58 7. KOLLAR, A. Pivo - zdraví, souvislosti, žízeň, obezita, alkoholismus, kuriozity. 1.Vyd. Brno: CERM, 2012. ISBN 978-80-7204-795-6. 8.
KRALIK, S. Jugend und Alkohol: Eine Analyse unter Berücksichtigung der medialen Berichterstattung, Programmen öffentlicher Stellen und den Wahrnehmungen Jugendlicher. VDM Verlag, 2009. ISBN 3639211758.
9. KRAUS, B. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido,2006. ISBN 80-731-5125-1 10. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1284-9. 11. MELŠA, J. Konzumace alkoholu dětmi je u nás častým jevem. [online]. 2010[cit.
2014-4-18].
Dostupné
z:
http://www.vlada.cz/cz/media-
centrum/tiskove-zpravy/konzumace-alkoholu-detmi-a-mladezi-je-u-nas-castymjevem-76255/
68
12. MLČOCH, Z. Anonymní linka důvěry pro alkoholiky a jejich rodiny. [online]. 2012[cit.
Dostupné
2014-3-17].
z:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/kontakty_na_lecebny_terapetuty/index.html 13. MLČOCH, Z. Co způsobuje kocovinu, jak vzniká. [online]. 2011[cit. 2013-1123]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/kocovina/co_zpusobuje_kocovinu_jak_vznik a_kocovina.html 14. MLČOCH, Z. Dědičnost (genetika) a predispozice k alkoholismu. [online]. 2012[cit.
Dostupné
2014-3-17].
z:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/dedicnost/dedicnost_genetika_a_predispozice _k_alkoholismu.html 15. MLČOCH, Z. Dítě pijící alkohol - jak by se měl rodič zachovat a výchovně zasáhnout.
[online].
2011
[cit.
Dostupné
2013-11-21].
z:http://www.alkoholik.cz/zavislost/deti_a_alkohol/dite_pijici_alkohol_jak_by_ se_mel_rodic_zachovat_a_vychovne_zasahnout.html 16. MLČOCH, Z. Nevýhody alkoholismu a intenzivního pití alkoholu. [online]. 2011[cit. 2014-3-5]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/nevyhody_alkoholismu_a_i ntenzivniho_piti_alkoholu_abuzu.html 17. MLČOCH, Z, Nedobrovolná léčba alkoholismu, alkoholika, umístění na záchytné
stanici.
[online].
2012[cit.
2014-3-17].
Dostupné
z:
http://www.alkoholik.cz/zavislost/nedobrovolna_lecba/nedobrovolna_lecba_alk oholismu_alkoholika_umisteni_na_zachytne_stanici_zachytce.html 18. MLČOCH, Z. Otrava alkoholem-příznaky, projevy, léčba. [online]. 2011[cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/otrava_alkoholem_priznaky _a_projevy_lecba.html 19. MLČOCH, Z. Rozdělení konzumentů alkoholu. [online]. 2011[cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/rozdeleni_konzumentu_alko holu_pijaku.html 20. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Vyd. 4., aktualiz. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807-3679-088. 21. NEŠPOR, K. Opilost- stádia, příznaky, počet promile alkoholu v krvi. [online]. [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/opilost_stadia_priznaky_poc et_promile_alkoholu_v_krvi.html
69
22. NEŠPOR, K. Příznaky závislost na alkoholu. [online]. 2011[cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/psychika_a_telo/priznaky_zavislosti_na_alko holu_podle_mudr_karla_nespora.html 23. NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1.vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80717-8515-6. 24. NEŠPOR,
K. Zůstat střízlivý: praktické návody pro ty, kteří mají problém s
alkoholem, a jejich blízké. Vyd. 1. Brno: Host, 2006. ISBN 80-729-4206-9. 25. PEŠEK, R., NEČESANÁ, K. Prevence užívání tabáku, alkoholu a jiných drog u dospívajících: vybrané klíčové dokumenty, výsledky aktuálních výzkumů, příčiny a vývoj užívání drog, motivace ke změně a léčba: moderní metody pro nácvik psychosociálních dovedností zvyšujících sebedůvěru. Písek: Arkáda sociálně psychologické centrum, 2009. ISBN 978-80-254-5971-3. 26. PLESKOT, O. Nadměrná konzumace, závislost na alkoholu, alkoholismus. [online]. 2008[cit. 2014-3-17]. Dostupné z: http://nadmerna-konzumacezavislost-na-alkoholu-alkoholismus.nasclovek.cz 27. PROFOUS, J. Průvodce alkoholovou závislostí: především pro ženy pijících partnerů. 1. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-807-2628-209. 28. PROCHÁZKA, M. Jízda pod vlivem alkoholu. [online]. 2007[cit. 2014-4-22]. Dostupné
z:
http://www.theaction.cz/default.aspx?id=112&ido=107&sh=-
2116368425 29. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E. A MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0403-9. 30. SCHMICKEL, H., MALLE, B. Domácí výroba lihovin. Vyd. 2., rev. Překlad Mojmír Rychtera. Praha: Beta, 2010. ISBN 978-80-7306-430-3. 31. SOURNIA, J. Dějiny pijáctví. Vyd. 1. Překlad Galina Kavanová, Petr Himmel. Praha: Garamond, 1999. ISBN 80-863-7901-9. 32. STANČIAK, J., NOVOTNÝ, J. Drogová závislosť a prevencia.1.vyd. Bratislava: Expol pedagogika, 2011. ISBN 978-80-8091-240-6. 33. STOKLASOVÁ, A. Možnosti léčby. [online]. 2011[cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://www.pomocvzavislosti.cz/cs/lecba/moznosti-lecby 34. STOKLASOVÁ, A. Obecně o závislostech. [online]. 2011[cit. 2013-11-23]. Dostupné z: http://www.pomocvzavislosti.cz/cs/lecba/obecne-o-zavislostech
70
35. Ministerstvo vnitra Zákon 379/2005 Sb. § 12. Zákaz prodeje nebo podávání alkoholických nápojů a povinnosti osob prodávajících alkoholické nápoje
71
6
Seznam tabulek
Tabulka 1 Pohlaví ........................................................................................................... 37 Tabulka 2 Věk respondentů ............................................................................................ 38 Tabulka 3 Typ střední školy ........................................................................................... 39 Tabulka 4 První zkušenost .............................................................................................. 40 Tabulka 5 Společnost při prvním požití alkoholu ........................................................... 41 Tabulka 6 Příležitost ....................................................................................................... 42 Tabulka 7 Výskyt opilosti ............................................................................................... 43 Tabulka 8 Frekvence pití alkoholu ................................................................................. 44 Tabulka 9 Alkoholický nápoj ......................................................................................... 45 Tabulka 10 Prostředí při ................................................................................................. 46 Tabulka 11 Důvod pití alkoholu ..................................................................................... 47 Tabulka 12 Ochota sednout si do auta s řidičem pod vlivem alkoholu .......................... 48 Tabulka 13 Řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu ........................................ 49 Tabulka 14 Vědomost rodičů .......................................................................................... 50 Tabulka 15 Tolerance rodičů .......................................................................................... 51 Tabulka 16 Dostupnost alkoholu .................................................................................... 52 Tabulka 17 Dodržování zákona o zákazu podávání alkoholu osobám mladším 18 let .. 53 Tabulka 18 Věková hranice ............................................................................................ 54 Tabulka 19 Alkohol a jeho nebezpečí............................................................................. 55 Tabulka 20 Výskyt otravy metanolem ............................................................................ 56 Tabulka 21Výskyt alkoholismu ...................................................................................... 57
72
7
Seznam příloh
Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Žádosti o umožnění provedení výzkumu na SŠ
73
