VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Postoj žen k laktačnímu poradenství v domácím prostředí Bakalářská práce
Autor: Eva Vyklická Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková PhD. Jihlava 2016
Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na postoj žen k laktačnímu poradenství v domácím prostředí. Na začátku se věnuji anatomii prsu, fyziologii laktace, historii kojení, role porodní báby a o počátky rooming- in. Dále se věnuji laktačnímu poradenství a kojení. V bakalářské práci popisuji hlavní zásady pro správnou techniku kojení a uvádím deset kroků k úspěšnému kojení a také obsahuje výhody kojení pro matku a dítě. Na závěr teoretické části se zabývám komplikacemi kojení ze strany matky a dítěte. Praktická
část
je
zaměřena
na
zpracování
výsledků
k dané
problematice.
Klíčová slova Kojení, laktační poradenství, porodní bába, rooning- in, výhody kojení
Die Abstrakte Diese Bachelorarbeit spezialisiert sich auf die Stellungnahme der Frauen
zur
Laktationsberatung in der häuslichen Umgebung. Am Anfang meiner Arbeit beschäftige ich mich mit der Anatomie der weiblichen Brust, mit der Physiologie der Laktation, mit der Geschichte des Stillens, mit der Rolle der Hebamme und mit den Anfängen des Rooming-in. Weiter schenke ich die Aufmerksamkeit der Laktationsberatung und dem Stillen. In der Bachelorarbeit beschreibe ich die Grundsätze für die richtige Technik des Stillens und ich gebe zehn Schritte zu dem erfolgreichen Stillen an. Diese Arbeit enthält auch die Vorteile des Stillens für die Mutter und ihr Kind. Zum Abschluss des theoretischen Teils beschäftige ich mich mit den Komplikationen des Stillens hinsichtlich der Mutter und des Kindes. Der praktische Teil spezialisiert sich auf die Verarbeitung der Ergebnisse zu dem Thema.
Das Schlüsselwort Das Stillen, Laktationsberatung, die Hebamme, das Rooming-in, die Vorteile des Stillens
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala především vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové PhD., za odborné vedení, cenné rady, poskytnutí potřebných informací, vstřícný přístup, ochotu a neskutečnou trpělivost. Dále bych ráda poděkovala nemocnici Jihlava za umožnění dotazníkového šetření. Také moc děkuji všem maminkám, které se zúčastnili mého výzkumu. Na závěr bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu a trpělivost.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne: ................................................... Podpis
Obsah Úvod ............................................................................................................................. 8 Současný stav problematiky .............................................................................. 10
1. 1.1
Anatomie prsu ............................................................................................... 10
1.2
Fyziologie laktace ......................................................................................... 11
1.3
Složení mateřského mléka ............................................................................. 12
1.4
Kojení v historii ............................................................................................ 14
1.4.1
Role porodní báby ......................................................................................... 16
1.4.2
Počátky systému rooming in .......................................................................... 16
1.5
Laktační poradenství ..................................................................................... 17
1.6
Význam kojení .............................................................................................. 18
1.6.1
Hlavní zásady kojení ..................................................................................... 18
1.7
Výhody kojení pro matku .............................................................................. 19
1.8
Výhody kojení pro dítě .................................................................................. 20
1.9
Bonding ........................................................................................................ 21
1.10 Rooming in ................................................................................................... 21 1.11 Role porodní asistentky ................................................................................. 22 1.12 Komplikace během kojení ............................................................................. 22 1.12.1
Komplikace ze strany matky.......................................................................... 22
1.12.2
Komplikace ze strany dítěte ........................................................................... 23
Výzkumná část ................................................................................................. 24
2. 2.1
Cíle výzkumu a hypotézy .............................................................................. 24
2.2
Metodika výzkumu ........................................................................................ 25
2.3
Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 25
2.4
Průběh výzkumu ........................................................................................... 25
2.5
Zpracování získaných dat .............................................................................. 26 6
3.
2.6
Výsledky výzkumu ........................................................................................ 27
2.7
Vyhodnocení hypotéz .................................................................................... 46
2.8
Diskuze ......................................................................................................... 48
2.9
Návrh řešení a doporučení pro praxi .............................................................. 50
Závěr ................................................................................................................ 51
Seznam použité literatury ............................................................................................ 53 Seznam použitých grafů .............................................................................................. 55 Seznam použitých tabulek ........................................................................................... 56
7
Úvod Tato bakalářská práce se zabývá tématem Laktační poradenství. Práce je psána tak, aby samotná sloužila jako edukační materiál, co se týká laktace a všeho co s ní souvisí. Na úvod se seznámíme s tím, jak se postoj žen a pohled společnosti na kojení vyvíjel v průběhu věků. Od starověkých myslitelů, z nichž jedni kojení vlastní matkou odsuzovali a jiní uznávali jako nejlepší způsob výživy novorozeného dítěte. S tím také spojen postoj starověkých žen, především z vyšších vrstev, kterým ideál tehdejší krásy velel kojení omezit, aby si zachovaly krásná a pevná ňadra. Nahlédneme podrobněji na to, co ve starověku znamenalo povolání kojné, kdo kojné byly a co tohle poslání obnášelo. Od starověku se přesuneme do středověku, kde se po znovu prosazení kojení opět od tohoto aktu ustupuje a nastupuje do popředí opět ikona módy. Seznámíme se se slavnými ženami, které ve své době (a od té doby tento trend přetrval až do současného století) bojovaly za výlučné kojení novorozenců vlastní matkou. Z pohledu porodní asistentky je pohled do historie zajímavý i z toho hlediska, že poslání porodní asistentky (dříve porodní báby) bylo známo již v dávnějších dobách a jakkoliv se časem mění pohled na kojení, graviditu a porod, práce porodní asistentky zůstává stejně důležitá jako v současné době, i když jde o roli postupně modernizovanou a více osvobozenou. Také se dozvíme, kdy a s čím přispěním se v naší zemi začal rozvíjet systém rooming-in, na který poukážeme i v jedné z následujících kapitol. V další části si představíme stručnou anatomii prsu a fyziologii laktace, abychom snáze pochopili jak se kojení s těhotenstvím a porodem rozvíjí a také ve stručnosti odhalíme složení mateřského mléka. Podíváme-li se na složení mateřského mléka a jeho variabilitu přizpůsobenou potřebám dítěte s jeho věkem, snáze pochopíme význam kojení jako takového oproti dokrmování novorozenců umělými formulemi. Dále si vysvětlíme, co znamená pojem laktační poradenství a co je náplní práce laktační poradkyně. V dalších kapitolách pak osvětlíme ty vědomosti, které by každá laktační poradkyně měla mít a měla by být schopná je dále předávat svým klientkám. Jelikož je práce určena jak odborníkům, tak i laické veřejnosti, mohly by budoucí maminky z těchto kapitol načerpat užitečné informace, které by jim mohly pomoci při problémech s kojením a také vysvětlit některé poměrně nové termíny (rooming in, bonding).
8
V teoretické části práce ukážeme názory dotázaných žen na laktační poradenství v domácí péči a na kojení a také se dozvíme, jaká je jejich míra informovanosti v tomto oboru. Výsledky dotazníkového šetření jsou dále zpracovány pomocí grafů a rozebrány v diskuzi.
9
1. Současný stav problematiky 1.1 Anatomie prsu Prs (mamma) Prs se popisuje jako vyvýšenina na přední straně hrudníku. Prs je největší kožní žlázou v lidském těle. Struktura prstní tkáně se mění pod vlivem hormonů žlutého tělíska, placentárního hormonu a stimulujícího hormon adenohypofýzy. Od poloviny prvního trimestru těhotenství se původně neprůchodné krátké vývody začínají prodlužovat, od poloviny těhotenství pak začínají luminizovat a jejich koncové části se výrazně rozšiřují. První sekrece je častá před porodem, kdy je produkce řídká nažloutlé mlezivo – kolostrum (Roztočil, 2011). Prsní dvorec (areola mammae) Tmavě pigmentovaná oblast prsu, která má kruhový tvar. V období gravidity a kojení se zvětší jeho povrch, prsní dvorec je bohatěji prokrvován a pigmentace je více výrazná. Nachází se zde množství mazových žlázek, které produkují kožní maz a tím chrání dvorec před macerací působením mateřského mléka a slin sajícího kojence (Čihák, 2004). Bradavka (papilla mammae) Hrbolek či papila umístěna ve středu prsního dvorce, která slouží jako zevní ústí vývodu pro mléko při kojení. V některých případech se setkáváme s oploštěnými, nebo vpáčenými bradavkami, tyto problémy by se měli řešit ještě před porodem např. formovače bradavek (Plánička, Kohout, 2015). Mléčná žláza (glandula mammaria) Upíná se přibližně dvěma třetinami na velký prsní sval, zakončení se nachází v místě úponu povázky břišních svalů. Mléčná žláza je složena z 15 – 20 laloků, které jsou složeny ze žlázových alveolů a spojují se v lalůčky mléčné žlázy. Z těch poté vycházejí mlékovody, které odcházejí vždy z jednoho laloku žlázy a spojují se ve společný mlékovod. V období gravidity a kojení se v nich ukládá mateřské mléko předtím, než je vyloučeno z prsu ven (Roztočil, 2008, Měšťák, 2007).
10
Na prsu také nalezneme hojné nervové a mízní pleteně. Nervová inervace prsu vychází z mezižeberních nervů (II. – VI. žebro). Nejdůležitější je IV. mezižeberní nerv, který ovlivňuje citlivost bradavky a prsního dvorce. Mízní cévy prsu vytvářejí bohaté pleteně, které dále vedou do lymfatických uzlin. Je známo, že až tři čtvrtiny lymfatických uzlin nacházejících se v prsu je vedeno do podpažních uzlin (Roztočil, 2008).
1.2
Fyziologie laktace
Na růstu mléčných kanálků v prsech v období těhotenství, tvorbu a spouštění mléka má vliv vyplavování hormonů – nazýváme je též jako spouštěcí mechanismy laktace. Jejich hladiny s graviditou, porodem a nástupem laktace kolísají a každý z nich se podílí na fyziologickém kojení jinou funkcí (Albrecht, 2011). Estrogeny Estrogeny se u žen tvoří zejména ve vaječnících, ve žlutém tělísku a v placentě. Následkem jejich působení dochází k růstu mléčných kanálků mléčné žlázy. Jejich hladina je nejvyšší před porodem, po porodu klesá a zůstává nízká po dobu několika měsíců po porodu (Verlag, 2015). Prolaktin Stimuluje růst mléčné žlázy a tvorbu mléka. Ovlivňuje také vztah matky k dítěti. Je produkován adenohypofýzou (Roztočil, 2008). Oxytocin Ovlivňuje stahování (kontrakci) hladkého svalstva dělohy během porodu a po něm, při opětovném zavinování dělohy do původního stavu. Oxytocin je nezbytný pro vypuzovací – let down reflex, čímž vypuzuje nově vytvořené mléko z prsu ven (Roztočil, 2008). Lidský placentární laktogen (Human placental lactogen, HPL) Tento hormon začíná v těle matky působit od 2. měsíce těhotenství, kdy jej začíná v hojném množství vytvářet placenta. Je zodpovědný za růst prsou, bradavky a prsního dvorce se stupňující se graviditou (Roztočil, 2008).
11
1.3 Složení mateřského mléka Složení mateřského mléka plně odpovídá potřebám novorozence. Prvních několik dní po porodu se vytváří první mléko mlezivo (kolostrum). Má nižší obsah laktózy než zralé mléko, zato obsahuje vyšší dávku imunoglobulinů (Kudlová, Mydlilová, 2010). Kolostrum (mlezivo) Má podobu husté tekutiny mírně nažloutlé barvy, kterou tělo matky začíná produkovat krátce po porodu. Kolostrum je do 4. dne života. Je složeno převážně z imunoglobulinů, má vyšší obsah bílkovin a vitamínů (A, E, K), nižší obsah sacharidů a tuků. Svým složením je ideálně přizpůsobeno zažívacímu systému raného novorozence (např. vitamin K snižuje riziko krvácivých stavů, v mlezivu je proto bohatě zastoupen). Během několika prvních dní se jeho složení mění s potřebami dítěte a vzniká tzv. zralé mateřské mléko (Kudlová, Mydlilová, 2010). Zralé mateřské mléko Jeho složení se mění s věkem a potřebami novorozence. Je to jeden z dalších důvodů, proč je mateřské mléko nenahraditelné, jelikož ani nejlepší uměle vyráběná kojenecká strava nedokáže tak věrně napodobovat momentální potřeby dítěte (Kudlová, Mydlilová, 2010). Bílkoviny Lidské mateřské mléko obsahuje nejmenší poměr bílkovin ze všech savců jiných druhů. Obsah bílkovin je okolo 11,3 – 20,5 g/l . Značná část proteinů však není vůbec strávená – tyto bílkovinné látky neslouží ke stavbě buněk, ale k obranyschopnosti (Kudlová, Mydlilová, 2010; Pištorová, 2006). Tuky Ve zralém mateřském mléku nalezneme přibližně 45 g/l tuků, mlezivo obsahuje nižší koncentraci (20 g/l). Obsah tuku je variabilní složkou mléka – mění se s potřebami novorozence, obsahuje nasycené i nenasycené tuky. Esenciální mastné kyseliny jsou důležitou stavební složkou pro rozvoj mozku a celého nervového systému. Obsahuje kyselinu arachidonovou – ta napomáhá dozrávání erytrocytů v organismu dítěte a staví základ pro správně fungující imunitní systém (Zamarská, 2006).
12
Sacharidy Největší složku sacharidů v mateřském mléce představuje laktóza, dále pak galaktóza (ovlivňuje příznivý vývoj centrálního nervového systému) a oligosacharidy. Galaktóza má vliv na správné vstřebávání železa, pomáhá vytvářet střevní mikroflóru a zabraňuje osídlování střeva škodlivými bakteriemi. Na tvorbě střevní mikroflóry se podílejí i oligosacharidy, které též působí proti osídlování nežádoucími bakteriemi (kolifomní a putriformní bakterie). Tímto způsobem jsou i chráněny močové cesty (Kudlová, Mydlilová, 2010, Weigert, Vivian, 2006). Vitaminy Vitamin A – obsažen hlavně v kolostru, podílí se na vývoji CNS a sítnice. Nedostatek vitamínu A se u zdravých dětí s vyváženou stravou se vyskytuje zřídka (Zamarská, 2006, Muntau, 2014). Vitamin K – v kolostru hojně zastoupen, ve zralém mléce množství klesá, poté jej začínají tvořit bakterie ve střevě, prevence krvácivých stavů, preventivně podáván novorozencům i intramuskulárně (Zamarská, 2006). Vitamin D – obsah v mateřském mléce nízký, preventivně podávaný od 2. týdne života (Zamarská, 2006). Minerální látky Vápník (kalcium, Ca) Na rozdíl od kravského mléka obsahuje mateřské mléko jeho nižší koncentrace. Díky lepšímu poměru fosforu je však snáze vstřebatelné. Dostatečný příjem vápníku novorozencem vede ke snížení rizika hypokalcémie, podporuje stavbu kostí a díky současnému obsahu fosforu se vápník snáze do kostí ukládá (Kudlová, Mydlilová, 2010). Železo Kojenec z mateřského mléka vstřebá až 70% obsaženého železa. Pro lepší ukládání železa do organismu dítěte není vhodné současné podávání těch nemléčným produktů, které absorpci železa zabraňují (např. šťáva z hrušek) (Gaskinová, 2004).
13
Zinek Podílí se na správném metabolismu a funkci imunitního systému (Hofhanzlová, 2007). Mateřské mléko obsahuje dostatečný zdroj vápníku v prvních několika měsících od zahájení laktace. Ve zhruba půl roce věku dítěte je však nutné zahájit umělou dodávku (bílé jogurty, syrovátka). Vzhledem k nízkému obsahu fluoru se dále kojícím matkám doporučuje konzumovat potraviny, či potravinové doplňky, které by tuto potřebnou látku do mléka dodaly (tablety s obsahem jodu, mořská sůl, mořské ryby a výrobky z nich) (Stadelmann, 2009).
1.4 Kojení v historii ,,Po celou dobu historie lidstva se zdůrazňovalo, že mateřské mléko je nenahraditelné. Pro každé dítě znamenalo život nebo smrt. Kojící matka proto musela mít hojnost mléka. Svědčí o tom archeologické nálezy z doby kamenné, kdy ženské modly, jakožto bohyně hojnosti a plodnosti, jsou znázorněny s extrémně mohutnými hýžděmi a s děsivě velkými prsy – nejznámější je u nás Venuše věstonická“ (Šráčková, 2004, s. 22). V průběhu dalších století se ze zachovalých pramenů Peršanů, Egypťanů, Řeků i Římanů dozvídáme, že i ideál ženského poprsí se měnil. Ideál ženského poprsí se změnil z bujného a velkého na malá a pevná ňadra. Tohoto ideálu se hodlaly držet především zámožné ženy z bohatých dynastií, a aby o dívčí tvary svých ňader nepřišly, najímaly si pro kojení svých dětí kojné. Především se tyto najímané ženy vybíraly z řad otrokyň. Podmínky pro výběr kojné pro kojení budoucího následníka trůnu byly přísně dané. Kritéria pro „vhodnou kojnou“ sepsal nejznámější gynekolog starověku Sóranóz z Efezu (2. stol. př. n. l.). Ideální kojná té doby byla mladá krásná žena ve věku 20-25 let. Její prsy byly krásné, pevné, s růžovými bradavkami, které měly být snadno erektibilní, aby se dítě mohlo co nejsnáze přisát. Měla mít odkojeny 2-3 vlastní zdravé děti, avšak nesměla být těhotná. Krom vzhledu měla mít i vyhraněné povahové vlastnosti. Kojná byla čistotná, srdečná, mírné povahy, v dobré tělesné i duševní kondici. Byla vedená k fyzické aktivitě, převážně pak k takové, která posilovala svalstvo paží a hrudníku (házení míčem, mletí obilí, hnětení těsta). Sóranóz poukazoval i na vhodné stravování kojné. Měla se zdržet nadýmavých potravin a dále takových, které by negativně ovlivnily chuť mateřského mléka (česnek, cibule, ředkvičky, kořeněná jídla). Mezi vhodná jídla se řadily křepelky, kuřata, ryby, holoubata, nebo telecí maso. Sóranóz také vypracoval pokyny pro 14
lékaře a porodní báby, mnohé z nich aktuální i v dnešní moderní době. Jak má kojná přiložit dítě k prsu, jak jej správně držet, jak dlouho kojit. Jinak má být novorozenec v co nejužším kontaktu s matkou, důraz byl kladen především na nejužší tělesný kontakt. Novorozenec by měl trávit den i noc v jedné místnosti s matkou, spát by ale měl v oddělené postýlce, aby nedošlo k zalehnutí nebo přidušení. Přes to, že kojné byly v té době vážené ženy, ozývaly se varovné názory z řad lékařů a filozofů, že nejlepší pro dítě je být kojeno ihned po porodu svoji vlastní matkou. K tomuto názoru se přikláněl i řecký učenec Démosthenés (384-322 př. n. l.), nebo řecký filozof Aristotelés (322-304 př. n. l.), který tvrdil, že “mléko je převařená krev v těle matčině“ (Šráčková, 2004). Na základě uvedeného doporučují kojení nadále i středověcí myslitelé. V průběhu tohoto období je kojení taktéž spjato s křesťanskou ideologií. Symbolem této ideologie se stává vyobrazení křesťanské madony s dítětem, která odkojila Ježíše. Kojení novorozence bylo povoleno i např. v kostele. Ideál kojící matky s dítětem také podporoval první moravský vysokoškolský učitel dětského lékařství Otakar Teyschl (1891-1968), podle něhož “jen kojící matka je jak madona krásná“. Mateřství té doby je zahaleno závojem posvátnosti, líbeznosti a čistoty (Šráčková, 2004). Postoj podporující kojení vlastní matkou byl zastáván do konce 16. století, kdy nastal zásadní obrat a znovu nastoupil návrat ke kojným. V 17. století bylo běžné, že ženy vyšší buržoazie platily jiným ženám za kojení svých dětí. Tento trend později zachvacoval i střední vrstvy a později téměř žádné dítě nebylo kojeno vlastní matkou. Kojení bylo považováno za akt vulgární, příliš tělesný, hodný chudých žen a služebných. Díky tomuto trendu rapidně stoupala novorozenecká úmrtnost. „Pro ilustraci - v roce 1780 byla v Paříži úmrtnost plně kojených dětí 7%, přikrmovaných 15% a námezdně kojených a uměle vyživovaných 60%. To znamená, že ze 100 dětí zemřelo v prvním roce života 82 z nich“ (Šráčková, 2004, s. 26). Na základě této skutečnosti se v 19. století zcela od najímání kojných upustilo a děti byly výhradně kojeny svými matkami. Ve Velké Británii výlučné kojení vlastní matkou propagovala královna Viktorie, která sama odkojila všech svých devět dětí. O propagaci kojení se zasloužila také německá císařovna Augusta Viktorie, která odkojila všech svých sedm dětí, veřejně prosazovala klady kojení vlastní matkou a zároveň odsuzovala krmení z lahve, které se stávalo běžným v nalezincích (Šráčková, 2004).
15
1.4.1 Role porodní báby V 19. století v našich zemích zastávaly významnou roli porodní asistentky – tenkrát zvané porodní báby. Porodní báby poskytovaly matkám důležité rady v době těhotenství, asistovaly u porodu a s matkou zůstávaly v úzkém kontaktu po celé období šestinedělí. Porodní bába dohlížela na průběh laktace po porodu, učila matku jak správně dítě přikládat, poradila s různými technikami kojení a k ruce byla i v případě problémů s kojením. Dokázala matku povzbudit a dodávat jí sil. Pokud matka z nějakého důvodu kojit nemohla, nebo měla těsně po porodu málo mléka, přistupovalo se k dokrmování z lahve umělou výživou. Ta se skládala ze syrovátky. S recepturou na tehdejší umělou výživu pro novorozence se můžeme setkat i v Jungmanově knize Umění babické z roku 1814 (Šráčková, 2004).
1.4.2 Počátky systému rooming in „Systém rooming in se u nás začal zavádět počátkem 70. let minulého století. Již v roce 1972 jsme referovali o prvních zkušenostech se systémem rooming in jako první v ČSSR na celostátním pediatrickém kongresu v Bratislavě, především díky primáři Kubovi a primáři Slezákovi ze znojemské porodnice a primáři Čechovi z brněnské porodnice na Obilním trhu“ (Šráčková, 2004, s. 27). Zavedení tohoto systému do praxe vyžadovalo nemalé úsilí, než byly prolomeny bariéry starých návyků a byly do našeho zdravotnictví pomalu nastoleny nové. Výhody systému rooming in jsou především:
Včasné zahájení kojení matkou dítěte (ideálně okamžitě po porodu), které se řídí jeho potřebami, co se týká doby vhodné pro kojení i celková délka kojení
Matce umožňuje včasné osvojení si péče o novorozence
Imunologická ochrana dítěte, jako je nižší riziko výskytu nozokomiálních infekcí a celkově snížená nemocnost dítěte
Vytváření silné citové vazby mezi matkou a dítětem od prvních dní po porodu, což má celoživotní pozitivní vliv nejen na matku a dítě, ale vytvářejí základ pevné citové vazby v celé rodině
Stimulace duševního vývoje dítěte (Šráčková, 2004)
16
1.5
Laktační poradenství
Laktační poradenství je poměrně nový obor zabývající se podporou ženy – matky v době těhotenství, porodu a šestinedělí a to po všech stránkách, převážně pak v oblasti kojení. Kojení by mělo být přirozenou součástí každé novopečené maminky, která se rozhodla dát svému dítěti do života ten nejlepší základ. Laktační poradenství poskytují školené profesionálky (nejčastěji z řad porodních asistentek a dětských sester), které prošly školením pod odborným dohledem a staly se tak laktační poradkyní. Svoji laktační poradkyni si může nastávající maminka vybrat přímo v blízkosti svého bydliště a využít její služby (Yates, 2011). Laktační poradkyně může navštěvovat budoucí maminku, nebo maminku s miminkem přímo u ní doma, poskytovat okamžitou pomoc po telefonu, nebo prostřednictvím dopisování na internetu. Většina laktačních poradkyň působí v soukromém sektoru a maminky je platí za využití jejich služeb. Mnoho laktačních poradkyň má v dnešní době již své webové stránky, kde poskytují důležité informace a rady, nezřídka se objevují příběhy a problémy ostatních maminek, kde mohou jiné ženy čerpat zkušenosti. Není také výjimkou, že laktační poradkyně poskytuje své vědomosti většímu množství posluchačů v podobě seminářů, nebo o svých dovednostech vydávají knihy, časopisy, či brožury. Rozšiřují také své vědomosti průběžným vzděláváním a seznamují se s novinkami ve svém oboru. Laktační poradkyně by měla být empatická, mít přátelské vystupování a příjemně působit na své klientky. Samozřejmostí jsou bohaté odborné vědomosti i praktické zkušenosti v oboru problematiky kojení, péče o novorozence, péče o prsy a také o psychickou pohodu ženy i dítěte. Měly by být zodpovědná a vzbuzovat u klientek pocit důvěry (Yates, 2011). Laktační
poradkyni
může
nastávající
maminka
využít
v případě
zájmu
o předporodní kurzy (nácvik porodních poloh, dýchání, těhotenské cvičení), jako doprovázející osobu na porodním sále, těsně po porodu (návštěvy přímo v porodnici, kde poradkyně krom odborných rad většinou plní i funkci prostředníka mezi maminkou a personálem porodnice, nebo plní funkci důvěrnice a „vrby“ při problémech s kojením, nebo při psychické nepohodě), nebo kdykoliv po porodu, kdy je maminka s miminkem doma a na blízku není žádná osoba poskytující odbornou radu (na rozdíl od porodnice, kde byla k dispozici porodní asistentka nebo dětská sestra). Laktační poradkyně pomůže mamince zdokonalit se v technikách kojení a přikládání novorozence, pomůže a poradí 17
v péči o bradavky, v péči o porodní poranění v osobní hygieně, poradí s výběrem vhodných pomůcek ke kojení (kojící polštář, odsávání mateřského mléka, péče v ploché nebo vpáčené bradavky, odstranění kojení s kloboučkem atd.) Laktační poradenství tedy slouží všem budoucím i novopečeným maminkám lépe pochopit graviditu, porod i šestinedělí a úkony s ním spojené, převážně pak kojení, péči o bradavky a zvládání správné kojící techniky. Laktační poradenství (laktační poradkyně) slouží maminkám jako pomocník a průvodce na cestě seznámení se s novou životní situací – mateřstvím a pomoci jim v tom aby tuto novou roli úspěšně a efektivně zvládly (Yates, 2011).
1.6 Význam kojení Výlučné kojení novorozeného dítěte, které má začít ideálně do 30 minut až 2 hodin po porodu, je nenahraditelným prvkem pro budoucí tělesný i duševní vývoj dítěte a také přináší spoustu výhod pro matku. Dítě má být výlučně kojeno minimálně do 6 měsíců věku, ideálně do období 12 měsíců, překážkou není ani kojení po delší dobu, současně s přidáváním pevné stravy dítěti. Mateřské mléko je nenahraditelné, obsahuje pro dítě ideální zdroj minerálů, vitamínů, bílkovin, solí a sacharidů, jež nedokáží plně zastoupit ani umělé kojenecké příkrmy. Mateřské mléko je pro matku vždy snadno dostupné, má ideální teplotu, je zdarma a kojení z matčina prsu přináší matce i dítěti relaxaci, během kojení se prohlubuje jejich vzájemný vztah (Hofhanzlová, 2007).
1.6.1 Hlavní zásady kojení Následující zásady by měli respektovat jak porodní asistentky ještě v porodnici, tak i ženin partner a příbuzní, kteří s ní i dítětem během novorozeneckého období přijdou do styku. Kojení by nemělo být omezováno délkou ani frekvencí mezi jednotlivými kojeními, řídí se výhradně potřebami a chutí dítěte. Ideální je přikládat dítě k prsu 10 – 12 x v průběhu 24 hodin, dle potřeby i častěji. Dítě vyžadující matčin prs je bdělé, aktivní, má doširoka otevřené oči, kterýma bloudí a hledá, přitom otevírá ústa. Pokud již dítě pláče, jedná se o pozdní příznak hladu. Dítě by mělo být kojeno střídavě z obou prsů během jednoho kojení, vždy v poloze, která je pohodlná pro oba. Dle doporučení porodní asistentky/laktační poradkyně může matka ke kojení využít řadu poloh a tím zjistit, která jí bude nejvíce příjemná a bude se cítit dobře. Vypomoci si může kojícím nebo obyčejným polštářem, srolovanou dekou, pěnovým kuželem atd. Vždy přikládáme dítě k prsu, nikdy prs k dítěti. Prsty dvorce se nesmějí dotýkat dvorce. Matka 18
se spodu podepírá prs všemi prsty kromě palce, ten je umístěn vysoko nad dvorcem. Ústa dráždíme bradavkou, abychom vyvolali sací reflex. Brada a špička nosu musí být v kontaktu s prsem. Prs se nesmí oddalovat od úst dítěte, při tomto pohybu se vysune bradavka dítěte z úst. Ve správné poloze může dítěte normálně dýchat (Zamarská, 2006, Sedlářová a kol., 2008).
Deset kroků k úspěšnému kojení WHO/ UNICEF 1. „Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu“. 2. „Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie“. 3. „Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a technice kojení“. 4. „Umožnit matkám zahájit kojení do 1 hodiny po porodu“. 5. „Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí“. 6. „Nepodávat novorozencům žádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, s výjimkou lékařsky indikovaných případů“. 7. „Praktikovat rooming-in, umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně“. 8. „Podporovat kojení podle potřeby dítěte, nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu“. 9. „Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod.“. 10. „Povzbuzovat zakládání dobrovolných matek pro podporu kojení (breastfeeding support groups) a upozorňovat na ně matky, při propuštění z porodnice“ (Standartní pokyny pro kojení v ČR, 2014, s. 32).
1.7
Výhody kojení pro matku
Kromě výhod, které kojení přináší dítěti, existuje i mnoho výhod, které kojení může přinášet kojící matce. Kojení matce přináší pocit uvolnění, relaxace a ospalosti a to z důvodu vyplavování hormonu oxytocinu a prolaktinu. Tyto hormony také způsobují příliv mateřské lásky, kterou matka během kojení intenzivně pociťuje ke svému dítěti. Hormon oxytocin má také velký podíl na rychlejším zavinování dělohy po porodu a snižuje poporodní krvácení. Kojení také napomáhá vrátit hmotnost ženy do stavu před 19
otěhotněním, protože proces tvorby mléka spotřebovává mnoho energie a tím se spaluje tuk. Kojení také slouží ženě jako prevence různých onemocnění, mezi něž řadíme rakovinu endometria a vaječníků, rakovinu prsu a osteoporózu. Maminky, které plně kojily minimálně po dobu osmi měsíců, mají lepší ukládání minerálních látek do kostí (mineralizace) (Albrecht, 2011). Kojení také slouží matce jako upevnění vazby mezi ní a jejím dítětem. Kojící matky mají lepší pocit péče o své dítě a celkově se cítí v péči o dítě jistější. Vzhledem k tomu, že až 80% žen může po porodu trpět některým druhem poporodní deprese, je důležité vzájemný vztah s dítětem prohlubovat. Žena by měla být vystavena co nejmenšímu stresu a udržovat se v psychické pohodě, k čemuž může výrazně přispět podpora partnera nebo příbuzných (tím se upevňují vazby v celé rodině), pochvala od porodní asistentky, laktační poradkyně, či jiného zdravotnického pracovníka ještě v porodnici. Mateřské mléko je navíc zdarma, nemusí se převařovat, má ideální teplotu a je vždy k dispozici ve chvíli, kdy jej dítě vyžaduje (Kennel, 2004).
1.8 Výhody kojení pro dítě Krom již zmíněné pozitivní stránky upevňování vzájemných vazeb mezi matkou a dítětem, má kojení pro dítě značné výhody především po zdravotní stránce. S mateřským mlékem dostává dítě i porci živin a protilátek, které mu pomáhají k vytváření správné střevní mikroflóry a podporují imunitu. Kojení působí jako prevence proti SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojence), spánkové apnoe a dalším onemocněním. Sáním dochází k posilování a tím i správnému rozvoji řečových orgánů a zubů. Kojení rovněž snižuje riziko alergií, astmatu, bakteriální meningitidy, nebo celiakie (nesnášenlivost lepku), (Šašinka, 2008). U kojeného novorozence se předchází různým nemocem, mateřské mléko je totiž bohaté na obranné látky. Jeho složení napomáhá k osídlení střední sliznice kojence bakteriemi, které jsou pro organizmus prospěšné, zlepšuje trávení a vstřebávání živin. Dále působí na centrální nervový systém a nervových orgánů (Martin Grerora, 2005; dotisk 2008). Je tedy patrné, že kojení má blahodárný vliv na zdraví a psychickou pohody matky i dítěte. Žádná žena by neměla být o tuto činnost ochuzena a kojení by mělo být podporováno odborníky, příbuznými i celou společností. Pokud má matka dostatek mléka a netrpí některým z omezení kontraindikujících kojení, měla by své dítě kojit co nejdelší 20
dobu je to možné, protože kojení mateřským mlékem vlastní matkou je pro dítě nenahraditelné (Mrovetz, 2011).
1.9
Bonding
Termín bonding si můžeme vysvětlit jako utváření vazby mezi matkou a dítětem od narození, po dobu příštích několik let a to již jako prvotní vazbu bezprostředně po porodu, kdy je novorozenec položen matce na hrudník, či přiložen k prsu, často kůže na kůži a matka i dítě si užívají prvních chvil vzájemné blízkosti. Emoční vazba vzniká již v průběhu gravidity, bonding si klade za cíl tyto vazby prohlubovat a dále rozvíjet i po porodu. Bonding pomáhá odbourávat známky poporodní deprese a je důležité, aby tento proces sbližování nebyl narušován vnějšími vlivy, nebo do něj bylo zasahováno dalšími osobami. Separace dítěte od matky může způsobit rozvoj poporodní deprese, přecitlivělosti, špatné přijetí rodičovské role, nebo jejímu vyhýbání se. Bonding pomáhá matce k uvědomění si nově příchozí bytosti a pomáhá rychlejšímu přijetí nové role. Tato pevná vazba podporuje prožívání pocitu empatie, vnímání vývojových potřeb novorozence a podporuje vznik rodinných vazeb a nově vznikající rodiny jako samostatné jednotky. Na rozdíl od kojení má bonding tu výhodu, že jej může praktikovat i otec dítěte. Tato metoda mu (stejně jako matce) pomáhá vytvořit si láskyplný vztah k novorozenci a rychlejší vžití do rodičovské role, otec si nepřipadá nepotřebný, ale může se aktivně zúčastnit, rozvíjí se vztah mezi novorozencem a rodičem (Antalová, 2011).
1.10 Rooming in Jak již bylo uvedeno, systém rooming in byl u nás zaváděn již během 70. let minulého století, avšak plného přijetí do běžné praxe se dočkal až v průběhu dalšího desetiletí. Tento postup se praktikuje v porodnici a na oddělení šestinedělí, kdy matka s dítětem tráví 24 hodin denně (v jedné místnosti) a má tak možnost se plně dítěti věnovat, reagovat na jeho potřeby, kojit dle chuti dítěte a dítě má pocit uspokojení ze stálé blízkosti své matky. Zdravotničtí pracovníci vnímají matku a dítě jako jeden celek, matka má možnost se svým dítětem absolvovat veškerá nutná vyšetření prováděná v porodnici, stále je tu ale odborný personál, na který se matka může v případě potřeby obrátit. V praxi se začíná uplatňovat i vliv otce dítěte, je proto možnost pobytu v porodnici v samostatném pokoji i s otcem, který je do systému rooming in také zapojen (Kennel, Klaus, 2004).
21
1.11 Role porodní asistentky Porodní asistentka zastupuje důležitou roli při edukaci ženy po porodu. Prvních pár dní po porodu, v porodnici, provází maminku všemi činnostmi související s péčí o miminko i o maminku samotnou. Porodní asistentka by měla mít bohaté odborné znalosti, které by měla neustále prohlubovat, aby byla schopna pružně reagovat na dotazy a měla by být také informována o nejnovějších produktech na trhu, aby byla schopna doporučit to nejlepší na základě svého úsudku. Porodní asistentka je novopečené mamince mnohem blíže než lékař, kterého maminka zná pouze z vizity, nebo porodního sálu. Je to právě porodní asistentka, kterou žena žádá o radu při neúspěšném kojení, nebo při problému s prsy. Je důležité vědět, že mnoho maminek po porodu pod vlivem hormonů, bývá citlivých, plačtivých a trpí pocity nejistoty. Porodní asistentka musí být empatická, umět citlivě jednat i s takovými klientkami a dokola trpělivě vysvětlovat veškeré pokyny. Při úspěchu a posunu kupředu je na místě maminku chválit, pozitivně motivovat a povzbudit. Jedině ta maminka, která cítí, že jí někdo věří a je psychicky vyrovnaná, může očekávat i dobrý průběh laktace; anxiózní a vystresované ženy mívají s kojením problémy (Štromerová, 2010).
1.12 Komplikace během kojení 1.12.1 Komplikace ze strany matky Omezení některých komplikací ze strany matky lze úspěšně předcházet včasným přiložením dítěte k prsu, ideálně ihned po porodu, nejdéle však do 2 hodin. Faktory, které znemožňují kojení ze strany matky, jsou následující. Dítě je dlouho odloučené od matky, matka má málo vyvinutá prsa (nedostatečně vyvinutá mléčná žláza), nejčastějším problémem jsou ploché nebo v páčené bradavky, tento problém by se měl řešit v těhotenství a ne až po porodu, nedostatečná tvorba mateřského mléka, nemocnění prsou (retence, ragády, mastitida), bolestivá bolestivě nalitá prsa, pozdní nástup laktace (Martin Gregor, 2005, dotisk, 2008).
22
1.12.2 Komplikace ze strany dítěte Komplikace, které ze strany dítěte narušují hladký průběh kojení, jsou zejména absence sacího reflexu, nedonošený novorozenec (potíže s koordinací sání a dýchání, snadno unavitelní), poruchy CNS, vrozené vývojové vady (rozštěp – kojit lze s vhodnými pomůckami), umělá kojenecká strava, dudlíky, kojenecké lahve (dítě „zleniví“ a nechce sát z prsu), těsná uzdička jazyka, problémy s dýcháním (Mikulandová, 2008).
23
2. Výzkumná část 2.1 Cíle výzkumu a hypotézy Cíle výzkumu Cíl č. 1: Zjistit, jaký postoj zaujímají ženy k laktačnímu poradenství v domácím prostředí. Cíl č. 2: Zjistit, zda ženy mají zájem o laktační poradenství v domácím prostředí.
Hypotézy Hypotéza č. 1: Domnívám se, že 65 % a více žen by upřednostnila návštěvu laktační poradkyně doma. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že 75 % více žen by upřednostnila hrazenou péči laktační poradkyně pojišťovnou. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 50 % žen nemá zkušenost s laktační poradkyní. Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak 60 % žen by uvítaly informace ohledně kojení po propuštění s porodnice
24
2.2 Metodika výzkumu Při zpravování praktické části mé bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum pomocí anonymního dotazníku. Dotazník jsem sestavila dle předem připravených cílů pro mou bakalářskou práci. Obsahuje 18 otázek, kde 14 otázek, z nich je uzavřených, kdy respondentky označily pouze jednu variantu z předem jasně daných odpovědí. Tři otázky jsou otevřené, kde ženy odpovídaly, jak dlouho kojily, kolik byste byla za tuto službu zaplatit a zda by uvítaly video o kojení, které by si kdykoliv pouštěli na oddělení šestinedělí. Jedna otázka byla pootevřena, u této otázky bylo při zvolení jedné z možností vyžádáno rozepsání odpovědi. První část dotazníku byla zaměřena na amnestické údaje (věk, vzdělání) a na zjištění kolikáté miminko se právě narodilo, a zda kojily a jak dlouho. Druhá část byla zaměřena na zkušenost s laktační poradkyní. Třetí část dotazníku zjišťovala, zda by ženy měli zájem o laktační poradenství v domácím prostředí. Hypotéza č. 1 se vztahovaly otázky číslo 9 a 10. Hypotéze č. 2 se vztahovaly otázky 11, 12 a 13. Hypotéze se vztahovaly otázky číslo 7 a 8. Hypotéze č. 4 se vztahovaly otázky 16, 17 a 18.
2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Můj výzkum byl zaměřen na postoj žen k laktačnímu poradenství v domácím prostředí, proto byly dotazníky určeny pro ženy po porodu. Osloveny byly prvorodičky i vícerodičky. Většinu dotazníku jsem rozdala na oddělení novorozeneckém, v nemocnici Jihlava. Některé ženy odpovídaly pomocí internetového dotazníku, který jsem umístila na stránky pro maminky. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníku, z toho se mi jich vrátilo 90 a použitelných bylo pouze 80, z internetového dotazování jsem získala 25 vyplněných dotazníků a použila jsem všech 25 správně vyplněných dotazníků. Celkový počet respondentek je tedy 105.
2.4 Průběh výzkumu Výzkum probíhal v únoru 2016 již zmíněné nemocnici Jihlava na oddělení novorozeneckém a na sociální síti určené maminkám.
25
2.5 Zpracování získaných dat Dotazníky byly rozdány osobně v tištěné podobě i elektronické. Zpracovávala jsem je v tabulkovém programu Microsoft Excel. Jednotlivé odpovědi jsem spočítala a zpracovala do tabulek, z kterých jsem vytvořila grafy.
26
2.6 Výsledky výzkumu Tato část je zaměřena na vyhodnocení dotazníku. Jednotlivé otázky jsou zhodnoceny pomocí grafů s procentuálním zastoupení. Otázka č. 1
Kolik Vám je let? 10,48%
29,52%
20,95%
16 - 20 21 - 25 26 - 30 31 a více
39,05%
Graf 1 Věk
Z dotazovaných žen bylo nejvíce respondentek ve věku 26 – 30, dělá to 39,05 % (41 žen). Ve věkové kategorii 31 a více, to dělá 29,52 % (31žen). Ve věkové kategorii 21 – 25 to dělá 20,95 % (22 žen). Nejméně odpovídaly ženy ve věkové kategorii 16 – 20, to dělá 10,48 % (11 žen).
27
Otázka č. 2
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 7,62%
9,52%
9,52%
Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské 41,90%
Vyučena Základní
31,43%
Graf 2 Vzdělání
Nejvíce žen odpovědělo, že jejich nejvyšší dosažené vzdělání je střední s maturitou, to dělá 41,90 % (44 žen). Velké procento zastoupení měli ženy s vysokoškolským vzděláním, a to 31,43 % (33 žen). Pouze 7,62 % (8 žen) respondentek mělo základní vzdělání.
28
Otázka č. 3
Kolikáté čekáte miminko? 16,19%
36,19% Druhé
První Třetí a více
47,62%
Graf 3 Potomci
Jak vyplývá z grafu 3, tak většina dotazovaných – 47,62 % (50 žen) má první dítě. 36,19 % (38 žen), uvedlo, že mají druhé dítě. 16, 19 % (17 žen) respondentek odpovědělo, že má třetí a více miminek.
29
Otázka č. 4
Jak dlouho jste kojila? 19,05%
20,00% 18,00%
1 měsíc
16,19%
1 rok
16,00%
14,00%
10 měsíců
12,38%
14 měsíců
12,00% 10,00% 8,57%
8,57%
7,62%
8,00% 6,00% 4,00% 2,00%
4,76% 1,90%
2,86% 1,90%
3,81% 1,90%
2 dny
7,62%
2 měsíce 2 roky 2,86%
3 měsíce
4 měsíce
0,00%
4 týdny 6 měsíců
Graf 4 Délka kojení
Nejvíce respondentek odpovědělo, že kojili 6 měsíců, celkem 19, 05 % (20 žen). 16,19 % (17 žen) respondentek uvedlo, že své dítě kojili do 1 roku, 16,19 % (17 žen). 12,38 % (12 žen) respondentek kojily své dítě 2 roky. Pouze 2,86 % (3 ženy) odpověděly, že kojily 2 dny.
30
Otázka č. 5
Pomáhal Vám někdo s kojením? (pokud ano kdo)
39,05%
Ne Ano 60,95%
Graf 5 Pomoc s kojením
60,95 % (64 žen) respondentek odpovědělo na otázku, že jim nikdo s kojením nepomáhal. Pouze 39,05 % (41 žen) odpověděli na otázku, že jim někdo pomáhal s kojením.
31
4,76% 6,67%
13,33%
9,52%
Dětská sestra Laktační poradkyně Nikdo Porodní asistentka Sestra ze šestidedělí
65,71%
Graf 6 Pomoc s kojením
Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které u předchozí otázky odpověděli ano. Což bylo 36 respondentek z dotazovaných 105. Z těchto 36 respondentek odpovědělo 13,33 % (14 žen), že jim s kojením pomáhala dětská sestra. 9,52 % (10 žen) odpovědělo, že jim pomáhala laktační poradkyně. 6, 67 % (7 žen), že jim s kojením pomáhala porodní asistentka. Pouze 4,76 % (5 žen) respondentkám pomáhala sestra ze šestinedělí.
32
Otázka č. 6
Jak Vám šlo kojení?
32,38% 42,86% Spíše dobře Špatně Výborně
24,76%
Graf 7 Jak Vám šlo kojení
Na tomto grafu jde vidět, že většině respondentek šlo kojení výborně 42,86 % (45 žen) nebo spíše dobře 32,38 % (34 žen), pouze 24,76 % (26 žen) odpověděli, že jim nešlo kojení.
33
Otázka č. 7
Máte zkušenost s laktační poradkyní?
31,43%
Ne Ano
68,57%
Graf 8 Zkušenost s laktační poradkyní
Na tuto otázku odpovědělo 68,57 % (72 žen) respondentek ne. 31,43 % (33 žen), že nemají zkušenost s laktační poradkyní.
34
Otázka č. 8
Pokud ano jaká byla Vaše zkušenost?
21,90%
Nezodpovězeno 2,86%
Spíše dobrá Špatná Výborná, moc mi pomohla
6,67% 68,57%
Graf 9 Zkušenost s laktační poradkyní - ano
Na tuto otázku odpovídalo 33 žen, která souvisí s předchozí otázkou. 72 žen mi na tuto otázku neopovědělo. 21,90 % (23 žen) dotazovaných žen odpověděly, že zkušenost byla výborná. 6,67 % (7 žen) odpověděli spíše dobrá a pouze 2,86 % (3 ženy) odpověděly špatná.
35
Otázka č. 9
Měla byste zájem, aby Vás laktační poradkyně při problémech s kojením po porodu navštívila v domácím prostředí?
24,76%
Ne Ano
75,24%
Graf 10 Zájem o laktační poradenství v domácím prostředí
Ta tomto grafu jde vidět, že více dotazovaných žen 75,24 % (79 žen) odpověděly ano. Pouze 24,76 % (26 žen) odpověděly ne.
36
Otázka č. 10
Upřednostnila byste raději návštěvu laktační poradkyně doma nebo v laktační poradně?
28,57%
Raději doma Raději v laktační poradně
71,43%
Graf 11 Návštěva
Na tomto grafu jde vidět, že 71,43 % (75 žen) by upřednostnily návštěvu doma. 28,57 % (30 žen) by raději upřednostnili návštěvu v laktační poradně.
37
Otázka č. 11
Jakým způsobem by měla být laktační poradkyně hrazena?
18,10%
Pojišťovnou Samoplátce
81,90%
Graf 12 Hrazení laktační poradkyně
Pouze 18,10 % (19 žen) se domnívá, že by měla si tuto službu, měly hradit samy. Více než polovina respondentek 81,90 % (86 žen) odpovědělo pojišťovnou.
38
Otázka č. 12
Kolik byste byla ochotná za tuto službu zaplatit? 28,57%
30,00%
25,00% 0 20,00%
150
18,10%
19,05%
200 250
14,29%
15,00%
300 400
10,00%
500
8,57%
1000 4,76%
5,00%
2000
2,86%
1,90%
1,90%
0,00% 0
150
200
250
300
400
500
1000
2000
Graf 13 Cena
Tento graf znázorňuje, kolik by byly respondentky ochotné zaplatit za tuto službu, kdyby si ji musely hradit. Nejčastější odpověď byla 500 Kč a to 28,57 % (30 žen). Druhá nejčastější odpověď byla 0 Kč a to 19,05 % (20 žen), 18,10 % (19 žen) odpověděla 200 Kč, 14,29 % (15 žen) odpovědělo 300 Kč. 8,57 % (9 žen) odpovědělo 1000 Kč. 4,76 % (5 žen) odpovědělo 250 Kč. 2,86 % (3 ženy) odpověděly 400 Kč. 1,90% (2 ženy) odpověděly 150 Kč. 1,90 % (2 ženy) odpověděly 2000 Kč.
39
Otázka č. 13
Chtěla byste tuto péči, kdybyste si ji musela hradit sama?
39,05% Ne Ano 60,95%
Graf 14 Hrazení
samostatně
60,95 % (64 žen) odpovědělo na tuto otázku ano. 39,05 % (41 žen) odpovědělo na tuto otázku ne.
40
Otázka č. 14
Byla byste ráda, kdyby laktační poradna byla otevřena denně včetně víkendů?
26,67%
Ne
Ano
73,33%
Graf 15 Laktační poradna
Více jak polovina respondentek odpovědělo ano 73,33 % (77 žen) a 26,67 % (28 žen) odpovědělo ne.
41
Otázka č. 15
Jak by dle Vašeho názoru mělo vypadat předávání informací ohledně kojení? 7,62%
Jiné 36,19%
Od dětské sestry Od porodní asistentky
56,19%
Graf 16 Předávání informací
Na tuto otázku ohledně předávání informací 56,19 % (59 žen) odpovědělo, že by informace o kojení měla předávat porodní asistentka. 36,19 % (38 žen) od dětské sestry a 7,62 % (7 žen) odpovědělo jiné, zde ženy mohly napsat někoho jiného, 2 odpovědi byly, že od lékaře a 1 odpověď od laktační poradkyně.
42
Otázka č. 16
Uvítala byste video o kojení, které byste si kdykoli pouštěla na oddělení šestinedělí prostřednictvím tabletu? 9,52%
30,48%
Ne Ano
Spíše ano
60,00%
Graf 17 Video o kojení
Více jak polovina respondentek 60 % (63 žen) by uvítala video o kojení. 9,52 % (10 žen) spíše ano a 30,48 % (32 žen) odpovědělo ne.
43
Otázka č. 17
Myslíte si, že by horká linka kojení měla být nonstop?
44,76% Ne Ano
55,24%
Graf 18 Horká linka kojení
Na tomto grafu jde vidět, že více jak polovina dotazovaných odpověděly ano 55,24 % (58 žen) na tuto otázku. 44,76 % (47 žen) odpovědělo ne.
44
Otázka č. 18
Chtěla byste po propuštění s porodnice dostat domů brožury o kojení?
20,95%
Ne Ano
79,05%
Graf 19 Brožury o kojení
Většina dotazovaných žen na tuto otázku odpovědělo ano 79,05 % (83 žen). 20,95 % (22 žen) odpovědělo ne.
45
2.7 Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Domnívám se, že 70% a více žen by upřednostnila návštěvu laktační poradkyně doma. Tabulka 1 Hypotéza č. 1
Odpověď
Absolutní četnost Relativní četnost
Raději doma
75
71,43%
Raději v laktační poradně
30
28,57%
105
100,00%
Celkový součet
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 105 žen (100 %), 71,43 % žen by upřednostnila návštěvu laktační poradkyně doma. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza č. 2: Předpokládám, že 75 % a více žen by upřednostnila hrazenou péči laktační poradkyně pojišťovnou. Tabulka 2 Hypotéza č. 2
Odpověď
Absolutní četnost
relativní četnost
Pojišťovnou
86
81,90%
Samoplátce
19
18,10%
105
100,00%
Celkový součet
Podle zjištěných výsledků z celkových 105 žen (100 %), 81,90 % žen by upřednostnily hlazenou péči laktační poradkyně pojišťovnou. Hypotéza se potvrdila.
46
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více jak 50 % žen nemá zkušenost s laktační poradkyní. Tabulka 3 Hypotéza č. 3
Odpověď
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ne
72
68,57%
Ano
33
31,43%
105
100,00%
Celkem
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 105 žen (100 %), 68,57 % žen nemá zkušenost s laktační poradkyní. Hypotéza se nepotvrdila.
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že méně jak 60 % žen by uvítala informace ohledně kojení po propuštění z nemocnice. Tabulka 4 Hypotéza č. 4
Odpověď Ne Ano Celkový součet
Absolutní četnost
relativní četnost 22 83 105
20,95% 79,05% 100,00%
Podle zjištěných výsledků z celkového počtu 105 žen (100 %), 79,05 % žen by uvítala informace o kojení po propuštění domů. Hypotéza se nepotvrdila.
47
2.8 Diskuze Tato část mé práce se věnuje zhodnocení výsledků výzkumu. V první otázce jsem zjišťovala věk respondentek. Ze 105 dotazovaných bylo nejvíc (39,05 %) ve věkovém rozmezí 26 – 30 let. Ve věkové kategorii 30 a více let bylo (29,52 %). V menším zastoupení z dotazovaných (20,95 %) bylo ve věku 21-25 let. Pouze 10,48 % dotazovaných bylo ve věkové kategorii 16 – 20 let. Následující otázka byla zaměřena na nejvyšší dosažené vzdělání. Na tuto otázku odpovědělo nejvíc žen (41,90 %), že mají střední s maturitou. Druhá nejčastější zodpovězená vzdělání, bylo vysokoškolské, a to ve 31,41 %. Střední školu a vyučena bylo zodpovězeně stejně a to 9,52 % dotazovaných. Jen 7,62 % žen uvedlo základní vzdělání. Hypotéza číslo 1 domnívám se, že 65 % a více žen by upřednostnila návštěvu laktační poradkyně v domácím prostředí. Se potvrdila. Dle výsledku výzkumu, kde ženy odpovídaly. K této hypotéze se vztahovaly otázky 9 a 10. Na další na 9 otázku zda by ženy chtěly, aby je laktační poradkyně při problémech s kojením navštívila v domácím prostředí, odpovědělo 75,24 % ano a 24,76 % ne. Zde s výsledků vyplívá, že ženy by měly velký zájem o laktační poradenství v domácím prostředí. Desátá otázka se týkala, zda by ženy upřednostnily návštěvu laktační poradkyní raději doma nebo v laktační poradně. 71,43 % respondentek odpovědělo, že by upřednostnilo návštěvu doma. 28,57 % respondentek odpovědělo ne. S předchozí otázky a této je jednoznačné, že ženy by měly ve velké většině zájem o tuto službu. Hypotéza č. 2 předpokládám, že 75 % a více žen by upřednostnily, hrazenou péči laktační poradkyně pojišťovnou k této hypotéze se vztahovaly otázky číslo 11, 12 a 13. Tato hypotéza se potvrdila. Jedenáctá otázka, byla zaměřena na názor respondentek, zda by tuto službu měla platit pojišťovna, nebo by si tuto službu měly ženy platit samy. Ve velké většině ženy odpovídaly pojišťovnou a to 81,90 % a pouze 18,10 % respondentek odpovědělo samoplátce. Další otázka zjišťovala, kolik by ženy byly ochotné za tuto službu zaplatit. Nejčastější odpověď byla 500 Kč a to 28,57 %. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že by nic nezaplatily 19,05 %. 18,10 % žen odpovědělo 200 Kč. 8,57 % respondentek odpověděly 1000 Kč. Některé odpovědi mě u této překvapily, že i 2 ženy by byly ochotné za tuto službu zaplatily i 2000 Kč. Třináctá otázka zjišťovala, zda by ženy měly zájem o tuto službu, kdyby si ji musely hradit sama. 60,95 % 48
respondentek odpověděla ano, že by tuto službu chtěly, i kdyby si jí musely platit samy. 10 ženy mi do dotazníku dopsalo, ano při obtížích. Hypotéza č. 3 Domnívám se, že více jak 50 % žen nemá zkušenost s laktační poradkyní. K této hypotéze se vztahovaly otázky 7 a 8. S následujících otázek lze vidět, že se hypotéza nepotvrdila. Sedmá otázka byla zaměřena na to, zda respondentky mají zkušenost s laktační poradkyní. Nejčastější odpověď byla ne 68,57 %. 31,43 % žen odpovědělo ano. Osmá otázka navozovala na předchozí otázku a to tak, když ženy odpověděly ano na sedmou otázku. Zde měly ženy zhodnotit, jaká byla jejich zkušenost s laktační poradkyní. Nejčastější odpověď byla výborná, moc mi pomohla a to 21,90 %. Spíše dobře 6,67 %. Pouze 2,86 % žen odpověděla, že špatná. Hypotéza č. 4 domnívám se, že méně jak 60 % žen by uvítala informace ohledně kojení po propuštění z porodnice. K této hypotéze se stahují otázky 16,17 a 18. Z daných výsledků vyplývá, že se hypotéza nepotvrdila. Šestnáctá otázka zjišťovala, zda by ženy uvítaly video o kojení. Nejčastější odpověď na tuto otázku byla ano 60 %. Spíše ano a to 9,52 %. 30,48 % respondentek odpověděly, že ne. Na otázku 17 zda si ženy myslí, že by horká linka kojení, měla být nonstop odpověděla, více jak polovina respondentek, že ano. Pouze 44,76 % dotazovaných odpověděla ne. Na 18 otázku, zda by ženy chtěly dostat domů po propuštění s porodnice dostat brožury o kojení, odpovědělo 79,05 % ano a pouze 20,95 % odpovědělo ne. K mému výzkumu se nevyskytuje žádná podobná práce, nebo výzkum.
49
2.9 Návrh řešení a doporučení pro praxi Myslím si, že by ženy uvítaly laktační poradenství v domácím prostředí. V dnešní době, kdy ženy jsou propuštěny z porodnice 3 – 4 den po porodu jsou ženy nedostatečně informovány o kojení. Myslím si, že ženy by měly být informovány o možnosti navštívit laktační poradkyni při problémech s kojením. Také by se měla do budoucna zavést terénní laktační poradkyně bohužel ne každá matka má možnost si zajet do ordinace laktační poradkyně, podle mého výzkumu, jsem zjistila, že by to ženy měly velký zájem. Dále bych doporučila, aby laktační poradkyně, měla otevřeno co nejvíce dnů v týdnu, aby ženy mohly navštívit, kdykoliv laktační poradkyni při problémech s kojením, aby se zabránilo problémům.
50
3. Závěr Má bakalářská práce je zaměřena na téma „Postoj žen k laktačnímu poradenství v domácím prostředí“. Je rozčleněna na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena na jednotlivé kapitoly. V jedné z nich se zabývám anatomii prsou. Dále popisuji fyziologii laktace, uvádím, které hormony se podílejí na spuštění a udržení laktace. Zmiňuji složení mateřského mléka. V další části se zabývám historii kojení, role porodní báby a počátky systému rooming – in. Dále se zabývám ve své práci laktačním poradenstvím, významem kojení, jaké jsou výhody kojení pro matku a dítě. Uvedla jsem deset kroků k úspěšnému kojení. V závěru teoretické části popisuji, nejčastější komplikace, při kojení ze strany matky a dítěte. Praktická část začíná metodikou výzkumu, kde je popsán výběr výzkumné metody. Dále rozebírám charakteristiku vzorku respondentů a výzkumného prostředí. Výzkum probíhal v únoru 2016 v nemocnici Jihlava na novorozeneckém oddělení a na sociální síti, kde se scházejí maminky. Výsledky výzkumu jsou zpracovány v tabulkovém programu Microsoft Excel a v podobě grafů jsou umístěny v praktické části bakalářské práce. K bakalářské práci jsem si určila dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit, jaký postoj zaujímají ženy k laktačnímu poradenství v domácím prostředí. Další cíl byl zjistit, jaký mají ženy zájem o laktační poradenství v domácím prostředí. Pro výzkum jsem zvolila dotazníkové šetření. Anonymní dotazníky byly rozdány na oddělení novorozeneckém a umístěny na sociálních sítí určeny maminkám. Pro analýzu výzkumu jsem použila 105 dotazníku. Vyhodnocení jednotlivých otázek je provedeno komentáři pod grafy. Stanovené cíle byly splněny. Z mého dotazníkového šetření bylo možné dobře zhodnotit, zda ženy mají zájem o laktační poradenství v domácím prostředí a jaký ženy zaujímají postoj k laktačnímu poradenství v domácím prostředí. Z mého šetření jsem zjistila, že ženy mají kladný postoj k laktačnímu poradenství, a že mají veliký zájem o tuto službu do budoucna. Většina matek zjišťovala, při odevzdávání dotazníku bližší informace o laktačním poradenství. Některé maminky se obávaly, že jim doma kojení nepůjde a že nebudou moc kojit. Podle mého názoru, nejsou matky dostatečně informované o možnosti navštívit laktační poradkyní v laktační poradkyně, protože zatím není moc terénních laktačních poradkyní.
51
K těmto cílům byly vytvořeny 4 hypotéz, které byly potvrzeny či vyvráceny pomocí kvantitativního výzkumu u žen po porodu pomocí anonymního dotazníku. Pro tento výzkum jsem oslovila 105 žen po porodu. Musím podotknout, že ženy po porodu byly moc ochotné při vyplňování dotazníku a velice se zajímaly o tuto problematiku. Jsem ráda, že jsem si mohla zvolit toto téma a zabývat se jim. Myslím si, že laktační poradenství v domácím prostředí se bude v budoucnu rozvíjet a bude mít velkým přínosem jak pro matku tak i dítě. Byla bych ráda, kdyby u nás v celé České republice se rozvíjelo laktační poradenství a bylo podporováno pojišťovnami. Tento výzkum mi velice pomohl si uvědomit tuto problematiku a určitě své poznatky s mé práci využiji v praxi a budu se snažit o to, aby se maminky více dozvěděly o laktačním poradenství.
52
Seznam použité literatury ALBRECHT, Manfred. Těhotenství a porod. 1. vyd.: Jan Vašut s.r.o., 2011, 184 s. ISBN 978-80-7236-604-0 Atlas lidského těla. 14. vydání. Překlad Marek Plánička, Jan Kohout. Ilustrace Miquel Ferrón Geis, Myriam Ferrón. Čestlice: Rebo International CZ, 2015. ISBN 978-80-2550977-7. GASKINOVÁ, Ina May. Průvodce kojením. Argo, 2004. ISBN: 978-80-257-0483-7 GREGORA, Martin. Kniha o matce a dítěti: [nejucelenější a moderní publikace vycházející z českého prostředí]. Dotisk, 2008. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005. ISBN 80247-0854-X. HOFHANZLOVÁ, Judita. Miminko – kojení, ošetřování, výživa, výchova. Calendula, 2007. ISBN 80-903971-0-7 KENNEL, J., KLAUS, M., KLAUS, P. Porod s dulou. 1. vyd.: Praha, One woman press, 2004, 277 s. ISBN 978-80-86356-34-1 KONRÁDOVÁ,V., Jiří UHLÍK a Luděk VAJNER. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. 291 s. ISBN 80-86022-80-3 KUDLOVÁ, Eva, MYDLILOVÁ, Anna. Výživové poradenství u dětí do dvou let. Grada, 2010. ISBN 80-247-1039-0 MĚŠŤÁK, Jan. Prsa očima plastického chirurga. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. Zdraví & životní styl. ISBN 978-80-247-1834-7. MIKULANDOVÁ, Magdalena. Těhotenství, šestinedělí a porod. Praha: Computer Press, a.s., 2008, 136 s. ISBN 978-80-251-1470-4 MROVETZ, M., ANTALOVÁ, I., CHRASTILOVÁ, G. Bonding – porodní radost. 1. vyd.: PharmaGaia, 2011, 368 s. ISBN 978-80-7436-014-5 MUNTAU, Ania. Pediatrie. 2. české vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-45886. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 97880-247-1941-2. 53
ROZTOČIL, Aleš a Pavel BARTOŠ. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2832-2 SEDLÁŘOVÁ, Petra. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 248 s. ISBN 9788024716138. STADELMANN, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod. One woman press, 2009, 513 s. ISBN 978-88-086-3565-01 ŠAŠINKA, M. a kol. Pediatria I a II. 1. vyd. Košice: Satus, 2008. ISBN 80-967963-0-5 ŠRÁČKOVÁ, D. Historie kojení I., Historie kojení II., PraktGyn. Brno: Facta Medica, 2004. ISSN 1211–6645 ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Porodní asistentkou krok za krokem – průvodce porodem pro porodní asistentky a zvídavé rodiče. 1. vyd.: Argo, 2010, 320 s. ISBN 978-80-257-03243 THIEME VARLAG, Georg. Kurzlehrbuch Gynäkkologie und Geburtshilfe. 2015. ISBN 9783131478825. YATES, Suzanne. Zdravé těhotenství a přirozený porod. Praha, Computer Press, a.s., 2011, 128 s. ISBN 978-80-251-2475-8 WEIGERT, Vivian. Všechno o kojení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. Rádci pro rodiče a vychovatele. ISBN 80-7367-071-2. ZAMARSKÁ, Jana. Kojení. Computer Press, 2006, 89 s. ISBN 978-80-251-0772-0
54
Seznam použitých grafů Graf 1 Věk .................................................................................................................. 27 Graf 2 Vzdělání ........................................................................................................... 28 Graf 3 Potomci ............................................................................................................ 29 Graf 4 Délka kojení ..................................................................................................... 30 Graf 5 Pomoc s kojením .............................................................................................. 31 Graf 6 Pomoc s kojením .............................................................................................. 32 Graf 7 Jak Vám šlo kojení ........................................................................................... 33 Graf 8 Zkušenost s laktační poradkyní ......................................................................... 34 Graf 9 Zkušenost s laktační poradkyní - ano ................................................................ 35 Graf 10 Zájem o laktační poradenství v domácím prostředí ......................................... 36 Graf 11 Návštěva......................................................................................................... 37 Graf 12 Hrazení laktační poradkyně ............................................................................ 38 Graf 13 Cena ............................................................................................................... 39 Graf 14 Hrazení samostatně ......................................................................................... 40 Graf 15 Laktační poradna ............................................................................................ 41 Graf 16 Předávání informací ........................................................................................ 42 Graf 17 Video o kojení ................................................................................................ 43 Graf 18 Horká linka kojení .......................................................................................... 44 Graf 19 Brožury o kojení ............................................................................................. 45
55
Seznam použitých tabulek Tabulka 1 Hypotéza č. 1 .............................................................................................. 46 Tabulka 2 Hypotéza č. 2 .............................................................................................. 46 Tabulka 3 Hypotéza č. 3 .............................................................................................. 47 Tabulka 4 Hypotéza č. 4 .............................................................................................. 47
56
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník ..................................................................................................58
57
Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Eva Vyklická a jsem studentkou 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru porodní asistentka. V rámci své bakalářské práce s názvem Postoj žen k laktačnímu poradenství v domácím prostředí provádím výzkumné šetření. Prosím Vás o vyplnění krátkého dotazníku, týkajícího se tohoto tématu. Veškeré údaje jsou anonymní a budou použity pouze pro tuto práci. Odpověď, prosím, zaškrtněte nebo doplňte. Za Vaši spolupráci děkuji.
1. Kolik Vám je let? a) 16b) 21- 25 c) 26- 30 d) 31 a více 2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) Základní b) Vyučena c) Střední bez maturity d) Střední s maturitou e) Vysokoškolské 3. Kolikáté miminko se Vám narodilo? a) první b) druhé c) třetí a více
4. Jak dlouho jste kojila?
58
5. Pomáhal Vám někdo s kojením? (pokud ano kdo?) a) Ano ……………. b) Ne 6. Jak Vám šlo kojení? a) výborně b) spíše dobře c) špatně 7. Máte zkušenost s laktační poradkyní? a) Ano b) Ne 8. Pokud ano jaká byla Vaše zkušenost? a) Výborná, moc mi pomohla b) Spíše dobrá c) Špatná d) Jiná………………….. 9. Měla byste zájem, aby Vás laktační poradkyně při problémech po porodu s kojením navštívila v domácím prostředí po porodu? a) Ano b) Ne 10. Upřednostnila byste raději návštěvu laktační poradkyně doma nebo v laktační poradně? a) Raději doma b) Raději v laktační poradně 11. Jakým způsobem by měla být laktační poradkyně hrazena? a) Pojišťovnou b) Samoplátce
59
12. Kolik byste byla ochotná za tuto službu zaplatit? (doplňte) 13. Chtěla byste tuto péči, kdybyste si ji musela hradit sama? a) Ano b) Ne 14. Byla byste ráda, kdyby laktační poradna byla otevřena denně, včetně víkendů? a) ano b) ne 15. Jak by dle Vašeho názoru mělo vypadat předávání informací ohledně kojení? a) od porodní asistentky b) od dětské sestry c) jiná možnost……………….. 16. Uvítala byste video o kojení, které byste si kdykoli pouštěla na oddělení šestinedělí prostřednictvím tabletu? 17. Myslíte si, že by horká linka kojení měla být nonstop? a) ano b) ne 18. Chtěla byste po propuštění s porodnice dostat domů brožury o kojení? a) ano b) ne
60
