VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porovnání kvality života seniorů v domácím prostředí a v zařízeních nemocničního a sociálního typu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Porovnání kvality života seniorů v domácím prostředí a v zařízeních nemocničního a sociálního typu

Bakalářská práce

Autor: Petra Zwanzgerová Vedoucí práce: Mgr. Monika Marienková Jihlava 2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá porovnáním kvality života seniorů v domácím prostředí a v zařízeních nemocničního a sociálního typu. Teoretická část obsahuje popsání etapy stáří a lidské potřeby, které úzce souvisí s kvalitou života. Poslední část teorie je věnovaná pojmu kvalitě života. Praktická část analyzuje data získaná z dotazníků, které zjišťovaly subjektivní spokojenost seniorů v daných oblastech a důležitost vybraných životních hodnot. Výsledky jsou znázorněny v grafech pro snadné porovnání třech prostředí - domácího, nemocničního a v domově pro seniory. Klíčová slova: senior, stáří, lidské potřeby, kvalita života, spokojenost

Annotation This bachelor thesis compares the quality of elderly people's lives in home enviroments with the ones in hospital and social facilities. The theoretical part describes stages of old age and human needs which are closely related to quality of life. The last theoretical subject is dedicated to the term quality of life itself. The practical part analyses data gotten from question-forms formed to discover subjective satisfaction of elders in given fields and importance of chosen values of life. The results are demonstrated with graphs because of easy comparison of three enviroments - own home, hospital and retirements home. Keywords: senior, age, people´s needs, quality of life, importance

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Monice Marienkové za odborné vedení a laskavý přístup, dále zdravotnickým zařízením, která mi umožnila výzkum a samozřejmě i všem seniorům, kteří se na mém výzkumu podíleli. Chtěla bych poděkovat celé mé rodině a všem ostatním, kteří mě podporovali při studiích.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod ..........................................................................................................................7 1.1 Cíl výzkumu ....................................................................................................8 1.2 Hypotézy .........................................................................................................8 2 Teoretická část ..........................................................................................................9 2.1 Etapa stáří ............................................................................................................9 2.1.1 Definice stárnutí a stáří .................................................................................9 2.1.2 Rozdělení kalendářního stáří podle WHO: ....................................................9 2.1.3 Proč stárneme ............................................................................................. 10 2.1.4 Změny ve stáří ............................................................................................ 10 2.1.5 Modely adaptace na stáří ............................................................................. 14 2.2 Naplnění potřeb a kvalita života ......................................................................... 15 2.2.1 Senior a jeho potřeby .................................................................................. 16 2.2.3 Vývojové potřeby seniora ...........................................................................17 2.3 Kvalita života .................................................................................................... 18 2.3.1 Definování kvality života ............................................................................ 19 2.3.2 Psychologický, filozofický a sociologický koncept kvality života................ 20 2.3.3 Faktory podílející se na utváření kvality života ............................................ 21 2.3.4 Kvalita života ve stáří ................................................................................. 23 2.3.5 Měření kvality života u seniorů ................................................................... 23 3 Praktická část ......................................................................................................... 25 3.1 Metodika výzkumu ............................................................................................ 25 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ............................. 26 3.3 Průběh výzkumu ................................................................................................ 30 3.4 Zpracování získaných dat................................................................................... 30 3.5 Výsledky výzkumu ............................................................................................ 31 3.6 Diskuze ............................................................................................................. 52

5

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi .................................................................. 60 4 Závěr ....................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury ......................................................................................... 66 Seznam grafů ............................................................................................................. 69

6

1 Úvod Téma mé bakalářské práce je kvalita života seniorů. Důvodem, proč jsem si toto téma vybrala, je jeho aktuálnost. Přestože bylo již hodně prací o seniorech či stáří napsáno, není podle mého zdaleka vše prozkoumáno. Nejen že se mění počet stárnoucí populace, který neustále nabývá, stejně tak se mění i lidstvo samo. Lidstvo se neustále vyvíjí, prodlužuje se délka života, vznikají nové moderní technologie, zkvalitňuje se zdravotnictví a mnoho dalšího. Doba jde pořád vpřed vlivem společnosti a tlakem okolního světa, společně s narůstajícími nároky i potřebami. V moderním světě má mladý člověk své potřeby, které si v určité formě samozřejmě odnáší i do stáří. Nemůžeme proto srovnávat potřeby seniora v minulosti s potřebami dnešními. Jde o to, že život lidstva celkově „zkvalitněl“, proto v mé bakalářské práci zkoumám kvalitu života seniorů v domácím prostředí, která by podle mého měla být dosti podobná s kvalitou života v domově pro seniory a v nemocničním prostředí. Každý má právo na kvalitní život a to především ve stáří, i když si ho jedinec už nemůže zajistit zcela sám. Cílem naší společnosti by mělo být dosažení maximální spokojenosti s kvalitou života seniorů, jak v domácím prostředí, tak v nemocničním i v domově pro seniory.

Je

logické, že v rozdílných situacích se mohou potřeby seniora měnit. Důležité proto je, abychom jim porozuměli a rozpoznali jejich aktuální potřeby. Mé empirické zkoumání se obecně věnuje nejprve etapě stáří, kde definuji stárnutí a stáří, uvádím zde rozdělení kalendářního stáří, možné důvody proč stárneme, změny probíhající ve stáří a modely adaptace na stáří. Dále se zabývám naplněním potřeb u seniorů a důležitými vývojovými potřebami. V poslední teoretické části se zabývám kvalitou života jak z psychologického, filozofického a sociologického konceptu a faktorům, které se na kvalitě podílejí. A dále také kvalitou života ve stáří a informacemi o možném měření kvality života u seniorů. Ve výzkumné části bych ráda zjistila subjektivní spokojenost v jednotlivých oblastech a důležitost určitých životních hodnot. Poté z těchto údajů porovnám kvalitu života seniorů v jednotlivých prostředích, a to v domácím, nemocničním a v domově pro seniory.

7

1.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je posoudit kvalitu života seniorů v domácím prostředí, v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. Porovnat kvalitu života seniorů a zmapovat jejich spokojenost v různém prostředí. Dále zjistit důležitost u vybraných životních hodnot.

1.2 Hypotézy 

H1. Předpokládám, že s finanční situací jsou více nespokojeni senioři v domácím prostředí než v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. V domácím prostředí jsou senioři více spokojeni se stravou a s prostředím.



H2. Domnívám se, že senioři v domově pro seniory vykonávají více volnočasových aktivit než v domácím a nemocničním prostředí.



H3. Očekávám, že v domácím prostředí jsou senioři více spokojeni s pomocí od lidí v jejich okolí než v nemocničním. V nemocničním prostředí pokládají senioři tuto pomoc za důležitější než v domácím prostředí.



H4. Předpokládám, že s fyzickou soběstačností jsou více spokojeni senioři v domácím prostředí a v domově pro seniory než v nemocničním prostředí.



H5. Domnívám se, že většina seniorů hodnotí jako velmi důležitou životní hodnotu zdraví a vztahy s rodinou. Méně důležitý pro ně bude vztah s přáteli/ lidmi v okolí a volnočasové aktivity.

8

2 Teoretická část 2.1 Etapa stáří Stáří je důležitá etapa každého z nás, stejně jako mládí a dospělost (Klevetová, Dlabalová, 2008). Každá vývojová etapa nám dává určité možnosti a naopak i limity. Tyto zákonitosti působí na kvalitu, styl a délku života. Období stárnutí a stáří je často chápáno negativně. Jsou předpokládány potíže a omezení s dopadem ztráty soběstačnosti, pokles mentálních funkcí, ztráta některých kontaktů s okolním prostředím, či nemožnost seberealizace. Tyto problémy však nenastávají ve stáří automaticky (Malíková, 2011). Každý jedinec se rodí se specifickými dispozicemi, podle kterých bude jedinec na určité změny v životě reagovat. Především na to mají vliv životní zkušenosti, dědičné předpoklady a vlivy prostředí, ve kterém jedinec pobývá (Venglářová, 2007). Pro velké procento lidí je stáří pozoruhodným životním obdobím. Dostává se jim konečně prostor k uskutečnění toho, co doposud v životě z rozličných příčin nestihli (Malíková, 2011). Stáří má společné znaky, ovšem „odstín stáří“ si určuje senior svým úhlem pohledu (Holmerová, Jurášková, Zikmundová a kol., 2007).

2.1.1 Definice stárnutí a stáří Definic stárnutí a stáří existuje mnoho. Langmeier a Krejčírová (2006, s. 202) uvádí: „Stárnutí jako souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost, pokles schopností a výkonnosti jedince, které vrcholí v terminálním stádiu a ve smrti.“ Stáří představuje „vyvrcholení celého životního cyklu jedince“ (Mlýnková, 2011, s. 13). A lze označit jako „vývojovou fázi každého živého organismu, která se projevuje fyziologickými, psychickými a sociálními změnami“ (Mačák, Mačáková, Dvořáčková, 2012, s. 44).

2.1.2 Rozdělení kalendářního stáří podle WHO: 

60 – 74 let - vyšší (starší) věk, rané stáří



75- 89 let- vlastní stáří (stařecký věk)



nad 90 let dlouhověkost (Navrátil, 2008) 9

2.1.3 Proč stárneme Vědci vypracovali několik teorií, proč vlastně dochází ke stárnutí buněk: 

Ekologická teorie tvrdí, že zevní vlivy mají jak pozitivní, tak negativní vliv na proces stárnutí. Spadá sem působení chemických látek na lidský organizmus, vliv mikroorganizmů, potrava, způsob života a působení stresových a dalších psychosociálních okolností.



Teorie volných radikálů uvádí nepříznivé působení volných radikálů na membránách a ostatních částí buněk. Jsou to škodlivé sloučeniny, jenž vznikají v organizmu a jejich přílišné množství škodí organizmus.



Vědci se také domnívají, že délka života je dopředu geneticky naprogramována. Pokud se tedy rodiče dožívají vyššího věku, očekává se, že jejich děti také skonají ve vyšším věku.



Další možná teorie je z pohledu imunologického, kde při dělení buněk dochází k chybám, které organizmus není schopen s vyšším věkem rozeznávat a zlikvidovat. Dopadem je autoimunitní proces, ve kterém dochází k hubení vlastních buněk (Mlýnková, 2011).

2.1.4 Změny ve stáří Biologické stárnutí Na tělesné projevy po „šedesátce“ může mít přímý nebo nepřímý vliv i nemoc. Stáří není samo o sobě chorobným stavem, ale přibývá více nemocí v tomto období. Dochází k hromadění nepříznivých vlivů a senioři začínají mít problémy s vysokým tlakem, se srdečními chorobami, s chronickým zánětem kloubů a dalšími nemocemi. Současný výskyt většího počtu chronických onemocnění se nazývá polymorbidita a často se

vyskytuje

s vyšším

věkem.

Tělo

není

tak

odolné

proti

infekcím,

či zhoubnému/rakovinotvornému onemocnění a příčinou mnohých nemocí bývá zprvu úraz (Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011). 

Pohybová soustava

Pohyb seniorů bývá pomalejší, kosti řídnou a stávají se křehčími. Dochází k úbytku svalové hmoty a tím k poklesu svalové síly. Tím se může zvýšit riziko zlomenin a úrazů (Klevetová, Dlabalová, 2008). Tělesná výška se s věkem snižuje a tělesná hmotnost

10

často s věkem přibývá (Dvořáčková, 2012). Ke změnám přispívá hlavně životní styl, stravování a pohyb. V cévách dochází k ukládání vápníku a tukových látek, což způsobuje zužování a dochází k jejich nedokrevnosti. Nejčastěji jsou postiženy mozkové tepny a věnčité tepny dolních končetin. 

Kardiopulmonální soustava

Srdeční chlopně ztrácejí pružnost a snižuje se činnost srdce. Srdce přečerpává menší množství krve a to způsobuje snížení průtoku krve ostatními důležitými orgány, jako např. ledvinami. Dále dochází ke kornatění cév s následky na celý organismus. Snižuje se elasticita cév a může se vyskytovat hypertenze. Příčinou je ukládání tukových látek a vápníku do stěny tepen. Tímto je narušena regulace krevního tlaku. Srdce nezvládá stávající nápor a zhoršuje se srdeční výkonnost, která se neprojevuje zvýšením tepové frekvence, ale plicní dušností. Respirační schopnost plic se snižuje, protože pohyby hrudního koše jsou menší a senior nadechuje menší množství kyslíku. Vitální kapacita plic se snižuje. Staří lidé si proto mnohdy při zvýšené námaze ztěžují, že se zadýchávají a nemohou popadnout dech. Schopnost řasinkového epitelu se snižuje a dochází k většímu výskytu zánětů dýchacích cest (Klevetová, Dlabalová, 2008). 

Trávicí systém

Ve stáří dochází k opotřebování a ztrátě chrupu. Zmenšuje se tvorba slin a trávicích enzymů. Orgány trávicí trubice mají sníženou pohyblivost. Důsledkem je pak prodloužený průchod potravy žaludkem a střevy. Následkem oslabené peristaltiky bývá zácpa. Vstřebávání vitamínů, živin a např. léků bývá zpomaleno. V pozdním věku se mohou

vyskytnout

„stařecké“

formy

cukrovky

vlivem

atrofických

změn

Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní. 

Pohlavní orgány a vylučovací soustava

Pohlavní aktivita je u seniorů zřetelně individuální, ale u některých seniorů přetrvává do vyššího věku. U mužských pohlavních žláz jsou involuční změny pomalé. Spermie se vytváří do pozdního věku, ale snižuje se jejich kvantum. Ve stáří u žen končí menstruace, zmenšuje se mléčná žláza, je omezená přirozená zvlhčující schopnost pochvy a končí sekrece pohlavních hormonů (Mlýnková, 2011).

11

Snižují se koncentrační schopnosti ledvin a klesá očisťovací schopnost a kolem uretry se snižuje svalová síla svěračů. Močová inkontinence se vyskytuje zhruba u 15-30 % osob starších 60 let, ale nepatří nutně ke stáří. 

Kožní soustava

Kůže se ztenčuje a ztrácí pružnost, kožní turgor je snížený. Tvoří se vrásky, zvyšuje se pigmentace a kožní barvivo se ukládá do určitých částí kůže a dochází k zhnědnutí (stařecké skvrny) a naopak na některých částech těla pigmentace zcela chybí. Vlasy šedivý a řídnou. 

Nervová soustava

Biochemické změny v neuronech mají vliv na rychlost a vedení vzruchů. Rychlost vedení vzruchu kolem 80. roku života klesá až o 15%. Na obalech neuronů vznikají plaky, které mohou zapříčinit demenci. Změny hlubokého čití se projevují poruchami rovnováhy, postojem a chůzí. Snižuje se tvorba hormonů a funkce obranného mechanismus. Také se zpomalují regulační mechanismy a senior není tak odolný vůči zátěži, hůře se přizpůsobuje na jiné životní podmínky. Objevují se poruchy spánku. Dochází ke spánkové inverzi, kdy senioři přes den spí a večer špatně usínají a budí se. 

Smyslové orgány

Ve stáří je významné zhoršení smyslového vnímání signálů z okolí. Zhoršuje se zrak, sluch, ale také se snižují chuťové, čichové a hmatové schopnosti. Ubývá receptorů určených k vnímání polohy, pohybu, tlaku, tepla a chladu těla. Často kvůli těmto skutečnostem dochází k mnoha poraněním (Klevetová, Dlabalová, 2008). Starý člověk musí používat kompenzační pomůcky a daleko více se soustředit. Tyto involuční změny mají vliv na vzhled a chování seniora. Objevují se pocity nedůvěry a nejistoty. Senior se čím dál více zabývá sám sebou, svými tělesnými orgány a funkcemi a stává se introvertem (Dvořáčková, 2012).

12

Psychosociální stárnutí Změny probíhají ve stáří nejen v oblasti biologické, ale také souvisejí s chováním, prožíváním a statusem seniora ve společnosti. Změny psychiky se zhoršují v poznávacích schopnostech, tedy paměť, vnímání, pozornost a myšlení. Medicína často zapomíná na psychosociální anamnézu a hledá potíže pouze v tělesných orgánech (Dana Klevetová a Irena Dlabalová, 2008). Nejčastějšími jsou poruchy paměti a to hlavně krátkodobé, která zajišťuje umístění všedních činností a událostí, jako např. plánování nákupu nebo užití léku. Dlouhodobá paměť na rozdíl od krátkodobé, ukládá časově vzdálené příhody a bývá uchovávána. Proto také senioři často vypráví především o svém dětství či mládí. Obvykle se u starých lidí prohlubují jejich negativní vlastnosti, např. člověk, který byl temperamentní, se ve stáří stává prudkým. Dále dochází ke změnám ve společenských rolích a společenském statusu. Zásadní změnou je odchod ze zaměstnání. Kdy se z člověka ekonomicky činného stane penzista. Odchodem do důchodu člověk ztrácí svůj pracovní stereotyp a částečně i pracovní a kolegiální vztahy. Vzniká tím spoustu volného času a mnohdy ani senioři neví, jak volný čas využít (Mahrová, Venglářová a kol., 2008). Dalším zásahem do života je odchod dětí z domova. Hovoříme o „syndromu prázdného hnízda“, kdy manželé zůstávají osamoceni a v nové roli bez dětí hledají nový způsob života. Zpravidla netrvá dlouho a do jejich života vstupují vnoučata a stávají se prarodiči (Dvořáčková, 2012). Při ztrátě partnera se mění sociální role na vdova/vdovec. Přináší pozůstalému velký zásah do psychiky, ztrátu výpomoci v praktických činnostech v soužití. Také i snížení příjmů na chod domácnosti. Senior často ztrácí chuť dál žít a trápí se smutkem (Mahrová, Venglářová a kol., 2008). Častými projevy stáří je zpomalení tempa a obtížné snášení změn. Během psychické involuce se projevuje zvýšená duševní přecitlivělost, zranitelnost, stres, pocity bezbrannosti a častý výskyt neuróz. Někteří senioři trpí podezíravostí, protože se cítí být ohroženi rodinnými příslušníky, kteří se chtějí zmocnit jejich majetku. S vyšším věkem se zvyšuje růst depresí, psychických bolestí spojených s úzkostlivými pocity a s duševní nepohodou (Zacharová, Šimíčková-Čížková, 2011).

13

2.1.5 Modely adaptace na stáří V průběhu života vyžadujeme dostatek energie k tomu, abychom byli schopni naplno žít. Tuto energii získáváme v první řadě z našich vztahů s našimi blízkými, z prostředí, či z maličkostí všedního dne. S věkem může optimismus a energie slábnout a starší lidé se musí naučit brát energii i z jiných činností a životních hodnot než byli doposud zvyklí. Osobnost seniora se odvíjí od jeho ontogenetického vývoje. Základem je rodina, která ho učila budovat vztahy k lidem, životní styl, předešlé zkušenosti a schopnost adaptace na zátěžové změny v životě. Podle toho se pak senior vyrovnává s vlastním stářím (Dvořáčková, 2012). 

Konstruktivní strategie ke stáří. Člověk si během produktivního věku organizuje činnosti, kterými se bude nadále věnovat. Senior se snaží být tělesně aktivní, vhodně se stravuje a tím pečuje o své zdraví. Velký význam zde hrají nejen rodinní příslušníci, ale také přátelé a známí.



Někteří senioři si vytváří závislost na okolí. Jejich tělesné poruchy vyžadují pomoc od zdravotníků nebo rodiny. Rodina tento nápor obtíží a intenzivní kontakt těžko zvládá a mnohokrát využívá ústavní péči. Jsou zde upřednostňovány symptomy onemocnění a zapomíná se řešit sociální izolace. Někteří klienti proto vyžadují větší přítomnost personálu, než objektivně potřebují.



Někdy je stav náročnější a naučené způsoby k zvládání nové situace na ni nestačí. Poté může být senior v nepřátelském postoji, nebo-li hostilis, který projevuje rozpory, agresí k personálu, či lidem v okolí (Venglářová, 2007).



Při obranné strategii, senior odmítá přijmout projevy a změny spojené se stářím. Obvykle jsou to typy lidí, kteří byli většinou profesně a společensky velmi uznávaní a úspěšní. Neochotně se vyrovnávají s odchodem do důchodu. Snaží se být proto stále stejně aktivní a neztratit svoji soběstačnost. Chtějí mít nad prostředím kontrolu a nechtějí nic měnit.

14



Senior s přístupem sebenenávisti obrací zlobu a nenávist na sebe. Trpí pocitem osamělosti, protože častokrát ve svém životě neměl dobré vztahy s rodinou či partnerem. Nemá žádnou motivaci ani se nesnaží. V těchto situacích je vhodná psychoterapie, která může pomoci (Dana Klevetová a Irena Dlabalová, 2008).

2.2 Naplnění potřeb a kvalita života Každý člověk by chtěl žít kvalitní život na své určité úrovni a za přijatelných podmínek. Úroveň kvality života bývá u každého odlišná. Životní spokojenost a kvalita života nejsou slova souznačná, spíše velmi blízké pojmy. Do kvality života přirozeně patří proces uspokojování lidských potřeb (Šamánková a kolektiv, 2011). Dnešní moderní ošetřovatelství se zabývá „člověkem jako celkem, bytostí bio-psychosociální, bytostí holistickou, ne pouze souborem částí a procesů“ (Trachtová a kolektiv, 1998, s. 9). Holistická teorie chápe živé organismy jako komplexy, které na sebe vzájemně působí. To znamená, že jakékoliv poškození jedné z jejich částí vede k poruše jiné části, někdy i celého systému. Každý člověk je individuální. Má svůj osobitý charakter, své názory, postoje a potřeby (Trachtová a kolektiv, 1998). Lidská potřeba je stav určitého nedostatku nebo naopak přebytku. Je to tužba něčeho docílit z pohledu biologického, psychologického, sociálního či spirituálního. Potřeby značně souvisí s kvalitou života a jejich naplnění udržuje organizmus v rovnováze homeostáze. Lidské potřeby se v průběhu života vyvíjí. Mění se jejich kvantita a intenzita. Záleží na pohlaví, stáří a prostředí jedince, ve kterém žil, či vyrůstal. Potřeby se odvíjí také od kulturní a sociální úrovně, jeho inteligence, životních zkušeností, zdravotního stavu a dalších faktorů. Motivace je psychický proces, který aktivuje a usměrňuje naše chování a dává mu smysl a cíl. Tato síla nás žene k uspokojení našich nenaplněných potřeb. Aktivuje jedince k činnosti a trvá, dokud není potřeba uspokojena, nebo dokud se člověk nevyrovná s možností nenaplnění (Šamánková a kolektiv, 2011). Potřeby jsou primární motivační energií v chování jedince, udržuje nejen rovnováhu v organismu, ale také rovnováhu mezi člověkem a prostředím. Člověk se dokáže 15

přizpůsobit na změny prostředí, ale také někdy prostředí přizpůsobí potřebám. Vytváří se a probíhají v interakci racionálních, emočních a hodnotových vztahů, které na sebe navzájem působí. Uspokojování je opakující se děj a to hlavně u tělesných potřeb. Obvykle máme potřebu po 3 hodinách doplnit tekutiny a potravu, mít pocit dostatečného spánku, být aktivní apod.

2.2.1 Senior a jeho potřeby Stářím, chorobami či zátěžovou životní situací může v organismu dojít k narušení v rovnováze biologické, psychosociální a také v rovnováze se zevním prostředím. Nesaturováním základních tělesných potřeb vede k oslabení fyzického a zdravotního stavu, a u starého člověka především. Hovoříme v tomto případě o nemocném senioru či pacientovi. Zůstanou-li tyto základní pocity neřešeny, může dojít k poškození zdraví, zhoršení nemoci, stresu a jiných onemocnění. V péči o seniora je tedy potřeba komplexního přístupu podtrhující psychosomatickou integritu a individualitu. 2.2.2 Abraham Maslow a jeho hierarchie potřeb Reprezentantem humanisticko–holistické teorie je americký psycholog Abraham Maslow, který vytvořil pravděpodobně nejznámější hierarchické uspořádání potřeb v 50. -70. letech 20. století. Tato struktura ve formě pyramidy má dvě hlavní skupiny potřeb - nižší a vyšší. Z teorie vyplývá, že nejprve člověk uspokojuje nižší potřeby, a poté se snaží uspokojit teprve vyšší potřeby (http://zpravodaj.marcom-praha.cz). V základech pyramidy se nachází potřeby fyziologické, které se vyskytují při narušení rovnováhy v organismu a slouží především k přežití. Jedinec vykonává potřeby pravidelně během dne. Jedná se především o dostatek výživy, spánku, pohybu apod. V případě, že se tyto fyziologické potřeby stanou aktuálními, stávají se nejdůležitějšími a působí na chování jedince. O patro výše je potřeba jistoty a bezpečí, což znamená vyhýbat se ohrožení či nebezpečí. Jedná se o potřebu důvěry, stability nebo ekonomického zaopatření. Nežít v obavách a v pocitu strachu. Život má mít svůj řád a uspořádání. Při neuspokojení této potřeby se dostavuje stav životní nejistoty. Potřeba lásky a soužití je potřebou, kdy jedinec má potřebu být milován a naopak někoho milovat. Jedná se o potřeby sociální integrace, sympatie a sounáležitosti. V izolaci a odloučení se dostává do popředí.

16

Potřeba uznání, ocenění, sebeúcty. Jedinec dychtí po uznání a respektu od druhých jedinců specifického postavení a touží po důležitosti uvnitř sociální skupiny. Nejčastěji se tato potřeba vyskytuje v situacích ztráty pravomoci, a jistoty, a proto jedinec zpět usiluje o získání svého sociálního postavení a hodnoty. Potřeba sebeúcty zahrnuje svobodu, nezávislost, určité pravomoci a sebejistotu v okolním světě. Potřeba seberealizace, sebeaktualizace je touha realizovat své vlohy a možnosti a stát se tím, kým se touží stát. Člověk musí mít přesvědčení v dané chování, které mu vyhovuje a uspokojuje (Trachtová a kol., 2010). Při neuspokojování základních fyziologických potřeb se vyskytují somatické obtíže jako například žízeň, hlad, vyprazdňování, spánek a jiné. Pocit nenaplněné potřeby může způsobit stresovou zátěž, která oslabuje běžnou funkci organismu. Nepříjemnou zátěž spojenou s negativními pocity a emocemi nazýváme distres, která se projevuje strachem, smutkem a nespokojeností s kvalitou života. Obecnými příznaky objevující se v oblasti psychiky jsou obavy, nepokoj a nervozita. Pocit frustrace při neřešení problému a nenaplnění potřeby může vyústit v nečinnost, nezájem až k bezmocnému čekání. Ke spokojenému životu musí mít jedinec pocit životního ideálu, což znamená uspokojit maximum vlastních životních potřeb, které má každý zcela individuální (Šamánková a kolektiv, 2011). Jak uvádí Chloubová, senioři se mnohem více soustředí a zakládají si na uspokojení těchto základních fyziologických potřeb, kde zásadní roli hraje zdraví (http://zpravodaj.marcom-praha.cz).

2.2.3 Vývojové potřeby seniora V etapě stáří nemůžeme podceňovat důležité psychosociální potřeby. Jsou podstatné k utužení celkového tělesného zdraví a slouží jako stimul, který člověka žene vpřed. Stimulace správnými podněty - od narození po úmrtí je pro lidský organizmus velice významné dostávat náležité podněty ve správném počtu, kvalitě, ve správný čas a správném místě. Potřeba smysluplného světa - konkrétní životní podněty nás směřují k poznání sebe samého a poznání prostředí, ve kterém žijeme. Hledání smyslu života nám pomáhá si vytvořit vlastní představy o správném uspořádání světa tím, že si jedinec neustále dává určité cíle a plány. V případě docílení subjektivních cílů a představ je spokojený.

17

Potřeba plánovat činnosti v denním rytmu a čase s druhými a se sebou - tyto potřeby jsou spojovány s potřebou smysluplného světa. Potřeba jistoty sociální role a pozice ve společnosti - každý z nás vyžaduje někam patřit, mít svoji určitou roli v rodině, práci či ve společnosti. U seniorů probíhá plno sociálních změn a ztrát, se kterými se obtížně vypořádávají. Příkladem je ztráta pracovní role, změna v roli otec/matka, kdy dospělé děti odchází z domu. Dále ztrátou společenské role odchodem do důchodu, rozvodem, onemocněním nebo úmrtím partnera se senior stává osamělým a uzavírá se do sociální izolace. Potřeba identity a uznání vlastního „JÁ“ sebou samým i druhými - životní ztráty, choroby a některá sociální omezení velice působí na myšlení a chápání vlastního životního obrazu. Často může dojít ke ztrátě autonomie (ztráta fyzické a psychické soběstačnosti, omezení ve volbě místa, času, osoby i činnosti) a ke snížení kontroly nad svým životem (menší míra zodpovědnosti za svá rozhodnutí). Potřeba otevřené budoucnosti - i pro seniora je důležité se na něco těšit. Potřebuje perspektivu a kladné vyhlídky do budoucnosti. Obvykle pociťuje strach z budoucnosti. Je vhodné, aby měl senior víru v sebe a ve své vlastní schopnosti. Velice podstatná je naděje, že během stáří ho bude někdo doprovázet v těžkých chvílích a nemocích, v která mu pomůže s tíhou jeho aktuálních i budoucích omezení. Touhu po uspokojování životních potřeb má jedinec danou v každém věku. Pokud si člověk nedokáže uspokojivě realizovat některé ze svých potřeb sám, stává se závislým na pomoci druhých a to především v době stáří. Záleží potom na okolí (rodina, profesionální péče), aby mu s naplněním potřeb pomohla (Dvořáčková, 2012).

2.3 Kvalita života V běžném životě hovoříme spíš o délce stáří neboli kvantitě života. Je určena počtem let a lze ji proto snadno stanovit. To samé se ale nedá říct, o kvalitě života, poněvadž na kvalitu života má každý člověk rozdílný názor. Dnešní výzkumy se stále více zabývají kvalitou života určitých skupin. Je to samozřejmé, protože kvalita života je zásadním pro hodnocení individuálního i skupinového lidského života. V posledních 20 letech se získalo o kvalitě života mnoho informací. Tento zájem stanovil člověk postavením jedince na škálu zdraví – nemoc. Zjistilo se, že k posouzení celkového zdravotního stavu nestačí jen určit diagnózu, ale je nutné také pohlížet na pacientovi psychické, sociální a spirituální aspekty lidského života, které se na

18

zdravotním stavu podílejí. Pojetí kvality života se netýká pouze jedné osoby, ale souvisí s přežitím celé lidské populace. Stále více se proto stává důležitý biopsychosociální a spirituální pohled na jedince.

2.3.1 Definování kvality života Problematika kvality života je bádána v několika vědních oborech (medicíně, ošetřovatelství, psychologii, sociologii a v dalších) Teorie a metody jak kvalitu měřit jsou v některých situacích velice odlišné. Pojetí kvality života nemá dosud všeobecně uznávanou definici. Přesto dostal koncept kvality života v dílčích vědních oborech své nenahraditelné místo. Základem úspěšnosti ošetřovatelských intervencí na zlepšení kvality života je definovat neboli „diagnostikovat“ kvalitu života a poté lze měřit. Kvalita života je v ošetřovatelství a na podkladech různých definic v literatuře, definována pěti body. 1. Schopnost žít normální život 2. Štěstí a spokojenost 3. Dosažení osobních cílů 4. Schopnost žít „aktivní“ sociální život 5. Úroveň potenciálních fyzických a mentálních schopností (Gurková, 2011). Veřejnost se také shoduje, že pojem kvalita života obsahuje tři hlavní složky, kterými jsou fyzické prožívání, psychická pohoda a sociální postavení člověka a jeho vztahy k jiným lidem. Kvalita života nezastupuje jen individuální životní úroveň, ale je spojena i s prostředím, ve kterém žijí lidé s jejich potřebami a nároky. Může být výslednicí působením vlivů sociálních, zdravotních, ekonomických, ale i působením životního prostředí, ve kterém jsou ve vzájemné interakci. Mohou se zde vyskytovat otázky smyslu života nebo subjektivní hodnocení života, kde jde o pocit naplnění osobní pohody a spokojenosti. Podle WHO je podstatou kvality života to, jak člověk vnímá svou pozici v životě v souvislosti s kulturou a hodnotového systému, ve kterém žije společně s jeho cíly, zájmy, nároky, potřebami a očekáváním. Obsahuje tělesné zdraví, psychický stav, stupeň nezávislosti na okolí, sociální vztahy a to všechno platí pro určité prostředí (Dvořáčková, 2012).

19

2.3.2 Psychologický, filozofický a sociologický koncept kvality života Z psychologického hlediska můžeme kvalitou života rozumět životní spokojenost. Důležité jsou zde okolnosti, které vedou ke spokojenosti. Hovoříme také o subjektivní pohodě, která je často nazývána jako štěstí. Osobní pohoda (well–being) je obvykle spjatá s pojmem kvalita života, jelikož je hodně důležitou složkou zdraví. Mohli bychom říci, že well–being hodnotí kvalitu života jako celek. Tento pojem je popsán odborníky jako dlouhodobý emoční stav, ve kterém se odráží spokojenost jedince s jeho životem. V českém názvosloví se spojoval wellbeing hlavně s oblastí duševní pohody. Tento pojem ale nevystihuje vše zásadní, proto se doporučuje používat pojem osobní pohoda, která zahrnuje složky sociální, duševní a tělesné. Z pohledu psychologického se osobní pohoda vztahuje na rozhraní nálad, afektů, osobnostních rysů, postojů a hodnocení prožívaných vztahů. Z medicínského pohledu je spojena s holistickým chápáním zdraví a také je založena na životním stylu jako celku, včetně jeho pozitiv i negativ. Životní styl s duševní pohodou velmi silně působí na zdraví jedince. Není proto divu, že zhruba před 15 lety úmrtí přesáhlo 50%, v důsledku působení nevhodných složek životního stylu ve vyspělých zemích (https://www.ipvz.cz).

Podle Ryffové a Keyesové (1995) má osobní pohoda šest základních dimenzí: 1. Sebepřijetí (self-acceptance) - pozitivní postoj k minulému životu a k sobě samému 2. Osobní rozvoj (personal growth) - smysl pro rozvoj a růst jedince 3. Pozitivní vztahy s druhými (pozitiv relations with others) - budování plnohodnotných vztahů s okolím 4. Zvládání životního prostředí (environmental mastery) - schopnost efektivně zvládat vlastní život a i okolní svět 5. Smysl života (purpose in life) - víra člověka, že jeho život má určitý význam a smysl 6. Autonomii (autonomy) - schopnost se samostatně rozhodovat Z filozofického hlediska lze říci, že do kvality života nepatří jen souhrn možností, které pak jedinec realizuje, ale patří sem především smysl života. Pojem životní smysl opět zavedl do moderní psychologie a psychoterapie především Viktor Frankl. Chápal „vůli

20

ke smyslu žít“ za klíčovou motivační sílu, nutnou k tomu, aby jedinec žil, prožíval a jednal s pocitem smysluplnosti pro co žít. Hluboký a dlouhodobý nedostatek smyslu v životě má negativní vliv na tělesný, sociální a duševní stav člověka. Hledání smyslu života člověk provádí „budováním“ cílů, kterých se snaží docílit. Pokud se jedinci daří dospět těchto vytyčených cílů, cítí se spokojen. Kvalita života a životní smysl jsou úzce propojeny se spiritualitou jedince. Při zkoumání kvality života seniorů, by měl senior vyprávět o úspěšně dosažených cílů. Kde zaměření každodenních cílů je například rodina, vzdělání, bydlení a jiné, ale smysl života je cílem člověka. Podle Maslowa je smysl života silná motivační síla, která nastupuje po naplnění nižších životních potřeb. Při zkoumání kvality života v oblasti spirituální, je možné ji chápat jako prožitek smysluplnosti svého života. A ve stáří právě jde o pochopení smyslu vlastního života. Pomáhá k subjektivnímu smíření a uklidnění, kdy se života uzavírá v jednu éru. Do sociologického kontextu kvality života patří např. společenské postavení, úspěšnost, majetek, vzdělání ale především životní styl. Životní styl určuje všeobecné sociální podmínky, které stanovují kvalitu a styl života ve společnosti. Styl života jedinců ovlivňují hodnoty získané výchovou a osobní zkušeností (Dvořáčková, 2012).

2.3.3 Faktory podílející se na utváření kvality života Důležité faktory ovlivňující kvalitu dělíme na skupiny s přímým a nepřímým dopadem na

sociální

rozvoj,

týkající

se

zdravotních,

sociálních,

environmentálních

a ekonomických kategorií. Přímý vliv na kvalitu života má např. pohlaví, stáří, rodinný stav, vzdělání, hodnotový žebříček, finanční situace a další. Mnohokrát veřejností vyzdvihovaný faktor určující kvalitu života je zdraví. Na zdraví se podílí další již zmíněné okolnosti jako prostředí, emoce jedince, smysl života, duševní pohoda, postoj ke stáří a úmrtí apod. Zdraví bývá považováno za ideální stav člověka, který se cítí dobře (wellness). Problematikou podpory či obnovy zdraví se věnuje hlavně medicína a některé její přidružené obory, např. psychoimunologie. Faktory ovlivňující zdraví jsou: 1. Vnímaná osobní zdatnost 2. Zvládání náročných životních situací 21

3. Sociální opora 4. Duševní hygiena (přizpůsobení, sebevýchova, autoregulace) Zásadním pojmem duševní hygieny je pojem duševního zdraví. Cesty vedoucí k dosažení duševní rovnováhy: 1. Mens sana in corpore sano (Ve zdravém těle zdravý duch) – upevněním tělesného zdraví zlepšujeme podmínky duševní rovnováhy. 2. Přirozenost – život s těsným sepětím s přírodou a s přírodními zákony. 3. Schopnost čelit nesnázím – vysoká frustrační tolerance jako schopnost zvládat životní nesnáze a vyčerpávající podněty bez podrážděnosti a neadekvátních reakcí. 4. Nezávislost a vnitřní autonomie – zaměřenost na vnitřní rovnováhu – umění získat sebedůvěru a sebeovládání. 5. Objektivní pohled na sebe sama, sebepoznání - otevřenost vůči zkušenosti, schopnost korigovat svoje jednání a nechat se poučit, citlivě vidět svět a lidi kolem sebe a reagovat na druhé. 6. Sebeakceptace – sebepřijetí (radost z toho, že jsem sám sebou). 7. Odvaha ke stálému začínání – reálná snaha o duševní růst a pokrok. 8. Spokojenost, tichá radostnost – subjektivní spokojenost a pocity štěstí. 9. Jemnost a smysl pro krásu – estetické vnímání vedoucí ke kultivovanosti. 10. Akceptace druhých lidí a sociální adaptace – vytváření kladného vztahu k druhým lidem. 11. Zmenšování vlastního já – nesobeckost a nezdůrazňování vlastní osoby, skromnost. 12. Smysl pro etiku - respektování základních morálních pravidel (http://www.ped.muni.cz).

Mezi další faktory, které působí na kvalitu života člověka, patří pocit bezpečí v prostředí, ve kterém žije. Pocit dostupnosti zdravotních a sociálních služeb a samozřejmě psychická kondice. Počet psychosociálních parametrů kvality života může být velký a u každého člověka individuální a v závislosti na situaci také proměnlivý (Dvořáčková, 2012).

22

2.3.4 Kvalita života ve stáří Téma stárnutí populace a kvality života v období stáří se týká nás všech. V roce 2008 se vláda ČR zaměřila na kvalitu života seniorů a učinila za jednu z priorit věnovat zvýšenou pozornost přímo kvalitě života starých lidí. V sociální gerontologii se za významné složky kvality života ve stáří pokládá zdravotní stav, fyzická soběstačnost a vykonávání běžných denních aktivit, rovněž hmotné zabezpečení a životní spokojenost. Kvalita života seniorů má spojitost se zdravotním stavem, s věkovou hranicí, rodinnou situací, finančním zabezpečením či vzděláním. Mezi vlivy působící na životní spokojenost mají převážně větší váhu nehmotné aspekty života než stránky hmotné. Kvalita života je i o potřebách a jejich naplnění a hodnotách. Během přirozeného růstu osobnosti se mění hodnotový žebříček. Z velké části se na kvalitě života podílí psychická adaptabilita jedince na změny, které v průběhu stáří přicházejí a dochází tím ke změně životního stylu. Obvykle jsou senioři spokojeni, pokud se jejich životní styl moc nezmění od předešlého života ve středním věku. Kvalita života je také do určité míry ovlivněna tím, jak se na stáří jedinec připravoval (Čevela, Kalvach, Čevelová, 2012). Pro seniora je významný stupeň spokojenosti v životě. Uspokojující úroveň kvality života na závěru své cesty, je chápána jako spokojenost s dosud prožitým životem. Pokud hodnotí dosavadní život smysluplně a cítí se spokojen, jeho kvalita je pociťována na vysokém stupni (Dvořáčková, 2012).

2.3.5 Měření kvality života u seniorů Kvalita života je pro obory a ošetřovatelství zabývající se stářím velice důležitá a je mnohdy používaným ukazatelem. Dosažení nejvyšší možné kvality v péči o seniory je jedním ze zásadních cílů a zároveň je měřítkem kvality v ošetřovatelské péči. Život seniorů je ovlivněn četnými zátěžovými okolnostmi a situacemi, které s vyšším věkem neodmyslitelně souvisí. Jedná se v první řadě o změnu zdravotního stavu, vyrovnání s přicházejícími omezeními, změny v sociálních rolích a s možnostmi sociální podpory. U měření kvality života seniorů jsou zásadními pojmy soběstačnost, autonomie, schopnost provádět vlastní rozhodnutí, zachování kognitivních schopností, nepřítomnost

23

bolesti, přítomnost sociálního podporujícího systému, dostatek financí, užitečnost pro ostatní lidi v okolí, určitý potřebný pocit štěstí, osobní pohody a další. V oblasti měření kvality života u seniorů se v současnosti nejvíce využívá nástroj zdravotnické

organizace

WHO

nazývaným

WHOQOL-OLD.

Je

výsledkem

mezinárodního projektu výzkumných středisek členských států, na kterém se podílelo 22 výzkumných center. Zahrnuje šest domén – psychologickou, tělesnou, sociální vztahy, prostředí, nezávislost, a duchovní/osobní mínění.

Za rozvojem českých verzí stojí pracovní tým

Psychiatrického centra v Praze. Aktuálně je v nabídce trhu také manuál Dragomerické a Prajsové, k využití pro případné zájemce české verze WHOQOL-OLD (Gurková, 2011). Pokud se měření kvality života týká jen zdravotního stavu či stupně postižení, užívá se odborného výrazu „health-related quality of life“ (HRQoL). V této době, ale odborníci různých věd používají hodnocení subjektivní QOL (Quality of life), které je důležitým a specifickým nástrojem pro měření kvality života jedince (Dvořáčková, 2012).

24

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem mého výzkumu je posoudit kvalitu života ve třech typech prostředí. U seniorů v domácím prostředí, v nemocničním prostředí a také u seniorů žijících v domově pro seniory. Pro dostatečný počet respondentů jsem využila jako výzkumný nástroj dotazníkové šetření. Přesto, že jsem zvolila kvantitativní metodu, dotazníky jsem v nemocničním prostředí a v domově pro seniory vyplňovala s respondenty osobně, pomocí rozhovoru. Schéma dotazníku Dotazník začíná rozřazovacími otázkami týkající se pohlaví, věku, ukončeného vzdělání, rodinného stavu a dětí. Potom je rozdělen do sektorů A a B. Sektor A (13 otázek) je zaměřen na spokojenost v určitých doménách a sektor B (8 otázek) se zabývá stupněm důležitosti u určitých položek. Respondenti si vybírali ze 4-5 odpovědí, kromě jedné otázky, která měla na zatrhnutí více volnočasových aktivit. Pro tento výzkum jsem zjišťovala spokojenost seniorů, protože podle Matouše (2008) je spokojenost subjektivním ukazatelem kvality. Můžeme zjišťovat kvalitu celkovou či její položky. Inspirací při tvorbě dotazníku mi byl dotazník subjektivní kvality života SQUALA, který byl původně vytvořen roku 1992 ve Francii M. Zannottim. Při sestavování tohoto dotazníku vycházeli z Maslowovi třístupňové teorie potřeb, kam zařadili i vnitřní hodnoty. Dotazník SQUALA obsahuje 23 oblastí, které zachycují vnitřní i vnější faktory každodenního života. Hodnotí se zde subjektivní důležitost a spokojenost pomocí pětibodové škály. Dotazník SQUALA se skládá ze tří částí. První část obsahuje demografické údaje. V druhé části respondent hodnotí subjektivní důležitost v určitých oblastech a také se zde nachází otevřená otázka. V třetí části pak uvádí, do jaké míry je respondent spokojen v určitých oblastech.

25

Cíle mého výzkumu a stanovené hypotézy: 1) Cílem práce je posoudit kvalitu života seniorů v domácím prostředí, v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. 2) Porovnat kvalitu života seniorů a jejich spokojenost v různém prostředí. 

(Sektor A, otázky č. 1- 13)

3) Zjistit důležitost vybraných životních hodnot u seniorů. 

(Sektor B, otázky č. 1-8)

K vytyčeným cílům byly stanoveny tyto hypotézy: 

H1. Předpokládám, že s finanční situací jsou více nespokojeni senioři v domácím prostředí než v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. V domácím prostředí jsou senioři více spokojeni se stravou a s prostředím.



H2. Domnívám se, že senioři v domově pro seniory vykonávají více volnočasových aktivit než v domácím a nemocničním prostředí.



H3. Očekávám, že v domácím prostředí jsou senioři více spokojeni s pomocí od lidí v jejich okolí než v nemocničním. V nemocničním prostředí pokládají senioři tuto pomoc za důležitější než v domácím prostředí.



H4. Předpokládám, že s fyzickou soběstačností jsou více spokojeni senioři v domácím prostředí a v domově pro seniory než v nemocničním prostředí.



H5. Domnívám se, že většina seniorů hodnotí jako velmi důležitou životní hodnotu zdraví a vztahy s rodinou. Méně důležitý pro ně bude vztah s přáteli/ lidmi v okolí a volnočasové aktivity.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Informace jsem získala na odděleních dlouhodobě nemocných v Nemocnici Jihlava, kde jsem vyplnila 34 dotazníků pomocí rozhovoru se seniory. V domově pro seniory Jihlava-Lesnov jsem taktéž vyplnila 34 dotazníků. Do domácího prostředí jsem rozdala 60 dotazníků, aby se mi vrátilo potřebných 34 dotazníků. Výsledky jsem tedy zpracovala ze 102 dotazníků, kde každé prostředí zahrnuje jednu třetinu všech dotazníků.

26

Pohlaví respondentů 120 102

absolutní četnost

100 80

muž 58

60

žena

44

40 celkem 20 0

pohlaví - celkem Graf 1 Pohlaví respondentů celkem Celkový počet respondentů je 102. Z toho žen je 58 a mužů 44. 25

absoutní četnost

15 15

20

19

20

18 16 14

muž žena

10

5

0 domácí prostředí nemocniční prostředí domov pro seniory

pohlaví Graf 2 Pohlaví respondentů Z celkového počtu respondentů žije v domácím prostředí z 34 respondentů 15 mužů a 19 žen. V nemocničním prostředí je z 34 respondentech zastoupeno 14 mužů a 20 žen. Dalších 16 mužů a18 žen žije v domově pro seniory.

27

Věk respondentů 30 24

absolutní četnost

25

domácí prostředí 20

19

19 nemocniční prostředí 14

15

domov pro seniory

11 10 5

4

5

5

1 0 60 – 74 let

75- 89 let

nad 90 let

věk Graf 3 Věk respondentů Věk respondentů je rozdělen do tří kategorií. V domácím prostředí se z 34 respondentů nachází 19 seniorů v raném stáří, 14 seniorů je ve věku 75-89 let a 1 senior je starší 90 let. V nemocničním prostředí je z 34 respondentů nejvíce seniorů (19) ve věku 75-89 let, 11 respondentů je ve věku 60-74let a 4 respondenti jsou starší 90 let. V domově pro seniory z 34 respondentů je nejvíce seniorů ve skupině stařeckého věku (75-89 let), a to právě 24 seniorů. 5 seniorů je ve věku od 60-74 let a dalších 5 seniorů je starších 90 let.

28

Vzdělání respondentů 25

19

20

20

absolutní četnost


14

15

nemocniční prostředí domov pro seniory

9

10 7

6

5

5

4 2 0

1

0 základní

střední bez maturity

střední s maturitou

vysokoškolské

ukončené vzdělání Graf 4 Vzdělání respondentů V domácím prostředí má 7 seniorů vzdělání základní, 19 střední bez maturity, 6 seniorů má maturitu a 2 senioři mají vzdělaní vysokoškolské. V nemocničním prostředí má nejvíce seniorů (20) střední vzdělání bez maturity, 9 seniorů základní vzdělání a 5 respondentů má střední vzdělání s maturitou. V domově pro seniory se nachází 15 respondentů se základním vzděláním, 14 bez maturity a 4 senioři mají vzdělaní střední s maturitou.

29

Máte děti?

35

absolutní četnost

30

30

30 26 25

ano

20

ne

15 10 5

8 4

4

0 domácí prostředí


děti

Graf 5 Děti 30 respondentů domácího prostředí má děti a 4 respondenti děti/dítě nemají. V nemocničním prostředí má 26 seniorů děti a 8 seniorů děti/dítě nemají. V domově pro seniory má 30 respondentů děti a 4 nemají.

3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal po schválení náměstkyní ošetřovatelské péče v Nemocnici Jihlava a také v Domově pro seniory Jihlava-Lesnov, kde výzkum schválila vedoucí zdravotnického úseku v lednu 2013. Většinu dotazníků jsem vyplňovala formou řízeného rozhovoru k získání odpovědí v mém sestaveném dotazníku. Je rozdělen na sektor A, kde jsem zkoumala spokojenost seniorů a sektor B, ve kterém jsem zjišťovala důležitost u jednotlivých životních hodnot. Další skupinu dotazníků jsem rozdala okolním seniorům žijícím samostatně v domácím prostředí.

3.4 Zpracování získaných dat Získána data jsem vyhodnotila pomocí programů Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Výsledky výzkumu jsou uvedeny pomocí barevného grafu pro lepší přehlednost s krátkým popiskem. 30

3.5 Výsledky výzkumu Spokojenost respondentů se zdravotním stavem Otázka 1(A) Jste spokojen/a se svým zdravotním stavem? 20

18

absolutní četnost

18

17

16

domácí prostředí

16

14

nemocniční prostředí

14 12

10

11

domov pro seniory

10 8

6

6 4 2

3

3 0

3

1

0 velmi spokojen/a

spokojen/a

málo spokojen/a nespokojen/a

zdravotní stav Graf 6 Spokojenost se zdravotním stavem

V domácím prostředí jsou ze 34 respondentů 3 senioři se zdravotním stavem velmi spokojeni, 18 seniorů je spokojených, 10 málo spokojených a 3 nespokojeni. V nemocničním prostředí není z 34 respondentů nikdo se zdravotním stavem velmi spokojen, 6 seniorů je spokojených, 11 málo spokojených a 17 seniorů je se zdravotním stavem nespokojených. V domově pro seniory je z 34 respondentů pouze jeden respondent velmi spokojen se zdravotním stavem, 16 seniorů je spokojených, 14 málo a 3 senioři jsou se svým zdravotním stavem nespokojeni. Více než 50% seniorů v domácím prostředí je se zdravotním stavem spokojených. 50 % seniorů nemocničního prostředí je se zdravotním stavem nespokojených.

31

Důležitost zdravotního stavu pro respondenty Otázka 1 (B) Jak důležité je pro Vás zdraví?

absolutní četnost

25 20

19


16 15

12


13

domov pro seniory

9

10

6 4

5

2 0

1

0

0 0 0

0 nejdůležitější ze všeho

velmi důležité

docela důležité

poměrně není vůbec málo důležité důležité

zdraví Graf 7 Důležitost zdraví V domácím prostředí je z 34 respondentů 19 seniorů, kteří považují zdraví za nejdůležitější ze všeho, pro 13 seniorů je velmi důležité a pro 2 seniory je zdraví docela důležité. V nemocničním prostředí je z 34 respondentů 20 seniorů, kteří pokládají zdraví za nejdůležitější ze všeho, 9 seniorů ho považuje za velmi důležité, 4 za docela důležité a pro 1 seniora je poměrně málo důležité. V domově pro seniory je z 34 respondentů zdraví pro 12 respondentů nejdůležitější ze všeho, pro dalších 16 respondentů je zdraví velmi důležité a pro 6 respondentů je zdraví docela důležité. Pro 50 % všech respondentů je zdraví

nejdůležitější ze všeho a nejvíce pro seniory v domácím a nemocničním prostředí. Pro většinu respondentů z domova pro seniory je zdraví velmi důležité.

32

Spokojenost respondentů s fyzickou soběstačností Otázka 2 (A) Jste spokojen/a se svou fyzickou soběstačností? 19

20

18

18 15

absolutní četnost

16


14


12

12

domov pro seniory 9

10 8

6

6

4

4

4 2

2 0

0

0 velmi spokojen/a

spokojen/a


fyzická soběstačnost Graf 8 Spokojenost s fyzickou soběstačností V domácím prostředí není žádný z 34 respondentů s fyzickou soběstačností velmi spokojen, 19 respondentů je spokojených, 13 málo a 2 respondenti jsou nespokojeni. V nemocničním prostředí není žádný senior z 34 respondentů velmi spokojený, 4 senioři jsou spokojeni se svou fyzickou soběstačností, 18 málo spokojených a až 12 seniorů je s fyzickou soběstačností nespokojených. V domově pro seniory je s fyzickou soběstačností z 34 respondentů 6 respondentů velmi spokojených, 15 spokojených, 9 respondentů je s fyzickou soběstačností jen málo spokojených a 4 respondenti jsou nespokojeni.

33

Spokojenost respondentů se vzhledem Otázka 3 (A) Jste spokojen/a se svým vzhledem? 30

28 25


absolutní četnost

25

nemocniční prostředí 19

20

domov pro seniory

15

13

10

7 5

5 0

0

1

0

2

2

0 velmi spokojen/a

spokojen/a

málo spokojen/a

nespokojen/a

vzhled Graf 9 Spokojenost se vzhledem V žádném prostředí není senior se svým vzhledem velmi spokojen. V domácím prostředí je 28 seniorů (z 34) se svým vzhledem spokojených, 5 málo spokojených a 1 senior je nespokojen. V nemocničním prostředí (z 34) je 13 seniorů spokojených se svým vzhledem, 19 málo a 2 jsou nespokojeni. V domově pro seniory (z 34) je 25 seniorů se svým vzhledem spokojených, 7 málo a 2 senioři jsou se svým vzhledem nespokojeni.

34

Spokojenost respondentů s prostředím, ve kterém žijí Otázka 4 (A) Jste spokojen/a s prostředím ve kterém žijete? 19

20

19

19

absolutní četnost

18


16

14


13

12

domov pro seniory

10

10 7

8

7

6 4

2

3

2

2

0

1

0 velmi spokojen/a

spokojen/a


prostředí Graf 10 Spokojenost s prostředím

V domácím prostředí je (z 34) 13 seniorů velmi spokojených s prostředím, 19 seniorů je spokojených a 2 senioři málo. V nemocničním prostředí jsou (z 34) 2 senioři velmi spokojeni, 10 seniorů je s prostředím v nemocnici spokojených, 19 seniorů je málo spokojených a 3 senioři jsou s prostředím nespokojeni. V domově pro seniory je (z 34) 7 respondentů velmi spokojených, 19 respondentů je spokojených, 7 seniorů je s prostředím v domově pro seniory málo spokojených a 1 je nespokojen.

35

Důležitost prostředí u respondentů Otázka 6 (B) Jak důležité je pro Vás prostředí ve kterém žijete? 30

absolutní četnost

24

23

25

domácí prostředí nemocniční prostředí

20 16

domov pro seniory

15

12 8

10 6

5

4 3

3 1

0

1

0 1 1


velmi důležité

docela důležité

poměrně málo důležité

není vůbec důležité

prostředí Graf 11 Důležitost prostředí V domácím prostředí je prostředí nejdůležitější ze všeho pro 4 seniory (z 34), pro 23 seniorů je prostředí velmi důležité, pro 6 seniorů docela důležité a pro 1 seniora prostředí poměrně málo důležité. V nemocničním prostředí je prostředí nejdůležitější ze všeho pro 3 seniory (z 34), pro dalších 16 seniorů je prostředí velmi důležité, 13 seniorů ho hodnotí jako docela důležité, 3 za poměrně málo důležité a pro 1 není vůbec důležité. V domově pro seniory je pro 24 seniorů (z 34) prostředí velmi důležité, 8 seniorů ho hodnotí za docela důležité, 1 senior za poměrně málo důležité a pro 1 seniora není prostředí vůbec důležité.

36

Spokojenost respondentů se vztahy s členy rodiny Otázka 5 (A) Jste spokojen/a se vztahy s členy rodiny?

absolutní četnost

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

18 15

18

17

15



3 1 velmi spokojen/a

spokojen/a

1

1

málo spokojen/a

0

1

nespokojen/a

vztahy s členy rodiny

Graf 12 Spokojenost se vztahy s členy rodiny V domácím prostředí je (z 34) 15 seniorů velmi spokojených se vztahy s členy rodiny, 18 seniorů je spokojených a 1 senior málo. V nemocničním prostředí je (z 34) 18 seniorů velmi spokojených, 12 seniorů je se vztahy s členy rodiny spokojených, 1 senior je málo spokojen a 3 senioři jsou se vztahy s členy rodiny nespokojeni. V domově pro seniory je (z 34) 15 respondentů velmi spokojených, 17 seniorů spokojených, 1 senior je se vztahy s členy rodiny málo spokojen a 1 je nespokojen.

37

Důležitost vztahů s členy rodiny u respondentů Otázka 3 (B) Jak důležité jsou pro Vás vztahy s rodinou? 25

23

absolutní četnost

20 20


18


15

domov pro seniory

10 10

8 6

6 4

5 1

2

0

2

2

0

0

0 nejdůležitější velmi důležité ze všeho

docela důležité

poměrně málo není vůbec důležité důležité

vztahy s rodinou Graf 13 Důležitost vztahů s členy rodiny V hodnocení důležitosti vztahů s členy rodiny označilo 23 seniorů (z 34) v domácím prostředí za nejdůležitější ze všeho, 10 seniorů za velmi důležité a 1 senior za docela důležité. V nemocničním prostředí pokládá 6 seniorů (z 34) vztahy s rodinou za nejdůležitější ze všeho, většina (20) za velmi důležité, 4 senioři za docela důležité, pro 2 seniory jsou vztahy s rodinou poměrně málo důležité a pro další 2 seniory nejsou vůbec důležité. V domově pro seniory jsou vztahy s rodinou pro 6 seniorů (z 34) nejdůležitější ze všeho, pro většinu seniorů (18) v domově pro seniory jsou vztahy velmi důležité, pro 8 docela důležité a pro 2 jsou jen poměrně málo důležité.

38

Spokojenost respondentů s podporou rodiny Otázka 6 (A) Jste spokojen/a s podporou, kterou Vám rodina poskytuje?

absolutní četnost

25 20

20

19

18


14

15

12

domov pro seniory

10 10 5

3

3 1

1

0

1

0 velmi spokojen/a

spokojen/a

málo spokojen/a

nespokojen/a

podpora rodiny

Graf 14 Spokojenost s podporou rodiny V domácím prostředí je (z 34) 19 seniorů velmi spokojených s podporou rodiny, 12 seniorů je spokojených a 3 senioři málo. V nemocničním prostředí je (z 34) 10 seniorů velmi spokojeno, 20 seniorů je s podporou rodiny spokojených, 1 senior je málo spokojen a 3 senioři jsou nespokojeni. V domově pro seniory je (z 34) 18 respondentů velmi spokojených, 14 seniorů spokojených, 1 senior je málo spokojen a 1 je nespokojen.

39

Spokojenost respondentů se vztahy s ostatními lidmi v okolí Otázka 7 (A) Jste spokojen/a se vztahy s ostatními lidmi ve Vašem životě? 30 24

absolutní četnost

25 21

22


20


15

domov pro seniory 10

10

8 6

5

4

3

2

1

0

1

0 velmi spokojen/a

spokojen/a


vztahy s ostatními lidmi Graf 15 Spokojenost se vztahy s ostatními lidmi V domácím prostředí je (z 34) 10 seniorů velmi spokojených se vztahy s ostatními lidmi, 21 seniorů je spokojených, 2 senioři málo a 1 senior je nespokojen. V nemocničním prostředí jsou (z 34) 4 senioři velmi spokojeni, 24 seniorů je se vztahy s ostatními lidmi spokojeno, 6 seniorů je málo spokojeno a žádný není nespokojen. V domově pro seniory jsou (z 34) 3 respondenti velmi spokojeni, 22 je spokojených, 8 respondentů je málo a 1 senior je nespokojen.

40

Důležitost vztahů s přáteli/ lidmi v okolí u respondentů Otázka 4 (B) Jak důležité jsou pro Vás vztahy s přáteli/lidmi ve Vašem okolí? 25 20

absolutní četnost

20

17


17


15

12 domov pro seniory

10 10 4

5 1

1

3

2

4

3

0

1

1


docela důležité


vztahy s přáteli/lidmi v okolí Graf 16 Důležitost vztahů s přáteli/lidmi v okolí V hodnocení důležitosti vztahů s přáteli/lidmi v okolí označil v domácím prostředí 1 senior (z 34) za nejdůležitější ze všeho, 17 seniorů za velmi důležité, 12 seniorůza docela důležité, 3 senioři za poměrně málo důležité a pro 1 seniora není vztah s přáteli/lidmi v okolí vůbec důležitý. V nemocničním prostředí pokládá 1 senior (z 34) vztahy s přáteli/lidmi v okolí za nejdůležitější ze všeho, většina (20) za velmi důležité, 4 za docela důležité, pro 2 seniory jsou vztahy poměrně málo důležité a pro 1 seniora nejsou vůbec důležité. V domově pro seniory jsou vztahy s přáteli/lidmi v okolí pro 10 seniorů (z 34) velmi důležité, pro 17 seniorů docela důležité, pro 3 seniory jsou jen poměrně málo důležité a pro 4 nejsou vztahy s přáteli/lidmi v okolí vůbec důležité.

41

Spokojenost respondentů se stravou Otázka 8 (A) Jste spokojen/a se stravou? 25 20

absolutní četnost

20

15


18 15

14


15

domov pro seniory

11 10

5

4

3

2

0

0

0

0 velmi spokojen/a

spokojen/a

málo spokojen/a

nespokojen/a

strava Graf 17 Spokojenost se stravou V domácím prostředí je (z 34) 14 seniorů velmi spokojených se stravou, 18 seniorů je spokojených a 2 senioři jsou spokojeni málo. V nemocničním prostředí není žádný senior (z 34) velmi spokojen, 15 z nich je se stravou spokojených, 15 seniorů je málo spokojených se stravou a 4 senioři jsou nespokojeni. V domově pro seniory jsou (z 34) 3 respondenti velmi spokojeni, 20 respondentů je spokojených a 11 respondentů je se stravou málo spokojená.

42

Spokojenost respondentů s nakládáním volného času Otázka 9 (A) Jste spokojen/a s tím jak trávíte svůj volný čas? 25

23

absolutní četnsot

21 20

18


15 11 10

domov pro seniory 9

8

7 4

5

1

0

0

0

0 velmi spokojen/a

spokojen/a

málo spokojen/a

nespokojen/a

volný čas Graf 18 Spokojenost s volným časem V domácím prostředí je (z 34) 8 seniorů velmi spokojených s volným časem, 21 seniorů je spokojených, 4 senioři jsou spokojeni málo a 1 senior je nespokojen. V nemocničním prostředí není žádný senior (z 34) velmi spokojen, 11 z nich je s volným časem spokojených a většina (23) seniorů je málo spokojena. V domově pro seniory je 7 (z 34) respondentů velmi spokojených, 18 respondentů je spokojených a 9 respondentů je s volným časem málo spokojených a nespokojen není žádný.

43

Vykonávané volnočasové aktivity respondentů Otázka 10 (A) Zakroužkujte, kterou z volnočasových aktivit vykonáváte pro radost (během měsíce). Činnosti: 35

33

30

absolutní četnost

32 29

27

25

24

25

21

20 20

1716

15

14

12 9

10 5

18

17

4

9 5 2

4

20 16

domácí prostředí nemocniční prostředí domov pro seniory

0 0

0

volnočasové aktivity Graf 19 Vykonávané volnočasové aktivity V domácím prostředí se věnují zájmové činnosti 4 senioři, 17 seniorů se často setkává s přáteli, 2 senioři navštěvují divadlo, 33 seniorů navštěvují příbuzné, 5 seniorů se věnuje kondičnímu cvičení, 17 seniorů provozuje náboženskou činnost, 21 respondentů si rádo čte a 25 seniorů sleduje televizi, či poslouchá rádio. V nemocničním prostředí je 9 seniorů v klubu, 16 seniorů navštěvují přátelé, 29 seniorů navštěvuje příbuzné, 27 seniorů cvičí, 4 senioři provozují náboženskou činnost, 14 seniorů rádo čte a 16 seniorů sleduje televizi a poslouchá rádio. V domově pro seniory chodí do klubu více než 50 % respondentů (20), 12 seniorů navštěvují přátelé, 32 (z 34) seniorů navštěvuje rodina a příbuzní, 24 provozuje kondiční cvičení, 9 seniorů se věnuje náboženské činnosti, 18 seniorů se věnuje četbě a 20 seniorů rádo sleduje televizi a poslouchá rádio.

44

Důležitost volnočasových aktivit u respondentů Otázka 2 (B) Jak jsou pro Vás důležité koníčky/volnočasové aktivity? 25

absolutní čestnost

21 20

17


15


9

10

7 5

5 1

6

6

6 4

4

2 0 0


velmi důležité

docela důležité


volnočasové aktivity Graf 20 Důležitost volnočasových aktivit V hodnocení důležitosti volnočasových aktivit označil v domácím prostředí 1 senior (z 34) za nejdůležitější ze všeho, 9 seniorů za velmi důležité, 14 seniorů za docela důležité, 6 za poměrně málo důležité a pro 4 seniory nejsou volnočasové aktivity vůbec důležité. V nemocničním prostředí pokládají 2 senioři (z 34) volnočasové aktivity za velmi důležité, 5 seniorů za docela důležité, většina (21) za poměrně málo důležité a pro dalších 6 seniorů nejsou důležité vůbec. V domově pro seniory jsou volnočasové aktivity pro 50% (17) seniorů (z 34) velmi důležité, pro 7 seniorů docela důležité, pro 6 seniorů jsou jen poměrně málo důležité a pro 4 seniory nejsou volnočasové aktivity vůbec důležité.

45

Spokojenost respondentů s finanční situací Otázka 11 (A) Jste spokojen/a se svou finanční situací? 30 26 23

absolutní četnost

25


20


20

domov pro seniory

15 11 8

10 6 3

5 0

0

1

2

2

0 velmi spokojen/a

spokojen/a

málo spokojen/a

nespokojen/a

finanční situace Graf 21 Spokojenost s finanční situací V domácím prostředí je (z 34) 26 seniorů spokojených s finanční situací, 6 seniorů je spokojených málo a 2 senioři jsou nespokojeni. V nemocničním prostředí není žádný senior (z 34) velmi spokojen, 20 z nich je s finanční situací spokojených, 3 senioři jsou málo spokojeni a 11 seniorů je s finanční situací nespokojeno. V domově pro seniory je 23 (z 34) respondentů velmi spokojených s finanční situací, 8 respondentů je spokojených a 2 respondenti jsou nespokojeni.

46

Důležitost stavu finanční situace u respondentů Otázka 7 (B) Jak důležitá je pro Vás finanční situace? 17

18

16

absolutní četnost

16


13

14

12 12


12 10

9 8

domov pro seniory

8 6

4

2

4

3

4

2 1

0

1

0


docelo důležité

poměrně málo není vůbec důležité důležité

finanční situace Graf 22 Důležitost stavu finanční situace V domácím prostředí hodnotí finanční situaci jako nejdůležitější ze všeho 9 seniorů (z 34), 12 seniorů hodnotí za velmi důležitou, 8 seniorů za docela důležitou, 3 za poměrně málo důležitou a pro 2 seniory není finanční situace vůbec důležitá. V nemocničním prostředí pokládá 12 seniorů (z 34) finanční situaci za velmi důležitou, 50 % (17) za docela důležitou, 4 senioři za poměrně málo důležitou a pro 1 seniora není vůbec důležitá. V domově pro seniory je pro 16 seniorů (z 34) velmi důležitá, pro 13 docela důležitá, pro 4 senioři je jen poměrně málo důležitá a pro 1 seniora není vůbec důležitá.

47

Spokojenost respondentů s pocitem bezpečí Otázka 12 (A) Cítíte se spokojen/a s pocitem bezpečí v prostředí, ve kterém žijete? 30

absolutní četnost

25

24

23


20

10


14

15 8

domov pro seniory

9

5 1

1

1

2

0

0

0 velmi spokojen/a

spokojen/a


pocit bezpečí Graf 23 Spokojenost s pocitem bezpečí V domácím prostředí je (z 34) 8 seniorů je velmi spokojených s pocitem bezpečí, 23 seniorů je spokojených s pocitem bezpečí, 1 senior je málo spokojen a 2 senioři jsou nespokojeni. V nemocničním prostředí je 14 seniorů (z 34) velmi spokojeno, 19 z nich je s pocitem bezpečí spokojeno a 1 senior je málo spokojen. V domově pro seniory je 9 (z 34) respondentů velmi spokojených, 24 respondentů je spokojených a 1 respondent je

s pocitem bezpečí nespokojen.

48

Důležitost pocitu bezpečí u respondentů Otázka 5 (B) Jak důležitý je pro Vás pocit bezpečí?

absolutní četnost

30


23

25 20


16 13

15

15

domov pro seniory

10 5 5

3

5

3 0

0

3 0 0 0


velmi důležité

docela důležité


pocit bezpečí Graf 24 Důležitost pocitu bezpečí V domácím prostředí hodnotí pocit bezpečí jako nejdůležitější ze všeho 5 seniorů (z 34), 26 seniorů hodnotí pocit bezpečí za velmi důležitý a 3 senioři hodnotí pocit bezpečí za docela důležitý. V nemocničním prostředí pokládají 3 senioři (z 34) pocit bezpečí za nejdůležitější, 23 seniorů za velmi důležitý, 13 seniorů za docela důležitý a 5 seniorů za poměrně málo důležitý. V domově pro seniory je pocit bezpečí pro 16 seniorů (z 34) velmi důležitý, pro 15 seniorů docela důležitý a pro 3 seniory je poměrně málo důležitý.

49

Spokojenost respondentů s poskytovanou pomocí od lidí v okolí a její důležitost Otázka 13 (A) Jste spokojen/a s pomocí, kterou Vám poskytují lidé ve Vašem okolí? 30

absolutní četnost

26 25

domácí prostředí 18 19

20


14

15

10 10

7 5

5 1

2 0

0

0

0 velmi spokojen/a

spokojen/a


poskytovaná pomoc

Graf 25 Spokojenost s poskytovanou pomocí V domácím prostředí je (z 34) 7 seniorů velmi spokojených s poskytovanou pomocí, 26 seniorů je spokojených a 1 senior je málo spokojen. V nemocničním prostředí je 14 seniorů (z 34) velmi spokojených, 18 seniorů je s poskytovanou pomocí spokojeno a 2 senioři jsou málo spokojeni. V domově pro seniory je 10 (z 34) respondentů velmi spokojených s poskytovanou pomocí, 19 respondentů je spokojených a 5 respondentů je málo spokojených s poskytovanou pomocí.

50

Důležitost poskytované pomoci u jednotlivých respondentů Otázka 8 (B) Jak důležitá je pro Vás pomoc od lidí ve Vašem okolí? 18

absolutní četnost

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

15

14

15


12


9 4 2 nejdůležitější ze všeho

domov pro seniory 5 2 2

3 1

0 0

velmi docela poměrně není vůbec důležité důležité málo důležité důležité poskytovaná pomoc

Graf 26 Důležitost poskytované pomoci V domácím prostředí hodnotí poskytovanou pomoc jako nejdůležitější ze všeho jen 2 senioři (z 34), 14 seniorů hodnotí za velmi důležitou, 15 seniorů za docela důležitou, 2 senioři za poměrně málo důležitou a pro 1 seniora není poskytovaná pomoc vůbec důležitá. V nemocničním prostředí pokládá 18 seniorů (z 34) poskytovanou pomoc za nejdůležitější ze všeho, 9 seniorů za velmi důležitou, 15 seniorů za docela důležitou a pro 2 seniory je poskytovaná pomoc poměrně málo důležitá. V domově pro seniory je poskytovaná pomoc pro 4 seniory (z 34) nejdůležitější ze všeho, pro 12 seniorů je velmi důležitá, pro 15 seniorů docela důležitá a pro 3 respondenty je poskytovaná pomoc v domově pro seniory poměrně málo důležitá.

51

3.6 Diskuze Výzkum byl orientován na zmapování spokojenosti seniorů v určitých položkách a zjištění důležitosti u jednotlivých životních hodnot. Cílem tohoto šetření je porovnat subjektivní kvality života seniorů v domácím prostředí, v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. Pro dosažení tohoto cíle bylo do výzkumu zapojeno celkem 102 seniorů. Vyhodnocení celkové spokojenosti seniorů ve třech prostředích proběhlo pomocí dotazníkového šetření v Nemocnici Jihlava na odděleních dlouhodobě nemocných, v domově pro seniory Jihlava–Lesnov a u jednotlivých respondentů v domácím

prostředí.

Díky

této

spolupráci

jsem

si

vytvořila

představu

o spokojenosti seniorů v jednotlivých prostředích. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že s finanční situací jsou více nespokojeni senioři v domácím prostředí než v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. V domácím prostředí jsou senioři více spokojeni se stravou a s prostředím. H1 první část - Předpokládám, že s finanční situací jsou více nespokojeni senioři v domácím prostředí než v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. Na spokojenost seniorů s finanční situací jsem se zaměřila z důvodu zjištění subjektivního posouzení kvality života seniorů v různém prostředí, na kterém se finance podílejí. Dalším důvodem byly aktuální změny v důchodovém systému. Z pohledu médií jsou senioři často zařazovány do nízkopříjmové skupiny. Seniorská populace je charakterizována jako skupina vyhledávající a nakupující na trhu pouze ve slevách. Začátkem roku 2013 byl průměrný důchod 10 913 Kč (http://www.finance.cz). Podle dosavadního vývoje bude v České republice v roce 2015 každý pátý jedinec seniorem. Česko se tak podle předpokladu OSN stane zanedlouho státem s největším počtem seniorů. Stát ale nemá a nebude mít dostatek finančních prostředků na zabezpečení tak velkého počtu seniorů. V porovnání s Evropou máme co dohánět. Hlavním problémem je pravděpodobně naše vnímání. Podle všeho bychom se měli naučit chápat stáří jako součást života, nastupovat do penze v pozdějším věku a být déle aktivní (http://www.respektinstitut.cz). Z důvodu stárnutí populace a nedostatku peněz k financování dosavadního důchodového systému k zajištění budoucích seniorů byl nutný vznik důchodové reformy. Reforma má vést lidi k tomu, aby si začali na stáří spořit a tím si zajistit vícezdrojové financování v penzi. Malá důchodová reforma už

52

proběhla prodloužením věku pro odchod do penze, ovšem zásadní systém penzijního spoření vyšel v platnost 1. 1. 2013 (http://icv.vlada.cz). Důchodová reforma se skládá ze tří pilířů: I. pilíř - povinný státní systém Důchod je financovaný z odvodů sociálního pojištění (28 %) osoby s příjmem. Bude fungovat standardně jako doposud s jedinou výjimkou - bude se moci kombinovat s II. pilířem: ▶ ponechám-li si I. pilíř platím 28 % ▶ vstoupím-li do II. pilíře, platím 25 % do I. pilíře a 3 % převádím do II. pilíře. Naspořené peníze nejsou předmětem dědictví. II. pilíř - dobrovolný fondový pilíř Tento pilíř vznikl od 1. 1. 2013. Vstup není povinný, ale předčasné ukončení není možné. Finance se zhodnocují a ukládají pod jménem klienta a klient má možnost volby strategie investování. Vstup do II. pilíře je možný jen do 35 roku klienta. Z I. pilíře si klient převádí 3 % + musí připlácet 2 % ze své hrubé mzdy. Fondy se od sebe liší dosaženým výnosem a mírou rizika. Naspořené peníze jsou předmětem dědictví. III. pilíř - dobrovolné penzijní spoření Na dobrovolný systém spoření, který se skládá z příspěvku účastníka, příspěvku zaměstnavatele a výnosů od penzijního fondu, přispívá stát. Tento systém již funguje od 1. 1. 2013 došlo k výrazným změnám. Vznikly nové účastnické fondy, kde se odděluje majetek fondu od majetku klientů. Klienti mají možnost vybrat různé investiční strategie. Fondy jsou rozděleny na dva: 

Transformovaný- v tomto fondu jsou všichni klienti, kteří již uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do 30. 11. 2012



Účastnický - v tomto fondu jsou všichni klienti, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění s počátkem od 1. 1. 2013.

Pokud klient v době spoření zemře, všechny úspory se dědí (http://prodej.finance.cz).

53

Z grafu o spokojenosti s finanční situací vyplývá, že v domácím prostředí je 26 respondentů spokojených, 6 respondentů málo spokojených a 2 respondenti nespokojeni. V nemocničním prostředí uvedlo 20 seniorů spokojenost s finanční situací, 3 senioři jsou málo spokojeni a 11 seniorů je nespokojených. V domově pro seniory je 23 respondentů s finanční situací spokojených, 8 respondentů je málo a 2 respondenti jsou nespokojeni. S finanční situací je převážný počet seniorů ve všech třech prostředí spokojen. Větší nespokojenost se objevuje spíše v nemocničním prostředí. Po zpracování výsledků lze konstatovat, že první část hypotézy H1 se mi nepotvrdila. Domnívám se, že tato generace seniorů byla dříve hůře ekonomicky zajištěna, a proto je většina seniorů skromná a s finanční situací spokojená. Dalším důvodem spokojenosti může být podle mého uspokojivá výše důchodové částky a také se může na spokojenosti podílet i zdravotní stav. Ve zhoršeném zdravotním stavu senior často odpovídal, že pro něho spokojenost s finanční situací není důležitá. H1 druhá část - V domácím prostředí jsou senioři více spokojeni se stravou a s prostředím. Spokojenost seniorů s prostředím souvisí především s pocitem psychické pohody. Důležitým faktorem je samozřejmě atmosféra domova nebo alespoň simulace domácího prostředí. V domácím prostředí bylo 13 seniorů velmi spokojených, 19 seniorů spokojených a 2 senioři málo spokojeni. V nemocničním prostředí byli 2 respondenti velmi spokojeni, 10 respondentů bylo spokojených. 19 respondentů bylo málo spokojených a 3 nespokojeni. V domově pro seniory bylo s prostředím spokojených 7 seniorů, 19 seniorů bylo spokojených, 7 seniorů málo spokojených a 1 senior nespokojen. Z celkového počtu dotazovaných byla většina seniorů s prostředím, ve kterém žije, spokojena. Potraviny a pití jsou základní biologickou potřebou. Strava neuspokojuje pouze potřebu hladu, ale také ovlivňuje duševní pohodu. Styl stravování se zásadně podílí na celkovém zdravotním stavu jedince (Trachtová a kol., 2010). V domácím prostředí bylo se stravou 14 seniorů velmi spokojených, 1 senior spokojený a 2 senioři málo spokojeni. V nemocničním prostředí bylo 15 respondentů

54

spokojených, 2 respondenti byli málo spokojeni a 4 respondenti nespokojeni. V domově pro seniory byli se stravou 3 senioři velmi spokojených, 20 seniorů bylo spokojených a 11seniorů bylo málo spokojených. Z výsledků analýzy vzhledem k druhé části hypotézi H1 vyplynulo, že druhá část H1 se potvrdila. Ukázalo se, že v domácím prostředí jsou senioři více spokojeni se stravou a s prostředím. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že senioři v domově pro seniory vykonávají více volnočasových aktivit než v domácím a nemocničním prostředí. Volnočasové aktivity se podílí na psychickém rozpoložení seniora. Zásadním je návštěva příbuzných nebo přátel, se kterými si rádi povídají. Senioři často udržují vztahy jen v úzkém kruhu. Důležité je také kondiční cvičení, které se podílí na zdravotním stavu a povzbuzuje fyzickou soběstačnost. Záliby, jako např. četba, televize, či poslech rádia, bývá častým spojením se světem. Kluby obvykle zajišťují kulturní, společenskou a zájmovou činnost, např. pořádání besed, přednášek, pořádání zájezdů, plesů, návštěv divadel apod. Zájmová činnost v nemocničním prostředí a v domově pro seniory je speciálně uzpůsobena seniorům s ohledem na jejich zdravotní stav. Domov pro seniory Jihlava-Lesnov nabízí: Ergoterapii, což je pracovní terapie založená na činnosti s ohledem na zdravotní stav. Trénování paměti, kde využívají různé techniky k zlepšování či udržení duševních schopností. Terapeutické techniky s využitím výtvarné a textilní techniky (vyšívání, pletení), práce s hmotou či keramickou hlínou, pedigem, procvičování jemné motoriky a také i pečení a vaření. Canisterapie (práce se psy) je v domově seniorů využívána jako podpůrná léčba pohybového aparátu, ale v první řadě k podpoře psychiky. Své uplatnění nachází hlavně u úzkostných seniorů s větším stupněm závislosti na pomoci od druhých. Sportovní činnosti, při kterých klienti soutěží v jednoduchých sportovních disciplínách a posilují fyzickou kondici.

55

Společenské programy jsou zajištěny výstupy žáků z uměleckých škol, i např. výstupem kouzelníka. Dále hudební programy, do kterých spadá živé vystoupení kapely nebo poslech reprodukované hudby. Vzdělávací programy obsahují přednášky orientované na téma zdravý životní styl, historii, cestování, apod. Náboženské programy zajišťují v kapli v domově pro seniory jedenkrát týdně mši svatou a jedenkrát týdně probíhá duchovní čtení. Nechybí zde ani práce s moderní technologií práce na počítači, kde je využíván speciální program NEURON. Je to komplexní program pro trénink mozku. Jsou zde využívány logické hry a také i internet (http://www.dpsjihlava.cz). Dnešní zdravotnické a sociální zařízení mají opravdu bohaté programy pro seniory. Na zájmu o volnočasové aktivity ve všech prostředí, se ale podílí především zdraví, finance či osobní nálada. Z mého výzkumu vyšlo, že v domácím prostředí se zájmové činnosti či klubům věnují 4 senioři, s přáteli a kamarády se pravidelně setkává 17 seniorů, 2 navštěvují divadlo, 33 respondentů navštěvují příbuzní a kondičnímu cvičení se věnuje 5 seniorů. Náboženská činnost provádí 17 seniorů, 21 seniorů rádo čte a 25 seniorů sleduje televizi nebo poslouchá rádio. V nemocničním prostředí se zájmové činnosti věnuje 9 seniorů, 16 respondentů se často setkává s přáteli a 29 seniorů navštěvují příbuzní. Kondiční cvičení provozuje 29 seniorů, 4 senioři provádí náboženskou činnost, 14 respondentů si čte a 16 seniorů sleduje televizi nebo poslouchá rádio. V domově pro seniory 20 respondentů vykonává zájmovou činnost či chodí do klubů, 12 seniorů se obvykle setkává s kamarády, 32 respondentů navštěvují příbuzní, kondiční cvičení děla 24 respondentů. 9 respondentů se věnuje náboženské činnosti, 18 respondentů si rádo čte a 20 seniorů sleduje televizi nebo poslouchá rádio. Hypotéza se mi nepotvrdila. Více volnočasových aktivit vykonávají senioři v domácím prostředí. Domov pro seniory je ale těsně za domácím prostředím ve vykonávání

volnočasových

aktivit.

Nejméně

aktivit

podnikají

respondenti

v nemocničním prostředí. Kondičnímu cvičení a zájmové činnosti se senioři věnují více v nemocničním prostředí než v domácím prostředí.

56

Hypotéza č. 3: Očekávám, že v domácím prostředí jsou senioři více spokojeni s pomocí od lidí v jejich okolí než v nemocničním. V nemocničním prostředí pokládají senioři tuto pomoc za nejdůležitější než v domácím prostředí. V domácím prostředí je 7 seniorů s poskytovanou pomocí velmi spokojených, 26 seniorů je spokojených a 1 senior je spoojen málo. V nemocničním prostředí je 14 seniorů velmi spokojených, 18 seniorů je spokojených a 2 senioři jsou málo spokojeni. V domově pro seniory je 10 respondentů velmi spokojených s poskytovanou pomocí, 19 respondentů je spokojených a 5 respondentů je málo spokojených. První část hypotézy H3 se mi zcela nepotvrdila. Velmi spokojených s poskytovanou pomocí je nejvíce respondentů v nemocničním prostředí, ale obecně spokojených respondentů je více v domácím prostředí.

Pokud jsou výsledky se spokojeností

o poskytované péči opravdu pravdivé, je poskytovaná pomoc/péče o seniory velice kvalitní. Důležitost poskytované pomoci pokládají v domácím prostředí za nejdůležitější ze všeho 2 senioři, 14 seniorů za velmi důležité, 15 seniorů za docela důležité, 2 senioři za poměrně málo a pro 1 seniora není poskytovaná pomoc vůbec důležitá. V nemocničním prostředí pokládá 18 seniorů za nejdůležitější ze všeho, pro 9 je poskytovaná pomoc velmi důležitá, pro 5 seniorů je docela a pro 2 seniory je poměrně málo důležitá. V domově pro seniory je poskytovaná pomoc nejdůležitější pro 4 seniory, pro 12 seniorů je pomoc velmi důležitá, 15 seniorů ji hodnotí jako docela důležitou a pro 3 seniory je poměrně málo důležitá. Druhá část hypotézy H3 se mi potvrdila. Senioři v nemocničním prostředí pokládají poskytovaná pomoc za nejdůležitější ze všeho než v domácím prostředí. Samozřejmostí potřeba pomoci je při špatném zdravotním stavu, jak fyzickém tak psychickém. A to nejen ze strany zdravotního personálu, ale především i rodiny. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že s fyzickou soběstačností jsou více spokojeni senioři v domácím prostředí a v domově pro seniory než v nemocničním prostředí. Na spokojenosti s fyzickou soběstačností se podílí především zdravotní stav včetně se vyskytujících poruch pohybové soustavy způsobené úrazem či pádem.

57

V domácím prostředí je 19 seniorů spokojených s fyzickou soběstačností, 13 seniorů je málo spokojených a 2 senioři jsou nespokojeni. V nemocničním prostředí jsou 4 senioři spokojeni se svou fyzickou soběstačností, 18 seniorů je málo spokojených a 12 seniorů je nespokojených. V domově pro seniory je 6 respondentů velmi spokojených, 15 respondentů je spokojených, 9 respondentů je málo spokojených a se svou fyzickou soběstačností jsou 4 respondenti nespokojeni. Hypotéza se mi potvrdila. Hypotéze č. 5: Domnívám se, že většina seniorů hodnotí za nejdůležitější či velmi důležitou životní hodnotu zdraví a vztahy s rodinou. Méně důležitý pro ně bude vztah s přáteli/ lidmi v okolí a volnočasové aktivity. Zdraví V domácím prostředí hodnotí zdraví 19 seniorů za nejdůležitější ze všeho a 13 seniorů za velmi důležité. V nemocničním prostředí hodnotí 20 seniorů zdraví za nejdůležitější ze všeho a 9 seniorů za velmi důležité. V domově pro seniory hodnotí 12 seniorů zdraví za nejdůležitější a 16 seniorů za velmi důležité. Vztahy s rodinou V domácím prostředí hodnotí vztahy 23 seniorů za nejdůležitější ze všeho a 10 seniorů za velmi důležité. V nemocničním prostředí hodnotí 6 seniorů vztahy s rodinou za nejdůležitější ze všeho a 20 seniorů za velmi důležité. V domově pro seniory hodnotí 6 seniorů vztahy s rodinou za nejdůležitější a 18 seniorů za velmi důležité. Vztahy s přáteli V domácím prostředí jsou pro 1 seniora vztahy s přáteli nejdůležitější ze všeho. V nemocničním prostředí je také jen pro 1 seniora vztah s přáteli nejdůležitější ze všeho a v domově pro seniory není pro nikoho vztah s přáteli nejdůležitější ze všeho.

58

Volnočasové aktivity V domácím prostředí hodnotí volnočasové aktivity jen 1 senior za nejdůležitější ze všeho a 9 seniorů za velmi důležité. V nemocničním prostředí nejsou pro žádného seniora volnočasové aktivity za nejdůležitější ze všeho a pro 2 seniory jsou velmi důležité. V domově pro seniory nejsou pro žádného seniora volnočasové aktivity za nejdůležitější ze všeho a pro 17 seniorů jsou volnočasové aktivity velmi důležité. Hypotéza se mi potvrdila. Z výsledků šetření je zdraví a vztah s rodinou pro seniory ve všech třech prostředí velmi důležitý až nejdůležitější, oproti vztahům s přáteli a volnočasovými aktivitami. Zdraví totiž působí na všechny potřeby jedince. Pokud není člověk se zdravím spokojen, jdou ostatní potřeby stranou. V popředí zůstávají pouze biologické potřeby a především potřeba uzdravit se nebo alespoň zlepšení zdravotního stavu. Pokud se senior cítí v určitých chvílích vyčerpaně a bezmocně, a to po stránce psychické či fyzické, rodina pro něho znamená zásadní oporu a pomoc.

59

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Část mého výzkumu se týkala porovnání kvality života seniorů a jejich spokojenosti v různém prostředí. Dále zjistit důležitost u vybraných životních hodnot. Hlavním cílem bylo posoudit kvalitu života seniorů v domácím prostředí, nemocničním prostředí a v domově pro seniory. Některé hypotézy se mi zcela nepotvrdily. Důvodem by mohl být můj zkreslený mladistvý pohled na seniory nebo malé množství respondentů či neúmyslné ovlivnění odpovědi při rozhovoru. Celkové hodnocení dopadlo ve všech třech prostředí ve většině oblastí vcelku kladně. Ovšem měli bychom uvést i záporné výsledky a důležitost u vyhodnocených životních hodnot. Záporné výsledky Jednou z oblastí nejméně spokojených respondentů byla spokojenost se zdravotním stavem. Zhruba 30 % respondentů v každém prostředí je málo spokojených se svým zdravotním stavem. Pocit úplné nespokojenosti se objevoval zejména v nemocničním prostředí. Stejně tak je mnoho respondentů málo spokojených, až nespokojených i se svou fyzickou soběstačností. Vzhledem k výsledkům důležitosti zdraví bych doporučila zvýšit péči o zdraví, začít edukovat již v mladém věku o odpovědnosti za svůj zdravotní stav a zvýšit zájem o prevenci. Cílem tohoto bude, aby každý jedinec zůstal co nejdéle aktivním a výdělečným členem společnosti. Působením prevence a individuální péčí o svůj organizmus za snahou udržet se co nejdéle zdráv a fit, docílíme ušetření zdravotnických financí, protože potřeba i doba poskytované péče o seniory se tím sníží. Také se zde objevovala větší nespokojenost s prostředím a to zejména v nemocničním prostředí. Prostředí kladně působí na psychiku a poskytuje pocit pohody. Je důležité, aby prostředí navozovalo útulný a příjemný pocit domácího prostředí. Dnešní zdravotnické organizace se v tomto směru vcelku zlepšují, ovšem nápadů a finančních prostředků není dostatek. Doporučila bych zásadní změnu ve vzhledu pokoje a to především stropních stěn, navrhuji různé barvy či motivy. Na stěny bych naproti pacientovi umístila televizi a nástěnku. K televizi bych využila bezdrátová sluchátka k nerušení ostatních pacientů a nástěnka by sloužila jako fotoalbum či k vystavění oblíbených obrázků jako jsou květiny, auta, krajina, výstřižky z časopisů a novin a jiné.

60

Podle mého názoru každý senior rád vzpomíná na svůj život, na významné události v jeho životě a na svou rodinu a přátelé, kterého obklopují. V určité míře se zde objevovala i nespokojenost se stravou a to v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. Důvodem je možný nedostatek financí. Vzhledem k tomu, že strava patří do základních potřeb, bylo by vhodné, aby byl jedinec s touto potřebou spokojen. Můj návrh je zkvalitnění stravy v těchto zařízeních či možný nadstandard v případě příplatku seniora po domluvě s nutričním terapeutem. Menší nespokojenost s využitím volného času se vyskytovala nejvíce v nemocničním prostředí, poté v domově pro seniory, ale také i v domácím prostředí. Na spokojenosti s využitím volného času se podílí především zdravotní stav a fyzická soběstačnost. Aktuální nabídka programů je pro většinu respondentů dostačující. V závislosti na zdravotním stavu jsou volnočasové aktivity pro většinu seniorů v nemocničním prostředí nedůležité. Zásadním podle mého je, aby společnost začala chápat stáří jako další etapu života plnou významných událostí a příjemných chvil. Stáří není nemoc ani omezení či konec života. Ovšem jako každá etapa něco obnáší, a proto je dobré se na stáří připravit jak po stránce fyzické a zdravotní, tak i psychické. Člověk je strůjcem svého života, a proto by měl své kormidlo držet pevně ve svých rukou.

61

4 Závěr Jedním z nejvíce diskutovaných fenoménů budoucnosti je právě stárnutí populace v souvislosti se zdravotnictvím. Jedná se zejména o finance na zajištění péče o seniory, které vzhledem k narůstajícímu počtu bude přibývat a také k udržení kvality života jedinců ve stáří. Dnešním trendem je prodlužování délky života. Důležitějším je ale podle mého udržet kvalitu život na určité vyhovující úrovni. Jedná se především o udržení pevného zdraví, fyzické a psychické soběstačnosti, ovšem okolností podílejících se na kvalitě života je nespočet. Každý si „kvalitní život“ ve stáří představuje rozdílně. Důvodem je odlišný způsob života, kterým senior doposud žil. Na kvalitě života se podílí životní styl, stravování, psychická a fyzická soběstačnost, schopnost vykonávat volnočasové aktivity, podpora sociálních vztahů jak ze strany rodiny či přátel, finanční situace a jiné. Cílem této práce bylo posoudit kvalitu života seniorů v domácím prostředí, v nemocničním prostředí a v domově pro seniory. Porovnat jejich subjektivní spokojenost a důležitost u vybraných životních hodnot. V teoretické části jsem se zabývala etapou stáří a důležitostí naplněním potřeb, které souvisí s kvalitou života. V poslední teoretické části jsem se zabývala pojmem kvalita života z pohledu psychologického, filozofického a sociologického. Dále pak faktorům, které se na kvalitě života podílejí a způsoby měření. K zjištění úrovně kvality života seniorů, ve třech různých prostředích, jsem použila dotazník, který jsem sestavila. Je zaměřený na okruhy potřeb týkajících se tělesné pohody, fyziologických potřeb, potřeb souvisejících se vztahy s rodinou a lidmi v jejich okolí, potřeby bezpečnosti, potřeby estetické, finanční a v neposlední řadě potřeby vykonávat oblíbené volnočasové aktivity a jejich spokojenost s nimi. A zároveň jsem se zaměřila na subjektivní důležitost u těchto hodnot. Motivací mi byl dotazník subjektivní kvality života SQUALA od Evi Dragomerické. Hodnoty o spokojenosti a důležitosti v jednotlivých oblastech jsou uvedeny v grafech. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce jsou spokojeni senioři v domácím prostředí, poté v domově pro seniory a nakonec senioři v nemocničním prostředí. Hlavním aspektem celkové spokojenosti je zdravotní stav, od kterého se odvíjela spokojenost v dalších oblastech. Proto bych navrhovala více edukovat společnost o přípravě na stáří, věnovala

62

bych větší pozornost zdravotní prevenci a vytvořila bych přednášky zaměřené na zdraví a správný životní styl. Dodržováním zásad zdravého životního stylu bude lidské tělo ve stáří více zachované a v lepší kondici. Bude vizitkou naší odpovědnosti v péči o zdraví. Podle mého názoru je důležité, aby si toto uvědomila veškerá společnost. Podstatné jsou hlavně zdravotnické organizace, pojišťovny a další důležité subjekty, které působí na společnost ve výchově ke zdraví. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje kvalitu života seniorů je kladný přístup k seniorům. Měli bychom chápat stáří jako další etapu života, která je spojena s mnoha odlišnostmi od mladých jedinců. Ráda bych proto apelovala na osoby (členy rodiny, zdravotnický personál - především sestry) pečující o starší jedince, aby k nim přistupovali dle holistické teorie. Což znamená, že člověk je bio-psycho-sociální bytostí a k dosažení spokojenosti seniora, tedy dobré kvality jeho života, je uspokojení všech potřeb nacházejících se v těchto složkách. Podstatné je také nezapomínat, že každý člověk je individuum. Je více než pravděpodobné, že i my budeme potřebovat ve stáří pomoc od bližních či zdravotního personálu. Všichni totiž jednou zestárneme. Báseň, která popisuje pocity seniorky v pozici pacientky, upozorňuje na klamavý převlek stáří. Poukazuje na nesprávný pohled a pochopení seniorů. Tuto báseň našel personál v nemocnici v Ashludieově poblíž Dundee ve Skotsku. MLADÁ DÍVKA je pořád ve MNĚ... Poslyšte, sestro, když na mě hledíte, řekněte, koho to před sebou vidíte. Ach ano, je to jen ubohá stařena s divnýma očima a napůl šílená. Odpověď nedá vám, jídlo jí padá, nevnímá, když po ní něco se žádá, o světě neví, jen přidělává práci, boty a punčochy napořád ztrácí. Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat, potřebuje však krmit a také přebalovat. Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?

63

Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte. Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala, než jsem se bezmocná, až sem k vám dostala. Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let s bratry a sestrami sládl život jako med. Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích, dychtivou prvních lásek a pořád samý smích. Ve dvaceti nevěstou se srdcem bušícím, co skládala slib svůj za bílou kyticí. A když mi bylo pár let po dvaceti, já chtěla šťastný domov pro své děti, Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí, jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti. A je mi čtyřicet, synové odchází, jenom můj věrný muž pořád mě provází. Padesátka přišla, ale s ní další malí co u mě na klíně si jak ti první hráli. Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu, mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu. Život jde dál, mé děti mají vrásky a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky. Příroda krutá je, i když život byl krásný, na stará kolena jen dělá z nás blázny. Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen, kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím kámen.

64

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije. Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá, vždyť pořád miluje a nepřestala být živá. Málo bylo těch let a netáhla se líně, já smířila se s tím, že všechno jednou mine Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte, seschlou stařenu už neuvidíte, teď už - MĚ vidíte... (http://www.terapiepankova.cz).

65

Seznam použité literatury ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3901-4 DVOŘÁČKOVÁ, D., Kvalita života seniorů. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. ISBN 978-80-247-4138-3 GURKOVÁ, E., Hodnocení kvality života. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3625-9 HOLMEROVÁ, I., JURÁŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha: EV public relations,spol. s. r o., 2007. ISBN 978-80-254-0179-8 KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada publishing a.s., 2008. ISBN 978-802-4721-699. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie 2. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. ISBN 80-247-1284-9 MAČÁK, J., MAČKOVÁ, J., DVOŘÁČKOVÁ, J. Patologie. Praha: Grada Publishing a.s, 2012. ISBN 978-80-247-3530-6 MAHROVÁ, G., VENGLÁŘOVÁ, M. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, ISBN 978-80-247-2138-5 MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízení. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3148-3 MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-368-0. MLÝNKOVÁ, J., Péče o staré občany. Praha: Grada Publishing a.s, 2011. ISBN 978-80-247-3872-7

66

NAVRÁTIL, L. Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2319-8 ŠAMÁNKOVÁ, M. A KOLEKTIV. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3223-7 TRACHTOVÁ, E. A KOLEKTIV. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: NCONZO Brno, 2010. ISBN 80 -7013 -324 -4 VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-2170-5 ZACHAROVÁ, E., ŠIMÍČKOVÁ- ČÍŽKOVÁ, J., Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-247-4062-1 Další zdroje BLAHUTKOVÁ, Marie a Jiří DAN. Zdraví a osobní pohoda: Některé nové přístupy a metody posuzování. [online]. © 2008 [cit. 2013-04-24] In: 124-125. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/z21/2007/konference_2007/sbornik_2007/sb07_soucasny_disk urs/cze/blahutkova_dan_cz.pdf DOMOV PRO SENIORY JIHLAVA – LESNOV. Aktivizační činnosti. [online]. © 2013[cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.dpsjihlava.cz/index.php?nid=4670&lid=cs&oid=2518390 FINANCE.CZ. Jaký musím mít příjem na průměrný důchod. [online]. © 2012 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/372906-jaky-musimmit-prijem-na-prumerny-duchod-/ CHLOUBOVÁ, Helena. Změny potřeb ve stáří. Zpravodaj Ústavů sociální péče [online]. © 2005 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://zpravodaj.marcom-praha.cz/zpr_0502/pdf/22-24.pdf

67

INFORMAČNÍ CENTRUM VLÁDY. Důchodová reforma [online]. © 2012 - 2013 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/odborne-oreforme/ INSTITUT POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ. Kvalita života [online]. © 2004 [cit. 2013-04-24] In: 21-23. Dostupné z: https://www.ipvz.cz/download.aspx?item=1105&%3E INSTITUT PRO ROZVOJ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI – RESPEKT. Je naše země pro starý? [online]. © 2009 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.respektinstitut.cz/je-nase-zeme-pro-stary-shrnuti-z-verejne-debaty/ PRODEJ.FINANCE.CZ. Důchodová reforma [online]. © 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://prodej.finance.cz/duchodova-reforma/ REGENERAČNÍ STUDIO LIBUŠE PÁNKOVÉ* POMOC PRO DUŠI A TĚLO. Báseň staré ženy[online]. © 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.terapiepankova.cz/content/basen-stare-zeny

RYFF, C. D., KEYES, C. L. M. The structure of psychological well-being revisited. Journal of Personality and Social Psychology [online]. © 1995 [cit. 2013-0410]. vol. 69, p. 719-727. Dostupné z: http://www.aging.wisc.edu/midus/findings/pdfs/830.pdf

68

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví respondentů celkem ............................................................................. 27 Graf 2 Pohlaví respondentů ......................................................................................... 27 Graf 3 Věk respondentů............................................................................................... 28 Graf 4 Vzdělání respondentů ....................................................................................... 29 Graf 5 Děti .................................................................................................................. 30 Graf 6 Spokojenost se zdravotním stavem ................................................................... 31 Graf 7 Důležitost zdraví .............................................................................................. 32 Graf 8 Spokojenost s fyzickou soběstačností ............................................................... 33 Graf 9 Spokojenost se vzhledem .................................................................................. 34 Graf 10 Spokojenost s prostředím ................................................................................ 35 Graf 11 Důležitost prostředí ........................................................................................ 36 Graf 12 Spokojenost se vztahy s členy rodiny .............................................................. 37 Graf 13 Důležitost vztahů s členy rodiny ..................................................................... 38 Graf 14 Spokojenost s podporou rodiny ....................................................................... 39 Graf 15 Spokojenost se vztahy s ostatními lidmi .......................................................... 40 Graf 16 Důležitost vztahů s přáteli/ lidmi v okolí ......................................................... 41 Graf 17 Spokojenost se stravou ................................................................................... 42 Graf 18 Spokojenost s volným časem ..........................................................................43 Graf 19 Vykonávané volnočasové aktivity................................................................... 44 Graf 20 Důležitost volnočasových aktivit .................................................................... 45 Graf 21 Spokojenost s finanční situací ......................................................................... 46 Graf 22 Důležitost stavu finanční situace ..................................................................... 47 Graf 23 Spokojenost s pocitem bezpečí ....................................................................... 48 Graf 24 Důležitost pocitu bezpečí ................................................................................ 49 Graf 25 Spokojenost s poskytovanou pomocí .............................................................. 50 Graf 26 Důležitost poskytované pomoci ......................................................................51

69

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Jihlava Příloha 3 Souhlas s dotazníkovým šetřením v domově pro seniory Jihlava - Lesnov Příloha 4 Žádost o využití dotazníku

Příloha 1 Dotazník Dotazník kvality života Pořadové číslo____ Vážená paní, vážený pane, Cílem tohoto dotazníku je hodnocení kvality života v domácím prostředí a v zařízeních nemocničního a sociálního typu. Zjišťujeme na kolik jste Vy osobně spokojen v různých aspektech života, a jaké hodnoty jsou pro Vás v životě důležité. Odpovědi jsou anonymní a důvěrné. Získaná data budou sloužit jen k vyhodnocení získaných údajů a zajisté nebudou použité ke komerčním účelům. Děkuji Vám za spolupráci na výzkumné práci. Prosím, zatrhněte odpovídající čtvereček u dané odpovědi (). Pohlaví

Věk___

Muž

Žena

Ukončené vzdělání Základní Střední bez maturity/vyučen Střední s maturitou Vysokoškolské Rodinný stav Svobodný/á Ženatý/vdaná, s druhem Rozvedený/á Vdovec/vdova Máte děti? Ano

Ne

A. Spokojenost v následujících faktorech ve Vašem životě 1) Jste spokojen/a se svým zdravotním stavem? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

2) Jste spokojen/a se svou fyzickou soběstačností? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

3) Jste spokojen/a se svým vzhledem? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

4) Jste spokojen/a s prostředím ve kterém žijete? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

5) Jste spokojen/a se vztahy s členy rodiny? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

6) Jste spokojen/a s podporou, kterou Vám rodina poskytuje? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

7) Jste spokojen/a se vztahy s ostatními lidmi ve Vašem životě? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

8) Jste spokojen/a se stravou. Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

9) Jste spokojen/a s tím jak trávíte svůj volný čas? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

10) Zakroužkujte, kterou z volnočasových aktivit vykonáváte pro radost (během měsíce) Činnosti: 1) Zájmová činnost, klub 2) Setkávání s přáteli a kamarády 3) Návštěva divadla 4) Návštěva příbuzných 5) Kondiční cvičení 6) Náboženská činnost 7) Četba 8) Televize, poslech rádia 11) Jste spokojen/a se svou finanční situací. Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

12) Cítíte se spokojen/a s pocitem bezpečí v prostředí, ve kterém žijete? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

13) Jste spokojen/a s pomocí, kterou Vám poskytují lidé ve Vašem okolí? Velmi spokojen/a

Spokojen/a

Málo spokojen/a

Nespokojen/a

B. Jak důležité jsou následující faktory ve Vašem životě? Prosím, zatrhni odpovídající čtvereček u dané odpovědi (). 1) Jak důležité je pro Vás zdraví? □ Nejdůležitější ze všeho

□ Velmi důležité □ Docela důležité

□ Poměrně málo důležité

□ Není vůbec důležité

2) Jak jsou pro Vás důležité koníčky/ volnočasové aktivity? □ Nejdůležitější ze všeho




3) Jak důležité jsou pro Vás vztahy s rodinou? □ Nejdůležitější ze všeho




4) Jak důležité jsou pro Vás vztahy s přáteli/lidmi ve Vašem okolí? □ Nejdůležitější ze všeho




5) Jak důležitý je pro Vás pocit bezpečí? □ Nejdůležitější ze všeho




6) Jak důležité je pro Vás prostředí ve kterém žijete? □ Nejdůležitější ze všeho




7) Jak důležitá je pro Vás finanční situace? □ Nejdůležitější ze všeho




8) Jak důležitá je pro Vás pomoc od lidí ve Vašem okolí? □ Nejdůležitější ze všeho




Příloha 2 Souhlas s dotazníkovým šetřením v nemocnici Jihlava

Příloha 3 Souhlas s dotazníkovým šetřením v domově pro seniory Jihlava - Lesnov

Příloha 4 Žádost o využití dotazníku From: [email protected] [mailto:[email protected]] Sent: Thursday, January 31, 2013 10:29 PM To: [email protected]; Dragomirecka, Eva Subject: Zadost o souhlas o uziti dotazniku SQUALA Dobrý den, ráda bych Vás tímto emailem požádala o Váš souhlas k užití dotazníku SQUALA pro vypracování bakalářské práce týkající se kvality života seniorů. Předem děkuji za kladný souhlas a přeji pěkný den. Petra Zwanzgerová tel: 606 754 204 studentka oboru všeobecná sestra Vysoká škola polytechnická Jihlava ------------------------------------------------------------------------------------------Dragomirecka, Eva ([email protected]) RE: Zadost o souhlas o uziti dotazniku SQUALA 1. 2. 2013, 10:27:44 Komu: [email protected] Vazena kolegyne, dotaznik muzete samozrejme pouzit. Srdecne zdravim, Eva Dragomirecka *** PhDr. Eva Dragomirecká, PhD. vedoucí katedry sociální práce FF UK U Kříže 8, 158 00 Praha 5- Jinonice T: 251 080 424 E1: [email protected] E2: [email protected]

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porovnání kvality života seniorů v domácím prostředí a v zařízeních nemocničního a sociálního typu

Recommend Documents