VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Porodní asistentky a porodní plán

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Porodní asistentky a porodní plán Bakalářská práce

Autor: Lenka Hejralová Vedoucí práce: PhDr. Lenka Görnerová Jihlava 2016

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na téma Porodní asistentky a porodní plán. Teoretická část bakalářské práce popisuje práci porodní asistentky při fyziologickém porodu, vzdělání a kompetence porodních asistentek. Zároveň se soustředí na fakta typická pro vypracování porodních plánů. Praktická část bakalářské práce je vypracována na základě výzkumu. Tato část se zaměřuje na názor porodních asistentek na porodní plán. Výsledky jsou zpracovány a vyneseny do grafů. Klíčová slova Porodní asistentka, porod, porodní plán, kompetence.

Abstract The bachelor thesis is concerned with Midwives and Birth Plan. The theoretic part of bachelor thesis describes the work of midwife at physiological childbirth, education and competences of midwives. Furthermore, it deals with facts typical for making of birth plans. The practical part of bachelor thesis is based on a research. This part is focused on the opinion of midwives on birth plan. The results are processed and visualized in graphs. Key Words Midwife, childbirth, birth plan, competences.

Velmi bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Lence Görnerové za poskytnuté rady, trpělivost a vstřícnost při udělování rad. Děkuji za pomoc respondentům, bez nichž bych neměla dostatek podkladů, a velký dík patří mé rodině, přátelům a partnerovi za podporu po celou dobu studia a při závěrečné tvorbě bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práce neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

……………………………………………… Podpis

OBSAH ÚVOD...........................................................................................................................8 1

SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ................................................................9 1.1

1.1.1

Klasifikace porodu ...................................................................................9

1.1.2

Vedení porodu..........................................................................................9

1.1.3

Porodní doby .......................................................................................... 10

1.2

PORODNÍ ASISTENTKA ............................................................................ 10

1.2.1

Definice porodní asistentky .................................................................... 10

1.2.2

Historie porodní asistentky ..................................................................... 11

1.2.3

Vzdělání porodních asistentek ................................................................ 13

1.2.4

Kompetence porodní asistentky .............................................................. 14

1.2.5

Profesní organizace porodních asistentek ............................................... 16

1.3

2

POROD...........................................................................................................9

PORODNÍ PLÁN.......................................................................................... 17

1.3.1

Co je to porodní plán .............................................................................. 17

1.3.2

Struktura porodního plánu ...................................................................... 18

1.3.3

Porodní přání v první době porodní ........................................................ 19

1.3.4

Porodní přání v druhé době porodní........................................................ 23

1.3.5

Porodní přání ve třetí době porodní ........................................................ 26

VÝZKUMNÁ ČÁST ........................................................................................... 28 2.1

Cíle výzkumu a hypotézy .............................................................................. 28

2.2

Metodika výzkumu ........................................................................................ 29

2.3

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 29

2.4

Průběh výzkumu ........................................................................................... 29

2.5

Zpracování získaných dat .............................................................................. 29

2.6

Výsledky výzkumu ........................................................................................ 30

2.7

Výsledky hypotéz .......................................................................................... 50

2.8

Diskuze ......................................................................................................... 54

2.9

Návrh řešení a doporučení pro praxi .............................................................. 57

ZÁVĚR ....................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ............................................................................................ 60 Seznam grafů .............................................................................................................. 63 Seznam příloh ............................................................................................................. 64

ÚVOD „Každá žena, která očekává narození miminka, si přeje, aby vše dobře dopadlo, aby porod proběhl bez komplikací, a aby ona i miminko byli v pořádku. Bezpečný porod je všeobecným přáním snad všech žen.“ (Štromerová, 2008) Bakalářská práce je zaměřena na porodní plány z pohledu porodních asistentek. Inspirací pro výběr této problematiky pro mě byl stále zvyšující se počet porodů s porodním plánem. Jako budoucí porodní asistentka si mohu všímat rozdílných názorů zdravotnického personálu na ženy, které chtějí rodit podle porodního plánu. Při sdělování mého tématu bakalářské práce jsem se často setkala s otázkami typu: „Co je to porodní plán?“ nebo „Porod lze naplánovat?“ a musela jsem těmto lidem dát za pravdu. Porodní plán bychom měli spíše nazývat porodní přání, neboť porod a jeho průběh se nedá nikdy plánovat dopředu. List, na kterém si budoucí maminka přinese do porodnice pečlivě sepsané kroky k porodu, ji pouze ujišťuje v tom, že ví, jaké jsou možnosti. Ženy s porodním plánem jsou ženy moderní doby, orientované a chtějí mít věci pod kontrolou. Bohužel si myslím, že tyto informace, které si mnoho žen načte na internetových diskuzích nebo se dozví z knih, by měly být pouze pro její potřebu. V době příchodu do porodnice by se měla žena odevzdat do rukou personálu, který za dob své praxe pracoval s mnoha typem žen a vyřešil mnoho situací, takže ví ze zkušeností nejlépe, jaký přístup zvolit pro bezpečný porod dítěte. Z pohledu porodních asistentek se porodní plány stávají určitými vetřelci v jejich práci. Je k pochopení, že si žena z porodu chce odnést co nejkrásnější zážitek, ale porod není rutinní záležitostí a požadavky žen někdy zasahují do práce porodních asistentek. Pokud má žena speciální přání, kterými se chce řídit, měla by je projít společně s porodní asistentkou, která bude u porodu. Důležité je rozumně probrat, jaký důvod ji vedl k takovému rozhodnutí a zjistit, zda je žena obeznámena s možnými komplikacemi. Není lehké vyžadovat si od rodičů povolení od ustoupení od porodního plánu, pokud se vyskytnou komplikace. Někdy se může zdát, že ženy usilují spíš o nezapomenutelný zážitek z porodu než o zdraví svého dítěte.

8

1 SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY 1.1 POROD Porodem rozumíme spontánní vypuzení plodového vejce, tj. plodu, pupečníku, plodové vody, plodových obalů a placenty, z organismu matky, které proběhlo mezi ukončeným 37. – 42. týdnem gravidity (Roztočil a kol., 2008). Klasifikace živě narozeného plodu se odvíjí od projevení známek života, za které považujeme srdeční akci, dýchací pohyby, svalový tonus a pulzaci pupečníku. Živý plod je tedy takový, který jeví známky života, nebo bez známek života s porodní hmotností nad 1000g a více. Plod, jenž má porodní hmotnost menší než 500g musí jevit alespoň jednu ze známek života nejméně po dobu 24h, aby mohl být považován za novorozence. O potrat se jedná v případě, že nejsou splněny tyto podmínky, nebo šlo o vypuzení plodu před ukončeným 24. týdnem těhotenství (Roztočil a kol., 2008).

1.1.1 Klasifikace porodu Podle ukončeného týdne těhotenství můžeme porod klasifikovat jako: 

Předčasný porod – k porodu plodu došlo před ukončeným 37. týdnem gravidity.



Porod v termínu – jedná se o porod od 38. do 40. týdne včetně.



Potermínový porod – zahrnuje porod po ukončeném 40. – 42. týdnu gravidity.



Porod po 42. týdnu – označené jako patologické přenášení (Roztočil a kol., 2008).

1.1.2 Vedení porodu Podle zásahu porodníka rozlišujeme několik typů způsobu vedení porodu. 1. Spontánní porod, neboli samovolný je porod probíhající na základě přirozených porodních mechanismů, do kterých porodník nijak nezasahuje. 2. Fyziologický porod je veden pouze s pomocí porodníka, který nezasahuje do přirozených porodních mechanismů. 3. Medikamentózní porod je ovlivněný podáním léků na úpravu děložní činnosti, často za účelem vyvolání nebo posílení děložní činnosti (www.porodnice.cz).

9

4. Operativní porod je takový, kde je nutné ukončení těhotenství nebo porod plodu z důvodu ohrožení života nebo zdraví matky, dítěte nebo obou. Ukončení III. doby porodní porodnickou operací je rovněž považováno za porod operativní. 5. Indukovaný porod je porod uměle vyvolaný uterokinetickými preparáty z důvodu předcházení negativním následkům pokračování těhotenství nebo z důvodu programovaného porodu (Roztočil a kol., 2008).

1.1.3 Porodní doby Fáze porodu se dělí na tři doby porodní. První doba porodní je označována za dobu otevírací, kde vlivem děložních kontrakcí dochází ke zkracování děložního hrdla k jeho úplnému vymizení. Druhá doba porodní je klasifikována zánikem branky do porodu plodu a třetí doba porodní, označována jako doba k lůžku začíná porodem plodu a končí vypuzením placenty z těla matky. Méně zmiňovaná je doba čtvrtá, tzv. poporodní, jenž zahrnuje dvě hodiny bezprostředně po porodu placenty, které stráví matka na porodním sále. V tuto dobu je nejvíc ohrožena poporodním krvácením (Bašková, 2015).

1.2 PORODNÍ ASISTENTKA 1.2.1 Definice porodní asistentky Definice porodní asistentky je definována Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a podle posledního znění z roku 2005 je porodní asistentka osobou, která dokončila vzdělávací program oficiálně uznaný pro porodní asistentky, čímž nabyla potřebné kvalifikace pro obdržení registrace, která ji opravňuje k výkonu povolání porodní asistentky (www.pdcap.cz). Porodní asistentka je považována za plně zodpovědného zdravotního pracovníka, jejímž posláním je stát se ženě partnerem a oporou, poskytovat jí radu a péči v době těhotenství, porodu a následně v době poporodní. Porodní asistentka je způsobilá k vedení fyziologického porodu na vlastní zodpovědnost a k poskytování péče novorozencům a dále dětem v kojeneckém věku do věku šesti týdnů. Poskytovaná péče je v rámci preventivního opatření, podpoření normálního porodu, včasného zjištění komplikací, týkající se matky nebo dítěte a zajištění okamžitého přístupu lékaře nebo jiné pomoci a vykonání nezbytných opatření při naléhavé situaci (www.pdcap.cz).

10

Předmětem zájmu porodní asistence je žena nacházející se v určitém prostředí a zdravotním stavu, plod a pak také novorozenec, který má právo na ohleduplné zacházení. Porodní asistence má za cíl udržení dobrého zdravotního stavu žen a zlepšení kvality reprodukčního zdraví nejen ženy, ale i jejích dětí, rodin a celých komunit. Aby došlo k dosažení cíle, je porodní asistence orientovaná na činnosti, které přispějí a udrží zdraví, předchází vzniku nemocí a dopomohou co nejrychleji k návratu soběstačnosti (Eliášová, 2008). Role porodní asistentky zahrnuje předporodní přípravu a přípravu na rodičovskou roli. Práce může být rozšířena i do sexuálního a reproduktivního zdraví ženy a péči o dítě. Porodní asistentka může svoji roli vykonávat na mnoha místech, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízeních, klinik, nemocnic a také zdravotních středisek (www.pdcap.cz).

1.2.2 Historie porodní asistentky „ Babictvo patrí k najstarším ošetrovateľským odborom vůbec.“ (Eliášová, 2008, str. 9) Porodnictví v historii znamenalo laickou pomoc těhotné ženě poskytovanou starší ženou, která již svůj vlastní porod zažila a byla zkušenější. V pozdějších letech se některé ženy začaly věnovat poskytnutí pomoci při porodu jako svému povolání. Toto zaměstnání se tradovalo, své znalosti získaly od zkušenějších a ty pak předávaly mladším uchazečkám, které k porodu braly (Eliášová, 2008). Od pradávna byl porod považován za velice intimní záležitost, která byla pouze pro ženské oči, přítomnost mužského pohlaví se naprosto vylučovala. Zachovaná petice porodních bab protestujících proti učiteli porodnictví, jenž nemá žádnou praxi, ba pouze znalosti z knih poukazuje na fakt, že muži se na porodnictví podíleli v teoretické rovině (Eliášová, 2008). Již z období 2200 let př. n. l. se zachovaly spisy poukazující na ženské krvácení, poruchy cyklu, nepravidelné polohy nebo recepty na zabránění početí. Diagnostika gravidity, chorob v těhotenství, urychlování porodu, sterilita a měření novorozence byly známy již v 16. století (Eliášová, 2008). O velký pokrok se zasloužil Hippokrates (460 – 377 před n. l.) se znalostmi různých poloh plodu, embryotomie, kranyoklázie a prolapsu dělohy (Eliášová, 2008). 11

Sorranos z Efezu (138 – 98 před n. l.) se stal tvůrcem porodnické stoličky, poševních zrcadel a užíval porodnických obratů při nepravidelných polohách plodu. Stal se učitelem porodních babiček, od kterých vyžadoval dobrou paměť, vytrvalost, pracovitost, dobrou kondici, zdravé smysly, zdravé končetiny s jemnými prsty a nakrátko ostříhanými nehty. Jejich práce měla být pouze taková, po které by jejich ruce neztvrdly. Požadoval vzdělanost teoretickou i praktickou. Porodní babička nesměla být pověrčivá, peněz chtivá, ani příliš mladá (Eliášová, 2008). V 16. století se začala vydávat literatura s tématikou porodnictví. Jednou z prvních knih v Čechách byl upravený překlad spisu Reslin Eucharius Zprawa o nauczenie zienam tiehottnym a bábám pupkorzezným netoliko prospiessna, ale také potrzebná od autora Nikolause Claudiana (Roztočil a kol., 2008). Za vlády Marie Terezie (1717 – 1780) a Josefa II. (1741 – 1790) vycestovali rakouští porodníci do ciziny a učebnice pro porodní báby byly překládané do češtiny. Dvorský dekret z r. 1749 nařizoval povinnou účast porodním bábám na pitvách ženských těl a následné vykonávání zkoušek (Roztočil a kol., 2008). Přísaha porodních bab Vláda Marie Terezie znamenala pro porodní báby složení této přísahy: „ Já N. N. přísahám Bohu všemohoucímu, jeho důstojné a bez prvotního hříchu počaté matce Panně Marii i všem svatým, že se ve svém úřadu babském chci zachovati tím způsobem, a to: 1. Panu děkanu a pánům doktorům v tomto svém úřadu povinnost, poslušnost a čest prokázati. 2. Jejich nadání, ustanovení a nařízení, které by se mého úřadu týkaly a staly nebo ještě státi mohly, poslušně a pilně zachovávati. Nikoliv však: 3. Žádné svobodné osobě ani v době její měsíční čas vynucovati nebo děti předčasně vyháněti, ani jim k tomu nějaké léky raditi, tím méně užívati dáti. 4. Ani rodícím ženám bolest působiti nebo pro vypuzení dítěte léky podávati, leč by to panem děkanem a doktorem bylo uznáno za dobré, dále: 5. Mdlé děti, které by před příchodem na svět nebo z nedostatku kněze museli zemříti, nejinak z nouze křtíti než přírodní vodou slovy: ‚Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.‘ Kdyby takové dítě bylo živo a k řádnému křtu přineseno, 12

pak se ve všem tímto od její císařské a královské Milosti nedávno vydaným naučením bedlivě říditi. 6. Kdybych se dozvěděla, že by nějaká žena, která by nebyla od pána doktora řádně zkoušena, uznána a do přísahy vzata, u rodících žen se dala potřebovati, bez průtahu chci to udati panu děkanovi a pánům doktorům, ostatně se také ve všem, jak se sluší poctivé ženě, zachovati chci. K tomu mi dopomáhej Bůh, jeho důstojná a bez prvotního hříchu počatá matka Marie panna i všichni svatí. Amen!“ (Vránová, 2007) Jiří (Georg) Prochaska (1749 – 1820), anatom a oční lékař českého původu, popsal plodové vejce, oddělené krevní oběhy matky a plodu, zaznamenal transport kyslíku k plodu a poznamenal, že: „porodní bolesti vznikají stahem dělohy, který začíná na děložním dně a tlačí dítě proti brance“ (Roztočil a kol., 2008). Mezi výjimečné porodní asistentky se řadí Marie Louise Lachapelle (1769 – 1821), která nasbírané zkušenosti ze 40 000 porodů sepsala do díla Pratique des accouchements, Porodnická praxe. Její konkurentka Anna Marie Boivin (1773 – 1841) se věnovala i měření vnitřních pánevních rozměrů (Roztočil a kol., 2008).

1.2.3 Vzdělání porodních asistentek Významnou osobností českého porodnictví se stal Antonín Jungmann. Působil v Praze v porodnici zřízené roku 1803 u kostela sv. Apolináře a kladl velký důraz na přísné zkoušky porodních bab. Za jeho působení prošlo porodnicí více než osm tisíc porodních bab. Jeho učebnice „Úvod k babení“ vydána roku 1804 byla napsána lámanou češtinou a obsahuje zajímavé názory a definice (Vacková, 2013). Antonín Jungmann požadoval zručnost v hmatech vykonávaných u přirozeného porodu a obratech. Se vznikem Československé republiky se pro porodní báby otevíraly nové možnosti a lepší podmínky. V roce 1919 vznik spolek Ústřední jednota porodních asistentek a roku 1928 vyšel zákon O pomocné praxi porodnické, zákon pojednávající o vzdělání a výcviku porodních asistentek. S tím zákonem vznikl název porodní asistentka. Studium pro porodní asistentky bylo prodloužené z deseti měsíců na dva roky a v roce 1955 – 1956 bylo zavedeno čtyřleté studium s maturitou. Na středních školách bylo zřízeno dvouleté denní i dálkové pomaturitní studium. Pro dětské nebo všeobecné

13

sestry, které se chtěly stát porodními asistentkami, byl zavedeno jednoleté studium ukončené maturitní zkouškou (Vacková, 2013). Název porodní asistentka byl změněn na ženskou sestru až do roku 1993. V letech 1995 – 1996 vznikl obor diplomovaná porodní asistentka pro vyšší zdravotnické školy. Tento obor se vyučoval 3 roky a nahradil tak dvouleté pomaturitní studium (Vacková, 2013). Od roku 2001 – 2002 vznikl na vysokých školách bakalářský stupeň pro porodní asistentky. Studium je tříleté a je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v rámci obhájení bakalářské práce a ústní zkoušky (Vacková, 2013).

1.2.4 Kompetence porodní asistentky Ošetřovatelská péče na porodním sále, týkající se péče o rodičku a novorozence, se dělí mezi porodní asistentku, lékaře a dětskou sestru. Kompetence porodních asistentek se liší v každé nemocnici a v současné době není rozsah přesně určen. Podle mezinárodní definice porodní asistentky je porodní asistentka oprávněna poskytovat rady a nezbytný dohled na ženu v průběhu těhotenství a pečovat o ženu a novorozence v době porodu. Na vedení porodu se porodní asistentka podílí ve spolupráci s celým týmem a zejména při výskytu komplikací asistují lékaři (Slezáková a kol., 2011). Porodním asistentkám v České republice byly od roku 2004 připsány kompetence navyšující práci bez odborného dohledu a bez indikace lékaře v případě fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí (Lovecká, 2015). Péče poskytovaná ženám během těhotenství zahrnuje potvrzení a diagnostiku těhotenství. Uděluje těhotné a její blízké rodině informace o průběhu těhotenství, které zahrnují i možná rizika. Dále připravuje ženy k porodu, předepisuje vyšetření nutná ke sledování vývoje těhotenství. Kontroluje stav plodu v děloze a v případě rozpoznání rizik předává ženu do péče gynekologa – porodníka (Lovecká, 2015). Porodní asistentka je oprávněna samostatně vést fyziologický porod. Rodící ženě poskytuje péči ve všech dobách porodních a při výskytu komplikací, předává klientku do péče lékaře (Lovecká, 2015). Péče o šestinedělku zahrnuje ošetření porodního a poporodního poranění. Novorozenci poskytuje péči bezprostředně po porodu a to v rámci prvního ošetření. Zajišťuje návštěvy v rodinách po porodu (Lovecká, 2015). 14

Vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb. v § 3 stanovuje činnosti porodní asistentky, vykonávané bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Porodní asistentka: 1. Poskytuje základní a specializovanou odbornou péči pro ženy těhotné, rodící a ženy v období šestinedělí. Specializovaná péče zahrnuje poučení o správné životosprávě během těhotenství a při kojení, poučení se týká přípravy na porod a ošetření novorozence. 2. Sleduje zdravotní stav žen těhotných, po porodu a v šestinedělí prostřednictvím návštěv v rodině. 3. Edukuje ženu šestinedělku v péči o novorozence, podporuje kojení a předchází komplikacím. 4. Diagnostikuje těhotenství, provádí nebo doporučuje nutná vyšetření ke sledování fyziologického průběhu, poskytuje ženám informace o prevenci komplikací; při rozpoznání rizik ženu převádí do péče lékaře. 5. Po celou dobu těhotenství sleduje stav plodu v dutině děložní, včas rozpoznává patologie vyžadující zásah lékaře, v jeho nepřítomnosti provádí nezbytná opatření. 6. Připravuje ženu k porodu, poskytuje rodičce péči ve všech porodních dobách; porod vede fyziologicky, včetně nástřihu hráze, při ohrožení na zdraví matky nebo dítěte vede i porod koncem pánevním. 7. Po porodu ošetřuje porodní poranění a pečuje o ženu šestinedělku. 8. Pracuje s léčivými přípravky, přejímá je a je zodpovědná za správné uložení a jejich dostatečnou zásobu. 9. Vykonává přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických přípravků a prádla, zodpovídá za jejich řádnou dezinfekci, sterilizaci a dostatečnou zásobu (Nosková, 2014).

15

1.2.5 Profesní organizace porodních asistentek Profesní organizace porodních asistentek, jsou nezávislá sjednocení příslušníků stejné profese, jenž mají za cíl zvýšit vliv jednotlivých pracovníků oboru ve vlastní profesi. Profese porodních asistentek se při vstupu České republiky do Evropské unie stala samostatnou a nezávislou profesí, která získává více moci, respektu a vyššího sociálního statusu (Trtlíková, 2014). Profesní organizace vznikly za účelem hájit své profesní zájmy a stát se jednotnou a aktivní profesní organizací (Trtlíková, 2014). A. Česká konfederace porodních asistentek Největší a nejstarší organizací se stala Česká konfederace porodních asistentek, která sdružuje porodní asistentky od roku 1997. Tyto porodní asistentky patřily do roku 1997 pod gynekologicko-porodnickou sekci v České asociaci sester. Roku 2005 se asociace stala konfederací. Cílem této profesní organizace je spolupráce a vytvoření jednotné profesní organizace všech porodních asistentek v České republice (Dorazilová, 2014). B. Unie porodních asistentek Unie porodních asistentek je profesní organizace sdružující porodní asistentky a také studentky porodní asistence. Jejím cílem je poskytovat podporu porodním asistentkám a zázemí pro studentky, které studují porodní asistenci. Organizace se podílí na rozvoji oboru porodní asistence a přispívá ke zkvalitnění péče. Dalším zájmem jsou těhotné ženy a jejich rodiny, kterým poskytují informace a podporu (www.unipa.cz). Porodní dům U Čápa Společnost, která se sdružuje pod názvem Porodní dům U Čápa, se snaží o vybudování porodního domu, jediného v České republice. Jedná se o rozšíření nové možnosti porodu pro zdravé těhotné ženy a zaměřuje svoji činnost na podporu přirozeného porodu. Společnost Porodní dům U Čápa vznikla v roce 2003 v Praze a usiluje o rozšíření komunitní péče v porodní asistenci. Pořádané kurzy se snaží porodní asistentky připravit na řešení komplikací při porodu vedeném mimo nemocnici (www.pdcap.cz).

16

1.3 PORODNÍ PLÁN Porodní plán si rodička sestaví po konzultaci s porodní asistentkou. Hotový formulář je možné si stáhnout z internetových stránek některých nemocnic nebo si budoucí maminka může porodní přání sepsat sama za pomocí literatury. Pozitivní stránky porodního plánu: -

priority porodního plánu si žena může v klidu rozmyslet v pohodlí domova,

-

z literatury nebo internetu se může seznámit s dalšími možnostmi vedení porodu,

-

během samotného porodu se rodička může plně soustředit na porod, porodní asistentka má k dispozici porodní plán, aby rodičku nerušila,

-

do přípravy k porodu může žena zapojit i partnera;

Negativní stránky porodního plánu: -

porodnice zvolená rodičkou nemusí být schopná poskytnout všechny možnosti,

-

porodním plánem nelze předcházet komplikacím,

-

zdrženlivá komunikace mezi rodičkou a personálem;

Nejčastěji si porodní plán sepisují nastávající maminky, které se rozhodly pro porod v nemocnici. Seřazení priorit a vyjasnění si představ o porodu vlastního dítěte v první řadě pomáhá rodičům s výběrem nemocnice. Je důležité zjistit si, zda je daná porodnice ochotná řídit se přáním ženy a také, zda má dostatečné vybavení, např. vana, pokud se rodička rozhodne pro porod do vody.

1.3.1 Co je to porodní plán Porodní plán je písemný seznam přání, které rodička chce, aby byly během porodu dodrženy. Porodní plán se stává prostředníkem, který pomáhá při komunikaci mezi rodící ženou a porodní asistentkou nebo lékařem (Bašková, 2015). Porodní přání si žena sepisuje během 34. – 36. týdne těhotenství. Porodní plán by měl mít dvě kopie, jednu pro ženu s partnerem a druhá kopie, která se zakládá do dokumentace a dovoluje porodní asistentce ujasnit si možnosti, které může rodičce během porodu nabídnout (Bašková, 2015).

17

1.3.2 Struktura porodního plánu Porodní plán je možné rozdělit na požadavky všeobecného charakteru a charakteru specifického. První část zahrnuje informace, které žena chce, aby o ní porodní asistentka věděla. Vhodné je na úvod uvést jméno a příjmení matky a otce spolu s adresou bydliště (Bašková, 2015). Další užitečné informace: -

termín porodu, jméno kontaktní osoby, jména a příjmení pro dívku i chlapce, jméno ošetřujícího gynekologa a jméno pediatra pro dítě,

-

je možné podělit se o informace ohledně chorob v těhotenství, alergiích nebo užívaných lécích (Bašková, 2015);

Všeobecné informace V úvodu žena popisuje své pocity a postoj k průběhu jejího porodu. Sděluje své obavy a strach z určitých výkonů. Mezi informace zahrnuje postupy nebo aktivity, kterým dává při porodu přednost a je možné zmínit předchozí pozitivní či negativní zkušenosti s péči poskytnutou v nemocnici (Bašková, 2015). Mezi nejčastější výroky, které ženy zařazují do porodních plánů, patří: 

Přeji si mít doprovod stále u sebe.



Přeji si, aby mi porodní asistentka vždy poskytla informace o dalším postupu a dovolila mi se podílet na dalším rozhodování.



Pokud porod nebude mít žádné komplikace, přála bych si do něj nezasahovat léky, v případě nutnosti podání léků bych předem chtěla znát důvod podání.



Během porodu si přeji volnost pohybu, samostatnou volbu polohy během druhé i třetí doby porodní.



Nepřeji si, aby bylo dítě odneseno kamkoli z mého dosahu, v případě nutnosti vždy v doprovodu partnera.



Mým přáním je nebýt rušena bezprostředně po porodu, pouze pokud nastanou komplikace (Štromerová a kol., 2010).

18

Specifické informace Druhá část porodního plánu odráží představy ideálního vedení porodu, o kterých si žena myslí, že jsou důležité pro ten správný prožitek z porodu a snadný vstup miminka do nového života. Tyto požadavky se liší v jednotlivých dobách porodních a zahrnují i možnosti, které se berou v úvahu při vzniku komplikací.

1.3.3 Porodní přání v první době porodní První doba porodní, nazývaná také jako doba otevírací, je nejdelší fáze z celého porodu. Je doprovázena stále zesilujícími kontrakcemi se stále kratšími intervaly. Účelem kontrakcí dělohy je otevírání děložního hrdla, které se v této fázi zkracuje a otevírá z nuly na téměř 10 centimetrů. Tento proces je hodnocen tzv. cervix score při vaginálním vyšetření (Albrecht-Engel a kol., 2008). U prvorodiček může porod prvního dítěte trvat v rozmezí od 6 do 12 hodin, vícerodičky rodí asi 3 až 9 hodin. Přestože je délka porodu individuální, při tvorbě porodního plánu je velice důležité připomenout zdravotnickému personálu, jaký si žena přeje průběh. (Slezáková a kol., 2011). Mezi nejčastější uváděné požadavky patří dostatek soukromí pro sebe a svého partnera, libovolná možnost jídla a pití, přání nosit vlastní oblečení a možnost výběru úlevové polohy. Často se maminky bojí nátlaku ze strany personálu ohledně podání klystýru na vyprázdnění nebo vaginálního vyšetření. Při tvorbě porodního plánu musí maminka zvážit, zda se opravdu bude bránit při podávání léků k tišení bolesti, nebo je otevřená možnostem, které jsou jí doporučeny, např. hydroterapie, aromaterapie, epidurální analgezie apod. Můžeme se setkat i s přáním omezit monitoraci plodu (Mackonochie a kol., 2009). 1. Porodní místnost Velmi užitečná je návštěva porodního sálu během těhotenství, aby se rodička v době porodu ocitla již ve známém prostředí. Důležitý je pro ni klid, harmonie, vstřícnost personálu a zařízení interiéru (Nebeská, 2015). Porodní box by se měl co možná nejméně podílet na vzhledu nemocničního prostředí. Pro navození vhodného prostředí se volí barevné malby nebo příjemné textilie (Nebeská, 19

2015). Každá budoucí maminka může mít odlišné požadavky – tmavá a tichá místnost nebo naopak vzdušná místnost v blízkosti porodních asistentek. Pro uvolnění, či změnu polohy se využívají velké míče, vaky, měkké podložky nebo žebřiny. Dalším vybavením z porodní místnosti je např. porodní stolička pro druhou dobu porodní. Jde o speciální židli bez opěradla a s upraveným sedátkem, které umožňuje lepší přístup porodní asistentce k pánevní oblasti ženy (Königsmarková, 2011). Velmi žádaná je vlastní sprcha a vana na pokoji. 2. Doprovod u porodu Nejčastějším doprovodem v porodnici je otec dítěte. Velká většina otců, kteří se účastnili porodu své partnerky, tvrdí, že jim tato událost nezapomenutelně ovlivnila celý život (Pařízek, 2008). Možnost být u porodu svého potomka v muži vzbuzuje vlnu lásky, hrdosti a úcty ke své ženě (Mrowetz a kol., 2011). Je velmi důležité tuto možnost pečlivě projednat, nebo společně navštívit předporodní kurz pro seznámení s novou situací. Ne však každý budoucí otec by si průběhem porodu měl projít. Jeho hlavní úlohou je psychická podpora, které nemusí být v neznámé situaci schopen ani po přecházejících kurzech, a proto se pro ženu může stát dalším stresujícím aspektem (Pařízek, 2008). Již v historii byli muži od porodu vyčleněni, neboť se jednalo čistě o ženskou záležitost. Muži nebyli pro tak psychickou zátěž vybaveni trpělivostí, proto se porodů nemohli účastnit. Možnost přítomnosti muže u porodu se rozvíjela od vzniku povolání porodníků – mužů, a pak také touhou žen být u porodu doprovázena (Mrowetz a kol., 2011). Poprvé překročil práh porodnice tatínek v březnu roku 1984 (Trča, 2004). Alternativou otce se stala velmi nápomocná nezdravotnická osoba, dula. Jedná se o speciálně vyškolenou ženu, která poskytuje rodičce psychickou i fyzickou oporu v době porodu. Není oprávněna poskytovat zdravotnické služby, pouze spolupracuje se zdravotnickým personálem (Pařízek, 2008). Dula se snaží využít co možná nejvíce prostředků ke zpříjemnění fáze porodu. Rodiče využívají činnosti duly především v době, kdy jsou porodní asistentky zaměstnány jinou prací a nemohou se rodičce plně věnovat (Labusová a kol., 2004). 3. Činnosti rodičky během první doby porodní Činnosti, které žena vykonává, jsou velmi individuální. Pokud bude mít chuť k jídlu, není důvod, proč by se nemohla najíst. Dobré jsou sladké tyčinky nebo čokoláda pro dodání 20

energie. Pitný režim je důležitý, musí však maminka dbát na časté vyprazdňování, které by mohlo porod zpomalit. Existují ženy, které první dobu porodní chtějí strávit na lůžku, nebo ženy preferující horizontální polohy. Polohy je možné často měnit, důležité je naslouchat tělu a být v takové poloze, která je rodičce pohodlná. Porodní asistentka může doporučit úlevové polohy, které žena využívá až do konce první doby porodní. Poloha na zádech není doporučována na delší dobu kvůli riziku vzniku syndromu dolní duté žíly, který je popisován jako útlak dolní duté žíly dělohou se zhoršeným návratem krve k srdci a následným zhoršením dýchání matky i plodu. Doporučuje se poloha na levém boku, nebo na takovém boku, kde jsou záda plodu (Bašková, 2015). Vzpřímená poloha je efektivní pro stimulaci děložních kontrakcí. K realizaci úlevových poloh porodní asistentka nabízí míč, sedací pytle, žíněnky, sprchu nebo teplou vanu. Důležité je, aby se žena naučila správnému dýchání a nezadržovala dech během stahů. Kurzy předporodní přípravky maminky učí správnému dýchání, může se však stát, že je žena bolestí natolik zaskočena, že je potřeba ji neustále nabádat k prodýchání porodní bolesti. Preferuje se dlouhý nádech nosem a následný dlouhý výdech ústy. Ke konci první doby porodní při silnějších kontrakcí je dýchání rychlejší a mělčí. 4. Monitorace matky a plodu V průběhu první doby porodní se kontroluje tlak krve, pulz a tělesná teplota. Ozvy plodu se monitorují dle zvyklostí porodnic a kontrolní kardiotokograf se natáčí každé 3 hodiny. Vaginální nález, důležitý pro kontrolu připravenosti porodních cest, se hodnotí individuálně podle zvyku porodnic, nejčastěji ve 3 – 4 hodinových intervalech (Bašková, 2015). 5. Klyzma a holení Aplikace nálevu je pro ženy velice nepříjemný úkon, který musí absolvovat s cizí osobou. Je však potřeba vyzdvihnout i pozitivní stránky, neboť vyprázdnění před druhou dobou porodní může ženu ušetřit od zbytečných obav ohledně nechtěného úniku stolice při tlačení. Je efektivní při zácpě a vyprázdněním tlustého střeva se zvětší prostor pro hlavičku. Podání teplého nálevu stimuluje nervová zakončení a zvyšuje intenzitu děložních kontrakcí. Pokud se rodička rozhodne pro porod do vody, je nezbytné podstoupení klyzmatu (Šourková, 2009). 21

Holení se v dnešní době provádí především při plánovaném císařském řezu, aby lékař pracoval s přehlednou tkání a nedošlo k zanesení infekce. Holení pubického ochlupení u vaginálního porodu není dnes rutinní záležitostí. Oholení je praktické pouze v době, kdy dojde k natržení hráze a je nutné šití (Jirásková, 2013). 6. Tlumení porodní bolesti Bolest je velmi individuální záležitost. Je ovlivněna psychickou pohodou rodičky a dalšími aspekty. V porodním plánu by žena měla uvést, zda bude chtít tišit porodní bolest nebo nikoliv. V případě tišení bolesti, je dobré vědět z předporodních kurzů, jaké možnosti jsou na výběr. Pokud se rodička cítí dost silná a chce porod zvládnout bez tlumení bolesti, měla by mít jistotu, že může svůj názor přehodnotit a požádat porodní asistentku o pomoc při výběru vhodné porodní analgezie (Pařízek, 2008). První alternativou pro tlumení porodní bolesti jsou metody nefarmakologické. Tyto metody nejsou tolik invazivní, a proto se volí jako metoda číslo jedna. Porod bez aplikace léků nebezpečně neovlivní plod, nehrozí riziko vzniku alergie matky na podanou látku či předčasné vyčerpání matky (Štromerová a kol., 2010). Příprava na méně bolestivý porod spočívá již v předporodní přípravě, kde se budoucí rodičky učí dýchání při porodu, relaxaci svalstva a zaměření pozornosti na jiné podněty než samotnou bolest. Další možností je uvedení ženy do hypnózy, která je však časově náročná a vyžaduje zkušeného odborníka, tedy hypnotizéra. Audioanalgezie je nejčastěji využívaná ve formě relaxační hudby, kterou si žena sama obstará již před porodem (Pařízek, 2008). Akupunktura a akupresura jsou léčebné metody čínské medicíny. Metoda akupunktury spočívá ve vpichování jehliček do pokožky pro obnovení rovnováhy energie zvané čchi. Akupresura je založená na vyvíjení tlaku prsty, loktem, dlaní apod. Při porodu se začíná stimulací bodů uvolňujících mysl, poté se stimulují body podporující stahy dělohy (Mikolášová, 2010). Na podobně založeném principu stimulací bodů je založená i elektroanalgezie, tzv. TENS zaměřená na oblast hrudní a bederní páteře. Hydroanalgezie, neboli využití vody při porodu je velmi využívaná metoda. Jedná se o relaxační koupel, intradermální obstřiky vodou, nebo porod do vody (Pařízek, 2008). Farmakologické metody se rozdělují mezi celkovou a místní analgezii. Celková analgezie spočívá v modifikování vnímání bolesti (Pařízek, 2008). Analgetika jsou podaná injekčně, ve formě čípků nebo pomocí inhalační analgezie, tzv. Entonox. Jedná se o směs oxidu dusného s kyslíkem, který má schopnost ulevit od bolesti a snížit úzkost. 22

Jeho nástup účinku je rychlý a zároveň dojde i k rychlému odeznění analgezie. Entonox rodička využívá v I. a II. době porodní (Pařízek, 2012). Aromaterapie je metoda založená na vdechování bylinných extraktů, jako hřebíček, šalvěj. V případě vtírání olejů do kůže mluvíme o fytoterapii (Pařízek, 2008). Z místní analgezie je nejčastěji užívaná epidurální analgezie. Epidurální analgezie je u rodiček velmi oblíbená metoda tlumení porodních bolestí. Jde o kombinaci malého množství anestetika a velké dávky analgetika do epidurálního prostoru, okolo tvrdé pleny mozkové. Účinek léku se dostavuje obvykle do 15 minut a dávku je možné po 2 hodinách opakovat. Rodička bolest pociťuje spíše jako tlak než samotnou bolest, proto je pro ni porod snesitelnější. S epidurální analgezií je možné se pohybovat pouze za doprovodu a jediným omezením je nemožnost namočení zad z důvodu možného vstupu infekce v místě, kde je zaveden epidurální katetr. Katetr je vytažen před odchodem z porodnice na oddělení šestinedělí (www.fnbrno.cz).

1.3.4 Porodní přání v druhé době porodní Druhá doba porodní, také doba vypuzovací, je popisována zánikem branky až do porodu plodu. Kontrakce jsou intenzivnější a v rozmezí 2 – 3 minut (Roztočil a kol., 2008). Důležité je, aby bylo děložní hrdlo plně rozevřeno a byla dokonána vnitřní rotace hlavičky. Tato doba by u porodu prvního dítěte neměla přesáhnout jednu hodinu. Při přílišném nucení na tlačení žena využívá tzv. „psí“ dýchání. Pro efektivní koordinaci dýchání a břišního lisu při kontrakci, porodní asistentka doporučí rodičce hluboký nádech do hrudníku s následným zadržením vzduchu a tlačením na konečník. Pokud není žena dostatečně informovaná, může se stát, že bude tlačit směrem do obličeje, což způsobí popraskání kapilár spojivek (Bašková, 2015). Nejčastějšími požadavky pro druhou dobu porodní je nekoordinované tlačení porodní asistentkou, které však v případě nedostatečně rozevřeného porodního kanálu vede ke vzniku porodního poranění. Dalším přáním je samostatný výběr polohy pro tlačení, neprovádět preventivní nástřih hráze a netlačit na břicho, tzv. Kristellerova exprese. 1. Polohy při porodu Poloha při tlačení ve druhé době porodní je taková, kterou žena instinktivně vytuší a je pro ni nejméně bolestivá a především pohodlná (Roztočil a kol., 2008). V mnoha případech je to poloha v polosedě, při které se využívá gravitační působení, je možné v ní 23

setrvat během celého porodu a zvětšuje rozměry pánve. Mezi další časté polohy patří poloha na boku nebo vsedě s využitím porodního vaku (Bašková, 2015). Pro porod v horizontální poloze vznikají námitky kvůli nedostatečnému využití gravitační síly, čímž se prodlužuje doba vypuzovací a tak i vyčerpání sil rodičky. Jsou vhodné při provádění porodnických operací a výhodou je lepší přístup k rodidlům ženy a tak možná prevence porodního poranění (Roztočil a kol., 2008). Mezi vertikální polohy zařazujeme: -

polohu v podřepu – pomáhá uvolnit pánevní dno a rozšířit pánevní rozměry,

-

poloha na porodní židli – není vhodná při dlouhém sezení, kdy dochází k otoku rodidel a tak ke zvýšení rizika porodního poranění,

-

poloha na všech čtyřech – napomáhá rotaci dítěte ze zadního postavení a snižuje otok branky,

-

poloha v předklonu s oporou – snižuje bolesti zad (Bašková, 2015);

2. Episiotomie Episiotomie je nástřih peritonea, díky kterému se zvětší vchod do poševní oblasti a plod je snáze vybaven z porodních cest. Mezi indikace episiotomie patří předcházení vzniku velkého porodního poranění, lepší přístup při vybavení plodu, urychlení porodu a je nutná při instrumentálním porodu (Permezel a kol., 2015). Episiotomii můžeme provést třemi způsoby. -

episiotomie mediolaterální – je vedená od introitu šikmo k sedacímu hrbolu tak, aby při dalším natržení nedošlo k zasažení svěrače,

-

episiotomie laterální – je vedena od introitu šikmo k pravé straně, ale z důvodu obtížnějšímu ošetření se nepoužívá,

-

episiotomie mediální – je vedena ve střední čáře směrem k análnímu otvoru, tento typ vyžaduje řádné chránění hráze (Roztočil a kol., 2008);

3. Kristellerova exprese Kristellerova exprese je pojem užívaný pro porodnickou operaci ve II. době porodní a ženy ji často zaměňují s přidržením fundu dělohy. Exprese je náhrada oslabených děložních kontrakcí užívaná ve výjimečných případech a provádí se přiložením obou dlaní na děložní rohy a zatlačením současně s kontrakcí směrem do pánve (Roztočil 24

a kol., 2008). Mezi negativní důsledky přidržení fundu patří ruptura dělohy, či poranění pochvy a hráze. Poranění novorozence spočívá v poranění brachiálních nervů mezi krkem a končetinami (Chrastilová, 2015). 4. Porod do vody Porod do vody přispívá k uvolnění matky a tak snazšímu postupu dítěte porodními cestami. Porodní bazének, nebo vana by měly být takových rozměrů, aby se rodička mohla pohybovat a zaujímat jiné polohy. Pro efektivní uvolnění je třeba pobýt ve vaně alespoň hodinu, přičemž teplá voda sahá po prsa matky. Pro porod do vody není způsobilá každá žena, proto existují určitá kritéria, které musí matka splňovat (Štromerová a kol., 2010). „Bezpečnostní kritéria pro porod ve vodě: -

Rodící se miminko by mělo být donošené.

-

Ozvy plodu v průběhu porodu – fyziologické.

-

Krevní tlak ženy je fyziologický.

-

Žena musí být v celkově dobré kondici a dobře pohyblivá.

-

Teplota vody 37 – 37,5 °C.

-

Jakmile dítě jednou z vody vyndáte, nesmíte jej znovu ponořit (myšleno hlavičku, tělíčko nevadí).“ (Štromerová a kol., 2010)

Při porodu do vody je nutné sledovat ozvy plodu, průběh porodu a teplotu vody, aby nedošlo k přehřátí organismu ženy (Štromerová a kol., 2010). Porodní asistentka při porodu do vody příliš nezasahuje a pouze sleduje průběh zvenčí. Je možné provést nástřih hráze pod vodou, který však v mnoha případech není nutný. Po porodu plodu porodní asistentka zkontroluje, zda dítě nemá obmotaný pupečník kolem krku a jemně přiloží obličej dítěte k prsu matky. Stykem s chladnějším prostředím se u dítěte stimuluje dýchací centrum. Pupeční šňůru porodní asistentka nepřestřihuje, pouze kontroluje jeho pulz. Až je placenta připravená, pulzace pupečníku ustává a je vhodné, aby matka vyšla z bazénku ven. Při porodu placenty do vody hrozí riziko vzniku vodní embolie. Jedná se o přestup vody do krevního řečiště matky (Balaskasová, 2009).

25

1.3.5 Porodní přání ve třetí době porodní Třetí doba porodní je čas od porodu plodu po vypuzení placenty z těla matky. Při aktivním vedení, aplikací methylergometrinu nebo oxytocinu do žilního oběhu matky, trvá odloučení placenty 5 – 10 minut. Účinek medikamentů spočívá v rychlejším stažení dělohy, které odloučí placentu od děložní stěny a zamezí tak velkým krevním ztrátám (Slezáková a kol., 2011). Přirozené odlučování placenty trvá delší dobu a hranicí jsou dvě hodiny od porodu. Nejpřirozenější podporou pro odlučování placenty je přiložení dítěte k prsu matky nebo stimulace bradavek. Poslední část porodního plánu se zaměřuje na starost o dítě. Maminky mají často taková přání, která nejsou pro personál lehko splnitelná, ať už z právních důvodů nebo jim v tom brání zkušenosti. Obvyklým přáním je dotepání pupečníku, který je následně přestřihnut otcem. Neustálý dohled nad dítětem, ošetření miminka na břiše nebo bonding jsou velmi často požadovaná přání čerstvých matek. Rodiče si nepřejí dítě vážit, měřit či provádět první koupel. Některé maminky nechtějí dítěti vykapávat očička po porodu nebo podat vitamín K. Existují i přání, se kterými se v českých porodnicích příliš neztotožňujeme. Může se jednat o maminky velmi úzce spojené s přírodou, které si přejí lotosový porod nebo po porodnících požadují možnost využít placentu pro vlastní účely, což není v českém zdravotnictví dovoleno (Saadouni, 2015) 1. Dotepání pupečníku Po spontánním porodu plodu se doporučuje přerušení pupečníku po uplynutí max. 1,5 minuty. Dané opatření je z důvodu prevence feto-maternální transfuze a nadměrné ztrátě krve novorozence. Po podstoupení císařského řezu je pupečník přestřižen ihned po vybavení plodu (Muntau, 2014). Pokud situace není pro dítě riziková, je přestřižení pupečníku dovoleno otci. Lotusový porod je další alternativou dotepání pupečníku, přičemž plod je napojen na placentu i po jejím vybavení z těla matky. Placenta zůstává s plodem spojená, dokud pupečník neuschne a společně s placentou neodpadne. Placenta je po omytí a oschnutí zabalena do prodyšné látky, posypána solí, bylinnými extrakty a uchovávaná ve speciální tašce (Saadouni, 2015).

26

2. Bonding Bonding je proces realizovaný bezprostředně po porodu, kdy je dítě ihned přiloženo na hruď matky a zakryto předehřátou plenou. Tento proces maximálně podporuje rozvinutí vztahu mezi maminkou a miminkem. Bonding je možný provádět u donošeného a zcela adaptovaného dítěte. V této chvíli dochází k podpoře nástupu tvorby mateřského mléka a rozvinutí emočních vazeb. Po domluvě s personálem je možné dítě zvážit a změřit až při prvním koupání (www.fno.cz). 3. Kredeizace a vitamín K Kredeizace, neboli vykapávání očních spojivek dítěte se provádí jako prevence streptokokové infekce. K aplikaci se užívá Ophthalmo-Septonex v kapkách. Vitamín K je nutný pro tvorbu koagulačních faktorů a dítěti se nejčastěji podává perorálně. Aplikace vitamínu K slouží jako prevence novorozenecké hemoragie (Martínková, 2007). 4. První koupel Koupání miminka po porodu se uskutečňuje za 2 hodiny po porodu. Dítě je po porodu pokryto mázkem, kterého může být nejvíce v kožních záhybech. Hojnost mázku závisí na stáří plodu a jeho funkce spočívá v ochraně před macerací plodovou vodou a pro lepší vypuzení z dělohy. Existuje řada maminek, které si přejí dítě nekoupat a mázek na kůži ponechat pro lepší poporodní adaptaci. Jsou přesvědčené, že mázek pomáhá dítě chránit před bakteriemi a vysycháním kůže (Čalková, 2015). 5. Využití placenty Mezi zvláštní požadavky patří ponechání placenty matce. Placenta je biologický materiál, který by měl být náležitě odstraněn. Jsou však nápady jak placentu využít, jako lék ve formě kapslí podle čínské medicíny. Placenta je považována za zdroj mnoha proteinů, vitamínu E a B6, železa a oxytocinu, který přirozeně působí na stažení dělohy a snížení krevní ztráty po porodu. Měla by přispět k rekonvalescenci po porodu a být prevencí poporodních výkyvů nálad. Další využití je zakopání placenty pod strom, jako forma očištění od ukončené kapitoly porodu (Chrastilová, 2016).

27

2 VÝZKUMNÁ ČÁST 2.1 Cíle výzkumu a hypotézy

Cíle výzkumu Zjistit názor porodních asistentek na porodní plán. Zjistit, zda má porodní plán vliv na průběh porodu.

Hypotézy Předpokládám, že méně jak polovina porodních asistentek nemá kladný vztah k porodním plánům. Předpokládám, že méně jak 10 % porodních asistentek je přesvědčeno o nutnosti porodního plánu. Předpokládám, že více jak 20 % porodních plánů má souvislost se vznikem komplikace. Domnívám se, že více jak 80 % porodních přání by mělo být dodrženo.

28

2.2 Metodika výzkumu Ke shromáždění dat byla využita výzkumná metoda pomocí dotazníkového šetření. Dotazník se skládal z 20 otázek, které měly zodpovědět cíle bakalářské práce. Otázky jsou uzavřené, pro výběr z více odpovědí (1, 2, 12, 14), polouzavřené (3, 7, 11, 12), dichotomické (5, 6, 9, 13, 15, 17, 18, 19) a trichotomické (4, 8, 10, 16, 20). Dotazník byl zcela anonymní.

2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky jsem distribuovala na 7. konferenci porodních asistentek v Jihlavě, dále na jihlavském porodním sále a na porodním sále v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně.

2.4 Průběh výzkumu Sběr dat proběhl od listopadu 2015 do ledna 2016. Na konferenci jsem z celkového počtu 70 dotazníků obdržela 70 vyplněných dotazníků. Z porodního sálu v Jihlavě jsem získala 11 dotazníků z 15 rozdaných a vyplněných dotazníků z porodního sálu v Brně mi bylo odevzdáno 19 z 20 rozdaných. Celkem jsem tedy rozdala 105 dotazníků, výsledky zpracované v praktické části jsou celkem ze 100 vyplněných dotazníků, 5 dotazníků jsem nazpět neobdržela.

2.5 Zpracování získaných dat Ke zpracování jsem využila program Microsoft Office Excel 2013, kde jsem následně sečetla odpovědi a vytvořila tabulky. K zobrazení odpovědí jsem zvolila zaznamenání do sloupcových grafů.

29

2.6 Výsledky výzkumu Otázka číslo 1: Kolik let vykonáváte práci porodní asistentky?

45

40

40

36

Absolutní četnost

35 30 25

24

20 15 10 5 0 0 - 9 let

10 - 19 let

20 a více let

Odpovědi

Graf 1 Délka praxe porodních asistentek

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku kolik let vykovávají práci porodní asistentky, odpovědělo 24 % (24) porodních asistentek, které svoji profesi vykonávají 0 – 9 let, dalších 36 % (36) porodních asistentek pracuje 10 – 19 let a 40 % (40) porodních asistentek vykovává svoji profesi 20 a více let.

30

Otázka číslo 2: Které ženy přichází nejčastěji s porodním plánem?

70%

62%

Relativní četnost

60% 50% 40% 28%

30% 20%

8%

10%

2%

0% Prvorodičky

Rodičky v doprovodu s dulou

Vícerodičky

Jiné

Odpovědi

Graf 2 Četnost porodních plánů u jednotlivých skupin žen

Z celkového počtu 100 % porodních asistentek na otázku, které ženy přichází nejčastěji s porodním plánem, odpovědělo 62 % porodních asistentek, že nejčastěji s porodním plánem přichází prvorodičky, 28 % porodních asistentek odpovědělo, že porodní plán mají rodičky v doprovodu s dulou, 8 % porodních asistentek si myslí, že porodní plán mají nejčastěji vícerodičky a pouze 2 % porodních asistentek zmiňují jiné typy žen, např. přírodní typy žen.

31

Absolutní četnost

Otázka číslo 3: Jaký je Váš názor na porodní plán?

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

92

3

5

Nejsem proti, pokud jsou Souhlasím, pro rodičku je Stavím se spíše negativně přání reálně uskutečnitelná nezbytné, aby si stanovila, jak chce, aby porod proběhl Odpovědi

Graf 3 Názory porodních asistentek na porodní plán

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku jaký mají názor na porodní plán, odpovědělo 92 % (92) porodních asistentek, že nejsou proti porodním plánům, pokud jsou reálně uskutečnitelná, pouze 3 % (3) porodních asistentek s porodními plány souhlasí, neboť si myslí, že je pro rodičku nezbytné, aby si stanovila průběh porodu, a 5 (5 %) porodních asistentek odpovědělo, že se k porodním plánům staví negativně.

32

Otázka číslo 4: Konzultujete porodní plán při administrativním příjmu s rodičkou?

90

85

80

Absolutní četnost

70 60 50 40 30 15

20 10 0 Ano

Částečně Odpovědi

Graf 4 Konzultace porodního plánu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda konzultují porodní plán s rodičkou při administrativním příjmu, odpovědělo 85 % (85) porodních asistentek, že porodní plán konzultují s rodičkou při administrativním příjmu, 15 % (15) porodních asistentek odpovědělo, že porodní plány konzultují s rodičkou pouze z části.

33

Otázka číslo 5: Myslíte si, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu?

120 96

Absolutní četnost

100 80 60 40

20 4 0 Ano

Ne Odpovědi

Graf 5 Nezbytnost porodního plánu při porodu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda si myslí, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu, odpověděly kladně 4 % (4) porodních asistentek, podle kterých je porodní plán nutný pro vymezení možností při porodu, a 96 % (96) porodních asistentek, odpovědělo, že porodní plán není nutný k vymezení možností během porodu.

34

Otázka číslo 6: Shledáváte nějaká pozitiva v porodním plánu?

70 60

Absolutní četnost

60 50 40 40 30 20 10 0 Ano

Ne Odpovědi

Graf 6 Pozitiva porodního plánu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda shledávají nějaká pozitiva v porodním plánu, odpovědělo 40 % (40) porodních asistentek, které si myslí, že porodní plán má i pozitivní stránky, 60 % (60) porodních asistentek odpovědělo, že na porodním plánu neshledávají nic pozitivního.

35

Otázka číslo 7: Jaká přání by porodní plán měl obsahovat?

25% 20%

Relativní četnost

20%

18% 15%

15%

16%

16%

15% 10% 5% 0% Otec u porodu

Pohodlná poloha

Zájem o epidurální analgezii

Dotepání pupečníku

Bonding

Jiné

Odpovědi

Graf 7 Sestavení porodního plánu

Z celkového počtu 100 % porodních asistentek na otázku jaká přání by porodní plán měl obsahovat, odpovědělo 15 % porodních asistentek, že porodní plán by měl zahrnovat možnost otce u porodu, 18 % porodních asistentek by z porodního plánu chtělo vědět polohu, ve které chce žena rodit, 15 % porodních asistentek by se z porodního plánu chtělo dozvědět, zda má žena zájem o epidurální analgezii, 16 % porodních asistentek by z porodního plánu chtěly vědět, zda má žena zájem o dotepání pupečníku, 20 % porodních asistentek odpovědělo, že by v porodním plánu měl být zájem o bonding a 16 % porodních asistentek uvádí jiné požadavky, které by porodní plány měly obsahovat.

36

Otázka číslo 8: Podařilo se vždy dodržet všechny uvedené kroky?

100

93

90

Absolutní četnost

80

70 60 50 40 30 20 10

5

2

0 Vždy

Částečně

Nikdy

Odpovědi

Graf 8 Plán versus skutečnost

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda se podařilo dodržet všechny uvedené kroky v porodním plánu, odpovědělo 5 % (5) porodních asistentek, že vždy dodržely během porodu všechny kroky z porodního plánu. 93 % (93) porodních asistentek odpovědělo, že porodní plán se podařilo dodržet pouze z části, a 2 % (2) porodních asistentek odpovědělo, že se porodní plán nepodařilo nikdy dodržet ve všech bodech.

37

Otázka číslo 9: Pokud se situace nevyvíjí dle porodního plánu, upozorníte ženu a vysvětlíte možná rizika?

120

Absolutní četnost

100

98

80 60 40 20 2 0 Ano

Ne Odpovědi

Graf 9 Komunikace s rodičkou

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda upozorní ženu a vysvětlí rizika, pokud se situace nevyvíjí dle porodního plánu, odpovědělo 98 % (98) porodních asistentek, že ženu upozorní, pokud se během porodu neřídí podle porodního plánu, a 2 % (2) porodních asistentek uvedlo, že ženu neupozorní, pokud se přestanou řídit podle porodního plánu.

38

Otázka číslo 10: Jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací?

60

54

Absolutní četnost

50 40 30

26 20

20

10 0 Ano

Nevím

Ne

Odpovědi

Graf 10 Možnost vzniku komplikací u porodního plánu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací při porodu, odpovědělo 26 % (26) porodních asistentek, že komplikace vznikají často kvůli porodnímu plánu, 20 % (20) porodních asistentek neví, zda porodní plán způsobí vznik komplikací, a 54 % (54) porodních asistentek si myslí, že porodní plán nemá žádnou souvislost pro vznik komplikací při porodu.

39

Otázka číslo 11: Jaké nejčastější komplikace nastávají?

48%

50% 45%

Relativní četnost

40% 35% 30% 25%

22%

20%

15%

15%

15% 10% 5% 0% Hypoxie plodu

Krvácení matky

Nepostupující porod z důvodu neposílení kontrakcí

Další

Odpovědi

Graf 11 Komplikace porodního plánu

Z celkového počtu 100 % porodních asistentek na otázku jaké nejčastější komplikace při porodu s porodním plánem nastávají, odpovědělo 22 % porodních asistentek, že nejčastější komplikací při dodržování kroků z porodního plánu je hypoxie plodu, 15 % porodních asistentek odpovědělo, že nejčastější komplikací je krvácení matky, 48 % porodních asistentek si myslí, že nejčastěji dochází k nepostupujícímu porodu, pokud matka nechce posílit kontrakce dělohy, a 15 % porodních asistentek uvádí další možné komplikace, které vznikají, pokud má rodička porodní plán, podle kterého se musí porodní asistentky řídit.

40

Otázka číslo 12: Jaké z těchto nejčastějších požadavků žen jsou podle Vás nevyhovující pro vedení porodu?

Relativní četnost

25%

22%

20% 13%

15% 10% 5%

8%

5% 5% 2%

3%

4%

13% 6% 5% 2%

3%

6% 5%

3%

0%

Odpovědi

Graf 12 Nevhodné požadavky v porodním plánu

Z celkového počtu 100 % porodních asistentek na otázku jaké z nejčastějších požadavků žen jsou podle Vás nevyhovující pro vedení porodu, odpovědělo 8 % porodních asistentek, které nesouhlasí s přáním ambulantního porodu, 2 % si myslí, že klystýr je během porodu účinný, 5 % porodních asistentek nesouhlasí s nemožností koupat novorozence během 24h po porodu, 5 % porodních asistentek nesouhlasí s nemožností provést dirupcí vaku blan, 3 % si myslí, že medici by měli mít možnost podívat se na porod, 4 % porodních asistentek nesouhlasí s přáním neurychlovat porod medikamenty, 13 % porodních asistentek nesouhlasí, pokud žena nechce nechat vykapat oči novorozence, 22 % porodních asistentek nesouhlasí s omezením monitorace plodu během porodu, 6 % porodních asistentek nesouhlasí s omezením vaginálního vyšetření, 5 % porodních asistentek si nemyslí, že je preventivní nástřih hráze vždy efektivní, 2 % porodních asistentek si nemyslí, že přání samostatné volby polohy během porody je vyhovující, 3 % si myslí, že samovolný porod placenty, bez aplikace MEM není vyhovující, 6 % porodních asistentek nesouhlasí s přáním netlačit na břicho, 5 % porodních asistentek shledává nevyhovujícím vyšetření novorozence na břiše matky, 13 % porodních asistentek si myslí, že využití placenty pro vlastní účely je přání nevyhovující pro vedení porodu a 3 % porodních asistentek uvádějí další přání, se kterými se setkaly a neuznávaly je. 41

Otázka číslo 13: Setkaly jste se s porodním plánem, který obsahoval zajímavé, méně časté požadavky?

56 54

Absolutní četnost

54 52 50 48

46 46 44 42 Ano

Ne Odpovědi

Graf 13 Četnost neobvyklých požadavků

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda se setkaly s porodním plánem, který obsahoval zajímavé požadavky, které nejsou obvyklé, odpovědělo 46 % (46) porodních asistentek, že se setkaly s porodními plány, kde ženy chtěly lotusový porod, porod s otcem dítěte, bez zdravotnického personálu, setkaly se s výhružkami, pokud provedou nástřih hráze. 54 % (54) porodních asistentek se nedostalo do styku s žádným zajímavým porodním plánem.

42

Otázka číslo 14: Poučujete ženu o úlevových polohách a správném dýchání při kontrakci dělohy?

100

94

90

Absolutní četnost

80 70

60 50 40 30 20 10

2

4

Pouze pokud si žena žádá radu

Vše vysvětlím pouze při příjmu

0 Často na to upozorňuji

Odpovědi

Graf 14 Kvalita práce porodní asistentky

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda poučují ženu o úlevových polohách a správném dýchání při kontrakcích dělohy, odpovědělo 94 % (94) porodních asistentek, že na správné dýchání a možné polohy upozorňují často, pouze 2 % (2) porodních asistentek ženě poradí, až pokud si sama požádá o radu a 4 % (4) porodních asistentek ženu poučí pouze při přijetí.

43

Otázka číslo 15: Nabízíte rodičce klystýr?

100

92

90

Absolutní četnost

80

70 60 50 40 30 20 8

10 0 Ano

Ne Odpovědi

Graf 15 Četnost využití klystýru

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda rodičce nabízí klystýr, odpovědělo 92 % (92) porodních asistentek, že rodičce klystýr nabízí během první doby porodní, a 8 % (8) porodních asistentek zmínilo, že klystýr nenabízí vůbec.

44

Otázka číslo 16: Praktikujete preventivní nástřih hráze (episiotomii)?

47

50 45

Absolutní četnost

40

34

35 30 25 20

19

15 10 5 0 Ano

Pouze v některých případech

Ne

Odpovědi

Graf 16 Preventivní nástřih hráze

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda praktikují preventivní nástřih hráze, se 19 % (19) porodních asistentek vyjádřilo kladně, 34 % (34) porodních asistentek praktikuje nástřih hráze pouze v případech jako je VEX nebo forceps, a 47 % (47) porodních asistentek neprovádějí preventivní nástřih hráze.

45

Otázka číslo 17: Dáte otci možnost přestřihnout pupeční šňůru?

120

Absolutní četnost

100

96

80 60 40

20 4 0 Ano

Spíše ne Odpovědi

Graf 17 Přestřihnutí pupeční šňůry otcem

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda má otec možnost přestřihnout pupeční šňůru, odpovědělo 96 % (96) porodních asistentek, že dají otci na výběr, zda chce pupeční šňůru přestřihnout, a 4 % (4) porodních asistentek tuto možnost nedávají.

46

Otázka číslo 18: Podporujete bonding?

120

Absolutí četnost

100

97

80 60 40

20 3 0 Ano

Ne Odpovědi

Graf 18 Podpora bondingu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda podporují bonding, odpovědělo 97 % (97) porodních asistentek, které podporují bonding ihned po porodu, a pouze 3 % (3) porodních asistentek nepodporují bonding časně po porodu.

47

Otázka číslo 19: Ošetření novorozence je prováděno na porodním pokoji pod dohledem matky/otce?

120

Absolutní četnost

100

98

80 60 40 20 2 0 Ano

Ne Odpovědi

Graf 19 Ošetření novorozence pod dohledem matky

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda je ošetření novorozence prováděno na porodním pokoji pod dohledem matky nebo otce, odpovědělo 98 % (98) porodních asistentek kladně a pouze 2 % (2) porodních asistentek uvádí, že ošetření novorozence není prováděno na porodním pokoji pod dohledem matky nebo otce.

48

Otázka číslo 20: Podporujete přikládání novorozence do 30 minut po porodu?

100

95

90

Absolutní četnost

80 70 60 50 40 30 20 5

10 0 Spíš ano

Nikdy, ženy příkládají až na oddělení šestinedělí Odpovědi

Graf 20 Podpora brzkého začátku kojení

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda podporují přikládání novorozence do 30 minut po porodu, odpovědělo 95 % (95) porodních asistentek, že přikládání novorozence podporují, a 5 % (5) porodních asistentek tvrdí, že ženy přikládají novorozence až na oddělení šestinedělí.

49

2.7 Výsledky hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že méně jak polovina porodních asistentek nemá kladný vztah k porodním plánům.

90 80

77

Absolutní četnost

70 60 50 40 30 15

20 10

3

5

Ano

Ano

0 Ano

Částečně

Nejsem proti, pokud jsou přání reálně uskutečnitelná

Souhlasím, pro rodičku je nezbytné, aby si stanovila, jak chce, aby porod proběhl Odpovědi

Stavím se spíše negativně

Graf 21 Názor porodních asistentek na porodní plán

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, jaký je jejich názor na porodní plány, odpovědělo 93 % (93) porodních asistentek, že nejsou proti porodním plánům, pokud jsou přání reálně uskutečnitelná. Z tohoto počtu 77 % (77) porodních asistentek konzultuje porodní plány při administrativním příjmu a 15 % (15) respondentek plány konzultují pouze z části. Dále 8 % (8) porodních asistentek konzultuje porodní plán při příjmu rodičky, přičemž 3 % (3) porodních asistentek souhlasí s nezbytností porodních plánů, kde si rodička stanoví, jak chce, aby porod proběhl, a 5 % (5) porodních asistentek se k porodním plánům staví negativně.

50

Hypotéza č. 2: Předpokládám, že méně jak 10 % porodních asistentek je přesvědčeno o nutnosti porodního plánu.

60

57

Absolutní četnost

50 39

40 30 20 10

3

1

0 Ne

Ano

Ne

Ne

Ano

Ano Odpovědi

Graf 22 Nutnost porodního plánu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda si myslí, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu, odpovědělo 96 % (96) respondentek, že si nemyslí, že je porodní plán nutný. Z tohoto počtu na otázku, zda shledávají nějaká pozitiva v porodním plánu, odpovědělo 39 % (39) porodních asistentek kladně a 57 % (57) porodních asistentek v porodních plánech žádná pozitiva neshledává. 4 % (4) porodních asistentek si myslí, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu, z toho 3 % (3) respondentek neshledává žádná pozitiva v porodních plánech a pouze 1 % (1) nachází v porodních plánech nějaká pozitiva.

51

Hypotéza č. 3: Předpokládám, že víc jak 20 % porodních plánů má souvislost se vznikem komplikace.

30

28

Absolutní četnost

25

20

Další

15

Hypoxie plodu

13 10

10

8

Krvácení matky 8 4

5

5

7

6 4

3

4

Nepostupující porod z důvodu neposílení kontrakcí

0 Ne

Ano

Nevím

Odpovědi

Graf 23 Vznik komplikací

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací, odpovědělo 26 % (26) respondentek kladně, z tohoto počtu 13 % (13) označuje za nejčastější komplikaci nepostupující porod z důvodu neposílení kontrakcí, 5 % (5) uvádí hypoxii plodu, 4 % (4) krvácení matky a 4 % (4) porodních asistentek uvádí další komplikace. Dále z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek odpovědělo 44 % (44) respondentek, které si nemyslí, že jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací, ale 28 % (28) z nich označilo za nejčastější komplikaci nepostupující porod, 10 % (10) uvádí hypoxii plodu, 8 % (8) uvádí krvácení matky a zbylých 8 % (8) respondentek uvádí další vzniklé komplikace. Posledních 20 % (20) porodních asistentek nejsou schopné posoudit, zda jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací, z čehož 7 % (7) respondentek označuje za nejčastější komplikaci nepostupující porod, 6 % (6) uvádí hypoxii plodu, 4 (4 %) krvácení matky a 3 % (3) uvádí další komplikace.

52

Hypotéza č. 4: Domnívám se, že víc jak 80 % porodních přání by mělo být dodrženo.

100

93

90

Absolutní četnost

80

70 60 50 40 30 20 10

5

2

0 Vždy

Částečně

Nikdy

Odpovědi

Graf 24 Dodržení porodního plánu

Z celkového počtu 100 % (100) porodních asistentek na otázku, zda se vždy podařilo dodržet uvedené kroky, odpovědělo 93 % (93) porodních asistentek, že se porodní plán podařilo dodržet pouze z části, 5 % (5) respondentek uvádí, že porodní plán vždy dodržely během porodu a pouze 2 % (2) porodních asistentek uvádí, že se porodní plán nepodařilo nikdy během porodu dodržet.

53

2.8 Diskuze V bakalářské práci jsem si stanovila 2 cíle a 4 hypotézy. V hypotéze číslo 1 jsem přepokládala, že méně jak polovina porodních asistentek nemá kladný vztah k porodním plánům. K této hypotéze jsem zvolila otázky z dotazníku číslo 3 a 4. Z odpovědi na otázku číslo 3 „Jaký je Váš názor na porodní plán?“ vyplývá, že 92 % (92) porodních asistentek nemá nic proti porodním plánům, pokud jsou přání reálně uskutečnitelná, 3 % (3) porodních asistentek s porodními plány souhlasí, neboť považují za důležité, aby si rodička stanovila svá přání během porodu, a 5 % (5) porodních asistentek se k porodním plánům staví negativně. Tato otázka mi hypotézu potvrdila. Jako doplňující otázku jsem si zvolila otázku číslo 4 „Konzultujete porodní plán při administrativním příjmu s rodičkou?“. 85 %, tj. 85 porodních asistentek potvrdilo, že konzultují porodní plány s rodičkou a 15 % respondentek odpovědělo, že porodní plány konzultují pouze z části při administrativním příjmu, záporné odpovědi se zde nevyskytovaly. Tato otázka mi hypotézu potvrdila. Čadová (2012) ve své bakalářské práci na téma, zda je možné rodit přirozeně, zkoumala chování a zájem personálu o přání rodící ženy. 43 % (43) rodiček odpovědělo, že personál neměl příliš velký zájem o jejich přání, neboť nedošlo k rozhovoru o představách ženy o průběhu porodu, nikdo se nedotazoval ani na porodní plán. Ze zbytku výzkumu vyplývalo chování, které 38 % (38) žen hodnotilo průměrně, a 19 % (19) rodiček se setkalo s vstřícným zájmem personálu o porodní přání a měli snahu respektovat ženiny představy o porodu. V hypotéze číslo 2 jsem předpokládala, že méně jak 10 % porodních asistentek je přesvědčeno o nutnosti porodního plánu. K ověření této hypotézy jsem využila otázky číslo 5 a 6. V otázce číslo 5 „ Myslíte si, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu?“ odpovědělo 96 %, tj. 96 porodních asistentek, že si nemyslí, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu, a pouze 4 % (4) porodních asistentek si myslí, že by žena měla mít porodní plán k porodu. Tato otázka mi hypotézu potvrdila. K ověření hypotézy mi sloužila i doplňující otázka číslo 6 „Shledáváte nějaká pozitiva v porodním plánu“, kde 60 %, tj. 60 respondentek odpovědělo, že v porodním plánu žádná pozitiva neshledává, a 40 % porodních asistentek v porodním plánu vidí i pozitiva. Otázka druhá mi hypotézu potvrdila a doplňuje fakt, že porodní plány mohou mít

54

i pozitivní stránku. Mezi pozitiva uváděly porodní asistentky možnost ujasnění si požadavků a projednání jejich reálnosti nebo lepší informovanost rodičky. V hypotéze číslo 3 jsem předpokládala, že víc jak 30 % porodních plánů má souvislost se vznikem komplikace. K ověření hypotézy mi sloužily otázky číslo 10 a 11. Na první otázku „Jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací?“ odpovědělo 26 % (26) porodních asistentek, které uvádí, že porodní plán souvisí s komplikacemi během porodu, 20 % (20) uvedlo, že nejsou schopné tento fakt posoudit a podle 54 % (54) porodních asistentek nejsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací. Na základě této otázky se mi hypotéza vyvrátila. V otázce číslo 11 „ Jaké nejčastější komplikace vznikají?“ označilo 48 % (48) porodních asistentek jako nejčastější komplikaci nepostupující porod z důvodu neposílení kontrakcí, např. provedením dirupce vaku blan nebo podáním oxytocinu. 22 % (22) respondentek si myslí, že nejčastější komplikací je hypoxie plodu, která může vzniknout v důsledku neposílení kontrakcí a tudíž protrahovaného porodu. Nejméně, tedy 15 % (15) porodních asistentek uvádí krvácení matky a dalších 15 % (15) ke komplikacím přidává protahovaný porod, špatnou komunikaci s matkou a často zarputilé trvání na svém porodním plánu, nehledě na rizika pro plod. Hypotéza se mi vyvrátila, druhá otázka dále specifikovala, o jaké komplikace se jedná nejčastěji. Čadová (2012) zjistila, že z 9 dotazovaných žen s porodním plánem, pouze 4 rodily podle svých představ a pouze 2 ženy rodily přirozeným způsobem. Z celého výzkumu vyplývá, že u 78 % (78) žen byla provedena dirupce, či byl aplikován oxytocin, dalších 14 % (14) žen bylo omezeno při pohybu, často monitorováno nebo zažily během porodu řízené tlačení. 8 % (8) rodiček porodilo přirozeně. V hypotéze číslo 4 jsem se domnívala, že z více jak 80 % se podaří dodržet porodní plán během porodu. K hypotéze číslo 4 jsem zvolila otázku číslo 8 „ Podařilo se vždy dodržet všechny uvedené kroky?“ a dále ji podložila otázkami 17, 18 a 19. V otázce číslo 8 odpovědělo 93 % (93) porodních asistentek, že porodní plány dodržují pouze částečně. Pouze 5 % (5) respondentek vždy dodrží porodní plán a 2 % (2) porodních asistentek se porodní přání nepodaří nikdy dodržet. Tato otázka mi hypotézu částečně potvrdila. Další otázky, které jsem zvolila, se týkaly nejčastějších přání žen, na základě kterých jsem si chtěla ověřit, zda jsou opravdu dodržovány. Otázka číslo 17 se zabývá možností přestřižení pupeční šňůry otcem. Z výzkumu vyplývá, že 96 % (96) porodních asistentek umožní otci přestřižení pupeční šňůry a zbylé 4 % (4) otci tuto možnost nenabízí. Otázka

55

číslo 18 „Podporujete bonding?“ mi potvrdila, že 97 % (97) porodních asistentek bonding podporuje a pouze 3 % (3) respondentek bonding rodičce nenabízí. V poslední otázce číslo 19, zda je ošetření novorozence prováděno na porodním pokoji pod dohledem matky, mi odpovědělo 98 % (98) porodních asistentek, že provádí ošetření novorozence vždy pod dohledem matky či otce, a u 2 % (2) porodů se ošetření novorozence provádí mimo porodní pokoj. Na základě dalších doplňujících otázek se mi hypotéza potvrdila. Lukešová (2010) ve své diplomové práci zkoumala, zda se ženy během porodu řídily podle vypracovaného porodního plánu. Z výzkumu vyšlo, že 57 % (57) rodiček buď na porodní plán téměř zapomnělo, nebo se jím nemohlo řídit, 29 % (29) žen se porodním plánem řídilo pouze částečně, některá svá přání vynechaly nebo změnily a 14 % (14) rodiček se plánem plně řídilo. Dále 29 % (29) rodiček uvedlo, že se plánem neřídily, neboť vzhledem ke komplikacím nebyl plán doktorem respektován, 29 % (29) žen odpovědělo, že porodní plán nebylo možné dodržet kvůli zdravotním potížím celý a 42 % (42) žen uvedlo jiné vysvětlení, například porod císařským řezem, obsazenost porodního boxu s vanou jinou rodičkou. Na základě těchto otázek se studentce povedlo částečně potvrdit hypotézu, podle které nebránil zdravotnický personál dodržet porodní plán do doby, než vznikly komplikace.

56

2.9 Návrh řešení a doporučení pro praxi Problematika porodních plánů je stále častější kámen úrazu. Stále více žen chce být sečtělá a seznámena s možnostmi moderní doby. Dnešním problémem je internetový svět, kde mají budoucí matky možnost sdílet své problémy a nacházet u jiných svá řešení, přitom se vůbec nemusí jednat o stejný případ. Porodní plány by si ženy měly volit pouze v případech, zda mají nějaká přání, která nejsou v dané nemocnici samozřejmostí. Proto je velmi důležité, aby se rodička předem seznámila s chodem oddělení a zjistila si své možnosti. Teprve potom může uvažovat o nadstandardních přáních, na kterých by ale neměla trvat za každou cenu. Měla by respektovat povolání porodní asistentky, která je vzdělaná k tomu, aby věděla, co je pro rodící ženu a její dítě ta nejlepší varianta.

57

ZÁVĚR Bakalářská práce se zaměřuje na porodní asistentky a porodní plán. Téma jsem zvolila kvůli stále modernějšímu trendu „porod s porodním plánem“. V teoretické části jsem zmínila stručný přehled o definici porodu a definici porodní asistentky. Dále jsem se v práci zabývala kompetencemi porodních asistentek, jejich historií a vzděláním. Zmínila jsem i profesní organizace, ve kterých se mohou porodní asistentky sdružovat. V další části se soustředím na vysvětlení pojmu porodní plán. Uvádím kroky, které patří k tvorbě porodního plánu. Nejobsáhlejší část zaujímají požadavky z porodních plánů v jednotlivých dobách porodních. Sepisuji zde nejčastější přání i ta méně obvyklá, rozvádím jejich pozitiva i negativa. Získávání knižní literatury o kompetencích porodních asistentek nebylo lehké. Převážně jsem čerpala z knihy slovenské autorky Eliášové Anny, dále z bakalářských prací a informace o profesních organizací z internetových stránek.

Údaje tvořící část

o porodních plánech jsem uplatnila z knihy Zuzany Štromerové BSc. Jednotlivé požadavky v porodních plánech jsem postupně sbírala za dobu mé praxe na porodním sále v Brně. Tyto požadavky jsem dále rozváděla především s pomocí knih profesora MUDr. Aleše Roztočila CSc. a docenta MUDr. Antonína Pařízka CSc. V praktické části jsem zkoumala názory porodních asistentek na porodní plány, a zda dodržují porodní plán během porodu. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření, které jsem zahájila na 7. konferenci porodních asistentek v Jihlavě. Další výzkum probíhal v nemocnici Jihlava a v nemocnici Milosrdných Bratří v Brně. Vyhodnocením údajů z dotazníků byly potvrzeny 3 hypotézy a 1 vyvrácena. V bakalářské práci jsem si stanovila celkem 2 cíle a 4 hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit názor porodních asistentek na porodní plán. K Tomuto cíli se vztahovaly dvě hypotézy, které se mi podařilo potvrdit. Zjistila jsem, že 92 % porodních asistentek nemá negativní názor na porodní plány, 3 % porodních asistentek souhlasí s porodními plány a 5 % porodních asistentek se staví negativně k porodu s porodním plánem. V případě druhého cíle jsem chtěla zjistit, zda může mít porodní plán vliv na průběh porodu. K cíli se mi vztahovaly dvě hypotézy, jedna hypotéza se mi vyvrátila a druhá potvrdila. Zjistila jsem, že 54 % porodních asistentek si nemyslí, že jsou porodní plány 58

důvodem pro vznik komplikací při porodu, 26 % porodních asistentek si myslí, že porodní plány mohou způsobit vznik komplikací a 20 % porodních asistentek nebyla tento fakt schopna posoudit. Dále jsem zjistila, že 93 % porodních asistentek dodržuje porodní plán pouze z části, 5 % porodní plán vždy dodrží a 2 % porodních asistentek porodní plán během porodu nikdy nedodrží. Cíle byly splněny. Přestože jsou porodní plány stále častější, vždy se najde kompromis, který vyhoví porodní asistentce i rodičce. Zdravotnický personál se rodičkám snaží vyjít vstříc v jakémkoli ohledu, ale primární je zdraví matky a dítěte.

59

Seznam použité literatury ALBRECHT-ENGEL, I. a ALBRECHT, M., 2008. Těhotenství a porod: co se děje v ženském těle měsíc za měsícem. Vyd. 1. Praha: Vašut, 184s. ISBN 978-80-7236-604-0. BALASKASOVÁ, J., 2009. Aktivní porod: Stručný průvodce přirozeným porodem. Vyd.1. Praha: Argo, 224s. ISBN 978-80-257-0178-2. BAŠKOVÁ, M., 2015. Metodika psychofyzické přípravy na porod. Vyd. 1. Praha: Grada, 112s. ISBN 978-80-247-5361-4. ČADOVÁ, L., 2012. Je možné rodit přirozeně?. Bakalářská práce. Jihlava: Katedra zdravotnických studií Vysoké školy polytechnické Jihlava. ČALKOVÁ, A., 2015. Máma a já. Bílý poklad pro miminka. ISSN 1801-8769. ČÁP: Porodní dům U čápa. Mezinárodní definice porodní asistentky [online]. 2000 - 2015 [cit. 2015-11-13]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/DefinicePA.html ČÁP. Porodní dům U Čápa. Co je Porodní dům U Čápa [online]. 2000 - 2015 [cit. 2016-0211]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/OPS/CojePDCAP.html DORAZILOVÁ, R. Česká konfederace porodních asistentek [online]. 2014 [cit. 2016-0211]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/ ELIÁŠOVÁ, A., 2008. Pôrodná asistencia I. Vyd. 1. Martin: Osveta, 104s. ISBN 80-806-

3261-8. FNBRNO.CZ. Epidurální analgezie [online]. 2016 [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://www.fnbrno.cz/porodnice/anesteziologicko-resuscitacni-oddeleni/epiduralnianalgezie/t2163 FNO. Fakultní nemocnice Ostrava. Bonding [online]. 2009 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.fno.cz/oddeleni-neonatologie/bonding

CHRASTILOVÁ, G. Škodlivá, ale užívaná metoda při porodu: naléhání na břicho [online]. 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/skodliva-ale-uzivanametoda-pri-porodu-nalehani-na-bricho CHRASTILOVÁ, G. Placenta – tak trochu jiný koláč [online]. 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/placenta-tak-trochu-jiny-kolac

60

JIRÁSKOVÁ, V. Klystýr, holení na začátku porodu? [online]. 2013 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://www.porody.net/2013/04/18/klystyr-holeni-na-zacatku-porodu/

KÖNIGSMARKOVÁ, I. Pomůcky pro normální porod [online]. 2011 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://www.aperio.cz/245/pomucky-a-polohy-pro-normalni-porod LABUSOVÁ, E., MRZÁLKOVÁ SUSOVÁ, I., 2004. Průvodce porodnicemi České republiky: ucelený přehled služeb porodnic Čech, Moravy a Slezska s hodnocením: informativní texty o přirozeném porodu doplněné autentickými porodními příběhy. Vyd. 2. Praha: Aperio, 240s. ISBN 80-903087-2-4. LOVECKÁ, D., 2015. Analýza dokumentace porodních asistentek, bakalářská práce. Brno: Katedra porodní asistence Masarykovy univerzity.

MACKONOCHIE, A. a LEWIS, S., 2009. Těhotenství, výživa a péče o miminko. Vyd. 1. Praha: Svojtka & Co., 512s. ISBN 978-80-256-0155-6. MARTÍNKOVÁ, J. a kol., 2007. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Vyd. 1. Praha: Grada, 380s. ISBN 978-80-247-1356-4. MIKOLÁŠOVÁ, S., REIDLOVÁ, O. Abeceda metod na zmírnění bolestí při porodu [online]. 2010

[cit.

Dostupné

2016-02-27].

z:

http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/2495/abeceda_metod_na_zmirneni_bolesti_pri _porodu.html MROWETZ, M., ANTALOVÁ, I. a CHRASTLOVÁ, G., 2011. Bonding - porodní radost: podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti?. Vyd. 1. Praha: DharmaGaia, 368 s. ISBN 978-80-7436-014-5. MUNTAU, A., 2014. Pediatrie. Vyd. 2. Praha: Grada, 608s. ISBN 978-80-247-4588-6.

NEBESKÁ, I. Přirozené polohy a prostředí při porodu [online]. 2015 [cit. 2016-02-14]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/prirozene-polohy-prostredi-pri-porodu NOSKOVÁ,

D.

Kompetence

[online].

2014

[cit.

2016-02-11].

Dostupné

z:

http://www.porodniasistentka-noskova.cz/Kompetence

PAŘÍZEK, A., 2008. Kniha o těhotenství a dítěti. Vyd. 3. Praha: Galén, 752s. ISBN 97880-7262-594-9. PAŘÍZEK, A. a kol., 2012. Analgezie a anestezie v porodnictví. Vyd. 1. Praha: Galén, 427s. ISBN 978-80-7262-893-3.

61

LUKEŠOVÁ, J., 2010. Moderní možnosti těhotenství a porodu. Diplomová práce. Brno: Katedra výchovy ke zdraví Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. PERMEZEL, M., WALKER, S., KYPRIANOU K., 2015. Beischer & MacKay’s Obstetrics, Gynaecology and the Newborn. 4th edition. Amsterdam: Elsevier, 900p. ISBN 978-07-2954074-2. PORODNICE. CZ. Medikamentózní porod [online]. 2014 [cit. 2015-10-02]. Dostupné z: http://www.porodnice.cz/clanky/medikamentozni-porod ROZTOČIL, A. a kol., 2008. Moderní porodnictví. Vyd. 1. Praha: Grada, 408 s. ISBN 97880-247-1941-2. SAADOUNI, Š. Maminky mají různá přání, ale většinou jsou rozumné [online]. 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/z-domova/maminky-maji-ruznaprani-ale-vetsinou-jsou-rozumne-477744 SLEZÁKOVÁ, L. a kol., 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Vyd. 1. Praha: Grada, 280s. ISBN 978-80-247-3373-9.

ŠOURKOVÁ, P. Rutina před porodem? [online]. 2009 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://porod.zdrave.cz/rutina-pre-porodem/ ŠTROMEROVÁ, Z., a kol., 2010. Porodní asistentkou krok za krokem: praktický rádce pro porodní asistentky (a zvídané rodiče). Vyd. 1. Praha: Argo, 313 s. ISBN 978-80-257-0324-3. TRČA, S., 2004. Partner v těhotenství a při porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 108s. ISBN 80247-0869-8. TRTLÍKOVÁ, K., 2014. Profesní organizace porodních asistentek. Důležitost profesních organizací, bakalářská práce. Brno: Katedra porodní asistence Masarykovy univerzity. UNIPA, Unie porodních asistentek. Kdo jsme, naše vize, poslání a cíle, kam patříme [online]. 2016 [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.unipa.cz/index.php/about

VACKOVÁ, J. Vzdělávání porodních asistentek dříve a dnes [online]. 2013 [cit. 2015-1113]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/vzdelavani-porodnich-asistentek-drive-adnes-470793 VRÁNOVÁ, V., 2007. Historie babictví a současnost porodní asistence. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 204s. ISBN 978-80-244-1764-6.

62

Seznam grafů Graf 1 Délka praxe porodních asistentek ................................................................. 30 Graf 2 Četnost porodních plánů u jednotlivých skupin žen .................................... 31 Graf 3 Názory porodních asistentek na porodní plán .............................................. 32 Graf 4 Konzultace porodního plánu ......................................................................... 33 Graf 5 Nezbytnost porodního plánu při porodu ...................................................... 34 Graf 6 Pozitiva porodního plánu .............................................................................. 35 Graf 7 Sestavení porodního plánu ............................................................................ 36 Graf 8 Plán versus skutečnost ................................................................................... 37 Graf 9 Komunikace s rodičkou ................................................................................. 38 Graf 10 Možnost vzniku komplikací u porodního plánu ......................................... 39 Graf 11 Komplikace porodního plánu ...................................................................... 40 Graf 12 Nevhodné požadavky v porodním plánu .................................................... 41 Graf 13 Četnost neobvyklých požadavků ................................................................. 42 Graf 14 Kvalita práce porodní asistentky ................................................................ 43 Graf 15 Četnost využití klystýru ............................................................................... 44 Graf 16 Preventivní nástřih hráze ............................................................................ 45 Graf 17 Přestřihnutí pupeční šňůry otcem ............................................................... 46 Graf 18 Podpora bondingu ....................................................................................... 47 Graf 19 Ošetření novorozence pod dohledem matky ............................................... 48 Graf 20 Podpora brzkého začátku kojení................................................................. 49 Graf 21 Názor porodních asistentek na porodní plán .............................................. 50 Graf 22 Nutnost porodního plánu............................................................................. 51 Graf 23 Vznik komplikací ......................................................................................... 52 Graf 24 Dodržení porodního plánu .......................................................................... 53

63

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Povolení ke sběru dat v Jihlavě Příloha č. 3 – Povolení ke sběru dat v Brně

64

Příloha č. 1

Dotazník k bakalářské práci na téma Porodní asistentky a porodní plán Jmenuji se Lenka Hejralová a jsem studentka porodní asistence na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Tímto dotazníkem si Vás dovoluji požádat o vyplnění několika otázek, které mi pomohou zmapovat současnou situaci porodních přání rodících žen z profesního hlediska porodních asistentek s dlouholetou praxí. Výsledky Vašich odpovědí, bych ráda zpracovala ve své bakalářské práci. Prosím odpovídejte dle vlastního uvážení. Dotazník je zcela anonymní. Velmi děkuji za váš čas a vstřícnost. S pozdravem

…………………. Prosím, uveďte název nemocnice, ve které pracujete. ……………………………………………………… 1. Kolik let vykonáváte práci porodní asistentky?  Méně než 10 let  10 - 20 let  Více jak 20 let 2. Které ženy přichází nejčastěji s porodním plánem?  Prvorodičky  Vícerodičky  Rodičky v doprovodu s dulou  Jiné 3. Jaký je Váš názor na porodní plán?  Souhlasím, pro rodičku je nezbytné, aby si stanovila, jak chce, aby porod proběhl  Nejsem proti, pokud jsou přání reálně uskutečnitelná  Stavím se spíše negativně  Jiné …………………… 4. Konzultujete porodní plán při administrativním příjmu s rodičkou?  Ano  Částečně  Ne 65

5. Myslíte si, že je porodní plán nutný k vymezení možností při porodu?  Ano  Ne 6. Shledáváte nějaká pozitiva v porodním plánu?  Ano  Ne  Pokud ano, jaká? …........................................................ 7. Jaká přání by porodní plán měl obsahovat?  Otec u porodu  Pohodlná poloha  Zájem o epidurální analgezii  Dotepání pupečníku  Bonding  Jiné ……………………… 8. Podařilo se vždy dodržet všechny uvedené kroky?  Vždy  Částečně  Nikdy 9. Pokud se situace nevyvíjí dle porodního plánu, upozorníte ženu a vysvětlíte možná rizika?  Ano  Ne 10. Jsou porodní plány důvodem pro vznik komplikací?  Ano  Nevím  Ne 11. Jaké nejčastější komplikace nastávají?  Hypoxie plodu  Krvácení matky (odmítnutí MEM,…)  Nepostupující porod z důvodu neposílení kontrakcí (oxytocin, dirupce VB,…)  Další ………………………. 12. Jaké z těchto nejčastějších požadavků žen jsou podle Vás nevyhovující pro vedení porodu?  Ambulantní porod  Samostatná volba polohy  Využití vany/sprchy/míče  Omezit monitoraci plodu  Omezit vaginální vyšetření  Neurychlovat porod medikamenty 66

             

Neprovádět dirupci vaku blan Bez klystýru Možnost epidurálu Preventivní nástřih hráze Tlak na břicho Dotepání pupečníku Vyšetření novorozence na břiše matky Bonding a pomoc při přiložení novorozence Nevykapávat oči novorozence Nekoupat novorozence alespoň po dobu 24h Samovolný porod placenty, bez aplikace MEM Využít placentu pro vlastní účely Nepřítomnost mediků Další:

13. Setkaly jste se s porodním plánem, který obsahoval zajímavé, méně časté požadavky? Pokud ano, uveďte příklad.  Ano ……………………………..  Ne 14. Poučujete ženu o úlevových polohách a správném dýchání při kontrakci dělohy?  Často na to upozorňuji  Pouze pokud si žena žádá radu  Vše vysvětlím pouze při příjmu 15. Nabízíte rodičce klystýr?  Ano  Ne 16. Praktikujete preventivní nástřih hráze (episiotomii)?  Ano  Ne  Pouze v některých případech  uveďte alespoň 1 příklad …………………… 17. Dáte otci možnost přestřihnout pupeční šňůru?  Ano  Spíše ne 18. Podporujete bonding?  Ano  Ne 19. Ošetření novorozence je prováděno na porodním pokoji pod dohledem matky/otce?  Ano  Ne

67

20. Podporujete přikládání novorozence do 30 minut po porodu?  Spíše ano  Ne  Nikdy, ženy přikládají až na oddělení šestinedělí

68

Příloha č. 2

69

Příloha č. 3

70