VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství

Bakalářská práce

Autor: Zuzana Šumpichová Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava 2015

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou péče porodních asistentek o těhotné ženy. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje pohlavní systém ženy, vznik těhotenství a těhotenství samotné, osobu porodní asistentky a její kompetence, péči a činnosti porodní asistentky o těhotnou ženu a aktivity, které může nabízet těhotným. Praktická část se zabývá výzkumem a srovnáváním jeho výsledků. Výzkum jsem prováděla dotazníkovým šetřením. Dotazník byl zaměřen na informovanost žen ohledně kompetencí porodních asistentek a srovnávání porodních asistentek a lékařů z pohledu (zkušeností) těhotných žen.

Klíčová slova: Těhotenství, péče, porodní asistentka, těhotná žena

Die Anotation Diese Bakalararbeit beschäftigt sich mit der Problematik der Pflege der Habamme um Schwangeren. Es ist aus dem teoretischen und praktischen Absatz zusammengestellt. In dem teoretischen Absatz beschreibe ich das Geschlechtssystem des Weibes, die Entstehung der Schwangerschaft und die Schwangerschaft selbst, die Person der Hebamme und ihre Zuständigkeit, Tätigkeit und Pflege der Hebamme um schwangeren Weib und Aktivitäten, die solche Person den Schwangeren anbieten kann. In dem praktischen Absatz beschäftige ich mich mit der Forschung und dem Vergleich der Ergebnisse. Die Forschung habe ich mit der Fragebogenermittlung durchgeführt. Der Fragebogen konzentrierte sich an die Informiertheit der Frauen in der Sache der Zuständigkeit der Hebammen und an den Vergleich der Hebammen und der Ärtzte aus der Sicht (Erfahrungen) der Schwangeren.

Das Schlüsselwort: Die Schwangerschaft, die Pflege, die Hebamme, die Schwangerefrau

Poděkování Poděkování bych ráda věnovala své vedoucí bakalářské práce PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za odborné a účelné připomínky, rady a její ochotu při spolupráci. Další poděkování patří všem ženám, které se podílely na zpracování praktické části této práce a v neposlední řadě moje dík patří mé sestře Ing. Romaně Šumpichové za konzultaci a objektivní názory při zpracování této práce.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení a pod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě 10.12.2014

……………………………... podpis

Obsah 1 ÚVOD ....................................................................................................... 7 1.1 Cíle ....................................................................................................... 9 1.2 Hypotézy ............................................................................................. 9 2 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................... 10 2.1 Ženský pohlavní systém .................................................................... 10 2.1.1 Pohlavní žlázy ........................................................................................................... 10 2.1.2 Pohlavní cesty .......................................................................................................... 11 2.1.3 Ženské zevní pohlavní orgány ................................................................................ 13

2.2 Těhotenství ........................................................................................ 14 2.2.1 Oplození ................................................................................................................... 14 2.2.2 Uhnízdění vajíčka .................................................................................................... 15 2.2.3 Fyziologické těhotenství .......................................................................................... 15 2.2.4 Změny mateřského organismu v těhotenství ........................................................ 16 2.2.5 Životospráva v těhotenství ..................................................................................... 18

2.3 Porodní asistentka ............................................................................. 20 2.3.1 Mezinárodně uznávaná definice porodní asistentky ............................................ 20 2.3.2 Kompetence porodní asistentky ............................................................................. 21 2.3.3 Zákon č. 96/2004 Sb. ............................................................................................... 21 2.3.4 Vyhláška č. 55/2011 Sb. .......................................................................................... 22

2.4 Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství ................................... 22 2.4.1 Těhotenská poradna................................................................................................ 22 2.4.2 Předporodní kurzy .................................................................................................. 24 2.4.3 Cvičení v těhotenství ............................................................................................... 25

3 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................. 27 3.1 Metodika výzkumné práce ................................................................ 27 3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí ........ 27 3.3 Charakteristika a průběh výzkumu ................................................... 27 3.4 Výsledky dotazníkového šetření ....................................................... 28 3.6 Diskuze.............................................................................................. 53 4 ZÁVĚR ................................................................................................... 58

Seznam grafů ............................................................................................. 60 Seznam tabulek.......................................................................................... 61 Seznam použité literatury......................................................................... 62 Seznam použitých internetových zdrojů ................................................. 64

1 ÚVOD Název této bakalářské práce je „Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství“. Důvodem volby tohoto tématu bylo to, že v mnoha nemocnících je stále častější, že se o rodičku místo lékaře stará z větší části porodní asistentka. Mnoho žen stále netuší o tom, že existuje možnost, svěřit se do rukou porodní asistentky již od počátku těhotenství. Proto jsem se rozhodla, že zkusím zjistit od známých a kamarádek, jaký mají názor na to, že by se o ně starala porodní asistentka od samého počátku těhotenství až do porodu. Čím dál větším trendem jsou přirozené porody. Porodní asistentka má vzdělání nejen ohledně porodu samotného, ale má mnoho zkušeností i co se týče péče o ženu v těhotenství. Porodní asistentky nabízí velkou řadu kurzů a cvičení pro těhotné i jejich partnery. Žena má možnost s porodní asistentkou probrat svůj porodní plán (pokud nějaký má) a rozebrat ho krok po kroku. V samotných kurzech porodní asistentky s těhotnými nacvičí správnou techniku dýchání při porodu, vhodné polohy k uvolnění při kontrakcích a další velmi důležité a podstatné věci. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se setkáme se čtyřmi velkými kapitolami, které se skládají z dalších, menších podkapitol. První kapitola se zabývá popisem ženského pohlavního systému. Je tvořena třemi podkapitolami, které se nazývají Pohlavní žlázy, Pohlavní cesty a Ženské zevní pohlavní orgány. Druhá kapitola je soustředěná na graviditu a gravidní ženu. Podkapitoly této části se nazývají: Oplození, Uhnízdění vajíčka, Fyziologické těhotenství, Změny mateřského organismu v těhotenství a Životospráva v těhotenství. V třetí kapitole je charakterizovaná osoba porodní asistentky. Její podkapitoly jsou: Mezinárodně uznávaná definice porodní asistentky, Kompetence porodní asistentky, „Zákon č. 96/2004 Sb. “ a „Vyhláška č. 55/2011 Sb.“ Jako čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se zabývá péčí porodní asistentky o ženu v těhotenství. Tato kapitola je tvořena třemi podkapitolami, a to: Těhotenská poradna, Předporodní kurzy a Cvičení v těhotenství. Praktická část této bakalářské práce je zaměřená na zhodnocení výsledků dotazníkového šetření. Dotazník byl využitý jako metoda výzkumu. 7

Výzkumná část práce byla soustředěná na splnění tří cílu, které zní: Zjistit, jaký postoj zaujímají ženy k péči porodní asistentky o ženy v těhotenství. Zjistit, jaké výhody vidí ženy v péči porodní asistentky v těhotenství. Zjistit zájem žen o péči porodní asistentky v těhotenství. Dále byly stanoveny hypotézy, které se mně na základě výsledků dotazníkového šetření potvrdily nebo naopak vyvrátily.

8

1.1 Cíle Tato práce má 3 cíle: 1. cíl: Zjistit, jaký postoj zaujímají ženy k péči porodní asistentky o ženy v těhotenství. 2. cíl: Zjistit, jaké výhody vidí ženy v péči porodní asistentky v těhotenství. 3. cíl: Zjistit zájem žen o péči porodní asistentky v těhotenství.

1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1: Domnívám se, že méně než 35 % těhotných žen se svěří do rukou porodní asistentky spíše, než do rukou lékaře Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než 70 % žen ví o možnosti, že se o ně může starat porodní asistentka po celou dobu těhotenství Hypotéza č. 3: Domnívám se, že více než 50 % žen vidí výhody v péči porodní asistentky Hypotéza č. 4: Domnívám se, že méně než 30 % žen důvěřuje více porodní asistentce, než lékaři Hypotéza č. 5: Domnívám se, že o méně než 30 % žen se po dobu těhotenství starala pouze porodní asistentka Hypotéza č. 6: Domnívám se, že méně než 50 % žen souhlasí s tím, aby se o těhotné ženy staraly pouze porodní asistentky

9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Ženský pohlavní systém Ženský pohlavní systém je z anatomického i funkčního hlediska velice složitý. Má dvě hlavní funkce, které jsou fertilizace a gestace (Dylevský, 2009). Fertilizace znamená oplození vajíčka. Je to děj, při kterém spermie proniká do vajíčka. Gestace je období těhotenství, neboli doba, po kterou se vyvíjí oplozené vajíčko, zárodek a plod v ženském organismu (Dylevský, 2009). Stavba ženského těla se rovná biologické funkci, kterou zastává. Ženské pohlavní ústrojí se skládá z párových žláz. K těmto párovým žlázám jsou řazeny vaječníky a vývodné pohlavní cesty, vejcovody. Ve vejcovodech dochází ke splynutí spermie a vajíčka a k začátku vývoje zárodku. K ženským pohlavním orgánům dále patří děloha (zde se zárodek a následně vzniklý plod vyvíjí), pochva (je to orgán, sloužící ke kopulační funkci a jako porodní cesty) a zevní pohlavní orgány, mezi které patří vulva, velké a malé stydké pysky, klitoris (Dylevský, 2009).

2.1.1 Pohlavní žlázy Vaječník, latinsky ovárium Ovarium je ženská pohlavní žláza, která produkuje ženské pohlavní buňky a pohlavní hormony. Tvar ovaria je oválný a ze dvou stran je oploštělý. Velikost je u každé ženy individuální, záleží na funkčním stavu ženy. Průměrná velikost ovaria je 3 – 5 cm x 1,5 – 3 cm. Je zbarvený do šedorůžova a má zvrásněný povrch (Naňka a Elišková, 2009). Ovária jsou uloženy v dutině pánevní intraperitoneálně. Jsou zavěšeny pomocí mezovovaria na zadní straně ligamentum latum uteri. U žen, které ještě nerodily, se vaječník dotýká pánevní stěny. U žen, které už rodily, se vaječník na původní místo nevrací, je uložen v dorzálnější poloze (v tzv. Claudiově jamce). Vaječník je také v kontaktu s tenkým střevem. Lze vyhmatat při vyšetření per vaginam, přes zadní poševní klenbu (Naňka a Elišková, 2009).

10

2.1.2 Pohlavní cesty Mezi cesty pohlavního systému ženy patří vejcovody, které jsou řazeny mezi párové orgány, dále je to děloha, pochva a zevní ženské pohlavní orgány. Díky uložení vaječníků a vejcovodů tvoří přívěsky (adnexa) děložní (Dylevský, 2009).

Vejcovod, latinsky tuba uterina, řecky selpinx Vejcovod je párový orgán, trubicovitého tvaru. Jedním koncem se otevírá do peritoneální dutiny a druhým koncem se připojuje na dutinu děložní. Jeho délka je cca 10 až 15 cm a šířka asi 5 mm. V místě, kde vstupuje vejcovod do děložní dutiny, je průměr vejcovodu podstatně menší – asi 1 mm (Roztočil, 2008). Stavba stěny vejcovodu má charakteristické rysy jako všechny trubicovité orgány. Jsou to sliznice, svalová vrstva, pobřišnice. Sliznice je krytá řasinkami směrem k děloze a dále buňkami, které vytvářejí hlen. Tento hlen živí oplozené vajíčko v počáteční fázi zárodku. Oba mechanismy mají podíl na funkci vaječníku, což jsou transport vajíčka a vytváření příhodných podmínek pro oplození vajíčka a pro primární fázi zárodku (Dylevský, 2009).

Děloha, latinsky uterus Děloha je svalový dutý orgán sloužící k přijetí a uchování vajíčka, které bylo oplozeno. Dále slouží k ochraně a výživě zárodku a posléze plodu. Na konci těhotenství je plod z dutiny děložní vypuzen. Tato akce se nazývá porod (Naňka a Elišková, 2009). Děloha nám tvarem připomíná hrušku. Její délka je v průměru 8 – 10 cm, nejširší místo dělohy měří zhruba 5 cm a užší část dělohy je široká 2 – 3 cm, děložní stěna má tloušťku asi 10 – 15 mm. Hmotnost dělohy u žen, které ještě nerodily, se udává v průměru 50g, u rodiček jsou proporce dělohy o něco větší (Naňka a Elišková, 2009). Děloha je složena ze dvou částí. Dělí se na děložní tělo (corpus uterí) a děložní hrdlo (cervix uterí), obě části jsou spojeny díky istmus uterí (Naňka a Elišková, 2009). První část, což je tělo děložní, je největší část dělohy. Přední strana děložní přiléhá k močovému měchýři a zadní stěna děložní se obrací proti konečníku, zároveň 11

na dělohu naléhají kličky tenkého střeva. Obě strany se nahoře ve fundu děložním stýkají. V místech, kde do děložního fundu vstupují, vybíhají z děložního těla roky děložní (cornua uteri). V děložních rozích pak vstupují vejcovody (Naňka a Elišková, 2009). Děložní hrdlo nebo také krček je zúžená část dělohy, která má tvar válce. K děložnímu krčku přirůstá pochva (vagina). Horní část děložního hrdla je nad poševním úponem, kdežto dolní část se nachází pod úponem pochvy a vyčnívá do ní jako čípek (Holíbková, 2004). Poševní čípek je dlouhý 1 – 2 cm. Na vrcholu čípku se otevírá zevní děložní branka. U žen, které ještě nerodily, má děložní branka kruhovitý tvar, kdežto u multipar má tvar příčně rozťaté štěrbiny. Povrch děložního čípku je pokrytý poševní sliznicí (Holíbková, 2004). Zúžená část mezi hrdlem a tělem dělohy se nazývá Istmus uteri, který je dlouhý asi 1 cm (Naňka a Elišková, 2009).

Stěna děložní Stěna děložní je tvořena ze tří vrstev. Jsou to děložní sliznice (endometrium), svalová vrstva (myometrium) a povrchová vrstva (peritoneum) (Roztočil, 2008). Myometrium tvoří hladká svalovina, proto má schopnost se stahovat a několikrát se zvětšit. Povrchová vrstva má serózní charakter. V této vrstvě probíhají velké cévy a nervy. Děloha je fixovaná k dutině břišní vazy (Roztočil, 2008). Endometrium prodělává během menstruačního cyklu změny sliznici pod vlivem hormonálních změn. V endometriální sliznici jsou přítomny děložní žlázy (glandulae uterinae). Pod vlivem progesteronu endometrium narůstá. Endometriální buňky se naplní glykogenem a následně vylučují hlen. Tímto procesem je sliznici připravena na přijetí oplozeného vajíčka (Roztočil, 2008).

12

2.1.3 Ženské zevní pohlavní orgány Mezi ženské zevní pohlavní orgány patří pochva a zevní rodidla (hrma, velké stydké pysky, malé stydké pysky, poštěváček, panenská blána, malé a velké předsíňové žlázy (Naňka a Elišková, 2009).

Pochva (vagina, kolpos) Je řazena k ženským zevním pohlavním orgánům. Pochva je kopulační orgán, odvádí menstruační krev při menstruaci a během porodu, zároveň s děložním hrdlem a vulvou, tvoří měkké porodní cesty. Je spojnicí dělohy a zevních rodidel. Pochva je zhruba 8 cm dlouhý a 3 až 5 cm široký trubicový orgán (Naňka a Elišková, 2009).

Zevní rodidla Hrma – nachází se v dolní části podbřišku. Je to vyvýšenina připomínající tvar trojúhelníku, který je převážně tvořený tukem. Povrch hrmy je pokrytý tlustou kůží, která je propletená hojnými potními a mazovými žlázkami. V pubertě se na kůži tvoří silné ochlupení (Naňka a Elišková, 2009). Velké stydké pysky – jsou to dva podlouhlé vystouplé kožní řasy, které se táhnou od hrmy dozadu. Jsou dlouhé zhruba 8 cm a široké 3 cm. Podkladem velkých stydkých pysků je vazivově tuková tkáň. Stejně jako hrma jsou i velké stydké pysky kryty silnou kůží, která je porostlá silným ochlupením. Vnitřní strana je vlhká a růžová, připomínající spíše sliznici (Naňka a Elišková, 2009). Malé stydké pysky – jsou to kožní řasy, které jsou zcela překryty velkými stydkými pysky. Délka malých stydkých pysků jsou 3 cm a šířka 5 mm. Jejich povrch je obdobný sliznici. Nejsou porostlé ochlupením a nevyskytují se zde žádné potní žlázy, ale jen žlázy mazové. Malé stydké pysky jsou díky senzitivním tělískům mírně erektilní (Naňka a Elišková, 2009). Poštěváček – „je homologon penisu muže, skládá se ze zakrnělého žaludu a z těla, které je pomocí ligamentum suspensorium clitoridis a ligamentum fundiforme clitoridis připojeno k dolní části symfýzy“ (Roztočil 2008, s. 23). 13

Klitoris je dlouhý 8 cm, přičemž viditelná je jen část o velikosti 1 cm. Skládá se z párových topořivých tělísek s obdobnou stavbou jako u mužů (Naňka a Elišková, 2009). Panenská blána – „Je tenká vazivová blána, která je z obou stran krytá sliznicí. U panny překrývá vchod poševní a neúplně jej uzavírá. Zhruba uprostřed panenské blány je otvor různého tvaru a velikosti, který umožňuje odtok menstruační krve. Při první souloži se většinou hymen protrhne. Deflorace je provážená většinou drobných krvácením. Po porodu pak z hymenu zbudou jen drobné hrbolkovité vyvýšeniny“ (Roztočil, 2008, s. 24). Malé předsíňové žlázy – jsou to hojné drobné mucinózní žlázy. Leží ve sliznici předsíně pochvy. Sekret vzniká nepřetržitě a tím udržuje sliznici stále vlhkou (Naňka a Elišková, 2009). Velké předsíňové žlázy – neboli Bartholinovy žlázy. Jsou to asi 1 cm velké žlázy (Naňka a Elišková, 2009). „Jejich dlouhý tenký vývod (1 – 2 cm) směřuje dopředu a ústí do předsíně poševní mezi labium minus a hymen“ (Roztočil 2008, s. 24). Při pohlavním vzrušení tyto žlázy produkují sekret, který usnadňuje pohlavní styk (Naňka a Elišková, 2009).

2.2 Těhotenství 2.2.1 Oplození „U člověka nastává oplození spojením mužské zárodečné buňky (spermie) s ženskou zárodečnou buňkou – vajíčkem (oocyt). K oplození dochází nejčastěji ve fimbriální části vejcovodu“ (Roztočil, 2008, s. 70). Oplození obvykle předchází ejakulace, při které se spermie ukládají do zadní klenby poševní. Spermie se pohybují pomocí bičíku. Při období kolem ovulace je cervikální hlen řídký, protože je z velké části tvořen vodou. To umožňuje lepší postup spermií (Roztočil, 2008).

14

Pouze jedna spermie oplodní vajíčko, přesto musí sperma obsahovat na 1 ml alespoň 20 milionu spermií. Jinak je pravděpodobnost oplození nízká. Vajíčko je nejčastěji oplozeno v ampulární části vejcovodu (Čech a kolektiv, 2007). Oplození vajíčka jsou spermie po ejakulaci schopny 24-72 hodin. Vajíčko má schopnost oplození pouze 24 hodin po ovulaci. Před oplodněním vajíčka musí dojít ke kapacitaci spermie (Roztočil, 2008). Tzn., že se aktivují proteolytické enzymy a spermie je schopna oplodnit vajíčko. Dochází k akrosomální reakci. Po oplození dochází k zonální reakci, kdy se povrchová membrána vajíčka pro další vniknutí spermií uzavře (Čech a kolektiv, 2007).

2.2.2 Uhnízdění vajíčka Oplozené vajíčko se do dělohy dostává asi 4. den po oplození. Kolem 6. dne se uchycuje na zadní straně dělohy. Začíná se nořit do děložní sliznice. Když se blastocysta uhnízdí, některé její buňky již mají určenou funkci. Z jedné části se tvoří samotný plod a z druhé vznikne placenta. Buňky, které tvoří placentu, uvolňují do krve chemické látky a hormony (Hourová, 2007). Nastává období, kdy se dá očekávat, že zázrak se opět povedl. Nedostavila se menstruace a ženský organismus pomalu začíná cítit jisté změny (Hourová, 2007).

2.2.3 Fyziologické těhotenství Těhotenství je období, kdy se v ženském organismu začíná vyvíjet plod. Tento proces začíná plozením vajíčka spermií a je ukončen porodem dítěte. Těhotenství neboli gravidita je fyziologický proces. Průměrná délka těhotenství je 280 dní, což je 40 týdnů, neboli 9 kalendářních či 10 lunárních měsíců (Slezáková, 2011). Těhotenství dělíme do tří trimestrů, které se rozlišují podle porodních asistentek nebo podle lékařů. Porodní asistentky dělí těhotenství do tří trimestrů a plus do období, kterému říkají „přípravná fáze“. První trimestr začíná 1. týdnem gravidity a končí 12. týden gravidity. Pak následuje druhý trimestr, trvá od 13. týdne gravidity do 24. týdne a třetí trimestr 15

počítáme od 25. týdne do 36. Jako poslední fázi těhotenství označujeme poslední čtyři týdny, tuto fázi označujeme jak „přípravnou“ – příprava k porodu. Gynekologové dělí těhotenství pouze do třech trimestrů. První trimestr trvá stejně dlouho jako podle dělení porodních asistentek, tedy od 1. do 12. týdne těhotenství. Druhý trimestr už trvá déle, začíná 13. týdnem a končí 28. Na rozdíl od rozdělení dle porodních asistentek je třetí trimestr poslední fází těhotenství. Trvá od 29. týdne těhotenství až do termínu porodu, což je stanoveno na 40. týden.

2.2.4 Změny mateřského organismu v těhotenství V ženském organismu probíhají během období těhotenství zásadní změny. V děloze se vyvíjí plod, který tam je chráněn a vyživován. Po ukončení těhotenství, tedy po porodu plodu se změny, které byly způsobeny graviditou, opět vrací do normálu (Leifer, 2004).

Nejisté známky těhotenství

1.

Mezi nejisté známky těhotenství nepochybně patří změny nálad, podrážděnost, melancholie, únava, změny chutě, nárůst tukové tkáně, polakisurie. Další příznaky jsou: -

Amenorhea (tento pojem znamená vynechání menstruace. Ne vždy musí znamenat, že je žena gravidní. Vynechání menstruace může například signalizovat nějaký gynekologický problém – onemocnění.)

-

Nauzea (eboli pocit na zvracení. Nemusí vždy následovat zvracení. Tyto problémy jsou způsobeny neurovegetativními změnami trávicího systému. Obvykle se vyskytují na počátku gravidity, nejčastěji ráno. Není to ale pravidlem (Hanáková a kolektiv, 2010).

Pravděpodobné známky těhotenství

2.

Jako pravděpodobné známky těhotenství udáváme: -

Amenorheu (zástava krvácení – menstruace). 16

-

Napětí v prsou (v prvních týdnech gravidity může žena pociťovat bolestivost nebo napětí prsů. Bradavky a prsní dvorce jsou většinou silněji pigmentované.)

-

Změnu barvy poševní sliznice (díky většímu prokrvení se sliznice dělohy, vulvy a děložního krčku zbarví do tmavě modra, mnohdy až purpurově rudé barvy. Tato známka těhotenství se označuje jako Chadwickovo znamení.)

-

Zvýšenou pigmentaci kůže (je to způsobeno vlivem aktivace FSH. Kůže je výrazněji pigmentovaná na čele, na prsou – prsní dvorce, objevuje se tmavá čára mezi pupkem a sponou stydkou.

-

Pajizévky (jinak nazývané strie. Vznikají vlivem rychle rostoucího podkoží, tím praskají elastická vlákna pod kůží.)

-

Nauzeu (neboli pocit na zvracení. Nemusí vždy následovat zvracení. Tyto problémy jsou způsobeny neurovegetativními změnami trávicího systému. Obvykle se vyskytuje na počátku gravidity, nejčastěji ráno. Není ale pravidlem.

-

Časté močení (kvůli zvětšující se děloze se zvyšuje tlak na močový měchýř a tím dochází k častějšímu nutkání na močení.

-

Zvětšení a prosáknutí děložního čípku

-

Dickinson-Braunovo znamení (děložní sliznice se změkčí v místě, kde se usídlilo plodové vejce.)

-

Piskáčkovo znamení (děložní rok je vyklenut v místě, kde se plodové vejce implantovalo.) (Hanáková a kolektiv, 2010).

Jisté známky těhotenství

3.

Za jisté známky těhotenství považujeme: -

Průkaz velkých a malých částí plodu, pohyby plodu (u vícerodiček jsou zaznamenány kolem 18. týdne gravidity a prvorodičky pociťují první pohyby plodu kolem 20. týdne.)

-

slyšitelné ozvy plodu

-

USG vyšetření

-

odběr krve na HCG (průkazem těhotenství je, že se hladina tohoto hormonu v krvi zvyšuje.) (Hanáková a kolektiv, 2010).

17

2.2.5 Životospráva v těhotenství Výživa je v těhotenství velmi důležitá. Dříve radily maminky a babičky těhotným ženám, že mají jíst za dva. Dnes už ale víme, že v těhotenství je rozumné dodržovat obdobný jídelníček jako v běžném životě (Sabersky, 2007). Těhotným ženám je doporučováno stravovat se 5x až 8x za den v menších porcích, což by mělo dělat asi 2400 kcal za celý den. Gravidní žena by měla během těhotenství přibrat 10 – 12 kilogramů, proto by se neměla zbytečně přejídat (Sabersky, 2007). Správná kvalitní a plnohodnotná strava by se měla skládat ze všech složek potravin. Denní příjem potravin by měl obsahovat 80 – 700 gramů bílkovin a 60 – 80 gramů cukrů i tuků. Velmi důležité jsou bílkoviny jak živočišné tak i rostlinné. Mezi ně řadíme mléko, sýry, maso – zvláště jsou preferovány ryby a drůbeží maso (kuře, krůta) nebo králík. Denně se doporučuje konzumovat 180 – 250 gramů masa (Hronek, 2004). Ve správné výživě by určitě neměly chybět vitamíny a minerály nebo jejich doplňky. Mezi důležité minerály patří vápník, železo, kyselina listová, hořčík, jód, zinek a B vitamíny (Mandžuková, 2008). Zdrojem vápníku ve stravě je především mléko a mléčné výrobky (Mandžuková, 2008). Železo je obsaženo v mase, ve špenátu, v kopřivách, v sušeném ovoci, čerstvé zelenině. Železo dále můžeme doplňovat i uměle v tabletách zvláště při poklesu hemoglobinu v krvi pod hodnotu 100 g/l. Tablety pro dodání železa se nazývají např. Sorbifer, Ferronat. Porodní asistentky železo v tabletách nedoporučují, plodu narušuje hematokryt a u ženy dochází k přílišnému zahušťování krve (Mandžuková, 2008). Jako další látka nezbytná ve stravě je kyselina listová. Kyselina listová je obsažená v listové zelenině, v květáku, brokolici, špenátu, hrachu, červené řepě, játrech, kvasnicích… Je ale vědecky dokázáno, že vařením se kyselina listová až z 95% ničí, proto je dobré užívat ji v tabletách (např. Acidum folicum) (Trča, 2009). Dle porodních asistentek by měly kyselinu listovou užívat zvláště ženy, které dříve dlouhodobě užívaly hormonální antikoncepci. Kyselina listová slouží jako podpora krvetvorby a prevence vrozených vývojových vad (Mandžuková, 2008). Magnesium neboli hořčík má tokolytické účinky, to znamená, že tlumí děložní činnost a snižuje krevní tlak. Kvůli útlumu děložní činnosti by se magnesium v tabletách nebo 18

infuzích nemělo užívat cca po 38. týdnu gravidity. Lékaři předepisují tabletové preparáty (Magnesium lacticum) nebo injekční či infuzní Magnesium sulfuricum (10% MgSO4). Porodní asistentky nedoporučují užívat Magnesium dlouhodobě, jelikož může docházet k rychlejšímu stárnutí placenty. (Trča, 2009). I jód patří mezi velmi důležité stravovací minerály. Při nedostatku jódu může docházet k poruše psychoneurotickému vývoji plodu, kretenismus. V dřívějších dobách to bylo vcelku časté onemocnění, ale dnes už je vzácné. Jód získáváme hlavně z mořských ryb a ze soli, která je v dnešní době všechna jodovaná (Trča, 2009). „Pozor na předávkování vitaminy - zejména skupiny A (denní doporučená dávka je 750 µg). Určitě není nutné obávat se užívání multivitaminových doplňků stravy pro těhotné ženy. Nikdy nebyl objektivně prokázán jejich vliv na větší porodní hmotnost plodu, jak se obecně traduje.“ (Gerychová, 2013). Co se týče užívání alkoholu v těhotenství, každý na to má odlišný názor. Někteří lidé tvrdí, že sklenička vína nebo piva neuškodí, ba naopak že to prospívá trávení, někdo zavrhuje alkohol úplně. Annette Sebersky má negativní postoj ke spojitosti těhotná žena a alkohol. „Alkohol poškozuje plod více než léky, drogy nebo nikotin. Vývojové anomálie se vyskytují především tehdy, když matka během těhotenství pravidelně konzumuje větší množství alkoholu. Na důsledky konzumace alkoholu však zřejmě existuje individuální citlivost. Ne všechny alkoholicky přivedou na svět poškozené děti. A naopak už i malá konzumace vína, piva a tvrdého alkoholu někdy vede k tomu, že děti vykazují fyzická poškození“ (Sebersky, str. 13, 14). Při větším užívání alkoholu dochází až u 40 % narozených dětí k těžkému poškození. Mezi poruchy, ke kterým dochází, patří malformace srdce, ledvin, rukou a nohou. Novorozenci většinou mají hustěji porostlou hlavu vlasy, nízko posazené uši, pokleslá horní víčka u očí a menší čelist. Jejich porodní hmotnost je na rozdíl od fyziologické hmotnosti 2500 až 3500 gramů, pouhých 2200 gramů – IUGR (intraurerinní růstová retardace). Dítě ženy, která v těhotenství užívala alkohol, má taktéž abstinenční příznaky a chování – FAS (fetální alkoholový syndrom). Tyto symptomy mohou být pro zdraví a život dítěte nebezpečné.

19

Podobně jako alkohol i drogy, cigarety a jiné návykové látky působí plodu obdobné potíže (Sebersky, 2009).

2.3 Porodní asistentka Porodní asistentka je osoba, která má vysokoškolské zdravotnické vzdělání. Účel jejího studia a vzdělávání, je dosažení odborných vědomostí i praktických dovedností, které může aplikovat jak při péči o těhotnou ženu a rodičku, tak i na její novorozené dítě. Její specializace se tedy zaměřuje na péči o gravidní ženu, na péči o ženu při fyziologickém porodu (všechny doby porodní), na péči o ženu v šestinedělí a na péči o novorozené dítě. (Vránová, 2007)

2.3.1 Mezinárodně uznávaná definice porodní asistentky V roce 1972 vytvořily Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Mezinárodní federace gynekologů a porodníků (FIGO) dokument nazvaný Definition of the Midwife (Definice porodní asistentky). Znění tohoto dokumentu bylo poprvé upraveno v roce 1990. Současné znění bylo přijato v roce 2005 na kongresu Mezinárodní konfederace porodních asistentek konaném Austrálii. Podle aktualizované mezinárodní definice je „Porodní asistentka osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která tento vzdělávací program úspěšně ukončila a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky.“ „Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, který pracuje jako partner ženy, poskytuje jí potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci“.

20

„Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě.“ „Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek“ (Štromerová, 2005).

2.3.2 Kompetence porodní asistentky Porodní asistentka provází ženy těhotenstvím. Je schopna potvrdit a diagnostikovat těhotenství. Vede těhotnou a její blízké okolí průběhem celého těhotenství, podává informace, objasňuje potencionální rizika, která by mohla nastat, připravuje těhotnou ženu k samotnému porodu. Porodní asistentka může jednak provádět vyšetření, která jsou nutná ke sledování fyziologicky probíhajícímu těhotenství. Pokud vyšetření sama neprovádí, může je doporučit nebo předepsat. Dále je schopna sledovat stav plodu v děloze, čímž rozpoznává potencionální rizika. V případě, že porodní asistentka riziko zjistí, musí těhotnou ženu předat do péče gynekologa (porodníka). Porodní asistentka má kompetence k samostatnému vedení fyziologického porodu. Edukuje těhotnou – rodičku o průběhu všech porodních dob. V případě, že se objeví komplikace, přivolá lékaře gynekologa – porodníka. Porodní asistentka je schopná pečovat jak o matku, tak i o dítě po porodu. Ošetřuje poranění, které je způsobeno při porodu na rodidlech a těsně po porodu se o ženu stará. Poskytuje péči u fyziologického novorozence hned po porodu (první ošetření novorozence). Může provádět návštěvy v rodinách v období šestinedělí (Štromerová, 2005).

2.3.3 Zákon č. 96/2004 Sb. V roce 2004 na jaře byl Parlamentem ČR schválen zákon č. 96/2004 Sb., který pojednává o odborné způsobilosti k výkonu povolání nelékařských zdravotnických 21

povolání. Mezi ně patří také porodní asistentky. Podmínky k výkonu povolání najdeme v § 6 tohoto zákona (Štromerová, 2004).

2.3.4 Vyhláška č. 55/2011 Sb. Roku 2004 v létě byla Ministerstvem zdravotnictví České republiky vydaná provádějící vyhláška č. 424/2004 Sb., která byla stanovena závaznými pravidly pro výkon povolání nelékařských profesí bez odborného dohledu a indikace lékaře. Roku 2011 byla tato vyhláška nahrazena jinou – vyhláška č. 55/2011 Sb. Této profesi je ve vyhlášce věnován § 5, odstavec 1, který popisuje činnosti porodní asistentky, které může provádět bez odborného dohledu a indikace lékaře. Některá ustanovení tohoto paragrafu se odkazují na § 3 a § 5 této vyhlášky. Proto se oba paragrafy také uvádějí (Štromerová, 2011).

2.4 Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství 2.4.1 Těhotenská poradna Každá těhotná žena by měla navštěvovat těhotenskou poradnu od té doby, co zjistila, že je gravidní. Při první návštěvě gynekolog/ porodní asistentka zjistí, zda se opravdu jedná o těhotenství. S jistotou se tento stav dá zjistit nejprve odběrem krve na HCG nebo v pokročilejším těhotenství ultrazvukovým vyšetřením. Při první návštěvě se zpravidla těhotenská průkazka nevypisuje. Lékař/ porodní asistentka vyčká až na další návštěvu, kdy s jistotou ženě oznámí, že se embryo vyvíjí a těhotenství tak pokračuje (Roztočil, 2008). Těhotná žena navštěvuje svého gynekologa/ porodní asistentku do 32. týdne těhotenství jednou za měsíc. Od 32. do 38. týdne po 14-ti dnech a od 38. týdne gravidity až do porodu jednou týdně. Pokud však žena neporodí do termínu porodu, což je 40. týden, zve si lékař/ porodní asistentka ženu na kontrolu 2x do týdne (Roztočil, 2008).

22

V okamžiku, kdy lékař/porodní asistentka zachytí graviditu, odebere stěr z děložního čípku na cytologii a kolposkopicky ho vyšetří. Mezi nezbytná vyšetření patří i změření vnějších rozměrů pánve, aby porodník zavčas zjistil, zda je pánev dostatečně prostorná pro porození dítěte (Roztočil, 2008). Do 16. týdne těhotenství se musí udělat krevní odběry a odběry moči. Z krve se zjišťují hodnoty krevního obrazu, zda žena není HIV pozitivní, HbsAg pozitivní nebo jestli nemá syfilis. Dále je třeba zjistit krevní skupinu a Rh faktor ženy. Důležitý odběr z krve je biochemický screening, kde se provádí tripl test na vrozené vývojové vady. Z moči se odebírá i vzorek, kde se zjišťuje moč a sediment (Roztočil, 2008). Mezi 24. – 28. týdnem těhotenství se provádí OGTT, tato zkratka znamená orálně – glukózo toleranční test. Je to test, který odhaluje těhotenskou cukrovku. Toto vyšetření spočívá v tom, že těhotné žena přijde na lačno na kontrolu, tak ji odeberou krev, poté vypije koncentrovaný roztok glukózy. Krev na glukózu se odebere za hodinu a ještě jednou za dvě hodiny po vypití (Roztočil, 2008). Ve 30. – 32. týdnu se znovu odebírá krev na krevní obraz a syfilis a v 36. – 37. týdnu se odebírá stěr s děložního čípku na kultivaci, kde se zjišťuje, zda žena není SAG pozitivní (streptococcus agalactiae) (Roztočil, 2008). Co se týká ultrazvukového vyšetření, to probíhá povinně 3x za těhotenství + jedno ultrazvukové vyšetření, kterým bylo těhotenství zachyceno. První povinný ultrazvuk bývá kolem 10. týdne těhotenství, kde se zjišťuje opravdové stáří plodu, zda je plod živý, dají se zjistit některé vývojové vady plodu a uložení placenty (Velemínský, 2013). Druhé povinné ultrazvukové vyšetření se provádí kolem 20. týdne těhotenství. Díky tomuto ultrazvuku se dá zjistit kolik plodů je v děloze, kontroluje se množství plodové vody a uložení placenty, vyšetření je zaměřeno na zjišťování vrozených vývojových vad, ale bohužel ne všechny se dají ultrazvukem odhalit (Velemínský, 2013). Třetí povinný ultrazvuk se provádí kolem 30. týdne gravidity. Jím se zkoumá, jak plod roste, kontroluje se opět placenta a množství plodové vody. I tento ultrazvuk může zachytit některé vývojové vady, které nebyly dříve zřejmé. Součástí tohoto ultrazvuku bývá někdy i Doppler, při kterém se zkoumá průtok krve placentárními cévami nebo cévami plodu (Velemínský, 2013).

23

Další vyšetření na kontrole v těhotenství je takzvaná těhotenská poradna. Ta se provádí při každé řádné návštěvě, pokud není žena pozvaná na častější kontroly. Těhotenská poradna zahrnuje měření krevního tlaku, kontrolu otoků končetin, kontrola moči (zda není přítomná hlavně bílkovina v moči), váha ženy, ozvy a pohyby plodu (v pokročilejším těhotenství CTG křivka – cardiotokograf), u ženy se dále měří spona fundus (vzdálenost od symfýzy k děložnímu fundu) a cervix score (kontroluje se, zda žena nemá nález na porodních cestách, který by naznačoval rozbíhající se porod). Všechny tyto údaje zapisuje lékař/ porodní asistentka do těhotenské průkazky (Roztočil, 2008).

2.4.2 Předporodní kurzy Předporodní kurzy slouží těhotným ženám a jejím partnerům. Jsou směřovány k praktické přípravě na porod a následně i na mateřství. Po absolvování těchto kurzů by ženy měly být připraveny prožít všechny doby porodní naplno a dále se pak starat o své miminko od prvních okamžiků a porozumět jeho potřebám. Každá z lekcí má jak teoretickou, tak i praktickou část. Lekce předporodních kurzů jsou postaveny na základě skutečností, které jsou vědecky potvrzeny. Kladou důraz na prožívání a potřeby všech těhotných žen i jejich doprovodu. Existují dva typy kurzů – jednorázový kurz a dlouhodobý kurz. Jednorázový kurz se provádí cca ve 36. týdnu těhotenství. Ženy obohacuje o teoretické i praktické dovednosti, přináší jim informace o porodu. Lekci vedou zkušené porodní asistentky. Součástí kurzu bývá i exkurze na porodním sále, kde se ženy i s partnery mohou podívat na porodní pokoje a na oddělení šestinedělí (Ašenbrenerová a kolektiv, 2012). Dlouhodobý kurz se provádí od 20. týdne těhotenství. Tento kurz je tvořen ze 4 lekcí. V každé z těchto lekcí je cílem objasnit ženě jedno z období těhotenství. Stejně jako u jednorázového kurzu je možné si prohlédnout porodní sál, zvláště pak porodní pokoje a oddělení šestinedělí. Přínosem předporodních kurzů je zvláště snižování bolesti a úzkosti při porodu a nutnost podávání léků, jako jsou uterokinetika a další. Dalšími pozitivy jsou zkracování porodu, psychický přínos prožitku z porodu, žena prožívá společně 24

s partnerem radost ze spolupráce při porodu, vytváří se pozitivní vztah mezi matkou a dítětem, jsou vytvořeny předpoklady pro pozitivní a bezproblémový průběh šestinedělí (Ašenbrenerová a kolektiv, 2012).

2.4.3 Cvičení v těhotenství Pohyb a cvičení je velmi důležité nejen v běžném životě, ale i v těhotenství. Těhotenství není nemoc! Jak si ostatně stále ještě mnoho lidí myslí. Pokud je žena těhotná a nemá žádné komplikace, nebrání ji nic v tom, aby mohla vést aktivní život. Samozřejmě musí brát zřetel na to, že už nezodpovídá sama za sebe a tak své aktivity tomu musí přizpůsobit. Existuje mnoho aktivit a cvičení, která jsou vhodná pro těhotné ženy, jen si umět vybrat. V dnešní době existuje mnoho organizací a skupin pro „těhulky“, které jsou vedeny školenými lidmi, jako jsou například porodní asistentky, kde se mohou aktivně rozvíjet. Sporty v těhotenství dělíme do tří skupin. První jsou sporty, které není možné doporučit. Mezi ně řadíme například jízku na koni, bruslení, lyžování, tenis, běh v terénu, aerobic a podobné. Proč se tyto sporty nedoporučují? U těchto sportů může snadno dojít ke zranění, navíc při intenzivním provozování těchto sportů může dojít ke komplikacím v těhotenství. Mezi další skupinu sportů patří rizikové sporty, které jsou úplně vyloučeny. Jsou to třeba lezení po horách – po skalách, bungee jumping, seskoky padákem, jízda na kole v nerovném terénu – horské kolo, potápění do hloubek. Tyto sporty jsou nejen nebezpečné pro dítě, ale i pro osobu, která je vykonává. Další sporty, které jsou naprosto vyloučeny, jsou míčové hry (zde by mohlo dojít například k poranění dutiny břišní), silové sporty, posilování s těžkým nářadím (u těchto sportů může dojít k zvýšení nitrobřišního tlaku). Poslední skupina jsou sporty, které je možné obecně doporučit, s ohledem na obecná omezení. Mezi tyto sporty patří plavání, speciální cvičení pro těhotné, chůze, jogging, aerobic s nízkou intenzitou, jízda na kole nebo rotopedu, tanec, gravidjóga nebo cvičení na balónech. Speciální cvičení pro těhotné připravuje těhotnou ženu na porod samotný. Cvičení bývá zaměřené zvláště na posílení svalů pánevního dna, které jsou při vypuzování miminka velmi důležité. Žena se učí správně dýchat při porodu (zvláště při kontrakcích a mimo 25

kontrakce), porodní asistentka nebo lektorka ukazuje uvolňovací cviky, které napomůžou tomu, aby se miminko správně nasunulo do porodních cest. Tato cvičení dále zahrnují rehabilitační cviky na páteř a dechová cvičení. Plavání je velmi užitečný sport, který lze provozovat po celé období těhotenství. Jediná podstatná věc, na kterou si těhotná žena musí dávat pozor, je znečištěná a chladná voda, kvůli níž by žena mohla dostat vaginální infekci. Jako prevence je možno zavést tampón namočený v olivovém oleji. Při plavání dochází jednak k posilování svalů, ale i k uvolňování. Žena provozující tento sport musí dbát na správnou techniku plaveckých úkonů. Chůze je vhodná především ve zdravém prostředí. Pro mnoho žen je to ideální aktivita, ale pro jiné je to naopak zátěž. V těhotenství často při chůzi pálí a bolí chodidla a ženy mají častější potřebu na močení. Přes všechno to se ale chůzí, zvláště rychlejší, posilují zádové svaly, svaly nohou a zvyšuje se vytrvalost kardiovaskulárního systému. Jogging je sice doporučená pohybová aktivita, ale musí se dbát na sledování tepu, dále se musí kontrolovat, zda není žena přehřátá a podstatné je dodržování pitného režimu. Jogging je doporučován spíše v začátcích těhotenství. Do aerobicu je zahrnuto především cvičení na balónech. Odborníci nedoporučují klasický aerobic, kde se běžně provádí různé poskoky. Jízda na kole, ale pouze v pomalém tempu je vhodný sport pro těhotné ženy. Pozor opět na vysokou tepovou frekvenci a na přehřátí organismu. Vhodné je volit spíše klidné cyklostezky nebo místo kola rotoped, kde se žena vyhne zbytečnému drncání (nerovnosti v lese, kořeny, kameny) a pádům z kola. Tanec není jako tanec. Obecně se doporučují klidné tance, pomalé. Vhodně jsou například orientální tance. Pro těhotnou ženu nejsou žádoucí vysoké podpatky (otoky nohou). Při tanci jsou důležité pravidelné přestávky k odpočinutí (Bejdáková, 2008). Gravidjóga napomáhá těhotným zvládat namáhavé a stresující situace během gravidity. Principem gravidjógy jsou jednotlivé relaxační cviky. Žena by měla být po cvičení vyrovnaná a uvolněná jak po psychické stránce, tak i fyzicky (Widdowson, 2004).

26

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumné práce Výzkum této práce byl založen na metodě dotazníkového šetření. Dotazník jsem sestavila a po schválení vedoucí práce jsem ho rozeslala na sociální síti svým kamarádkám a známým, které dotazník šířily dál. Dotazník, který obsahuje 19 otázek (15 uzavřených a 4 otevřené), vyplnilo 106 respondentek. Tento výzkumný materiál byl rozdělen do pomyslných tří částí. První část obsahovala obecné otázky, jako jsou věk, bydliště, vzdělání a počet těhotenství. Druhá část dotazníku se zaměřovala na spokojenost s péčí v těhotenství a porovnávání péče, kterou poskytuje porodní asistentka a kterou poskytuje lékař. Třetí část obsahuje otázky, týkající se předporodních aktivit. Pro vyhodnocení praktické části bylo použito 100 % vyplněných dotazníků.

3.2 Charakteristika výzkumného vzorku a výzkumného prostředí Při rozesílání dotazníků jsem apelovala na to, aby ho vyplňovaly těhotné ženy nebo ženy, které rodily v posledních letech. Hranice byla určená na deset let. Dotazník byl vytvořen v internetovém programu Googl.com. Po zhotovení dotazníku jsem ho ve formě odkazu* rozeslala známým a kamarádkám a zveřejnila jsem ho na sociální síti, kde ho bylo možno dále sdílet. *https://docs.google.com/forms/d/1pThMDPOeEZf_jWTKnnAb8Gyz4s3L46fb-jjxXwzNxPE/edit

3.3 Charakteristika a průběh výzkumu Vyplňování dotazníku bylo možné od 15. září 2014 do 15. listopadu 2014. Zodpovídání otázek bylo naprosto anonymní. Získané odpovědi byly po odeslání respondentkou uloženy do databáze, ve které byl dotazník vytvořen. Sám program na Googl. com výsledky vyhodnotil a zpracoval. Výsledky dotazníkového šetření jsou určeny pouze pro výzkumnou část této práce.

27

3.4 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1 Kolik Vám je let?

Věkové rozdělení respondentek 6%

3%

15 - 20 let 33%

21 - 30 let 31 - 40 let 40 a více let 58%

Graf č. 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1

Graf č. 1 se zabývá věkem respondentek. V dotazníkovém šetření byla omezená hranice od15-ti let. Tedy do nejnižší věkové skupiny 15 – 20 let se přihlásily 3 ženy (3 %). Nejvíce odpovídajících žen bylo ve věku 21 – 30 let a to 62 respondentek (58 %). Druhé největší zastoupení měly ženy od 31 – 40 let, je to 35 žen (33 %). Poslední věková skupina byla 41 a více let, tu zvolilo 6 žen (6 %).

28

Otázka č. 2 Jste z města nebo z vesnice?

Bydliště respondentek

49%

Město 51%

Vesnice


Tento graf nám znázorňuje, kolik procent žen, které se zabývaly mým výzkumem, bydlí na vesnici a kolik ve městě. Procenta jsou téměř vyrovnané. Možnost „Město“ zvolilo 54 žen (51 %), možnost „Vesnice“ 52 žen (49 %).

29

Otázka č. 3 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Vzdělání respondentek 2% 17% Základní Středoškolské bez maturity, vyučená

50%

Středoškolské s maturitou

31%

Vysokoškolské, vyšší odborné


Další otázka se zabývala a graf nám nezorňuje nejvyšší dosažené vzdělání respondentek. Nejvíce dotazovaných žen bylo s vysokoškolským nebo s vyšším odborným vzděláním 53 žen (50 %), 33 žen (35 %) má středoškolské vzdělání s maturitou, vyučeno je 18 žen (17 %) a základní školu mají pouze 2 ženy (2 %).

30

Otázka č. 4 Kolikrát jste byla těhotná?

Počet těhotenství

42% Jednou Více krát 58%


Na tomto grafu máme odpovědi na četnost porodů. Otázka zněla, kolikrát jste byla těhotná? Na odpověď „Ano“ odpovědělo 61 žen (58 %) a odpověď „Více krát“ zvolilo 45 žen (42 %).

31

Otázka č. 5 Víte o té možnosti, pokud těhotenství probíhá fyziologicky (bez komplikací), že se o Vás může starat pouze porodní asistentka?

Informovanost respondentek 26%

Ano Ne 74%


V tomto grafu je uvedena informovanost respondentek ohledně péče porodní asistentky o ženu v těhotenství. Celkem bylo dotazováno 106 žen (100 %). Možnost odpovědi „Ano“ zvolilo 78 dotazovaných žen, což je 74 %. Odpověď „Ne“ zvolila menší část respondentek, která činí 28 dotazovaných žen (26 %).

32

Otázka č. 6 Vidíte výhody v péči, kterou vykonává porodní asistentka?

Výhody v péči

Ano

53% 47%

Ne


Tento graf nám znázorňuje odpovědi na otázku, zda ženy vidí výhody v péči, kterou vykonává porodní asistentka. Kladně, tedy „Ano“ zvolila menší část respondentek a to 50 dotazovaných žen (47 %). Možnost „Ne“ zvolilo 56 žen, (53 %).

33

Otázka č. 7 Pokud jste na předchozí otázku odpověděla ANO, jaké výhody to jsou?

Výhody porodních asistentek - názory Odborné vzdělání

2%

7%

Osobní a empatický přístup

7%

Soukromí

7% 20%

Vzájemná důvěra

7% Individuální přístup 3% Více času pro komunikaci a péči 7% 17% 9%

Nic zbytečně neuspěchávají Pocit bezpečí Psychcká podpora

14%

Možnost pomoci v domácím prostředí


Tento graf navazuje na ten předchozí. Na tuto otázku odpovídaly respondentky, které v otázce č. 6 zvolily odpověď „Ano“. Otázka č. 7 byla ve formě volné odpovědi. Zodpovídající ženy psaly, jaké výhody vidí na péči, kterou poskytuje porodní asistentka. Z 50-ti žen (100 %), které měly odpovědět na tuto otázku, odpovědělo 45 dotazovaných (90 %). Nejvíce respondentek odpovídalo, že výhoda v péči, kterou vykonává porodní asistentka je „Osobní a empatický přístup“ – 14 žen (20 %). Další nejčastější odpovědí bylo „Více času pro komunikaci a péči“ – 12 žen (17 %). Jako třetí nejčastější odpověď byla „Individuální přístup“ – 10 žen (14 %). Další odpovědi, které získaly méně procent, byly: „Vzájemná důvěra“ – 6 žen (8 %), Odborné vzdělání, Soukromí, Pocit bezpečí a Psychickou podporu vidí jako výhodu 5 34

dotazovaných žen (7 %), 3 ženy (4 %) odpověděly, že porodní asistentky nic zbytečně neuspěchávají a 1 žena (2 %) si myslí, že výhodou je možnost pomoci v domácím prostředí.

35

Otázka č. 8 Kdo se o Vás v těhotenství staral?

Poskytovaná péče Lékař

17%

2%

Porodní asistentka

5%

76%

V jednom těhotenství lékař a v jiném porodní asistentka Lékař i porodní asistentka zároveň


V grafu č. 8 se soustředím na péči v těhotenství. Otázka zní: Kdo se o vás v těhotenství staral? 83 žen (76 %) odpovědělo, že se o ně v těhotenství staral pouze lékař, 16 žen odpovědělo, že se o ně staral lékař a porodní asistentka zároveň, jen o 5 žen (5 %) se v těhotenství starala pouze porodní asistentka a 2 ženy (2 %) zvolily odpověď „V jednom těhotenství lékař a v jiném porodní asistentka“.

36

Otázka č. 9 Koho byste si vybrala po předchozí zkušenosti?

Zkušenost s péčí v těhotenství 6%

Staral se o mě lékař, ale příště bych volila porodní asistentku

1%

Starala se o mě porodní asistentka, ale příště bych zvolila lékaře

37%

Staral se o mě lékař, v dalším těhotenství bych péči neměnila

48%

Starala se o mě porodní asistentka, v dalším těhotenství bych neměnila Je mi jedno, kdo se o mě bude starat

4% 4%

Chci, aby se o mě starali lékař s porodní asistentkou zároveň


V tomto grafu hodnotím zkušenost s porodníkem či porodní asistentkou. Nejvíce respondentek, a to 52 (48 %) zvolilo odpověď: „Staral se o mě lékař, v dalším těhotenství bych péči neměnila“. Jako druhá nejčastější odpověď byla: „Chci, aby se o mě starali lékař s porodní asistentkou zároveň“, tuto možnost zvolilo 39 dotazovaných žen (37 %). 6 žen (6 %) odpovědělo, že se o ně staral lékař, ale příště by volily porodní asistentku. Odpovědi „Starala se o mě porodní asistentka a v dalším těhotenství bych neměnila“ a „Je mi jedno, kdo se o mě bude starat“ zvolily 4 ženy (4 %) a o 1 dotazovanou ženu (1 %) se starala porodní asistentka, ale v příštím těhotenství by raději volila lékaře.

37

Otázka č. 10 S jakou péčí jste byla spokojenější?

Spokojenost respondentek 14%

12% S péčí lékaře S péčí porodní asistentky Nemohu posoudit 74%


Na tomto grafu můžeme číst procenta spokojenosti. 78 dotazovaných žen (74 %) nemůže posoudit, zda byly spokojenější s lékařem nebo s porodní asistentkou. S péčí lékaře bylo spokojenější 15 žen (14 %) a s péčí porodní asistentky bylo spokojenější 13 žen (12 %).

38

Otázka č. 11a Pokud jste v předchozí otázce zvolila první nebo druhou možnost, napište PROČ!

Důvody spokojenosti - lékař 13% 25% Důvěra

6%

Vzdělání Lepší přístup Komplikace v těhotenství

19%

Větší kompetence 25%

Pocit jistoty

12%

Graf č. 11a: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11a

Tato otázka byla opět závislá na té předchozí. Respondentky mohly odpovídat formou otevřených odpovědí. Z 15-ti žen (100 %), které odpověděly, že mají větší důvěru v lékaře, odpovědělo 12 (80 %). Nejpádnější důvod, proč ženy volily lékaře, byla důvěra a vyšší vzdělání 4 ženy (25 %). 3 ženy (19 %) volily lékaře kvůli možným komplikacím, které mohou v těhotenství nastat. Stejný počet odpovědí získaly možnosti: Pocit jistoty a lepší přístup – 2 ženy (12,5 %). Jedna žena (6 %) má větší důvěru v lékaře kvůli větším kompetencím, než má porodní asistentka.

39

Otázka č. 11b Pokud jste v předchozí otázce zvolila první nebo druhou možnost, napište PROČ!

Důvody spokojenosti - porodní asistentka Lepší komunikace 23%

23% Osobní přístup Psychická podpora

15% 31%

Více času na péči o těhotnou Větší empatie

8%

Vyhodnocení Graf č. 11b: odpovědí na otázku č. 11b

I tato otázka byla závislá na otázce č. 10. Respondentky mohly odpovídat formou otevřených odpovědí. Z 13-ti žen (100 %), které odpověděly, že byly spokojenější s porodní asistentkou, odpovědělo 8 (62 %). Nejčetnější odpověď, kterou zvolily 4 ženy (31 %), zněla: „Porodní asistentky mají více času na péči o těhotnou ženu“. Další dvě odpovědi, které se procentuálně shodují, byly: „Lepší komunikace a větší empatie“, takto odpovídaly 3 ženy (23 %). 2 respondentky (15 %) jsou spokojenější s porodní asistentkou kvůli osobnímu přístupu a jedna žena (8 %) zvolila porodní asistentku kvůli psychické podpoře.

40

Otázka č. 12 V koho vkládáte větší důvěru?

Pocit důvěry

33% V lékaře V porodní asistentku Nemhu posoudit

63% 4%


Na otázku č. 12 odpovědělo 67 respondentek (63 %) „Nemohu posoudit“ v koho mám větší důvěru. Naopak v lékaře má více důvěry 35 respodentek (33 %) a v porodní asistentku mají více důvěry pouze 4 ženy (4 %).

41

Otázka č. 13a Pokud jste v předchozí otázce zvolila první nebo druhou možnost, napište PROČ!

Důvody důvěry v lékaře 3%

3%

5%

Důvěra a jistota 26% Možnost komplikací Vyšší vzdělání, odbornost a více zkušeností Kvalitnější vybavení

47%

Strach 16% Lepsí zkušenost, než s porodní asistentkou

Graf č. 13a: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13a

V této otázce jsem se zaměřovala na to, proč mají ženy více důvěry v lékaře. Otázka byla položena tak, aby na ni mohly respondentky odpovídat formou otevřených odpovědí. Z 35-ti žen, které v předchozí otázce zvolily možnost, že důvěřují více lékaři, odpovědělo 100 %. Nejvíce, a to 18 žen (47 %) důvěřuje lékaři více kvůli vyššímu vzdělání, odbornosti a více zkušenostem. 10 žen (26 %) zvolilo lékaře kvůli důvěře a jistotě. Třetí nejčetnější odpověď byla „Možnost komplikací“, tu napsalo 6 respontedntek (16 %). 2 ženy (5 %) důvěřují víc lékaři, kvůli lepší zkušenosti. Poslední dvě odpovědi, kterými odpověděla vždy 1 žena (po 2 %) byly strach a kvalitnější vybavení.

42

Otázka č. 13b Pokud jste v předchozí otázce zvolila první nebo druhou možnost, napište PROČ!

Důvody důvěry v porodní asistentku 25%

Porozumění 50%

Empatie Lidštější přístup

25%

Graf č. 13b: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13b

V druhé části 13. otázky jsem se zaměřovala na to, proč mají ženy více důvěru v porodní asistentky. Tento graf není plnohodnotný, protože odpověď, že ženy věří více porodním asistentkám, zvolily pouze 4 respondentky. 2 ženy, tedy (50 %) mají větší důvěru v porodní asistentku kvůli lidštějšímu přístupu, 1 žena (25 %) kvůli větší empatii a 1 žena (25 %) zvolila porodní asistentku kvůli porozumění.

43

Otázka č. 14 Souhlasíte s tím, aby se o ženy ve fyziologickém těhotenství staraly pouze porodní asistentky?

Souhlas s péčí porodní asistentky

39% Ano Ne 61%


V tomto grafu máme zaznamenány odpovědi na otázku: Souhlasíte s tím, aby se o ženy ve fyziologickém těhotenství staraly pouze porodní asistentky? 65 dotazovaných žen (61 %) odpovědělo „Ne“ a zbylých 41 žen (39 %) je pro, aby se o těhotně ženy ve fyziologickém těhotenství staraly pouze porodní asistentky.

44

Otázka č. 15 Měla jste v období těhotenství na výběr mezi porodní asistentkou a lékařem?

Možnost výběru mezi lékařem a pordní asistentkou 20%

Ano Ne

80%


Tento graf znázorňuje odpovědi na otázku, zda měly ženy v těhotenství výběr mezi lékařem a porodní asistentkou. 85 dotazovaných žen (80 %) zvolilo odpověď „Ne“ a 21 žen (20 %) zvolilo možnost „Ano“.

45

Otázka č. 16 Navštěvovala jste během těhotenství nějaké předporodní kurzy vedené porodní asistentkou?

Navštěvování předporodních kurzů

34% Ano Ne 66%


Otázka č. 16 byla zaměřena na návštěvnost předporodních kurzů vedených porodní asistentkou. 36 respondentek (34 %) odpovědělo, že předporodní kurzy navštěvovaly, kdežto v dnešní době překvapivý počet 70 žen (66 %) odpovědělo, že se předporodních kurzů neúčastnily.

46

Otázka č. 17 Navštěvovala jste během těhotenství nějaké předporodní cvičení vedené porodní asistentkou?

Navštěvování cvičení 29%

Ano Ne

71%


Na tomto grafu můžeme pozorovat výsledky odpovědí, které se týkaly otázky: „Navštěvovala jste během těhotenství nějaké předporodní cvičení vedené porodní asistentkou?“ Opět překvapivě pouze 31 dotazovaných žen (29 %) navštěvovalo cvičení pro těhotné, zbylých 75 respondetnek (71 %) odpovědělo, že se žádného cvičení pro těhotné neúčastnilo.

47

Otázka č. 18 Pokud jste na otázku č. 16 nebo 17 odpověděla ANO, jaké kurzy nebo cviční jste navštěvovala?

Kurzy a cvičení 20%

Předpordní kurz Cvičení na balónech

7% 55%

Plavání, aquaaerobic Jiné

18%


V této otázce jsem se zajímala, jaké cvičení nebo kurzy respondentky navštěvovaly. Počet respondentek byl opět brán dle předchozích odpovědí, tedy v tomto případě 48 respondentek tvořilo 100 %. Největší část 27 žen (55 %) navštěvovala předporodní kurzy. 8 žen (18 %) absolvovalo cvičení na balónech, 3 ženy (7 %) navštěvovaly plavání nebo aqua aerobic a 10 dotazovaných žen (20 %) navštěvovalo jiné aktivity pro těhotné, které si ukážeme v následujícím grafu.

48

Otázka č. 19 Pokud jste v předchozí otázce odpověděla JINÉ, napište jaké!

Jiná cvičení 10%

Výživa pro těhotné

10%

Jóga pro těhotné 20% Dechová cvičení 30%

Prevence křečových žil

20%

Posilování svalů pánevního dna Rehabilitační cvičení

10%


Na předchozím grafu jsme mohli pozorovat, že 10 žen zvolilo možnost jiných aktivit v těhotenství. V tomto posledním grafu bereme 10 respondetntek jako 100 %. Nejvíce a to 3 ženy (30 %) navštěvovaly kurz Posilování svalů pánevního dna. 2 ženy (20 %) se účastnily dechových cvičení, další 2 ženy (20 %) chodily na jógu pro těhotné. 1 respondentka (10 %) uvedla, že navštěvovala kurz na prevenci křečových žil, další se účastnila výživy pro těhotné (10 %) a poslední žena chodila a rehabilitační cvičení (10 %).

49

3.5 Analýza a interpretace hypotéz

Hypotéza č. 1: Domnívám se, že více než 70 % žen ví o možnosti, že se o ně může starat porodní asistentka po celou dobu těhotenství. Víte o té možnosti, pokud těhotenství probíhá fyziologicky (bez komplikací), že se o Vás může starat pouze porodní asistentka? Ano

Absolutní četnost

Relativní četnost

78

74 %

Ne

28

26 %

Celkem

106

100 %

Tabulka č. 1: Vyhodnocení hypotézy č. 1

O možnosti, že se o těhotnou ženu může starat pouze porodní asistentka, bez dohledu lékaře ví 74 % dotazovaných žen. Hypotéza se mi potvrdila.

Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více než 50 % žen vidí výhody v péči porodní asistentky. Vidíte výhody v péči, kterou vykonává porodní asistentka?

Absolutní Relativní četnost

četnost

Ano

50

47 %

Ne

56

53 %

Celkem

106

100 %


Výhodu v péči, kterou poskytuje porodní asistentka, vidí 47 % respondentek. Hypotéza se mi tedy nepotvrdila.

50

Hypotéza č. 3: Domnívám se, že méně než 30 % žen důvěřuje více porodní asistentce, než lékaři. V koho vkládáte větší důvěru?


četnost

V péči lékaře

35

33 %

V péči porodní asistentky

4

4%

Nemohu posoudit

67

63 %

Celkem

106

100%


Porodní asistentce důvěřují víc jak lékaři pouze 4 % dotazovaných žen. Hypotéza se mi potvrdila.

Hypotéza č. 4: Domnívám se, že o méně než 30 % žen se po dobu těhotenství starala pouze porodní asistentka. Kdo se o Vás v těhotenství staral?


četnost

Lékař

83

76 %

Porodní asistentka

5

5%

V jednom těhotenství lékař a v jiném porodní asistentka

2

2%

Lékař i porodní asistentka zároveň

16

17 %

Celkem

106

100 %


Pouze porodní asistentka se starala o 7 % žen. Hypotéza se mi potvrdila.

51

Hypotéza č. 5: Domnívám se, že více než 50 % žen mělo v těhotenství na výběr mezi lékařem a porodní asistentkou. Měla jste v období těhotenství na výběr mezi porodní Absolutní Relativní asistentkou a lékařem?

četnost

četnost

Ano

21

20 %

Ne

85

80 %

Celkem

106

100 %


Na výběr mezi lékařem a porodní asistentkou mělo pouze 20 % žen. Tato hypotéza se mi nepotvrdila.

Hypotéza č. 6: Domnívám se, že méně než 50 % žen souhlasí s tím, aby se o těhotné ženy staraly pouze porodní asistentky. Souhlasíte s tím, aby se o ženy ve fyziologickém těhotenství Absolutní Relativní staraly pouze porodní asistentky?

četnost

četnost

Ano

41

39 %

Ne

65

61 %

Celkem

106

100 %


S tímto souhlasí 39 % respondentek. Hypotéza se mi potvrdila.

52

3.6 Diskuze Tato bakalářská práce byla zaměřena na splnění tří cílů, které měly zmapovat: Jaký postoj zaujímají ženy k péči porodní asistentky o ženu v těhotenství, Jaké výhody vidí ženy v péči porodní asistentky v těhotenství a Jaký mají zájem ženy o péči porodní asistentky v těhotenství. K těmto cílům jsem si stanovila 6 hypotéz, které jsem vyhodnotila v analýze a interpretaci hypotéz. První cíl tedy zněl: „Zjistit, jaký postoj zaujímají ženy k péči porodní asistentky o ženu v těhotenství“. K tomuto cíli se vztahovaly otázky z dotazníku č. 5, 10 Na otázku č. 5 - Víte o té možnosti, pokud těhotenství probíhá fyziologicky (bez komplikací), že se o Vás může starat pouze porodní asistentka? Větší polovina žen, a to 78 (74 %) odpověděla, o této možnosti ví, zbytek respondentek 28 (26 %) ne. Další otázka, která se týkala tohoto cíle, byla otázka č. 10 - S jakou péčí jste byla spokojenější? Mnoho žen 78 (74 %) odpovědělo, že nemohou posoudit, s kým byly spokojenější. Na druhou stranu, odpovědi respondentek, které hodnotit mohly, byly téměř vyrovnané. S lékařem bylo spokojenějších 15 žen (14 %), naopak s porodní asistentkou mělo lepší zkušenost 13 dotazovaných žen (12 %). Výsledky otázek vychází tedy procentuálně pozitivně, ale jak uvidíme u hodnocení následujících cílů a hypotéz, je tomu jinak. Postoj žen k péči, kterou vykonávají porodní asistentky je většinou negativní. Ženy jsou z dřívějších dob zvyklé, že péče o těhotnou ženu přísluší lékaři. A i když jsou informované o tom, že existuje i ta varianta, že se o ně mohou starat pouze porodní asistentky, raději volí „jistotu“ – lékaře nebo kombinaci obou, jak péči porodní asistentky, která působí zvláště jako psychická podpora, tak péči lékaře, kterému ženy věří spíše po odborné stránce. První cíl se mi podařil splnit. Druhý cíl byl: „Zjistit, jaké výhody vidí ženy v péči porodní asistentky v těhotenství“. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 6 a 7. V otázce 6. jsem se zajímala o to, zda dotazované ženy vidí výhody v péči, kterou poskytuje porodní asistentka. Odpovědi byly téměř vyrovnané. Výhody v péči vidí 50 žen (47 %). 56 respondentek (53 %) v péči poskytované porodní asistentkou výhody nevidí. V Následující 7. otázce jsem se dotazovala pouze té skupiny respondetnek, které odpověděly v předchozí otázce kladně. Chtěla jsem od nich zjistit, jaké výhody vidí

53

v péči, kterou vykonává porodní asistentka. Ženy odpovídaly takto: Porodní asistentky mají osobní a empatický přístup ke svým klientkám víc než lékař – 14 respondentek (20 %), Porodní asistentky mají více času na komunikaci a péči pro své klientky – 12 respondentek (17 %), Porodní asistentky mají individuálnější přístup k ženám, než lékaři – 10 respondentek (14 %), Porodní asistentky si snáze vybudují vzájemnou důvěru se svou klientkou – 6 žen (9 %), Porodní asistentka má odborné vzdělání zaměřené přímo na péči o těhotnou ženu – 5 respondentek (7 %), Porodní asistentky svým klientkám poskytují více soukromí, než lékaři – 5 respondentek (7 %), Těhotné ženy se cítí po psychické stránce bezpečnějí – 5 respondentek (7 %), Porodní asistentky svou péči zbytečně nespěchávají – 3 respondentky (3 %), Porodní asistentky jsou školeny i na to, aby mohly poskytnout péči v domácím prostředí – 1 respondentka (2 %). I zde můžeme pozorovat, že výhody, které respondentky vidí, se týkají psychického zabezpečení ženy. Cíl se mi podařilo zmapovat. A třetí cíl měl za úkol: „Zjistit, jaký mají zájem ženy o péči porodní asistentky v těhotenství“. K tomuto cíli se vztahovaly otázky č. 9, 14. V otázce č. 9 jsem mapovala, zda byly respondentky spokojeny s péčí, kterou jim poskytoval ošetřující personál (lékař vs. porodní asistentka) nebo jestli by měnily. Nejvíce žen odpovídalo, že se o ně staral lékař a v dalším těhotenství by neměnily – 52 respondentek (48 %), 39 (37 %) respondentek by nejraději volilo kombinaci péče obou, 6 respondentek (6 %) udávalo, že se o ně staral lékař, ale příště by raději volily porodní asistentku, o 1 respondentku (1 %) se starala porodní asistentka, ale příště by volila lékaře a 4 respondentkám (4 %) je jedno, kdo se o ně bude starat. V otázce č. 14 jsem se dotazovala respondentek, zda souhlasí s tím, aby se o ženy, které prožívají fyziologické těhotenství, staraly pouze porodní asistentky. S touto skutečností souhlasilo 41 žen (39 %), větší polovina respondentek 65 (61 %) nesouhlasí. Když zhodnotím tento cíl, můžeme pozorovat, že opravdu větší část žen má zájem spíše o lékaře, než o porodní asistentky. Jak jsem předesílala v hodnocení 1. cíle, ženy vidí v lékaři jistotu a bezpečí, co se týče zdraví. Kdežto porodní asistentka jim poskytuje „pouze“ psychickou oporu. Kromě vyhodnocení cílů bych v diskuzi ráda rozebrala čtyři skutečnosti, které nejsou v grafech na první pohled zřejmé. 54

První skutečnost, kterou bych chtěla porovnat, je informovanost respondentek podle věku. Absolutní četnost informovanosti

Relativní četnost Informovanosti

15 – 20 let

Abosolutní a relativní četnost věku 3 (3 %)

1

33,3 %

21 – 30 let

62 (58 %)

48

77 %

31 – 40 let

35 (22 %)

24

69 %

40 a více let

6 (6 %)

3

50 %

Věk respondentek

Tabulka č. 7: Vyhodnocení dodatku č. 1

V tabulce můžeme pozorovat, že nejlépe informované ženy o možnostech péče porodní asistentku o ženu v těhotenství, jsou ve skupině od 21 – 30 let a je to 48 (77 %). Dále jsou velmi dobře informované ženy ve věku 31 – 40 let, těch bylo 24 a z celkového počtu to dělalo 69 %. Ve věkové skupině 40 let a víc je informovaná jen polovina žen – 3 ženy (50 %) a nejméně informované jsou respondentky v nejnižší věkové skupině, tam je informovaná pouze 1 žena (33,3 %).

V dalším případě se budu soustředit na porovnávání respondentek, které vidí výhody v péči porodní asistentky vzhledem ke vzdělání. Absolutní četnost Výhod

Relativní četnost Výhod

Základní

Abosolutní a relativní četnost vzdělání 2 (2 %)

0

0%

Střední bez maturity

18 (17 %)

9

50 %

Střední s maturitou

35 (31 %)

23

66 %

Vysokoškolské

51 (50 %)

18

35 %

Nejvyšší dosažené vzdělání


Zde můžeme vidět, že respondentky s nejnižším vzděláním, nevidí žádné výhody v péči, poskytované porodní asistentkou. Naopak nejvíce žen, které si jsou výhod vědomy, jsou ve skupině, které mají střední školu s maturitou 23 (66 %). Další byly respondentky,

55

které jsou vyučeny, těch bylo 9, ale vzhledem k procentuálnímu zastoupení to dělá 50 %. Ve skupině vysokoškolsky vzdělaných bylo 18 žen (35 %).

Třetí porovnávání je věnováno souhlasu s péčí, kterou vykonává porodní asistentka. Absolutní četnost souhlasu

Relativní četnost Souhlasu

Vesnice

Absolutní a relativní četnost bydliště 52 (49 %)

17

33 %

Město

54 (51 %)

24

44 %

Bydliště respondentky


V porovnání vidíme, že více respondentek, které souhlasí s péčí porodní asistentky, bydlí ve městě – 24 (44 %). Respondentek z vesnice, které s tímto souhlasí, je 17 (33 %).

Poslední srovnávání bylo závislé na počtu gravidit a důvěře v porodní asistentku nebo lékaře. Parita

Abosolutní a relativní četnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

PA

Lékař

PA

Lékař

Těhotná jednou

61 (58 %)

0

17

0%

28 %

Těhotná vícekrát

45 (42 %)

4

18

9%

40 %


Jak vidno ani jedna dotazovaná primigravida nemá důvěru v porodní asistentku. Za to v lékaře má důvěru 17 primigravid (28 %). Zbytek žen, které byly jen jednou těhotné, nemohly posoudit, komu důvěřují víc. U žen, které byly těhotné vícekrát, jde vidět, že se porodu už tolik neobávají a porodní asistentku zvolily 4 ženy (9 %). Lékaři však stále důvěřuje mnohem více žen 18 (40 %). Stejně jako u předchozího, zbytek žen nemohlo posoudit, komu důvěřují víc. 56

V porovnání s výzkumem Svobodové (2014) jsem došla k závěru, že i když se odhady obou hypotéz lišily, procentuálně byly téměř stejné. Počet odpovědí se lišil o 5 %. Co se týče péče porodní asistentky o ženu, hypotéza Svobodové zněla: Předpokládám, že více jak 40 % žen preferuje porod a péči vedenou porodní asistentkou. Hypotéza se jí potvrdila, 44 % žen preferuje péči porodní asistentky. Hypotéza z mého výzkumu zněla: Domnívám se, že méně než 50 % žen souhlasí s tím, aby se o těhotné ženy staraly porodní asistentky. I mně se hypotéza potvrdila. 39 % respondentek odpovědělo, že souhlasí s tím, aby se o těhotné ženy staraly pouze porodní asistentky.

Uzavření diskuze a použití pro praxi Výsledky vyhodnocení cílů mě zas až tak nepřekvapily. Na druhou stranu jsem se ale domnívala, že jsou ženy v dnešní době více zvyklé na péči porodní asistentky a vědí, co od ní mají očekávat. Rozhodně si myslím, že výsledky jsou částečně zkreslené, protože na můj dotazník odpovědělo pouze 106 respondentek. Při větším množství odpovídajících by odpovědi a výsledky šetření byly objektivnější. V průběhu tvorby praktické části jsem si uvědomila, že jsem mohla otázky formulovat jinak, aby byly srozumitelnější. Dále co se týče hypotéz, až když jsem pracovala na praktické části, uvědomila jsem si, že některé hypotézy byly zbytečné nebo špatně formulované, a tak jsem je musela pozměnit. Jsem překvapená, že v dnešní době mají ženy relativně skreslené představy o porodních asistentkách. Neuvědomují si, že jsou to vysokoškolsky vzdělané osoby, které se zaměřují ve svém studiu přímo na problematiku ženy jako celek. Ať už se jedná o její psychickou stránku nebo fyzickou. A proto je důležité šířit informace dále, aby se ženy nebály v těhotenství nebo při porodu se svěřit do rukou porodní asistentky. Protože porodní asistentka je stejně dobře vzdělaná ohledně problematiky těhotných žen, žen rodících nebo žen v šestinedělí, jako lékař.

57

4 ZÁVĚR Tato bakalářská práce byla zaměřena na splnění tří cílu, které měly zmapovat: Jaký postoj zaujímají ženy k péči porodní asistentky o ženu v těhotenství, Jaké výhody vidí ženy v péči porodní asistentky v těhotenství a Jaký mají zájem ženy o péči porodní asistentky v těhotenství. K těmto cílům jsem si stanovila 6 hypotéz, které jsem vyhodnotila v analýze a interpretaci hypotéz. V závěru bych se chtěla zmínit, že jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna toto téma. Pro některé lidi může být práce porodní asistentky samozřejmostí, jako třeba pro mě, ale teď už vím, že tomu tak není. Mnoho lidí si myslí, že povolání „porodní bába“ je jen nějaký přežitek z minulých dob a v dnešní vyspělé době jsou tu lékaři od toho, aby se starali o těhotnou ženu, aby byli u porodu, aby se starali o ženu v šestinedělí a její dítě. Opak je pravdou, podívejme se do některých okolních států, tam je na běžném pořádku, že tuto péči zajišťují porodní asistentky, pokud jde všechno bez komplikací. U nás to tak taky funguje, ale ne v takové míře jak jinde a ne ve všech nemocničních zařízeních. Z dotazníků, které se mi vrátily, jsem vyčetla a zjistila, že ženy, pokud by měly na výběr, budou raději volit péči lékaře. Jak už jsem předesílala, je to tím, že se domnívají, že lékař je v tomto ohledu vzdělanější a bude se o ženu starat lépe. Kdežto porodní asistentky jsou širokou veřejností brány pouze jako zdravotní sestry, které pracují na ženském oddělení. Ženy sice podle výzkumu této bakalářské práce jsou informovány o tom, že se porodní asistentky mohou starat o ženu s fyziologickým těhotenstvím, ale berou je jako zdravotní sestry a už si neuvědomují, že porodní asistentka je samostatný obor, který se studuje na vysoké škole a zaměřuje se přímo na péči o těhotnou ženu, na péči o ženu při porodu a na porod samotný, zaměřuje se na péči o ženu v šestinedělí a dokonce má specializaci i na péči o novorozené dítě. Když srovnám vzdělání lékaře a porodní asistentky, lékař má vyšší a hlubší vzdělání, ale co se týče péče o ženu s fyziologickým těhotenstvím a porodem, tak jsou na tom podle mého uvážení na podobné úrovní. Lékař je porodním asistentkám nápomocen v tom případě, když by došlo ke komplikacím. 58

Na závěr bych chtěla podotknout, že většina žen vidí výhodu v péči porodní asistentky pouze po psychické stránce, nikoliv po odborné a to je chyba. Porodní asistentka je jednak důkladně vzdělávaná pro to, aby mohla pečovat o ženu od počátku těhotenství až do doby po šestinedělí a pak zajišťuje svým klientkám oporu i po psychické stránce.

59

Seznam grafů Graf č. 1: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1.……………………………………...28 Graf č. 2: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2……………………………………....29 Graf č. 3: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3………………………………………30 Graf č. 4: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4………………………………………31 Graf č. 5: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5………………………………………32 Graf č. 6: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6………………………………………33 Graf č. 7: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7………………………………………34 Graf č. 8: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8………………………………………36 Graf č. 9: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9..……………………………………..37 Graf č. 10: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10...………………………………….38 Graf č. 11a: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11a………………………………….39 Graf č. 11b: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11b…………………………………40 Graf č. 12: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 12……………………………………41 Graf č. 13a: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13a………………………………….42 Graf č. 13b: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 13b…………………………………43 Graf č. 14: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 14……………………………………44 Graf č. 15: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 15.…………………………………...45 Graf č. 16: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 16……………………………………46 Graf č. 17: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 17……………………………………47 Graf č. 18: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 18……………………………………48 Graf č. 19: Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 19……………………………………49

60

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vyhodnocení hypotézy č. 1……………………………………………...50 Tabulka č. 2: Vyhodnocení hypotézy č. 2……………………………………………...50 Tabulka č. 3: Vyhodnocení hypotézy č. 3……………………………………………...51 Tabulka č. 4: Vyhodnocení hypotézy č. 4……………………………………………...51 Tabulka č. 5: Vyhodnocení hypotézy č. 5……………………………………………...52 Tabulka č. 6: Vyhodnocení hypotézy č. 6……………………………………………...52 Tabulka č. 7: Vyhodnocení dodatku č. 1…………………………………………….....55 Tabulka č. 8: Vyhodnocení dodatku č. 2…………………………………………….....55 Tabulka č. 9: Vyhodnocení dodatku č. 3……………………………………………….56 Tabulka č. 10: Vyhodnocení dodatku č. 4……………………………………………...56

61

Seznam použité literatury AŠENBRENEROVÁ, Ivana, BEHINOVÁ, Markéta, KAISEROVÁ, Klára. Nová velká kniha o mateřství. Vyd. 3. Praha: Mladá fronta, 2012, 368 s. ISBN 978-80-204-2816-5 BEJDÁKOVÁ, Jitka. Cvičení a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné, zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 133 s. Pro rodiče. ISBN 80-247-1214-8. ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK, Karel MARŠÁL a Bedřich SRP. Porodnictví. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2007, 544 s. ISBN 97880247130382010. DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 9788024732404. HOLIBKOVÁ, Alžběta a Stanislav LAICHMAN. Přehled anatomie člověka. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 140 s. ISBN 80-244-1480-5. HOUROVÁ M., KRÁLÍČKOVÁ M. a UHER P. Vývoj miminka před narozením: Od embrya K porodu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 9788024719429. HRONEK, Miloslav. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf, 2004. ISBN 80-7345-013-5. HRONEK, Miloslav a Hana BAREŠOVÁ. Strava těhotných a kojících. 1. vyd. Praha: Forsapi, c 2012, 151 s. Rady lékaře, průvodce dietou, sv. 18. ISBN 978-808-7250-204. LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 951 s. ISBN 80-247-0668-7. MANDŽUKOVÁ, Jarmila. Výživa v těhotenství od A do Z. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2008, 99 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7021-951-5.

62

NAŇKA, Ondřej, Miloslava ELIŠKOVÁ a Oldřich ELIŠKA. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Editor Lubomír Houdek. Praha: Karolinum, 2009, 416 s. ISBN 978-802-4617-176. ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. ISBN 9788072625017. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. SABERSKY, Annette. Zdravá výživa pro těhotné a kojící matky, vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s. 2009, 192 s., ISBN 978-80-247-2470-0 SIKOROVÁ, Ludmila. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-802-5124-208. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 269 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3373-9. SVOBODOVÁ, Marcela. Informovanost žen o rizicích porodů v domácnosti. 2014, 61 s., Bakalářská práce TRČA, Stanislav. Budeme mít děťátko. Praha: Grada, 2009. Pro rodiče. ISBN 978-80247-2581-9. VRÁNOVÁ, Věra. Historie babictví a současná porodní asistence, vyd. 1. Olomouc, 2007, 204 s., ISBN 13: 978-80-244-1764-6. WESSELS, Miriam a Heike OELLERICH. Cvičení v těhotenství a šestinedělí. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 127 s. ISBN 80-247-1427-2. WESSELS, Miriam a Heike OELLERICH. Wellness jóga pro těhotné: blahodárná cvičení pro vás a vaše dítě. Vyd. 1. Překlad Jana Bílková. Praha: Grada, 2009, 95 s. ISBN 978-802-4725-963. 63

WIDDOWSON, Rosalind. Jóga: cvičení pro těhotné : prenatální cvičení k tonizaci, relaxaci a přípravě vašeho těla. 1. české vyd. Praha: Svojtka, 2004, 127 s. ISBN 80735-2101-6.

Seznam použitých internetových zdrojů VELEMÍNSKÝ, Miloš. Kolik ultrazvukových vyšetření Vás čeká v těhotenství?. Kolik ultrazvukových vyšetření Vás čeká v těhotenství? [online]. 25. 1. 2013 [cit. 2014-10-24]. Dostupné

z:

http://www.babyweb.cz/kolik-ultrazvukovych-vysetreni-vas-ceka-v-

tehotenstvi GERYCHOVÁ, Romana. Zdravá výživa v těhotenství. Zdravá výživa v těhotenství [online].

2007-2014

[cit.

2014-10-11].

Dostupné

http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/vyziva ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Definice porodní asistentky. Definice porodní asistentky [online]. 2005 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.pdcap.cz/Texty/PA/DefinicePA.html

64

z:

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Péče porodní asistentky o ženu v těhotenství

Recommend Documents