VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Příjmy a výdaje rozpočtu města Nové Město na Moravě spojené s odpadovým hospodářstvím

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

P ř í j m y a v ý d a j e ro z p o č t u m ě s t a N o v é M ě s t o na Moravě spojené s odpadovým hospodářstvím bakalářská práce

Autor: Jana Slezáková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2010

Anotace Bakalářská práce je věnována problematice odpadového hospodářství. Teoretická část práce je zaměřena na definování základních pojmŧ, vývoj odpadového hospodářství a problematiku komunálních odpadŧ. Součástí textu jsou také informace o produkci odpadŧ v České republice a metodika pouţitá v praktické části. Praktická část je věnována analýze příjmŧ a výdajŧ rozpočtu města a problematice systému odpadového hospodářství v Novém Městě na Moravě. Sledovaným obdobím jsou roky 2005 aţ 2009.

Klíčová slova komunální odpad, odpadové hospodářství, příjmy a výdaje, rozpočet

Annotation This bachelor thesis is aimed at the issues of waste management. The theoretical part focuses on defining the basic terminology, development of waste management and the issues of municipal waste. Information about waste production in the Czech Republic and methodology used in the practical part are also provided in this section. The practical part contains the analysis of town budget receipts and expenditures and deals with questions concerning the waste management system in the town of Nové Město na Moravě. The monitored period of time covers years between 2005 and 2009.

Key words municipal waste, waste management, receipts and expenditures, budget

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové, za odborné vedení a cenné rady. Dále děkuji zaměstnancŧm Městského úřadu v Novém Městě na Moravě, zejména paní Marcele Kratochvílové, za poskytnutí materiálŧ a informací. Především bych chtěla poděkovat své rodině a přátelŧm, kteří mě podporovali po dobu vytváření bakalářské práce a celého mého studia.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15. května 2010 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část .......................................................................................................... 9 2.1

Příčiny vzniku odpadŧ........................................................................................ 9

2.2

Odpadové hospodářství ...................................................................................... 9

2.2.1

Historický vývoj odpadového hospodářství ............................................. 12

2.2.2

Zásady moderního odpadového hospodářství........................................... 13

2.2.3

Základní pojmy z oblasti odpadového hospodářství................................. 14

2.2.4

Katalog odpadŧ ......................................................................................... 15

2.3

2.3.1

Celková produkce odpadŧ v ČR ............................................................... 16

2.3.2

Produkce nebezpečných odpadŧ v ČR...................................................... 17

2.3.3

Produkce komunálních odpadŧ v ČR ....................................................... 17

2.3.4

Nakládání s odpady ................................................................................... 19

2.4

Komunální odpad ............................................................................................. 20

2.4.1

Sloţení komunálního odpadu.................................................................... 21

2.4.2

Organizace sběru KO ................................................................................ 23

2.5

3

Produkce odpadŧ v ČR..................................................................................... 16

Pouţitá metodologie ......................................................................................... 28

2.5.1

Analýza a syntéza ..................................................................................... 28

2.5.2

Metoda komparace (srovnání) .................................................................. 28

2.5.3

Rozhovor ................................................................................................... 28

Praktická část .......................................................................................................... 29 3.1

Legislativa spojená s odpadovým hospodářstvím ............................................ 29

3.1.1

Vyhlášky ................................................................................................... 29

3.1.2

Nařízení ..................................................................................................... 32

3.1.3

Obecně závazné vyhlášky města Nového Města na Moravě .................... 32

3.2

Nové Město na Moravě .................................................................................... 33

3.2.1

Historie města ........................................................................................... 33

3.2.2

Současnost ................................................................................................ 33

3.3

Příjmy a výdaje rozpočtu spojené s odpadovým hospodářstvím ..................... 34

3.3.1

Příjmy a výdaje rok 2005 .......................................................................... 35

3.3.2


3.3.3


3.3.4


3.3.5


3.3.6

Shrnutí k příjmŧm a výdajŧm rozpočtu města spojeným s OH ................ 47 6

3.3.7 Místní poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO ....................................................................................... 47 3.3.8 Upravená výše místní poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO nastavena tak, aby město nemuselo dotovat rozpočet ze svých prostředkŧ .................................................................................. 51 3.4

3.4.1

Celková produkce opadŧ .......................................................................... 53

3.4.2

Produkce nebezpečných odpadŧ ............................................................... 54

3.4.3

Produkce komunálních odpadŧ ................................................................. 55

3.5

4

Produkce odpadŧ v Novém Městě na Moravě ................................................. 52

Systém odpadového hospodářství v Novém Městě na Moravě ....................... 58

3.5.1

Cíle Nového Města na Moravě v oblasti odpadového hospodářství ........ 59

3.5.2

Plán odpadového hospodářství Nového Města na Moravě ....................... 59

3.5.3

Systém třídění, vymezení míst a nádob určených k odkládání KO .......... 60

3.5.4

Nakládání s komunálním odpadem........................................................... 61

3.5.5

Sběrný-recyklační dvŧr ............................................................................. 63

3.5.6

Bioodpad ................................................................................................... 64

3.5.7

Shrnutí praktické části .............................................................................. 66

Závěr ....................................................................................................................... 71

Literatura ......................................................................................................................... 73 Seznam tabulek a obrázkŧ .............................................................................................. 77 Seznam zkratek ............................................................................................................... 79 Sezam příloh ................................................................................................................... 80

7

1 Úvod Od počátku lidstva vede činnost obyvatel Země ke vzniku odpadŧ. Zvyšování ţivotní úrovně je doprovázeno rŧstem produkce odpadŧ. Z tohoto dŧvodu je nutné, aby společnost řešila tuto problematiku prostřednictvím odpadového hospodářství. Odpadové hospodářství je poměrně mladým technologickým odvětvím. Za hlavní cíle odvětví lze povaţovat: předcházení vzniku odpadŧ, omezení jejich hromadění a zajištění účelného nakládaní s touto komoditou. Řešení otázky odpadŧ je významným a aktuálním tématem dnešní doby. Tato skutečnost mě přivedla ke zpracování bakalářské práce na téma „Příjmy a výdaje rozpočtu města Nové Město na Moravě spojené s odpadovým hospodářstvím.“ Nezanedbatelnou roli při řešení problematiky odpadŧ hraje i obec, která je základním článkem územní samosprávy v České republice. Obec samostatně hospodaří se svým majetkem a jejím hlavním úkolem je zabezpečení veřejných statkŧ pro občany. Rozpočet obce slouţí jako nástroj pro naplnění tohoto úkolu. Součástí rozpočtu obce je i oblast Ochrany ţivotního prostředí, do které v Novém Městě na Moravě spadá organizace č. 141 svoz pevného domácího odpadu, která je věnována oblasti odpadového hospodářství. Cílem této bakalářské práce bude analýza hospodaření města Nové Město na Moravě, se zaměřením především na příjmy a výdaje spojené s odpadovým hospodářstvím. Dalším cílem bakalářské práce je analýza systému odpadového hospodářství a jeho předpokládaný vývoj. V teoretické části práce jsou shrnuty poznatky, které bylo třeba nastudovat k pochopení odpadového hospodářství. Dále informace o vývoji produkce odpadŧ v České republice, problematice komunálních odpadŧ a pouţité metodice. V práci budou vyuţity zejména metody analýzy a syntézy, komparace (srovnávání) a rozhovoru. Praktická část nejprve čtenáře seznámí s platnou legislativou spojenou s odpady, následuje stručná charakteristika Nového Města na Moravě a jeho devíti integrovaných obcí. Podstatná část práce je věnována vlastní analýze příjmŧ a výdajŧ rozpočtu města, produkci odpadŧ a analýze systému odpadového hospodářství. Obdobím, které je podrobeno analýze, jsou roky 2005 aţ 2009.

8

2 Teoretická část 2.1 Příčiny vzniku odpadů „Ať člověk dělá cokoli, produkuje odpady.“ (Šťastná, 2007, str. 1). Přesná definice pojmu odpad je vymezen zákonem č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění. „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů.“ V příloze 1 je umístěn přehled skupin odpadŧ dle znění tohoto zákona. Kuraš (2008, str. 12) uvádí, ţe „teoreticky by skutečný odpad neměl vlastně ani existovat.“ Ovšem vedlejší produkty vznikají u většiny známých výrob i spotřebních postupŧ. Pokud vznikne situace, ţe výrobce nebo společnost neumí tyto vedlejší produkty dále zpracovávat, tak je nazýváme odpadem.

2.2 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství (dále OH) je povaţováno za mladé technologické odvětví. Zákon č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění vymezuje odpadové hospodářství takto: „Činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.“ OH má své cíle, které mohou být rŧzně formulovány, např. Voštová (2003, str. 5) za hlavní cíle OH povaţuje: „Předcházet nebo omezovat vznik odpadů. Pokud již odpady vzniknou, nakládat s nimi tak, aby byly maximálně využity jako druhotné suroviny v původní nebo upravené formě a aby minimálně narušovali životní prostředí.“ OH se pojí se všemi stupni výroby (hovoříme o tzv. výrobních odpadech) i se spotřebou (tzv. spotřební odpady), „tedy od těžby surovin přes výrobu, dopravu a spotřebu až po případné opětovné využití nebo zneškodnění výrobků, které se po uplynutí doby jejich životnosti staly odpady“ (Filip, 2006a, str. 7). Biologicky rozloţitelné odpady1 (dále BRO) představují také významnou skupinu odpadŧ. Tyto odpady vznikají v souvislosti

1

V odborné literatuře se téţ setkáme s názvy: „biotický odpad“, „bioodpad“ či „biomasa“.

9

se zemědělskou a lesnickou produkcí, se zpracovatelským prŧmyslem, patří sem i biologicko rozloţitelné komunální odpady (dále BRKO), čistírenské kaly aj. Na obrázku 1 je uvedeno schéma základních činností spojených s oblastí OH. Jednotlivé pojmy tvoří logickou posloupnost činností, je zde moţnost vzájemného překrývání, doplňování a ovlivňování. „Například při některých způsobech zneškodňování odpadů2 mohou být odpady zároveň využívány jako druhotné suroviny nebo zdroje energie (spalování, skládkový plyn apod.).“ (Atlman, 1996, str. 9).

Obrázek 1: Náplň odpadového hospodářství (zdroj: Filip (2006a, str. 7))

2

Někteří autoři pouţívají místo slovního spojení „zneškodňování odpadŧ“ termín „odstraňování odpadŧ“.

10

Z obrázku 1 je zřejmé, „že OH má charakter multidisciplinárního oboru“a na tuto skutečnost upozornil Filip (2006a, str. 7). Významně zde pŧsobí chemie a chemická technologie, především při vyuţívání, odstraňování, předcházení odpadŧ i při sanaci znečištěného prostředí. Obrázek 2 zobrazuje odpad jako druhotnou surovinu.

Obrázek 2: Odpad jako druhotná surovina (zdroj: Filip (2006a, str. 9))

V prŧběhu historie se snaţí společnost prostřednictvím legislativních zásad sníţit globální znečištění. Tato činnost se pojí s vysokými náklady. Dochází k vyčerpávání technologických moţností zlepšování a nárŧstu počtu havárií s nebezpečnými odpady. Vzniká přímý konflikt mezi politikou, ekonomikou a ekologickými moţnostmi Země. „Odpady lidské společnosti často ohrožují ekosystém člověka,“ tuto myšlenku zmiňuje Filip (2006, str. 8). Zamýšlí se nad tím, jak řeší problematiku OH příroda. V přírodě není problém s odpady. „Tam je totiž tzv. odpad organického charakteru (listí, odumřelé organismy, povodňový nános, sesuvy půdy, sopečná láva atd.) a ten vždy slouží nějakému organizmu (rostlinám, živočichům, mikroorganizmům) za zdroj výživy nebo jako substrát pro novou půdu).“ (Filip, 2006, str. 8).

Obrázek 3: Cyklický tok a jednosměrný tok (zdroj: Filip (2006a, str. 8))

11

Na předešlém obrázku 3 je zobrazen cyklický tok a jednosměrný tok. Pro přírodu je typický cyklický tok, oproti tomu člověk stále více vyuţívá jednosměrný tok, který je spojen se vznikem odpadŧ. Systém v přírodě je spojen s tím, ţe zde má vše svŧj úkol, účel a proto by ho měl najít i člověk.

2.2.1 Historický vývoj odpadového hospodářství O historii odpadového hospodářství se zmiňuje např. Kudelová (1999, str. 12) upozorňuje na skutečnost, ţe lidská civilizace se jiţ od svého počátku potýká s problémem odpadŧ. „Archeologické nálezy nám podávají důkaz, že již v dávných dobách vznikaly odpady v různých formách.“ Lidé se začali vypořádávat s odpady před 8 000 aţ 10 000 lety. Postupem času naši předchŧdci přešli od kočovného zpŧsobu ţivota k usedlému a odkládali odpadky mimo svá obydlí do odpadových jam. Mezi dŧvody vzniku prvních odpadových jam patřil zápach, hmyz, ale i skutečnost, ţe tlející odpad přitahoval divokou zvěř. Ve starověkých evropských a asijských civilizacích existovaly systémy odstraňování odpadŧ. Na území měst docházelo k vytváření dŧmyslných vodohospodářských staveb (např. akvaduktŧ, dláţděných kanálŧ), které zajišťovaly přístup k pitné vodě. Rozpad starověkých říší (zejména Řecké a Římské) a stěhování národŧ vedl k zapomenutí dosavadních znalostí. Středověké ulice byly pokryty výkaly lidí i zvířat a velkým problémem byly šířící se choroby. Od 15. století dochází k postupnému zlepšování situace. Začíná se s dláţděním ulic, dochází k jejich pravidelném úklidu. 18. století je obdobím výstavby prvních vodovodŧ a kanalizací. Počátek 20. století je pak spojen se vznikem prvních spaloven (Velká Británie v roce 1876), skládek (tamtéţ v roce 1900) a kompostáren (Nizozemí v roce 1900). Od tohoto období došlo k vývoji OH ve všech vyspělých zemích. S nástupem moderní techniky se začaly objevovat i první recyklační závody. Po druhé světové válce prudce vzrostla produkce odpadŧ a objevily se problémy se znečištěním ţivotního prostředí. Tento vývoj byl především spojen s rozvojem společnosti a nástupu nových prŧmyslŧ. „Veškerá výrobní i nevýrobní činnost dnešní společnosti je doprovázena vznikem odpadů.“ (Voštová, 2003, str. 5). Lidé si postupem času uvědomili jak dŧleţité je nakládání s komoditou, kterou představují odpady. První

12

zákony na ochranu ţivotního prostředí vznikaly v západních státech jiţ v 60. letech 20. století a na území České republiky (dále ČR) aţ v roce 1991. Vznikaly také strategické plány zaměřené na sniţování produkce odpadŧ a nakládání s nimi. Strategie jsou vytvářeny nevládními i vládními organizacemi např. Asociace pro odstraňování odpadŧ a čištění měst, Program Spojených národŧ pro ţivotní prostředí, Světová zdravotnická organizace, Evropská federace odpadového hospodářství aj. Na našem území se jedná o Svaz odpadového prŧmyslu, Českou asociaci odpadového hospodářství, Cech odpadového hospodářství, Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálŧ, Svaz zpracovatelŧ plastŧ v ČR aj.

2.2.2 Zásady moderního odpadového hospodářství Podle Filipa (2006a, str. 11) „pro ČR lze uvést tyto hlavní zásady moderního odpadového hospodářství: 1. Neohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. 2. Předcházet vzniku havárií a omezovat jejich důsledky. 3. Plánovat a řídit odpadové hospodářství. 4. Uplatňovat specifické národní podmínky. 5. Preferovat předcházení vzniku opadů a jejich recyklaci a zpracování. 6. Uplatňovat zpětný odběr výrobků a obalů. 7. Uplatňovat cíle zhodnocování a recyklace obalů a obalových odpadů. 8. Uplatňovat zákazy uvádění na trh baterií, akumulátorů, obalů z PVC3. 9. Uplatňovat nejlepší dostupnou techniku (BAT). 10. Uplatňovat ekonomické nástroje. 11. Dodržovat stanovené limity pro provoz zařízení. 12. Komunikovat s veřejností.“

3

Zkratka „PVC“ slouţí pro vyjádření pojmu „polyvinylchlorid“.

13

2.2.3 Základní pojmy z oblasti odpadového hospodářství Základní pojmy v oblasti nakládání s odpady vymezuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění. Podle tohoto zákona se rozumí: Nebezpečným odpadem — „odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpise a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností.“ V příloze 2 je umístěn seznam nebezpečných vlastností odpadŧ. Nebezpečným odpadem (dále NO) mŧţe být také odpad, který je smíšen nebo znečištěn některou ze sloţek uvedených v Seznamu sloţek, které činí odpad nebezpečným. Nakládáním s odpady — „jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.“ Shromaţďováním odpadŧ — „krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady.“ Skladováním odpadŧ — „přechodné umístění odpadů, které byly soustředěny (shromážděny, sesbírány, vykoupeny) do zařízení k tomu určeného a jejich ponechání v něm.“ Skládkou odpadŧ — „technické zařízení určené k odstraňování odpadů jejich trvalým a řízeným uložením na zemi nebo do země.“ Sběrem odpadŧ — „soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění.“ Výkupem odpadŧ — „sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu.“ Úpravou odpadŧ — „každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností.“ Vyuţíváním odpadŧ — činnosti dle tohoto zákona uvedené v příloze 3.

14

Materiálovým vyuţitím odpadŧ — „náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie.“ Energetickým vyuţitím odpadŧ — „použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie.“ Odstraňováním odpadŧ — se rozumí činnosti uvedené v příloze 4. Pŧvodcem odpadŧ — „právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.“ Oprávněnou osobou — „každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů).“

2.2.4 Katalog odpadů Mezi povinnost pŧvodcŧ odpadŧ patří, členit odpady v souladu s Katalogem odpadŧ. Katalog odpadŧ je součástí prováděcí vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí (dále MŢP) č. 381/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadŧ, Seznam nebezpečných odpadŧ a seznamy odpadŧ a státŧ pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ (Katalog odpadŧ). Uvnitř katalogu jsou odpady členěny dle procesu vzniku a charakteru odpadu. Kaţdému druhu odpadu je přidělen název, kategorie (ostatní nebo nebezpečný) a šestimístný číselný kód. V tomto kódu první dvojčíslí označuje skupinu odpadŧ (celkem 20 skupin), druhé dvojčíslí podskupinu a třetí dvojčíslí označuje druh odpadu. V příloze 5 je umístěn přehled jednotlivých skupiny odpadŧ. Názorná ukázka podoby šestimístného číselného kódu dle katalogu je v tabulce 1.

15

Tabulka 1: Šestimístný číselný kód

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné ţivnostenské, prŧmyslové odpady a odpady a odpady z úřadŧ), včetně sloţek z odděleného sběru 20 01 Sloţky z odděleného sběru (kromě odpadŧ uvedených v podskupině 15 01) 20 01 01 Papír a lepenka 20

(zdroj: Katalog odpadŧ)

Přesný postup při zařazování odpadŧ v rámci Katalogu odpadŧ je vymezen ve vyhlášce. Pokud nastane situace, ţe pro určitý odpad nelze v katalogu nalézt odpovídající název, dojde k zařazení odpadu podle takového druhu odpadu, který je svým pŧvodem, sloţením a vlastnostmi tomuto odpadu nejblíţe. V okamţiku, kdy se určitý odpad skládá z více sloţek, které jsou v Katalogu odpadŧ uvedeny samostatně, upřednostňuje se přiřazení k tomu druhu odpadŧ, který je pro daný odpad z hlediska škodlivých účinkŧ na člověka a na ţivotní prostředí nejzávaţnější. O nejasných případech při zařazení odpadu rozhoduje MŢP.

2.3 Produkce odpadů v ČR Produkce celkového mnoţství odpadŧ se v prŧběhu let sniţuje, ale i tak je značná. V této části práce jsou pouţita data získaná především z internetových stránek Českého statistického úřadu (dále ČSÚ). Text je zaměřen na celkovou produkci odpadŧ, na produkci nebezpečných odpadŧ, produkci komunálních odpadŧ (dále KO) a nakládání s odpady.

2.3.1 Celková produkce odpadů v ČR Jakým zpŧsobem se vyvíjela celková produkce odpadŧ v letech 2001 aţ 2008 je patrné z obrázku 4. Z údajŧ ČSÚ vyplývá, ţe největší rozdíl v produkci odpadŧ byl mezi roky 2001 a 2002. V následujících třech letech docházelo k mírnému rŧstu a v roce 2005 nastal opět prudší pokles v produkci odpadŧ. V následujících letech byla celková produkce opět na vzestupu. V roce 2008 celková produkce odpadŧ v ČR dosáhla 25,9 mil. tun., jednalo se tedy oproti roku 2007 o slabý nárŧst. Tato hodnota byla tvořena jednak produkcí odpadŧ z podnikŧ, ta představovala 22,3 mil. tun, a jednak odpadem z obcí, který představoval 3,6 mil. tun.

16

50

Produkce odpadů v mil. tun

43,6

42,6

40

28,2

30

29,4

28,4

24,9

24,6

25,1

25,9

2005

2006

2007

2008

20

10

0 2000

2001

2002

2003

Rok

2004

Obrázek 4: Celková produkce odpadŧ v mil. tun za rok4 (zdroj: Český statistický úřad)

2.3.2 Produkce nebezpečných odpadů v ČR Produkce nebezpečných odpadŧ také vzrostla, z pŧvodních 1,3 mil. tun v roce 2007 na hodnotu 1,5 mil. tun v roce 2008. Dle údajŧ ČSÚ se jednalo meziroční nárŧst o 15,8 %. Při porovnání dat z roku 2007 a 2008 bylo patrné, ţe podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci se výrazně nezměnil (v roce 2007 tvořil 5,2% a v roce 2008 tvořil 5,9 %).

2.3.3 Produkce komunálních odpadů v ČR Výše komunálního odpadu se z dlouhodobého hlediska pohybovala okolo hodnoty 3,6 mil. tun ročně a vykazovala vzrŧstající trend. Docházelo k příznivým změnám ve zpŧsobech sběru KO. V roce 2002 tvořil oddělený sběr 5,9 % z produkce KO, tak v roce 2008 jiţ bylo vytříděno 14,3 % KO. Toto číslo v absolutním vyjádření představuje 44 kg komunálního odpadu získaného odděleným sběrem na obyvatele. Je tedy patrné, ţe vzhledem k roku 2002 vzrostlo mnoţství vytříděného odpadu téměř třikrát, svoz oběţného odpadu o necelou čtvrtinu.

4

Z dŧvodu dostupnosti dat od ČSÚ zvoleno období let 2000 aţ 2008.

17

Vývoj produkce komunálních odpadŧ v tunách v prŧběhu období let 2002 aţ 2008 podle typu sběru shrnuje příloha 6. Z přehledu hodnot za jednotlivé roky vyplývá jiţ známá skutečnost, ţe produkce KO má vzrŧstající tendenci. Nejvýznamnější poloţkou při rozboru celkové produkce KO představoval běţný svoz, dále svoz objemného odpadu a odděleně sbírané sloţky (sklo, papír, plast, aj.). Poslední poloţku představovaly odpady z komunálních sluţeb (z čistění ulic, trţišť, parkŧ atd.). Pozitivním trendem byla skutečnost, ţe podíl odděleně sbíraných sloţek KO na celkové produkci KO se v jednotlivých letech zvyšoval. Jak je jiţ uvedeno výše, produkce odpadŧ z obcí představovala hodnotu asi 3,6 mil. tun, z toho produkce KO činila 3,2 mil. tun. Pokud se tato hodnota podělí počtem obyvatele naší republiky, vyjde hodnota 305 kg komunálního odpadu na obyvatele. Tabulka 2 je přehledem produkce KO podle jednotlivých krajŧ v roce 2008. Největší produkce KO na obyvatele byla v roce 2008 v Ústeckém kraji, nejmenší pak v Jihočeském kraji. Tabulka 2: Produkce komunálních odpadŧ podle krajŧ v roce 2008

ČR, kraj Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Komunální odpad v kg/obyvatele 305 299 357 276 283 305 343 315 281 288 294 281 316 283 302

(zdroj: Český statistický úřad: Produkce prŧmyslových a komunálních odpadŧ podle krajŧ v roce 2008)

V tabulce 3 je uvedeno srovnání produkce komunálních odpadŧ na obyvatele v kg v Evropské unii a ve vybraných evropských zemích. Z přehledu je zřejmá skutečnost, ţe v evropských zemích se vyprodukovalo více odpadŧ na osobu neţ v ČR. Díky stoupající ţivotní úrovni ovšem tyto státy naše země pomalu, ale jistě dohání.

18

Tabulka 3: Produkce komunálního odpadu ve vybraných zemích v kg na obyvatele5

Územní jednotka Evropská unie ČR Německo Irsko Řecko Norsko Rakousko Slovensko Švýcarsko

2002

2003

2004

2005

2006

2007

528 279 640 698 423 677 609 283 678

516 280 601 736 428 696 609 297 670

514 278 587 745 433 724 620 274 662

517 289 564 740 438 759 620 289 663

523 296 563 804 443 793 653 301 711

522 294 564 788 448 824 597 309 724

(zdroj: Český statistický úřad: Produkce komunálních odpadu ve vybraných zemích)

2.3.4 Nakládání s odpady Dle legislativy odpadového hospodářství České republiky se rozlišují tři základní zpŧsoby nakládání s odpady: vyuţití (R-kódy, přehled umístěn v jiţ zmiňované příloze 3), odstranění (D-kódy, přehled umístěn v jiţ zmiňované příloze 4), ostatní zpŧsoby nakládání (N-kódy). Mnoţství odpadŧ, se kterým bylo během sledovaného období nakládáno, bývá většinou vyšší, neţ je produkce odpadŧ. Tato situace nastává především díky navýšení o odpady dovezené ze zahraničí a odpady odebrané ze skladu. Hodnoty se také zvyšují díky vícenásobnému nakládání a předávání jinému subjektu. Obrázek 5 zobrazuje mnoţství odpadŧ, se kterými bylo celkem nakládáno v jednotlivých letech. Z obrázku vyplývá skutečnost, ţe od roku 2002 do roku 2004 docházelo postupně k nárŧstu mnoţství odpadŧ, se kterými bylo nakládáno. V roce 2004 bylo nakládáno maximálním mnoţstvím odpadŧ (30,9 mil. tun), během sledovaného období nebylo jiţ toto mnoţství překonáno. Rok 2005 byl rokem významného poklesu a následující období bylo ve znamení pozvolného rŧstu mnoţství. V roce 2008 bylo celkem nakládáno s 28,2 miliony tun odpadŧ. Z tohoto mnoţství bylo: 7,9 mil. tun vyuţito, 5,9 mil. tun odstraněno, a se 14,4 mil. tun bylo nakládáno ostatními zpŧsoby nakládání.

5

Z dŧvodu dostupnosti údajŧ ČSÚ zvoleno období let 2002 aţ 2007.

19

Celkové množství odpadů v mil. tun se kterým se nakládalo

40

30

29,2

30,9

26,1

26,8

27,4

2005

2006

28,5

28,2

2007

2008

20

10

0 2002

2003

2004

Rok Obrázek 5: Celkové nakládání s odpady v mil. tun6 (zdroj: Český statistický úřad)

Z celkového mnoţství vyuţitých odpadŧ v roce 2008 bylo 66,3 % recyklováno. Odstranění odpadŧ bylo z 81,6 % zajištěno formou skládkování. Ze statistických údajŧ dále vyplývá, ţe v rámci ostatních skupin nakládání s odpady, zahrnovalo vyuţití odpadŧ na terénní úpravy největší objem odpadŧ a to 39,3 %. Mnoţství odpadŧ spalovaného (s vyuţitím i bez vyuţití energie), oproti roku 2007, kleslo ze 708 000 tun na 625 000 tun v roce 2008.

2.4 Komunální odpad „Každoročně v České republice vyprodukujeme 30—40 milionů tun odpadů. Komunální odpady představují 10—15 % z celkového množství.“ (Šťastná, 2007, str. 88). Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění je za komunální odpad povaţován: „veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.“

6

Z dŧvodu dostupnosti dat od ČSÚ je zvoleno období let 2002 aţ 2008.

20

Za pŧvodce komunálních odpadŧ vznikajících na území obce je povaţována obec. Jedná se o odpady mající pŧvod v činnosti fyzických osob (dále FO), které nemají podnikatelský pŧvod. „Obec se stává původcem komunálních dopadů v okamžiku, kdy FO odpady odloží na místě k tomu určeném a obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.“ (Kuraš, 2008, str. 52). Na obecním území dochází také k produkování odpadu podobnému komunálnímu. Pod tímto pojmem se skrývá odpad podobného sloţení jako KO, popřípadě ta jeho část, která se nazývá domovním odpadem, vznikající při činnosti FO nebo právnických osob (dále PO) oprávněných k podnikání, která není spojená s výrobou (např. v ţivnostech nevýrobní povahy, kancelářích). PO a FO, díky jejichţ činnosti vznikají tyto odpady, jsou potom pŧvodcem odpadŧ. Při odstraňování odpadu podobného komunálnímu mohou vyuţívat systém fungující v konkrétní obci. Mezi povinnost pŧvodcŧ odpadŧ patří členit je v souladu s Katalogem odpadŧ (vyhlášky MŢP č. 381/2001 Sb. v plném znění) do skupin odpadŧ (celkem 20 skupin) a je zde vyjmenováno více neţ 800 druhŧ odpadŧ. KO je začleněn do skupiny 20. Uvnitř celého katalogu jsou odpady rozlišovány do dvou kategorií: nebezpečné a ostatní odpady. „Ve vztahu ke komunálnímu odpadu jsou za nebezpečný odpad považovány některé druhy získané odděleným sběrem — rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, zářivky, vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky (freony), oleje a tuky (nikoli jedlé), barvy, lepidla a pryskyřice, nepoužitá cytostatika, baterie akumulátory, některá elektrická a elektronická zařízení a další druhy odpadů, pokud obsahují nebezpečné látky.“ (Kuraš, 2008, str. 52).

2.4.1 Složení komunálního odpadu Počátkem minulého století byl v KO nejvíce zastoupen popel z kamen7. „Dnes je komunální odpad tvořen hlavně obaly od potravin a spotřebního zboží.“ (Šťastná, 2007, str. 5). Mnoţství odpadŧ, které vznikají v domácnostech, stále narŧstá. Kaţdý občan České republiky vyprodukuje za rok asi 150 aţ 300 kg odpadŧ.

7

Z tohoto dŧvodu jsou dodnes nádoby na odpad nazývány „popelnice“.

21

Sloţení komunální odpadu zahrnuje: domovní odpad, objemný odpad, vyuţitelné sloţky komunálního odpadu, nebezpečné sloţky komunálního odpadu, uliční smetky, odpad ze zeleně, obalový odpad, směsný odpad, ostatní odpad z obce podobný domovnímu odpadu. Domovní odpad (dále DO) je odpadem z domácností a z činností spojených s úklidem obytných budov. Obrázek 6 zobrazuje skladbu domovního odpadu podle informací systému EKO-KOM. EKO-KOM, a. s., je autorizovanou obalovou společností, která zajišťuje sdruţené plnění povinností zpětného odběru a vyuţití obalŧ, které vyplývají ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisŧ.

Obrázek 6: Skladba domovního odpadu (% hmotnosti) (zdroj: EKO-KOM, a. s.: Co je třídění odpadŧ)

Objemným odpadem je takový domovní odpad a odpad podobný domovnímu odpadu, který díky rozměrŧm nebo hmotnosti nelze shromaţďovat ve sběrných nádobách. Objemný odpad je spojen s velkým úklidem, výstavbou a renovací domŧ, stěhováním obyvatel a je sloţen např. ze ţelezného šrotu (chladničky, mrazničky, pračky, televizory, sporáky aj.), ze stavebního odpadu vznikajícího při drobných údrţbách a opravách domácností, kobercŧ, podlahových krytin, pneumatik atd. Vyuţitelné sloţky komunálního odpadu zahrnují druhy získané sběrem nebo tříděním, které z technologického hlediska lze buď přímo, nebo po následné úpravě vyuţít (např. papír a lepenka, drobné plastové předměty, ostatní plasty, sklo, drobné kovové předměty, plechovky, ostatní kovy, dřevo, kompostovatelné, organické kuchyňské 22

odpady včetně olejŧ na smaţení a kuchyňského odpadu z restaurací i jídelen, oděvy, textilní materiály, nádoby od sprejŧ, elektrotechnický odpad, autovlaky, aj.). Předpokladem pro jejich vyuţití je nepřítomnost škodlivin v jejich obsahu. Nebezpečné sloţky KO jsou zbytky lákŧ, barev rozpouštědel, pouţité minerální oleje, léky, zářivky, výbojky, akumulátory a baterie, chladničky aj. Uliční smetky představují nečistoty shromáţděné díky čištění veřejných prostranství a odpadky odloţené do odpadkových košŧ v ulicích a parcích (např. uliční smetky, odpad z trţišť a ostatní nekompostovatelné odpady z ploch zeleně). Odpad ze zeleně je odpadem biologického pŧvodu především spojený s údrţbou parkŧ, sadŧ, uliční a sídlištní zeleně, travních hřišť ve vlastnictví nebo ve správě obce, ze zahrad FO a ze hřbitovŧ. Obalový odpad představují „použité obaly, kterých se fyzické osoby zbavují s úmyslem je odložit“ (Kudelová, 1999, str. 173). Směsný odpad je odpadem, který zŧstane po oddělení vyuţitelných sloţek a nebezpečných sloţek KO. Ostatní odpad z obce podobný domovnímu odpadu je odpad, který zpravidla vzniká v nebytových prostorech ve vlastnictví nebo ve správě obce, dále pak při činnosti PO nebo FO, spojených se správou bytového fondu. Komunální odpad je směsí výše uvedených odpadŧ, z nichţ některé obsahují toxické a karcinogenní látky. Při zneškodňování, spalování a kompostování těchto látek dochází ke vzniku nebezpečných produktŧ ohroţujících ţivotní prostředí.

2.4.2 Organizace sběru KO Organizace sběru KO zahrnuje jeho shromaţďování v místě vzniku, třídění a svoz, a to především s cílem jeho vyuţití nebo bezpečného odstranění. Vţdy je dŧleţité dodrţet všechny hygienické poţadavky a zároveň minimalizovat náklady. Shromaţďování odpadŧ zahrnuje všechny činnosti spojené s krátkodobým soustředěním odpadŧ do shromaţďovacích prostředkŧ v místě vzniku před dalším nakládáním s odpady, především s ohledem na jejich sběr. Z dŧvodu rozsáhlosti problematiky organizace sběru KO je následující část zaměřena jen na zpŧsoby sběru komunálního odpadu.

23

Základní zpŧsoby sběru komunálního odpadu jsou v podstatě dvojího druhu a to: donáškový sběr, odvozný sběr. Při podrobnějším rozboru lze donáškový zpŧsob dále rozlišit jako: vlastní donáškový zpŧsob sběru, sběrný dvŧr a shromaţďování vybraných druhŧ odpadŧ v příslušných sběrnách nebo obchodech. Odvozný zpŧsob sběru, lze také dále rozdělit na vlastní odvozný zpŧsob od domu, pytlový sběr, balíkový sběr a sběr dŧm od domu. Podrobnější rozbor jednotlivých moţností následuje v textu. Uplatnění donáškového či odvozného zpŧsobu závisí podle Voštové (2003, str. 16) „především na druhu sbíraného odpadu, typu obytné zástavby a dalších faktorech jako je požadovaná výtěžnost sbíraných druhů, pohodlnost sběru pro občany aj.“ Významnou roli při volbě sběru KO také mnoţství finančních prostředkŧ, které má obec k dispozici. Výše uvedené zpŧsoby sběru KO se zásadně liší především ve vzdálenosti sběrného místa od obytného objektu, popřípadě v donáškové vzdálenosti odpadŧ pro občany a ve vybavení sběrných míst sběrnými nádobami rŧzných tipŧ a velikostí. Mohou se také vyuţívat nádoby dělené (např. pro papír se sklem a směsný KO), v tomto případě jsou nutné speciální svozové vozy. Donáškový sběr Schéma donáškového sběru je nastíněno na obrázku 7. Spočívá ve vytvoření sítě úloţných kontejnerŧ (nádob), optimálně rozmístěných na území města. Nádoby (s horním nebo spodním výsypem) jsou umístěny v místech vyššího výskytu osob, mezi které patří: restaurace, nákupní střediska, dále na křiţovatkách ulic atd. Jejich umístění je situováno tak, aby byly snadno dostupné, jak občanŧm, tak přístupné mobilnímu odvozu, a aby při vyprazdňování nádob nebyly domácnosti v okolí rušeny nadměrným hlukem (např. při vyprazdňování nádob na sklo). Nádoby mohou být také vícekomorové (do jedné nádoby se odděleně sbírá více druhŧ). Nevýhodou vícekomorových nádob je nutný odvoz při zaplnění jedné komory, i kdyţ ostatní nejsou ještě plné.

24

Obrázek 7: Schéma donáškového zpŧsobu sběru KO (zdroj: Filip (2005, str. 13))

Sběrná místa jsou zpevněna a v závislosti na počtu nádob zaujímají plochu 25 aţ 40 m2. Obvykle jedno sběrné místo slouţí pro menší počet obyvatel (asi 200), neboť hustota sběrných míst je rozhodujícím faktorem úspěšnosti sběru. Donášková vzdálenost by neměla přesahovat 100 aţ 150 m. Pouţívají se nádoby o objemech 1,1 aţ 3,5 m3. Nádoby jsou barevně i jinak odlišeny (nápisem, obrázkem). Tento zpŧsob je vhodný především pro sběr plastu, papíru, skla, textilu aj. „Tento způsob sběru má nižší účinnost, ale provozní náklady jsou několikanásobně nižší než u odvozového a uplatňuje se v současnosti ve většině měst a obcí.“ (Kuraš, 2008, str. 54). Za klady donáškového sběru povaţujeme: menší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel, niţší provozní náklady neţ u odvozného zpŧsobu, niţší frekvence svozu vytříděných odpadŧ aj. Zápory donáškového sběru: větší donášková vzdálenost, kvalita sběrného odpadu bývá niţší, odpad znečištěn příměsemi, finančně náročnější provozování systému aj. Sběrný a recyklační dvŧr Sběrný dvŧr8 a recyklační dvŧr jsou doplňkem celoplošného systému tříděného sběru KO. Řadí se mezi jednu z forem donáškového sběru. Slouţí k odkládání objemného odpadu, nebezpečných sloţek DO, bioodpadu a jednotlivých vytříděných, vyuţitelných sloţek DO. Pro sběrný dvŧr je charakteristický přesně vymezený zabezpečený prostor, ve kterém jsou umístěny speciální nádoby umoţňující příjem určených druhŧ odpadŧ. Pokud se odpad nejen sbírá, ale i dále zpracovává (dotřiďuje, demontuje, drtí, lisuje, štěpkuje dřevo, aj.) nebo prodávají vyuţitelné sloţky odpadu (autosoučásti, pouţitelný nábytek, atd.), pak jde o recyklační dvŧr.

8

„Sběrný dvŧr“ bývá nazýván také „sběrným střediskem“, „třídícím nebo separačním dvorem“.

25

Dvŧr by mělo podle typu zástavy ideálně vyuţívat 2 000 aţ 12 000 obyvatel. Dojezdová vzdálenost pro občany by neměla přesahovat hodnotu 5 km. Sběrný dvŧr mŧţe společně zřídit a vyuţívat i několik obcí. Velikost sběrného popř. recyklačního dvora se odvíjí od funkce, kterou má plnit i z finančních moţností zřizovatele. Plocha dvora se pohybuje mezi 500 aţ 3 000 m2, vţdy se počítá s prostorem na manipulaci s kontejnery a případným rozšiřováním dvora. Provoz s obsluhou by měli zabezpečovat dva aţ tři pracovníci s příslušnou kvalifikací. Provozní doba by měla být nastavena tak, aby vyhovovala potřebám občanŧ, z tohoto dŧvodu by dvory měly být přístupné v odpoledních hodinách a v sobotu. Síť sběren Jedná se v podstatě o donáškový zpŧsob do sběrny, ve které většinou dochází k výkupu jednoho nebo více druhŧ odpadŧ (např. starý papír, lepenka, kovy aj.). Do sítě sběren patří také obchody, ve kterých lze odkládat drobný nebezpečný odpad (např. prošlé léky do lékárny, baterie v drogeriích, zlatnictvích, obchodech s elektrospotřebiči aj.). Odvozný sběr Odvozný sběr je pouţíván pro všechny sloţky směsného KO. Schéma odvozného sběru je nastíněno na obrázku 8. Základní podmínkou této formy sběru je třídění domovního odpadu v domácnostech a zřizování sběrných míst v blízkosti domovních vstupŧ nebo dokonce uvnitř obytných objektŧ. Donášková vzdálenost se pohybuje mezi 30 aţ 50 m. Tříděný odpad se shromaţďuje v nádobách o objemu 80 aţ 240 litrŧ, ale i 1 100 litrŧ v případě silničních zástaveb nebo do sběrných pytlŧ.

Obrázek 8: Schéma odvozného zpŧsobu sběru KO (zdroj Filip (2009, str. 13))

Za klady odvozného sběru povaţujeme: relativně krátká donášková vzdálenost, pohodlnost pro uţivatele, vyšší kvalita sbíraných druhŧ, při nakládání odpadŧ nedochází k významnému znečišťování okolí, niţší provozní náklady neţ u donáškového zpŧsobu

26

aj. Zápory odvozného sběru představuje: investiční náročnost při zavádění systému, vysoké poţadavky na organizaci sběru a svozu, vyšší frekvence svozu tříděného odpadu, vyšší nároky kladené na třídění u obyvatelstva aj. Tzv. sběr dŧm od domu je specifickým odvozným zpŧsobem sběru. Je prováněn např. na venkově jako klasický výkup koţek, peří, ale i pouţitého nábytku. Pytlový sběr Je povaţován za alternativu nádobového sběru. Pouţívány jsou pytle plastové (nejčastěji), papírové nebo jutové o objemu 40 aţ 120 litrŧ. Pytle mohou být vyuţívány jak ke sběru směsného domovního odpadu, tak i při odděleném sběru vybraných separovaných sloţek. Ukládá se do nich hlavně starý papír, plasty i další komodity. Pytle se odváţejí buď odvozným sběrem, nebo donáškovým zpŧsobem sběru. U nás je tento zpŧsob sběru vyuţíván asi 10 % obyvatel. Častěji je vyuţíván v zástavbě rodinných domŧ. Účinnost tohoto sběru bývá vysoká, např. díky adresnému označení čárkovým kódem. Mezi klady patří: snadná kontrola obsahu pytle, rychlejší nakládání, odpadá potřeba zvedacího a vyklápěcího zařízení aj. Tento zpŧsob sběru má i své zápory např. hrozí protrţení pytle a tím znečištění okolí, obsluha je vystavena velké fyzické zátěţi při manipulaci, jednorázové pouţití pytlŧ, sběr je i finančně poněkud náročnější neţ nádobový sběr aj. Balíkový sběr Nejedná se o samostatný zpŧsob sběru, ale jen o doplněk. Vyuţívá se především v oblastech s hustou zástavbou, kde je nedostatek místa pro další nádoby na třídění. Občané svazují do balíkŧ starý papír, který pak poloţí na stanoviště sběrných nádob. Zastávkový odvozný zpŧsob Drobný nebezpečný odpad vznikající v domácnostech je odváţen mobilní sběrnou. Mobilní sběrna je speciálně upraveným nákladním automobilem, vybaveným kontejnery na nebezpečný odpad. Mobilní sběrna zpravidla přijíţdí v pravidelných intervalech na předem domluvené místo.

27

2.5 Použitá metodologie 2.5.1 Analýza a syntéza Základními a nejčastěji uţívanými vědeckými metodami je analýza (rozloţení) a syntéza (spojení rozmanitostí v celek). Obě mohou být prováděny na reálných objektech nebo mohou být uskutečněny ve sféře myšlení (s ideálními objekty). Existují rŧzné úrovně (klasifikační, vztahová, strukturálně genetická) provádění analýzy i syntézy. Borŧvková (2007, str. 14) uvádí: „Pokud chceme něco zkoumat, pak musíme často nejprve zkoumaný jev/proces rozložit na dílčí izolované části, které pak dále rozkládáme na pro náš výzkum podstatné a nepodstatné charakteristiky.“ V tomto případě se jedná o analytickou část vědeckého výzkumu tedy analýzu. Opačným a doplňujícím procesem oproti analýze je syntéza, tedy skládání jevŧ/faktŧ/předmětŧ v nějaký celek. Kombinací dílčích prvkŧ a jejich vlastností za účelem nálezu vhodnější varianty mŧţe být také syntéza.

2.5.2 Metoda komparace (srovnání) Srovnání spočívá ve skutečnosti, ţe dochází ke snaze získat údaje o tom, jaké chování má tatáţ věc v rozdílném prostředí a jaké chování mají rozdílné věci ve stejném prostředí. Tato skutečnost slouţí jako základ pro odvozování vlastností věcí nebo procesŧ.

2.5.3 Rozhovor Osobní dotazování je vedeno prostřednictvím rozhovoru mezi tazatelem a respondentem. Přednosti rozhovoru spočívají především ve vysoké míře návratnosti, reprezentativnosti šetření a moţnosti dotazování i na obsahově náročnější témata. V této bakalářské práci byl pouţit rozhovor volný (nestandardizovaný), který byl veden s pracovníky Městského úřadu v Novém Městě na Moravě. Pro tento druh rozhovoru se volí rámcové téma. V tomto případě problematika odpadového hospodářství. Otázky byly kladeny volně a jejich cíl spočíval v získání předem stanovených informací.

28

3 Praktická část 3.1 Legislativa spojená s odpadovým hospodářstvím Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění a zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění a jejich prováděcími předpisy9. Existuje celá řada dalších zákonŧ (vodní zákon, zákon o ovzduší aj.), které přímo nebo nepřímo souvisejí s odpadovým hospodářstvím. Problematika OH je ovlivněna mezinárodními smlouvami a dohodami, evropskými směrnicemi, plány odpadového hospodářství, sděleními Ministerstva ţivotního prostření, technickými normami, obecně závaznými vyhláškami obcí apod. Cíle pro nakládání s odpady i optimální zpŧsoby pro jejich dosaţení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky. V současnosti je stanoven pro roky 2003 aţ 2013 a jeho plnění je kaţdoročně vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotící zprávy, která je zveřejňována na stránkách MŢP. V souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR musí být také plány odpadového hospodářství krajŧ a plány odpadového hospodářství pŧvodcŧ odpadŧ v celé ČR. V současnosti se připravuje novela zákona o odpadech, která by měla začít platit do konce roku, tak aby vyhovovala poţadavkŧm Evropské unie (dále EU). Pŧvodně, byl zamýšlen návrh zcela nového zákona, toto řešení se bohuţel ukázalo jako nerealizovatelné. Mezi dŧvody patří především skutečnost, ţe do konce stávajícího volebního období by nebylo moţné zpracovat a přijmout nový zákon. Tato situace ale nemění nic na faktu, ţe nejpozději do konce tohoto roku musí být do naší legislativy implementovány evropské směrnice.

3.1.1 Vyhlášky Vyhláška č. 41/2005 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška MŢP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

9

Pojmem „prováděcí předpisy“ představuje „vyhlášky“a „nařízení“ vlády.

29

116/2002 Sb., vyhláška Ministerstva prŧmyslu a obchodu o zpŧsobu označování vratných zálohovaných obalŧ 124/2006 Sb., vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadŧ, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb. 168/2007 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadŧ, Seznam nebezpečných odpadŧ a seznamy odpadŧ a státŧ pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ (Katalog odpadŧ), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. 237/2002 Sb., vyhláška MŢP o podrobnostech zpŧsobu provedení zpětného odběru některých výrobkŧ 294/2005 Sb., vyhláška o podmínkách ukládání odpadŧ na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady 341/2008 Sb., vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozloţitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadŧ na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozloţitelnými odpady) 351/2008 Sb., vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisŧ 352/2005 Sb., vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bliţších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) 352/2008 Sb., vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z autovrakŧ, vybraných autovrakŧ, o zpŧsobu vedení jejich evidence a evidence odpadŧ vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovrakŧ a o informačním systému sledování tokŧ vybraných autovrakŧ (o podrobnostech nakládání s autovraky) 353/2005 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech zpŧsobu provedení zpětného odběru některých výrobkŧ, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisŧ 30

374/2008 Sb., vyhláška o přepravě odpadŧ a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadŧ, Seznam nebezpečných odpadŧ a seznamy odpadŧ a státŧ pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ (Katalog odpadŧ), ve znění pozdějších předpisŧ 376/2001 Sb., vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadŧ 381/2001 Sb., vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadŧ, Seznam nebezpečných odpadŧ a seznamy odpadŧ a státŧ pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ (Katalog odpadŧ) 382/2001 Sb., vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí o podmínkách pouţití upravených kalŧ na zemědělské pŧdě 383/2001 Sb., vyhláška MŢP o podrobnostech nakládání s odpady 384/2001 Sb.,

vyhláška

Ministerstva

ţivotního

prostředí

o nakládání

s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly monometyltetrachlorordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší neţ 60 mg/kg (o nakládání s PCB) 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisŧ 502/2004 Sb., vyhláška MŢP a MZ, kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadŧ 503/2004 Sb., vyhláška MŢP, kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadŧ, Seznam nebezpečných odpadŧ a seznamy odpadŧ a státŧ pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ (Katalog odpadŧ) 504/2004 Sb., vyhláška MŢP, kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalŧ na zemědělské pŧdě

31

505/2004 Sb., vyhláška MŢP, kterou se mění vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech zpŧsobu provedení zpětného odběru některých výrobkŧ 641/2004 Sb., vyhláška MŢP o rozsahu a zpŧsobu vedení evidence obalŧ a ohlašování údajŧ z této evidence

3.1.2 Nařízení Nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalŧ 184/2002 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobkŧ a obalŧ, na něţ se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z pouţitých výrobkŧ a obalŧ 197/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky

3.1.3 Obecně závazné vyhlášky města Nového Města na Moravě Obecně závazná vyhláška města Nové ho Město na Moravě č. 1/2009, o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadŧ 2/2009, o systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadŧ, včetně systému nakládání se stavebním odpadem 3/2009, kterou se stanoví systém nakládání s bioodpadem rostlinného pŧvodu a zpŧsob vyuţití

32

3.2 Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě se nachází v blízkosti hranice historických zemí Čechy a Morava. Leţí v nadmořské výšce 600 metrŧ nad mořem na jiţním okraji Ţďárských vrchŧ, které jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nové Město na Moravě je tvořeno vlastním městem a devíti integrovanými obcemi. Mezi integrované obce patří: Hlinné, Jiříkovice, Maršovice, Olešná, Petrovice, Pohledec, Rokytno, Slavkovice a Studnice. Město má k 1. lednu 2010 evidováno 10 350 obyvatel.

3.2.1 Historie města Počátky města jsou datovány do období okolo roku 1250. Nové Město na Moravě bylo zaloţeno zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Ţďáře nad Sázavou Bočkem z Obřan. První písemné zprávy jsou z roku 1267, v této době nesla osada název Bočkanov. Na listině krále Václava II. z roku 1293 je město jiţ uvedeno pod latinským názvem Nova Civitas. V prŧběhu historie se vystřídalo několik období rozkvětu a úpadku města.

3.2.2 Současnost Město je kulturním, lyţařským a také turistickým centrem. Nalézá se zde celá řada historických památek a zachovalé jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Kulturní vyţití nabízí: Horácká galerie, Horácké muzeu, knihovna, kulturní dŧm, kino a další zařízení. Město je výchozím bodem řady turistických cest vedoucích do nejzajímavějších partií Ţďárských vrchŧ. Členitý terén a dobré sněhové podmínky vytvářejí příznivé klima pro zimní sporty. Dlouhou tradici a jiţ světové jméno zde má běţecký lyţařský sport. Jsou zde podmínky i pro sjezdové lyţování v areálu sjezdovky na Harusově kopci. Město je i hospodářským a prŧmyslovým centrem. Mezi nejvýznamnější prŧmyslové podniky na jeho území patří Medin a. s., který je výrobcem chirurgických nástrojŧ. Sporten a. s. je podnikem, který úspěšně navázal na dlouholetou tradici výroby a exportu lyţí. Nové Město na Moravě má dobré autobusové i vlakové spojení. Na území města se nachází okresní nemocnice, pošta, atd.

33

V roce 2001 vstoupilo město do Národní sítě Zdravých měst ČR. Členové sítě postupují dle Metodiky Národních sítí Zdravých měst ČR. Projekt se zabývá všemi oblastmi ţivota ve městě, které mohou ovlivňovat zdraví a pohodu obyvatel. Součástí jsou tyto akce a kampaně: Den zdraví, Den země, Ekologická výchova, Prevence kriminality aj.

3.3 Příjmy a výdaje rozpočtu spojené s odpadovým hospodářstvím Rozpočtovou soustavu v ČR tvoří rozpočty centrální vlády a rozpočty místní. Místní rozpočty se dělí na rozpočty krajŧ, rozpočty obcí a rozpočty regionálních rad regionŧ. Rozpočet i celý rozpočtový proces lze chápat jako nástroj pro zabezpečení a financování obecní politiky. Rozpočet obce je bilancí příjmŧ a výdajŧ, která je sestavena na rozpočtové období kalendářního roku. Rozpočet je zpravidla sestavován jako vyrovnaný, za určitých podmínek mŧţe být sestaven i jako přebytkový nebo deficitní. Je tokovou veličinou a během rozpočtového období běţně dochází ke vzniku časového nesouladu mezi vývojem příjmŧ a výdajŧ v rozpočtu. V roce 2005 činily zdroje schváleného rozpočtu 165 293,8 tisíc Kč a částka 182 682,7 tisíc Kč představovala celkové výdaje. Rozpočet byl tedy sestaven s plánovaným deficitem 17 388,9 tisíc Kč. V roce 2006 byly zdroje schváleného rozpočtu stanoveny na 198 481,3 tisíc Kč a celkové výdaje byly ve stejné hodnotě, rozpočet byl tedy sestaven jako vyrovnaný. V příloze 7 aţ 9 jsou umístěny souhrnné údaje o schválených rozpočtech Nového Města na Moravě za období 2007 aţ 2009. Z dŧvodu rozsahu jednotlivých rozpočtŧ je zvolena pouze tato zkrácená verze. Součástí rozpočtu obce je i oblast Ochrany ţivotního prostředí, do které v Novém Městě na Moravě spadá organizace č. 141 svoz pevného domácího odpadu, která je věnována oblasti OH. Jedná se o jednu ze základních a nejrozsáhlejších oblastí ochrany ţivotního prostředí z pohledu zákonných povinností obce. Této skutečnosti odpovídá i výše finančních prostředkŧ, které na ni obec vynakládá ze svého rozpočtu. V ideálním případě, díky kombinaci dokonale nastaveného systému a uvědomělých obyvatel, se finanční prostředky vynaloţené obcí na odpadové hospodářství vrátí zpět od občanŧ formou místního poplatku, zvláštního poplatku nebo smluvní úhrady. Ve většině případŧ ovšem obec musí na OH ze svých prostředkŧ doplácet. Analýzou příjmŧ a výdajŧ spojených s OH v Novém Městě na Moravě se zabývá následující text.

34

3.3.1 Příjmy a výdaje rok 2005 Výdaje Rozpočet pro výdaje OH schválený zobrazuje tabulka 4. V prŧběhu roku došlo ke změnám ve výdajích rozpočtu, tuto skutečnost znázorňuje tabulka 5. Částky rozpočtu schváleného a upraveného se lišily, upravený rozpočet byl niţší o hodnotu 30 000 Kč. Tabulka 4: Rozpočet schválený pro rok 2005

Položka Rozpočet schválený Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění svozové známky POH města

Částka v Kč 6 543 500,00 1 720 000,00 1 520 000,00 480 000,00 480 000,00 2 100 000,00 100 000,00 43 500,00 100 000,00

(zdroj: Plnění rozpočtu za rok 2005) Tabulka 5: Rozpočet upravený pro rok 2005

Položka Rozpočet upravený Čerpání Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD10 nové nádoby na třídění svozové známky POH města Zůstatek

Částka v Kč 6 513 500,00 6 272 812,00 1 810 524, 40 1 477 316,60 521 29,60 425 810,40 1 988 305,00 8 925,00 40 401,00 0,00 240 688,00

(zdroj: Plnění rozpočtu za rok 2005)

Částka 100 000 Kč byla pŧvodně ve schváleném rozpočtu určena na vypracování Plánu odpadového hospodářství města (dále POH města). Pŧvodním záměrem města bylo zadat vypracování POH města externí firmě, od této moţnosti ustoupilo a plán byl zpracován interně. Dále nedošlo k pořízení nových nádob na tříděný sběr, mimo jednoho kontejneru pro místní část Pohledec. 10

Zahrnuje provoz RD, mobilní svozy a vývoz nádob na tříděný sběř.

35

Příjmy Příjmy rozpočtu města spojené s OH v roce 2005 byly získány od společnosti EKOKOM a. s. a z poplatkŧ za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Jejich součet ovšem nestačil na vyrovnání výdajŧ, z tohoto dŧvodu muselo dojít k vyuţití dotace města. Tuto skutečnost znázorňuje tabulka 6. Tabulka 6: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2005

Položka Příjmy od EKO-KOM a. s. Příjmy z poplatkŧ Příjmy celkem Dotace města Výdaje celkem

Částka v Kč 726 849,00 4 050 345,50 4 777 194,50 1 495 617,50 6 272 812,00


Město mělo uzavřenu smlouvu se společností EKO-KOM a. s. a získalo finanční prostředky za mnoţství odpadŧ vytříděné v obci za dané období. Částky, které město obdrţelo v tomto roce do rozpočtu, jsou uvedeny v tabulce 7, společně s částkou, která byla prognózována ve schváleném rozpočtu. Z tabulky je patrné, ţe skutečné příjmy (726 849 Kč) převýšily pŧvodně schválenou rozpočtovanou částku (650 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena v procentech, jednalo se o plnění ve výši 111,8 %. Tabulka 7: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s.

Položka Rozpočet schválený Skutečné příjmy Z toho: za IV. čtvrtletí 2004 za I. čtvrtletí 2005 za II. čtvrtletí 2005 za III. čtvrtletí 2005

Částka v Kč 650 000,00 726 849,00 184 573,10 143 734,50 183 943,30 214 598,10


Následující tabulka 8 je přehledem příjmŧ rozpočtovaných a skutečných spojených s poplatkem za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Z tabulky je zřejmé, ţe skutečné příjmy (4 050 345 Kč) nedosahovaly rozpočtované částky (4 200 000 Kč). Pokud se tato skutečnost vyjádří procentuelně, jednalo se o plnění ve výši 96,5 %.

36

Tabulka 8: Příjmy z poplatku

Položka Rozpočet schválený Skutečné příjmy

Částka v Kč 4 200 000,00 4 050 345,50


3.3.2 Příjmy a výdaje rok 2006 Výdaje Rozpočet pro výdaje OH schválený zobrazuje tabulka 9. V prŧběhu roku došlo ke změnám ve výdajích rozpočtu, tuto skutečnost znázorňuje tabulka 10. Z tabulek je zřejmé, ţe v roce 2006 se částka schváleného rozpočtu lišila od upraveného rozpočtu. V tom případě byl upravený rozpočet navýšen o částku 1 140 000 Kč. Tabulka 9: Rozpočet schválený pro rok 2006

Položka Rozpočet schválený Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění svozové známky

Částka v Kč 6 660 000,00 1 758 000, 00 1 504 000,00 592 000,00 496 000,00 2 200 000,00 2 200 000,00 100 000,00 10 000,00


Položka Rozpočet upravený Čerpání Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění svozové známky Zůstatek

Částka v Kč 7 800 000,00 7 788 794,50 1 957 622,40 1 624 133,60 591 636,00 497 287,00 2 980 634,50 137 481,00 0,00 11 205,50


37

Z tabulky 10 vyplývá, ţe došlo k jiţ zmíněnému navýšení rozpočtu o částku 1 140 000 Kč. Tato částka byla pouţita především na pokrytí výdajŧ spojených: se zvýšenými výdaji na vyvezení nádob 110 l částka 200 000 Kč, se zvýšenými výdaji na uloţení odpadu 110 l v částce 120 000 Kč, s vyššími náklady spojenými s provozem RD a mobilního svozu v částce 780 000 Kč, s pořízením nových nádob na čiré sklo v částce 40 000 Kč. Příjmy Příjmy rozpočtu města spojené s OH v roce 2006 plynuly od společnosti EKOKOM a. s., dále se jednalo o příjmy z kolektivních systémŧ, přefakturace nákladŧ na RD občanŧ a z poplatkŧ za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Jejich suma ovšem nestačila na vyrovnání výdajŧ, proto muselo být vyuţito ještě dotace města. K znázornění této skutečnosti slouţí tabulka 11. Tabulka 11: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2006

Položka Příjmy od EKO-KOM a. s. Příjmy kolektivní systémy Příjmy z předfakturace nákladŧ na RD občanŧ Příjmy z poplatkŧ Příjmy celkem Dotace města Výdaje celkem

Částka v Kč 814 731,50 2 236,00 10 624,50 4 160 507,50 4 988 099,50 2 800 695,00 7 788 794, 50


Na základě smlouvy uzavřené se společností EKO-KOM a. s. získalo město do rozpočtu příjmy uvedené v tabulce 12. Dále je zde uvedena částka, která byla prognózována ve schváleném rozpočtu. Při komparaci hodnot je zřejmé, ţe skutečné příjmy (814 731,50 Kč) převýšily pŧvodně schválenou rozpočtovanou částku (700 000 Kč). Pokud by byla tato skutečnost vyjádřena procentuálně, jednalo se o plnění ve výší 116,4 %.

38

Tabulka 12: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s.


Částka v Kč 700 000,00 814 731,50 190 844,00 167 060,00 224 467,50 232 360,00


Příjmy spojené s kolektivními systémy jsou uvedeny v tabulce 13. Na základě smluv s kolektivními systémy byl městu ze strany jednotlivých zástupcŧ vyplácen příspěvek na nakládání s vyřazeným elektrozařízením. Tabulka 13: Příjmy kolektivní systémy

Položka Rozpočet schválený Skutečné příjmy Z toho: ASEKOL ELEKRTOWIN

Částka v Kč 0,00 2 236,00 236,00 2 000,00


Příjmy plynoucí z přefakturace nákladŧ na RD občanŧ uvádí tabulka 14. Přefakturace byla pouţita z dŧvodu toho, ţe se nejednalo o standardní sluţbu v rámci poplatku za KO nebo o likvidaci odpadŧ, kterou město nehradilo. Tabulka 14: Příjmy z přefakturace nákladŧ na RD

Položka Rozpočet schválený Skutečné příjmy Z toho uhrazeno Pohledávka

Částka v Kč 0,00 10 744,00 10 624,50 149,50


Tabulka 15 je přehledem příjmŧ rozpočtovaných a skutečně spojených s poplatkem za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Je zřejmé, ţe

skutečné

příjmy

(4 160 507,50 Kč)

nedosahovaly

rozpočtované

částky

(4 370 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena procentuálně, jednalo se o plnění ve výši 95 %.

39

Tabulka 15: Příjmy z poplatku


Částka v Kč 4 370 000,00 4 160 507,50


3.3.3 Příjmy a výdaje rok 2007 Výdaje Rozpočet pro výdaje OH schválený zobrazuje tabulka 16. V prŧběhu roku došlo ke změnám ve výdajích rozpočtu, tuto skutečnost znázorňuje tabulka 17. Z tabulek je zřejmé, ţe v roce 2007 se částka rozpočtu schváleného lišila od upraveného. Upravený rozpočet byl navýšen o 256 000 Kč. Tabulka 16: Rozpočet schválený pro rok 2007

Položka Rozpočet schválený Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění svozové známky dohody a pojištění

Částka v Kč 8 003 500,00 2 100 000,00 1 900 000,00 600 000,00 500 000,00 2 700 000,00 176 000,00 40 000,00 13 500,00


Položka Rozpočet upravený Čerpání Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění svozové známky dohody a pojištění Zůstatek

Částka v Kč 8 259 500,00 8 247 413,50 1 976 975,50 1 641 935,00 629 689,50 518 228,50 3 158 284,00 283 160,50 36 840,50 2 300,00 12 086,50


40

Příjmy Příjmy města spojené s OH v roce 2007 plynuly od společnosti EKO-KOM a. s., dále se jednalo o příjmy z kolektivních systémŧ, příjmy z neinvestičních darŧ grantového programu Kraje Vysočina na tříděný odpad, z poplatkŧ za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO a mimořádné vývozy odpadu občanŧ mimo poplatek za KO. Součet příjmŧ nestačil na vyrovnání výdajŧ, a proto muselo město rozpočet dotovat. Pro znázornění této skutečnosti slouţí tabulka 18. Tabulka 18: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2007

Položka Příjmy od EKO-KOM a. s. Příjmy kolektivní systémy Příjmy z grantového programu Kraje Vysočina Příjmy z poplatkŧ Příjmy za mimořádné vývozy odpadu občanŧ Příjmy celkem Dotace města Výdaje celkem

Částka v Kč 943 257,50,00 10 762,00 26 000,00 4 724 016,50 5 069,00 5 709 105,00 2 538 308,50 8 247 413,50


Město mělo opět uzavřenu smlouvu se společností EKO-KOM a. s. Částky, které město získalo v tomto roce do rozpočtu, jsou uvedeny v tabulce 19. Z tabulky je patrné, ţe skutečné příjmy (943 257,50 Kč) převýšily pŧvodně stanovenou hodnotu (800 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena v procentech, jednalo se o plnění ve výši 117,9 %. Tabulka 19: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s.


Částka v Kč 800 000,00 943 257,50 198 465,50 205 384,50 251 562,00 287 845,50


41

Příjmy plynoucí ze smluv spojenými s kolektivními systémy jsou uvedeny v tabulce 20. Tabulka 20: Příjmy kolektivní systémy

Položka Rozpočet schválený Skutečné příjmy Z toho: ASEKOL ELEKRTOWIN EKOLAMP

Částka v Kč 0,00 10 762,00 5 889,00 2 873,00 2000,00


Skutečné příjmy plynoucí z grantového programu Kraje Vysočina na tříděný odpad (nákup kontejnerŧ na čiré sklo) byly ve výši 26 000 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2007 se tato poloţka nevyskytovala. Tabulka 21 je přehledem rozpočtovaných a skutečných příjmŧ spojených s poplatkem za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Skutečné příjmy (4 724 016,50 Kč) přesahovaly rozpočtovanou částku (4 400 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena procentuelně, jednalo se o plnění ve výši 107 %. Tabulka 21: Příjmy z poplatku


Částka v Kč 4 40 000,00 4 724 016,50


V tomto roce byly poloţkou skutečných příjmŧ téţ prostředky plynoucí z mimořádných vývozŧ odpadu občanŧm mimo poplatek za KO ve výši 5 069 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2007 se tato poloţka nevyskytovala. V případě, kdy občané poţadovali, vývoz odpadu mimo limit stanovený obecně závaznou vyhláškou, jim byla sluţba provedena a náklady si hradili mimo úhradu místního poplatku za KO.

3.3.4 Příjmy a výdaje rok 2008 Výdaje Rozpočet pro výdaje OH schválený zobrazuje tabulka 22. V prŧběhu roku došlo ke změnám ve výdajích rozpočtu, tuto skutečnost znázorňuje tabulka 23. Z tabulek je zřejmé, ţe v roce 2008 se částka rozpočtu schváleného lišila od upraveného, výše upraveného rozpočtu byla niţší o částku 557 400 Kč.

42

Tabulka 22: Rozpočet schválený pro rok 2008

Položka Rozpočet schválený Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění Kompostéry svozové známky a PHM11 elektrozařízení (úprava skladovacích prostor) kompostárna

Částka v Kč 9 350 000,00 1 900 000,00 1 586 700,00 620 000,00 550 000,00 3 470 000,00 211 000,00 99 900,00 30 000,00 110 000,00 215 000,00


Položka Rozpočet upravený Čerpání Z toho: sluţba popelnice 110 l úloţné popelnice 110 l sluţba kontejnery 1 100 l úloţné kontejnery 1100 l provoz RD nové nádoby na třídění Kompostéry svozové známky a PHM elektrozařízení (úprava skladovacích prostor) kompostárna (investice) Zůstatek

Částka v Kč 8 792 600,00 8 301 314,00 1 837 866,50 1 532 671,00 612 802,00 530 263,50 3 477 305,00 104 127,00 99 008,00 28 136,00 0,00 79 135,00 491 286,00


Příjmy Příjmy města spojené s OH v roce 2008 byly spojeny se společností EKO-KOM a. s., dále se jednalo o příjmy z kolektivních systémŧ, z poplatkŧ za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO, za mimořádné vývozy odpadu občanŧ mimo poplatek za KO a příjmy za pronájem kompostérŧ. Suma příjmŧ nestačila na vyrovnání výdajŧ, a proto muselo být vyuţito ještě dotace města, pro znázornění této skutečnosti slouţí tabulka 24. 11

Termín „PHM“je zkratkou pro „pohonné hmoty a mazadla“.

43

Tabulka 24: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2008

Položka Příjmy od EKO-KOM a. s. Příjmy kolektivní systémy Příjmy z poplatkŧ Příjmy za mimořádné vývozy odpadu občanŧ Příjmy za pronájem kompostérŧ Příjmy celkem Dotace města Výdaje celkem

Částka v Kč 1 243 740,50 9 240,00 4 479 419,50 3 112,00 59 000,00 5 794 512,00 2 506 802,00 8 301 314,00


Město mělo uzavřenu smlouvu se společností EKO-KOM a. s. Částky, které město získalo v tomto roce do rozpočtu, jsou uvedeny v tabulce 25 společně s částkou, která byla stanovena ve schváleném rozpočtu. Z tabulky je patrné, ţe skutečné příjmy (1 243 740,50 Kč) převýšily pŧvodně schválenou rozpočtovanou částku (950 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena procentuelně, jednalo se o plnění ve výši 130,9 %. Tabulka 25: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s.


Částka v Kč 950 000,00 1 243 740,50 264 284,00 280 780,00 332 753,50 365 923,00


Skutečné příjmy získané na základě smluv s kolektivními systémy (ASEKOL) byly ve výši 9 240 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2008 se tato poloţka nevyskytovala. Tabulka 26 je přehledem příjmŧ rozpočtovaných a skutečných, spojených s poplatkem za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Skutečné příjmy (4 479 419,50 Kč) nedosahovaly rozpočtované částky (4 700 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena procentuelně, jednalo se o plnění ve výši 95 %. Tabulka 26: Příjmy z poplatku


Částka v Kč 4 700 000,00 4 479 419,50


44

V tomto roce byly poloţkou skutečných příjmŧ téţ prostředky plynoucí z mimořádných vývozŧ odpadu občanŧm mimo poplatek za KO ve výši 3 112 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2008 se tato poloţka nevyskytovala. V roce 2008 se nově objevila poloţka skutečných příjmŧ spojená s pronájmem kompostérŧ K390 na bioodpad z rodinných domŧ. Bylo uzavřeno 200 nájemních smluv a roční nájem 1 ks činil 295 Kč. Skutečné příjmy činily 59 000 Kč a v pŧvodně schváleném rozpočtu se tato poloţka nevyskytovala.

3.3.5 Příjmy a výdaje rok 2009 Výdaje Rozpočet pro výdaje OH zobrazuje tabulka 27, v roce 2009 se částka rozpočtu schváleného lišila od upraveného. Upravený rozpočet byl niţší o částku 403 600 Kč. Finanční prostředky v daném roce byly pouţity především na vývoz, odvoz a uloţení zbytkových KO z popelnicových nádob 110 l a kontejnerŧ 1 100 l od občanŧ města místních částí. Dále byly vyuţity na zajištění provozu recyklačního dvora a mobilního svozu v místních částech, včetně odvozu a likvidace odpadu z těchto provozŧ. Tabulka 27: Rozpočet výdajŧ pro rok 2009

Položka Rozpočet schválený Rozpočet upravený Čerpání Zŧstatek

Částka v Kč 10 273 000,00 9 869 400,00 8 762 776,00 1 106 624,00


Příjmy Příjmy města spojené s OH v roce 2009 plynuly od společnosti EKO-KOM a. s., dále se jednalo o příjmy ze smluv spojených s kolektivními systémy, z poplatkŧ za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO, za mimořádné vývozy odpadu občanŧ mimo poplatek za KO a příjmy za pronájem kompostérŧ. Suma příjmŧ nestačila na pokrytí výdajŧ, a proto muselo být vyuţito dotace města, pro znázornění této skutečnosti slouţí tabulka 28.

45

Tabulka 28: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2009

Položka Příjmy od EKO-KOM a. s. Příjmy kolektivní systémy Příjmy z poplatkŧ Příjmy za mimořádné vývozy odpadu občanŧ Příjmy za pronájem kompostérŧ Příjmy celkem Dotace města Výdaje celkem

Částka v Kč 1 304 726,00 22 193,65 4 621 972,00 2 704,00 29 500,00 5 981 095,65 2 781 680,35 8 762 776,00


Město mělo uzavřenu smlouvu se společností EKO-KOM a. s. Skutečné příjmy (1 304 726 Kč) nedosáhly pŧvodně schválené rozpočtované částky (1 380 000 Kč). Pokud je tato skutečnost vyjádřena procentuelně, jednalo se o plnění ve výši 94,5 %. Skutečné příjmy získané na základě smluv s kolektivními systémy byly ve výši 22 193 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2009 se s tímto příjmem nepočítalo. Tabulka 29 je přehledem příjmŧ rozpočtovaných a skutečných spojených s poplatkem za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO. Skutečné příjmy (4 621 972 Kč) nedosahovaly rozpočtované částky (4 700 000 Kč). Pokud se tato skutečnost vyjádří procentuelně, jednalo se o plnění ve výši 98,3 %. Tabulka 29: Příjmy z poplatku


Částka v Kč 4 700 000,00 4 621 972,00


V tomto roce byly poloţkou skutečných příjmŧ téţ prostředky plynoucí z mimořádných vývozŧ odpadu občanŧm mimo poplatek za KO ve výši 2 704 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2009 se s tímto příjmem nepočítalo. Dalšími skutečnými příjmy byly příjmy spojené s pronájmem kompostérŧ K390 na bioodpad z rodinných domŧ ve výši 29 500 Kč. Bylo uzavřeno 100 nájemních smluv, 1 ks byl pronajat za částku 295 Kč. V rozpočtu schváleném pro rok 2009 se s tímto příjmem nepočítalo.

46

3.3.6 Shrnutí k příjmům a výdajům rozpočtu města spojeným s OH V tabulce 30 jsou srovnávány údaje spojené s rozpočtem města za roky 2005 aţ 2009. Tabulka obsahuje jak přehled skutečných výdajŧ, příjmŧ a dotací města, ze kterých byly tyto výdaje financovány v sledovaných letech. Tabulka 30: Přehled výdajŧ, příjmŧ a dotací města

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Výdaje v Kč 6 272 812,00 7 788 794,50 8 247 413,50 8 301 314,00 8 762 776,00

Příjmy v Kč 4 777 194,50 4 988 099,50 5 709 105,00 5 794 512,00 5 981 095,65

Dotace města v Kč 1 495 617,50 2 800 695,00 2 538 308,50 2 506 802,00 2 781 680,35

(zdroj: Plnění rozpočtŧ za roky 2005 aţ 2009)

Výdaje spojené s odpadovým hospodářstvím měly vzrŧstající tendenci. Tento jev byl spjat např. s nárŧstem produkcí KO tak i se vzrŧstajícími náklady na separovaný sběr odpadŧ. Prozatím nejvyšší výdaje spojené s OH byly v roce 2009. Výdaje města spojené s OH vynaloţené v roce 2009 činily 8 762 776 Kč, bylo to téměř o 40% více oproti roku 2005 (výdaje ve výši 6 272 812 Kč). Příjmy do rozpočtu města spojené s OH měly také vzrŧstající tendenci. Ovšem samotné příjmy v jednotlivých letech nestačily k pokrytí výdajŧ, a proto město dotovalo rozpočet ze svých prostředkŧ. Jak je zřejmé z tabulky, bylo tomu tak po celé sledované období a je pravděpodobné, ţe i v budoucích letech se tato skutečnost nezmění.

3.3.7 Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO Tento poplatek je dŧleţitým příjmem města do rozpočtu, z tohoto dŧvodu je mu věnována následující část práce. Problematika tohoto místního poplatku je aktuálně upravena Obecně závaznou vyhláškou města č. 1/2009. V této vyhlášce je stanovena osoba poplatníka, která platí poplatek.

47

Za osobu poplatníka je podle této obecně závazné vyhlášky města povaţována: „fyzická osoba, která má v obci a jednotlivých místních částech trvalý pobyt“ (dále jen FO trvale bydlící), „fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná jiná FO,“ (dále jen rekreant) a to v katastrálním území města a dále na území integrovaných obcí. Výše poplatku pro FO trvale bydlící a rekreanta je rozdílná. V případě FO trvale bydlící je poplatek vyčíslen na jednu osobu. U osoby rekreanta je poplatek vyčíslen na rekreační objekt a nezohledňuje se počet osob, které se zdrţují v tomto objektu. Základem pro stanovení sazby poplatku je zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ. Dle tohoto zákona tvoří sazbu poplatku: „částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 112 a kalendářní rok,“ „částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.“ Maximální výše poplatku mŧţe tedy při součtu těchto částek činit celkem 500 Kč za kalendářní rok. Sazba poplatku je ve městě stanovena odlišně pro jednotlivé okruhy poplatníkŧ. Jakým zpŧsobem se postupovalo při výpočtu sazeb je vţdy uvedeno v platné vyhlášce pro daný rok. V následujícím textu je upřesněno, jakým zpŧsobem se počítala výše poplatku pro rok 2009. Při výpočtu výše poplatku je třeba znát především účel místního poplatku, kterým je získání financí na zajištění provozu systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění vyuţívání a odstraňování KO. Povinnost platit poplatek mají proto všechny FO bez ohledu na mnoţství vyprodukovaného odpadu. Sběr a přeprava netříděného odpadu je pouze částí nakládání s KO na území obce. Obec zajišťuje na tomto úseku souhrn činností, které slouţí ve prospěch všech obyvatel. V tabulce 31 jsou uvedeny základní údaje potřebné pro výpočet výše poplatku. 12

Osoby uvedené v odstavci 1 jsou základem pro vymezení poplatníka v obecně závazné vyhlášce města, z tohoto dŧvodu, zde tyto pojmy nejsou podrobně rozebrány.

48

Tabulka 31: Základní údaje

Počet obyvatel k 1. 8. 2008 (FO trvale bydlící) Počet rekreantŧ Celkový počet FO trvale bydlících a rekreantŧ Skutečné náklady na výše uvedené činnosti v roce 2007 v Kč Skutečné náklady na sběr a svoz netříděného KO v roce 2007 v Kč

10 635 238 10 873 8 267 743,50 4 766 828,50

(zdroj: Obecně závazná vyhláška města Nového Město na Moravě č. 1/2008)

Město musí zohlednit skutečné náklady na sběr a svoz netříděného KO předchozího roku a tyto náklady rozúčtovat na kaţdého poplatníka bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o FO trvale bydlící nebo rekreanta.

Skutečné náklady města na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na FO tedy činí 438 Kč. Částka stanovená na základě skutečných nákladŧ města předchozího roku na sběr a svoz netříděného KO je stanovena na základě výše uvedeného výpočtu na částku 250 Kč na FO a rok. Jedná se tedy o částku ve výši horní hranice stanovené zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ. Výpočet sazby poplatku za FO trvale bydlící je znázorněn prostřednictvím tabulky 32. Je zde uvedena částka 250 Kč, její výpočet je odŧvodněn výše. Dále je v tabulce uvedena i poloţka poplatek za provoz systému. Částka tohoto poplatku je stanovena na 230 Kč a město nemusí zdŧvodňovat její výši. Město při jejím stanovení nevyuţilo maximální částky 250 Kč. Tabulka 32: Poplatek FO trvale bydlící

Poplatek Za provoz systému

Částka 230 Kč na FO s trvalým pobytem na území města a místních částí a kalendářní rok

Na základě skutečných nákladŧ města předchozího roku na sběr a svoz netříděného KO

250 Kč na FO a kalendářní rok

Celkem

480 Kč na FO trvale bydlící a kalendářní rok (zdroj: Obecně závazná vyhláška města Nového Město na Moravě č. 1/2008)

49

Výpočet sazby poplatku za rekreanta je znázorněn prostřednictvím tabulky 33. Částka poloţky skutečných nákladŧ města předchozího roku na sběr a svoz netříděného KO je opět odŧvodněna v předchozím textu. Poplatek za provoz systému se oproti předešlé tabulce liší. Je stanoven na 250 Kč, tedy v maximální výši. Město opět nemusí zdŧvodňovat výší této částky. Z rozhovoru se zaměstnanci městského úřadu vyplynulo, ţe se jedná o poplatníky s jinými podmínkami a potřebami, a proto město zareagovalo na tuto skutečnost stanovením odlišné výše poplatku. Tabulka 33: Poplatek rekreant

Poplatek Za provoz systému Na základě skutečných nákladŧ města předchozího roku na sběr a svoz netříděného KO Celkem

Částka 250 Kč na tzv. rekreanta (rekreační objekt) a kalendářní rok 250 Kč na tzv. rekreanta (rekreační objekt) a kalendářní rok 500 Kč na rekreanta a kalendářní rok

(zdroj: Obecně závazná vyhláška města Nového Město na Moravě č. 1/2008)

Jak z tabulek vyplývá, celková výše poplatku činí 480 Kč za kalendářní rok pro FO trvale bydlící a 500 Kč za kalendářní rok pro rekreanta. Poplatník musí poplatek uhradit jednorázově a to nejpozději do 30. června příslušného kalendářního roku. V prŧběhu let zpravidla dochází k vývoji sazby poplatku, tuto skutečnost zobrazuje tabulka 34. Osoba poplatníka je rozlišena na dvě jiţ zmíněné kategorie. U FO trvale bydlící docházelo v jednotlivých letech k vývoji ve výši poplatku. Z tabulky je zřejmé, ţe docházelo k postupnému navyšování sazby poplatku. I kdyţ se sazba poplatku zvyšovala, nedosahovala své maximální povolené výše. Z rozhovoru se zaměstnanci městského úřadu vyplynulo, ţe rŧst výše poplatku byl zpŧsoben jednak zvyšující produkcí odpadŧ a zvyšujícími náklady spojenými s odpadovým hospodářstvím. V případě rekreanta byla situace rozdílná, sazba byla stanovena v maximální hodnotě. Výše poplatku byla po celé sledované období konstantní tj. 500 Kč za kalendářní rok. Zastupitelé města odsouhlasili pro rok 2010 (aktuálně platná obecně závazná vyhláška č. 1/2009) stejnou výši poplatkŧ jako v roce 2009. Dŧvodem proč město jako jediné z okolních měst výši poplatku nezvýšilo, je dobře nastavený zpŧsob nakládání s odpady (vyplynulo z rozhovoru).

50

Tabulka 34: Sazba poplatku v Kč na poplatníka13

Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Poplatník FO trvale bydlící Rekreant 420 500 440 500 440 500 460 500 480 500 480 500

(zdroj: Obecně závazné vyhlášky města Nového Města na Moravě z roku 2004 aţ 2009)

Město mŧţe vyuţít institutu osvobození od poplatku, a to ve prospěch určitého okruhu osob. Tato osvobození jsou plně v kompetenci města a ovlivňují příjmy, které město získá z poplatkŧ. V současnosti ve městě existují následující formy osvobození. V plné výši jsou od poplatku osvobozeni: FO ve výkonu trestu odnětí svobody (nepodmíněném), FO, které mají v obci trvalý pobyt, ale ţijí mimo obec v zahraničí, rekreanti, kteří mají současně v obci trvalý pobyt. Ve výši 50 % jsou pak od poplatku osvobozeni tito poplatníci: FO nad 70 let a ty, které v daném kalendářním roce tohoto věku dosáhnou, FO pobývající v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, studenti, kteří pobývají přechodně mimo obec. Částečně osvobozeni od poplatku jsou: občané donášející svozovou nádobu během zimního období (sleva 240 Kč za nádobu), občané donášející svozovou nádobu po celý rok (sleva 480 Kč za nádobu), občané bydlící na samotách (sleva 1/3 výše poplatku za osobu).

3.3.8

Upravená výše místní poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO nastavena tak, aby město nemuselo dotovat rozpočet ze svých prostředků

Při analyzovaní dat spojených s příjmy a výdaji rozpočtu vychází skutečnost, ţe město dotuje rozpočet ze svých prostředkŧ. Příjmy, které jsou získány v prŧběhu roku, nestačí 13

Z dŧvodu dostupnosti dat a aktuální platnosti citované obecně závazné vyhlášky je sledované období prodlouţeno o rok 2010.

51

na pokrytí výdajŧ. V následujícím textu je soustředěna pozornost na příjmy plynoucí právě z místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO, tyto příjmy tvoří jednu z významných poloţek rozpočtu. Poplatek je hypoteticky upraven tak, aby město při této ideální situaci nemuselo dotovat rozpočet ze svých prostředkŧ. Vybraným rokem pro výpočet je rok 2009. V tomto roce činil počet obyvatel 10 635 a počet rekreantŧ (rekreačních objektŧ) 238. Součtem je číslo 10 87314. Příjmy z poplatkŧ v roce 2009 činily 4 621 972 Kč a dotace města byla ve výši 2 781 680,35 Kč. Celková částka byla tedy 7 403 652,35 Kč15. Při výpočtu hypotetické výše poplatku není zohledňována skutečnost, ţe někteří občané jsou od poplatku osvobozeni. Také se odpouští od skutečného postupu výše poplatku, který je dán zákonem. Celková částka je vydělena součtem obyvatel a rekreantŧ.

Při tomto zjednodušeném výpočtu vychází výše poplatku v případě, ţe by město nedotovalo rozpočet, na cca 681 Kč na obyvatele. Ze zákona je dána maximální hranice 500 Kč, kterou je město limitováno při stanovení výše poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO.

3.4 Produkce odpadů v Novém Městě na Moravě Následující kapitola je zaměřena na produkci odpadŧ vznikající na území Nového Města na Moravě a katastrálním území devíti integrovaných obcí od roku 2005 do roku 2009. Sledovanými poloţkami jsou: celková produkce odpadŧ, produkce nebezpečných odpadŧ, produkce komunálních odpadŧ. Největší část je věnována produkci a skladbě komunálních odpadŧ, protoţe celá práce je zaměřena především na tuto problematiku spojenou s Novým Městem na Moravě a integrovanými obcemi.

14 15

Údaje jsou převzaty z Obecně závazné vyhlášky města č. 1/2008. Zdrojem informací je Plnění rozpočtu za rok 2009.

52

3.4.1 Celková produkce opadů Jakým zpŧsobem se vyvíjela celková produkce odpadŧ v letech 2005 aţ 2009 obrázek 9.

znázorňuje

Od

roku

2005

docházelo

v jednotlivých

letech

k postupnému nárŧstu produkce odpadŧ. Opačná situace nastala v roce 2009, kdy naopak došlo k poklesu celkové produkce (3 921,9 tun) oproti předešlému roku 2008 (4 237,3 tun). 5000 4237,3 Produkce odpadu v tunách

3921,9 4000

3428,4

3430,3

2005

2006

3638,1

3000

2000

1000

0 2007

2008

2009

Rok Obrázek 9: Celková produkce odpadŧ v tunách v letech 2005 aţ 2009 (zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

Jiţ zmíněné údaje o celkové produkci odpadŧ v Novém Městě na Moravě a integrovaných obcích, které jsou rozděleny do dvou skupin podle Katalogu odpadŧ na ostatní odpady a nebezpečné odpady, jsou uvedeny v tabulce 35. Tabulka 35: Ostatními odpady a nebezpečné odpady v letech 2005 aţ 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Celková produkce v tunách 3 428,4 3 430,3 3 638,1 4 237,3 3 921,9

Ostatní odpady v tunách 3 387,9 3 391,5 3 616,9 4 221,5 3 902,7

Nebezpečné odpady v tunách 40,5 38,8 21,2 15,8 19,2

(zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009, vlastní výpočty)

53

3.4.2 Produkce nebezpečných odpadů 50 40,5 Produkce NO v tunách

40

38,8

30 21,2 20

19,2 15,8

10

0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok Obrázek 10: Produkce NO v letech 2005 aţ 2009 (zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

Produkci nebezpečného odpadu v tunách za období let 2005 aţ 2009 znázorňuje obrázek 10. V letech 2005 aţ 2008 docházelo k postupnému sniţování produkce NO. Opačná situace nastala v roce 2009, kdy se oproti roku 2008 (15,8 tun) navýšila produkce o 3,4 tuny. Z ročních výkazŧ o odpadech za roky 2005 aţ 2009 je zřejmé, ţe k navýšení došlo především díky zvýšení produkce odpadŧ v oblasti stavebních materiálŧ obsahujících azbest (např. v roce 2008 činila hodnota 1 444 kg a v roce 2009 uţ 5 706 kg). V jednotlivých letech došlo samozřejmě ke změnám (ať uţ rŧstu či poklesu) i v jiných oblastech, které také ovlivňovali produkci NO. Pro lepší představu, jaké mnoţství nebezpečného odpadu v kg připadalo na jednoho obyvatele, slouţí tabulka 36. Tabulka 36: Produkce NO v kg na obyvatele v letech 2005 aţ 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Nebezpečné odpady kg/obyvatel 3,9 3,7 2,0 1,5 1,9


54

3.4.3 Produkce komunálních odpadů Produkce komunálních odpadŧ v letech 2005 aţ 2009 je zobrazena prostřednictvím obrázku 11. Analýzou vývoje produkce komunálního odpadu se pak zabývá následující text.

Produkce KO v tunách

4000 3152,5

3061,7

2005

2006

3534,7

3503,8

2008

2009

3215,4

3000

2000

1000

0 2007 Rok Obrázek 11: Produkce KO v letech 2005 aţ 2009 (zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

Pro porovnání prognózovaných a skutečných hodnot v produkci KO slouţí tabulka 37. Sloupec Prognózovaná hodnota obsahuje mnoţství vyprodukovaného odpadu dle jednotlivých let. Při pouţití nárŧstu produkce odpadu o 3,2 % na obyvatele a rok, jak jej předpovídal POH Nového Města na Moravě. Při porovnání prognózovaného stavu se skutečností je zřejmé, ţe předpovídané hodnoty jsou vyšší. K této situaci přispěl i fakt, ţe POH města se předpokládal, vyšší počet obyvatel neţ jaká byla skutečnost. Tabulka 37: Prognózovaná a skutečná produkce KO v letech 2005 aţ 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Prognózovaná hodnota (tuna/rok) 3 432,5 3 542,3 3 655,7 3 776,4 3 897,3

Skutečná hodnota (tuna/rok) 3 151,5 3 061,7 3 215,4 3 534,7 3 503,8

(zdroje: POH Nového Města na Moravě, Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

55

Skutečné hodnoty produkce komunálních odpadŧ od roku 2006 aţ 2008 postupně narŧstaly. V roce 2009 došlo k poklesu mnoţství vyprodukovaného KO na území města. Produkci komunálního odpadu ovlivnila opět i skutečnost, ţe v jednotlivých letech postupně narŧstal počet obyvatel a v roce 2009 došlo k poklesu v počtu obyvatelstva. Prognózované a skutečné počty obyvatel v jednotlivých letech zobrazuje tabulka 38. Tabulka 38: Prognózovaný a skutečný počet obyvatel v letech 2005 aţ 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Počet obyvatel Prognózovaný Skutečný16 10 535 10 411 10 548 10 514 10 561 10 532 10 574 10 575 10 587 10 380

(zdroje: POH Nového Města na Moravě, evidence obyvatel)

Situaci, kdy dojde k přepočtu celkových skutečných hodnot produkce KO na obyvatele města, přestavuje tabulka 39. V roce 200817 byla produkce komunálního odpadu v Novém Městě na Moravě 334 kg na obyvatele. Uvedená hodnota převyšuje produkci KO v ČR (305 kg na obyvatele). Je také vyšší neţ produkce KO v kraji Vysočina (294 kg na obyvatele). Tabulka 39: Produkce KO v kg na obyvatele v letech 2005 aţ 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Komunální odpad (kg/obyvatel) 302 291 305 334 337


V Novém Městě na Moravě se komunální odpad třídí dle následujícího systému: vyuţitelné sloţky (papír, lepenka, sklo, plasty, nápojové kartony, ţelezný šrot, textil a oděvy), dále nebezpečný odpad (nebezpečné sloţky KO), objemný odpad a směsný neboli zbytkový odpad. Následující řádky jsou věnovány podrobnějšímu rozboru části této problematiky. 16

Údaj zjištěný vţdy k 31. 12. daného roku. Z dŧvodu dostupnosti dat od ČSÚ byl záměrně zvolen pro srovnání rok 2008.

17

56

300

Produkce v tunách

250 200 150

Papír a/nebo lepenka Sklo

100

Plasty

50 0 2005

2006

2007

2008

2009

Rok Obrázek 12: Vývoj separovaného sběru vybraných sloţek KO v tunách v letech 2005 aţ 2009 (zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

Vývoj separovaného sběru papíru a/nebo lepenky, plastŧ a skla v tunách v letech 2005 aţ 2009 přibliţuje obrázek 12. Mnoţství vytříděného KO má obecně vzestupný charakter. Výjimku představuje papír a/nebo lepenka, kde došlo k poklesu produkce v roce 2009 (234,7 tun) oproti roku 2008 (244,1 tun). Dŧvodem mohla být také skutečnost, ţe lidé v dŧsledku ekonomické krize začali více vyuţívat tento odpad při topení v domácnostech. Významnou sloţkou komunálního opadu je téţ objemný odpad. Vývoj jeho mnoţství v tunách přibliţuje tabulka 40. Produkce objemného odpadu má z dlouhodobého hlediska vzrŧstající trend. Výjimkou byl rok 2007. Tabulka 40: Vývoj objemného odpadu v letech 2005 aţ 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Objemný odpad v tunách 322,3 403,9 377,6 442,2 490,6

(zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

Dá se přepokládat, ţe trend zvyšujícího se mnoţství vytříděných sloţek KO bude pokračovat i do budoucna. Třídění KO se dostalo jiţ do povědomí občanŧ a občané stále více chápou, jak dŧleţitá je tato činnost. Ke zvyšujícímu mnoţství vytříděných odpadŧ také jistě přispívá neustále se zvyšující počet sběrných nádob. 57

Významnou sloţkou komunálního odpadu je směsný (zbytkový) komunální odpad. Jeho vývoj popisuje obrázek 13. V jednotlivých letech dochází k nárŧstu zbytkového odpadu produkovaného občany města či rekreanty. Oproti roku 2005 (1 910,1 tun) došlo k navýšení produkce v roce 2009 (2 103,5 tun) o 10,1 %. 2200

Produkce odpadu v tunách

2103,5 2081,4

2100

2000

1957,5 1932,7 1910,1

1900

1800 2005

2006

2007

2008

2009

Rok Obrázek 13: Vývoj produkce směsného KO v tunách v letech 2005 aţ 2009 (zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009)

3.5 Systém odpadového hospodářství v Novém Městě na Moravě Odpadové hospodářství prochází postupným vývojem. Před zavedením systému nakládání s odpady ho bylo moţné likvidovat pouze ukládáním do nádob na zbytkový odpad. Občané se dostávali do situace, ţe nevěděli, co si počít s některými odpady. Velice často díky tomu docházelo ke vzniku černých skládek. Koncem roku 1996 došlo k významným změnám. Na území města a jeho místních částech byly rozmístěny kontejnery na tříděný (separovaný) odpad. Postupně, jak se zvyšovala úroveň třídění, byly nádoby na tříděný svoz doplňovány. Docházelo také k rŧstu počtu nádob na zbytkový odpad. Na jaře roku 1997 byl vybudován recyklační dvŧr v areálu Technických sluţeb (dále TS) a byl také nastaven pravidelný svoz nádob na zbytkový odpad. Pravidelně dvakrát do roka jsou organizovány mobilní svozy nebezpečných a objemných odpadŧ a jedenkrát ročně ţelezná sobota. Budoucnost spočívá především v postupném řešení problematiky bioodpadŧ.

58

3.5.1 Cíle Nového Města na Moravě v oblasti odpadového hospodářství V souvislosti s tím, jak byl postupně zaváděn systém třídění a nakládaní s odpady, se vyvíjela i potřeba stanovit cíle spojené s touto problematikou. V současnosti mají cíle města přibliţně následující podobu18. Hlavní a prioritní cíle jsou stanoveny v oblasti zavedení třídění bioodpadu a to: rozšiřování sítě domovního kompostování, nákup svozové techniky a nádob pro bioodpad, výstavba zařízení na zpracování bioodpadu (kompostárny). Mezi další cíle města patří: výchova k prevenci vzniku odpadŧ, také jejich dŧsledné třídění, recyklace a minimalizace odpadŧ ukládaných na skládku, vytvoření uceleného systému nakládání s jednotlivými sloţkami KO, vytváření podmínek pro ekonomické nakládání s odpady, provádění osvěty o moţnostech třídění odpadŧ, o systému a kladech, které přináší třídění odpadŧ, zvyšování podmínek pro kvalitu nakládání s opady, vytváření dobrých podmínek pro nakládání s bioodpadem, vybudování chráněné dílny na zpracování vyřazených elektrických a elektronických zařízení spolupráci s kolektivním systémem, rozšiřování spolupráce se společností EKO-KOM a. s., navázání spolupráce se společnostmi, které se zabývají zpracováním odpadŧ.

3.5.2 Plán odpadového hospodářství Nového Města na Moravě Jedná se o plánovací dokument pro odpadové hospodářství, který je závazným podkladem pro činnost Nového Města na Moravě a devíti integrovaných obcí při nakládání s odpady. Byl zpracován na základě ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., a v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR a za závaznou částí Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. V lednu roku 2006 byl předloţený Plán odpadového hospodářství (dále POH) obce schválen Krajským úřadem kraje Vysočina. POH obce je zpracován na dobu deseti let tj. do 16. 1. 2016. 18

Zde formulované cíle jsou spíše obecné. Specifické cíle a zpŧsoby jejich dosaţení jsou uvedeny v POH Nového Města na Moravě.

59

Hlavní zásadou bylo připravit plánovací dokument pro odpadové hospodářství vycházející z priorit předcházení vzniku odpadŧ, omezování jejich mnoţství, nebezpečných vlastností, zvyšování úrovně třídění odpadŧ a z toho plynoucí mnoţství vytříděných odpadŧ a zvýšení podílu odpadŧ dále vyuţívaných. Mezi nejdŧleţitější části tohoto dokumentu patří Přehled cílŧ a opatření. Cíle byly stanoveny tak, aby došlo k naplnění obecných cílŧ stanovených Zákonem o odpadech a Zákonem o obalech i v souladu se závaznými cíly POH kraje Vysočina.

3.5.3 Systém třídění, vymezení míst a nádob určených k odkládání KO Problematika třídění KO je v Novém Městě na Moravě vymezena obecně závaznou vyhláškou č. 1/2009 a třídí se podle následujícího systému: vyuţitelné sloţky (papír, lepenka, sklo, plasty, nápojové kartony, ţelezný šrot, textil a oděvy), dále nebezpečný odpad (nebezpečné sloţky KO), objemný odpad (starý nábytek, linoleum, koberce, aj.), směsný neboli zbytkový odpad (jeho součástí je i bioodpad). Mezi místa, která jsou technicky přizpŧsobena a vybavena pro odkládání komunálních odpadŧ patří: sběrné nádoby (popelnicové nádoby, kontejnery, plastové pytle) pro jednotlivé sloţky KO, sběrný-recyklační dvŧr, sběrná místa mobilního sběru (odběr jednotlivých vytříděných sloţek KO), lékárny na území města (odběr nepouţitých a prošlých lékŧ). Sběrné nádoby pouţívané v rámci svozové oblasti jsou jednotné typové řady. Pro rozlišení sloţek KO, které je moţno do sběrných nádob odloţit, slouţí barvy sběrných nádob. Na území města je závazně dáno následující barevné řešení sběrných nádob. Nádoby na vytříděné sloţky KO (1 100 l plastové kontejnery a 240 l plastové nádoby): modrá barva — sběrné nádoby na papír, zelená barva — sběrné nádoby na neznečištěné barevné sklo, zelená barva s bílým víkem — sběrné nádoby na neznečištěné čiré sklo, ţlutá barva — sběrné nádoby na plastový odpad a nápojové kartony.

60

Dále se rozlišují nádoby na směsný odpad: bez barevného označení kovové plastové nádoby 1 100 l, černé plastové popelnicové nádoby 1 100 l, černé plastové popelnicové nádoby 120 l na kolečkách, kovový kontejner 1 100 l a černý plastový kontejner 660 l a 1 100 l, zelené plastové pytle. Sběrné nádoby se tedy odlišují barvou, ale i nápisem. Ten slouţí k jednoznačnému stanovení, které sloţky vytříděného KO je moţné do nádoby ukládat. V případě nádob na směsný odpad (o obsahu 110 l, 120 l, 660 l a 1 100 l) se pro označení pouţívá svozová známka. Svozová známka slouţí k identifikaci svozového období a majitele svozové nádoby. Zelené plastové pytle jsou označeny logem TS sluţby s. r. o.

3.5.4 Nakládání s komunálním odpadem Nakládání s komunálním odpadem, jehoţ pŧvod je spojen s činností FO, zajišťuje město za poplatek (problematice poplatku je věnována kapitola 3.3.7) stanovený v obecně závazné

vyhlášce

města

č. 1/2009,

a

to

prostřednictvím

pověřené

osoby

(TS sluţby s. r. o. Nové Město na Moravě). Zjednodušeně řečeno, občané vyprodukují odpad a odloţí jej na místo k tomu určené (nádoby na směsný odpad, nádoby na separovaný sběr, sběrný dvŧr, místo mobilního svozu nebezpečných odpadŧ, objemných odpadŧ a biodpadŧ, aj.). Nové Město na Moravě má uzavřenu smlouvu o likvidaci KO na území města s TS sluţbami s. r. o. Nové Město na Moravě. Tato společnost je oprávněnou osobou k podnikání v oblasti nakládání s odpady a je oprávněna uzavírat dohody na likvidaci KO s podnikatelskými subjekty tj. předá tyto odpady dalším odběratelŧm (např. Miloslav Odvárka — ODAS, Sporten a. s. aj.). Z rozhovoru se zaměstnankyní městského úřadu vyplynula skutečnost, ţe město se kaţdoročně snaţí, aby mnoţství odpadŧ, které se na území města vyprodukuje, bylo také předáno dál ke zpracování. Pro nakládání s KO je stanoven systém, ve kterém sběrné nádoby na zbytkový odpad (kovové a plastové popelnicové nádoby 110 l, 120 l, kontejnery 660 l, 1 100 l a plastové pytle) jsou ve vlastnictví majitele nebo uţivatele nemovitosti. Sběrné nádoby určené pro

61

separovaný sběr (plastové popelnicové nádoby 240 l a plastové kontejnery 1 100 l v barevném provedení) jsou ve vlastnictví Nového Města na Moravě. K nakládání s odpady je téţ vyuţíván sběrný dvŧr, jehoţ problematice se věnuje kapitola 3.5.5. V pravidelném týdenním reţimu svozu dochází k vyváţení nádob na směsný odpad vyprodukovaný FO. V případě vývozu nádob na směsný odpad od staveb určených nebo slouţících k individuální rekreaci, jsou nádoby vyváţeny pravidelně jedenkrát za čtrnáct dnŧ. V případě jednorázového vývozu je nádoba vyvezena pouze, pokud je přistavena ke svozu. Počet vyváţených nádob na směsný (zbytkový) odpad je limitován a je ovlivněn počtem členŧ v domácnosti. Pro domácnost do pěti členŧ je stanoven maximální počet nádob (o objemu 110 l aţ 120 l) na jeden kus. V případě šesti aţ desetičlenné domácnosti se jedná o dva kusy a pro jedenáctičlennou a vícečlennou domácnost tři kusy nádob. Prostřednictvím jednorázových vývozŧ, které budou uhrazeny mimo poplatek, je moţné zajistit vývoz více nádob, neţ je uvedený limit. Tabulka 41: Vývoj systému třídění v roce 2007 a 2009

Kontejner na papír s pravidelným týdenním svozem (ks) Kontejner na směsné sklo (ks) Kontejner na barevné sklo (ks) Nádoby na čiré sklo s pravidelným čtrnáctidenním svozem (ks) Kontejner na past s pravidelným týdenním svozem (ks) Popelnicová nádoba 1 100 l na zbytkový odpad s pravidelným týdenním svozem (ks) Popelnicová nádoba s čtrnáctidenním svozem (ks) Domácnosti vyuţívající jednorázové svozy Kontejner 1 100 l na zbytkový odpad s pravidelným týdenním svozem (ks)

2007 67 29 30

2009 72 34 30

30

30

81

91

2 065

2 104

36 180

38 109

75

89

(zdroj: Roční výkazy o odpadech za roky 2007 a 2009)

Tabulka 41 sloţí pro komparaci vývoje systému třídění v roce 2007 a 2009. Tyto roky byly záměrně zvoleny z dŧvodu dostupnosti aktuálních dat pro srovnání. Oproti roku 2007 ve většině případŧ došlo k nárŧstu počtu ks. Díky tomu se zkrátila donášková vzdálenosti pro občany a mělo to i příznivý vliv na separaci odpadŧ. Je také patrné, ţe se poměrně značně sníţil počet domácností, které vyuţívají jednorázové svozy.

62

Obrázek 14 znázorňuje vývoj počtu sběrných nádob na separovaný sběr odpadu v jednotlivých letech. Z grafu je patrné, ţe v jednotlivých letech docházelo k zvyšování počtu nádob. Čísla zahrnují jak kontejnery (1 100 l), tak i popelnicové nádoby (240 l) na separovaný sběr, např. hodnota 257 kusŧ (rok 2009) představuje součet 252 kusŧ kontejnerŧ a 5 kusŧ popelnicových nádob. 300 257 250

Počet kusů

200

193

193

2005

2006

237

240

2007

2008

150 100 50 0 2009

Rok Obrázek 14: Vývoj počtu kusŧ nádob na separovaný sběr odpadu v letech 2005 aţ 2009 (zdroj: Obecně závazné vyhlášky města za roky 2005 aţ 2009)

3.5.5 Sběrný-recyklační dvůr Provozovatelem sběrného-recyklačního dvora jsou TS sluţby s. r. o., Nové Město na Moravě. Dvŧr je otevřen veřejnosti, vţdy ve středu (7—17 hodin) a v sobotu (8— 11 hodin). Slouţí občanŧm a rekreantŧm k celoročnímu odkládání objemných i nebezpečných odpadŧ. Tato sluţba je součástí místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování KO stanovenou obecně závaznou vyhláškou města. Mnoţství odpadŧ odebíraných a likvidovaných od občanŧ zdarma je uvedeno v tabulce 42. Větší mnoţství odpadŧ si hradí občan na své náklady. Jejich likvidaci si musí objednat u TS sluţeb s. r. o., nebo jiné oprávněné osoby. Recyklační dvŧr mohou vyuţívat i jiní pŧvodci odpadŧ, veškeré odpady předané obsluze dvora však hradí na své

63

náklady. Sběrný-recyklační dvŧr také slouţí jako místo zpětného odběru pouţitého elektrozařízení, které musí být odevzdáno v nedemontovaném stavu. Tabulka 42: Mnoţství odpadŧ odebíraných od občanŧ a likvidovaných zdarma

Druh odpadu Pneumatika osobní Beton Cihly Zařízení s obsahem chlorovodíku (lednice, mrazáky, aj.) Elektrotechnický odpad (televizory, počítač, aj.) Biologicky rozloţitelný odpad Jiný biologicky nerozloţitelný odpad Ostatní objemný odpad

Množství max. 4 kusy 1 za 1/2 roku za domácnost max. 1 vozík za osobní aut. 1 za1/2 roku za domácnost max. 1 vozík za osobní aut. 1 za 1/2 roku za domácnost max. 1 kus/domácnost/rok max. 1 kus/domácnost/rok 1 za měsíc max. 1 vozík za osobní aut. 1 za měsíc max. 1 vozík za osobní aut. 1 za měsíc max. 1 vozík za osobní aut.

(zdroj: Obecně závazná vyhláška města Nového Města na Moravě č. 2/2009)

3.5.6 Bioodpad Problematika bioodpadu je v práci vyčleněna zvlášť v následujícím textu a to z dŧvodu jeho stále rostoucího významu. Bioodpad je povaţován za cennou surovinu. Po celém světě dochází k úbytku organické hmoty v pŧdě. Díky navrácení bioodpadu do pŧdy ve formě kompostu dochází k udrţení kvality pŧdy. Nedílnou součástí směsného komunálního odpadu v Novém Městě na Moravě je biologicky rozloţitelným komunální odpad rostlinného pŧvodu (BRKO)19. Bioodpad tvoří více neţ 40 % směsného komunálního odpadu, 60 % je pak ostatní odpad. V současné době jde většinou vše bez rozdílu na skládku a to se musí změnit. Evropská unie poţaduje po svých členských státech (tedy i České republice), aby omezily skládkování KO i biologicky rozloţitelných odpadŧ, které jsou ukládány na skládkách. Směrnice evropského společenství (99/31/ES) poţaduje po ČR od roku 2010 sníţit mnoţství KO, biologicky rozloţitelných odpadŧ ukládaných na skládku na hodnotu 75 % mnoţství odpadu stejného charakteru vyprodukovaného v roce 1995. Obsah bioodpadu ve skládkovaném KO v naší republice musí být výrazně omezen do roku 2013, a to aţ o 50 % a v roce 2020 na 35 % základu roku 1995.

19

V odborné literatuře se téţ setkáme s názvy: „biotický odpad“, „bioodpad“ či „biomasa“

64

Odhadovaná produkce bioodpadu z domácností v Novém Městě na Moravě a integrovaných obcích činí 500 tun za rok a dalším mnoţstvím je materiál vzniklý při údrţbě veřejné zeleně ve výši 500 tun za rok. Hodnota 1 000 tun za rok představuje tedy odhadovanou produkci tohoto odpadu. V cílech Nového Města na Moravě je stanovena problematika nakládání s bioodpadem jako prioritní pro budoucnost. Problematika tohoto odpadu je aktuálně upravena Obecně závaznou vyhláškou města Nového Města na Moravě č. 3/2009, kterou se stanoví systém nakládání s bioodpadem rostlinného pŧvodu a zpŧsob vyuţití. Druhy a barvy sběrných nádob se liší od nádob na KO. V rámci města jsou distribuovány občanŧm kompostéry K390 na bioodpad ze zahrádek a domácností. Jsou to plastové nádoby bez dna černé barvy o objemu 400 l. Dále jsou vyuţívány velkoobjemové kontejnery zelené barvy o objemu 14 m3 a vanové kontejnery zelené barvy o objemu 1,7 m3. Nakládání s BRKO a jeho vyuţití je opět upravenou jiţ zmíněnou vyhláškou. Tento odpadu ať uţ ze zeleně, vznikající při údrţbě zahrad, veřejných prostranství, keřŧ, stromŧ a vytříděný kuchyňský odpadu lze: předat osobě pověřené provádějící mobilní svoz dle harmonogramu svozu, odkládat do kontejnerŧ přistavených dle harmonogramu svozu v jednotlivých částech obce, odkládat na recyklačním dvoře, nebo zpracovávat v kompostéru K390. Pokud je BRKO uloţen na místo k tomu určené stává se jeho pŧvodcem město. Na základě smlouvy o odstraňování odpadŧ v areálu odpadového hospodářství JihlavaHenčov je potom převzat a následně i zpracován na kompostárně. Produktem kompostárny je pak prŧmyslový kompost, který obec vyuţívá např. k obnově veřejné zeleně nebo k terénním úpravám. Ukládání bioodpadu do kompostéru K390 bylo zvoleno pro zavádění třídění bioodpadu. Občané vyuţívají kompost k údrţbě vlastních nebo pronajatých pozemkŧ.

65

V současnosti vyuţívá moţnost domácího kompostování celkem 300 domácností. Odhaduje se, ţe město má asi 3 500 domácností, z toho v rodinných domech celkem 1 600 domácností, coţ znamená, ţe kompostéry vyuţívá asi 20 % domácností Do budoucna lze přepokládat nárŧst počtu kompostérŧ K390 mezi občany. V cílech města je také zmíněna moţnost vybudování vlastního zařízení na zpracování bioodpadu tzv. kompostárny. V roce 2008 byla zaměřena a vytyčena plocha pro stavbu kompostárny. Také vyuţití bioodpadu pro výrobu tepla a elektřiny se dostává do popředí zájmu. V současné době je na Vysočině cca 15 bioplynových stanic, většina je při zemědělských podnicích. V dubnu roku 2009 se započalo s výstavbou první bioplynové stanice v regionu, která počítá i s vyuţitím bioodpadu od občanŧ. Předpokládá se, ţe zpracuje ročně aţ 13 000 tun suroviny. V klasických bioplynových stanicích vzniká bioplyn téměř výhradně díky kvašení směsi z vypěstovaných plodin a odpadŧ ze zvířat. Bioplynová stanice ve Ţďáře nad Sázavou vyuţije i bioodpad z domácností a jídelen a trávu z městských ploch. Dá se předpokládat, ţe speciální sběrné kontejnery a nádoby budou umístěny i na území města, coţ povede k dalšímu vyuţití bioodpadŧ.

3.5.7 Shrnutí praktické části Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena Zákonem o odpadech a Zákonem o obalech a jejich prováděcími předpisy. Existuje celá řada dalších zákonŧ (vodní zákon, zákon o ovzduší, aj.), které ať uţ přímo nebo nepřímo souvisejí s OH. Problematika OH je také ovlivněna mezinárodními smlouvami a dohodami, evropskými směrnicemi, plány odpadového hospodářství, sděleními Ministerstva ţivotního prostření, technickými normami, obecně závaznými vyhláškami obcí apod. V souvislosti s členstvím ČR v Evropské unii je třeba do konce roku 2010 implementovat evropskou legislativu do našeho právního systému. Do budoucna je připravována novela zákona týkající se problematiky odpadŧ. Tato práce ukázala, ţe výdaje v rozpočtu Nového Města na Moravě spojené s OH měly ve sledovaném období (roky 2005 aţ 2009) vzrŧstající tendenci. Tato skutečnost je spojena především s nárŧstem produkce KO i se vzrŧstajícími náklady spojenými se

66

separovaným sběrem odpadŧ. Nejvyšší výdaje spojené s OH byly v roce 2009. Výdaje města spojené s OH vynaloţené v roce 2009 činily 8 762 776 Kč, bylo to téměř o 40% více oproti roku 2005 (výdaje ve výši 6 272 812 Kč). Příjmy do rozpočtu města spojené s OH měly také vzrŧstající tendenci. Ovšem samotné příjmy v jednotlivých letech nestačily k pokrytí výdajŧ, a proto město přispívalo kaţdoročně do rozpočtu ze svých prostředkŧ. Bylo tomu tak po celé sledované období a je pravděpodobné, ţe i v budoucích letech se situace nezmění. Na základě získaných poznatkŧ, byly kaţdoročně nejvýznamnějším zdrojem financí příjmy plynoucí z poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO a získané na základě spolupráce se společností EKO-KOM a. s. Moţnost získání vyšších příjmŧ do rozpočtu pro budoucí roky v případě místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování KO odpadŧ je omezena zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisŧ. Je zde uvedena maximální hranice poplatku ve výši 500 Kč. V kapitole 3.3.8 byla stanovena hypotetická výše poplatku na částku 681 Kč na obyvatele, v tomto ideálním případě by pak v roce 2009 nemuselo město dotovat OH ze svých prostředkŧ. Maximální hranice výše poplatku tuto moţnost řešení vylučuje. Město mŧţe do budoucna ovlivnit příjmy získané od společnosti EKO-KOM a. s. Pokud bude i nadále pokračovat v aktuálně nastavené politice zaměřené na separaci odpadŧ, dá se předpokládat, ţe by se příjmy měly i nadále kaţdoročně zvyšovat. Ve sledovaném období (2005 aţ 2009) docházelo ve vývoji v oblasti produkce odpadŧ. Od roku 2005 byl vývoj ve znamení postupného nárŧstu celkové produkce, opačná situace nastala v roce 2009, kdy došlo k poklesu produkce odpadŧ. Pozitivním trendem byla skutečnost, ţe podíl NO na celkové hodnotě se v jednotlivých letech sniţoval. Z pohledu obce byla významná produkce komunálního odpadu. V práci byly komparovány prognózované údaje s údaji skutečnými. Skutečná produkce KO byla niţší neţ prognózované hodnoty uvedené v POH města. KO se třídí dle následujícího systému: vyuţitelné sloţky, nebezpečné sloţky KO, objemný odpad a směsný nebo zbytkový odpad.

67

Při sledování vývoje v oblasti vyuţitelných sloţek KO (papír a/nebo lepenka, sklo, plasty) se potvrdila skutečnost, ţe mnoţství vytříděného KO má obecně vzestupný charakter. Výjimku představoval papír a/nebo lepenka, kde došlo k poklesu produkce v roce 2009 (234,7 tun) oproti roku 2008 (244,1 tun). Dŧvodem mohl být také fakt, ţe občané v dŧsledku ekonomické krize začali více vyuţívat tento odpad při vytápění svých domácností. Na základě předešlých poznatkŧ lze předpokládat, ţe trend rostoucího mnoţství vytříděných sloţek KO bude pokračovat i v budoucích letech. Třídění komunálního odpadu se jiţ dostalo do povědomí občanŧ. Obyvatelé města si stále více uvědomují význam této činnosti. K rŧstu produkce vytříděných sloţek odpadŧ dále přispívá navyšování počtu sběrných nádob. Díky této skutečnosti se zkracuje i donášková vzdálenost mezi občany a sběrnými místy. Další sledovanou sloţku KO představoval objemný odpad. Jeho produkce měla z dlouhodobého hlediska vzrŧstající trend. Výjimkou ve stanoveném období byl rok 2007. Směsný (zbytkový) komunální odpad byl významnou sloţkou komunálního odpadu a v jeho vývoji došlo v jednotlivých letech k nárŧstu produkce. Oproti roku 2005 (1 910,1 tun) došlo k navýšení produkce v roce 2009 (2 103,5 tun) o 10,1 %. Základem dokumentem, ze kterého město vychází při řešení problematiky odpadŧ, je Plán odpadového hospodářství Nového Města na Moravě. Ve městě je věnována velká pozornost

spojené

problematice

s OH.

O této

skutečnosti

svědčí

pravidelně

aktualizovaná a upravovaná legislativa v podobě obecně závazných vyhlášek města. Dále jsou občané pravidelně informováni o aktualitách týkajících se problematiky odpadŧ

v místním

periodiku

(Novoměstsko),

prostřednictvím

rozhlasu

nebo informačních letákŧ. Město se také pravidelně umísťuje na předních příčkách v soutěţních kláních týkajících se této problematiky. V roce 2009 získalo ocenění za rok 2008 v celostátní soutěţi „O Křišťálovou popelnici“, v této soutěţi se umístilo na třetím místě ze všech obcí zapojených v systému společnosti EKO-KOM a. s. Ve stejném roce se umístilo na prvním místě v kategorii měst nad 10 000 obyvatel v soutěţi obcí „My třídíme nejlépe 2009“. Tato soutěţ je společným projektem kraje Vysočina a autorizované obalové společnosti EKO-KOM a. s. a společnosti Asekol s. r. o. zaměřené na zpětný odběr elektrozařízení.

68

Odpadové hospodářství v Novém Městě na Moravě prošlo značným vývojem. Před zavedením systému nakládání s opady bylo moţné likvidovat odpad pouze ukládáním do nádob na zbytkový odpad. Díky tomu docházelo ke vzniku četných černých skládek. Koncem roku 1996 došlo k významné změně, na území města a v místních částech byly rozmístěny kontejnery na tříděný (separovaný) odpad. Postupně, jak se zvyšovala úroveň třídění, byly nádoby na tříděný svoz doplňovány. V roce 2005 mělo město 193 nádob na separovaný sběr a v roce 2009 bylo vyuţíváno 257 kusŧ. Docházelo také k rŧstu počtu nádob na zbytkový odpad. Na základě těchto poznatkŧ, lze přepokládat, ţe tento trend bude pokračovat i v budoucích letech. Sběrné nádoby pouţívané v rámci svozové oblasti jsou jednotné typové řady. Pro rozlišení, jaké sloţky KO mohou občané do sběrných nádob odloţit, slouţí jednak barevné řešení nádob, ale i nápis. Pro identifikaci svozového období a majitel nádoby slouţí svozová známka. Nakládání s KO (jehoţ pŧvod je spojen s činností FO) zajišťuje město za poplatek (stanovený obecně závaznou vyhláškou města) a to prostřednictvím pověřené osoby, kterou jsou TS sluţby s. r. o. Nové Město na Moravě. Tato společnost podniká v oblasti nakládání s odpady a je oprávněna uzavírat dohody o likvidaci KO s jinými podnikatelskými subjekty. Na jaře roku 1997 byl vybudován sběrný-recyklační dvŧr v areálu Technických sluţeb a došlo k nastavení pravidelného svozu nádob na zbytkový odpad. Pravidelně dvakrát do roka jsou organizovány mobilní svozy nebezpečných a objemných odpadŧ a jedenkrát ročně se koná ţelezná sobota. Budoucnost spočívá především v řešení otázky bioodpadu. Problematika tohoto odpadu je aktuálně upravena Obecně závaznou vyhláškou města Nového Města na Moravě č. 3/2009. Nedílnou součástí směsného KO je bioodpad, který tvoří více neţ 40 % směsného komunálního odpadu, 60 % je pak ostatní odpad. V současné době jde většinou vše bez rozdílu na skládku a to se musí změnit. Evropská unie poţaduje po svých členských státech omezení skládkování KO i biologicky rozloţitelných odpadŧ. Směrnice evropského společenství (99/31/ES) poţaduje po ČR od roku 2010 sníţit mnoţství KO i biologicky rozloţitelných odpadŧ ukládaných na skládku na hodnotu 75 % mnoţství odpadu stejného charakteru

69

vyprodukovaného v roce 1995. Obsah bioodpadu ve skládkovaném komunálním odpadu v naší republice musí být výrazně omezen do roku 2013 aţ o 50 % a v roce 2020 na 35 % základu roku 1995. V rámci města jsou distribuovány občanŧm kompostéry K390 na bioodpad ze zahrádek a domácností. V současnosti se na domácím kompostování podílí asi 300 domácností. Odhaduje se, ţe Nové Město na Moravě má asi 3 500 domácností, z toho v rodinných domech celkem 1 600 domácností, coţ znamená, ţe kompostéry vyuţívá asi 20 % domácností. Do budoucna lze přepokládat nárŧst zájmu o vyuţití kompostérŧ K390 mezi občany. Dále jsou vyuţívány velkoobjemové a vanové kontejnery zelené barvy a také je vyuţíváno mobilního svozu bioodpadu. V cílech města je zmíněna moţnost vybudování vlastního zařízení na zpracování bioodpadu tzv. kompostárny. V roce 2008 byla zaměřena a vytyčena plocha pro její výstavbu. Další alternativou je vyuţití bioodpadu pro výrobu tepla a elektřiny. V dubnu roku 2009 se započalo s výstavbou první bioplynové stanice v regionu, která počítá s vyuţitím bioodpadu od občanŧ. Dá se předpokládat, ţe speciální sběrné kontejnery a nádoby budou umístěny i na území města, coţ povede k dalšímu vyuţití bioodpadŧ.

70

4 Závěr Bakalářská práce se zabývala aktuálním tématem dnešní doby, kterým je řešení problematiky odpadového hospodářství. Cílem této bakalářské práce byla analýza hospodaření města Nové Město na Moravě, se zaměřením především na příjmy a výdaje spojené s odpadovým hospodářstvím. Dalším cílem bakalářské práce byla analýza systému odpadového hospodářství a jeho předpokládaný vývoj. Domnívám se, ţe uvedené cíle byly v rámci této práce splněny. Teoretická část práce shrnula poznatky, které bylo třeba nastudovat k pochopení problematiky OH. Dále poskytuje informace o vývoji produkce odpadŧ v ČR. Na základě údajŧ získaných od ČSU je zřejmá skutečnost, ţe ve sledovaném období došlo k významnému sníţení celkové produkce odpadŧ v ČR, ale i tak byla tato produkce značná. Následující text byl zaměřen na problematiku KO a pouţitou metodiku. Praktická část nejprve čtenáře seznámila s platnou legislativou spojenou s odpady. Bylo zde upozorněno na nutnost novelizace zákonŧ v souvislosti s poţadavky EU. Následovala stručná charakteristika Nového Města na Moravě a jeho devíti integrovaných obcí. Podstatná část práce byla věnována vlastní analýze příjmŧ a výdajŧ rozpočtu města spojených s OH. Práce ukázala, ţe výdaje v rozpočtu spojené s OH měly ve sledovaném období (roky 2005 aţ 2009) vzrŧstající tendenci. Zmíněná skutečnost je spojena především s nárŧstem produkce KO i se vzrŧstajícími náklady spojenými se separovaným sběrem odpadŧ. Nejvyšší výdaje spojené s OH byly v roce 2009. Výdaje města spojené s OH vynaloţené v roce 2009 činily 8 762 776 Kč, bylo to téměř o 40% více oproti roku 2005 (výdaje ve výši 6 272 812 Kč). Příjmy do rozpočtu města spojené s OH měly také vzrŧstající tendenci. Ovšem samotné příjmy v jednotlivých letech nestačily k pokrytí výdajŧ, a proto město přispívalo kaţdoročně do rozpočtu ze svých prostředkŧ. Bylo tomu tak po celé sledované období a je pravděpodobné, ţe v příštích letech se situace nezmění. Při analýze systému odpadového hospodářství bylo zjištěno, ţe Nové Město na Moravě věnuje značnou pozornost otázce odpadŧ. O této skutečnosti svědčí pravidelně upravovaná legislativa v podobě obecně závazných vyhlášek města. Občané jsou

71

pravidelně informováni o aktualitách týkajících se problematiky odpadŧ v místním periodiku (Novoměstsko), prostřednictvím rozhlasu nebo informačních letákŧ. Nové Město na Moravě se také pravidelně umísťuje na předních příčkách v soutěţních kláních týkajících se této problematiky. V roce 2009 získalo ocenění za rok 2008 v celostátní soutěţi „O Křišťálovou popelnici“, v této soutěţi se umístilo na třetím místě ze všech obcí zapojených v systému společnosti EKO-KOM a. s. Ve stejném roce se umístilo na prvním místě v kategorii měst nad 10 000 obyvatel na Vysočině v soutěţi obcí „My třídíme nejlépe 2009.“ Umístění na předních příčkách těchto soutěţí je nejen prestiţní záleţitosti, ale pojí se i s finanční odměnou. Na základě získaných poznatkŧ se domnívám, ţe Nové Město na Moravě by mělo pokračovat ve stávající politice odpadového hospodářství. Nadále setrvat ve spolupráci s TS sluţbami s. r. o. Nové Město na Moravě v oblasti nakládání s komunálními odpady. Tato společnost jiţ dobře zná svozovou oblast a její dosavadní práce se osvědčila. Prioritní je pak oblast biologicky rozloţitelných odpadŧ, kde Směrnice evropského společenství (99/31/ES) poţaduje po ČR od roku 2010 sníţit mnoţství komunálního odpadu i biologicky rozloţitelných odpadŧ ukládaných na skládku na hodnotu 75 % mnoţství odpadu stejného charakteru vyprodukovaného v roce 1995. Obsah bioodpadu ve skládkovaném KO v naší republice musí být výrazně omezen do roku 2013 aţ o 50 % a v roce 2020 na 35 % základu roku 1995. Z tohoto dŧvodu je třeba i nadále podporovat zájem občanŧ o domácí kompostování (kompostér K390), zvýšit četnost mobilních svozŧ bioodpadu. Dále se zaměřit na započatý proces budování vlastní kompostárny a zváţit i moţnou spolupráci s právě vznikající bioplynovou stanicí ve Ţďáře nad Sázavou. Při psaní této bakalářské práce jsem měla moţnost nahlédnout do praktického chodu Městského úřadu v Novém Městě na Moravě. Zároveň jsem se naučila vyhledávat a zpracovávat informace, které jsem dále vyuţila ve své práci. Myslím, ţe má práce mŧţe být přínosná jak pro Nové Město na Moravě tak i pro laického čtenáře, který se chce seznámit s problematikou odpadového hospodářství.

72

Literatura Odborné publikace ALTMAN, Vlastimil; RŦŢIČKA, Miroslav. Technologie a technika skládkového hospodářství. Praha: MŢP, 1996. 82 s. ISBN 80-7078-355-9. BORŦVKOVÁ, Jana, et al. Jak napsat bakalářskou práci. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2007. 44 s. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009. 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. FILIP, Jiří; BROŢEK, František; KOTOVICOVÁ, Jana. Komunální odpad a skládkování. dotisk 2005. Brno: Ediční středisko MUZLU v Brně, 2005. 128 s. ISBN 80-7157-712-x. FILIP, Jiří, et al. Odpadové hospodářství. dotisk 2006. Brno: Ediční středisko MUZLU v Brně, 2006a. 118 s. ISBN 80-7157-608-5. FILIP, Jiří; ORAL, Jaroslav. Odpadové hospodářství II. dotisk 2006. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006b. 78 s. ISBN 80-7157-682-4. HAMERNÍKOVÁ, Bojka; MAAYTOVÁ, Alena, et al. Veřejné finance, Praha: ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. KŘESŤAN, Vladimír; VAŠÍČEK, Miloslav. Marketing. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005. 141 s. KUDELOVÁ, Kamila; JODLOVSKÁ, Jitka; ŠARAPATKA, Bořivoj. Odpady. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. 186 s. ISBN 80-244-0046-4. KURAŠ, Mečislav, Odpady, jejich využití a zneškodňování. 1. vyd. Praha:VŠCHT, 1994. 243s. ISBN 80-85087-32-4. KURAŠ, Mečislav, et al. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Chrudim: Ekomonitor, 2008. 143 s. ISBN 978-80-86832-34-0. 73

PROVAZNÍKOVÁ, Romana; SEDLÁČKOVÁ, Olga. Financování, měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. akt. a rozšířené vyd. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. Příručka člena zastupitelstva obce po volbách 2006. 1. vyd. Praha: Svaz měst a obcí České republiky, 2006. 180 s. ISBN 80-978-80-239-8318-0. SLIVKA, Vladimír; DIRNER, Vojtěch; KURAŠ, Mečislav. Odpadové hospodářství I: praktická příručka. 1. vyd. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí; Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2006. 130 s. ISBN 978-80-248-1245-8. SVOBODA, Pavel. Novoměstsko: Turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 3. rozš. vyd. Tišnov: Sursum, 2001. 263 s. ISBN 80-85799-97-9. ŠŤASTNÁ, Jarmila. Kam s nimi: Vše o třídění a recyklaci odpadu. 1. vyd. Praha: Edice ČT, 2007. 117 s. ISBN 80-85005-72-7. VOŠTOVÁ, Věra; FRIES, Jiří. Zpracování pevných odpadů. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2003. 157 s. ISBN 80-01-02672-8. Seriálové publikace JAŠKOVÁ, Eva. Schváleny vyhlášky o systému nakládání s komunálním odpadem, bioodpadem rostlinného původu a o místním poplatku za komunální odpad. Novoměstsko: Zpravodaj Nového Města na Moravě. 13. 11. 2009, roč. XIX, č. 20, s. 5. JAŠKOVÁ, Eva. V Novém Měst na Moravě se opět třídí nejlépe. Novoměstsko: Zpravodaj Nového Města na Moravě. 11. 12. 2009, roč. XIX, č. 22, s. 4. KRATOCHVÍLOVÁ, Marcela. Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Novoměstsko: Zpravodaj Nového Města na Moravě. 11. 12. 2009, roč. XIX, č. 22, s. 4. PECHOVÁ, Jana. Za rok už bude ve Žďáře teplo a elektřina z bioodpadu. Právo. 3. 4. 2010, roč. 20, č. 79, s. 12. ISSN 1211-2119. ŠŤASTNÁ, Jana.: Euronovela zákona o odpadech: hlavně rychle a bez diskusí. Odpady: odborný časopis pro nakládání s odpady a ţivotní prostředí. 2010, roč. 20, č. 2, s. 8. ISSN 1210-4922.

74

Internetové zdroje ČSÚ: Produkce komunálních odpadů ve vybraných zemích [online]. 2009, aktualizováno 14. 10. 2009 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: . ČSÚ: Produkce komunálních odpadů v letech 2004-2008 [online]. 2009, aktualizováno 14. 10. 2009 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: . ČSÚ: Produkce komunálních a živnostenských odpadů [online]. 2007, aktualizováno 10. 10. 2007 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: . ČSÚ: Produkce průmyslových a komunálních odpadů podle krajů v roce 2008 [online]. 2009, aktualizováno 14. 10. 2009 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: . EKO-KOM a. s.: Co je třídění odpadů [online]. 2009, aktualizováno 11. 03. 2010 [cit. 2010-03-16]. Dostupný z WWW: . GREPL, Z.: Nové Město na Moravě [online]. 1995-2010, aktualizováno 30. 3. 2010 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z WWW: . MŢP ČR: Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2010, aktualizováno 30. 3. 2010 [cit. 2010-03-30]. Dostupný z WWW: . MŢP ČR: Platná legislativa [online]. 2008-2010, aktualizováno 30. 3. 2010 [cit. 201003-30]. Dostupný z WWW: . PSTRUŢINA, K: Atlas filosofie vědy [online]. 1999-2002 [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: .

75

Právní normy Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení) v platném znění Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonŧ v platném znění Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonŧ v platném znění Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtŧ v platném znění Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších zákonŧ v platném znění Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích v platném znění Vyhláška Ministerstva ţivotního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadŧ, Seznam nebezpečných odpadŧ a seznamy odpadŧ a státŧ pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadŧ (Katalog odpadŧ) Interní materiály městského úřadu Informační broţura: Odpad Informační leták:Pronájem kompostéru K390 na bioodpad ze zahrádek Informační leták: Třídíme bioodpad Obecně závazné vyhlášky města Nového Města na Moravě z roku 2004 aţ 2009 Roční výkazy o odpadech za roky 2005 aţ 2009 Plnění rozpočtŧ za roky 2005 aţ 2009 Rozpočty města za roky 2005 aţ 2009 Plán odpadového hospodářství města Nové Město na Moravě Presentace: Kratochvílová Marcela, Systém nakládání s komunálním odpadem v Novém Městě na Moravě

76

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1: Šestimístný číselný kód ................................................................................ 16 Tabulka 2: Produkce komunálních odpadŧ podle krajŧ v roce 2008 ............................. 18 Tabulka 3: Produkce komunálního odpadu ve vybraných zemích v kg na obyvatele .... 19 Tabulka 4: Rozpočet schválený pro rok 2005 ................................................................ 35 Tabulka 5: Rozpočet upravený pro rok 2005 .................................................................. 35 Tabulka 6: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2005 ............................................ 36 Tabulka 7: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s. ........................................................ 36 Tabulka 8: Příjmy z poplatku.......................................................................................... 37 Tabulka 9: Rozpočet schválený pro rok 2006 ................................................................ 37 Tabulka 10: Rozpočet upravený pro rok 2006................................................................ 37 Tabulka 11: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2006 .......................................... 38 Tabulka 12: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s. ...................................................... 39 Tabulka 13: Příjmy kolektivní systémy .......................................................................... 39 Tabulka 14: Příjmy z předfakturace nákladŧ na RD....................................................... 39 Tabulka 15: Příjmy z poplatku........................................................................................ 40 Tabulka 16: Rozpočet schválený pro rok 2007 .............................................................. 40 Tabulka 17: Rozpočet upravený pro rok 2007................................................................ 40 Tabulka 18: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2007 .......................................... 41 Tabulka 19: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s. ...................................................... 41 Tabulka 20: Příjmy kolektivní systémy .......................................................................... 42 Tabulka 21: Příjmy z poplatku........................................................................................ 42 Tabulka 22: Rozpočet schválený pro rok 2008 .............................................................. 43 Tabulka 23: Rozpočet upravený pro rok 2008................................................................ 43 Tabulka 24: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2008 .......................................... 44 Tabulka 25: Příjmy od společnosti EKO-KOM a. s. ...................................................... 44 Tabulka 26: Příjmy z poplatku........................................................................................ 44 Tabulka 27: Rozpočet výdajŧ pro rok 2009.................................................................... 45 Tabulka 28: Souhrnná tabulka příjmŧ a výdajŧ za rok 2009 .......................................... 46 Tabulka 29: Příjmy z poplatku........................................................................................ 46 Tabulka 30: Přehled výdajŧ, příjmŧ a dotací města........................................................ 47 Tabulka 31: Základní údaje ............................................................................................ 49 Tabulka 32: Poplatek FO trvale bydlící .......................................................................... 49 77

Tabulka 33: Poplatek rekreant ........................................................................................ 50 Tabulka 34: Sazba poplatku v Kč na poplatníka ............................................................ 51 Tabulka 35: Ostatními odpady a nebezpečné odpady v letech 2005 aţ 2009 ................ 53 Tabulka 36: Produkce NO v kg na obyvatele v letech 2005 aţ 2009 ............................. 54 Tabulka 37: Prognózovaná a skutečná produkce KO v letech 2005 aţ 2009 ................. 55 Tabulka 38: Prognózovaný a skutečný počet obyvatel v letech 2005 aţ 2009............... 56 Tabulka 39: Produkce KO v kg na obyvatele v letech 2005 aţ 2009 ............................. 56 Tabulka 40: Vývoj objemného odpadu v letech 2005 aţ 2009....................................... 57 Tabulka 41: Vývoj systému třídění v roce 2007 a 2009 ................................................. 62 Tabulka 42: Mnoţství odpadŧ odebíraných od občanŧ a likvidovaných zdarma ........... 64

Obrázek 1: Náplň odpadového hospodářství .................................................................. 10 Obrázek 2: Odpad jako druhotná surovina ..................................................................... 11 Obrázek 3: Cyklický tok a jednosměrný tok .................................................................. 11 Obrázek 4: Celková produkce odpadŧ v mil. tun za rok ................................................ 17 Obrázek 5: Celkové nakládání s odpady v mil. tun ........................................................ 20 Obrázek 6: Skladba domovního odpadu (% hmotnosti) ................................................. 22 Obrázek 7: Schéma donáškového zpŧsobu sběru KO .................................................... 25 Obrázek 8: Schéma odvozného zpŧsobu sběru KO ........................................................ 26 Obrázek 9: Celková produkce odpadŧ v tunách v letech 2005 aţ 2009 ......................... 53 Obrázek 10: Produkce NO v letech 2005 aţ 2009 .......................................................... 54 Obrázek 11: Produkce KO v letech 2005 aţ 2009 .......................................................... 55 Obrázek 12: Vývoj sep. sběru vybraných sloţek KO v tunách v letech 2005 aţ 2009 .. 57 Obrázek 13: Vývoj produkce směsného KO v tunách v letech 2005 aţ 2009................ 58 Obrázek 14: Vývoj počtu kusŧ nádob na separovaný sběr v letech 2005 aţ 2009 ......... 63

78

Seznam zkratek BAT — nejlepší dostupná technika BRO — biologicky rozloţitelné odpady BROK — biologicky rozloţitelné komunální odpady ČR — Česká republika ČSÚ — Český statistický úřad DO — domácí odpad EU — Evropská unie FO — fyzická osoba KO — komunální odpad MZ — Ministerstvo zdravotnictví MŢP — Ministerstvo ţivotního prostředí NO — nebezpečný odpad OH — odpadové hospodářství PCB — polychlorované bifenyly PCT — polychlorované tetrafenyly PHM — pohonné hmoty PO — právnická osoba POH — plán odpadového hospodářství PVC — polyvinylchlorid RD — rodinné domy TS — Technické sluţby

79

Sezam příloh Příloha 1: Skupiny odpadŧ .............................................................................................. 81 Příloha 2: Seznam nebezpečných vlastností odpadŧ ...................................................... 82 Příloha 3: Zpŧsoby vyuţívání odpadŧ ............................................................................ 83 Příloha 4: Zpŧsoby odstraňování odpadŧ ....................................................................... 84 Příloha 5: Skupiny dle Katalogu odpadŧ ........................................................................ 85 Příloha 6: Vývoj produkce KO v tunách v letech 2002 aţ 2008 podle typu sběru ......... 86 Příloha 7: Rozpočet města pro rok 2007 ......................................................................... 87 Příloha 8: Rozpočet města pro rok 2008 ......................................................................... 88 Příloha 9: Rozpočet města pro rok 2009 ......................................................................... 89

80

Příloha 1: Skupiny odpadŧ Kód Q1 Q2 Q3 Q4 Q5 Q6 Q7 Q8 Q9 Q10 Q11 Q12 Q13 Q14 Q15 Q16

Skupina odpadů Zŧstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované Výrobky, které neodpovídají poţadované jakosti Výrobky s prošlou lhŧtou spotřeby Pouţité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené výrobky včetně všech materiálŧ, součástek zařízení apod., které byly v dŧsledku nehody kontaminovány Materiály kontaminované nebo znečištěné běţnou činností (např. zŧstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.) Nepouţitelné součásti (např. pouţité baterie, katalyzátory apod.) Látky, které ztratily poţadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.) Zŧstatky z prŧmyslových procesŧ (např. strusky, destilační zbytky apod.) Zŧstatky z procesŧ sniţujících znečištění (např. kaly z praček plynŧ, prach z filtrŧ, vyřazené filtry apod.) Zŧstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu (např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.) Zŧstatky z dopravy a úpravy surovin (např. z dolování, dopravy nafty apod.) Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.) Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichţ uţívání bylo zakázáno zákonem Výrobky, které vlastník nepouţívá nebo nebude více pouţívat (např. v zemědělství, v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.) Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při sanaci pŧdy Jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše uvedených skupin (zdroj: Zákon č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ)

Příloha 2: Seznam nebezpečných vlastností odpadŧ Kód H1 H2 H3-A H3-B H4 H5 H6 H7 H8 H9 H10 H11 H12 H13 H14

Nebezpečná vlastnost odpadu Výbušnost Oxidační schopnost Vysoká hořlavost Hořlavost Dráţdivost Škodlivost zdraví Toxicita Karcinogenita Ţíravost Infekčnost Teratogenita Mutagenita Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do ţivotního prostředí při nebo po odstraňování Ekotoxicita (zdroj: Zákon č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ)

Příloha 3: Zpŧsoby vyuţívání odpadŧ Kód R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 R13

Způsob využívání odpadů Vyuţití odpadu zpŧsobem obdobným jako paliva nebo jiným zpŧsobem k výrobě energie Získání/regenerace rozpouštědel Získání/regenerace organických látek, které se nepouţívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesŧ) Recyklace/znovuzískání kovŧ a kovových sloučenin Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálŧ Regenerace kyselin nebo zásad Obnova látek pouţívaných ke sniţování znečištění Získání sloţek katalyzátorŧ Rafinace pouţitých olejŧ nebo jiný zpŧsob opětného pouţití olejŧ Aplikace do pŧdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii Vyuţití odpadŧ, které vznikly aplikací některého z postupŧ uvedených pod označením R1 aţ R10 Předúprava odpadŧ k aplikaci některého z postupŧ uvedených pod označením R1 aţ R11 Skladování materiálŧ před aplikací některého z postupŧ uvedených pod označením R1 aţ R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) (zdroj: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ)

Příloha 4: Zpŧsoby odstraňování odpadŧ Kód D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8

D9 D10 D11 D12 D13 D14 D15

Způsob odstraňování odpadů Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.) Úprava pŧdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadŧ či kalŧ v pŧdě apod.) Hlubinná injektáţ (např. injektáţ čerpatelných kapalných odpadŧ do vrtŧ, solných komor nebo prostor přírodního pŧvodu apod.) Ukládání do povrchových nádrţí (např. vypouštění kapalných odpadŧ nebo kalŧ do prohlubní, vodních nádrţí, lagun apod.) Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.) Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánŧ Vypouštění do moří a oceánŧ včetně ukládání na mořské dno Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímţ konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupŧ uvedených pod označením D1 aţ D12 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímţ konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupŧ uvedených pod označením D1 aţ D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace) Spalování na pevnině Spalování na moři Konečné či trvalé uloţení (např. ukládání v kontejnerech do dolŧ) Úprava sloţení nebo smíšení odpadŧ před jejich odstraněním některým z postupŧ uvedených pod označením D1 aţ D12 Úprava jiných vlastností odpadŧ (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupŧ uvedených pod označením D1 aţ D13 Skladování odpadŧ před jejich odstraněním některým z postupŧ uvedených pod označením D1 aţ D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromáţděním potřebného mnoţství) (zdroj: Zákon č. 185/2001Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ)

Příloha 5: Skupiny dle Katalogu odpadŧ Kód 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18

19 20

Skupina dle Katalogu odpadů Odpady z geologického prŧzkumu, těţby, úpravy a dalšího zpracování nerostŧ a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky Odpady z koţedělného, koţešnického a textilního prŧmyslu Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí Odpady z anorganických chemických procesŧ Odpady z organických chemických procesŧ Odpady z výroby, zpracování, distribuce a pouţívání nátěrových hmot (barev, lakŧ a smaltŧ), lepidel, těsnících materiálŧ a tiskařských barev Odpady z fotografického prŧmyslu Odpady z tepelných procesŧ Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovŧ a jiných materiálŧ a z hydrometalurgie neţelezných kovŧ Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovŧ a plastŧ Odpady olejŧ a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejŧ a odpadŧ uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadŧ uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Stavební a demoliční odpady (včetně vytěţené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a/nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadŧ a odpadŧ ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracování (vyuţívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro prŧmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné ţivnostenské, prŧmyslové odpady a odpady z úřadŧ) včetně sloţek z odděleného sběru (zdroj: Vyhláška MŢP č. 381/2001 Sb.)

Příloha 6: Vývoj produkce KO v tunách v letech 2002 aţ 2008 podle typu sběru Produkce odpadŧ celkem v tom: běţný svoz svoz objemného odpadu odděleně sbírané sloţky odpady z komunálních sluţeb (z čištění ulic, trţišť, parkŧ atd.)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2 845 077 2 856 690 2 841 428 2 953 679 3 038 702 3 024 781 3 175 934 2 121 953 2 201 828 2 206 214 2 260 222 2 305 070 2 273 836 2 282 866 290 186 247 709 245 273 282 158 283 971 303 014 362 054 166 456 277 820 268 414 300 435 327 023 386 479 454 210 266 482

129 333

121 527

110 864

122 638

61 451

76 804

(zdroje: Český statistický úřad: Produkce komunálních odpadů v letech 2004-2008, Produkce komunálních a živnostenských odpadů.)

Příloha 7: Rozpočet města pro rok 2007



VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Příjmy a výdaje rozpočtu města Nové Město na Moravě spojené s odpadovým hospodářstvím

Recommend Documents