VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Motivace studentů vy braných oborů ke studiu na VŠPJ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

M ot i v a c e s t u d e nt ů vy b r a ný c h o b o r ů ke s t u di u n a VŠ P J Bakalářská práce

Autor: Helena Kosičková Vedoucí práce: Ing. Dagmar Frendlovská, Ph.D. Jihlava 2016

Anotace Cílem bakalářské práce na téma „Motivace studentů vybraných oborů ke studiu na VŠPJ“ je zjistit, co motivuje studenty ke studiu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a které faktory je ovlivnily při výběru školy. Teoretická část práce popisuje zkoumanou problematiku, na kterou poté navazuje praktická část, která analyzuje výzkum, jenž probíhal metodou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili studenti oborů Cestovní ruch a Finance a řízení. V samotném závěru práce jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření a doporučení škole.

Klíčová slova motivace, vnitřní a vnější motivace, motivace ke studiu, dotazníkové šetření

Annotation The aim of the thesis "The Motivation of the Students of Selected Degree Programmes to Study at the College of Polytechnics Jihlava" is to find out what motivates the students to study at the College of Polytechnics Jihlava and which factors influenced their school choice. The theoretical part describes the issues of this topic. The practical part analyzes a survey by questionnaire that participated students of these degree programmes: Travel and Tourism and Finance and Management. In the final part of the thesis are summarized the results of the survey and the recommendations to the school.

Key words motivation, intrinsic and extrinsic motivation, motivation to study, questionnaire

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Dagmar Frendlovské, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a čas strávený při vedení této práce. Děkuji také všem respondentům za jejich ochotu a čas při vyplňování dotazníku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 29. 4. 2016 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 5 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 6 1 Motivace ................................................................................................................... 6 1.1 Motiv a jeho dělení............................................................................................. 6 1.1.1 Primární a sekundární motivy ..................................................................... 7 1.1.2 Instrumentální a cílové motivy ................................................................... 7 1.1.3 Vědomé a nevědomé motivy ...................................................................... 7 1.2 Stimul a jeho dělení ............................................................................................ 8 1.3 Zdroje motivace ................................................................................................. 8 1.3.1 Potřeby ........................................................................................................ 9 1.3.2 Návyky ...................................................................................................... 10 1.3.3 Zájmy ........................................................................................................ 10 1.3.4 Hodnoty .................................................................................................... 10 1.3.5 Ideály ........................................................................................................ 11 1.4 Maslowova hierarchie potřeb ........................................................................... 11 1.4.1 Členění jednotlivých úrovní potřeb .......................................................... 12 1.5 Výkonová motivace ......................................................................................... 13 1.6 Motivace k učení .............................................................................................. 14 1.6.1 Činitelé působící na motivaci k učení ....................................................... 15 1.6.2 Stádia motivace ......................................................................................... 16 1.6.3 Vnitřní a vnější motivace .......................................................................... 16 2 Dotazování ............................................................................................................. 18 2.1 Dotazníkové šetření .......................................................................................... 19 2.1.1 Otázky výzkumné a funkční ..................................................................... 19 2.1.2 Otázky dle variant odpovědí ..................................................................... 20 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 21 3 Představení VŠPJ .................................................................................................. 21 3.1 Poslání .............................................................................................................. 21 3.2 Katedry ............................................................................................................. 22 3.3 Akreditované studijní programy ...................................................................... 23 3.3.1 Bakalářské ................................................................................................. 23 3.3.2 Magisterské ............................................................................................... 24 4 Metoda sběru dat .................................................................................................. 24 5 Interpretace výsledků ........................................................................................... 25 6 Shrnutí dotazníkového šetření a doporučení...................................................... 46 Závěr .............................................................................................................................. 51 Seznam použité literatury ............................................................................................ 52 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 52 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 53 Ostatní zdroje .............................................................................................................. 53 Seznam obrázků ............................................................................................................ 53 Seznam tabulek ............................................................................................................. 53 Seznam grafů ................................................................................................................. 54 Seznam příloh ................................................................................................................ 54 Přílohy ............................................................................................................................ 55

Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala motivaci ke studiu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Cílem této práce je na základě dotazníkového šetření vyhodnotit, co studenty motivuje ke studiu na VŠPJ a jaké faktory je ovlivnily při výběru školy. Toto téma jsem si zvolila, neboť jsem sama studentkou této vysoké školy, a tudíž mě zajímají názory ostatních studentů na tuto velmi aktuální problematiku. Motivace se týká každého z nás, jelikož nás provází a ovlivňuje naše jednání po celý život. Tato bakalářská práce se celkem skládá ze šesti kapitol a je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou část. V teoretické části, která se skládá ze dvou kapitol, jsem vycházela z odborné literatury, jejíž úplný seznam je uveden na konci mé práce. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy související s motivací. Blíže jsou zde vysvětleny pojmy jako např. motiv a stimul, zdroje motivace, motivace k učení atd. Druhá kapitola teoretické části práce popisuje dotazníkové šetření. Ze získaných teoretických poznatků jsem následně vycházela při výzkumu v praktické části. Praktická část začíná třetí kapitolou, a je v ní nejprve stručně představena Vysoká škola polytechnická, a to včetně jejího poslání či akreditovaných studijních programů. Čtvrtá kapitola popisuje metodu sběru dat a po ní následuje pátá kapitola, která se již věnuje samotnému výzkumu. Výsledky šetření jsou slovně interpretovány a přehledně znázorněny pomocí tabulek a grafů. Ke sběru dat jsem použila metodu dotazníkového šetření, které bylo provedeno anonymně formou tištěných a elektronických dotazníků. V rámci dotazníkového šetření byli osloveni studenti z oborů Cestovní ruch a Finance a řízení, a to z důvodu, že jde o dva ekonomicky zaměřené obory a též proto, že jsem sama studentkou jednoho z nich. V posledních kapitolách této práce následuje shrnutí výzkumu, vlastní doporučení a samotný závěr celé práce. Bakalářská práce obsahuje jednu přílohu v podobě dotazníku.

5

TEORETICKÁ ČÁST 1 Motivace Co je vlastně motivace? Bedrnová a Nový (2002) vyjadřují pojem motivace jako pohnutek, motiv, který nás vede k určitému chování či jednání. Koontz a Weihrich (1998, s. 441) zase motivaci chápou jako „určitý řetězec návazných reakcí“, kdy pocity potřeb dávají vzniknout přáním nebo cílům, které poté vedou ke vzniku aktivit směřujících k dosažení stanovených cílů. Jako konečný důsledek celého procesu uvádějí pocit uspokojení. Nelze však tyto dva pojmy, a sice motivaci a uspokojení, spolu zaměňovat. Zatímco motivace je vztahována ke snaze a úsilí o naplnění konkrétního přání či dosažení cíle, uspokojení je již formou potěšení a radosti z naplněného přání nebo dosažených výsledků. „Motivace znamená souhrn hybných činitelů v činnostech, v učení a v osobnosti. Přitom hybným činitelem míníme takové skutečnosti, které jedince podněcují, podporují, nebo naopak tlumí, aby něco konal nebo nekonal. Motivace zahrnuje jednak vnější pobídky a cíle, jednak vnitřní motivy“ Čáp (1987, s. 66). „Pojem motivace vysvětluje psychologické důvody chování, jeho subjektivní význam a současně vysvětluje pozorovanou variabilitu chování, proč se různí lidé orientují na různé cíle“ Nakonečný (1996, s. 12). Znamená to tedy, že každý člověk je jedinečná osobnost s různými potřebami, které každý uspokojuje různým způsobem a též má každý stanovené jiné životní cíle, kterých dosahuje různým způsobem. Dle Adaira (2004, s. 21) „motivací nazýváme vše, co přiměje člověka k činu.“ Motivace v sobě dále zahrnuje důležitou schopnost přimět k činu druhé a tím nás tedy nutí, abychom se zajímali i o druhé lidi, o jejich potřeby a zájmy, nejen pouze sami o sebe.

1.1 Motiv a jeho dělení Pojem motiv pochází z latinského slova movere, což znamená pohybovat. Motiv je tedy něco, co nás uvádí do pohybu, je naší vnitřní potřebou nebo touhou, která nás nutí jednat určitým způsobem. Aby se však tento vnitřní impuls stal efektivním, musíme zapojit jeden z rozhodujících faktorů, a to svou vůli (Adair, 2004). Čáp (1987) dále

6

dodává, že se motivy formují učením a jejich intenzita stoupá při neuspokojení, zatímco při jejich nasycení klesá. Motivy dělíme na primární a sekundární, instrumentální a cílové a na motivy vědomé a nevědomé.

1.1.1 Primární a sekundární motivy Primární motivy lze chápat jako vrozené, pojící se s našimi biologickými procesy a potřebami. Bedrnová a Nový (2002) popisují Madsenův přístup, který jako primární motiv uvádí například motiv hladu, žízně, dýchání, spánku, bezpečí a další. Sekundární motivy, (také motivy získané, naučené), jsou spojeny s již získanými zkušenostmi jedince v rámci uspokojování primárních motivů a směřují k životnímu rozvoji na kvalitativně vyšší úrovni. Jako příklady lze uvést např. návyky, zájmy, hodnoty či sociální a kulturní potřeby člověka (Bedrnová, Nový, 2002).

1.1.2 Instrumentální a cílové motivy K instrumentálním motivům jen těžko přiřadíme určitý cílový stav. Příkladem takového motivu může třeba být zájem člověka o literaturu, tudíž pouze jen o specifickou oblast (Bedrnová, Nový, 2002). Cílem každého motivu je dosažení určitého stavu – nasycení, který má zpravidla podobu vnitřního upokojení nebo pocitu naplnění z právě dosaženého cíle. „Působení motivu trvá přitom tak dlouho, dokud není dosaženo jeho cíle, dokud jedinec nedosáhne očekávaného uspokojení“ (Bedrnová, Nový, 2002, s. 242).

1.1.3 Vědomé a nevědomé motivy „Člověk si uvědomuje svou motivaci někdy více, jindy méně. Někdy si uvědomuje jen vnější cíl, ne však vnitřní motivy, které ho k němu podněcují, nebo od něho odrazují. Někdy si uvědomuje část motivů určitého jednání, kdežto jiné motivy si neuvědomuje“ Čáp (1987, s. 67). Vědomé motivy jsou podle Homoly (1977) ty, které si můžeme uvědomit, jsou tedy vědomě zaměřeny k určitému cíli. Jedinec ví, jak jedná a proč tak jedná, tím poznává svůj motiv. 7

Naproti tomu motivy nevědomé nejsou pokaždé zaměřeny k jasně formulovanému cíli, neboť si ne vždy přesně uvědomujeme, proč se chováme tím či oním způsobem, což lze vysvětlit i tak, že si neuvědomujeme dané motivační souvislosti.

1.2 Stimul a jeho dělení Slovo stimul pochází z latinského slova stimulus, které znamená původně pobídnout (Adair, 2004). Jde tedy o vnější podnět, který povzbuzuje individuální výkonnost jedince a ovlivňuje zároveň jeho chování. Lze ho ztotožnit s odměnou nebo pobídkou (Koontz, Weihrich, 1998). Pauknerová a kolektiv (2012) k dalšímu vysvětlení tohoto vnějšího podnětu dále uvádějí, že stimul určí naše chování pouze v případě, pokud se setká s vnitřním motivem nebo potřebou a ještě přidávají, že nemusí jít o potřeby aktuální, ale o motivy trvalejšího rázu, jako jsou například zájmy a ideály. Takový proces, ve kterém se záměrně snažíme usměrňovat a ovlivňovat chování druhých, jedná se tedy o vnější působení na jejich vnitřní motivační systém, nazýváme procesem motivování či stimulace. Bedrnová a Nový (2002) pak rozlišují tzv. impulsy a incentivy. Impuls je vnitřní podnět, který naznačuje nějakou změnu v těle nebo mysli člověka. Impulsem může být stav jako například bolest zubu (ten může vyvolat následný motiv návštěvy zubaře), únava (motiv odpočinku) nebo nervozita před zkouškou (motiv vyhnout se zkoušce). Incentiv je naopak podnět přicházející z vnějšku, který se vztahuje vrozeně k impulsům a aktivuje určitý motiv. Incentivy mohou být jak pozitivní (odměna či pochvala), tak negativní (trest) (Homola, 1977).

1.3 Zdroje motivace Za zdroje motivace lze označit ty skutečnosti, které motivaci vytvářejí. Těchto skutečností, které se na jejím utváření podílejí, je celá řada. Dle Bedrnové a Nového (2002) mezi základní zdroje motivace patří: 

potřeby,



návyky,

8



zájmy,



hodnoty,



ideály.

1.3.1 Potřeby Čáp (1987) popisuje potřebu jako vlastnost, která je vymezená specifickým vztahem konkrétního jedince k prostředí a jeho závislostí na určitém druhu životních podmínek, které jedinec vyhledává a prožívá jednak stavy jejich nedostatku, jednak stavy nasycení. Potřeby jsou tedy vlastně stavy nedostatku, které je možno vymezit „jako člověkem prožívaný, ne vždy zcela uvědomovaný nedostatek něčeho, pro daného jedince subjektivně významného (důležitého, potřebného) (Bedrnová, Nový, 2002, s. 244). Potřeby patří mezi základní zdroje motivace a projevují se „jako nelibě pociťovaný stav napětí“ vyvolávající tendence k jeho odstranění a vedoucí většinou k činnostem směřujícím k odstranění konkrétního nedostatku (viz Obrázek 1). Potřeby členíme na primární a sekundární. 

Primární /biologické potřeby/ si lze spojit s činnostmi a funkcemi lidského organismu. Příkladem takové potřeby je např. potřeba vzduchu, potravy, tekutin apod.



Sekundární /sociální potřeby/ jsou utvářeny odvozením od potřeb primárních a můžeme si je spojit se záležitostmi v sociálním, společenském nebo kulturním duchu. Mezi tyto potřeby patří např. potřeba lásky, seberealizace a další.

Potřebám se více věnoval americký psycholog A. H. Maslow, který je rozdělil do pěti hierarchicky uspořádaných skupin, kterým se podrobněji věnuje kapitola 1.5.

9

Obrázek 1 Znázornění vztahu nedostatku, potřeb, motivace a činnosti

Zdroj: Bedrnová, Nový (1998), s. 225, vlastní úprava

1.3.2 Návyky Jsou to v průběhu života každého člověka pravidelně nebo opakovaně vykonávané činnosti v určitých situacích, které se často zautomatizují, zafixují, a stávají se tak určitými stereotypy, tedy návyky či zvyky. Návyk lze také definovat jako „naučený vzorec chování“ (Bedrnová, Nový, 2002, s. 246). Příkladem může být návyk chodit spát v určitou dobu, ukládat konkrétní věc na své místo, návyk zapálit si cigaretu a další (Čáp, 1987).

1.3.3 Zájmy Zájem lze popsat jako „zvláštní druh motivu“ (Bedrnová, Nový, 2002, s. 248). Jeho zvláštnost dle Nakonečného (1996, s. 142) pak „spočívá v jeho soustředěnosti na určitý předmět myšlenek a úmyslů osobnosti…“ a dále vysvětluje, že „zájem se projevuje v zaměřenosti pozornosti, myšlenek, úmyslů, potřeba v touhách, přáních, ve vůli…“ každého jedince. Zájmy jsou tedy čistě individuální záležitostí a mohou být např. technického, sportovního, hudebního či kulturního rázu (Čáp, 1987).

1.3.4 Hodnoty Během života se neustále setkáváme s novými skutečnostmi, které následně hodnotíme a přisuzujeme jim určitou hodnotu, cenu či důležitost. Hodnoty odrážejí především subjektivní individuální smysl, jelikož každý člověk má své hodnoty jinak nastavené, 10

a proto skutečnostem, které považujeme za cennější a významnější, přisuzujeme hodnoty vyšší a jiným naopak nižší. Ačkoliv může být pro konkrétního člověka hodnotou v podstatě cokoliv, tak lze mezi obecně platné hodnoty zařadit zdraví, rodinu, lásku, přátelství, vzdělání, peníze, úspěch a další (Bedrnová, Nový, 2002).

1.3.5 Ideály „Ideálem rozumíme určitou ideovou či názornou představu něčeho subjektivně žádoucího, pozitivně hodnoceného, co pro daného jedince představuje významný cíl jeho snažení, skutečnost, o kterou usiluje“ (Bedrnová, Nový, 2002, s. 250). Ideály se mohou týkat osobního i pracovního života a můžou mít podobu životních cílů nebo představ určitého životního stylu daného jedince. Čáp (1987) pak ještě do své motivační struktury, včetně výše uvedených pěti zdrojů motivace, zařazuje termíny jako emoce, odměna a trest, postoje, perspektivy. Perspektivy, tedy cíle činnosti nebo též životní cíle, lze rozlišit na krátkodobé až celoživotní a na individuální nebo společenské. Tyto cíle formují motivaci každého jedince, jeho potřeby, zájmy a hodnoty. Cíle se realizují činnostmi a jsou pro náš osobní vývoj velmi důležité, protože díky nim poznáváme vlastní motivaci. Přiblížením se k stanoveným cílům nám přináší jistou formu uspokojení. Naopak situace, kdy se nám k nim díky různým překážkám nepodaří přiblížit či jich dosáhnout, nám působí zklamání neboli frustraci, což vlastně znamená znemožnění realizace určité činnosti.

1.4 Maslowova hierarchie potřeb Představitelem jedné z nejznámějších teorií motivace byl americký psycholog Abraham Harold Maslow, který hierarchicky /odstupňovaně či posloupně/ uspořádal základní lidské potřeby do pěti skupin potřeb a znázornil je ve tvaru pyramidy (viz Obrázek 2). Podle této hierarchie je nutno nejdříve uspokojit potřeby nižších úrovní, aby následně mohly být upokojeny potřeby vyšších úrovní. Po uspokojení dané úrovně potřeb tak nastupuje úroveň další. „Aby se tedy mohla vyskytnout určitá potřeba, musí být nejdříve uspokojeny všechny potřeby, které ji v hierarchii předcházejí. Člověk je neustále motivován“ (Bělohlávek, 1996, s. 173). Později se však ukázalo, že tato teorie má i své nedostatky. Mezi některými lze například uvést, že úrovní potřeb nemusí být přesně pět, ale třeba pouze jen tři, nebo

11

naopak, že může být úrovní dokonce více. Dále, že pořadí v hierarchii není pevně dané, protože každý jedinec může jednotlivé potřeby rozlišovat jinak díky odlišným preferencím. Jako další nedostatek lze zmínit, že neplatí vždy pravidlo, že po uspokojení potřeby nižší úrovně následuje bezprostředně další potřeba v hierarchii, jelikož může nastoupit úplně jiná, neočekávaná potřeba.

1.4.1 Členění jednotlivých úrovní potřeb 

Fyziologické potřeby – lze je označit jako základní potřeby každého člověka, které slouží k udržování lidského života, a proto je nutné je uspokojit. Je to například potřeba kyslíku, vody, potravy, spánku a další.



Potřeby jistoty a bezpečí – znamenají zajištění existence a ochrany, a naopak potřebu vyhnout se nebezpečí či jakémukoliv ohrožení.



Sociální potřeby – lze pochopit jako potřebu někam patřit, začlenit se do určité skupiny. Příkladem je sounáležitost, láska a přátelství. Řadí se sem též dobré vztahy s lidmi.



Potřeby uznání a ocenění – zahrnují úctu, respekt a společenské uznání od druhých lidí.



Sebeaktualizace /nebo také potřeba seberealizace/ – v hierarchii se řadí mezi nejvyšší potřeby a zahrnuje rozvoj osobnosti a realizaci vlastního potenciálu (Bělohlávek, 1996).

12

Obrázek 2 Maslowova hierarchie potřeb

Zdroj: Bělohlávek (1996), s. 172, vlastní úprava

1.5 Výkonová motivace Každý máme relativně stálou potřebu dosahovat co nejlepšího výkonu. Výkonová motivace je tudíž dána poměrem potřeby dosáhnout úspěchu, a naopak vyhnout se neúspěchu (viz vzorec níže). Výkonová motivace = Potřeba úspěchu / Potřeba vyhnout se neúspěchu Tyto potřeby jsou nám všem vlastní, rozdíl je jen v jejich intenzitě. Zatímco u někoho může převažovat potřeba úspěchu, u jiného může zase naopak dominovat potřeba vyhnout se neúspěchu. Jde tedy o velmi individuální záležitost. Pokud převažuje potřeba dosáhnout úspěchu, je daný jedinec orientován na úspěch, a to zpravidla na dosažení konkrétního cíle. Znamená to tedy, že „vysoce výkonově motivovaní jedinci bývají cílově orientováni“ (Bedrnová, Nový, 1998, s. 237). V opačném případě, kdy převažuje potřeba vyhnout se neúspěchu, se jedná spíše o pasivního jedince. Na výkonovou motivaci mají vliv jak výchovné postupy v rodině, sociální skupiny, společenství a vrstvy, tedy prostředí, v němž se pohybujeme, tak i rozdílné národní kultury a další. Úroveň výkonové motivace lze žádoucím směrem ovlivňovat, a to především v mladším věku jedince. Může to být například pozitivním hodnocením a pozitivní

13

zpětnou vazbou. S výkonovou motivací úzce souvisí aspirace, aspirační úroveň. Aspirace „představuje osobnostně příznačnou výši nároků, které jedinec klade na svůj výkon. Aspirace tedy spoluurčují jak charakter či druh cílů, které si jedinec pro sebe stanovuje do bližší i vzdálenější budoucnosti, tak také jejich úroveň, výši, náročnost“ (Bedrnová, Nový, 1998, s. 238).

1.6 Motivace k učení Neučíme se pouze jen ve škole, ale již od samotného narození až po celý náš život. Pojem učení tedy vyznačuje „získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného“ (Čáp, 1987, s. 45). Učení nás připravuje pro život ve společnosti a výsledkem celého procesu je nejen získávání vědomostí, dovedností, návyků a postojů, ale také rozvoj psychických procesů, stavů a vlastností. Lidská osobnost se formuje učením. Průběh celého procesu závisí na spoustě vnějších i vnitřních podmínkách, například na motivaci a vlastnostech daného jedince, na výsledcích jeho předchozího učení, na metodách učení atd. Tyto podmínky pak rozhodují o zvládnutí, či nezvládnutí různých překážek, které se v učení mohou časem vyskytnout. Vnitřní podmínky učení závisí na vnějších podmínkách, především na atmosféře v rodině a ve škole, na kvalitě rodičů a učitelů a jejich vztahu k jedinci, dále na kvalitě škol a vyučovacích metod a také na ekonomických, kulturních, politických a dalších podmínkách ve společnosti. „Motivace je nedílně spjata s celkovým stavem jedince v daném okamžiku. Tento stav se při učení často vyjadřuje termíny pozornost (soustředěná – rozptýlená, vytrvalá – nestálá apod.), pracovní schopnost (vysoká – nízká), čilost či únava“ (Čáp, 1987, s. 50). K nejvíce důležitým činitelům v učení patří bez pochyby zájem. Vzbuzení zájmu u daného jedince vede k rychlejším pokrokům v učení, kdy jedinec nejen samostatně přemýšlí a snaží se zlepšovat svůj výkon, ale též se i snaží překonávat nedostatky. V motivaci k učení může u člověka působit spousta individuálních potřeb. Například jsou to potřeby poznávací, estetické, potřeba činnosti a výkonu, společenského uznání a osobních vztahů či potřeba uskutečňovat v životě určitý cíl.

14

1.6.1 Činitelé působící na motivaci k učení 

Novost situace, předmětu nebo činnosti – člověka vždy upoutá vše co je nové, jde o projev zvídavosti, avšak je příznivé, pokud jedinec nachází zároveň něco již známého, jelikož přílišná novost v něm může vyvolat i pocity strachu.



Uspokojení z činnosti – na motivaci působí příznivě, pokud má jedinec možnost vlastní aktivity, aktivní účasti a není tedy odsouzen jen k pasivní roli posluchače. Působí u něj tak radost z činnosti, ve které objevuje nové poznatky.



Úspěch v činnosti – člověk má potěšení jak ze samotné činnosti, tak i z dobrých výsledků a úspěchů, které pro něj představují odměnu. Jedinec zvládá překonávat různé překážky a obtíže, tím uspokojuje vlastní potřebu dobrého výkonu a společenského uznání. Úspěch zvyšuje jeho sebevědomí a jistotu a zároveň tím roste i motivace pro danou činnost, která vedla k úspěchu. Pro rozvoj motivace je důležité znát výsledky své činnosti.



Sociální momenty – silně působí tyto momenty: pozitivní sociální hodnocení předmětu a činnosti, sociální hodnocení žákova úspěchu v učebních činnostech, společná činnost a soutěžení.



Souvislost nové činnosti s předchozími žákovými činnostmi, zkušenostmi a zájmy – zde již dochází k vývoji zájmu, nebo jeho zformování na základě dřívějšího zájmu. Jedná se o důležitý způsob utváření motivace k učení. Předchozí příbuzné činnosti, zkušenosti a zájmy pak usnadňují realizaci nové činnosti a úspěchu v ní.



Souvislost činnosti s životními perspektivami – motivace k učení se prohlubuje uvedením učiva do souvislosti s budoucí činností a s perspektivami jedince. Významné je získání praktických zkušeností například díky brigádám, exkurzím do závodu a možnosti rozhovoru s jeho zaměstnanci apod. (Čáp, 1987).

15

1.6.2 Stádia motivace V motivaci k učení lze rozlišit dvě významná stadia: 

Počáteční motivace – vzniká snadněji a může ji podnítit kterýkoliv z výše uvedených šesti skupin činitelů působících na motivaci k učení. Další vývoj motivace je však obtížnější.



Hlubší, trvalejší motivace – její vývoj může podporovat jakýkoliv činitel, záleží především na vlastní činnosti jedince a na společenských podmínkách. Motivace a zájem se již prohlubují v činnosti, ze které má jedinec radost, získává uspokojení z výsledků a úspěchu a poznává nové aspekty činnosti.

Na motivaci k učení mohou negativně působit rušivé vlivy, kdy se motivace nevyvíjí příznivě a zájem jedince tak klesá. Rušivě působí nasycení, tedy nadměrná motivace a nadměrné zabývání se jedinou činností, dále opakované neúspěchy a nedostatky v osobních vztazích, ve způsobu výchovy nebo v metodách vyučování (Čáp, 1987).

1.6.3 Vnitřní a vnější motivace Armstrong (2002) rozlišuje dle Herzberga a kol. motivaci na vnitřní a vnější, která se rozlišuje i v motivaci k učení. Vnitřní

motivace

vychází

z nás.

Motivujeme

sami

sebe,

nikoliv

druhé,

čímž uspokojujeme své potřeby. Jde o faktory, které si sami vytváříme a které nás ovlivňují, abychom se chovali určitým způsobem. Příkladem takových faktorů jsou faktory vytrvalosti, odpovědnosti a příležitost využívat či rozvíjet své dovednosti a schopnosti. Tato motivace má dlouhodobější účinek (Armstrong, 2002). Jedinec, který je motivován vnitřně, převažuje tedy u něj vnitřní motivace k učení nad vnější, se mnohem ochotněji učí, a sice pro vlastní uspokojení, jelikož ho samotné učení baví a má radost ze získání nových vědomostí. Díky tomu takový jedinec vykazuje mnohem vyšší školní úspěšnost, do školy chodí rád a na výuku je lépe připraven. Vnitřní motivace má tedy zásadní význam při učení, a proto by měla převažovat nad motivací vnější (Lokšová a Lokša, 1999).

16

Naproti tomu motivace vnější může mít pouze krátkodobý účinek, neboť jsme ovlivňováni okolím – neučíme se tedy z vlastního zájmu. Příkladem může být odměna za dobré studijní výsledky nebo motiv jít studovat na vysokou školu z důvodu, abychom udělali radost druhým. Neděláme to tedy kvůli sobě, ale spíše kvůli okolí. Dalším příkladem vnější motivace může být vedle odměny a pochvaly také trest nebo kritika. Znaky vnitřní a vnější motivace dle Lokšové a Lokši (1999) zobrazuje tabulka 1. V průběhu života může dojít k přeměně vnější motivace na motivaci vnitřní, kdy u jedince ustupuje význam odměny nebo pochvaly, a naopak začne převažovat vlastní zájem o konkrétní činnost, zesílí tak u něj potřeba činnosti a životních cílů (Čáp, 1987).

Tabulka 1 Znaky vnitřní a vnější motivace

Vnitřní motivační orientace

Vnější motivační orientace

Učení motivované zájmem a zvědavostí

Učení motivované snahou získat dobré známky

Snaha pracovat pro svoje vlastní uspokojení

Snaha pracovat pro uspokojení učitele nebo rodiče

Preference nových a flexibilních činností

Upřednostňování lehkých a jednoduchých činností

Snaha pracovat samostatně a nezávisle

Závislost na pomoci učitele

Preferování vnitřních kritérií úspěchu a neúspěchu v práci

Orientace na vnější kritéria posouzení výsledků

Zdroj: Lokšová a Lokša (1999), s. 17, vlastní úprava

17

2 Dotazování Podle Kozla (2006) patří dotazování k jedné z nejrozšířenějších metod sběru dat a jeho základním nástrojem je dotazník. Než začne samotný sběr dat, dochází k několika základním fázím výzkumného šetření, které se navzájem doplňují a ovlivňují. V první řadě je nutno zjistit, na co se budeme ptát. To zjistíme z definice problému a cílů výzkumu, které bychom si měli jasně stanovit již v jeho samotném začátku. Je potřeba vypracovat si seznam všech důležitých informací, které se budeme snažit zjistit pro dosažení cílů. Do dotazníku vybíráme pouze potřebné otázky, a pokud v něm objevíme nadbytečné a nesouvisející údaje, měli bychom je z něj vyřadit. V další fázi nás zajímá, koho se budeme ptát. Musíme tedy přesně specifikovat cílovou skupinu respondentů, na kterou se budeme ve výzkumu zaměřovat. Dotazování lze rozdělit na: 

Osobní dotazování – je nejtradičnějším typem dotazování a jeho význam spočívá v rozhovoru tazatele s respondentem. Výhodou je přímý kontakt s respondentem (Face to Face) a možnost přímé zpětné vazby od respondenta. Osobní dotazování má nejvyšší návratnost odpovědí a rozhovory mohou být individuální nebo skupinové. Nevýhodou je finanční a časová náročnost.



Písemné dotazování – je méně finančně náročné a hlavní výhodou pro respondenta je dostatek času při vyplňování dotazníku, ve kterém je navíc umožněna jeho anonymita a respondent díky tomu může odpovídat upřímněji. Otázky avšak musí být formulovány tak, aby je respondent jasně pochopil. Nevýhodou může být menší reprezentativnost výsledků či nízká návratnost dotazníků.



Telefonické dotazování – jeho výhodou jsou nižší náklady, rychlost získání potřebných údajů a možnost opakovat dotazování v případě nezastižení respondenta. Dotazování by nemělo být příliš zdlouhavé s ohledem na respondentovo soustředění a doba hovoru by neměla přesáhnout deset minut.



Elektronické dotazování – pomocí něho zjišťujeme informace prostřednictvím dotazníků v e-mailech nebo na webových stránkách. Je to nejmladší způsob

18

dotazování a jeho hlavními výhodami jsou minimální finanční a časová náročnost a následné snadnější zpracování odpovědí (Kozel, 2006).

2.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření je nejpoužívanějším nástrojem při sběru primárních dat. Jde o formulář /dotazník/ s otázkami, na které respondent odpovídá, případně může obsahovat varianty odpovědí. Délka dotazníku není přesně určena, závisí na zkoumaném tématu či na použitém typu dotazování. Pro respondenta však bude nejvhodnější dotazník o zhruba třiceti otázkách. Dotazník by měl mít logickou strukturu a otázky v něm by měly tvořit logický celek, jelikož se uplatňují ve vzájemném kontextu a ovlivňují nejen odpověď na sebe samu, ale i na otázky následující. Proto je tedy vhodné otázky dobře seřadit. Strukturovaný a polostrukturovaný dotazník: 

Strukturovaný dotazník – má pevnou logickou strukturu, kterou je nutno po celou dobu dodržovat. Otázky bývají většinou uzavřené a výhodou strukturovaného dotazníku je rychlost, snadné zpracování údajů apod. Naopak nevýhodou je méně získaných informací, jelikož má respondent na výběr pouze z nabízených variant odpovědí.



Polostrukturovaný dotazník – využívá polouzavřených nebo otevřených otázek, díky čemuž můžeme zjistit více individuálních rozdílů a názorů. Respondent má tak příležitost se k dané problematice volně vyjádřit svými slovy. Nevýhodou polostrukturovaného dotazníku je náročnější zpracování informací (Kozel, 2006).

2.1.1 Otázky výzkumné a funkční V dotazníku

rozlišujeme

výzkumné

otázky,

díky nimž

získáváme

informace

bezprostředně se vztahující k cílům výzkumu a pak funkční otázky, které zahrnují:  Identifikační otázky – pomocí nich zjišťujeme základní charakteristiky respondentů (pohlaví, věk, vzdělání apod.) a měly by být umístěné v závěru dotazníku.

19

 Úvodní otázky – v nich poskytneme respondentům základní informace o výzkumu a jeho cílech a snažíme se v nich probudit zájem dotazník vyplnit.  Kontrolní otázky – umožňují posouzení spolehlivosti a pravdivosti odpovědí respondentů na výzkumné otázky (Pauknerová a kolektiv, 2012).

2.1.2 Otázky dle variant odpovědí Otázky členíme dle variant jejich odpovědí na otevřené, uzavřené a polouzavřené:  Otevřené otázky – dávají respondentovi prostor k vlastnímu vyjádření a odpovídá na ně vlastními slovy. Pomocí otevřené otázky získáme více informací.  Uzavřené otázky – již dopředu předkládají možné odpovědi a respondent si z této nabídky variant pouze jen vybírá. Uzavřené otázky se dále ještě člení na alternativní a selektivní otázky. Zatímco u alternativních otázek se varianty odpovědí navzájem vylučují – respondent vybírá pouze jednu odpověď, u otázek selektivních se varianty odpovědí navzájem nevylučují a respondent tak má možnost zvolit jednu nebo více odpovědí současně.  Polouzavřené otázky – jsou kompromisem mezi otevřenou a uzavřenou otázkou. Respondent má předloženy varianty odpovědí a pak ještě variantu (jinak, další…), ve které může doplnit konkrétní odpověď vlastními slovy. V dotazníku je vhodné tyto otázky využívat, protože představují všechny vyčerpávající možnosti odpovědí (Kozel, 2006).

20

PRAKTICKÁ ČÁST 3 Představení VŠPJ 3.1 Poslání VŠPJ je veřejná vysoká škola zaměřená na aplikovanou vzdělanost, jejímž posláním je poskytovat odborně různorodé studijní programy zaměřené zejména na potřeby regionálního trhu práce, pěstovat intenzivní spolupráci s aplikační sférou, odpovídající tvůrčí činnost a aplikovaný výzkum, poskytovat pestrou nabídku celoživotního vzdělávání a napomáhat kulturnímu a obecně vzdělanostnímu rozvoji regionu.

Obrázek 3 Logo VŠPJ

Zdroj: www.vspj.cz

Vysoká škola polytechnická Jihlava (dále jen VŠPJ) je jedinou veřejnou vysokou školou neuniverzitního typu na území Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě, Tolstého 16, 586 01 Jihlava. Škola byla zřízena zákonem č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004 a od univerzitní vysoké školy se odlišuje tím, že nemůže poskytovat vzdělání v doktorských studijních programech, dále se nečlení na fakulty, ale na katedry a její vědecká rada se nazývá akademickou radou. Následující seznam uvádí jednotlivé katedry VŠPJ.

21

3.2 Katedry Oborové: 

Katedra ekonomický studií



Katedra cestovního ruchu



Katedra technických studií



Katedra zdravotnických studií



Katedra sociální práce

Ostatní: 

Katedra jazyků



Katedra matematiky



Katedra sportů

VŠPJ nabízí akreditované studijní programy bakalářského a nově též magisterského typu. Studium bakalářského studijního programu trvá zpravidla tři roky a probíhá v prezenční /denní/, nebo v některých oborech také kombinované formě studia. Součástí studia jsou rovněž týdenní až celosemestrální odborné praxe. Po úspěšném složení státní závěrečné zkoušky a obhajobě bakalářské/diplomové práce, získává absolvent diplom a titul bakalář (Bc.) či magistr (Mgr.). Na VŠPJ probíhá i výuka v kurzech celoživotního vzdělávání včetně Univerzity třetího věku. Škola také od roku 2008 jako jediná vysoká škola v České republice provozuje vlastní cestovní kancelář, která především organizuje zájezdy pro studenty oboru Cestovní ruch, avšak své služby poskytuje i široké veřejnosti. K 31. prosinci 2014 studovalo na VŠPJ 2 661 studentů v akreditovaných studijních programech v denní i kombinované formě studia (viz Obrázek 4). Nejpočetněji byly zastoupeny ekonomické obory, jejichž studenti v prezenční a kombinované formě studia tvořili asi 69 % všech studentů VŠPJ.

22

Obrázek 4 Studenti v akreditovaných studijních programech

Zdroj: výroční zpráva o činnosti za rok 2014

3.3 Akreditované studijní programy Níže je uveden seznam akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programů na VŠPJ. V závorkách jsou označeny kurzívou jednotlivé obory daného studijního programu.

3.3.1 Bakalářské 

Ekonomika a management (Finance a řízení, Cestovní ruch)



Elektrotechnika a informatika (Počítačové systémy, Aplikovaná informatika)



Ošetřovatelství (Všeobecná sestra)



Porodní asistence (Porodní asistentka)



Zdravotně sociální péče (Zdravotně sociální pracovník)



Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi (Aplikovaná technika pro průmyslovou praxi)

Finance a řízení Tento studijní obor lze studovat jak v prezenční, tak i v kombinované formě a poskytuje vzdělání, které je ekonomicky zaměřené pro výkon odborných činností v různých oblastech řízení podnikových či veřejných financí (včetně účetní a daňové problematiky), marketingového řízení firem, řízení lidských zdrojů i v dalších souvisejících činnostech. Studované předměty udává doporučený studijní plán, ve

23

kterém se předměty dělí na povinné, povinně volitelné a volitelné. Během studia si studenti zvolí jednu specializaci, kterou musí vystudovat. Na výběr jsou tyto specializace: Finance a daně, Finanční poradenství, Projektový management, Veřejná správa a regionální rozvoj, Řízení průmyslových procesů. Součástí studia je dlouhodobá praxe (celkem 18 týdnů), ve které si studenti prakticky ověří své znalosti získané po dobu studia. Cestovní ruch Studijní obor Cestovní ruch lze též studovat v prezenční nebo kombinované formě studia a poskytuje prakticky zaměřené ekonomicky orientované bakalářské vzdělání pro výkon odborných činností v různých oblastech cestovního ruchu. V průběhu studia si studenti vybírají některou z těchto specializací: Podnikání v cestovním ruchu, Šetrné formy cestovního ruchu, Management volného času, Lázeňství a wellness, Veřejná správa v cestovním ruchu, Kulturní cestovní ruch, Informační systémy v cestovním ruchu. Součástí výuky je též odborná praxe trvající celkem 22 týdnů.

3.3.2 Magisterské 

Specializace ve zdravotnictví (Komunitní péče v porodní asistenci)

4 Metoda sběru dat Cílovou skupinu výzkumu tvořili studenti VŠPJ jak prezenční, tak i kombinované formy studia, a sice dvou konkrétních oborů: Cestovní ruch a Finance a řízení. Sběr dat probíhal metodou dotazníkového šetření. Dotazník se skládal z 26 otázek, které byly typu uzavřené, polouzavřené a otevřené. Zvolila jsem kombinaci papírového i elektronického dotazování, které bylo provedeno anonymně. První etapa probíhala ve dnech 15. – 19. prosince 2015 formou tištěných dotazníků, s jejichž distribucí mi pomohla Ing. Dagmar Frendlovská, Ph.D., která mi umožnila rozdat dotazníky studentům na svých cvičeních. Další respondenty jsem s prosbou o vyplnění dotazníku oslovila také v prostorách školy. Od 22. prosince 2015 měli pak respondenti možnost vyplnit dotazník v elektronické podobě prostřednictvím služby google.cz. Odkaz na dotazník jim byl dostupný formou hromadného vzkazu v informačním systému VŠPJ. Ve druhé etapě, která proběhla v letním semestru – konkrétně 22. března 2016, jsem

24

opět přinesla dotazníky studentům do cvičení paní Ing. Dagmar Frendlovské, Ph.D. Kompletní dotazník je ke zhlédnutí uveden v příloze 1.

5 Interpretace výsledků Celkem jsem zpracovala 191 dotazníků, z toho 103 dotazníků bylo získáno v tištěné formě (54 %) a dalších 88 dotazníků bylo získáno elektronickou formou (46 %). Z důvodu lepší přehlednosti o struktuře respondentů dotazníkového šetření jsou nejprve uvedeny identifikační otázky, které jsou však v samotném dotazníku uvedeny až v jeho závěru. Uveďte prosím Vaše pohlaví. Tabulka 2 Pohlaví respondentů

Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Žena

153

80,1 %

Muž

38

19,9 %

Zdroj: vlastní výzkum

Z tabulky 2 vyplývá, že převážná většina dotazovaných, až 80 %, byly ženy a zbylých necelých 20 % oslovených respondentů tvořili muži. Tak vysoký rozdíl si lze vysvětlit tím, že ekonomicky zaměřené studijní obory jako jsou Cestovní ruch a Finance a řízení studují více ženy, na rozdíl od takových oborů, jako jsou například Počítačové systémy či Aplikovaná informatika. Uveďte prosím Váš věk. Tabulka 3 Věk respondentů

Věkové kategorie

Absolutní četnost

Relativní četnost

20–25

173

90,6 %

26–35

13

6,8 %

36–45

3

1,6 %

46–50

2

1%

51 a více let

0

0%


25

Tato identifikační otázka se ptala na věk respondentů. Nejvíce oslovených bylo očekávaně ve věku 20 až 25 let (90,6 % respondentů). Další kategorie 26 až 35 let představovala už jen 6,8 % dotázaných a nejméně respondentů bylo zastoupeno v kategoriích věku od 36 do 50 let, kde se již výhradně jednalo o studenty kombinované formy výuky. Žádný respondent nebyl starší 51 a více let. Jaký studujete obor? Tabulka 4 Studijní obor

Absolutní četnost

Relativní četnost

Finance a řízení

98

51,3 %

Cestovní ruch

93

48,7 %

Obor


Následující otázka rozlišovala respondenty podle studovaného oboru. Studijní obor Finance a řízení uvedlo 51,3 % respondentů. O něco méně respondentů (48,7 %), uvedlo obor Cestovní ruch. V dotazníkovém šetření tak byly oba studované obory zastoupeny přibližně stejným počtem respondentů. Jaký semestr nyní studujete? Tabulka 5 Studovaný semestr

Absolutní četnost

Relativní četnost

První

64

33,5 %

Druhý

20

10,5 %

Třetí

29

15,2 %

Čtvrtý

9

4,7 %

Pátý

40

20,9 %

Šestý

8

4,2 %

Vyšší

21

11 %

Semestr


Dle studovaného semestru měl největší zastoupení první semestr, který uvedla třetina respondentů. Dále následoval pátý semestr (20,9 % respondentů) a třetí, ve kterém zrovna studovalo 15,2 % dotázaných. Zmínit lze i studium vyšších semestrů, které uvedlo celých 11 % ze všech oslovených respondentů. Vyšší semestry jsou studovány 26

nad rámec standardní doby studia, a to například z důvodu přerušení či prodloužení studia. Tištěná verze dotazníku mimo jiné obsahovala také otázku Jaká je délka Vašeho bakalářského studia?. Avšak z důvodu špatné formulace této otázky a následně neporozumění jejího významu respondenty, jsem se ji rozhodla pro elektronickou verzi z dotazníku vyřadit. Označte formu Vašeho studia. Tabulka 6 Forma studia

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prezenční studium

155

81,2 %

Kombinované studium

36

18,8 %

Forma


Otázka zjišťovala formu studia a na základě tabulky 6 je patrné, že nejčetněji byla zastoupena prezenční forma studia, kterou zaškrtlo 81,2 % respondentů. Zbylých 18,8 % dotázaných studovalo na VŠPJ formou kombinovaného studia. Proč jste si zvolili studovat právě VŠPJ? Tabulka 7 Nejčastěji zmiňované důvody proč studovat na VŠPJ

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zájem o konkrétní obor

109

57,1 %

Vzdálenost školy

87

45,5 %

Nepřijetí na jinou VŠ Snadnější přijímací zkoušky oproti jiné VŠ Omezený výběr VŠ v mém okolí

70

36,6 %

55

28,8 %

47

24,6 %

Možnost poznat nové lidi

28

14,7 %

Na základě doporučení

23

12 %

Vliv rodičů nebo přátel

13

6,8 %

Ostatní

8

4,2 %


27

Graf 1 Nejčastěji zmiňované důvody proč studovat na VŠPJ


Cílem této otázky bylo zjistit důvody respondentů, proč si vybrali studovat právě VŠPJ a co je vedlo k tomu, aby si podali přihlášku. Respondenti mohli zvolit více možností, případně přidat vlastní odpověď do kolonky Ostatní. V tabulce 7 jsou výsledky zobrazeny v absolutní a relativní četnosti. Z grafu 1 je zřejmé, že respondenty nejvíce zajímal konkrétní obor (57,1 %). Vzdálenost školy měla vliv pro 45,5 % dotázaných. Více než třetina respondentů (36,6 %) si zvolila studium na této škole z důvodu nepřijetí na jinou školu a necelých 29 % považovalo přijímací zkoušky na VŠPJ za snadnější než na jiné VŠ. Z grafu dále lze vyčíst, že 24,6 % respondentů uvedlo omezený výběr VŠ ve svém okolí, 14,7 % možnost poznat nové lidi a také, že celých 12 % oslovených si školu zvolilo na základě doporučení. Pouze 6,8 % respondentů bylo při výběru VŠPJ ovlivněno svými rodiči nebo přáteli. 4,2 % dotázaných uvedlo vlastní odpověď do kolonky Ostatní a mezi ostatními důvody proč studovat na VŠPJ tedy byly: možnost cestovat, získat praxi, obor v kombinované formě, veřejná škola, neplacení zdravotního a sociálního pojištění. Dále jeden respondent uvedl, že šel studovat na VŠPJ, protože tam šla i jeho kamarádka a další předpokládal, že studium na této škole bude snadnější než na VŠ v Brně.

28

Dojíždíte do školy z jiného kraje než Kraje Vysočina? Tabulka 8 Dojíždění respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

70

36,6 %

Ne

121

63,4 %


Až 63,4 % respondentů do školy z jiného kraje nedojíždí. Jednalo se tedy o studenty, kteří do školy docházeli buď přímo z Jihlavy a jejího okolí, nebo dojížděli pouze v rámci kraje. Více než třetina respondentů pak uvedla, že do školy z jiného kraje dojíždí. V následující otázce tedy měli ti respondenti, kteří zaškrtli kladnou odpověď Ano uvést kraj, ze kterého dojíždějí. Níže uvedená tabulka 9 uvádí abecedně seřazené zastoupení krajů. Tabulka 9 Kraj, ze kterého respondenti dojíždějí

Absolutní četnost

Kraj Hlavní město Praha

11

Jihočeský

6

Jihomoravský

17

Karlovarský

1

Královéhradecký

2

Liberecký

2

Olomoucký

3

Pardubický

12

Středočeský

6

Ústecký

5

Zlínský

3

Žilinský

1

Celkem

69 Zdroj: vlastní výzkum

V dotazníkovém šetření bylo zastoupeno hned 11 ze 13 krajů České republiky (kromě Kraje Vysočina) a jeden kraj ze Slovenské republiky. Nejvíce respondentů do školy dojíždělo z kraje Jihomoravského (17), Pardubického (12) a hlavního města Prahy 29

(11). Jihočeský kraj spolu se Středočeským uvedl shodný počet dotazovaných (6). Po nich následoval Ústecký kraj s pěti dojíždějícími respondenty. Po třech respondentech dojíždělo z Olomouckého a Zlínského kraje, po dvou pak z Královéhradeckého a Libereckého kraje. Jeden respondent dojížděl do školy z Karlovarského kraje a ze Žilinského kraje ležícího v severní části Slovenska. Na tuto otázku neodpověděl jeden respondent. Jakým způsobem jste se o VŠPJ dozvěděli? Tabulka 10 Jak se respondenti dozvěděli o VŠPJ

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hledáním na internetu

95

49,7 %

Od absolventů školy

58

30,4 %

Zmínka na předchozí škole

49

25,7 %

Na veletrhu Gaudeamus

43

22,5 %

Pomocí propagačních materiálů školy

40

20,9 %

Navštívil/a jsem den otevřených dveří

33

17,3 %

Ostatní

16

8,4 %


Graf 2 Jak se respondenti dozvěděli o VŠPJ


30

Následující otázka zjišťovala, jakým způsobem se respondenti dozvěděli o VŠPJ. Rovněž i v této otázce měli možnost označit více možností nebo doplnit o odpověď jinou. Odpovědi znázorňuje graf 2 a na jeho základě lze zkonstatovat, že téměř polovina respondentů (49,7 %) si informace o škole vyhledávala na internetu. O škole se respondenti dozvěděli také od jejích absolventů (30,4 %), zmínkou na předchozí škole (25,7 %) nebo díky veletrhu Gaudeamus (22,5 %). Veletrh Gaudeamus je každoročně pořádaný evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání, jehož cílem je poskytnout absolventům středních škol co nejvíce informací o vysokoškolském vzdělání. 20,9 % dotázaných se o VŠPJ dozvědělo díky jejím propagačním materiálům, které mohli mimo jiné získat právě na dni otevřených dveří, které navštívilo 17,3 % respondentů. Do kolonky Ostatní ještě 8,4 % z oslovených respondentů uvedlo, že se o VŠPJ dozvědělo od přátel, příbuzných, poradce na střední škole, od současných studentů školy, z reklamy v novinách, z města svého bývalého trvalého bydliště a další dva respondenti, bydlící v okolí Jihlavy, přidali, že již dříve věděli, že v Jihlavě je vysoká škola. Jaké faktory pro Vás byly důležité při výběru VŠ? Tabulka 11 Souhrn důležitých faktorů při výběru VŠ

Absolutní četnost

Relativní četnost

Umístění školy

93

48,7 %

Studované předměty

91

47,6 %

Způsob přijímacího řízení

77

40,3 %

Návaznost oboru na předchozí studium

77

40,3 %

Možnosti uplatnění na trhu práce

52

27,2 %

Kvalita studia

42

22 %

Příjemné prostředí

28

14,7 %

Služby poskytované školou

26

13,6 %

Široký výběr oborů

14

7,3 %

Ostatní

10

5,2 %

Image školy

7

3,7 %


31

Graf 3 Souhrn důležitých faktorů při výběru VŠ


Další otázka zkoumala, jaké faktory respondenti považovali za důležité při výběru vysoké školy a co je v jejich výběru nejvíce ovlivnilo. Respondenti opět mohli zvolit více možností současně a také rozšířit otázku o vlastní odpověď. Pro 48,7 % respondentů hrálo důležitou roli umístění školy. 47,6 % respondentů zajímalo, jaké předměty budou na daném oboru studovat. Shodnému procentu dotázaných (40,3 %) nebyl lhostejný způsob přijímacího řízení a též, aby zvolený obor navazoval na jejich předchozí studium. Další odpovědi poté následovaly: možnosti uplatnění na trhu práce (27,2 % respondentů), kvalita studia (22 % respondentů), příjemné prostředí (14,7 % respondentů), služby poskytované školou (13,6 % respondentů) a široký výběr oborů (7,3 % respondentů). Do pole Ostatní mezi další důležité faktory respondenti uváděli praxi, druhé kolo přijímacího řízení, obor Cestovní ruch a obor v kombinované formě, levné náklady na studium, nabídka programů na cestování (Erasmus, IBW). Za nejméně důležitý faktor při vybírání školy respondenti považovali image školy (3,7 %).

32

Co Vás nejvíce motivuje ke studiu? Tabulka 12 Co respondenty nejvíce motivuje ke studiu

Absolutní četnost

Relativní četnost

Získání vyššího stupně vzdělání Příležitost získat v budoucnu finančně lépe ohodnocené zaměstnání Získání nových vědomostí

146

76,4 %

103

53,9 %

83

43,5 %

Zájem studovat

77

40,3 %

Potřeba seberealizace

76

39,8 %

Studentský život

63

33 %

Neplatí se školné

61

31,9 %

Možnost získání studentské praxe v oboru

61

31,9 %

Navázání nových kontaktů

59

30,9 %

Vylepšení znalostí cizích jazyků

58

30,4 %

Delší volno, prázdniny

55

28,8 %

Oddálení nástupu do zaměstnání

52

27,2 %

Radost z dobrých studijních výsledků

32

16,8 %

Možnost zúčastnit se programu Erasmus

32

16,8 %

Možnost získání prospěchového stipendia

14

7,3 %

Ostatní

1

0,5 %


33

Graf 4 Co respondenty nejvíce motivuje ke studiu


Tato otázka zjišťovala, co studenty nejvíce motivuje ke studiu na VŠPJ. Respondenti měli na výběr ze široké škály možností odpovědí, kde mohli zaškrtnout jak více možností, tak přidat vlastní odpověď. Z grafu 4 je naprosto zřejmé, že nejvíce oslovených respondentů (76,4 %) je motivováno především získáním vyššího stupně vzdělání, se kterým velmi úzce souvisí hned na druhém místě nejčetněji uváděná (53,9 % respondentů) příležitost získat v budoucnu finančně lépe ohodnocené zaměstnání. Z těchto výsledků vyplývá, že si respondenti velmi dobře uvědomují, že jedinec s vysokoškolským vzděláním má mnohem větší šanci lépe se uplatnit na trhu práce a tím i větší předpoklad zařadit se do vyšší platové třídy než jedinec bez něho. Získání nových vědomostí a zájem studovat, tedy dva velmi důležité faktory pro vnitřní motivaci jedince, zvolilo 43,5 %, respektive 40,3 % dotázaných. Dále následovala potřeba seberealizace (39,8 % oslovených). Studentský život a výhody s ním spojené

34

zaškrtla třetina respondentů. Možnost získání studentské praxe v oboru při studiu na VŠPJ motivuje necelých 32 % dotázaných, což lze považovat za celkem nízké procento, přestože je možnost absolvovat praxi a získat tak díky ní praktické zkušenosti pro studenty jistě velmi přínosná. Vylepšení znalostí cizích jazyků uvedlo 30,4 % respondentů a převážná většina z nich byla tvořena studenty z oboru Cestovní ruch, konkrétně 39 respondentů z 58. Dále pak následovaly odpovědi: delší volno, prázdniny (28,8 % respondentů), oddálení nástupu do zaměstnání (27,2 % respondentů), radost z dobrých studijních výsledků (16,8 % respondentů), možnost získání prospěchového stipendia (7,3 % respondentů). Příležitost zúčastnit se programu Erasmus motivuje 16,8 % oslovených, což je program, který studentům nabízí absolvovat studijní pobyty či praktické stáže v zahraničí. I zde největší procento tvořili studenti z oboru Cestovní ruch, absolutně vyjádřeno 27 respondentů z 32. Je pro ně jistě velmi přínosné zúčastnit se během svého studia tohoto programu a získat tak cenné zkušenosti ze zahraničí a v neposlední řadě si i zlepšit své jazykové dovednosti. Do pole Ostatní uvedl pouze jeden student z Cestovního ruchu, že ho v rámci praxe motivuje možnost vycestovat do různých zemí. Motivuje Vás možnost získání prospěchového stipendia k ještě lepším studijním výsledkům? Tabulka 13 Možnost získání prospěchového stipendia

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

49

25,7 %

Ne

142

74,3 %


Otázkou jsem chtěla zjistit, jestli je pro respondenty významné během studia získat prospěchové stipendium a zda je tedy možnost jeho získání motivuje k ještě lepším studijním výsledkům. Prospěchové stipendium je určeno studentům s vynikajícími studijními výsledky, kteří pro jeho přiznání splňují dané podmínky, které pro konkrétní období vyhlašuje rektor. Mezi další stipendia na VŠPJ včetně prospěchového patří také mimořádná, ubytovací a sociální stipendia. Jejich přiznání a výplatu stanovuje Stipendijní řád VŠPJ.

35

Z tabulky 13 lze vyčíst, že více než čtvrtina respondentů na otázku odpověděla kladně a možnost získání stipendia je tedy motivuje ke zlepšení svých studijních výsledků. Naopak téměř ¾ respondentů jeho získání nijak zvlášť nemotivuje. Důvody respondentů, proč zvolili kladnou či zápornou odpověď, jsou podrobněji rozebrány v následujících dvou otázkách. Pokud ano, uveďte prosím důvody, které Vás motivují k jeho získání. Cílem této otevřené otázky bylo zjistit, proč respondenty, kteří v předešlé otázce zvolili kladné Ano, motivuje možnost získání prospěchového stipendia ke zlepšení svých studijních výsledků. Respondenti uváděli tyto důvody: -

možnost získání peněz a zlepšení finanční situace,

-

mít vlastní peníze, které si budu moci uschovat do budoucna a také ulehčit rodičům od finančního přilepšování při studiu na VŠ,

-

výhoda dřívějšího zapisování do rozvrhu,

-

lepší pocit z dobrých studijních výsledků a ze sebe sama,

-

uznání, úspěch, seberealizace,

-

prohloubit si více znalosti,

-

donutí mě to aspoň k učení a intenzivněji studovat,

-

odměna za snahu, kterou vynaložím do svého vzdělání,

-

motivuje mě stipendium samotné.

Z uváděných odpovědí lze konstatovat, že velkou motivací pro získání prospěchového stipendia je pro respondenty možnost získání peněz, které se při studiu určitě hodí nejednomu studentovi, který se nechce spoléhat jen na finanční pomoc svých rodičů. Jako velkou výhodu pak respondenti oceňují při tvorbě rozvrhu, kdy mají přednost zapisovat si předměty v pořadí hned jako první a mohou se tak vyhnout kolizním situacím a přetížení informačního systému ve chvíli, kdy si předměty zapisuje převážná většina studentů, které pak také navíc bývají často velmi rychle obsazené. Respondenty v neposlední řadě motivuje k získání stipendia také dobrý pocit z jeho získání, uznání od okolí či vlastní seberealizace.

36

Pokud ne, uveďte prosím důvod. Otázka byla rovněž otevřená a měli v ní dotázaní, kteří nejsou motivováni možností získat prospěchové stipendium, uvést své důvody. Respondenti uváděli: -

nedosahuji takových výsledků pro jeho získání,

-

jsem průměrný student, nemám na něj nárok,

-

nevěřím si, nezvládl bych to,

-

nemám o něj zájem, nepotřebuji ho,

-

nechci se pořád jen učit, jsem líný,

-

nedostatek času na učení,

-

chci se věnovat více svým koníčkům,

-

dobré výsledky chci mít hlavně kvůli sobě a ne kvůli prospěchovému stipendiu,

-

učím se pro sebe a pro svoji budoucnost,

-

se svými studijními výsledky jsem spokojen i bez stipendia,

-

chci především úspěšně dokončit školu,

-

již mám vlastní příjmy,

-

peníze získám rychleji díky brigádě,

-

v tomto případě mě peníze nemotivují, neučím se kvůli penězům,

-

stipendium je na oboru Cestovní ruch velice těžké získat skrz předměty Aplikovaná statistika, Matematika.

Respondenti tedy nejvíce odpovídali, že o prospěchové stipendium nestojí, protože jsou jejich studijní výsledky spíše průměrné a neměli by na něj tudíž nárok. Často si také pro jeho získání nevěří a myslí si, že by to nezvládli. Dále odpovídali, že je nemotivují získané peníze díky stipendiu, protože se učí hlavně pro sebe a ne kvůli penězům, jsou tedy se svými studijními výsledky spokojení. V tomto případě u studentů převažuje vnitřní motivace nad vnější, protože jsou motivováni samotným studiem a nelákají je obdržené peníze za prospěchové stipendium. Tato motivace by měla převažovat.

37

Co Vás naopak od studia nejvíce odrazuje? Tabulka 14 Co respondenty nejvíce odrazuje od studia

Absolutní četnost

Relativní četnost

Stres ve zkouškovém období

100

52,4 %

Vypracovávání seminárních prací

80

41,9 %

Vyšší náročnost některých předmětů

77

40,3 %

Nezáživné či zdlouhavé přednášky

70

36,6 %

Strach z neúspěchů

69

36,1 %

Ústní zkoušky

67

35,1 %

Nepříjemný pedagog

66

34,6 %

Méně volného času

57

29,8 %

Dojíždění do školy

34

17,8 %

Nízká úroveň motivace

22

11,5 %

Ostatní

9

4,7 %


Graf 5 Co respondenty nejvíce odrazuje od studia


Otázka si kladla za cíl zjistit, co studenty od studia naopak nejvíce odrazuje a demotivuje. Respondenti vybírali z nabízené škály odpovědí, kde měli opět příležitost

38

zaškrtnout více odpovědí zároveň či přidat jinou odpověď. Z grafu 5 je jasné, že více jak polovina respondentů (52,4 %) se shodla na tom, že je od studia nejvíce odrazuje stres ve zkouškovém období. Zkouškové období na VŠPJ probíhá dvakrát v každém akademickém roce, a sice v zimním a letním semestru, a obvykle trvá pět týdnů. Na druhém a třetím místě se umístilo časté vypracovávání seminárních prací (41,9 % respondentů) a vyšší náročnost některých předmětů (40,3 % respondentů). V těsné blízkosti se pak za sebou seřadily tyto odpovědi: nezáživné či zdlouhavé přednášky (36,6 % respondentů), strach z neúspěchů (36,1 % respondentů), ústní zkoušky (35,1 % respondentů) a 34,6 % respondentů dokáže také demotivovat nepříjemný pedagog. Téměř 30 % oslovených odrazuje od studia méně volného času. Dojíždění do školy je překážkou pro necelou pětinu respondentů a nízká úroveň motivace pro 11,5 % respondentů. Mezi další demotivující činitele respondenti do kolonky Ostatní uváděli přednášky, při kterých přednášející čte výklad jen z prezentací a nepřidá žádné informace navíc, nezajímavé a nesouvisející předměty se studovaným oborem, strach z opakování předmětů a z vyloučení ze školy a nespravedlnost u ústních zkoušek. Co považujete za největší výhody studia na VŠPJ? Prosím vypište: V otevřené otázce měli respondenti možnost podle svého vlastního názoru uvést, co považují za největší výhody studia na VŠPJ. Respondenti uváděli tyto výhody: -

prohloubení a získání nových znalostí,

-

možnost získání dlouhodobé praxe,

-

vyšší dosažené vzdělání, získání vysokoškolského titulu,

-

větší samostatnost, odpovědnost,

-

umístění školy,

-

možnost vycestovat v rámci programu Erasmus,

-

status studenta, studentské výhody a slevy, delší prázdniny,

-

poznání nových lidí,

-

tvorba rozvrhu podle vlastních představ,

-

vstřícnost a ochota většiny pedagogů, přátelská atmosféra,

39

-

lepší uplatnění na trhu práce,

-

více volného času,

-

neplatí se školné.

Co naopak považujete za největší nevýhody? Prosím vypište: V následující otevřené otázce mohli respondenti vypsat dle vlastního uvážení, co naopak považují za největší nevýhody studia na VŠPJ. Jako hlavní nevýhody respondenti zejména uváděli: -

chybějící navazující magisterské studium pro obory Cestovní ruch a Finance a řízení,

-

stres při zkouškách,

-

finanční náročnost, závislost na rodičích,

-

časová náročnost,

-

vzdálenost školy k mému bydlišti,

-

přístup některých pedagogů ke studentům,

-

studium náročných předmětů,

-

studium předmětů, které nemají moc společného se zvoleným oborem,

-

malá prestiž školy,

-

vzhled budovy, zastaralý interiér,

-

málo přednášek a cvičení u některých předmětů v kombinované formě studia,

-

nemohu pracovat na plný úvazek,

-

skloubení studia a práce.

40

Máte v případě úspěšného ukončení studia na VŠPJ zájem pokračovat i dále v navazujícím studiu? Tabulka 15 Zájem respondentů pokračovat ve studiu

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Měl/a bych zájem o navazující magisterské studium na této VŠ

70

36,6 %

Mám zájem o navazující magisterské studium na jiné VŠ

48

25,1 %

Mám zájem o bakalářské studium na této VŠ na jiném oboru

2

1%

Nemám zájem o další studium, chci si najít zaměstnání

26

13,6 %

Nevím, ještě jsem o tom nepřemýšlel/a

45

23,6 %


Z tabulky 15 je zřejmé, že více než třetina respondentů (36,6 %) by měla, v případě úspěšného ukončení svého bakalářského studia, zájem o navazující magisterské studium na VŠPJ. Na základě těchto výsledků lze uvést, že by studenti měli zájem o navazující magisterské studium, avšak škola prozatím nemá akreditace na navazující magisterské studium pro obory Cestovní ruch a Finance a řízení. Čtvrtina studentů by ráda pokračovala v návazném magisterském studiu na jiné VŠ. Pouhé 1 % dotázaných uvedlo, že má zájem o bakalářské studium na VŠPJ, akorát na jiném oboru. Taková situace by mohla nastat v případě, kdy by student po dostudování jednoho oboru, například Finance a řízení, začal studovat obor Cestovní ruch, anebo v případě, že by se během studia rozhodl studovaný obor změnit. O další studium pak nemá zájem 13,6 % respondentů a 23,6 % respondentů o této možnosti ještě zatím ani nepřemýšlelo. Pokud byste měl/a tu možnost, zvolil/a byste si stejnou VŠ? Tabulka 16 Zvolil by si respondent stejnou VŠ?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

86

45 %

Ne

39

20,4 %

Nevím

66

34,6 %


41

Tato otázka se ptala respondentů na to, zda by si znovu vybrali studovat VŠPJ a hned celých 45 % odpovědělo kladně, tedy Ano. 20,4 % dotázaných by si VŠPJ již znovu nezvolilo a 34,6 % zvolilo neutrální odpověď Nevím. S touto otázkou souvisejí následující dvě otázky, které rozebírají důvody respondentů, kteří odpověděli buď Ano či Ne. Pokud ano, proč? Na tuto otevřenou otázku neodpovídali respondenti, kteří v předcházející otázce zvolili odpověď Ne. Respondenti, kteří by si tedy opět zvolili tuto VŠ, uváděli pro své rozhodnutí tyto důvody: -

jsem zde spokojen, líbí se mi tu,

-

známé prostředí, blízko bydliště,

-

možnost vycestování do zahraničí a příležitost získání praxe,

-

studovaný obor, který navazuje na předchozí studium,

-

spokojenost s pedagogy,

-

neplatí se školné,

-

snadné studium,

-

VŠPJ je jediná škola s oborem Cestovní ruch a je jedinou VŠ na Vysočině.

Pokud ne, proč? Tuto otázku vyplňovali pouze respondenti, kteří zvolili Ne. Na to, proč by si VŠPJ již znovu nezvolili, uváděli tyto důvody: -

kvůli dojíždění do školy,

-

nejsem zde spokojen,

-

pověst školy, zvolil bych prestižnější VŠ,

-

není to můj vysněný obor, chtěl bych studovat obor, který na VŠPJ není,

-

VŠPJ nesplnila mé očekávání,

42

-

náročnost některých předmětů,

-

obor Cestovní ruch mě nebaví, je příliš ekonomicky zaměřený,

-

přibývání nepříjemných pedagogů,

-

neférový přístup některých pedagogů.

Splnila tato škola Vaše očekávání? Tabulka 17 Splnila VŠPJ očekávání respondentů?

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

159

83,2 %

Ne

32

16,8 %


Dle výsledků z tabulky 17 je naprostá většina všech oslovených respondentů (83,2 %) se školou spokojená a splnila tedy jejich očekávání. VŠPJ nenaplnila očekávání jen necelé pětině dotázaných (16,8 %). V případě, že nesplnila, uveďte prosím Vaše důvody: Na otevřenou otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předešlé otázce zvolili odpověď Ne, a naopak respondenti, kteří zvolili Ano, tuto otázku vynechali. Mezi důvody, proč VŠPJ nesplnila jejich očekávání, uváděli zejména: -

špatná image školy oproti jiným VŠ,

-

organizace školy,

-

přístup pedagogů ke studentům,

-

příliš mnoho náročných ekonomických předmětů,

-

vyšší náročnost některých předmětů,

-

příliš snadné přijetí na školu,

-

očekával jsem větší zaměření na cestovní ruch jako takový a především na studium cizích jazyků,

-

čekal jsem od této školy víc.

43

Doporučil/a byste studium na VŠPJ někomu ze svých přátel? Tabulka 18 Doporučení respondentů

Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

171

89,5 %

Ne

20

10,5 %


Téměř 90 % respondentů by doporučilo studium na VŠPJ někomu ze svých přátel a jen 10,5 % dotázaných by školu nedoporučilo nikomu. V posledních dvou otevřených otázkách uváděli respondenti důvody, proč by školu doporučili/nedoporučili. Proč ano? Zde mohli respondenti vypsat své důvody, proč by studium na VŠPJ doporučili svým známým. Respondenti uváděli: -

kvalitní studium,

-

umístění školy,

-

dobrý přístup a ochota pedagogů, příjemný pedagogický sbor,

-

příjemné prostředí menší VŠ, přátelštější prostředí, lepší přístup ke studentům,

-

škola má praktické zaměření, možnost získání praxe,

-

možnost vycestovat do zahraničí, zahraniční pobyty,

-

velká nabídka oborů,

-

snadné přijímací zkoušky oproti jiným VŠ, snadnější studium,

-

pedagogové z praxe,

-

jediná VŠ na Vysočině,

-

získání nových vědomostí a zkušeností.

44

Proč ne? A zde respondenti, kteří by VŠPJ nikomu nedoporučili, uváděli tyto důvody: -

sám zde nejsem příliš spokojený,

-

nepříjemné prostředí,

-

kvůli pedagogům,

-

jsou lepší VŠ,

-

kvůli špatné pověsti školy,

-

nespravedlivé chování u zkoušejících,

-

není to dobrá škola.

45

6 Shrnutí dotazníkového šetření a doporučení V poslední kapitole této práce shrnu nejzajímavější výsledky z dotazníkového šetření a také uvedu navržená doporučení, která by mohla škole pomoci k větší motivaci a zájmu současných i potenciálních studentů ke studiu na VŠPJ. Výzkum proběhl metodou dotazníkového šetření, kterého se zúčastnili studenti VŠPJ ze dvou oborů: Cestovní ruch a Finance a řízení. Dotazování bylo provedeno anonymně a respondenti měli možnost vyplnit tištěný, nebo elektronický dotazník, který celkem obsahoval 26 otázek. Výsledky získané z dotazníkového šetření jsou přehledně znázorněny grafy a tabulkami, ve kterých jsou číselné údaje vyjádřeny jak absolutně, tak převedeny na relativní četnosti. Odpovědi se mi podařilo získat celkově od 191 respondentů, z toho od 153 žen (80,1 %) a od 38 mužů (19,9 %). Z dotazníkového šetření je celkem patrné, že tyto dva ekonomicky orientované studijní obory studují převážně ženy. Dotazník dále vyplnilo 98 respondentů (51,3 %) z oboru Finance a řízení a 93 respondentů (48,7 %) studujících obor Cestovní ruch. Oba dva obory tak byly v dotazníkovém šetření zastoupeny přibližně stejným počtem respondentů. Naprostá většina oslovených respondentů svůj obor studovala v prezenční neboli denní formě studia (155 respondentů). Nejpočetněji zastoupenou věkovou kategorií byli respondenti ve věku 20–25 let (90,6 %). Dotazníkového šetření se dále zúčastnilo 70 dojíždějících respondentů (36,6 %). Všechny zastoupené kraje, ze kterých studenti do školy dojížděli, uvádí tabulka 9. Většina studentů (121) docházela do školy pouze v rámci Kraje Vysočina. Mezi nejdůležitějšími faktory, jež ovlivnily respondenty studovat zrovna na VŠPJ, se jeví zájem o konkrétní obor (57,1 %), vzdálenost školy (45,5 %) či nepřijetí na jinou školu (36,6 %). Téměř 29 % respondentů také jako důvod uvedlo snadnější přijímací zkoušky než na jiné VŠ. Za důležité faktory při vybírání VŠ respondenti považovali umístění školy (48,7 %), studované předměty (47,6 %), způsob přijímacího řízení a návaznost oboru na předchozí studium (40,3 %). Možnosti uplatnění na trhu práce či kvalita studia, tedy

46

faktory, které lze považovat při výběru školy za nejvýznamnější, byly důležité pouze pro 27,2 %, respektive 22 % respondentů. Z odpovědí na otázku „Co Vás nejvíce motivuje ke studiu“ zcela jasně vyplynulo, že největší motivací pro studenty je získání vyššího stupně vzdělání (76,4 %). Respondenti si tedy velmi dobře uvědomují důležitost vzdělání, a to především v budoucím uplatnění na trhu práce. S touto odpovědí úzce souvisí na druhém místě respondenty nejčetněji uváděná příležitost získat v budoucnu finančně lépe ohodnocené zaměstnání (53,9 %). Respondenti nacházejí v těchto dvou faktorech často velkou spojitost, avšak zisk vysokoškolského titulu nemusí být automatickou zárukou finančně lépe ohodnocené práce. Záleží tedy ještě na spoustě dalších faktorů. Jednoznačnou vnitřní motivací ke studiu je u respondentů získání nových vědomostí (43,5 %), zájem studovat (40,3 %) a potřeba seberealizace (39,8 %). Nízké procento oslovených (31,9 %) je motivováno možností získat během studia na VŠPJ praxi v oboru. Osobně považuji dlouhodobé praxe, které jsou součástí studia na VŠPJ, za velmi přínosné, a to především v dnešní době, kdy většina zaměstnavatelů u uchazečů preferuje již nějaké získané praktické zkušenosti. Doporučení: Z výsledků mohu usoudit, že u studentů převažují faktory vnitřní motivace nad vnějšími. Je velmi důležité, aby převažovala právě vnitřní motivace ke studiu. Studenti mohou jen díky vlastnímu zájmu ke studiu a touze po získání nových vědomostí dosahovat mnohem lepších výsledků. Ke klíčovým faktorům patří jistě i kvalitní studium či pedagogové. Úkolem kvalitního pedagoga je podnítit zájem studentů o danou výuku, obohacovat ji názornými příklady z praxe, snažit se tedy o to, aby byla výuka pro studenty co nejméně stereotypní, a tím si z ní i odnesli co nejvíce získaných poznatků. Výuka tak pro ně dostává větší smysl, může je i více zaujmout a zvýšit jejich motivaci ke studiu. Studium na vysoké škole by mělo být zaměřené co nejvíce na získávání praktických znalostí. Zpestřením výuky též mohou být návštěvy různých exkurzí souvisejících s daným oborem, či přednášky s odborníky z praxe, které bývají studenty oblíbené, jelikož se díky nim mohou dozvědět spoustu nových poznatků přímo z praxe, které jim tak utkví více v paměti a mohou díky nim získat nový pohled na věc.

47

Z výzkumu dále vyplynulo, že příležitost získat během studia prospěchové stipendium motivuje ke zlepšení svých studijních výsledků pouhou čtvrtinu respondentů (49 respondentů). Až 142 studentů tedy získání prospěchového stipendia během studia nepovažuje za významné. Prospěchové stipendium lze považovat za druh odměny – vnější podnět, tedy pokud jej chce student získat jen z důvodu finanční motivace. Ale v případě, že ho studium opravdu baví, převažují u něj faktory vnitřní motivace k učení, a navíc dosahuje dobrých studijních výsledků, může být pro něj toto stipendium příjemným bonusem při jeho snažení, které mu zároveň poslouží i jako finanční přilepšení ke studiu. Z důvodů, které respondenti uváděli v dotazníkovém šetření, však vyplynulo, že pro některé studenty může být získání tohoto stipendia obtížnější, jelikož jednoduše nedosahují tak výborných výsledků. Z odpovědí na otázku „Co Vás naopak od studia nejvíce odrazuje“ jsem zjistila, že studenty od studia nejvíce odrazuje stres ve zkouškovém období (52,4 %), vypracovávání seminárních prací (41,9 %) či vyšší náročnost některých předmětů (40,3 %). Respondenty demotivují také nezáživné či zdlouhavé přednášky (36,6 %), strach z neúspěchů (36,1 %), ústní zkoušky (35,1 %) nebo nepříjemný pedagog (34,6 %). V následujících otevřených otázkách měli respondenti možnost vyjádřit dle svého vlastního názoru, co považují za největší výhody/nevýhody studia na VŠPJ. Z odpovědí na tyto otázky vyplynulo, že studenti spatřují mezi největšími výhodami hlavně získání vysokoškolského titulu, získání dlouhodobé praxe během studia, získání nových znalostí, sestavení rozvrhu dle vlastních představ, status studenta nebo také větší samostatnost a odpovědnost. V neposlední řadě též možnost poznat nové lidi, vstřícnost pedagogů ke studentům a přátelštější atmosféru. Naopak za největší nevýhody respondenti považují chybějící návazné magisterské studium jak pro obor Cestovní ruch, tak Finance a řízení, dále stres při zkouškách, finanční a časovou náročnost studia, přístup některých pedagogů ke studentům, studium některých předmětů nesouvisejících se studovaným oborem, nízká prestiž školy, zastaralý interiér. Doporučení: Podle respondentů patří k slabinám školy především chybějící magisterské studium, nízká prestiž školy či nemoderní interiér. Dle mého názoru by mohly pomoci menší inovace některých vyučovacích učeben, které působí ponurým dojmem, tak aby

48

se v nich studenti při výuce cítili pohodlněji, což může příznivě ovlivnit i jejich motivaci. Nebylo by špatné místnosti zkrášlit třeba například o květiny, obrazy či další prvky, tak aby danou učebnu více zútulnili. Takovéto menší úpravy by pro školu nebyly příliš velkým finančním zatížením. Taktéž i barevné provedení místnosti může pozitivně ovlivňovat náladu člověka, proto by bylo vhodné některé učebny vymalovat pestřejšími barvami, například odstíny světle žluté či oranžové barvy, tak aby na studenty působily veselejším a útulnějším dojmem. Zde by finanční náklady byly jistě o něco větší, ale na druhou stranu by takovéto menší změny mohly pomoci vytvořit studentům příjemnější pracovní prostředí. Technické vybavení školy je na dobré úrovni, za přínosné dále též považuji i nově zrekonstruovanou aulu, či úpravy vnějšího vzhledu budovy. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že až 120 respondentů, (62,7 %), by rádo po dokončení studia na VŠPJ pokračovalo nadále ve studiu. Z toho 70 respondentů by mělo zájem o navazující magisterské studium na VŠPJ, dalších 48 respondentů se zajímá o magisterské studium na jiné vysoké škole a pouze 2 respondenti mají zájem o bakalářské studium na VŠPJ na jiném oboru. Doporučení: Z výsledků na tuto otázku vyplynul zájem respondentů o možné navazující magisterské studium na VŠPJ. Škole mohu doporučit získání akreditace pro navazující magisterské programy, což je i jejím dlouhodobým záměrem pro budoucí roky, pro tyto dva nejpočetněji zastoupené obory – Cestovní ruch a Finance a řízení, které na VŠPJ studuje téměř 70 % všech studentů. O návazném studiu pro obor Cestovní ruch se již jedná. V současné době je u Akreditační komise podaná žádost o zřízení magisterského studia pro tento obor, kterou bude komise projednávat v polovině června 2016. Aktuální informace mi poskytla vedoucí katedry cestovního ruchu paní RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Finanční náklady, spojené s magisterským studiem, by pro školu neměly být příliš velké. Pevně tedy doufám, že škola s touto žádostí uspěje, jelikož by magisterské studium mohlo přilákat další potenciální uchazeče o studium na VŠPJ a v neposlední řadě také pomoci škole zvýšit její prestiž. Z výzkumu dále vyplynulo, že 159 respondentům (83,2 %) splnila VŠPJ očekávání. S výběrem školy je tedy většina oslovených respondentů spokojena. Až 171 respondentů (89,5 %) by VŠPJ doporučilo někomu ze svých známých. Jako nejčastější důvody uváděli dobré umístění školy, kvalitní studium, férový přístup a ochota

49

pedagogů, přátelské prostředí, praktické zaměření školy, možnost vycestování do zahraničí, velká nabídka oborů, jediná VŠ na Vysočině. A respondenti, kteří by školu nedoporučili, jako důvody často uváděli vlastní nespokojenost se školou, nespokojenost s pedagogy, špatnou pověst školy atd. Doporučení: Jedním z dalších možných návrhů by mohlo být zřízení tzv. společenské či oddechové místnosti v určitých prostorách školy, ve které by se mohli studenti scházet a vyplnit tak například delší pauzu mezi jednotlivými výukami předmětů. Někdy totiž musí studenti čekat na následující výuku i několik hodin a nyní mají v rámci školy příležitost trávit volné chvíle buď v počítačové studovně, knihovně či popřípadě ve školním bufetu. V této vyhraněné místnosti by měli studenti možnost několika oddechových činností, někteří studenti by mohli relaxovat například u četby své oblíbené knížky, jiní by zase měli možnost s přáteli si zahrát například stolní fotbálek, mini kulečník, šipky či jiné možné aktivity, které by daná místnost obsahovala. Tento způsob trávení volného času by mohl napomoci formování kolektivu, nebo jen posloužit jako chvilkové odreagování pro studenty po několikahodinové výuce. Myslím si, že realizace by nebyla příliš náročná a nákladná. Pro zřízení této společenské místnosti by mohla posloužit například nějaká momentálně nevyužívaná místnost.

50

Závěr Tato bakalářská práce se zabývala tématikou motivace ke studiu a jejím hlavním cílem bylo zjistit pomocí metody dotazníkového šetření, co motivuje studenty ke studiu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a které faktory je ovlivnily při výběru této školy. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění základních pojmů týkajících se problematiky motivace obecně a motivace ke studiu. V závěru teoretické části jsem též popsala metodu dotazování. V praktické části mé práce jsem se především věnovala výzkumu. Nejdříve jsem představila VŠPJ, popsala metodu sběru dat a poté již následovala samotná interpretace získaných dat. V poslední kapitole této bakalářské práce jsem shrnula celý výzkum a navrhla některá z možných doporučení. Výzkumu, který proběhl metodou dotazníkového šetření, se zúčastnili studenti prezenční i kombinované formy studia z oborů Cestovní ruch a Finance a řízení. Celkově se ho zúčastnilo 191 respondentů, z toho 98 respondentů z oboru Finance a řízení a 93 respondentů z oboru Cestovní ruch. Z výsledků šetření vyplynulo, že hlavním důvodem a zároveň největší motivací ke studiu na VŠPJ je pro studenty především získání vyššího dosaženého vzdělání. Studenty dále motivuje možnost získat nové vědomosti, zájem studovat či potřeba vlastní seberealizace. Ze získaných poznatků jsem usoudila, že u studentů převažují faktory vnitřní motivace ke studiu nad vnějšími. Další zajímavé zjištění vyplývající z výzkumu bylo, že by studenti měli zájem o možné navazující magisterské studium na VŠPJ pro tyto dva obory, které by škole jistě přidalo na atraktivitě a v neposlední řadě pomohlo oslovit další potenciální uchazeče o studium. Věřím, že se podařilo naplnit stanovený cíl této bakalářské práce a budu ráda, pokud některá z navržených doporučení poslouží škole ke zvýšení zájmu současných i potenciálních studentů studovat právě na VŠPJ.

51

Seznam použité literatury Tištěné zdroje ADAIR, John Eric. Efektivní motivace. 1. vydání. Praha: Alfa Publishing, 2004, 178 s. ISBN 80-86851-00-1. ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. 8. vydání. Praha: Grada, 2002, 856 s. ISBN 80-247-0469-2. BEDRNOVÁ, Eva, NOVÝ, Ivan a kolektiv. Psychologie a sociologie řízení. 1. vydání. Praha: Management Press, 1998, 559 s. ISBN 80-85943-57-3. BEDRNOVÁ, Eva, NOVÝ, Ivan a kolektiv. Psychologie a sociologie řízení. 2. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2002, 586 s. ISBN 80-7261-064-3. BĚLOHLÁVEK, František. Organizační chování. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 1996, 343 s. ISBN 80-85839-09-1. ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. 3. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1987, 384 s. č. 46-00-13/3. HOMOLA, Miloslav. Motivace lidského chování. 2. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977, 360 s. ISBN 74-0-182. KOZEL, Roman a kolektiv. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vydání. Praha: Grada, 2006, 280 s. ISBN 80-247-0966-X. LOKŠOVÁ, Irena, LOKŠA, Jozef. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1. vydání. Praha: Portál, 1999, 199 s. ISBN 80-7178-205-X. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1. vydání. Praha: Academia, 1996, 270 s. ISBN 80-200-0592-7. PAUKNEROVÁ, Daniela a kolektiv. Psychologie pro ekonomy a manažery. 3., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2012, 264 s. ISBN 978-80-247-3809-3. WEIHRICH, Heinz, KOONTZ, Harold. Management. 1. vydání. Praha: East publishing, 1998, 659 s. ISBN 80-7219-014-8. 52

Elektronické zdroje Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. Jihlava, 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.vspj.cz/ Veletrh

Gaudeamus

[online].

Brno,

2013

[cit.

2016-04-26].

Dostupné

z: http://www.gaudeamus.cz/?id=cz%2Fcharakteristika&mf=3000000

Ostatní zdroje Výroční zpráva o činnosti za rok 2014 Brožura VŠPJ

Seznam obrázků Obrázek 1 Znázornění vztahu nedostatku, potřeb, motivace a činnosti ......................... 10 Obrázek 2 Maslowova hierarchie potřeb ........................................................................ 13 Obrázek 3 Logo VŠPJ..................................................................................................... 21 Obrázek 4 Studenti v akreditovaných studijních programech ........................................ 23

Seznam tabulek Tabulka 1 Znaky vnitřní a vnější motivace .................................................................... 17 Tabulka 2 Pohlaví respondentů....................................................................................... 25 Tabulka 3 Věk respondentů ............................................................................................ 25 Tabulka 4 Studijní obor .................................................................................................. 26 Tabulka 5 Studovaný semestr ......................................................................................... 26 Tabulka 6 Forma studia .................................................................................................. 27 Tabulka 7 Nejčastěji zmiňované důvody proč studovat na VŠPJ .................................. 27 Tabulka 8 Dojíždění respondentů ................................................................................... 29 Tabulka 9 Kraj, ze kterého respondenti dojíždějí ........................................................... 29 Tabulka 10 Jak se respondenti dozvěděli o VŠPJ........................................................... 30 Tabulka 11 Souhrn důležitých faktorů při výběru VŠ .................................................... 31 Tabulka 12 Co respondenty nejvíce motivuje ke studiu ................................................. 33 Tabulka 13 Možnost získání prospěchového stipendia .................................................. 35 Tabulka 14 Co respondenty nejvíce odrazuje od studia ................................................. 38 Tabulka 15 Zájem respondentů pokračovat ve studiu .................................................... 41 Tabulka 16 Zvolil by si respondent stejnou VŠ? ............................................................ 41 Tabulka 17 Splnila VŠPJ očekávání respondentů? ......................................................... 43 Tabulka 18 Doporučení respondentů .............................................................................. 44

53

Seznam grafů Graf 1 Nejčastěji zmiňované důvody proč studovat na VŠPJ ........................................ 28 Graf 2 Jak se respondenti dozvěděli o VŠPJ .................................................................. 30 Graf 3 Souhrn důležitých faktorů při výběru VŠ ............................................................ 32 Graf 4 Co respondenty nejvíce motivuje ke studiu......................................................... 34 Graf 5 Co respondenty nejvíce odrazuje od studia ......................................................... 38

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník

54

Přílohy Příloha 1 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Helena Kosičková a na VŠPJ studuji obor Finance a řízení. Ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který využiji ve své bakalářské práci na téma Motivace studentů vybraných oborů ke studiu na VŠPJ, jehož cílem je zjistit, co motivuje studenty oborů Finance a řízení a Cestovní ruch ke studiu a proč si zvolili studovat právě tuto VŠ. Dotazník je anonymní, a proto Vás žádám o jeho pravdivé vyplnění. Předem Vám děkuji za čas a ochotu při jeho vyplnění.

1. Jaký studujete obor?  Finance a řízení  Cestovní ruch 2. Jaký semestr nyní studujete?       

1. semestr 2. semestr 3. semestr 4. semestr 5. semestr 6. semestr Vyšší semestr

3. Označte formu Vašeho studia.  Prezenční studium  Kombinované studium 4. Proč jste si zvolili studovat právě VŠPJ? (lze označit více možností)      

Zájem o konkrétní obor Omezený výběr VŠ v mém okolí Vzdálenost školy Nepřijetí na jinou VŠ Vliv rodičů nebo přátel Snadnější přijímací zkoušky oproti jiné VŠ

55

 Možnost poznat nové lidi  Na základě doporučení  Jiný důvod – uveďte:

5. Dojíždíte do školy z jiného kraje než Kraje Vysočina?  Ano  Ne

(pokud označíte NE, přeskočte otázku 6)

6. Pokud ano, uveďte prosím, ze kterého kraje dojíždíte?

7. Jakým způsobem jste se o VŠPJ dozvěděli? (lze označit více možností)       

Od absolventů školy Hledáním na internetu Pomocí propagačních materiálů školy Navštívil/a jsem den otevřených dveří Na veletrhu Gaudeaumus Zmínka na předchozí škole Jiným způsobem – uveďte:

8. Jaké faktory pro Vás byly důležité při výběru VŠ? (lze označit více možností)           

Návaznost oboru na předchozí studium Způsob přijímacího řízení Kvalita studia Studované předměty Široký výběr oborů Image školy Umístění školy Možnosti uplatnění na trhu práce Služby poskytované školou Příjemné prostředí Jiné faktory – uveďte:

9. Co Vás nejvíce motivuje ke studiu? (lze označit více možností)  Získání vyššího stupně vzdělání  Zájem studovat  Neplatí se školné

56

            

Možnost získání studentské praxe v oboru Získání nových vědomostí Studentský život Oddálení nástupu do zaměstnání Delší volno, prázdniny Příležitost získat v budoucnu finančně lépe ohodnocené zaměstnání Radost z dobrých studijních výsledků Potřeba seberealizace Vylepšení znalostí cizích jazyků Možnost zúčastnit se programu Erasmus Navázání nových kontaktů Možnost získání prospěchového stipendia Jiné faktory – uveďte:

10. Motivuje Vás možnost získání prospěchového stipendia k ještě lepším studijním výsledkům?  Ano (pokud označíte ANO, vynechejte otázku 12)  Ne (pokud označíte NE, vynechejte otázku 11) 11. Pokud ano, uveďte prosím důvody, které Vás motivují k jeho získání:

12. Pokud ne, uveďte prosím důvod:

13. Co Vás naopak od studia nejvíce odrazuje? (lze označit více možností)           

Ústní zkoušky Stres ve zkouškovém období Vypracovávání seminárních prací Vyšší náročnost některých předmětů Dojíždění do školy Méně volného času Nízká úroveň motivace Nepříjemný pedagog Strach z neúspěchů Nezáživné či zdlouhavé přednášky Jiné důvody – uveďte:

57

14. Co považujete za největší výhody studia na VŠPJ? Prosím vypište:

15. Co naopak považujete za největší nevýhody? Prosím vypište:

16. Máte v případě úspěšného ukončení studia na VŠPJ zájem pokračovat i dále v navazujícím studiu?  Měl/a bych zájem o navazující magisterské studium na této VŠ  Mám zájem o navazující magisterské studium na jiné VŠ  Mám zájem o bakalářské studium na této VŠ na jiném oboru  Nemám zájem o další studium, chci si najít zaměstnání  Nevím, ještě jsem o tom nepřemýšlel/a 17. Pokud byste měl/a tu možnost, zvolil/a byste si stejnou VŠ?  Ano  Ne  Nevím

(pokud označíte ANO, vynechejte otázku 19) (pokud označíte NE, vynechejte otázku 18)

18. Pokud ano, proč?

19. Pokud ne, proč?

20. Splnila tato škola Vaše očekávání?  Ano  Ne 21. V případě, že nesplnila, uveďte prosím Vaše důvody:

22. Doporučil/a byste studium na VŠPJ někomu ze svých přátel?  Ano  Ne

58

23. Proč ano?

24. Proč ne?

25. Uveďte prosím Vaše pohlaví.  Žena  Muž 26. Uveďte prosím Váš věk.     

20–25 26–35 36–45 46–50 51 a více let

59

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Motivace studentů vy braných oborů ke studiu na VŠPJ

Recommend Documents