VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
S t r a t e g i c k ý p l á n ro z v o j e m ě s t a P ř i b y s l a v se zaměřením na odpadové hospodářství Bakalářská práce
Autor: Radka Havlíčková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2015
2
Anotace HAVLÍČKOVÁ Radka: Strategický plán rozvoje města Přibyslav se zaměřením na odpadové hospodářství Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomických studií. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Bakalářské práce se zabývá Strategickým plánem rozvoje města Přibyslav se zaměřením na odpadové hospodářství. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy, které jsou následně použity v praktické části. Praktická část obsahuje profil města Přibyslav, SWOT analýzu, strategické vize a cíle. Na konci bakalářské práce se nachází vyhodnocení dotazníkového šetření. Klíčová slova obec, město, orgány obce, odpadové hospodářství, SWOT analýza, strategický plán, vize a cíle
Annotation HAVLÍČKOVÁ Radka. The Strategic plan for the Development of the Town Přibyslav Focusing on its Waste Management
Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Economic Studies. Thesis supervisor Ing. Věra Nečadová. Degree of professional qualification: bachelor. Bachelor’s thesis is proposing a strategic plan for the development of town Přibyslav with the Focus on its waste management. Thesis is divided into two parts – theoretical and practical. The theoretical part explains the basic concepts, which are then subsequently used in the practical part. The practical part contains the 3
profile of Přibyslav, the SWOT analysis, strategic vision and objectives. The final part is presenting the analysis and evaluation- of the research questionnaire.
KEYWORDS town, city, municipal authorities, waste management, SWOT analysis, strategic plan, vision and goals
4
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce ing. Věře Nečadové, za její odborné vedení, rady, trpělivost a ochotu při zpracování bakalářské práce. Děkuji také vedení města Přibyslav a vedoucímu odpadového hospodářství Přemyslu Tonarovi za poskytnuté informace a materiály. Velké díky patří také respondentům, kteří věnovali čas při vyplnění dotazníku. 5
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a
jsem ji
samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
6
Obsah 1 Úvod ....................................................................................................................... 9 2 Teoretická část .................................................................................................... 11 2.1 Charakteristika obce .......................................................................................... 11 2.2 Členění obcí podle rozsahu činností .................................................................. 12 2.3 Orgány obce ....................................................................................................... 13 2.3.1. Zastupitelstvo obce ........................................................................................ 13 2.3.2 Rada obce........................................................................................................ 14 2.3.3 Obecní úřad ..................................................................................................... 14 2.3.4 Výbory zastupitelstva ..................................................................................... 15 2.4 Hospodaření obce .............................................................................................. 16 2.4.1 Rozpočet obce ................................................................................................. 16 2.4.2 Příjmy obce ..................................................................................................... 16 2.4.3 Výdaje obce .................................................................................................... 18 2.5 Odpadové hospodářství ..................................................................................... 19 2.5.1 Odpad .............................................................................................................. 20 2.5.2 Skládka odpadů ............................................................................................... 21 2.5.3 Sběrný dvůr ..................................................................................................... 22 2.5.4 Kompostárna ................................................................................................... 22 2.6 Strategie obce ..................................................................................................... 23 2.6.1 Základní struktura ........................................................................................... 24 2.6.2 Swot analýza .................................................................................................. 26 3 Praktická část ...................................................................................................... 28 3.1 Charakteristika města Přibyslav ........................................................................ 28 3.1.1 Základní informace o městě............................................................................ 28 3.1.2 Historie města ................................................................................................. 29 3.1.3 Organizační struktura ...................................................................................... 30 3.1.4 Poloha města ................................................................................................... 30 3.1.5 Historické a kulturní památky ........................................................................ 31 3.1.6 Významní rodáci a osobnosti.......................................................................... 31 3.1.7 Obyvatelstvo ................................................................................................... 31 3.1.8 Školství ........................................................................................................... 33 3.1.9 Kultura ............................................................................................................ 34 3.1.10 Volný čas ...................................................................................................... 35 3.1.11 Zdravotnictví................................................................................................. 37 3.1.12 Cestovní ruch ................................................................................................ 37 7
3.1.13 Technická infrastruktura ............................................................................... 39 3.1.14 Životní prostředí .......................................................................................... 44 3.1.15 Trh práce ....................................................................................................... 45 3.1.16 Hospodaření města....................................................................................... 46 3.2 Odpadové hospodářství Přibyslav ..................................................................... 47 3.2.1 Skládka tuhého komunálního odpadu ............................................................. 48 3.2.2 Sběrný dvůr ..................................................................................................... 53 3.2.3 Kompostárna ................................................................................................... 54 3.3 SWOT analýza ................................................................................................... 56 3.4 Strategie města Přibyslav ................................................................................... 59 3.4.1 Vize ................................................................................................................. 59 3.4.2 Strategické cíle ................................................................................................ 59 3.5 Dotazníkové šetření ........................................................................................... 69 3.5.1 Vyhodnocení dotazníků .................................................................................. 69 3.6 Shrnutí praktické části ....................................................................................... 69 4 Závěr .................................................................................................................... 79 Seznam použitém literatury ..................................................................................... 81 Seznam zkratek ....................................................................................................... 84 Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................... 85 Seznam příloh .......................................................................................................... 86
8
1 Úvod Moje téma pro bakalářskou práci je Strategický plán rozvoje města Přibyslav se zaměřením na odpadové hospodářství. Toto téma jsem si vybrala proto, že v tomto městě žiji od narození, postavila jsem si zde dům a vychovávám zde své děti. Proto mi záleží na tom, kam se město bude vyvíjet a směřovat v budoucnosti. Strategický plán by k tomuto rozvoji měl pomoci. Strategický plán rozvoje by měla mít vypracovaný každá obec. Je založen na shromážděných informací, profilu, průzkumu mezi obyvateli a podnikateli v obci a SWOT analýzy. Je to dokument, který hledí do budoucnosti. Cíl mé bakalářské práce je vypracování strategického plánu rozvoje, upozornit na silné a slabé stránky především odpadového hospodářství. Provést dotazníkové šetření v souvislosti s možným rozšířením sběrného dvora a s tím související i skládky komunálního odpadu, analýzu současného stavu a navrhnout přicházející řešení. Celá práce je rozdělena do dvou částí (teoretická a praktická). V teoretické části jsou popsány a vysvětleny pojmy, které jsou následně použity v praktické části. Tato teoretická část je rozdělena do šesti částí. Praktická část je rozdělena do pěti částí. V první části je vypracovaná charakteristika města, kde jsem přiblížila profil města. Ve druhá části popisuji odpadové hospodářství. Třetí a čtvrtá část obsahuje swot analýzu a strategii města. Poslední části praktické části je zpracování dotazníku, který byl zaměřen na možné rozšíření sběrného dvora a skládky komunálního odpadu. Při vypracování bakalářské práce a strategického plánu jsem použila tyto metody:
prostudování odborné literatury a materiálu města Přibyslav
sběr potřebných informací
swot analýzu
osobní rozhovory 9
dotazníkové šetření
vyhodnocování pomocí grafů
10
2 Teoretická část Teoretickou část jsem zaměřila na vysvětlení pojmů, které následovně používám v praktické části. Nejdříve jsem popsala pojmy obec, orgány obce a hospodaření obce. Dále vysvětluji pojmy odpadového hospodářství a v poslední části teoretické části se zabývám pojmy strategický plán a s tím související pojmy jako je vize, poslání a SWOT analýza.
2.1 Charakteristika obce Pojem obce je definován v zákoně č. 128/2000 Sb., kde se píše: „Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“1 Obec je vlastně veřejnoprávní korporace, která vystupuje vlastním jménem a nese odpovědnost za vztahy z ní vyplívající. Obec je vždy součástí vyššího územního celku, což je kraj. Obce můžeme rozdělit na obec, městys, město, statutární město a hlavní město. Městys – od roku 2006 byl obnoven pojem městys, který znamená malé město Město – u nás je 592 měst. Městem je nazývána taková obec, která musí mít aspoň 3 000 obyvatel. Statutární město - v České republice jich je 26. Město se člení na samostatné městské části, tzn. městské obvody, které jsou organizovány podle městské vyhlášky. „Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse,
1
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) § 1
11
starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.“2
2.2 Členění obcí podle rozsahu činností Podle rozsahu činností dělíme obce do tří skupin:
obec s rozšířenou působností – obec III. typu
Tyto úřady vznikly díky zrušení okresních úřadů k 1. 1. 2003 a převzaly po nich některé činnosti, mají na starosti např. vydávání řidičských průkazů, cestovních a osobních dokladů. Vymezeny jsou vyhláškou 388/2002 Sb. V České republice je jich 205. V kraji Vysočina sem patří: okres Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.
obec s pověřeným obecním úřadem – obec II. typu Tyto úřady vykonávají činnost rozsahu přiznaném a navíc pomáhají tuto správu vykonávat i pro ostatní obce v okolí. Tomuto úřadu je podřízen stavební úřad a matrika. V České republice je jich 393.
obec se základním rozsahem přenesené působnosti „Obec je základním územním samosprávným uspořádáním občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec spravuje své záležitosti 2
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) § 5
12
samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen pouze zákonem.“3 V České republice je jich 6 250.
2.3 Orgány obce „Obec může vykonávat svou působnost buď přímo občany (referendem), anebo prostřednictvím svých orgánů. V naší republice je prozatím užíván především druhý způsob. Z dikce zákona je možné odvodit, že za orgány obce je považováno obecní zastupitelstvo, obecní rada (je-li volena), starosta obce a přes své specifické postavení také obecní úřad.“4
2.3.1. Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je hlavní orgán obce a odpovídá za hospodaření obce. Je voleno v komunálních volbách na 4 roky. Počet členů zastupitelstva je vždy lichý a určuje se podle počtu obyvatel obce. Zastupitelstvo svolává minimálně jednou za 3 měsíce starosta. Počet obyvatel
Počet členů
do 500
5 až 15
nad 500 do 3 000
7 až 15
nad 3 000 do 10 000
11 až 25
nad 10 000 do 50 000
15 až 35
nad 50 000 do 150 000
25 až 45
nad 150 000
35 až 55
Portál územního plánování, Členění obcí podle rozsahu výkonu státní správy [online]. 2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z: http://portal.uur.cz/spravni-usporadani-cr-organyuzemniho-planovani/obce.asp 3
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI 2008, ISBN 978-80-7357-331-5, str. 712 4
13
Práva člena zastupitelstva jsou:
hlasování
překládání návrhů
vznášení připomínek
Práva zastupitelstva obce jsou:
schvalování rozpočtu obce vydávání obecné vyhlášky stanovování odměn členů zastupitelstva
volba starosty, místostarosty, rady obce vznik nebo rušení příspěvkových organizací majetkové úkony
2.3.2 Rada obce Rada obce je výkonná moc obce a spadá pod zastupitelstvo obce. Počet rady obce je lichý a skládá se ze starosty, místostarosty a dalších členů zastupitelstva, minimální počet je 5 členů a maximální 11 členů. Radu obce nemá obec, která má méně než 15 členů zastupitelstva.
2.3.3 Obecní úřad Obecní úřad je tvořen:
starosta
místostarosta
tajemník
zaměstnanci obce
2.3.3.1 Starosta obce Starosta zastupuje obec, je volen do funkce zastupitelstvem nadpolovičním počtem hlasů.
14
Některé z pravomocí:
zastupuje obec
jmenuje a odvolává tajemníka
zajišťuje informovanost veřejnosti o činnosti obce
uzavírá a ukončuje pracovní poměr zaměstnanců na obci
2.3.3.2 Místostarosta V době nepřítomnosti starosty zastupuje obec. Dále plní úkoly, které mu zadává zastupitelstvo a starosta. 2.3.3.3 Tajemník obce
„V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se vždy zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Ostatní obce (tedy obce I. stupně) mohou podle své úvahy zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.“5 Je to vedoucí úřadu, který je odpovědný starostovi a má na starosti výkon přenesené působnosti, pracovní řád a vnitřní směrnice.
2.3.4 Výbory zastupitelstva Zastupitelstvo musí zřídit kontrolní orgány, jako je kontrolní, finanční výbor a osadní výbor. Přičemž předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Počet členů musí být vždy lichý, ale nejméně tříčlenný.
finanční výbor – kontroluje hospodaření obce a plní další úkoly, ke kterým je pověří zastupitelstvo
kontrolní výbor – provádí kontrolu dodržování právních předpisů a norem a plnění usnesení zastupitelstva.
Veřejná správa online, Starosta a jiné orgány obce [online]. 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6292738]
5
15
osadní výbor – vzniká v místních částech obce, je zde volen předseda, který nemusí být členem zastupitelstva.
2.4 Hospodaření obce „Základní principy obecního hospodaření vycházejí z ústavního rámce uvedeného v čl. 101 odst. 3 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.), podle něhož jsou územní samosprávné celky (obce a kraje) veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.“6 V zájmu obce je při hospodaření s obecným majetkem zajistit rozvoj obce a péči o potřeby občanů, ale zároveň musí chránit veřejný zájem.
2.4.1 Rozpočet obce Hospodaření obce se řídí podle rozpočtu obce, který schvaluje zastupitelstvo obce a sestavuje se na období jednoho roku. Rozpočet by měl být vyrovnaný, ale může být i přebytkový nebo schodkový. Vychází z rozpočtového výhledu, který se zpravidla tvoří na období 2 – 5 let.
2.4.2 Příjmy obce Příjmy slouží ke krytí veřejných výdajů, které můžeme rozdělit:
návratné a nenávratné
kapitálové či běžné
daňové a nedaňové
dotace a vlastní
Veřejná správa online, Základní hospodaření obce, [online]. 2014 [cit. 2014-11-15], dostupné z:http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6432524 6
16
Obr. 1: Základní přehled zdrojů příjmů
Příjmy
nenávratné
vlastní
daňové
svěřené daně sdílené daně místní daně správní poplatky
nedaňové
z majetku z podnikání úroky, dividendy uživatelské poplatky z mimorozp. fondů
ostatní dotace návratné
účelové neúčelové
úvěr, půjčky z emise obligací
Zdroj: Veřejná správa a finance veřejného sektoru7; vlastní zpracování
2.4.2.1 Návratné příjmy Když má obec málo svých finančních prostředků, musí využít jiné finanční zdroje jako je úvěr či půjčka nebo emise obligací. Tyto zdroje by se měly použít na krytí investičních nákladů. 2.4.2.2 Nenávratné příjmy Patří nejdůležitějším zdrojům financování, je zde princip nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Daňové příjmy
svěřené daně – sem patří daně majetkové, např. daň z nemovitosti
sdílené daně – daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob z podnikání
místní daně – jiný název pro místní poplatky, např. poplatek ze psů
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI 2008, ISBN 978-80-7357-331-5, str. 115 7
17
správní poplatky – poplatky za služby, např. poplatek za vydání občanského průkazu
Nedaňové příjmy Obsahují běžné i kapitálové příjmy. Nejběžnější jsou příjmy z pronájmu a z prodeje. Dotace Patří k důležitým daňovým příjmům obce. Pro rozvoj obce patří k důležitým příjmům, protože obec nemá vždy dostatek financí na realizaci. Dotace lze např. získat ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, ale i z evropských fondů.
2.4.3 Výdaje obce Výdaje můžeme dělit na kapitálové a běžné. „ Z rozpočtu obce se hradí zejména
závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony
výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj
výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem
závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům“8
Portál veřejné správy, Výdaje obce [online]. 2015[cit. 16. 3. 2015], dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon/ 8
18
Obr. 2: Struktura výdajů obcí
běžné
neinvestiční nákupy neinvestiční transfery
vlastní výdaje obecního úřadu dotace podnik. subjektů dotace nezisk. organizacím
neinvestiční půjčky
dotace a příspěvky OS, PO
ostatní
transfery obyvatelstvu transfery jiným rozpočtům transfery vlastním fondům
kapitálové
investiční výdaje nákupy akcií a majetkových podílů kapitálové transfery
podnikatelským subjektům neziskovým organizacím jiným rozpočtům
investiční půjčky
PO
ostatní
vlastním fondům
Zdroj: Veřejná správa a finance veřejného sektoru9; vlastní zpracování
2.5 Odpadové hospodářství „Odpadové hospodářství je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy a kontrola těchto činností, podle zákona č. 185/2001 Sb., č. 106/2005 Sb., č. 314/2006 Sb., č. 180/2007 Sb., č. 34/2008 Sb., č. 297/2009 Sb., č. 154/2010 Sb., a č. 169/2013 Sb., v souladu s nařízením vlády 197/2003 Sb.“10 Cílem odpadového hospodaření je snaha předcházet vzniku odpadu nebo jej alespoň eliminovat.
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání. Praha: ASPI 2008, ISBN 978-80-7357-331-5, str. 246
9
KIZLINK JURAJ Odpady - sběr, zpracování, zužitkování, zneškodnění, legislativa, 3. upravené a rozšířené vydání, Akademické nakladatelství CERM 2014, 483 s, ISBN 978-80-7204-884-7 str. 18 10
19
Vznik odpadu a jeho ukládání znamená pro každou obec problém sociální, ekonomický a environmentální. Hlavní zásady hospodaření s odpady
prevence vzniku odpadů
minimalizace
získávání energie z odpadu
minimalizace znečištění a přepravy
recyklace
2.5.1 Odpad „Odpad je každá movitá věc, které e osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v zákoně o odpadech č. 185/2001 Sb., včetně dodatků.“11 S odpady se musí správně nakládat, nesmí se ukládat do volné přírody, ale na místa tomu určená, nesmí se spalovat v různých kotlích. Nejdůležitější je odpadu předcházet a poté jej třídit. Druhy odpadů vznikající v domácnosti
využitelné – odpady, které můžeme dále zpracovávat (recyklovat), např. plast, papír, kovy
objemné – odpady, které se díky své objemnosti, nevejdou do popelnic, např. nábytek, elektronika
nebezpečné – ohrožují životní prostředí např. baterie, léky, barvy
ostatní – odpady, které vznikají po vytřídění
KIZLINK JURAJ Odpady - sběr, zpracování, zužitkování, zneškodnění, legislativa, 3. upravené a rozšířené vydání, Akademické nakladatelství CERM 2014, 483 s, ISBN 978-80-7204-884-7 str. 17 11
20
2.5.2 Skládka odpadů „Skládka je technické zařízení určené k odstraňování odpadů k jejich trvalému a řízenému uložení na zemi nebo do země, tak aby jejich obsah neohrožoval okolí podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., novelizace č. 34/2008 Sb. a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podmínkách ukládání odpadu na skládky.“12 Rozdělení skládek podle technického zabezpečení
skupina S-inertní odpad
skupina S-ostatní odpad
S-001
S-002
S-003
skupina S-nebezpečný odpad
Každá skládka musí mít územní rozhodnutí a stavební povolení nebo alespoň ohlášení. Skladování odpadů je nejrozšířenějším způsobem jejich odstraňování díky nízkým poplatkům za uložení odpadu na skládky. Počet skládek má klesající tendenci. Největším problémem současných skládek se nachází v oblasti požadavků na jejich těsnění a odplynění. 2.5.2.1 Konstrukce a plán úprav skládky „Skládka se obyčejně skládá z betonové vany ve tvaru lichoběžníku, která je pokryta vrstvou smoly, asfaltu nebo i bitumenu. Tato vrstva je potom pokryta plastovou fólií, obvykle PP nebo PES, která je vyvedena až mino vanu. Pro tento účel se vyrábí tyto speciální fólie z plastů ozn. jako kopolymery. Po naplnění vany odpadem se folie překryje přes odpad a tepelně zavaří, čímž se odpad dostane
KIZLINK JURAJ Odpady - sběr, zpracování, zužitkování, zneškodnění, legislativa, 3. upravené a rozšířené vydání, Akademické nakladatelství CERM 2014, 483 s, ISBN 978-80-7204-884-7 str. 19 12
21
do uzavřeného prostoru. Vršek vany se potom zalije smolou, dehtem nebo bitumenem jako izolace proti průsakům vody a celá se zalije betonem, čímž vznikne kompaktní uzavřený prostor, ale s vyvedenými průduchy pro odplynění. Nakonec se na beton navozí zemina a nasadí se tráva. Skládka se umísťuje pouze do neseizmické oblasti.“13
2.5.3 Sběrný dvůr Účelem tohoto zařízení je realizace sběru odpadů od občanů a živnostníků z důvodu snižování produkce komunálního odpadu a odpadu podobnému komunálnímu odpadu v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky. Vytříděné odpady se dají využít jako druhotná surovina. Odpady jsou po naplnění sběrných nádob převezeny a předány subjektům oprávněných k využití nebo odstranění odpadů.
2.5.4 Kompostárna Kompostárna je určena pro využití biologicky rozložitelných odpadů z produkce podnikatelských subjektů, živností, organizací a občanů. Bioodpady provozovatel zařízení od jejich původců odebírá a zpracovává biofermentací v procesu kompostováním. Zařízení splňuje technické podmínky, které jsou na něj kladeny v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a jeho provádějících vyhlášek, zejména vyhláškou č. 341/2008 Sb., o biologicky rozložitelných odpadech.
KIZLINK JURAJ Odpady - sběr, zpracování, zužitkování, zneškodnění, legislativa, 3. upravené a rozšířené vydání, Akademické nakladatelství CERM 2014, 483 s, ISBN 978-80-7204-884-7 str. 127 13
22
2.6 Strategie obce Na základě shromážděných informací, profilu, průzkumu mezi obyvateli a podnikateli ve městě a SWOT analýzy města je vytvořena strategie města. V rámci této části Strategického plánu rozvoje města je deklarovaná vize města, která výstižným způsobem charakterizuje žádoucí budoucí stav města v daném období. Na tuto vizi navazují strategické cíle dle navržených problémových okruhů. Problémové okruhy jsou rozpracovány do jednotlivých opatření a aktivit. Strategie města je základní platformou, na kterou budou navazovat individuální projekty dílčího významu realizované městem, neziskovými a jinými subjekty. Strategie města stanovuje základní směry rozvoje města v horizontu cca 6 let, což nyní respektuje programovací období EU 2007 –2013. Strategie města vyjadřuje pohled současného vedení města na další rozvoj města v nejrůznějších oblastech života. Strategii města je nutné vnímat jako „živý“ dokument, který závisí především na směru dalšího vývoje města a jeho okolí. Jeho úspěch závisí, měřeno úspěšností realizace navržených aktivit, zda je úzce spjat právě s tím, zda zůstane „živým“ dokumentem. Je tedy důležité vykonávat časté aktualizace s ohledem na vývoj města, kraje, ČR a samozřejmě také respektující politiku EU. „Závažnost strategického plánování je dána tím, že klíčovým způsobem ovlivňují nasměrování obce do budoucnosti. Strategické plánování ne í vlastně ničím jiným než prostorem k tomu, aby si všichni, jimž na obci záleží, uvědomili, v jakém stavu se nachází, v jakém prostředí bude muset obstát v budoucnosti, jakou by ji rádi viděli za pár let a jak toho chtějí dosáhnout. Závažnost strategických rozhodnutí spočívá v tom, že z množství cest, které před sebou obec vidí, vybírá jednu a po té se vydává.“14 Strategické plánování reaguje na dynamické a proměnné prostředí, kde je změna často nepředvídatelná. Obec by proto měla úspěšně reagovat na dané změny. 14
J. REKTOŘÍK, J. ŠELEŠOVSKÝ A KOLEKTIV, Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací, I. vydání, Masarykova univerzita v Brně 1999, 140 s., ISBN 80-210-2126-8
23
Hlavní přínosy:
napomáhá ujasnění dlouhodobého vývoje a zdrojů na řešení problémů
ukazatel budoucího vývoje obce, snaží se minimalizovat hrozby a maximalizovat příležitosti
pomáhá využít lidské a finanční zdroje
„Hlavním cílem zpracování strategického plánu rozvoje je navrhnout pro stanovené období strategického plánu promyšlenou množinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje NNO realizovatelnou dostupnými finančními zdroji (včetně zdrojů EU) pro toto období. Strategický plán však není pouze podpůrným programem pro vybrané projekty finanční povahy, nýbrž zahrnuje rovněž směry rozvoje a odpovídající opatření nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, politická podpora (lobbing).“15
2.6.1 Základní struktura
vize
poslání
strategické cíle
strategický plán
2.6.1.1 Vize Vize je prvotní krok při sestavování strategického plánu, který udává pohled do budoucnosti, který by měl být dosažen. Vize by měla formulovat budoucí obraz obce. Měla by bát krátká, výstižná a měla by odpovídat na otázku „ V jakém městě chceme žít?“
Institut komunitního rozvoje, Strategické plánování [online]. 2015[cit. 22. 3. 2015]. Dostupné z:http://www.edukana.cz/uploads/strategickeplanovaniuprDDCSlogo.pdf 15
24
2.6.1.2 Poslání Poslání na rozdíl od vize se zabývá současným stavem obce. Vyjadřuje, proč obec existuje a k čemu slouží. Poslání by se mělo zabývat určitými faktory, jako je například:
uspokojování potřeb občanů
zaměření se na uskutečnitelné výkony
konkrétnost a srozumitelnost úkolů
2.6.1.3 Cíle Cíle by měly být konkrétní, realistické, srozumitelné a časově by měly odpovídat době strategického plánu. Správně formulovaný cíl by měl:
zohledňovat současný a budoucí stav obecního úřadu
orientace správným směrem
reakčnost splnitelnosti
Pro správnou formulaci cíle bychom měli mít dostatek vhodných informací a měli bychom je správně formulovat. Cíle by měly využívat silné stránky a příležitosti, minimalizovat slabé stránky a reagovat na hrozby. 2.6.1.4 Strategický plán Strategický plán je vlastně dokument, který by měl splňovat tyto věci: dlouhodobost, selektivnost, provázanost, systematičnost a otevřenost. Hlavním cílem by mělo být stanovení opatření pro podporu ekonomického a sociálního rozvoje.
25
Strategický plán by se měl skládat z úvodu, analytické části, navrhované části a závěru. Je to střednědobý dokument, nejčastěji na 5 let. Strategický plán schvaluje zastupitelstvo obce. Strategický plán se vytváří, aby daná obec zlepšila svou pozici proti ostatním obcím například v podobě investicí, pracovních míst, aby využila veškeré své zdroje a hospodařila s finančními prostředky efektivněji. Strategický plán se skládá:
profil města
SWOT analýzy
vymezení strategických oblastí
stanovení strategických záměrů
zpracování strategických cílů
2.6.2 Swot analýza Swot analýza je zkratka, která je složená z počátečních písmen slov Strenghts, Weaknesses, Opportunities a Threats, což v překladu znamená silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Swot analýza patří k základním nástrojům strategického plánování. Tato analýza zpracovává silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. K vnitřním prvkům řadíme silně a slabé stránky, k vnějším pak příležitosti a hrozby. Je to jednoduchá, výstižná metoda. „Pro správné uplatnění SWOT analýzy je klíčový fakt, že příležitosti a hrozby jsou definovány jako parametry prostředí, které nejsou pod přímou kontrolou místní správy a mají významné dopady na socio-ekonomický rozvoj regionu. Silné a slabé stránky jsou faktory alespoň částečně kontrolovatelné místní správou. Pojmy "externí" a "interní" se v případě koncepcí veřejné správy vztahují na okruh
26
kompetencí subjektu (v případě dané analýzy kraje, resp. dalších subjektů působících v kraji), nikoli výhradně na měřítko geografického působení procesů.“16 Vnitřní analýza – silné a slabé stránky Vnitřní analýza nám pomáhá stanovit možnosti a identifikovat vnitřní silné a slabé stránky. Můžeme se zde zaměřit na cílové skupiny, lidské zdroje, řízení organizace, klíčové činnosti. Formulujeme zde oblasti, ve kterých má obec dosažené úspěchy. Vnější analýza – příležitosti a hrozby Zde se musí brát v úvahu tyto faktory: sociální a politické změny, legislativa, demografické změny. Pomocí této analýzy jsme schopni vyhodnotit plusy a mínusy strategického plánu, nalézt problémy a vyhodnotit nové možnosti.
Metodická podpora regionálního rozvoje, SWOT analýza [online]. 2015 [cit 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/swot-analyza.html 16
27
3 Praktická část Praktická část je rozdělena do 5 částí. Jsou to tyto části: charakteristika města, SWOT analýza, odpadové hospodářství, strategický plán a dotazníkové šetření.
3.1 Charakteristika města Přibyslav 3.1.1 Základní informace o městě Tabulka 1: Základní údaje o městě
Město Přibyslav Oficiální název úřadu Adresa IČO DIČ Telefon Email Oficiální www stránky Bankovní spojení Počet místních částí Počet obyvatel Rozloha
Městský úřad Přibyslav Bechyňovo náměstí 11 268097 CZ 00268097 420 569 430 811 mě
[email protected] www.pribyslav.cz 1478051389/0800 8 4002 3531 ha
Zdroj: Interní materiály úřadu, vlastní zpracování
Znak města – „erb je rozdělen na tři části. V horní, červené – dva zkřížené vinařské nože s knížecí korunou (znak Dietrichsteinů), v dolní části – ve zlatém poli, dvě zkřížené ostrve (znak pánů z Ronova), nejstarší část městského znaku. Poslední pole – modré, na němž jsou vyobrazeny tři modrostříbrné ryby s červenými ploutvemi (erb Zejdliců)“17
Kulturní zařízení města Přibyslav, Základní informace o městě,[online]. 2015 [cit. 201411-05]. Dostupné z: http://www.kzmpribyslav.cz/Zakladni-informace-o-meste-IC.html 17
28
Obr. 3 Znak města Přibyslav
Zdroj: materiály města
Vlajka města – „městu byla schválena a udělena parlamentem ČR v roce 2005 a slavnostně předána občanům města 1. května 2005. Její vzhled vychází z městského znaku – je dělena na tři pole. Jedno svislé – červené s noži a korunkou, a dva vodorovné. V horní části modrý pruh s vyobrazením tří ryb, spodní pruh žlutý s ostrvami.“18
3.1.2 Historie města Město Přibyslav leží na rozhraní Havlíčkobrodské pahorkatiny a Žďárských vrchů v nadmořské výšce 483 m. Pravděpodobné počátky osídlení se datují na přelom 12. a 13. století. První dochovaná písemná zmínka o Přibyslavi je z roku 1257 v listině Smila z Lichtenburka. Díky ložiskům stříbra a železa začal vznikat velký rozmach osídlování kraje. V polovině 13. století udělil český král Václav I. soudní pravomoc 1. stupně (horní právo).
Dne 11. října 1424 u vesnice Schönfeld (dnes Žižkovo
Pole) zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Na jeho památku zde stojí mohyla. V roce 1560 založil Zachariáš z Hradce Přibyslavský renesanční zámek, v kterém dnes naleznete Hasičské muzeum. V roce 1764 shořelo skoro celé město včetně věže, fary, školy, špitálu, nedotčeno zůstalo jen několik měšťanských domů. Ze začátku 20. století bylo založeno několik sdružení a spolků, které se dochovaly do dnes. Město Přibyslav má partnerství se dvěma městy a to holandským městem Mook en Middelaaar od roku 1994 a slovenským městem Sliač od roku 2008.
Kulturní zařízení města Přibyslav, Základní informace o městě,[online]. 2015 [cit. 201411-05]. Dostupné z: http://www.kzmpribyslav.cz/Zakladni-informace-o-meste-IC. 18
29
Mezi čestné občany města Přibyslav patří: Jan Otto, MUDr. František Půža, Tomáš Garrigue Masaryk, JUDr. Eduard Beneš, Mojmír Novotný, akademický sochař Roman Podrázský, JUDr. Miroslav Řepiský, JUDr. Karel Kramář a další. Je členem Lesního družstva obcí Přibyslav, Svazku obecních lesů Přibyslav, Svazku obcí Přibyslavska, MAS Havlíčkův kraj o. p. s., Vodovodů a kanalizací Havlíčkův Brod a. s., Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Svazu měst a obcí České republiky.
3.1.3 Organizační struktura V čele města je starosta a neuvolněný místostarosta, který jej v době nepřítomnosti zastupuje. Zastupitelstvo města má 15 členů, protože město má nad 500 obyvatel, 5 členů rady, kontrolní a finanční komisi. Na radnici je 5 odborů: Sekretariát, Odbor hospodářsky-správní, Odbor správy a údržby, Odbor výstavby a Odbor životního prostředí. Na radnici pracuje 21 pracovníků.
3.1.4 Poloha města Město Přibyslav leží na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 483 m na rozhraní Havlíčkobrodské pahorkatiny a Žďárských vrchů na řece Sázavě. Jeho polohu můžeme označit za výbornou. Město leží mezi okresními městy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou i na významné železniční trase mezi těmito městy. Krajské město Jihlava je vzdáleno 25 km. Celková rozloha města je 3 531 ha. Tuto rozlohu tvoří:
71,7 % zemědělské půdy, z toho je 78,8 % orná půda
16,9 % lesní půda
1,8 % vodní plocha
1,8 % zastavěná půda
K městu patří 8 místních částí: Česká Jablonná, Dolní Jablonná, Dobrá, Keřkov, Hřiště, Poříčí, Ronov nad Sázavou, Utín a 3 územní osady: Hesov, Uhry a Dvorek. 30
3.1.5 Historické a kulturní památky
Gotická věž – je to dominanta města z roku 1497
Barokní kostel sv. Jana Křtitele, vysvěcený v roce 1753
Starý špitál
Renesanční zámek z roku 1560, kde se nachází výstava požární ochrany
Žižkova mohyla – postavena po smrti Jana Žižky v roce 1874
Zřícenina hradu Ronov
Jezdecká socha Jana Žižky
Štola pod farou
3.1.6 Významní rodáci a osobnosti S městem Přibyslav je spjato mnoho osobností, mezi nejznámější patří: Jan Otto, Jan Bechyně, Stanislav Bechyně, Vojtěch Luža, Miroslav Řepiský, Roman Podrázský, Hana Orgoníková, Adolf Švec a Jaromír Málek.
3.1.7 Obyvatelstvo Obyvatelé města si město Přibyslav vybrali k životu pro jeho dobrou polohu, zdravé životní prostředí a klidný život. Hustota obyvatel je 113,26 obyvatel/km2. K 1. 1. 2015 mělo město Přibyslav s osmi místními částmi 4 002 obyvatel. Samotné město mělo 3 052 obyvatel. Průměrný věk byl 39 let, což nás řadí k mladším městům. Ve městě bydlelo 1 989 mužů a 2 013 žen, což je rovnoměrný výsledek. Tabulka č. 2: Demografický vývoj podle pohlaví
Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet muži 1933 1958 1950 1978 1957 1949 1956 1990 1989 1989
Počet ženy 1997 2001 2014 2040 2000 1999 1993 2010 2013 2013
Celkem 3930 3959 3964 4018 3957 3948 3949 4000 4002 4002
Prům. věk 39,2 39,3 39,5 39,5 39,8 39,5 40,3 40,3 40,1 39,2
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
31
Obr. č. 4: Demografický vývoj obyvatel
4040 4020 4000 3980 3960 3940 3920 3900 3880 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2010
2013
2014
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
3.1.7.1 Věková struktura obyvatel Níže uvedená tabulka nám udává, jak se ve městě Přibyslav vyvíjela věková struktura obyvatel. Tabulka č. 3: Vývoj věkové struktury populace Rok Počet obyvatel Věk 0 - 14 let Věk 15 - 64 let Věk 65+ let
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
3 964
4 018
3 957
3 948
3 959
4 000
4 002
4002
611
624
591
608
604
634
625
633
2 763
2 788
2 772
2 747
2 741
2 732
2 739
2730
590
606
594
593
614
634
638
639
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Předproduktivní složka obyvatel v našem městě tvoří 15,78 %, což je lehce nadprůměrné proti hodnotám celé republiky. Produktivní složka obyvatel tvoří 68,27 %, což je průměr a poproduktivní složka je tvořena 15,94 %, což je též průměrná hodnota.
32
3.1.8 Školství 3.1.8.1 Mateřská školka V Přibyslavi se nachází mateřská školka, která dříve sídlila jen v Bezručově ulici, ale pro nedostatek kapacity se radnice rozhodla přestavět bývalou budovu mateřské školky v Tyršově ulici a otevřít zde jednu třídu pro 28 dětí. V mateřské školce se nyní nachází 6 oddělení s počtem dětí 146. Školka je příspěvková organizace a jejím zřizovatelem je město Přibyslav. 3.1.8.2 Základní škola Ve městě se nachází i základní škola se školní družinou, školním klubem a školní jídelnou. Budova je nyní ve velké rekonstrukci, která začala v roce 2012 kvůli špatnému stavebnímu stavu, ve škole se vyskytoval azbest. V základní škole je 21 tříd a navštěvuje jí 493 žáků, působí zde 33 pedagogických pracovníků a 8 provozních zaměstnanců. Školní družina a klub Školní družinu navštěvuje 162 dětí a školní klub 46 dětí. Stará se o ně 5 pedagogickým pracovníků. Školní družina nabízí žákům 9 zájmových kroužků. Školní jídelna Jídelna má zapsáno 426 strávníků ze školy a 140 strávníků z vedlejší činnosti. Za rok uvaří cca 110 000 jídel. Strávníci si mohou vybírat ze dvou jídel, které je možno objednávat i přes internet. Jídelna vychází vstříc i žákům, kteří mají bezlepkovou dietu a vaří jim bezlepkově, týká se to 8 dětí.
33
3.1.8.3 Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod V Přibyslavi je pobočka základní umělecké školy, kam dochází 56 žáků pod vedením 5 pedagogických pracovníků. Další školní zařízení se ve městě Přibyslav nenachází.
3.1.9 Kultura Město zřídilo Kulturní zařízení města Přibyslav, které má 4 zaměstnance a další externí pracovníky. Kulturní zařízení je příspěvková organizace a spadá pod ní: Informační centrum - informace a další služby pro návštěvníky města Knihovna – zaplacenou registraci má 425 čtenářů, současné době tři oddělení: oddělení pro dospělé čtenáře, oddělení pro děti a mládež a od začátku letošního roku i oddělení studovny a čítárny. Knihovna pořádá různě akce a soutěže pro mládež. V současné době knihovna obsahuje asi 20 000 knihovních jednotek Městské muzeum – nachází se v Kurfürstově domě na náměstí, je zde stálá výstava městského muzea - Historie Sokol Přibyslav, historie Divadelnictví v Přibyslavi. Tématické a další expozice jsou nepravidelně uváděny. Kulturní dům – zde je provozováno kino, které bylo digitalizováno, filmový klub, zázemí zde má divadelní spolky – loutkový soubor a soubor Furiant, půjčovna kostýmů. V kulturním domě slouží široké veřejnosti:
velký sál (kapacita 297 + balkon 80 míst) klubovna (1. patro) bufet (kapacita 40 míst) vestibul (prostor o rozloze 200 m2)
34
Přibyslavský občasník – město Přibyslav vydává své periodikum od února 2011, kde občany seznamuje se všemi informacemi o činnosti města a dalších důležitých zajímavostech. Vychází 1x za měsíc a je zadarmo. Významné kulturní akce:
Divadelní Přibyslav
Mlékárenské dny
Přibyslavská pouť
Výstava ovoce a zeleniny
Přibyslavské Nocturno
Pyrocar
Přibyslavský pantoflíček
Motodění
3.1.10 Volný čas Svůj volný čas mohou občané Přibyslavi strávit mnoha způsoby. Ve městě působí několik spolků a sdružení. Jedná se o tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů, Místní skupina Červeného kříže, Myslivecké sdružení, GOLIATH – Skautské středisko, Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Přibyslav, Harmonie – klub maminek a dětí a Český svaz chovatelů. Tyto spolky mají od města finanční výpomoc. Ve městě v místní sokolovně se pořádají už jenom dva plesy a to Sokolský ples a Šatlava ples. Tento ples pořádá místní hudební skupina. Klub maminek Harmonie pořádají 2x do roka burzu dětského oblečení, svatomartinskou jízdu, dopravní dopoledne. Sbor dobrovolných hasičů pořádá soutěže v požárním útoku, den otevřených dveří v květnu na počest svatého Floriána, který je jejich patron a má 4. 5. svátek. Veřejnosti je zde ukázána technika, kterou mají hasiči k dispozici, spolu s ukázkami různé činnosti při záchraně majetku či lidských životů. 35
3.1.10.1 Sport Sport spadá do volnočasové aktivity, která je v našem městě v hojnosti zastoupena. K podpoře těchto aktivit napomáhají sportovní zařízení. Sportovní zařízení:
sportovní hala – velký sál i malý zrcadlový sálek
sportovní hřiště
koupaliště - velký bazén i brouzdaliště pro děti
cyklostezka – 9,2 km trati po bývalé železniční trati do Sázavy
sokolovna – budova z roku 1934 sál s jevištěm, používá se pro tréninkové účely. Ve spodní části je sál, kde se hraje stolní tenis.
sokolské hřiště – travnaté, bez tréninkového hřiště
antukové hřiště – 2 volejbalové a 2 tenisové hřiště
dětská hřiště – ve městě se nachází 3 hřiště
Sportovní oddíly:
SK Přibyslav – oddíl kopané pro děti a dospělé
Sokol Přibyslav – volejbalový oddíl mužů i žen
SK Juvenis – florbalový oddíl
Oddíl stolního tenisu
HC Přibyslav – hokejový oddíl
Aeroklub – sportovní létání
M-aerobik – oddíl aerobiku
Významné sportovní akce:
Přibyslavský dvanáctiboj pro dospělé
Přibyslavský dvanáctiboj junior – pro děti
Běh do vrchu
36
3.1.11 Zdravotnictví Ve městě se nachází zdravotní středisko SALUS s. r. o., ve kterém se nachází ordinace obvodní lékařky, zubné ordinace, gynekologie, lékařka pro děti a dorost, oční optika a lékárna. Mimo toto středisko mají v Přibyslavi ordinaci ještě dva obvodní lékaři pro dospělé. V domě s pečovatelskou službou se nachází masér. Od května 2010 zde působí stanoviště záchranné služby, které je ale bez lékaře. Pečovatelská služba Přibyslav Dům pečovatelské služby se nachází v Tyršově ulici. Jejím posláním je pomoc lidem, kteří mají z důvodu stáří, nemoci sníženou soběstačnost. V domě s pečovatelskou službou bydlí 112 občanů. Celkem využívá těchto služeb 137 klientů, 40 klientů služeb ambulantních a 97 klientů služeb terénních – v domácnosti. O tyto klienty se stará 5 sociálních pracovnic.
3.1.12 Cestovní ruch Město Přibyslav leží na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 483 m na pravém břehu řeky Sázavy. Nedaleko se nachází chráněná oblast Žďárské vrchy. Tato oblast je ideální pro houbaření, cykloturistiku, pěší turistiku a myslivost. Je to ideální venkovská krajina, která láká k chataření. Okolí kolem Přibyslavi se nachází mnoho turistických tras a cyklotras. Jedna z nejznámějších je tzn. Posázavská cyklotrasa, která vede od Lísek přes Nové Město na Moravě, Přibyslav, Havlíčkův Brod a končí v Týnci nad Vltavou. Velmi navštěvovaná je i nově vybudovaná cyklostezka z Přibyslavi do Sázavy po staré železniční trati. V Přibyslavi se nachází několik ubytovacích zařízení:
Penzion a restaurace U Kubínů
Ubytovna U Kubínů
Hotel Přibyslav
Privat Lenka Mášová 37
Pension Starý Dvůr
Restaurace:
Penzion a restaurace U Kubínů
Restaurace Veronika
Restaurace U Žižky
Hotel Přibyslav
Restaurace U Huberta
Bistro U Floriána
Kavárna
Obchody:
Zdeněk Benc – zlatník a hodinář
Cukrárna Fontána – Váš sladký svět
obchodní centrum Jednota
Moden – prodej telefonů a elektroniky
Drogerie Teta
Hračkářství
papírnictví
pekařství
Jiří Křesťan – uzenářství
domácí potřeby
zverimex
Mezi služby, které jsou ve městě zastoupeny, patří:
Česká pošta
Česká spořitelna
Česká pojišťovna
pečovatelská služba
kadeřnictví
pedikúra a solárium 38
masáže
čistírna oděvů
3.1.13 Technická infrastruktura 3.1.13.1 Doprava Napojení města na silniční síť Z hlediska
širších
dopravních
vztahů
má
nejvyšší
dopravní
význam
východozápadní páteř města tvořená silnicí I/19 (dříve I/18). Kromě dopravní páteře města tvoří tato silnice též jednu z dopravních spojnic Českomoravské vrchoviny, propojující okresy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. V příčném směru jsou radiální dopravní osy tvořeny silnicemi II. třídy č. 350 a 351 silnicí II. třídy 01838, vedené severním směrem. Nejvyšší dopravní význam, ze silnic radiálního charakteru vůči městu má jižní výpad silnice č. II/350 ve směru na Šlapánov, který představuje dopravní propojení na silnici č. I/38 na úsek Havlíčkův Brod – D1 (zde je kolizní následný průběh ve stoupání na Dvorek). Dopravní kostrou města jsou tedy průtahy jednak silnice I. třídy č. 19, dvou silnice II. třídy č. 350 a 351 a dále jako dopravní radiály vstupují do Přibyslavi silnice III. třídy č. 03810, 01838 a 35211, které transformují kromě vnitroměstských a radiálních vztahů zejména v případě silnice č. I/19 též dopravu tranzitní vůči městské aglomeraci. Z důvodu dopravního zklidnění centra, špatného průjezdu místní části Dobrá je navržen jižní obchvat. Také se do budoucna navrhuje přeložka silnice č. III/03810 mimo prostor areálu TPK s.r.o.. Skelet místních komunikací města Přibyslav má svou základní kostru vytvořenou průtahy silnic I. a II. tříd. Z obslužných komunikací mají největší dopravněurbanistický význam především ulice Hesovská, Rašínova, Havlíčkova, Česká, Příkopy, Pecháčkova a Ronovská. V posledních letech došlo k rekonstrukci většině komunikací skoro v celé Přibyslavi. 39
Nemotorová doprava Z Přibyslavi se můžete vydat do pěti směrů po turistických stezkách, nejznámější je cesta Karla Havlíčka Borovského (červená). Z cyklotras se zde křižují dvě dálkové – Posázavská (č. 19 a Českomoravská (č. 16). Parkovací kapacity Parkovacích míst není v Přibyslavi mnoho. Jsou to zejména parkovací místa na Bechyňově náměstí, u hřbitova, u nádraží ČD, u kulturního domu, zámku a sportovní haly. Veřejná doprava Železniční stanice Přibyslav leží na dvojkolejné rychlíkové trati č. 250 v traťovém úseku Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou, což umožňuje velmi dobré přímé spojení do Prahy a Brna. Železniční zastávky jsou také v Hesově a Ronově nad Sázavou. Došlo k rekonstrukci nástupišť, která byla zakryta. Do kolejiště žst. Přibyslav jsou zaústěné 3 vlečky ve vlastnictví Lesní společnosti, ZZN Přibyslav a Žďasu.. Autobusovou dopravu tvoří zejména linky meziměstské, zajišťující vůči Přibyslavi příměstskou dopravu. Autobusová doprava je ve svých linkách dělena na linky koncové a průjezdní. Autobusové nádraží je prozatím umístěno v jednosměrné ulici na Bechyňově náměstí s 6ti odjezdovými stanovišti a čekárnou. Ve městě Přibyslav jsou dále ještě zastávky u firmy ACO, v ulicích Hesovská, Tyršova a dále u železniční stanice. Území je obsluhováno 9-ti autobusovými linkami, z nichž větší počet má koncovou zastávku v Přibyslavi. Mezi městem Přibyslav a místní částí Hřiště je situováno letiště se statutem Veřejné vnitrostátní letiště. Jsou zde povoleny lety vyhlídkové, sportovní a výcvikové. Souřadnice N49°35'03", E15°46'04", Směry drah: 08/26, Výška 531m. n. m., Komunikační frekvence: INFO 123,600.
40
3.1.13.2 Zásobování pitnou vodou Město Přibyslav má několik zdrojů.
Prameniště Rejholec, druhým zdrojem je
přivaděč z Homole (Chotěboř) a dalším zdrojem je „Infiltrace Rejholec“. V roce 2006 byl vybudován vodovod do Dolní a České Jablonné. Veřejný vodovod chybí ve Hřištích, Dvorku a Uhrách. Vodovody jsou ve správě Vodovodů a kanalizací Havlíčkův Brod. Čištění odpadních vod Kanalizace města Přibyslav je provedena jako jednotná (to je pro společné odvádění všech druhů odpadních vod). Zastavěné území města má kruhovitý tvar s proměnlivým spádem. Vlastní objekty ČOV jsou situovány na jihozápadním okraji města, na pravém břehu Sázavy. V letech 2002 a 2003 došlo k podstatnému rozšíření kanalizačního systému o lokality (místní části) Ronov nad Sázavou a Poříčí, do kanalizačního systému a na ČOV je dále napojena i průsaková odpadní voda ze skládky v Ronově nad Sázavou. Oddělení dešťových průtoků je na kanalizaci provedeno v 5 případech (3x v Přibyslavi a 2x v Poříčí). V dalších 6 případech vyústění se jedná o bezpečnostní přepady čerpacích stanic. Čistírna odpadních vod se realizovala v letech 1992 – 1994 v rámci stavby „Čistírna odpadních vod a kanalizace Přibyslav“. Investorem bylo město Přibyslav. Zahájení zkušebního provozu bylo v roce 1992, trvalý provoz ČOV je od r. 1994. ČOV se skládá z objektu mech. předčištění (čerpací jímka, jemné česle a vertikální lapáky písku), z biologické části (aktivační a dosazovací nádrže) a dále z objektu kalového hospodářství. Před nátokem na biologickou část ČOV jsou odpadní vody odlehčeny na průtok 32,7 l/s. Biologickou část ČOV tvoří sdružený, zrcadlově uspořádaný podzemní objekt aktivačních a dosazovacích nádrží.
41
Uváděné údaje o kapacitě čistírny jsou parametry, na které byla ČOV projektována. V roce 2006 bylo provedeno zvětšení nitrifikace ČOV z důvodu většího odbourávání čpavku. Kanalizace v Přibyslavi včetně ČOV je ve správě Vodovodů a kanalizací Havlíčkův Brod. Vlastní ČOV má firma TPK v Hesově. 3.1.13.3 Zásobování plynem V roce 1999 byla dokončena plynofikace Přibyslavi a vybraných obcí okresů Havlíčkův Brod – STL plynovod Šachotín – Hesov, STL plynovod Přibyslav. Zásobování plynem je na odpovídající úrovni a umožňuje napojení dalších odběratelů (vytěsňování tuhých paliv) a tím i zlepšení životního prostředí ve městě. 3.1.13.4 Elektrická energie Přívod el. energie pro město Přibyslav a okolí je zajišťován nadzemním vedením VN 22 kV představovaným linkami č. 271, č. 211 a č. 213 vyvedenými z rozvodny 110/22 kV Havlíčkův Brod. Trafostanice uvnitř města jsou napájeny kabelovou smyčkou napájenou z TS 793 Panské pole (90 %). Trafostanice v okolí města a na okraji města jsou napájeny odbočkami nadzemního vedení vyvedenými z linky VN 22 kV č. 211 nebo č. 213. 3.1.13.5 Veřejné osvětlení Ve městě Přibyslav je asi 300 svítidel o celkovém příkonu 50 kW. V obci Hesov není veřejné osvětlení a veřejné prostory osvětluje firma Pribina ve vlastní režii. Ostatní okolní obce mají veřejné osvětlení přiměřených rozsahů (řádově asi do 15 svítidel). Ovládání zapínacích bodů je soumrakovými spínači. Město Přibyslav je rozděleno na šest napájecích obvodů (Městský úřad, Nádraží, Tyršova, Na Vyhlídce, Ronovská a Wolkerova). Okolní obce (kromě Hesova a Uher) mají 42
vlastní zapínací body. Uhry jsou napájeny ze zapínacího bodu Dvorek a to holými nadzemními vodiči umístěnými na společných podpěrách s holými nadzemními vodiči. 3.1.13.6 Telekomunikace Telefonní síť je plně digitalizovaná. Území města je dostatečně pokryto signálem všech tří operátorů: O2, T-mobile i Vodafone. V katastrálním území Poříčí u Přibyslavi stojí televizní převaděč Přibyslav. Město Přibyslav je vlastníkem a provozovatelem televizního kabelového rozvodu. Město Přibyslav vykonává na základě registrace u Českého telekomunikačního úřadu komunikační činnost. Součástí této činnosti je zprostředkování přístupu uživatelům ke službám sítě internet. Město Přibyslav šíří internet po metropolitní síti, které je vlastníkem. Na metropolitní síti je připojeno 899 uživatelů, z toho 309 užívá službu internet. Město dále provozuje městský rozhlas. 3.1.13.7 Zásobování teplem Po plynofikaci města Přibyslav došlo ve větší míře u průmyslových podniků, rodinných
domů
i
objektů
občanské
vybavenosti
k vytápění
plynem.
Neplynofikované objekty jsou dále vytápěny ústředním nebo etážovým vytápěním na spalování pevných paliv. Některé objekty jsou vytápěny elektrickou energií (akumulačně nebo přímotop). Velmi ojediněle jsou objekty vytápěny pomocí tepelného čerpadla. Se vzrůstající cenou za plyn a el. energii hrozí, že se občané budou vracet k vytápění pevnými palivy.
43
3.1.14 Životní prostředí Ovzduší Největší stacionární znečišťovatelé ovzduší (ACO, TPK, AMYLON – závod Ronov, OSIVA – provoz Přibyslav) využívají jako topné médium zemní plyn. Drtivá většina obydlených domů je vytápěna ústředním topením a má možnost topit a ohřívat vodu zemním plynem - využití je cca poloviční, asi 10% domů využívá k vytápění elektřinu, kolem 5% využívá alternativní paliva (dřevo, dřevoplyn) a zbytek tuhá pevná paliva (zde je bohužel narůstající trend). Tento návrat k pevným palivům vede ke zvýšení emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů. Mobilní zdroje (automobilová doprava) jsou značným producentem emisí oxidu dusíku a oxidu uhelnatého, na celkových emisích se doprava podílí 60 – 65% a každoročně se tento podíl zvyšuje. Voda Přibyslav je až na tři místní části (Hřiště, Uhry, Dvorek) napojena na kvalitní pitnou vodu. Odpadní vody z města Přibyslav a místních částí Ronov nad Sázavou a Poříčí jsou čištěny na čistírně odpadních vod, připravuje se odkanalizování místních částí Dobrá, Keřkov s vyčištěním splaškových vod na čistírně v Přibyslavi. Svoji čistírnu odpadních vod má TPK v Hesově. Odpadní vody ze společnosti ACO jsou recyklovány, čištěny a upravovány před vypuštěním do městského kanalizačního řadu přímo v podniku. Vodní toky a plochy Město Přibyslav leží v povodí řeky Sázavy. Sázava je vodohospodářsky významný tok. Hydrologické pořadí základního povodí je 1-09-01 Sázava. Řeka Sázava protéká po jižním okraji města, do které západně od města zaúsťuje z pravé strany Doberský potok a v Ronově nad Sázavou potok Losenický. Z levé strany potom jihozápadně od města zaúsťuje Bystřička a severovýchodně od Poříčí
44
Olešenský potok. Severozápadně od města, na obvodě zájmového území, zaúsťuje do Sázavy Borovský potok. V okolí města Přibyslavi je vybudována celá řeka menších rybníků, které zajišťují zásobárnu vody v přírodě, dotování vod podzemních, zlepšení odtokových poměrů a chodu splavenin. Z větších vodních ploch je to rybník Rejholec, Žabka a nádrž Jablonecká nádrž na Bystřičce. Významná je též kaskáda 9 větších rybníků severovýchodně od města Přibyslav.
3.1.15 Trh práce Nezaměstnanost v Přibyslavi je pod dlouhodobým průměrem. K 31. 12. 2014 byla míra nezaměstnanosti 6,8 %. Tabulka č. 4: Míra nezaměstnanosti
Rok 2011 2012 2013 2014
Míra nezaměstnanosti % 7,48 7,35 7,02 6,8
Zdroj: Úřad práce, vlastní zpracování
Ve městě Přibyslav se nachází dva velcí zaměstnavatelé: ACO Industries, k. s. a TPK – Pribina spol. s. r. o. ACO Industries k. s. zaměstnává 580 zaměstnanců a TPK Pribina 360 zaměstnanců. Mezi další významnější zaměstnavatelé patří: Amylon – pobočka Ronov nad Sázavou, Apoly s. r. o., Neufe s. r. o. a SC Metal s. r. o. a Osiva a. s.
45
Tabulka č. 5: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní zaměstnanci
Celkem muži ženy 1 886 1 076 810 1 738 994 744 1 420
765
655
39
30
9
214
170
44
pracující důchodci
60
31
29
ženy na ze mateřské zaměstnaných dovolené v tom: nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem
36 148 1 914
zaměstnavatelé z toho podle postavení v zaměstnání
pracující na vlastní účet
36 82 66 805 1 109
nepracující důchodci žáci, studenti, učni
911 603
341 301
570 302
Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
64
36
28
z toho
Zdroj: ČSÚ, Vše o území
3.1.16 Hospodaření města Hospodaření města znázorňuje je zachyceno v tabulce. Tabulka č. 6: Přehled hospodaření města Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Příjmy (Kč) Výdaje (Kč) Přebytek/schodek 75 086 530 71 376 390 3 710 140 94 718 870 86 018 730 8 700 140 86 635 250 95 442 620 -8 807 370 104 420 220 88 030 340 16 389 880 142 260 260 128 027 220 14 233 040 85 399 330 115 852 750 -30 453 420 105 682 500 98 880 330 6 802 170 85 235 560 60 529 960 24 705 600 91 377 108 100 269 671 -8 892 563 84 326 125 96 235 412 -11 909 287 Zdroj:Rozpočet obce města, vlastní zpracování
46
Pro rok 2015 jsou předpokládané příjmy 75,2 mil. Kč a předpokládané výdaje 81,9 mil. Kč. Tabulka č. 7: Finanční plán hospodářské činnosti 2015
Náklady Organizace 10 - Lesy
Výnosy
Hospodářský výsledek
453 000
703 000
250 000
6 068 140
11 378 000
5 309 860
1 000
769 900
768 900
Organizace 40 - Správa majetku Organizace 50+55 - Kabelová televize
1 114 000
2 092 000
978 000
2 456 000
4 104 000
1 648 000
Organizace 60 - Správa HOČ
2 230 260
45 200
-2 185 060
0
2 525 000
2 525 000
12 322 400
21 617 100
9 294 700
Organizace 20 - Skládka Organizace 30 - SZMP
Organizace 70 - Pronájem Celkem
Zdroj: Interní materiály města
3.2 Odpadové hospodářství Přibyslav Odpadové hospodářství města Přibyslav je organizace zřizovaná městem, která byla založena v roce 1995 a je umístěna v nedaleké obci Ronov nad Sázavou, v lokalitě Ovčín na parcelách 44/1 a 44/2 v katastrálním území Ronov nad Sázavou. Součástí tohoto hospodářství je skládka, sběrný dvůr a kompostárna. Svoz komunálního, velkoobjemového a nebezpečného odpadu zajišťuje firma ODAS pana Miloslava Odvárky ze Žďáru nad Sázavou. Komunální odpad se sváží jedenkrát za týden a to v pondělí. Svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu se koná dvakrát do roka, na jaře a na podzim ve spolupráci zaměstnanců odpadového hospodářství Přibyslav a je pro občany města Přibyslav a místních částí zdarma. Zabezpečení skládky, sběrného dvoru a kompostárny Proti vniknutí nepovolaných osob je skládka oplocena obvodovým pletivem výšky 2 m, které doplňuje uzamykatelná brána. V mimopracovní dobu je zabezpečena elektronickou signalizací s hlášením neoprávněného vstupu na skládku. Toto
47
hlášení přijímá nezávisle na sobě vedoucí skládky, odpadový hospodář, Policie ČR a firma zabezpečující ostrahu. Počet pracovníků odpadového hospodářství Vedoucí skládky je Přemysl Tonar a spolu s ním zde pracují 3 dělníci jako obsluha skládky a sběrného dvora. Obsluha skládky zabezpečuje střídavě obsluhu váhy, řidiče mechanismu a skládkaře, funkce je kumulovaná. Odpadový hospodář je Mgr. Ludmila Řezníčková, vedoucí odboru životního prostředí. Poplatky za svoz a ukládání komunálního a ostatního odpadu Občané města Přibyslav a okolních vesnic platili do roku 2014 poplatek za svoz komunálního odpadu 420,- Kč na osobu za rok. Nové zastupitelstvo schválilo od roku 2015 snížení tohoto poplatku na 250,- Kč. Občané obcí Hřiště a Ronov nad Sázavou, kteří mají skládku v blízkosti, platí 40,- Kč na osobu. Přibyslavští podnikatelé platí za odvoz a ukládání komunálního odpadu za 1 ks nádoby 2 299,- Kč za rok a za využití kontejneru na separovaný odpad 484,- Kč. Smluvní obce za uložení komunálního odpadu na skládku platí 954,- Kč/t a ostatní subjekty 1 138,- Kč/t. Občané města za uložení odpadů do kompostárny a sběrného dvora jsou od poplatku osvobozeny. Ostatní fyzické a právnické osoby platí podle druhu uloženého odpadu dle ceníku města Přibyslavi, např. za ostatní odpad 1 573,- Kč/t a za nebezpečný odpad 14 520,- Kč/t.
3.2.1 Skládka tuhého komunálního odpadu Základní kámen skládky byl položen v lednu 1993, kdy se začala budovat I. etapa. Provoz byl zahájen v prosinci 1994. II. etapa (1. a 2. pole) se začala budovat v březnu 2005 a provoz byl zahájen v prosinci 2005, 3. a 4. pole II. etapy se začalo budovat v září 2010, provoz zatím nebyl zahájen. Skládka je umístěna na celkové ploše 10,2068 ha, s projektovaným objemem uložených odpadů 381 298 m3 (I. etapa) a 615 921 m3 (II. etapa). Celkový projektovaný objem skládky je 997 210 m3. Naplnění skládky je předpokládáno 48
v roce 2022. Svozovou oblast tvoří Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Polná, Ždírec nad Doubravou a Přibyslav. Jedná se celkem o 104 obce, celkový počet obyvatel činí cca 90 000. Skládka je určena pro ukládání zejména komunálního odpadu z obcí a odpadu a dále vybraných druhů ostatních odpadu dle přílohy provozního řádu. Jedná se zejména o technický materiál na překryv skládky a některé odpady, které nelze využít jako druhotné suroviny. Celkové množství ukládaného materiálu za rok činí přibližně 40 000 tun. V současné době je I. etapa skládky rekultivována a provoz probíhá na polích 1. a 2. polích II. etapy. Vybavení skládky provozními objekty:
provozní budova s rampou, sociální vybavení - budova je jednopodlažní, nepodsklepená.
vážní můstek – jedná se o přejezdový vážný můstek ENV4, který je osazený do betonového základu
garáž – jednopodlažní objekt, obsahuje dvě garážové stání
sklad pohonných hmot – zděný přízemní objekt
příjezdní a vnitřní komunikace
Další provozní objekty jsou: monitorovací systém skládky, osvětlení skládky, skládková plocha s těsněním, kontrolní systém, záchytná jímka, oplocení a vjezd na skládku, hlavní sběrač a nádrž povrchové vody, odplyňovací systém.
49
3.2.1.1 Množství ukládaného odpadu na skládce Ronov nad Sázavou Tabulka č. 8: Množství uloženého odpadu na skládce Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Komunální odpad (t) 24 449 25 302 29 483 33 250 39 903 35 562 31 970 31 371 29 755 31 141
Ostatní odpad (t) 14 331 14 270 16 381 17 466 13 619 7 614 6 998 4 521 4 973 3 150
Celkem (t) 38 780 39 752 45 864 50 716 53 522 43 176 38 968 35 892 34 728 34 291
Zdroj: Interní doklady města, vlastní zpracování Obr. č. 5: Množství uloženého odpadu
Množství ukládaného odpadu 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: Interní materiály město, vlastní zpracování
3.2.1.2 Vliv skládky na životní prostředí Skládka splňuje veškeré požadavky současné legislativy, zejména zákon č. 185/2001 Sb. a jeho prováděných vyhlášek. Skládkování zatěžuje životní prostředí skleníkovými plyny a zápachem. Skládka se musí ještě 30 let po ukončení neustále sledovat a monitorovat. Proces skládkování 50
je soubor procesů, který probíhá uvnitř skládky a probíhá 10 let, tedy i po uzavření a rekultivaci skládky. Vždy proto představuje potenciální riziko. Hlavní problémy se skládkováním jsou:
unikání skládkového plynu
unikání průsakových vod
unikání využitelného odpadu
úlety odpadů
prašnost a zápach
přemnožení hlodavců
Skládka odpadů musí mít na základě požadavků ČSN 83 8036 zaveden Program kontroly a monitorování skládek. Kontrola probíhá během provozu skládky, ale i po jejím uzavření. Program kontroly se zaměřuje:
sledování průsakových vod
sledování podzemních a povrchových vod v okolí skládky
sledování množství a složení skládkového plynu
úroveň hladiny průsakové vody
funkčnost technologického vybavení
celistvost těsnícího systému skládky
procento zaplnění skládky
monitoring zeminy
Ochrana skládky proti vnikání povrchových vod z okolí skládky Přítoku povrchových vod do skládky je zabráněno obvodovými záchytnými příkopy v kombinaci s obvodovými hrázemi. Obvodové příkopy jsou zaústěny do stávajících terénních depresí pod skládkou. V průběhu skládkování bude prováděno postupné zapouzdření a rekultivace povrchu skládky, což minimalizuje množství vod, které do skládkového tělesa pronikající srážkovou činností.
51
Čtyřikrát ročně odebírá oprávněná osoba z monitorovacích vrtů, která se nachází v okolí skládky, podzemní vodu. Tuto vodu analyzuje akreditovaná laboratoř. Z důvodů nárůstů dusičných iontů, bude vybudován nový vrt nad skládkou, který bude sloužit k odběru vzorků. Nakládání s průsakovými vodami ze skládky Průsakové vody jsou odváděny systémem trubních drenů a těsného potrubí do izolované jímky. Trubní systémy jsou doplněny soustavou revizních šachet. Provozní obsah jímky činní 683 m3. Akumulované průsakové vody jsou kanalizací vedeny na ČOV Přibyslav. Čtyřikrát ročně autorizovaná osoba odebírá vzorky průsakové vody z jímky. Tyto vzorky analyzuje akreditovaná laboratoř. Nakládání se skládkovým plynem Skládkový plyn se zejména skládá z metanu a oxidu uhličitého. Tento plyn se musí buď spálit podle legislativy, aby se zabránilo úniku do atmosféry. Metan je skleníkový plyn. Dále se dá použít jako palivo pro kogenerační jednotku nebo z něj vyrábět elektřinu a teplo. Monitoring plynu je realizován pomocí zárazných sond, kde se zjišťuje povrchová migrace plynu. Skládkový plyn se na skládce energeticky využívá na základě smlouvy firmy TOPGEO Brno, která platí městu Přibyslav roční nájem. Proto veškeré povinnosti vyplývající z tvorby nebo zpracování skládkového plynu musí na základě smlouvy plnit tato firma. Další monitoring Pro další hodnocení vlivu skládky na životní prostředí se provádějí následující monitoringy. Denně se sleduje úroveň hladiny průsakové vody v jímkách, dešťová voda v nádržích a funkčnost technického vybavení skládky. Dvakrát ročně se sleduje jakost průsakových vod z hlediska mikrobiologické kontaminace. Jedenkrát 52
ročně se měří celková a velkoobjemová prašnost pomocí nasátí vzduchu přes membránový filtr nasávající aparatury, kde se sleduje váha nasátého prachu. Dále se sleduje celistvost těsnícího systému skládky, než úroveň odpadů dosáhne výšky 2 m, procento zaplnění odpadem, monitoring zeminy a jehličí. Výsledky jednotlivých vzorků vod a skládkového plynu se vyhodnocují v dílčím protokolu. Ostatní výsledky se zaznamenávají do provozního deníku. Za celý rok se vystaví závěrečná zpráva, která se předává na krajský úřad Jihlava. Opatření proti množení hlodavců, prašnosti, šíření zápachu a výskytu hmyzu Proti nežádoucímu množení hlodavců je prováděno pravidelné hutnění a průběžná rekultivace. Jednou ročně se provádí deratizace nebo při nadměrném výskytu hlodavců a hmyzu. Hmyz je pravidelně kontrolován obsluhou skládky. V případě ukládání prašných materiálů je skládka pravidelně skrápěna a to zejména v letních měsících. Protože je zápach ze skládky minimální, není třeba jej eliminovat. Toto je dosaženo zejména malou plochou aktivní skládky a rychlým překrytím dovážených odpadků. Celkově se skládka řadí k lépe udržovaným a zápach se z ní nešíří.
3.2.2 Sběrný dvůr Sběrný dvůr byl vybudován v roce 2009 a nachází se v areálu skládky, zabírá plochu 1 800 m2. Sestává se ze zpevněné plochy, na níž jsou umístěny sběrné kontejnery určené ke shromažďování vytříděných odpadů, které jsou do sběrného dvora dováženy již samostatně nebo jsou vytříděné z komunálního odpadu, ukládané na skládce odpadů. Město Přibyslav, provozovatel sběrného dvora, musí dodržovat ustanovení zákona č. 185/01 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a předpisy související. Účelem sběrného dvora je realizace sběru odpadů od občanů a živnostníků z důvodu snižování produkce komunálního odpadu. Vytříděné odpady se dají využít jako druhotná surovina. Odpady jsou po naplnění sběrných nádob převezeny a předány subjektům oprávněných k využití nebo odstranění odpadů. Nevyužité 53
odpady kategorie O, splňující podmínky přijetí na skládku jsou likvidovány přímo v areálu, uložením na skládku odpadů. Do sběrného dvora patří tento odpad:
kovy – železný a hliníkový šrot, barevné kovy, plechovky
objemné odpady – nábytek, umyvadla, podlahové krytiny
elektronika
stavební suť
nebezpečné odpady – léky, zářivky, akumulátory, oleje, lepidla
3.2.2.1 Množství ukládaného odpadu sběrného dvora Za rok se může do sběrného dvora uložit maximálně 5 000 tun ročně. Tabulka č. 9: Množství odpadu sběrného dvora Rok 2011 2012 2013 2014
Množství odpadu (t) 3 305 3 447 1 502
Zdroj: Interní materiály města, vlastní zpracování
3.2.2.2 Ochrana životního prostředí Odpady jsou ruční manipulací umístěny v atestovaných kontejnerech. S odpady kategorie N ne nakládáno na zabezpečené ploše skladu. Odpady nadměrné prašné nejsou v zařízení přijímány. Odpady, které by mohly být zdrojem zápachu, jsou v uzavřených kontejnerech nebo nádobách.
3.2.3 Kompostárna Kompostárna byla spolu se sběrným dvorem vybudována v roce 2009 a zabírá 2 300 m2.
54
Kompostárna je určena pro využívání biologicky rozložitelných odpadů fermentačními procesy z produkce podnikatelských subjektů, živností, organizací a občanů ze svozové oblasti okolo města Přibyslav. Občané města Přibyslav neplatí nic za využití kompostárny. Zařízení splňuje technické podmínky, které jsou na něj kladeny v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., zákon o změně některých dalších zákonů, v platném znění a jeho prováděných vyhlášek, zejména vyhláška č. 341/2008 Sb., o biologicky rozložitelných odpadech. Veškeré odpady, které jsou v zařízení zpracovány, jsou stanovené v příloze č. 1 vyhlášky 341/2008 Sb., o biologicky rozložitelných odpadech. Výstupy z kompostárny jsou:
registrované hnojivo – kompost k tržním účelům s použitím na zemědělskou a lesní půdu, splňující požadavky zákona č. 156/1998 Sb., zákona o hnojivech
rekultivační komposty – jsou určeny k údržbě a obnově veřejné zeleně města a k rekultivaci skládky
stabilizované bioodpady – jsou určeny k uložení zejména na skládce odpadů Ronov nad Sázavou
Zařízení je proto vybaveno potřebnými stavebními objekty a v nich instalovanými technologiemi, ovládacími a řídícími jednotkami. Pro možnost objemoví předpravy odpadů na bázi dřeva a suchých rostlinných pletiv je v areálu kompostárny pracovní stanoviště mobilního drtiče. Do kompostárny jsou přijímány využitelné odpady zařazené dle katalogu odpadů, kromě zemědělských odpadů živočišného původu a odpadů obsahujících vedlejší živočišné produkty. Do kompostárny nelze přijmout odpady, u nichž koncentrace rizikových látek překračují limitní hodnoty, kontaminované mikroorganismy neumožňující jejich hygienizaci kompostováním na přípustnou úroveň a odpady silně zapáchající, silně prášící či jinak zatěžující provoz kompostárny.
55
3.2.3.1 Množství odpadu kompostárny Tabulka č. 10: Množství odpadu kompostárny Rok 2011 2012 2013 2014
Množství odpadu (t) 591 400 855 753
Zdroj: Interní materiály města, vlastní zpracování
3.2.3.2 Technická kontrola provozu kompostárny Technickou kontrolu provádí denně pracovník kompostárny, kterého pověřil vedoucí. O kontrole se provádí zápis do provozního deníku. Kompostárna nemá při běžném stavu negativní dopad na životním prostředí. Město Přibyslav vždy na začátku vegetačního období až po konec tohoto období přistavují velkoobjemové kontejnery na biologicky nerozložitelný odpad ze zahrádek ve stejných intervalech, který je vyvěšen na radnici nebo vypsán v Občasníku.
3.3 SWOT analýza Podstatou Swot analýzy je poukázat na silné a slabé stránky, které charakterizují vnitřní prostředí, je to tzv. vnitřní analýza. Naopak příležitosti a hrozby charakterizují vnější prostředí, je to tzv. vnější analýza. Pomocí této analýzy město analyzuje své možnosti a svůj potenciál v možném rozvoji. Silné a slabé stránky má město možnost ovlivnit pomocí efektivnost obce, ale příležitosti a hrozby, které přichází z vnějšku, ovlivnit nemůže. V rámci strategického plánování jsem zpracovala SWOT analýzu města Přibyslav a odpadového hospodářství.
56
Tabulka č. 11: SWOT analýza města – silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
výhodná poloha obce
nedostatek volných parcel
krásná příroda
nedostatek volných bytů
klidná oblast pro rekreaci
málo parkovacích míst na náměstí
dobrá technická vybavenost (plyn,
nevyhovující technický stav
kabelová televize, čistírna
sokolovny, sportovní haly a pošty
odpadních vod, místní rozhlas)
nedostatečné zázemí pro turisty
dobré dopravní spojení (autobus,
hojnost vietnamských obchodů
železnice)
dobrá občanská vybavenost
málo odpočívadel na cyklostezce malé zastoupení služeb (opravna
(základní a mateřská škola,
obuvi, prodejny s obuví a
zdravotní středisko, pošta, kulturní
oblečením)
i sportovní zařízení) spolupráce v mikroregionu dobrá péče o seniory dostatečné množství místních spolků absence záplav dobré internetové stránky města zpracovaný územní plán
málo zeleně na náměstí absence bezbariérových vstupů (zdravotní středisko, pošta) malá propagace města nepřístupnost některých sportovišť pro veřejnost zadluženost města kvůli rekonstrukci školy
57
Tabulka č. 12: SWOT analýza odpadového hospodářství – silné a slabé stránky
Silné stránky
Slabé stránky
poloha skládky mimo obec
málo kontejnerů na tříděný odpad
velké příjmy do hospodaření
nevyhovující otvírací doba sběrného
města
dvora
svoz velkoobjemového odpadu
možné zvýšení emisní zátěže
maximální využití odpadů
Tabulka č. 13: SWOT analýza města – příležitosti a hrozby
Příležitosti získání dotací z Evropské unie rozvoj drobného podnikání
Hrozby otevření uranového dolu v nedalekém Brzkově
podpora rozvoje cestovního ruchu
pokles obyvatel
pravidelné kulturní a sportovní
konec činnosti dvou velkých
akce
podniků ve městě
tvorba nového strategického plánu
špatný stav historických památek
přistěhování nových obyvatel
vandalismus ekonomická činnost České republiky omezení autobusové či železniční dopravy
58
Tabulka č. 14: SWOT analýza odpadového hospodářství – příležitosti a hrozby
Příležitosti vybudování třídírny komunálního
Hrozby černé skládky zhoršení životního prostředí
odpadu vytvoření nových pracovních míst
komerční zájmy výrobců
snižování
legislativní
komunálního odpadu
tříděním
problémy
(zákaz
skládkování)
předcházení odpadů
malá informovanost veřejnosti
nabídka dotovaných kompostérů
požár skládky
využívání dotací modernizace svozové techniky prodloužení životnosti skládky
3.4 Strategie města Přibyslav 3.4.1 Vize Vize města Přibyslav je vylepšování životních podmínek pro občany v rámci jejích možností v oblastech volného času, služeb, rozvoji bydlení a cestovního ruchu. Podporovat kulturní a společenské aktivity. Podat pomocnou ruku drobným podnikatelům. Přitom se snažit respektovat zásady udržitelného rozvoje, zachovat rovnováhu mezi sociálními potřebami, životním prostředím a hospodařením.
3.4.2 Strategické cíle Do strategického plánu si město Přibyslav dalo z každé oblasti alespoň dva cíle, které by chtěli v budoucnu realizovat. Na tyto strategické cíle musí mít město Přibyslav dostatek finančních prostředků, které může získat z dotací nebo ze svých
59
zdrojů. Jelikož se město zadlužilo rekonstrukcí základní školy a muselo si vzít úvěr, má finanční prostředky dosti omezené. 3.4.2.1 Školství
dokončení rekonstrukce základní školy
přemístění Základní umělecké školy do bývalé školní družiny
dovybavení zahrady mateřské školky Bezručova a Tyršova
Dokončení rekonstrukce základní školy Pro špatný technický stav základní školy, v konstrukci se nacházel azbest, se zastupitelstvo rozhodlo v roce 2012 pro velkou rekonstrukci. Nový vzhled školy projektovala společnost Arch. Desing projeckt a. s., architekti Jaroslav Šimek a Lucie Tůmová. Tato rekonstrukce se skládá z pěti etap a celkové náklady se zatím pohybují kolem 168 mil. Kč. Město si muselo na pokrytí výdajů vzít úvěr na 17 mil. Kč a část výdajů bylo hrazeno z dotací Evropské unie. Celá rekonstrukce probíhá během výuky. První a druhá etapa se skládá ze zbourání nevyhovující budovy Kord a výstavby nové budovy, kde se nachází nový vchod do školy z České ulice a centrální šatny, spolu s 8 učebnami. Ve třetí etapě se místo zbourané budovy Kord postaví nová budova, kde se bude nacházet 12 učeb a školní družina. Čtvrtá etapa se skládá z rekonstrukce nejstarší budovy školy, kde se dosavadní učebny promění v odborné učebny, studovnu a knihovnu. V páté etapě se vybuduje nová kuchyně a jídelna. První a druhá etapa je již hotová, v současné době se provádí třetí a čtvrtá etapa najednou, jelikož město na čtvrtou etapu dostalo dotaci. Pátá etapa je zatím v neohlednu, jedná se o vybudování nové školní jídelny. Přemístění Základní umělecké školy do bývalé družiny Základní umělecká škola se nachází v nevyhovující budově bývalého pionýrského domu na kraji města. Prostory a kapacita je zde omezena. Po přestěhování školní
60
družiny a klubu bude prázdná budova vedle základní školy, proto navrhuji přestěhovat základní uměleckou školu o těchto volných prostorů. Dovybavení zahrady mateřské školky Bezručova a Tyršova Obě zahrady mateřských škol mají nedostatečné vybavení nebo nevyhovující. Podmínkou pro vybavení je zpracování projektu a sehnat finanční prostředky např. z dotací, které nabízí kraj Vysočina. 3.4.2.2 Kultura
vybudování kulturního areálu Pod Zámkem
zpřístupnění přibyslavské věže
Vybudování kulturního areálu Pod zámkem Dříve se na tomto místě nacházela sběrna surovin, která byla zrušena a přesunuta do nově vybudovaného sběrného dvora v Ronově nad Sázavou. V tomto areálu na kraji města na pravém břehu Sázavy pod přibyslavským zámkem by mohl vzniknout letní areál pro malé festivaly a letní kino pro svou výhodnou polohu. V Přibyslavi takový to areál chybí, přitom kulturních akcí je zde konaných dost např. Nocturno, Houpačka. Většina je pořádaná na faře, ve farní stodole nebo v kulturním domě. Znamenalo by to vybudování sociálního zařízení, občerstvení, parkovacích míst a samozřejmě podia a laviček. Nejdříve by se měla zpracovat studie a zajistit způsob financování, který by mohl být z vlastních zdrojů spolu s účelovou dotací ze státního rozpočtu. Zpřístupnění přibyslavské věže Dominantou města je přibyslavská gotická věž kostela, která měří 30,96 m, její výstavba začala v roce 1497. V roce 1994 byly do věže namontovány dva nové zvony Maria a Jan. V roce 2009 bylo zjištěno, že se báň věže naklání až o 40 cm 61
od původní osy, což způsoboval shnilý trám. Proto byla věž uzavřena a při té příležitosti kromě výměny trámu se vyměnilo i zastaralé dřevěné schodiště a provedly drobné opravy. Celkové náklady na rekonstrukci věže byly 2,5 milionu korun. Část nákladů uhradilo Ministerstvo kultury. Věž je zpřístupněna jen jednou do roka, kdy se ve městě konají mlékárenské slavnosti, což je velká škoda. Během turistické sezony by mohla sloužit jako vyhlídková věž návštěvníkům. 3.4.2.3 Sport
modernizace dopravního hřiště
rekonstrukce sportovní haly
vyhřívaní koupaliště
Modernizace dopravního hřiště V Ronovské ulici se dříve nacházelo dětské dopravní hřiště, které ale časem zpustlo a zchátralo a nikdo se o něj v současné době nestará. Pro děti je dobré než vyjedou poprvé na silnici, zkusit si provoz na vybudovaném dopravním hřišti. Kraj Vysočina často vypisuje dotace na různé dotace sportovišť nebo dětských hřišť, proto by se tato modernizace mohla uhradit z těchto dotací. Rekonstrukce sportovní haly Sportovní hala byla postavena v roce 2001 a nachází se nedaleko náměstí v České ulici. Provoz této haly zajišťuje Sportovní zařízení města Přibyslav, které spadá pod městský úřad. Toto zařízení má na starosti ještě koupaliště a atletické hřiště, které se nachází naproti sportovní haly. Halu v dopoledních hodinách využívá základní a mateřská škola. V odpoledních hodinách ji využívají sportovní oddíly. Hala nabízí velký sál a malý zrcadlový sál. Rozměry velkého sálu 35x19 m, což nevyhovuje určitým sportům, chybí doběhová zóna a zázemí pro diváky. Hala postrádá i bufet a tribunu. Navíc hala je ve špatném technickém stavu, začíná do ní zatékat. 62
Můj návrh je zpracování projektu na rozšíření haly, aby vyhovovala parametrům a současně vybudovaní alespoň montované tribuny a bufetu. Vyhřívání koupaliště Koupaliště je v provozu od roku 2007. Nachází se v blízkosti Bechyňova náměstí a vzniklo na bývalé školní zahradě. V areálu se nachází víceúčelový bazén dlouhý 25 m, široký 16 m a hluboký 130 cm. Vodní plocha je 340 m2, jsou zde masážní trysky, houpací záliv, chrlič a skluzavka. Dále je zde dětský bazén s celkovými rozměry 11x6 m, vodní plocha je 36 m2 a je tvořen dvěma bazénky, které spojuje nerezový skluz. Dále se v areálu nachází šatny, WC a bufet. Oba bazény jsou vyrobeny z nerezového materiálu, proto si lidé stěžují, že je voda v bazénech studená. Pro větší návštěvnost a prodloužení sezóny koupaliště bych navrhovala pomocí solárních panelů ohřevu vody v bazénech. Tyto solární panely by mohly být položeny na střeše šaten. 3.4.2.4 Cestovní ruch
rekonstrukce bývalého hotelu na náměstí
rychlé občerstvení
Rekonstrukce bývalého hotelu na náměstí V dolní části náměstí se nachází bývalý hotel Klusáček, který je v devastovaném stavu a tím hyzdí historickou část náměstí. K zániku hotelu dopomohla privatizace na počátku 90. let. Bývalý majitel neměl o hotel zájem. Tuto stavbu poté koupilo několik podnikatelů, ale vždy od navrhovaného plánu, co s budovou ustoupili, byli to spíše spekulanti. Poslední firma, která hotel koupila, byla havlíčkobrodská firma Chládek a Tintěra, která chtěla v hotelu vybudovat patnáct bytových jednotek. Ale i ta narazila
63
u občanů o nezájem, i když v Přibyslavi volné byty chybí. Cena se zájemcům zdála moc vysoká, proto tato společnost od zmíněného plánu ustoupila a hotel je opět na prodej. V Přibyslavi chybí společenský sál, proto moje představa je, aby se v přízemí tohoto hotelu tento sál, kde by se mohli konat různé společenské akce, vybudoval a v dalších patrech se vybudovaly městské byty, o které je neustále zájem. Rychlé občerstvení V roce 2011 byla otevřená cyklostezka po bývalé železniční trati, která je dlouhá 9 258 m a vede z Přibyslavi do Sázavy. Je vhodná pro bruslaře i cyklisty, vozíčkáře, protože je bez kopců, celkové převýšení je 55 m a vede romantickou přírodou údolím řeky Sázavy. Jediná černá kaňka na této cyklostezce je neexistující rychlé občerstvení, které by uživatelé cyklostezky určitě uvítali. 3.4.2.5 Technická infrastruktura
rekonstrukce silnice a chodníků v ulicích Na Vyhlídce a Filipova
chodník v Utíně
rozšíření stavebních parcel v lokalitě Hesovská a Pod Osivou
Rekonstrukce silnice a chodníků v ulicích Na Vyhlídce a Filipova Ve městě Přibyslav již bylo mnoho čtvrtí a ulic opraveno, mezi posledními ulicemi, které rekonstrukci potřebují je ulice Na Vyhlídce a Filipova. V ulici Filipova byla minulý rok opravena kanalizace, proto je zde žalostný stav silnice. Ulice zde není moc široká, proto bych se spíše přikláněla k jednosměrné silnici, aby z jedné strany mohla být i vybudovaná parkovací místa a chodník.
64
Chodník v Utíně V nedaleké obci Utín není doposud vystavěn žádný chodník, což není vůbec bezpečné pro chodce. Nejdůležitější místo pro výstavbu chodníku je na autobusové zastávce. Rozšíření stavebních parcel v lokalitě Hesovská a Pod Osivou Aby se občané města nestěhovali pryč, musí město zajistit bytovou výstavbu. O stavební parcely je nadále v Přibyslavi velký zájem. V lokalitě Pod bramborárnou jsou veškeré parcely prodané, proto pro výstavbu rodinných domů byly vybrány dvě lokality: Hesovská a Pod Osivou. Pozemky již byly vykoupeny a vše je zaznamenáno i v územním plánu. Nyní musí radnice zpracovat projektovou dokumentaci k zasíťování zmíněných pozemků, zajistit finanční prostředky např. formou dotací a vyhlásit výběrové řízení k zhotovení zasíťování.
3.4.2.6 Životní prostředí
výsadba zeleně na hřbitově
bojovat proti zahájení těžby uranu v nedalekém Brzkově
Výsadba zeleně na místním hřbitově Na místním hřbitově se nachází se 300 hrobů, ale je zde několik, které jsou nepoužívané. Na hřbitově rostou dva památné stromy: jasan, který je přímo u vstupu a lípa na hranici staré a nové části. V minulém roce byly na místním hřbitově vykáceny stromy, které byly pro své okolí nebezpečné, nebo ohrožovali pomníky. Zatím nebylo místo nich nic vysázeno. Proto navrhuji novou výsadbu a při té příležitosti opravu cestiček, popřípadě doplnění několika laviček. Bojovat proti zahájení těžby uranu v nedalekém Brzkově V nedaleké obci Brzkov se nachází ložisko uranu a vláda dala zelenou obnově těžby v této lokalitě.
65
V letech 1988 až 1990 zde probíhala průzkumná těžba. Tehdy zde bylo vytěženo 65,3 t uranu. Po skončení průzkumu byl důl zatopen a povrch rekultivován. Podle prognóz se v tomto dole nachází 1 600 t uranu a v nedaleké obci Věžnice je objem uranu 1 500 t. Občané města i nedalekých obcí s obnovou těžby nesouhlasí. Z důvodu otevření dolu by se zvýšila doprava, prašnost od těžké nákladní dopravy a neúměrný hluk. Narušil by se i ráz krásné krajiny, která na Vysočině je. Bude docházet k uvolňování radonu do vzduchu, které bude mít vliv na naše zdraví. Těžba uranu bude mít i negativní sociální dopady. Mladí lidé zde nebudou chtít žít, znehodnotí se majetek občanů a naruší se tradiční vazby. Město Přibyslav by proti těžbě mělo negativně vystupovat a lobovat proti těžbě uranu různými peticemi a referendem. 3.4.2.7 Odpadové hospodářství
vybudování třídírny komunálního odpadu
větší množství kontejnerů na tříděný odpad
častější přistavování kontejneru na bioodpad
Vybudování třídírny komunálního odpadu Odpad je obrovským fenoménem dnešní doby. Nelze jej neustále ukládat na skládky, ale musí se hledat jiné možnosti, jak s odpadem nakládat. Jedna z možností je vybudování třídírny komunálního odpadu nebo spalovny. Proti spalovnám se postavila Evropská unie, nechce již nové spalovny v České republice financovat z evropských peněz. Nakloněna je recyklaci odpadů, které by se vytřídily v nově vybudované třídírně odpadů. Na skládky je ukládán netříděný komunální odpad, ne všichni občané třídí odpad. Z tohoto svezeného odpadu by se dal jistě vytřídit odpad, který se může dál zpracovávat, jako je například sklo, plast, papír. Zbytkový odpad by se nadále ukládat na skládku. 66
Tato třídírna by mohla být postavena vedle stávajícího sběrného dvora a skládky komunálního odpadu, jak z důvodu ekonomického, jsou zde již vybudovány inženýrské sítě, a také z důvodu dopravy. V této třídírně by vznikla i nová pracovní místa. Provozní náklady by mohly být financované z tržeb za zpracování odpadů. Cílem této třídírny je soustředit veškeré zařízení pro nakládání s odpady do jednoho místa. Tím, že se bude odpad třídit, než se uloží na skládku, vznikne delší životnost skládky. Zjistila jsem, že operační program životního prostředí v programu Bezpečné nakládání s odpady nabízí dotace na pořízení technologického zařízení pro tříděný odpad pro obce a Evropská unie dává až 85% dotací na investice do odpadového hospodaření. Větší množství kontejnerů na tříděný odpad Občané města si často stěžují, že netřídí odpad nebo jen málo, protože v okolí nejsou žádné kontejnery na tříděný odpad nebo jsou neustále plné. Kontejnery se vyváží jednou za týden společností Odas ze Žďáru nad Sázavou, která vyváží i popelnice na komunální odpad. Domnívám se, že by město mělo udělat dotazníkové šetření, aby se občané vyslovili, kde jim kontejnery chybí. Dotazníky vyhodnotit a dokoupit zvolený počet kontejnerů. V okolí náměstí bych volila kontejnery pod zemí, které nehyzdí město, nejsou útokem vandalů. Další jejich výhodou je větší kapacita a získání dotací, které můžou činit až devadesát procent nákladů. Častější přistavování kontejnerů na bioodpad Umístění kontejnerů na bioodpad má na starosti odbor životního prostředí. Dosavadní praxe je taková, že kontejnery jsou přistavovány vždy druhé pondělí v měsíci na určené stanoviště, těchto stanovišť je ve městě 15, a jsou rozestavěny po dobu tří týdnů, vždy jeden den na určitém místě. To je ale strašně málo, potom lidé tento odpad dávají do popelnic, kam ale nepatří.
67
Proto by se mělo nakoupit více těchto kontejnerů a přistavovat častěji nebo pro ně zajistit trvalé místa, zejména v zahrádkářské kolonii a čtvrtích rodinných domů.
3.5 Dotazníkové šetření Abych získala aktuální informace o odpadovém hospodářství města Přibyslav z pohledu občanů, připravila jsem si pro ně dotazníkové šetření. Toto šetření proběhlo v měsících březen a duben 2015. Výsledky těchto dotazníků jsem použila jako návrhy do mého strategického plánu. Cílem tohoto šetření bylo zapojení občanů se spokojeností činností odpadového hospodářství. Dále jsem navrhla pár návrhů, co se skládkou komunálního odpadu do budoucna. Vybrané respondenty jsem oslovila prostřednictvím elektronického ale i tištěného dotazníku. Všem respondentům byla zajištěna anonymita. Dotazník byl zaměřen na odpadové hospodářství, zejména na skládku komunálního odpadu a jejím možným rozšířením. Dotazník obsahoval 17 otázek. Snažila jsem se, aby byly otázky jednoduché a srozumitelné. Celkem jsem oslovila 500 respondentů, dotazník mi vyplnilo 246 respondentů. Návratnost dotazníků tedy byla 49,2%. Podmínkou pro vyplnění dotazníku bylo bydliště v Přibyslavi a v okolních vesnicích. V závěru dotazníku se respondenti mohli vyjádřit v otevřené otázce, co by na odpadovém hospodářství zlepšili nebo co postrádají.
Odevzdání dotazníku 51%
49%
Odevzdalo Neodevzdalo
Obr. č. 6 – Počet odevzdaných dotazníků (vlastní zpracování)
68
V příloze přikládám zmiňovaný dotazník a jeho vyhodnocení pomocí grafů.
3.5.1 Vyhodnocení dotazníků Občané města Přibyslav jsou se službami odpadového hospodářství více méně spokojeni, až na nedostatek malý počet kontejnerů na tříděný odpad a nevyhovující otvírací dobu sběrného dvora. Otvírací doba je jen ve všední dny do 15:30 hod. Bylo by potřeba prodloužit otvírací dobu alespoň jednou týdně do 17 hod a mít otevřeno i v sobotu. Mile mě překvapilo, že skládka komunálního odpadu nevadí 80% lidem a 47% respondentů je pro rozšíření skládky. Spalovně nejsou nakloněni ani dotazovaní, ale ani Evropská unie, která na ně v minulosti dávala dotace. Navíc je to nejdražší nakládání s odpady a neúměrně zatěžuje životní prostředí dioxinů, které spalovna vypouští do ovzduší. Lepší alternativa je vybudování třídírny komunálního odpadu. Této variantě jsou nakloněni i občané, kladně odpovědělo 74% a 5% je jen proti. Operační program životního prostředí v programu Bezpečné nakládání s odpady nabízí dotace na pořízení technologického zařízení pro tříděný odpad pro obce a Evropská unie dává až 85% dotací na investice do odpadového hospodaření. Dotazník vyplnilo 49% respondentů, kteří byli osloveni, z toho bylo 57% žen. Muži spíše vyplňovali ano, ženy byli v odpovědích skeptičtější a vyjadřovaly nesouhlas.
3.6 Shrnutí praktické části Celou moji bakalářskou práci jsem se snažila vypracovat objektivně a co nejsrozumitelněji. Jelikož město Přibyslav má starý strategický plán, snažila jsem jej zpracovat tak, aby mohl být nápomocen vedení města při tvorbě nového strategického plánu. K realizaci tohoto plánu, ale musí být dostatek financí na pokrytí zvolených cílů, buď z vlastních zdrojů, nebo z různých dotací či použít možnost úvěru. Praktickou část jsem rozdělila do více částí. Jako první část je profil města, kde se snažím město charakterizovat z různých odvětví. Druhou část tvoří mnou 69
zpracovaná swot analýza, kde jsem charakterizovala silné a slabé stránky, ale i příležitosti a hrozby města i odpadového hospodářství. Třetí částí je samotný strategický plán, který obsahuje vizi města a strategický cíle a jejich možné řešení. Čtvrtou poslední částí je dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na odpadové hospodářství, potažmo skládku komunálního odpadu. Celý dotazník je vyhodnocen pomocí grafů v příloze této bakalářské práce. Stručné vyhodnocení Ze swot analýzy bych chtěla zejména vyzdvihnout tyto položky. Silné stránky:
výhodná poloha obce
dobrá technická vybavenost
dobrá občanská vybavenost
poloha skládky mimo obec
velké příjmy do hospodaření města
Slabé stránky:
nedostatek volných parcel
zadluženost města kvůli rekonstrukci školy
málo kontejnerů na tříděný odpad
nevyhovující otvírací doba sběrného dvora
Příležitosti:
přistěhování nových obyvatel
získání dotací z Evropské unie
vybudování třídírny komunálního odpadu
Hrozby:
otevření uranového dolu v Brzkově
vandalismus
černé skládky
zhoršené životního prostředí 70
Vybrané okruhy a cíle:
školství
kultura
sport
cestovní ruch
technická infrastruktura
životní prostředí
odpadové hospodářství
ŠKOLSTVÍ Dokončení rekonstrukce základní školy Pro špatný technický stav základní školy, v konstrukci se nacházel azbest, se zastupitelstvo rozhodlo v roce 2012 pro velkou rekonstrukci. Nový vzhled školy projektovala společnost Arch. Desing projeckt a. s., architekti Jaroslav Šimek a Lucie Tůmová. Tato rekonstrukce se skládá z pěti etap a celkové náklady se zatím pohybují kolem 168 mil. Kč. Město si muselo na pokrytí výdajů vzít úvěr na 17 mil. Kč, část výdajů byla hrazena z dotací Evropské unie. Nevím, zda bylo vhodné v dnešní době se pustit do takto velké rekonstrukce, protože se rodí, čím dál méně dětí. A mám strach, aby za pár let nebyla škola poloprázdná a město se díky úvěru nedostalo do finanční tísně. Celá rekonstrukce probíhá během výuky, proto se domnívám, že je žádoucí rekonstrukci, co nejdřív dodělat a ukončit, aby žáci měli vhodné podmínky pro své vzdělání. Přemístění Základní umělecké školy do družiny Základní umělecká škola se nachází v nevyhovující budově bývalého pionýrského domu na kraji města. Prostory a kapacita je zde omezena. Po přestěhování školní družiny a klubu bude prázdná budova vedle základní školy, proto doporučuji přestěhovat základní uměleckou školu do těchto volných prostorů, aby žáci této umělecké školy nemuseli na hudební výuku chodit na kraj města a byli ve
71
vyhovujících prostorách.Velká výhoda je, že budova je se základní školou propojena. Dovybavení zahrady mateřské školky Bezručova a Tyršova Obě zahrady mateřských škol mají nedostatečné nebo nevyhovující vybavení. Podle mého mínění by se měly obě zahrady dovybavit novými herními prvky, které by samozřejmě měly splňovat bezpečnostní normy. Zjistila jsem, že podmínkou pro toto vybavení je zpracování projektu a sehnání finančních prostředků např. z dotací, které nabízí kraj Vysočina. KULTURA Vybudování kulturního areálu Pod zámkem Dříve se na tomto místě nacházela sběrna surovin, která byla zrušena a přesunuta do nově vybudovaného sběrného dvora v Ronově nad Sázavou. Tento areál je v současnosti nevyužit, nikdo se o něj nestará a začíná zarůstat trávou. Doporučuji, aby v tomto areálu na kraji města na pravém břehu Sázavy pod přibyslavským zámkem vznikl letní areál pro malé festivaly a letní kino pro svou výhodnou polohu. Domnívám se, že v Přibyslavi takový to areál chybí, přitom kulturních akcí je zde konaných dostatek např. Nocturno, Houpačka. Většina je pořádaná ve farní stodole nebo v kulturním domě, které málokdy vyhovují svou kapacitou. Navíc tato místa se nacházejí ve středu města, proto si někteří občané stěžují na hluk a nepořádek. Tento nevyužitý areál se rozkládá na kraji města, tudíž by občany tolik nezatěžoval případným hlukem z hudební produkce či parkujícími auty. Zpřístupnění přibyslavské věže Dominantou města je přibyslavská gotická věž kostela, která měří 30,96 m, její výstavba začala v roce 1497. V roce 1994 byly do věže namontovány dva nové zvony Maria a Jan. V roce 2009 bylo zjištěno, že se báň věže naklání až o 40 cm od původní osy, což způsoboval shnilý trám. Proto byla věž uzavřena a při té příležitosti kromě výměny trámu se vyměnilo i zastaralé dřevěné schodiště a 72
provedly drobné opravy. Věž je zpřístupněna občanům jen při významných událostech, které se ve městě konají, což je velká škoda. Dle mého názoru by bylo dobré, aby věž byla zpřístupněna během letní turistické sezóny a nabídla tak zájemcům pohled na město a okolí z výšky. SPORT Modernizace dopravního hřiště V Ronovské ulici se dříve nacházelo dětské dopravní hřiště, které ale časem zpustlo a zchátralo a nikdo se o něj v současné době nestará. Pro děti je dobré než vyjedou poprvé na silnici, zkusit si provoz na vybudovaném dopravním hřišti. Proto navrhuji celkovou rekonstrukci tohoto hřiště, kterou jistě uvítá mnoho rodičů. Rekonstrukce sportovní haly Sportovní hala byla postavena v roce 2001 a nachází se nedaleko náměstí v České ulici. Provoz této haly zajišťuje Sportovní zařízení města Přibyslav, které má na starosti ještě koupaliště a atletické hřiště, které se nachází naproti sportovní haly. Halu v dopoledních hodinách využívá základní a mateřská škola. V odpoledních hodinách ji využívají sportovní oddíly. Hala postrádá bufet i tribunu, což je velká škoda. Navíc hala je ve špatném technickém stavu, začíná do ní zatékat. Bylo by možná vhodné, kdyby se místo drobných oprav vypracoval plán celkové rekonstrukce, spolu s vybudováním bufetu a alespoň malé tribuny, kterou by uvítal nadšený fanoušek. Vyhřívání koupaliště Koupaliště je v provozu od roku 2007. Nachází se v blízkosti Bechyňova náměstí a vzniklo na bývalé školní zahradě. V areálu se nachází víceúčelový bazén dlouhý 25 m, široký 16 m a hluboký 130 cm. Oba bazény jsou vyrobeny z nerezového materiálu, proto si lidé stěžují, že je voda v bazénech studená. Pro větší návštěvnost a prodloužení sezóny koupaliště bych navrhovala pomocí solárních panelů ohřev vody v bazénech. Tyto solární panely by mohly být položeny na střeše šaten.
73
CESTOVNÍ RUCH Rekonstrukce bývalého hotelu na náměstí V dolní části náměstí se nachází bývalý hotel Klusáček, který je v devastovaném stavu a tím hyzdí historickou část náměstí. K zániku hotelu dopomohla privatizace na počátku 90. let. Bývalý majitel neměl o hotel zájem. Tuto stavbu poté koupilo několik podnikatelů, ale vždy od navrhovaného plánu, co s budovou ustoupili, byli to spíše spekulanti. V Přibyslavi chybí společenský sál, proto moje představa je, aby město tuto rozpadlou budovu, která hyzdí historický vzhled náměstí, koupila a v přízemí této budovy vybudovala společenský sál, kde by se mohli konat různé společenské akce, a v dalších patrech se vybudovaly městské byty, o které je neustále zájem. Rychlé občerstvení V roce 2011 byla otevřená cyklostezka po bývalé železniční trati, která je dlouhá 9 258 m a vede z Přibyslavi do Sázavy. Je vhodná pro bruslaře i cyklisty, vozíčkáře, protože je bez kopců, celkové převýšení je 55 m a vede romantickou přírodou údolím řeky Sázavy. Jediná černá kaňka na této cyklostezce je neexistující rychlé občerstvení, které by uživatelé cyklostezky určitě uvítali. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Rekonstrukce silnice a chodníků v ulicích Na Vyhlídce a Filipova Ve městě Přibyslav již bylo mnoho čtvrtí a ulic opraveno, mezi posledními ulicemi, které rekonstrukci potřebují je ulice Na Vyhlídce a Filipova. V ulici Filipova byla minulý rok opravena kanalizace, proto je zde žalostný stav silnice. Ulice zde není moc široká, proto bych se spíše přikláněla k jednosměrné silnici, aby z jedné strany mohla být i vybudovaná parkovací místa a chodník pro bezpečnost chodců.
74
Chodník v Utíně V nedaleké obci Utín není doposud vystavěn žádný chodník, což není vůbec bezpečné pro chodce. Dle mého názoru je nejdůležitější místo pro výstavbu chodníku kolem autobusové zastávky, kam každé ráno chodí převážně děti, které dojíždějí do přibyslavské školy. Rozšíření stavebních parcel v lokalitě Hesovská a Pod Osivou Aby se občané města nestěhovali pryč, musí město zajistit bytovou výstavbu. O stavební parcely je nadále v Přibyslavi velký zájem. V lokalitě Pod bramborárnou jsou veškeré parcely prodané, proto pro výstavbu rodinných domů byly vybrány dvě lokality: Hesovská a Pod Osivou. Pozemky již byly vykoupeny a vše je zaznamenáno i v územním plánu. Proto, dle mého názoru, by měla radnice co nejdříve zpracovat projektovou dokumentaci k zasíťování zmíněných pozemků, zajistit finanční prostředky např. formou dotací a vyhlásit výběrové řízení k zhotovení zasíťování, aby se občané nerozhodli postavit svůj dům ve vedlejších obcích, které zasíťované parcely nabízí. Což by byla velká škoda, když dali nemalé finance do rekonstrukce základní školy, proto by se měli snažit, aby mladí lidé chtěli v Přibyslavi mít trvalé bydliště a vychovávat zde své děti. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Výsadba zeleně na místním hřbitově Na místním hřbitově se nachází se 300 hrobů, ale je zde několik, které jsou nepoužívané. Na hřbitově rostou dva památné stromy: jasan, který je přímo u vstupu a lípa na hranici staré a nové části. V minulém roce byly na místním hřbitově vykáceny stromy, které byly pro své okolí nebezpečné, nebo ohrožovali pomníky. Zatím nebylo místo nich nic vysázeno. Proto by bylo dobré, aby se zde udělala nová výsadba zeleně a při té příležitosti oprava cestiček, popřípadě doplnění několika laviček.
75
Bojovat proti zahájení těžby uranu v nedalekém Brzkově V nedaleké obci Brzkov se nachází ložisko uranu a vláda dala zelenou obnově těžby v této lokalitě. Občané města i nedalekých obcí s obnovou těžby nesouhlasí. Z důvodu otevření dolu by se zvýšila doprava, prašnost od těžké nákladní dopravy a neúměrný hluk. Narušil by se i ráz krásné krajiny, která na Vysočině je. Bude docházet k uvolňování radonu do vzduchu, které bude mít vliv na naše zdraví. Těžba uranu bude mít i negativní sociální dopady. Mladí lidé zde nebudou chtít žít, znehodnotí se majetek občanů a naruší se tradiční vazby. Podle mého mínění by chtělo společně s okolními obcemi bojovat proti zahájení těžby všemi možnými zákonnými dostupnými prostředky, aby přírodní ráz krajiny zůstal nedotčen. ODPADOVÉ HOPSODÁŘSTVÍ Vybudování třídírny komunálního odpadu Tato třídírna by dle mého názoru mohla být postavena vedle stávajícího sběrného dvora a skládky komunálního odpadu, jak z důvodu ekonomického, jsou zde již vybudovány inženýrské sítě, a také z důvodu dopravy. V této třídírně by samozřejmě vznikla i nová pracovní místa. Provozní náklady by mohly být financované z tržeb za zpracování odpadů. Bylo by dobré, aby veškeré zařízení pro nakládání s odpady bylo soustředěno do jednoho místa. Tím, že se bude odpad třídit, než se uloží na skládku, vznikne delší životnost skládky a životní prostředí nebude tolik zatěžováno o odpad, který lze recyklovat. Zjistila jsem, že operační program životního prostředí v programu Bezpečné nakládání s odpady nabízí dotace na pořízení technologického zařízení pro tříděný odpad pro obce a Evropská unie dává až 85% dotací na investice do odpadového hospodaření.
76
Větší množství kontejnerů na tříděný odpad Občané města si často stěžují, že netřídí odpad nebo jen málo, protože v okolí nejsou žádné kontejnery na tříděný odpad nebo jsou neustále plné. Kontejnery se vyváží jednou za týden společností Odas ze Žďáru nad Sázavou, která vyváží i popelnice na komunální odpad. Domnívám se, že by město mělo udělat dotazníkové šetření, aby se občané vyslovili, kde jim kontejnery chybí. Dotazníky vyhodnotit a podle potřeby dokoupit zvolený počet kontejnerů. Nejčastěji si živnostníci stěžují, že nejsou žádné kontejnery na náměstí. Radnice je tam nechce kvůli historickému vzhledu náměstí, barevné kontejnery působí rušivě. Podle mého mínění bych to udělala jako v krajském městě Jihlava, kde na Masarykově náměstí zabudovali tyto kontejnery pod zem, tudíž nehyzdí náměstí, odolávají vandalům. Jedinou nevýhodou je vyšší cena oproti stávajícím barevným kontejnerům. Proto bych navrhovala prověřit možnost získat dotaci z ministerstva životního prostředí nebo z fondů Evropské unie. Častější přistavování kontejnerů na bioodpad Umístění kontejnerů na bioodpad má na starosti odbor životního prostředí. Dosavadní praxe je taková, že kontejnery jsou přistavovány vždy druhé pondělí v měsíci na určené stanoviště, těchto stanovišť je ve městě 15, a jsou rozestavěny po dobu tří týdnů, vždy jeden den na určitém místě. To je ale strašně málo, potom lidé tento odpad dávají do popelnic nebo je sypou na různá nevhodná místa, kam ale nepatří. Bylo by možná nejlepší, kdyby město vytipovalo místa, nebo můžou využít ankety, aby si občané sami řekli, kde jim kontejnery chybí. Domnívám se, že jsou to lokality, jako jsou zahrádkářské kolonie či čtvrti s rodinnými domy, kde bych navrhovala, aby tyto kontejnery zde stály celý rok, jako kontejnery na tříděný odpad a byly dle potřeby vyváženy.
77
FINANCOVÁNÍ CÍLŮ Aby mohly být realizovány cíle, které jsou ve strategickém plánu navrženy, musí město zajistit dostatek zdrojů k financování. Město Přibyslav, ač má rozpočet zatížen úvěrem na rekonstrukci školy, bude své cíle financovat z vlastního rozpočtu a hlavně s pomocí různých dotací. Nejdříve se musí připravit projektová dokumentace a žádost o danou dotaci. Zvolené projekty by se měly realizovat až po obdržení dotace, popř. stačí rozhodnutí o přidělení dotace. Dotace lze získat ze státního rozpočtu, strukturálních fondů Evropské unie, v rámci mikroregionu a z rozpočtu kraje Vysočina. Město musí dále počítat s možnou povinností spoluúčasti na dotaci. Dotazník Poslední část praktické části je zaměřen na dotazníkové šetření, které bylo určeno pro obyvatelé města a okolních vesnic. Celkem jsem respondentům položila 17 otázek, které se týkaly odpadového hospodářství. Snažila jsem se, aby otázky byly jednoduché a srozumitelné. Úvodní otázky se ptaly na spokojenost s odpadovým hospodářstvím a nabídla jsem pár nápadů, co se skládkou komunálního odpadu v budoucnosti, proto jsem chtěla znát názor respondentů, ke které variantě se přiklánějí, s kterou souhlasí. Dotazníkem jsem oslovila 500 respondentům pomocí elektronického a tištěného dotazníku. Vrátila se mi necelá polovina dotazníků a to 246, což je 49%.
78
4 Závěr Vybrala jsem si jako téma bakalářské práce Strategický plán rozvoje města Přibyslav se zaměřením na odpadové hospodářství. Toto téma jsem si zvolila, protože v tomto městě žiji od narození a proto mi není lhostejné, jak se město bude rozvíjet v budoucnosti. Celou práci jsem se snažila psát srozumitelně a doufám, že bude přínosem pro nově vznikající strategický plán. Nejdříve jsem představila profil města a vytvořila SWOT analýzu. Na jejím základě jsem zmapovala problémové okruhy pro strategický rozvoj. Dále jsem vytvořila dotazník, který se zabýval odpadovým hospodářstvím, zejména skládkou komunálního odpadu. Navrhla jsem 18 strategických cílů, které jsem popsala a navrhla možné řešení. Během průběhu bakalářské práce jsem zjistila, že největší problém, jak splnit tyto cíle, je financování těchto navržených cílů. Město je zatíženo úvěrem, který si vzalo na rekonstrukci školy, proto nemá tolik možností financování z vlastních zdrojů. Proto musí spoléhat převážně na různé dotace např. z Evropské unie nebo ze státního rozpočtu. Dalším cílem bylo provést dotazníkové šetření s možným rozšířením sběrného dvora a s tím související skládky komunálního odpadu. Z analýzy dotazníku jsem zjistila, že občanům skládka nevadí a jejímu možnému rozšíření jsou spíše nakloněni, zejména vybudování třídírny komunálního odpadu, díky které by se komunální odpad vytřídil a neukládal by se na skládku odpad, který lze dále recyklovat a zpracovávat. Tím by se prodloužila životnost této skládky a nezatěžovalo by se tolik životní prostředí. Domnívám se, že cíl této bakalářské práce byl splněn. Vypracovala jsem strategický plán, upozornila na silné a slabé stránky, provedla dotazníkové šetření, které jsem analyzovala a navrhla přicházející řešení. Veškeré údaje, které jsou v této práci použity, jsou pravdivé.
79
Bakalářská práce bude poskytnuta městu Přibyslav společně s vyhodnocením dotazníků, aby mohlo město využít poznatky z této bakalářské práce i z její přílohy, což je Strategický plán rozvoje města. Tato příloha bude předána vedení úřadu v Přibyslavi i vedoucímu odpadového hospodářství,aby jej mohli používat při své činnosti, měl by to být i podklad k řadě jednání.
80
Seznam použitém literatury Literatura BERNARD J., KOSTELECKÝ T., ILLNER M., VOBECKÁ J.: Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj, 1. vydání, Praha, Sociologické nakladatelství, 2011, s. 236, ISBN 978-80-7419-069-8 HRABALOVÁ S.: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, Brno, Masarykova univerzita, 2004, s. 99, ISBN 80-210-3356-8 KÁŇA P.: Základy veřejné správy, 3. aktualizované vydání, Ostrava Montanex, 2010, s. 400, ISBN 978-80-7225-319-7 978-80-7419-069-8 DOC. ING. KIZLINK J., CSc.: Odpady – sběr, zpracování, zužitkování, zneškodnění, legislativa, 3. upravené a rozšířené vydání, Brno, Akademické nakladatelství Cerm, 2014, s. 500, ISBN 978-80-7204-884-7 NEČADOVÁ, VĚRA. Veřejná správa, Jihlava: Studijní opora, Vysoká škola polytechnická, 2009, 143 s. ISBN 978-80-87035-19-1. NEČADOVÁ,V.:
Veřejné finance,
Studijní opora, Jihlava: Vysoká škola
polytechnická, 2012, 327 str. ISBN 978-80-87035-69-6. PEKOVÁ J: Hospodaření a finance územní samosprávy, 1. vydání, Praha, nakladatelství Management Press, 2004, s. 375, ISBN 80-7261-086-4 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 3. přepracované vydání, Praha, ASPI 2008, s. 712, ISBN 978-80-7357-331-5 POMAHAČ R.: Veřejná správa, Praha, C. H. Beck 2002, s. 336, ISBN 80-7179-748-0
81
PRŮCHA P.: Veřejná správa a samospráva, Praha, Vysoká škola aplikovaného práva 2004, ISBN 80-86775-03-08 ROSEN, H. S.: Public finance, Irwin: Homewood. 1992. ISBN 0-256-08376-2 REKTOŘÍK J., ŠELEŠOVSKÝ J. A KOLEKTIV, Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací, 1. vydání, Brno, Masarykova univerzita, 1999, s. 140, ISBN 80-210-2126-8 Legislativa Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 185/2001 Sb., zákon o odpadech Internetové zdroje Institut komunitního rozvoje, Strategické plánování [online]. 2015[cit. 22. 3. 2015]. Dostupné z URL :http://www.edukana.cz/uploads/strategickeplanovani Kulturní zařízení města Přibyslav, Základní informace o městě,[online]. 2015 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z URL: http://www.kzmpribyslav.cz/Zakladni-informace-o-meste-IC.html Metodická podpora regionálního rozvoje, SWOT analýza [online]. 2015 [cit 15. 3. 2015].
Dostupné
z
URL:
http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/swot-
analyza.html Portál územního plánování, Členění obcí podle rozsahu výkonu státní správy [online]. 2014 [cit. 2014-11-10]. Dostupné z URL: http://portal.uur.cz/spravniusporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/obce.asp Portál veřejné správy, Výdaje obce [online]. 2015[cit. 16. 3. 2015]. Dostupné z URL: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon/ Veřejná správa online, Starosta a jiné orgány obce [online]. 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z URL: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6292738 82
Veřejná správa online, Základní hospodaření obce, [online]. 2014 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z URL:http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6432524
83
Seznam použitých zkratek ČD – České dráhy ČVO – čistírna odpadních vod ČR – Česká republika ČSN – Česká norma technická ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie HOS – hospodářská obchodní činnost NNO – nestátní nezisková organizace VN – vysoké napětí ZŠ – základní škola ZUŠ – základní umělecká škola
84
Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1:
Základní přehled zdrojů příjmů ....................................... 14
Obrázek 2:
Struktura výdajů obcí .. ........................................................ 16
Obrázek 3:
Znak města Přibyslav .. ........................................................ 25
Obrázek 4:
Demografický vývoj obyvatel ............................................. 29
Obrázek 5:
Množství uloženého odpadu ................................................ 47
Obrázek 6:
Počet odevzdaných dotazníků.............................................. 65
Tabulka 1:
Základní údaje o městě ........................................................ 25
Tabulka 2:
Demografický vývoj podle pohlaví ..................................... 28
Tabulka 3:
Vývoj věkové struktury populace ........................................ 29
Tabulka 4:
Míra nezaměstnanosti .......................................................... 42
Tabulka 5:
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ....................................... 43
Tabulka 6:
Přehled hospodaření města .................................................. 43
Tabulka 7:
Finanční plán hospodářské činnosti 2015 ............................ 44
Tabulka 8:
Množství uloženého odpadu na skládce .............................. 47
Tabulka 9:
Množství odpadu sběrného dvora ........................................ 51
Tabulka 10:
Množství odpadu kompostárny............................................ 53
Tabulka 11:
SWOT analýza města – silné a slabé stránky ...................... 54
Tabulka 12:
SWOT analýza odpadového hospodářství – silné a slabé stránky.................................................................................. 55
Tabulka 13:
SWOT analýza města – příležitosti a hrozby ...................... 55
Tabulka 14:
SWOT analýza odpadového hospodářství – příležitosti a hrozby.......................................................................................... 56
85
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník odpadového hospodářství Přibyslav Příloha č. 2 – Grafické vyhodnocení dotazníku Příloha č. 3 – Strategický plán města Přibyslav
86
Příloha č. 1
Dotazník odpadového hospodářství města Přibyslav
87
Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Finance a řízení. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Strategický plán rozvoje města Přibyslav zaměřený na odpadové hospodářství. Obracím se na Vás s žádostí o vyplnění tohoto dotazníku, který je anonymní. Vaše odpovědi budou použity v praktické části mé bakalářské práce. Vyplněný tištěný dotazník můžete odevzdat do poštovní schránky č. 475 nebo do krabice k tomu určené v prodejně Jednota. Elektronický dotazník stačí jen vyplnit a odeslat.
Děkuji Vám za vyplnění tohoto dotazníku a za Váš čas.
Radka Havlíčková
88
Odpadové hospodářství Přibyslav 1. Třídíte v domácnosti odpad: Ano Nevím Ne 2. Pokud ano, tak jaký: Plast Papír Sklo Bioodpad Jiný
3. Je počet a rozmístění kontejnerů pro tříděný odpad dostačující: Ano Nevím Ne
4. Využíváte svozu nebezpečného odpadu pořádaném městem: Ano Nevím Ne 5. Uvítali byste nádoby na bioodpad: Ano Nevím Ne
6. Vadí Vám skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou: Ano Nevím Ne
7. Souhlasíte s dalším rozšířením skládky v Ronově nad Sázavou: Ano
Nevím Ne
8. Souhlasíte s vybudováním spalovny komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou: Ano
Nevím Ne
9. Souhlasíte s vybudováním třídírny komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou: Ano Nevím Ne 10. Využíváte sběrný dvůr a kompostárnu v Ronově nad Sázavou: Ano Nevím Ne
11. Jste spokojeni s otvírací dobou sběrného dvora: Ano
Nevím Ne
12. Jste spokojeni se službami firmy Odas, která zajišťuje svoz komunálního odpadu: Ano
Nevím Ne
13. Myslíte si, že zlepšování způsobů nakládání s odpady je dobrým vkladem do budoucna: Ano Nevím Ne
14. Váš návrh na zlepšení služeb odpadového hospodářství města Přibyslav:
15. Vaše
pohlaví:
Muž Žena
16. Váš věk: 0 - 14 15 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více
17. Vaše dosažené vzdělání: Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské
Příloha č. 2 Grafy vycházející z dotazníkového šetření
Otázka č. 1 – Třídíte v domácnosti odpad?
Třídíte v domácnosti odpad? 1% 3%
Ano Nevím Ne 96%
Pomocí třídění odpadů nebude skládka komunálního odpadu tolik zatěžovaná a s tím se nebude tolik zatěžovat životní prostředí. Toto si uvědomují i respondenti dotazníku. 237 osob odpovědělo kladně, 6 osob netřídí odpad a 3 osoby neví. Otázka č. 2 – Pokud ano, jaký?
Pokud ano, jaký? 98% 250
89%
92%
200 150 29%
100
23%
50 0 Plast
Papír
Sklo
Bioodpad
Jiný
U této otázky mohli respondenti zaškrtnout i více odpovědí. Nejvíce se v České republice třídí plasty, sklo a papír. Ani v Přibyslavi tomu není jinak. 98% občanů třídí plast, 92% sklo, 89% papír a jen 29% bioodpad, který se bude muset od 1. 4. 2015 třídit povinně. Jako jiný odpad lidé uváděli baterie a monočlánky.
Otázka č. 3 – Je počet a rozmístěný kontejnerů pro tříděný odpad dostačující?
Je počet a rozmístěný kontejnerů na tříděný odpad dostačující? 44% 51%
Ano Nevím Ne
5%
Aby lidé odpad třídili, nemělo by je odrazovat nedostatečné množství kontejnerů, proto moje další otázka směřovala ke spokojenosti k počtu a rozmístění kontejnerů. 51% (126 respondentů) vyhovuje počet i rozmístěný kontejnerů, 44% (108 respondentů) je nespokojeno a 5% (12 respondentů) neví. Otázka č. 4 – Využíváte svoz nebezpečného odpadu pořádaném městem?
Využíváte svoz nebezpečného odpadu? 21% 1%
Ano Nevím Ne 78%
Svoz nebezpečného odpadu, který se koná dvakrát do roka, a zajišťuje jej firma ODAS spolu s městem, využívá jej 192 dotazovaných, což je 78%. 51 dotazovaných tento svoz nevyužívá vůbec a 3 dotazované neví.
Otázka č. 5 – Uvítali byste nádoby na bioodpad?
Uvítali byste nádoby na bioodpad? 14% 51%
Ano 35%
Nevím Ne
Málo kdo třídí bioodpad, jedním z důvodů je, že občané nemají kam tento odpad dávat. Nádoby by uvítalo 126 osob, 87 osob neví a 33 osob nemá zájem. Otázka č. 6 – Vadí Vám skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou?
Vadí Vám skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou? 11% 9%
Ano Nevím 80%
Ne
Respondentům překvapivě nevadí skládka komunálního odpadu. 80% se vyjádřilo negativně, 11% tato skládka vadí a 9% respondentů neví.
Otázka č. 7 – Souhlasíte s dalším rozšířením skládky v Ronově nad Sázavou?
Souhlasíte s dalším rozšířením skládky v Ronově nad Sázavou? 26%
47%
Ano Nevím Ne 27%
Rozšíření skládky bude otázkou, která se bude řešit v budoucnu, jelikož předpokládaný termín naplnění skládky je v roce 2020. Dotazovaní se vyjádřili spíše kladně. 117 občanů je pro rozšíření, 63 občanů je proti a 66 občanů neví. Otázka č. 8 – Souhlasíte s vybudováním spalovny komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou?
Souhlasíte s vybudováním spalovny komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou? 17%
Ano
54%
Nevím 29%
Ne
Vybudováním spalovny je jedna možnost, co s komunálním odpadem. Této alternativě respondenti moc naklonění nejsou. 54% se vyjádřilo proti, 17% je výstavbě nakloněno a 29% neví.
Otázka č. 9 – Souhlasíte s vybudováním třídírny komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou?
Souhlasíte s vybudováním třídírny komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou? 5% 21%
Ano Nevím Ne 74%
Třídírna komunálního odpadu je další alternativa, jak nakládat s komunálním odpadem. S výstavbou souhlasí 183 respondentů, proti výstavbě je 12 respondentů a 51 respondentů neví. Otázka č. 10 – Využíváte sběrný dvůr a kompostárnu v Ronově nad Sázavou?
Využíváte sběrný dvůr a kompostárnu v Ronově nad Sázavou? 45%
54%
Ano Nevím Ne
1%
54% využívá sběrný dvůr a kompostárnu v Ronově nad Sázavou. 45% jej nevyužívá vůbec, jedním z důvodů může být nevyhovující otvírací doba, která je jen do 15:30 hod a 1% neví.
Otázka č. 11 – Jste spokojeni s otvírací dobou sběrného dvora?
Jste spokojeni s otvírací dobou sběrného dvora? 15% 50%
Ano Nevím
35%
Ne
Toutou otázku je navázáno na předešlou otázku. Otvírací doba sběrného dvora vyhovuje polovině dotazovaných (123), 36 dotazovaných je nespokojeno a 87 dotazovaných neví. Není se čemu divit, otvírací doba je ve všední dny do 15:30 hod. Otázka č. 12 – Jste spokojeni se službami firmy ODAS, která zajišťuje svoz komunálního odpadu?
Jste spokojeni se službami firmy ODAS, která zajišťuje svoz komunálního odpadu? 11% 11%
Ano Nevím Ne 78%
Dle průzkumu je patrné, že u respondentů převažuje spokojenost se službami firmy Odas a jen 11% spokojeno není a 11% neví.
Otázka č. 13 – Myslíte si, že zlepšování způsobů nakládání s odpady je dobrým vkladem do budoucnosti?
Myslíte si, že zlepšování způsobů nakládání s odpady je dobrým vkladem do budoucnosti? 10%
Ano Nevím Ne 90%
Je potěšující, že dotazovaní si uvědomují, že odpady jsou problémem dneška ale i budoucna, a je potřeba neustále zlepšovat toto nakládání, abychom ochránili životní prostředí. Ano zaškrtlo 90% a ne žádný respondent a 10% neví nebo je to nezajímá. Otázka č. 14 – Váš návrh na zlepšení služeb odpadového hospodářství města Přibyslav? Tato otázka byla nepovinná a ne každý tuto možnost využil. Zaznamenala jsem 25 odpovědí. Nejčastější odpovědi byly:
více nádob nebo kontejnerů na trávu, potažmo bioodpad
více nádob na hliník a plechovky
motivace občanů k lepšímu třídění
častější svoz kontejnerů na tříděný odpad nebo větší kontejnery
Otázka č. 15 – Vaše pohlaví?
Vaše pohlaví? 43%
Muž
57%
Žena
Dotazníkové šetření se zúčastnilo 246 respondentů. 141 bylo žen, což je 57% a 105 mužů 43%. Otázka č. 16 – Váš věk?
Váš věk? 7%
1%
11%
15%
0 - 15 15 - 25
26 - 35 32% 34%
36 - 45 46 - 55
56 a více
Nejčastější věk respondentů byl 36 – 45 let a 26 – 35 let.
Otázka č. 17 – Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Vaše nejvyšší dosazené vzdělání? 22%
Základní
3% 33%
4%
Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou
Vyšší odborné 38%
Vysokoškolské
Převážně převažovalo středoškolské vzdělání s maturitou a to 38%.
