VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Ţivotní styl pubescentů a adolescentů při uţívání energetických nápojů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Ţivotní styl pubescentů a adolescentů při uţívání energetických nápojů

Bakalářská práce

Autor: Magdaléna Křivová Vedoucí: Mgr. Magdaléna Lavičková Jihlava 2014

1

2

Anotace Tématem bakalářské práce je ţivotní styl pubescentů a adolescentů zejména v souvislosti s uţíváním energetických nápojů a jejich rolí v ţivotě dnešních dospívajících. Teoretická část shrnuje historii a vývoj energetických nápojů, jejich sloţení, poskytuje stručnou charakteristiku nejčastějších komponentů včetně jejich účinku, úlohy v lidském organismu a důsledky případného předávkování. Dále je zde zahrnuta definice a charakteristika dospívající mládeţe, jejich ţivotní styl včetně rizikových aspektů. Praktická část bakalářské práce shrnuje prováděné šetření a uvádí výsledky průzkumu uţívání energetických nápojů adolescenty a pubescenty. Cílem práce bylo zmapovat rozsah jejich uţívání mládeţí, důvody jejich obliby, znalosti mládeţe o sloţení a účincích, vliv reklamy a okolí a zjistit dopad na mladý lidský organismus, nalézt potenciální zdravotní rizika a moţné rizikové kombinace činností a chování v souvislosti s uţíváním energetických nápojů. Výsledky šetření jsou zpracovány jednoduchými statistickými metodami a grafy. V závěru je shrnuta současná situace na základních a středních školách.

Klíčová slova: pubescenti, adolescenti, energetické nápoje, ţivotní styl. Annotation The thesis is focused on lifestyle of teenegers with special interest of taking the energy drinks and role played by this kind of bevereages in the life of adolescents. The theoretical part of thesis describes history, development and composition of energy drinks as well as characteristics of their common components including their role in human organism. The special attemntion is given to the consequencies of energy drinks overdosing. The research part of the thesis provides the summary of executed survey related to usage of energy drinks by adolescents and pubescents. The main objectives of thesis were targetted to take a close look at teenegers taking of energy drinks, the reasons of their popularity, level of teenagers´ knowledge about their composition and effects, influence of advertising and identify possible impacts on young organism, potential health risks and probable risky combinations of actions and behavior of teenagers in connection with taking the energy drinks. The research results are evaluated by simple statistics methods and presented in the form of graphs. The recent situation at primary and secondary schools is summed up at the final part of the thesis.

Key words: pubescents, adolescents, energy drinks, lifestyle. 3

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Mgr. Magdaléně Lavičkové za cenné rady, vstřícný přístup a trpělivost během psaní této bakalářské práce. Díky patří rovněţ členům vedení všech organizací, které mi umoţnily provádět dotazníkové šetření, sběr informací a uskutečnění edukační přednášky. Taktéţ děkuji respondentům, bez kterých by jinak tento výzkum nemohl být proveden. V neposlední řadě děkuji všem členům mé rodiny a příbuzným. Všem zmíněným moc děkuji.

4

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis 5

OBSAH 1

2

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 7 1.1

CÍL VÝZKUMU .......................................................................................................................................... 8

1.2

VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY .................................................................................................................. 8

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................. 10 2.1

HISTORIE ENERGETICKÝCH NÁPOJŮ ............................................................................................................. 10

2.2

ENERGETICKÉ NÁPOJE OBECNĚ ................................................................................................................... 12

2.2.1

Definice energetických nápojů .................................................................................................. 12

2.2.2

Obsah energetických nápojů ..................................................................................................... 13

2.2.3

Účinek energetických nápojů na lidský organismus ................................................................... 21

2.2.4

Kombinace energetického nápoje a alkoholu ............................................................................ 22

2.3

3

ŽIVOTNÍ STYL ADOLESCENTŮ A PUBESCENTŮ VE SPOJITOSTI S UŽÍVÁNÍM ENERGETICKÝCH NÁPOJŮ ................................ 23

2.3.1

Definice adolescentů a pubescentů ........................................................................................... 23

2.3.2

Charakteristika a chování pubescentů a adolescentů................................................................. 24

2.3.3

Životní styl, zdravý životní styl a jeho zásady ............................................................................. 25

2.3.4

Vliv reklamy a médií na dospívající mládež ................................................................................ 27

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................... 29 3.1

METODIKA VÝZKUMU .............................................................................................................................. 29

3.2

CHARAKTERISTIKA VZORKU A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .................................................................................... 30

3.3

PRŮBĚH VÝZKUMU ................................................................................................................................. 31

3.4

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .................................................................................................................... 31

3.5

VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................................................................... 32

3.6

DISKUZE ............................................................................................................................................ 55

3.7

NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI..................................................................................................... 57

4

ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 59

5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................................................. 60

6

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................................................................................. 63

7

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................. 64

8

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 65

6

1 ÚVOD Předloţená bakalářská práce se zabývá ţivotním stylem pubescentů a adolescentů zejména v souvislosti s uţíváním energetických nápojů a jejich rolí v ţivotě dnešních dospívajících. K výběru tématu autorku bakalářské práce vedla skutečnost, ţe ţivotní styl mládeţe se v porovnání

s předchozími

generacemi

velice

změnil

v mnoha

ohledech.

Uţívání

energetických nápojů mladými lidmi je v posledních letech dostupným, legálním a velice rozšířeným fenoménem. Energetické nápoje byly původně cíleny zejména na duševně pracující manaţery pro zvýšení pracovního nasazení a překlenutí únavy nebo jako podpůrné povzbuzující přípravky pacientů v rekonvalescenci. Nicméně jejich popularita stále stoupá a v současnosti je cílových skupin konzumentů mnohem více. Dospívající lidé tvoří velmi významnou skupinu spotřebitelů energetických nápojů. Cílem práce bylo zmapovat rozsah jejich uţívání mládeţí, důvody jejich obliby, vliv reklamy a okolí a v neposlední řadě zjistit dopad na mladý lidský organismus, nalézt potenciální zdravotní rizika a moţné rizikové kombinace činností a chování v souvislosti s uţíváním energetických nápojů. V teoretické části autorka shrnuje historii a vývoj energetických nápojů a zmiňuje hlavní výrobce. V dalších kapitolách popisuje jejich sloţení a poskytuje stručnou charakteristiku nejčastějších komponentů včetně jejich účinku, úlohy v lidském organismu a důsledky případného předávkování. Dále definuje cílovou skupinu dospívající mládeţe a popisuje její ţivotní styl a metody výrobců jak jej ovlivnit. Experimentální část obsahuje výsledky ankety, kterou autorka provedla mezi ţáky základních a středních škol. Výsledky šetření zpracovává jednoduchými statistickými metodami a grafy a v závěru shrnuje současnou situaci na základních a středních školách. Anketní otázky jsou uvedeny v příloze bakalářské práce.

7

1.1 Cíl výzkumu Hlavním cílem předloţené bakalářské práce je prozkoumat ţivotní styl pubescentů a adolescentů a to zejména ve spojitosti s uţíváním energetických nápojů. Vzhledem k zadání bakalářské práce byly dále stanoveny následující dílčí cíle: 

Prozkoumat, jaké skupiny pubescentů a adolescentů nejčastěji uţívají energetické nápoje a vztahy mezi nimi.



Zjistit jakými znalostmi o sloţení, účincích a jiných vlastnostech energetických nápojů disponují pubescenti a adolescenti.



Prozkoumat za jakým účelem a v jakých příleţitostech a situacích pubescenti a adolescenti konzumují energetické nápoje a jaké mají zkušenosti s uţíváním energetických nápojů v kombinaci s alkoholem.



Vytvoření souhrnné prezentace o energetických nápojích určenou pro ţáky základních a středních škol se záměrem poučení cílové skupiny.

1.2 Výzkumné otázky a hypotézy Autorka tohoto textu se ve svém výzkumu snaţí nalézt alespoň základní odpověď na následující hlavní výzkumnou otázku: Jaký je ţivotní styl pubescentů a adolescentů ve spojitosti s uţíváním energetických nápojů? Na základě stanovených dílčích cílů byly definovány dílčí výzkumné otázky následujícím způsobem: Výzkumná otázka č. 1: Jaké skupiny respondentů nejčastěji konzumují energetické nápoje a jaké mají s nimi zkušenosti? Výzkumná otázka č. 2: Jaké mají pubescenti a adolescenti povědomí o sloţení, účincích a jiných vlastnostech energetických nápojů? Výzkumná otázka č. 3: Při jakých příleţitostech a situacích pubescenti a adolescenti konzumují energetické nápoje nejčastěji? Výzkumná otázka č. 4: Konzumují energetické nápoje více pubescenti a adolescenti muţského pohlaví nebo pohlaví ţenského? 8

Výzkumná otázka č. 5: Jaké zkušenosti mají pubescenti a adolescenti s uţíváním energetických nápojů v kombinaci s alkoholem? Výzkumná otázka č. 6: Jaké jsou preference ohledně výběru energetických nápojů u pubescentů a adolescentů?

Na základě výzkumných otázek byly definovány následující hypotézy: Hypotéza č. 1: Častějšími konzumenty energetických nápojů jsou studenti středních škol oproti ţákům navštěvujícím základní školu. Hypotéza č. 2: Více jak polovina respondentů nemá povědomí o sloţení EN. Hypotéza č. 3: Nejčastější příčinou uţívání energetických nápojů mezi pubescenty a adolescenty je chuť. Hypotéza č. 4: Energetické nápoje konzumují daleko více pubescenti a adolescenti muţského pohlaví. Hypotéza č. 5: Zkušenost konzumace energetického nápoje v kombinaci s alkoholem se objevila u více jak 45 % pubescentů a více jak 60 % adolescentů. Hypotéza č. 6: Pubescenti a adolescenti preferují nejčastěji energetické nápoje s dobrou značkou.

9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Historie energetických nápojů Uţ od nepaměti lidé vyuţívali různé rostliny a plody pro jejich blahodárné účinky. Ty jim pomáhaly přeţít v těţkých podmínkách, tlumily bolesti, léčily rány, uklidňovaly tělo i mysl, přinášely pokojný spánek. Vyuţívány byly i rostliny, které zprostředkovávaly schopnost tělo povzbudit, nabudit k vyšší aktivitě a zbystřit smysly. V tehdejší době ještě nebyla známa chemická struktura a chemicko-fyzikální vlastnosti účinných látek, ale všichni věděli, které rostliny je obsahují, kde je najít a ve velkém uţívat. Historie energetických nápojů, tak jak je známe, spadají do 60. let 20. století. Obrázek č. 1 ze zahraničních stránek (The History of Energy Drinks, 2014) schematicky vystihuje důleţitá data týkající se historie energetických nápojů.

Obrázek 1 Časová osa historie energetických nápojů

První energetický drink byl představen na trhu poprvé v roce 1960 ve východní Asii (Japonsku) pod názvem Lipovitan-D. Obsahem tohoto jasně ţlutého nápoje prodávaného v hnědých skleněných lahvích je směs taurinu, niacinu a dalších důleţitých vitamínů. Cílovou skupinou společnosti Taisho Pharmaceutical, která tento stimulační produkt prodávala, byla nejniţší vrstva tzv. „bílých límečků,“ nejpodřadnější vrstva kancelářských pracovníků bez prestiţe, jimţ měl Lipovitan-D pomoci vydrţet jinak neúnosné pracovní tempo a dlouhé směny. A těmto kořenům zůstaly energetické nápoje věrné dodnes.

10

Některé zdroje (Hortová, 2010; Lile, 2013; Wikipedia [online]) uvádějí rok 1929 jako klíčový bod v historii energetických nápojů. V tomto roce byl ve Velké Británii představen Williamem Owenem nápoj Lukozade, který byl vyuţíván v nemocnicích jako součást terapie a následné rehabilitace.

Cílem tohoto nápoje nebylo však zvýšit energii a stimulovat

organismus k větší výkonnosti, ale doplnit energii ztracenou. Přesto byl o řadu let později na začátku devadesátých let tento nápoj zařazen do kategorie energetických nápojů. Změnila se však i jeho cílová skupina, kterou se stali sportovci. Energetický nápoj (dále jen EN), jehoţ historický vývoj patří mezi ty nejdelší, je světoznámý nápoj Red Bull, který vznikl v roce 1987 v sousedním Rakousku (Madţuková, 2006). Kořeny jeho původu však spadají do jihovýchodní Asie – Thajska, kdy rakouský podnikatel Dietrick Mateschitz při své cestě do Thajska okusil tamějšího nápoje Krating Daeng (v thajštině „Rudý býk“). Účinek tohoto nápoje ho natolik nadchnul, ţe se dohodl s majitelem receptu Chalehem Yoovidhyem a po několika testováních a přizpůsobení chuti vkusu Evropanů společně zaloţili společnost v Rakousku zaměřující se na distribuci a inovaci tohoto nápoje.Chaleho se narodil do chudé thajsko-čínské rodiny a díky Red Bullu zemřel jako multi-milionář. V roce 1997 byl poprvé výrobek představen ve Spojených státech amerických. Kromě výroby a distribuce zmíněného nápoje tato společnost vyvíjí značnou část své aktivity v oblasti sportu a kultury (Lile, 2013). V osmdesátých letech se objevilo na trhu mnoho firem vyrábějící tento druh nealkoholického nápoje (Hype, Diesel, Erectus, Semtex české společnosti Pinelli a další). Velké popularity se dostalo také energetickému nápoji značky Monster uvedenému na trh v roce 2002. Red Bull však stále zůstává nejznámější a nejprodávanější značkou s ročním obratem kolem dvou miliard dolarů po celém světě (The History of EnergyDrinks, 2014). V letech 2005 – 2006 byl zaznamenán zvýšený prodej EN o 61% od svého zavedení v USA. Podobné události můţeme zaznamenat také na území Evropy. Obliba EN celkově nadále vzrůstá. Roční nárůst spotřeby EN činí více jak 17 % (Novotný J, Novotný M. a Mrázová, 2013). Jako většina velkovýrobců potravin a nápojů ani producenti EN se nevyhnuli ţalobám a kritice odborníků. Ačkoli je uţití EN pro zdravého člověka v optimálním mnoţství víceméně neškodné, pro člověka s neurologickým či srdečním onemocněním, nebo při nadměrném uţívání zejména v kombinaci s alkoholem, drogami a léky, mohou být následky fatální. V historii energetických nápojů bylo zaznamenáno několik smutných epizod úmrtí nebo poškození zdraví, které byly dávány do souvislosti s jejich poţitím (Burton, 2012). 11

Například v červenci 2001 British Broadcasting Corporation (BBC) zveřejnila zprávu o třech úmrtí ve Švédsku, kdy dvě z těchto tří úmrtí byla způsobena konzumací Red Bullu v kombinaci s vodkou. Třetí člověk zemřel po poţití několika plechovek Red Bullu po tréninku (BBC, 2001).

2.2 Energetické nápoje obecně Uţívání energetických nápojů a jiných stimulantů ve formě potravinových doplňků, se v posledních letech stalo fenoménem dnešní doby. Jejich spotřeba oproti minulosti zaznamenala rapidní nárůst. K nejčastějším spotřebitelům energetických nápojů se řadí především teenageři, studenti, manaţeři, a sportovci (Chladim, 2014). Energetické nápoje jsou nevhodné pro děti, těhotné a kojící ţeny a osoby se zdravotními problémy jako jsou například kardiovaskulární onemocnění,

neuropsychické poruchy, diabetes

mellitus

a onemocnění štítné ţlázy (Vránová, 2012).

2.2.1 Definice energetických nápojů V současné době neexistuje jednotná definice energetických nápojů, která by byla odborníky všeobecně uznávaná. Nicméně existuje celá řada neoficiálních definic a popisů, které jsou veřejností běţně uţívané. V rámci Evropské unie (EU) jsou definovány pouze nápoje s vysokým obsahem kofeinu nebo potraviny obsahující kofein mimo nápoje na bázi kávy, čaje, nebo kávového či čajového extraktu (Vránová, 2012). Z důvodu nejasného vymezení Německo podalo návrh o vytvoření předpisu, jenţ by měl v EU regulovat EN prostřednictvím legislativy o ovocných šťávách. V tomto návrhu je EN definován jako nápoj, který obsahuje kofein a alespoň jednu z dalších sloţek: taurin, inozitol a glukuronolakton. V návrhu jsou také stanoveny limity nejen pro kofein (320mg/l)(pro srovnání: šálek zrnkové kávy o objemu 150 ml obsahuje přibliţně 85 mg kofeinu), ale také pro taurin (4000mg/l), pro inozitol (200 mg/l) a pro glukuronolakton (2400mg/l). Dále je zde vznesen poţadavek, aby EN vykazoval nepřítomnost alkoholu v obsahovém sloţení, s čímţ je spojená povinnost výrobce uvádět na obalu výrobku varování, ţe EN nemá být s alkoholem kombinován. Rovněţ se nedoporučuje jeho uţívání současně s fyzickým cvičením (Bromová a kol., 2010).

12

Chladim (2014) EN definuje jako nealkoholické drinky obsahující vyšší obsah sacharidů a stimulačních látek na bázi kofeinu, taurinu, a jiných rostlinných sloučenin. Od energetických stimulantů distribuovaných na současném trhu se proto EN podstatně liší, jelikoţ tyto stimulanty většinou neobsahují energii, ale pouze

vysoké mnoţství ergogenních

(„energetizujících“) látek, které výkonnost podporují. Bromová a kol. (2010) specifikuje EN jako nealkoholické nápoje stimulující organismus a odstraňující únavu, přičemţ energii obvykle nemají dodávat díky kalorické hodnotě ţivin, nýbrţ díky kombinovanému účinku kofeinu, taurinu, karnitinu, vitamínů, a dalších rostlinných sloţek. Energetická hodnota běţných EN pohybující se průměrně kolem 45 – 50 kcal/100ml je však poměrně vysoká.

2.2.2 Obsah energetických nápojů Sloţení energetických nápojů se liší, nicméně většina základních sloţek je stejná. Mezi základní sloţky všech patří voda, jednoduchý cukr, kyselina citronová, stimulant kofein (např. ve formě extraktu ze semen guarany) a zpravidla vitamíny skupiny B. Jejich účinek posilují aminokyseliny taurin, tyrosin a cyklický alkohol inositol. V některých nápojích jsou obsaţené i rostlinné výtaţky (ţenšen, schizandra, Yerba maté, guarana, ginkobiloba). Co se týká vitamínů, jedno balení, tj. jedna plechovka, můţe krýt aţ 100% doporučené denní dávky vitamínu B (Divišová, 2009). Toto však není úplný výčet všech látek, které mohou být obsaţeny v jedné plechovce energetického nápoje. Dále se můţe objevovat kreatin, L-karnitin, niacin, benzoát sodný, cholin, chinin, zinek, selen, saponiny, taniny, kyselina pantothenová, kyselina listová, synefrin, vitamín C a mnoho dalších prospěšných nebo více či méně škodlivých látek. V následující části práce bude blíţe pojednáno o významných sloţkách energetických nápojů, jako je kofein, taurin, sacharidy, vitamíny ze skupiny B a některé další. Kofein Chemicky se kofein řadí ke skupině metylxantinů, jedná se o purinový derivát 1,3,7trimetylxantin, synonymem také tein. Z metylxantinů má nejsilnější psychoanaleptický účinek. Čistý kofein má podobu bílé krystalické látky hořké chuti. Kofein je obsaţený v mnoha druzích rostlin, avšak mezi nejznámější zdroje patří především kávovník, čajovník, kolové semeno, maté, kakaovník nebo semena Paulinie nápojné daleko častěji známé pod jménem guarana. V dnešní době se kofein syntetizuje ve velkém a je přidáván do řady 13

osvěţujících nápojů. Nejčastějším zdrojem je káva, čaj, dnes jiţ i zmiňované energetické nápoje a neakoholické nápoje jako jsou například Coca-Cola, Pepsi Cola. (Lüllmann, Mohr, Wehling, 2004). Úkolem kofeinu je stimulovat organismus, zlepšovat paměť a soustředěnost při vyčerpání. Podle několika studií můţeme tvrdit, ţe kofein je v případě přiměřeného přijímaného mnoţství coţ je 300 mg/den organismu neškodný (Divišová, Patočka 2009). Nadměrná konzumace (300 – 500 mg/den) jiţ vede k pocitu úzkosti, nervozity, hyperaktivitě a podráţděnosti. U velmi vnímavého jedince můţe však i niţší dávka kofeinu vyvolat neţádoucí účinky. Dávka 15 – 30 mg/kg váhy člověka je povaţována za vyšší aţ toxickou a můţe způsobovat křeče, zvracení, tachykardii, infarkt myokardu, zmatenost aţ halucinace, dehydrataci a ledvinové selhání a mnoho dalších orgánových a mentálních problémů. Smrtelná dávka kofeinu je stanovena aţ na 150 mg/kg váhy člověka. Pro člověka s váhou 100 kg je smrtelná dávka cca 15g kofeinu. Přepočítáme-li letální dávku na běţnou kávu, jde o 25 litrů kávy (Lüllmann, Mohr, Wehling, 2004). Rozmezí kofeinu v jednotlivých EN se pohybuje od 50 – 550mg/250ml (Vránová, 2012). Příliš vysoká dávka kofeinu za den můţe i u normálního zdravého jedince nadměrně stimulovat centrální nervový systém a můţe nebezpečně zvyšovat krevní tlak a srdeční rytmus. Má ale i močopudné účinky, odvodňuje organizmus, dehydratuje tělo a zvyšuje kyselost ţaludeční šťávy. Mimo jiné je kofein povaţován za návykovou látku, přičemţ mezi jeho abstinenční příznaky patří bolest hlavy, podráţděnost, agresivita, pocity frustrace, deprese, apatie, ztráta zájmu o pracovní povinnosti, ospalost, únava, zívání, závratě a jiné. Kofein navíc zapříčiňuje ztráty cenných vitamínů skupiny B, které jsou potřebné pro normální tvorbu energie (Isaacs, 2011). Taurin Je bílá, krystalická látka bez chuti, která byla poprvé extrahována před více neţ 150 lety z býčí ţluče (latinsky taurus - býk), tím si získala své jméno taurin (Bromová a kol., 2010). Taurin je beta-aminokyselina, která patří do EN jako tradiční ingredience a stimulant. Je obsaţen v centrálním nervovém systému, kde má funkci neurotransmiteru. Jeho poměrně velké mnoţství je také v sítnici, ve svalstvu a v plicích. Kromě role neurotransmiteru slouţí jako antioxidant a stabilizátor buněčných membrán. Dále je potřebný k regulaci buněčného objemu a k agregaci trombocytů. Nízké hladiny taurinu se vyvíjejí u těţkých katabolických 14

stavů. Jedná se o nádorová onemocnění, v postagresivním stavu po operacích, traumatech, popáleninách, při ozařování a chemoterapii (Zadák, 2008). Při jeho nedostatku můţe docházet k postupné degeneraci sítnice, projevem jsou problémy s viděním, které mohou skončit slepotou. Nedostatek hladiny taurinu v krvi je patrný u dětí s autismem. Taurin napodobuje účinky insulinu, k hypoglykemickému efektu však zpravidla nedochází (Bromová a kol., 2010). Naše tělo si taurin částečně dokáţe samo syntetizovat, ale je třeba ho doplňovat. Přirozený výskyt můţeme nalézt v potravinách jako je maso, mléko, mořské plody a jiné. Obsah taurinu ve100 ml EN je průměrně 200 – 600 mg. Přestoţe je taurin povaţován za bezpečnou látku s velmi nízkou toxicitou byla stanovena denní doporučená dávka 3g, která by vzhledem k jeho suplementaci v potravě neměla být překročena (Bromová a kol., 2010). Taurin je látka potřebná v těhotenství, v době kojení, při zvýšeném fyzickém výkonu, aktivním sportu, rekonvalescenci po větším poranění, při zaţívacích problémech u osob obézních (Strunecká a Patočka, 2011). Sacharidy (cukry) Cukry jsou základním zdrojem energie. Tvoří nedílnou součást EN. Patří sem sacharóza (cukr řepný), glukóza, fruktóza a maltodextriny. Běţná koncentrace cukrů v EN dosahuje 10 – 14g/100 ml. V jedné plechovce EN (500 ml) se nachází přibliţně 54 g cukru coţ je asi 13 čajových lţiček nebo také více neţ čtvrtina šálku (Chladim, 2014). Mezi jednoduché cukry paří glukóza, fruktóza, bílý cukr, částečně hnědý cukr a jsou sloţkou medu a ovocných šťáv. Čím jednodušší cukry konzumujeme, tím horším následkům se vystavujeme. Dlouhodobé vystavení těla jednoduchým cukrům je spojeno především s rozvojem obezity a inzulínovou rezistencí. Jednoduché cukry rychle zvyšují hladinu cukru v krvi. Trvale vysoká hladina cukru v krvi postupně poškozuje vnitřní orgány, zejména slinivku břišní, sítnici, nervy, malé i velké cévy a urychluje rozvoj aterosklerózy a diabetu 2. typu. Navíc častá konzumace cukru zvyšuje kazivost zubů. (Reiss, 2007). Cukr v EN můţe být nahrazený umělými sladidly, tyto nápoje jsou potom označovány jako nápoje „bez cukru“, „light“, nebo „sugar free, „neobsahující cukry“. Umělé náhraţky cukrů nemají s výţivou nic společného, výroba je syntetická a řada z nich je zdraví škodlivá. Umělá sladidla neposkytují energii. Pokud EN má splňovat svůj účel a dodávat tělu energii, musí obsahovat cukry, z umělých sladidel energii tělo nezíská. V České republice se z těchto látek nejčastěji pouţívá sacharin (E954), aspartam (E951), cyklamát (E952), acesulfam draselný 15

(E950), sukralóza (E955) a přírodní náhradní sladidlo na bázi steviol glykosidů (E960). Nejčastější zástupce umělých sladidel v EN nápojích jsou bezpochyby aspartam a sukralóza. Aspartam je nebezpečné umělé sladidlo, protoţe obsahuje vysokého procento fenylalaninu, který narušuje normální hladinu serotoninu v nervovém systému, coţ vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Aspartam je v porovnání s řepným cukrem 200 x sladší (Jockers, 2012). Sukralóza dostává své označení jako „chlorovaný cukr“ můţe poškodit brzlík, játra a ledviny. Chlór je přírodně aseptický a poškozuje lidská střeva, ničí jejich mikroflóru, coţ vede k formaci kvasinek a následnému syndromu dráţdivého tračníku, a moţné Crohnově nemoci, ulcerózní kolitidě, obezitě a kachexii. Sukralóza je ve srovnání s řepným cukrem 600 x sladší (Jockers, 2012). Vitamíny skupiny B (komplex B-vitamínů) nejčastěji obsaţené v EN B-vitaminy jsou rozpustné ve vodě. Potřebné jsou pro získávání energie přeměnou ţivin z přijímaných potravin a cukrů. Zlepšují regeneraci jaterní tkáně a její odolnost proti moţným toxinům, působí na krvetvorbu a ovlivňují kvalitu pokoţky (Vránová, 2012). B2 (riboflavin) podporuje energetický metabolismus, zrak a zdravou kůţi. Denní potřeba se pohybuje okolo 3 mg/ den. Při jeho nedostatku se mohou tvořit afty, koutky, bolestivá pokoţka kolem nosu, problémy se zrakem (Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). B3 Nikotinamid (niacin) podporuje energetický metabolismus, zdravou kůţi, nervovou a trávicí soustavu. Mimo funkci vitamínu má farmakologický účinek, sniţuje hladinu plazmatických lipidů a rozšiřuje koţní cévy. Denní potřeba se odhaduje asi na asi 20 mg/den. Při jeho nedostatku se mohou objevovat dermatitidy, deprese, demence (Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). B5 (kyselina pantothenová) je nezbytná pro zdravou pokoţku, růst nehtů a vlasů, podílí se na hojení ran a tvorbě protilátek. Denní potřeba se odhaduje na 3 – 15 mg/den. (Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). B6 (pyridoxin, adermin) jeho funkcí je metabolismus aminokyselin a mastných kyselin, tvorba červených krvinek. Denní potřeba se odhaduje asi na 20 mg/den. Při nedostatku se 16

můţe objevit anémie, podráţděnost, skvrny na pokoţce, svědění, a citlivá pleť (Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). B9 (kyselina listová) podporuje syntézu DNA a tvorby nových buněk. Při jejím nedostatku můţe dojít k narušení buněčného dělení, k anémii (chudokrevnosti), k průjmu a ke gastrointestinálním potíţím. Velmi důleţitý je dostatek kyseliny listové v těhotenství při vývoji nervového systému plodu. U zdravého člověka se odhaduje, ţe potřeba se pohybuje méně jak 1 mg/den (Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). B12 (kobalamin) podílí sena buněčné syntéze, pomáhá při štěpení mastných kyselin a aminokyselin, přispívá k ochraně nervových buněk. Deficit při jeho nedostatku vzácný, s výjimkou striktních veganů, porucha vstřebávání vitamínu B12 způsobuje perniciózní anémii(Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). Kyselina askorbová (vitamín C) Její funkcí je syntéza kolagenu, metabolismus aminokyselin, pomáhá při absorpci ţeleza,

podporuje imunitu, slouţí jako přirozený antioxidant. Při nedostatku vitamínu C můţe dojít k svalové slabosti, krvácivosti dásní, snadné tvorbě podlitin a modřin. Potřeba vitamínu C je závislá na věku. Doporučená denní dávka je 100 mg, optimální 100 – 200 mg/den. Potřeba vitamínu C se u všech lidí zvyšuje při infekci, hojení ran a rychlém růstu (Lüllmann, Mohr a Wehling, 2004; Skolnik a Chernus, 2011). Rostlinné výtaţky (Ţenšen, Guarana, Schizandra, Yerba maté): Ţenšen je rostlinná bylina, která se uţívá jiţ několik tisíciletí. Z rostliny je zpracováván především kořen byliny. Výtaţek se pouţívá jako lék, který údajně vrací mládí a dodává tělu svěţest, znám je i pro svoje afrodiziakální účinky. Jeho celkové účinky jsou známé tím, ţe stimulují duševní a fyzické síly (Středa, 2009). Má však i neţádoucí účinky, které se mohou projevovat při nadměrných dávkách a dlouhodobém uţívání. Neţádoucí účinky se projevují vysokým nebo naopak nízkým krevním tlakem, nervozitou, nespavostí, únavou, bolestí prsou, prsními uzlinami a vaginálním krvácením (Kleiner, Greenwood- Robinson, 2010). Guarana nebo také Paulinie nápojná je bylina, která byla po několik staletí vyuţívána indiány pro její povzbuzující účinky. Nejuţívanější část této dřevnaté liány se ţlutými hroznovitými květy a červenými plody, jsou tobolky obsahující jedno černé semeno, obalené do červené duţnaté slupky. Tyto semena tzv. guaranové oříšky se v době zralosti usuší 17

a rovnoměrně praţí. Rozemleté se pouţívají do kapslí a tinktur. Chuť je velmi hořká a svíravá. Mimo jiné látky obsahují semena 4 – 8 % kofeinu. Vyuţívají se jako stimulace při únavě, pro sníţení bolesti, tlumí průjmy, při redukčních dietách, zvyšují účinnost některých lékových přípravků proti sráţení krve jako je např. warfarin. Sportovci ji uţívají pro zvýšení výkonu. Není doporučována v těhotenství, kojícím ţenám dětem a lidem, kteří mají alergii na některou sloţku byliny (nejběţněji přecitlivělost na kofein). Mezi neţádoucí účinky při předávkování patří tachykardie, zvracení, bolest ţaludku, nervozita, třes (Pantůček a kol. 2009). Schizandra patří mezi 50 základních bylin uţívaných v tradiční čínské medicíně. Je nazývána bylinou pěti chutí (kyselá, hořká, slaná, sladká, pálivá). Uţívá se sušený zralý plod, který má tvar červených aţ načernalých bobulí velikosti o průměru 5 – 5,8 mm (Pantůček, a kol., 2009). V lidovém léčitelství se pouţívá tinktura. Pouţívá se jako stimulující a tonizující prostředek, který posiluje srdeční a cévní soustavu, dýchání, zvyšuje pracovní aktivitu. Účinkuje také proti únavě a ospalosti. Není vhodná u osob trpících vysokým krevním tlakem, srdečními vadami, poruchou spánku a u osob s epilepsií. Její toxicita byla prokázána při extrémních dávkách (10,5g/kg). Projevem předávkování můţe být nervozita, nespavost a dušnost (Jablonský a Bajer, 2007). Yerbamaté je populární jihoamerický nápoj, připravovaný z listu a stonků Cesmíny paraguajské. Maté obsahuje řadu vitamínů (vitamín A, B1, B2, B3, B5, a C). Bohaté je i na minerální látky jako vápník, hořčík, ţelezo, mangan, selen, draslík, křemík a fosfor. Obsahuje velké mnoţství aminokyselin. Je v něm obsaţená vysoká dávka kofeinu přibliţně 1,5 %. Yerba maté působí na organismus povzbudivě, stimulačně, oddaluje nástup pocitu únavy, hraje roli při procesu čištění krve, zlepšuje paměť, podporuje myšlenkové pochody, podporuje trávení, zvyšuje termoregulaci, šetrným způsobem reguluje funkci ledvin a to i tím, ţe působí proti zadrţování přebytečného mnoţství tekutin v těle a mnohé jiné. Má funkci antioxidantu (Arndt, 2008). Barviva a konzervanty v EN Následující tabulka č. 1 uvádí nejčastěji vyskytující se barviva a konzervanty v energetických nápojích dle Bromové (2010):

18

Tabulka 1 Barviva a konzervanty v energetických nápojích Riboflavin-vit B2

O

Barvivo

ţluté barvivo

příro. rostl. nebosynt.

E104

Chinolinová žluť

RS, A

Barvivo

ţluté barvivo

synt

E122

Azorubin

O

Barvivo

červené barvivo

synt

E131

Patentní modř

RA, A

Barvivo

modré barvivo

synt

E150

Karamel

O

Barvivo

hnědé barvivo

přír. rostl

E202

Kaliumsorbát

O

Konzervant

synt

E211

Natriumbenzoát

X, A

Konzervant

synt

E101

O – látka, jejichţ pouţití není nebezpečné (bez rizika).Látka není nebezpečná, ale neměla by být pouţívána příliš často. X – látka, jejiţ pouţití je obecně nebezpečné (s rizikem). RS – látka pro jedince z tzv. „rizikových skupi“ nevhodná (alergici, astmatici). A – látka můţe být alergenem a vyvolat alergii.

Riboflavin – taktéţ vitamín B2, podílí se na štěpení a vyuţítí sacharidů, tuků a proteinů, na produkci energie uvnitř buněk. Je povaţován za bezpečnou látku (Bromová a kol., 2010). Chinolinová ţluť – taktéţ potravinárská ţluť je syntetické barvivo, které můţe vyvolávat u citlivých osob dermatitidu a alergické reakce, a proto je v některých zemích zakázána (Bromová a kol., 2010). Azorubin – taktéţ karmesin, patří mezi syntetická barviva a to barvy červené, u kterého existuje podezření alergie a spolu v kombinaci s benzoátem můţe podněcovat hyperaktivitu (Bromová a kol., 2010). Patentní modř – běţně pouţívaná v potravinářství k barvení cukrovinek a nápojů. Její vyuţití je ve velmi nízkých koncentracích, a proto jsou negetivní reakce velmi vzácné. Nicméně u citlivých osob mohou vyvolat vyráţky, trávicí a dýchací obtíţe. Není doporučována dětem Karamel – získává se procesem zvaným karamelizace, zahřátím cukru na 170 ºC. Patří mezi přírodní barviva ţluté aţ hnědé barvy. Dodává nápojům charakteristickou vůni a chuť. I přes to, ţe se pouţívá jiţ desítky let není povaţován za bezpěčný z důvodu projevené imunotoxicity u myší, nicméně u lidí negativní účinek na imunitu nebyl pozorován. 19

Kyselina sorbová – látka, která je často pouţívána pro své konzervační účinky a to buď jako volná kyselina a nebo její soli (sorbáty). Kyselina sorbová brání růstu kvasinek, plísní, a některých bakterií. Patří mezi nejméně škodlivé konzervační aditivum (Bromová a kol., 2010). Kyselina benzoová – pouţívaná jako konzervační prostředek. U citlivých osob můţe vyvolat astma, kopřivku nebo i anafylaktický šok (Bromová a kol., 2010). Tabulka 2 Sloţení vybraných nejkonzumovanějších energetickcých nápojů

Monster

Redbull

Big Shock

Semtex

203 kJ/

192 kJ/

217 kJ/

217 kJ/

48 kcal

45 kcal

52kcal

52 kcal

Kofein

32 mg

30 mg

32 mg

32 mg

Taurin

400 mg

400 mg

400 mg

400 mg

Guarana

2 mg







Extrakt ţenšenu

80 mg







L-karnitin-L-vinan

10 mg







Sacharidy

11 g

11,3 g

12,5 g

12 g

Tuky

0g

0g

0g

0g

Bílkoviny

0g

0g

0g

0g





18 mg



0,7 mg



0,48 mg

0,42

8,5 mg

8 mg

5,4 mg

4,8 mg



2 mg

1,8 mg

1,8 mg

0,8 mg

2 mg

0,6 mg

0,42 mg



20 mg



20 mg





60 μg

30 μg

2,5 μg

2 μg

2 μg

2 μg

Sloţení na 100ml:

Energie

Vitamin C Vitamin B2 (riboflafin) Vitamin B3 (niacin) Vitamin B5 (kyselina pantotenová) Vitamin B6 Pyridoxin Vitamin B8 (inositol) Vitamin B9 (Kyselina listová) Vitamin B12 (kyanokobalamin)

energy

20

2.2.3 Účinek energetických nápojů na lidský organismus

Z předešlé kapitoly, která se zabývá sloţením EN, vyplývá, ţe jejich nadměrná konzumace není tělu prospěšná, ba naopak můţe způsobit mnoho neţádoucích účinků, které mají dopad na zdraví. Energetické nápoje mají na lidský organismus příznivé ale i nepříznivé účinky, které můţeme rozdělit na dlouhodobé a bezprostřední. K nejčastějším příznivým účinkům bezprostředně po uţití EN patří: 

stimulace CNS (zvyšuje duševní a fyzický výkon)



podpora mentálních a kognitivních funkcí (podporuje zvýšenou pozornost, udrţuje stav bdělosti)



do jisté míry zrychluje metabolismus

K nejčastějším neţádoucím účinkům bezprostředně po uţití EN můţeme řadit: 

bušení srdce /tachykardie,



třes/třepání,



neklid,



gastrointestinální potíže (dráţdění ţaludeční a střevní stěny)



bolesti na hrudi,



závratě/synkopa,



parestézie (brnění nebo znecitlivění kůţe),



nespavost,



respirační tíseň,



bolesti hlavy

Mezi dlouhodobé nepříznivé účinky EN patří: 

zvýšený krevní tlak,



zvýšená tepová frekvence,



snížení množství vápníku v těle,



obezita,



dentální problémy (zvýšená kazivost zubů) 21



vznik závislosti na kofeinu



nedostatek vitamínu B1

(Energy Drink Side Effects, 2014). Dále mezi neţádoucí účinky EN řadíme negativní interakce s některými léky, týká se to především léků na srdce, alergii, astma, ale dokonce i antikoncepce. U velmi vnímavého jedince můţe však i niţší dávka kofeinu tyto neţádoucí účinky vyvolat (Energy Drink Side Effects, 2014 ).

2.2.4 Kombinace energetického nápoje a alkoholu Popularitou zejména mladé generace se stalo „míchání“ EN s různými alkoholickými nápoji. EN v těchto kombinacích můţeme nazývat „nápoji diskoték“, na kterých spolu s dalšími rizikovými faktory jako je kouření, marihuana a dalšími drogami vzniká závislost (Novotný J. Novotný M. a Mrázová, 2013). Konzumace alkoholu v kombinaci s energetickými nápoji obsahujícími především látky jako je kofein, taurin je velmi nebezpečná. Konzument se dostává do stavu, kdy není schopen vnímat známé signály opilosti tak jako při uţívání alkoholu samotného a svým jednáním můţe ohrozit sebe i své okolí. Můţe se chovat agresivně, řídit motorové vozidlo, dopouštět se sexuálního zneuţití a jiných trestných činů. K sebedestruktivním účinkům kombinace alkoholu a budivých látek patří poruchy srdečního rytmu, palpitace, výkyvy krevního tlaku, mdloby aţ ztráta vědomí. Navíc pravidelné konzumování těchto „mixů“ vytváří základy alkoholové závislosti. Tak jako přibývá nových EN přibývájí i „nemoci“. Novým nebo spíše ne tolik známým pojmem je drunkorexie. Jedná se o kombinaci alkoholismu a anorexie nebo také bulimie. Drunkorexie je velmi nebezpečná aţ ţivot ohroţující porucha příjmu potravy někdy téţ nazývána alkorexie. Obětí této neřesti jsou studenti středních a vysokých škol především ţeny, kteří nejsou spokojení se svou postavou, chtějí být štíhlý a zároveň touţí po nekončících večírcích. Nic méně i muţů se to týká, i kdyţ v menším mnoţství. Drunkoretici si dobře uvědomují, ţe alkohol zahání hlad a sniţuje pocit z tloušťky, proto sniţují příjem potravy na minimum. Pro představu, drunkoretici přes týden nic nejedí anebo jen malé mnoţství potravy s nízkými kaloriemi, aby následně mohli vypít více alkoholických nápojů a nemuseli se obávat zvýšení váhy. Velmi často míchají alkohol s EN. Coţ je nebezpečné, protoţe kofein 22

obsaţený v EN zvyšuje látkovou přeměnu a tím i energetický výdej. Je velmi pravděpodobné, ţe dojde k zvýšení krevního tlaku a srdeční činnosti, jedinci nejsou schopní vnímat únavu, coţ můţe vyústit v kolaps nebo náhle úmrtí. Snadněji můţe dojít i intoxikaci alkoholem a to z toho důvodu, ţe alkohol se v prázdném ţaludku zpracovává mnohem rychleji. Navíc se tímto způsobem zvyšuje riziko k alkoholismu a jiným zdravotním problémům (Paterová, 2013).

2.3 Ţivotní styl adolescentů a pubescentů ve spojitosti s uţíváním energetických nápojů 2.3.1 Definice adolescentů a pubescentů Do vývojové epochy dospívání patří období pubescence a adolescence. Jedná se o přechod z období dětství do období dospělosti provázený biologickými, psychologickými i sociálními změnami. Tyto proměny jsou ovlivněny genetickými predispozicemi, povahovými rysy jedince, výchovou, kvalitou rodinného zázemí, vrstevníky a současnými společenskými trendy obecně. Vzhledem k počtu moţných účinkujících faktorů je dospívání vysoce individuální proces. V porovnání s předchozími generacemi je dnešní mládeţ vystavována mnohem většímu počtu podnětů, které musí obsáhnout.

Ţivot v relativním blahobytu

a dostatku potravin zapříčiňuje, ţe děti dospívají fyzicky dříve. Rozvoj výpočetní a informační techniky přináší nejenom snadnější a rychlejší přístup k informacím, ale i nový druh zábavy a zdroj potencionálních nebezpečí. Mění se systém hodnot, způsob zábavy, struktura rodin a mezilidských vztahů. Souhrnně lze konstatovat, ţe podmínky v jakých vyrůstají dnešní mladí lidé se diametrálně odlišuje od těch, ve kterých vyrůstaly předchozí generace, coţ pro ně můţe být nejenom výzva, ale i zdroj nedorozumění a konfliktů. Období pubescence je časově ohraničeno přibliţně 11 do 15 lety věku. Samo slovo pubescence je odvozeno z latinského „pubes“, coţ v překladu označuje chmýří, přeneseně ohanbí, vousy, vnější pohlavní orgány, ochlupení (Říčan, 2004; Helus, 2011). Charakteristické projevy tohoto období se odehrávají ve dvou fázích. První fáze prepuberty (první pubertální fáze) je popisovaná prvními začátky pohlavního dospívání a urychlení růstového vývoje. U dívek toto období končí nástupem menarche (měsíčky) a u chlapců končí první polucí (první emisí semene, zpravidla noční poluce). Převáţně tato fáze probíhá u dívek zhruba od 11 do 13 let, u chlapců trvá fyzický vývoj do stejné úrovně zhruba asi o 1 – 2 roky 23

déle. Po této fázi nastupuje fáze vlastní puberty (druhá pubertální fáze) a trvá do dosaţení reprodukční schopnosti. Časově můţeme období vlastní puberty vymezit věkem od 13 do15 let (Langmeiera a Krejčířová 2006). Období adolescence je časově vymezeno přibliţně od 15. – 22. roku. Řadíme ji do druhé etapy dospívání. Adolescence je odvozeno z latinského „adolesco“- dospívat, sílit, ale také vzmáhat se, vyvíjet se, mohutnět. Často tato věková skupina bývá také označována jako dorost, teenagers, mladiství. Ideálním dovršením adolescence je dospělost nejenom fyzická, ale i psychická, kdy je člověk schopen nakládat se svým ţivotem zodpovědně a zcela svobodně, není to ale vţdy pravidlem. Mění se postoj nejenom k sobě samému, ale i k rodičům a vrstevníkům (Říčan, 2004; Langmeier a Krejčířová 2006). Vágnerová (2005) období dospívání rozděluje obdobně, také na dvě fáze, ranou adolescenci a pozdní, přičemţ raná adolescence je označovaná jako pubescence, kterou časově vymezuje přibliţně 11. – 15. rokem. Následuje pozdní adolescence zahrnující dalších pět let ţivot (15 aţ 20 let), s určitou individuální variabilitou.

2.3.2 Charakteristika a chování pubescentů a adolescentů Průběh dospívání je ovlivněn konkrétní kulturou a společností, ve které se jedinec nachází. Společnost klade na dospívajícího různé poţadavky a očekávání. Jedinec se nachází v období, kdy hledá, přehodnocuje, zvládá svojí proměnu, dosahuje přijatelného postavení a vytváří si svoji vlastní identitu, se kterou je subjektivně ztotoţňuje (Vágnerová, 2005). V období pubescence dochází k nápadným tělesným změnám spojeným s pohlavním dospíváním, mění se zevnějšek, coţ vede ke změnám sebepojetí a vnímání okolí. Dále se zvyšuje emoční proţívání díky hormonálním proměnám. Vývojem se mění způsob myšlení, uvaţování a snahou je i osamostatnit se z vázanosti na rodiče. Je utvářen takzvaný specifický ţivotní styl, v němţ se snaţí jedinec dávat svému okolí najevo, ţe jiţ není „malé dítě“ a to např. svou úpravou zevnějšku, experimentováním s kouřením, s alkoholem, někdy i s drogami a objevováním nových a populárních věcí a proţitků. Co je nové, to je „in“. Mezníkem pro toto období je ukončení povinné školní docházky v 15 letech a další nové profesní směrování, které je významné pro budoucí sociální postavení ve společnosti (Vágnerová, 2005). Toto období je také označováno jako období „bouří a krizí“. Období charakterizované největší emoční labilitou a to zejména negativní emocionalitou. Dále toto období přináší časté 24

nápadné změny nálad, impulzivní chování, nepředvídatelnost postojů a reakcí (Langmeier a Krejčířová, 2006). Také vrstevnické vztahy jsou pro pubescenta klíčové. „Veřejné mínění třídy nebo jiné skupiny vrstevníků je teď už tak silné, že jeho posudek představuje těžkou hrozbu. Kvůli ní pubescent raději riskuje vážný konflikt s rodiči a učiteli. Zvláště tam, kde v rodině chybí solidní citové zázemí, podléhá pubescent až nebezpečně.“ (Říčan, 1990, s 184). Dále autor uvádí, ţe: „Je pak třeba překvapivě sugestibilní vůči partě, dá se vyhecovat k jednání, které neodpovídá jeho povaze: opije se, zkouší drogu, provokuje bezpečnost, zachová se bezohledně ke starému člověku.“Přítomnost a hodnocení skupiny, je pro pubescenta velmi důleţité. V tomto období pozdní adolescence dochází uţ určitému zklidnění. Toto období přináší komplexnější psychosociální proměny, mění se osobnost a jeho společenská pozice. Dochází k ukončení profesní přípravy a tím nastává následná volba zaměstnání anebo nástup do dalšího studia, coţ vede k utváření sociálního postavení ve společnosti. S tímto rozhodnutím je spojována ekonomická samostatnost anebo oddálení. Dalším sociálním mezníkem ve společnosti je dosaţení plnoletosti, tedy 18. let. Jedinec se stává právně zletilým, způsobilým k právním úkonům, zodpovědným za své jednání a svobodným pro své rozhodování, můţe tedy například uzavřít manţelství (Vágnerová, 2005). Dospívající jsou často přesvědčeni, ţe veškeré zákazy a omezování je nesmyslné a ţe je zapotřebí vše zkusit a ţivota si uţívat. Mají pocit imunity vůči různým rizikům. Je zde typická tendence k akcentování proţitků, potřeba riskovat, překročit povolené hranice, popřípadě ověřit si, kde leţí meze vlastních moţností. Adolescenti preferují intenzivní proţitky, mají rádi hlasitou hudbu, rychlou jízdu, potápění se do velkých hloubek, zdolávání vysokých vrcholů a jiné adrenalinové záleţitosti. Dále se je jejich touha po něčem novém ubírá směrem k experimentaci s psychoaktivními látkami, nejčastěji s marihuanou, kouřením cigaret a pitím alkoholu. Cílem je proţít si velké vzrušení, dosáhnout nějakého maxima (Vágnerová, 2005).

2.3.3 Ţivotní styl, zdravý ţivotní styl a jeho zásady Podle WHO ţivotní styl patří z 50 % mezi hlavní skupinu determinant podílející se na zdraví. Do této skupiny patří způsob ţivota, který si jedinec nebo i skupiny v průběhu své existence utváří. Reţim práce a odpočinku, kvantitativní a kvalitativní stránky výţivy, pohybová aktivita, škodlivé návyky (kouření a další jiná zdravotní rizika). Dále vzdělání, charakter 25

chování a schopnost zvládat problémy, společenské postavení. Úroveň kvality ţivotního stylu utváří řada faktorů, kterými jsou např. výţiva, pitný reţim, pohybová aktivita, pracovní reţim, volný reţim, spánek, vliv okolního prostředí, sociální vztahy, úroveň zdravotnické péče a mnohé jiné (Komárek a Provazník, 2011). Zdravý životní styl se vyznačuje tím, že v něm nejsou obsaženy charakteristiky, jako je kouření, alkohol, drogy, ale ani nedostatek pohybu a špatné mezilidské vztahy (Čeledová a Čevela, 2010). Pro realizaci správného ţivotního stylu je zapotřebí, aby kaţdý člověk věděl, co je pro jeho zdraví prospěšné nebo co mu naopak škodí. Také je zapotřebí, aby člověk chtěl své zdraví šetřit, upevňovat a ochraňovat před moţnými škodlivými faktory. Mezi obecné zásady zdravého ţivotního stylu patří: zdravá výţiva, dodrţování pitného reţimu, tělesná aktivita, duševní hygiena, práce a relaxace. Zdravá výţiva zahrnuje zásady optimální a efektivní výţivy. Doporučené sloţení stravy velmi dobře popisuje pyramida zdravé výţivy (viz obrázek č. 1). Základem pyramidy jsou obiloviny, těstoviny, celozrnné pečivo, luštěniny a ořechy. Druhá vrstva pyramidy představuje ovoce a zeleninu. Třetí vrstva pyramidy je zastoupena ţivočišnými potravinami, jako je maso, ryby, drůbeţ, vejce a mléčné výrobky. Vrchol pyramidy tvoří tuky a sladkosti. Této sloţce bychom se měli raději vyhýbat. Do obecných zásad a přístupu k výţivě je zapotřebí střídmost v jídle, jíst spíše častěji a menší porce, dostatek pohybu, častý pobyt na čerstvém vzduchu.

Obrázek 2 Výţivové doporučení ve formě potravinová pyramida (Výţiva, 2004)

26

Druhou velmi důleţitou zásadou zdravého ţivotního stylu je dodrţování pitného reţimu. Ideálním a také nejdůleţitějším zdrojem pitného reţimu je voda. Lidský organismus dokáţe přeţít bez jídla aţ několik týdnů, ale bez vody jen 2 – 3 dny. Příjem tekutin by měl dosahovat minimálně 2 – 3 litry za den a je nutné popíjet v průběhu celého dne. Největší podíl tekutin by měl být tvořen čirou, nízce mineralizovanou, pramenitou vodou. Dalším moţným zdroj tekutin jsou ovocné či zeleninové šťávy, zelené a bylinkové čaje. Alkohol, káva a silné čaje by měly být omezeny nebo úplně vynechány z pitného reţimu. Pravidelný pohyb vede k podpoře zdraví a je nedílnou součástí zdravého ţivotního stylu. Současná doporučení je věnovat se alespoň mírné intenzitě fyzické aktivity po většinu dní v týdnu, ideálně kaţdý den alespoň 30 minut. Vhodná je vytrvalostní aerobní zátěţ: rychlá chůze, pomalý kondiční běh, jízda na kole, plavání a poté relaxační cviky na protaţení svalů a šlach. Současné doporučení je pravidelné intenzivní sportovně-rekreační činnosti, například kolektivní hry. Duševní hygiena je důleţitá vzhledem k podpoře zdraví, učí nás jak si upevňovat a chránit zdraví před nejrůznějšími škodlivými vlivy. Zahrnuje zásady jednání s lidmi, řešení konfliktů a ţivotních situací, zvládání stresových situací, uvolnění emocionálního napětí, psychických zátěţí podobně (Čeledová, Čevela, 2010).

2.3.4 Vliv reklamy a médií na dospívající mládeţ Zadavatelé reklam jsou si patřičně vědomi faktu, ţe pokud chtějí uspět se svými nabídkami a mít z toho náleţitý profit, musí zaujmout své okolí. Nejčastějším terčem spotřebitelské manipulace jsou především děti a mládeţ. Světové reklamní agentury spolupracují s dětskými psychology, kteří mají schopnosti vzbudit v nich zájem a potřebu vlastnit nabízený produkt. Dítě má na rodiče velký vliv. Rodiče pod nátlakem svých potomků často podléhají a opatřují vše, co si děti přejí, ať se jedná o hračky, značkové oblečení, mobilní telefony nebo nezdravé jídlo a nápoje (Děti a reklama, 2014). Nabídka nových nebo inovovaných EN rapidně vzrůstá. Dostupnost různých EN můţe ovlivnit vývoj poptávky, zejména u mladších konzumentů. Opatřit si EN není v současnosti ţádný problém. Tomu všemu napomáhá reklama, média a distributoři. Často se propagace odehrává přímo na sportovních akcích, soutěţích apod. Zakoupit je lze na stanicích benzínových pump, v obchodních domech s potravinami, v trafikách, v automatech s nápoji 27

a jiným potravinovým sortimentem. Ceny energetických nápojů jsou vesměs dostupné i pro mládeţ a jejich prodej není omezen tak jako je tomu u alkoholických nápojů.

Vlivem

reklamy, vrstevníků a vlastního účinku a chuti se energetické nápoje staly během několika málo let hitem mezi současnou mládeţí.

28

3 PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část bakalářské práce shrnuje provedené šetření a uvádí výsledky průzkumu uţívání energetických nápojů adolescenty a pubescenty. Autorka tohoto textu si předsevzala za cíl prozkoumat ţivotní styl pubescentů a adolescentů a to zejména ve vztahu k uţívání energetických nápojů. Na základě výsledků výzkumu byl vytvořen edukační materiál určený pro mladé lidi, s cílem jejich poučení o uţívání energetických nápojů.

3.1 Metodika výzkumu K dosaţení stanoveného cíle bylo provedeno kvantitativního šetření. Pro zajištění sběru potřebných dat bylo vyuţito výhod dotazníku. Práce s dotazníky je pro výzkumníka pohodlná, protoţe poměrně snadno, rychle a s nízkými náklady získá dobře zpracovatelné informace od velkého počtu respondentů. Vhodně sestavený dotazník s jednoduše formulovanými otázkami málo zatěţuje respondenty a jeho vyplnění je časově nenáročné, coţ zvyšuje ochotu ke spolupráci. Na druhé straně autorka si je vědoma řady nevýhod dotazníku, které jsou mnohdy obtíţně eliminováné. Při vyplňování dotazníku jsou kladeny vysoké nároky na dotazovaného, přičemţ přesnost a objektivita sdílených informací závisí zejména na ochotě se do výzkumu zapojit. Pokud dotazovaný kladené otázce zcela nerozumí, má tendenci ji přeskočit. Toto riziko se autorka textu snaţila eliminovat dvěma způsoby. V prvním kroku byla srozumitelnost otázek ověřena před zahájením samotného výzkumu před výzkumem, kdy byl dotazník rozdán pěti blízkým

osobám,

které

byly

poţádány

o vyplnění

dotazníku

případně

označení

nesrozumitelných otázek, následně byly nejasné otázky přeformulovány a dotazník na základě připomínek upraven do reálné podoby, která se nachází v příloze č. 1. V další fázi ţáci měli moţnost klást během vyplňování přítomnému učiteli, který byl s dotazníkem předem seznámen nebo přímo výzkumníku. Anonymita byla respondentům zaručena díky obálce, do které ţáci/studenti své dotazníky vloţili a která byla následně zalepená předána výzkumníku nebo v případě jeho přítomnosti si sběr dotazníků zajistil zkoumající sám. Dotazník zajišťující sběr se skládá z 18 otázek. V úvodní části dotazníku byl respondent seznámen s povahou a hlavním účelem vyplnění dotazníku. Prvních sedm otázek, které hledají odpověď na výzkumnou otázku č. 1, 3, 6 a které se snaţí vyvrátit nebo potvrdit 29

hypotézu č. 1, 3, 6, je zaměřených na konzumaci a okolnosti konzumace energetických nápojů (motiv, výběr, …). Otázky zkoumající povědomí ohledně sloţení energetických nápojů a účincích na organismus a tedy vztahující se k výzkumné otázce č. 2 a hypotéze č. 2 jsou poloţky v dotazníku č. 8, 9 a 15. Jaké skutečné pocity ţáci/studenti měli po uţití energetického nápoje je zaměřením otázky č. 14. Další zkoumanou oblastí vzhledem k zaměření tématu je konzumace energetických nápojů v kombinaci energetických nápojů s alkoholem. Ta je zkoumána prostřednictvím otázek č. 10 – 13 a věnuje se výzkumné otázce č. 5 a hypotéze stejného čísla. Poslední tři otázky v dotazníku zjišťují bibliografické údaje. K výzkumné otázce č. 4 a hypotéze č. 4 se vztahuje poloţka č. 1, 17 a 18. Zastoupení v dotazníku měly zejména otázky uzavřené (tj. č. 1, 8, 9, 10, 12, 13,15, 17, 18) a polootevřené (tj. č. 2, 3, 4, 6, 7, 11, 14, 16), otevřená otázka byla č. 5 zkoumající nejoblíbenější značky energetických nápojů u pubescentů a adolescentů.

3.2 Charakteristika vzorku a výzkumného prostředí Výzkumný vzorek tvoří ţáci 9. ročníků dvou základních škol (ZŠ A a ZŠ B) zastupující skupinu pubescentů a studenti 4. ročníků Střední zdravotnické školy (SZŠ) a studenti 4. ročníků navštěvující gymnázium (GYM) prezentující skupinu adolescentů. Všechny vybrané školy, v kterých byl výzkum uskutečněn, se nachází v kraji Vysočina. Celkem do výzkumu bylo zahrnuto 156 respondentů. Jedná se o záměrný výběr (Reichel, 2009, s. 80). Následující tabulka č. 1 zobrazuje rozloţení pubescentů a adolescentů ve výzkumném vzorku v závislosti na navštěvované škole.

Tabulka 3 Rozloţení pubescentů a adolescentů ve výzkumném vzorku ZŠ A

ZŠ B

SZŠ

GYM

Celkem

Pubescent

46

21

0

0

67

Adolescent

0

0

31

58

89

Výzkumný vzorek tvořila smíšená skupina chlapců a dívek ve věkovém rozmezí 14 – 16 let a 17 – 19 let.

30

Rozdáno bylo 180 dotazníků. Návratnost dotazníku byla 96%. Sedmnáct dotazníků bylo vyřazeno pro chybné nebo neúplné vyplnění. Ve výzkumu je pracováno se 156 dotazníky, které povaţujeme za 100%, pokud není uvedeno v textu jinak.

3.3 Průběh výzkumu Dotazníky byly na školách rozdány a sesbírány v období 15. 12. 2013 – 25. 2. 2014. Po předchozí domluvě s řediteli jednotlivých škol a podepsáním souhlasu s výzkumem byly dotazníky rozdány do 9. ročníků vybraných základných škol a 4. ročníků střední zdravotnické školy a gymnázia. Všichni studenti/ţáci byli instruováni a poučeni o způsobu vyplňování dotazníku, o zaručení jejich anonymity a dobrovolné povaze dotazníku. Protoţe některé otázky v dotazníku byly zaměřeny na znalosti studentů/ţáků, vyplňování dotazníku probíhalo v rámci výuky nebo třídních hodin, kdy bylo na studenty/ţáky dohlíţeno buď učitelem samotným, nebo výzkumníkem. Následně byly dotazníky vybrány k dalšímu zpracování bez narušení anonymity studentů/ţáků. Během vyhodnocování dat byl vytvořen edukační materiál: Co jste možná nevěděli o energetických nápojích, ve formě Power Pointové prezentace určené pro adolescenty a pubescenty. Prezentace byla v dubnu 2014po domluvě s řediteli následně představena a odpřednášena cílovým skupinám na dvou školách, kde probíhalo také dotazníkové šetření. Smyslem prezentace je poučení mladých lidí o energetických nápojích, jejich sloţení, účincích (ţádoucích i neţádoucích) na lidský organismus, nevhodných kombinacích a o mnohém dalším, co je dobré o energetických nápojích vědět. Edukační materiál mimo jiné vyhází z výsledků dotazníkového šetření a na základě nich je prezentace zaměřená. Během výzkumu byla dodrţována veškerá etická pravidla spojená s kvantitativním výzkumem.

3.4 Zpracování získaných dat Sesbírané dotazníky byly nejprve spočítány a vyřazeny neúplně nebo nesprávně vyplněné. Data získaná pomocí dotazníku byla zpracována a vyhodnocována za pomoci programu Microsoft Office Exel 2007. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány za pomocí grafů.

31

3.5 Výsledky výzkumu V následující části bakalářské práce jsou shrnuty výsledky výzkumného šetření, které jsou strukturovány a rozděleny podle poloţených výzkumných otázek. Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány pomocí grafů s popisy. Jednotlivé výsledky jsou převedeny na procenta, přičemţ absolutní četnosti jsou uvedeny v závorce za procenty. Vyhodnocení výzkumné otázky č. 1 Jaké skupiny respondentů častěji konzumují energetické nápoje a jaké jsou jejich zkušenosti? Graf 1 popisuje uţívání EN mezi pubescenty dle dvou základních škol (ZŠ A, ZŠ B). Celkem bylo pracováno s 67 pubescenty (z celkového počtu 156 respondentů), z nich se ke konzumaci EN přihlásilo celkem 76,1 % (51 pubescentů). Zbylých 23,9 % (16 pubescentů) uvedlo, ţe EN nekonzumují vůbec. Budeme-li chtít porovnat konzumaci EN nápojů pubescenty na jednotlivých školách, můţeme na základě grafu 1 konstatovat, ţe pubescenti na ZŠ A konzumují EN nápoje více neţ na škole ZŠ B. Na základní škole A konzumuje energetické nápoje celkem 37 ţáků (80,4 %) ze 46 pubescentů. Na základní škole B konzumuje EN o 13,7 % pubescentů méně oproti ţákům navštěvující školu A, kde se ke konzumaci EN přiznalo celkem 14 ţáků (66,7 %) z 21 respondentů.

Procentuální zastoupení

100% 90% 80% 70% 60%

66,7 %

80,4 %

76,1 %

50% 40% 30% 20% 10%

33,3 % 19,6 %

23,9 %

0% ZŠ A

ZŠ B

celkem

Škola Nekonzumují

Konzumují

Graf 1 Konzumace EN pubescenty

32

Konzumaci EN adolescentů navštěvující gymnázium (GYM) a střední školu (SZŠ) vyjadřuje Graf 2. Výzkumný vzorek byl tvořen 89 adolescenty (z celkového počtu 156 respondentů), přičemţ na gymnázium dochází 58 adolescentů a střední zdravotnickou školu jich navštěvuje 31. Z grafu 2 vyplývá, ţe počet konzumentů EN je na těchto dvou školách prakticky totoţný (GYM 77,6 % = 45 adolescentů, SZŠ 77,4 % = 24 adolescentů), můţeme tedy tvrdit, ţe mezi adolescenty, není vztah mezi konzumací EN a druhu navštěvované střední školy. Proto není překvapivé, ţe z celkového počtu 89 adolescentů se ke konzumaci přiznalo 77,5 % (69 adolescentů). Konzumaci EN popírá 22,5 % (20) oslovených adolescentů.

Procentuální zastoupení

100%

80%

77,6 %

77,4 %

77,5 %

22,4 %

22,6 %

22,5 %

60%

40%

20%

0% GYM

SZŠ

celkem

Škola

Nekonzumují

Konzumují

Graf 2 Konzumace EN adolescent

33

Graf 3 znázorňuje odpovědi respondentů na otázku, jak často pubescenti a adolescenti uţívají EN. Vycházíme zde z faktu, ţe ke konzumaci EN se přiznalo 51 pubescentů a 69 adolescentů z celkového mnoţství 156 respondentů. V obou případech nejčastěji pubescenti a adolescenti uvedli, ţe energetické nápoje uţívají alespoň jednou měsíčně (51 % pubescentů a 60,9 % adolescentů). V absolutních četnostech se jedná o 26 pubescentů a 42 adolescentů. Druhou nejčastější odpovědí u obou skupin byla méně jak jednou za měsíc. Sem spadá 25,5 % pubescentů (13) a 18,8 % adolescentů (13). Jednou za týden jako odpověď uvedlo 19,5 % pubescentů (10) a 17,4 % adolescentů (12). Ke konzumaci jedenkrát za den se přiznal pouze jeden pubescent a dva adolescenti. Ojedinělým případem byla odpověď jednoho pubescenta, který zvolil odpověď častěji.

70% 60,9 % 60%

Procentuální zasoutpení

51,0 % 50%

40%

30%

25,5 % 19,5 %

18,8 %

17,4 %

20%

10%

2,0 % 2,9 %

2,0 %

1x denně

častěji

0% déle jak 1x za měsíc

1x měsíčně

1x týdně

Četnost konzumace EN Pubescenti

Adolescenti

Graf 3 Četnost konzumace EN pubescenti a adolescenti

34

0,0 %

Další poloţka v dotazníku zkoumala projevy EN na jedince, kde respondenti mohli označit i více neţ jednu odpověď. Opět zde bylo pracováno s respondenty, kteří na otázku konzumace EN odpověděli kladně, tudíţ 51 pubescentů a 69 adolescentů. Výsledky jsou prezentovány v grafu 4. Z něho vyplývá, ţe pubescenti a adolescenti shodně označili jako projev EN po jeho uţití pocit zvýšené výkonnosti a rychlosti (32,0 % = 25 pubescentů a 25,8 % = 27 adolescentů). V druhém nejčastějším projevu se výpovědi respondentů rozcházejí – 21 % (17) pubescentů ţádnou změnu nepocítilo a 20,0 % (21) adolescentů zaznamenalo zvýšení schopnosti se koncentrovat a zlepšení paměti, která se u pubescentů umístila aţ na třetím místě v zastoupení 10 pubescentů (12,7 %). Další častý projev EN, který na sobě dospívající po jeho uţití zaznamenali je bušení srdce, který uvedlo 9 pubescentů (11,5 %) a 16 adolescentů (15,2 %). V dalším projevu, který by měl dle procentuálního zastoupení následovat, se výpovědi pubescentů a adolescentů opětovně rozcházeli – pubescenti zaznamenali vyšší míru pocitu hladu (10,3 % = 8 pubescentů) oproti adolescentům, kteří častěji pociťovali nevolnost (13, 3 % = 14 adolescentů) nebo změnu nezaznamenali (13, 3 %). Nejméně na sobě po poţití EN v obou skupinách dospívajících pociťují bolest hlavy, kterou zaznamenal pouze 1 pubescent a jeden adolescent.

Procentuální zastoupení

35%

32,1 %

30% 25%

25,8 % 21,8 %

20,0 %

20% 12,7 %

15,2 %

13,3%

15%

10,3 % 7,6 %

10%

13,3 %

11,5 % 7,7 % 3,8 %

2,6%

5%

1,3 % 1,0 %

0%

Projevy EN Pubescenti

Adolescenti

Graf 4 Projevy EN srovnání pubescenti a adolescenti

35

Vyhodnocení výzkumné otázky č. 2 Jaké mají pubescenti a adolescenti povědomí o složení a účincích energetických nápojů? O tom jaké znalosti mají adolescenti a pubescenti o sloţení EN, pojednává graf 5. Na tuto otázku odpovídalo všech 156 respondentů. Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta také proto, ţe můţe poukázat na zájem respondentů o obsahové sloţení EN, které konzumují. Respondentům byla poleţena následující otázka s moţnými variantami odpovědí, přičemţ za „b“ byla jediná správná odpověď: Jaké následující sloţky patří do sloţení energetických nápojů? a) kofein, taurin, nikotin, různé sacharidy b) kofein, taurin, vitamíny skupiny B, různé sacharidy c) kofein, taurin vitamíny skupiny B, acetaldehyd Správně na tuto otázku odpovědělo celkem 75,6 % (118) pubescentů a adolescentů. Odpověď za „a“ zvolilo 8,3 % (13) a odpověď za „c“ 16,1 % (25) pubescentů a adolescentů.

75,6 %

Procentuální zastoupení

80% 70% 60% 50% 40% 30%

16,1 %

8,3 %

20% 10% 0% a

b

c

Varianty odpovědí

Graf 5 Povědomí o sloţení mezi pubescenty a adolescenty celkem

36

Bude-li nás zajímat, jak na tuto otázku odpověděli pubescenti (67) versus adolescenti (89), zjistíme, ţe správně na tuto otázku odpověděli lépe adolescenti 82,0 % oproti pubescentům, kterých na tuto otázku odpovědělo správně pouze 67,2 %, jak znázorňuje graf 6. Adolescenti 82,0 % (73) v porovnání s pubescenty 67,2 % (45). Odpověď „a“ zvolilo 9,0 % (6) pubescentů a 7,9 % (7) adolescentů. Odpověď „c“ zvolilo 23,8 % (16) pubescentů a 10,1 % (9) adolescentů.

82,0 %

90%

Procentuální zastoupení

80%

67,2 %

70% 60%

50% 40%

23,8 %

30% 20%

10,1 %

7,9 %

9,0 %

10% 0% Adolescenti

Pubescenti

Varianty odpovědí u pubescentů a adolescentů a

b

c

Graf 6 Povědomí o sloţení srovnání pubescenti a adolescenti

37

Druhá znalostní otázka, na kterou respondenti odpovídali, byla zaměřena na ověření znalosti o účincích sloţek EN. Všem respondentům (156) byla poloţena následující otázka s moţnými odpověďmi, přičemţ jediná správná odpověď byla za „c“ Taurin obsaţený v energetických nápojích způsobuje: a) sníţení pocitu hladu b) zvýšenou chuť k alkoholu c) zvýšení koncentrace mozku Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta proto, ţe můţe odráţet podobně jako předešlá otázka, zájem respondentů o sloţení a účincích jednotlivých sloţek EN. Z grafu 7 vyplývá, ţe správně odpověděla většina respondentů tj. 76,3 % (119 pubescentů adolescentů ze 156). Nicméně 21(13,5 %) všech respondentů se domnívá, ţe taurin obsaţený v EN sniţuje pocit hladu a 16 (10,2 %) respondentů si myslí, ţe taurin zvyšuje chuť k alkoholu.

76,3 % 80%

Procentuální zastoupení

70%

60% 50% 40% 30%

10,2 %

13,5 %

20% 10% 0%

Varianty odpovědí a

b

c

Graf 7 Povědomí o účinku taurinu mezi pubescenty a adolescenty celkem

38

Adolescenti (89) na tuto otázku o účinku taurinu odpovídali lépe neţ pubescenti (67), jak vyplývá z grafu 8. Správnou odpověď zvolilo 79,8 % (71) adolescentů a 71,6 % (48) pubescentů. Jako druhou nejčastější moţnost zvolili adolescenti (16,8 % = 15 adolescentů) moţnost za „a“ tedy, ţe taurin sniţuje pocit hladu na rozdíl od pubescentů (19,4 % = 13 pubescentů), kteří jako druhou nejčastější moţnost volili moţnost „b“ a tudíţ se domnívali, ţe taurin zvyšuje chuť k alkoholu. Tři adolescenti (3,4 %) si myslí, ţe taurin zvyšuje chuť k alkoholu a šest (9,0 %) pubescentů se domnívá, ţe taurin obsaţený v energetických nápojích sniţuje pocit hladu.

79,8 % 71,6 %

80%

Procentuální zastoupení

70% 60% 50% 40% 19,4 %

30% 16,8 % 9,0 %

20% 3,4 % 10% 0% Adolescenti

Pubescenti

Varianty odpovědí u pubescentů a adolescentů a

b

c

Graf 8 Povědomí o účinku taurinu srovnání pubescenti a adolescenti

39

Graf 9 znázorňuje odpovědi na 15. poloţku v dotazníku a jejich procentuální zastoupení mezi pubescenty a adolescenty. Respondentům (156) zde byla poloţena otázka, zda se setkali s pojmem drunkorexie a zda vědí, co tento pojem znamená. Na výběr měli respondenti ze čtyř moţností, kde jedinou správnou odpovědí bylo za „b“ - Ano, tento název označuje opakované či pravidelné snižování příjmu kalorií na minimum (omezování v jídle), aby si člověk mohl dovolit pít více alkoholu. V této znalostní otázce uspěli lépe adolescenti (89), kdy správně odpovědělo pouhých 9 z nich (10,2 %). Pubescenti (67) odpověděli správně pouze 3 (4,5%). Tento pojem není dosud běţně uţívaný a známý, proto není překvapivé, ţe jak adolescenti, tak pubescenti častěji volili moţnost „d“ tedy, ţe se s pojmem dosud nesetkali. Takto odpověděla většina adolescentů tj. 85,4 % (76) a 89,5 % (60) pubescentů. Variantu „ a“ tedy, ţe drunkorexie je nová metoda pro hubnutí pomocí EN, označilo 2,2 % (2) adolescentů a 4,5 % (3) pubescentů. Zbytek respondentů (1 pubescent a 2 adolescenti) se domnívá, ţe drunkorexie je název pro energetické koktejly.

89,5 %

85,4 % 90% 80%

Procentuální zastoupení

70% 60%

50% 40% 30% 10,2 %

20% 10%

2,2 %

4,5 %

2,2 %

4,5 %

1,5 %

0% Adolescent

Pubescenti

Varianty odpovědí adolescenti a pubescenti a

b

c

d

Graf 9 Povědomí pubescentů a adolescentů o významu pojmu drunkorexii

40

Vyhodnocení výzkumné otázky č. 3 Při jakých příležitostech a situacích pubescenti a adolescenti konzumují energetické nápoje nejčastěji? Hlavní motivy ke konzumaci EN u adolescentů a pubescentů znázorňuje graf 10. Nutno zde připomenout, ţe je zde pracováno s uţivateli EN (51 pubescenty a s 69 adolescenty). Obě zkoumané vývojové skupiny jako hlavní motiv jejich konzumace uvedly ve většině případů odstranění pocitu únavy. Za tímto účelem konzumuje EN 42,3 % (22) pubescentů a 44,1 % (30) adolescentů. V obou případech jde tedy o téměř polovinu pubescentů a adolescentů. Jak pubescenti, tak adolescenti velmi často také konzumují EN proto, ţe jim chutnají. Takto odpovědělo 36,5 % (19) pubescentů a 27,9 % (19) adolescentů. V případě adolescentů se dalším častým důvodem konzumace stalo také zlepšení fyzické aktivity (14,7 % = 10 adolescentů) a zvýšení koncentrace (7,7 % = 5 adolescentů). Pubescenti na třetím místě uvádějí jako nejčastější důvod konzumace pocit ţízně a zlepšení fyzické aktivity. Takto odpovědělo 7,7 % (4) pubescentů u obou případů. Ţádný respondent neuvedl sníţení pocitu hladu jako hlavní motiv konzumace EN. Zlepšení paměťových schopností jako důvod konzumace EN zvolil pouze jediný adolescent. Jeden adolescent uvedl, ţe EN konzumuje, protoţe to pijí všichni ostatní a jeden pubescent uvedl, ţe EN konzumuje ze zvídavosti. 44,1 %

Procentuální zastoupeí

45% 40% 35% 30%

42,3 % 36,5 % 27,9 %

25% 20%

14,7%

15% 10%

7,4 % 7,7 %

7,7 % 3,8 %

2,9 % 1,9 % 1,5 %

5%

1,5 % 0,0 % 0,0 % 0,0 %

0%

Motiv konzumace Pubescenti

adolescenti

Graf 10 Motiv konzumace EN mezi pubescenty a adolescenty

41

Nejčastěji konzumují pubescenti a adolescenti EN na párty, jak také znázorňuje graf 11. Na párty konzumuje EN 35 % (42) adolescentů a pubescentů (z celkového počtu konzumujících 120). Dospívající 23,3 % (28) uvedlo, ţe konzumuje EN při běţné činnosti a 19,2 % (23) z nich EN uţívá při zvýšené fyzické aktivitě. Při učení konzumuje EN 15 % (18) adolescentů a pubescentů. Jako další příleţitosti konzumace EN, které vyjádřili pubescenti a adolescenti 7,5 % (9) jsou - neţ jdu ven, při návštěvě supermarketu, kdyţ jsem s kamarády, při jízdě motorového vozidla.

35,0 % 35%

30% Procentuální zastoupení

23,3 % 25% 19,2 % 20%

15,0 %

15% 7,5 %

10% 5% 0% na párty

při běžné činnosti

při zvýšené fyzické aktivitě

při učení

jiné

Příležitosti konzumace

Graf 11 Příleţitosti konzumace EN mezi pubescenty a adolescenty celkem

42

Příleţitost, kdy konzumují nejčastěji EN adolescenti a pubescenti je znázorněna na grafu 12. V grafu je opět počítáno s respondenty, kteří EN uţívají (51 pubescentů a 69 adolescentů) z celkového počtu 156 respondentů. Na základě tohoto grafu lze říci, ţe pubescenti konzumují EN při odlišných příleţitostech neţ adolescenti. Zatímco u adolescentů s převahou převládá konzumace EN na párty (40 % = 28 adolescentů), u pubescentů má konzumace EN na párty stejné procentuální zastoupení jako konzumace EN při zvýšené fyzické činnosti (27,5 % = 14 pubescentů). Proto konzumace EN na párty a při zvýšené fyzické činnost současně s konzumací EN při běţné činnosti, se řadí mezi nejčastější příleţitosti, kdy pubescenti konzumují EN. Mezi adolescenty na druhém místě převládá konzumace EN při běţné činnosti (21,7 % = 15 adolescentů) současně s konzumací EN při učení, která se u pubescentů umístila aţ na předposledním místě v zastoupení pouze tří pubescentů, kteří tuto moţnost zvolili (5,8 %). Jako další příleţitosti konzumace EN, které vyjádřili pubescenti jsou - neţ jdu ven, při návštěvě supermarketu, kdyţ jsem s kamarády. Jeden adolescent v dotazníku uvedl, ţe nejčastěji konzumuješ, pokud chce být dlouho bdělý a jeden uvedl, ţe EN uţívá při jízdě automobilem.

45%

40,6 %

Procentuální zastoupení

40% 35%

27,5 %

30%

27,5 %

25,5 %

25%

21,7 %

21,7 %

20%

13,7 %

13,1 %

15% 10%

5,8 %

2,9 %

5% 0% na párty

při běžné činnosti

při zvýšené fyzické aktivitě

při učení

jiné

Příležitosti konzumace EN Pubescenti

Adolescenti

Graf 12 Příleţitosti konzumace EN srovnání pubescenti a adolescenti

43

Vyhodnocení výzkumné otázky č. 4 Konzumují energetické nápoje více pubescenti a adolescenti mužského pohlaví nebo pohlaví ženského? Výzkumný soubor tvoří 62 muţů a 94 ţen. Graf 13 znázorňuje vztah mezi konzumací EN a pohlavím. Přestoţe je rozdíl mezi uvedenými procenty nepatrný můţeme na základě tohoto grafu říci, ţe muţi pubescenti a adolescenti konzumují energetické nápoje častěji neţ ţeny. Celkem konzumuje EN 79 % (49 muţů) a o 3,8 % méně ţen (71 ţen). Muţů, kteří nekonzumují EN je 21 % (13) a ţen 24,5 % (23).

79,0 % 75,5 %

Procentuální zastoupení

80% 70% 60%

50% 40%

24,5 %

21,0 %

30% 20% 10% 0% muži

ženy

Pohlaví Nekonzumují

konzumují

Graf 13 Konzumace EN podle pohlaví

44

Při srovnání konzumace EN u muţů a ţeny navštěvující základní školu je tento rozdíl ještě výraznější jak můţeme vidět z grafu 14. Skupina pubescentů je tvořena 36 muţi a 31 ţen. Energetické nápoje konzumuje 80% (29) muţů a 71 % (22) ţen.

Procentuální zastoupení

80,6 % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

71,0 %

29,0 % 19,4 %

muži

ženy

Pohlaví - pubescenti nekonzumují

konzumují

Graf 14 Konzumace EN podle pohlaví u pubescentů

Skupina adolescentů je tvořena 63 ţenami a 26 muţi. Zde je konzumace EN mezi muţi a ţenami poměrně dobře srovnatelná. Z adolescentů muţů jich konzumuje EN 76,9 % (20 muţů). Ze středoškolaček uţívá EN 77,8 % (49 ţen).

76,9 %

77,8 %

Procentuální zasoupení

80% 70% 60% 50% 40%

22,2 %

23,1 %

30% 20% 10% 0% muži

ženy

Pohlaví - adolescenti nekonzumují

konzumují

Graf 15 Konzumace EN podle pohlaví u adolescentů

45

Vyhodnocení výzkumné otázky č. 5 Jaké zkušenosti mají pubescenti a adolescenti s užíváním EN v kombinaci s alkoholem? Zvláště nebezpečným fenoménem u mladistvých je konzumace EN v kombinaci s energetickými nápoji. Z tohoto důvodu bylo této problematice věnováno několik otázek v dotazníku. Otázce, zda ţáci základních škol a středních škol konzumují EN v kombinaci s alkoholem, se věnuje graf 16. Na tuto otázku zodpovídalo všech 156 respondentů. Přesně polovina z nich (78 pubescentů a adolescentů) uvedla, ţe EN s alkoholem kombinují. Při porovnání konzumace EN společně s alkoholem mezi pubescenty a adolescenty je tento rozdíl z grafu jasně zřetelný. Energetické nápoje častěji s alkoholem kombinují adolescenti a to o celých 32,7 %. Zatímco 64 % (57) adolescentů kladně odpovědělo na otázku, zda kombinují EN s alkoholem, pubescentů se ke kombinaci EN s alkoholem přiznalo 31,3 % (21). Z celkového mnoţství 156 respondentů kombinaci EN s alkoholem popřelo 68,7 % (32) adolescentů a 36 % (46) pubescentů.

68,7 % 64,0%

Procentuální zastoupení

70% 60%

50,0 %

50,0 %

50% 40%

31,3%

36,0%

30% 20% 10% 0% Celkový součet

Pubescenti

Adolescenti

Konzumace EN s alkoholem

Ne

Ano

Graf 16 Kombinace EN s alkoholem srovnání pubescenti a adolescenti

46

Jak často pubescenti a adolescenti kombinují EN s alkoholem a jaký je mezi nimi rozdíl znázorňuje graf 17. Bereme zde v potaz, ţe ke konzumaci EN se přiznalo 21 pubescentů a 57 adolescentů. V souladu s tím, ţe konzumace EN s alkoholem převládá u adolescentů, také oni si EN nápojů v kombinaci s alkoholem dopřávají daleko častěji neţ pubescenti – 77,6 % (38) adolescentů uţívá EN s alkoholem 1x měsíčně oproti 51,7 % (15) pubescentů, kteří ve většině případů zvolili moţnost méně často jak jednou za měsíc. Jednou za měsíc konzumuje 13,8 % (4) pubescentů. Méně často označilo 24,5 % (12) adolescentů. Jednou týdně kombinuje EN s alkoholem 6,9 % (2) pubescentů a 10,2 % (5) adolescentů. Moţnost jednou denně zvolili pouze dva adolescenti.

77,6 % 80%

Procentuální zastoupení

70% 60%

51,7 %

50% 40% 24,5 %

30%

13,8 %

20%

6,9 %

10,2 %

10%

0,0 %

4,1 %

0,0 % 0,0 %

0% méně často jak 1x za měsíc

1x měsíčně

1x týdně

1x denně

častěji

Četnost konzumace EN s alkoholem

Pubescenti

Adolescenti

Graf 17 Četnost konzumace EN v kombinaci s alkoholem srovnání mezi pubescenty a adolescenty

47

Energetické nápoje mají tu vlastnost, ţe zastiňují známky opilosti, člověk je tak schopný vypít daleko více alkoholu. Respondentům byla poloţena otázka, zda zaznamenali u sebe změnu chuti k alkoholu po konzumaci EN v kombinaci s alkoholem. Výsledná zjištění na tuto otázku jsou znázorněna grafem 18. Na otázku zodpovídalo celkové mnoţství respondentů (156). Respondenti, kteří EN neuţívají a nekombinují s alkoholem byli automaticky řazeni mezi odpověď „nedokážu z hodnotit.“ S tímto vědomím můţeme říci, ţe nejčastější odpovědí pubescentů a adolescentů byla odpověď: nedokážu zhodnotit, u pubescentů 79,1 % (53) a u adolescentů 52,8 % (47). Chuť k alkoholu se zvýšila u 11,9 % (9) adolescentů a 10,1 % (8) pubescentů. Pouze u jednoho pubescenta se chuť k alkoholu sníţila. Pubescenti 7,5 % (5) a adolescenti 37,1 % (33) uţívací EN v kombinaci s alkoholem nepociťují, ţádné změny.

79,1 %

Procentuální zastoupení

80% 70% 52,8%

60% 50%

37,1 %

40% 30% 20%

11,9 %

7,5 %

10,1 % 1,5%

10%

0,0%

0% beze změny

nedokážu zhodnotit

zvýšila

snížila

Změna chuti

Pubescenti

Adolescenti

Graf 18 Chuť k alkoholu při uţívání EN v kombinaci s alkoholem srovnání pubescenti a adolescenti

48

Kombinace EN a alkoholu se více neţ nedoporučuje, protoţe můţe způsobit řadu neţádoucích účinků od bolesti hlavy aţ po alkoholovou závislost. Respondenti byli prostřednictvím dotazníku poţádáni, aby porovnali vybrané projevy a neţádoucí účinky po konzumaci EN v kombinaci s alkoholem oproti konzumaci EN bez alkoholu. Výsledky jsou znázorněny pomocí grafu19. Bereme zde také v potaz 78 respondentů, kteří EN s alkoholem kombinují. Nejčastějším projevem, který se po konzumaci EN s alkoholem zvýšil a který dospívající označili, bylo zvýšení pocitu sucha v ústech. Tento negativní účinek EN s alkoholem zhodnotilo celkem 37,2 % (58) pubescentů a adolescentů. Zvýšená nevolnost se projevila u 16,7 %. Zvýšený pocit hladu pocítilo 10,2 % (26). Zvýšená bolest trávicího traktu uvedlo 9,0 % (14) všech respondentů, kteří kladně opověděli na otázku, zda konzumují EN v kombinaci s alkoholem.

100%

Procentuální zastoupení

90% 80%

17,9 %

23,1 %

12,8 %

15,4 % 25,6 %

3,9 % 2,6 %

17,9 %

70% 6,4 %

3,8 %

7,7 % 37,2 %

24,4 %

9,1 %

9,0 %

3,8 %

3,8 %

61,5%

62,8 %

26,9 %

5,1 %

16,7 % 10,2 %

25,6 %

5,1 %

9,0 %

3,8 % 1,4 %

60% 50% 40% 30%

3,8 % 75,6% 60,3%

57,7 %

65,4 %

73,2 %

43,6 % 20% 10% 0%

Negativní projevy

49

67,9 %

Graf 19 Negativní projevy EN v kombinaci s alkoholem mezi pubescenty a adolescenty

Vyhodnocení výzkumné otázky č. 6 Jaké jsou preference ohledně výběru energetických nápojů u pubescentů a adolescentů? Podle čeho pubescenti a adolescenti preferují EN je znázorněno v grafu 20. Celkem odpovídalo 120 respondentů, ti kteří EN konzumují. Z toho to grafu vyplývá, ţe nejčastější preferují adolescenti a pubescenti EN podle toho, které jim chutnají. Takto odpovědělo 37, 2 % (45) respondentů. Druhým kritériem pro jejich volbu je cena (14,1 % = 17 pubescentů a adolescentů). Nepatrně za cenou má na výběr EN vliv přátel (13, 5 % = 18 pubescentů a adolescentů). Na základě značky se rozhoduje 7,1 % respondentů (9). Je potěšitelné, ţe dospívající mládeţ se zajímá o sloţení EN a právě sloţení EN se stalo hlavním kritériem pro jejich výběr (4,5 % = 5 pubescentů adolescentů). Podle obalu se rozhoduje pouze jeden respondent. Nezodpovězeno bylo 23,1 (28) % dotazníků.

40%

37,2 %

Procentuální zastoupení

35%

30% 23,1 %

25% 20% 14,1 %

15%

13,5 %

10%

7,1 % 4,5 %

5% 0,6 % 0% chuť

cena

doporučení přátel

značka

složení

obal

nevyplněno

Preference

Graf 20 Vliv na výběr energetického nápoje mezi adolescenty a pubescenty celkem

50

Chuť se také stala nejčastějším faktorem pro volbu EN ve stejném poměru mezi pubescenty 37,3 % (19) a adolescenty 37,1 (26) viz graf 21. Z grafu, dále vyplývá, ţe pubescenti se daleko častěji rozhodují na základě ceny produktu. Takto odpovědělo 19,4 % (10) pubescentů. Mezi adolescenty hraje cena roli aţ na třetím místě, daleko častěji neţ na základě ceny (10, 2 % = 7 adolescentů) se adolescenti rozhodují podle doporučení přátel (15,7 % =11 adolescentů). U pubescentů je tomu 10,4 % (5). Důleţitou roli při výběru EN hraje pro adolescenty také sloţení 6,7 % (5) a značka 6,7 % (5). Oproti tomu sloţení EN hraje při výběru EN u pubescentů jen nepatrnou roli 1,5 % (1). Značku preferuje 7,5 % (4) pubescentů. . 40%

37,3 %

37,1 %

35%

Procentuální zastoupení

30%

23,9 %

25%

22,5 %

19,4 % 20%

15,7 %

15%

10,2 %

10,4 % 10%

6,7 %

5%

7,5 % 6,7 %

1,5 %

0,0 % 1,1 %

0% chuť

obal

doporučení přátel

cena

složení

značka

Preference EN Pubescenti

Adolescenti

Graf 21 Vliv na výběr EN srovnání pubescenti a adolescenti

51

nevyplněno

Jaké jsou mezi pubescenty a adolescenty nejoblíbenější značky EN znázorňuje graf 22. Respondenti (ti, co konzumují EN 120) měli moţnost napsat i více neţ jednu značku. Na prvním místě se umístil EN značky Monster energy, kdy takto odpovědělo 22,2 % respondentů. Aţ na druhém místě se umístil nejznámější EN Red Bull a na třetím místě EN značky Big Shock. Český energetický nápoj Semtex se mezi mladými umístil na čtvrtém místě s 13,8 %. Mezi odpověďmi se však objevily i takové názvy nápojů, které však mezi EN nepatří, pouze jsou prodávány podobně jako EN v plechovkách (např. Asterix a Obelix). Přestoţe se tedy nejedná o EN, takto odpověděli dva respondenti.

Procentuální zastoupení

25%

22,2 %

20% 16,9 % 16,4 % 15%

10%

13,8 %

9,1 % 5,8 % 3,7 %

5%

3,2 % 2,6 % 2,1 % 1,6 % 1,6 %

0%

Značka EN

Graf 22 Oblíbené značky EN mezi pubescenty a adolescenty celkem

52

0,5 % 0,5 %

Jaké značky preferují pubescenti (51) a jaké adolescenti (69), vystihuje graf 23. Z tohoto grafu vyplývá, ţe u pubescentů s převahou převládá EN značky Monster energy (28,7 %) pubescentů. Naopak u adolescentů se na prvním místě umístil EN značky Red bull (24,5 %). EN značky Rock star se u 17,2 % pubescentů umístil na druhém místě na rozdíl od adolescentů, kdy tento EN zvolilo pouze 2 % a pohybuje se tak mezi méně oblíbenými EN u adolescentů. Pubescenti dále preferují tyto značky řazeny dle oblíbenosti: Semtex (13,8 %), Shock (12,6 %), Red Bull (9,2 %), Eroshoper (3,4 %), Crazy wolf

a Tiger (2 %).

Adolescenti preferují EN nápoje v tomto pořadí: Red Bull, Big Shock (19,6 %), Monster (16,7 %), Semtex (13,7 %), Crazy wolf (6,9 %), XS power energy drink-amway a Mixxed up (4,9 %) a další značky viz graf 23)

28,7 %

Procentuální zastoupení

30% 25%

24,5 % 19,6 %

20%

16,7 %

15%

13,8% 12,6%

17,2 %

13,7 %

9,2 % 10% 5%

6,9 % 4,6 % 4,9 % 4,6 % 2,0 %

2,3 %

4,9 %

2,0% 0,0%

0%

3,4 % 2,0 % 2,3 % 0,0 % 1,0 % 1,0 % 1,1% 0,0 % 1,0% 0,0 %

Značka EN Pubescenti

Adolescenti

Graf 23 Oblíbené značky EN srovnání pubescenti a adolescenti

53

Odkud EN pubescenti (51) a adolescenti (69) nejčastěji získávají je znázorněno grafem 24. Z toho to grafu je jasně patrný rozdíl mezi zdroji EN uvedených adolescenty a zdroji pubescentů. Zatímco EN pubescenti nejčastěji získávají od svých kamarádů (46,1 %), adolescenti daleko častěji uvedli, ţe si EN kupují sami. Od rodičů získává EN 10,1 % pubescentů a 7,5 % adolescentů. Mezi jinými zdroji EN se vyskytovali nejčastěji jiní rodinní příslušníci jako babička s dědečkem a sourozenec. Jeden ţák střední školy uvedl jako zdroj EN sportovní soutěţe.

63,7 %

70%

Procentuální zastoupení

60% 46,1 % 50%

40,4 %

40% 27,5 % 30% 20%

10,1 % 7,5 %

10%

3,4 % 1,3 %

0% sám/sama si je kupuji

od kamarádů, přátel

od rodičů

Zdroj EN Pubescenti

Adolescenti

Graf 24 Zdroj EN srovnání adolescenti a pubescenti

54

jinak

3.6 DISKUZE V předloţené bakalářské práci bylo stanoveno celkem 6 hypotéz, které se autorka snaţila během výzkumného šetření ověřit. V následující části jsou tyto hypotézy postupně vyhodnocovány a některé výsledky jsou konfrontovány s výzkumem Zamcové (2013). Hypotéza č. 1: Častějšími konzumenty energetických nápojů jsou studenti středních škol oproti žákům navštěvujících základní školu. Ke konzumaci energetických nápojů se přiznalo celkem 120 dospívajících ze 156 respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Na základě analýzy dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe na základních školách konzumuje EN 76,1 % pubescentů (= 51pubescentů z 67) a na středních školách uţívá EN 77,5 %, coţ odpovídá 69 ţákům z celkového počtu 89 adolescentů, kteří se ke konzumaci EN přihlásili. Rozdíl v procentech je natolik malý a nevýznamný, ţe stanovená hypotéza 1 nelze přijmout. Hypotéza 1 se nepotvrdila. Mezi ţáky konzumující EN základních škol a studenty středních škol není statisticky významný vztah. Nicméně fakt, ţe EN konzumuje více jak třičtvrtě respondentů je alarmující. V souladu s výzkumem Zamcové (2013), která ve svém výzkumném šetření uvádí obdobně vysoká procenta konzumace EN u ţáků na základních školách, lze více neţ doporučit věnovat této problematice větší pozornost. Hypotéza č. 2: Více jak polovina respondentů nemá povědomí o složení EN. Respondentům (156) byly poloţeny otázky typu, kde měli ze tří moţností vybrat správnou odpověď. Otázka č. 8 se tázala: Jaké následující složky patří do složení energetických nápojů? Na tuto otázku dokázalo správně odpověď celkem 75,6 % (118) pubescentů a adolescentů. Pouze 24,4 % (38) odpovědělo nesprávně. Nejlépe tuto odpověď zvolili adolescenti. Další otázka poukazující povědomí o komponentech v EN byla otázka č. 9: Co způsobuje taurin obsažený v energetických nápojích. Správnou odpověď zvolilo celkem 76,3 % (119) pubescentů a adolescentů. Jen 23,7 % (37) odpovědělo nesprávně. Procentuální rozdíl mezi pubescenty a adolescenty nebyl příliš rozdílný. Pubescentů správně odpovědělo 71,6 % (48) a adolescentů 79,8 % (71).

55

Také jiţ zmiňovaný výzkum (Zamcová, 2013) tuto hypotézu nepotvrdil ba naopak výsledky naznačují, ţe ţáci základních i středních škol konzumující EN mají poměrně dobré znalosti o sloţení EN. Tato shoda je oproti předešlému zjištění o podílu dospívajících, kteří konzumují potěšitelná. Je však otázkou, zda za takto vysoké procento vděčíme charakteru poloţené otázky, kdy respondenti měli moţnost vybrat správnou odpověď ze tří moţných variant nebo zda se pubescenti i adolescenti o sloţení a účinky sloţek EN opravdu zajímají. Hypotéza č. 3: Nejčastější příčinou užívání energetických nápojů mezi pubescenty a adolescenty je chuť. Předpoklad, ţe energetické nápoje nejčastěji uţívají pubescenti a adolescenti kvůli tomu, ţe jim chutnají, se taktéţ nepotvrdila a hypotézu 3 proto nelze povaţovat za potvrzenou. Na základě analýzy dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe nejčastějším motivem, proč dospívající mládeţ konzumuje EN je za účelem odstranění pocitu únavy. Za tímto účelem konzumuje EN 42,3 % (22) pubescentů a 44,1 % (30) adolescentů.

Z celkového počtu

respondentů, kteří se ke konzumaci EN přiznali, za účelem sníţení pocitu únavy uţívá EN 43,3 % respondentů. Chuť EN jako motiv pubescentů tak i adolescentů se však umístila na druhém místě, kdy takto odpovědělo 31,7 % respondentů (36,5 % (19) pubescentů a 27,9 % (19) adolescentů). Ve výzkumné šetření Zamcové (2012) nebyla tato otázka poloţena, proto zjištění motivu konzumace EN mezi pubescenty a adolescenty můţeme oproti výzkumu Zamcové povaţovat jako nové zjištění. Hypotéza č. 4: Energetické nápoje konzumují daleko více pubescenti a adolescenti mužského pohlaví. Výzkumný vzorek byl tvořen 94 ţenami a 62 muţi. Ke konzumaci energetických nápojů se přihlásilo o 3,5 % více pubescentů a adolescentů muţského pohlaví. Hypotézu 4 potvrzujeme s vědomím, ţe tento rozdíl není příliš vysoký. Muţů, kteří konzumují EN je 79,0 % (49), ţen 75,5 % (71). Muţi, kteří nekonzumují EN je 21,0 % (13) a ţen 24,5 % (23). Taktéţ při srovnání konzumace EN a alkoholu podle pohlaví u adolescentů a pubescentů muţské pohlaví převládá. Mezi pubescenty se k uţívání EN v kombinaci s alkoholem přiznalo80 % (29) muţů. Mezi adolescenty je toto procento nepatrně niţší, 76, 9 % (20 muţů) adolescentů konzumuje EN v kombinaci s alkoholem. Při srovnání výzkumu Zamcové (2012) byl zjištěn

56

rozdíl, kdy z výsledku staršího výzkumu vyplývá, ţe mezi pubescenty častěji konzumují EN s alkoholem ţeny.

Hypotéza č. 5: Zkušenost konzumace energetického nápoje v kombinaci s alkoholem se objevila u více jak 45 % pubescentů a více jak 60 % adolescentů. Hypotéza se částečně potvrdila. Pro toto tvrzení je podkladem graf 14, který srovnává zkušenosti pubescentů a adolescentů s konzumací EN v kombinaci s alkoholem. U adolescentů se výskyt minimálně 60 % konzumentů potvrdil. EN v kombinaci s alkoholem si dopřává 64 % (57) adolescentů. U pubescentů byla předpokládána konzumace kolem 45 %, tato hypotéza se však nepotvrdila. I přesto EN lze konzumaci mezi pubescenty (31,1 %) povaţovat z vysokou vypovídající o nevhodném chování pubescentů.

Hypotéza č. 6: Pubescenti a adolescenti preferují nejčastěji energetické nápoje s dobrou značkou. Jak se ukázalo z výzkumného šetření předpoklad, ţe značka EN hraje nejčastěji rozhodující roli při výběru EN mezi pubescenty adolescenty, byl nesprávný. Hypotézu 6 tedy nelze potvrdit. Podklad pro toto tvrzení je graf 20, který poukazuje na nejčastější kritéria při výběru EN mezi pubescenty a adolescenty EN. Preference značky označilo pouze 7,1 % (11) respondentů. Nejčastějším kritériem pro výběr EN mezi dospívající mládeţí je chuť. Takto odpovědělo celkem 37,2 respondentů. Druhým nejčastějším kritériem zejména pro pubescenty se stala cena energetického nápoje.

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Dopad energetických nápojů na lidský organismus dosud není zcela prozkoumán a stále přibývá případů a zpráv o úmrtí nebo ohroţení ţivota a zdraví jednice v souvislosti s uţíváním energetickými nápoji. Známá i neznámá farmakologie komponentů obsaţených v EN současně se správami toxicity, vzbuzují obavy z potenciálně závaţně neţádoucích účinků v souvislosti uţívání EN. Zranitelnými skupinami obyvatelstva je pak především dospívající mládeţ.

57

Dlouhodobý výzkum by se měl proto zaměřit na pochopení účinku EN u jedince zranitelné skupiny obyvatelstva. Sami pediatři by se měli o tento aktuální fenomén doby více zajímat a vzdělávat rodiny o moţných dopadech EN na mladého jedince. Dále by měly být zlepšeny podmínky stanovení toxicity EN a předpisy prodeje a spotřeby EN by měli být zaloţeny na příslušném výzkumu. V neposlední řadě by měla nastat taková opatření, která by distributorům energetických nápojů znemoţňovala směřovat reklamu na mladé lidi, kteří jsou v současnosti jejich největšími odběrateli.

58

4 ZÁVĚR Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na průzkum konzumace energetických nápojů mezi staršími ţáky a dospívající mládeţí. Cílem bylo zjistit rozsah spotřeby, povědomí o účincích a sloţení, důvody konzumace a vlastní zkušenosti mladých lidí s energetickými nápoji. Z výsledů šetření vyplývá, ţe jenom část hypotéz se podařila obhájit.

Podle

očekávání je obliba energetických nápojů mezi mládeţí vysoká. Nepotvrdila se hypotéza, ţe středoškoláci uţívají tyto nápoje více neţ ţáci, v obou skupinách uvedly přibliţně tři čtvrtiny respondentů zkušenost s jejich uţíváním. Navzdory očekávání se nepotvrdil ani předpoklad, ţe respondenti nemají znalosti o sloţení a účinku, nadpoloviční většina byla schopna zvolit pravdivé tvrzení, přičemţ správněji odpovídali středoškoláci. Třetí vyvrácenou hypotézou bylo tvrzení, ţe chlapci uţívají energetické nápoje daleko častěji neţ dívky. Mezi uţívajícími je poměr pohlaví přibliţně 1 : 1.

Hypotéza, ţe hlavní motivací konzumace je chuť se

nepodařilo potvrdit, ale spolu s důvodem odstranění únavy chuť uvádějí respondenti nejčastěji (přibliţně 30% uvádí chuť, 40% uvádí odstranění únavy). Platnost hypotézy o konzumaci energetických nápojů společně s alkoholem byla ověřena částečně. Méně neţ 45% ţáků základních škol a více neţ 60 % studentů a učňů uţívá energetické nápoje v kombinaci s alkoholickými nápoji. Závěrem lze konstatovat, ţe vzhledem k rozšířenému uţívání mají mladí lidé celkově nedostatečné povědomí o rizicích spojených s uţíváním energetických nápojů nebo rizika ignorují. Alarmující je výskyt současného uţívání společně s alkoholem u populace, která by alkohol neměla uţívat vůbec. Nezanedbatelná část mládeţe tedy nechápe energetický nápoj jako přípustnou alternativu, nýbrţ jako doplněk k alkoholu. Tři čtvrtiny dotázaných potvrdily výskyt některého z neţádoucích účinků. Téměř dvacet procent respondentů uţívá energetické nápoje i během fyzických aktivit, ačkoli to odborníci nedoporučují. K uţívání během sportu mohou motivovat sami výrobci přídavkem L-karnitinu, který je běţnou součástí přípravků pro sportovce. Vyjmenované negativní fenomény plynou ze současného ţivotního stylu a moderních trendů ve společnosti obecně a zřejmě se jim nelze úplně vyhnout ani je vymýtit zákazy. Lze však působit na mladé lidi ve školách rámci preventivních programů, informativních prezentací, které by bylo vhodné zahrnout jako součást výuky o zdravém ţivotním stylu.

59

5 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ARNDT, T. Yerba Maté. In: Celostátní medicína [online]. 14. 4. 2008 [cit. 2014-0114]. Dostupné

také

z:

. BBC [British Broadcasting Corporation]. Red Bull in suspected ling to death. In: BBC News[online]. 2001 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/1435409.stm BROMOVÁ, M. a kol. Zdravotní rizika energetických nápojů. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2010, roč. 2010, č. 2, 205 – 224 s. ISSN 1801-0261. BURTON, M. A Brief (Hypercaffeinated) History of Energy Drink – Related Deaths and Illness. In: Grub Street [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: . ČELEDOVÁ, L. a R. ČEVELA. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. Praha: Grada, 2010, 126 s. ISBN 978-80-247-3213-8. DĚTI A REKLAMA. In: Děti a média [online]. 2014 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: . DIVIŠOVÁ, M. Tlustá kniha (nejen) o hubnutí. Praha: Reader's Digest, 2009, 415s. ISBN 978-80-7406-047-2. ENERGY DRINK SIDEEFFECTS. In: Caffeine informer [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: . HELUS, Z. Úvod do psychologie: učebnice pro střední školy a bakalářská studia na VŠ. Praha: Grada, 2011,317 s. ISBN 978-80-247-3037-0. HORTOVÁ, K. Energetické nápoje. Brno, 2011. Bakalářské práce. Lékařská fakulta, Masarykova univerzita. CHLADIM, V. Energetické drinky část I. In: Nutricoach [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z:. ISAACS, T. The dark side of energy drinks-risking your healt for temporary stimulation. In: Natural News: Natural health new scientific discoveries [online]. 2011[cit. 2014-03-16]. Dostupné z:. 60

JABLONSKÝ, I. a J. BAJER. Rostliny pro posílení organismu a zdraví. Praha: Grada, 2007,104 s.,[8] s. barev. obr, příl. ISBN 978-80-247-1745-6. JOCKERS, D. Artificial sweeteners and flavorenhancers are dangerous. In: Natural News: Natural health new scientific discoveries [online]. 2012 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z:. KLEINER, S. a M. GREEWOOD-ROBINSON. Fitness výživa: Power Eating program. Praha: Grada, 2010, 304 s. ISBN 978-802-4732-534. KOMÁREK, L. a K. PROVAZNÍK. Ochrana a podpora zdraví. Praha: Nadace CINDI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou UK Praha, 2011,99 s. ISBN 978-80-260-1159-0. LANGMEIER, J. a D. KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. Vyd. Praha: Grada, 2006,368 s. ISBN 80-247-1284-9. LILE, S. The history of energydrinks: a lookback. In: Wall street insanity [online]. 2013 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: . LÜLLMANN, H., K. MOHR, a M. WEHLING, Martin. Farmakologie a toxikologie. Vyd. 2. české. Praha: Grada, 2004,725 s. ISBN 80-247-0836-1. MANDŢUKOVÁ, J. Co pít, když--: praktický domácí rádce. Benešov: Start, 2006,155 s. ISBN 80-862-3137-2. NOVOTNÝ, J., M. NOVOTNÝ a A. MRÁZOVÁ. Energetické nápoje, drogová závislosť a prevencia. In: Sborníkz mezdzinárodnej kongfencieRožomberské zdravotnické dni 2013 - VIII. ročník. Ruţomberk: Verbum, 2013, s. 26-43. ISBN 978-80-561-0061-5. PANTŮČEK, J., a kol. Guarana- Paulinie Nápojná. In: Topvet [online]. 2009 [cit. 2014-0314]. Dostupné z:< https://www.topvet.cz/herbar/guarana-paulinie-napojna>. PATEROVÁ, I. Poruchy příjmu potravy (drunkorexie, orthorexie, bigorexie, záchvatovité přejídání). In:1. lékařská fakulta Univerzita Karlova [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupné

z:

http://www.doktorweb.cz/poruchy-prijmu-potravy-drunkorexie-orthorexie-

bigorexie-zachvatovite-prejidani. REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6. 61

REISS, O. Cukry- Sacharidy- Glycidy- (uhlovodany). In: Celostátní medicína [online]. 2007 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: . ŘÍČAN, P. Cesta životem. Praha: Panorama, 1990,435 s. ISBN 80-703-8078-0. SKOLNIK, H. a A. CHERNUS. Výživa pro maximální sportovní výkon: správně načasovaný jídelníček. Praha: Grada, 2011, 240 s. ISBN 978-802-4738-475. STRUNECKÁ, A. a J. PATOČKA. Doba jedová. Praha: Triton, 2011,295 s. ISBN 978-807387-469-8. STŘEDA, L. Univerzita hubnutí. 2. vyd. Praha: www.euroinstitut.eu, 2009,251 s. ISBN 97880-87372-00-5. ŠÁCHA, P. Taurin. In: Celostátní medicína [online]. 2013 [cit. 2014-02-29]. Dostupné z: . The history of energydrinks. In: Precenden [online]. © 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: . VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005,467 s. ISBN 978-802-4609-560. VRÁNOVÁ, D. Energetické nápoje. In: Chempoint: Vědci pro průmysl a praxi [online]. 2012 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: . Výţiva.

In: Prevence

nemocí

a

podpora

zdraví [online].

2004

[cit.

2014-04-2].

Dostupnéz:. WIKIPEDIA. Energy drink. In: Wikipedia [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: . ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. vyd. Praha: Grada, 2008,542 s. ISBN 978-802-4728445. ZAMCOVÁ, I. Konzumace energetických nápojů u studentů základních, středních a vysokých škol. Zlín, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

62

6 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 Barviva a konzervanty v energetických nápojích ............................................................................ 19 Tabulka 2 Složení vybraných nejkonzumovanějších energetickcých nápojů ................................................... 20 Tabulka 3 Rozložení pubescentů a adolescentů ve výzkumném vzorku .......................................................... 30

Graf 1 Konzumace EN pubescenty .................................................................................................................. 32 Graf 2 Konzumace EN adolescent ................................................................................................................... 33 Graf 3 Četnost konzumace EN pubescenti a adolescenti................................................................................. 34 Graf 4 Projevy EN srovnání pubescenti a adolescenti ..................................................................................... 35 Graf 5 Povědomí o složení mezi pubescenty a adolescenty celkem ................................................................ 36 Graf 6 Povědomí o složení srovnání pubescenti a adolescenti ........................................................................ 37 Graf 7 Povědomí o účinku taurinu mezi pubescenty a adolescenty celkem .................................................... 38 Graf 8 Povědomí o účinku taurinu srovnání pubescenti a adolescenti ............................................................ 39 Graf 9 Povědomí pubescentů a adolescentů o významu pojmu drunkorexii ................................................... 40 Graf 10 Motiv konzumace EN mezi pubescenty a adolescenty ....................................................................... 41 Graf 11 Příležitosti konzumace EN mezi pubescenty a adolescenty celkem .................................................... 42 Graf 12 Příležitosti konzumace EN srovnání pubescenti a adolescenti ............................................................ 43 Graf 13 Konzumace EN podle pohlaví ............................................................................................................. 44 Graf 14 Konzumace EN podle pohlaví u pubescentů ....................................................................................... 45 Graf 15 Konzumace EN podle pohlaví u adolescentů ...................................................................................... 45 Graf 16 Kombinace EN s alkoholem srovnání pubescenti a adolescenti.......................................................... 46 Graf 17 Četnost konzumace EN v kombinaci s alkoholem srovnání mezi pubescenty a adolescenty ............... 47 Graf 18 Chuť k alkoholu při užívání EN v kombinaci s alkoholem srovnání pubescenti a adolescenti .............. 48 Graf 19 Negativní projevy EN v kombinaci s alkoholem mezi pubescenty a adolescenty ................................ 50 Graf 20 Vliv na výběr energetického nápoje mezi adolescenty a pubescenty celkem ..................................... 50 Graf 21 Vliv na výběr EN srovnání pubescenti a adolescenti ........................................................................... 51 Graf 22 Oblíbené značky EN mezi pubescenty a adolescenty celkem.............................................................. 52 Graf 23 Oblíbené značky EN srovnání pubescenti a adolescenti ..................................................................... 53 Graf 24 Zdroj EN srovnání adolescenti a pubescenti ....................................................................................... 54

63

7 SEZNAM ZKRATEK BBC – British Broadcasting Corporation EN – Energetický nápoj/e GYM – Gymnázium SZŠ – Střední zdravotnická škola ZŠ A – Základní škola A ZŠ B – Základní škola B

64

8 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Ţádost o umoţnění dotazníkového šetření ZŠ 4 Příloha č. 3 Ţádost o umoţnění dotazníkového šetření ZŠ 2 Příloha č. 4 Ţádost o umoţnění dotazníkového šetření GYM Příloha č. 5 Ţádost o umoţnění dotazníkového šetření SZŠ Příloha č. 6 Ţádost o umoţnění edukační činnosti ZŠ 4 Příloha č. 7 Ţádost o umoţnění edukační činnosti SZŠ Příloha č. 8 Edukační materiál CD

65

Příloha č. 1 Dotazník

Milá studentko, milý studente,

jmenuji se Magdaléna Křivová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra. Touto cestou bych vás ráda poţádala o spolupráci při vyplnění následujícího dotazníku, který slouţí jako podklad výzkumného šetření mé bakalářské práce, ve které se zabývám vztahem mladých lidí k uţívání energetických nápojů a jejich ţivotním stylem. Dotazník, který máte před sebou je zcela anonymní a dobrovolný. Veškeré informace, prostřednictvím jím získané, slouţí výhradně k vypracování bakalářské práce. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas věnovaný vyplnění dotazníku.

Magdaléna Křivová 1) Uţíváte energetické nápoje? a) ano

b) ne

2) Pokud ano, jak často je uţíváte? a) 1 krát měsíčně b) 1x týdně c) 1x denně d) častěji Jiné:………………………………………………………………………………………….…. 3) Jak obvykle získáváte energetické nápoje? (Je moţné vybrat více odpovědí) a) sám/sama si je kupuji b) od kamarádů, přátel c) od rodičů Jiné:..……………………………………………………………………………………………

66

4) Co je pro Vás rozhodující pro výběr energetického nápoje? a) značka b)obal c) chuť d) doporučení přátel e) sloţení f) cena Jiné:……………………………………………………………………………………………...

5) Která značka energetických nápojů je Vaše oblíbená? V případě více značek uveďte všechny ……………………………………………………………………………………………...…… 6) Jaký je pro Vás hlavní motiv konzumace energetických nápojů? a) zvýšení koncentrace b) odstranění pocitu únavy c) sníţení pocitu hladu d) zlepšení fyzické aktivity e) zlepšení paměťových schopností f) pocit ţízně g) pro jejich chuť Jiné:……………………………………………………………………………………………

7) Při jakých příleţitostech konzumujete energetický nápoj? a) při učení b) na párty c) při předpokládané zvýšené fyzické aktivitě (např. sportovní výkon,…) d) při běţné činnosti Jiné:……………………………………………………………………………………………...

67

8) Jaké následující sloţky patří do sloţení energetických nápojů? (Vyberte správnou odpověď) a) kofein, taurin, nikotin, různé sacharidy b) kofein, taurin, vitamíny skupiny B, různé sacharidy c) kofein, taurin vitamíny skupiny B, acetaldehyd 9) Taurin obsaţený v energetických nápojích způsobuje: (Vyberte správnou odpověď) a) sníţení pocitu hladu b) zvýšenou chuť k alkoholu c) zvýšení koncentrace mozku 10) Máte zkušenost uţití energetického nápoje s alkoholem? a) ano

b) ne

11) Pokud ano, jak často energetické nápoje kombinujete alkoholem? a) 1 krát měsíčně b) 1x týdně c) 1x denně d) častěji Jiné:………………………………………………………………………………………….…. 12) Při uţívání energetického nápoje s alkoholem se Vaše chuť k alkoholu: a) sníţila b) zvýšila c) beze změny d) nedokáţu zhodnotit

68

13) Cítil/a jste následující den rozdíl při uţívání energetického nápoje v kombinaci s alkoholem oproti konzumaci energetického nápoje bez alkoholu?

14) Z následujících moţností vyberte ty, se kterými máte zkušenost po konzumaci energetických nápojů? (Je moţné vybrat více odpovědí) a) zvýšená koncentrace a paměti b) zvýšení výkonnosti a rychlosti reakce c) nevolnost d) sníţení pocitu hladu e) ospalost, spavost f) bušení srdce g) třes h) bolest hlavy i) změnu jsem nepocítil/a Jiné:……………………………………………………………………………………………...

69

15) Setkaly jste se někdy s pojmem drunkorexie? a) Ano, tento název označuje novou metodu pro hubnutí pomocí energetických nápojů. b) Ano, tento název označuje opakované či pravidelné sniţování příjmu kalorií na minimum (omezování v jídle), aby si člověk mohl dovolit pít více alkoholu c) Ano tento název označuje název energetických koktejlů. d) Ne, nikdy jsem se s tím nesetkala. 16) Věnujete se sportovním aktivitám? a) ano, pravidelně b) ano, ale nepravidelně c) ne Jiné:…………………………………………………………………………………………….. 17) Jakou školu studujete? a) základní školu

b) střední školu

18) Jaké je Vaše pohlaví? a) muţ

b) ţena

70