UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTN IC KÝCH VĚD Ústav ošet řovat elství
Hana Strašáková
ŽIVOTNÍ STYL A ALKOHOL Bakal ářská práce
Vedoucí práce: M gr. Nina P eloušková, Ph.D.
Olomouc 2012
ANOTACE Název práce: ŽIVOTN Í STYL A ALKOHOL Název práce v AJ: LIFESTYLE AND ALC OHO L Datu m zadání: 2012-01-03 Datu m odevzdání: 2012-06-28 Vysoká škola, fakul ta, ústav: Univerzita Pal ackého v Olom ouci Fakult a z dravotnick ých věd Úst av oš etřovat elství Autor práce: Strašáková Hana Vedoucí p ráce: M gr. Nina Peloušková, P h.D. Oponent práce: Abstrak t v ČJ: Přehledová bakal ářs ká práce s e zab ývá ž ivotním st ylem os ob závisl ých na alkoholu a dopad této závislosti na jej ich bi o -ps ycho -sociální model nemoci . Zde b yl y s hrnut y dosavad ní poznatk y o působení alkohol u na
lidsk ý
negati vním.
organis mus. Dále
J ednak
nastíněné
v pozitivním m ožnosti
sm yslu,
ale
preventivní ch
hl avně opatření
a nelehk ý nov ý ži votní st yl abstinuj ícího alkoholika s důslednou edukací v podpoře celoživotní abstinence.
Abstrakt v AJ: T h e b a c h e l o r t h e s i s d e v e l o p s t h e q u e s t i o n o f l i f e s t yl e o f p e o p l e a b u s i n g a l c o h o l a n d i m p a c t o f t h e i r a d d i c t i o n o n b i o - p s yc h o - s o c i a l model
of illness.
It
also
summarizes existing findings
about
how alcohol effects human organism, whether they are positive or more likely negative. Furthermore, the bachelor thesis describes p o s s i b l e p r e c a u t i o n s a n d u n e a s y n e w l i f e s t yl e o f a n a b s t a i n i n g alcoholic
and
consistent
application
of
support
in
lifelong
abstinence. Klíčová slova v ČJ: alkohol; alkoholiz mus; abúzus; prevence; ž i v o t n í s t yl ; a l k o h o l i k a b s t i n u j í c í Klíčová
slova
v AJ:
alcohol;
l i f e s t yl e ; a b s t a i n i n g d r i n k e r Rozsah: 51 s., 4 příl.
alcoholism;
abuse;
prevention;
Prohlašuji, že js em bakal ářskou práci v ypracovala s amost atně a použila j en uvedené bibliografické a el ektroni cké zdroj e.
Olomouc 28. června 2012 ----------------------------podpis
Děkuji M gr. Nin ě Pelouškové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rad y při zpracování t éto bakal á řs ké práce.
OBSAH: ÚVOD
8
PŘ E H L E D PU B L I K O V A N Ý C H PO Z N A T K Ů
11
1
PO Z I T I V N Í V L I V A L K O H O L U N A Z D R A V Í
11
1.1
A l k o h o l a j e ho p o z i t i v n í ú č i n k y z p o h l e d u hi s t o r i e
11
1.2
Alkohol a prevence onemocnění
12
1 . 2 . 1 K a r d i o v a s k u l ár n í s ys t é m , d i a b e t e s m e l l i t u s 2 . t yp u
12
1 . 2 . 2 P o d í l a l k o ho l u n a v z n i k c é v n í m oz k o v é p ří h o d y
14
1 . 2 . 3 A l ko h o l a j e ho p ů s o b e ní n a vz n i k h yp e r t e n z e
15
1.3
A l k o h o l a s e ni o ř i
15
1.4
A l k o h o l a j e ho d o p o r u č e n á k o nz um a c e
16
1.5
A l k o h o l a j e ho o d p ů r c i
17
2
N A D U Ž Í V Á NÍ A L K O H O L U A Z D R A V Í
19
2.1
Zá v i s l os t n a al k o h o l u j a k o n e m o c
19
2.2
A l k o h o l a p a t o ge n e z e z á v i s l o s t i
20
2.3
A l k o h o l , r oz dě l e n í k o nz u m e nt ů a j e h o t ox i c i t a
21
2.4
O n e m o c n ě n í z p ů s o b e n á a b úz e m a l k o h o l u
22
2 . 4 . 1 A l ko h o l a o n em o c n ě n í j a t e r
22
2 . 4 . 2 A l ko h o l a e pi l e p s i e , d e l i ri u m t r e m e n s
24
2 . 4 . 3 A l ko h o l a k ož n í n e m o c i , a l k o h ol ov á k a r d i o m yo p a t i e
25
2 . 4 . 4 A l ko h o l a n á do r o v á o n e m o c n ě n í
26
2.5
A l k o h o l a o d vyk a c í s t a v
27
2.6
A l k o h o l , ú r a z y a p r a c o v n í p r o d u kt i v i t a
28
2.7
A l k o h o l a s i t ua c e v Č e s k é r e p u b l i c e
29
3
PR E V E N CE A L K O H O L I S M U
31
3.1
A l k o h o l , m ez i n á r o d n í s t r a t e gi e a s i t u a c e v Č R
31
3.2
A l k o h o l , p r e ve n t i v n í m ož n o s t i a l é č b a
32
6
3.3
P r e v e n c e b a ž en í u z á v i s l ýc h o s o b
34
4
AB S T I N U J Í C Í A L K O H O L I K A Ž I V O T N Í S T Y L
35
4.1
Ži v o t os p r á v a u o n e m o c n ě n í j a t e r
35
4.2
Ži v o t ní s t yl , z á v i s l o s t a a b s t i n u j í cí a l k o h ol i k
36
4.3
P o d p o r a s e b eo v l á d á n í , A no n ym n í a l k o h o l i c i
38
4.4
S yn d r o m z á v i s l o s t i z p o hl e d u o š et ř o v a t e l s k é h o p e r s on á l u
39
ZÁVĚR
41
B I B L I O G R A FI C K É A E L E K T R O N I CK É Z D R O J E
45
SEZNAM ZKRATEK
50
S E Z N A M PŘ Í L O H
51
7
ÚVOD Střídmé
pití
alkoholu
onemocnění ,
di abet es
i
kondi ci
tělesnou
může
pozitivně
m ellitus
2.
(Š am ánek,
t ypu,
ovlivnit cévní
Urbanová,
kardiovaskulární mozkové
2010a,
příhod y
s.
110).
Co však přináší jeho nadužívání? Alkoholiz mus, nebo-li závislost na a lkoholu, je především onemocnění chronické s obv ykl ým i reci divami a postupně progreduj ící. Brzk ý začát ek tohoto onem ocnění je definován konzumací alkohol u již u dětí a adol es centů a součas ně j e hlavní příčinou čast é přítom nosti tét o nemoci v České republice. Z abúzu (nadměrného užívání ) alkoholu vznikají ps ychi cká a somati cká poškození (Popov, 2003, s. 29). Možné spouštěče abúzu je velmi těžké ovlivnit medikam entózně či předcházet jim pomocí ps ychot erapie (Váchová, J anů, Racková, 2009, s. 257). A proto alkohol patří do skupin y vel mi kritick ých rizik veřejného zdraví (Nešpor, Csém y, Sovinová, 2010, s. 612). Účelem
přehl edové
bakalářské
práce
pod
názvem
„Životní
st yl a alkohol “ je zpracování sh rnut í dostupn ých publi kovan ých poznatků v českém a slovens kém jaz yce zam ěřen ých na zkouman ý problém: „J ak ý má užívání alkoholu vli v na zdraví člověka a jak ý j e dopad na kvalitu života při jeho abúzu“. V rámci práce jsou vyt yčen y čt yři cíl e, které poukazují na komplexní problem atiku užívání alkoholu: Cíl 1. Předl ožit poznatk y o pozitivním vl ivu alkoholu na zdraví. Cíl 2. P ředložit poznatk y o důsledcí ch nadužívání alkoholu na zdraví člověka. Cíl 3. Předložit poznatk y t ýkající s e prevence vzniku závislosti na al koholu. Cíl 4. Předl ožit poznatk y o životním st ylu abstinujícího alkoholika.
8
Bibliografické
citace
vstupní
studij ní
literatur y,
kt eré
b yl y
alkohol,
aneb,
prostudován y pro podklad bakalářské práce. 1.
BUDINS KÝ,
Václav.
2010.
Ať
žije
Přítel a l ék. P raha: Agentura Luci e, 2010. 143 s. ISBN 978 -8087138-24-3. 2.
FIŠER,
konzumace
Bohumil. alkoholu.
2009. Praha:
Prevence
š kodlivých
Potravinářská
účinků komora
ve v ydavatelství Eni gm a, 2009. 16 s. IS BN 978 -80-86365 -04-6. 3.
IVANOVÁ, K., J UR ÍČ KOVÁ, L. 2009. Písemné práce
na vysokých školách se zdravotni ckým z aměř ením. V ydavatelství UP 2009. 99 s. ISBN 978 -80-244 -1332-2. 4.
J ENČ, Filip et al . 1998. Alkohol jako l ék. 1. v yd. Praha:
Agentura
Herbainfo společně s nakl. a vydav. Vol vox Globator,
1998. 249 s. IS BN 80-7207 -151 -3. 5.
NEŠPOR, Karel. 2006. Zůstat střízlivý: praktické návody
pro ty, kt eří mají problém s alkoholem, a jejich blíz ké. 1. vyd. Brno: Host , 2006. 236 s. I S BN 80-7294 -206-9. 6.
SKÁLA, J . et al . 1987. Závislost na alkoholu a jiných
drogách. 1. v yd. Praha: Avi cenum, 1987. 208 s. ISBN 08 -077 -87. Vyhledávací strategie Za účelem v ytvoření bakal ářské práce byl a provedena literární reš erš e s použitím v yhledávací ch slov: alkoholiz mus a zdraví; alkohol a otrava ; prevence alkohol u; životospráva a alko hol. Kritériem b ylo v yhledávací období 2000 -2011, téma souvis ející s daným cílem, česk ý a slovensk ý jaz yk. V yhl edání relevantní ch čl ánků proběhlo v (Bibli ographi a
Medica
Čechosl ov aca).
V yhledávání
dat abázi BMČ Medvi k
BMČ
online: Po zadání kritérií a klí čové ho sl ova al koholi zmus a zdraví b yl o vyhl edáno 31 článků. Použito 1 2 článků, ostat ní čl ánk y nesplňoval y kritéria BP k cíli č. 1. Po zadání kritérií a klíčové ho slova alkohol a otrava b ylo vyhl edáno 61 čl ánků. Použit o 17 článků, ostatní čl ánk y nespl ňoval y krit éri a BP k cíli č. 2.
9
Po zadání kritérií a klíčové ho slova prevence alkoholu b ylo vyhledáno 58 článků. Použito 7 článků, ost atní čl ánk y opět n esplňoval y zadaná kritéria BP k cíli č. 3. Po zadání krit érií a klíčové ho slova životní st yl a alkohol byl o vyhl edáno 46 čl ánků, použit y 4 čl ánky , ostatní nesplňoval y zadaná kritéria BP k cíli č. 4. Někt eré čl ánk y b yl y v plnotextu přístupné ke st ažení a tisku, ostatní kopie čl ánků b yl y po konzultaci s odborn ým pracovníkem knihovn y v Ps ychi atri cké
léčebně
Krom ěříž
objednán y
v Národní
lékařs ké
knihovně v Praze. Pou žití dalšího k roku vyhledávání: Prostřednictvím odborné pracovni ce knihovn y Ps ychi atri cké l éčebn y Krom ěříž b yl y prost udován y archi vní časopis y ve slovenském jaz yce Alkoholizmus a drogové závislosti, kde b yl y nalezen y 2 čl ánk y k dalšímu podkl adu BP cíl č. 2 a 1 čl ánek k cíli č. 4. Dále časopis Sestra, použit y 2 čl ánk y k cíli č. 4 a Diagnóza v oš etřovat els tví, použit 1 článek k cíli č. 4. Přes
Google
recenzované
vyhledávač
biom edicíns ké
byl y
nal ez en y
časopis y
na
slovenské
internetové
adres e:
http://www. fmed.uni ba.sk/.../Slovens ke_re cenzovane_. Zde b yl proveden výběr časopis ů V IA Practi ca a Slovensk ý lekár. Opět
přes
v yh ledávač
Google
na
internet ové
http://www.solen.sk/ index.php? page=m agazine_archive
adrese:
b yl
nalezen
časopis VIA Practi ca a v archívu dohledán y 3 článk y v plnot extu k tvorbě BP cíl č. 2. Poslední
časopis
Slovensk ý
l ekár
byl
prost udován
v knihovně
Krom ěřížské nemocnice a dohledán 1 čl ánek k použití podkladu BP cíl č. 2. Na internetové adrese http:// www.drnespor.eu/ byl nal ezen 1 čl ánek k cíli č. 4. Ve v ýsl edné fázi tvorb y BP b ylo v yužito 38 recenzovan ých relevantní ch čl ánků a 12 čl ánků bez recenzního řízení,
z toho
43
v českém
j az yce,
7
ve
jaz yce a 1 podkl ad z internetov ých st ránek a utora Nešpora.
10
s lovenském
PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH POZNATKŮ 1.
POZITIVNÍ VLIV ALKOHOLU NA ZDRAVÍ
Pro
tvorbu
kapit ol y
b ylo
v yužito
12
dohl edan ých
článků
(3 z rel evant ních zdrojů a 9 bez recenzního řízení), kt eré s e věnoval y celkově problem atice pozitivního vlivu alkoholu na zdraví jedince. Při jejich st udiu se ukázalo , že dané tém a sledovali Šamánek, Urbanová, Škrha, Dj oussé, Nauš, Nešpor, Zima , M onhart .
1.1
Alkohol a jeho pozitivní účinky z pohledu historie
Autoři Šam ánek a Urbanová uvádějí , že již v historii se objevoval y pozitivní
účink y
alkoholu
na
z draví.
Předně
se
alkohol
užíval
při střevních infekcích, podporova l výž ivu, v ym ýval y s e jím rán y, sloužil jako anesteti kum. První dochovan á pís emná zmínka o v ýz namu vína a piva v lékařství b yla v sumersk é učebni ci pro lékařství roku 2200 př. n. l. (Šamánek, Urbanová, 2009a, s. 64). J inde Š amánek, Urbanová konst atuj í, že se v ýjimečně v literatuře objevi l y zmínk y o příznivém působení alkoholu např. na bolest u s rdce z r. 1786 W. Heberden, v r. 1926 v knize „Alkohol a dlouhověkost “ od Raimonda Perla, kter ý poukázal, že kles á úm rtnost při pití menšího množství alkoholu a v opačném případě stoupá. Nevnímal vš ak, že j e to spoj eno se snížením úm rtnosti na infarkt srdce. Dík y těmt o sporadi ck ým zmínkám až do roku 1 979 nem ěli l ékaři důvod podporovat pití alkoholu
(Šam ánek,
Urbanová,
2009b,
s.
104).
Opět
Šamánek,
Urbanová poukazují na zás adní prác i z roku 1979 v čas opi se Lancet od A. S. St. Legera, kt erá dokazuje , že pití vína snižuje úmrtnost na
infarkt
m yokardu.
se
zaměřením
na
Pak
pozitivní
již
b ylo
vliv
pití
publikováno malého
mnoho
množství
prací
alkoholu
na lidské zdraví. Docházelo ke změně názorů, že a lkohol může mít i kladn ý vzt ah na zdraví jedince, protože dříve b yl považován 11
za
zhoubu
člověka
a
varoval y
před
ním
světové
zdravotni cké
organizace (Š amánek, Urbanová, 2009a, s. 64). J inde aut oři Sandorová, Samková, Hol ejšovs ký et al . uvádějí, že samot n ý al kohol má kořen y v historii
někde
na začát ku b yt í
čl ověka.
Víno
se
produkovalo
před 7000 let y, j ak v ypoví dají doložené archeologické podklad y. J e o něm také ps áno v „Eposu o Gilgam ešovi“ z 3–4. tisícil etí př. n. l. Až v 11. s toletí n. l. se v It ál ii objevil čist ý al kohol. Tato látka
se
velmi
r ychl e
začlenil a
do
života
li dí,
protož e
jim ho zpříj emňov al a. Také pom áhal v l ékařství při úrazech, zraněních při boji, chorobách a k obkladům , kt eré vedl y k úlevě nemocného (Sandorová, Sam ková, Hol ejšovs k ý et al ., 2006, s . 359).
1.2
Alkohol a prevence onemocnění
V této podkapitol e jsou shrnut y poznatk y pozitivního vli vu mal ého množství
alkoholu
v prevenci
onemocnění
kardiovaskulárních,
metaboli ck ých a neurologick ých, kt eré byl y zjišt ěn y z pokus ů a studií . 1.2.1 Kardiovaskul ární systém, diabetes mellitus 2. typu Autor Škrha uvádí zpomalení rozvoje at eroskl eróz y při konzumaci vína, které obs ahuj e pol yf enol resveratrol . B yl y proveden y pokus y „in vitro i in vi vo“ , kde resveratrol aktivně působí na si rtuin y – molekul y, kt eré ovlivňují
f yziologi cké
mechanism y
(stárnutí,
odpověď
na
stres,
inzulín), al e i m et abolické nemoci či karcinogenezi. Další složka etanol působí na koronární zm ěn y, kde zv yšuj e koncent raci HDL cholest erolu v krevní plazmě, dále s nižuje přesun hl adk ých svalov ých buněk
v intimně
a
v neposlední
řadě
ovlivňuje
s nížení
krevní
srážlivosti (Škrha, 2011, s. 106 –107). J inde autoři Šam ánek, Urbanová konstatují, že j e prokázán pozitivní vli v alkoholu na zdraví při pití jeho mal ého množs tví. Zejména příznivě působí na riziko vzniku ischemi cké choroby srdeční, cé vní
mozkové příhod y,
hypertenze
a v ýs k ytu diabetes mellitus. Působí i na celkovou f yzickou kondici
12
a mozkové funkce ve st áří. Abstinenti s e proto nedožívají v yššího věku (Šamánek, Urbanová, 2010a, s. 110). Opět Š amánek, Urbanová uvádí působení mírné konzumace alkoholu na prognózu ischemické chorob y srdeční.
V roce
1948
anal yzovala
Framinghamská
studie
kři vku
ve tvaru „U“ v z ávi slosti mortalit y na i nfarkt m yokardu se spotřebou alkoholu. Uživatel é měli o 80 % méně infarktů než abstinenti nebo jedinci,
kteří
pil i
zanedbate l né
m nožství
alkoholu.
V let ech
1987–1997 probíhal a něm ecká s tudie MONIC A. Zde b yl o zapojeno 2 710 mužů a ž en. Pokud pili muži 20,0 –39,9 g alkoholu denně, tak se prokázal a nej nižší celková mortal ita s rizikem vzniku koronární chorob y 0,48. U žen to bylo celkové riziko mortalit y 0,71 při denní dávce alkoholu 0,10 -19,9 g (Šam ánek, Urbanová, 2009a, s . 65). J inde autor
Š amánek
předkl ádá,
že
konzumace
alkoholu
prospívá
u nemocn ých po koronárním b ypassu. Formou dotazníku b yl y získán y poznatk y od 1 221 mužů v období 3 –5 let. Sled oval s e v ýs k yt opakovan ých b ypas sů, cévní ch moz kových příhod, koronárních at ak a úm rtí. Denně s e pilo 5 –30 g alkoholu a pacienti měli o 25 % nižší pravděpodobnost
výs k yt u
další
příhody
j ak
koronární,
mozkové
či úmrtí. S těmito poznatk y v ystoupil Umbert o Be nedett o z římské univerzit y
La
Sapienza
na
sj ezdu
Ameri can
Heart
Association
v Chicagu (Šam ánek, 2011a, s . 31). Aut or Monhart udává, ž e příznivě působí nízké dávk y alkoholu na riziko vzniku infarktu m yokardu, včetně jeji ch komplikací po proděl aném infarkt u . Dál e s e snižují kardiovaskulární
komplikace
u
nemocn ých
s
diabet em
2.
t ypu
(Monhart, 2009, s. 16). Autor Škrha poukazuje na vliv et anolu vzhledem ke glukózové toleranci . Tato tol erance je vlivem etanolu zlepšována a tím se zvyš uje citlivost k inzulinu a to vede ke zpom alení rozvoje di abet u 2. t ypu (Škrha, 2011, s. 107). Dál e autoři Šamánek, Urbanová uvádějí , že různé st udie, kt eré probíhal y v Hol andsku, Harvardu a Aust rálii u lékařů, finsk ých dvojčat a žen svědčil y, že mírná konzumace vína snižuje vznik diabet u 2. t ypu ve s rovnání s abstinent y. Riziko kleslo podle m etaanal ýz y o 33 –56 % (Šam ánek, Urbanová, 2011b, s. 72). 13
Autor Monhart poukazuje na nižší nebezpečí vzniku diabetu 2. t ypu při konzum aci mal ých dávek etanol u s j eho přízniv ými účinky na toto metaboli cké onemocnění. Dál e účink y alkoholu podporují kvalitnější glukózovou toleranci a senzitivitu tkání na inzulín. Součas ně působí i kladně na prevenci vzniku metabolického s yndromu ( Monhart, 2009, s. 16). 1.2.2 Podíl alkoholu na vznik cévní mozkové pří hody Šamánek,
Urbanová
uvádějí ,
že
první
práce
pocházejí cí
z roku
1725 dokladuje s chopnost vína ovlivnit i mozkové činnosti (Šamánek, Urbanová, 2011b, s. 71). Opět autoři Šamánek, Urbanová ji nde shrnují poznatk y
o
vlivu
alkoholu
na
vzniku
cévní
mozkové
pří hod y,
kd y v 70. l etech mi nulého stol etí b yl y zjištěny a opublikován y první práce na tuto probl ematiku. Na vzniku první atak y CMP má vliv jednak dávka konzumovaného alkoholu a pak t yp form y C MP. U i schemi cké CMP je riziko v ýskyt u nižší a v ýznamnější než u v erze hemoragi cké. Pokud
se
pije
denně
velká
dávka
alkoholu
nebo
t zv.
„binge
drinking“ (j ednoráz ové pití), tak riziko form y hem oragi cké CMP narůst á, stať
což
z roku
větš ina 1999
dokl ado van ých
popisuj e
měnící
studií
se
riziko
prokázala. mezi
Hlavní
ischemi ckou
a hemoragi ckou formou CMP v s ouvis losti s vlivem již z míněného alkoholu. Autoři z „Physi cians ´ Health Study“ sledovali 22 071 lékařů ve věkovém rozpětí od 40 do 84 let ve své pros pektivní kohortov é studii.
Účastní ci
neměli
v záznam ech
ž ádnou
prodělanou
CMP,
TIA, infarkt. Po dobu 12,2 roku s e projevilo 679 onemocnění CMP. Kde lékaři popíj eli více než j eden drink v t ýdnu, t am se zjistilo podstatné snížení nebezpečí CMP („RR 0,79 ; 95% C I 0,66–0,94”) a
současně
i
v
souvislosti
s
ischemi ckou
form ou
CMP
(“RR 0,77; 95% C I 0,63 –0,94”). Závěrem se v doporučení hovoří, že střídm é požívání alkoholu ochraňuje před is chemickou CMP, ale současně se můž e zvyš ovat nebezpečí hemoragi cké CMP (Šamánek, Urbanová, 2010b, s. 1 56–159). Autor M onhart poukazuj e na možnosti nižšího
rizika
vzniku
iktu
a
současně 14
i
ovlivnění
komplikací
po proděl aném iktu při současné konz umaci mal ých dávek alkoholu, které mají na tot o onemocnění příznivé účink y (Monhart, 2009, s. 16). 1.2.3 Alkohol a jeh o působení na vznik h ypertenze Šamánek o
a
Urbanová
škodlivosti
pití
opět
většího
kon stat ují, množství
že
přetrvával o
alkoholu
na
riziko
tvrzení vzniku
hypertenze. Alkohol byl dokonce zakáz án. Na Harvardově univerzit ě proběhl v ýzkum , kter ý prokázal u mladších j edinců níz ký v ýsk yt hypertenze , pokud pili tři drink y denně (Šamánek, Urbanová, 2009a, s . 68–69). J inde Šamánek, Urbanová poukazují na studii s polečnosti AR IC, kt erá v yhodnotila nižší v ýs k yt h ypertenze o 12% u mužů a o 11% u žen, kde respondenti st řídmě popíj eli alkohol . Současně je snížen i v ýsk yt rizika infarkt u myokardu (Š amánek, Urbanová, 2011b, s. 71). Opět Šamánek, Urbanová sledují celkovou úmrtnost u seniorů ve studii pocházející ze stát u Nov ý J ižní Wales. Zde b yli po dobu 116 měsí ců sl edováni respondenti narozeni před rokem 1930
a
to
1 235
mužů
a
1 570
žen.
Sl edovan ý j ev
se
snížil
u konzumentů alkoholu mužů o 37 % a o 25 % u žen. Z toho vypl ývá doporučení, že st arší osob y b y pro up evnění zdraví měl y pít j eden až dva drink y denně (Šam ánek, Urbanová, 2009a, s. 67). Další aut or Monhart udává, že odhadem mírné dávky etanolu 20 –30 g u mužů a
10–20
g
u
žen
mají
antih ypert enzní
účink y
v
kombinaci
s prot ektivním kardi ovaskul árním efekt em (Monhart, 2009, s . 18).
1.3
Alkohol a senioři
Autoři Šam ánek, Urbanová uvádějí , že pití hlavně vína, al e i jiného alkoholu, j e velmi přínosné ve st arším věku. Hovoří o tom různé studie z Austrálie (prodloužení věku), z Dánska (pokles úmrtí na infarkt m yokardu) a v americké studii s 5 962respondent y s e u mužů starších 65let, kteří konzum ovali 7 –14 drinků za t ýden , prokázala v ýborná celková t ělesná aktivita oproti abstinentům. U žen s konzumací 1–14,9 g alkoholu z a den s e projevil y zl epšené m ent ální funkce, pam ěť 15
a slovní pohot ovost (Šam áne k, Urbanová, 2011b, s. 72). Opět autoři Šamánek, Urbanová
jinde konsta tují ,
se
o
může
snížit
až
75
%
že podle někt er ých autorů
přítom nost
Alzheimer ov y
a
v ývoj
Parkinsonov y nemoci u poživat elů alkoholu. Alkohol také podporuje uvolnění serotoninu v CNS, v yvo l á uvolnění, sníží úzkost , ú točnost, senioři jsou klidněj ší a mezilidské vzt ah y js ou mnohem příjemnější. Pokud nejsou kont raindikace konzumace alkoholu překážkou, stří dmé požívání se nemusí zakazovat (Šam ánek, Urbanová, 2010a, s. 112 –113). Autor Monhart poukazuje na v ýsledky studi e Stampfera z roku 2005, kde se sledovalo v průběhu 11 l et 12 500 žen (70–81 let), kt eré pil y denně 1 pohár alkoholu (dávka do 15 g etanolu: likér, víno, pivo) , a jeho vliv na či nnost ment álních funkcí. J iž po dvou l et ech denního požívání al koholu s e u vzorku žen prokázal pozitivní vli v alkohol u na m entální funkce, kde riziko poruchy těchto funkcí s e snížilo o 20% s porovnáním s abstinentkami (M onhart, 2009, s. 18).
1.4
Alkohol a jeho doporučená konzumace
Šamánek, Urbanová si kladou ot ázku, co považovat za mírné pití alkoholu, ab y b yl o pro zdraví bl ahodárné. J sou odlišná doporučení pro množství alkoholu v různ ých zemí ch, protože se liší dle zv yků a kultur národů. V naší zemi lze konzumovat denně 20 g alkoholu u žen a 40 g alkoholu u mužů na podkladě studií proveden ých v
zemích
s
podobn ými
národními
podmínkami.
Pro
předst avu
to je 2 dl vína pro ženy a 4 dl vína pro muže (Š amánek, Urbanová, 2009b, s. 105). J inde Šamánek, Urbanová konst atují, že u žen je nižší doporučované
množství
alkoholu
(20–30
g/den)
oproti
mužům
(20–40 g/ den) a příčinou t ohoto rozdílu je u žen v krvi nízká koncentrace enz ymu alkohol -deh ydrogenáz y. S chopnost tohoto enz ymu je právě u žen o 70–80 % m enší než u mužů, a proto js ou rozdíl y snášenlivosti alkoholu u obou pohl aví rozdílné. Může t o záviset na složení těl a, v ýš ce, hmotnosti a obsahu tukové tkáně (Šamánek, Urbanová, 2011b, s . 72). Opět autoři Šamánek, Urbanová uvádějí , 16
že
důležitost
konzumovaného
pro
zdraví
al koholu.
má Pokud
frekvence se
pije
pití
než
každ ý
den,
množstv í tak
b yla
zaznamenána nízká prevalence akutního infarktu m yokardu ve studi i z Austráli e u 10 000 žen a mužů. Za optimální věk decentního pití alkoholu jako prevenci se považuje u mužů 20-30 l et. J e známo , že cholest erol s e ukládá v cévách dříve, než s e klinicky projeví příznak y
at eroskl eróz y.
A
kt erá
je
nejv ýstižnější
denní
doba
pro konzumaci alkoholu? J iž římské l egie nastolil y pití vína převážně večer a s jídlem , což se udržuje až do s oučasnosti. To j e také shodné s naším st ylem život a, j elikož pracuj eme do večera. Popíj ení alkoholu je t ed y t radicí při obědě v neděli a ve slavnostní dn y. J iž existující studie objektivně dokládají, že pití během večeře je nejl epší z pohledu lidského zdraví. LDL cholest erol p ři večeři s e snižoval po v ypití 40 g al koholu a sníž ení přetrvával o další ch 9 –11 hodin. V Ni zozemsku studovali účinek večerního alkohol u s dávkou 40 g na fibrinol ytick ý s yst ém. B yl odhalen vzestup tkáňového aktivátoru pl asminogenu (tPA) brání cího ucpání t epn y. kd y
se
alkohol
B yl a v yslovena domněnka, že nezál eží,
konzumuje,
z da
s j ídlem
je každodenní pití mal ého m nožství
či
bez,
al e
zásadní
a pokud j e to při večeři ,
tak j e nejzdravější (Šamánek, Urbanová, 2010a, s. 112 -113). Monhart poukazuje na Česk ý výzkum tzv. „zdravého pití“ s v ýsl edk y na zv ýšení HDL-chol est erolu a současně nižší hladi ny fibrinogenu u t estovan ých 45 mužů s konzumací Vetlíns kého zeleného v množství 375 ml denně (40,2 g et anolu) po 4 t ýdnech j ejich sledování. V další studii , kde b ylo 200 mužů a ž en při s tejné konzumaci denního alkoholu Mull er Thurgau, opět s e potvrdil o zvýš ení HD L-chole sterolu a nižší hl adina voln ýc h radikálů s odstupem 1 měsíce (Monhart, 2009, s. 18).
1.5
Alkohol a jeho odpůrci
Autor
Nešpor
se
v pozici
oponenta
zab ývá
otázkou,
jaké
je „zdravé“ množství alkoholu a vl astně poukazuje na statistik y Světové
zdravotni cké
organizace, 17
kdy
v souvislosti
s alkohol em
zemřelo 600 000 Evropanů v roce 2002, tj. 6,3 % unáhlen ých úmrtí. Z t oho počtu b ylo 63 000 j edinců m ez i 15 . – 29. rokem. Evropská charta o al koholu hovoří, ab y lidé nacházeli podporu v odmítání alkoholu, kd y je na ně v yvíjen nátlak, pokud jej nemohou, necht ějí konzumovat ze zdravotní ch nebo jin ých pří čin. V České republice se
s potřebuj e
přes
10
li trů
100%
alkoholu
na
os obu
a rok, což přev yšuj e i ostatní evropské země, a prot o je zastáncem nedoporučovat alkohol . I přes existující kardioprotektivní účinek je jeho efekt převážen rizik y v dopravní nehodovosti, pády ve st áří, vzájemné působení s lék y, vznik závisl osti a nekontrol ovaného pití, včetně rizika rakovi ny prsu. P roto o doporučeném množství nemůžeme zde hovořit (Nešpor, 2008a, s. 200). J iný autor Nauš poukazuj e na
v ýstup y
nepodporují
v ýzkumu
z
„ Lund
propagovan ý
náz or
Uni versit y o
ve
prospěšnosti
Švédsku“, malého
kt eré
množství
alkoholu na zdraví. Odkazuje na J arl et. al., kt eří monitorovali výsl edek
v s ouvisl osti
s doporučenou
dávkou
a
nákladovost í
na zdravot ní péči, kt erá s e zv yš oval a u obou pohl aví ve s rovnání s porovnávanou skupinou. V ýjimku tvořil y osob y nad 80 let (Nauš, 2010, s. 93). Další autor Abrams ve svém komentáři k uvedenému článku poukazuje na to, že v l ékařské m povědomí dlouho panovala zdrženlivost, zda doporu čovat pití vína při riziku IC HS či v manifestní IC HS. Probl ém y s alkoholismem jsou větší, než ab y l ékaři toto pití podporovali a záměrně radili. Pokud l ékař dobře zná posuzované osob y, které netrpí poruchou chování a m ají kl adnou účast na ochraně svého zdraví, může j e bezpečně seznámit Gaziano,
2007,
s.
21).
Autor
s těmito studiemi (Djoussé, Zi ma
uvádí,
že
se
dávka
30 g/ den alkoholu s pozitivním vlivem na kardiovaskul ární s yst ém znovu začíná přehodnocovat (Zima, 2008, s. 147). Aut or Monhart uvádí, že tzv. „zdravé pití “ může mít i negati vní úči nky. Varuje před vznikem náv yku, poškozením moz ku atrofií a v nepos lední řadě i vzniku rakovin y prsu u žen v menopauz e (Monhart, 2009, s. 18).
18
2.
NADUŽÍVÁNÍ ALKOHOLU A ZDRAVÍ
Kapitol a o negativním vlivu alkohol u na zdraví b yl a vytvořena ze
souboru
cel kem
23
dohl edaných
publikovan ýc h
článků
z relevantních peri odik. Po prostudování odborn ých periodi k se tímto témat em zab ývalo mnoho autorů , např. Sandorová et al ., Obot, Váchová et al ., Popov, Nešpor a další.
2.1
Závislost na alkoholu jako nemoc
Autoři
S andorová,
Samková
et
al .
udávají,
že
alkoholizmus
a tím podstatná droga alkohol představují problém y v oblas ti sociální , zdravotní i ekonom ické, kt eré s e proj evují ve spoust ě z emí. Toto onemocnění zvané alkoholizmus (závisl ost na alkoholu) j e chronické, progresivn ,í s mož ností vedoucí až k úmrtí. J e to nej en f yzi cká závislost,
ale
základním
princ ipem
jsou
i
geneti cké,
s oci ální
a ps ychologické oko lnosti (S andorová, S amková et al ., 2006, s. 358). Autoři Váchová, J anů a Racková h ovoří o di agnóz e závis lost jako o poměrně mladé. V nedávné hi storii byli „pijani a karbaníci“ mezi společností považováni za v yděděnce, ne nemocné. Kdežto ve starších spisech a v anti ce s e závislost popisovala j ako nemoc, včetně l éčb y (Váchová, J anů, Racková, 2009, s . 257). Autor Popov konstatuj e, že závislost na alkoholu je duš evní porucha, kterou lz e di agnostikov at (MKN -10 ) podl e znaků závislosti, kte ré se v ysk yt nou aspoň tři během jednoho roku. P atří mezi ně „bažení“ (silná touha) po alkoholu; problém y v s ebeovl ádání při konzumaci alkoholu; proj ev y odv ykacího stavu;
růst
tol erance;
zanedbávání
koníčků;
pokračování
v pití
i přes j eho š kodlivé důsledk y (Popov, 2003, s. 30). Další autor Obot konstatuj e, že již dlouho jsou v povědomí zdravotní
a sociální
důsledk y škodlivost i při nadměrné konz umaci alkoholu, kde WHO má
odhadem
k
dispozici
kol em
60
druhů
nemocí,
které
jsou
bezprost ředně spj até s požíváním alkoholu (alkoholická cirhóza jater; určit é druh y rakovi ny; závislost). Alkohol působí t oxick y na orgán y, 19
dále j ako omamná l átka s v ýsl edn ým nebezpečn ým chování m s úraz y, promiskuitou a v neposlední řadě vznik závislosti (Obot , 2006 , s. 113– 114).
2.2
Alkohol a patogeneze závislosti
Opět autoři Váchová, J anů, Racková popisují patogenezi závislosti, kde se opírají o mi kro a m akrospol ečenské spojitosti. V s oučasnosti se studie z aměřují na rodinu, dří ve to byl a spol ečnost. Makroprostředí znamená
v Baconově
ob yvat elstva,
rozvoji
studii širší
fl exibilní
změn y
ko munikace,
v
podobě
kultur y,
mi grace
komplexnosti
a tím zv ýš enou potřebu zapoj ení j edince do spol ečenství. Toho lze snáze docílit konzumací náv ykov ých látek, kt eré usnadní potlačit nejistotu, ohrož ení, zlepší komunikaci. Protikladem j e mikroprost ředí , kter ým je rodina, vztahy. Rot gers zobrazuje „model nemoci rodin y“ Alkoholik a jeho pití se začl eňu j e do rodinné kultur y a činností, které jsou později vžité , a nelze s e bez nich obejít. J ak t o v rodi ně vypadá? Otec popíj í, neakceptuje rodi nu, žena musí řeši t rodinné problém y, j e z atěžována, nedoceněna. Do toho spor y, v ýči tky, vázne komunikace a rodina vstupuj e do bl udného kruhu. Dítě pak nahrazuje funkci partnera, což není optimální, ale dočasně funkční (Váchová, J anů, Racková, 2009, s. 257 –258). Aut oři Sandorová et al . popisují působení alkoholu na člověka a proč k němu tak často sahá. V dnešní hektic ké a st resují cí době m á ú činky v podobě dopingu. J edinec si chce ul ehčit či něčeho dosáhnout s tůj co stůj . První a následn ě opakované s áhnutí po alkoholu je v podobě pocitu s pokojenosti, zvýš eného sebevědomí, snadnějšího navazování kontaktů. V opojení je ves el ý, v ýřečn ý, žertovn ý. P ři progresi opilosti s e post upně st ává jedinec nekritick ým, je hlučn ý, impulzivní. Nedovede nasl ouchat okolí, nekont rolovaně artikuluje , j e zarudl ý, vrávorá , dvojit ě vi dí. Únava, zvracení, spavost, bledost jsou p říznaky t ěžké otrav y al koholem. Ve v ys ok ých dávkách půs obí podobn ě jako narkóza s proj ev y poruch vědomí,
uvolnění
svalstva,
necitli vostí, 20
pomočením,
snížen ým
dýcháním, zornice nereagují cí na osvit , až smrtí z útlumu dechového cent ra (S andorová et al., 2006, s. 360).
2.3
Alkohol, rozdělení konzumentů a jeho toxicita
Autoři S andorová et al . konstat ují, že lidé se dl e konzumace alkoholu rozdělují
do
čt yř
skupin.
Abstinent
zažene
žízeň
jak ýmkoliv
nápoj em bez alkoholu, protože ho odmí tá. J e to člověk, kt er ý neměl alkohol m inim álně tři rok y. Vesm ěs js ou to děti do š esti let, mezi dospěl ými je to v ýjimka. Konzument si alkohol v ypije k dosažení příjemného rozpoložení nebo k potlačení nepříj e mného subjektivního stavu. Dávka a frekvence s e zv yšuj e, al e nedochází k otravě alkohol em. U pijáka stoupá tol erance, čast ěji je op il ý, intoxikovan ý, mí vá „okna“. J e ujištěn, že může s alkoholem přest at, kd yž s e rozhodne. J edinec již závisl ý na alkoholu má sníženou tol eranci, opij e se čast o a r ychl e, většinou pij e od rána. Začíná si uvědomov at, že alkohol neovládá. Dochází k debaklu a pomocí je proti alkoholní léčba (S andorová et al ., 2006, s. 360 –361). Autor Zima uvádí , že toxicita alkoholu souvisí s podan ým množstvím této látk y a současné poškození organis mu je závislé na m etabolismu alkoholu s tvorbou l átek, kt eré při tomt o ději vznikají. V li dském těl e se alkohol met aboli zuje pomocí alkoholdeh ydrogenas y (ADH), dále pomocí mikros omál ního
etanolového oxidačního s yst ému (MEOS,
CYP2E1), katal as y a neoxidativního met abolism u (Zim a, 2006, s. 153). J inde autor Zima popisuje, že c ytochrom P450 (izoenz ym P450IIE1), kter ým
se
etanol
metabolizuj e ,
se
podílí
na
oxidačním
stres u
a v průběhu vzniku zhoubného buj ení. Alkohol ovlivňuje membrán y a tím i vstřebávání látek v t ěle. Čas tou komplikací alkoholizmu je onemocnění j ater od st eatóz y, přes ci rhózu až ke karcinomu (Zim a, 2008, s. 147).
21
2.4
Onemocnění způsobená abúzem alkoholu
V této podkapitol e se shrnují dohl edané poznatk y, kt eré poukazují na onemocnění vznikající dlouhodob ým abúzem a l koholu. Zejm éna onemocnění
jat er,
epilepsie,
deli ri um
trem ens,
kožní,
srdeční
a nádorová onemocnění. 2.4.1 Alkohol a o nemocn ění jater Autorka Szántová udává, že alkoholové onemocnění j ater patří mezi nejčastější (po
j aterní
onemocnění,
kardiovaskul árních
s nejv yšší
spotřebou
a
kt eré
nádorov ýc h
alkoholu.
se
řadí
na
onemocnění ch)
Evropa
pat ří
mezi
3.
m ísto
v zemích kontinent y
s touto nejv yš ší spotřebou ve svět ě. Česká i Slovens ká republika se
řadí
k zemím
s v ysokou
s potřebou
alkoholu
jak
v Evropě
(2. a 16. místo), tak ve s vět ě (3. a 13. místo). Za rizikové faktor y tohoto onemocnění geneti cké
se považují
předpokl ad y,
pití
celoživotní
mimo
j ídlo,
konzumace v ys oce
alkoholu,
koncentrované
alkoholi cké nápoj e, ženské pohl aví, c ykl ické nárazové pití, malnutri ce a současná infekce virem hepatitid y. Mezi klinické form y pat ří steatóza, kt erá může přejít do cirhóz y anebo do alkoholové hepatitid y. Pravděpodobnost
přežití
u
abstinent ů
je
přes
80%
na
rozdíl
od alkoholiků , u kter ých po 3 l etech klesá o 20% a po 5 letech o další ch 20%. Pokud je řešením pouze transpl antace j ater, musí nemocn ý abstinovat nejméně 6 m ě síců, být doporučen ps ychologem a teprve pak se uvažuje o zapsání do čekací listin y (Szánt ová, 2008, s. 170–173). Další autoři Brůha, Dvořák, Petrt ýl et al . s e shodují, že steatóza j ater je vesměs nezhoubné onemocnění , kdežt o cirhóz a zkracuj e život. Můž e mít i projev y různ ých kom plikací : portální hypertenze, jícnov é varix y s čast ým krvácením, ascit es či j aterní encefalopatie. Takt o nemocn ý člověk přežívá m aximálně 1–2 rok y. Základním pilířem l éčb y j e nekompromi sní abstinence, ostat ní terapi e je jen podpůrná. Pokud se přistoupí k t ransplantaci jat er u abstinentů, tak zvyš uje dél ku života zhruba o 5 let (Brůha, Dvořák, Pet rt ýl et al ., 22
2009, s. 144 –146). Nešpor, Zim a, C s ém y uvádí , že v roce 2003 podl e ÚZIS ČR v Čes ké republice zemřelo 731 mužů a 242 žen na alkoholové onemocnění jat er. Toto onemocnění se může ukr ýt pod jiné diagnóz y jako hepatocelulární karcinom, selhání j ater, krvácejí cí jí cnové varix y. Důležitá
je
v léčbě
opět
naprostá
abstinence,
kd y
m ůže
dojít
k zlepš ení st avu a zaháj ení včasné t erapie. V USA se preferuje transpl ant ace jat er, protože náklad y na l éčbu js ou ekonom ick y lepší než léčba s ym ptom atická (Nešpor, Zi ma, Csém y, 2005d, s. 422). Autorka Belovičová popisuje proj ev y kompenzované cirhóz y jat er. J ednak jsou to pří znak y nes pecifi cké: asteni e, únava, dys komfort v pravém podžebří , naruš en ý s pánek. Při zevním vyš et ření j e palm ární er yt ém, na
břichu
pavoučkové vidit elný
név y,
hepatomegalie,
ko lat erální
oběh.
spl enomegalie,
Dekompenzovaná
cirhóza
je cha rakt erizovaná ascit em, krvácením do zažívacího t raktu, ikterem, malnutri cí,
ochabnutím
svalstva,
h ypotenzí,
tach ykardií,
jaterní
encefalopatií. Ve fázi dekompenzace j e nutná hospit alizace pro život ohrožující
stav.
hepat ocelulární
Komplikací karcinom,
js ou
poruch y
chol elitiáz a,
hemokoagul ace,
osteopati e,
m etaboli cké
a endokrinní poruchy, získaná imunodeficience, zánětlivé komplikace, hepat opulmonální s yndrom. Prognóza přež ití u kompenzované ci rhóz y je 10 l et a j en 2 roky u dekompenzované nemoci (Belovi čová, 2009, s . 59–62). Autoři J arčuška, Zakuciov á, Ves elin y udávají, že alkohol je
dostupnou
a
spol ečensk y
akceptovanou
náv ykov ou
l átkou
na Slovensku. J iž při intenzívn í 8-10 denní konzumaci alkoholu (300–600 ml 86% alkoholu) s e poměrně r ychle v yvine steatóza jater, ale po přeruš ení pití je toto stádium reverzibilní. Naproti ci rhóza jat er se postupně proj eví u vš ech pacientů, kteří dlouhodobě konzumují alkohol al espoň 160 g v průběhu 8 let. J arčuš ka et al. uvádí, že
podv yživení
nemocní
mají
větší
sklon
( J arčuška, Zakuciová, Veseli n y, 2006, s. 461).
23
k ci rhóze
než
obézní
2.4.2 Alkohol a epi lepsie, d eliriu m tremens Autor Nešpor uvádí, že v České republice
je asi 0,5 –1% osob
s epileptick ým
asi
onemocněním,
to
znamená
70 000
jedinců.
U nás je dlouhodobě v ysoká spot řeba 100 % alkoholu na osobu a rok kolem10 litrů. V ýs k yt epilepsi e a zneužívání etanolu mají nezřídka
s ouvislost .
Spoušt ěcím
mechanismem
pro
vznik
stat us
epilepti cus může b ýt jak požití alkoholu, tak odv ykací proces . Obv ykl e se záchvat p rojeví do 6–48 hodin po poslední dávce alkoholu. H ypotézou rizika js ou strukt urál ní změny a atrofie CNS při konzumaci vys ok ých dávek alkoholu a čast é odv ykací stav y. V nepos lední řadě i nepoměr vodní ho, minerálního hos podářství s h ypogl ykémií (Neš por, 2005a, s. 329). Autor Donáth popis uje, ž e epileptické záchvat y jsou
stereot ypní,
motorick ých, výbojích.
se a
a
inhibičním
produkující
zv yšuje to
senzorick ých
by
poruchy vědomí,
funkcí,
Patof yzi ologi ck y
excitačním agregát
intermit entní
js ou
kde
původ
v ýsledkem
neurot rans miterov ým
hypers ynchronní
u
nemocn ých
mohlo
přispět
při ke
výboj e.
je
emocí ,
v neuronálních
n erovnováh y s ystém em.
m ezi Vzniká
Nabídka
dopaminu
užívání
alkoholu
epil eptick ých
záchvatů
chronickém spuštění
chování,
i alkoholi ck ých ps ychóz. Nejrizikovější stav způsobí náhl é snížení sérové hl adin y etano lu a cel ý probl ém se potencuj e nedostatkem spánku. Proto se u nemocn ých s epileps ií v ýrazně doporučuje v yhnout se požití jakékoliv dávk y alkohol u (Donáth, 2003, s. 259 –260 ). Další autoři Csém y, Nešpor, Brožová poukazují na prudký vz estup konzumace
alkoholu
v České
republi ce
od
roku
1990–2003 a s tím souvisejí cí zv ýšen ý počet onemocnění s deliri em tremens.
Informace
b yl y
opatřen y
z
ÚZIS
MZ
ČR
t ýkající
se hos pitalizací od rok u1995 s počtem 649 a v roce 2005 již b yl nárůst na 1019 s m aximem v roce 2004 (1116 případů) hospit alizací. Tot o onemocnění s e projevuje poruchou vědomí, zrakovou halucinací , třes em, je
poruchou
deh ydrat ace
a
ps ychomot orik y, nedost atek
drasl íku,
dezorientací. hořčíku
se
Součástí současn ým
onemocněním jat er (Csém y, Nešpor, Brožová, 2007, s. 82). Autor 24
Chval uvádí, ž e v 5 % s e odv ykací stav m anifestuj e do deli ria s klasifi kací M KN - 10 (odv ykací stav s deliri em) ve věku m ezi 30. – 50. rokem. Během 48 hodin po požití poslední dávky alkoholu se
mohou
(3 –15%)
proj evit
generalizované
epilepti cké
st av y
s v ysok ým rizikem projevu deliri a t rem ens (30–40%!). Plně rozvinut é onemocnění ohrožuje jedi nce na životě. Po 3 -6 dnech odeznívá delirium s hlubok ým spánkem, kd y nem ocn ý se probouzí do rel ativně přirozeného
ps ychického
epilepti ckého
st avu,
homeost áz y.
M ezi
stavu.
Nemocn ý
infekčních komplikace
potíží , pat ří
je
v nebezpečí
deh ydratací
otok
mozku,
a
pádu,
rozvrat em
dekompenzace
diabet u, jat erní sel hání. J e neklidn ý, agre sivní, nebezpečný (Chval, 2007, s. 254). 2.4.3 Alkohol a k ožní nemoci , alkoholová kardiomyopati e Autor Nešpor poukazuje na kožní nemoci, které se alkohol em zhoršují či jsou s ním s pojené. Pat ří mezi ně lupenka, seborrhoická derm atitis, projev y nedost atku vitamínu skupin y B, A na kůži, kopři vka, pruritus , alergie
na
určit é
složk y
v alkohol u,
s kožními infekcem i. J iž v
rosacea,
oslabení
imunit y
roce 1985 toto potvrdila p ráce čes ké
autork y Fadrhol cové (Nešpor, 2006a, s. 657). Autoři
K yčina,
(AKMP ). kter ý
M urín
Dot yční
v roce
1884
popisují
autoři jako
vz ni k
poukazují první
pops al
alkoholo vé na
kardiom yopati e
literat uru
zv ýšen ý
v ýsk yt
Bollingera, srdeční ch
onemocnění u osob z Mnichova s nadměrn ým množstvím konzumace piva. AKMP je speci fické onemocnění s rdeční ho s valu známé etiologi e a j e kl asifi kovaná jako dil atační kardiomiopatie. Kriti cké dávk y etanol u na vznik AKMP jsou: chronická konzum ace alkoholu aspoň 10 let a s denním příjmem 80–100 g absolutního alkohol u (0,25 litru 40 % destilátu, res p. 1 litr vína, re sp. 1,5–2,0 litr y 12 ° piva). Zatím je nejas né, proč se t oxický efekt m anifestuje u někter ých chronick ých alkoholiků
do
jat er
a
u
jin ých
do
poškození
s r dce.
Zpočátku
je onemocnění as ymptomatické, al e později s e m anifestuj e příznak y: dys pnoe, ortopnoe, únav a, palpit ace, anorexie, s ynkop y, tachyar ytmi e. 25
Prognóza tohoto onemocnění při nedodržení abstinence s následn ým úmrtím je do 3 –6 roků od stanovení této diagnóz y (K yči na, Murín, 2011, s. 278 –289). 2.4.4 Alkohol a nádorová on emocnění Autor Zim a uvádí, že při met abolism u alkoholu dochází ke sl edu určit ých dějů, kt eré pak mohou vést k nádorov ému vzplanutí. Patří sem napříkl ad oxidační stres, vznikají přem ěn y v DNA a další. Prot o je tato otázka diskutabilní, zda alkohol patří do rizikov ýc h faktorů. Kde je j eho účinek prokázán, tak s e to t ýká nádorů vznikl ých v horním zažívacím
s yst ému,
alkoholovou
hepatocelul ární
cirhózou
a
nádor
nepodlože ný
v j átrech
vznik
postižen ých
karcinomu
prsu
u žen. Kolorektál ní karcinom může vzni knout při požívání 20 g et anolu za den, dle sděl ení konference WHO (Zima, 2006, s . 158). Autoři Kvítková, Martinove ml., popisují, že v současnosti je nedost atek pokusů s důkazem, že alkohol může být prohl ášen ý j ako kompletní karcinogen. Během poslední ch několika des eti l et pokus y na zvířatech poukázal y, že et anol může mít efekt jako karcinogen nebo spoušt ěč zhoubného proces u. B yl zaznamenán výs k yt karcinomu zažívacího traktu (jícen, ž aludek) u křečků. Autoři sami sledovali po dobu 2. let příznak y, které jsou podezřelé na mali gní bujení (v ysoká sediment ace, (Odborn ý
anémi e,
li ečebn ý
sideropenie) ústav
u
nemocn ých
ps ychi atri ck ý),
n.
o.
(n=80) P redná
v OLÚP Hora.
V indikovan ých pří padech nemocní prošli konziliárním vyš etřením a podařilo se jim zach ytit u 5 nem ocn ých skr yté tum or y. Proto považují
při
screeningu
tumorů
u
rizikové
skupin y
nemocn ých
závisl ých na alkoholu důležité provést vyš etření nádorového markeru CA (carboh ydrá t antigen) 19 -9, který je produkovan ý mali gními buňkami při adenokarcinomu slinivk y, žaludku, žlučníku, tlustého střeva, vaječníků a plic. Na podkla dě doložen ých faktů (kasui stik) by cht ěli v budoucnosti u závisl ých nemocn ých realizovat vyš etření markeru CA 19 -9 a zajistit konziliární vyš etření na speci al izovan ých pracoviští ch. V ýsl edk y sl edování b y m ohl y b ýt podkl ade m pro další 26
studie (Kvítková, Martinove, 2008, s . 111 –117). Autoři Kollárová et al. popisují mult icent rickou studii, kterou vedl a „ IARC pro země střední
a
v ýchodní
Evrop y“,
kde
byl a
sledována
mimo
ji né
i konzumace alkoholu, kouření a BM I . Ve sledované skup ině b yl o 88 osob s rakovinou jícnu a 200 osob s loužilo jako kont rol ní vzorek v období od března 2000 do listop adu 2002. Studi e b yl a prováděna na I. a II. chi rurgi cké klini ce ve Fakultní nemocnici Olomouc. Na podkladě rozhovorů a dot azníků b yl y získáván y po třebné inform ace. Hodnocení
provedl
prog ram
„STATISTIC A
a
EP I
INFO“.
Při konzumaci alkoholu b ylo potvrzeno riziko vzniku mali gní ho nádoru jícnu a vztah s rost oucí dávkou al kohol u. V závěru shrnují , že studi e potvrzují
vliv
alkoholu
na
vznik
karci nomu
jí cn u
(Kollárová,
Máchová, Horáková et al ., 2008, s. 79 –83).
2.5
Alkohol a odvykací stav
J inde autoři Nešpor, Hol eštová, Zim a uvádí, že při odv ykacím stavu se zv ýší osmol arit a a sníží hladina drasl íku. Nastává deplece hořčíku, sodíku, chloridů, vápníku a fos fátů. To souvisí s nižším v yl učováním vazopresinu
(antidi ureti ck ý
hormon)
a
většími
vodními
ztrátami
ledvinami. Stoupá úroveň osm olarit y, sodíku a chloridů. Dále tat o nerovnováha
minerálů j e způs obena
nadměrn ým
příjm em
tekuti n
s menším množstvím minerál ů ( v ysoké dávk y piva), špatné vstřebávání , zvracení,
průjm y,
malnut rice.
Alkohol
tlumí
příštit ná
t ělíska
a s tím souvisí depl ece vápní ku a o nemocnění kostí. Dras lík a jeho nedost atek podporuj e nervosvalovou dráždivost, vzniká zácpa, změn y na EKG až srdeční selhání. Hořčík způsobuje podrážděnost, křeče. V terapii je důl ežité doplňovat tekutiny, minerál y a sledovat bilanci tekutin, která b y neměl a kl esnout pod 2 litr y z a 24 hodi n (Nešpor, Holeštová, Zim a, 2005b, s. 331 ). Aut orka Kmeton yová poukazuje na nebezpečí, kt eré souvisí s náhl ým přeruš ením konzum ace alkoholu u chroni ck ých pijáků. Do 24–36 hodi n vzniká abstinenční s yndrom s proj ev y
třesu,
nespavostí,
h yperakt ivitou, 27
nauzeou,
zvracením
a
poruchami
vní mání.
generalizované
Mezi
záchvat y
7 –30
toni cko
-
hodinami
mohou
vzniknout
klonick ých
křečí
s kumulací
1–6 záchvatů. J de o život ohrožující stav s nutnou hospitalizací k zabezpečení magnézia
a
h ydratace, thiami nu.
S odstupem
příz na k
abstinence:
nejzávažnější je
el ektrol yt ů
zmaten ý,
agitovan ý,
a
apli kací
72 –96
hodin
delirium
převládá
benzodiazepinů, může
vzniknout
tremens.
Nemocn ý
nes pavost,
halucinace,
třes, tach ykardie, horečka. Pokud nemocný trpí s rdečním onemocněním, tak mort alita je zde vysoká. Nutná hosp italizace, intenzívní sledování vitálních funkcí a re gulace poruch vnit řního prostředí ( Km eton yová, 2003, s. 282).
2.6
Alkohol, úrazy a pracovní produktivita
Autor Nešpor konst atuje, že alkohol hraje velkou roli v úraz ech hlav y při násiln ých činech nebo v dopravě. P ři pádu jsou úraz y hlavy čast ým jevem zvl áště u int oxikovan ých osob alkoholem. Co je nebezpečné v této situaci? Alkohol zastírá u int oxikovaného možné příznak y nitrolebního krvácení a s tím možné spojení dram atického konce. Po poranění hlav y se mohou v ys k ytovat dočas ně, al e i chronick y závrat ě, únava, bolesti hlav y, poruch y s oustředění, nižší snášenlivost ke stresu, alkohol u a další příznak y. Aktivnímu nemocném u se může nabídnout poradenst ví, ps ychot erapi e, antidepresiva, relaxační metod y, rodinná
t erapie.
Spolupráci
znesnadňuje
porušován í
abstinence.
Důležitost je kladena na informaci o prognóze a komplikací ch. Ti, kdo pili alkohol rizikově či škodlivě, tam je na mís tě krátká intervence
o
problémech
působených
alkoh ol em.
Vhodné
jsou dál e napří klad inform ace o v ýsledku v yšet ření; předání b rožur y; zapojení či
rodin y
t erapeutick ý
do
spolupráce;
kontrakt .
U
upevnění
závisl ých
motivace;
nemocn ých
na
telefon alkoholu
je vhodné doporučit protialkoholní l éčbu (Nešpor, 2005e, s. 567 –568). Autoři Nešpor a Csém y uvádějí , že v USA se prováděl y propočt y, které hovořil y o alkoholu j ako o nejdražší příčině ve s pojit osti s nižší 28
pracovní produktivi tou v důsl edku s vyš ší nemocností , i nvaliditou a úm rtím. Škod y způsobené alkohol em v roce 1998 z americk ých pram enů
(nižší
produktivita
práce;
náklad y na
léčbu
z ávislosti;
dopravní nehod y; alkoholová kriminal i ta at d.) potvrzují, že alkohol se podílí na ekonom ick ých škodách a v yz ý vají k usilovnější prevenci. V pracovním prostředí jsou rizika spoj ená s alkohol em v podobě v yš ší nemocnosti,
úmrt nosti,
kocovin y,
zvýšen ým
rizikem
úrazů,
interpers onální ch konfliktů, ch ybami, trestnou činností s dopadem na rodinu. Z pohl edu
pracovního prost ředí je to tol eranc e alkoholu
na pracovišti, dost upnost alkohol u během zam ěstnání, přetíženost , stres, trojsm ěnn ý provoz, j ednotvá rná práce, nezaměstnanost, obor y s kombinací rizikových faktorů (zam ěst na nci barů, stavební dělníci ) (Nešpor,
Csém y,
2009a,
s.
256 –257).
Autor
Popov
konstatuj e,
že alkohol patří m ezi kauzální důvod y podílející se na vzniku pracovní úrazovosti (Popov, 2003, s. 29). Další autor Obot uvádí, ž e negativní dopad al koholu se pojí s rizikem škod při jeho užívání v pracovním procesu. Vede t ak k ekonomi ck ým ztrát ám, kt eré mají v ysoké v ýdaj e pro spol ečnost (Obot , 2006, s . 113).
2.7
Alkohol a situace v České republice
Autoři Nešpor, Cs ém y, Sovinová uvádějí v ýsledk y dotazníku AUDIT, použitého v roce 2006 v popul ačním š et ření „Názorů občanů na zdraví a zdravotni ctví “ (N=2326, věk 18 –64 let, prům ěrn ý věk 39,2 roků). V ýsledk y uvádí , že 2% populace (tj. 140 tisí c ekonomicky či nn ých ob yvat el ČR ) požívají alkohol s probl ém y a potřebují odbornou léčbu. Rizikově či škodlivě pijí alkohol asi 1,3 miliónu ob yvat el z dospělé populace
ČR.
V roce
2010
b yl a
shromážděním
schválena
globální
s alkohol em
podpořena
M ezinárodní
a
Světov ým
s trategie rad ou
WHO
zdravotnick ým v souvislosti
zdravotních
sester,
Mezinárodní asoci ací studentů m e dicí ny i Světovou radou církví. Pro ČR t o znam ená plošné v yhledávání a di agnostikování osob závisl ých na alkohol u. Může t o b ýt např. v podobě i nformací těhotn ým; 29
pomoc rodinám; kontrol y dechu u ři dičů na alkohol; dodržení věkové hrani ce pro prodej alkoholick ých nápojů, regul ace hustot y těchto zařízení; zv ýšit daně na alkoholické nápoj e a cenová dostupnost pro
nealkoholické;
omezit
rekl amu;
WHO
v yzvala
ke
zpracování
škod
působen ých
alkohol e m.
potlačit
národního V ČR
nic
ilegální
programu
výrobu .
pro
neexistuje
prevenci a
nedaří
se dos áhnout ani hl avního cíle, tj. s nížení spotřeb y alkoholu (Nešpo r, Csém y, Sovinová, 2010, s. 612 –613). Autoři Sandorová, Samková, Holejšovsk ý et al. uvádějí , že v celosvětovém pořadí patří mezi země s nejv yšší
konzum ací
alkoholu
již
dlouhodobě
právě
Č eská
republika. Za rok se spotřebuje asi 15 litrů vína, 8 litrů tvrdého alkoholu a 150 litrů piva v ČR průměrně na občana (řadí se mezi ně i kojenci). Propagace podsouvá pozit ivní vliv alkoholu a negativní dopad zastíní, tím s e zv yšuj e jeho konzumace. Nikde už není zmíněn ý dopad v dopravní nehodovosti, rozpadu rodin, ps ychických potíží u dětí al koholiků a další kriminální i ekonomické as pekt y ( Sandorová, Samková, Hol ejšovský et a l., 2006, s. 360). J inde autor Popov konstatuj e, že v porovnání s e západní Evropou je cena alkoholu v ČR nízká a t ent o fakt or souvisí
pak s dostupností, spotřebou
alkoholu a dopadem jeho negativního abúzu na vzniklé sebe vraždy, vražd y, smrt elné a pracovní úraz y, dopravní nehod y (Popov, 2003, s. 29).
30
3
PREVENCE ALKOHOLISMU
Další
kapitola
s tématikou
prev ence
na podkl adě 7 dohledan ých
alkoholismu
b yla
vytvořena
publ ikovan ých čl ánků z rel evant ních
periodi k. Tímto t ém atem se zab ývalo velmi málo autorů např. Nešpor, Csém y, M atanelli et al ., Popov, McGovern.
3.1
Alkohol, mezinárodní strategie a situace v ČR
Autoři M cGovern, Manning, M cM ahon poukazují na vznikl ý dokument „Globální
strategi e
WHO
pro
om ezování
škodli vého
užívání
alkoholu“ v roce 2010. J e zde st anoveno několik úkol ů k probl emati ce
alkoholu
zapracova ných
jak
na
a cílů
individuální,
tak cel ospolečenské úrovni s možností řešení kom plexních otáz ek. Mezi
cíle
b yl o
s tanoveno:
zv yšování
dostupn ých
a
kvalitních
rozhodující ch informací; odborná pomoc na kvalitnější úrovni; rozvoj spolupráce;
zv ýšit
kvalitu
monitorovací ch
a
kontrolní ch
režimů.
Uplatnil y se různé intervence v řeš ení těchto probl émů, např íklad včas ná int ervence a terapi e; určit é krok y zam ěřené proti alkoholu za volantem; zam ezení přístupnosti alkoholick ých nápoj ů; omezit rekl amu, přehodnocení cen a daní . Veškerá doporučení js ou těžk ým úkolem a v ytvořená předloha je podkladem pro politik y a iniciativ y s tím souvisejí cí (McGovern, Manning, M cM ahon, 2011, s. 16 –18). Autor pro
Popov
om ezování
se
zam ýšlí
škodlivého
nad
dokumentem
užívání
„Globální
alkoholu“,
kter ý
byl
strategie přij at ý
v květnu 2010 na 63. zasedání Světového zdravot nického shromáždění. ČR má nejv yš ší spotřebu alkoholu na osobu v celos větovém měřítku . J iž řadu let víme o al armují cích údajích, al e ni c nepodnikám e. Prevence před škodlivou konzumací al koholu je v ČR neuspokojivá. Každ ý
rok
se
publikuje
„V ýroční
zpráva
o
st avu
ve
věcech
drog v Č eské republice“. Shrnuje události proti drogové politiky, drogové s cén y, prevenci a terapii závisl ostí u nel egální ch drog. Drogy legální jsou zmíněny jen okrajově a a l kohol je zde jen ve spojitosti 31
s mortalitou a krim inalitou. Vl áda ČR ručí za tvorbu a dodržován í národní protidrogové politik y, kt erá byl a v květnu 2010 schválena na období 2010 –018. Zde formul uje 4 hlavní cíle: 1) snížit experiment y a náhodné užívání drog u mlad ých os ob, 2) snížit problémové a usilovné užívání drog, 3) snížit možná rizika s užíváním drog, 4) zamezit dosažitel nost drog. Ze státní ch dotací vš ak budou upřednostněn y proj ekt y, kt eré řeší osob y v cílové v ČR
skupině
související
užívajíc í se
nelegální
škodliv ým
drogy.
uží váním
Problematiku
alkoho lu
a
tabáku,
která j e popsána v dokument ech (Národní strategi e , zákon 379/2005 Sb.)
se
do
realit y
uvádí
velmi
nedostat ečně.
V znikla
obava,
že dokument WHO může postih nout osud ve form ě „šuplíkového dokument u“.
Dokument
dostal
šanci
řešit
problém
s alkohol em
v ČR a realizace je v rukou národní politiky (Popov, 2011, s. 12 –14).
3.2
Alkohol, preventivní možnosti a léčba
Autoři Nešpor a Cs ém y uvádějí dostupnou léčbu a prevenci poruch vznikl ých užíváním
alkoholu v so uvis losti
s medicínou založenou
na důkazech. U kaž dého nemocného mohou mít st ěžej ní v ýznam jiné léčebné a preventivní modalit y. Mohou zahrnovat: omezují cí opat ření v podobě
v yš šího
zdanění
alko holu,
horší
dostupnos t
alkoholu
pro ml adé, regulace rekl am y (int ervence celospolečens ká); sociální dovednosti závislosti
v na
nácviku; alkoholu;
krátká
intervence;
Nalt rexon
kognitivně -behavi orální
při
terapi e;
terapii posílení
motivace; rodinná léčba; účast v organizaci Anon ymní alkoholici . Všechn y v ýš e uvedené možnosti l ze kontrolovat různ ým i studiemi a tím získat podklady pro medi cínu založenou na důkazech (Nešpor, Csém y, 2006b, s. 964). J inde autor Nešpor konstat uje, že poh ybové aktivit y
js ou
vhodnou
slož kou
komplexní
prevence
a
léčb y.
Sem řadíme rekreační cvičení a sport . Cvičení je dobrou prevencí 32
a léčbou u onemocnění poh ybov ého aparátu. V yb raná s polečnost ve sportovním kl ubu, která m á své zásad y ve vztahu k alkoholu či
drogám
je
vhodná
v období
dospívání ,
ale
nebezpečná
v potréningov ých akcích v podobě opíjení. Cvičení a násl edná relaxace mírní depres e a úzkosti. Autor odkazuj e na jógu, kt er á je nesoutěživá a cvi čební s estav y lze volit dle m ožností jednotliv ých nemocn ých. Během cvi čení je důležité uvědom ění si sv ých pocitů a relaxace vkládaná mezi cvi ky. J óga je vhodná u depresí, naruš eného s pánku a bol estí (Nešpor, 2005c, s. 53 –55). Opět aut or Neš por doporučuj e krátkou intervenci u lidí s náv ykovou nemocí. Provádět by ji měli všichni l ékaři klini ck ých oborů. Vhodné jsou s vépom ocné materi ál y, které
mohou
předat
l ékaři,
zdravot ní
sest r y
či
jin ý
odborník.
U nemocn ých s návykovou chorobou js ou patrné poruch y s oustředění, paměti, snížená ps ychická aktivita. K t ěmto příznakům s e připočítávají i
další
pří čin y
jako
craving
(bažení),
neuspořádaný
životní
st yl, odv ykací st av y, poškozené zdraví, vyčerpanost. Zde js ou vhodné jednoduché
m ateri ál y.
Autor
dává
odkaz
na
www.drnespor.eu
ke st ažení int ervenčních mat eri álů (Nešpor, 2009b, s . 557). Autoři Nešpor a Csém y uvádějí , kde všude je vhodné místo pro skcreening a krátkou int ervenci u osob s probl émovým pitím alkoholu. Doporučují ordinace na
praktick ých
přesnost
(silni ční
lékařů,
pr acoviště
provoz,
ozbrojené
s důl ežitostí sl ožky)
či
kladenou
na
jednotce
intenzívní péče. Dále sem mohou spadat vš echn y t yp y školní ch zařízení
(od zákl adních
detoxikační
st anice,
až
po
poli cie,
v ys oké škol y,
vězeňství,
odborná
učiliště),
porodni cko -gynekologická
pracovišt ě, ps ychiat rie a internet s dotazníkem AUD IT (viz. příl. č. 1 – 3) (Nešpor, Csém y, 2005f, s. 841 –842). Autor Obot poukaz uje na to, že Evropa i svět musí čelit nesnázím, které souvis ejí s konzumací alkoholu. J e vhodné důsledně reagovat na důsl edk y škodí cí s polečnosti i jednotlivcům. Důležitá je kont rola nabídk y alkoholu, posk ytnutí terapie
závi sl ým
osobám
a
realizované
postup y
se
zaměřením
na prevenci š kodl ivého užívání alkohol u (Obot , 2006, s . 114 –115). Autor Popov uvádí, že alkoholizmus je chronické onemocnění (čast o 33
recidivující ), kde při jeho vzniku maj í vliv okolnosti biologi cké, ps ychi cké a s oci ální. V léčbě je důleži té podch ytit vš echny zmíněné faktor y. Hlavní úlohu v terapii v ČR má ps ychot erapi e (Popov, 2003, s. 31).
3.3
Prevence bažení u závislých osob
Autoři Ne špor, M at anelli, Pekárková et al . popisují bažení (craving), které souvisí se závislostí na ps ychoaktivních látkách. Pokud se budou dodržovat násl edují cí postup y j e mož né bažení mírnit (viz. příl. č. 4). Zevní
podnět y
a
možnosti
jejich
os labení
jsou
např.
v yh ýbání
se situacím a prost ředím, která jsou rizi ková (alkohol, hosti nce); najít si bezpečná prostředí (nové zaměstnání, zdok onalit životní st yl); nacvi čení si rizikové sit uace a j ejí zvládnutí; nacvičit odmítání; mediální gramotnos t (televize, internet ). Vnit řní spouštěče a jejich oslabení tkví napří klad v prevenci hl adu, žízně, nedostat ku spánku (zajistit si pravidelný spánek, jídlo , h yd rat aci ); odpoutání pozornosti; spánek při únavě; uspořádání času (nadm ěrná nuda či aktivit a); rel axace,
ps ychot erapie,
těl esná
aktivita
(rizikové
emoce).
Dál e
sem spadá uvědom ění si kognitivní funkce , jako napří klad naučit se
sebeuvědomování
(uvědomit
si
bažení);
pozorovat
m yšlenk y
bez reakcí (klouzání po povrchu m yšl enek); im aginace a jej í využití; předst ava, co b y poradil terapeut atd. Individuálně získané a účinné postup y m ohou b ýt napříkl ad: sex; sprcha; s auna; chov zvířat; kres ba; hudba. Při vhodn ém vedení vš e působí l éčebně a zvládá pocit y bažení (Nešpor, M atanelli, Pekárková et al ., 2011b, s. 703 –706). Autor Popov popisuje
craving
j ako
hl avní
roli
v s yndromu
závislosti.
Není
to jen „chuť“ na alkohol, ale i snížené sebeovl ádání a nemožnost se z negativní zkuš enosti poučit. Toto bažení j e spuštěno při odnětí alkoholu, kt er ý s e projeví j ako „s yndrom z odnětí“ (Popov, 2003, s. 30).
34
4
ABSTINUJÍCÍ ALKOHOLIK A ŽIVOTNÍ STYL
Poslední kapitol a zahrnující životní st yl u abstinujícího alkoholika byl a v ytvořena ze 4 dohledan ých publikovan ých čl ánků z relevant ních zdrojů, 3 zdroj e bez recenzního řízení a 1 internet ov ým zdroj em, kt er ý vytvořil autor Nešpor pro veřejnost lai ckou i odbornou . Tímt o témat em se zab ývalo jen m álo autorů, např. Nešpor, Mat anelli, Benkovič , Bel ovičová, J arčuš ka, Zakuciová, Popov, Pešek, Kot rbová a další.
4.1
Životospráva u onemocnění jater
Autoři J arčuška, Zakuci ová a Veseliny uvádějí , že při alkoholové cirhóze
j ater
je
mnoho
pacientů
často
v malnutri ci
a
důl ežitá
je kalori cká di eta. Doporučuje s e příjem bílkovin 1 –1,5 g/kg hmotnosti a kalori ck ý příjem 25 –40 kcal/kg h mot nosti denně. U t ěžkých st avů se
doporučuj e
suplement ace
aminok yselin
(J arčuš ka,
Zakuci ová,
Ves elin y, 2006, s. 464). J inde autorka Belovi čová popisuje diet u při onemocnění j ater (cirhóz y j ater). P ři přípravě pokrmů používáme čerstvé které
pot ravi n y podávám e
s chorobami
(m aso,
t ěstovi ny,
pětkr át
denně
hůře
tol erují
jat er
z el enina,
v menších
ovoce,
porcí ch.
nepravidelnost
at d.),
Nemocní
ve stravování .
V yh ýbáme s e přejí dání, kt eré je než ádoucí pro látkovou vým ěnu. V potravě
musí
b ýt
zastoupen y
bílkoviny,
cukr y
a
v omezeném
množství tuk y. V ybírám e vhodné druhy mas a, al e důležité jsou i mléčné v ýrobk y. Pro v yš ší zatížení jater tuk y s e nedoporučuj e smažení. Dbáme na dostat ečn ý přívod vitamínů B, C. Zakázan ý je alkohol. Kdo m á problém y s e zadržením vod y v těl e, m usí om ezit sůl (uzenin y, paštiky, konzervované r yby, inst ant ní polévky, kečup, dressi ngy). Strava nedráždivá, upravená vařením, duš ením (Belovičová, 2009, s. 62). Aut or Nešpor uvádí nej en dietní opatření pro abstinují cí alkoholik y. Důl ežitá je změna náv yků při stravování. Neb ýt hladov ý , jinak
je
ohrož ena
abstinence.
Dodržovat
pravidelné
stravování
v bezpečném prostředí (oběd v práci , nechodit do rest aurací ). Hod ně 35
vláknin y a vitamínu B, omega 3 mastné kys elin y, kt eré jsou prevencí onemocnění vést
srdce
k poruchám
a
tlustého
spánku.
střeva .
Dál e
Nápoj e
doporučuje
s kofeinem
mohou
nepřesolovat
jídla,
která vedou k žízni a tím i k možnosti spušt ění bažení. Závěrem lze poradit striktně dbát na pravidelný di etní a h ydrat ační režim v podpoře abst inence (Nešpor, 2011, [online])
4.2
Životní styl, závislost a abstinující alkoholik
Autoři Neš por a Matanelli popisují , jak životní st yl souvisí s nemocí zvanou závislost. Běh em l éčb y si nem ocní uvědomí , j ak j e důležit á pravidelnost a určit ý režim. V průběhu vývoje závislosti se kombinu jí rizikové a ochranné faktor y z vícero rovin, proto s e náv yková nemoc správně nepovažuje za probl ém pouz e životního st ylu. A právě t ato změna a
st ylu
může
h ydratovat?
v ýznamně
Žízeň,
kter á
ulehčit
terapii.
J ak
se
stravovat
v yvol ává
bažení ,
doporučují
zahnat
nealkoholi ck ým nápojem. V ýzkum y doporučují pravidelnost v jídle a s tím se pojí i určité rituál y. J iný j e v rodinném kruhu na rozdíl od rest aurací a jin ých veřejn ých zařízení . Také j e kladen v ys ok ý důraz na
spánkov ou
soustředěnos t,
h ygi enu. rozhodnost
P ři a
nedos tatku nastává
spánku
riziko porušení
se
zhoršuj e abstinenc e.
Nedoporučuj e s e t rojsměnn ý provoz. K dos ažení kvalitní ho spánku jsou vhodné i relaxační m etod y. Doporučuje se přiměřená t ěles ná aktivita, která pomáhá při úzkosti, depresi a j e vhodná před rel axací. Pro v yčerpané lidi po náročném zam ěstnání s e doporučuje dvacet minut rel axace. Ke zvládnutí bažení j e dobré se naučit kli dné břišní dýchání a to lze provádět kdekoliv. Podnětn ý j e i aktivní odpočinek v bezpečn ých
pros tředí ch.
U
závis l ých
je
důležit ý
„such ý
dům“ bez alkohol u. Podstat n ý j e i s ociální vztah, změna lidí , s e kter ými s e abstinují cí alkoholik s etkává, to vede ke zm ěně životního rázu s možností napravení společného v yužití času s rodinou . Nesmíme opomenout důležitost doléčování , např íklad v kl ubech Anon ym ních alkoholiků, kde se nemocn ý cítí st abilní a jist ý. Určit á kázeň, zdravé 36
náv yk y
a
změna
životního
způsobu
jsou
v terapii
závislostí
nepost radatel né, důležité (Nešpor, M atanelli, 2011a, s. 293 –294). Autoři Benkovi č, Garaj popis ují v ýz kum se zaměřením na dopad abúzu alkoholu z hl ediska kvalit y a sm yslu ži vota. Dl e dřívější ch výzkumů závislost na al koholu souvisí s pokl esem sebeúct y, s e snížen ým pocitem
sociální ho
nepotřebnosti.
začl enění
V ys kytuj e
se
a
zvýš en ým
pocit
pocit em
neužitečnosti,
soci ální
zmaření,
ztrát y
sm yslu života, sm utku, obj evují s e depres e , neuróz y, kt eré vedou k suicidi álním
pokusům
až
sebevraž dám.
Je
zhorš en ý
ps ychick ý
i tělesn ý st av. Ve výzkumu b yl o 100 osob. Z toho 50 probandů s diagnózou F 10 (poruch y duševní a poruch y chování způsobené užíváním léčebnách
al koholu), na
území
kteří
b yli
hospitalizováni
Slovenské
republik y
v ps ychiatrick ých
(O LÚP-
Predná
Hora
a Ps ychi atrická nemocnica Hronove) po dobu 12 t ýdnů. Další ch 50 probandů tvořil o kontrol ní s kupinu, kteří neb yl i hospi talizováni v ps ychiatri ck ých příležitostn ých že
léčebnách
a
kon zumentů
alkoholici
nejs ou
osobně
se
alkoholu.
v yrovnáni
se
řadí
do
skupin y
Z v ýs ledků
svojí
životní
v ypl ývá, s pokojeností
před ani po léčbě, dále pociťují ve větší míř e ps ychi cké problém y, depres e, mají ps ychosomatické následk y abúzu alkoholu, pociťují nižší subjektivní
pohodu,
mají
sníženou
tělesnou
kondi ci,
f yzi ckou
výkonnost a odolnost proti nem ocem, dále považují za horší svoji finanční situaci , jsou méně spokoj eni s vlastní osobou, zodpovědnost (schopnost odhodl at se, angažovanost, povinnost) je horší, převládá zdrženlivost, pasivit a, obává se „v ykroči t“ do života a bojí s e násl edků svého konání, proží vání vlastní sm ysluplnosti je na nižší úrovni, často konají bez rozm yšlení a v afektu, dál e mají nižší potřebu sociální ho kontaktu, jsou zdrženliví, málo hovorní, hůře navazují kontakt y, emočně labil ní, maj í sníženou s ebedůvěru, jsou pl ašší. Po prodělané léčbě
došlo
k poklesu
prožív ání
tělesn ých
problém ů,
snížilo
se depresivní ladění, zlepšila se s chopnost vyrovnávat se s e s tresov ými situacemi,
jsou
ví ce
extrovertní,
m ají
větší
po t řebu
sociální ho
kontaktu a s chopn os t se více pros adit. P rojevil a s e zvýš ená sebedůvěra, 37
stabilnější
nál ada.
Závěrem
lze
pot vrdit,
že
třím ěsíční
ústavní
protialkoholní léčba vedl a ke zlepš ení k valit y život a a zv ýš ení celkové subjektivní spokojenosti na podkladě zlepšeného zdravot ního st avu (Benkovič, Garaj , 2009, s. 129 –152).
4.3
Podpora sebeovládání, Anonymní alkoholici
Opět autoři Nešpor, Csém y poukazují na to, že důl ežit ým prvkem u onem ocnění závi s lostí je snížené s ebeovl ádání . Provedl i pilotní studii se 117 muži, kteří trpěli různou závislo stí (alkohol ; j iné látk y; patologi cké
hráčství)
a
dot azo vaní
muži
uvedli
různé
podnět y,
které jim pom áhají zvlád nout či zlepšit své s ebeovládání . Patřil y m ezi ně napří klad: 1. pomoc jin ých osob, 2. něj ak odvrátit svou pozornost, 3. motivace, 4. odpočinek a změna život ního st yl u, 5. těl esná aktivit a, 6. v yužít prostředí, 7. relaxace, 8. zlepšit sebevědomí, 9. farmaka, 10. uvědomit si a přiznat svou nemoc, abstinenci, 11. vyt ěsnit nevhodné vzorce jednání. Získané informace seřadili podl e četnosti využívání u dotazovan ýc h (Neš por, Csém y, 2006c, s. 658 –661). J inde autor Nešpor s umarizuje způsob y s ebeovládání . Zmiňuje se např íkl ad: 1. uvědomit si problém, 2. rozeznat bažení, které může zhoršit sebeovládání, 3. odejít z rizikového prostředí , 4. použít zápornou, ale i kladnou motivaci, 5. použít s ymbol y (deník, kniha) , 6. aplikovat semafor
(červená
-
zvážit
-
co
dál),
7.
medit ace,
8. smích, 9. autos uges ce („ Žiji zdravě!“), 10. formul e o odmítání alkoholu a další způsob y (Nešpor, 2008b, s. 56 –57). Aut oři Peš ek, Kotrbová,
M asár
et
al .
popisují
j ako
vhodnou
form u
dalšího
doléčování svépomocnou skupinu Anonym ní ch alkoholiků (dále AA). J sou to muži a ž en y, kteří si navz ájem sdílejí zkuš enosti a problém y s uzdravení m ze závislosti na alkoholu. Podmínkou je upřím ná a t rva l á abstinence. Sezení probíhá v podobě mítinků, kde dodrž ování jeho dané struktur y vede z terapeutického hlediska k nácviku trpělivosti a disci plíně. S amotný program j e na pri ncipu 12 kroků AA, které jsou duchovního rázu a vedou postupně k pokoře, sebezp yt ování. Součas ně 38
mají pozitivní vliv na bio -ps ycho-socio-spirituální model člověka. Společenství t ak vede ke změně soci ál ních vztahů (noví přát elé), učí se ps ychologi ck ým (zvládnutí baž ení, emocí, rizikového m yšl ení) a sociál ním praktikám (as ertivit a, pláno vání času, řešení problém ů). Důležitá je neust álá pozitivní motivace, emoční podpora, s ebereflexe a zpětná vazba od druh ých. Samot né mítinky AA nestačí , ale musí být doplněn y i kombinací další odborné form y t erapi e (motivační terapie, kognitivně behaviorál ní t erapie) (Peš ek, Kotrbová, M asár et
al.,
2006,
s.
44 –52).
Další
aut or
Popov
rovněž
poukazuj e
na svépomocnou skupinu AA ve svět ě (západní Evropa) i v ČR, která se postupně rozvíjí už něko lik l et podl e modelu „12 kroků“ . Forma AA spadá do ps yc hosoci álníh o t ypu intervence v l éčbě závislosti (Popov, 2003, s . 32).
4.4
Syndrom
závislosti
z pohledu
ošetřovatelského
personálu Autorka Trefná uvádí, že závisl ost s e vyznačuj e souborem určit ých znaků a proto dostává
název j ako
„s yndrom
závislost i“. Spadá
sem i tzv. „pol ym orfní závisl ost“, kt erá je t ypi cká pro kombinaci vícero náv ykov ých l átek (kanabi onid y, t abák, stimulanci a..). S yndrom může mít více podob podle upřednostňované náv ykové látk y (závislost na
alkohol u,
závislosti
je
s edativech, velm i
kanabionidech,
důležitá
naprost á
tabáku
abstinence,
atd.).
V l éčbě
prot ože
dané
závislosti se m ohou zastupovat. Při hospitalizaci paci entů s touto „pol ymorfní z ávislostí“ jsou možné aktuální oš etřovatels ké diagnóz y: 1) „Akutní násilí vůči okolí z důvodu nervozit y a podráždě nosti“. 2) „Neúčinné zvládání probl émů z důvodu f yzi cké a ps yc hické závislosti na ps ychoaktivních látkách“. 3) „Porušená sociální interakce z důvodu nes chopnosti s dělit prožité“. 4) „Bezmocnost “. 5) „Beznaděj“. 39
Další možné pot enci ální oš etřovatels ké diagnóz y: 1) „Riziko rel apsu z důvodu nezvládnutého bažení po droze“. 2) „Riziko vzniku as ociálního chování z důvodu recidiv y závislosti “. 3) „Riziko opakované ztrát y z aměstnání a b ydl ení“. Během hospitaliz ace je důl ežitá podpora pacient a k akti vní terapii s důrazem na přednosti abstinence. Dále získání důvěr y, názoru na závislost s pochopením jeho situace. Součástí t erapi e jsou rel axační techni k y, které zvládají pocit y bažení. Průběžná edukace v péči o své zdr aví
a další dol éčovací způsob y po hospitali zaci jsou
nepost radatel né (Trefná, 2011, s . 77 –79). Další autorka Nejmanová poukazuje na oš etřovatels kou péči o paci enta s poruchou osobnosti , kd y se mohou proj evit i další ps ychi cké potíže (úzkost, depres e, závislost na alkoholu a jin ých drogách, sebepoškozování, pokus y o suicidi um). Na prvním místě j e ps ychoterapie s uvědom ěním si své poruch y a usměrnění m pak svého chování. Na kom plexní péči se podílí multidisciplinární t ým (l ékař ps ychiat r, vš eobecná sest ra, ps y cholog, sociální
pracovní k,
ošetřovat el).
Důležit ý
je
osobní
kontakt
s pacient em s v ymez ením určit ých hrani c v t erapii (Nejmanová, 2011, s. 25). Aut ork y Tkáčová, R epková uvádějí , jak edukovat pacient a s art eri ální
h ypert enzí
v ošetřovat elské
péči.
Je
klade n
důraz
na v ysvětlení , že nemoc s e neovlivňuje pouze m edikamentózně, ale poukázáním na faktor y, kt eré lz e při dané spolupráci a disciplíně výrazně ovlivnit . S em patří redukce váhy, omezení kouření, alkohol u, soli a nav ýš ení aktivního poh yb u. Součas ně j e vh odné pravidelně kontrolovat art eri ál ní tlak , a proto j e vhodné si pořídit tlakoměr. Pro úspěšnou l éčbu je nutné získat paci enta k aktivní spolupráci (Tkáčová, R epková, 2011, s. 60 -61).
40
ZÁVĚR Bakal ářská práce m ěla z a cíl sum arizovat dost upné poznatky t ýkající se vlivu užívání alkoholu na zdraví člověka. Účel em cel é přehl edové bakal ářské práce byl o dohledat a porovnat názor y různ ých aut orů zabývají cích se tout o probl ematikou. První zkoum anou obl astí b yl pozitivní vliv alkoholu na zdraví. J iž v historii byl y dochován y zmínky o užívání alkoholu zevně i vnitřně. B yl y v ysl edován y určit é kl adné účink y na srdeční bolesti, snižovala se úmrtnost na infarkt m yokardu a to v souvislos ti s pitím malého množs tví al koholu (Sandorová, Samková, Hol ej šovský et al., 2006,
s.
359 ;
Šamánek,
Urbanová,
2009a,
s.
64;
2009b,
s.
104;). V současnost i v ypl ývá z pokusů a studií, ž e víno zpomaluje rozvoj ateroskl eróz y, IC HS a prospívá u nemocn ých po koronárním bypassu ( Monhart, 2009, s . 16 ; M.,Š, 2011a, s. 31; Š amánek, Urbanová, 2009a, s. 65; Škrha, 2011, s. 106 –107; ). Alkohol zpom aluje rozvoj diabet u 2. t ypu, s nižuje nebezpečí i schemi cké CMP, hypert enze a
infarktu
m yokardu.
U
s eniorů
se
může
snížit
přítomnost
Alzheimerov y a v ýv oj Parki nsonov y chorob y ( Monhart , 2009 s. 16 -18; Šamánek, Urbanová 2011b, s. 71 –72; 2010a, s. 112 –113; 2010b, s. 156; 2009a, s. 68 –69; Škrha, 2011, s. 107 ). Doporučené nejzdravější pití alkoholu j e denně večer v dávce 20g u žen a 40g u mužů ( Monhart, 2009, s. 18; Š amánek, Urbanová, 2009b, s. 105; 2010a, s. 112 –113;). Oponenti této ot ázky s e neshodují v názoru doporučovat konzumaci alkoholu. Má to s ouvislost s náhl ým úmrtím, rizik y v dopravě, pád y, vznikem závislosti ( Monhart, 2009, s. 18 ; Nešpor, 2008a, s . 200;), rostou náklad y na zdravotní péči (Nauš, 2010, s. 93) a doporučená dávka 30g/den s e začíná přehodnocovat (Zima, 2008, s. 147). Druh ý bod se věnoval negativnímu vlivu alkoholu na zdraví při j eho abúzu. Zde se mnoho autorů shoduje, že nadužívání alko holu vede k závislosti j ako nemoci s diagnostick ými prvk y a toxicitou na různé orgán y (Obot, 2006, s. 113 –114; Popov, 2003, s. 30; Sandorová, 41
Samková et al., 2006, s. 358; Váchová, J anů, Racková, 2009, s. 257; Zim a,
2006,
s.
153).
P atogeneze
závislosti
se
opí rá
o
mikro
a makros polečenské spojitosti. J e popis ován „model nemoci rodin y“. Člověk s ahá po alkoholu na podporu s ebevědomí, b ýt spokojenější, vesel ý, v ýřečn ý a v progresi opilos ti je nekritick ý, i mpulzivní, unaven ý, zvrací (S andorová et al., 2006, s. 3 60; Váchová, J anů, Racková, 2009, s. 257 –258;). Při abúzu vzniká alkoholové poškození jater, steatóza jat er a cirhóza s četn ými komplikacemi (Bel ovičová, 2009, s. 59 –62; Brůha, Dvořák, P etrhýl et al., 2009, s . 144 –146; J arčuška, Zakuciová, Veseli n y, 2006, s. 461; Szántová, 2008, s. 170 – 173). Dále s e můž e proj evit epil epti cký z áchvat v odv ykacím st avu s možností deliri a trem ens (Csém y, Nešpor, Brožová, 2007, s. 82; Donáth, 2003, s. 259 –260; Chval, 2007, s. 254; Kmet on yová, 2003, s. 282; Nešpor, 2005a, s. 32 9), alkoholová kardiom yopatie, kožní nemoci (K yčina, Murín, 2011, s. 278 –289; Neš por, 2006a, s. 657), nádorová onemocnění: kolorektální karcinom, hepatocelul ární karci nom jat er, karcinom zažívacího traktu (Kollárová, Máchová et al., 2008, s. 79 –83; Kvítkov á,
Martinove,
2008,
s.
111 –117;
Zima,
2006,
s.
158).
V odv ykacím stavu se zvyš uje osmol arit a a dochází k depleci různých minerálů (Nešpor, Holeštová, Zima, 2005b, s. 331). Alkohol hraj e velkou roli v úrazech hlav y při násiln ýc h činech a v dopravě, současně se snižuje pracovní produktivita a zv yšují se nákl ad y na nemocnosti a invaliditu (Nešpor, 2005e, s . 567 -568; Nešpor, Cs ém y, 2009a, s. 256–257; Obot, 2006, s. 113 ; Popov, 2003, s. 29 ; ). Situace v ČR podl e dotazníku AUD IT hovoří o 2% popul ace (140 tisí c), k t erá požívá alkohol s probl ém y (potřeba odborné léčb y) a 1,3 mil . rizikově. WHO vyzvala zpracovat program pro prevenci škod působen ých alkohol em, al e v ČR nic neexistuje a tut o spotřebu s e nedaří ani snížit (Nešpor, Csém y, S ovinová, 2010, s. 612 –613). V ČR s e prům ěrně spotřebuje na osobu za rok 15 litrů vína, 8 litrů tvrdého alkoholu a 150 litrů piva. P ropagace alkoholu předčí negativní dopad, kter ý je opomíj en (tzn. např. dopravní nehody, rozpad rodin, kriminalita) (Sandorová, Sam ková, Hol e jšovs k ý et al ., 2006, s. 360). V porovnání 42
se
západní
Evropou
je
cena
al koholu
v ČR
nízká,
a
to
souvisí s dostupnost í, spotřebou a negat ivním dopadem pro společnost (Popov, 2003, s . 29). Třetí na
část
se
zaměřila
alkoholu.
na
možnou
Dokument
z roku
prevenci 2010
vzniku
závislosti
„Globální
strategi e
WHO pro omezování škodlivého užívání alkoholu“ má několik cílů a úkolů (hodnotnější odborná pomoc, zv ýšit kvalitu kontrolní ch režimů, omezit reklam u, včasná i ntervence). Situace v ČR j e al armují cí, protože m ám e nejvyš ší spot řeb u al koholu na osobu v cel osvětovém měřítku. P revence j e zde neuspokojivá. A tento podst atn ý dokument se
v
ČR
uvádí
do
realit y
nedostatečně
a
může
s končit
j ako
„šuplíkov ý“ (M cGovern, M anning, M cMahon, 2011, s . 16 –18; Popov, 2011, s. 12-14). V prevenci a léčbě poruch vznikl ých užíváním alkoholu mohou m ít význam např. cvičení , jóga, relaxace, klub y Anon ymní ch alkohol iků, rodinná terapi e, krátká intervence (ve školách, u prakti ck ých l ékařů, na policii, detoxikační ch stanicí ch, jednotkách intenzívní péče, ps ychi at rii), regul ace reklam y, v yšší zdanění alkoholu. (Nešpor, Cs ém y, 2005f, s. 841 –842; 2006b, s. 964; Nešpor, 2005c, s. 53–55; 2009b, s. 557). Důl ežitá j e i kontrola nabídk y alkoholu, posk ytnutí
t erapie
závisl ým
biologick ých,
ps yc hick ých
ps ychot erapii
(Obot,
V prevenci
bažení
2006,
pak
osobám,
a
včetně
s oci álních. s.
114 –115;
v yh ýbání
se
ČR
podch ycení v léčbě
Popov,
rizikov ým
vlivů
preferuj e
2003,
s.
situacím,
31). najít
si bezpečná prostředí, prevence hladu, žízně, spánková hygi ena, uspořádání času atd. (Nešpor, Mat anell i, Pekárková et al., 2011b, s . 703–706). Bažení hraj e hlavní roli v s yndromu závisl osti a současně i snížené sebeovl ádání s nem ožností poučení se z negativní zkušenosti (Popov, 2003, s . 30) . Poslední u
čtvrt ý cíl
abstinující ho
Nejčast ějším
souvisí
al koholika
onem ocněním
s nast avením včet ně
nového životního st yl u
nastíněné
b ývá
oš etřovatelské
al koholové
poškození
péče. jater,
a proto je důležité dietní opatření s doporučením příjmu bílkovin, kalori ck y
hodnotné
strav y,
vhodn é 43
potravi n y,
jeji ch
příprava,
pravidelnost ve st ravování a zákaz alkoholu (Belovičová, 2009, s. 62; J arčuška, Zakuci ová, Ves elin y, 2006, s. 464; Neš por, 2011, [online]). Nov ý
život ní
st yl
je
zaměřen ý
na
pravidelnost
ve
stravování ,
dostatečná h ydratace, pra videl ná s pánková h ygi ena, rel axace, bezpečné prostředí („such ý“ dům), doléčovací aktivit y v klubech Anon ymních alkoholiků, podpora sebeovl ádání (odvrácení pozornosti, motivace, tělesná aktivita) (Nešpor, M atanelli, 2011a, s. 293 –294; Neš por, Csém y, 2006c, s. 658–661; P ešek, Kotrbová , Mas ár et al., 2006, s. 44 52; Popov, 2003, s. 32). A j ak ý dopad m á nadužívání alkohol u na kvalitu a sm ysl života? Alkoholici prožívají ps ychické i fyzické problém y. Po prodělané 3 m ěsíční léčbě s e subj ektivně zlepšuj e f yzi ck ý zdravotní stav, zv yšuje s e s ebedůvěra, stabilizuje nál ada a kompl exní léčba úspěšně vedla ke zlepšení kvalit y život a (Benkovi č, Garaj,
2009,
s pacient em ale
i
s. s
129 –152). „pol ym orfní
somati ck ým
V oš etřovatels ké závisl ostí“,
onemocněním.
péči
se
setkám e
poruchou
osobnosti,
V ošetřovat elsk ých
diagnózách
se nejčastěji set káváme s bezmocností, beznadějí, poruš enou soci ální interakcí , neúčinné zvládání problémů, riziko rel apsu, asociální ho chování
atd.
Důraz
je
kladen
na
získání
důvěr y,
náhledu
na své onemocn ění a usměrnění s vého chování. Osobní kontakt s pacient em j e pods tatn ý, ale s v ym ezením určit ých hrani c v terapii (Nejm anová, 2011, s. 25 ; Trefná, 2011, s . 77 –79;). Mezi častá somatická onemocnění pat ří arteriální hypertenze , a proto je vhodná edukace paci enta s tímto onemocněním. Pro úspěch v léčbě je nutné získat aktivní spolupráci paci enta s poukázáním na faktor y, které můž e zásadním způsobem ovlivnit (redukce váh y, om ezit kou ření , alkohol , sůl, nav ýš it aktivní poh yb) (Tkáčová, Repková, 2011, s. 60 –61).
44
BIBLIOGRAFICKÉ
A
ELEKTRONICKÉ
ZDROJE BELOV IČOVÁ, M. Cirhóza pečeně - stará, al e neprekonaná choroba. VIA Practi ca. [online] 2009, roč. 6, č. 2, s. 59 –62. [cit. 2012 -05 -25] ISSN
1336-4790.
Dostupné
z:
http://www.solen.sk/ index.php? page=m agazine_archive BENKOVIČ, A., GARAJ , V. Kvalita života u ľudí závisl ých od alkoholu a jej zm ena v priebehu liečby. Al koholiz mus a drogové závislosti. 2009, roč. 44, č. 3, s. 129 –152. ISSN 0862 -0350. BRŮHA, R., DVOŘ ÁK, K., PETRTÝL, J . a ŠVESTKA, T. Alkoholové poškození jat er. Medicína pro praxi. [online] 2009, roč. 6, č. 3, s. 144–146.
[cit.
2011 -11-15].ISSN
1803 -5310.
Dostupné
z:
http://www.m edi cinapropraxi.cz/ CSÉMY, L., NEŠPOR, K. a BROŽOVÁ, J . Deli rium t rem ens v České republice: strm ý vzestup. Časopis lékařů čes kých. 2007, roč. 146, č. 1, s. 82–83. ISSN 0008 -7335. CVAL, J . Delirium t rem ens. Ps ychiatri e pro praxi. [online] 2007, roč. 8, č. 6, s. 254 –256. [cit. 2011 -11 -15] ISSN 1213 -0508. Dostupné z: http://www.ps ychi atriepropraxi.cz/ DJ OUSSÉ,
L.,
GAZIANO,
J.
M.
Alkoholov ý
paradox.
Clinical
kardiology al ert. 2007, roč. 1, č. 3, s. 20 –21. ISSN 1213 -2586. DONÁTH, V. Alkohol, drogy a niektoré i né ps ychotropné l átk y vo vzťahu k epil epsi i. Psychiatri e pro pr axi. [online] 2003, roč. 4, č. 6, s.
259–262.
[cit.
2011 -11 -15]
ISS N
1213-0508.
Dostupné
z:
http://www.ps ychiat riepropraxi.cz/ J ARČUŠKA, P., ZAKUC IOVÁ, M. a VESELINY, E. P oškodenie pečene alkohol om a liekmi. VIA Pr acti ca. [online] 2006, roč. 3, č. 10, s.
461–466.
[cit.
2012 -05 -25]
ISS N
1336 -4790.
Dostupné
z:
http://www.solen. sk/ index.php? page=m agazine_archive KMETONYOVÁ, B. Neurogénne komplikáci e chronického alkoholizmu. Slovenský lekár. 2003, roč. 13, č. 7 –8, s. 280–282. ISSN 1335 -0234. 45
KOLLÁROVÁ, H., MÁCHOVÁ, L., HORÁKOVÁ, D., J ANOUTOVÁ, G., Č ÍŽEK, L. a J ANOUT, V. Rizikové f aktor y u karcinomu jícnu. Česká a slovens ká gastroent erologi e a hematologie. 2008, roč. 62, č. 2, s. 79–83. ISSN 1213 -323X. KVETKOVÁ, J ., M ARTINOVE ml., M. Závislost a nádorové ochorenia. Alkoholiz mus a drogové závislosti. 2008, roč. 43, č. 2, s. 111 –117. ISSS 0862-0350. KYČ INA,
P.,
MUR ÍN,
J.
Alkohol ová
kardiom yopati a -má
miesto
aj v súčasnej ps ychiatrii? . Alkoholizmus a drogové závislosti. 2011, roč. 46, č. 5, s. 277 –295. ISSN 0862 -0350. McGOVERN, T. F., MANN ING, S. a M cMAHON, T. Globální strat egie SZO pro om ezování škodlivého užívání alkoholu (2010): Vize a v ýzv y. Adiktologi e. 2011, roč. 11, č. 1, s. 16 –18. ISSN 1213 -3841. M.,Š. Pití al kohol u pros pívá také paci entům po aortokoronárním bypassu. Kapitol y z kardiologi e pro praktické lékaře. [online] 2011a, roč. 3, č. 1, s. 31. [cit. -2011 -11 -15] ISSN 1803 -7542. Dostupné z: http://www.t ribune.cz/titul y/kzk/archiv/ MONHART, V. H yp ert enze a alkohol. Practicus. 2009, roč. 8, č. 6, s . 16-18. ISSN 1213 -8711. NAUŠ, A. Vliv mal ých množství
alkoholu na zdraví.
Pracovní
lékařst ví. 2010, roč. 62, č. 2, s . 93. ISSN 0032 -6291. NEJ MANOVÁ, L. P oruch y osobnosti. Di agnóza v ošetřovat el ství. 2011, roč. 7, č. 3, s. 25. IS SN 1801 -1349. NEŠPOR, K. Alkohol a epilepsie. Č eská a slovenská psychiatrie. 2005a, roč. 101, č. 6, s . 329–330. ISSN 1212 -0383. NEŠPOR, K., HOLEŠTOVÁ, D. a ZIMA, T. Al kohol a poruch y minerálního a vodního hospodářství. Č eská a slovenská psychiat rie. 2005b, roč. 101, č. 6, s. 331 –332. ISSN 1212 -0383. NEŠPOR, K. Poh yb ová cvičení a jóga v prevenci a l éčbě zá vislosti. Časopis lékařů čes kých. 2005c, roč. 144, č. 1, s. 53 –55. ISSN 0008 7335.
46
NEŠPOR, K., ZIM A, T. a CSÉMY, L. Poškození j ater alkohol em. Časopis lékařů českých. 2005d, roč. 144, č. 6, s. 422 –423. ISSN 0008 7335. NEŠPOR, K. Úraz y hlav y a alkohol . Časopis lékařů čes kých. 2005e, roč. 144, č. 8, s. 567 –568. ISSN 0008 -7335. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Krátká intervence pro problém y působené alkohol em
může
probíhat
v různ ých
prostředí ch.
Časopi s
lékař ů
čes kých. 2005f, roč. 144, č. 12, s. 840 –843. ISSN 0008 -7335 . NEŠPOR, K. Alkohol a kožní nemoci. Časopis lékařů českých. 2006a, roč. 145, č. 8, s. 657. ISSN 0008 -7335. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Léčba a prevence poruch působen ýc h alkohol em a medicí na založená na důkazech. Čas opis l ékař ů českých. 2006b, roč. 145, č. 12, s. 964 –965. ISSN 0008 -7335. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. J ak zlepš it sebeovl ádání u závisl ých na alkoholu a jin ých látkách a u patol ogick ých hráčů? . Časopis lékař ů čes kých. 2006c, roč. 145, č. 8, s. 658 –661. ISSN 0008 -7335. NEŠPOR, K. J aké j e „zdravé“ množství al koholu? . Interní medi cína pro praxi. [online] 2008a, ro. 10, č. 4, s. 200. [cit. 2011 -11 -15]. ISSN 1803-5256. Dostupné z: http://www.internimedicina.cz/ NEŠPOR, K. 24 způsobů jak zlepšit s ebeovládání. Bull eti n Sdružení praktických l ékař ů ČR. 2008b, roč. 18 , č. 6, s . 56 –57. ISSN 1212 -6152. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. Škod y půs obené alkoholem v pracovním prostředí a jeji ch prevence. Praktický l ékař . 2009a, roč. 89, č. 5, s. 256–260. ISSN 0032 -6739. NEŠPOR, K. „První pomoc“ pro lidi s návykov ými nemocemi . Časopis lékařů českých. 2009b, roč. 148, č. 11, s. 557 –559. ISSN 0008 -7335. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. a SOV INOVÁ, H. Konzumace alkoholu a situace v České republi ce. Praktický lékař. 2010, roč. 90, č. 10, s.612–614. ISSN 0032 -6739. NEŠPOR, K., M ATANE LLI, O. Životní st yl a náv ykové nemoci. Prakti cký lékař. 2011a, roč. 91, č. 5, s. 293 –294. ISSN 0032 -6739.
47
NEŠPOR, K., MATANELLI, O., P EKÁRKOVÁ, G. a GREGOR, P. J ak rozdělit postupy, které mírní bažení (craving). Pr akti cký l ékař . 2011b, roč. 91, č. 12, s. 703 –706. ISSN 0032 -67 39. OBOT, I. S. Editori al. Alkohol a jeho zdravotní následk y. Adiktologi e. 2006, roč. 6, č. 2, s. 113 –115. ISSN 1213 -3841. PEŠEK, R., KOTR BOVÁ, K., M ASÁR, O., VURM, V. Kognitivní anal ýz a
v ýznamn ých
činitel ů
t erapeutické
Anon ymní ch alko holiků. Kontakt.
účinnosti
organizace
2006, roč. 8, č. 1, s. 44 –54. ISSN
1212-4117. POPOV, P. Závislos t na alkoholu. Ps ychiatrie pro praxi . [online] 2003, roč. 4, č. 1, s. 29 –32. [cit. 2011 -11 -15] ISS N 1213 -0508. Dostupné z: http://www.ps ychi atriepropraxi.cz/ POPOV, P. Další „šuplíkov ý dokument“? . Adiktologie. 2011, roč. 11, č. 1, s . 12–15. ISSN 1213 -3841. SANDOR OVÁ, R., SAMKOVÁ, J ., HOLEJ ŠOVSKÝ, J . a VODVÁŘKA, S. Droga jm énem alkohol. Kontakt. 2006, roč. 8, č. 2, s. 358 –365. ISSN 1212 -4117. SZÁNTOVÁ, M . Di agno stika a liečba alkoholového poškodenia pečene. VIA Practi ca. [online] 2008, roč. 5, č. 4/5, s. 170 –172. [cit. 2012 -0525]
ISSN
0008 -4709.
Dostupné
z:
http://www.solen.sk/ index.php? page=m agazine_archive ŠAMÁNEK, M., URBANOVÁ, Z. Dvě tváře alkoholu - J eho příznivá tvář. Kapit oly z kar diologie pr o praktické l ékař e. [online] 2009a, roč. 1, č. 2, s . 64 –70. [cit. 2011 -11-15] ISSN 1803 -7542.Dostupné z: http://www.t ribune.cz/titul y/kzk/archiv/ ŠAMÁNEK, M., UR BANOVÁ, Z. Střídmé pití alkohol u sni žuje v ýsk yt a kardiov askulární komplikace di abet es mellitus 2. t ypu. Kapitoly z kardiologie pro pr aktické lékař e. [onli ne] 2009b, roč. 1, č. 3, s. 104 – 106.
[cit.
2011 -11-15]
ISSN
1803 -7542.
Dostupné
z:
http://www.t ribune.cz/titul y/kzk/archiv/ ŠAMÁNEK,
M.,
URBANOVÁ,
Z.
Optimální
spot řeba
alkoholu
v prevenci kardi ovaskulárních onemocnění. Kapitol y z kardiologie pr o praktické l ékař e. [online] 2010a, roč. 2, č. 3, s . 110 –113. [cit. 2011 48
11-15]
ISS N
1803 -7542.
Dostupné
z:
http://www.t ribune.cz/titu l y/kzk/archiv/ ŠAMÁNEK, M., UR BANOVÁ, Z. Alkohol a cévní mozkové příhod y. Kapitoly z kardiologie pro prakti cké lékaře. [online] 2010b, roč. 2, č. 4, s. 156–159. [cit. 2011 -11 -15] IS SN 1803 -7542. Dostupné z: http://www.t ribune.cz/titul y/kzk/archiv/ ŠAMÁNEK,
M.,
URBANOVÁ,
Z.
Víno
jako
lék.
Kapitoly
z kardiologie pro pr aktické l ékař e. [onli ne] 2001b, roč. 3, č. 2, s. 68 – 72.
[cit.
2011 -11-15].ISSN
1803 -7542.
Dostupné
z:
http://www.t ribune.cz/titul y/kzk/archiv/ ŠKRHA, J . Víno jako prevence kardi ovaskulárního po stižení . Kapitoly z kardiologie pro pr aktické l ékař e. [onli ne] 2011, roč. 3, č. 3, s. 106 – 109.
[cit.
2012 -02-01]
ISSN
1803 -7542.
Dostupné
z:
http://www.t ribune.cz/titul y/kzk/archiv/ TKÁČOVÁ, Ĺ., REP KOVÁ, J . Arteriální h ypertenze. Sestra. 2011, roč. 21, č. 12, s . 58–61. ISSN 1210 -0404. TREFNÁ, I. Oš etřování paci enta s pol ym orfní závislostí. Sest ra. 2011, roč. 21, č. 2, s. 77 –79. ISSN 1210 -0404. VÁCHOVÁ, P. E., J ANŮ, L. a
RACKOVÁ S. Patogeneze závislosti.
Psychiatrie pro praxi. [online] 2009, roč. 10, č. 6, s . 257 –259. [cit. 2011-11-15] ISSN 1213 -0508. Dostupné z: http://www.ps ychiat riepropraxi.cz/ ZIMA, T. Met aboli smus alkoholu a jeho důsledk y pro poškození organismu. Adiktologie. 2006, roč. 6, č. 2, s. 152 -161. ISSN 1213 -3841. ZIMA, T. Alkohol a jeho půso bení na organismus. Klinická biochemie a metabolismus . 2008, roč. 16, č. 2, s. 147. ISSN 1210 -7921. http://www.drnespor.eu [online],[cit. 2011 -12 -01] http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/evaluace/banka_evaluacnich_nastroju/t est_pro_identifikaci_poruch_pusobenych_uzivanim_alkoholu_a udit [online],[cit. 2011-12-01] http://www.kratkei ntervence.cz/doku menty/kratke_in tervence_publ ikace.pdf [online],[cit. 2011 -12 -01] 49
SEZNAM ZKRATEK ALT
alaninaminot rans feráza
AST
aspartát aminot rans feráza
AUD IT
Alkohol Use Disorder Identification Tes t
BM I
bod y mas s index
CDT
carboh ydrát defici entní trans ferin
CMP
cent rální mozková příhoda
CNS
cent rální nervov ý s ystém
ČR
Česká republika
EKG
elekt rokardiogram
F10
poruch y duš evní a poruch y chování způs obené užíváním alkoholu
GGT
gama-glut am yltransferáza
HDL
Hi gh-densit y lipoprotein
IC HS
ischemi cká choroba srdeční
LD L
Low-densit y li poprotein
MCV
objem er yt roc yt u
MKN-10
Mezinárodní kl asifikace nemocí, 10. decenální revize
TIA
tranzitorní ischemická at aka
ÚZIS ČR
Ústav zdravot nick ýc h informací a statisti ky ČR
WHO
World Health Organization
50
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dot azník AUDIT Příloha č. 2: V yh odnocení dotazníku AUDIT Příloha č. 3: P yrami da konzum enta alkoholu Příloha č. 4: P řem áháme bažení, zlepšuj eme sebeovl ádání
51
Příloha č. 1: Dot azník AUDIT Test p ro identifikaci poruch působených užívání m alkohol u Alcohol Use Disorder Id entification Test (AUDIT ) Instrukce: Užívání alkohol u může mít vliv na Vaš e zdraví a může t aké ovlivňovat účink y někt er ých léků, proto považuj em e za důležité zeptat se Vás na Vaš e zv yklosti, pokud jde o pití al koholu. Vaš e odpovědi jsou považován y za důvěrné informace, prosíme Vás proto o upř ímné odpovědi. U každé otázk y označte křížkem možnost , která nejví ce v ysti huje Vaši odpověď. V testu se používá pojem „standardní s klenice“. Tou s e rozumí v tét o verzi dot azníku půl litru 12° piva, 2 „deci“ vína nebo 0,05 l destilátu (velk ý panák). Dotazník: 1. J ak často s e napij ete nějakého alkohol ického nápoje včetně piva? 0: Nikd y 1: J ednou měsí čně nebo m éně často 2: Dva až čt yřikrát měsíčně 3: Dva až třikrát t ýdně 4: Čt yřikrát nebo ví cekrát t ýdně 2. Kolik skleni c alkoholického nápoj e s i dáte v t ypi ck ý den, kd y něco pijete? (označt e počet standardní ch skl enic al koholi ckého nápoje) 0: 1 nebo 2 1: 3 nebo 4 2: 5 nebo 6 3: 7 nebo 8 4: 10 nebo ví ce 3. J ak často v ypij et e 3 nebo ví ce st andardní ch skl enic al koholického nápoj e při jedné příl ežitosti? 0: Nikd y 1: Méně než jednou za měsíc 2: Každ ý m ěsíc 3: Každ ý t ýden 4: Denně nebo tém ěř denně 4. J ak často jste během posl ední ch 12 měsí ců zjistil/a, že nejste schopen/schopna přestat pít, j akmile z ačnete? 0: Nikd y 1: Méně než jednou za měsíc 2: Každ ý m ěsíc 3: Každ ý t ýden 4:Denně nebo t éměř denně
5. J ak často jste během posledních 12 měsí ců neb yl/a kvůli pití schopen/schopna udělat to, co se od vás normálně očekávalo? 0: Nikd y 1: Méně než jednou za měsíc 2: Každ ý m ěsíc 3: Každ ý t ýden 4: Denně nebo tém ěř denně 6. J ak často jst e se během posle dní ch 12 měsíců potřeboval/a hned ráno napít , ab ys te s e dost al/a do form y po nadm ěrném pití předešl ý den? 0: Nikd y 1: Méně než jednou za měsíc 2: Každ ý m ěsíc 3: Každ ý t ýden 4: Denně nebo tém ěř denně 7. J ak čast o jste během posl ední ch 12 měsíců m ěl/a pocit viny nebo výčitek svědomí po pití? 0: Nikd y 1: Méně než jednou za měsíc 2: Každ ý m ěsíc 3: Každ ý t ýden 4: Denně nebo tém ěř denně 8. J ak často jst e během posledních 12 m ěsíců neb yl/ a schopen/schopna si vzpomenout, co se dělo předchozí večer, pr otože jst e pil/a? 0: Nikd y 1: Méně než jednou za měsíc 2: Každ ý m ěsíc 3: Každ ý t ýden 4: Denně nebo tém ěř denně 9. Utrpěl/ a jste v y nebo někdo ji n ý úraz v důsledku vašeho pití? 0: Ne 2: Ano, ale ne v posl edním roce 4: Ano, během posl edního roku 10. Měl někdo z vašich pří buzn ých nebo přát el, l ékař nebo sociální pracovník v ýhrad y kvůli vaš emu pití nebo vám doporučoval pití omezit nebo s pitím přest at? 0: Ne 2: Ano, ale ne v posl edním roce 4: Ano, během posl edního roku Babor, T. F., Higgins -Biddle, J. C., Saunders, J. B., Monteiro, M. G. (2001). AUDIT: The Al cohol Use Disord ers Identi fication Test. Guidelines for Use in P ri mar y Care. Second Edition. Geneva: World Health Organizatio n. Barbor, T. F., Higgins-Biddle, J. C. (2003). Krátké intervenc e u rizikového a škodlivého pití. P ostupy při použití v pri mární péči. České vydání připravili Sovinová, H. a Csémy, L . P r v n í v yd á n í . P r a h a : S t á t n í z d r a v o t n í ú s t a v .
Příloha č. 2: V yh odnocení dotazníku AUDIT Test pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu Alcohol Use Disorder Identification Test (AUDIT) Vyhodnocení Hodnocení AUDITu je snadné. Ke každé odpovědi se při řadí bod y v rozsahu od 0 do 4. Všechn y bod y se následně s ečtou. C elkové skóre s e může poh ybovat od 0 do 40. Čím v yšší hodnota, tím větší problém y s pitím alkoholu. Celkov ý počet 8 a ví ce bodů je t řeba po važovat za indikátor rizikového a škodlivého pití a případné závislosti na alkoholu (hranice 10 bodů posk ytuje v yš ší speci ficitu, ale na úkor sensiti vit y t est u). J elikož účinek alkoholu kolísá v závislosti na průměrné těl esné váze a na rozdílu metabolismu, stanovení hranice pro všechn y žen y a muže starší 35 let o j eden stupeň níže, tj . od 7 bodů zvýší sensitivitu t es tu pro t yto populační skupin y. Interp retace Na z ákladě zkuš eností s používáním AUDITu ve v ýzkumech s e předpokládá, ž e výsl edné celkové skóre AUDITu může b ýt interpretováno takto: 0-7 Pití alkoholu s nízkým rizikem. I kd yž není t řeba žádné intervence, je poučení o al koholu u mnoha lidí vhodné z několika důvodů: přispívá k obecné informovanosti o rizicích spojen ých s alkohol em a působí prevent iv ně, může b ýt účinné u osob, kt eří při v ypl ňování t estu zmenšili rozsah své konzumace. 8-15 Rizikové (nebezpečné) pití. Ale i v tomto rozmezí již mohou b ýt i jedinci se škodliv ým pití m a závisl ostí na alkoholu. Nejvhodnější i ntervencí je j ednoduchá rada za měřená na om ezení rizikového pití. 16-19 Škodlivé pit í nebo z ávislost. Počet 16 a více bodů odpovídá v ysoké úrovni probl émů s al koholem. Pro pacient y v tomto rozmezí je nutná kom binace jednoduchého poučení , stručné rad y a s oust avného sl edování. 20-40 Závislost na alkoholu. Počet 20 a více bodů ukazuje na možnou závislost na alkoholu. Dotazník však není diagnostickým nástroj em a neopravňuj e k závěru o formálním stanovení diagnóz y závisl osti na alkoholu. J e nutné další di agnost ické hodnocení. V nedostatku l epší ch v ýzkum n ých poznatků b y t ato doporučení m ěla být považována za předběžná a měl a by b ýt předmět em klinického posouzení, kt eré zohledňuj e zdravot ní stav jedince, rodinou anamnézu ve vztahu k probl émům s alkoholem a dojem poctivosti odpovědí na otázk y AUD ITu. Kli nick ý úsudek j e nut ný pro rozpoznání si tuací, kd y celkové skóre v AUDITu nemusí představovat skutečnou úroveň rizika,
např. pokud rel ativně nízká hladina pití maskuje v ýznamnou škodlivost nebo závislost. St ejně tak dělící bod y nej sou podložen y n atoli k velk ým množstvím důkazů, ab y b yl y norm ativní pro vš echn y skupiny jedinců, a je nutné klini cké rozhodování o int ervencí ch t ak, ab y co nejlépe odpovídal y situaci jednotliv ých osob. Před prováděním testu se doporučuj e pečlivě pročíst m anuál o AUDITu (B arbor et al., 2001). Podrobnější anal ýzu celkového skóre j edince je možno získat určením otázek, ve kter ých z ískal nejví ce bodů. Obecně řečeno, 1 a více bodů v otázce 2, nebo v ot ázce 3 indikují spot řebu na rizikové úrovni. Bod y získané za ot ázk y 4 až 6 ( především t ýdenní či denní s ympt om y) naznačují přítomnos t či vznikají cí závisl ost na alkoholu. Body zí skané za otázk y 7 až 10 i ndikují, že již došl o k zdravot nímu poškození v souvislosti s pitím alkoholu. Babor, T.F., Higgins-Bid dle, J.C., Saunders, J.B., Monteiro, M.G.: 2001. AUDIT: Th e Alcohol Use Disorders Id entification Test. Guidelines for Use in P rimary Care. Second Edition. Geneva: World Health Organization. Barbor, T.F., Higgins-Biddle, J.C.: 2003. Krátké intervence u rizikového a škodlivého pití. P ostupy při použití v pri mární péči. České vydání připravili Sovinová, H. a Csémy, L . P r v n í v yd á n í . P r a h a : S t á t n í z d r a v o t n í ú s t a v .
Příloha č. 3: P yrami da konzum enta alkoholu
Příloha č. 4: Přemáháme bažení, zlepšujeme sebeovládání Přemáháme bažení, zlepšujeme s ebeovládání: informace těm, kdo překonávají návykovou nemoc Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. Co to je to bažení? Baž ení (craving) j e silná a t ěžko zvladatelná touha po ná v ykové l átce nebo hazardu. J e to jeden z příznaků závislosti a pat ologi ckého hráčství. Čím s e liší bažení od ob yčejné m yšl enk y: • Baž ení provází st res . • Má nutkav ý charakter, jinak řečeno nutí člověka jednat určit ým způsobem. • Oslabuj e paměť, soustředění a sch opnost se správně rozhodovat. • S tím souvisí v ýsk yt deformovan ých a nepravdiv ých m yšlenek. Právě podle těchto m yšlenek s e dá bažení snadno rozpoznat. Někdo si např. řekne „pro j ednou s e nic nest ane“, al e při tom je to v j asném rozporu s jeho životní zkuš eno stí. • Zhoršuj e s ebeovládání (tj. druh ý a patrně nejdůl ežitější příznak závislosti). Platí to i v opačném sm ěru. Č lověk, kt er ý s e špatně ovládá, spíše uděl á ch ybu a dostane s e např. do stresové nebo jiné rizikové situace. Po spoustě špatn ých zpráv j eště dvě dobré: 1. J e-li člověk v bezpečném prostředí, bažení trvá obv ykle krátce. 2. Při delší abstinenci s e bažení vět šinou obj evuje méně čas to a b ývá slabší. Co z toho vyplývá? Postup y mí rnící baž ení ovlivňují j eho jednotlivé složk y. Např. jestliže bažení zbavíme stresu, st ane s e z baž ení hloupá m yš lenka. Tu pak člověk snadno zažene. Postupy mí rnící b ažení a zlepšu jící sebeovl ádání – jak k tomu dochází Práce s motivací : Uvědomit si rizika a nepříj emné důsl edk y recidiv y a výhod y abstinence pomáhá opravovat chyb y v m yšl ení. Pomoc druhých : Dává větší klid a bezpečí. Tak se zmírní st res. Rozhovorem lze opravovat ch yb y m yšl ení. Navíc se t ak získá čas a bažení pomi ne. Přiznání si návyko vého problému jako dlouhodobého stavu : Pomáhá opravovat ch yb y m yšlení, zlepšuj e sebeovládání tím, že se čl ověk drží v bezpečnějších pros tředí ch a spol ečnosti , doléčuje se atd. Abstinence i od ji ných látek, než n a kterých je člověk závislý: Zl epšuj e s ebeovl ádání i schopnost se roz hodovat , navíc se tak předej de vzniku kombinované závislosti. Změna n ebezp ečných automati ckých vzorců myšl ení a chování : Opravují se tak chyb y m yšl ení a zlepšuje s ebeovládání . Např. i vydatnější jídlo lze zapít čaj em. Při bažení op ustit rizikové p rostředí a i jindy se mu pokud možno vyhýbat: Osl abí s e tak bažení , zlepší sebeovl ádání . Důležité je i
působení času. Než b y s e člověk k něj aké lát ce dost al, bažení často pomine. Relaxace (částečná, úplná): Mírní st res a tím i bažení a také odstraňuje únavu a zlepšuje sebeovl ádání. Naví c se tak l épe zvládají úzkosti, hněv, deprese i bol esti a zlepšuje spánek a to dále posiluj e sebeovládání. Uvědomování si dechu, klidné dýchán í do bři cha s p rodlouženým výdech em: Působí podobně jako rel axace, lze ho snadno používat i v situacích každodenního život a. Dobré vní mání s eb e sama i okolí : Zl epšuje s ebeovládání , pomáhá zvládat rizikové duš evní st av y. Zpomali t: Zlepší s e tak s ebeuvědomění i sebeovl ádání, důl ežit ý j e i faktor času. Odložit rozhodnutí n a dobu až bažení přejde: P ředej de s e tak ch ybám m yšlení, zís ká s e čas, bažení, jak uvedeno, trvá krát ce. Dostatečný odpočin ek a spánek, vyvážený způsob života: Zahrnuje i rovnováhu m ezi prací a odpočinkem povi nnostmi a zábavou, t ělesnou a duševní aktivitou . Pronikavě s e tak zlepš uje sebeovládání. Cvičení, sport n eb o tělesná práce: Mírní se tak stres i bažení, následně s e dostavuj e relaxace a klid. Odvedení pozornos ti k něčemu b ezp ečnému : Můž e to motivovat, navíc s e tak získá čas. Lz e se soust ředit i na prak tické každodenní záležitosti, např. při úklidu si opakovat „uklízím“. Při bažení se napí t vody: Pomáhá zvl áště závisl ým na al koholu, u nich překonání žízně odstraňuje i baž ení. Léky: J e možné i používání bezpečn ých léků. T y může doporučit lékař, kter ý ví o vaší závi slosti. Sem patří zejména Ant abus nebo Revi a u závisl ých na alkoholu, Champix u kuřáků a antidepresiva u patologi ck ých hráčů. Užitečn é dovednosti: Zvládnutí obtížné situace se dá předem nacvi čit. Zl epší s e tak sebeovládání Doléčování: Uplatňuje s e při něm řada vlivů, v bezpečném prostředí se tak dají opravit chyb y m yšl ení, mírnit stres, osvojit s i užitečné dovednosti atd. Kombinujte Kombinace uveden ých postupů nebo jej ich používání v r yc hlém sledu za sebou ješt ě proni kavě zv yšuje j ejich účinnost. Příklad dvojkomb inace : Opustit rizikové prost ředí pl us práce s motivací (uvědomi t si negativní následky recidiv y). Příklad trojkombi nace: Opustit rizikové prostředí pl us klidné dýchání do břicha plus zatel efonovat odborníkovi či někomu jinému důvěr yhodném u. K další mu st udi u ( vol ně ke stažení z w w w .drnespor. eu) Nešpor K, Csémy L. Bažení (craving). Společn ý r ys mnoha závislostí a jeho zvládání. FIT IN a Sportpropag 1999; 76. Nešpor K. Zůstat střízlivý. Brno: Host 2006; 238. Nešpor K. Už jsem prohrál dost. Praha: Sportpropag 2006; 130. N e š p o r K , M ü l l e r o v á M . J a k p ř e s t a t b r á t ( d r o g y ) . T ř e t í r o z š í ř e n é v yd á n í . S p o r t p r o p a g p r o Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha 2000;144
