ALKOHOL A VEŘEJN LNÍ VÝZVA

ALKOHOL A VEŘEJNÁ PÉČE: ROSTOUCÍ GLOBÁLNÍ VÝZVA Isidore S. Obot, Ph.D., M.P.H. Department of Mental and Substance Abuse World Health Organization Ženeva, Švýcarsko Konference „Užívání alkoholu: souvislosti a důsledky jeho užívání“ Praha, Česká republika, 29. června 2006

Osnova přednášky • • • • • •

Úvod Konzumace: globální a regionální úrovně a vzorce Zátěž: veřejné zdraví a sociální dopad užívání alkoholu Reakce: snížení škod způsobených užíváním alkoholu Příležitost : rezoluce Světové zdravotnické organizace Výzvy

Úvod ƒ Alkohol je toxická, omamná a návyková látka. ƒ Škody jím způsobené nejsou ničím novým, v mnoha částech světa se ale velmi rychle zvětšují. ƒ Škody souvisí s objemem a vzorcem konzumace. ƒ Alkohol se spojen s více než 60 kategoriemi MKN (např. cirhóza, koronární srdeční choroby, závislost) a akutními sociálními problémy. ƒ V roce 2000 bylo alkoholem zaviněno 3,2 % všech úmrtí (1,8 milionu lidí) a 4 % zátěže způsobené onemocněními (DALYs – roky života vážené handicapem či jinou „nekvalitou“) ƒ Pokusy snížit tyto škody již také mají dlouhou historii. ƒ V mnoha zemích je konzumace alkoholu i přes zdravotní a sociální škody vysoká a dále se zvyšuje. ƒ Problémům spojeným s alkoholem lze zabránit kombinací odpovídajících opatření.

PITÍ ALKOHOLU VE SVĚTĚ Spotřeba na jednoho obyvatele (APC)

Srovnání alkoholu a dalších látek

200 milionů uživatelů nelegálních drog* Zdroj: UNODC, 2005

Nelegální drogy

2 miliardy uživatelů alkoholu** Zdroj: WHO, 2002

Alkohol Tabák

1,3 miliardy kuřáků Zdroj: WHO, 2002

*15 milionů uživatelů s poruchami v souvislosti s užíváním nelegálních drog **76 milionů uživatelů s poruchami v souvislosti s užíváním alkoholu - 63,7 milionů mužů - 12,7 milionů žen

Spotřeba alkoholu na hlavu v litrech čistého alkoholu v roce 2000 (na základě CRA)

Spotřeba alkoholu na hlavu v r. 2000 0,21 až 2,85 2,85 až 4,45 4,45 až 6,41 6,41 až 9,47 9,47 až 13,08 13,08 až 19,30

Regionální trendy ve spotřebě alkoholu na hlavu ƒ Evropa: v posledních dvou desetiletích došlo ke snížení z 17 litrů v roce 1980 na přibližně 11 litrů v roce 2001; ve východní Evropě a v některých skupinách v západní Evropě ale dochází k růstu spotřeby ƒ Amerika (severní i jižní): zde se jedná o rizikový faktor č. 1; v průměru přibližně 7 litrů ƒ Afrika: v 70. a 80. letech pokles, nyní se zvyšuje; v roce 2000 to byly 4 litry na hlavu ƒ Západní Tichomoří: rychlý nárůst z 1 litru v roce 1961 na 4,5 litry v roce 2000 (hlavně kvůli Číně a Japonsku) ƒ Jihovýchodní Asie: trvalý růst od roku 1980 na přibližně 2 litry v roce 2000 (hlavně kvůli spotřebě v Indii)

Alkohol v Evropě ƒ V Evropě je nejvyšší spotřeba alkoholu ve světě (dvakrát vyšší než celosvětový průměr) ƒ Dřívější pozorované poklesy spotřeby v některých zemích již možná přestávají platit a v některých zemích se spotřeba zvyšuje ƒ V mnoha částech Evropy zůstává konzumace alkoholu mezi mládeží na velmi vysoké úrovni ƒ Mezi roky 2000 a 2002 došlo k celkovému nárůstu počtu úmrtí v souvislosti s alkoholem o přibližně 15 % ƒ Ve stejném období se zvýšila i zátěž způsobená alkoholem, která odpovídala za 10,8 % roků vážených handicapem či jinou „nekvalitou“ (DALYs; zvýšení z 10m2 %)

Spotřeba neregistrovaného alkoholu Stát

Region

Neregistrovaná spotřeba

Moldavská republika Mauricius Uganda Zimbabwe Ukrajina Korejská republika Slovensko Lotyšsko Seychely Keňa

EUR-C AFR-D AFR-E AFR-E EUR-C WPR-B EUR-B EUR-C AFR-D AFR-E

12,0 11,0 10,7 9,0 8,0 7,0 7,0 7,0 5,2 5,0

PITÍ ALKOHOLU VE SVĚTĚ Vzorce konzumace

Kauzální model konzumace alkoholu, intermediální mechanismy a dlouhodobé následky Vzorce pití

Průměrný objem

Intoxikace Toxické a prospěšné biochemické účinky*

Chronické onemocnění

Závislost

Nehody/úrazy (akutní nemoc)

* Independent of intoxication or dependence

Akutní sociální důsledky

Chronické sociální důsledky

Jak měřit vzorce pití ƒ Procento abstinentů ƒ Počet konzumních příležitostí, kdy dochází k pití nadměrných dávek alkoholu (tzv. binge drinking) ƒ Obvykle vysoká množství konzumovaná při jedné konzumní příležitosti ƒ Pití alkoholu k jídlu ƒ Pití na veřejných prostranstvích

Vzorce pití alkoholu v roce 2000 (na základě CRA)

Vzorce pití alkoholu 1,00 až 2,00 2,00 až 2,50 2,50 až 3,00 3,00 až 4,00

Regionální rozdíly ve vzorcích pití alkoholu Region AFR-D AFR-E AMR-A AMR-B AMR-D EMR-B EMR-D EUR-A EUR-B EUR-C SEAR-B SEAR-D WPR-A WPR-B

Skóre vzorce 2, 48 3,09 2,00 3,14 3,10 2,01 2,35 1,34 2,93 3,62 2,50 2,95 1,16 2,15

ZÁTĚŽ ZPŮSOBENÁ ALKOHOLEM

Globální zátěž způsobená alkoholem (DALYs)

0,35 až 1,00 1,00 až 4,00 4,00 až 6,00 6,00 až 8,00 8,00 až 20,00

12 hlavních rizikových faktorů, které jsou příčinou zátěže způsobené alkoholem Rozvojové země s vysokou mortalitou

Rozvojové země s nízkou mortalitou

1 2 3 4 5 6

Podváha Nechráněný sex Závadná voda Kouř v místnosti Deficit zinku Deficit železa

7 8 9 10 11 12

Deficit vitamínu A Krevní tlak Tabák Cholesterol Alkohol Nízký příjem ov. a zel.

Alkohol Krevní tlak Tabák Podváha Index tělesné hmotnosti Cholesterol

Vyspělé státy

Tabák Krevní tlak Alkohol Cholesterol Index tělesné hmotnosti Nízký příjem ovoce a zeleniny Nízký příjem ovoce a zeleniny Nedostatek pohybu Kouř v místnosti – pevná pal. Nelegální drogy Deficit železa Nechráněný sex Závadná voda Deficit železa Nechráněný sex Expozice olovu Expozice olovu Pohlavní zneužívání v dětství

Zátěž (DALYs) způsobená vybranými rizikovými faktory v Evropě v roce 2000 (%) EVROPA C Nízká dětská úmrtnost, vysoká úmrtnost dospělých

EVROPA B Nízká mortalita

EVROPA A Velmi nízká mortalita

Krevní tlak

16,9

Krevní tlak

12,5 Tabák

12,2

Alkohol

15,4

Tabák

10,5 Krevní tlak

8,4

Tabák

13,6

Nadváha

7,4

Nadváha

6,9

Cholesterol

12,4

Alkohol

6,8

Alkohol

6,6

Nadváha

8,9

Cholesterol

6,3

Cholesterol

6,4

Nízký příjem ovoce a zeleniny

6,9

Nízký příjem ovoce a zeleniny

3,3

Nízký příjem ovoce a zeleniny

2,8

Nedostatek pohybu

4,6

Nedostatek pohybu

2,9

Nízký příjem ovoce a zeleniny

2,3

Nelegální drogy

1,6

Podváha

1,8

Nelegální drogy

2,1

Expozice olovu

1,1

Závadná voda / hygiena

1,4

Nechráněný sex

0,6

Pracovn Praco ní úrazy ra

09

Expozice E po ice olovu olo

13

Deficit železa ele a

06

Podíl (%) úmrtí osob mladších 70 let v souvislosti s alkoholem za rok 2002 Věk (roky) 0-4

5-14 15-29

30-44

45-59

60-69

Evropa A Muži

1,3

7,1

26,2

19,0

10,4

4,0

Ženy

0,8

3,5

10,1

8,6

6,4

0,3

Muži

0,7

4,0

23,1

18,5

13,0

9,6

Ženy

0,4

1,3

7,1

7,2

6,1

3,6

Muži

2,5

9,6

37,3

27,7

21,1

14,6

Ženy

1,2

5,2

19,1

15,1

11,5

5,9

Evropa B

Evropa C

Zdroj: Rehm (2005)

Ekonomická zátěž ƒ Ve dvou nedávno provedených analýzách ekonomických nákladů se prokázalo, že alkohol společnosti způsobuje závažnou ekonomickou zátěž (Anderson & Baumberg, 2006; Rehm et al., 2006): – Evropa: V roce 2003 byly hmotné náklady v souvislosti s užíváním alkoholu ve výši 125 miliard euro, což je přibližně 1,3 % hrubého domácího produktu ƒ 59 miliard následkem ztracené produktivity

– Kanada (2002): 17 miliard USD; 1,2 % HDP

ƒ V globálním měřítku dosahují ekonomické náklady užívání alkoholu výše 1,2 až 2,4 % HDP. ƒ Podle odhadů byly v Evropě v roce 2003 vynaloženy nehmotné náklady ve výši 270 miliard euro

Shrnutí: zátěž způsobená užíváním alkoholu ƒ U alkoholu je vysoké riziko vzniku škod, především v kontextu řízení motorových vozidel, na pracovišti a v průběhu těhotenství ƒ Rostoucí trendy v hazardním pití, především mezi mladými lidmi ƒ Intoxikace spojená s vysoce rizikovými formami chování včetně nechráněného sexu ƒ Vysoká míra ekonomických ztrát pro společnost ƒ Rostoucí dostupnost a přístupnost alkoholických nápojů v řadě zemí ƒ V globálním měřítku odpovídal alkohol v roce 2000 za 4 % globální zátěže způsobené nemocemi. ƒ 9,2 % ve vyspělých zemích ƒ 6,2 % v rozvojových zemích s nízkou úmrtností, kde je alkohol rizikovým faktorem číslo 1 ƒ V roce 2000 způsobil alkohol 1,8 milionu úmrtí.

REAKCE / OPATŘENÍ

SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ƒ

Světová zdravotnická organizace je specializovaná agentura pro otázky spojené se zdravím a působí v rámci systému Organizace spojených národů.

ƒ

192 členských států

ƒ

Hlavním cílem WHO je, aby „všichni lidé dosáhli co nejvyšší možné úrovně zdraví.”

ƒ

Centrála se dělí na sedm hlavních rezortů: Nakažlivé choroby; HIV/AIDS, TB a malárie; Udržitelný rozvoj a zdravá prostředí; Důkazy a informace pro vytváření strategií; Rodinné a komunitní zdraví; Zdravotnická technologie a farmaka; Nepřenosné choroby a duševní zdraví (NMH)

ƒ

Rezort NMH se dělí na čtyři oddělení: Chronické choroby a podpora zdraví; Iniciativa proti tabáku; Prevence úrazů a násilí a Oddělení pro duševní zdraví a zneužívání drog

Rezoluce Světového zdravotnického shromáždění Problémy veřejného zdraví způsobené nadměrným užíváním alkoholu (2005) ƒ Rezoluce o „podpoře zdraví a zdravém životním stylu“, 2004 ƒ Od roku 1983 první rezoluce, která se aspoň částečně věnuje alkoholu ƒ Rezoluce o alkoholu z roku 2005 iniciované evropskými státy ƒ Garantovaná 49 členskými státy ze všech regionů ƒ Poprvé byly prezentována na schůzi výkonné rady v lednu 2005 ƒ Dále byla diskutována a přijata Světovým zdravotnickým shromážděním 24. května 2005

Rezoluce po členských státech požaduje následující: (1) připravit, implementovat a evaluovat efektivní programy a strategie k snížení negativních zdravotních a sociálních důsledků nadměrného užívání alkoholu (2) Podporovat mobilizaci a aktivní a odpovídající zapojení všech zainteresovaných společenských a ekonomických skupin včetně vědeckých, odborných, nevládních a dobrovolných orgánů, soukromého sektoru, občanské společnosti a průmyslových asociací do snižování škodlivých účinků alkoholu (3) Podporovat níže uvedenou práci požadovanou generálním ředitelem formou dobrovolných příspěvků zainteresovaných členských států

Požadavky generálního ředitele (I): (1) Posílit kapacitu Sekretariátu poskytovat podporu členským státům při monitorování škod způsobených alkoholem a posílit vědecké a empirické důkazy o efektivitě strategií; (2) Zintenzívnit mezinárodní spolupráci při snižování veřejnozdravotních problémů způsobených nadměrným pitím alkoholu a mobilizovat potřebnou podporu na globální a regionální úrovni; (3) Provádět další vědecké studie o možném dopadu konzumace alkoholu na veřejné zdraví; (4) Zpráva pro šedesáté zasedání WHA (v roce 2007) o důkazy podložených strategiích a intervencích vedoucích ke snížení škod v souvislosti s alkoholem, včetně komplexního posouzení veřejnozdravotních problémů způsobených škodlivým užíváním alkoholu; (5) Připravit doporučení pro efektivní strategie a intervence a vyvinout technické nástroje, které budou podporovat členské státy při implementaci a evaluaci doporučených strategií a programů;

Požadavky generálního ředitele (II): (6) Posílit globální a regionální informační systémy pomocí dalšího sběru dat a analýz dat o spotřebě alkoholu a jejích zdravotních a sociálních důsledcích, poskytování technické podpory členským státům a propagace výzkumu v oblastech, kde taková data nejsou k dispozici; (7) Propagovat a podporovat globální a regionální aktivity zaměřené na identifikaci a zacházení s poruchami způsobenými alkoholem v zdravotnickém prostředí a zvýšení kapacity zdravotnického personálu pracovat s problémy pacientů v souvislosti s alkoholem; (8) Spolupracovat s členskými státy, mezivládními organizacemi a dalšími relevantními zainteresovanými v zájmu podpory implementace efektivních strategií a programů vedoucích ke snížení škodlivé konzumace alkoholu; (9) Organizovat otevřené konzultace se zástupci průmyslu, zemědělství a obchodních sektorů věnujících se výrobě nebo prodeji alkoholických nápojů, aby se omezily zdravotní dopady konzumace alkoholu; (10) Zpráva pro 60. shromáždění v roce 2007

Snižování škod v souvislosti s alkoholem: reakce WHO (I) ƒ Posilování důkazové základny (o povaze problému a tom, co funguje, aby se snížila zátěž, včetně harm reduction) – Zadávání vypracování aktuálních posudků ƒ Příprava doporučení pro efektivní strategie a intervence – Schůze odborné komise, říjen 2006 ƒ Vytvoření technických nástrojů na podporu členských států ƒ Posilování globálních a regionálních informačních systémů o alkoholu – Globální databáze o alkoholu (GAD) ƒ Propagace a podpora efektivních intervencí ve zdravotnickém prostředí – Screening a krátké intervence ƒ Otevřené konzultace se zástupci – průmyslu (březen 2006), – NGO (duben 2006) a – mezivládních organizací

Nejlepší praxe ƒ Minimální věková hranice pro prodej alkoholu ƒ Vládní monopol na maloobchodní prodej ƒ Omezení hodin nebo dnů, kdy se prodává alkohol ƒ Omezení hustoty sítě prodejen ƒ Daně na alkohol

ƒ Kontrola přítomností alkoholu ƒ Snížené limity pro koncentraci alkoholu v krvi ƒ Administrativní odebrání řidičského průkazu ƒ Odstupňované získávání ŘP pro řidiče začátečníky ƒ Krátké intervence pro hazardní pijáky

Nejméně efektivní strategie ƒ Dobrovolné kodexy barové praxe ƒ Propagace bezalkoholových aktivit ƒ Vzdělávání o alkoholu ve škole ƒ Vzdělávání středoškolských studentů

ƒ ƒ ƒ

Sdělení od státní správy Varovné etikety „Domluvení řidiči“ a přepravní služby

Snižování škod v souvislosti s alkoholem: Reakce WHO (II) Významné aktivity v regionech po přijetí rezoluce: ƒ Přijat Rámec pro strategii pro alkohol v evropském regionu WHO, 2005 ƒ V Brazílii se konala první Panamerická konference o veřejných strategiích v souvislosti s alkoholem (Brazilská deklarace), 2005 ƒ V africkém a západotichomořském regionu byly organizovány technické konzultace o veřejnozdravotních problémech způsobených škodlivým užíváním alkohol, 2006 ƒ Plánování strategie ke snížení škod způsobených alkoholem pro jihoasijský region, 2006 ƒ Report o alkoholu v Evropě, 2006

PŘÍLEŽITOST A VÝZVY

Výzvy ƒ Data a informace ƒ Globalizace a zvýšená dostupnost: Veřejná dohoda o clech a obchodu (GATT), Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS), Světová obchodní organizace ƒ Nedostatek místních a národních kontrolních mechanismů pro marketing a podporu (prodeje) ƒ Kulturní reakce na alkohol ƒ Budování konsenzu o dopadu alkoholu na veřejné zdraví ƒ Výběr a implementace efektivních strategií ƒ Práce se zainteresovanými

Závěry ƒ Očekává se, že spotřeba i problémy se budou zvyšovat, a to především v rozvojových zemích. ƒ Přínosy alkoholu pro společnost znamenají vysoké a stále se zvyšující náklady. ƒ Existují efektivní strategie ke snížení vysokých společenských nákladů a zdravotní zátěže spojené s alkoholem. ƒ Rezoluce WHA z roku 2005 představuje dlouho očekávanou příležitost, jak dostat alkohol do agendy veřejného zdraví. ƒ K snížení škod způsobených alkoholem bude potřeba vyvíjet aktivity na místní, národní i globální úrovni. ƒ Je třeba, aby se do nich zapojili všichni zainteresovaní (zdravotnický personál, názoroví vůdci, průmysl, tvůrcové strategií, NGO, odborné společnosti a vědecká komunita).

DĚKUJI [email protected] www.who.int/substance_abuse/