VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Analýza financování a rozpočtu FC Vysočina Jihlava, a. s

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Analýza financování a rozpočtu FC Vysočina Jihlava, a. s. bakalářská práce

Autor: Ondřej Vomela Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2016

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na analýzu financování a rozpočtu klubu v letech 2012, 2013 a 2014. V teoretické části uvádím význam sportu z ekonomického pohledu, organizaci sportu v ČR, neziskové organizace, financování sportu a rozpočetnictví neziskových organizací. V praktické části objasňuji financování sportu Krajem Vysočina, Statutárním městem Jihlava. Poté uţ se zaměřuji na klub FC Vysočina Jihlava, a. s., kde ho nejdříve představím a poté uţ se zaměřuji na rozpočty za jednotlivé roky. Na závěr uvádím svůj návrh na zlepšení finanční situace.

Klíčová slova Nezisková organizace, akciová společnost, rozpočet, náklady, výnosy

Annotation Diese Bachelorarbeit ist auf die Analyse von Finanzierung und Budget des Klubs im Jahren 2012, 2013 und 2014 abgezielt. Im theoretischen Teil führe ich die Bedeutung des Sports aus der ökonomischen Ansicht, die Sportorganisation in Tschechische Republik, eine gemeinnützige Organisationen, die Sportfinanzierung und das Budget der gemeinnützigen Organisationen an. Im pracktischen Teil erläutere ich die Sportfinanzierung aus der Region Vysočina und aus der statutarischen Stadt Jihlava. Danach werde ich auf den Klub FC Vysočina Jihlava, a. s. abzielen. Zuerst werde ich den Klub präsentieren und dann werde ich schon auf die einzelnen Budgets abzielen. Zum Schluss werde ich meinen Vorschlag auf die Verbesserung der finanziellen Lage anführen.

Schlüsselwörter Gemeinnützige Organisation, Aktiengesellschaft, Budget, Kosten, Erträge

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D. za výborné vedení práce, cenné rady a přístup, kterým přispěla ke zhotovení této práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Ing. Zdeňku Tulisovi za poskytnuté informace a ochotu.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. června 2016 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1

Význam a poslání sportu z pohledu ekonomického statku ....................................... 9

2

Institucionální rámec sportu .................................................................................... 10

3

Ekonomické hodnocení sportu ................................................................................ 10

4

Produkty tělesné výchovy a sportu .......................................................................... 11 4. 1 Sport jako čistý veřejný statek ............................................................................. 11 4. 2 Sport jako smíšený veřejný statek ....................................................................... 12 4. 3 Sport jako soukromý statek.................................................................................. 12 Organizace sportu v ČR........................................................................................... 12

5

5. 1 Spolek (dříve občanské sdruţení) ........................................................................ 13 5. 2 Sportovní klub...................................................................................................... 13 5. 3 Samostatný podnikatel ......................................................................................... 15 5. 4 Obchodní společnost ............................................................................................ 15 5. 5 Ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty ................................................ 15 Neziskové organizace .............................................................................................. 15

6

6. 1 Typologie neziskových organizací ...................................................................... 16 7

Financování veřejné správy ..................................................................................... 16

8

Rozpočtová soustava ............................................................................................... 17 8. 1 Obsah rozpočtové soustavy: ................................................................................ 17 Financování sportu .................................................................................................. 18

9

9. 1 Prostředky z centrálních zdrojů (financování státem) ......................................... 19 9. 2 Státní dotace na financování sportu ..................................................................... 20 9. 3 Prostředky Českého svazu tělesné výchovy ........................................................ 21 9. 4 Prostředky z místních zdrojů ............................................................................... 22 10

Fundraising – získávání finančních prostředků ................................................... 25

10. 1 Zdroje financování ............................................................................................. 26

10. 2 Způsoby fundraisingu ........................................................................................ 27 11

Rozpočetnictví neziskových organizací............................................................... 29

11. 1 Důvody pro sestavování rozpočtu...................................................................... 29 11. 2 Typy rozpočtů .................................................................................................... 30 12

Financování sportu Krajem Vysočina.................................................................. 31

12. 1 Jednorázové akce 2016 ...................................................................................... 31 12. 2 Sportujeme 2016 ................................................................................................ 31 12. 3 Sportoviště 2016 ................................................................................................ 32 12. 4 Krajská centra talentované mládeţe (KCTM) ................................................... 32 12. 5 Regionální fotbalová akademie (RFA) .............................................................. 33 13

Financování sportu Statutárním městem Jihlava ................................................. 33

13. 1 Cílové oblasti koncepce financování ................................................................. 33 14

FC Vysočina Jihlava, a. s. – představení klubu ................................................... 36

14. 1 Historie klubu .................................................................................................... 36 14. 2 Mládeţ ............................................................................................................... 37 14. 3 První tým............................................................................................................ 38 14. 4 Struktura organizace .......................................................................................... 38 14. 5 Přikázání ............................................................................................................ 42 14. 6 Licence FAČR ................................................................................................... 42 15

Rozpočet klubu .................................................................................................... 44

15. 1 Návrh rozpočtu 2013 ......................................................................................... 45 15. 2 Návrh rozpočtu 2014 ......................................................................................... 47 15. 3 Analýza hospodaření za rok 2012 ...................................................................... 48 15. 4 Analýza hospodaření za rok 2013 ...................................................................... 52 15. 5 Analýza hospodaření za rok 2014 ...................................................................... 56 15. 6 Analýza rozpočtu FKM Vysočina Jihlava, z. s. ................................................. 59 15. 7 Zhodnocení hospodaření za sledované roky ...................................................... 62

16

Návrh na zlepšení finanční situace ...................................................................... 63

Závěr ............................................................................................................................... 68 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 69 Seznam obrázků .............................................................................................................. 71 Seznam tabulek ............................................................................................................... 71 Seznam příloh ................................................................................................................. 72

Úvod Cílem mé bakalářské práce je analyzovat příjmy a výdaje rozpočtu FC Vysočina Jihlava, a. s. za poslední tři roky a posoudit jejich výši a zdroje financování organizace. Toto téma jsem si vybral, protoţe uţ odmalička sportuji a sport tvoří náplň mého volného času. Fotbal hraji odmalička na amatérské úrovni. FC Vysočina Jihlava, a. s. jsem si zvolil z toho důvodu, ţe je to velice úspěšný celek v našem kraji a hlavně také proto, ţe v tomto klubu působil můj mladší bratr. V teoretické části se zabývám významem a posláním sportu z ekonomického pohledu, dále přibliţuji ekonomické hodnocení sportu, produkty tělesné výchovy, kde se zaměřím na sport z pohledů statků. Uvádím i organizaci sportu v ČR, objasním i co jsou to neziskové organizace a jejich typologii. Zaměřím se také na rozpočtovou soustavu a také na velice významnou část mé práce coţ je financování sportu a získávání finančních prostředků prostřednictvím fundraisingu. Na závěr teoretické části objasním i rozpočetnictví neziskových organizací. V praktické části se v krátkosti zmíním o financování sportu Krajem Vysočina a Statutárním městem Jihlava. Poté se jiţ dostanu k představení samotného klubu FC Vysočina Jihlava, a. s. Následně se dostanu k hlavnímu úkolu mé práce a to je rozpočet, kde budu porovnávat návrhy na jednotlivé roky se skutečnými rozpočty. V poslední řadě uvedu mé dva návrhy na zlepšení finanční situace klubu.

8

1 Význam a poslání sportu z pohledu ekonomického statku Sport je činnost, která člověku prospívá z pohledu zdokonalování lidského potenciálu jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Potenciál znamená to, jak člověk dokáţe vyuţít předpoklady ve všech základních sociálně-ekonomických funkcích, tzn. ve funkci občana, člena rodiny, pracovníka, spotřebitele i vlastníka. Sport je komplexní natolik, ţe dokáţe pokrýt všechny sloţky lidského potenciálu (potenciál poznatkový, zdraví a dovednostní). Z fyzického pohledu sport posiluje základní fyziologické funkce lidského organismu jako je např. síla, vytrvalost, přesnost atd. Kaţdý sport rozvíjí různé schopnosti. Z duchovní hlediska sport posiluje psychickou sloţku osobnosti člověka (zvýšené soustředění na určitou činnost, zodpovědnost vůči druhé osobě aj.). Velký význam má taky výchovná funkce, kde sport pozitivním způsobem utváří osobnost člověka a vytváří základy pro nové pozitivní vlastnosti (poctivost, slušnost, vzájemná pomoc atd.). Sport je také skvělým „nástrojem“ pro dodrţování zdravého ţivotního stylu, hlavně zdravé výţivy (ţádná nebo menší konzumace alkoholu, omezená konzumace potravin s vysokým obsahem tuků a cukrů atd.). Sport samozřejmě stojí nějaký ten volný čas, kterého má dostatek hlavně mládeţ a proto by se nějakému sportu měla věnovat. Je to důleţité hlavně z toho důvodu, ţe vyuţívání volného času sportem omezuje negativní vlivy, které jsou všude kolem nás (alkohol, kouření, drogy aj.). Zákon, který upravuje provozování sportu je zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. O sportovní reprezentaci se v České republice stará Český olympijský výbor (Peková, 2012).

9

2 Institucionální rámec sportu V ČR se podle Pekové (2005) nacházejí 3 základní institucionální rámce, v nichţ se provozuje sport: 

sport zajišťovaný veřejnými institucemi,



sport organizovaný v rámci sportovních federací,



sport organizovaný v rámci olympijského hnutí.

3 Ekonomické hodnocení sportu Z ekonomického hodnocení je velmi důleţité si uvědomit, ţe nejdůleţitějším předpokladem pro jakoukoli sportovní aktivitu je dostatek času. Proto je čas základní ekonomickou kategorií. Jestliţe člověk místo sportovní aktivity pracuje, má moţnost získat nějaké finanční prostředky nebo vytvářet jiné hodnoty, které můţe vyuţít na trhu práce nebo na trhu zboţí. O významu a postavení sportu v zemi nás informují tyto makroekonomické ukazatele: 

podíl výdajů na sport na celkových výdajích veřejných rozpočtů (0,4–2 %),



podíl veškerých sportovních aktivit na objemu produkovaného HDP (1,5–2%).

Výkonný sportovec z ekonomického hlediska představuje vysokou ekonomickou hodnotu z hlediska času k dovršení příslušného výkonu nebo kvalifikace. Především u kolektivních her jako je fotbal a hokej je odměňování velice rozdílné. Odměňování se liší podle toho, v jaké výkonnostní skupině se váš tým nachází. K těmto základním nákladům je potřeba také připočítat náklady na realizaci určitých sportů. V dnešní době jsou vysoké náklady na veškerou údrţbu zázemí a na vlastní výstroje hráčů, např. výstroj pro hokejového brankáře stojí několik set tisíc Kč (Peková, 2012).

10

4 Produkty tělesné výchovy a sportu Peková (2005) uvádí tyto hlavní produkty tělesné výchovy a sportu: 

nabídky různých druhů tělesných cvičení, účast na sportovních a turistických akcích,



produkty, které se váţou na osobnost: sportovní výkony sportovce, výkony trenérů, reklamní vystoupení sportovců aj.,



myšlenkové produkty: myšlenky iniciující tělovýchovnou a sportovní oblast, informace o sportu v médiích, hodnoty záţitků z tělesné výchovy a sportu,



podmínky pro tělovýchovnou činnost a sport: tělovýchovná a sportovní zařízení, společenské akce, pojištění cvičenců a sportovců, doprava na soutěţe a jiné,



materiální produkty: tělovýchovné a sportovní náčiní, sportovní oblečení atd.

Sport se dělí podle toho, kdo je hlavním nositelem nákladů a rozlišuje se na: 

čistý veřejný statek,



smíšený veřejný statek,



privátní statek.

4. 1 Sport jako čistý veřejný statek Protoţe sport je pro lidské tělo velice prospěšný nejen, ţe pozitivně ovlivňuje vlastnosti člověka, ale i pomáhá k regeneraci fyzických a duševních sil, tak proto stát podporuje různými způsoby sportovní činnost občanů, resp. spotřebu tohoto veřejného statku. Na sport se je moţné dívat jako na čistý veřejný statek, jelikoţ splňuje všechny základní podmínky pro určení veřejného statku: 

nevylučitelnost ze spotřeby,



nedělitelnost spotřeby a nesoutěţivost spotřebitele,



nulové mezní náklady na spotřebu kaţdého dalšího spotřebitele.

11

4. 2 Sport jako smíšený veřejný statek Veřejné statky jsou ty, které je moţné rozdělovat mezi spotřebitele podle kvantity, ale ne kvality. Existuje mnoho druhů individuálních nebo i kolektivních sportů, kde se s rostoucí kvantitou sniţuje kvalita poskytovaných statků (např. velký počet lyţařů na sjezdovce). Zcela zásadní je úroveň mezních nákladů. Při větším počtu spotřebitelů je potřeba rozšiřovat moţnosti nabídky (např. výstavba nových sportovních areálů).

4. 3 Sport jako soukromý statek Sport jako soukromý statek se objevuje nejčastěji tehdy, kdyţ: 

Se jeho spotřebitel nechce nebo nemůţe omezovat ve spotřebě příslušného statku (většinou se jedná o splnění časových podmínek ve spotřebě, nebo můţe jít o sníţení kvality při určitém druhu sportu aj.).



Je o daný sport (statek) enormní zájem a ve veřejných rozpočtech není moţné zajistit spotřebu daného statku v poţadovaném rozsahu.



Se jedná o takový druh sportu, jehoţ provozování je finančně příliš náročné a výdaje nejsou adekvátní k celospolečenskému uţitku (např. není únosné stavět workoutové hřiště, kde jsou jen 2 zájemci atd.).



Spotřebitel poţaduje obzvlášť vysokou kvalitu určitého sportovního statku.

5 Organizace sportu v ČR Sportovní činnost je podle Pekové (2012) v ČR organizována v rámci činnosti: 

státních zařízení: školy, speciální sportovní zařízení, které patří do správy MŠMT,



sportovních klubů podporovaných z celospolečenských zdrojů,



soukromých zařízení a sportovních klubů zaměřených na určitý sport aj.,



individuálně provozovaných sportovních zařízení aj.

12

Sportovní organizace V ČR existují (kromě státních zařízení) tyto základní formy sportovních organizací: 

spolek,



obecně prospěšná společnost,



samostatný podnikatel,



obchodní společnost,



ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty.

5. 1 Spolek (dříve občanské sdružení) Od 1. ledna 2014 se dřívější občanské sdruţení změnily na spolky. Jsou to neziskové organizace, které produkují dobrovolnou činnost v oblasti tělovýchovy a sportu. Tato sdruţení mají moţnost získávat dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtů obcí. Občanská sdruţení se ve svém hospodaření řídí obecnými předpisy, a jestli to stanovy sdruţení dovolují, mají moţnost vyvíjet i podnikatelské aktivity jako doplňkovou vedlejší činnost. Podnikání nesmí být hlavní náplní činnosti sdruţení. Zisk z činnosti je moţné vyuţít jen pro spolkovou činnost včetně správy spolku (Zákon č. 89/2012 Sb.).

5. 2 Sportovní klub Sportovní klub dle Pekové (2012) je zároveň spolek a plní následující úkoly: 

organizuje sportovní činnost, pro kterou vytváří materiálové a další podmínky,



buduje ekonomickou základnu pro plnění svých cílů,



řídí své členy a ostatní účastníky v tělovýchovném procesu ve sportovním klubu k dodrţování základních pravidel (etických, mravních, estetických),



má společné zájmy s orgány státu a s orgány samosprávy, kde společně spolupracují na jejich realizaci,



spravuje vlastní majetek atd.

13

Kromě svých hlavních činností můţe klub provozovat i vedlejší činnosti jakou jsou např.: 

účetní práce a poradenství,



pronájmy tělovýchovných zařízení,



kurzy pro cvičitele a trenéry aj.

Příjmy a výdaje sportovního klubu Tabulka 1: Příjmy a výdaje sportovního klubu (zdroj: Peková, 2012)

Vlastní zdroje

Vnější zdroje

1. Příjmy z tělovýchovy a sportu

1. Příspěvky na činnost od asociací

2. Příjmy ze společenské činnosti

2. Sponzorování

3. Příjmy z členských příspěvků

3. Příspěvky z veřejných rozpočtů

4. Příjmy z vedlejší hospodářské činnosti Přímé výdaje

Nepřímé výdaje

1. Výdaje na tělovýchovu a sport

1. Výdaje na hospodářskou činnost

2. Výdaje na společenskou činnost

2. Výdaje na provoz tělovýchovných zařízení

Cíle sportovního klubu V mnoha oblastech je cíl maximalizace zisku, v té sportovní oblasti to však není zcela jednoznačné. U amerických klubů se o maximalizaci zisku mluví aţ z dlouhodobého hlediska. V mnoha fotbalových ligách světa, tak i v té naší model maximalizace zisku neodpovídá skutečnosti. Nad ziskem dost často převládá obrovská touha po vítězství, pro niţ jsou vlastníci klubů ochotni utopit obrovské sumy. Rozdělení na vlastníky a řízení ve fotbalové asociaci dává moţnost manaţerům zaměřit se i na neziskové cíle, kterou je např. maximalizace uţitku. Vlastníci profesionálních sportovních organizací spotřebovávají vlastní zdroje, které jim dávají určité vnitřní uspokojení a nezáleţí jim 14

tolik na zisku. V Evropě jsou fotbalové kluby v dlouhém období ztrátové, i navzdory tomu, ţe by mohli kvůli nepříznivé finanční situaci opustit odvětví (Novotný, 2010).

5. 3 Samostatný podnikatel Z ustanovení obchodního zákoníku je zřejmé, ţe i sportovní organizace, které provozují soukromou činnost, se řadí mezi podnikatele.

5. 4 Obchodní společnost Sportovní organizace můţe spolupracovat na činnosti obchodních společností dvojím způsobem: jako jediný zakladatel, jako společník, spoluzakladatel, akcionář aj. Jestli chce příslušná sportovní organizace podnikat jako obchodní společnost, má moţnost pouţívat právní úpravu buď pro s. r. o., nebo a. s. Organizace má moţnost vystupovat pouze jako akcionář nebo spoluzakladatel. Samozřejmě tyto moţnosti mají i své nevýhody, kterými jsou daňové úlevy, které vyuţívají spolky jako neziskové organizace (Peková, 2005).

5. 5 Ostatní typy spolupráce se sportovními subjekty Sportovní organizace mohou také fungovat na základě smluvní spolupráci s jinými subjekty. Jde např. o formy spolupráce na základě: Smlouvy o součinnosti, smlouvy o udrţení, smlouvy o tichém společenství.

6 Neziskové organizace Rektořík (2010) uvádí ve své publikaci, ţe existují 2 základní skupiny neziskových organizací: organizace působící ve veřejném neziskovém sektoru a organizace působící v soukromém neziskovém sektoru. Organizace působící ve veřejném sektoru zahrnují hlavně realizaci výkonu veřejné správy, naopak organizace působící v soukromém sektoru jsou převáţně mimo dosah veřejné správy. Princip neziskové organizace ve veřejném neziskovém sektoru je dán jejich posláním, to znamená spoluprací na výkonu 15

veřejné správy na úrovni státu, regionu nebo obce. Princip druhé skupiny vychází z principu sebeřízení společnosti, to znamená organizaci a vzájemné usměrňování lidí, kteří se nacházejí ve vymezeném prostoru. Hlavním důvodem sdruţování je podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti.

6. 1 Typologie neziskových organizací V neziskových organizacích se pouţívá rozdělení do pěti skupin s těmito typologickými znaky: 

neziskové soukromoprávní organizace vzájemné prospěšné, s globálním posláním vzájemně prospěšné činnosti,



neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti,



neziskové veřejnoprávní organizace typu organizačních sloţek a příspěvkových organizací státu a samosprávných územních celků s globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost,



neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, s globálním posláním veřejně prospěšná činnost,



neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných (jde o výjimečné případy neziskových organizací) s moţností globálních poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti (Rektořík, 2010).

7 Financování veřejné správy Velice významné postavení při financování veřejná správy má finanční management, který ovlivňuje alokační efektivnost pouţitých finančních prostředků. Finanční management se zaměřuje na zkvalitňování rozpočtového plánování a metod rozpočtování, na dosaţení alokační efektivnosti v rozpočtovém hospodaření, na hodnocení efektivnosti rozpočtových výdajů, na transparentnost účtování o příjmových a výdajových operacích rozpočtu, na zkvalitňování finanční a rozpočtové kontroly, hlavně vnitřního kontrolního systému, a auditu. Problém stále nacházíme ve stále dominantním krátkodobém ročním rozpočtovém plánování, více či méně subjektivní alokace finančních zdrojů zaloţená na omezeném

16

vyuţívání objektivních kritérií alokace. Společně s tím musí jít o zlepšování systému a metod účetnictví a statistiky a hlavně jejich vyuţití ve finančním managementu. Velmi podstatnou pozici pro efektivní hospodaření v celé rozpočtové soustavě mají profesně zdatní finanční manaţeři ve výkonných orgánech státu a územní samosprávy. K financování jednotlivých druhů netrţních činností státu i územní samosprávy jsou potřebné finanční prostředky, které je nutné zajistit. Zajištění těchto financí mají za úkol veřejné finance a rozpočtové soustavy (Peková, 2005).

8 Rozpočtová soustava Na rozpočtovou soustavu je moţné nahlíţet z více pohledů (hledisek), např. z finančního, institucionálního apod. Pod rozpočtovou soustavou můţeme rozumět: 

soustavu peněţních fondů,



soustavu rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy,



soustavu orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování a uţití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů (institucionální pojetí).

Významné postavení mezi těmito orgány mají např. ministerstvo financí, daňové úřady, v ČR finanční úřady a finanční ředitelství apod. Členitost těchto orgánů se liší podle vnitřního státoprávního uspořádání země (Peková, 2012).

8. 1 Obsah rozpočtové soustavy: 

Soustava veřejných rozpočtů, tzn. státní rozpočet a decentralizované rozpočty na úrovních územní samosprávy (např. v ČR rozpočty krajů a obcí). Tyto rozpočty jsou ze zákonných předpisů povinné. Nejsilnější a nejdůleţitější postavení v rozpočtové soustavě má státní rozpočet, který lze povaţovat i jako zákon.



Soustava mimorozpočtových fondů, zpravidla účelových, které jsou vyuţívány na centrální i decentralizované úrovni územní samosprávy. Tohle hospodaření je

17

dobrovolné, ale je důsledkem nepřímé veřejné volby na příslušné vládní úrovni a příslušném subjektu územní samosprávy. 

Rozpočty veřejnoprávních (vládních) neziskových organizací, v ČR např. příspěvkových organizací zřizovaných státem a územní samosprávou, ve veřejném sektoru.

Státní rozpočet a mimorozpočtové fondy společně tvoří na úrovni státu finanční systém státu, na úrovni územní samosprávy tvoří finanční systém příslušného článku (subjektu) územní samosprávy – obce, kraje. Výše popsané fondy se tvoří, rozdělují a pouţívají na principu: nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti (Peková, 2005).

9 Financování sportu Sport se financuje většinou pomocí vícezdrojového financování. Zdroje financování jde obecně dělit na: 

centrální,



lokální (místní).

„I zde platí zásada, že je správné, aby maximum zdrojů financování bylo soustředěno na místa, kde je místa její potenciální spotřeby, tj. do rozpočtů municipalit, případně do rozpočtů regionálních či krajských orgánů (Peková, 2012).“

18

Podrobný tok finančních prostředků z veřejných zdrojů, které slouţí pro financování sportu, je znázorněno na následujícím obrázku.

Obrázek 1: Finanční podpora sportu a tělovýchovy z veřejných prostředků v ČR (zdroj: Hříchová (2012))

9. 1 Prostředky z centrálních zdrojů (financování státem) Prostředky pro financování sportu jsou v rámci centra shromaţďovány kaţdý rok ve státním rozpočtu v kapitole MŠMT – č. 333. Mezi hlavní příjmy této kapitoly patří: 

státní zdroje,



finanční prostředky přidělované přímo do rozpočtu MŠMT,



finanční prostředky přidělované MŠMT z kapitoly Všeobecná pokladní správa,



nestátní zdroje: 50% podíl na výnosech a. s. SAZKA.

19

Průběh rozdělování státních zdrojů na podporu tělovýchovy a sportu je zobrazeno na následujícím obrázku.

Obrázek 2: Rozdělování státních zdrojů na podporu tělovýchovy a sportu v ČR (Zdroj: Hříchová (2012))

9. 2 Státní dotace na financování sportu Státní dotace ze státního rozpočtu do toho veřejného se dělí na investiční a neinvestiční dotace. Neinvestiční výdaje Výdaje ze státního rozpočtu na tělovýchovu a sport se podle Pekové (2012) vytvářejí: 

veřejně prospěšné programy: hlavně cílené pro mládeţ (např. programy Talenty, Handicapovaní, Sport pro všechny aj. a zvlášť zaměřené na dospělé,



provoz a údrţba tělovýchovných zařízení,



státní sportovní reprezentace: s programy Sportovní činnost a tělovýchovná činnost,

20



resortní sportovní centra: s programy Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany v koordinaci s programy MŠMT.

Státní podpora je tvořena několika vyhlášenými programy. Vyhlášení Státní podpory sportu pouţívá nový systém, který byl rozšířen z původních 7 programů na nově vyhlašovaných 10 programů pro rok 2016. Neinvestiční programy vytvořené MŠMT (2015) pro rok 2016: 

Program I – sportovní reprezentace ČR,



Program II – sportovně talentovaná mládeţ,



Program III – činnost sportovních organizací,



Program IV – údrţba a provoz sportovních zařízení,



Program V – činnost sportovních svazů,



Program VI – významné sportovní akce,



Program VII – zdravotně postiţení sportovci,



Program VIII – organizace sportu ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách



Program IX – organizace školního sportu,



Program X – projekty pro sportování veřejnosti.

Investiční výdaje Investiční dotace se poskytují: 

pro občanská sdruţení,



na státní sportovní reprezentaci,



sportovním svazům aj.

9. 3 Prostředky Českého svazu tělesné výchovy Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) seskupuje sportovní, tělovýchovné a turistické svazy s celostátní působností, tělovýchovné jednoty (TJ) a sportovní kluby (SK) i jejich 21

sdruţení, jsou-li ustanovena jako občanská sdruţení. Úkolem ČSTV je podporovat sport, tělesnou výchovu a turistiku, sportovní reprezentaci ČR a přípravu na ni. V ČR existuje více jak 80 000 klubů a jednot a více neţ 150 sportovních svazů. Důleţitá občanská sdruţení, která pravidelně dostávají finanční prostředky z rozpočtu MŠMT, jsou ČSTV, Autoklub, Orel, Česká obec sokolská a dalších přibliţně 22 občanských sdruţení. O tom, kolik a komu budou dotace přiděleny, rozhoduje Rada pro tělovýchovu a sport, která předává své doporučení ministrovi/ministryni školství, mládeţe a tělovýchovy (Peková, 2012).

9. 4 Prostředky z místních zdrojů V současné době jsou zdroje v ČR pro financování sportu získávány z: 

rozpočtů krajských úřadů,



rozpočtů měst a obcí,



ostatních zdrojů: příspěvky podniků a organizací, sponzorství, dary.

Výdaje z rozpočtů kraje V krajském rozpočtu neexistuje ţádná přímá poloţka na investování sportu. Pro jednotlivé druhy škol jsou z krajského úřadu rozdělovány finanční prostředky z odboru školství, ze kterých je část pouţívána pro rozvoj tělovýchovy. Jsou to dotace z rozpočtu MŠMT, které jsou rozdělovány patřičným krajským úřadem. Na krajské úrovni pracují krajská sdruţení ČSTV (KS ČSTV). Tato sdruţení jsou právnické osoby, které mají charakter spolku s vlastní právní subjektivitou. KS ČSTV seskupuje tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, sportovní, tělovýchovné a turistické svazy sdruţené v ČSTV. KS ČSTV patří k ČSTV a má za úkol: 

Podílet se na vytváření potřebných ekonomických, finančních a materiálních podmínek, které se vztahují k podpoře sportovních, tělovýchovných a turistických aktivit.



Soustřeďovat svěřené zdroje určené jako příspěvky pro sdruţené objekty.

22



Spravovat vlastní a svěřený majetek.

Výdaje z rozpočtů měst a obcí O tom jaká bude výše finanční podpory od obce, závisí na konkrétních finančních moţnostech daného města či obce a také na jejich představitelích. V rozpočtech měst je pro výdaje na sport vytvořen fond tzv. sportovní fond v rámci poloţky „školství“. Z tohoto zdroje jsou nejvíce hrazeny tyto výdaje: 

pořádání tradičních sportovních akcí (v Pardubicích např. Pardubická juniorka, různé maratóny, Zlatá přilba aj.),



akce sport pro všechny, spolková sportovní činnost mládeţe,



výkonnostní sport,



druţební sportovní styky, nejlepší sportovci města,



sportovní infrastruktura (např. veřejná sportoviště),



rekonstrukce, opravy a údrţba sportovních zařízení aj.

Sponzorství ve sportu Současná česká legislativa pojem „sponzorování“ neobsahuje a v daňových zákonech existují pouze pojmy „dar odpočitatelný ze základu daně z příjmu na účely tělesné výchovy a sportu“ a „prodej reklamy“ jako jediná hlediska pro praktickou aplikaci v podmínkách ČR. Při této situaci není jasné, jestli pojem sponzorování je typ daru nebo prodej reklam. Sponzorovo jméno nebo obchodní značka je na určité období propagována. Jde tedy o poskytnutí sluţby, která je pro příjemce vţdy předmětem daně z příjmu a pro poskytovatele daňově uznatelným nákladem. V kolektivních sportech se stále více vyuţívá podpor a darů. Ve sponzorství jde o vytvoření partnerského vztahu mezi příslušným provozovatelem určitého sportu a subjektu,

který

je

ochoten

za

určité

protisluţby

poskytnout

sponzoring.

Nejpouţívanějšími prostředky propagace je reklama nebo jiný způsob pro zviditelnění image příslušné firmy. Sponzorství se dělí na sponzorství jednotlivých sportovců, sponzorství sportovních týmů, sponzorství sportovních klubů aj.

23

Příjmy z reklam a darů Příjmy z reklam jsou předmětem daně u právnických osob, které nejsou zaloţeny za účelem podnikání. V tomto případě jde hlavně o spolky, kterými jsou sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Daňové ráje např. v Monaku si udrţuje, resp. „provozuje“ hodně prominentů, jelikoţ v Monaku se daň z příjmu neplatí. Například v Rusku mají daň z příjmu 15 %. Mnoho individuálních sportovců má vlastní ţivnost se sportovní náplní, společně s ní provozuje i reklamu. Pro tělovýchovné jednoty se staly příjmy z reklam a dary důleţitou součástí jejich příjmů. Tyto poloţky se účtují rozdílně. Darování (z pozice strany sportu) je bezplatné nabytí majetku peněţité i nepeněţité povahy. Dárce nepočítá s protihodnotou a obdarovaný ji neposkytuje. Pro dárce není dar daňově uznatelný náklad. Dary ve sportu lze poskytovat pouze právnickým osobám nikoli jednotlivcům. Smluvní vztahy je nutné řešit s příslušnou právnickou osobou, např. s klubem, kde je daný sportovec členem s odkazem na dispoziční právo s příslušným darem. Příjemce daru (právnická osoba) by měl podat daňové přiznání, i přestoţe je od darovací daně osvobozen.

Financování sportu ve školství Financování sportu ve školách se financuje ze dvou základních zdrojů: 

z municipálních rozpočtů,



z odborů školství krajských úřadů (rozdělují finanční prostředky převedené z MŠMT).

Z municipálních rozpočtů se nejčastěji hradí náklady na energii, na sluţby a náklady na odpisy. Krajský úřad hradí především náklady na pomůcky (nářadí) a náklady na mzdy (Peková, 2012). Přehled poskytnutých dotací z rozpočtu MŠMT v letech 2009-2011 můţeme vidět v následující tabulce.

24

Tabulka 2: Provozní dotace na sport z rozpočtu MŠMT v roce 2009-2011 (zdroj: Peková, 2012)

Druh dotací/rok/tis.

2009

2010

2011

Občanská sdruţení

912 624,–

1 899 446,–

1 899 160,–

Státní sportovní

988 902,–

986 822,–

1 061 536,–

1 901 526,–

2 886 268,–

1 899 960,–

Kč

organizace Celkem

10 Fundraising – získávání finančních prostředků Slovo fundraising v překladu znamená zvyšování či budování fondu, zdroje, resp. finančního obnosu, který je určen pro konkrétní cíl. Fundraising je moţné definovat jako: získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které má pomoci hlavně neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dovršit stanovených cílů a naplnit poslání organizace. Aby byla organizace úspěšná v získávání prostředků i z dlouhodobého hlediska, je vhodné uvaţovat o fundraisingu jako o managementu zdrojů. Poté můţeme fundraising popsat jako: hledání, získávání a pěstování zdrojů, resp. řízení a správa zdrojů, které mají pomoci hlavně neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dovršit stanovených cílů a naplnit poslání organizace (Rektořík, 2010).

25

Management zdrojů (fundraising) obsahuje následující aktivity: 

plánování – tvorba fundraisingového plánu, spolupráce s ekonomem na přípravě rozpočtů a sledování jejich plnění, příprava komunikace s dárci, pravidelné vyhodnocování fundraisingových činností a plánu, spolupráce na strategickém plánování a vedení organizace,



administrativu – vedení evidence spojené s realizací projektů, vedení databází dárců a kontaktů, zpracování průběţných a závěrečných zpráv, příprava podkladů pro jednání správní rady, ale také spolupráce na tvorbě nových projektů (ţádosti o udělení grantů a dotací),



komunikaci

–

reprezentace organizace,

komunikace se

stávajícími

a

potenciálními dárci, ţádosti o dar popř. spolupráci, vytváření a distribuce fundraisingových materiálů (nabídky, prezentace, informace atd.) Fundraising je tvořen různými činnostmi, metodami a postupy jak získat finanční a jiné prostředky pro činnost neziskových organizací.

10. 1 Zdroje financování Zdroje neziskových organizací jdou rozděleny podle různých kritérií. Charakter zdroje rozděluje zdroje na: 

finanční prostředky – zdroje,



nefinanční prostředky – zdroje (věci, dary, čas, informace apod.).

Podle geografického původu se zdroje dělí na: 

domácí,



zahraniční.

Prostředky organizace mohou být: z interních zdrojů organizace, nebo-li zdroje z vlastní činnosti, z externích zdrojů, kde podporujícím subjektem jsou: 

veřejné zdroje – veřejná správa,

26



individuální zdroje – jednotlivci,



soukromé zdroje – soukromé právnické osoby (nadace a nadační fondy, podnikatelské subjekty, ţivnostníci).

Posledním kritériem je způsob nabytí, který se rozlišuje podle toho, jestli jde o finanční příjem pro organizaci, či o ušetřené finanční prostředky organizace. Poté hovoříme o podpoře: 

přímé,



nepřímé (daňové úlevy, symbolický nájem, práce odvedená dobrovolníky).

Ke kaţdému z těchto zdrojů odpovídá jiná skupina plátců, a tedy i jiná veřejnost. Organizace by se měla chovat ke všem skupinám dobře, aby získala prostředky pro svou činnost. Public Relations a komunikace připravují vhodnou „půdu“ a jsou tak účinnými prostředky pro úspěšný fundraising.

10. 2 Způsoby fundraisingu Mezi hlavní způsoby získávání peněţních darů patří: 

Hromadný (formální) adresný nebo neadresný dopis, někdy s vloţenou obálkou pro odpověď a/nebo s poštovní poukázkou – tzv. direct mail, resp. přímý poštovní styk.



Vyhlášení veřejné sbírky sdělovacími prostředky (včetně plakátů a letáků), nutná je dobrá organizační příprava, vyuţití více prostředků propagace, prezentaci silného motivu pro dárce, svědomité pracovníky, dostatek finančních prostředků a bezúhonnost organizace. Specifická forma, která se pouţívá v ČR, jsou DMS, to je získávání příspěvků od jednotlivců pomocí mobilního telefonu formou SMS zpráv.



Benefiční akce, při nichţ je důleţité mít divácky a publicisticky zajímavý program, minimálně jednu známou osobnost v programu, bezchybný průběh akce a dobrou prezentaci dobročinného účelu celé akce. 27



Osobní dopis či telefonický rozhovor (tzv. telefonní fundraising) – u tohoto způsobu je důleţitá předchozí znalost dárce, který dar jiţ poskytl, a nyní se ţádá o obnovení daru, je moţné tuto metodu pouţít i u dárců, kteří darují poprvé za protihodnotu ušitou na míru.



Písemná ţádost o grant je svázána byrokratickým postupem při jejím zpracování.



Fundraising od „dveří ke dveřím“ můţe být nevhodný vzhledem ke vstupování do soukromí potenciálních dárců.



Pouliční fundraising je velice podobný jako předešlý typ, ale bez narušování soukromí.



Osobní návštěva předem vytipovaných moţných dárců je nejúčinnějším způsobem.

Jestliţe se jedná o organizaci zaloţenou na základě členství, je velkou výhodou dlouhodobý vztah mezi dárcem a organizací, které je vhodné udrţovat pravidelným kontaktem. Testament-fundraising neboli odkaz majetku – znamená zisk příslibu odkazu majetku. Moderní komunikační nástroje dnešní doby umoţňují velkou působnost pro fundraising. Tento způsob je nazýván Online fundraising. Neziskové organizace nesmí zapomínat na Vlastní příjmy (Rektořík, 2010).

28

11 Rozpočetnictví neziskových organizací „Základním nástrojem finančního plánování je rozpočet. Zjednodušeně lze říci, že rozpočet je plán činnosti organizace na určité období vyjádřený v peněžních jednotkách. V rozpočtu se musí najít, kolik peněz bude potřebovat k zajištění své činnosti a z jakých zdrojů tyto peníze hodlá získat. Z této definice vyplývá velice úzká návaznost na strategické plánování organizace, neboť nejdříve musí vědět, jaké činnosti hodlá realizovat a teprve potom může sestavovat rozpočet (Rektořík, 2010).“

11. 1 Důvody pro sestavování rozpočtu 

Vývoj organizace – všechny neziskové organizace by měly mít jasně dané poslání a v návaznosti na něj také své zásady a cíle. Za pomocí rozpočtu jsou cíle více konkrétní v jednotlivých činnostech a vyjadřují jejich hodnotu v univerzálních peněţních jednotkách. Tato skutečnost pomáhá jak při prezentaci cílů mimo organizaci, tak i při jejich dalším zpřesňování uvnitř organizace.



Plánování – rozpočet patří mezi hlavní součásti plánu činnosti organizace na určité období. Vyjadřuje „realisticky optimistický“ předpoklad, kolik finančních prostředků seţene, aby v daném období bylo dosaţeno plánovaných cílů.



Řízení a hodnocení činnosti organizace – v daném období se rozpočet pouţívá k periodickému porovnávání předpokladů se skutečností. Porovnávány jsou původní předpoklady a výstupy z účetní evidence organizace. Informuje o tom, jestli je dostatek finančních zdrojů pro činnost organizace, jestli se mají zvyšovat počet finančních zdrojů anebo naopak, ţe si organizace můţe dovolit rozšířit svou činnost.



Získávání prostředků pro činnost organizace (fundraising) – rozpočet je velice důleţitý pro zisk prostředků pro organizaci, protoţe rozpočet můţe potenciálnímu dárci naznačit, jak dobře budou svěřený prostředky vynaloţeny k zabezpečení cílů organizace.



Kalkulace a účetnictví – jsou nástroje, bez kterých nelze testovat kvalitu rozpočtu.

29

11. 2 Typy rozpočtů V následujících několika odstavcích si představíme základní typy rozpočtů podle Rektoříka (2010), které se vyuţívají ve finančním řízení kaţdé neziskové organizace: 

Programový rozpočet – patří mezi ty nejpouţívanější a nejznámější. V závislosti na rozsahu činnosti dané organizace můţe být rozdělen podle jednotlivých oblastí činnosti (tzv. programů). Tento rozpočet na jedné straně ukazuje předpokládané

náklady

k zabezpečení

kaţdého

jednotlivého

programu

organizace (včetně administrativní reţie) a na druhé straně předpokládané zdroje finančních prostředků na kaţdý jednotlivý program. Hlavním úkolem a cílem je odhadnout předpokládané výnosy a náklady v daném období bez ohledu na skutečné finanční toky. 

Zdrojový rozpočet – udává ze kterých finančních zdrojů, bude organizace hradit které druhy nákladů. Je to vhodné zejména pro organizace, které mají více finančních zdrojů pro svou činnost. Tato forma se vyuţívá zejména při získávání zdrojů na činnost organizace, jelikoţ ukazuje komplexně a samostatně náklady a výnosy určitého programu. „Z dosavadních zkušeností z jednání s různými donátory vyplynulo, že ve většině případů pouze přispívají určitým podílem do celkového rozpočtu programu, který podpoří, nicméně chtějí vidět, že program je finančně zabezpečen celý – což umožňuje tento typ rozpočtu (Rektořík, 2010).“



Rozpočet finančních toků, cash flow je úzce spojen s programovým rozpočtem a upravuje jej, tak aby s návazností ke skutečným tokům finančních prostředků, které nastanou během rozpočtovaného období. Tento typ je vyuţíván jako důleţitý nástroj pro operativní finanční řízení jak v měsíční, tak ve čtvrtletní formě.

30

12 Financování sportu Krajem Vysočina V Kraji Vysočina je sport financován pomocí systémových dotací, které probíhají kaţdý rok pravidelně. Tyto dotace jsou tvořeny několika programy, které mají pro příslušný rok za svým názvem příslušně označení roku: 

Jednorázové akce,



Sportujeme,



Sportoviště.

12. 1 Jednorázové akce 2016 Čerpání této dotace je platné od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017. Cíl tohoto programu je podporovat jednorázové volnočasové aktivity dětí, mládeţe i dospělých, které jsou pořádány v kraji Vysočina a propagovat účelné trávení volného času. Program je tvořen dvěma kategoriemi: 

Podpora jednorázových volnočasových a sportovních aktivit dětí a mládeţe pořádaných v kraji Vysočina a propagace účelného trávení volného času – tento program je dotován částkou 700 000 Kč.



Podpora jednorázových volnočasových a sportovních aktivit široké veřejnosti směřující k aktivnímu a nekonzumního trávení volného času – tento program je dotován částkou 500 000 Kč.

12. 2 Sportujeme 2016 Čerpání této dotace je platné od podpisu smlouvy do 30. 6. 2017. Cíl tohoto programu je zlepšovat a podporovat dlouhodobé sportovní a tělovýchovné aktivity obyvatel regionu, se zvláštním zaměřením na děti a mládeţ, rozvíjet prvky občanské společnosti, tvorby společné identity obyvatel regionu. Tento program je dotován částkou 1 800 000 Kč.

31

12. 3 Sportoviště 2016 Čerpání této dotace je platné od podpisu smlouvy do konce roku 2016. Cíl tohoto programu je výstavba a údrţba zařízení pro sportovní a tělovýchovné aktivity, které se zaměřují na zlepšení podmínek pro sportovní vyţití obyvatel regionu. Tento program je tvořen dvěma kategoriemi: 

Je určena na drobné opravy sportovních zařízení (není určena pro běţnou údrţbu sportoviště – kosení trávy, energie atd.) – tato kategorie je dotována částkou 1 000 000 Kč.



Je určena na výstavbu nových sportovních zařízení a modernizaci – tato kategorie je dotována částkou 2 000 000 Kč.

Kraj Vysočina finančně přispívá i na účast na mistroství Evropy a světa, kde se snaţí podpořit talentované sportovce při reprezentaci Kraje Vysočina ve všech sportovních disciplínách. Kraj samozřejmě nezapomíná ani na handicapované, kde se zaměřuje na handicapované děti, mládeţ i dospělé a snaţí se finančními prostředky zkvalitňovat jejich péči.

12. 4 Krajská centra talentované mládeže (KCTM) Kraj se snaţí podporovat mládeţnická centra pomocí tohoto vytvořeného programu, do kterého je zapojena i FC Vysočina Jihlava. Hlavním cílem centra je napomáhat rozvoji a dát moţnost talentovaným hráčům fotbalu z celého regionu Vysočiny rozvíjet svůj talent v nadstandartních podmínkách. V současnosti v KCTM figuruje 40 hráčů, kterým klub poskytuje podmínky pro sportovní přípravu, ale i zázemí pro zabezpečení, organizaci a kontrolu reţimu dne včetně ubytování na Domově mládeţe (FC Vysočina Jihlava, 2006a).

32

12. 5 Regionální fotbalová akademie (RFA) Je to akademie pro hráče ve věku do 14 a 15 let. Jejím cílem je sjednotit výchovu nejtalentovanějších hráčů v dané lokalitě a zahájit systematickou práci pod dohledem špičkových odborníků (FC Vysočina Jihlava, 2006b).

13 Financování sportu Statutárním městem Jihlava Statutární město Jihlava povaţuje za své důleţité povinnosti (ze zákona o podpoře sportu č. 115/2001 Sb., § 6, článek d) – Úkoly obcí) vytvářet pro občany vhodné podmínky pro sport a sportovní volnočasové aktivity. Jihlava chce být sportovním městem č. 1 v kraji Vysočina a bere na vědomí důleţitost sportu v ţivotě všech občanů a především mládeţe a dětí. Sportovní činnost ve městě zabezpečují spolky, které figurují ve sportu a tělovýchově, dále je zabezpečována profesionálními sportovními kluby, tělovýchovnými aktivitami ve školách, komerčními tělovýchovnými a sportovními aktivitami a neorganizovanou tělovýchovou a sportem. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty obstarávají tréninkovou a závodní činnost pro své členy, ale i pro širokou veřejnost. Mimo tyto aktivity organizují sportovní akce pro širokou veřejnost a další akce, včetně těch mezinárodních, které velkým dílem reprezentují město. Mezi největší reprezentanty patří sportovní kluby s profesionálními sportovci, coţ je HC Dukla Jihlava s. r. o., FC Vysočina Jihlava a. s., TK Spartak Jihlava, spolek.

13. 1 Cílové oblasti koncepce financování V následující části se zaměříme na 3 nejdůleţitější okruhy financování sportu a volnočasových aktivit Statutárním městem Jihlava.

33

Volnočasové a sportovní aktivity mládeže a obyvatel města Jihlavy V této oblasti jsou dotace zaměřené na děti a mládeţ ve věku do 19 let, které provozují pohybové a volnočasové, ale i pro nejširší vrstvu obyvatel, kteří jsou registrováni v jihlavských sportovních organizacích a jsou starší 19 let, ale podílí se členským příspěvkem na financování subjektu. V letošním roce dotace činila přibliţně 4,2 mil. Kč.

Sportovní a volnočasové akce Organizace jednorázových sportovních a volnočasových akcí od nejniţší úrovně aţ po mezinárodní akce. Dotace se poskytují jednou za rok. V roce 2016 je pro tyto aktivity doporučena výše dotace 400 000 Kč.

Prioritní podpora sportů Do této oblasti patří obchodní organizace, které mají majetkovou účast Statutárního města Jihlavy. Patří sem HC Dukla Jihlava, s. r. o. a FC Vysočina Jihlava, a. s., tyto organizace reprezentují město s pomocí profesionálních sportovců a jsou podporovány dotacemi v rámci kaţdoročního schvalování rozpočtu na základě předloţené ţádosti organizace. Patří sem i spolky mládeţe, které navazují na systém této podpory sportovců reprezentujících město HC Dukla Jihlava, s. r. o., FC Vysočina Jihlava, a. s. a Tenisový klub Spartak Jihlava, spolek. Tyto organizace jsou také podporovány kaţdoroční dotací v rámci rozpočtu, která slouţí převáţně na úhradu nákladů spojených se sportovní činností subjektu. Na základě ţádostí o dotaci byl fotbalovému klubu FC Vysočina Jihlava, a. s. schválen v r. 2016 1 mil. Kč na komplexní zajištění správy fotbalového stadionu na ul. Jiráskova a hřiště s umělým povrchem na ul. E. Rošického. Fotbalovému klubu mládeţe Vysočina Jihlava, o. s. pak bylo schváleno 5 mil. Kč na komplexní zajištění výchovného procesu mládeţe a správy letního stadionu s umělým povrchem Na Stoupách.

34

Důleţitá součást je také podpora vyuţívání sportovních zařízení v majetku Statutárního města Jihlavy veřejností. Zřizovatel podporuje aktivity škol a školských zařízení, které jsou vyuţívány i veřejností v době mimo výuku (Oficiální stránky města Jihlavy, 2016).

35

14 FC Vysočina Jihlava, a. s. – představení klubu

FC Vysočina Jihlava, a. s. je fotbalový klub z kraje Vysočina sídlící v Jihlavě na Jiráskově ulici 2603/69. Klub je největším sportovním subjektem na Vysočině s největší mládeţnickou základnou a s velice kvalitním sportovním zázemím. Jihlavský klub je z dlouhodobého hlediska jednoznačně nejúspěšnější fotbalový celek v kraji Vysočina. Od roku 2000 se pohybuje po trávnících ve 2 nejvyšších soutěţích v ČR. Momentálně hraje Synot ligu (nejvyšší soutěţ), kde bojuje o záchranu. FC Vysočina vynakládá velké úsilí na výchovu talentovaných fotbalistů. Snaţí se shromaţďovat nejlepší mládeţnické hráče celého regionu. Právě na výchově talentovaných mladých hráčích klub staví. Veškerá mládeţ je pod hlavičkou FKM Vysočina Jihlava, z. s., která úzce spolupracuje s FC Vysočina Jihlava, a. s. Díky obrovské finanční podpoře Statutárního města Jihlava a Kraje Vysočina má fotbalový klub svůj stadion s kapacitou 4 155 míst. Díky jeho architektonickému řešení umoţňuje další etapy výstavby (FC Vysočina Jihlava, 2006c).

14. 1 Historie klubu Klub byl zaloţen v roce 1948 jako sportovní krouţek závodního klubu PAL Jihlava. O 8 let později došlo ke sloučení s dvěma dalšími Dobrovolnými sportovními organizacemi strojírenských závodů, tím vznikla Tělovýchovná jednota Spartak Jihlava. Ke změně názvu došlo aţ v roce 1994, kdy se oddíl osamostatnil a vzniklo občanské sdruţení FC Spartak PSJ Jihlava. V roce 1996 se spojili odvěcí rivalové Spartak PSJ a SK Jihlava a vznikl společný klub Spartak PSJ Motorpal Jihlava. V následujícím roce občanské sdruţení předalo veškerá práva a povinnosti vůči ČMFS (Českomoravský fotbalový svaz) společnosti FC PSJ Jihlava. Poslední zásadní změna proběhla v roce 2000, kdy jihlavské zastupitelstvo schválilo vstup do obchodní společnosti FC Vysočina Jihlava, a. s. Novými akcionáři se stali PSJ a Pivovar Jihlava. V roce 2008 došlo k navýšení základního kapitálu, kdyţ akcionářskou strukturu doplnila společnost Limar Capital B. V. (FC Vysočina Jihlava, 2006d). 36

14. 2 Mládež Jihlavský klub je hlavním místem pro „shromaţďování“ nejen mládeţnických hráčů z kraje. Pro FC Vysočina Jihlava je zcela zásadní výchova mládeţnických fotbalistů, protoţe fotbal na Vysočině nebude z finančního hlediska schopen skupovat nejlepší hráče z celé republiky. Výchova mládeţe je důleţitá pro ambice „A“ týmu v budoucnu. Samozřejmě hráči nejsou vychováváni pouze pro první muţstvo, ale i pro další oddíly Vysočiny. Ti nejlepší talentování fotbalisté o které bude zájem i mimo region, mohou být důleţitým zdrojem příjmu klubu. 1. července 2011 došlo k oddělení mládeţnického a profesionálního fotbalu zahájením činnosti občanského sdruţení FKM Vysočina Jihlava. FKM Vysočina Jihlava společně s FC Vysočina Jihlava, a. s. vede 15 chlapeckých mládeţnických muţstev klubu ve všech věkových kategoriích. Škola Evţena Rošického několik let provozuje sportovní třídy. Na tyto třídy navazuje Sportovní centrum mládeţe a Fotbalová akademie FC Vysočina. Celkem v této cele koncepci působí 350 chlapců, 30 trenérů a dalších 20 klubových zaměstnanců. „Velký důraz se v FC Vysočina klade na obecný rozvoj osobnosti hráče, neboť pouze třetina složitého rozvoje mladého fotbalisty se odehrává na hřišti. Přeměna talentu ve výborného hráče se z větší části odehrává mimo něj. Podstatnou roli hraje zázemí v rodině a optimální spolupráce rodičů, trenéra a učitelů ve školách. I proto studijní výsledky hráčů hlídají také trenéři jednotlivých družstev a o účasti na dopolední přípravě rozhodují třídní učitelé hráčů. Důslednost, pečlivost a trpělivost ve škole i na hřišti, spolu s přiměřenou skromností jsou vlastnosti, bez kterých nelze dosáhnout opakovaných vítězství.“ Klubu se dlouholetá práce s mládeţí vyplácí. Ukazuje to působení týmů ve špičkových soutěţích a nominace nejlepších hráčů klubu do dorosteneckých a juniorských reprezentací Česka (FC Vysočina Jihlava, 2006e).

37

14. 3 První tým „A“ tým FC Vysočina Jihlava se do nejvyšších soutěţí v ČR probojoval v sezóně 1999/2000, kdy se za pomoci odstoupení NH Ostrava probojoval do II. ligy. Hned od počátku působení v II. lize se týmu dařilo a pohyboval se v horní polovině tabulky. V sezóně 2004/2005 dokázal jihlavský tým senzačně postoupit do nejvyšší soutěţe. Bohuţel se ale po první sezóně v nejvyšší soutěţi musel tým „vrátit“ zpátky do II. ligy, o tomto neúspěchu smolně rozhodlo aţ poslední kolo. V dalších sezónách se Jihlava marně snaţila o návrat do nejvyšší soutěţe. Přišel ročník 2011/2012 a tým pod vedením trenéra Pivarníka se opět probojoval do I. ligy. V první sezóně po návratu se jihlavským docela dařilo, na konci sezóny obsadil konečné 10. místo a setrval tak v soutěţi. V následujícím ročníku se tým vyšplhal dokonce aţ na 8. místo v tabulce. Ročník 2014/2015 i s nevyrovnanými výkony Jihlava zvládla a udrţela se v soutěţi 10. místem. Muţstvo předvádělo dobré výkony i v poháru, kdy dokázalo poráţet i favority z nejvyšších soutěţí. Nejlepším výsledkem bylo semifinále v sezóně 2004/2005, kdy je zastavil aţ mistrovský Baník Ostrava (FC Vysočina Jihlava, 2006d).

14. 4 Struktura organizace FC Vysočina Jihlava, a.s. se řadí mezi kapitálové společnosti a to konkrétně mezi akciové společnosti. Akciové společnosti jsou právnické osoby, které mají povinnost řídit se obchodním zákoníkem. Majetek společnosti se rozděluje na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Tento klub disponuje 2000 kusy kmenových akcií na jméno, kaţdá z nich má hodnotu 10 000 Kč a jsou v listinné podobě. Základní kapitál FC Vysočina Jihlava činí 20 000 000 Kč. Orgány akciové společnosti tvoří: valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Nejvyšším orgánem je valná hromada, kterou tvoří akcionáři.

38

Valná hromada má na starosti ty nejdůleţitější záleţitosti společnosti (např. rozhodování o změně stanov, výše základního kapitálu, volbu a odvolání členů představenstva a dozorčí rady atd.). Představenstvo klubu je statutárním orgánem společnosti. Představenstvo rozhoduje o veškerých záleţitostech společnosti, jestliţe nejsou zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo těmito stanovami klubu svěřeny do působnosti v jiném orgánu společnosti. Představenstvo tvoří tři členové, kteří si mezi sebou volí předsedu a místopředsedu představenstva. Dozorčí rada kontroluje výkon působnosti představenstva a dohlíţí na činnosti klubu. V dozorčí radě působí 6 členů (interní zdroje klubu). Akcionáři Sportovní klub se transformoval na akciovou společnost v roce 2000. Kdy vznikl i současný název klubu a to FC Vysočina Jihlava. Společnost byla zaloţena 2 zakladateli: městem Jihlava a PSJ holding, a. s.. Základní kapitál činil 1 000 000 Kč. Kapitál byl rozvrţen do 100 akcií, kaţdá akcie má hodnotu 10 000 Kč. Oba zakladatelé vloţili shodně po 500 000 Kč (tzn. kaţdý vlastnil 50 akcií). Dnes je společnost tvořena těmito akcionáři: PSJ, a. s., Statutární město Jihlava, Pivovar Jihlava, a. s. a Limar Capital. Jejich podíl ve společnosti můţeme vidět v následujícím grafu.

39

Podíl akcionářů ve společnosti (%) Statutární město Jihlava 14%

Pivovar Jihlava 3%

Limar Capital B.V. 43% PSJ 40%

Obrázek 3: Procentuální podíl akcionářů ve společnosti (zdroj: vlastní tvorba)

V roce 2015 byl akcionáři navýšen základní kapitál ze 7 000 000 Kč na 20 000 000 Kč. Hlavním důvodem zvýšení kapitálu byla aktuální finanční situace společnosti a zisk dodatečných finančních prostředků na provoz společnosti. S vyuţitím přednostního práva akcionářů v rozsahu podílu kaţdého akcionáře na základním kapitálu společnosti upsali akcionáři akcie za celkem 13 000 000 Kč: PSJ 5 200 000 Kč, Statutární město Jihlava 1 860 000 Kč, Pivovar Jihlava 370 000 Kč, Limar Capital 5 570 000 Kč. Organizační struktura Mezi základní útvary organizační sktruktury FC Vysočina Jihlava, a. s. patří: 

útvar ředitele společnosti,



technicko - správní úsek,



ekonomický úsek,



sportovní úsek.

Zmíněné útvary řídí vedoucí pracovníci, kteří jsou přímo podřízení řediteli společnosti. Kompletní organizační strukturu zobrazuje následující schéma.

40

Obrázek 4: Organizační struktura klubu (zdroj: interní zdroje)

Po nejvyšších útvarech jako jsou Valná hromada, Dozorčí rada a Představenstvo je nejvyšším útvarem útvar ředitele společnosti. Vedoucím útvaru je ředitel společnosti, v této funkci působí Ing. Zdeněk Tulis, který je zároveň místopředsedou představenstva. Funkce útvaru je zabezpečovat činnost, která má spojitost se stykem s útvary společnosti a jinými orgány, institucemi a organizacemi. Ředitel je jako vedoucí útvaru zodpovědný za celkový stav společnosti. Dalším útvarem je technicko – správní úsek. Vedoucím tohoto úseku je Jindřich Březina. Tento útvar má na starosti zabezpečování veškeré technické, hospodářské a údrţbové sluţby spojené s provozem společnosti, běţnou údrţbou stadionů a uţívané techniky, další jeho funkcí je zabezpečování komplexního vybavení klubu sportovním materiálem a provoz kompletní sluţby na ubytovacích zařízeních. Neméně důleţitým útvarem sportovní úsek. Vedoucím sportovního úseku je sportovní manaţer Milan Bokša. Tento útvar se zabývá zabezpečováním komplexní sportovní činnosti všech druţstev klubu a spoluprací s řídícími komisemi FAČR, Řídící komisí na Moravě a KFS Vysočina.

41

Posledním útvarem je ekonomický úsek. Vedoucím ekonomického úseku je Silva Láníková. Tento úsek má následující funkce: zabezpečování veškeré činnosti v oblasti plánování a financování, mzdového účetnictví, účetního výkaznictví, státní statistiky, obchodní a zásobovací, fakturace, hodnocení výsledků hospodaření, dále zabezpečuje obchodní a podnikatelskou činnost společnosti (interní dokumenty klubu).

14. 5 Přikázání Jihlavský klub si stanovil 7 přikázání, kterými se celá společnost řídí. Konkrétně to jsou tato: 1. Výchova mládeţe. 2. Vytváření kvalitních tréninkových podmínek pro přípravu a zápasy (zejména hřiště). 3. Zajištění kvalitního trenérského vedení s kvalifikací a pedagogickým vzděláním, 4. Výchova sportovních vzorů pro vlastní mládeţ. 5. Účast v nejvyšších moţných soutěţích v rámci FAČR. 6. Výstavba národního stadionu Vysočiny, na kterém by mohlo hrát národní muţstvo a případné evropské poháry. 7. Sjednocení všech obyvatel Vysočiny na platformě fotbalu. Podle mého názoru jsou tyto cíle reálné a většina z nich se klubu daří plnit. Pozastavil bych se nad bodem 6, o kterém bych řekl, ţe určitě není nereálný, ale samozřejmě finančně a časově náročný. Nicméně klub na výstavbě stadionu pracuje, stadion je obohacen moderní tribunou, která byla vystavěna v roce 2006. Další rekonstrukce je v plánu.

14. 6 Licence FAČR Kaţdý fotbalový klub hrající nejvyšší nebo druhou nejvyšší soutěţ v ČR musí vlastnit klubovou licenci FAČR. Licence slouţí jako zdroj informací pro orgány FAČR, jestli jsou fotbalové klubu způsobilé hrát nejvyšší soutěţe. Tato způsobilost se určuje v 5 kritériích:

42



sportovní kritéria – program rozvoje mládeţe, mládeţnické týmy, lékařská péče o

hráče,

registrace

hráčů,

písemná

smlouva

s profesionálními

hráči,

rozhodcovské záleţitosti a pravidla fotbalu, rasová rovnoprávnost; 

infrastrukturní kritéria – stadion pro klubové soutěţe FAČR, tréninková zařízení (dostupnost), sportovně-technické zázemí;



personální a administrativní kritéria – klubový sekretariát, generální manaţer, ekonom,

tiskový

mluvčí,

lékař,

fyzioterapeut,

bezpečnostní

manaţer,

pořadatelská sluţba, hlavní trenér „A“ týmu, asistent trenéra „A“ týmu, vedoucí sportovního střediska, trenéři mládeţnických týmů, technický manaţer, práva a povinnosti, povinnost náhrady během sezóny; 

právní kritéria – prohlášení o účasti v klubových soutěţích UEFA, FAČR, minimální právní informace, právní statut klubu, právní struktura skupiny a hlavní mateřská společnost;



finanční kritéria – vykazující účetní jednotka a vykazující okruh, výroční finanční výkazy, mezitímní finanční výkazy, ţádné výkazy po splatnosti vůči fotbalovým klubům, ţádné závazky po splatnosti vůči zaměstnancům, ţádné závazky po splatnosti daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, písemná prohlášení před licenční smlouvou, budoucí finanční informace.

Klubový licenční systém FAČR je tvořen třemi úrovněmi: 1. licence GOLD, 2. licence SILVER, 3. licence BRONZE.

Licence GOLD je určena pro soutěţe v rámci organizace UEFA (Union of European Football Associations), která má na starosti reprezentační i veškeré evropské klubové soutěţe. Pokud kterýkoli klub vlastní tuto licenci, vlastní v podstatě i ty zbývající 2 licence niţšího řádu. Licence SILVER je nutná při účasti klubu v nejvyšší soutěţi FAČR. Je v ní zahrnuta i licence BRONZE, ale s touto licencí není moţné hrát evropské soutěţe.

43

Licenci BRONZE musí vlastnit kaţdý klub hrající druhou nejvyšší soutěţ FAČR. Jihlavský klub vlastní licenci SILVER pro účast klubu v nejvyšší soutěţi v ČR (Klubové licence FAČR, 2015).

15 Rozpočet klubu Jihlavský fotbalový klub je tvořen dvěma subjekty, které spolu spolupracují. Jsou to FC Vysočina Jihlava, a. s. a Fotbalový klub mládeţe Vysočina Jihlava, z. s. (FKM Vysočina Jihlava, z.s.). V mé práci se zabývám klubem FC Vysočina Jihlava, a. s., ale z důvodu úzké spolupráce se zaměřím i na rozpočet FKM. FKM Vysočina Jihlava je zavázáno k úhradě veškerých nákladů spojených s realizací a průběhem mistrovských utkání FAČR v soutěţích ţákovských a dorosteneckých (např. cestovní náklady, náklady na pronájem hřiště, náklady na rozhodčí atd.). FC Vysočina Jihlava bude nasazovat v dospělých kategoriích hlavně hráče, kteří prošli tréninkovou přípravou FKM. Společnost FC Vysočina Jihlava, a. s. poskytuje spolku FKM Vysočina Jihlava, z. s. veškeré účetní poradenství, vedení účetnictví a v neposlední řadě zajišťuje praní dresů hráčů, údrţbu, úklid, opravy věcí a hřišť, které jsou v uţívání spolku. FC Vysočina Jihlava, a. s. je nájemcem fotbalového hřiště v Jihlavě v ulici Jiráskova. FKM Vysočina Jihlava, z. s. má v podnájmu fotbalové hřiště ve Vyskytné nad Jihlavou a v nájmu hřiště Na Stoupách v Jihlavě a v Antonínově Dole. Veškerá hřiště nebude vyuţívat pouze ta smluvní strana, která je nájemcem, resp. podnájemcem, nýbrţ vyuţívat je budou obě strany dle potřeby vţdy za úplatu. Akciová společnost přenechá FKM k uţívání určené kanceláře, movité věci a poskytuje sluţby s nájmem, resp. podnájmem těchto prostor za úplatu (příloha č. 4). V následujících kapitolách uvedu návrhy rozpočtu a výsledky hospodaření za sledované 3 roky. Bohuţel návrh rozpočtu za rok 2012 jiţ klub nemá k dispozici, takţe ho v mé práci neuvádím.

44

15. 1 Návrh rozpočtu 2013 FC Vysočina Jihlava, a. s. by se měla podle návrhu rozpočtu dosáhnout na zisk přibliţně 14,5 mil. Kč. Klub počítá přibliţně se stejnými výdaji jako za minulý rok. Samozřejmě tento odhad je pouze teoretický, protoţe je těţké odhadovat některé náklady. U nákladů hraje roli také sportovní výkonnost celého týmu, při lepších výsledcích klub vyplácí vyšší prémie hráčům, trenérům a celému realizačnímu týmu. Dalším faktorem jsou nákupy a přijímání nových hráčů na hostování, coţ přináší další náklady. Naopak pokud se podaří nějakého talentovaného hráče prodat za dobré peníze, mohou z toho být velice platné výnosy pro klub. S dobrými výkony jsou spojeny trţby za vstupné a za fanouškovské předměty. Neméně důleţité jsou dotační sumy od kraje Vysočina, Statutárního města Jihlava a nemalou částku klub získá za poskytování reklamy svým partnerům. Tyto faktory jsou převáţně určující, jestli klub bude ziskový nebo ztrátový.

Tabulka 3: Návrh nákladů 2013 (zdroj: Vlastní zpracování)

Náklady

Návrh rozpočtu 2013

Spotřebované nákupy

4 830 000,–

Sluţby

45 181 000,–

Osobní náklady

6 830 000,–

Daně a poplatky

36 000,–

Jiné provozní náklady

340 000,–

Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích

334 500,–

období a opravné poloţky v provozní oblasti Finanční náklady

320 000,– 57 871 500,–

Celkem

45

Nejvíce finančních prostředků klub vynaloţí na platy hráčů. Na rok 2013 se předpokládá výdaj cca 15,5 mil. Kč. To je ale pouze základ, ke kterému se přičítají prémie podle výkonnosti. Tyto prémie se těţko odhadují, protoţe se neví, jak na tom tým bude po té sportovní stránce. Za přestupy a hostování klub navrhuje částku cca 6 mil. Kč. Jsou to částky za plánované přestupy a hostování některých hráčů. Na mzdy zaměstnanců klub počítá s částkou 4,7 mil. Kč.

Tabulka 4: Návrh výnosů 2013 (zdroj: Vlastní zpracování)

Výnosy

Návrh rozpočtu 2013

Trţby za vlastní výkony a zboţí

61 890 000,–

Jiné provozní výnosy

10 450 000,–

Finanční výnosy

1 000,–

Celkem

72 341 000,–

Velkou finanční injekci společnost dostává z reklamní činnosti, kdyţ se na rok 2013 předpokládá výnos 25 mil. Kč. Ne kaţdý reklamní partner poskytuje klubu finanční zdroje, někteří partneři spolupracují s klubem pomocí tzv. Barterového obchodu, kdy jihlavský oddíl poskytuje partnerovi reklamu a partner naopak poskytne sluţby, zboţí nebo také reklamní spoty v rádiu atd. Nejvyšší zástupci klubu měli i velice optimistický pohled na trţby ze vstupného na zápasy, kdyţ odhadovali výnos 4 mil. Kč. Velice vysoké číslo je i v poloţce přestupy, kdyţ se plánuje jeden velký přestup talentovaného fotbalisty, celkově za přestupy je návrh na rok 2013 21 mil. Kč. Dalším výnos je od marketingové společnosti STES, částka se odvíjí podle umístění týmu v Synot lize. STES je vlastníkem televizních a reklamních práv. Této společnosti klub uvolňuje reklamní panely pro prezentaci svých partnerů. Pevné příjmy má klub od kraje Vysočina a města Jihlava, se kterými má jihlavský klub uzavřenou smlouvu.

46

15. 2 Návrh rozpočtu 2014 V roce 2014 se neočekával ţádný zisk, naopak podle navrhovaného rozpočtu na tento rok se očekávala ztráta cca 21 mil. Kč. Neočekával se ţádný velký prodej svých hráčů. Určitý vliv na to má i úspěšná minulá sezóna, kdy „A“ muţstvo obsadilo konečnou 10. příčku Synot ligy. Očekávaly se víceméně stejné náklady jako v minulém roce. Naopak výnosy o třetinu niţší neţ v roce minulém. To je dáno především o jiţ zmiňovaném neočekáváném prodeji svých hráčů.

Tabulka 5: Návrh nákladů 2014 (zdroj: Vlastní zpracování)

Náklady

Návrh rozpočtu 2014

Spotřebované nákupy

4 494 000,–

Sluţby

53 996 141,–

Osobní náklady

6 535 000,–

Daně a poplatky

46 500,–

Jiné provozní náklady

725 000,–

Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích

529 571,–

období a opravné poloţky v provozní oblasti Finanční náklady

375 000,–

Celkem

66 171 641,–

U nákladů na rok 2014 se počítalo s podobnou částkou, jaká byla na konci roku 2013. Samozřejmě mohou dojít i neočekávané opravy stadionu např. z řádění hostujících fanoušků. Je nutné také počítat s pohyblivou sloţkou, coţ jsou prémie pro hráče, trenéry a realizační tým. Předchozí sezóna byla pro tým úspěšná a tak se očekává podobný výsledek v té další. I podle toho jsou navrhovány prémie pro hráče ve výši 6 mil. Kč a pro hlavního trenéra ve výši 450 tis. Kč. Těchto prémií samozřejmě nemusí zmínění

47

dosáhnout, vše se odvíjí od sportovních výsledků. Náklady na hrubé mzdy zaměstnanců by měly být prakticky totoţné a to ve výši 4,7 mil. Kč.

Tabulka 6: Návrh výnosů 2014 (zdroj: Vlastní zpracování)

Výnosy

Návrh rozpočtu 2014

Trţby za vlastní výkony a zboţí

38 740 000,–

Jiné provozní výnosy

6 350 000,–

Finanční výnosy

0,–

Celkem

45 090 000,–

V roce 2014 se opět počítá s obrovským výnosem z reklamní činnosti a to celkové částce 26 mil. Kč. Tyto výnosy jsou od partnerů klubu, kterých je opravdu hodně. Hlavními partnery klubu jsou: Adidas, Lionsport, Synot liga, Agados, Automotivelighting, Kraj Vysočina, FERI, ZAPA beton, Kostelecké uzeniny, Gambrinus, Alpine a Labara. U trţeb za vstupné na fotbalové utkání uţ vedení klubu nebylo optimistické jako v návrhu pro rok 2013 a zmiňuje částku ve výši 2,5 mil. Kč. Další velkou finanční injekcí jsou práva společnosti STES, kdy se očekává částka 6,5 mil. Kč. Na účet klubu by mělo v roce 2014 přistát podle odhadu 3,5 mil Kč od města a dary od loterijních společností.

15. 3 Analýza hospodaření za rok 2012 Rok 2012 byl pro klub ze sportovního hlediska velice úspěšný, kdyţ se první tým v sezóně 2011/2012 opět probojoval do nejvyšší soutěţe. Z finančního hlediska uţ to tak dobré nebylo. Hospodářský výsledek k 31.12.2012 za FC Vysočina Jihlava, a. s. byl -5 592 248 Kč.

48

Náklady rozpočtu FC Vysočina Jihlava, a. s. za rok 2012 Tabulka 7: Skutečné náklady roku 2012 (zdroj: Vlastní zpracování)

Náklady

Částka k 31. 12. 2012

Spotřebované nákupy

6 391 803,44,–

Sluţby

42 283 476,33,–

Osobní náklady

6 419 221,–

Daně a poplatky

77 401,–

Jiné provozní náklady

974 808,88,–

Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích

887 539,83,–

období a opravné poloţky v provozní oblasti

Finanční náklady

284 626,83,–

Celkem

57 318 877,31,–

Do nákladů spotřebovaných nákupů můţeme zařadit např. spotřebu veškerého materiálu, ochranných pomůcek, pohonných hmot, elektrické energie, plynu vody atd. Nejvyšší částku těchto nákladů tvoří spotřeba sportovních potřeb, která činí 2 627 537,59 Kč. Do sportovních potřeb řadíme např. kopačky, tréninkové kuţely, brankářské rukavice, míče a mnoho dalšího. Dalšími náklady jsou sluţby, které obsahují mnoho poloţek. Například můţeme uvést náklady na reprezentaci, pronájem sportovišť, zdravotní péče a regenerace, reklama, přestupy, soustředění atd. Nákladovou poloţkou, která tvoří více neţ 50 % všech nákladů sluţeb jsou odměny hráčů a realizačního týmu „A“ i „B“ muţstva (včetně prémií pro „A“ muţstvo). Prvnímu týmu se mimořádně dařilo ve II. lize a dokázal postoupit do nejvyšší soutěţe. To se samozřejmě projevilo i na prémiích (6 915 577 Kč), které výrazně zvýšily odměny pro první muţstvo. Další důleţitou poloţkou jsou přestupy a hostování hráčů, kde náklady na tyto poloţky byly přes 4 000 000 Kč. Velice 49

významným přestupem byl přestup Jaromíra Blaţka z AC Sparta Praha nebo Václava Kolouška ze Zbrojovky Brno a také hostování Tomáše Rady z tureckého Sivassporu. Neméně důleţitým článkem se stal také nový trenér František Komňacký, který měl pomoci Jihlavě setrvat v Gambrinus lize (dnes Synot liga). Konečná suma za sluţby je 42 283 476,33 Kč. Z osobních nákladů bych zmínil hlavně hrubé mzdy, které tvoří největší část těchto nákladů. Hrubé mzdy jsou vypláceny veškerým zaměstnancům klubu, jako jsou např. ekonomičtí pracovníci, údrţbáři, správci stadionu atd. Podstatnou část osobních nákladů tvoří také sociální a zdravotní pojištění. Celková částka těchto nákladů je 6 419 221 Kč. Do výdajové strany rozpočtu neodmyslitelně patří daně a poplatky. Patří sem silniční daň a ostatní daně a poplatky. V roce 2012 klub uhradil tuto poloţku ve výši 77 401 Kč. Nejvyšší sumy z Jiných provozních nákladů jsou za prodaný materiál (cca 322 000 Kč), jihlavský klub daroval v roce celkovou částku 302 400 Kč, z této částky šly peníze na charitu, do nemocnice a dalších společností. V účtové třídě 55 patřily k nejvyšším nákladům odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a také opravné poloţky. Z finančních nákladů společnost nejvíce zatíţily úroky, které tvoří více jak polovinu všech finančních nákladů. Celkové náklady FC Vysočina Jihlava, a.s. k 31. 12. 2012 činily 57 318 877, 31 Kč.

50

Tabulka 8: Skutečné výnosy roku 2012 (zdroj: Vlastní zpracování)

Výnosy

Částka k 31. 12. 2012

Trţby za vlastní výkony a zboţí

45 209 774,25,–

Jiné provozní výnosy

6 527 471,–

Finanční výnosy

-10 615,66,–

Celkem

51 726 629,69,–

Nejvyšší částku z výnosů klub získal z reklamy. Reklamní partneři významnou měrou podporují klub finančními obnosy a na oplátku získávají reklamní prostor na stadionu. Za rok 2012 klub získal za reklamu téměř 30 mil. Kč. Z přestupů a hostování klub „vytěţil“ necelých 6 mil. Kč. Za zmínku stojí odchod Michala Veselého, hostování Petra Filipa, který zamířil do Varnsdorfu a Jan Kosak do Vlašimi. V roce 2012 stadion na Jiráskově ulici v soutěţních utkáních celkem navštívilo 41 025 diváků, coţ do klubové kasy přineslo cca 2 mil. Kč. Od marketingové společnosti STES, která vlastní televizní práva, obdrţela společnost 3,7 mil. Kč. Na této částce má velký podíl jiţ zmíněný postup do nejvyšší soutěţe. Od města získal klub 3,8 mil. Kč. Podle smlouvy inkasuje kaţdý rok 1 mil. Kč na správu sportovních zařízení. Jenomţe v případě postupu do nejvyšší soutěţe je klub povinen zřídit vyhřívaný trávník. K postupu právě v tomto roce došlo, takţe přibylo na vyhřívaný trávník dalších 2,8 miliónů.

51

15. 4 Analýza hospodaření za rok 2013 Rok 2013 byl ze sportovního hlediska rokem úspěšným. Kdyţ se na jaře podařilo poprvé v historii klubu udrţet v nejvyšší soutěţi. V jihlavském kádru došlo i na mnoho změn. Došlo i k největšímu přestupu v historii klubu. Na podzim téhoţ roku Jihlava výrazně posílila svůj tým. Ale nepodařilo se navázat na velice dobré výsledky z přechozí sezóny, coţ vedlo k odvolání trenéra Komňackého.

Náklady rozpočtu FC Vysočina Jihlava, a. s. za rok 2013 Tabulka 9: Skutečné náklady roku 2013 (zdroj: Vlastní zpracování)

Náklady

Částka k 31. 12. 2013

Spotřebované nákupy

5 386 503,67,–

Sluţby

53 503 805,29,–

Osobní náklady

6 947 832,30,–

Daně a poplatky

53 156,–

Jiné provozní náklady

1 917 199,66,–

Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích

585 094,62,–

období a opravné poloţky v provozní oblasti

Finanční náklady

579 498,22,–

Celkem

68 973 089,76,–

Ve spotřebovaných nákupech za rok 2013 se skutečnost od navrhovaného rozpočtu lišila o cca 600 tis. Kč. Ve většině poloţek se tvůrce rozpočtu „trefil“. Vyšší částky byly zejména za spotřebu elektrické energie, plynu a vody. V nákladové skupině Sluţby byl rozdíl od návrhu přes 8 mil. Kč. Dvojnásobná částka, neţ se kterou se počítalo, byla za opravy a udrţování. Tato poloţka je velice obtíţná 52

k odhadování, protoţe nikdy nevíte, co se můţe zničit. Další podobnou poloţkou je Zdravotní péče a regenerace, kde částka byla opět dvojnásobná od návrhu. Zde se to odvíjí od zdravotního stavu hráčů, kdyţ je více zranění, částka je samozřejmě vyšší. Pro vyšší propagaci klubu a zároveň s tím snaha o nalákání více fanoušků na stadion byla vynaloţena částka 1 mil. Kč, to je o 300 tis. Kč více, neţ je uvedeno v návrhu. Celkové odměny hráčů činily cca 24. mil Kč, coţ je téměř o 4 milióny více. Tato částka vznikla díky příchodům nových hráčů. Na hostování dorazili Václav Vašíček (Sigma Olomouc), David Vaněček (FC Viktoria Plzeň). Dále v letním přestupovém termínu přišel na hostování Jan Mikula (Slavia Praha) a Adam Jánoš (Sparta Praha). Do klubu přestoupilo i několik hráčů např.: Marek Jungr (Teplice), Vojtěch Přeučil (Dukla Praha), Jan Teplý (Frýdek-Místek), Haris Harba (Hradec Králové) a další. Výrazně vyšší náklady klub vynaloţil za sluţby agenta (cca 4 mil. Kč), tato částka je spjatá s velkým mnoţstvím přestupů a hostování. Kdy agent vyjednává s hráči a muţstvy o těchto přestupech. Nákladová skupina Osobní náklady proběhla podle očekávání. Celkové skutečné náklady byly necelých 7 mil. Kč. Celkové náklady byly o 11 mil. Kč vyšší neţ očekávané.

Porovnání navrhovaných a skutečných nákladů za rok 2013 68 000 000 66 000 000 64 000 000

66 171 641,–

65 365 275,90,–

62 000 000 60 000 000 58 000 000 56 000 000 54 000 000 52 000 000 Navrhované náklady

Skutečné náklady

Obrázek 5: Porovnání navrhovaných a skutečných nákladů za rok 2013 (zdroj: vlastní tvorba)

53

Tabulka 10: Skutečné výnosy roku 2013 (zdroj: Vlastní zpracování)

Výnosy

Částka k 31. 12. 2013

Trţby za vlastní výkony a zboţí

65 272 046,28,–

Jiné provozní výnosy

4 689 350,51,–

Finanční výnosy

80 109,86,–

Celkem

70 041 506,65,–

Návrh výnosů se od skutečnosti nijak výrazně nelišil, pro klub bylo pozitivum, ţe přeci jen skupina výnosů Trţby za vlastní výkony a zboţí vynesla o něco více, neţ bylo očekáváno. Přibliţně to bylo o nějakých 3,5 mil. Kč. Podle očekávání vysokou částku obdrţel klub za reklamní činnost, konkrétně 25,6 mil Kč. Naopak trţby ze vstupného na fotbalová utkání byly téměř o polovinu niţší, neţ bylo v návrhu (2,3 mil Kč). Na domácí stadion dorazilo v roce 2013 celkem 49 319 fanoušků. Úplně nejvyšší částku klub inkasoval z přestupů a hostování. Kde nastal velký přestup Stanislava Tecla, který zamířil do Viktorie Plzeň, za částku 20 mil. Kč. Tímto prodejem se stal Tecl nejdraţším hráčem, kterého FC Vysočina Jihlava prodala za celou svou historii. Na hostování do Ţďáru nad Sázavou zamířil útočník Tomáš Sedláček, do Slovácka odešel Tomáš Rada. Došlo i na neprodlouţení smluv u Petera Čvirika a Igora Oberta a Dalibora Roţníka. Klub ukončil hostování Tomečka a Vašíčka ze Sigmy Olomouc a Vaněčka z Viktorie Plzeň. 7 mil. Kč získal klub od reklamní agentury STES. U skupiny Jiné provozní výnosy získal klub celkem 4,6 mil. Kč. Návrh výnosů pro tento rok byl 10,4 mil. Kč. Skutečné výnosy ovlivnily především dotace, kdyţ se očekávaly dotace od kraje, které nakonec nebyly a od města byly výrazně niţší (2,7 mil. Kč namísto očekávaných 7,2 mil. Kč). Finanční výnosy byly vyšší, neţ v návrhu. Ve skutečnosti klub inkasoval 80 tis. Kč namísto 1 tis. Kč, kde většinu z této poloţky tvoří kurzové zisky. V celkovém součtu všech výnosů klub obdrţel 70 mil. Kč namísto 72 mil. Kč.

54

Porovnání navrhovaných a skutečných výnosů za rok 2013 73 000 000 72 500 000 72 000 000 71 500 000 71 000 000 70 500 000 70 000 000 69 500 000 69 000 000 68 500 000

72 341 000,–

70 041 506,65,–

Návrhované výnosy

Skutečné výnosy

Obrázek 6: Porovnání navrhovaných a skutečných výnosů za rok 2013 (zdroj: vlastní tvorba)

Hospodářský výsledek za rok 2013 činil 1 068 416 Kč. Hlavním důvodem, ţe klub byl v tomto roce ziskový, zapříčinil především podařený prodej talentovaného Tecla, díky tomu do klubové pokladny přibyla velice vítaná finanční injekce.

55

15. 5 Analýza hospodaření za rok 2014 Jaro roku 2014 se povedlo nadmíru dobře a Jihlava ukončila ročník 2013/2014 na 8. místě v tabulce. Dík těmto skvělým výkonům se stala tato sezóna nejúspěšnější v celé historii klubu. Další sezóna, která začala na podzim, se pro muţstvo nevyvíjela moc dobře. Nakonec se tým pod dočasným trenérem Romanem Kučerou zlepšil a podzimní část sezóny zakončil na klidném 11. místě a měl dobrou pozici k dalším bojům k setrvání v nejvyšší soutěţi.

Náklady rozpočtu FC Vysočina Jihlava, a. s. za rok 2014 Tabulka 11: Skutečné náklady roku 2014 (zdroj: Vlastní zpracování)

Náklady

Částka k 31. 12. 2014

Spotřebované nákupy

4 736 416,83,–

Sluţby

52 036 640,31,–

Osobní náklady

6 937 024,20,–

Daně a poplatky

64 413,–

Jiné provozní náklady

868 311,41,–

Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a

694 609,54,–

opravné poloţky v provozní oblasti

Finanční náklady

642 622,15,–

Celkem

65 980 037,44,–

Skupina spotřebovaných nákupů dopadla dost podobně, jako bylo zapsáno v návrhu. Návrh byl 4,4 mil. Kč a skutečnost 4,7 mil. Kč. Za zmínku bych uvedl vyšší částku u spotřeby sportovních potřeb, které činila o 200 tis. Kč více, neţ bylo předpokládáno.

56

Stejně jako spotřebované nákupy i sluţby mají téměř totoţné navrhované částky a ty skutečné. Dokonce zde je částka téměř o 2 mil. Kč menší. Celkově za přestupy a hostování klub zaplatil 6,9 mil. Kč. Do klubu přišel ze slovenského Spartaku Myjava Vladimír Kukoľ, z podzimního hostování se vrátila trojice Kučera, Marcin a Mešanovič. Na hostování ze Sigmy Olomouc přišel levý obránce Michal Vepřek a v létě ještě pravý obránce Vlastimil Vidlička také ze Sigmy. Vysokou částku musel klub vynaloţit na odměny hráčů, coţ bylo 23,3 mil. Kč. Trenérskému štábu klub vyplatil dohromady 3,7 mil. Kč. Do Osobních nákladů patří i hrubé mzdy zaměstnanců, které v roce 2014 činily celkem 4,9 mil. Kč, coţ je o 200 tis. Kč více jak v navrhovaném rozpočtu. Celkové Osobní náklady se vyšplhali na číslo 6,9 mil. Kč. Je to zase o něco vyšší částka, neţ bylo očekáváno. Jiné provozní náklady se zastavily na 868 tis. Kč. Převýšily návrh o 200 tis. Kč. Za odpisy majetku klub zaplatil celkově 694 tis. Kč. Do těchto nákladů patří veškeré odpisy majetku, ale také opravné poloţky. Poslední skupinou nákladů jsou Finanční náklady. V těchto nákladech tvoří nejvyšší částku úroky, které byly 400 tis. Kč. Hlavně díky této poloţce se Finanční náklady dostaly aţ téměř dvojnásobnou částku od té navrhované. Celkové náklady za rok 2014 zůstaly na částce 65,9 mil. Kč oproti navrhovaným 66,1 mil. Kč. Takţe tato suma byla nad očekávání.

57

Porovnání navrhovaných a skutečných nákladů za rok 2014 68 000 000 66 000 000 64 000 000

66 171 641,–

65 365 275,90,–

62 000 000 60 000 000 58 000 000 56 000 000 54 000 000 52 000 000 Navrhované náklady

Skutečné náklady

Obrázek 7: Porovnání navrhovaných a skutečných nákladů za rok 2014 (zdroj: vlastní tvorba)

Tabulka 12: : Skutečné výnosy roku 2014 (zdroj: Vlastní zpracování)

Výnosy

Částka k 31. 12. 2014

Trţby za vlastní výkony a zboţí

54 883 852,84,–

Aktivace vnitropodnikových sluţeb

49 323,–

Jiné provozní výnosy

5 805 455,76,–

Finanční výnosy

22 838,31,–

Ostatní mimořádné výnosy

2 005 331,60,–

Celkem

62 766 801,51,–

Návrh výnosů rozpočtu na tento rok byl 45 mil. Kč, ve skutečnosti dosáhl celkové výše 62,7 mil. Kč. Velikou částku těchto výnosů tvoří opět přestupy a hostování. Do rumunského Otelulu Galati odešel Karol Karlík a do slovenského Spartaku Myjava zamířil Arnold Šimonek. Na hostování do niţších soutěţí a na hostování odešli: Kliment (Dukla Banská Bystrica), Kotnour a Kučera (oba Ţďár nad Sázavou). V letním přestupovém okně odešli hostovat: Urbánek (Varnsdorf), Přeučil (Táborsko), Kučera 58

(Chrudim) a Teplý (Viktorie Jirny). Hlavně díky kvalitním výkonům na jaře, získal klub od společnosti STES 8,2 mil. Kč. Ze vstupného na domácí utkání klub dostal nejvyšší částku ze všech sledovaných období (2,5 mil. Kč) za návštěvu 49 697 diváků. Více jak dvojnásobnou dotaci neţ bylo předpokládáno, dostal od FAČR, celkem to bylo 1,2 mil Kč. Tuto dotaci asociace poskytla všem klubům v lize, je to za dobrou reprezentaci českého fotbalu v evropských pohárech (tzv. solidarity payment). Od města připlula očekávaná částka 3,5 mil. Kč. Velká pomoc přišla od kraje Vysočina, který daroval klubu 2 mil. Kč na pokrytí nákladů související s účastí v Synot lize. Celkové výnosy za rok 2014 činí 62,7 mil. Kč oproti očekávaným 45 mil. Kč.

Porovnání navrhovaných a skutečných výnosů za rok 2014 70 000 000 60 000 000

62 766 801,51,–

50 000 000 40 000 000

45 090 000,–

30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 Návrhované výnosy

Skutečné výnosy

Obrázek 8: Porovnání navrhovaných a skutečných výnosů za rok 2014 (zdroj: vlastní tvorba)

15. 6 Analýza rozpočtu FKM Vysočina Jihlava, z. s. Vzhledem ke spolupráci spolku a akciové společnosti, která je zaloţena na smlouvě o vzájemné spolupráci (viz příloha č. 3) se zde zmíním i o rozpočtu FKM Vysočina Jihlava, z. s.

59

Tabulka 13: Rozpočty FKM za roky 2012, 2013 a 2014 (zdroj: Vlastní zpracování)

Skutečnost k 31. 12.

Skutečnost k 31.12.

Skutečnost k 31. 12.

2012

2013

2014

Náklady

11 253 460,81,–

11 719 921,39,–

12 013 442,93,–

Výnosy

11 095 504,18,–

11 300 959,35,–

12 356 964,27,–

HV

-157 856,63,–

-418 962,04,–

343 521,34,–

Mezi nejvýraznější náklady bych zmínil spotřebu sportovních potřeb, nejvyšší náklad této poloţky byl v roce 2013, konkrétně 713 tis. Kč. Další z těch zásadnějších poloţek v nákladech tvoří materiál na údrţbu hřišť, které má FKM v podnájmu (Vyskytná nad Jihlavou) a v nájmu (hřiště Na Stoupách a v Antonínově Dole). Tyto náklady se ve všech sledovaných letech pohybovaly okolo 300 tis. Kč. Za tyto hřiště spolek zaplatil kaţdým rokem cca 1 mil. Kč. Další podstatnou částkou nákladů je přepravné. Částky za přepravné byly kaţdý rok přes 1 mil. Kč, kaţdý rok se tato částka zvyšovala a v roce 2014 dosáhla na částku 1,6 miliónů. Nejvyšší nákladovou částkou jsou odměny všem trenérům mládeţe. Za celý trenérský štáb všech mládeţnických týmů klub zaplatí okolo 3 mil. Kč. Několik přespolních mladých talentovaných fotbalistů je ubytováno v Domově mládeţe, za které klub zaplatí ročně částku cca 300 tis. Kč.

Nejvyšší částky do klubu přitékají z reklamní činnosti. V letech 2012 a 2013 to bylo okolo 500 tis. Kč. FKM také pronajímá nebytové prostory, za které dostává taky velice slušnou finanční podporu. Dalším zdrojem výnosů jsou členské příspěvky fotbalistů, které platí kaţdý mladý fotbalista, počínaje mladší přípravkou. Nejvýraznější přítoky peněz jsou dotace. Od města kaţdý rok dostává FKM na mládeţ 5 mil. Kč. Od kraje Vysočina to je 1,5 mil Kč. A v neposlední řadě jsou tu dotace od FAČR, která klubu přispívá 2,2 mil Kč. 60

Výsledky hospodaření FKM v daných letech 343 521,34,–

2012

2013

2014

1

2

3

-157 956,63,–

-418 962,04,–

Obrázek 9: Výsledky hospodaření FKM v letech 2012, 2013 a 2014 (zdroj: vlastní tvorba)

V grafu můţeme vidět, ţe FKM Vysočina Jihlava, z. s. dosáhl zisku pouze v roce 2014. Výrazný podíl na tom má dar od Kraje Vysočina, kdyţ stejně jako v akciové společnosti poskytl vysokou částku na pokrytí nákladů na účast v mládeţnických soutěţích.

61

15. 7 Zhodnocení hospodaření za sledované roky V této kapitole zhodnotím, jak se klubu dařilo v jednotlivých sledovaných letech a pokusím se navrhnout řešení ke zlepšení stávající situace klubu.

Výsledky hospodaření v daných letech 1 068 416,89,– 2012

2013

2014

1

2

3

-3 213 235,93,–

-5 592 247,62,– Obrázek 10: Výsledky hospodaření a.s. v letech 2012, 2013 a 2014 (zdroj: vlastní tvorba)

Z grafu je moţné vidět, ţe klub dosáhl zisku pouze v roce 2013. Ze sledovaných období klub v roce 2012 dosáhla největší ztráty, coţ bylo 5,5 mil. Kč. Klub měl poměrně vysoké náklady, které byly způsobeny postupem do vyšší soutěţe a byly znát hlavně v poloţce prémií pro hráče. Ztrátu z roku 2012 klub uhradil tak, ţe částku 2,1 mil. Kč zaplatil z „Ostatních kapitálových fondů“ a zbývající částku převedl na účet „Neuhrazená ztráta minulých let.“ V roce 2013 se jako v jediném z analyzovaných podařilo klubu dosáhnout zisku v podobě 1. mil. Kč. V tomto roce došlo k navýšení nákladů, coţ se samozřejmě předpokládalo po úspěšném postupu. Po stránce výnosů to byl velice úspěšný rok, kde na tom měl obrovský podíl rekordní prodej Stanislava Tecla do Plzně. Celou částku zisku představenstvo pouţilo na úhradu ztráty z minulých let. V posledním sledovaném roce klub opět utrpěl ztrátu v podobě 3,2 mil Kč. Přestoţe náklady tohoto roku byly niţší neţ v roce minulém, tak přes podstatně niţší výnosy byl

62

klub ztrátový. V roce 2014 společnost celou ztrátovou částku převedla opět na účet „Neuhrazená ztráta minulých let.“ Zisk nebo ztráta, dá se říci, kaţdý rok stojí na dobrém prodeji svých odchovanců. Coţ se potvrdilo i ve všech 3 sledovaných letech. Jak jsem jiţ zmínil dříve, tento klub se snaţí hlavně zaměřit na práci s mládeţí. Samozřejmě nejde a je prakticky nemoţné vychovat kaţdý rok takové hráče, kteří budou tak dobří, ţe budou převyšovat tento klub a budou ţádané zboţí pro jiné větší kluby. Jihlavskému klubu se tato práce s mladými vyplácí. Jasným důkazem je mnoho skvělých odchovanců, kteří se dokázali probojovat do reprezentace, jak mládeţnické, tak i dospělé. V „A“ týmu české reprezentace nastoupili tito odchovanci: Theodor Gebre Selassie, Jan Kopic, Michael Rabušic, Stanislav Tecl a Matěj Vydra.

16 Návrh na zlepšení finanční situace Zvýšení výkonnosti V této části mé práce se zaměřím na můj osobní návrh na zlepšení finanční situace společnosti. Můj návrh je postaven na odpovědích rozhovorů s vedením klubu. Otázky jsou zaměřeny na výkonnost „A“ týmu klubu. Dělal jsem 2 rozhovory, s ředitelem klubu Ing. Zdeňkem Tulisem a sportovním manaţerem Milanem Bokšou. Oběma jsem poloţil 5 shodných otázek. Na základě jejich odpovědí jsem vymyslel návrh na zlepšení sportovní a s tím související finanční situace. Má první otázka zněla: „Myslíte si, že současný hráčský kádr má na vyšší příčky v tabulce Synot ligy, než se umístil v uplynulé sezóně?“ Oba dotazovaní se shodli, ţe současné muţstvo má na lepší umístění v nejvyšší soutěţi. Díky této odpovědi je jasné, ţe jednotliví hráči nedokázali naplno vyuţít svůj potenciál, který by vedl k lepším výsledkům. Druhá má otázka zněla: „Myslíte si, že mezi hráči panuje dobrá atmosféra?“ Opět se oba zástupci klubu shodli a odpověděli „Spíše ano“, z této odpovědi vyplývá, ţe týmová atmosféra není úplně dokonalá.

63

„Jak starší hráči přijímají mladé nováčky?“ zněla další otázka. Oba se téměř shodli, ţe starší, zkušenější hráči se těm mladším snaţí pomáhat v jejich rozvoji. Nicméně Ing. Zdeněk Tulis ještě dodal, ţe jejich pomoc by měla být ještě větší. Předposlední otázkou, na kterou jsem se ptal, byla: „Navrhněte možnosti na zlepšení výkonnosti týmu, na kterých by bylo přínosné pracovat.“ Tulis vyzdvihnul především zlepšení přístupu hráčů, plnění smluvních podmínek (plnění tréninkových povinností, rehabilitace, stravování, psychika a odolnost). Dále také zmínil vyuţití sportovního věku k dosaţení co nejvyšší sportovní úrovně. Za velice důleţitou povaţuje také motivaci, které je postavena takto: „čím lepší výkony a s tím spojené výsledky, tím vyšší spokojenost diváků a vyšší odměny hráčů.“ Sportovní manaţer Bokša si myslí, ţe by se měla zlepšit taktická příprava, motivace jak na tréninku, tak v zápase a kondice všech hráčů. Poslední otázka byla ve znění: „Preferujete spíše prodej nadějných, talentovaných hráčů nebo vytvoření podmínek, aby tito hráči setrvali v klubu?“ Ředitelova odpověď zní: „Poněvadž v současné době vytváříme klub a podmínky pro to, aby byl tým dlouhodobým stálým účastníkem Synot ligy, chtěli bychom, aby hráči po dosažení co nejvyšší úrovně pomáhali klub posouvat ke špičkám v ČR. Bohužel tato cesta je velmi ekonomicky náročná a občas si musíme pomoci prodejem nejtalentovanějších hráčů, pokud o ně projeví někdo adekvátní zájem a tím získáme prostředky na doplnění rozpočtu.“ Pan Bokša na tuto otázku odpověděl slovy: „Klub jako Jihlava musí preferovat prodej těchto hráčů.“ Na základě rozhovorů je zřejmé, ţe současný tým má dostatečnou kvalitu na to, aby se umístil lépe v tabulce Synot ligy neţ doposud. Aby tým dokázal vyuţít svůj potenciál je potřeba, aby uvnitř muţstva vládla dobrá atmosféra a aby hráči měli jeden ke druhému přirozený respekt. K utuţení týmu jsou dobré přípravné kempy, na které se jezdí většinou před začátkem sezóny. Na kempech totiţ spolu hráči tráví několik dní a je dle mého názoru dobré zařadit i jiné aktivity neţ je fotbal a do kterých se zapojí celý tým. Aby v klubu panovala tato atmosféra po celou dobu sezóny, zařadil bych i tyto mimofotbalové aktivity v průběhu sezóny (např. společná návštěva wellness). Kdyţ do prvního týmu přichází mladí, talentovaní hráči je to určitá konkurence pro starší hráče, ale zároveň je důleţité těmto mladým hráčům pomoci. Starší hráči díky jejich zkušenostem mohou hodně pomoci v rozvoji mladých hráčů. Coţ do budoucna 64

můţe být pro klub velice přínosné. Samozřejmě tento faktor je velice obtíţné nějakým způsobem ovlivnit, tady jde hlavně o mentalitu jednotlivých hráčů. Jedním z nejdůleţitějších faktorů je také motivace. Efektivní motivací je finanční odměna za dobré výsledky. Motivací pro hráče je také to ţe, kdyţ budou podávat dobré výkony, tak na stadion bude přicházet mnohem více diváků, kteří je poţenou kupředu. Další dle mého názoru důleţitou, ale někde nepříliš vyuţívanou motivací je samotná pochvala od trenéra. Kaţdý je rád, kdyţ ho někdo pochválí za práci, kterou odvádí. Díky této pochvale si hráč bude jistý, ţe své úkoly na hřišti dělá dobře a bude se snaţit, aby v nich dále pokračoval. Důleţité je také stravování a dostatečná rehabilitace hráčů. Kondiční trenéři by měli zajistit jídelníček pro kaţdého hráče, který by se měl snaţit dodrţovat, aby jeho kondice byla co nejlepší. Jako stimul k dodrţování ţivotosprávy, tréninkových povinností a dalších aspektů funguje právě motivace. Pro tento klub je velice ekonomicky náročné udrţet kvalitní hráče, kteří převyšují svou kvalitou ostatní. Jak řekl ředitel klubu Ing. Zdeněk Tulis, ţe klub se v současné době snaţí vytvořit podmínky pro udrţení těchto hráčů, ale občas musí přijít prodej těch nejtalentovanějších, aby mohl klub doplnit prostředky pro rozpočet. S tímto názorem souhlasím. A podle mého názoru je moţné hrát na vysokých příčkách ligy i bez největších hvězd. Záleţí na sehranosti a aspektech, které jsem jiţ zmiňoval. Pokud si hráči „sednou“, tak mohou dokázat velké věci i bez těch nejtalentovanějších. Jihlavský klub se zaměřuje také velice důkladně na práci s mládeţí. Kdyţ s tímto trendem bude pokračovat a začne s motivací, stravováním, rehabilitací uţ i u těch nejmenších, můţe se jim to v budoucnu vyplatit. A bezesporu odchovanci klubu určitě raději zůstanou ve svém mateřském klubu, pokud budou mít vytvořené dostatečné zázemí. Se všemi těmito faktory samozřejmě souvisí finanční stránka. Pokud by se zvedla výkonnost týmu a tým se dostal například do Evropské ligy, přišly by do klubu slušné finanční obnosy nejen za účast v této lize, ale i od svazu. Samozřejmě by se zvýšil i zájem sponzorů a fanoušků. Hráči by uţ nechtěli odcházet ke konkurenci, aby v tomto klubu měli moţnost hrát evropské poháry, coţ je obrovská příleţitost ukázat se a poměřit se s nejlepšími kluby světa a tímto se ukázat i trenérům reprezentace.

65

Lepší propagace na sociálních sítích V dnešní době jsou sociální sítě součástí kaţdodenního ţivota většiny mladých lidí. Takţe si myslím, ţe je velice důleţité a přínosné pro klub se na těchto sítích pohybovat. FC Vysočina Jihlava působí na většině z nich. Vlastní účty má na Facebooku, Google+, Twitteru, Youtube a Instagramu. Já jsem se zabýval hlavně propagací na sociální síti Facebook. Protoţe je to síť nejpouţívanější a já sám na ní působím.

Počet "To se mi líbí" na Facebooku

1. FK Příbram FC Fastav Zlín FK Teplice Bohemians FK Dukla Praha Praha 1905 1. FC Slovácko FK Jablonec

SK Sigma FC Baník Ostrava Olomouc FC Vysočina Jihlava FC Viktoria Plzeň

FC Zbrojovka Brno SK Slavia Praha AC Sparta Praha FK Mladá Boleslav FC Slovan Liberec

Obrázek 11: Počet „To se mi líbí“ na oficiálních stránkách klubů na Facebooku (zdroj: vlastní tvorba)

V grafu můţeme vidět, ţe jihlavský klub patří mezi nejméně „lajkované“ stránky na Facebooku. Konkrétně má 7 371 „To se mi líbí“. Méně uţ má pouze Příbram a Zlín. Naopak třeba Sparta má 252 442 „lajků“. Takţe v tomto směru má klub značné rezervy, samozřejmě musíme brát v potaz, ţe Sparta Praha je jedním z nejúspěšnějších klubů u nás a její fanouškovská základna je daleko větší. Pokud navštívíte Facebookový profil jihlavského klubu, můţete si všimnout, ţe aktivita správce tohoto profilu je slušná. Na této sociální síti je moţné svou stránku propagovat pomocí reklamy. Vámi zvolenou stránku je moţné propagovat tak, ţe si zvolíte okruh lidí, kterým se tato reklama bude zobrazovat. Zvolíte si denní rozpočet, podle kterého se určuje, kolik uţivatelů vaší reklamu můţe tento den vidět a kolik na ni můţete dostat „lajků“. Minimálním rozpočtem na den je 5 $ (cca 120 Kč). Přilákáním více lidí na 66

klubovou stránku samo o sobě nedokáţe zvýšit klubové zisky. S tím je spojená aktivita na těchto stránkách, kde je nutné přidávat stále příspěvky, které například lákají na různé akce, slevy atd. nebo také odkazy na videa na Youtube, za které je při určitém počtu zhlédnutí a odběru vašeho kanálu inkasovat nějaké peníze.

67

Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat příjmy a výdaje rozpočtu sportovní organizace FC Vysočina Jihlava, a. s. za poslední tři roky a posoudit jejich výší a zdroje financování. Informace o rozpočtech jsem převáţně získal od ředitele klubu, který mi poskytl veškeré informace o nákladech a výnosech klubu. Analyzoval jsem rozpočty za roky 2012, 2013 a 2014. Z těchto let klub dosáhl zisku pouze v roce 2013. A to bylo hlavně díky vydařenému prodeji svých talentovaných hráčů. Díky tomu jsem zjistil, ţe zisk nebo ztráta je závislá právě na úspěšnosti prodeje hráčů. Jihlavský klub se snaţí stavět na svých odchovancích a ti nejlepší z nich odcházejí většinou za lepším angaţmá a do klubové kasy přicházejí potřebné peníze. V poslední části mé práce jsem vytvořil návrhy na zlepšení finanční situace. Prvním návrhem bylo zlepšení výkonnosti týmu, který vede k zisku větších finančních obnosů. V tomto návrhu je dle mého názoru nejdůleţitější motivace těchto hráčů, díky které hráči dostanou „chuť“ pracovat sami na sobě a roste tak výkonnost celého týmu. Samozřejmě zásadním faktorem je jiţ zmiňovaný prodej talentovaných hráčů. Kdyby klub dokázal vytvořit podmínky pro setrvání těchto borců v klubu, tak by se mohla výrazným způsobem zvýšit výkonnost. Klub by se mohl dostat do pohárové Evropy, díky níţ by do klubu připluly nemalé peníze. Samozřejmě tato moţnost by byla ze začátku finančně náročná, ale kdyby se vše vydařilo, mohlo by se to klubu několikanásobně vrátit. Druhým mým návrhem je lepší propagace na sociálních sítích a to konkrétně na Facebooku. Tento návrh je hlavně na přilákání většího počtu fanoušků na stadion, ale také je moţné propagovat zde i klubové předměty k prodeji a mnoho dalšího. Tento návrh sice nepřinese aţ takové mnoţství financí, ale podle mého názoru v dnešní době většina mladých těmito sociálními sítěmi ţije a je velice dobré tímto způsobem propagovat svůj klub.

68

Seznam použité literatury Odborné publikace HŘÍCHOVÁ, Markéta. Finanční podpora sportu ze strany města Louny, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta tělesné výchovy a sportu. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1701-8. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 3., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-049-1. PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejný sektor - řízení a financování. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. ISBN 978-80-7357-936-4. REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. 3., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-54-5.

Internetové zdroje Druhá fotbalová akademie FAČR. FC Vysočina Jihlava [online]. Jihlava: FC Vysočina Jihlava

&

eSports,

2006b

[cit.

Dostupné

2016-06-07].

z:

http://www.fcvysocina.cz/clanek.asp?id=Druha-fotbalova-akademie-FACR-dnesnikrest-na-Vysocine-5468 Historie klubu. FC Vysočina Jihlava [online]. Jihlava: FC Vysočina Jihlava & eSports, 2006d [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.fcvysocina.cz/zobraz.asp?t=historie Klubový licenční řád. Klubové licence FAČR[online]. Praha: Rýznar, 2015 [cit. 201606-08]. Dostupné z: http://www.clublicensing.cz/?page_id=61 Krajské centrum talentované mládeţe. FC Vysočina Jihlava [online]. Jihlava: FC Vysočina

Jihlava

&

eSports,

2006a

[cit.

2016-06-07].

Dostupné

z:

http://www.fcvysocina.cz/zobraz.asp?t=kctm Mládeţnická koncepce. FC Vysočina Jihlava [online]. Jihlava: FC Vysočina Jihlava & eSports,

2006e

[cit.

2016-06-07].

http://www.fcvysocina.cz/zobraz.asp?t=mladeznicka-koncepce 69

Dostupné

z:

Odbor školství, kultury a tělovýchovy. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. Jihlava: WEBHOUSE,

2016

[cit.

2016-06-07].

Dostupné

z:

http://www.jihlava.cz/dokumenty/ds-1034/p1=50131 Státní

podpora

sportu

tělovýchovy[online].

pro

Praha:

rok

MŠMT,

2016.Ministerstvo 2013

[cit.

školství,

2016-06-07].

mládeže

a

Dostupné

z:

http://www.msmt.cz/file/36343/ Základní informace. FC Vysočina Jihlava [online]. Jihlava: FC Vysočina Jihlava & eSports,

2006c

[cit.

2016-06-07].

Dostupné

z:

http://www.fcvysocina.cz/zobraz.asp?t=zakladni-informace

Právní normy Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. In: Sbírka zákonů 22. 3., částka 33. ISSN 1211-1244.

Ostatní literatura Výroční zpráva za hospodářský rok 2012 Výroční zpráva za hospodářský rok 2013 Výroční zpráva za hospodářský rok 2014 Notářský zápis z roku 2015

70

Seznam obrázků Obrázek 1: Finanční podpora sportu a tělovýchovy z veřejných prostředků v ČR ........ 19 Obrázek 2: Rozdělování státních zdrojů na podporu tělovýchovy a sportu v ČR .......... 20 Obrázek 3: Procentuální podíl akcionářů ve společnost ................................................ 40 Obrázek 4: Organizační struktura klubu ........................................................................ 41 Obrázek 5: Porovnání navrhovaných a skutečných nákladů za rok 2013 ...................... 53 Obrázek 6: Porovnání navrhovaných a skutečných výnosů za rok 2013 ....................... 55 Obrázek 7: Porovnání navrhovaných a skutečných nákladů za rok 2014 ...................... 58 Obrázek 8: Porovnání navrhovaných a skutečných výnosů za rok 2014 ....................... 59 Obrázek 9: Výsledky hospodaření FKM v letech 2012, 2013 a 2014............................. 61 Obrázek 10: Výsledky hospodaření a.s. v letech 2012, 2013 a 2014 ............................. 62 Obrázek 11: Počet „To se mi líbí“ na oficiálních stránkách klubů na Facebooku........ 66

Seznam tabulek Tabulka 1: Příjmy a výdaje sportovního klubu ............................................................... 14 Tabulka 2: Provozní dotace na sport z rozpočtu MŠMT v roce 2009-2011 ................... 25 Tabulka 3: Návrh nákladů 2013 ..................................................................................... 45 Tabulka 4: Návrh výnosů 2013 ....................................................................................... 46 Tabulka 5: Návrh nákladů 2014 ..................................................................................... 47 Tabulka 6: Návrh výnosů 2014 ....................................................................................... 48 Tabulka 7: Skutečné náklady roku 2012 ......................................................................... 49 Tabulka 8: Skutečné výnosy roku 2012........................................................................... 51 Tabulka 9: Skutečné náklady roku 2013 ......................................................................... 52 Tabulka 10: Skutečné výnosy roku 2013......................................................................... 54 Tabulka 11: Skutečné náklady roku 2014 ....................................................................... 56 Tabulka 12: : Skutečné výnosy roku 2014 ...................................................................... 58 Tabulka 13: Rozpočty FKM za roky 2012, 2013 a 2014 ................................................ 60

71

Seznam příloh Příloha 1: Výkaz zisku a ztráty za rok 2012 Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty za rok 2013 Příloha 3: Výkaz zisku a ztráty za rok 2014 Příloha 4: Smlouva o vzájemné spolupráci

72

Příloha 1: Výkaz zisku a ztráty za rok 2012

73

74

Příloha 2: Výkaz zisku a ztráty za rok 2013

75

76

Příloha 3: Výkaz zisku a ztráty za rok 2014

77

78

Příloha 4: Smlouva o vzájemné spolupráci

79

80

81