Vysoká škola logistiky o.p.s.
Struktura přepravovaných komodit v železniční dopravě (Bakalářská práce)
Přerov, duben 2011
Ivana Slawiková
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušil /a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.
Přerov dne 22. dubna 2011
Podpis:
Poznámka: Chtěla bych poděkovat panu prof. Ing. Karlu Voleskému, CSc. za spolupráci a poskytnutí informací a poznatků ze ţelezniční dopravy a panu řediteli ČD Carga odboru podpory prodeje Michalu Rohovi za odborné rady a data společnosti ČD Cargo.
Resumé Bakalářská práce se zabývá analýzou přepravovaných komodit v ţelezniční dopravě, zhodnocením současného stavu ţelezniční dopravy u nás, porovnáním s Evropskou unií a na základě analýzy situace vytvořit řešení jak zatraktivnit ţelezniční dopravu pro nové i stávající zákazníky.
Resume Bachelor work deals with analysis of commodities transported in rail transport by assessing the current state of rail transport in our country with the European Union and the analysis of the situation to create solutions, how make more attractive rail transport to new and existing customers.
Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 1
1 Analýza struktury přepravovaných komodit.................................................................. 2 1.1 Počátek železniční dopravy u nás........................................................................................ 2 1.2 Současný stav železniční dopravy ....................................................................................... 3 1.3 Podíl železniční dopravy v České republice a Evropské unii ............................................... 6 1.4 Přepravované komodity ve společnosti ČD Cargo .............................................................. 9 1.4.1 Železo a strojírenské výrobky ....................................................................................... 9 1.4.2 Stavebniny .................................................................................................................. 10 1.4.3 Chemické výrobky a kapalná paliva ................................................................................... 11 1.4.4 Potraviny a zemědělské výrobky ................................................................................ 11 1.4.5 Černé a hnědé uhlí ..................................................................................................... 11 1.4.6 Automotive ................................................................................................................ 12 1.4.7 Ostatní komodity jsou velmi rozptýlené .................................................................... 12 1.5 Typy železničních vozů ...................................................................................................... 13 1.5.1 Vysokostěnné vozy ..................................................................................................... 13 1.5.2 Nízkostěnné vozy ....................................................................................................... 14 1.5.3 Plošinové vozy ............................................................................................................ 15 1.5.4 Kryté vozy ................................................................................................................... 17 1.5.5 Izotermické vozy ............................................................................................................... 21 1.5.6 Výsypné vozy .............................................................................................................. 21 1.5.7 Intermodální vozy (pro KD) ........................................................................................ 23 1.5.8 Speciální vozy ............................................................................................................. 24 1.5.9 Cisternové vozy .......................................................................................................... 24 1.6 Doplňkové služby ČD Cargo............................................................................................... 27
2 Vliv struktury přepravovaných komodit na efektivnost přepravy ............................... 29
2.1 Organizace přeprav ........................................................................................................... 29 2.2 Přeprava přepravních jednotek v rámci kombinované dopravy ....................................... 31 2.3 Železniční vlečka................................................................................................................ 38
3 Návrh na získání nových zákazníků ............................................................................ 39 Závěr ............................................................................................................................... 42 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................ 44 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 45 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 46 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 49
Úvod Je prakticky nemoţné představit si hospodářský růst České republiky či ostatních zemí, který by mohl vytvářet pracovní příleţitosti a bohatství bez dopravního systému, který je efektivní a umoţňuje plné vyuţití vnitřního trhu a globalizovaného obchodu. Proto je pro naši populaci doprava velmi důleţitá a je třeba věnovat jejímu rozvoji patřičnou pozornost. Tato bakalářská práce na téma Struktura přepravovaných komodit v ţelezniční dopravě se zabývá v první kapitole analýzou přepravovaných komodit ve společnosti ČD Cargo, a.s., jakoţto největším nákladním ţelezničním dopravcem v České republice. Tato společnost vznikla v roce 2007 a jejím vlastníkem jsou České dráhy, a.s. ČD Cargo, a.s. a s ročním objemem přepravy zboţí 86 mil. tun patří mezi pět největších ţelezničních dopravců v rámci členských zemí EU. V této kapitole se bakalářská práce zabývá převáţně přepravovanými komoditami, dále jsem se zaměřila na druhy ţelezničních vozů pro přepravu těchto komodit, současným stavem ţelezniční dopravy u nás a podílem ţelezniční dopravy v České republice a Evropské unii. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na organizaci přepravy, konkrétně jaké vlaky jsou efektivnější v rámci přepravy jednotlivých druhů komodit. Dále se zde bude práce zabývat přepravou přepravních jednotek v kombinované dopravě. V poslední kapitole se pokusím nastínit problematiku jakým způsobem zatraktivnit ţelezniční dopravu pro nové i stávající zákazníky. Cílem této práce je analyzovat přepravované komodity v ţelezniční dopravě, zhodnocení efektivnosti přepravy v současném ČD Cargu a.s., které vzniklo pro nákladní dopravu jako dceřiná společnost Českých drah, tudíţ do roku 2007 byla data uváděna společností ČD, a.s, poté jiţ jako ČD Cargo, a.s. V poslední kapitole se pokusím na základě analýzy navrhnout, jak rozšířit podíl ţelezniční dopravy a podpořit tak dopravní politiku státu.
1
1 Analýza struktury přepravovaných komodit Tato kapitola zahrnuje přehled o ţelezniční dopravě. V první části kapitoly se stručně podíváme do historie ţelezniční dopravy u nás, v další části jsem analyzovala současný stav ţelezniční dopravy. Pro stručný přehled jsem se zaměřila dále na podíl ţelezniční dopravy u nás a v EU. Po tomto přehledu jsou na konci této kapitoly analyzovány přepravované komodity a typy ţelezničních vozů
1.1 Počátek železniční dopravy u nás Na území dnešního Česka a Slovenska byla vybudována první kolejová trasa podle vzoru anglických ţelezných drah a podle návrhu F. J. Gerstnera z roku 1808. V roce 1825 byla stavba zahájena a jiţ v roce 1827 zde koňská spřeţení dopravovala soupravy vozů s náklady. Po celé trati mezi Českými Budějovicemi a Lincem byl provoz zahájen roku 1832. Druhá koňská dráha na území Čech vedla z praţské Brusky do Píní u Lán, která byla od roku 1833 pouţívaná pro dopravu dříví. Skoro všechny naše ţelezniční tratě byly vybudovány jiţ za monarchie. Úsvit moderní techniky v kolejové dopravě se otevřel v souvislosti se stavbou Severní dráhy císaře Ferdinanda. Tato dráha se stala na dlouhou dobu největší parostrojní dráhou v Evropě, neboť původní návrhy, aby zde byl pouze koňský provoz, nebyly schváleny. Její trasu určovala města Vídeň – Břeclav – Přerov – Bohumín, které leţí na starodávné obchodní cestě nesoucí název Jantarová stezka. Našeho území dosáhla tato ţelezniční trať v roce 1838 v Břeclavi, o rok později byla dobudována odbočka do Brna, roku 1841 dospěla do Přerova a téhoţ roku byla dokončena stavba odbočky do Olomouce. Důleţitá ţelezniční trať z Olomouce do Prahy s názvem Severní státní dráha byla dokončena roku 1845. Postupně byly budovány další významné ţelezniční tratě, které byly také doplňovány místními dráhami. Vznikla tak ţelezniční síť. V průběhu historie byl dominantním vlastníkem a provozovatelem ţelezničních drah stát, avšak síť vybudovali zejména soukromí vlastníci. Poţadavek nutnosti státního vlivu na významné dopravní tepny vedl k tomu, ţe koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století přebíral do svého vlastnictví důleţité ţelezniční tratě. Po vzniku samostatné Československé republiky se musela provést 2
úprava ţelezniční sítě tak, aby vyhovovala potřebám nově vzniklého státu, protoţe dosud směřovaly v českých zemích k Vídni a na Slovensku k Budapešti. Jedinou hlavní tratí, která tehdy spojovala české země se Slovenskem, byla Košicko-bohumínská dráha. Proto se začaly po roce 1918 stavět další trasy. Postupně se zvyšovalo napětí první elektrizované ţelezniční tratě. V dalších letech byla uskutečněna elektrizace ţelezničních tratí v oblasti praţských stanic, původně byla plánovaná elektrizace v okruhu čtyřiceti kilometrů kolem hlavního města, to však bylo splněno pouze částečně tak, ţe na elektrický provoz byla převedena vozba jen asi na 65 kilometrů ţelezniční trati. V dalších letech se postupně elektrizovali ţelezniční tratě.1 „Ţeleznice pronikla do historických zemí Koruny České jako civilizační a kulturní fenomén. Vybudování ţelezniční sítě patří k největším počinům v oboru stavitelství, jeţ dalo impuls k rozvoji měst a uspíšilo průmyslovou revoluci. Stavba tratí vzhledem ke značné členitosti terénu dnešní České republiky se stala náročným inţenýrským dílem a s odstupem času nutno smeknout nad tím, jak se je podařilo harmonicky začlenit do krajiny. Jen tak pro zajímavost: Přibliţně 48% z celkové délky tratí leţí v obloucích a 86% z celkové délky tratí leţí ve sklonu.“2
1.2 Současný stav železniční dopravy Vlastníkem většiny ţelezničních tratí v České republice je v současné době stát zastoupený státní organizací Správa ţelezniční dopravní sítě ( SŢDC) a ČD Cargo jsou největším národním dopravcem nákladní dopravy. Česká republika se rozkládá na ploše 78 863 km 2 . Katastrální rozloha pozemků ve vlastnictví vlastnících a provozujících ţelezniční dopravu, činí necelých 301 km 2 . V České republice je jedna z nejhustějších ţelezničních sítí na světě. Délka ţelezniční 1
*Ing. Stanislav Antonický a kol. Evropské železnice. Vydání I. Praha : Nadas, 1977. 580 s.
2
*SŽDC : Historie našich železnic v kostce. In Historie železnice v ČR. [s.l.] : Vl.n, [2007]. s. 2. Dostupné z WWW: <www.cdcargo.cz>.]
3
sítě činí 9479 km, z toho je 7585 km tratí jednokolejných, 1894 km tratí dvou a vícekolejných. Z celkové délky tratí je pouze 23 km úzkorozchodných, zbytek tratí je normálního rozchodu. Podíl elektrizovaných tratí činí celkem 3153 km. Na ţelezniční síti České republiky je 6722 mostů v celkové délce přes 150 km, 156 tunelů o celkové délce 43 km, stavební délka kolejí celkem činí 15577 km, dále jsou v České republice významné uzly. Ţelezničními uzly nazýváme ty stanice, do kterých ústí více tratí a které mají kromě osobního a nákladového nádraţí, seřaďovací a odstavné koleje, dílny, případně lokomotivní a vozové depo. 3 Nejvýznamnějšími ţelezničními uzly jsou Praha, Plzeň, Most, Ústí nad Labem, Děčín, Kolín, Česká Třebová, Olomouc, Přerov, Brno, Břeclav. Dalšími významnými ţelezničními uzly jsou Lovosice, Liberec, České Budějovice, Pardubice, Hradec Králové, Havlíčkův Brod a Ostrava. Nejvýznamnější vůbec je praţský ţelezniční uzel. Jeho poloha je však z geografického hlediska nevýhodná, protoţe ţeleznice musí sestoupit z plošin do údolí řeky Vltavy, coţ se nepříznivě projevuje u tratí západních směrů. Celkem do Prahy ústí deset tratí, které jsou ukončeny buď na Hlavním nádraţí, nebo na Masarykově nádraţí. Masarykovo nádraţí má charakter koncového (neprůjezdného) nádraţí – další takovou větší ţelezniční stanicí u nás je Opava. Významným ţelezničním uzlem je Česká Třebová, i kdyţ nenáleţí k největším městům České republiky. Její význam v posledních desetiletích poněkud upadá, ale v minulosti se z hlediska počtu projetých vlaků řadila k nejvýznamnějším ţelezničním uzlům Evropy. Ústí sem pouze tři tratě, které ale mají celostátní význam. Významnost výrazně vzroste po úplném zprovoznění koridorů. Dalším významným ţelezničním uzlem je Brno. Do Brna ústí sedm ţelezničních tratí, končících na hlavním nádraţí, výhodně umístěného v centru města. Z dalších ţelezničních uzlů si pozornost zaslouţí Olomouc. Do Olomouce ústí 6 tratí končících na hlavním nádraţí, nevýhodně poloţeném poměrně daleko od centra Olomouce. Přerov je bezpochyby také velice významným ţelezničním uzlem. Všechny trati do něj 3
*SŽDC : Historie našich železnic v kostce. In Historie železnice v ČR. [s.l.] : Vl.n, *2007+. s. 2. Dostupné z WWW: <www.cdcargo.cz>.]
4
ústící jsou elektrifikovány, coţ je výhodou místní ţelezniční stanice z hlediska ekologie. Ústí sem pouze čtyři tratě, ale z největších měst v republice.4
V současné době proţíváme jedno z nejvýznamnějších období modernizace, avšak s ohledem na projevy krize, které postupně ovlivňovaly modernizaci a rozvoj v důsledku nedostatku investičních prostředků a zejména oblast obsluhy dráhy v důsledku poklesu příjmů z poplatku za dopravní cestu. Další oblastí, kde se u SŢDC projevila krize, je oblast dodávek trakční elektrické energie. Výrazně se však zvýšil podíl staveb, pro které SŢDC čerpá finanční prostředky z EU, realizace některých staveb se však zpomalily z důvodu klesajících investičních prostředků. Pokud se má naše ţeleznice stát moderním dopravním prostředkem 21. století jako v Japonsku a ve vyspělých státech Evropské unie, je potřeba aby byly technické parametry hlavních tratí upraveny na standard, daný příslušnými mezinárodními dohodami. Jedná se zejména o traťovou třídu zatíţení, vyšší traťovou rychlost, prostorovou průchodnost, peronizaci stanic a technologické vybavení zvyšující bezpečnost dopravy a úroveň řízení provozu. V České republice je umoţněn rovný přístup na ţelezniční dopravní cestu všem dopravcům, kteří splňují podmínky stanovené zákonem o drahách.5
4
[Maturita [online]. 2009 [cit. 2011-03-25+. Referáty. Dostupné z WWW: <www.maturita.cz>.]
5
Úvodní slovo. In Výroční zpráva SŽDC 2009 [online]. Praha : Vl.n, 30.4.2010 [cit. 2011-03-25+. Dostupné z WWW: <www.szdc.cz>.
5
1.3 Podíl železniční dopravy v České republice a Evropské unii
Trţní podíl ţeleznice v Česku na celkové přepravě zboţí patří k nejvyšším v Evropě. Dle statistik má dráţní nákladní doprava přibliţně pětinu přepravního trhu. Přibliţně 90 % přepraveného zboţí má ČD Cargo tzn., ţe zaujímá v ČR téměř monopolní postavení, coţ můţeme vidět v následujících grafech. Graf 1
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo V grafu č. 1 je znázorněno, jaký podíl mají ţelezniční dopravci v České republice na přepravě zboţí z hlediska vlakových kilometrů tzv. vlkm a v grafu č. 2 jsou je znárovněn taktéţ podíl ţelezničních dopravců na přepravě komodit, avšak z hlediska hrubých tunových kilometrů tzv. hrtkm.
6
Graf 2
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo Země, které nejvíce vyuţívají k přepravě zboţí ţelezniční dopravu jsou Švýcarsko a Rakousko, kde mají dráhy na trhu aţ třetinový podíl. Podíl ţeleznice na evropském dopravním trhu se dnes pohybuje jen kolem 13 procent, i kdyţ právě v Rakousku je to více neţ dvojnásobek – 29 procent. Za Českou republikou jsou evropské ţelezniční velmoci Německo a Francie, které mají podíl ţelezniční dopravy shodně cca 15 %, dále Velká Británie 10 % nebo Itálie 8 %. Na opačném konci stojí Nizozemí, které má podíl pouze 4 %. Podle slov mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly je podíl ve většině zemí západní Evropy do 15 %, zdůrazňuje také, ţe ţelezniční dopravci mají stále nerovné podmínky při platbách za uţití dopravní cesty ve srovnání se silničními dopravci. Z hlediska přepravních výkonů připadá na ţelezniční dopravu asi 17,9% a na dopravu silniční asi 81,7%. Zbylé 0,4% na leteckou a vodní dopravu.
Společnost ČD Cargo přepravuje kaţdoročně průměrně 90 milionů tun zboţí. Pro srovnání se podíváme na další společnosti evropských ţelezničních dopravců – Cargo 7
Slovakia vozí ročně cca 50 milionů tun, nákladní doprava francouzského dopravce SNCF 110 milionů tun a italská Ferrovie dello Stato necelých 70 milionů tun. Největší dopravce v Evropě je nákladní doprava v Německu Deutsche Bahn, kteří přepraví 280 milionů tun zboţí.6
Graf 3
Zdroj: autor, data z webu www.uic.org V tomto grafu můţeme vidět mnoţství přepravených komodit v zemích EU, je patrné, ţe Německo přepravilo za rok 2009 nevíce zboţí po ţeleznici. Vybrala jsem na ukázku převáţně sousední země, kde vede Polsko. Česká Republika si však nevedla vůbec špatně, za rok 2009 přepravila po ţeleznici 48 621 000 tun nákladu.
6
*Podíl železnice na přepravě zboží v ČR patří k nejvyšším v Evropě. ČT24 [online]. 2007, 2007120001, [cit. 2011-03-24+. Dostupný z WWW:
.]
8
1.4 Přepravované komodity ve společnosti ČD Cargo Úvodem bych ráda vyjmenovala jednotlivé druhy komodit, které ČD Cargo přepravuje, následně si je rozebereme podrobněji. Významný podíl na ţelezniční přepravě zaujímá ţelezo a strojírenské výrobky, stavebniny, chemické výrobky a kapalná paliva, černé a hnědé uhlí, potraviny a zemědělské výrobky, automotive a další. Nyní si definujme pojem komodita. Komodita je zboţí, v uţším smyslu zboţí vzájemně zastupitelné. Je chápána jako zboţí, se kterým se na trhu obchoduje bez rozdílu v kvalitě. Např. auto není komoditou, neboť je vyráběno v různých sériích a za různou cenu, na druhou stranu např. měď je homogenním produktem, se kterým je moţno obchodovat na globálních trzích za jednotnou cenu. O komoditách můţeme hovořit zejména u obchodu s různými surovinami a zemědělskými produkty, který je zpravidla prováděn ve velkém měřítku tzn. velkoobchod, u obchodu s hotovými výrobky, prováděné zpravidla v malém měřítku tzn. maloobchod, hovoříme o sortimentu. Společnost ČD Cargo jsem si vybrala z důvodu největšího podílu přepravovaných komodit v ţelezniční dopravě.
1.4.1 Železo a strojírenské výrobky Rudy Rudy ţelezné a jejich koncentráty, dále o rudy hliníkové, měděné, niklové, manganové, kobaltové, olovnaté, zinkové, cínové, chromové, uranové, titanové, zirkonové, niobové, thoriové, molybdenové, tantalové, stříbrné, rudy drahých kovů, ilmenit a koncentráty těchto rud. Železo, ocel, neželezné kovy a výrobky z nich
Ţelezo surové, polotovary ze ţeleza a oceli válcované, kované, kontinuálně lité, výrobky válcované ploché, tyče, pruty, profily, úhelníky, dráty, štětovnice, tvarovky, kolejnice, hrotnice, spojky, trouby, trubky, duté profily, paţnice, kolena, ohyby, mosty, věţe, stoţáry, pilíře, konstrukce, důlní výztuţe, nádrţe, cisterny, sudy, barely, 9
plechovky, lanka, lana, kabely, pletiva, rošty, řetězy, hřebíky, šrouby, matice, pruţiny, kamna, sporáky, krby, vařiče, ohřívače, radiátory, sanitární výrobky, slitiny a výrobky z nich, barevné kovy a výrobky z nich, různá nářadí a nástroje, zámky, věšáky, úchytky, klíče a mnoho dalších výrobků. Pro přepravu zboţí této komodity se pouţívají otevřené nebo plošinové vozy Železný šrot Šrot tříděný i netříděný, drcený, stříhaný, v paketech, přetavený v ingotech apod. Stroje Parní kotle, generátory, turbíny, motory, pohony, čerpadla, vývěvy, kompresory, ventilátory, klimatizační zařízení, sortiment bílé techniky, výměníky tepla, kalandry, stroje a přístroje filtrační, balicí, mycí, váhy, kladkostroje, vrátky, jeřáby, vozíky, potravinářské stroje, textilní stroje, knihařské stroje, stroje pro metalurgii a hutnictví, stroje obráběcí pro strojírenství, stavební stroje, kancelářské stroje atd.
1.4.2 Stavebniny Při přepravě stavebnin a nerostných surovin pouţívaných ve stavebnictví má ţeleznice nezastupitelné místo. Ve vozech ČD Cargo se ročně přepraví aţ 8 milionů tun stavebního materiálu. Přeprava těchto materiálů se uskutečňuje nejčastěji ve výsypných vozech, dále mohou být vyuţity vozy kryté, vysokostěnné nebo nízkostěnné. Vápence - jedná se především o přepravy vápenců na odsíření elektráren a tepláren. Vápno a cement - vápno a cement se přepravuje výhradně ve vozech poskytnutých drţitelem vozu (tzv. privátní vozy). Stavebniny - mezi stavebniny spadají veškeré střešní tašky, cihly, tvárnice, výrobky z betonu, obklady a dlaţby, panely a v neposlední řadě betonová praţce na obnovu ţelezniční sítě. Nerostné suroviny - jedná se především o přepravu písků a štěrků. Strusky a popely - strusky a popely pro výrobky z cementu jsou přepravovány především z hutí. 10
1.4.3 Chemické výrobky a kapalná paliva Škála přepravovaných chemických surovin, výrobků a kapalných paliv je velmi rozsáhlá. Patří sem ropa, oleje, benziny, nafta, plyny, hnojiva, kyseliny, chloridy, oxidy, hydroxidy, sírany, uhlovodíky, fenoly, vazelína, vosk, asfalt, plastové výrobky, fólie, léky, vitamíny, hormony, očkovací látky, vata, obvazy, barvy, pryskyřice, parfémy, laky na vlasy, mýdlo, tělové krémy, lepidla, zápalky, ţelatina, pojidla, prací prostředky, insekticidy, fungicidy, herbicidy, kaučuk, pneumatiky. Pro přepravu zkapalněných plynů, minerálních olejů a dalších chemických kapalných produktů se pouţívají ţelezniční cisternové vozy. Dřevěná štěpka - Přeprava dřevěné štěpky se uskutečňuje buď klasickou technologií ve vozech Fmmrs a Tirs (ţelezniční dopravní podnik je neposkytuje) nebo ve speciálních kontejnerech na přepravu štěpky (Wood Tainerech), které jsou umístěny po třech na plošinovém voze. Zatímco nakládka probíhá vţdy horem, vykládka probíhá u klasické technologie vytlačením zboţí otevřenou boční stěnou, zatímco vykládka kontejnerů probíhá speciálním vykladačem, který kontejner sejme z vozu a vysype. Pro nakládku dřeva nasazujeme ve stále vyšším rozsahu moderní řady vozů, sniţující pracnost nakládky i vykládky a umoţňující plné vyuţití únosnosti vozů.
1.4.4
Potraviny
a
zemědělské
výrobky
Mezi potraviny a zemědělské výrobky přepravované ČD Cargo, a.s. patří potraviny a oleje, cukrová řepa a řízky, melasa, brambory, obiloviny, semena a odpady v potravinářském průmyslu, ostatní zboţí rostlinného a ţivočišného původu. Pro přepravu potravinářských komodit se vyuţívají moderní velkokapacitní vozy s posuvnými bočními stěnami, výsypné vozy a izotermické vozy.
1.4.5 Černé a hnědé uhlí Velkou část tvoří přeprava v reţimu tranzit. Nemalý objem přepravy černého a hnědého uhlí souvisí s intenzivní těţbou této nerostné suroviny v České republice - hnědého uhlí v severočeské pánvi a černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi.
11
Převáţná část přeprav hnědého uhlí směřuje do elektráren firmy ČEZ, a.s., zbylá část je určena jak pro tuzemské odběratele, tak i pro zahraniční odběratele, převáţně ze Slovenska. Uhlí z ostravsko-karvinského revíru zabezpečuje provoz energetických a hutních gigantů nejen u nás, ale i v cizině (Rakousko, Německo, Maďarsko, Slovensko). Přeprava těchto komodit je realizována převáţně v ucelených vlacích, avšak pro menší odběratele je moţná přeprava i ve skupinách vozů nebo jako jednotlivé vozové zásilky. Rozdělení - komodita uhlí zahrnuje uhlí hnědé, černé a také koks vyrobený z černého uhlí a brikety. Jednotlivé druhy se dále dělí na různé typy uhlí např. prach, tříděné uhlí, energetické uhlí, vysokopecní koks apod. Při komunikaci se zákazníky se pro zjednodušení mluví o třech základních komoditních skupinách: Skupina 12 - černé uhlí (NHM : 2701), Skupina 13 - hnědé uhlí (NHM : 2702), Skupina 14 - koks (NHM : 2704).
1.4.6 Automotive ČD Cargo realizuje dlouhodobě přepravu hotových i rozloţených osobních a nákladních automobilů, karosérií, auto-dílů a motorů, popř. dalšího příslušenství k motorovým vozidlům. Přeprava hotových automobilů po ţeleznici představuje objem v rozsahu cca. 70 % výroby. ČD Cargo realizuje přepravy jednotlivě i v přímých ucelených vlacích.
1.4.7 Ostatní komodity jsou velmi rozptýlené Mezi ostatní přepravované komodity patří například kolejová vozidla na vlastních kolech, sklo a keramika, nákladní a uţitková vozidla, výbušniny, různé spotřební zboţí, textilní výrobky a materiály, obuv, sběrné suroviny a zboţí jinde neuvedené. Vzhledem k rozmanitosti těchto druhů komodit lze k přepravě vyuţívat prakticky všechny druhy ţelezničních vozů, pro přepravu mimořádných zásilek, které mají vysokou hmotnost nebo mimořádné rozměry, je k dispozici několik typů hlubinových vozů, případně plošinové vozy.7 7
*HOUŠKA, Karel; ŠILER, Zdeněk ; ROH, Michal . Přepravované komodity. In Profil ČD Cargo [online]. 2009. Praha 7 - Holešovice : Vl.n, 2009 [cit. 2011-03-25+. Dostupné z WWW: <www.cdcargo.cz>.]
12
Typy vozů si podrobně rozebereme v následující kapitole.
1.5 Typy železničních vozů V následující kapitole si rozebereme typy ţelezničních vozů na přepravu jednotlivých druhů komodit.
1.5.1 Vysokostěnné vozy Obrázek 1 – vysokostěnný vůz
Zdroj: ČD Cargo
Základní řada vozů E Eanos (I.), Eanos (II.), Eas 11, Eas 51,54, Eas 52,53, Es 11,12,13 – Čtyřnápravové nebo dvounápravové vysokostěnné vozy běţné stavby jsou určeny pro přepravu hromadných sypkých substrátů (kromě chemických), kusového a paletizovaného zboţí, které při přepravě nevyţaduje krytý loţný prostor. Hlavní komoditní skupiny - uhlí, koks, ţelezná ruda, surové ţelezo a polotovary, šrot ocelový, výrobky ze ţeleza, stroje, surové dřevo, stavební prvky, mimořádné zásilky, vojenské přepravy. Základní řada vozů T Tams 52 - Čtyřnápravový vysokostěnný vůz s odsuvnou roletovou plastovou střechou je určený pro přepravu výrobků strojního, hutního a stavebního průmyslu, rozměrných kusových zásilek, výjimečně i pro přepravu volně loţených sypkých substrátů, které vyţadují ochranu před povětrnostními vlivy. 13
Hlavní komoditní skupiny – stroje, výrobky ze ţeleza, polotovary a surové ţelezo. Vůz je vhodný zejména pro přepravu rozměrných zásilek.
1.5.2 Nízkostěnné vozy Obrázek 2 – nízkostěnný vůz
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů K - Hlavní komoditní skupiny jsou surové ţelezo a polotovary, výrobky ze ţeleza, stroje, surové dřevo, řezivo, stavební prvky Kbkks 10, Kns 13, Ks 13 - dvounápravové plošinové vozy se sklopnými nízkými stěnami a klanicemi. Vozy jsou určeny pro přepravu dlouhých nákladů, kusových zásilek, výrobků hutního, strojního a stavebního průmyslu, dlouhého dříví a řeziva, silničních vozidel a zemědělských strojů.
Základní řada vozů R – vhodně komodity jsou surové ţelezo a polotovary, výrobky ze ţeleza, stroje, surové dřevo, řezivo, stavební prvky, mimořádné zásilky, vojenské přepravy.
Res 11, Res 51, 54 a 67 - čtyřnápravový nízkostěnný vůz s nízkými nebo normálními sklopnými bočními stěnami a klanicemi, který je určen pro přepravu objemných kusových zásilek, dlouhých nákladů, silničních vozidel a výrobků hutního, strojního a stavebního průmyslu. Obrázek 3 – vůz řady R
Zdroj: ČD Cargo 14
1.5.3 Plošinové vozy Obrázek 4 – plošinový vůz
Zdroj: ČD Cargo
Základní řada vozů L Laaps 12, Laaps-y 12 - čtyřnápravová plošinová vozová jednotka s pevnými, dále s pevnými nízkými čelními stěnami a vysokými klanicemi. Vozová jednotka je určena pro přepravu kmenového dříví s kůrou od minimální délky kmenů 2 m a maximální do celkové loţné délky jednoho článku vozové jednotky, dále kmenového dříví bez kůry a řeziva minimálních délek 2,3 m; dále rovněţ pro přepravu trubek a rour různých průměrů
s libovolným
povrchem
o minimální
délce
jednoho
kusu
2,3
m,
případně kusového zboţí o minimální délce jednoho kusu 2,3 m, které smí být uloţeno na podlahových praţcích. Loţný prostor je rozdělen do dvou stejných částí - článků vozu, tedy 2x12,77m. Vozová jednotka smí být loţena zásilkami délky od 2 m do 3 m maximálně do výšky klanic a čel.
15
Obrázek 6 – vůz Lapps-y 12
ČD Cargo Základní řada vozů R Rns - čtyřnápravový plošinový vůz s bočními klanicemi a nízkými čelními stěnami, je určen pro přepravu objemných kusových zásilek, dlouhých nákladů, silničních vozidel a výrobků hutního, strojního a stavebního průmyslu. Je vhodný zejména pro přepravu surového ţeleza a polotovarů, výrobků ze ţeleza, strojů, surového dřevo, řeziva, stavebních prvků, mimořádných zásilek, vojenské přepravy. Roos 54 - čtyřnápravový plošinový vůz s pevnými čelními stěnami a vysokými klanicemi, je určen pro přepravu kmenového dříví s kůrou nebo bez ní od minimální délky kmenů 3 m a maximálně do celkové loţné délky vozu. Vůz umoţňuje i přepravu dřevěných sloupů nebo ocelových trubek a rour různých průměrů s libovolným povrchem o minimální délce 3 m, případně kusového zboţí o minimální délce jednoho kusu 3 m. Obrázek 2 – vůz Roos 54
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů S 16
Sammp 10, Smmp 11, Smmps 11 - šestinápravové nebo čtyřnápravové plošinové vozy s bočními klanicemi, je určen pro přepravu dlouhých nákladů a objemných kusových zásilek o velké hmotnosti. Hlavní komoditní skupiny jsou surové ţelezo a polotovary, výrobky ze ţeleza, stroje, stavební prvky, mimořádné zásilky, vojenské přepravy. Obrázek 3 – šestinápravový vůz
Zdroj: Zdroj: ČD Cargo Obrázek 4 – čtyřnápravový vůz
Zdroj: ČD Cargo Scmms 10 - čtyřnápravový plošinový vůz zvláštní stavby s oplenem a klanicemi, Vůz je určen pro přepravu dlouhých nákladů, kmenového dříví, kolejnic, rour, prefabrikátů, příp. jiných kusových zásilek velkých rozměrů. Smmps 54 - čtyřnápravový plošinový vůz bez bočních klanic, je určen pro přepravu dlouhých nákladů, objemných kusových zásilek, kolových a pásových vozidel (techniky). Vůz je vhodný pro přepravu kusovou, paletizovanou se zajištěním, stavebnin, dřeva, řeziva, ţeleza, oceli, huťě a strojírenských výrobků, strojů, vozidel.
1.5.4 Kryté vozy Obrázek 5 – krytý vůz
17
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů G Gags 51, Gas 51, Gbgkks 12 - čtyřnápravové kryté vozy běţné stavby
Obrázek 6 – čtyřnápravový krytý vůz
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů H Habbillnss 55, Hbbillns 13, Hbbillnss 13 – čtyřnápravové kryté vozy s posuvnými bočními stěnami a přestavitelnými vnitřními dělícími přepáţkami. Obrázek 7 – vůz Habbillnss 55
Zdroj: ČD Cargo Obrázek 8 – vůz Hbbillns 13
Zdroj: ČD Cargo Hadgs 11 - čtyřnápravový krytý vůz zvláštní stavby se střešními násypnými otvory, podlahovými výsypkami a odsýpacími klapkami v bočních dveřích.
18
Obrázek 9 – vůz Hadgs 11
Zdroj: ČD Cargo Himrrs - čtyřnápravová vozová jednotka s otevíratelnými bočními stěnami. Základní řada vozů K Kils 12 - dvounápravový krytý vůz s pohyblivými kryty a pevnými čelními stěnami, bez klanic. Obrázek 10 – vůz Kils 12
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů L Laails 12 - čtyřnápravová vozová jednotka s pohyblivými kryty a pevnými čelními stěnami, bez klanic. Obrázek 11 – vůz Laails 12
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů R Rils 51 - Čtyřnápravový plošinový vůz s pohyblivým plachtovým krytem a pevnými čelními stěnami, bez klanic. 19
Obrázek 12 – vůz Rils 51
Zdroj: ČD Cargo Rils-y 51 - Čtyřnápravový plošinový vůz s pohyblivým plachtovým krytem, pevnými čelními stěnami a spouštěcími klanicemi. Základní řada vozů S Shimmns, Shimms- čtyřnápravové vozy pro přepravu svitků plechu s pevnými čelními stěnami a shrnovacím plachtovým krytem. Základní řada vozů T Taes 10 - čtyřnápravový krytý vůz zvláštní stavby s přesuvnou střechou. Obrázek 13 – vůz Taes 10
Zdroj: ČD Cargo
20
1.5.5 Izotermické vozy Ibbhps 25 - dvounápravový izotermický vůz, je určen pro přepravu různých potravin a zboţí podléhajícího rychlé zkáze např. potraviny. Obrázek 14- vůz Ibbhps 25
Zdroj: ČD Cargo
1.5.6 Výsypné vozy Základní řada vozů F Faccs 10 - Čtyřnápravový výsypný vůz zvláštní stavby s krytým loţným prostorem, Vůz je určen pro přepravu volně loţených hromadných a sypkých substrátů, které při přepravě vyţadují krytý loţný prostor. Vhodné komodity, štěrky písky zemina, vápence na odsíření. Obrázek 15 – vůz Faccs 10
Zdroj: ČD Cargo Falls 11, 54 - Čtyřnápravové výsypné vozy zvláštní stavby s pneumatickým ovládáním výsypných klapek, jsou určeny pro přepravu uhlí, koksu a dalších volně loţených 21
sypkých substrátů o zrnitosti max. 250. Vhodné komodity jsou uhlí, koks, štěrky písky zemina, vápence na odsíření. Obrázek 16 – vůz Falls 11
Zdroj: ČD Cargo Základní řada vozů T Tadgnss 55, Tdgns 13, Tdns 13 – čtyřnápravové či dvounápravové výsypné vozy se sklopnou střechou. Jsou určeny pro přepravu zrnin a sypkého potravinářského zboţí, které při přepravě vyţadují krytý loţný prostor s ochranou před povětrnostními vlivy. Vhodnou komoditou jsou sypké obiloviny. Obrázek 17 – vůz Tadgnss 55
Zdroj: ČD Cargo Obrázek 18 – vůz Tdgns 13
Zdroj: ČD Cargo Talls 54 - čtyřnápravový výsypný vůz s otvírací střechou je určen pro přepravu uhlí, koksu a sypkých hmot o maximální specifické hmotnosti 1600 kg/m3 a o maximální zrnitosti 250, které při přepravě vyţadují krytý loţný prostor. Vůz je vhodný pro přepravu písku, štěrku, stavebnin. 22
Obrázek 19 – vůz Talls 54
Zdroj: ČD Cargo
1.5.7 Intermodální vozy (pro KD) Základní řada vozů S Sggmrss 55 (90´), Sggrss 55 (80´) - šestinápravové kloubové vozy pro intermodální přepravy, jsou určeny pro přepravu velkých kontejnerů (velikosti 20´, 30´, 40´ a Sggmrss i 45´) a výměnných nástaveb (velikosti 6,05-8,15 m, 9,125-9,3 m, 12,129 m, 13,6 m) v ucelených vlakových soupravách, s jednotným nebo smíšeným uspořádáním nákladu na celé loţné délce vozu. Loţná plocha je rozdělena do dvou stejných částí článků vozu. Obrázek 20- vůz Sggmrss 55
Zdroj: ČD Cargo
Sgjs 69, Sgnss 55, Sgs 11 - čtyřnápravové vozy pro intermodální přepravy, jsou určeny pro přepravu velkých kontejnerů, výjimečně pro přepravu silničních vozidel, a různých výrobků strojírenského, hutnického a stavebního průmyslu (po sklopení upevňovacích trnů do horizontální polohy). Obrázek 21 – vůz Sgjs 69
23
Zdroj: ČD Cargo
1.5.8 Speciální vozy Obrázek 22 – speciální vůz
Zdroj: ČD Cargo -
slouţí k přepravě mimořádných kusových zásilek o velké hmotnosti, maximální provozní rychlost u většiny těchto vozů je 80 km/h.
Základní řada vozů U Uaai 10 - desetinápravový hlubinový vůz - nosnost 120 tun Uaai 11 - osminápravový hlubinový vůz - nosnost 85 tun Uaaik 10,11 - šestinápravový hlubinový vůz - nosnost 40 tun Uaaikks 63 - osminápravový hlubinový vůz - nosnost 55 tun Obrázek 23 – vůz Uaaikks 63
Zdroj: ČD Cargo Uaais 63 - osminápravový vanový vůz - nosnost 110 tun – zejména pro přepravu transformátorů
1.5.9 Cisternové vozy Základní řada vozů Z
24
Zacns 55, 67 - čtyřnápravový cisternový vůz s loţným objemem 95 m3, je určen pro přepravu nebezpečných látek podle RID v kapalném stavu. Hlavní komoditní skupiny jsou pohonné hmoty a tekut. výr. chemie, dále je vhodný pro přepravu biolíhu a leteckého petroleje (JET). Obrázek 24 – vůz Zacns 55
Zdroj: ČD Cargo Zaes 30 - čtyřnápravový cisternový vůz s loţným objemem 60 m3 a parními topnicemi, vhodný k přepravě kapalin vč. RID. Obrázek 25 – vůz Zaes 30
Zdroj: ČD Cargo Zaes 51 (I.) - čtyřnápravový cisternový vůz s loţným objemem 52 m3, izolovanou nádobou a parními topnicemi, taktéţ k přepravě kapalin vč. RID. Obrázek 26 – vůz Zaes 51
Zdroj: ČD Cargo Zaes 51 (II.) - čtyřnápravový cisternový vůz s loţným objemem 61,3 m3 a parními topnicemi.
25
Zaes 51 (III.) - čtyřnápravový cisternový vůz s loţným objemem 61,3 m3, izolovanou nádobou a parními topnicemi. Zas 30 - čtyřnápravový cisternový vůz s loţným objemem 61 m3. Hlavní komoditní skupiny jsou ostatní potraviny, PHM a tekut, výr. chemie. Obrázek 27 – vůz Zas 30
Zdroj: ČD Cargo Zekks 29 – dvounápravový cisternový vůz s loţným objemem 24 m3, hliníkovou nádobou a parními topnicemi. Je určen k přepravě kapalného zboţí, zejména potravinářského. Obrázek 28 – vůz Zekks 29
Zdroj: ČD Cargo Zkks 29 - dvounápravový cisternový vůz s loţným objemem 24 m3 a hliníkovou nádobou. Je určen k přepravě kapalného zboţí, zejména potravinářského.
Vozy můžeme rozdělit také podle vhodnosti pro jednotlivé komodity: Pevná paliva – vozy řady E, F a T Ţelezo – vozy řady E, H, K, L, R, S Chemie a potraviny – vozy řady G, H, I, K, L, T, Z 26
Dřevo a stavebniny – vozy řady E, F, G, H, K, L, R, S, T Mimořádné zásilky a ostatní zboţí – E, K, R, S, U Intermodální – K, S8
1.6 Doplňkové služby ČD Cargo ČD Cargo provádí i jiné logistické sluţby, bez kterých by nebylo moţné zapojení ţeleznice do logistických řetězců. Jedná se hlavně o překládku mezi ţelezničním a silničním vozem, celní sluţby, krátkodobé skladování nebo kompletace zásilek. Ţelezniční stanice v České republice mají většinou dostatek ploch pro překládku z ţelezničních vozů na silniční. Tyto doplňkové sluţby ČD Cargo nabízí cirka v třiceti stanicích, jedná se převáţně o krajská města a významné hospodářské lokality. V těchto stanicích jsou k dispozici překládkové mechanizmy, umoţňující překládku mezi ţeleznicí a silnicí, popř. skladem.
8
[Cargo [online]. 2011 [cit. 2011-03-25+. Katalog železničních nákladních vozů ČD Cargo, a.s. Dostupné z WWW: .]
27
Obrázek 29 – překládkový mechanismus s kleštinami
Zdroj: ČD Cargo
28
2 Vliv struktury přepravovaných komodit na efektivnost přepravy V ţelezniční dopravě se můţe zdát, ţe mají přepravované komodity vliv na efektivnost přepravy, avšak ani tak nemají vliv přepravované komodity na efektivnost jako způsob, organizování
a
výběr
vhodného
dopravního
prostředku
ţelezniční
dopravy.
V následující podkapitole se na tuto problematiku podíváme podrobněji.
2.1 Organizace přeprav Za posledních dvacet let jsme mohli sledovat výrazný propad ţelezniční nákladní dopravy ve prospěch silniční doprav. Důvodem je převáţně cena za přepravu, neboť náklady v ţelezniční dopravě na tvorbu vlakové cesty jsou vyšší neţ na silnici, kde se teoreticky dá vyhnout placeným úsekům a tudíţ sníţit náklady na cestu, coţ u ţeleznice není reálné vzhledem k tomu, ţe je zpoplatněná celá ţelezniční síť. Ţeleznice však má stále velkou výhodu, co se týká přeprav velkoobjemových kapacit na velké vzdálenosti, zde dle mého názoru nebude mít ţeleznice nikdy konkurenci. Je potřeba zajistit rovné konkurenční podmínky mezi silnicí a ţeleznicí, coţ se začíná dařit řádným zpoplatněním silniční dopravy prostřednictvím výkonového mýta, dále zaváděním a rozvojem kombinované dopravy a v neposlední řadě také realizacemi logistických center.9 K přepravě veškerých výše zmiňovaných komodit pouţíváme různé typy nákladních vlaků. Rychlé nákladní vlaky (Rn) – pouţívají se pro přepravu důleţitých nebo přednostních zásilek. Expresní nákladní vlaky (Nex) – pouţívají se pro přepravu přednostních zásilek v mezistátní přepravě, v kombinované dopravě a v nadřazeném systému přepravy přednostní zátěţe.
9
Dopravní noviny : Týdeník pro dopravu a logistiku [online]. 2011 [cit. 2011-03-25+. Dostupné z WWW: <www.dnoviny.cz>.
29
Vyrovnávkové nákladní vlaky (Vn) – jsou určeny pouze pro dopravu prázdných nákladních vozů do míst nakládky. Průběžné nákladní vlaky (Pn) – slouţí k přepravě zátěţe mezi vlakotvornými stanicemi a jako vlaky zasílatelské Manipulační nákladní vlaky (Mn) – slouţí k rozvozu zátěţe do sousedních nebo mezilehlých stanic a k provedení dalších manipulací. Vlečkové vlaky (Vleč) – pouţívají se pro jízdu na vlečku, odbočují ze širé tratě, nebo na nákladiště s návratem do stanice, ze které byly vypraveny. Mohou být určeny i pro jízdu ze stanice na vlečku odbočující ze stanice, popřípadě opačně.
Dle objemu přepravovaného zboží se využívají v železniční dopravě: Jednotlivé vozy – jsou vhodným řešením při přepravě menšího objemu zboţí. Skupiny vozů – zákazníci s větším objemem zboţí mohou vyuţít přeprav ve skupinách minimálně pěti vozů za výhodnějších cenových podmínek. Ucelené vlaky – představují nejvhodnější způsob přepravy pro větší objem zboţí, převáţně pro hromadné substráty. Jsou řazeny z vozů převáţejících pouze jednu zásilku a jedou přímo od odesílatele k příjemci bez řadících prací. Zkracuje se tak doba jízdy zásilky a ucelené vlaky jsou proto vysoce konkurenceschopné oproti silniční dopravě. Z důvodu zjednodušené manipulace je přeprava ucelenými vlaky také cenově výhodnější. Termínovaná přeprava Termincargo – zajišťuje rychlejší a kvalitnější přepravu zboţí prostřednictvím vlaků nadřazeného systému přepravy přednostní zátěţe. Je provozována jako termínovaná doprava mezi stanicemi, kde přednostní vlaky manipulují, s připojením do dalších stanic, do které, a ze kterých jsou vytvořeny návazné přípoje. Velmi často se vyuţívá přepravy v tzv. nočním skoku, kdy nakládka proběhne večer nebo odpoledne, jízda vlaku je uskutečněna před noc a vykládka probíhá na druhý den ráno nebo dopoledne. Pracuje takto síť rychlých nákladních vlaků, která spojuje důleţitá hospodářská centra. 30
Systémové vlaky – Tyto vlaky jsou určeny pro přepravu vozových zásilek. Přinášejí rychlé a kvalitní spojení s moţností doplňovat zásilky v nácestných stanicích. V těchto vlacích je přepravováno zboţí od více odesílatelů nebo pro více příjemců, mohou je tedy vyuţít zákazníci, kteří nemají dostatek zátěţe do ucelených vlaků.10
2.2 Přeprava přepravních kombinované dopravy
jednotek
v rámci
Kombinovaná přeprava vznikla spojením výhod jednotlivých druhů dopravy, čímţ byly vytvořeny ucelené systémy, jejichţ cílem je zabezpečování přepravy zboţí z místa poptávky do místa spotřeby tzv. z domu do domu. Tato přeprava vznikla převáţně z důvodu odlehčení silniční infrastruktury, zvyšování bezpečnosti silniční dopravy a také sniţování míry zátěţe ţivotního prostředí. Kombinovaná přeprava je definována jako intermodální přeprava, kdy převáţná část trasy se uskutečňuje po ţeleznici, vnitrozemskou vodní cestou nebo na moři přičemţ počáteční (svoz) a/nebo závěrečná část (rozvoz) probíhá po silnici a je zpravidla co nejkratší. Rozlišujeme také multimodální a intermodální přepravu, multimodální je přeprava zboţí nejméně dvěma různými druhy a intermodální přeprava je definována jako multimodální přeprava v jedné a téţe přepravní jednotce, která postupně uţije různých druhů dopravy bez manipulace se samotným zboţím při měnících se druzích dopravy.11 Přepravní jednotky vyuţívané v kombinované přepravě nesou název intermodální přepravní jednotky z toho důvodu, jakou funkce plní v přepravním řetězci. Funkce 10
*HOUŠKA, Karel; ŠILER, Zdeněk ; ROH, Michal . Přepravované komodity. In Profil ČD Cargo [online]. 2009. Praha 7 - Holešovice : Vl.n, 2009 [cit. 2011-03-25+. Dostupné z WWW: <www.cdcargo.cz>.]
11
Ing. Jaroslav Novák a kol. Kombinovaná přeprava. první. Pardubice : Institut Jana Pernera, o.p.s., 2008. 320 s.
31
přepravní jednotky spočívá v tom, ţe zboţí v ní naloţené nechrání pouze před poškozením a ztrátou, ale umoţňuje i jeho rychlou nakládku, vykládku či překládku mezi jednotlivými dopravními prostředky. Tyto přepravní jednotky rozdělujeme dle toho, v jakých druzích dopravy nebo způsobech přemísťování přepravní jednotky pouţíváme. -
Pro přepravu země – země nebo země – voda a) Kontejnery – jsou přepravní jednotkou, která umoţňuje přepravu jakéhokoliv druhu materiálu a jejíţ rozměry jsou normalizovány. b) Valivé kontejnery – pro tyto kontejnery není potřeba samostatného mechanizačního prostředku k manipulaci s nimi a tím dochází ke sníţení nákladů na nakládku a vykládku i zkrácení času. Valivé kontejnery jsou opatřeny kolečky nebo válci na jeho hranách. c) Kontejnery AWILOG – tyto kontejnery ke své manipulaci nepotřebují samostatný mechanizační prostředek, manipulaci vykonává silniční vozidlo, které současně kontejner přemisťuje. Na rozdíl od valivých kontejnerů nejsou opatřeny kolečky, ale manipulace s nimi je prováděna vertikálně pomocí závěsného rámu, který je součástí vozidla. d) Výměnné nástavby – tvoří při přepravě po silnici dočasnou součást silničního vozidla. Oproti kontejnerům mají VN výhodu v tom, ţe v silniční dopravě není třeba ţádného překládacího mechanismu, neboť samo dokáţe VN na sebe naloţit a sloţit. Nevýhoda je však oproti kontejnerům ta, ţe VN se nemohou stohovat do vrstev. e) Návěsy – jsou v silniční dopravě dopravním prostředkem, ale v ţelezniční dopravě i vodní dopravě jsou přepravní jednotkou. Návěsy se nemohou stohovat. V silniční dopravě je schopno vozidlo provést nakládku a vykládku samo, spojí se pouze tahač s návěsem. V ţelezniční a vodní dopravě je potřeba pouţít mechanizační prostředky. f) Podvojné návěsy – v silniční dopravě je přemísťován jako návěs běţné stavby a v ţelezniční dopravě vytváří skříň ţelezničního vozu a spolu s ţelezničním podvozkem tvoří ţelezniční vůz.
32
g) Jízdní soupravy – se skládají z jednoho motorového a jednoho nebo více vozidel nemotorových. Jízdní soupravy jsou zvláštní přepravní jednotkou, neboť po pozemních komunikacích se pohybují vlastní silou a přepravní jednotkou v pravém slova smyslu se stávají při přepravě po ţeleznici nebo po vodě. 12
Graf 4
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo V tomto grafu vidíme, jak se vyvíjela poptávka po ţeleznici, mnoţství všech přepravených komodit se aţ do roku 2008 pohybuje mezi 80 – 100 mil. přepravených tun zboţí, avšak v roce 2009 mnoţství kleslo následkem celosvětové krize. V současné době mnoţství přepravených tun zase stoupá, ale z taktických důvodů nejsou zvěřejněná data.
12
DANĚK, Jan ; TEICHMANN, Dušan. Kombinovaní přeprava I.. Ostrava : VYSOKÁ ŠKOLA BÁOSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, 2000. 132 s.
33
Graf 5
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo Z výše uvedeného grafu je zřejmé, ţe největší podíl přepravovaných komodit v ţelezniční dopravě zaujímá ţelezo a strojírenské výrobky, dále hnědé a černé uhlí, které se převáţí většinou v ucelených vlacích, coţ je velmi efektivní.
34
V následujícím grafu je znázorněno, které komodity jsou nejvíce přepravovány v ucelených vlacích. Vidíme, ţe největší podíl má hnědé uhlí a také černé uhlí a koks. Graf 6
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo
35
Graf 7
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo V tomto grafu můţeme vidět, jaké komodity se přepravují naopak spíše jako jednotlivé zásilky. Největší podíl na kusových zásilkách má dle statistik ţelezo a strojírenské výrobky.
36
Graf 8
Zdroj: autor, data interní dokumenty ČD Cargo Ve výše uvedeném grafu můţeme sledovat porovnání mezi ucelenými vlaky a jednotlivými zásilkami.
37
2.3 Železniční vlečka Společnost ČD Cargo je připravena všem developerům či provozovatelům skladových prostor nabídnout poradenskou činnost při projektování vyuţití ţelezniční dopravy pro obsluhu logistických center. Ať uţ formou výstavby kolejového napojení, tak i vyuţitím výhod kombinované přepravy v ucelených vlacích. „ČD Cargo, a. s. , spolupracuje s Ministerstvem dopravy ČR a zástupci dalších organizací na projektech Veřejných logistických center (VLC), která budou tvořit síť poskytovatelů logistických služeb na bázi neutrálního přístupu k zákazníkům s využitím kombinace výhod silniční a železniční dopravy. Zabýváme se projekty výstavby vleček do průmyslových zón a dalších výrobních závodů.“13
Zapojením ţelezniční dopravy do sítě logistických center získává zákazník mnoho výhod oproti klasické ţelezniční přepravě i přepravě kamionové: rychlé a spolehlivé vnitrostátní i mezinárodní spojení v ucelených vlacích či rychlých vlacích nadřazeného systému, pohodlná nakládka i vykládka na zastřešené či zcela kryté boční rampě, přistavení vozu v přesně poţadovanou denní dobu, zajištění komplexních přepravních sluţeb od provozování vlečky, přes sledování a informování o pohybu zásilky, aţ po servis v místě dodání.
13
Logistická centra. Doplňkové služby [online]. 2009, vl.n., [cit. 2011-04-18+. Dostupný z WWW: <www,cdcargo.cz>.
38
3 Návrh na získání nových zákazníků Za podporu systému logistické dopravy můţeme povaţovat přepravní systémy, které umoţňují zabezpečovat přepravu „z domu do domu“ i v případech, kdy z ekonomických nebo environmentálních důvodu je vhodné pro obsluhu vyuţít více druhů dopravy a systémové řízení kompletace a dekompletace zásilek v centralizovaných skladech a logistických centrech, včetně řízení shromaţďování přepravních elementů pro kompletaci uspořádaných zásilek. Moţnosti vyuţití výhod kolejové dopravy, hlavně v oblasti ekologie, při dosaţení funkční efektivnosti silniční dopravy, především přepravy tzv. z domu do domu, dodrţení potřebné přepravní rychlosti a spolehlivosti s pouţitou logistickou technologií a afinitou přepravovaného zboţí dává vyuţití multimodálních přepravních systémů. „Vzhledem k tomu, ţe existují spory o terminologii, budou v dalším pouţity termíny definované v české státní normě z roku 1995 ČSN 26 9375 „Terminologie kombinované dopravy“. Tato norma obsahuje termíny a definice v kombinované dopravě zpracované Evropskou konferencí ministrů dopravy (CEMT/ECMT). V dalším textu se přidrţíme terminologie uvedené v citované názvoslovné normě. Z té pak pro základní orientaci citujeme základní pojmy: -
Multimodální přeprava – přeprava zboţí nejméně dvěma různými druhy dopravy.
-
Intermodální přeprava – multimodální přeprava v jedné a téţe přepravní jednotce nebo silničním vozidle, která/které postupně uţije různých druhů dopravy bez manipulace se samotným zboţím při měnících se druzích dopravy
-
Kombinovaná doprava – intermodální přeprava, kdy převáţná část trasy se uskutečňuje po ţeleznici, vnitrozemskou vodní cestou nebo na moři a přičemţ počáteční (svoz) a/nebo závěrečná část (rozvoz) probíhá po silnici a je zpravidla co nejkratší.
39
-
Intermodální přepravní jednotka (IPJ) – přepravní jednotka kombinované přepravy vhodná pro intermodální přepravu (kontejner, výměnná nástavba, paleta atp.).“ 1 14
Výhody kolejové dopravy lze vhodně vyuţít v přepravních systémech, které umoţňují vyloučit nevýhody kolejové dopravy, hlavně ve srovnání se silniční dopravou, jako je dostupnost kteréhokoliv místa a relativně nízká přepravní rychlost způsobená kompletací či přepracováním dopravních kompletů (vlaků) a manipulaci se zboţím při koncových přepravách. Vhodné jsou pouze systémy, jejichţ základem je přeprava v unifikovaných přepravních jednotkách, kde je moţno vyuţít různých stupňů mechanizace, automatizace aţ robotizace při manipulaci. Přestoţe si, jak jsem se zmínila v první kapitole, česká ţeleznice drţí stále významný podíl, situace na trhu se za posledních 17 let zcela změnila a na významu nabrala silniční doprava. Na konci 80. let byl podíl ţeleznice a silnice přesně opačný, po ţeleznici se přepravovalo 80 procent veškerého nákladu na území bývalého Československa, avšak rozšíření dálniční sítě, vznik nových továren a logistických areálů však vedl k výraznému nárůstu kamionové dopravy a tím pádem k růstu silniční dopravy, bohuţel ale také k poklesu ţelezniční dopravy. Rada ministrů Evropské unie se rozhodla, ţe se zpoplatní externí náklady způsobované silniční nákladní dopravou, coţ prezident Mezinárodní unie společností kombinované dopravy silnice/ţeleznice Rudy Colle označil jako „průlom“ pro celý obor kombinované dopravy. Nyní se však co nejdříve musí touto problematikou zabývat poslanci Evropského parlamentu. Bez tohoto zpoplatnění bude ţelezniční doprava nadále čelit 14
*SVOBODA, Vladimír. Doprava jako součást logistických systémů. Praha : Radix, 2006. 148 s.]
40
velké konkurenci silniční dopravy. Pokud chce Evropská unie sníţit emise CO2, měla by se tato problematika bezodkladně začít řešit.15 Dopravní trh v nákladní dopravě má svou růstovou perspektivu, zejména se jedná o tranzitní přepravy panevropského charakteru související s rozšiřováním Evropské unie. Zákazníci vyţadují stále více kompletní dodávku sluţeb, a to s důrazem na logistiku, zasílatelské sluţby, obsluhu vleček atd. Trh nákladní dopravy je velmi dynamický. Trvalou tendencí je přesun od hromadných přeprav zboţí k přepravám obchodně zajímavým. Z hlediska ţelezniční dopravy jsou středem zájmů především přepravy na střední a delší vzdálenosti. Převedení těchto přeprav ze silnice na ţeleznici lze ale realizovat jedině s vyuţitím kombinované dopravy.16 V současné době připravuje ČD Cargo projekt, díky kterému by mohl poskytovat zákazníkům sluţby včetně přepravy z tzv. domu do domu. ČD Cargo chce svým klientům nabídnout moţnost přepravy zboţí ze skladu do skladu a ne jen z nádraţí na nádraţí. Chtějí nabídnout komplexní sluţby průmyslovým podnikům i menším a středním firmám. V současné době tedy hledají moţnosti strategické spolupráce se silničním přepravcem. Tuto záleţitost by podpořili výše zmiňované poplatky za externí náklady na silnici. Nové zákazníky má ČD Cargo moţnost přilákat právě tímto způsobem, ţe nabídne komplexní sluţby.17
15
Operátoři požadují plné zpoplatnění silniční dopravy : Železniční doprava. Dopravní noviny [online]. 2010, 48, [cit. 2011-04-04+. Dostupný z WWW: <www.dnoviny.cz>. 16
Budoucnost je v kombinované dopravě : Železniční doprava. Železničář [online]. 2005, 31, [cit. 201104-04+. Dostupný z WWW: <www.mdcr.cz>. 17
ČD Cargo bude nově nabízet i přepravu zboží po silnici : Nový produkt ČD Cargo. Železniční doprava [online]. 2011, 5, [cit. 2011-04-04+. Dostupný z WWW: <www.dnoviny.cz>.
41
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat strukturu přepravovaných komodit v ţelezniční dopravě, zjistit zda ţelezniční doprava za poslední roky prosperuje či nikoliv a navrhnout řešení jak přilákat nové zákazníky k ţelezniční dopravě a jak si udrţet stávající zákazníky. Tento cíl byl splněn. V první kapitole jsme si nastínili historii ţeleznic v Čechách, dále jsem analyzovala současný stav ţelezniční dopravy u nás, kde jsem narazila na problematiku mnoţství investic do ţelezničních tratí, coţ se v důsledku finanční krize projevilo na modernizaci tratí a pokud se má naše ţeleznice stát moderním dopravním prostředkem 21. století jako v Japonsku a ve vyspělých státech Evropské unie, je potřeba aby byly technické parametry hlavních tratí upraveny na standard, daný příslušnými mezinárodními dohodami. Jedná se zejména o traťovou třídu zatíţení, vyšší traťovou rychlost, prostorovou průchodnost a technologické vybavení zvyšující bezpečnost dopravy a úroveň řízení provozu. Dále jsem analyzovala strukturu přepravovaných komodit, kde je patrné, ţe nejefektivnější je přeprava komodit v ucelených vlacích a velká pozornost by se měla věnovat ţelezničním vlečkám, které by bylo perspektivní do budoucna přivést do většiny logistických center, coţ ČD Cargo, a.s. podporuje. Největší podíl na přepravě v ucelených vlacích má černé uhlí, hnědé uhlí a koks. Na podporu nejen jednotlivých zásilek, ale i ostatních komodit by přispěly výstavby logistických center, kdyby ČD Cargo spolupracovalo s logistickými centry a tudíţ mohlo pro zákazníka zajistit přepravu tzv. z domu do domu. Dle statistik za posledních cca. 8 let jsem zjistila, ţe se podíl ţelezniční dopravy příliš nemění a ČD Cargo si udrţuje přibliţně stejné roční objemy přepraveného zboţí. Stát by měl podpořit ţelezniční dopravu a tím ulehčit přetíţené silniční dopravě, jak jsem uvedla ve druhé kapitole. Rada ministrů Evropské unie chce zavést zpoplatnění externích nákladů silniční dopravy a tím podpořit ţelezniční dopravu, neboť pokud chce Evropská unie sníţit CO2 způsobované silniční dopravou, měla by se tato problematika začít bezodkladně řešit. Závěrem bych tedy shrnula, ţe pokud se podaří zpoplatnit externí náklady silniční dopravy, začne se spolupracovat se silničními dopravci a logistickými centry, tudíţ se ţelezniční doprava tímto zefektivní a měla by se zatraktivnit i pro přepravu menších 42
objemů na kratší vzdálenosti, avšak stále zde bude patrný problém s velkou náročností na podíl lidské práce a tím vyššími náklady. Ţelezniční doprava bude mít při těchto opatřeních, dle mého názoru, ještě perspektivnější budoucnost a nejen ţeleznice, ale i naše ţivotní prostředí a přetíţené silnice.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
Budoucnost je v kombinované dopravě : Ţelezniční doprava. Železničář [online]. 2005, 31, [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW: <www.mdcr.cz>.
[2]
Cargo [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Katalog ţelezničních nákladních vozů ČD Cargo, a.s. Dostupné z WWW: .
[3]
ČD Cargo bude nově nabízet i přepravu zboţí po silnici: Nový produkt ČD Cargo. Železniční doprava [online]. 2011, 5, [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW: <www.dnoviny.cz>.
[4]
DANĚK, Jan ; TEICHMANN, Dušan. Kombinovaná přeprava I.. Ostrava : VYSOKÁ ŠKOLA BÁŃSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, 2000. 132 s.
[5]
Dopravní noviny : Týdeník pro dopravu a logistiku [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: <www.dnoviny.cz>.
[6]
HOUŠKA, Karel; ŠILER, Zdeněk ; ROH, Michal . Přepravované komodity. In Profil ČD Cargo [online]. 2009. Praha 7 - Holešovice : Vl.n, 2009 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: <www.cdcargo.cz>.]
[7]
Ing. Jaroslav Novák a kol. Kombinovaná přeprava. první. Pardubice : Institut Jana Pernera, o.p.s., 2008. 320 s.
[8] s.
Ing. Stanislav Antonický a kol. Evropské železnice. Vydání I. Praha : Nadas, 1977. 580
[9]
Logistická centra. Doplňkové služby [online]. 2009, vl.n., [cit. 2011-04-18]. Dostupný z WWW: <www.cdcargo.cz>.
[10]
Maturita [online]. 2009 <www.maturita.cz>.]
[11]
Operátoři poţadují plné zpoplatnění silniční dopravy: Ţelezniční doprava. Dopravní noviny [online]. 2010, 48, [cit. 2011-04-04]. Dostupný z WWW: <www.dnoviny.cz>.
[12]
Podíl ţeleznice na přepravě zboţí v ČR patří k nejvyšším v Evropě. ČT24 [online]. 2007, 2007120001, [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW: .
[cit.
2011-03-25].
Referáty.
Dostupné
z
WWW:
[13] SVOBODA, Vladimír. Doprava jako součást logistických systémů. Praha : Radix, 2006. 148 s. [14]
SŢDC: Historie našich ţeleznic v kostce. In Historie železnice v ČR. [s.l.] : Vl.n, [2007]. s. 2. Dostupné z WWW: <www.cdcargo.cz>.
[15]
Úvodní slovo. In Výroční zpráva SŽDC 2009 [online]. Praha : Vl.n, 30.4.2010 [cit. 2011-03-25]. Dostupné z WWW: <www.szdc.cz>. 44
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČD
– České dráhy
EU
– Evropská unie
IPJ
- intermodální přepravní jednotky
KD
– kombinovaná doprava
PHM
- pohonné hmoty
RID
– směrnice EU č. 2008/ES, o pozemní přepravě nebezpečných věcí
SŢDC - Správa ţelezniční dopravní cesty
45
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – vysokostěnný vůz .................................................................................................... 13 Obrázek 7 – vůz Roos 54 ............................................................................................................. 16 Obrázek 8 – šestinápravový vůz .................................................................................................. 17 Obrázek 9 – čtyřnápravový vůz ................................................................................................... 17 Obrázek 10 – krytý vůz ................................................................................................................ 17 Obrázek 11 – čtyřnápravový krytý vůz ........................................................................................ 18 Obrázek 12 – vůz Habbillnss 55................................................................................................... 18 Obrázek 13 – vůz Hbbillns 13 ...................................................................................................... 18 Obrázek 14 – vůz Hadgs 11 ......................................................................................................... 19 Obrázek 15 – vůz Kils 12 .............................................................................................................. 19 Obrázek 16 – vůz Laails 12 .......................................................................................................... 19 Obrázek 17 – vůz Rils 51.............................................................................................................. 20 Obrázek 18 – vůz Taes 10 ............................................................................................................ 20 Obrázek 19- vůz Ibbhps 25 .......................................................................................................... 21 Obrázek 20 – vůz Faccs 10 .......................................................................................................... 21 Obrázek 21 – vůz Falls 11 ............................................................................................................ 22 Obrázek 22 – vůz Tadgnss 55 ...................................................................................................... 22 Obrázek 23 – vůz Tdgns 13.......................................................................................................... 22 Obrázek 24 – vůz Talls 54 ............................................................................................................ 23 Obrázek 25- vůz Sggmrss 55........................................................................................................ 23 Obrázek 26 – vůz Sgjs 69 ............................................................................................................. 23 Obrázek 27 – speciální vůz .......................................................................................................... 24 Obrázek 28 – vůz Uaaikks 63 ....................................................................................................... 24 Obrázek 29 – vůz Zacns 55 .......................................................................................................... 25 Obrázek 30 – vůz Zaes 30 ............................................................................................................ 25 Obrázek 31 – vůz Zaes 51 ............................................................................................................ 25 46
Obrázek 32 – vůz Zas 30 .............................................................................................................. 26 Obrázek 33 – vůz Zekks 29 .......................................................................................................... 26 Obrázek 34 – překládkový mechanismus s kleštinami................................................................ 28
47
48
SEZNAM GRAFŮ Graf 1............................................................................................................................................. 6 Graf 2............................................................................................................................................. 7 Graf 3............................................................................................................................................. 8 Graf 4........................................................................................................................................... 33 Graf 5........................................................................................................................................... 34 Graf 6........................................................................................................................................... 35 Graf 7........................................................................................................................................... 36 Graf 8........................................................................................................................................... 37
49
50
