VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
ˇ BAKALÁRSKÁ PRÁCE
2012
Michal Šaman
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
ˇ BAKALÁRSKÁ PRÁCE
PODNIKOVÁ EKONOMIKA
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 ˇ NÁZEV BAKALÁRSKÉ PRÁCE Srovnání cenových model˚u SaaS a klasického SW ˇ ˇ TERMÍN UKONCENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MESÍC/ROK) ˇ Cerven / 2012 ˇ JMÉNO A PRÍJMENÍ STUDENTA / STUDIJNÍ SKUPINA Michal Šaman / PE28 ˇ JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁRSKÉ PRÁCE Ing. Miroslav Lorenc PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakaláˇrskou práci na uvedené téma vypracoval samostatnˇe a že jsem ke zpracování této bakaláˇrské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:
Podpis studenta:
ˇ PODEKOVÁNÍ Rád bych tímto podˇekoval vedoucímu bakaláˇrské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl pˇri zpracování mé bakaláˇrské práce.
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
Srovnání cenových model˚u SaaS a klasického SW Comparison of SaaS and traditional SW pricing models
Autor: Michal Šaman
Souhrn Práce se zabývá problematikou cenových a distribuˇcních model˚u software pˇredevším z hlediska jejich ekonomicko-finanˇcní stránky. Cenový model software m˚užeme zjednodušenˇe chápat jako cenovou / prodejní politiku výrobce software, respektive kolik koncový uživatel zaplatí za využívání / vlastnictví daného programu. Práce struˇcnˇe rozebírá historický vývoj distribuˇcních model˚u software a konkrétnˇe se zabývá rozdíly mezi moderním režimem distribuce software jako služba (SaaS) a klasických licencí (odbornˇe nazývané on-premise licence). Právˇe tyto dvˇe varianty v dnešní dobˇe patˇrí mezi nejrozšíˇrenˇejší formy distribuce software. Práce vychází z obecnˇe rozšíˇrené domnˇenky, že model SaaS pˇrináší koncovému uživateli finanˇcní úspory oproti klasickým licencím. SaaS výrobci tuto domnˇenku cˇ asto podporují argumenty, že SaaS nevyžaduje lokální správu a má výraznˇe nižší zavádˇecí náklady. Hlavním cílem práce je potvrzení nebo vyvrácení této domnˇenky. Za tímto úˇcelem je uvedena detailní nákladová studie modelové spoleˇcnosti ze segmentu malých a stˇredních firem. Výsledky provedené studie vycházejí v neprospˇech výhodnosti modelu SaaS. Tento závˇer je ovšem nutné chápat v širším kontextu omezení dané metodiky, která byla v práci použita. Z d˚uvodu objektivity jsou tedy uvedeny i slabé místa použité metodiky, které jsou nutné pro závˇereˇcnou interpretace výsledk˚u.
Summary The work deals with the pricing and distribution models of software especially in terms of their economic and financial aspects. Pricing of software can be simply understood as a price / sales policy of the manufacturer software, or what the end user pays for the use / ownership of the program. It briefly discusses the historical development of software distribution models, and specifically deals with the differences between the modern mode of distribution software as a service (SaaS) and traditional licenses (technically known as on-premise license). These two options are today among the most common forms of software distribution. The work is based on the widespread assumption that SaaS provides end-user cost savings compared to conventional licenses. SaaS manufacturers supports this assumption, they often argued that SaaS does not require local management and has significantly lower deployment costs. The main aim is to confirm or refute this assumption. For this purpose, is given a detailed cost study of a model of the small and medium-sized company. The results of the study are based on the detriment of the advantages of SaaS. This conclusion, however, should be understood in the wider context, because of limitations of the methodology that was used in the work. For reasons of objectivity are listed weaknesses of used methodology that are necessary for final interpretation of results.
Klíˇcová slova: distribuce software, cenový model software, celkové náklady vlastnictví, software jako služba, on-premise, on-demand
Keywords: software distribution, software pricing model, total cost of ownership, TCO, software as a service, on-premise, on-demand
JEL Classification M15 - IT Management L86 - Information and Internet Services; Computer Software
Vysoka skola ekonomie a managementu
Narozni 2600j9a, 158 00 Praha 5
,
,
, "
,
,
ZADANI BAKALARSKE PRACE
Jmeno a prfjmenf : Studijnf program : Studijnf obor:
Michal Saman Ekonomika a management (Bc.) Podnlkova ekonomika
..
Studijnf skupina: I Nazev BP: Zasady pro vypracovanf (strucna osnova prace):
Seznam literatury: (alespon 4 zdroje)
PE28 Srovnanf cenovych mOdelu SaaS a klasickeho SW 1. Uvod - charakteristika problematiky 2. Software as a service 2.1 Definice, vyvoj, obecne vlastnosti 3. Metodika srovnanf cenoveho modelu klasickych aplikacf a SaaS 4. Definice cenoveho modelu SaaS a pribllzenf nakladu 5. Definice a zkoumanf nakladu v pripade klasickych aplikacf 6. Stanoveni vstupnich dat pro srovnavane aplikace 7. Porovnani zjistenych dat 8. Zaver VELTE, Anthony. Cloud computing. Brno : Computer Press, 2011. 334 s. ISBN 80-251- 3333-8. ANTONOPOULOS, Nick. Cloud Computing. London: Springer, 2010. 374 s. ISBN 1- 84996-240-5. Zande, Tommy Jansen, Slinger . Business Continuity Solutions for SaaS Customers . Springer: Berlin 2011 . ISBN: 978-3 642-21544-5 Tyrvainen, Pasi Selin, Joona. How to Sell SaaS: A Model for Main Factors of Marketing and Selling Software-as-a-Service. Springer: Berlin. 2011. ISBN: 978-3-642-21544-5
Vedoucf BP: Termin obhajoby BP:
Ing. Miroslav Lorenc V prubehu tydne od 25. do 30. 6 . 2012
Prof. Ing. Milan Zak, CSc. rektor
V Praze dne 1.2.2012
;
Obsah 1 Úvod
1
2 Software a jeho distribuce 2.1 Vývoj pˇrístup˚u k distribuci software . . . . . . . . 2.1.1 Terminálový pˇrístup . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Klasický/on-premise software . . . . . . . 2.1.3 Model klient/server . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Recentralizace - cesta k software jako služba 2.2 Motivace ke zmˇenˇe pˇrístup˚u k distribuci software . 2.3 Cenové modely distribuce software . . . . . . . . 2.3.1 On-demand . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 On-premise . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Srovnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
2 2 2 3 3 4 5 8 8 9 9
3 Metodika posouzení ekonomické výhodnosti software 3.1 Celkové náklady na vlastnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10 13
4 Praktické srovnání na modelové spoleˇcnosti 4.1 Popis modelové spoleˇcnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Generalizace spoleˇcnosti jako zástupce malých/stˇredních podnik˚u 4.1.2 Popis souˇcasného ˇrešení a požadavk˚u na ICT služby . . . . . . . . 4.2 Výbˇer vhodných produkt˚u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.1 Specifikace produkt˚u pro variantu on-premise . . . . . . . . . . . 4.2.2 Specifikace produkt˚u pro variantu Software-as-a-Service . . . . . 4.3 Popis ˇrešení a rozpad náklad˚u v pˇrípadˇe on-premise software . . . . . . 4.3.1 Varianta A1 - správa pomocí interních IT zamˇestnanc˚u . . . . . . 4.3.2 Varianta A2 - správa pomocí outsourcingu . . . . . . . . . . . . . 4.4 Popis ˇrešení a náklad˚u v pˇrípadˇe software jako služba . . . . . . . . . . 4.4.1 Varianta B1 - správa pomocí interních IT zamˇestnanc˚u . . . . . . 4.4.2 Varianta B2 - správa pomocí outsourcingu . . . . . . . . . . . . . 4.5 Porovnání jednotlivých variant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15 15 19 19 22 22 24 27 31 31 32 34 34 34
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . .
5 Závˇer
39
Literatura
41
Seznam tabulek 1
Rozdˇelení personálních zdroj˚u spoleˇcnosti, období: rok 2011
16
2
Požadavky na velikost datového úložištˇe
21
3
Pˇrehled použitých produkt˚u
22
4
Náklady na licence ve variantˇe on-premise
29
5
Náklady na poˇrízení hardware variantˇe on-premise
30
6
Náklady na zavedení ˇrešení ve variantˇe on-premise
30
7
Náklady na lidské zdroje ve variantˇe on-premise
31
8
Náklady na outsourcing správy ve variantˇe on-premise
32
9
Náklady na licence ve variantˇe SaaS
33
10 Náklady na lidské zdroje ve variantˇe SaaS
34
11 Náklady na outsourcing správy ve variantˇe SaaS
35
12 Srovnání TCO SaaS a on-premise
36
Seznam grafu˚ 1 Srovnání pˇrímých a nepˇrímých náklad˚u, zavádˇení ICT v australském vzdˇelávacím systému
14
2 Srovnání TCO - 3 roky
35
3 Vývoj TCO v cˇ ase
37
4 Efekt SaaS
38
Seznam obrázku˚ 1 Vývoj model˚u distribuce software
2
2 Proces vyhodnocení
11
3 Architektura ˇrešení ICT v modelovém podniku
28
1
Úvod
Ústˇredním pojmem této práce je software a jeho cenový model, zjednodušenˇe pojato politika, se kterou je software prodáván na trhu. Cenový model je souˇcástí distribuˇcního modelu, který mimo jiné zahrnuje zp˚usob distribuce software od výrobce ke koncovému uživateli. Právˇe ve zp˚usobu distribuce mezi výrobcem a odbˇeratelem se významnˇe liší dva druhy model˚u, u kterých budeme zjišt’ovat jejich ekonomicko-finanˇcní výhodnost. Klasické softwarové licence není potˇreba detailnˇeji pˇredstavovat, s jejich podobou se setkáváme každodennˇe i pˇri využívání osobní informatiky. Pokud jsme si nˇekdy zakoupili napˇríklad poˇcítaˇcový program, je pravdˇepodobné, že jsme za nˇej jednorázovˇe zaplatili a obdrželi ho na instalaˇcním médiu (napˇríklad DVD). S vysokým rozvojem poˇcítaˇcových sítí, pˇredevším internetu se klasická distribuce software zaˇcala mˇenit a dnes je vˇetšina program˚u stahována pˇredevším z internetu (legální i nelegální cestou). Internet tedy slouží jako hlavní distribuˇcní médium. V první fázi to na vliv cenového modelu nemˇelo závažné dopady, ale pˇredevším v pr˚ubˇehu posledních zhruba pˇeti let prožíváme výrazný posun. Za nový typ software se platí formou pronájmu a je používán pˇredevším formou tenkého klienta v podobˇe internetového prohlížeˇce. Pro tento zp˚usob distribuˇcního modelu se ujal termín „Software-as-a-Service“ (dále oznaˇcován zkratkou SaaS). Tento výklad modelu SaaS je samozˇrejmˇe velmi zjednodušený, proto v teoretické cˇ ásti práce probereme pojem distribuˇcního modelu podrobnˇeji a ukotvíme SaaS i z historického hlediska a hlediska cenového modelu. Hlavním cílem práce je nalezení objektivní odpovˇedi na klíˇcovou otázku: „Je model SaaS finanˇcnˇe výhodnˇejší než klasické softwarové licence (on-premise)?“ Pro splnˇení vytyˇceného cíle provedeme v teoretické cˇ ásti práce struˇcnou rešerši názorových proud˚u týkající se této problematiky. Výrobci produkt˚u SaaS na otázku cenové výhodnosti odpovídají jednoznaˇcnˇe kladnˇe. Prezentují SaaS témˇeˇr jako „ekonomický zázrak“, který pˇrináší výrazné úspory proti klasickým licencím. Pro úˇcely naší práce použijeme toto tvrzení softwarových výrobc˚u jako nosnou domnˇenku a pokusíme se o její potvrzení cˇ i vyvrácení jako hlavní cíl práce. Za tímto úˇcelem provedeme v praktické cˇ ásti srovnání na modelové spoleˇcnosti, kde v jednom pˇrípadˇe vytvoˇríme ˇrešení založené na klasickém software a v druhém pˇrípadˇe na modelu distribuce SaaS. Pro posouzení, který cenový model je výhodnˇejší použijeme metodiku srovnání celkových náklad˚u vlastnictví, kterou podrobnˇeji definujeme a pˇriblížíme proces jakým bude uplatnˇena. Pˇri uplatnˇení metody celkových náklad˚u musíme detailnˇe poznat funkce a cˇ innosti zkoumané spoleˇcnosti, proto se této problematice v praktické cˇ ásti budeme také blíže vˇenovat. Pokusíme se i o celkový pˇresah pˇrípadové studie, tedy o její generalizaci do celého segmentu malých a stˇredních podnik˚u. Tak aby výsledek srovnání byl aplikovatelný pro celý segment nebo alespoˇn pro jeho vymezenou oblast. Aˇckoliv je ústˇredním tématem práce otázka ekonomické výhodnosti software SaaS, práce v teoretické hladinˇe probírá i další zajímavé okruhy s tímto tématem spojené. Mimo jiné se budeme zabírat otázkami jestli SaaS opravdu zlepšil kvalitu software, jaká je skuteˇcnˇe motivace podnik˚u pro jeho zavedení nebo jaké jsou hlavní mimo-finanˇcní negativa 1
a pozitiva tohoto modelu. Problematika SaaS je úzce spojena s nástupem internetových technologií, pro které je charakteristické vysoké tempo vývoje a zmˇen, jelikož se jedná mladý obor. Z tohoto d˚uvodu se velká cˇ ást zdroj˚u v této práci opírá o elektronické zdroje (tj. hlavnˇe internet), ˇ i když se v maximální možné míˇre snažíme použít primární zdroje. Castým zdrojem jsou i blogy, které pˇredstavují fenomén poslední doby. K tˇemto zdroj˚um bylo pˇristupováno obezˇretnˇe, s d˚urazem na názorovou pluralitu.
2
Software a jeho distribuce
Poˇcátek 40. let m˚užeme oznaˇcit za start poˇcítaˇcové éry. Od samého zaˇcátku jsou pocˇ ítaˇce pevnˇe spojeny s programy. Pod pojmem poˇcítaˇcový program si m˚užeme pˇredstavit sadu instrukcí, které má poˇcítaˇc vykonávat za úˇcelem realizace urˇcité úlohy nebo cˇ innosti. Oznaˇcení software m˚užeme chápat jako sadu poˇcítaˇcových program˚u, tedy jeho programové vybavení. Software se s vývojem poˇcítaˇcového pr˚umyslu plnˇe osamostatnilo a dnes tvoˇrí rozsáhlý samostatný obor softwarového inženýrství. Nejˇcastˇejším cˇ lenˇení software je podle jeho druhu jeho funkcí. Funkˇcnˇe tedy software m˚užeme dˇelit na systémový software, který zajišt’uje nízkoúrovˇnové úlohy a ˇrízení poˇcítaˇce a aplikaˇcní software, který je zamˇeˇren pˇredevším na koncové uživatele, jelikož jim umožˇnuje vykonávat urˇcitou specifickou úlohu. Z pohledu naší problematiky je d˚uležitý aspekt, který souvisí s procesem od tvorby softwaru až po jeho použití koncovým uživatelem. Tento proces nazýváme model distribuce software a s vývojem informaˇcních technologií prošel podstatnými zmˇenami.
Obrázek 1: Vývoj model˚u distribuce software. Zdroj: [1]
2.1
Vývoj pˇrístupu˚ k distribuci software
Distribuce software vyjadˇruje veškeré cˇ innosti, které se vyskytují od vzniku daného programu až po jeho použití koncovým uživatelem. Voˇríšek mezi tyto cˇ innosti ˇradí následující [1]: (a) tvorba software, (b) distribuce vytvoˇreného software kanálem distributor˚u, (c) licencování produktu, (d) customizace produktu, (e) zavedení produktu, (f) provoz produktu, (g) údržba a administrace aplikace. Z historického pohledu m˚užeme sledovat nˇekolik hlavních proud˚u, které významnˇe ovlivnili tento distribuˇcní model. 2.1.1
Terminálový pˇrístup
Zaˇcátky využívání výpoˇcetní techniky byly silnˇe centralizované. Výpoˇcetní technika patˇrila mezi velmi drahé a vzácné technologie, které byly v poˇcátcích rozšíˇreny pouze ve výzkumných ústavech a univerzitách. Jednalo se o velké sálové poˇcítaˇce, pozdˇeji oznaˇcované Mainframe. Výpoˇcetní cˇ as na tˇechto sálových poˇcítaˇcích byl velmi drahý, z d˚uvod˚u 2
velkého poˇctu zájemc˚u a náklad˚u na provoz. K sálovému poˇcítaˇci bylo možné pˇristupovat pomocí vzdáleného terminálu. Veškeré softwarové vybavení bylo tedy umístˇeno na jednom poˇcítaˇci a uživatelé sdíleli procesorový cˇ as tohoto poˇcítaˇce. Vývoj software byl zajištˇen vˇetšinou interními zdroji podniku, pˇrípadnˇe pozdˇeji specializovanými spoleˇcnostmi. Licence pro tento druh software byla zakoupena pro jeden centrální poˇcítaˇc. Distribuce software na centrální poˇcítaˇc probíhala pomocí instalaˇcního média. Ke koncovým uživatel˚u prostˇrednictvím terminálu. Tento historicky nejstarší model se paradoxnˇe nejvíce blíží dnešním moderním trend˚um v distribuci, kdy programové vybavení je také instalováno pouze na centrálním poˇcítaˇci a uživatelé se pˇripojují pomocí svých poˇcítaˇcu˚ (prostˇrednictvím internetu). V následujících letech, ale cˇ ekal vývoj distribuce naprosto odlišný pˇrístup - decentralizace. 2.1.2
Klasický/on-premise software
V pr˚ubˇehu let se situace na poli výpoˇcetního hardware diametrálnˇe otoˇcila. Výroba poˇcítaˇcu˚ radikálnˇe vzrostla, pˇredevším s objevem polovodiˇcových souˇcástek a tranzistoru. Nastalo období osobních poˇcítaˇcu˚ , každý uživatel si mohl dovolit vlastní poˇcítaˇc. Ve spojených státech byly v 70. velmi oblíbené 8-bitové poˇcítaˇce Atari, Sinclair, Apple II a další. Tyto poˇcítaˇce si mohl dovolit témˇeˇr každý. Opravdová revoluce pˇrišla s 16-bit pocˇ ítaˇcem Apple Macintosh a následnˇe IBM PC. Toto masové rozšíˇrení výpoˇcetní techniky zmˇenilo i distribuˇcní model software a to pˇredevším z pohledu licencování. Každý majitel poˇcítaˇce byl nucen zakoupit si právˇe jednu licenci od programu, který chtˇel využívat. Zmˇenil se také zp˚usob vývoje software, který se silnˇe profesionalizoval a rozšíˇril. Vznikalo velké množství firem, které se soustˇredili na vývoj r˚uzných druh˚u kategorií software, jak z aplikaˇcní i systémové stránky. Této distribuci se také ˇríkalo "krabicová". Výrobce vytvoˇril produkt, který následnˇe prodával jako tradiˇcní výrobek v obalu - s manuálem a instalaˇcním médiem (v poˇcátcích diskety, následnˇe CD-ROM). Voˇríšek [1] pˇriˇcítá tomuto modelu výrazný pokrok z hlediska snadnosti instalace a provozu, ale také velký krok zpˇet z hlediska efektivnosti výpoˇcetních zdroj˚u (jelikož u osobních poˇcítaˇcu˚ vˇetšinu dne procesor zahálí). Distribuˇcní model doznal i velké kvalitativní zmˇeny z hlediska používání vzniká uživatelské grafické rozhraní (GUI). 2.1.3
Model klient/server
Mezi další významný milník distribuce software m˚užeme poˇcítat i distribuˇcní model klient/server. Aplikace byla rozdˇelena do dvou úrovní, hlavní úroveˇn bˇežela na serveru a druhá úroveˇn na koncovém PC - klientovi. Obˇe úrovnˇe spolu spolupracovaly a komunikovaly prostˇrednictvím interní sítˇe LAN. Model je cˇ ásteˇcnˇe podobný p˚uvodnímu centralizovanému pˇrístupu, s tím rozdílem, že velké poˇcítaˇce typy mainframe byly rozdˇeleny na vˇetší množství menších server˚u, které byly pro spoleˇcnosti lépe dostupné. Pozdˇeji se model rozdˇelil do více úrovní, aplikace m˚uže být napˇr. rozdˇelena na cˇ ást datovou, aplikaˇcní a klientskou. Model pˇrinesl i závažné zmˇeny v licencování. K principu platby za jeden poˇcítaˇc, pˇribyly možnosti platby za pˇripojené uživatele pˇrípadnˇe za poˇcet CPU hlavního serveru. Z hlediska vlastnictví software ovšem model mnoho zmˇen nepˇrináší. Server i licence software byly výhradnˇe ve vlastnictví uživatele (podniku). Podnik tedy musel zajišt’ovat správu serveru a jeho softwarového vybavení, navíc odbornou péˇci o pracovní 3
stanice. Model zvýšil efektivitu výpoˇcetních zdroj˚u. Jeden server mohl obsloužit velké množství pracovních stanic. Zdroje na serveru byly tedy lépe využité a naopak pracovní stanice mohly na výkonu ubírat. 2.1.4
Recentralizace - cesta k software jako služba
Pˇredevším koncem 90. let minulého století dochází k pozvolnému návratu k modelu centralizace podnikových server˚u. Vznikají také rozsáhlá datová centra, která nabízejí zajištˇení infrastrukturních služeb a umístˇení výpoˇcetních server˚u. Podniky zaˇcínají zjišt’ovat, že centralizací výpoˇcetních zdroj˚u lze dosáhnou zajímavých úspor. Dalším faktorem, který pomohl tomuto trendu je rozšiˇrování internetu, který je svojí povahou založen na modelu klient/server. Tato serverová recentralizace je ovšem zamˇeˇrena pˇredevším uvnitˇr podnik˚u nebo pouze z hlediska infrastruktury. Nedochází ke zmˇenám ve vlastnictví software a zp˚usobu správy aplikaˇcních prostˇredk˚u. Prvním významný model, který byl zamˇeˇrený na aplikaˇcní služby je ASP (Application Service Provider) - hostovaný software. Tento model vychází z architektury klient/server, provoz aplikace (serverové úrovnˇe) je ale pˇresunut k externímu dodavateli, který neruˇcí pouze za infrastrukturu, ale i za aplikaˇcní úroveˇn, tedy dostupnost celého ˇrešení. Technologicky model ASP pro pˇripojení klient˚u vˇetšinou využíval virtuální privátní sít’ (VPN) prostˇrednictvím internetu. Podnik, který využíval služeb ASP dodavatele se pˇripojoval k vyhrazenému serveru specifickým aplikaˇcním klientem nebo pozdˇeji univerzálnˇeji pomocí vzdálené plochy. Prostˇrednictvím vzdálené plochy m˚uže model ASP nabízet i aplikace, které neumožˇnují provoz v režimu klient/server. Koncový klient v tomto režimu vidí obrazovku cílového serveru, jedná se tedy o moderní typ terminálu. Tento model samozˇrejmˇe pˇrinesl velké zmˇeny v licenˇcní politice a vlastnictví software. Podnik již nemusel software a prostˇredky vlastnit, pronajímal si pouze službu, která m˚uže být placena v pravidelných intervalech. S provozovatelem služby je uzavˇrena servisní smlouva o kvalitˇe dodávané služby (SLA), která specifikuje dostupnost aplikace, rozsah podpory, ceny pronájmu a pˇrípadnˇe další detaily. Z hlediska cenového modelu m˚užeme pozorovat velký posun od jednorázové platby a vlastnictví k pravidelným platbám a pronájmu. Od ASP je už velmi malý krok k termínu Software as a Service, neboli zkrácenˇe SaaS. Velmi cˇ asto se tyto modely prakticky prolínají, ale vzhledem k tomu, že SaaS je modernˇejší a spojen s internetovými technologiemi je v dnešní dobˇe daleko populárnˇejší. Distribuˇcní model SaaS tedy zavedeme jako službu informatiky, jejíž cílem je poskytovat aplikaˇcní funkcionalitu pro koncového zákazníka. Tuto definice lze cˇ ásteˇcnˇe vztáhnou i na model ASP, proto SaaS vymezíme ještˇe následujícími charakteristikami, které uvádí Polanský [2] a SaaS Executive Counsil [3]: • Jedná se one-to-many model nebo-li multitenant režim provozu. Více uživatel˚u je obsluhováno stejným aplikaˇcním prostˇredím. Tato architektura je výsadou SaaS modelu. • Je spravovaný centrálnˇe. Aplikace je spravována centrálnˇe u provozovatele. Klient se pˇripojuje pomocí tenkého klienta, ve vˇetšinˇe pˇrípad˚u založeném na webovém prohlížeˇci.
4
• Aplikace SaaS jsou založeny na Internetu a jeho protokolech. SaaS je úzce svázán s rozvojem webových aplikací. • Aplikace je vˇetšinou svázána s daty. Model podobnˇe jako v pˇrípadˇe ASP pˇredpokládá uložení veškerých dat u poskytovatele služby. • U SaaS platí, že poskytovatel aplikace je zároveˇn jejím výrobcem. Model SaaS je narozdíl od ASP naprosto nesluˇcitelný s modelem klasických onpremise licencí. Pˇredevším z d˚uvodu multitenantní architektury, kdy jedno aplikaˇcní prostˇredí je navrženo tak, aby ho mohli využívat r˚uzní na sobˇe nezávislí uživatelé. Aplikace pro model SaaS je tedy ze své povahy navržena pro centrální provoz a obsluhu velkého množství koncových klient˚u. Cenový model je tedy podobnˇe jako v pˇrípadˇe ASP založen na pronájmu. Aplikace SaaS se narodily na internetu a jsou s touto technologií velmi ˇ silnˇe svázané. Cistokrevné aplikace SaaS využívají webový prohlížeˇc jako tenkého klienta, protokol http, jazyk xml a asynchronní javascript. Mezi klasické zástupce aplikací nabízených SaaS m˚užeme poˇcítat napˇríklad: Google Apps, Microsoft Office 365, Salesforce.com, Zoho.com a Netsuite.com.
2.2
Motivace ke zmˇenˇe pˇrístupu˚ k distribuci software
Jednotlivé distribuˇcní modely jsou na IT trhu nabízeny souˇcasnˇe a vzájemnˇe si konkurují. Podniky tedy stojí pˇred otázkou jaký distribuˇcní model zvolit, pˇrípadnˇe jak ho kombinovat se stávajícím ˇrešením. Model SaaS lze oznaˇcit za relativnˇe mladý model, jeho masivní nástup pocit’ujeme nˇekolik posledních let. Pokusíme se tedy shrnout jaké argumenty motivijí podniky tento model zavádˇet a jaké zmˇeny to pˇrináší. Jedním z motivací m˚uže být potˇreba ˇrešit souˇcasné problémy software, které uvádí napˇríklad Koubský [4] a Carr ve své kritice IT pr˚umyslu „Does IT Matter?“ [5]. Mezi hlavní problémy identifikují mimo jiné (a) složitý vývoj SW a komplikace pˇri jeho nasazení, (b) v cˇ astých pˇrípadech nedochází k naplnˇení hlavního cíle IT, tj. zvýšení produktivity práce, (c) špatná ekonomická stabilita, zákazník je nucen kupovat více než potˇrebuje, (d) sémantika datových struktur: software zatím nerozumí významu obsahu, (e) problém s bezpeˇcností, dopady do soukromí uživatel˚u. SaaS na vˇetšinu tˇechto problém˚u nenachází odpovˇed’, mˇení pouze distribuˇcní kanál, proces vývoje a kvality software je prakticky stejný jako u klasického software. I když u SaaS pˇredevším díky spojení s webem m˚užeme sledovat urˇcité snahy o zjednodušení ovládání (snaha ˇrešit bod b) není to rozhodnˇe pravidlem. SaaS pˇrináší cˇ ásteˇcné ˇrešení v oblasti bodu c. Jeho ekonomický model je založen na principu „platím pouze to co používám“. Napˇríklad pˇri snížení poˇctu uživatel˚u, je možné okamžitˇe snížit odbˇer služby1 , to u on-premise licencí není možné. Na stranˇe koncového zákazníka u SaaS modelu prokazatelnˇe dochází ke snížení problém˚u se správou, dochází k omezení prostˇredk˚u podnikové informatiky ve vlastnictví podniku. SaaS problém složitosti údržby software neˇreší pˇrímo, pouze ho pˇrenáší od uživatele k provozovateli. Model SaaS tedy na problémy dnešního software odpovídá pouze cˇ ásteˇcnˇe, hlavní zmˇeny jsou v cenové politice a distribuci aplikace k uživatel˚um. Podle výzkum˚u spoleˇcnosti CSC [6] 33 % 1
Možnost okamžitého snížení odbˇeru služby nemusí být u SaaS samozˇrejmostí. Nˇekteré smlouvy produkt˚u SaaS mohou vyžadovat závazky v podobˇe minimálního odbˇeru, z d˚uvodu dosažení množstevních slev apod.
5
spoleˇcností uvádí, že model SaaS pˇrijali kv˚uli dostupnosti aplikace ze všech zaˇrízení, pouze 17 % kv˚uli cenˇe. Hlavním motivátorem v tomto pˇrípadˇe je tedy vysoká dostupnost aplikace, nikoliv ekonomická výhodnost. SaaS model je velmi cˇ asto, pˇredevším výrobci uvádˇen jako ekonomický zázrak, které spoleˇcnosti po zavedení uspoˇrí náklady. Ekonomickou výhodnost jako jednu z hlavních motivací pˇrechodu na SaaS potvrzuje i výzkum serveru cloud.com v roce 2011. 61 % spoleˇcností uvádí hlavní d˚uvod škálovatelnost a 54 % celkové snížení náklad˚u [7]. Právˇe ekonomická výhodnost cenového module SaaS bude hlavním tématem praktické cˇ ásti této práce, kde se pokusíme domnˇenku výhodnosti tohoto modelu provˇeˇrit metodou srovnání celkových náklad˚u na vlastnictví s klasickými on-premise licencemi. Jiný úhel pohledu pˇrináší výše citovaný Carr, který doporuˇcuje: „pˇrestat používat to nejmodernˇejší co je na trhu a sázet radˇeji na provˇeˇrená a stabilní ˇrešení; nepoužívat nejnovˇejší trendy na trhu, ale stabilní cˇ asem ovˇeˇrená ˇrešení; v IT hledat spíše úsporu financí než nové obchodní pˇríležitosti“. Tyto argumenty hovoˇrí spíše proti motivaci zavádˇení modelu SaaS, který se prezentuje podobnˇe jako další hype vlny z oboru IT (green IT, virtualizace, cloud, web 2.02 ), které jsou silnˇe marketingovˇe propagovány a pak odezní a poptávka po nich zaˇcne být racionalizována. Je evidentní, že spoleˇcnosti v oboru software potˇrebují neustále pˇricházet s nˇecˇ ím novým, masivní propagace nˇekdy zveliˇcí opravdový pˇrínos ˇrešení. Shrˇnme hlavní d˚uvody pro SaaS (uvádˇené výrobci nebo optimisty - dále zvýraznˇena kurzívou) a pˇridejme naší struˇcnou polemiku. Neumann uvádí, že v dnešní „krizové“ dobˇe každý manažer slyší na nízké TCO, které se váže na SaaS oproti klasickému modelu [9]. Snížení TCO nemusí být rozhodnˇe automatickým efektem, i když se to u SaaS velmi cˇ asto bere jako samozˇrejmost. Napˇríklad výzkum spoleˇcnosti CSC v osmi zemích pˇrinesl pˇrekvapivé zjištˇení: pouze 14 % spoleˇcností zmenšilo své IT oddˇelení po pˇrechodu na cloud, 20 % najalo více cloud expert˚u. Nicménˇe stejný výzkum uvádí, že 82 % spoleˇcní ušetˇrilo finance pˇri zavedením cloud služeb. Úspory jsou, ale velmi malé, pro 45 % malých spoleˇcností (SME) témˇeˇr nulové a pro 23 % spoleˇcností jsou úspory do 20 tis. dolar˚u. [6]. Mezi další protiargumenty lze uvést studii spoleˇcnosti Gartner z prosince roku 2008 [10], která mimo jiné uvádí, že SaaS selhává v nákladech. 42 % spoleˇcností usoudilo, že roˇcní náklady na provoz SaaS jsou pˇríliš vysoké, vyšší než oˇcekávaly. Podniky by si mˇely uvˇedomit, že SaaS m˚uže být z dlouhodobého hlediska draží, ˇrekl Robert Desisto [11], viceprezident Gartner v roce 2009. Zdroj˚u hovoˇrící proti cenˇe SaaS lze dohledat více, i když jsou ve výrazné menšinˇe, napˇríklad Illich uvádí, že cloud je pˇredražená hraˇcka [12], Jiruše varuje, že SaaS m˚uže být cenovým zklamáním [13]. Zajímavý je i výzkum spoleˇcnosti Info-Tech [14] z roku 2006, který poukazuje na model klesající výhodnosti SaaS s poˇctem uživatel˚u. Podle výzkumu provedeným touto spoleˇcností od urˇcitého poˇctu pˇrichází zlom a klasický model je výhodnˇejší. K podobným závˇer˚um dochází i výzkum Wanga z Forrester Research [15]. Došel k závˇeru, že u velkých spoleˇcností s 2 500 a více zamˇestnanci pˇrevažují výhody klasických aplikací nad SaaS aplikacemi3 . 2 Napˇríklad web 2.0 byl od samého poˇcátku mnohými nahlížen jako marketingová nálepka, populární „buzzword“ [8]. 3 Pro nižší poˇcet uživatel˚u/zamˇestnanc˚u vyšla studie pozitivnˇe pro model SaaS. Forrester využíval metodiku TEI - total economic impact. Jedná se o pokroˇcilou metodiku, která se na rozdíl od TCO snaží zohlednit i mimo finanˇcní náklady/pˇrínosy (napˇr. „business benefits“).
6
SaaS nabízí lepší rychlost nasazení a dostupnost aplikace odkudkoliv. Tyto argumenty jsou pravdivé. Vzhledem k charakteristice, kterou jsme popsali výše jsou SaaS aplikace opravdu lépe pˇrístupné a doba nasazení nového produktu se zkracuje, jelikož není potˇreba nic instalovat. Podle Lisníka [16] SaaS pˇrínáší zmˇenu investiˇcních náklad˚u na provozní. Tato úˇcetnˇe provozní výhoda souvisí s charakterem cenového modelu. Za aplikace SaaS se platí pr˚ubˇežnˇe jako za klasickou služby. Zátˇež na cash flow je tedy rovnomˇernˇe rozložena a není potˇreba odpisovat majetek. Lisník [16] dále uvádí, že pro zavedení SaaS aplikací není tˇreba dodateˇcný HW a odpadá jeho údržba. Jedná se objektivní benefit, který se skuteˇcnˇe projevuje díky povaze SaaS aplikací. Platíte jen za to, co opravdu dostáváte [16]. Další objektivní argument, který vychází z povahy cenového modelu SaaS. Zmˇena služby je vˇetšinou okamžitá v daném platebním období. Výjimku tvoˇrí pouze dlouhodobé smluvní závazky odbˇeru, podobnˇe jako u mobilních operátor˚u. SaaS má velmi nízké zavádˇecí náklady. Pohledu implementace lze s tímto tvrzením souhlasit. Z pohledu managmentu zmˇeny, jsou zde podobné problémy jako u klasického SW (školení, zbˇehnutí, zmˇena se musí ve firmˇe prosadit apod). SaaS poskytuje výbornou a rychlou škálovatelnost. Škálovatelnost je plnˇe v rukou dodavatele. Pokud zvolíme seriózního dodavatele je velmi pravdˇepodobné, že aplikace se bude flexibilnˇe pˇrizp˚usobovat našim výkonovým požadavk˚um aniž bychom za to museli dodateˇcnˇe platit (s výjimkou ˇrešení, které jsou placeny dle odebíraného výkonu, viz kapitola 2.3.1). Automatické aktualizace a modernizace aplikace jsou v pˇrípadˇe SaaS zdarma. Ne naprosto zdarma, ale jsou již zahrnuty v cenˇe za pronájem. Odbˇeratel tedy nemusí ˇrešit dodateˇcné náklady na modernizaci software a m˚uže tˇežit i ze zlepšení, které do aplikace navrhli ostatní uživatelé. Tuto vlastnost lze chápat i jako nevýhodu, ztrácíme možnost kontrolovat rozvoj SW, tj. prostˇredí se nám mˇení pod rukama na základˇe volby dodavatele. V nˇekterých pˇrípadech m˚uže necitlivˇe zasáhnout do procesního prostˇredí spoleˇcnosti. Nyní se naopak zamˇeˇríme na nˇekteré negativní názory na distribuˇcní model SaaS. Vytˇesnˇení citlivých dat mimo spoleˇcnost. Jeden z velmi diskutovaných problém˚u cloud produkt˚u a SaaS. Spoleˇcnost de-facto ztrácí nad svými daty kontrolu a musí plnˇe d˚uvˇeˇ ˇrovat profesionalitˇe dodavatele. Absolutní závislost na poskytovateli. Cásteˇ cnˇe souvisí s pˇredchozím bodem. Pokud podnik pˇrevede kritické aplikace na model SaaS, je plnˇe odkázán na profesionalitu dodavatele tˇechto služeb. Podnik se m˚uže stát na dodavateli závislý. Menší možnost „customizace“ SaaS aplikací. Rozvoj aplikace je plnˇe v kompetenci dodavatele a je pouze na jeho úvaze nakolik vysliší své zákazníky. Specifické úpravy pro daný podnik nejsou u SaaS bˇežné, aplikace jsou univerzální, aby vyhovovali všem. Menší podpora napojení na ostatní kritické aplikace. Jedná se o integraˇcní problém. SaaS apli7
kace jsou vˇetšinou tvoˇreny jako samostatné nezávislé bloky. Komunikace s okolním svˇetem je zajištˇena pouze univerzálním API a to pouze u vyzrálých produkt˚u. Plná integrace do souˇcasného podnikového prostˇredí a spolupráce s informaˇcním okolím muže být problém. Tato kritika se mimo jiné objevila i v pr˚uzkumu spokojenosti se SaaS provedeném spoleˇcností Gartner [10]. Doˇcekal [17] uvádí jako problém absence individuální smlouvy SLA. Smlouvy o provozu jsou vˇetšinou jednostranné pro dodavatele ˇrešení a prosazení jejich zmˇeny je problematické. Zandl [18] poukazuje na problém odlišného právního rˇádu poskytovatele a klienta. Tento problém souvisí s tím, že aplikace SaaS jsou globální napˇríklad s datovým centrem v Irsku, USA apod. Prosazení pˇrípadných právních nárok˚u a odškodnˇení se tedy ˇreší komplikovanˇe podle mezinárodního práva. Na tento problém reagují výrobci tím, že se snaží datová centra regionálnˇe pˇriblížit svým odbˇeratel˚um [19]. Riziko nevhodné integrace do souˇcasného prostˇredí prostˇredí podniku. Pokud se uplatní hybridní kombinace model˚u SaaS a klasického SW, nemusí se úspory vždy dostavit. Tento jev podrobnˇeji probíráme v závˇeru praktické cˇ ásti práce jako efekt SaaS.
2.3
Cenové modely distribuce software
Cenový model, tedy to s jakou cenovou politikou je produkt nabízen koncovému odbˇerateli, úzce souvisí s obchodním modelem dodavatele aplikace SaaS. Obchodní model výrobce, lze neformálnˇe definovat jako ˇrešení problém˚u, které souvisí s podnikáním, aby daný podnik vytváˇrel ekonomický zisk. Je tedy jasné, že zvolený model silnˇe ovlivní i cenový model, s kterým je produkt výslednˇe na trhu nabízen. Modely klasického software jsou diametrálnˇe odlišné od možností, které nabízí model distribuce SaaS. 2.3.1
On-demand
Aplikace SaaS jsou založeny na internetu, s jejich rozvojem se objevili nové možnosti obchodního modelu, které ovlivní i zp˚usob platby za aplikaci. Vítek [20] specifikuje obchodní modely SaaS aplikací následovnˇe: (a) Zdarma - aˇckoliv to m˚uže vypadat nelogicky, podnikatel poskytuje službu na internetu zcela zdarma. Primárním úˇcelem tohoto modelu je pˇredevším pˇrilákat uživatele a donutit je, aby zaˇcali danou službu využívat. Uživatel si cˇ asem na danou službu zvykne a stane se tak pro nˇej obtížné pˇrejít na jinou, podobnou konkurenˇcní službu. U takovéhoto uživatele je vysoká pravdˇepodobnost, že za danou službu v budoucnu zaplatí. (b) Reklama - v dnešní dobˇe velice využívaný obchodní model. Výhodou do budoucna m˚uže být tzv. kontextová reklama, tedy reklama, která souvisí se zobrazovaným obsahem. (c) Provize - obchodní model založený na platbˇe provize. Uživatel prostˇrednictvím brány prodává své produkty cˇ i služby. Z nabízených služeb má poskytovatel jistý výnos. (d) Využití informací - tento obchodní model je založen na využívání informací, které je možné získat z velkého množství dat (sociální sítˇe, komunitní fóra apod.). Je zde ovšem potˇreba dát si pozor na to, jaké informace a jakým zp˚usobem budou využity, proto, aby nebylo narušeno soukromí uživatel˚u. Pokud vylouˇcíme obchodní modely zdarma a reklama, které pro koncového uživatele nabízí nulové náklady, je cenový model odvozen z pravidelného provozního úˇctování za vyžívání služby: (a) Model úˇctování dle poˇctu registrovaných uživatelu˚ (registred users model). Jak uvádí Rothbart [21] pro spoleˇcnosti m˚uže být problematický proces de8
aktivace nevyužívaných úˇct˚u, tj. náklady jsou zvyšovány umˇele. (b) Model úˇctování dle využití (usage/activity model). Cena je odvozena na základˇe používání aplikace, napˇr. poˇctu uložených dat nebo poˇctu zpracovaných požadavk˚u. Polanský [2] uvádí další doplˇnkové cenové modely, mezi které rˇadíme vstupní poplatky (start-up costs, up-front costs), které mohou být úˇctovány zákazníkovi v souvislosti s náklady, které vznikají pˇri jeho pˇríchodu k poskytovateli. Registraˇcní poplatky (sign-up charge, registration fee), které mají podobný charakter jako poplatky vstupní, s tím, že jsou od zákazníka vybírány periodicky a jsou vázány na náklady související s udržováním klienta v systému. Tento druh cenových model˚u není znaˇcní a lze ˇríci, že jsou v modelu SaaS spíše na ústupu. Jasnou dominanci mají cenové modely založené na provizích dle poˇctu registrovaných uživatel˚u a následnˇe podle využívání aplikace. 2.3.2
On-premise
Cenová model klasických softwarových licencí je založen pˇredevším na jednorázovém poplatku, který poskytuje odbˇerateli softwarový produkt využívat po urˇcené cˇ asové období (vˇetšinou neomezené). V nˇekterých pˇrípadech se softwarový produkt stává pˇrímo majetkem majitele. Výše poplatku je odvozena podle r˚uzných faktor˚u: (a) poˇctu poˇcítaˇcu˚ (nebo procesor˚u) kde bude produkt provozován, (b) poˇctu uživatel˚u, kteˇrí budou produkt využívat. I pˇrípadˇe klasického software se vytvoˇrila celá ˇrada hybridních cenových model˚u, jejich nabídka je specifická dle druhu softwaru a segmentu jeho odbˇeratel˚u. D˚uležitým cenovým modelem u klasického software je maintanance. Její výše je vˇetšinou kalkulována jako procento z ceny odebíraných licencí. Dodavatel se v rámci software maintanance zavazuje poskytovat aktualizace pro cílových software. Maintanance je volitelnou souˇcástí profesionálních druh˚u software, je d˚uležité zd˚uraznit, že se jedná o službu. Její pˇresné funkce jsou specifické podle druhu produktu a uzavˇrené smlouvy. 2.3.3
Srovnání
Zajímavý pohled na srovnání SaaS a on-premise licencí uvádí Creese ze spoleˇcnosti Gartner [22]. Jako pozitivum modelu SaaS uvádí nižší jednorázové náklady, náklady jsou operativní oproti vysokým jednorázovým náklad˚um na poˇrízení licencí (aktiva ve výsledné rozvaze). Mezi další pˇrednost SaaS zmiˇnuje, že podpora a aktualizace jsou již v cenˇe provozu. Tj. nepˇrichází, žádná pˇrekvapení jako u klasických licencí v podobˇe dodateˇcných poplatk˚u (napˇr. poplatek 18 % z ceny licencí na roˇcní maintanance). Mezi negativa Creese ˇradí riziko, že licence m˚uže v dlouhodobém hledisku být nákladnˇejší. Za SaaS se platí neustále, tj. do 3-4 let poplatky vyrovnají cenu za jednorázovou licenci. Creese dále uvádí jako negativní faktor, že u klasických licencí nutila vysoká jednorázová poˇrizovací cena podnik d˚uslednˇe zvážit tuto investici a vyhodnotit, jestli je využívání SW opravdu efektivní (pˇrípadnˇe jestli neexistuje nˇejaký levnˇejší a lepší produkt). Tento tlak pˇricházel s každým updatem nebo poˇrízením nového SW. U rozložených plateb SaaS se tento efekt m˚uže vytráce a podnik m˚uže z˚ustat u zastaralého ˇrešení déle než je zdrávo. Jak bylo zmínˇeno v pˇredchozích kapitolách, cˇ istˇe z ekonomického hlediska srovnání licencí, existují dva názorové proudy. Vˇetšinový názor se pˇriklání k názoru, že cenový 9
model on-demand je ekonomicky výhodnˇejší (proklamují pˇredevším dodavatelé SaaS, napˇr. [23]). Existují, samozˇrejmˇe i odlišné názory, které jsme výše také citovali. Uvádˇejí, že z dlouhodobého horizontu nemusí být tento model ekonomicky pˇrínosný, pˇredevším z d˚uvodu vyšší ceny pravidelných poplatk˚u za pronájem. V této cˇ ásti práce jsme zhodnotili vývoj distribuˇcního modelu software a motivaci pro zmˇenu pˇrechodu na model SaaS. Tyto teoretické aspekty upevnili formu hlavního cíle práce. Z rešerše názor˚u jasnˇe pˇrevládá pozitivní nálada pro model SaaS a to i ve finanˇcní cˇ ásti. Naše domnˇenka o finanˇcní výhodnosti modelu SaaS má tedy reálnou oporu. V další cˇ ásti práce se pokusíme navázat praktickým srovnávacím modelem, který nám umožní domnˇenku ovˇeˇrit z kvantifikaˇcního hlediska.
3
Metodika posouzení ekonomické výhodnosti software
Pro srovnání cenových model˚u „software-as-a-service“ a klasických „on-premise“ licencí použijeme metodiku srovnání celkových náklad˚u vlastnictví (dále zkrácenˇe TCO), kterou aplikujeme na vybranou modelovou spoleˇcnost. Tento postup je založen na detailním rozpadu všech náklad˚u, které souvisí s poˇrízením a provozem softwarových prostˇredk˚u a souvisejících technických zaˇrízení a jejich srovnání pro oba typy software. Výpoˇcet celkových náklad˚u vlastnictví provedeme na konkrétní modelové spoleˇcnosti, která byla vybrána pro tuto práci a do urˇcité míry bude sloužit i jako reprezentant pro daný oborový segment. Využitelnost výsledk˚u srovnání výhodnosti cenových model˚u tedy pˇrekroˇcí rámec jedné spoleˇcnosti. Proces postupu srovnání dvou pˇrístup˚u k distribuci software nastiˇnuje obrázek cˇ . 2. V prvním kroku popíšeme naši modelovou spoleˇcnost a zaˇradíme ji do urˇcitého segmentového kontextu na trhu. Hlavním cílem této fáze je poznání podnikání této spoleˇcnosti a jejích hlavních podnikových proces˚u, jelikož právˇe tomu musí být podˇrízeno výsledné IT ˇrešení. Analytická cˇ ást této práce m˚uže být cˇ ásteˇcnˇe chápána i jako pˇrípadová studie na jeden urˇcitý podnik (s tím, že se pokusíme o generalizaci a pˇresah využití práce pro celý oborový segment). Spoleˇcnost vychází z reálného prostˇredí, všechny uvedené vlastnosti a požadavky tedy budou odrazem reálné praxe. Na pˇrání managementu spoleˇcnosti ponecháme název spoleˇcnosti utajen, tato okolnost metodicky naše srovnání nikterak neovlivní. V druhém kroku struˇcnˇe shrneme souˇcasný stav podnikového informatiky a její využití. Spoleˇcnost v souˇcasné dobˇe využívá urˇcité prvky podnikové informatiky, které využijeme jako vstupní premisy, na kterých postavíme nové ˇrešení. V praxi je málo pravdˇepodobné, aby se spoleˇcnost zachovala zp˚usobem, kdy v jeden moment obmˇení veškeré prostˇredky své podnikové informatiky. Nicménˇe pro náš problém srovnání cenových model˚u použijeme tento extrémní pˇrístup. Kdybychom se snažili míchat souˇcasné prostˇredky s novými, kalkulovali pouze r˚uzné cˇ ásti a cˇ ásteˇcné aktualizace nebo rozdíly, nebylo by výsledné srovnání pˇríliš objektivní, navíc by šlo vztáhnout pouze na jednu konkrétní situaci a spoleˇcnost. Pro potˇreby srovnání tedy budeme vycházet ze znalostí souˇcasného stavu ICT/IS v modelové spoleˇcnosti, ale rozpad celkových náklad˚u nového stavu budeme modelovat s pˇredstavou „ˇcisté“ spoleˇcnosti. Nebudeme tedy uvažovat, že spoleˇcnost již nˇekteré prostˇredky vlastní, ale provedeme nákup a poˇrízení všech potˇrebných prostˇredk˚u,
10
Obrázek 2: Proces vyhodnocení. Zdroj: vlastní tvorba které budou pˇresnˇe specifikovány a jsou odlišné pro jednotlivé cenové modely. Nˇekteré prostˇredky zámˇernˇe vypustíme, jelikož budou shodné pro všechny varianty a jejich náklady by tedy z pohledu srovnání nemˇely žádný efekt. Do této kategorie spadají napˇríklad pracovní stanice. Pro všechny varianty bude spoleˇcnost využívat stejné, tudíž provádˇet jejich kalkulaci by bylo z pohledu srovnání nadbyteˇcné 4 . V další fázi, na základˇe získaných informací, stanovíme požadavky na veškeré IT/IS funkce a služby. Tyto požadavky budou odvozeny pˇredevším z poznání hlavních podnikových proces˚u a znalosti využívání souˇcasných prvk˚u podnikové informatiky. Každá spoleˇcnost má své specifické požadavky na dané IT prostˇredí, proto je nutné v obecné rovinˇe definovat tyto mantinely, abychom následnˇe mohli provést výbˇer konkrétních prostˇredk˚u, potažmo produkt˚u. Dalším krokem provedení analýzy cenových model˚u bude konkrétní výbˇer produkt˚u. 4
V cˇ isté variantˇe SaaS bychom teoreticky mohli uvažovat pracovní stanice typu tenký klient, kde jsou náklady nižší než bˇežné PC stanice. Tyto stanice by mohly fungovat pouze pro spuštˇení webového prohlížeˇce, jejich výkon a SW prostˇredky by mohly být minimální. Nicménˇe v kapitole vˇenované definici cílového stavu podnikové informatiky dojdeme k závˇeru, že tento model není v souˇcasné dobˇe reálný, jelikož nˇekteré aplikace je stále nutné provozovat v klasickém režimu a vyžadují plnohodnotný operaˇcní systém. Napˇríklad plnohodnotná verze textového editoru MS Word a jeho SaaS webová varianta jsou funkˇcnˇe velmi rozdílné v neprospˇech SaaS varianty.
11
Tato fáze je kliˇcková z hlediska provedení rozpadu celkových náklad˚u. Výbˇer konkrétních produkt˚u bude do jisté míry omezen následujícími pˇredpoklady: (a) produkt musí být aktuální a veˇrejnˇe dostupný na trhu, (b) cenová politika produktu musí být jasnˇe definována a veˇrejnˇe dostupná na internetu z d˚uvˇeryhodného zdroje, (c) produkt plnˇe splˇnuje skupinu požadavk˚u, kterou jsme pro nˇej zvolili v pˇredchozí analýze. Tyto pˇredpoklady lze lépe splnit v pˇrípadˇe produkt˚u SaaS. Charakter tˇechto produkt˚u a pravdˇepodobnˇe i marketingový tlak napomohl tomu, že u vˇetšiny tˇechto produkt˚u jsou dostupné on-line ceníky a pˇresné parametry úˇctování. Dokonce i v pˇrípadech software od velkých výrobc˚u, kde tento pˇrístup nebyl obvyklý. Trochu horší je situace na poli klasického software, kde pˇredevším velcí výrobci mají tendenci ceny poskytovat pouze na vyžádání a cenovou politiku mˇení podle typu poptávajícího subjektu. Tento jev m˚uže mít za následek, že malá spoleˇcnost dostane vyšší ceny než velká, která si díky své kupní síle dokáže vyjednat výraznˇe lepší podmínky. Tento faktor jsme se snažili eliminovat tím, že jsme do srovnání zahrnuli pouze software, jehož cenová politika je veˇrejnˇe dostupná. Nejhorší situace je v oblasti produkt˚u ze segmentu služeb, tedy správa a rozvoj podnikové informatiky. Tyto nabídky, napˇríklad pro outsourcing správy jsou silnˇe individuální. Proto jsme se i zde snažili vycházet pouze ze spoleˇcností, které udávají své ceny veˇrejnˇe na internetu. Tyto ceny navýšíme pˇribližnˇe o 20 %, abychom minimalizovali efekt, kdy jsou veˇrejné ceny služeb naschvál pod hodnoceny za úˇcelem získání prvotní poptávky. Jak vyplývá z výše uvedeného, efekt individuální nabídky nem˚užeme tedy zcela úplnˇe vyrušit. Mohli bychom provést rozsáhlou poptávku pod hlaviˇckou naší modelové spoleˇcnosti na konkrétní dodavatele z oboru IT. Takový pˇrístup je ovšem cˇ asovˇe velmi nároˇcný a v praxi témˇeˇr neuskuteˇcnitelný, jelikož výrobci si své ceny chrání a nabídku poskytují až po d˚ukladné analýze prostˇredí, kdy vˇetšinou absolvují nˇekolik osobních setkání. Tento pˇrístup by pˇrinesl velké množství administrativní práce, navíc z morálního hlediska by mohl nˇekteré výrobce i poškozovat, jelikož zp˚usobuje náklady bez efektivní šance nˇeco prodat. Navíc by ceny byly pˇríliš vázané na danou situaci a naší modelovou spoleˇcnost. Tato úzká vazba by nás mohla odvést od problému zkoumání, tedy vyhodnotit cenové modely pokud možno obecnˇe. Jde nám o to zjistit jakým zp˚usobem výrobci nastavují cenovou hladinu distribuce SW na obecné, základní úrovni, a která z nich je nastavována výhodnˇeji pro cílového zákazníka. Cílem práce není výzkum jednotlivých možností slevové politiky dodavatel˚u z oblasti ICT. Po fázi výbˇeru konkrétních produkt˚u a jejich dodavatel˚u m˚užeme pˇristoupit k samostatnému výpoˇctu celkových náklad˚u vlastnictví. Doba, kterou budeme náklady poˇcítat byla stanovena na 3 roky. Je to všeobecnˇe používané období, pravdˇepodobnˇe i z d˚uvodu, že se jedná o pr˚umˇernou dobu života pevných disk˚u a „entry-level“ serverových poˇcítaˇcu˚ , které jsou po této dobˇe vˇetšinou obmˇenˇ ovány. D˚uvodem volby celkových náklad˚u vlastnictví jako hlavní metodologickou metodou v této práce je pˇredevším její jasná vazba na ekonomickou (finanˇcní) stránku problému. Vzhledem k naší domnˇence je metoda TCO ideálním prostˇredkem pro posouzení finanˇcních náklad˚u jednotlivých distribuˇcních model˚u. Alternativní metodiky samozˇrejmˇe existují, za všechny vˇenujme napˇríklad metodu Total Economic Inpact spoleˇcnosti Forrester Research. Tyto metody jsou ovšem svojí složitostí mimo rozsah této práce a vyžadují po12
souzení i parametr˚u nad rámec finanˇcní stránky. Tím do metody vnášejí další relativní prvky, které mohou výsledek zkreslit. Napˇríklad vyjádˇrení pˇridané hodnoty jednotlivých distribuˇcních model˚u v metodˇe TEI je velmi relativní produkt od produktu. Mezi další alternativní metody m˚užeme zahrnou také strategické nástroje typu SWOT a Balanced Scoreborad. Tyto metody je možné provést jako vhodný doplnˇek k celkovým náklad˚um vlastnictví, nicménˇe svojí povahou by nestaˇcily jako hlavní nástroj pro finanˇcní srovnání distribuˇcních model˚u.
3.1
Celkové náklady na vlastnictví
Pro objasnˇení pojmu náklad˚u na vlastnictví využijeme interpretaci, kterou uvádí Moyle [24]. Moyle definuje celkové náklady vlastnictví (anglicky total cost of ownership, zkrácenˇe TCO) jako veškeré náklady spojené s používáním poˇcítaˇcového hardware a software, kdy zahrnuje náklady administrativní, náklady na licence, aktualizaci a správu, školení a vývoj, údržbu, technickou podporu a jakékoliv pˇrípadné související náklady. Kratší a pravdˇepodobnˇe výstižnˇejší definici udává Švík [25]: „Výsledná hodnota TCO zahrnuje veškeré náklady, které musí provozovatel systému za urˇcité období vynaložit na provoz. Nejedná se jen o poˇrizovací náklady, ale také o náklady na administraci, údržbu a opravy, školení, inovace apod. Celkové náklady na vlastnictví tak zahrnují všechny náklady vynaložené v pr˚ubˇehu celého životního cyklu provozovaného systému“. Koncept celkových náklad˚u na vlastnictví p˚uvodnˇe koncipoval Bill Kirwin, viceprezident konzultaˇcní spoleˇcnosti Gartner5 Group Inc. V roce 1987 aplikoval model TCO na pracovní stanice. Od té doby se metoda velmi rozšíˇrila a samotný Gartner jí aplikoval na celou škálu technologií. P˚uvodní koncept TCO byl vyvinutý za úˇcelem zjistit jestli nasazení dané technologie pˇrineslo ztrátu nebo zisky - pˇredevším jako nástroj pro privátní spoleˇcnosti a jejich management. Metoda výpoˇctu celkových náklad˚u spoˇcívá pˇredevším d˚ukladném rozpadu náklad˚u a zahrnutí i nepˇrímých náklad˚u, které s nasazení dané technologie souvisí. Právˇe d˚uraz na kalkulaci nepˇrímých náklad˚u byl hlavní pˇrínos TCO. Bill Kirwin poukázal, že tyto náklady tvoˇrí podstatnou cˇ ást a ve velké vˇetšinˇe pˇrípad˚u mohou rozhodnout o výhodnosti daného produktu. I když d˚uraz nad rámec pˇrímých náklad˚u a zahrnutí nepˇrímých náklad˚u vypadá logicky a velmi užiteˇcnˇe, je nutné zd˚uraznit, že je zároveˇn i jednou z hlavních slabin této metodiky. Gartner prakticky nepˇredstavil jednotné ucelené schéma, co se pod nepˇrímými náklady skrývá. Pokud se podíváme na problém podrobnˇeji, vyplývá, že nepˇrímé náklady se liší pˇrípad od pˇrípadu a jsou závislé na celé ˇrade faktor˚u. Proto nelze metodicky pˇresnˇe stanovit co vše se má pod tuto položku zahrnout. Právˇe manipulace s položkou nepˇrímých náklad˚u m˚uže velmi silnˇe ovlivnit výsledky TCO. Napˇríklad pokud do nepˇrímých náklad˚u zahrneme náklady nejenom na mzdy lidských zdroj˚u, ale i náklady na jejich poˇrízení, tzv. „human resource managment“, mohou se výsledky velmi odlišovat. Takovýchto sporných moment˚u m˚užeme pˇri kalkulaci celkových náklad˚u objevit celou ˇradu. Z tˇechto d˚uvod˚u je nutné pˇri použití metody pˇredevším pˇresnˇe specifikovat 5
Gartner je výzkumná a poradenská spoleˇcnost v oblasti informaˇcních technologií poskytující ucelený pohled na celou škálu technologií. Od svého založení v roce 1979 si vydobyla významného postavení v oboru poradenských spoleˇcností a je velmi cˇ asto citována.
13
Výpadky
Administrace Hardware & Software
Nepřímé náklady 44 %
Přímé náklady 56 %
Podpora koncových uživatelů
IT Operations
Graf 1: Srovnání pˇrímých a nepˇrímých náklad˚u, zavádˇení ICT v australském vzdˇelávacím systému. Zdroj: [24] (a) období, na které provedeme výpoˇcet celkových náklad˚u, (b) rozpis pˇrímých náklad˚u souvisejících s nasazením technologie, (c) rozpis nepˇrímých náklad˚u, které souvisí s nasazením technologie (pˇrípadnˇe rozpis, které náklady jsme vypustili a z jakého d˚uvodu). Závažnost nepˇrímých náklad˚u poukazuje napˇríklad studie spoleˇcnosti Unisys pˇri zavádˇení ICT v australském vzdˇelávacím systému na obrázku cˇ . 1. Nepˇrímé náklady v pˇrípadˇe tohoto projektu (indirect costs) pˇredstavovaly celých 44 % celkového rozpoˇctu. Podobný rozklad náklad˚u lze pravdˇepodobnˇe oˇcekávat u vˇetšiny projekt˚u z oblasti ICT. Pˇri nedostateˇcném výˇctu nepˇrímých náklad˚u nebo jejich naprostém opomenutí je kalkulace velmi zavádˇející. Naopak špatné vymezení nepˇrímých náklad˚u m˚uže výsledky velmi závažnˇe ovlivnit. Pro náš konkrétní projekt posouzení ekonomického modelu SaaS a klasických licencí použijeme následující rozklad náklad˚u: • pˇrímé náklady – licence software: · jednorázový nákup licencí · software maintanance · pronájem licencí – hardware: · jednorázové poˇrizovací náklady • nepˇrímé náklady – komplexní správa a údržba, technická podpora · interní lidské zdroje · outsourcing (externí partner)
14
Jednotlivé náklady budou kalkulovány pro období tˇrí let. Jejich pˇresný význam pˇriblížíme v praktické cˇ ásti realizace TCO, jednotlivé položky se totiž váží na funkce ICT v dané spoleˇcnosti a je nutné je chápat v celém kontextu ˇrešení. Investované cˇ ástky budeme poˇcítat do období, v kterém byla tato investice uskuteˇcnˇena. Nebudeme rozlišovat úˇcetní odpisy, jelikož pro nás z hlediska celkových náklad˚u nejsou významné. Metoda TCO je založena na souˇctu všech náklad˚u za dané období. Nižší cˇ ástka je tedy podle této metodiky výhodnˇejší. SaaS má v oblasti náklad˚u výhodu právˇe z hlediska rozložení plateb, které jsou vˇetšinou úˇctovány jako služby a jsou rovnomˇernˇe rozloženy, nezatˇežují tedy tolik cash flow spoleˇcnosti. Naopak klasické software vyžaduje vyšší prvotní nálady a úˇctování odpis˚u. Administrativnˇe m˚uže tedy pˇredstavovat mírnˇe vyšší náklady. Tyto náklady se ovšem špatnˇe kvantifikují, proto je nelze to metody TCO pˇrímo zahrnout. V této cˇ ásti práce jsme vymezili rámec použité metody pro finanˇcní srovnání distribuˇcních model˚u klasických licencí a SaaS. Z pohledu práce je použitá metodika naprosto klíˇcová, jelikož z velké míry ovlivní objektivitu výsledku. Z tˇechto d˚uvod˚u jsme se vˇenovali i slabým stránkám použité metody a možnostem jejich eliminace.
4
Praktické srovnání na modelové spoleˇcnosti
V této cˇ ásti pˇrikroˇcíme k samotné realizaci srovnání celkových náklad˚u pro dva distribuˇcní modely software v pˇrípadˇe konkrétní spoleˇcnosti podnikající v oboru právních sluˇ žeb v Ceské republice. Úˇcelem je modelovat na praktickém pˇrípadu z reálného prostˇredí dva alternativní pˇrístupy k distribuci software a vyhodnotit jejich výhodnost pˇredevším na základˇe ekonomických parametr˚u. Pro srovnání navrhneme celé ˇrešení podnikové informatiky v dané spoleˇcnosti, kde budeme sledovat detailní vynaložené náklady v období tˇrí let. V první fázi je tedy nutné seznámit se detailnˇe s funkcemi dané spoleˇcnosti, abychom mohli následnˇe navrhnout funkˇcní ˇrešení.
4.1
Popis modelové spoleˇcnosti
Modelová spoleˇcnost použitá pro úˇcely této práce je zachována v anonymitˇe, pˇriˇcemž veškeré procesy, cˇ ísla a rozsah vycházejí ze skuteˇcnosti. Spoleˇcnost, na kterou provedeme ˇ aplikaci ˇrešení je renomovanou advokátní kanceláˇrí p˚usobící na území Ceské republiky. Od roku 1999 poskytuje mezinárodním a tuzemských klient˚um právní služby se zamˇeˇrením na obchodní právo (pˇredevším se specializací na oblasti fúzí a akvizic, duševního vlastnictví, práva nemovitostí). Spoleˇcnost prostˇrednictvím své partnerské firmy, která sídlí ve stejném sídle a sdílí firemní prostˇredky nabízí i daˇnové, ekonomické, úˇcetní a finanˇcní poradenství ˇradˇe klient˚u z r˚uzných odvˇetví podnikání. Kanceláˇr si zakládá na svém prestižním postavení, ˇrada jejích advokát˚u absolvovala zahraniˇcní stáže a má zkušenosti z mezinárodních právních kanceláˇrí. Filosofií spoleˇcnosti je neustálé zlepšování kvality služeb prostˇrednictvím rozvoje dynamického týmu špiˇckových právník˚u. Spoleˇcnost pˇrikládá váhu pˇredevším osobnímu pˇrístupu a vysoké profesionalitˇe, pˇrípravˇe ˇrešení tvoˇrených na míru pro své zákazníky, slouˇcení nejvyšších profesních standard˚u s efektivitou a spolehlivostí. Spoleˇcnost své služby poskytuje v nˇekolika svˇetových jazycích, spolupracuje s notáˇri, daˇnovými a úˇcetními poradci. Je aktivním cˇ lenem Association of 15
European Lawyers (AEL), která sdružuje vysoce kvalitní advokátní kanceláˇre z celého svˇeta. Poˇcet zamˇestnanc˚u spoleˇcnosti se dlouhodobˇe pohybuje v rozmezí 40 až 50 lidí. Struktura spoleˇcnosti je rozdˇelena mezi vrcholný/exekutivní management (partneˇri, vlastníci), který nezanevˇrel na svoji hlavní profesi a dále nabízí právní, poradenské služby pro klíˇcové zákazníky. Vrcholný management také zajišt’uje obchodní aktivity spoleˇcnosti. V právním prostˇredí není zvykem využívat klasických obchodních prodejc˚u. Zakázky se rekrutují pˇredevším z oblasti kontakt˚u souˇcasných klient˚u a ze široké sítˇe kontakt˚u partner˚u spoleˇcnosti. Další personální skupiny spoleˇcnosti tvoˇrí advokáti, daˇnový poradci a advokátní koncipienti. Advokáti pˇredstavují hlavní znalostní oporu pro segment právních služeb, jsou to zkušení profesionálové s dlouholetou zkušeností. Daˇnoví poradci jsou obdobou advokát˚u pro sektor daˇnového poradenství. Nabízejí vysoce odborné služby a zkušenosti pro tento obor služeb. Mezi další firemní strukturu m˚užeme poˇcítat „kanceláˇrský servis“. V praxi právní kanceláˇre to znamená pˇredevším tým office manager˚u, kteˇrí zajišt’ují chod kanceláˇre z administrativního hlediska a kanceláˇrských asistentek (práce s dokumenty, komunikace s klienty a úˇrady, obˇcasné pˇrepisy audio záznam˚u, organizace sch˚uzek). Pod tento úsek lze zahrnut i pracovníky pro správu pracovních stanic a ˇrešení „first-level“ technické podpory. Poslední d˚uležité oddˇelení tvoˇrí ekonomický/finanˇcní úsek, který zajišt’uje pˇredevším úˇcetní a finanˇcní procesy. Ostatní funkce a procesy spoleˇcnost zajišt’uje pomocí outsourcingu, tedy s využitím smluvních externích dodavatel˚u. Obsazenost jednotlivých oddˇelení v roce 2011 znázorˇnuje tabulka cˇ . 1. Pracovní funkce Top management Advokáti a koncipienti Daˇnoví poradci Office manager Asistentky Technická podpora (první úroveˇn) Úˇcetní Celkem
Poˇcet osob 4 23 11 3 4 1 4 50
Tabulka 1: Rozdˇelení personálních zdroj˚u spoleˇcnosti, období: rok 2011. Zdroj: vlastní data Pro návrh ˇrešení komplexního rˇešení podnikové informatiky je d˚uležité poznat primární cˇ innosti spoleˇcnosti, z kterých se profilují funkˇcní a technické požadavky. V této fázi uvedeme hlavní cˇ innosti a firemní procesy, které jsou pro spoleˇcnost klíˇcové. Jedná se o podnik v kategorii drobných, malých a stˇredních podnikatel˚u, tomu také odpovídá rozsah jeho interních proces˚u. I když jsou nˇekteré procesy opomenuty nebo bychom mohli diskutovat nad jejich zmˇenou pˇrípadnˇe optimalizací, nebudeme se této problematice vˇenovat. Oddálilo by nás to od našeho cíle. Spoleˇcnost funguje na trhu dlouhodobˇe a je zisková, budeme vycházet z faktu, že své interní fungování dobˇre zná a odráží praxi ve svém oboru. Proto nebudeme zavádˇet nové požadavky a systémy jenom z d˚uvod˚u, že by podle podnikové teorie mˇely být tyto procesy vedeny. Odvádˇelo by to od pˇredpokladu 16
poznat spoleˇcnost takovou jaké je, poznat dobˇre její cˇ innost a pro tento model navrhnou IT prostˇredí, které ho splní plnohodnotnˇe a efektivnˇe. Optimalizaci firemních proces˚u a jejich modifikaci ponecháme tedy stranou, mimo jiné i z d˚uvodu, že se jedná o samostatnou rozsáhlou problematiku, která vyžaduje minimálnˇe metodicky naprosto odlišný pˇrístup. Následující výˇcet a popis cˇ inností spoleˇcnosti tedy vyplývají z pozorovaní praxe (pˇribližnˇe 3 roky), kdy se autor mohl ve spoleˇcnosti pohybovat v rámci externí správy IT. Seznam hlavních proces˚u zkoumané spoleˇcnosti: Obchod / Prodej - spoleˇcnost se pohybuje v segmentu, který pracuje se specifickým obchodním modelem. Vˇetšina spoleˇcností (pˇredevším vˇetšího rozsahu) má specializované obchodní oddˇelení, obchodního ˇreditele a vlastní marketingové pracovníky, kteˇrí se snaží o aktivní prodej nabízených produkt˚u a služeb. V pˇrípadˇe advokátní kanceláˇre není tento prodejní zp˚usob pˇríliš rozšíˇren. Hlavním zdrojem zakázek jsou pˇredevším kontakty a pˇrirozená poptávka. Individuální obchodní aktivity vyvíjí pˇredevším management, který pracuje na bázi osobních sch˚uzek a doporuˇcení. Pro spoleˇcnost je tedy z pohledu obchodních proces˚u d˚uležité vystupovat profesionálnˇe a být v obecném povˇedomí. Tyto cˇ innosti nejsou pˇrímo koordinované, vedení spoleˇcnosti tyto úkoly plní pr˚ubˇežnˇe a dlouhodobˇe úˇcastí na r˚uzných konferencích, inzercí v odborném tisku, organizováním vzdˇelávacích sezení, osobními sch˚uzkami apod. Jedná tedy pˇredevším o akce jednotlivce, než o systematický koordinovaný proces spolupráce, který by vyžadoval specifickou podporu v informaˇcním systému. Obchod / Centrální adresáˇr kontaktu˚ - kontakty tvoˇrí velmi d˚uležité aktivum celé spoleˇcnosti. Díky dlouhodobé kontinuitˇe podnikání, je databáze kontakt˚u velmi rozsáhlá. Funguje nejenom jako d˚uležitý nástroj pro obchodní aktivity, ale i pro samotnou realizaci zakázek. Databázi kontakt˚u využívají témˇeˇr všichni pracovníci, jelikož kontakt s klientem je velmi frekventovaný. Naprostou samozˇrejmostí v pr˚ubˇehu zakázky je komunikace prostˇrednictvím emailu, kdy jsou napˇríklad zasílány dokumenty v r˚uzném stavu rozpracovanosti. Z tohoto d˚uvodu je pro efektivitu práce d˚uležité, aby kontakty byly spravovány centrálnˇe a byly pˇrístupné pˇrímo z emailového klienta. Advokát nem˚uže v hlavˇe držet velké množství emailových adres, proto je vˇetšinou dohledává až pˇri odesílání emailu podle jména adresáta. Kontakty jsou také využívány pro papírovou korespondenci a velmi cˇ asto i z mobilních zaˇrízení. Výroba / Realizace zakázek - Velká vˇetšina zakázek pˇredstavuje tvorbu právních dokument˚u, pˇredevším smluvního charakteru. Proces zakázky zaˇcíná u poptávky klienta, následuje konzultace s advokátem/poradcem a pˇresná specifikace co bude výstupem zakázky - jaké druhy dokument˚u. V nˇekterých pˇrípadech m˚uže zakázka obsahovat pouze osobní nebo písemnou konzultaci, odborný posudek, analýzu, audit nebo i zastupování pˇri mimosoudním narovnání a v rozhodˇcích ˇrízeních. Samotná realizace zahrnuje pˇredevším práci advokáta, který pˇripravuje výsledné výstupy. Pˇredávní zákazníkovi probíhá r˚uznými kanály, osobnˇe, poštou nebo elektronicky. Všechny nabízené služby mají spoleˇcný charakter, jsou vytváˇreny individuálnˇe pro každého zákazníka unikátnˇe a jsou úˇctovány (a) hodinovou sazbou - dle reálného cˇ erpání, (b) pravidelným smluvním paušálem, který zahrnuje pˇredem sjednaný rozsah hodin za zvýhodnˇenou hodinovou sazbu. Hlavní pˇríjem 17
tedy pˇredstavuje fakturace odpracovaných hodin nebo cˇ erpání smluvních paušál˚u. Výroba / Dokumentové procesy - z povahy provozovaných zakázek logicky vyplývá, že spoleˇcnost zpracovává velké množství dokument˚u - jak pˇrijatých, tak z vlastní tvorby. M˚užeme konstatovat, že dokumenty tvoˇrí jádro výroby. Z pohledu jejich využívání je pro spoleˇcnost d˚uležité zajistit jejich vysokou bezpeˇcnost, snadnou dostupnost a vyhledatelnost, efektivní tvorbu, evidenci a diverzifikovaná pˇrístupová práva podle skupin, které smˇejí s dokumenty nakládat. Výroba / Projektové vedení - vˇetšinu zakázek vyˇrizuje jeden advokát/daˇnový poradce pˇripadanˇe se svým pˇridˇeleným koncipientem. Týmová spolupráce pˇri pˇrípravˇe jednoho dokumentu se tedy používá zˇrídka a pouze mezi menším množstvím osob. Vˇetšina pracovník˚u pracuje individuálnˇe. Projektové ˇrízení je tedy pˇri tomto zp˚usobu práce zredukováno na jednoduchý úkolovací systém, kde si úkoly eviduje bud’ sám realizátor nebo vlastník dané zakázky. Pro tento zp˚usob ˇrízení realizace zakázky si spoleˇcnost efektivnˇe vystaˇcí s bˇežnými prostˇredky kanceláˇrských balík˚u. Výroba / Pracovní výkazy - vzhledem k tomu, že pˇríjmy spoleˇcnosti jsou závislé pˇredevším na fakturaci reálnˇe odpracovaných hodin pro dané klienty, klíˇcovým procesem je evidence odpracovaných hodin jednotlivých pracovník˚u. Každý advokát, který pracuje na zakázce musí sledovat strávený cˇ as (v jednotkách hodin) a pravidelnˇe jej evidovat. S tˇemito podklady pracuje management spoleˇcnosti, který m˚uže sledovat stav/vývoj práce a úˇcetní oddˇelení, které provádí samotnou fakturaci. Personalistika/ Správa zamˇestnancu˚ a nábor - z pohledu správy zamˇestnanc˚u odvádí vˇetšinu práce úˇcetní oddˇelení, které zpracovává mzdy a výplaty. Office manažeˇri zajišt’ují podp˚urné procesy pro každé pracovní místo, tedy pˇrípravu místa, zajištˇení školení bezpeˇcnosti práce, pˇripravení osobního poˇcítaˇce, pracovní podporu apod. Spoleˇcnost se dlouhodobˇe pohybuje v rozmezí 40 - 50 pracovník˚u, administrativní procesy se správou lidských zdroj˚u tedy neznamenají extrémní pracovní zátˇež. Nábor zamˇestnanc˚u zajišt’uje pˇredevším office manažer ve spolupráci s top managementem. Procesy v této kategorii spadají do bˇežné podp˚urné administrativy: podání inzerátu, pohovory, pˇríprava pracovní smlouvy, zˇrízení pˇrístup˚u, zaškolení apod. Procesy spojené se zákonnou povinností školení bezpeˇcnosti jsou ˇrešeny externí spoleˇcností. Finanˇcní cˇ innosti / Fakturace (tzv. billing) - d˚uležitou souˇcástí produkˇcního procesu je i fakturace dodaných služeb. Vstupem pro vytvoˇrení faktury pro daného klienta je centrální systém s evidencí odpracovaných hodin. Tuto evidenci musí pravidelnˇe v jednomˇesíˇcním intervalu schválit vedoucí pracovník zodpovˇedný za danou zakázku, teprve potom je možné pˇristoupit k fakturaci. Sytém evidence tedy musí tyto kontrolní mechanizmy umožˇnovat. Z pohledu úˇcetních je d˚uležitá funkce mˇesíˇcních report˚u dle jednotlivých klient˚u. Mezi další realizované cˇ innosti v této oblasti m˚užeme zahrnout: zpracování a vedení úˇcetnictví, ekonomické plánování. Administrativní procesy / Technická podpora - technická podpora pˇredevším aplikaˇcního software a pracovních stanic je ˇrešena interním zamˇestnancem, který má tyto 18
technické rutinní problémy na starosti. Zajišt’uje pˇrípravu nových pracovních stanic, jejich obmˇenu, instalaci základního SW, údržbu mobilních zaˇrízení, správu tiskáren apod. Složitˇejší úkony související s IT jsou ˇrešeny externí spoleˇcností formou outsourcingu. Mezi další administrativní procesy patˇrí: ˇrízení podp˚urných subdodavatel˚u, nákup / dodávka provozních potˇreb, kompletace a dokumentové služby, administrativní a podp˚urné služby, organizaˇcní služby. 4.1.1
Generalizace spoleˇcnosti jako zástupce malých/stˇredních podniku˚
Abychom zvýšili užiteˇcnost provedeného srovnání na modelové spoleˇcnosti, pokusíme o její zasazení do širšího kontextu. Nevýhodou provedeného srovnání dvou ˇrešení v modelu SaaS a on-premise m˚uže být jeho konkrétní provázanost s danou spoleˇcností. V takovém pˇrípadˇe musíme mluvit spíše o pˇrípadové studii, která m˚uže být užiteˇcná i pro rozhodování dalších firem, ale pouze omezenˇe. Jednotlivé odlišnosti podnik˚u mají za pˇríˇcinu, že výsledné ˇrešení se m˚uže odlišovat pˇrípad od pˇrípadu. V takovém pˇrípadˇe se mˇení i pˇrímé a nepˇrímé náklady, tudíž výsledné srovnání m˚uže vycházet odlišnˇe od námi provedené studie. Proto se pokusíme definovat obecné pˇredpoklady, které umožˇnují provedenou studii aplikovat i na pˇríbuzné spoleˇcnosti. Obecné vlastnosti, které musí splnit spoleˇcnost, na kterou lze aplikovat naše ˇrešení: • Spoleˇcnost ze segmentu drobného, malého a stˇredního podnikání (MSP). Použijeme obecnˇe pˇrijímanou definici Evropské unie, tj. podnikatel, který zamˇestnává ménˇe než 250 zamˇestnanc˚u a jeho roˇcní obrat nepˇresahuje 50 milion˚u EUR [26]. • V segmentu MSP by se spoleˇcnost mˇela pohybovat spíše v dolní hranici zamˇestnanc˚u, tj. do 100. Vyšší poˇcet zamˇestnanc˚u m˚uže pˇrinášet nutnost zavedení složitˇejších firemních proces˚u a požadavk˚u na IT. • Spoleˇcnost podniká v oboru služeb, pˇredevším poradenského charakteru - právní služby, úˇcetní služby, finanˇcní poradenství, daˇnové poradenství. • Obchodní model spoleˇcnosti je založen pˇredevším na doporuˇcení a osobních kontaktech, nikoliv externích obchodních agentech. ˇ • Cinnost spoleˇcnosti vyžaduje zvýšenou intenzitu prací s elektronickými dokumenty (jejich produkce, tˇrídˇení, pˇrístupová práva, sledování zmˇen a dlouhodobá archivace). • Zamˇestnanci spoleˇcnosti pracují na zakázkách pˇrevážnˇe samostatnˇe, jako individuální jednotky. Týmová práce je omezena pouze na malé týmy do tˇrí lidí. • Spoleˇcnost je závislá na odvedené hodinové práci. Potˇrebuje tedy detailnˇe sledovat poˇcet vykázaných hodin jednotlivých zamˇestnanc˚u (tzv. billable hours). 4.1.2
Popis souˇcasného rˇ ešení a požadavku˚ na ICT služby
Pro návrh kvalitního ˇrešení je nutné pˇresnˇe specifikovat funkˇcní (pˇrípadnˇe technické) požadavky. Tyto požadavky m˚užeme odvodit z údaj˚u o fungování spoleˇcnosti, které jsme
19
definovali v pˇredchozích kapitolách. Nyní stanovíme následující požadavky na prostˇredí IS/ICT. Ekonomický systém - spoleˇcnost využívá systém Stormware Pohoda. Ekonomický systém je využíván pro standardní úˇcetní operace, kde hlavní d˚uraz je kladen pˇredevším na tvorbu faktur a likvidaci plateb. Dále jsou využívány moduly pro daˇnové pˇriznání, zpracování mezd. Moduly pro skladové hospodáˇrství a výrobu nejsou vzhledem k charakteru nabízených služeb nutné. Ekonomický systém je intenzivnˇe využíván pracovníky z úˇcetního/finanˇcního oddˇelení (4 osoby) a z oddˇelení office manažer˚u. Office manažeˇri využívají pouze moduly systému, ke kterým mají oprávnˇení - pˇredevším kontrola dodavatelských faktur a kontrola proplacení dodavatelských faktur. Systém tedy musí obsahovat pˇrístupová práva k individuálním modul˚um. Systém by také mˇel umožˇnovat práci více uživatel˚um zároveˇn ideálnˇe v režimu klient/server. Požadována je vysoká bezpeˇcnost dat a dlouhodobá archivace (10 let). Systém pro evidenci vykonané práce - spoleˇcnost využívá vlastní ˇrešení založené na technologii MS-SQL server a .NET. Tento produkt reprezentuje specifický in-house SW, který odpovídá pˇresnˇe specifik˚um dané spoleˇcnosti. Tento software plní klíˇcovou funkcionalitu evidence odpracovaných hodin, které lze následnˇe fakturovat zákazník˚um. Systém pracuje v režimu klient/server, kdy centrální databáze je instalována na hlavním serveru a každá pracovní stanice obsahuje malou klientskou aplikaci (vytvoˇrenou v MS Access). Pracovník se pˇrihlásí do aplikace pomocí svých pˇrihlašovacích údaj˚u a ke každému dni m˚uže evidovat r˚uzné položky. Editace vyžaduje pouze zadání poˇctu vykázaných hodin, zvolení klienta z cˇ íselník˚u a struˇcný popis práce. Vedoucí pracovníci mohou na základˇe vyplnˇených dat sledovat agregátní pˇrehledy za urˇcité cˇ asové období. Naopak úˇcetní používají aplikaci jako vstupní data pro vytvoˇrení fakturace. Fakturování je provádˇeno ruˇcnˇe, jelikož je nutné provést manuální selekci dat a zvolit vhodné texty pro obsah faktury. Položky, které je možné fakturovat musí nejdˇríve projít kontrolou managementu. Program tedy musí umožˇnovat nˇejakým zp˚usobem položky oznaˇcit a následnˇe filtrovat. Tuto specifickou aplikaci m˚užeme chápat jako zástupce pro aplikace, které si podniky nechávají vyvíjet na míru. Vˇetšina reálných MSP firem využívá r˚uzné druhy vlastního SW, pˇredstava, že si spoleˇcnost vystaˇcí cˇ istˇe s univerzálním krabicovým/SaaS SW není stále bˇežná. Tento fakt brání v nˇekterých pˇrípadech plnému pˇrechodu na cˇ istou platformu SaaS a umˇele zvyšuje náklady. Spoleˇcnost sice pˇrevede 90 % svých systém˚u na platformu SaaS, ale kv˚uli specifickému in-house SW musí stále cˇ ást prostˇredk˚u držet na vlastních IT systémech. Tento faktor eliminuje pˇrínosy SaaS a spoleˇcnost pak z obou svˇet˚u cˇ erpá pouze negativa. V našem ˇrešení se tento fakt pokusíme odbourat tím, že zvolíme i pro tento specifický SW jeho SaaS alternativu, která splní vˇetšinu uvedených funkˇcních požadavk˚u. Poštovní systém a systém pro evidenci zákazníku˚ - spoleˇcnost využívá integrovanou adresáˇrovou službu poštovního serveru Microsoft Exchange. Na stranˇe klienta je instalována aplikace Microsoft Outlook, která zajišt’uje práci s poštou a centrálním adresáˇrem. Adresáˇr i pošta jsou uchovány na serveru Exchange. Outlook tedy pracuje pouze jako klientská aplikace, na koncové stanici nejsou uchována žádná kritická data (to je pro spoleˇcnost d˚uležité). Adresáˇr musí umožˇnovat tˇrídit kontakty do r˚uzných kategorií a jejich rychlé hledání pˇrímo pˇri psaní emailu. Poštovní funkce jsou standardní, spoleˇcnost 20
vyžaduje vzdálený pˇrístup pomocí webového rozhraní a podporu stahování pošty pˇrímo do mobilních zaˇrízení. Tuto funkcionalitu server MS Exchange, který je v dnešní dobˇe podporován témˇeˇr všemi výrobci mobilních zaˇrízení, podporuje velmi dobˇre. Systém pro správu dokumentu˚ (datové úložištˇe) - Spoleˇcnost pracuje s dokumenty velice intenzivnˇe. Souˇcasné ˇrešení využívá vlastní centrální souborový server, který schranˇ uje veškeré dokumenty na jednom úložišti a zajišt’uje jejich distribuci smˇerem ke koncovým stanicím. Dokumenty jsou tˇrídˇeny do složek. Pˇrístupová práva jsou rozdˇelena podle adresáˇrové hierarchie. Správa pˇrístupových práv musí být snadná a umožˇnovat zahrnout jakéhokoliv uživatele sítˇe, pˇrípadnˇe tvoˇrit z uživatel˚u skupiny. Dokumenty je nutné velmi d˚ukladnˇe zálohovat, jelikož tvoˇrí cenné aktivum spoleˇcnosti. Prioritou je bezpeˇcnost, k dokument˚um se nesmí dostat neautorizovaný uživatel. Vzhledem k charakteru spoleˇcnosti je nutné dlouhodobˇe archivovat veškeré dokumenty a související data. Velikost datového úložištˇe uvádí tabulka cˇ . 2. Velikost tˇechto dat odpovídá souˇcasnému stavu (2012), kdy spoleˇcnost archivuje data po dobu 10 let. Spoleˇcnost nevyužívá složitý dokumentový „workflow“. Dokumenty právního typu jsou pod správou jednotlivých právník˚u. Je vyžadováno kvalitní prohledávání celé báze dokument˚u (fulltext, dle data, dle názvu, dle meta-dat). Typ dokumentu˚ Advokátní dokumenty Provozní a kanceláˇrské dokumenty Daˇnové poradenství - dokumenty Elektronický archiv (skenované PDF) Celkem
Velikost úložištˇe 45 GB 9 GB 75 GB 35 GB 164 GB
Tabulka 2: Požadavky na velikost datového úložištˇe. Zdroj: vlastní tvorba Kanceláˇrské aplikace pro koncové uživatele - spoleˇcnost aktivnˇe využívá produkty sady MS Office. Nechce využívat webové ˇrešení pro editaci dokument˚u, jelikož zatím tyto produkty nenabízí plnohodnotné funkcionality, které právní kanceláˇr aktivnˇe využívá. V textovém editoru je využívána pˇredevším funkce sledování zmˇen, která je velmi cˇ asto využívána pˇri vyjednávání finální podoby smluvního dokumentu mezi dvˇema subjekty. Z tohoto d˚uvodu je nutné, aby kanceláˇrský balík podporoval nejrozšíˇrenˇejší formáty. Vzhledem k tomu, že MS Office je de-facto pr˚umyslový standart, není s tímto požadavkem v souˇcasné dobˇe problém. Spoleˇcnost jeden cˇ as experimentovala i s open-source ˇrešením, ale tyto aplikace nesplnily její oˇcekávání (pˇredevším kv˚uli znaˇcným rozdíl˚um ve formátování Word/Excel dokument˚u). Automatizovaný systém právních informací - spoleˇcnost využívá ˇrešení ASPI. Jedná se automatizovaný systém právních informací, který nabízí komplexní pokrytí všech pˇredˇ vˇcetnˇe pˇredpis˚u mˇest a obcí a pˇredpis˚u ES / EU. Rešení ˇ pis˚u publikovaných na území CR pracuje v režimu klient/server. Centrální aplikace je instalována na interním serveru. Pracovní stanice se pˇripojují pouze klientskou aplikací. Hlavním požadavkem na tento systém je pˇredevším rozsah nabízených informací a jejich aktuálnost. Spoleˇcnost vyžaduje ˇ kompletní legislativu Ceské republiky s jednomˇesíˇcní aktualizací.
21
Pracovní stanice - spoleˇcnost z velké cˇ ásti využívá pˇrenosné notebooky s dokovací ˇ stanicí na svém pracovním místˇe. Castá je práce v terénu nebo mimo kanceláˇr. Z tˇechto d˚uvod˚u spoleˇcnost vyžaduje zachovat plnohodnotné PC stanice oproti tenkým klient˚um, ˇ které nelze používat bez pˇripojení k síti. Rešení pracovních stanic nebudeme do našeho rozpoˇctu celkových náklad˚u zapoˇcítávat, jelikož pˇredpokládá naprosto stejné náklady pro obˇe varianty.
4.2
Výbˇer vhodných produktu˚
Na základˇe požadavk˚u pro služby IS/ICT jsme stanovili varianty prostˇredí pro jednotlivé modely, které uvádí tabulka cˇ . 3. SaaS Ekonomický systém
On-premise
POHODA SQL 2012 Komplet NET5 ˇ Formou ASP, produkt: Kanceláˇr OnLine - Ceskomoravské informaˇcní systémy
POHODA SQL 2012 Komplet NET5 Instalace na vlastní server
Systém pro evidenci zákazníku˚ a vykonané práce Vývoj vlastního ˇrešení, provozováno na vlastním serveru
SaaS produkt: Time & Space
Systém pro správu dokumentu˚ (datové úložištˇe) SaaS produkt: Microsoft SharePoint Online
Microsoft Windows Small Business Server 2011, provozováno vlastním serveru
Kanceláˇrské aplikace pro koncové uživatele Systém Microsoft Office Professional Plus (licencované v rámci Office 365)
Systém Microsoft Office Professional Plus licencováno jako on-premise
Poštovní služby a služby spolupráce SaaS produkt: Microsoft Office 365
Microsoft Windows Small Business Server 2011, provozováno vlastním serveru
Automatizovaný systém právních informací Systém ASPI (klient/server) provozován na pronajatém serveru
Systém ASPI (klient/server) provozován na vlastním serveru
Zálohovací systém Není potˇreba
Symantec Backup Exec Small Business Edition
Tabulka 3: Pˇrehled použitých produkt˚u. Zdroj: vlastní tvorba Produkty v tabulce cˇ . 3 jsme zvolili na základˇe definovaných požadavk˚u spoleˇcnosti a z dlouhodobých zkušeností o fungování spoleˇcnosti. Nyní provedeme struˇcné pˇredstavení vybraných produkt˚u, popis jejich funkˇcnosti a od˚uvodnˇení jejich výbˇeru. 4.2.1
Specifikace produktu˚ pro variantu on-premise
Zástupce ekonomického systému pro variantu on-premise jsme zvolili ekonomický a úˇcetní program POHODA 2012 ve verzi SQL NET5. Tato verze pracuje v režimu klient/server. Na centrálním serveru je instalována SQL databáze, která zajišt’uje primární úložištˇe dat. Na koncové stanice je instalován samotný program Pohoda, který naˇcítá data z centrálního serveru. Verze NET5 umožˇnuje souˇcasnou práci pˇeti konkurenˇcních 22
uživatel˚u, což je pro spoleˇcnost dostaˇcující. Program POHODA je komplexní úˇcetní a ekonomický software pro malé, stˇrední a vˇetší firmy z ˇrad fyzických i právnických osob. Umožˇnuje vést úˇcetnictví i daˇnovou evidenci a vyhoví plátc˚um i neplátc˚um DPH. Licenˇcní politika produktu se skládá z jednorázové platby pˇri prvním zakoupení a volitelné roˇcní aktualizaci, která zajišt’uje pˇredevším soulad s mˇenící se legislativou. I když je roˇcní aktualizace volitelná, je v tomto pˇrípadˇe vysoce žádoucí, jelikož úˇcetní program, který nereflektuje aktuální legislativu je prakticky k niˇcemu. Jako systém pro evidenci vykázané práce ponecháme ve variantˇe on-premise vlastní ˇrešení, s tím že zahrneme reálné náklady na vývoj v souˇcasných cenách. Vývoj byl zajištˇen externím dodavatelem. Aplikace zajišt’uje všechny funkce uvedené ve výše specifikovaných požadavcích. Z pohledu provozu vyžaduje aplikaˇcní server na systému MS Windows a nutnost instalace malé MS Access aplikace na každou koncovou stanici. Systém pro správu dokument˚u zajistíme prostˇrednictvím produktu Microsoft Windows Small Business Server 2011. Jedná se o systém navržený specificky s ohledem na potˇreby a finanˇcní možnosti malých firem, jako cenovˇe dostupné ˇrešení typu „vše v jednom“. Nabízí klíˇcové funkce pro sdílení dokument˚u a tiskáren, podporu databází a obchodních aplikací, pokroˇcilé funkce pro e-mail a kalendáˇr, zabezpeˇcení a vzdálený pˇrístup. Výhodou produktu je, že dokáže pomoci integraci nˇekolika služeb ˇrešit nˇekolik požadavk˚u zároveˇn pˇri zachování rozumné cenové politiky. Systém pro sdílení dokument˚u umožˇnuje ideálnˇe split definované požadavky. Každá pracovní stanice m˚uže pˇristupovat ke sdíleným složkám, které jsou centrálnˇe spravovány na serveru. K jednotlivým složkám lze pˇridˇelovat r˚uzná pˇrístupová práva na základˇe centrálního adresáˇre uživatel˚u sítˇe. Produkt umožˇnuje i vzdálený webový pˇrístup, který pˇredstavuje jednotný, jednoduchý, konsolidovaný a vysoce zabezpeˇcený vstupní bod do sítˇe malé firmy. Pˇrístup k soubor˚um a dokument˚um zevnitˇr i vnˇe firmy je možný prostˇrednictvím libovolného bˇežného webového prohlížeˇce. Výhodou systému je i to, že nám poslouží jako centrální aplikaˇcní server pro další komponenty celého ˇrešení (zajistí provoz ASPI, úˇcetního programu Pohoda a software pro evidenci). Pro poštovní službu a spolupráci zvolíme stejné ˇrešení jako pro dokumentové služby, tedy Windows Small Business Server. Z pohledu poštovních služeb systém nabízí Exchange Server 2010 a aplikace Microsoft Outlook Web Access (OWA). Tyto aplikace umožˇnují plnohodnotné poštovní a adresáˇrové služby: správa zpráv, podmínˇené formátování, tvorba pravidel, zobrazení skupin zpráv jako konverzaci, hledání a odstraˇnování, sdílení informací o zákaznících s kolegy, snadná správa velkého objemu e-mail˚u, usnadnˇení plánování (sdílené firemní kalendáˇre, osobní kalendáˇr), snadné vyhledání požadovaných informací a další. Aplikace Exchange v kombinaci s klientem Outlook tedy splˇnuje prakticky celou škálu požadavk˚u na organizaci cˇ asu a sdílení organizaˇcních informací v rámci spoleˇcnosti. Emailové funkce a funkce adresáˇre jsou pro využívání ve spoleˇcnosti plnˇe vyhovující. Ze zkušeností s poštovním ˇrešením, které spoleˇcnost využívá je nutné využívat antivirové/antispamové ˇrešení, které bude poštu kontrolovat na úrovni serveru. Pro tuto funkcionalitu využijeme produkt avast! Email Server Security. Tento produkt se dlouhodobˇe umist’uje v ˇradˇe ocenˇení, které hodnotí antivirové produkty, pro naše ˇrešení tedy poskytuje odpovídající kvalitu. 23
Produkt pro kanceláˇrské aplikace byl zvolen systém Microsoft Microsoft Office 2010 pro podnikatele (CZ). Jedná se o produkt, který má vysoké zastoupení na trhu a nabízí pokroˇcilé funkce, které jsou pro výkon spoleˇcnosti klíˇcové. Mezi hlavní funkci, která je intenzivnˇe využívána, patˇrí systém sledování zmˇen, který je v editoru Word velmi propracovaný. Kanceláˇrský balík obsahuje textový editor Word, tabulkový editor Excel, editor prezentací PowerPoint, systém pro poznámky OneNote a poštovní aplikaci Outlook. Platba za licenci je jednorázová, aktualizace jsou nabízeny bezplatnˇe po celou životnost produktu, tj. není nutné platit dodateˇcné aktualizaˇcní poplatky. Pro realizaci právního informaˇcního systému vybíráme produkt ASPI (Automatizovaný systém právních informací). Tento systém spoleˇcnost využívá dlouhodobˇe a na cˇ eském trhu má v tomto segmentu výhradní postavení. Systém ASPI umožˇnuje vkládání vlastních záznam˚u uživatele cˇ i poznámek, s využitím provázanosti na sbírku zákon˚u a právní instituty a s plným využitím technologie vyhledávání v plném textu (full-text search). Komunikace s uživatelem a technické prostˇredí se vyznaˇcuje intuitivním ovládáním a minimálními nároky na znalosti uživatele a modularitou celého ˇrešení. Pˇri nákupu licence produktu je nutné poˇcítat s jednorázovou cˇ ástkou za každou instalovanou stanici a následný poplatek za aktualizace, který se platí dle periody aktualizace a poˇctu uživatel˚u. V našem pˇrípadˇe zvolíme mˇesíˇcní aktualizaci. Jako zálohovací systém využijeme produkt Backup Exec Small Business Edition renomované spoleˇcnosti Symantec. Backup Exec je na trhu etablovaný zálohovací produkt, který nabízí snadný systém záloh typu „vše-v-jednom“. Produkt umožˇnuje zálohovat jak datové složky serveru obsahující dokumenty, tak poštovní databázi a kompletní konfiguraci serveru. Cíl pro uložení záloh lze podle potˇreby konfigurovat, napˇríklad na lokální pásky, jiný datový server nebo pˇrípadnˇe jiné podporované úložné zaˇrízení. Zálohy jsou po prvotní konfiguraci zcela automatické, produkt automaticky ve stanovených termínech provádí zálohy a administrátora upozorˇnuje pouze v pˇrípadˇe problému. Produkt je licencován jednorázovou licencí, která je závislá pro poˇcet fyzických systém˚u, které chceme zálohovat. V našem pˇrípadˇe budeme zálohovat pouze primární server, který obsahuje všechna firemní data, tj. potˇrebujeme jednu licenci. 4.2.2
Specifikace produktu˚ pro variantu Software-as-a-Service
Varianta ekonomického/úˇcetního software jako služba je relativnˇe tˇežko dostupná. ˇ republice prakticky nevyskytuje v cˇ isté variantˇe software Tento druh software se v Ceské služba. Tj. výrobci mají produkt pouze ve variantˇe klasického software, který je nutné instalovat na server nebo pˇrípadnˇe na pracovní stanici. V tomto pˇrípadˇe nem˚užeme lokální absenci ˇrešit využitím zahraniˇcního produktu, jelikož ten by nesplnil cˇ eské legislativní poˇ žadavky. Tento nedostatek jsme se pokusili vyˇrešit využitím produktu CMIS Kanceláˇr online, který do jisté míry funguje podobnˇe jako software jako služba. U tohoto produktu je možné pronajmout server (spíše prostor na serveru) a na nˇem provozovat zvolené aplikace, v našem pˇrípadˇe systém POHODA. Produkt Kanceláˇr Online pˇrímo systém Pohoda podporuje, není tedy nutné nic instalovat. Zákazník si vybere pouze poˇcet uživatel˚u, podˇ poru k serveru, diskový prostor. Spoleˇcnost CMIS následnˇe provede instalaci produktu a pˇripraví celý server, který je dostupný pro pˇripojení pˇres internet. Uživatelé se následnˇe 24
k serveru (programu Pohoda) mohou pˇripojovat prostˇrednictvím vzdálené plochy ze své pracovní stanice. Služba je placena mˇesíˇcnˇe podle poˇctu objednaných uživatel˚u. Z tohoto pohledu se produkt tváˇrí opravdu jako SaaS, výrobce ho tak dokonce i prezentuje. Fakticky je rozdíl v tom, že zákazník neplatí pouze mˇesíˇcní tarif, ale hradí i licenci software, který chce na serveru provozovat. Tj. jedná se spíše o kombinaci on-premise licencí s pronájmem výpoˇcetního výkonu. V tomto modelu tedy spoleˇcnost zakoupí jednorázovou licenci Pohoda a místo toho, aby provedla instalaci na svoje výpoˇcetní prostˇredky, bude ˇ platit za jejich pronájem u spoleˇcnosti CMIS. Tento model se produkt˚um SaaS velmi blíží, ˇ jelikož CMIS garantuje stejné parametry jako je u tohoto modelu zvykem. Ruˇcí za data, výkon, technickou správu, dostupnost. Toto ˇrešení se nejvíce blíží cˇ istému modelu SaaS a umožní nám srovnat cenové modely i v pˇrípadˇe, kdy cˇ isté SaaS ˇrešení nenabízí pˇrímo výrobce software. Pro evidenci vykázaného pracovního cˇ asu použijeme SaaS produkt Time Essentials spoleˇcnosti Timewatch Inc. Tento softwarový produkt je nabízen výhradnˇe jako služba. Klienti se k funkcím softwaru pˇripojují prostˇrednictvím webového prohlížeˇce a internetové sítˇe. Funkˇcnˇe je program mírnˇe vyspˇelejší než aplikace, kterou si spoleˇcnost vyvíjela na míru, ale vzhledem k tomu, že jsme zvolili nejlevnˇejší variantu, není rozdíl až tak markantní. Software umožˇnuje vytvoˇrit databázi zákazník˚u. K jednotlivým zákazník˚um umožˇnuje evidovat odpracované položky. Mezi standardní funkce patˇrí pˇrehledné agregátní reporty a export do aplikace Excel. Produkt je placen mˇesíˇcnˇe za každého aktivního uživatele. Jako dokumentový systém ve variantˇe SaaS zvolíme produkt Office 365 pro stˇrednˇe velké spoleˇcnosti a podniky od spoleˇcnosti Microsoft. Jedná se o integrovaný produkt, který nabízí celou škálu funkˇcností podobnˇe jako jeho podobná on-premise varianta Small Business Server. Produkt pracuje cˇ istˇe v modelu SaaS. Tj. zákazník se pouze zaregistruje a okamžitˇe prostˇrednictvím webového prohlížeˇce m˚uže zaˇcít využívat všechny funkce. Nˇekteré funkce ovšem velmi dobˇre spolupracují i s kanceláˇrským balíkem Office. Uživatel tedy m˚uže využívat poštovního klienta Outlook a prakticky by nemˇel rozlišit jestli je pˇripojen k centrálnímu serveru ve své spoleˇcnosti nebo pˇres internet v „cloudu“. Produkt je nabízen v nˇekolika variantách, v plánu E3 je nabízena i služba SharePoint Online, kterou lze využít pro sdílení dokument˚u. Služba umožˇnuje organizovat dokumenty požadovaným zp˚usobem - tedy pˇridˇelovat individuální práva, tˇrídˇení do složek a jejich vyhledávání. Portál SharePoint Online lze provázat pˇrímo s aplikacemi Word, Excel a další. Tj. dokument je naˇcítán/ukládán pˇrímo ze vzdáleného úložištˇe. Samozˇrejmostí je webový portál, kde lze dokumenty procházet, tˇrídit, komentovat, sledovat zmˇeny, vlastníky apod. Pro ˇrešení poštovních služeb využijeme stejný produkt jako pro dokumentové služby, ˇ tedy „cloudový“ produkt Microsoft Office 365. Rešení je v tomto pˇrípadˇe založeno na serveru MS Exchange, který jsme zvolili i ve variantˇe on-premise, zde tedy využijeme jeho SaaS ˇrešení. Pro koncového uživatele je funkˇcnost služeb prakticky nerozpoznatelná, místo pˇripojení ke svému internímu serveru ve spoleˇcnosti, se pˇripojuje k datovému centru Microsoft prostˇrednictvím internetu. I ve variantˇe SaaS je samozˇrejmˇe dostupný webový portál a pˇrístup prostˇrednictvím mobilních zaˇrízení. Konfigurace nových úˇct˚u a jejich správa se provádí pomocí webového portálu, který je souˇcástí produktu. Jeho ovládání 25
není úplnˇe snadné, i zde lze k jednotlivým úˇct˚um nastavovat velké množství konfigurací. Tvrzení, že k produkt˚um SaaS není potˇreba IT správce je v tomto pˇrípadˇe na hranˇe, minimálnˇe k zavedení celého ˇrešení je potˇreba osoba odbornˇe zdatná. Vzhledem k tomu, že spoleˇcnost považuje emailovou komunikaci za jeden z klíˇcových prvk˚u, musíme zvolit plán E3, který navíc nabízí funkce archivace pošty a neomezenou velikost úložištˇe pro ˇ emaily. Rešení obsahuje integrovaný antivirus / antispam Forefront Online Protection for Exchange. Pro ˇrešení kanceláˇrských aplikací využijeme speciální licencování, které je obsaženo ve službˇe Office 365. V poplatku za daného uživatele (pouze plán E3 a vyšší) je zahrnuta licence balíku Office Professional Plus pro instalaci na jeho PC. Dále je v cenˇe licence i webová varianta kanceláˇrského balíku Office Web Apps, který funguje jako cˇ isté SaaS ˇrešení ve webovém prohlížeˇci. Pokud bychom chtˇeli i v tomto pˇrípadˇe preferovat pouze SaaS variantu, nepodaˇrilo by se nám splnit požadavky na IT, které jsme definovali výše. Vzhledem k charakteru spoleˇcnosti, je pˇredpoklad a i praktická zkušenost, že textový editor Word je využíván opravdu nepˇretržitˇe vˇcetnˇe nˇekterých pokroˇcilých funkcí jako kontrola pravopisu a sledování zmˇen. Tyto funkcionality jsou ve webové verzi balíku omezené nebo naprosto nedostupné, navíc ergonomie ovládání ve webovém prohlížeˇci není stále stoprocentní. Uživatelé mˇeli s tímto druhem aplikace problém, i to je jeden z d˚uvod˚u proˇc se spoleˇcnost rozhodla zachovat klasické PC stanice oproti tenkým klient˚um pouze s webovým prohlížeˇcem. Dodavatel právního informaˇcního systému ASPI nabízí variantu pronájmu, který pˇresnˇe odpovídá politice SaaS. V této variantˇe nedochází k instalaci na lokální server, klienti se pˇripojují k datovému centru ASPI prostˇrednictvím internetu. V takovém pˇrípadˇe si poskytovatel využívá licenˇcní model dle využití. Za každého uživatele je zaplacen jednorázový poplatek. Dále se sleduje poˇcet dotaz˚u na systém. Každý dotaz je zpoplatnˇen, je stanovena i minimální mˇesíˇcní cˇ ástka na každého uživatele (tj. pokud uživatel za celý ˇ mˇesíc nemá žádný dotaz i tak zaplatí tento minimální tarif). Rešení v této SaaS variantˇe vyžaduje instalaci ASPI-klienta na každou stanici, která ho má používat, úspora náklad˚u je tedy pouze v instalaci na stranˇe serveru. Z výše uvedené analýzy nasazených produkt˚u pro obˇe varianty vyplývá zajímavé zjištˇení, které se projeví pˇri stˇretu s praxí. Dosáhnout cˇ istého ˇrešení SaaS6 je v dnešní dobˇe stále problematické, jelikož nˇekteré funkce konvenˇcního software nabízejí vyšší pˇridanou hodnotu, která je pro uživatele stále d˚uležitá. Výsledkem m˚uže být „nˇeco mezi“, tj. hybridní rˇešení SaaS kdy spoleˇcnost je nucena kombinovat SaaS produkty, ale zároveˇn si zachovat i nˇekteré tradiˇcní prvky své IT architektury. Klasickým pˇríkladem m˚uže být pˇrípad kdy spoleˇcnost dlouhodobˇe využívá nˇejaký sv˚uj in-house SW7 (napˇríklad pro dávkové zpracování transakcí). Pokud si podnik stanoví cíl, že vˇetšinu svých prostˇredk˚u migruje na SaaS, ale zároveˇn je nucen zachovat cˇ ást interních server˚u/IT prostˇredk˚u, kv˚uli 6
Stav kdy spoleˇcnost nevlastní žádné licence ani jiné prostˇredky ICT, vše je tedy v pronájmu. Spoleˇcnost v takovém pˇrípadˇe nemusí ˇrešit ani správu a odborné lidské zdroje (zajišt’uje dodavatel ˇrešení). 7 Zkušenost z praxe potvrzuje, že tyto vlastní in-house ˇrešení mají pˇredevším v podnicích vˇetšího rozsahu velkou míru setrvaˇcnosti a pˇrežití. Podniky jsou v tomto ohledu velmi konzervativní a pokud SW funguje nechávají ho v provozu i v pˇrípadˇe, že už je velmi zastaralý.
26
tomuto in-house SW, dochází k neefektivnímu rozkladu náklad˚u. SaaS pˇrináší nejvyšší efekt právˇe pˇri totální eliminaci vlastnictví vnitˇrního ICT, jelikož právˇe doprovodné náklady na správu a související lidské zdroje pro údržbu a provoz vlastnictví, tvoˇrí nejvyšší cˇ ást náklad˚u. Pokud jsme nuceni tyto náklady poˇrád cˇ ásteˇcnˇe udržovat a zároveˇn platit i dražší licence SaaS, m˚uže být výsledný úsporný efekt v nˇekterých pˇrípadech záporný, jelikož náklady na správu interního vlastnictví klesají pomaleji než redukce tˇechto vlastních ICT prostˇredk˚u8 . Podobný problém pˇredstavují pracovní stanice. Efekt SaaS by se v plné míˇre projevil, pokud bychom mohli klasické PC nahradit levnými jednoúˇcelovými krabiˇckami, které umí provozovat pouze webový prohlížeˇc a pˇripojení k internetu. SaaS aplikace jsou na toto stavˇené a v takovém pˇrípadˇe m˚užeme mluvit o výrazných úsporách, jelikož m˚užeme odbourat širokou baterii náklad˚u související se správou pracovních stanic. Otázkou z˚ustává do jaké míry je toto v dnešní dobˇe realistické. Vˇetšina uživatel˚u využívá pˇrenosné poˇcítaˇce a chce na nich pracovat i v momentˇe kdy není pˇripojena k internetu. I když je penetrace internetu vysoká, stále má ještˇe daleko k tomu, abychom mohli tvrdit, že jsme dostateˇcnˇe kvalitnˇe pˇripojeni 100 % cˇ asu. Pˇredstava, že na poˇcítaˇc je funkˇcní pouze pokud jsme k vysokorychlostnímu internetu, není v dnešní dobˇe stále reálná. Je vysoce pravdˇepodobné, že k tomuto vývoji dojde v horizontu nˇekolika let, pak m˚užeme uvažovat, že celková migrace do SaaS bude pˇrinášet daleko vyšší efekt.
4.3
Popis rˇ ešení a rozpad nákladu˚ v pˇrípadˇe on-premise software
Architektura ˇrešení ve variantˇe on-premise pˇredpokládá poˇrízení hlavního aplikaˇcního/datového serveru, na kterém budou provozovány všechny softwarové aplikace. Jako základní platforma pro tento server bude sloužit produkt Windows Small Business Server 2011 (dále SBS), který zajistí služby sdílení dokument˚u a poštovní služby. Na tento server bude zároveˇn nainstalován i ekonomický systém Pohoda SQL (SQL server je souˇcástí SBS) a systém právních informací ASPI. SBS server tedy zajistí pokrytí všech požadovaných funkcionalit. Jelikož server bude obsluhovat vˇetšinu klientských požadavk˚u je nutné zajistit jeho dostateˇcný výkon a kvalitu. Pro tento úˇcel byl vybrán server PowerEdge T610 od spoleˇcnosti Dell. Server poskytuje výkon procesoru Intel Xeon E5645 a vysokou kapacitu pro ukládání dat prostˇrednictvím 2 TB SAS pevných disk˚u. Pevné disky jsou zdvojeny a budou nakonfigurovány v ˇrešení RAID-mirror, aby se minimalizovala pˇrípadná ztráta dat. Pˇri výpadku jedno pevného disku m˚uže server nadále pokraˇcovat ve své funkci. Výkon serveru byl odvozen ze souˇcasných zkušeností v podniku a pro 50 konkurenˇcních uživatel˚u je jeho výkon optimální. Dalším prvkem architektury ˇrešení je speciální vyhrazený zálohovací server QNAP TS-659 Pro II Turbo NAS, který bude poskytovat datové úložištˇe pro pravidelné zálohy celého ˇrešení. Pro automatizované ˇrešení záloh bude na hlavním serveru nainstalován program Symantec Backup Exec, který zajistí zálohy datového úložištˇe dokument˚u, SQL databáze (program POHODA) a poštovní databáze (program MS Exchange). Zálohování dat je tedy zajištˇeno jednak systémem zrcadlení disk˚u a externím zálohovacím serverem. QNAP je specializované serverové zaˇrízení, které nabízí bezpeˇcné datové úložištˇe o kapacitˇe 2 TB. Náhled celé architektury poskytuje obrázek cˇ . 3, který rozdˇeluje architekturu na tˇri úrovnˇe. Tˇretí (nejvyšší) úro8
Napˇríklad pokud podnik provozuje dva vlastní servery na dva interní systémy a jednoho IT specialistu pro správu tˇechto server˚u. V pˇrípadˇe, že eliminuje jeden systém a jeden server, musí si stále IT specialistu ponechat kv˚uli druhému serveru, nelze ho okamžitˇe propustit
27
veˇn zahrnuje klientské prostˇredí, v našem pˇrípadˇe pracovní stanice (vˇetšinou pˇrenosné) a mobilní zaˇrízení. Na pracovních stanicích je instalován operaˇcní systém Windows a kanceláˇrský balík MS Office. Druhá úroveˇn zahrnuje primární cˇ ást architektury. Obsahuje aplikaˇcní a datové servery. Tato úroveˇn zajišt’uje poskytování hlavních služeb. První (nejnižší) úroveˇn zahrnuje aktivní sít’ové prvky, strukturovanou kabeláž, prvky pro pˇripojení k internetu, sít’ovou bezpeˇcnost apod. Pˇredmˇetem analýzy náklad˚u bude pouze úroveˇn cˇ íslo 2. Úrovnˇe 1 a 2 je nutné zachovat pro obˇe varianty ˇrešení, jejich náklady se tedy nebudou lišit a m˚užeme je pro úˇcely srovnání vypustit. Je nutné zd˚uraznit, že první úroveˇn zajišt’uje nízkoúrovˇnové služby systému. Tuto úroveˇn si musí zachovat i spoleˇcnosti, které chtˇejí své IT minimalizovat a využívat pouze platformu SaaS. První úroveˇn je nezbytné minimum vlastních ICT prostˇredk˚u, které musí zachovat každý podnik.
ÚROVEŇ 3
UŽIVATELÉ
- pracovní stanice - koncový software
Pracovní stanice
ÚROVEŇ 2
Primární server (DELL) Zálohovací server (QNAP)
- Symantec Backup Exec
- aplikační server - zálohovací server
- datový server - poštovní server - ASPI server
ÚROVEŇ 1
- síťové prvky - firewall - připojení k internetu
Obrázek 3: Architektura rˇešení ICT v modelovém podniku. Zdroj: vlastní tvorba V následující cˇ ásti rozvedeme náklady na správu celého ˇrešení, v tabulce cˇ . 4 uvádíme náklady, které jsou spoleˇcné pro obˇe pod-varianty správy (A1, A2). Jsou to pˇrímé náklady na licence a hardware. Náklady jsou rozdˇeleny podle jednotlivých produkt˚u, v levém sloupci jsou uvedeny primární funkce, které produkt zajišt’uje. Náklady se cˇ lení pˇredevším do jednorázového poplatku za licenci a SW maintanance. Maintanance je zahrnuta pouze u produkt˚u, které tuto položku nabízejí a tam kde má reálný význam. V nˇekterých pˇrípadech je nutné dokoupit licence podle aktuálního poˇctu uživatel˚u, kteˇrí licence budou využívat (tyto specifika jsou upˇresnˇena v tabulce). Ceny byly poˇrízeny z oficiálních platných ceník˚u. Jako hlavní dodavatel byla vybrána spoleˇcnost Alza.cz, která pˇri svých vysokých prodejních obratech poslouží jako objektivní zdroj. Ceny produkty ASPI pro sít’ovou instalaci nejsou veˇrejnˇe dostupné. Podaˇrilo se dohledat cenovou politiku z roku 2004, podle vstupních údaj˚u modelové spoleˇcnosti tyto ceny prakticky odpovídají. Souˇctem všech položek za jednorázové platby a roˇcní maintanance získáme celkové náklady na poˇrízení licencí v prvním roce, které cˇ iní 865 469 Kˇc. V druhém a tˇretím roce sˇcítáme pouze náklady SW maintanance, které roˇcnˇe cˇ iní 110 770 Kˇc. 28
POHODA SQL 2012 Komplet NET5 Hlavní licence zahrnuje licenci pro 5 pˇripojených uživatel˚u. Zdroj: Stormware Pohoda Eshop (https://www.stormware.cz/zc/eshop.aspx), poˇrízeno 8.3.2012 Ekonomický systém jednorázovˇe (licence) - 1 ks 35 960 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 8 270 Kˇc Vlastní in-house SW Cena pˇredstavuje vývoj vlastního SW externím programátorem v rozsahu 240 hodin (30 prac. dní). Hodinová sazba 850 Kˇc/hod. Zdroj: podklady spoleˇcnosti Evidence cˇ asu jednorázovˇe (licence) - vývoj 204 000 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 15 000 Kˇc MS Windows Small Bussiness Server 2011 Hlavní licence zahrnuje licenci pro 5 pˇripojených uživatel˚u. Add-on CAL balíˇcek zahrnuje licence pro 5 uživatel˚u (produkt OEM USER CAL). Zdroj: Obchod Alza.cz, poˇrízeno 8.3.2012 Datové úložištˇe jednorázovˇe (licence) - 1 ks 14 899 Kˇc Poštovní služby Add-on users (CALs) - 9 ks 43 461 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 0 Kˇc avast! Email Server Security Licence pro 50 poštovních schránek MS Exchange zahrnuje 3 roky podporu aktualizací Zdroj: Obchod Avast.com, poˇrízeno 26.3.2012 Antivirus jednorázovˇe (licence) - 1 ks 41 818 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 0 Kˇc Microsoft Office 2010 pro podnikatele Jeden kus licence je pro jednoho uživatele na jednom PC. Verze bez instalaˇcního média. Zdroj: Obchod Alza.cz, poˇrízeno 8.3.2012 Kanceláˇrské aplikace jednorázovˇe (licence) - 50 ks 207 900 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 0 Kˇc ASPI Jeden kus licence je pro jednoho uživatele na jednom PC. Maintanance je kalkulována pro 45 uživatel˚u (aktualizace mˇesíˇcnˇe). Zdroj: Ceníky ASPI 2004, poˇrízeno 8.3.2012 Právní systém jednorázovˇe (licence server) - 1 ks 29 500 Kˇc jednorázovˇe (licence) - 45 ks 177 165 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 87 500 Kˇc
Tabulka 4: Náklady na licence ve variantˇe on-premise. Zdroj: vlastní tvorba Náklady na hardware jsou rozloženy na poˇrízení hlavního a zálohovací serveru. Pˇricˇ emž do zálohovací serveru je nutné separátnˇe poˇrídit pevné disky volitelné kapacity. V cenˇe hlavního severu je zahrnuta i nadstandardní podpora na období 3 let, detaily jsou uvedeny v tabulce cˇ . 5. Náklady na poˇrízení hardware jsou jednorázové, investice tedy náleží do prvního roku. Celkovou investici na poˇrízení HW vyˇcíslíme souˇctem všech položek v tabulce, cˇ iní 165 689 Kˇc. 29
Dell PowerEdge T610 Zahrnuje: 3Yr Data Protection - Keep Your Hard Drive, Dell Proactive Systems Management, 3Yr Proactive Maintenance, 3Yr Basic Warranty - Next Business Day ˇ shop (http://www.dell.cz), poˇrízeno 8.3.2012 Zdroj: Dell CR, Hlavní server jednorázovˇe (HW) - 1 ks 127 274 Kˇc QNAP TS-659 Pro II Turbo NAS Zdroj: Obchod Alza.cz, poˇrízeno 8.3.2012 Zálohovací server jednorázovˇe (HW) 18 419 Kˇc Western Digital Caviar RE4-GP 2000 GB 64 MB cache (2 TB) Zdroj: Obchod Alza.cz, poˇrízeno 8.3.2012 Pevné disky jednorázovˇe (HW) - 4 ks 19 996 Kˇc
Tabulka 5: Náklady na poˇrízení hardware variantˇe on-premise. Zdroj: vlastní tvorba Varianta on-promise vyžaduje odbornou instalaci softwarových komponent a celkové zapojení všech systém˚u. Tento úkon m˚užeme rozdˇelit do 3 položek: (a) instalaci hlavního serveru, která zahrnuje instalaci hlavního operaˇcního systému, konfiguraci datového úložištˇe, konfiguraci domény a poštovního serveru, instalaci ekonomického systému, instalaci systému výkaznictví a právního systému ASPI, (b) pˇripojení a konfiguraci zálohovacího serveru, která se skládá z instalace pevných disk˚u, pˇripojení zaˇrízení do sítˇe, instalace a konfigurace zálohovací software Backup Exec, (c) konfiguraci pracovních stanic, kdy je nutné zajistit pˇripojení stanice do domény a nastavit správnˇe propojení s hlavním serverem. Cenu za tuto položku vyjádˇríme jako cˇ as nutný k instalaci hlavního serveru, nastavení záložního serveru a pevnou cenu za každou konfigurovanou stanici. Budeme pˇredpokládat, že zkoumaný podnik si pro tuto specializovanou cˇ innost najme externí spoleˇcnost, kde stanovíme hodinovou sazbu prací na 1150 Kˇc/hod a cenu za nastavení jedné pracovní stanice 2000 Kˇc. Tyto ceny vycházejí ze znalostí autora daného tržního prostˇrední a pr˚umˇerných cen na trhu IT pracovník˚u v roce 2012. Dle tˇechto vstupních údaj˚u m˚užeme stanovit celkové náklady na instalaci/konfiguraci celého ˇrešení, detaily uvádí tabulka cˇ .6. Hlavní server Zálohovací server Pracovní stanice
instalace (5 prac. dní) instalace (2 prac. dny) instalace - 50 ks
46 000 Kˇc 18 400 Kˇc 100 000 Kˇc
Tabulka 6: Náklady na zavedení rˇešení ve variantˇe on-premise. Zdroj: vlastní tvorba Pro vyˇcíslení celkových náklad˚u vlastnictví je nutné zahrnout pˇredevším nepˇrímé náklady související se správou podnikové informatiky. Modelová spoleˇcnost dlouhodobˇe využívá jednoho technika nižší odborné specializace jako technickou podporu. Tento zamˇestnanec je dostupný pˇredevším pro ˇrešení všedních pracovních problém˚u s pracovními stanicemi. Abychom se vyvarovali zkreslení, které souvisí s interními lidskými zdroji pokusíme modelovat dvˇe pod-varianty pro každý cenový model software. Jednou budeme uvažovat správu pomocí vlastních zdroj˚u, kdy spoleˇcnost bude zamˇestnávat svoje specialisty, kteˇrí zajistí provoz celého ˇrešení. Druhá varianta pˇredpokládá plný outsourcing, kdy správu koncových stanic i server˚u pˇrevezme externí spoleˇcnost.
30
4.3.1
Varianta A1 - správa pomocí interních IT zamˇestnancu˚
V této variantˇe budeme uvažovat zamˇestnání jednoho specialisty s vyšší kvalifikací a vyšším mzdovým ohodnocením, který zajistí správu server˚u, správu pracovnách stanic a technickou podporu pro uživatele. Vzhledem k rozsahu sítˇe je pracovní vytížení pro jednoho technika optimální, servery vˇetšinu cˇ asu pracují samostatnˇe, vyžadují tedy pouze nárazovou správu, pˇrípadnˇe intervalovou kontrolu, která vzhledem k rozsahu ˇrešení zabere zhruba 1/5 úvazku. Zbývající cˇ as tedy pracovník m˚uže vˇenovat technické podpoˇre a pracovním stanicím. Ve variantˇe lidských zdroj˚u u SaaS, budeme také uvažovat jednoho zamˇestnance, jehož kvalifikace a mzdové ohodnocení bude nižší, vzhledem k tomu, že spoleˇcnost v tomto pˇrípadˇe nebude vlastnit prakticky žádné vlastní servery. Tímto rozdílem v kvalifikaci a ohodnocení odlišíme obˇe varianty z hlediska lidských zdroj˚u. V pˇrípadˇe cˇ erpání zákonné dovolené se spoleˇcnost ocitá bez podpory. V pˇrípadˇe varianty on-premise toto pˇredstavuje vˇetší riziko, protože m˚uže dojít ke kritickým výpadk˚um na stranˇe server˚u. Nicménˇe i v pˇrípadˇe varianty SaaS z˚ustávají v pˇrípadˇe dovolené technika zamˇestnanci bez technické podpory. Spoleˇcnost se snažila v pr˚ubˇehu cˇ asu omezit stálého pracovníka na PC stanice, ale vzhledem k množství bˇežných požadavk˚u se tento model neosvˇedˇcil. Spoleˇcnost se nachází na rozhraní, kdy dva zástupní zamˇestnanci by nemˇeli dostatek práce, ale zároveˇn pˇri ukázku pouze jednoho se dostává do nepˇríjemného rizika v dobˇe dovolené. I z tohoto d˚uvodu jsme do studie zahrnuli variantu outsourcingu, která tento problém ˇreší a je pro spoleˇcnost daného rozsahu reálnˇejší. Nicménˇe praxe ukazuje, že spoleˇcnosti pouze s jedním IT zamˇestnancem existují. Proto pro úplnost bylo nutné tento pˇrípad uvažovat. Mzdové údaje jsou odvozeny z údaj˚u portálu Jobs.cz a odráží pr˚umˇernou mzdu specializovaných technik˚u v segmentu IT pro rok 2012. Pracovník s vyšší kvalifikací (správa serveru a PC stanic) hrubá mzda cˇ istá mzda mzdové náklady Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady celkem (TCO - 3 roky)
48 994 Kˇc 35 819 Kˇc 65 653 Kˇc 787 836 Kˇc 787 836 Kˇc 787 836 Kˇc 2 363 508 Kˇc
Tabulka 7: Náklady na lidské zdroje ve variantˇe on-premise. Zdroj: vlastní tvorba 4.3.2
Varianta A2 - správa pomocí outsourcingu
V této variantˇe pˇredpokládáme celkovou správu sítˇe pomocí externí spoleˇcnosti, tedy formou outsourcingu. V tomto pˇrípadˇe bylo problematické zajistit relevantní zdroj cenových dat, jelikož spoleˇcnosti bˇežnˇe cenu správy IT neuvádˇejí. Nicménˇe i tak urˇcitá cˇ ást dodavatel˚u svoji cenovou politiku vystavuje veˇrejnˇe, proto jsme pro naši nákladovou studii použili data z následujících spoleˇcností: Theos, s.r.o., Hardware & Software Services - Ing. David Pˇrevorovský, COMES, spol. s r.o.. Zámˇernˇe jsme zvolili spoleˇcnosti r˚uzných velikosti a jednu spoleˇcnosti i z lokality mimo Prahu, abychom si vytvoˇrili ucelený obraz o cenové nabídce. Poptávaným produktem je full-outsourcing IT, správa jednoho serveru, 50-ti pracovních stanic, reakˇcní doba do 5. hod, minimálnˇe 5 pravidelných ná31
vštˇev v místˇe poboˇcky za mˇesíc a vzdálená podpora pracovních stanic. Cenové rozmezí tohoto produktu se pohybuje od 19 200 Kˇc mˇesíˇcnˇe až po 22 725 Kˇc. Abychom se vyhnuli pˇrípadnému podhodnocení volíme nejvyšší variantu, ke které ještˇe pˇridáme cˇ ástku 10 276 Kˇc, kterou si dodavatel úˇctuje pro správu samostatného serveru. Cenové ohodnocení mˇesíˇcní správy by tedy nemˇelo být podhodnocené a odpovídá reálné tržní nabídce. Celkový mˇesíˇcní paušál správy sítˇe cˇ iní 30 432 Kˇc, parametry služby: Správa 1 serveru, správa 50 PC stanic, 4 hod. reakˇcní doba, 8 návštˇev mˇesíˇcnˇe na místˇe odbˇeratele v cenˇe. Uvedené parametry jsou pro správu sítˇe našeho rozsahu optimální. Ve variantˇe SaaS se správou pomocí outsourcingu vybere pouze nejnižší tarif, který spoleˇcnosti nabízejí pouze pro správu poˇcítaˇcových stanic. Full-outsourcing (správa serveru a PC stanic) Outsourcing (1 server, 50 PC stanic) Outsourcing (1 server) Celkem outsorcing (mˇesíˇcnˇe) Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady celkem (TCO - 3 roky)
22 728 Kˇc 10 276 Kˇc 33 001 Kˇc 396 012 Kˇc 396 012 Kˇc 396 012 Kˇc 1 095 552 Kˇc
Tabulka 8: Náklady na outsourcing správy ve variantˇe on-premise. Zdroj: vlastní tvorba
4.4
Popis rˇ ešení a nákladu˚ v pˇrípadˇe software jako služba
Architektura ˇrešení v pˇrípadˇe distribuce SW SaaS je o poznání jednoduší než varianta klasického software. Tento fakt logicky vyplývá z charakteru SaaS, který minimalizuje vlastnictví prostˇredk˚u podnikové informatiky a pˇrevádí tyto prostˇredky pod kontrolu dodavatele. Využijeme rozdˇelení architektury do tˇrí úrovní podle obrázku 3, který již byl uveden u architektury on-premise. V pˇrípadˇe SaaS m˚uže celou druhou úroveˇn vypustit. Spoleˇcnost si tedy zachová pouze klasické pracovní stanice. Tento pˇredpoklad byl zd˚uvodnˇen v pˇredchozích kapitolách a vychází z charakteru práce zamˇestnanc˚u (pˇredevším požadavek na plnohodnotnou verzi Office a využívání pˇrenosných notebook˚u). Samozˇrejmˇe musí být zachována i nejnižší úroveˇn, tedy pˇripojení celé sítˇe k internetu a propojení jednotlivých pracovních stanic. Náklady pro úrovnˇe 3 a 1 jsou shodné pro obˇe varianty distribuce SW, proto je stejnˇe jako ve variantˇe on-premise vypustíme. Struktura náklad˚u se v pˇrípadˇe varianty SaaS bude skládat pouze z náklad˚u na pronájem licencí a správu, která podobnˇe jako u on-promise bude kalkulována pomocí ˇrešení interních lidských zdroj˚u nebo externím dodavatelem formou outsourcingu. Tabulka cˇ . 9 uvádí pˇrehled náklad˚u, které souvisí s modelem distribuce SW v pˇrípadˇe SaaS. Vˇetšina náklad˚u je složena pouze z ceny mˇesíˇcního pronájmu, který pro zjednodušení uvádíme v roˇcním souˇctu (pravý sloupec). Výjimku tvoˇrí pouze software Pohoda, který je ˇrešen specifickou metodou ASP, kdy server pro provoz systému je v pronájmu od externího dodavatele. Pro program Pohoda je tedy nutné jednorázovˇe zakoupit plnou ˇ klasickou licenci. Instalaci a provoz systému již zajišt’uje dodavatel ASP (CMIS Kanceláˇr Online). Zakoupení licence je tedy pouze formální akt, aby byly naplnˇeny právní a autorské záležitosti software. V pˇrípadˇe software ASPI jsme pˇredpokládali nejvíce opti32
mistickou variantu, kdy za každého uživatele je placena pouze minimální mˇesíˇcní cˇ ástka, jelikož zkoumaný podnik nebyl schopen specifikovat, kolik pr˚umˇernˇe dotaz˚u do systému zadává. Klasické licence na kanceláˇrský balík Office není nutné v této variantˇe kalkulovat zvlášt’, jelikož jsou již zahrnuté v produktu Office 365. Tento produkt nabízí v plánu E3 a vyšším výhodu duálního licencování. Jelikož produkt Office 365 v základním režimu nabízí základní datový prostor 10 GB a 0,5 GB pro každého uživatele, je nutné dokoupit dodateˇcný prostor o velikosti 129 GB, abychom zajistili požadavek na uložení souˇcasných dat, které spoleˇcnost spravuje/archivuje. Tato položka tvoˇrí podstatnou cˇ ást náklad˚u na ˇrešení SaaS. To je zp˚usobeno tím, že datový prostor u služeb SaaS je obecnˇe drahý. Úložištˇe a jejich správa je totiž jednou z nejnákladnˇejších položek, které musí poskytovatel služby zajistit. Do náklad˚u musíme zahrnout i nové pˇrír˚ustky dat, budeme uvažovat, že v prvním roce spoleˇcnost vystaˇcí s úvodní kapacitou, v druhém a tˇretím roce budeme pˇrikupovat vždy 15 GB. POHODA SQL 2012 Komplet NET5 Hlavní licence zahrnuje licenci pro 5 pˇripojených uživatel˚u. Zdroj: Stormware Pohoda Eshop (https://www.stormware.cz/zc/eshop.aspx), poˇrízeno 8.3.2012 Ekonomický systém jednorázovˇe (licence) - 1 ks 35 960 Kˇc SW maintanance (roˇcní poplatek) 8 270 Kˇc pronájem ˇrešení (roˇcní poplatek) 41 400 Kˇc Time Essentials Cena 198 Kˇc/uživatel/mˇesíˇcnˇe Zdroj: Timewatch Inc. (http://www.time-and-space.com) Evidence cˇ asu roˇcní pronájem - 50 uživatel˚u 118 800 Kˇc Office 365 plán E3 Plán E3, cena 494 Kˇc/uživatel/mˇesíˇcnˇe Cena za pˇríplatek datového prostoru: 45 Kˇc/GB Zdroj: Microsoft, poˇrízeno 8.3.2012 Datové úložištˇe roˇcní pronájem - 50 uživatel˚u (35 GB) 296 400 Kˇc Poštovní služby rozšíˇrení datový prostor 129 GB 69 660 Kˇc Kanceláˇrské aplikace rozšíˇrení datový prostor 15 GB (II. rok) 8 100 Kˇc rozšíˇrení datový prostor 15 GB (III. rok) 8 100 Kˇc ASPI Jednorázový aktivaˇcní poplatek ve výši 500,- Kˇc/uživatel. Minimální cena za 1 kalendáˇrní mˇesíc, v nˇemž byla služba aktivní, ke každému uživateli, cˇ iní 300,- Kˇc. Zdroj: Ceníky internetASPI 2012, poˇrízeno 8.3.2012 Právní systém jednorázovˇe (aktivace uživatel˚u) - 1 ks 22 500 Kˇc roˇcní pronájem licence (45 uživatel˚u) 162 000 Kˇc
Tabulka 9: Náklady na licence ve variantˇe SaaS V pˇrípadˇe SaaS nebudeme uvažovat žádné zavádˇecí náklady, budeme pˇredpokládat, že nastavení jednotkových služeb je pro jednotlivé uživatele jednoduché a je souˇcástí prodejního procesu. Toto tvrzení je sice na hranˇe reality, jelikož napˇríklad konfigurace poštovních úˇct˚u m˚uže být pro bˇežného uživatele relativnˇe složitá. Tyto náklady jsou ovšem tak malé, že budeme pˇredpokládat jejich rozpuštˇení ve variantách správy, tj. kdy nastavení 33
provede interní IT zamˇestnanec nebo ho provede externí spoleˇcnost zajišt’ující správu sítˇe. 4.4.1
Varianta B1 - správa pomocí interních IT zamˇestnancu˚
Problematika správy IT prostˇredk˚u již byla detailnˇe popsána pˇri výkladu varianty A1. Pˇri správˇe ˇrešení SaaS uvažujeme, že cílový pracovník bude mít na starosti pouze koncové stanice a bˇežní provozní problémy. Jeho kvalifikace a mzdové ohodnocení tedy bude výraznˇe nižší. Zatímco u varianty on-premise jsme stanovili cˇ istou mzdu na 35 819 Kˇc, zde volíme zhruba o 27 % nižší, tedy 26 406 Kˇc. V tomto snížení je zahrnuta obecná úspora ˇrešení SaaS v oblasti lidských zdroj˚u, kdy odpadá kvalifikovaná pracovní síla pro správu vlastních server˚u (úroveˇn 2). Náplní práce pracovníka s nižší kvalifikací bude zajištˇení pˇredevším okamžité technické podpory uživatel˚um sítˇe, která se v dlouhodobé praxi ukázala jako nezbytná. Vˇetšina problém˚u souvisí pˇredevším se stavem koncových stanic, dále s problémy tiskáren, nastavení mobilních zaˇrízení, pˇríprava nového prostˇredí pˇri fluktuaci zamˇestnanc˚u, správy SaaS úˇct˚u apod. Pracovník s nižší kvalifikací (správa SaaS úˇctu˚ a PC stanic) hrubá mzda cˇ istá mzda mzdové náklady Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady celkem (TCO - 3 roky)
35 333 Kˇc 26 406 Kˇc 47 347 Kˇc 568 164 Kˇc 568 164 Kˇc 568 164 Kˇc 1 704 492 Kˇc
Tabulka 10: Náklady na lidské zdroje ve variantˇe SaaS. Zdroj: vlastní tvorba 4.4.2
Varianta B2 - správa pomocí outsourcingu
V pˇrípadˇe SaaS kdy nemusíme kalkulovat správu aplikaˇcních server˚u budeme nyní poptávat pouze správu pracovních stanic a technickou podporu pro uživatele sítˇe. Pro zjištˇení vstupních cen využijeme stejné ceníky jako ve variantˇe A2. Správa zhruba 50 PC stanic s pravidelnou docházkou do sídla spoleˇcnosti byla stanovena na 22 725 Kˇc. Ušetˇríme tedy náklady za správu serveru. Vidíme, že správa klientských požadavk˚u pˇredstavuje vyšší složku celkových náklad˚u na správu. Spoleˇcnosti vycházejí z praxe, kdy komunikace s uživateli a ˇrešení koncových problém˚u je cˇ asovˇe nejvíce nároˇcné. Provoz server˚u je do jisté míry autonomní, jejich správu lze naplánovat, navíc obsloužit pohodlnˇe vzdáleným pˇrístupem, bez nutnosti osobní návštˇevy v sídle odbˇeratele. Úspory outsorcingu oproti variantˇe A2 jsou tedy zhruba 28 %.
4.5
Porovnání jednotlivých variant
V tabulce cˇ . 12 je uveden rozpad veškerých náklad˚u podle jednotlivých kategorií pro obˇe varianty distribuce software. Položky jsme získaly prostým souˇctem jednotlivých nákladových položek z výše uvedené nákladové analýzy a jejich rozˇclenˇením do období kdy jsou financovány. Pro výsledné srovnání jsou podstatné celkové souˇcty uvedené pro 34
Full-outsourcing (správa PC stanic a uživatelská podpora) Outsourcing (1 server, 50 PC stanic) Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady celkem (TCO - 3 roky)
22 725 Kˇc 272 700 Kˇc 272 700 Kˇc 272 700 Kˇc 818 100 Kˇc
Tabulka 11: Náklady na outsourcing správy ve variantˇe SaaS. Zdroj: vlastní tvorba jednotlivé varianty. Model distribuce on-premise, oproti deklarované výhodnosti modelu SaaS ze strany výrobc˚u, vychází pˇrekvapivˇe výhodnˇeji v obou variantách. Ve variantˇe A správy pomocí interních lidských zdroj˚u je model SaaS za období 3 let dražší o 69 693 Kˇc, zde tedy rozdíl není až tak závažný. Ve variantˇe B správy pomocí outsourcingu jsou úspory znatelnˇejší, 358 773 Kˇc.
Graf 2: Srovnání TCO - 3 roky. Zdroj: vlastní tvorba Z grafu cˇ . 3, který uvádí rozklad jednotlivých náklad˚u na varianty v cˇ ase, m˚užeme pozorovat, že varianta A on-premise po celé dva roky pˇredstavuje vyšší náklady, tˇretí rok je ovšem zlomový a v závˇeru tohoto roku dochází k celkové úspoˇre. Varianta B pˇrináší v podobˇe on-premise také celkové úspory až ve tˇretím sledovaném roce, nicménˇe rozdíl je zde znatelnˇejší a k úspoˇre se klasický model licencí pˇribližuje rychleji, již na zaˇcátku roku. Závˇery našeho zjištˇení musíme zasadit do širších souvislostí a zd˚uraznit možné faktory, které ovlivnily výsledek. Pokud se podíváme na pˇrehled celkových náklad˚u v tabulce cˇ . 12, m˚užeme vyvodit, že logicky vyšší cena licenˇcního modelu SaaS nedokázala efektivnˇe pˇrevážit uspoˇrené náklady na správu a tím získat výraznou výhodu pˇred klasickými licencemi on-premise. Tento zásadní fakt, který m˚uže otoˇcit TCO ve prospˇech SaaS lze hodnotit z více pohled˚u. Zastánci modelu SaaS mohou samozˇrejmˇe namítat argument, že zde uvádˇené náklady na správu v modelu SaaS jsou zbyteˇcnˇe vysoké. V obou variantách je rozdíl mezi správou modelu SaaS nebo on-premise zhruba 28 % až 30 %. Interpretovat to m˚užeme také tak, že nasazení modelu SaaS pomohlo zredukovat náklady na celkovou správu podnikové informatiky pˇribližnˇe o tˇretinu9 . SaaS-optimista by samozˇrejmˇe pˇred9
Ve variantˇe lidský zdroj˚u je tento rozdíl znatelnˇejší, jelikož vyšší mzda kvalifikovaného správce se u
35
SaaS
On-premise
771 190 Kˇc 696 360 Kˇc 704 460 Kˇc
865 469 Kˇc 110 770 Kˇc 110 770 Kˇc
Náklady na HW a zálohování Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady tˇretí rok celkem
0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
191 892 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
Náklady na zavedení Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady tˇretí rok celkem
0 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
164 400 Kˇc 0 Kˇc 0 Kˇc
Náklady na správu (var. A) Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady tˇretí rok celkem
568 164 Kˇc 568 164 Kˇc 568 164 Kˇc
787 836 Kˇc 787 836 Kˇc 787 836 Kˇc
Náklady na správu (var. B) Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady tˇretí rok celkem
272 700 Kˇc 272 700 Kˇc 272 700 Kˇc
396 012 Kˇc 396 012 Kˇc 396 012 Kˇc
Celkové náklady na vlastnictví (var. A) I. Rok II. Rok III. Rok
1 339 354 Kˇc 2 603 878 Kˇc 3 876 502 Kˇc
2 009 597 Kˇc 2 908 203 Kˇc 3 806 809 Kˇc
Celkové náklady na vlastnictví (var. B) I. Rok II. Rok III. Rok
1 043 890 Kˇc 2 012 950 Kˇc 2 990 110 Kˇc
1 617 773 Kˇc 2 124 555 Kˇc 2 631 337 Kˇc
Nálady na licence a pronájem SW Náklady první rok celkem Náklady druhý rok celkem Náklady tˇretí rok celkem
Tabulka 12: Srovnání TCO SaaS a on-premise. Zdroj: vlastní tvorba pokládal, že náklady na správu v režimu SaaS budou nulové, tedy se 100 % rozdílem oproti on-premise. V takovém pˇrípadˇe by samozˇrejmˇe model licencí SaaS v metodˇe TCO vyšel jednoznaˇcnˇe výhodnˇejší. Praktický pˇríklad na modelové spoleˇcnosti nám ovšem odkryl zajímavé zjištˇení. Omezit správu interních IT prostˇredk˚u na nula, není reálnˇe možné. Pˇri souˇcasném stavu produkt˚u a technologií si podnik vždy musí zachovat nˇejaké interní prostˇredky výpoˇcetní techniky ve svém vlastnictví a o tyto prostˇredky se musí nˇekdo efektivnˇe starat. on-premise správy se projeví na mzdových nákladech znatelnˇeji.
36
Graf 3: Vývoj TCO v cˇ ase. Zdroj: vlastní tvorba Výhodnost modelu SaaS tedy m˚užeme odvozovat od efektivnosti správy vnitˇrního IT, které musíme ve spoleˇcnosti zachovat. Výše tˇechto interních náklad˚u na správu a poˇcet náklad˚u, které se podaˇrí redukovat závisí samozˇrejmˇe na velikosti podniku, je možné, že u podnik˚u vyššího rozsahu dosáhnou úspory ze správy takových rozsah˚u, které pokryjí i dražší pronájem licencí SaaS. Zkušenosti z praxe u spoleˇcností MSP ukazují, že velkou vˇetšinu náklad˚u na správu tvoˇrí právˇe technická podpora koncových uživatel˚u a ˇrešení jejich problém˚u. Klasické PC stanice a tiskárny jsou v dnešní dobˇe stále pevnou souˇcástí každého podniku, je to jeden z d˚uvod˚u proˇc jsme mohli v poslední dekádˇe sledovat velký rozmach outsourcingových IT služeb. Podniky se snaží náklady se správou tˇechto provozních IT prostˇredk˚u minimalizovat pomocí externí správy. Omezení klasických pracovních stanic prostˇrednictvím nástupu tenkých klient˚u je sice znatelné, ale i ty vyžadují urˇcitý druh správy a odborné péˇce. Navíc hodnˇe uživatel˚u používá osobní pˇrenosné poˇcítaˇce, které používají i v režimu offline s klasickým SW. Pˇredstava, že se podaˇrí omezit napˇríklad 80 % náklad˚u na správu po zavedení modelu SaaS tedy nemusí být vždy správná. Z tˇechto d˚uvodu jsme byli nuceni v naší pˇrípadové studii ponechat správu pracovních stanic, která se projevila i ve variantˇe SaaS. Samozˇrejmˇe m˚užeme polemizovat o výši tˇechto náklad˚u, ale ty jsme se snažili minimalizovat tím, že jsme náhodnˇe vybrali nabídky spoleˇcností z r˚uzných lokalit. Nelze vylouˇcit, že reálné náklady správy pro on-premise varianty mohou být v nˇekterých podnicích vyšší a tím zvýhodnit SaaS model, nicménˇe v našem pˇrípadˇe se to nepotvrdilo a lze dovozovat, že podobná situace m˚uže nastat i u dalších podnik˚u z kategorie MSP. Pˇri plánování nasazení distribuˇcního modelu SaaS musí podnik velmi dobˇre zvažovat stav svých souˇcasných IT systém˚u a pokládat si otázku do jaké míry se mu podaˇrí redukovat správu a vlastnictví svých interních systém˚u. Tyto úspory musí zvážit s vyšší cenou licencí SaaS a velmi dobˇre kalkulovat, jestli se projeví výsledná úspora ta rozhodnˇe nemusí pˇrijít jaksi automaticky, jak se to snaží inzerovat nˇekteˇrí dodavatelé SaaS produkt˚u. V naší modelové spoleˇcnosti se tak nestalo, pˇredevším z tˇechto d˚uvod˚u: (a) nutnosti zachovat úˇcetní SW, který není v modelu SaaS nabízen na cˇ eském trhu, (b) 37
velikost interních ICT prostředků
nutnost zachovat klasické pracovní stanice, tiskárny, skenery, (c) nutnost zachovat cˇ ásti klasického SW, kterého se spoleˇcnost nechce vzdát, jelikož zatím neexistuje alternativa (MS Office). Z výše uvedeného zjištˇení m˚užeme zavést termín "efekt SaaS", který defi-
Kritická hranice „výhodnosti“ Vyjadřuje minimální redukci vnitřního ICT
Náklady klesly pod kritickou hladinu => SaaS se vyplácí
Náklady, které musíme stále investovat pro správu vlastního ICT
žádné SaaS licence
vnitřní ICT = 0 => nejvyšší efekt SaaS
Efekt SaaS je přiliš malý, tj. celkové TCO se zvýší
„efekt SaaS“ ekonomické úspory
Graf 4: Efekt SaaS. Zdroj: vlastní tvorba nujeme jako ekonomické úspory tohoto distribuˇcního modelu. Na grafu cˇ . 4 vidíme vztah nepˇrímé závislosti SaaS efektu a internˇe vlastnˇeních ICT prostˇredk˚u. Z této závislosti m˚užeme odvozovat, že cˇ ím má podnik menší vlastnictví interních ICT prostˇredk˚u tím m˚uže oˇcekávat vyšší ekonomické úspory modelu SaaS. Podnik tedy musí pˇri zavádˇení modelu SaaS pˇrekroˇcit kritickou hranici (na grafu cˇ ervená linka), kdy musí své interní prostˇredky redukovat natolik, aby výsledný efekt SaaS pˇrevážil a celkové TCO vycházelo pro celou podnikovou informatiku výhodnˇeji. Tento krok vyžaduje d˚usledné plánování, mohli jsme sledovat, že v naší pˇrípadové studii (ˇcerná pˇrerušovaná linka) se tuto hranici pˇrekroˇcit nepodaˇrilo a spoleˇcnosti model SaaS nepˇrinesl úspory v celkových nákladech vlastnictví. Díky rozkladu náklad˚u na celkové vlastnictví lze vyvodit i poznatek cenové nákladnosti datového úložištˇe v režimu SaaS. Náš zkoumaný podnik uchovává relativnˇe vysoké množství dokument˚u a dat, jelikož to vyplývá z charakteru jeho cˇ innosti. Cena datového úložištˇe SaaS je 45 Kˇc za jeden uložený GB za mˇesíc. Pˇri velikosti celkové velikosti úložištˇe 149 GB je celková mˇesíˇcná cˇ ástka za pronájem tohoto úložištˇe relativnˇe vysoká a tvoˇrí významnou cˇ ást náklad˚u SaaS. Pro srovnání jsme vyhodnotili i další SaaS datová úložištˇe Box.net a Dropbox.com, která jsou velice populární, ale cena pˇri hranici 100 GB a více je obdobná. Pokud bychom zvažovali i jiné než cenové faktory distribuce software, musíme zd˚uraznit, že software SaaS nabízí pravdˇepodobnˇe vyšší garance provozu u tˇechto datových sklad˚u. Napˇríklad u služby Office 365 je garance dostupnosti služby (SLA) stanovena na hranici 99,9 %. V pˇrípadˇe, že dostupnost je nižší, zavazuje se dodavatel poskytnout slevu z tarifu ve výši 25 %. Tj. nejedná se o finanˇcní kompenzaci, ale pouze o slevu. V pˇrípadˇe vlastního ˇrešení v podobˇe on-premise licencí, tuto výhodu nemáme. Pokud nastane výpadek je to interní zodpovˇednost a k žádným slevám tedy nedochází. 38
Modelové ˇrešení, které jsme navrhli pro variantu on-premise je založeno na kvalitních komponentách s proaktivní podporou a dodáním náhradních díl˚u "next bussines day", tj. výpadky by v pr˚ubˇehu sledování období nemˇely být závažné, nicménˇe stanovit výsledné SLA pro toto ˇrešení nelze10 . Dalším argumentem, který mohl v našem srovnávacím pˇrípadˇe vyznít proti modelu SaaS jsou ceny jednotlivých produkt˚u. Nejvyšší nákladovou položku tvoˇrí pˇredevším produkt Office 365, kdy cena za plán E3 pro jednoho uživatele cˇ iní 493 Kˇc mˇesíˇcnˇe. Pˇri poˇctu 50 uživatel˚u je cˇ ástka za mˇesíˇcní pronájem produktu 24 700 Kˇc a roˇcní 296 400 Kˇc. Tuto cˇ ástku lze minimalizovat pˇri volbˇe nižších plánu (E1 a E2), které spoleˇcnost Microsoft nabízí. Nicménˇe tyto plány jsou omezeny z hlediska licence na kanceláˇrský balík Office. Jinak ˇreˇceno, plán E3 je jediným plánem, který umožˇnuje používat SaaS funkcionality produktu a zároveˇn klasické Office instalované na PC. Nutno podotknout, že pokud by spoleˇcnost nevyžadovala klasické Office, mohla by zvolit levnˇejší plán E2, který by pˇri cenˇe 325 Kˇc za uživatele náklady varianty SaaS pˇreklopil v její prospˇech. Plán E3 sice pˇrináší i další výhody oproti plánu E2, ale pro náš modelový podnik je hlavní pˇridanou hodnotou pˇredevším balík Office. Licence jednotlivých SaaS produkt˚u je tedy nutné velmi peˇclivˇe vybírat a zkoumat i jednotlivé varianty. Z naší studie vyplývá, že rozdíly mezi jednotlivými tarify mohou být pro celkové úspory v TCO velmi závažné.
5
Závˇer
V úvodu práce jsme stanovili nosnou domnˇenku, která vychází z vˇetšinového mínˇení na trhu IT a stanovuje ekonomicko-finanˇcní výhodnost distribuˇcního modelu SaaS oproti tradiˇcnímu modelu on-premise licencí. Práce se pokusila tuto domnˇenku jednoznaˇcnˇe vyvrátit nebo potvrdit. Za tímto úˇcelem jsme provedli podrobnou pˇrípadovou studii celkových náklad˚u vlastnictví na modelové spoleˇcnosti, jejíž výsledky potvrdily neplatnost domnˇenky. Ze srovnání vyplynulo, že z pohledu této studie jsou klasické licence z finanˇcního hlediska v období tˇrí let výhodnˇejší. V našem srovnávacím modelu pˇrinesly úspory v rozsahu 12 % respektive 2 % oproti SaaS podle zp˚usobu zvolené správy prostˇredk˚u podnikové informatiky. Pokud chceme být d˚uslední, musíme objektivnˇe pˇripustit, že cíle práce se sice podaˇrilo formálnˇe plnˇe naplnit, ale z vˇecného hlediska musíme naše závˇery korigovat. Nelze z nich vyvozovat dogmatické a paušální tvrzení, které lze stáhnou na celý trh IT a na libovolný cílový podnik. V první cˇ ásti pˇrípadové studie jsme se pokusili generalizovat naší zkoumanou spoleˇcnost jako reprezentanta segmentu malých a stˇredních podnik˚u (MSP). Pˇri hlubším prozkoumání všech podnikových proces˚u a požadavk˚u na podnikovou informatiku, m˚užeme tuto generalizaci považovat za problematickou. Zkoumaná spoleˇcnost podniká v oboru právních služeb a daˇnového poradenství. Její podnikové procesy jsou specifické pˇredevším v absenci tradiˇcní výroby, intenzivní práce s dokumenty a prodejním modelem. Nelze pˇredpokládat, že všechny podniky v segmentu MSP pracují stejným zp˚usobem. Tradiˇcní výrobní podniky jsme vylouˇcily okamžitˇe, jejich požadavky na IT 10 Kromˇe varianty kdy SLA na systém garantuje externí správce formou outsourcingové správy. V takovém pˇrípadˇe musíme oˇcekávat vyšší ceny služby, než které jsme ve studii použili
39
budou velmi odlišné. Podniky ze segment˚u služeb jsou naší spoleˇcnosti rozhodnˇe bližší a závˇery naší studie pro nˇe mohou být vodítkem, nicménˇe i tak musí velmi d˚ukladnˇe zvážit jestli fungování jejich spoleˇcnosti nevykazuje nˇekteré odlišné procesy, které zmˇení charakter používaného IT zázemí. Paušalizovat heterogenní prostˇredí podnik˚u na jedno ICT ˇrešení není prakticky možné, proto lze pˇrísnˇe vzato naši studii aplikovat pouze na podniky s podobným charakterem fungovaní a generalizace musí být peˇclivˇe zvážena podnik od podniku. Další problémy, které mohou zpochybnit závˇery výsledku našeho šetˇrení souvisí pˇrímo se zvolenou metodikou výpoˇctu celkových náklad˚u vlastnictví. Jak již bylo zmínˇeno v pr˚ubˇehu práce, tato metodika je velmi citlivá na výbˇer rozsahu nepˇrímých náklad˚u a cenových vstup˚u. Zajistit objektivní data pro vstupní náklady pˇredevším v oblasti služeb externí správy je pˇri rozsahu naší práce problematické. Analýza trhu outsourcingu nebo správa pomocí interních lidských zdroj˚u by vydala na samostatnou práci. Cenové variace a možnosti jsou v této oblasti široké, navíc konkrétní obchodní podmínky vyjednané pˇrípad od pˇrípadu mohou výsledky srovnání TCO naprosto otoˇcit. Další problém je, že finanˇcní rozdíl mezi TCO obou model˚u je malý (pˇredevším ve variantˇe A), je nutné poˇcítat s tím, že i drobné zmˇeny na vstupu náklad˚u mohou výsledek radikálnˇe zmˇenit. I pˇres tyto nedostatky m˚užeme hodnotit pˇrínosy práce jako užiteˇcné, jelikož z ní vyplývají další obecnˇe platné poznatky. Za prvé se prokázalo, že nˇekterá tvrzení, které modelu SaaS pˇrisuzují zázraˇcné finanˇcní úspory nejsou pravdivá. I v pˇrípadˇe modulu SaaS musí podnik velmi peˇclivˇe zvažovat jaký typ služby zavede, jaký zvolí cenový plán dané služby a jaké to bude mít dopady na celkové náklady. SaaS rozhodnˇe není všelék, nˇekteré cenové plány jsou ze strany dodavatel˚u nastaveny h˚uˇre. V našem pˇrípadˇe to potvrdila napˇríklad velká cenová diverzifikace mezi plány Office 365, která velmi významnˇe ovlivˇnovala výsledné TCO, pˇritom rozdíly pˇridané hodnoty mezi jednotlivými plány, jsou pˇrinejmenším diskutabilní. Zajímavý je i faktor ceny datových úložišt’ SaaS, kdy cena za jeden GB je relativnˇe vysoká. Podnik musí se svými daty v „cloudu“ velmi peˇclivˇe hospodaˇrit, jinak mu mohou náklady pˇrer˚ust velmi rychle pˇres hlavu (uživatelé mají tendenci na firemních úložních ukládat kde co). Ze závˇer˚u srovnávací studie lze vypozorovat i vztah mezi snížením vlastnictví interních prostˇredk˚u IT a rozsahem nasazení SaaS. Model SaaS je pro spoleˇcnost výhodnˇejší pouze v pˇrípadˇe, že se mu podaˇrí eliminovat dostatek vnitˇrních systém˚u IT a zdroj˚u správy, jejichž funkci SaaS nahrazuje. Pokud dokazí ke kombinaci obou distribuˇcních model˚u m˚uže místo úspor pˇrijít zvýšení náklad˚u. Efekt SaaS se v takovém pˇrípadˇe neprojeví a má negativní dopad na celkové TCO. SaaS pˇredevším v zavádˇení nabízí velmi nízké investice, proto svádí k tomu, tyto efekty podceˇnovat. Dlouhodobé náklady, ale v nˇekterých pˇrípadech mohou být zklamáním. Na tyto problémy související se zavádˇením SaaS cˇ eská literatura pˇríliš nepoukazuje, m˚užeme tedy chápat jako jeden z pozitivních pˇrínos˚u této práce, že se snaží tuto problematiku zviditelnit. Z poznatk˚u práce lze v souhrnu vyvodit, že distribuˇcní model SaaS si na trhu IT rozhodnˇe nalezne své místo a v budoucnu pravdˇepodobnˇe získá dominantní postavení v distribuˇcních modelech. Jeho zavádˇení, ale musí podléhat pˇrísným kritériím a zpracováním nákladových a ROI analýz, stejnˇe jako u každého jiného prostˇredku podnikové informatiky. Odpovˇední „decision makers“ v oblasti IT a nákupu musí tedy k problému pˇristupovat racionálnˇe, nikoliv na základˇe marketingových trend˚u a cˇ astého neduhu v segmentu IT - „musíme to mít, jelikož je to nové a urˇcitˇe lepší “. 40
Literatura ˇ [1] VORÍŠEK, J.: Na cestˇe k ASP [online]. 2007, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z:
. [2] POLANSKÝ, O.: Analýza dopadu nových model˚u distribuce SW na principy rˇízení IS/IT podniku. Diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008, vedoucí diplomové práce prof. ing. Jiˇrí Voˇríšek, CSc. . [3] Software-as-a-Service Executive Council: Software-as-a-Service - A Comprehensive Look at the Total Cost of Ownership of Software Applications [online]. Whitepaper, Software & Information Industry Association (SIIA), 2006, [cit. 201203-11]. Dostupné z: . [4] KOUBSKÝ, P.: IT dnes a zítra: kde je zakopán pes? [online]. 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [5] CARR, N. G.: Does IT Matter? Information Technology and the Corrosion of Competitive Advantage. Harvard Business Review Press, první vydání, 2004, ISBN: 9781591394440. [6] GRANDIS, C.: CSC: Infografika - Cloud Computing a podnikání [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [7] Cloud.com: Cloud Computing Outlook 2011 [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [8] ZBIEJCZUK, A.: Web 2.0-charakteristika a služby. Diplomová práce, Masarykova Univerzita v Brnˇe, Fakulta sociálních studií, 2007, vedoucí práce: Mgr. David Koˇrínek. . [9] NEUMANN, J.: CRM formou SaaS [online]. 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [10] MALÝ, M.: Gartner: Software jako služba slibuje víc, než doopravdy dává. Lupa.cz (www.lupa.cz), server o cˇ eském Internetu [online], roˇcík 1, 2009, dostupné z: . ISSN 12130702. [11] FERGUSON, T.: Is SaaS really cheaper? [online]. 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [12] ILLICH, M.: Cloud je nˇekdy také pˇredražená hraˇcka. Lupa.cz (www.lupa.cz), server o cˇ eském Internetu [online], roˇcík 1, 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . ISSN 1213-0702. 41
[13] JIRUŠE, P.: M˚uže být model SaaS zklamáním? IT Systems, roˇcík 12, cˇ . 4/2010, 2010: s. 20–21, ISSN: 1802-615X . . [14] Info-Tech: SaaS: What it is and Why You Should Care. Technická zpráva, Info-Tech Research Group Inc., 2006, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [15] WANG, R.: Comparing The ROI Of SaaS Versus On-Premise Using Forrester’s TEI Approach [online]. Technická zpráva, Forrester Research, Inc., 2006, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [16] LISNÍK, L.: CRM jako SaaS? [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . ˇ [17] DOCEKAL, D.: Gartner: Smluvní podmínky cloud služeb cˇ asto zvýhodˇnuji poskytovatele [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [18] ZANDL, P.: Cloudy mají budoucnost, a také problémy úˇcetní i právní. Lupa.cz (www.lupa.cz), server o cˇ eském Internetu [online], roˇcík 1, 2010, dostupné z: . ISSN 1213-0702. [19] Oracle: Evropské firmy mohou svá citlivá data ukládat opˇet v zemích EU [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [20] VÍTEK, D.: Nejúspˇešnˇejší business modely roku 2010 na webu [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [21] ROTHBART, J.: Linking SaaS Software Pricing to Value [online]. 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [22] CREESE, G.: SaaS vs. Software: The Pros and Cons of SaaS Pricing [online]. 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [23] WESTON, R.; KAVIANI, S.: SAAS VENDOR SELECTION A Systematic Approach to Selecting a Software-as-a-service Vendor [online]. White paper, HyperOffice Inc., Rockville, Maryland, 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [24] MOYLE, K.: Total cost of ownership and open source software [online]. Research paper, Department of Education and Children’s Services South Australia, 2004, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . 42
[25] ŠVÍK, M.: ROI, TCO a NPV: Svatá trojice [online]. 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [26] Evropská komise: Aplikaˇcní výklad pro vymezení pojm˚u drobný, malý a stˇrední podnikatel a postup˚u pro zaˇrazování podnikatel˚u do jednotlivých kategorií [online]. 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [27] BENNETT, K.: Prototype Implementations of an Architectural Model for ServiceBased Flexible Software. Technická zpráva, Department of Computer Science, University of Durham, UK, 2009. [28] BENNETT, K.; LAYZELL, P.; BUDGEN, D.; aj.: Service-Based Software: The Future for Flexible Software [online]. Technická zpráva, Department of Computer Science, University of Durham, UK, 2009, [cit. 2012-0311]. Dostupné z: . [29] BRDJAR, J.: Analýza ICT trhu v segmente služieb SaaS. Bakaláˇrská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2010, vedoucí bakaláˇrské práce: doc. Ing. Jan Pour, CSc.. . [30] BRODKIN, J.: 5 problems with SaaS security [online]. 2010, [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: . ˇ L.: Vývoj modelu SaaS. Systémová integrace, roˇcík 15, cˇ . 4, 2008, ISSN: [31] BURKON, 1210-9479. ˇ [32] CA Technologies: Výzkum CA Technologies: Virtualizace server˚u se v Ceské republice a na Slovensku používá stále cˇ astˇeji; Cloud zatím není akceptován jako dlouhodobá metodologie [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [33] DEBES, H.: SaaS market will ’collapse’ in two years [online]. 2008, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [34] DUNHAM, M.: SaaS & PaaS: What is the Value? [online]. 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [35] FIŠNAR, K.; Štˇepán FIKR: Proˇc SaaS vítˇeží nad Cloudem? [online]. [2011], [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [36] FONTANA, J.; HALL, M. E.: Podnikový SaaS : plánování je nezbytností. Computerworld, roˇcík 20, cˇ . 8, 2009: s. 23–26, ISSN: 1210-9924. .
43
[37] Gartner: Gartner Executive Programs Worldwide Survey of More Than 2,000 CIOs Identifies Cloud Computing as Top Technology Priority for CIOs in 2011 [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [38] Gartner: Gartner’s 2010 Hype Cycle Special Report Evaluates Maturity of 1,800 Technologies [online]. 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [39] GRUMAN, G.: The Truth About Software as a Service (SaaS) [online]. 2007, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [40] GRUMAN, G.: Include Management Costs When Calculating Software as a Service Benefits [online]. 2007, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [41] HOCH, F.; KERR, M.; GRIFFITH, A.: Software as a Service: Strategic Backgrounder [online]. Technická zpráva, Software & Information Industry Association, Washington, 2001, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [42] HOFFMAN, T.: Gartner: Debunking five myths of TCO [online]. 2003, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [43] HOLOUBEK, V.: Porovnání SaaS rˇešení elektronického obchodu pro malou a stˇrední firmu. Bakaláˇrská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008, vedoucí bakaláˇrské práce Lukáš Burkoˇn. . [44] INSIDE: Terminologie cloud computingu [online]. 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [45] JURICA, M.: SaaS ve firemním ICT - d˚usledky, zmˇeny, pˇríležitosti. Diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2011, vedoucí diplomové práce Mgr. Jiˇrí Donát, Ph.D. . [46] KAPLAN, J.: Cutter Consortium, Predicting the Year Ahead - 2012: Industryspecific SaaS/Cloud Solutions will Proliferate [online]. 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [47] KAPLAN, J.: Cutter Consortium, Predicting the Year Ahead - 2011: Cloud Computing will Transform the Way Organizations Procure, Utilize and Administer Business Applications and Processing Power [online]. 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [48] KAPLAN, J.: Software-as-a-Service on the Rise [online]. 2007, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . 44
[49] KOUTNÝ, J.: Uvedení firemní SaaS aplikace na trh. Bakaláˇrská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2009, vedoucí bakaláˇrské práce Lukáš Burkoˇn. . ˇ [50] KORÍNEK, F.: Možnosti rˇešení nasazení podnikového IS standardní formou a SaaS na pˇríkladu MSP. Diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2011, vedoucí diplomové práce prof. Ing. Josef Basl, CSc. . [51] KRAHULEC, J.: Software jako služba, porovnání s outsourcingem. Bakaláˇrská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008, vedoucí bakaláˇrské práce Renáta Kunstová. ˇ R.: Microsoft jako služba z pohledu poskytovatele. Bakaláˇrská práce, Vy[52] KREJCA, soká škola ekonomická v Praze, 2011, vedoucí bakaláˇrské práce Ing. Libor Gála. . ˇ [53] KRÁLÍCEK, V.: Na SaaS moc nevˇeˇrím. Hospodáˇrské noviny [online], rocˇ ík 1, 8.3.2011, 2011, [cit. 2012-03-15]. Dostupné z URL . ISSN 1213 - 7693. [54] KUTIL, I.: Jak na integraci s platformou v cloudu. Lupa.cz (www.lupa.cz), server o cˇ eském Internetu [online], roˇcík 1, 2011, dostupné z: . ISSN 1213-0702. [55] MATHEWSON, M.: The Resource Efficiency Model [online]. 2002, [cit. 201203-11]. Dostupné z: . [56] Microsoft: Office 365 for Enterprise Service Descriptions [online]. 2012, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . ˇ [57] NOVOTNÝ, O.; POUR, J.; MARYŠKA, M.; aj.: Rízení výkonnosti podnikové informatiky. Praha : Professional publishing, první vydání, 2010, EAN: 9788074310409. [58] ORTH, X.: Summary of SaaS research [online]. Survey, TOPdesk UK limited, London, United Kingdom, 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . ˇ [59] POLANSKÝ, O.; VORÍŠEK, J.: SaaS model dodávky aplikací a z nˇeho vyplývající transformace IT pr˚umyslu. Technická zpráva, Fakulta Informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická Praha, [2008]. [60] RADICATI, S.: Google Apps & Microsoft Exchange Server 2007 - Total Cost of Ownership Analysis [online]. Technická zpráva, The Radicati Group, Inc., 2008, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: .
45
[61] RATAMETHA, T.; VEERAGANDHAM, M.: CRM: Software as a Service versus Onpremise – benefits and drawbacks [online]. Technická zpráva, Department of Informatics School of Economics and Management Lund University, Lund, Sweden, 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . [62] SCHULLER, S.: A Pricing Strategy for Your SaaS Offering [online]. 2008, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . ˇ [63] SODOMKA, P.; KLCOVÁ, H.: Informaˇcní systémy v podnikové praxi. Brno : Computer Press, druhé vydání, 2011, EAN: 9788073185688. [64] STECKER, L.: Pronájem služeb. CIO Business World, roˇcík 3, cˇ . 3, 2010: str. 6, ISSN: 1803-7321. [65] VERGHESE, A.; KIRAN, G. N.: On Demand - IT Spend Optimization for Retailers [online]. Technická zpráva, Wipro Limited, Sydney, Australia, 2009, [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: . ˇ [66] VORÍŠEK, J.: Aplikaˇcní služby IS/ICT formou ASP : proˇc a jak pronajímat informatické služby. Praha : Grada, první vydání, 2003, ISBN: 80-247-0620-2.
46
