VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 SIMONA ČECHOVÁ

1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2015

SIMONA ČECHOVÁ

2

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5


Abstrakt Práce se zaměřuje na analýzu vybraných makroekonomických ukazatelů České republiky. Hrubý domácí produkt je analyzován za období 2000 – 2013, inflace za období 2003 – 2013. Práce se skládá z teoretické a analytické části. Teoretická část zajišťuje popis a vysvětlení základních pojmů nezbytných pro danou problematiku. Analytická část obsahuje rozbor datasetů obou ukazatelů. Analýza hrubého domácího produktu, měřeného ve stálých cenách, je ukázána na srovnáních mezi jednotlivými roky i čtvrtletími. Analýza inflace se zaměřuje na vývoj indexu spotřebitelských cen. Jednotlivé části obsahují detailnější rozboru faktorů, jež ovlivňovaly českou ekonomiku v daném období. Klíčová slova: ekonomický růst, makroekonomické ukazatele, hrubý domácí produkt, inflace, tempo růstu, výdajová metoda JEL klasifikace:E01, E31

Abstract The thesis focuses on analysis of selected macroeconomics indicators of Czech republic. Gross domestic product is analyzed in period 2000 – 2013, inflation in period 2003 – 2013. The thesis consists of theoretical and analytical parts. The theoretical part provides the description and explanation of fundamental terms which are necessary for our analysis. The analytical part includes the analysis of dataset for both variables. The analysis of gross domestic product, measured in constant values, is shown in a comparison between anual and quartal periods. The analysis of inflation focuses on the development of consumer price index. Each parts consists of more detailed analysis of factors which determined Czech economy at that perioed. Key words: economic growth, macroeconomic indicators, gross domestic product, inflation, growth rate, expenditure approach JEL classification: E01, E31



Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................. 1

2.

Teoretická část ................................................................................................. 3 2.1. Hospodářský růst ................................................................................................ 3 2.2. Hrubý domácí produkt........................................................................................ 3 Nominální a reálný HDP ...................................................................................................... 4 2.3. Výpočet hrubého domácího produktu ................................................................. 4 Výdajová metoda.................................................................................................................. 4 Produkční metoda (výrobní metoda) .................................................................................... 5 Důchodová metoda............................................................................................................... 6 2.4. Parita kupních sil (PPP) ...................................................................................... 7 2.5. Standard kupní síly (PPS) ................................................................................... 8 2.6. Alternativní ukazatele ......................................................................................... 8 2.7. Problémy HDP a Ekonomický blahobyt ........................................................... 10 2.8. Inflace ............................................................................................................... 11 Druhy inflace ...................................................................................................................... 11 Měření inflace .................................................................................................................... 12 Důsledky inflace................................................................................................................. 14

3.

Analytická část ............................................................................................... 15 3.1. Výpočet HDP výdajovou metodou ..................................................................... 15 3.2. Analýza jednotlivých let .................................................................................... 17 Rok 2000 ............................................................................................................................ 17 Rok 2001 ............................................................................................................................ 18 Rok 2002 ............................................................................................................................ 18 Rok 2003 ............................................................................................................................ 18 Rok 2004 ............................................................................................................................ 19 Rok 2005 ............................................................................................................................ 19 Rok 2006 ............................................................................................................................ 19 Rok 2007 ............................................................................................................................ 20 Rok 2008 ............................................................................................................................ 20 Rok 2009 ............................................................................................................................ 20 Rok 2010 ............................................................................................................................ 20 Rok 2011 ............................................................................................................................ 21 Rok 2012 ............................................................................................................................ 21 Rok 2013 ............................................................................................................................ 22 3.3. Výpočet HDP výrobní metodou ......................................................................... 22 3.4. Celkový pohled na meziroční tempo růstu......................................................... 22 3.5. Alternativní ukazatele ....................................................................................... 23 Hrubý národní důchod........................................................................................................ 23 Reálný hrubý domácí důchod rezidentů ............................................................................. 24 3.6. Reálná konvergence – HDP na obyvatele v PPS ................................................ 25 ............................................................................................................................................ 26 3.7. Vývoj inflace v ČR ............................................................................................ 26 3.8. Vývoj indexu spotřebitelských cen .................................................................... 27

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 4.

Závěr .............................................................................................................. 30


1. Úvod Tato bakalářská práce zpracovává téma „Makroekonomické ukazatele České republiky po vstupu do Evropské unie“. Vstup České republiky do Evropské unie byl doprovázen velkými očekáváními nejen v oblasti hospodářské a ekonomické, proto se tato práce zaměřuje na zjištění, jak ve skutečnosti vypadaly makroekonomické ukazatele – konkrétně hrubý domácí produkt a inflace v období po roce 2000. Počátky moderní ekonomiky ČR hledejme již v období vzniku samostatné Československé republiky. České země měly postavení výrazné v průmyslové oblasti v době Rakouska-Uherska. V 90. letech 19. století a počátkem 20. století produkovaly více než dvě třetiny celkové průmyslové výroby v monarchii. Tento trend pokračoval i v době tzv. „První Republiky“, kdy se ČSR zařadila mezi deset nejvyspělejších ekonomik světa. Nadějný vývoj hospodářství byl silně poznamenán dvěma světovými válkami a hospodářskou krizí ve 30. letech. Snahu navázat na hospodářské úspěchy První Republiky překazil komunistický převrat v roce 1948, kdy centrální plánování a omezení zahraničního obchodu vedlo k výraznému zpomalení hospodářského rozvoje v porovnání se západními (demokratickými) republikami. Od padesátých let dvacátého století se začaly na území především západní Evropy objevovat první pokusy o integraci. Vzniklo Evropské společenství, sestavené šesti zakladatelskými státy, což později tvořilo základ Evropské unie. Toto společenství přispívalo k odstraňování bariér vzájemného obchodu, ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva, vytváření pracovních příležitostí apod. V roce 1951 vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), poté, v roce 1957, následovalo Evropské hospodářské společenství (EHS), a také Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). Významným milníkem se pro Československo stal pád komunistického režimu v roce 1989. Od tohoto roku se pro Československo začaly otevírat možnosti integrace mnohem více, než tomu tak bylo v předchozích letech. Rok 1992 se stal klíčovým pro celou Evropu. Byla sepsána tzv. Maastrichtská smlouva, na jejímž základě vznikla Evropská unie, kterou tvořilo dvanáct států. Cílem Evropské unie je vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie. Unie má sloužit ke zvýšení konkurence schopnosti evropských zemí vůči ostatním zemím a zjednodušit pohyb obyvatelstva a zboží na jejím území. Eurozónou se oficiálně nazývá oblast Evropy, kde se používá společná měna euro. Členy eurozóny jsou státy, které vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie. 1. 1. 1993 nastal rozpad Československa a vznikly dva samostatné územní celky – Česká republika a Slovensko. Česká republika zažádala v roce 1996 o členství v Evropské unii a po splnění přístupových kritérií se 1. května 2004 stala jejím členem. V současné době má Evropská unie 28 členů s tendencí dalšího rozšiřování.

1 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Cílem této práce je analyzovat hrubý domácí produkt a inflaci (indexu spotřebitelských cen) po vstupu do Evropské unie, popsat vývoj ekonomiky v letech od roku 2003 až po rok 2013, a nalézt převládající trendy v tomto vývoji a na základě dat pak v praktické části potvrdit, nebo naopak vyvrátit, následující hypotézu - Se vstupem do EU se zvýšilo tempo růstu hrubého domácího produktu České republiky díky odstranění bariér obchodu a vstupu na jednotný evropský trh. - Finanční krize v roce 2008 ovlivnila vývoj makroekonomických veličin (HDP a inflace) v roce 2009.

Metodická část Práce je rozdělena do dvou částí. První část – teoretická část se věnuje popisu hlavních makroekonomických veličin (HDP a inflace). Jejich rozdělení, způsoby měření a také jejich kritice a případným alternativním ukazatelům ekonomického růstu. Teoretická část byla sestavena na základě literární rešerše. Veškeré nalezené zdroje byly následně využity i jako podklad pro zpracování praktické části. Jako vhodné se prokázaly ověřené zdroje jako je Eurostat, Český statistický úřad a další oficiální zdroje. Autorka také navštívila Městskou knihovnu v Praze a zde vyhledala vhodné zdroje na zpracovávané téma. Jako vhodná literatura se prokázala i učebnice napsané lektory VŠEM. Praktická část se zaměřuje na analýzu vývoje jednotlivých makroekonomických ukazatelů v průběhu času. Při sestavování praktické části se autorka zaměřila především na zpracování dat, které byly zkoumány v teoretické části. Autorka se nejprve zaměřila na vývoj HDP v jednotlivých letech 2000 – 2013. Následně provedla výpočet HDP výrobní metodou, zkoumala také alternativní ukazatele (hrubý národní důchod a reálný hrubý domácí důchod rezidentů), celkový pohled na meziroční tempo růstu, HDP na jednoho obyvatele v PPS. I přesto, že autorka zkoumala především HDP, okrajově se zaměřila ještě na vývoj inflace v ČR, což je také velmi důležitý ukazatel. Úvod a závěr byl sestaven až na konci vypracování celé práce. V úvodu je uvedeno, o čem celá práce pojednává a co bude autorka srovnávat. V závěru jsou sepsány výsledky práce, které byly zjištěny především v praktické části.



2. Teoretická část 2.1. Hospodářský růst Zásadním předpokladem pro zvyšování ekonomické úrovně země je hospodářský růst. Ten je také v dnešní době jedním z hlavních cílů valné většiny států světa. V současnosti rozlišujeme hospodářský růst v rámci krátkodobého, střednědobého či dlouhodobého období. V krátkodobém horizontu jsou za motory růstu pokládány faktory agregátní poptávky, avšak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu to jsou již faktory nabídky. Pokles a vzestup ekonomické aktivity v rámci jednotlivých ekonomik se pak promítají do cyklického vývoje. Hospodářský růst měříme hned několika ukazateli. Tato práce se bude zabývat především ukazatelem hrubého domácího produktu. Jsou zde však zmíněny i alternativní ukazatele, jako hrubý národní důchod anebo reálný hrubý domácí důchod rezidentů.

2.2. Hrubý domácí produkt Prvním z ukazatelů, kterým se bude tato práce zabývat, je hrubý domácí produkt (HDP), který je nejsledovanějším makroekonomickým ukazatelem. „Hrubý domácí produkt je hodnota finálních výrobků a služeb, které byly nově vyprodukovány v dané zemi (tzv. rezidenty) v průběhu stanoveného časového období.“1 Celkovým HDP se zjišťuje síla ekonomiky dané země. U jednotlivých statků a služeb je rozhodujícím faktorem, zda jsou vyrobeny na daném území, a nikoliv jestli jsou vyrobeny residentem či nerezidentem.2 Údaj o celkovém HDP je však zavádějící v případě, kdy porovnáváme jednotlivé země mezi sebou. Česká republika při své rozloze a počtu obyvatel nikdy nemůže dosáhnout stejného absolutního HDP jako má Čína nebo Spojené státy Americké (které ji v obou parametrech značně převyšují). Pro porovnání ekonomické vyspělosti jednotlivých států (resp. pro porovnání ekonomické úrovně) se používá ukazatel HDP na jednoho obyvatele. Pro hodnocení změn ekonomické výkonnosti dané ekonomiky se sleduje údaj o tempu růstu HDP – zjišťujeme, o kolik procent se HDP změnilo během sledovaného období (pokud počítáme se čtvrtletními ukazateli, zjišťujeme, o kolik procent se změnil ukazatel ke stejnému čtvrtletí minulého roku).

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s. ISBN 80-861-3136-X 2 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4 1



Nominální a reálný HDP Hrubý domácí produkt se vyjadřuje ve dvou podobách – reálné a nominální. Pokud sledujeme nárůst či pokles HDP v běžných cenách jednotlivých období, nemůžeme si být jisti, zda byla změna výsledkem fyzické změny objemu produkce jednotlivých druhů zboží a služeb anebo svou roli sehrály změny jejich cen, případně obojí. Nazýváme jej nominálním HDP. Pokud však chceme znát pouze reálný dopad, změnu produktu neovlivněnou penězi (cenovou hladinou), sledujeme vývoj reálného HDP, který je měřen ve stálých cenách. Určí se výchozí (bazický) rok, ke kterému se vztahují všechny následující hodnoty.3 Tento typ výpočtu reálného HDP je využíván například Mezinárodním měnovým fondem. Eurostat i OECD se přiklánějí k měření reálného HDP metodou řetězení – při tomto výpočtu není arbitrárně zvolen bazický rok, nýbrž HDP daného roku se přepočítává do průměrných cen předchozího roku. Výsledná hodnota se dále porovnává s HDP předchozího roku v běžných cenách. Tento výpočet se každý rok opakuje, každý rok je tedy rokem bazickým (ceny každého roku se využívají pro výpočet meziročního růstu HDP).4

2.3. Výpočet hrubého domácího produktu K výpočtu hrubého domácího produktu se využívají tři metody – výdajová metoda, výrobní (produkční) metoda anebo důchodová metoda. Přes rozdílnost výpočtů by se měly všechny metody dopracovat ke stejnému výsledku.

Výdajová metoda „Výdajovou metodou se HDP počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorbu hrubého kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.“5 V podstatě se výdajová metoda výpočtu HDP odvozuje od jednotlivých složek poptávky po zboží a službách. Výpočet provedeme tak, že sečteme výdaje na konečnou individuální i společenskou spotřebu statků a služeb s tvorbou hrubého kapitálu a přičteme rozdíl mezi exportem a importem statků a služeb.

KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s. ISBN 80-861-3136-X 4 Vintrová, R. Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper CES VŠEM 5 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 3


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 HDP = C+I+G+NX

Tyto výdaje můžeme podrobněji rozdělit na: - Výdaje domácností na spotřebu (C), mezi které řadíme statky krátkodobé spotřeby, statky dlouhodobé spotřeby a služby. - Výdaje na investice (I) členíme na investice do fixního kapitálu a investice do zásob. Řadí se zde výdaje na investice financované podniky, příp. domácnostmi. - Výdaje vlády na nákupy výrobků a služeb (G) se dále rozdělují na transfery (za které vláda nedostává žádnou protihodnotu) a na vládní nákupy statků a služeb (vláda za ně dostává protihodnotu) - Čistý export (NX) zjistíme tak, že odečteme import od celkového exportu. Údaj o exportu znázorňuje veškeré statky a služby vyrobené v České republice a následně vyvezené do zahraničí. Import nám naopak značí množství statků a služeb vyrobených v zahraničí, dovezených do České republiky. HDP domácí země je zvyšováno exportem a snižováno importem.6

Produkční metoda (výrobní metoda) Produkční metoda pracuje se součtem přidaných hodnot za všechna daná odvětví a sektory národního hospodářství a čistých daní na produkty (ty nejsou rozděleny na sektory a odvětví). „Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se na straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky“.7 HDP = Produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty Statistická šetření neposkytují všechny údaje nezbytné k výpočtu. Z tohoto důvodu je nutné některé položky odhadovat. Do odhadovaných položek spadá imputované nájemné, odhad naturálních mezd, individuální bytová zástavba anebo zemědělské samozásobování, stínová ekonomika, která je velmi významná. 8 „Stínovou ekonomiku můžeme tedy charakterizovat jako ty příjmy, resp. činnosti, jejichž nejbytostnějším zájmem je, aby zůstaly skryty (alespoň před orgány státního represivního aparátu), dále neformální aktivity nebo transakce, které nezahrnují platby a které jsou určeny ušetřit PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4 7 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 8 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 6


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 nákupy a konečně ty činnosti, které v konečném důsledku sice vedou k oficiálním příjmům, ale jejichž samotný zdroj, či lépe řečeno cesta jejich nabytí je v rozporu s platnými zákonnými pravidly, nařízeními a dohodami.“9

Důchodová metoda HDP pomocí důchodové metody získáme jako součet několika oddělených položek prvotních důchodů za národní hospodářství jako celek - náhrad zaměstnancům (mzdy, různé sociální příspěvky, které zaměstnanci vyplácí zaměstnavatel), daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku (úroky a příjmy, které vyplývají z vlastnictví kapitálu) a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).10

HDP = Náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu- dotace plus čistý provozní přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu.11 Při výpočtech důchodovou metodou bývá, v převážné většině zemí, největší položkou odměna zaměstnancům – mzdy, platy, odměny apod.

FASSMANN, Martin. Stínová ekonomika I.: (úvod do studia). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2000, 93 s. Studie (Národohospodářský ústav Josefa Hlávky). ISBN 80-239-2773-6. 10 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 11 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_(hdp) 9



zdroj: Horská: Makroekonomie

2.4. Parita kupních sil (PPP) Jelikož spousta zemí nemá jednotnou měnu ani stejnou cenovou hladinu, pro potřebu srovnání se využívá Parita kupní sily – Purchasing Power Parity – konverzní poměr, umělý kurz převádějící jednu měnu do druhé tak, aby si bylo možné koupit stále stejný objem zboží a služeb. Pomocí PPP jsme schopni objektivního porovnání cen a odstranění zkresleného názoru na ceny v jednotlivých zemích. Ve zjednodušené formě můžeme říci, že jde o poměr ceny v národních měnách v různých zemích za stejnou službu nebo statek.12 Princip parity kupních sil se velmi často vysvětluje na tzv. Big Mac Indexu. Tento index byl poprvé publikován v roce 1986 časopisem The Economist.The Economist vezme vždy ceny Big Macu od společnosti McDonald´s v jednotlivých zemích, měnu přepočítá na dolary a porovnává jeho hodnotu vůči Spojeným státům Americkým. Pokud je cena v dolarech nižší než ve Spojených státech, říkáme, že měna dané země je podhodnocená. Jako příklad můžeme uvést srovnání České republiky a USA v roce KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s. ISBN 80-861-3136-X 12


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 2014. Cena Big Macu činila v USA 4,62$, v ČR po přepočtení nominálním směnným kurzem 3,47$. To znamená, že česká koruna byla oproti americkému dolaru podhodnocena o 24,9% ceny při kurzu 20,28 CZK/USD. Kurz podle parity kupní síly by byl 15,24 CZK/USD.13 Díky paritě kupních sil také srovnáváme životní úroveň mezi jednotlivými zeměmi. Konkrétní informace o porovnání údajů o HDP nám poskytuje Eurostat.14 Podle výsledků jednotlivých ekonomických ukazatelů můžeme dané státy roztřídit do čtyř skupin podle objemového indexu na jednoho obyvatele. Státy s vysokým příjmem (HDP na obyv. v PPS je 120 a vyšší – např. Lucembursko, Nizozemsko, Irsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Německo), státy s vyšším středním příjmem (HDP/obyv. v PPS mezi 100-119 – např. Belgie, Finsko, Spojené království, Francie, Itálie), státy s nižším středním příjmem (HDP/obyv. v PPS mezi 50-99 – např. Španělsko, Kypr, Malta, Slovinsko, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Litva) a státy s nízkým příjmem (HDP/obyv. v PPS méně než 50 – Rumunsko, Bulharsko). Českou republiku řadíme v roce 2013 do skupiny „státy s nižším středním příjmem.“ 15

2.5. Standard kupní síly (PPS) Pro srovnání zemí EU se využívá další ukazatel nazývaný Standard kupní síly Purchasing Power Standards – „společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi a umožňuje tak srovnání HDP mezi jednotlivými zeměmi. Jde o uměle vytvořenou měnovou jednotku používanou při mezinárodních srovnáních k vyjádření objemu ekonomických agregátů. Údaj získáme z hodnoty vyjádřené v národní měně vydělením příslušnou paritou kupní síly“.16 Jedno PPS je přepočteno jako průměr kupní síly jednoho eura v EU 27 Tudíž HDP v PPS za EU 27 celkem se rovná hodnotě HDP v eurech (po přepočtení směnnými kursy z národních měn) za EU27 celkem. Např. údaj 17,169 PPS za ČR v roce 2007 znamenal, že v průměru si kupující v České republice mohl koupit za 17,169 Kč stejné množství zboží a služeb jako by si koupil za 1 Euro v Evropské unii. PPS se tedy získá z hodnoty vyjádřené v národní měně vydělením příslušnou PPP.17

2.6. Alternativní ukazatele Na rozdíl od HDP, které vyjadřuje přidanou hodnotu veškerých statků a služeb vytvořených v dané ekonomice za určité období bez ohledu na to, kdo je vlastníkem [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.economist.com/content/big-mac-index [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ 15 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program 16 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/en/mi/mi_cishod.jsp?kodcis=2340&kodzaz=5100&kodjaz=8260& 17 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program 13 14


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 statku nebo služby, ať rezident či nerezident dané země, hrubý národní důchod (HND)18 zahrnuje přidanou hodnotu pouze u statků a služeb, které jsou vyprodukované výrobními faktory v držení rezidentů dané země. Tím je lépe zachyceno přerozdělení zdrojů v ekonomice. K hrubému domácímu produktu se připočítají prvotní důchody plynoucí od nerezidentů (zisky, mzdy, renty) a odečtou prvotní důchody vyplácené nerezidentům. Kladný rozdíl mezi položkami HDP a HND pak značí, že do ekonomiky přichází více důchodu od nerezidentů, než se nerezidentům vyplácí (z pohledu národní ekonomiky je čistý důchod nerezidentů záporný). 19 V případě malých otevřených ekonomik, k nimž se řadí i Česká republika, čistý odliv prvotních důchodů významně ovlivňuje důchod, který je přerozdělován v dané ekonomice. V roce 2012 dosahoval dle předběžných údajů čistý odliv prvotních důchodů (zejména ve formě mezd a reinvestovaných zisků a úroků) 7,41 % HDP.20 Dalším z alternativních ukazatelů je Reálný hrubý domácí důchod rezidentů (RHDD). Samotné HDP měří objem vytvořeného produkce ve stálých cenách. RHDD je ovlivněn i poměrem cen, za který se obchoduje při vývozu a dovozu ve vztahu k nerezidentům – takzvanými směnnými relacemi.21 Směnné relace rostou, pokud ekonomika při obchodovaní se zahraničím zhodnocuje své produkty a služby (ceny exportovaných výrobků a služeb rostou rychleji než ceny importovaných).

RHDD = HDP + T

kde

T = (X – M) / P – (X / Px – M / Pm)

Zde T označuje vliv směnných relací, X je export zboží a služeb s cenou exportu Px a M import zboží a služeb s cenou importu Pm, P pak zastupuje průměrný cenový deflátor salda exportu a importu.

Pro hrubý národní důchod se dříve používal název hrubý národní produkt. Nyní se dle metodiky národních účtů (ESA 95) používá pojem hrubý národní důchod. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4 19 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s. ISBN 80-861-3136-X 20 Při HDP 3845926 a HND 3560995 činí HND 92,59% v HDP. Údaje o HDP a HND za rok 2012 jsou převzaté ze stránek českého statistického úřadu, [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_duchod 21 VINTROVÁ, Růžena; SPĚVÁČEK, Vojtěch. Růst, stabilita a konvergence české ekonomiky v letech 2001-2008. Politická ekonomie. 2010, č. 1 18



2.7. Problémy HDP a Ekonomický blahobyt Samotný výpočet HDP již dlouho vyvolává kritiku. Nezahrnuje velké množství položek, často statisticky nezachytitelných, které mohou být nezanedbatelnými faktory při zjišťování ekonomické situace dané země. Jednou z nejdůležitějších položek je tzv. produkce neprocházející trhem. Například si sami vymalujeme byt, místo abychom si pozvali malířskou firmu, anebo požádáme schopného souseda, kterému za jeho práci dáme pětistovku do kapsy. Daňový ani statistický úřad tuto činnost není schopný nijak zachytit. Dalšími položkami jsou hodnota ušetřeného času, změna kvality výrobků a služeb (díky technologickému pokroku jsme dnes schopni koupit počítač za stejnou cenu jako před pěti lety, avšak v podstatně větší kvalitě), second-hand prodeje (prodávání obnošeného oblečení, ojetých aut, starého nábytku) a další.22 Další kritika směřuje k časté záměně HDP a blahobytu. Ne vždy je prosperující, když HDP roste. Jako příklad můžeme uvést povodně. Pokud ČR zasáhnou povodně, bude následně potřeba odstranit škody, které byly způsobeny, a tím roste HDP. Jenže určitě by každá země měla radši nižší HDP a nemusela odstraňovat následky způsobené touto přírodní katastrofou. Hrubý domácí produkt je jen vyjádřením ekonomických výsledků jednotlivých zemí. Jako indikátor blahobytu může být proto nepřesný. Čím dál tím častěji kritici oponují, že vyspělost země a blahobyt mohou být ovlivňovány i jinými faktory než pouze množstvím produkce zboží a služeb. Proto je snaha nalézt komplexnější ukazatel, který by lépe zachycoval kvalitu života v dané zemi. Do blahobytu se krom ekonomických ukazatelů (např. hmotná životní úroveň) zahrnuji i položky jako vzdělání, zdraví, osobní aktivity včetně pracovních, společenské styky a vztahy, účast na politice a vládnutí, životní prostředí a ekonomická nejistota. 23 HDP také nezobrazuje pestrost nabídky. Jako příklad můžeme uvést výrobu miliónu kalhot. HDP tuto položku zachycuje jako výrobu miliónu kalhot, ale nezohledňuje, kolik druhů je vyrobeno. Výsledkem snahy o zachycení blahobytu v rámci jednoho indexu je Index ekonomického blahobytu, jehož zastánci jsou přesvědčeni, že je pro formulaci a analýzu politik zaměřených na udržitelnost, životní úroveň i ekonomickou situaci mnohem vhodnějším nástrojem než hrubý domácí produkt. Index se skládá ze čtyř dimenzí - 1) současná prosperita odvozená ze spotřeby (na jednoho obyvatele) 2) čistá společenská akumulace zásob výrobních zdrojů 3) sociální nerovnost (rozdělení příjmů, resp. důchodů) 4) ochrana před sociálními riziky24. Schéma s podrobnějším rozčleněním je zařazeno do přílohy.25

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.economist.com/ Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 05723043 24 Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 05723043 25 Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 05723043 22 23



2.8. Inflace Dalším z hlavních ekonomických ukazatelů, kterým se tato práce zaobírá je inflace. Pod termínem inflace si představujeme nárůst spotřebních cen, které se v čase opakuje.26 Je brána jako jev, který odráží vnější nebo vnitřní nerovnováhu v ekonomice. Zvyšuje se množství peněz v oběhu při relativně stejné nabídce zboží a služeb. A oslabuje se reálná kupní síla dané měny v důsledku růstu cenové hladiny („průměrných cen zboží v ekonomice“). Lidé vidí inflaci jako negativní jev, jelikož si obecně při vyšší inflaci mohou koupit méně zboží i služeb. Peněžní jednotka ztrácí svou sílu. Má vliv i na zahraniční obchod – domácí zboží se díky vyšším cenám stává méně konkurence schopnější, snižuje se vývoz a naopak se zvyšuje dovoz, jelikož dovážené zboží se stává relativně levnější, než bývalo. Prvotní příčinou růstu inflace bývá zvýšení peněz v oběhu. Již David Hume zastával názor o neutralitě peněz – v dlouhém období nemají peníze vliv na reálné veličiny pouze na nominální, tzn. cenovou hladinu. V takovém případě, pokud centrální banka ztrojnásobí množství peněz v oběhu, ztrojnásobí se i ceny, ale lidé si stále mohou reálně koupit stejné množství zboží – tento názor později sdílejí i klasici nebo monetaristé27.

Druhy inflace Neexistuje pouze jeden druh inflace. Můžeme rozlišit několik druhů, které se od sebe liší například tempem, jakým se mění cenová hladina (rychlostí, dobou trvání) anebo její příčinou. Mírná (plíživá) inflace znamená, že cenová hladina roste nejvýše o 10% za jeden rok. Pádivá (cválající) inflace už roste tempem 10% až 100% ročně. V takovém případě bývají často indexovány mzdy i smlouvy ve snaze vyhnout se negativním dopadům inflace. V nejhorším případě může nastat hyperinflace, což je obrovský nárůst cenové hladiny, kdy cenová hladina stoupá již 100% a více za jeden rok. V takovém případě se mohou ceny měnit z hodiny na hodinu.28 Podle příčin inflaci rozdělujeme na poptávkovou, nabídkovou anebo setrvačnou. Poptávková inflace jak již název naznačuje, je hnána samotnou poptávkou – především vysokými spotřebními a investičními výdaji či snížením daní. Prvním impulzem bývá zvýšení některé ze složek agregátních výdajů a vzniká tak inflační mezera – rozdíl skutečného produktu od potencionálního. Pokud centrální banka na tento impulz reaguje a zvýší peněžní zásobu, roste inflace.29 Nabídková inflace vzniká změnami nákladů výroby, mezd, materiálu anebo služeb. Samotné zvýšení nákladů vede ke snížení produkce a nezaměstnanosti. Pokud se [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace a [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 27 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9 28 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 29 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 26


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 centrální banka opět rozhodně zasáhnout, šok akomodovat zvýšením peněžní zásoby, pak opět inflace roste. 30 Setrvačná inflace je míra inflace, kterou lidé a podniky očekávají a rovnou ji promítají do smluv. Pokud byla míra inflace v minulém roce 3% a lidé i podniky věří, že se nic výrazně nezměnilo, budou očekávat i letos velmi podobné tempo růstu cenové hladiny. Jakmile se s touto inflací jednou počítá, má tendenci přetrvávat dokud nenastanou v ekonomice nové šoky, které změní očekávání.31

Měření inflace Inflace se měří pomocí mnoha cenových indexů. Obecně nejpoužívanější jsou deflátor HDP, Index spotřebitelských cen (CPI) a Index cen výrobců (PPI). 32 U samotného měření, čím delší je sledované období, tím vyšší míry nepřesnosti naměřené hodnoty dosahují. Pro výpočet inflace se používá i řada dalších indexů, např. indexy cen zemědělských výrobců, indexy cen průmyslových výrobců, indexy cen stavebních prací a stavebních objektů, indexy cen tržních služeb v produkční sféře, indexy cen a mnoho dalších. Žádný ze zmíněných indexů není úplně ideální, každý má své výhody i nevýhody. 1. Deflátor HDP Nejkomplexnějším cenovým indexem je deflátor HDP. Jsou v něm obsaženy ceny všech statků, ze kterých je složen hrubý domácí produkt. Vypočítáme jej vydělením nominálního HDP reálným HDP. Reálný HDP vyjadřuje změnu fyzického objemu produkce a je zachycen ve stálých cenách. Oproti tomu nominální HDP zjišťujeme v cenách běžného období. Můžeme se setkat s růstem nebo poklesem hodnot reálného a nominálního HDP, ale ve výchozí rok bude vždy reálný a nominální HDP stejný. Se změnami cen nastává rozdíl mezi nimi. Deflátor používáme také pro výpočet jednotlivých výdajových položek HDP. Můžeme se setkat s deflátorem spotřeby vlády, soukromé spotřeby, investic, vývozu a dovozu.33 Nevýhodou deflátoru je, že pokud chceme znát dopad změny cenové hladiny na obyčejného spotřebitele, není pro nás důležité vědět, jak se změnily ceny továrních strojů anebo o kolik je dražší (levnější) vybudovat ve fakultní nemocnici novou magnetickou rezonanci. Spotřebitele zajímá pouze spotřební zboží, se kterým se běžné dostává do styku. Další nevýhodou je, že deflátor zahrnuje pouze zboží a služby vyprodukované v dané ekonomice, nevztahuje se na dovoz. Další nevýhodou je také to, že nemusí zachycovat pouze změny cen. Například pokud se mění z roku na rok metoda výpočtu, údaje budou nesrovnané. Proto je vždy potřeba vědět, jaký bude výsledek dle staré metodiky a jaký bude výsledek metodiky nové a poté je od sebe odečíst. Rozdíl mezi starou a novou metodikou přepočítáme pomocí deflátoru, protože prioritou je co HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 32 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/ 33 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/ 30 31


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 nejkvalitnější údaj o reálném růstu. To znamená, že deflátor není pouze čistě cenový indikátor, ale také může zahrnovat i metodické změny. 2. Index spotřebitelských cen - CPI (Consumer Price Indices) CPI je ukazatel míry inflace a je zveřejňován každý měsíc ve formě meziměsíčních indexů a meziročních změn. Poměřuje úrovně cen vybraného reprezentativního koše výrobků a služeb dvou srovnávaných období. Váha přisouzená jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši odpovídá podílu daného druhu spotřeby na celkové spotřebě domácností. Stálé váhy v současnosti odpovídají podílu výdajů na danou skupinu statků na celkových výdajích v roce 2010. Ve spotřebním koši nalezneme potravinářské zboží (nápoje, potraviny, tabák), nepotravinářské zboží (oblečení, potřeby pro domácnost, nábytek, drogistické a drobné zboží, zboží pro osobní péči, zboží pro dopravu a volný čas aj.) a služby (zdravotnictví, vzdělávání, opravárenské, sociální péče, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, dopravy, volného času, osobní péče a finanční služby, stravování a ubytování). Míra inflace se vypočítá jako procentuální přírůstek indexů spotřebitelských cen.34 Bývá vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci anebo přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (rok 2005=100)35. Podmínkou pro správné měření je uvedení jednoznačného období, za které se míra inflace uvádí a základ, s nímž se období porovnává. Tabulka s váhami jednotlivých skupin je zařazená v příloze. 3. Index cen výrobců (PPI) Sleduje cenovou hladinu různých odvětví a oborů např.:36 Index cen průmyslových výrobců - Index cen průmyslových výrobců „měří průměrný cenový vývoj všech průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na domácím, českém trhu.“37 Jako bazický rok pro výpočet byl po poslední revizi cenových indexů stanoven rok 2010. Váhy jednotlivých skupin jsou stanoveny na základě struktury tuzemských tržeb za rok 201038. Tento index se spolu s indexy cen zemědělské výroby, stavebních prací a tržních služeb, zveřejňuje jednou za měsíc. Index cen zemědělských výrobců - Index cen zemědělských výrobců se určuje pouze pro místní trh. Zjišťovány jsou realizační ceny a smluvní ceny rostlinné a živočišné výroby (ty jsou bez vlastní spotřeby). Stálé váhy jsou stanoveny k průměru z roku 2010.

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/revize_2012.pdf 35 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 36 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/610035C31E/$File/70051312m.pdf 37 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/ 38 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BD0023BED9/$File/0110441403m.pdf 34



Důsledky inflace Mezi ekonomy panuje názor, že mírná inflace působí prorůstově.39 Avšak ve společnosti bývá inflace brána jako negativní jev, jelikož spotřebitelé pozorují především nárůst cen zboží a služeb. Díky inflaci se mění rozložení důchodů a bohatství ve společnosti. Dopady inflace postihují zejména příjemce fixních důchodů. Pokud je inflace neočekávaná, má vliv na přerozdělení bohatství od věřitelů, zaměstnanců, jednotlivců k dlužníkům, zaměstnavatelům a státu. Toto přerozdělení může mít vliv na ochotu věřitelů půjčovat své prostředky, jelikož se jim zvyšují rizika. Pokud se inflace projeví i na snížení reálné mzdy zaměstnanců (jejich nominální mzda se nezvýší společně se zvýšením cen ostatního zboží a služeb), může ovlivnit potenciální produkt. Demotivovaní zaměstnanci odvádějí horší práci.40 Dalšími náklady inflace jsou náklady přeceňování (menu cost) - náklady výroby nových cenovek jednotlivého zboží, jídelních lístků, uzavírání smluv apod. Při cenové stabilitě by tyto náklady neexistovaly. Ekonomické subjekty se navíc snaží minimalizovat náklady držení peněz (peníze, které drží v hotovosti, jsou neúročené), proto při vyšší inflaci dochází k takzvaným „nákladům ošoupaných podrážek,“ opakované docházení do banky za účelem výběru peněz.

39 40

HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2



3. Analytická část V této části se práce již zaměřujeme na samostatnou analýzu dat.

3.1. Výpočet HDP výdajovou metodou Pomocí výdajové metody sledujeme poptávkovou stranu ekonomiky, což je důležité především z krátkodobého hlediska růstu. Tabulky č. 1 a č. 2 uvádějí přehled HDP České republiky od roku 2000 do roku 2013. V tabulce č. 1 jsou uvedeny absolutní hodnoty, v tabulce č. 2 pak objem růstu v porovnání s rokem 2005. Data jsou získaná z databáze Českého statistického úřadu. Pro analýzu se využívá výdajová metoda výpočtu HDP. Získaná data jsou uváděna ve stálých cenách roku 2005. Vyjádření HDP ve stálých cenách vylučuje vlivy změny cenové hladiny a z tohoto důvodu je pro analýzu považováno za vhodnější a přesnější.

Tabulka č. 1: HDP České republiky výdajovou metodou v cenách roku 2005

Zdroj: Český statistický úřad


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka č. 2: HDP výdajovou metodou (objemové indexy, r.2005=100) v% Název

Výdaje na konečnou spotřebu Domácnosti Vládní instituce NISD Tvorba hrubého kapitálu Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob Čisté pořízení cenností Hrubé domácí konečné výdaje Vývoz zboží a služeb 1) Dovoz zboží a služeb 2) Saldo vývozu a dovozu Hrubý domácí produkt

2000

2001

2002

84,5

87,3

91,2

84

86,8

85,5

2003

2004

2005

96,2

97,4

89,5

94,2

88,9

95,9

80,4

72,1

85,1

89,3

83,9

2013

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

100

102,9

106,1

108,5

109,9

110,8

110,3

108

97,2

100

104,3

108,6

111,9

112,1

113,1

113,7

111,3

101,7

98,4

100

99,4

99,8

101

105,1

105,3

102,5

100,5

73,9

77,1

85,5

100

110

122,7

113,4

115

114,2

114

114,3

108, 6 111, 3 102, 1 118, 6

90,6

89,8

95,9

100

110,2

127,3

129,7

103,5

109,1

110

104,5

99,9

87,7

91

91,6

94,3

100

105,8

119,8

124,7

110,9

112,1

112,5

107,4

103, 6

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

76,2

178

: 106, 8

:

99,2

: 126, 9

100

102,3

123,6

130,8

136,4

125,9

131,8

168,6

: 167, 8

84,6

87,9

91

94,4

97

100

104,9

111,8

114,3

108,5

110,6

110,4

107,3

106, 6

e

64

71,4

73,1

78,7

89,4

100

114

126,9

131,9

117,5

135,8

148,7

155,2

:

67,6

76,1

79,6

85,6

94,2

100

111

125,3

128,6

113,2

130,7

139,8

142,9

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

81,8

84,4

86,2

89,4

93,7

100

107

113,2

116,7

111,4

114,2

116,2

115

114


Z tabulky 1 vyplývá, že nejrozsáhlejší položku zaujímají výdaje na konečnou spotřebu. Od roku 2000 jejich hodnota neklesla pod 65% celkového HDP. Hrubý domácí produkt (nachází na posledním řádku tabulky) je od roku 2000 víceméně rostoucí. Největší propad HDP nalezneme v roce 2009, který byl s největší pravděpodobností zapříčiněn světovou finanční krizí. Graf č. 1 zachycuje strukturu výdajů domácnosti na konečnou spotřebu v roce 2012, což jsou poslední zachycené údaje Českým statistickým úřadem. Z grafu je patrné, za jaké statky a služby vynakládají své finanční prostředky české domácnosti. Největší podíl, až čtvrtinu, domácnosti vynakládají za bydlení, vodu, energii a paliva. Druhý výrazně vyšší podíl zaujímají potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak nejmenší podíl zaujímá vzdělávání.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf č. 1: Struktura výdajů domácností na konečnou spotřebu (podíly v %) 8,1

OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUžBY

7,7

STRAVOVACÍ, UBYTOVACÍ SLUŽBY 0,6

VZDĚLÁVÁNÍ

9,2

REKREACE, KULTURA A SPORT

2,8

POŠTY A TELEKOMUNIKACE

9,4

DOPRAVA 2,6

ZDRAVÍ

5,4

BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ…

26,3

BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA 2,9

ODÍVÁNÍ A OBUV

9,5

ALKOHOLICKÉ NÁPOJE,TABÁK

15,5

POTRAVINY, NEALKOHOLICKÉ… 0

5

10

15

20

25

30

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování a výpočty

3.2. Analýza jednotlivých let V následující části se práce věnuje podrobnější analýze vývoje hrubého domácího produktu České republiky za roky 2000 až 2013. Analýza je prováděná v jednotlivých letech a zaměřuje se i na faktory, jež vývoj HDP ovlivnily.

Rok 2000 Rok 2000 je první rok, který bude v této práci analyzován, a proto je vhodné se zmínit již o roku předchozím. V letech 1997-99 se česká ekonomika nacházela v recesi. Byl zde patrný silný negativní vliv povodní, jež zasáhly Českou republiku v roce 1997. V roce 1999 již však ekonomika začala nabírat nový dech. Položka změny zásob se nacházela v záporných číslech. Export zboží a služeb byl nižší než import a proto tato čísla byla také záporná. Výdaje na konečnou spotřebu se na tvorbě HDP podílely (jako největší položka) 73% celkového HDP a tvorba hrubého kapitálu činila 27,5%. V roce 2000 se reálný produkt zvýšil o 4,18 %. Tento růst byl zapříčiněn především změnou zásob, která oproti roku 1999 vzrostla ze záporné hodnoty –5466 mil. Kč na hodnotu 24080 mil. Kč. Další větší nárůst zaznamenala položka tvorby


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 hrubého fixního kapitálu, který v daný rok vzrostl o 6,48 %. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly pouze o 0,65%.41

Rok 2001 Od roku 2001 následoval soustavný růst HDP. V prvních dvou letech nebyl tento nárůst ještě markantní, ale následně v dalších třech letech se růst HDP zrychlil. „Prioritou tohoto období bylo zvyšování výkonnosti ekonomiky a na její nabídkové straně odstraňování překážek bránících rychlejší modernizaci výroby a podpoře ekonomických inovací“.42 HDP v roce 2001 vzrostlo o 3%. V tomto roce převýšil dovoz statků a služeb nad vývozem. Čistý export byl tudíž v záporných číslech. Konkrétně se jednalo o saldo čistého exportu ve výši -30 351 mil. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu činili 73,2% celkového HDP v České republice a vzrostly z hodnoty 1 862 520 mil. Kč na 1 925 044 mil. Kč (což je o 3,3%). Tvorba hrubého kapitálu meziročně vzrostla o 4,9%.43

Rok 2002 V roce 2002 vzrostl HDP méně než rok předchozí a to o 2,1%. Tabulka 3.1 ukazuje zpomalení růstu HDP, a to z výše 2 629 135 mil. KČ na 2 685 643 mil. Kč. Je velice pravděpodobné, že na tento jev měly vliv povodně ve třetím čtvrtletí roku 2002. Import v roce 2002 stále převažoval nad exportem a to ještě větším rozdílem než v roce 2001. Čistý export činil --4 536 mil. Kč. Změna zásob klesla z 29 182 mil. Kč na částku 12 520 mil. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu tvořily 74,8% celkového HDP a jejich hodnota vzrostla přibližně o 4,5% oproti roku předchozímu, právě tyto výdaje byly hlavním tahounem růstu hrubého domácího produktu v tomto roce. Tvorba hrubého kapitálu vzrostla o 1,5%.44

Rok 2003 Počínaje rokem 2003 začal reálný HDP každoročně zrychlovat tempo růstu. Tento trend byl pozitivně ovlivněn růstem dopravy, obchodní činností, opravy vozidel, odvětvím dopravy, skladováním a spoji a v neposlední řadě zpracovatelským průmyslem. Naopak pokles produktivity byl registrován především v zemědělství. HDP vzrostlo o 3,7%, a největší vliv na tento nárůst měly výdaje na konečnou spotřebu. Tvořily až 76% celkového HDP, což byl nejvyšší podíl během analyzovaného období 2000 – 2013. Zaznamenaly nárůst z 2 011 051 mil. Kč na 2 121 348 mil. Kč, což je přibližně o 5,5%. Dovoz statků a služeb stále převažoval nad vývozem a to největším možným rozdílem za námi sledované období. Export České republiky dosahoval výše 1 594 027 mil. Kč a import 1 660 899 mil. Kč (rozdíl 66 872 mil. Kč). Změna zásob vytvářela hodnotu 1 105 mil. Kč. Tvorba hrubého kapitálu klesla zhruba o 0,9% oproti

Součet čtvrtletních odhadů. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/64003C3EDF/$File/11240501.pdf 43 Součet čtvrtletních odhadů. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: 44 Součet čtvrtletních odhadů. [online]. [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: 41 42


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 předchozímu roku. Na následujících grafech je možno vidět čtvrtletní vývoj HDP (jak v absolutních číslech, tak i tempo růstu HDP).45

Rok 2004 Rok 2004 byl velmi významný pro Českou republiku. 1. května vstoupila Česká republika do Evropské unie, což znamenalo otevření evropského trhu. Hrubý domácí produkt v roce 2004 vzrostl přibližně o 4,7% (z 2 786 789 mil. Kč na 2 918 955 mil. Kč). Na straně nabídky k tomu přispěl především strojírenský průmysl a na straně poptávky čistá vnější poptávka. I přes to, že vstup do EU přinášel určitá negativa, pozitiva stále převažovala. Hospodářské výsledky ovlivnil o 13,6% vyšší vývoz statků a služeb i o 10% vyšší dovoz. Oproti roku 2003 zaznamenal mnohem nižší rozdíl mezi importem a exportem (import převažoval pouze o 17 183 mil. Kč). Nárůst výdajů na konečnou spotřebu nebyl v tomto roce tak vysoký, jako v letech předešlých. Největší položkou výdajů na konečnou spotřebu, jsou stejně jako každý rok, výdaje domácností s hodnotou 1 472 666 mil. Kč. Výdaje na vládní instituce lehce poklesly oproti předchozímu roku na částku 656 695 mil. Kč. Tvorba hrubého kapitálu zaznamenala nárůst o 6,7% (791 909 mil. Kč). To zapříčinila především zvýšená investiční aktivita domácností a podniků. Změna zásob vzrostla o 31 508 mil. Kč. 46

Rok 2005 V roce 2005 se na pozitivním růstu HDP významně podílel čistý export. Vývoz statků a služeb poprvé od roku 2000 převýšil dovoz a díky tomu se zlepšila obchodní bilance a Česká republika se tak stala čistým exportérem. V roce 2005 vzrostl export z 1 811 639 mil. Kč na 2 025 872 mil. Kč a i přesto, že vzrostl i import (z 1 818 822 mil. Kč na 1 940 739 mil. Kč), Výsledek platební bilance činil 85 133 mil. HDP vzrostlo o více než 6,7%, což lze připsat otevření evropského trhu. Výdaje na konečnou spotřebu činily 2 205 067 mil. Kč (meziroční růst 2,7% oproti loňskému roku). Tvorba hrubého kapitálu zaznamenala nárůst o 4,3%. Změna zásob meziročně klesla na 18 371 mil. Kč. 47

Rok 2006 HDP v roce 2006 zaznamenal největší progres a to o 7%. Jeho hodnota činila 3 334 815 mil. Kč. V předcházejícím roce rostl HDP podobně, ale jednotlivé složky se na zvýšení podílely odlišně. V roce 2005 to byl především navýšení platební bilance a v roce 2006 sehrála významnou roli tvorba hrubého kapitálu, která vzrostla o 10,2% a výdaje na konečnou spotřebu. Výdaje na konečnou spotřebu dosáhly 2 268 808 mil. Kč, což je zhruba o 3% více než v roce předcházejícím. Z těchto výdajů byl nejvyšší nárůst u domácností na spotřebu, jejichž hodnota dosahovala 1 581 021 mil. Kč. V tvorbě hrubého fixního kapitálu nejvíce ovlivnili růst 10,2% investice do dopravy. Export přesahoval import o 156 180 mil. Kč, což znamenalo nárůst salda exportu o 83,5% oproti roku 2005. Změny zásob dosahovaly výše 65 362 mil. Kč.48 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031004.doc [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031005.doc 47 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030906.doc 48 [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030907.doc 45 46



Rok 2007 HDP dosahovalo stále vysokého tempa růstu. Z tabulky č… je patrné, že nárůst HDP činil 5,7% a jeho hodnota byla odhadnuta na 3 526 071 mil. Kč. Na straně nabídky ovlivnil růst HDP především rozvoj průmyslu, obchodu a stavebnictví. Tvorba hrubého kapitálu přispěla k růstu HDP svou nejvyšší měrou za srovnávané období a to 15,5% (1 051 037 mil. Kč). Výdaje na konečnou spotřebu dosahovaly 2 338 780 mil. Kč. V sektoru vládních institucí byl hlavní stimul výdaje zdravotních pojišťoven, který vyvolal zvýšení zájmu občanů o zdravotnictví (v roce 2008 byly zavedeny poplatky ve zdravotnictví). Hlavní položkou se staly výdaje domácností na konečnou spotřebu, které činily 1 645 963 mil. Kč, což činí nárůst o 4,1%. Tento jev zastínil přínos zahraničního obchodu, který dosahoval 139 178 mil. Kč. Změna zásob opět zaznamenala růst na 98 487 mil. Kč. 49

Rok 2008 V roce 2008 došlo k zpomalení růstu české ekonomiky. Světová finanční krize se projevila především ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008. V malé otevřené ekonomice se v důsledku ekonomického poklesu obchodních partnerů (zejména Německa) snižoval objem zakázek ze zahraničí a došlo k poklesu odbytu. HDP v roce 2008 nezaznamenal pokles, ale naopak nepatrný růst o 3%, protože krize se naplno projevila až v roce 2009. Tvorba hrubého kapitálu vzrostla o 1,9%, což bylo oproti rekordnímu nárůstů roku 2007 patrné. Výdaje na konečnou spotřebu dosahovaly výše 2 393 558 mil. Kč. 50

Rok 2009 Z tabulky 1. je patrné, že v roce 2009 měla krize největší dopad na českou ekonomiku. Jedná se o největší pokles HDP ve srovnávaném období 2000 – 2013. V roce 2008 činila hodnota HDP 3 635 344 mil. Kč a v roce 2009 to bylo pouze 3 471 494 mil. Kč, což je snížení o 4,5%. Výdaje na konečnou spotřebu byly jediná položka, která mírně vzrostla a to o 1,2%. Oproti tomu tvorba hrubého kapitálu zaznamenala největší pokles v analyzovaném období. Z hodnoty 1 071 387 mil. Kč. klesl až o 20,2 % na částku 854 565 mil. Kč, čímž se vrátil na úroveň roku 2006. Změna zásob měla zápornou hodnotu -33 529 mil. Kč. Krize ovlivnila i země, se kterými Česká republika nejčastěji obchoduje. Poklesla poptávka po českém zboží. Hodnota exportu se propadla o necelých 11% a import o 12%, ale saldo exportu zůstalo stále v kladných číslech (konkrétně 184 980 mil. Kč). Ve třetím čtvrtletí se začíná propad snižovat a zakončení roku bylo pro českou ekonomiku nejpříznivější.51

Rok 2010 Česká ekonomika se v roce 2010 vzpamatovávala z krize a hrubý domácí produkt vykázal meziroční přírůstek. Tempo růstu HDP se z propadu -4,5% vyšplhalo na 2,5% tj. 3 557 216 mil. Kč. Na nabídkové straně ekonomiky se příznivě projevilo 49 50 51

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030708.doc [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031109.xls [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031110.doc


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zvýšení reálné hrubé přidané hodnoty, o což se zasloužil především zpracovatelský průmysl. Index průmyslové produkce se zvýšil oproti předešlému roku o 10% (viz tabulka). Tvorba hrubého fixního kapitálu zaznamenala nárůst pouze 1%. Silný rozvoj solární energetiky ani možnost rychlého odepisování dopravních prostředků oproti očekávání neměly významný vliv na tvorbu hrubého fixního kapitálu. Tuto položku nejvíce ovlivnil pokles investičních aktivit. Pozitivní vývoj zahraničního obchodu měl příznivý účinek především na odvětví orientované na export (služby, obchody, průmysl dopravy, strojírenství, elektrotechniky), který v roce 2010 činil 2 751 106 mil. Kč, což je nárůst o 15,5%. Naopak pokles zaznamenalo odvětví zemědělství a stavebnictví. Celkové výdaje na konečnou spotřebu dosáhly i díky omezení vládního rozpočtu, nárůst pouze o 0,7%.52

Rok 2011 Z tabulky č. 1 je patrné, že HDP ve stálých cenách roku 2005 vzrostl v roce 2011 o 1,8%. Hrubá přidaná hodnota vzrostla díky zpracovatelskému průmyslu meziročně o 9,8%. Díky vysokému vzrůstu v tomto odvětví byl eliminován pokles v odvětví stavebnictví, komunikačních a informačních aktivitách, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně snížily o -0,4%. Největší položka, která zajistila ekonomický růst, byla platební bilance. Dovoz statků a služeb vzrostl o necelých 7%, ale export se zvyšoval rychleji (o 9,5%) a proto saldo exportu bylo pro Českou republiku kladné. Tvorba hrubého kapitálu vzrostla na hodnotu 900 962 mil. Kč, což je nárůst o 0,8%.53

Rok 2012 Česká ekonomika se v roce 2012 nacházela v recesi, což se projevilo na poklesu HDP o -1%. Na zmenšení HDP se podílely především výdaje na konečnou spotřebu, které zaznamenaly nejvyšší pokles ve sledovaném období 2000 – 2013. Domácnosti ztratily zájem především o předměty dlouhodobé spotřeby, začaly šetřit i na potravinách, prostředcích na údržbu domácností a dalším zboží krátkodobé spotřeby. Export značně převyšující import a z toho vyplývající kladné saldo čistého exportu tvořilo jedinou růstovou položku HDP v roce 2012. Saldo exportu činilo 4,2% i přesto, že směnné relace byly v důsledku poklesu zahraniční poptávky v záporných hodnotách. Ceny z importu vzrostly meziročně o 0,7% než ceny exportu. Největším tvůrcem přidané hodnoty byl opět sektor zpracovatelského průmyslu. Naopak větší pokles zaznamenalo odvětví stavebnictví, které se muselo vyrovnat s omezením soukromých i veřejných zakázek. Rok 2012 byl plný klimatických změn a právě z tohoto důvodu se nedařilo zemědělství. Tvorba hrubého fixního kapitálu meziročně klesla o 4,5% z důvodu negativního vývoje snížení investic do dopravy a budov (i přesto, že se ceny těchto statků snížily oproti předchozímu roku).54

52 53 54

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031111.xls [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp030912.doc [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp031113.doc



Rok 2013 Hrubý domácí růst se nacházel i v roce 2013 v recesi. Meziročním tempo růstu kleslo o 0,9% na hodnotu 3 551 436 mil. Kč. Tento trend zapříčinilo především nerovnoměrné inkaso spotřební daně z tabákových výrobků. Spotřebitelé se předzásobovali tabákovými výrobky. Proto bude vhodnější použít jako ukazatele hrubou přidanou hodnotu, která je očištěná od povinnosti platit spotřební daně. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly přibližně o 0,6%. Domácnosti sice utratily ještě méně, než v předcházejícím roce, ale výdaje vlády vzrostly o 1,9%. Export opět převýšil import o 370 462 mil. Kč. Tentokrát ceny vývozu i dovozu dosáhly přibližně stejné hodnoty. Ceny dovozu klesly o 0,3% a vývozu naopak vzrostly o 1,3%. Tvorba hrubého kapitálu se snížila i 4,4% z důvodu poklesu investic do dopravy, strojního odvětví a odvětví stavebního charakteru. 55

3.3. Výpočet HDP výrobní metodou HDP lze vypočítat také výrobní metodou, která se skládá z produkce, očištěna o mezispotřebu, po odečtení daní na výrobky a dotací na výrobky, udává hrubou přidanou hodnotu. Tabulka č. 3 ukazuje, jak se vyvíjely jednotlivé položky v cenách roku 2005 v procentech. Tabulka č. 3: Výpočet HDP výrobní metodou Název

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013e

Produkce

77,2

82,6

85,6

90

95,3

100

110,2

119

121,4

111,4

117,4

121,2

119,2

118,6

Mezispotřeba Hrubá přidaná hodnota Daně na výrobky Dotace na výrobky (-)

74,7

81,7

85

90,4

96,3

100

111,6

122,1

123,2

110,9

118,5

123,3

120,8

120,5

81,6

84,2

86,5

89,2

93,5

100

107,7

113,6

118,2

112,1

115,6

117,7

116,6

115,5

83,7

86,7

84,3

92,5

95,7

100

101,3

109,3

103,4

105,6

102,8

104

102

100,6

79,3

89,6

96,7

100,5

96,1

100

106

112

110,8

118,9

123,8

119,1

112,5

111,6

HDP

81,8

84,4

86,2

89,4

93,7

100

107

113,2

116,7

111,4

114,2

116,2

115

114


3.4. Celkový pohled na meziroční tempo růstu V letech 2000 – 2013 měl HDP rostoucí tendenci. Meziroční tempo růstu je však různorodé. Z grafu je patrné, že první pokles nastal v roce 2002, který byl ovlivněn silnými povodněmi v České republice. Od tohoto roku meziroční růst HDP stále stoupal. Nejlepších výsledků dosáhla Česká republika v letech 2005-2007, kdy 55

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp040114.docx


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 především v roce 2006 byl zaznamenán rekordní nárůst 7%. Rok 2008 postihla světová hospodářská krize, která měla negativní dopady na HDP i v České republice. Nejvíce zasáhla naši ekonomiku v roce 2009, kdy mělo poprvé za sledované období HDP záporné číslo meziročního tempa růstu -4,5%. Nepříznivé statistiky mají v roce 2009 i ostatní státy Evropské unie. V roce 2010 se česká ekonomika začala vzpamatovávat z krize a HDP dosáhlo kladných výsledků. Avšak v roce 2011 začalo české hospodářství upadat do recese, která se ještě v roce 2012 prohloubila. Především domácnosti začaly šetřit ve výdajích na krátkodobou i dlouhodobou spotřebu. V roce 2003 tento trend stále pokračoval. Graf č. 2: Meziroční tempo růstu HDP v letech 2000 – 2013

Meziroční tempo růstu 8 6 4 2 Meziroční tempo růstu 0 -2 -4

-6


3.5. Alternativní ukazatele

Hrubý národní důchod Hrubému národnímu důchodu je přikládán význam především u malých otevřených ekonomik. HND vystihuje veškeré statky a služby v držení rezidentů dané země a nezáleží na tom, zda jsou statky a služby vyrobeny na území dané země, nebo 23 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 v zahraničí. HDP a HND se od sebe v mnoha zemích mohou rapidně lišit. V České republice je od vstupu do Evropské unie hodnota HDP zhruba o 5-7% vyšší než HND. Dle grafu č. 3 nejmenší odliv důchodů nastal v roce 2005, kdy se jeho hodnota vyšplhala až na 95,8% a naopak největší v roce 2010. Co se týče srovnání České republiky s Evropskou unií, ČR je jedna ze zemí s největším odlivem důchodů. „Růst HND ve stálých cenách byl v zemích se značným a rostoucím odlivem prvotních důchodů podstatně nižší než růst HDP. Pomalejší růst HND se negativně projevil v růstu národního disponibilního důchodu, který podmiňuje růst konečné spotřeby a vytváření úspor, z nichž se hradí investice.“56 HND se nejčastěji vyjadřuje procentním podílem HDP.

Graf č. 3: Hrubý národní důchod (v %)

HND 97 96 95 94 HND

93 92 91 90 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013


Reálný hrubý domácí důchod rezidentů RHDD je dalším z alternativních indikátorů, který „byl použit pro hodnocení významu odlivu primárních důchodů a změn směnných relací ve sledovaných zemích. Z tohoto pohledu stále přetrvávají výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.“ 57 RHDD vypočítáme tak, že k HDP přičteme saldo obchodní bilance (rozdíl mezi exportem a importem). Pokud tyto hodnoty budou vyšší než samostatné HDP, můžeme hovořit o pozitivním dopadu RHDD.

VINTROVÁ, Růžena a Vojtěch SPĚVÁČEK. Růst, stabilita a konvergence české ekonomiky v letech 2001-2008. [online]. [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/718 57 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Proces konvergence v nových členských zemích střední Evropy. In: KOSEK, Jiří. HTML: tvorba dokonalých WWW stránek : podrobný průvodce [online]. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998 [cit. 2014-08-11]. 56


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Z tabulky č. 4 je patrné, že od roku 2000 byl v České republice zaznamenán negativní dopad pouze v roce 2009 (z důvodu světové finanční krize) a 2012. V ostatních letech RHDD převyšoval HDP a nejvýznamnější hodnoty byly naměřeny v roce 2007, kde RHDD dosahovala hodnota směnných relací až o 6,3% více než HDP. Tabulka č. 4:

HDP v průměrných cenách předchozího roku

rok / čtvrtletí

Obchodní zisk(+), ztráta(-) ze směnných relací *)

Reálný hrubý domácí důchod

v mil. Kč

SOPR = 100 v %

2002

2 501 184

41 656

2 542 840

103,9

2003

2 664 227

-2 741

2 661 486

103,7

2004

2 815 593

4 125

2 819 718

104,9

2005

3 126 963

-46 988

3 079 975

105,1

2006

3 334 815

-54 599

3 280 216

105,3

2007

3 544 875

20 245

3 565 120

106,3

2008

3 776 076

-36 271

3 739 805

102,1

2009 2010

3 674 958 3 851 800

42 938 -48 250

3 717 896 3 803 550

96,6 101,2

2011

3 859 821

-44 251

3 815 570

100,7

2012

3 784 360

-14 681

3 769 679

98,6

2013

3 810 001

40 878

3 850 879

100,1


3.6. Reálná konvergence – HDP na obyvatele v PPS Ukazatel HDP na obyvatele v PPS má vliv na vývoj reálné konvergence v dané zemi. Evropskou unii tvoří momentálně 28 států a hodnota HDP na obyvatele PPS je vždy roven 100. ČR se od roku 2002 pohybovala mezi hodnotami 74 – 83, což ji řadí mezi ekonomicky středně vyspělé státy. Z grafu č. 4 je patrný počáteční růst křivky a následně od roku 2007 nepatrný pokles. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2004, kdy ČR vstoupila do EU. Nejvyšší hodnota byla naměřena v roce 2007, kdy HDP na


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 obyvatele v PPS dosahovala až 83% průměru EU. Nejvyspělejší stát, dle statistik Českého statistického úřadu, byl v roce 2013 Lucembursko s hodnotou 264. 58 Jedním z faktorů ovlivňující reálnou konvergenci je produktivita práce. Čím je nižší nezaměstnanost, tím se zvyšuje ekonomická úroveň dané země) Graf č. 4: HDP na obyvatele v PPS (v %)

PPS 84 82 80 78 76

PPS

74 72 70

68 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013


3.7. Vývoj inflace v ČR Tabulka č. 5: vývoj inflace v ČR v letech 2000 - 2013 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1,4 4,6 2,6 0,9 4,0 -0,3 0,5 3,3 1,9 2,3 -1,6 -0,9

2012 1,6

2013 1,9


Tabulka zobrazuje meziroční míru inflace měřenou deflátorem HDP. Ačkoli trend vývoje se víceméně neliší od vývoje meziročního indexu spotřebitelských cen, samotná 58

[online]. [cit. 2014-08-12]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tec00114


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 výše hodnot se v obou případech odlišuje (z důvodů popsaných v teoretické části práce). Na rozdíl od CPI, deflátor zaznamenává vývoj cen celkového hrubého produktu (ne jen vybraného spotřebního koše), z tohoto důvodu jsou i jeho výsledky variabilnější než CPI. Deflátor HDP zaznamenal největší celkový nárůst cenové hladiny v roce 2001 a 2004, tedy ještě před vstupem a v roce vstupu ČR do EU, z pohledu spotřebitele byl však mnohem významnější nárůst v roce 2008, zachycený indexem CPI.

Tabulka č. 6: vývoj inflace v ČR v letech 2000 - 2013 ROK 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1 1,5 1,9 3,3 1,4 Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka zobrazuje míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Údaje se zjišťují za jednotlivé měsíce a přírůstek je potom procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců oproti průměru 12-ti předchozích měsíců. Tento výpočet se využívá zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod.59 Míra inflace v ČR je stabilně nízká. Jediný výkyv byl zaznamenán roce 2008, kdy míra inflace narostla na 6.3%. Tento nárůst byl zapříčiněný změnou daňových sazeb na území České republiky. V následujícím roce však míra inflace opět poklesla - vlivem recese zapříčiněné celosvětovou hospodářskou krizí.

3.8. Vývoj indexu spotřebitelských cen Index spotřebitelských cen (CPI) byl v letech 2003 až 2012 stabilně rostoucí. Průměrné meziroční tempo bylo ve výši 2,4 %. Pro zkoumání dynamiky tempa růstu se toto období rozděluje na dvě části. V prvním období se postupně tempo růstu navyšovalo - od roku 2003 do roku 2008. Vliv na to měla zejména vysoká ekonomická výkonnost po vstupu do Evropské unie (pokles míry nezaměstnanosti, růst nominálních mezd, zvýšení poptávky spotřebitelů po zboží a službách) silná poptávka navyšovala ceny. Dalším faktorem ovlivňujícím inflaci v roce 2008 bylo zvýšení DPH, růst spotřební daně a cen energií. A také zavedení zdravotních regulačních poplatků. Do roku 2008 zaznamenaly největší nárůst ceny v oddílech alkoholické nápoje a tabák (za což mohlo zvýšení spotřební daně), voda, energie, paliva, bydlení (na tyto položky měla velký vliv postupná deregulace cen) zdraví, pošty a telekomunikace (vliv daňových změn) 59

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 27 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Tabulka č. 7: Indexy spotřebitelských cen 2001 – 2008 2003 Úhrn potraviny a nealk.nápoje alk. nápoje a tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie bytové vybavení Zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace, kultura, sport vzdělání stravování a ubytovací sl. ostatní zboží a služby

100,1 97,8 100,9 95 102 98,4 104 100,1 98 99,7 103 101,8 102,9

2004

2005

2006

2007

102,8 101,9 102,5 102,8 103,4 99,7 100,8 104,7 102,9 101,4 101,2 110,2 96 94,7 94 99,2 103,5 104,1 106,3 103,4 98,1 98 98,7 99,9 103,1 107,6 104,7 103,6 102,2 101,4 101,6 100,4 112,9 107,6 106,8 100 101 101,8 101,4 100 102,6 102,3 103,5 102,4 105,9 104,6 102,6 102,8 104,2 101 101,9 102,1 Zdroj: Český statistický úřad

2008 2008/2000 106,3 108,1 109,9 98,9 110,3 100,5 131,4 102,3 97,3 100,8 102,7 107 104,7

125,2 118,5 135,6 76,3 155,3 93,8 177,8 106,5 134,2 112,3 125,4 135,4 128,4

Druhé období – od roku 2009 do 2012 mělo odlišný vývoj. V roce 2009 přišlo zvýšení míry nezaměstnanosti v důsledku krize, nastal ekonomický útlum a poptávka po zboží a službách klesala. Z tohoto důvodu se meziroční změna CPI pohyboval jen kolem 1%. Dalším faktorem bylo i snížení cen importu, které se promítlo do cen zboží. V letech 2010-2012 se trend změnil a tempo růstu spotřebitelských cen opět rostlo (ekonomiky se pomalu začaly vzpamatovávat z krize a postupně se zvyšovaly importní ceny) V roce 2012 bylo tempo růstu velmi vysoké 3,3% (oproti předchozímu roku se téměř zdvojnásobilo). K takto vysokému růstu pravděpodobně přispělo změna spodní sazby DPH z 10% na 14%, která vyšla v platnost začátkem ledna 2012 – dopad byl okamžitý. ICP v lednu 2012 poskočil oproti prosinci 2011 o 1,8 %. Svou roli hrály i jiné faktory např. sezónnost. Pokud bychom se podívali na jednotlivé skupiny ve spotřebním koši. Nejrychlejší nárůst v roce 2012 zaznamenaly položky zahrnuté v oddíle zdraví, a to o 9,4 %,. Vliv na to měl fakt, že se mnoho léků vyjmulo ze seznamu hrazených pojišťovnami. Potraviny a nealkoholický nápoje rostly tempem 7,0 %. Ceny statků zahrnuté v rámci bydlení jako například voda, energie, paliva rostly nepřetržitě. V jejich cenách se dále přibližujeme běžným cenám Evropské unie. Dlouhodobý pokles zaznamenává oddíl odívání a obuvi. V tomto odvětví existuje značná konkurence v podobě dovozu levných substitutů z Asie, kde jsou náklady práce podstatně nižší. I ceny pošty a telekomunikace klesaly pravděpodobně z důvodu 28 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 dlouhodobé konkurence mezi mobilními operátory a jejich akčních nabídek. Od roku 2008 rovněž klesaly ceny v odvětví rekreace a kultury. Hlavně u „techniky, která se využívá při rekreaci“ (fotoaparáty, kamery aj.).

Graf č. 5: CPI v ČR (2003=100, levá osa; růst y/y v %, pravá osa)




4. Závěr Bakalářská práce si kladla za cíl analyzovat vývoj makroekonomických veličin České republiky za léta 2000 až 2013. Zaměřovala se konkrétně na hrubý domácí produkt a inflaci. Problematika obou těchto makroekonomických veličin je velice komplexní a rozsáhlá. Existují různé metody výpočtu, různé oceňování výkonu ekonomiky. Přesto, že je ukazatel HDP častým terčem kritiky pro svou neschopnost zachycovat mnohé z dalších možných faktorů ovlivňující vývoj blahobytu, i nadále zůstává jedním z nejdostupnějších indikátorů, který ekonomové v dnešní době mohou využívat k měření hospodářského růstu. Teoretická část bakalářské práce se věnovala vysvětlení pojmů vztahujících se k základní problematice těchto makroekonomických veličin. Definovala hrubý domácí produkt, popsala metody měření i nedostatky ukazatele a alternativními přístupy k měření hospodářského růstu a blahobytu společnosti. Dále se zabývala inflací, rozdělením jednotlivých cenových indexů a jejich výhodami či nedostatky při výpočtu míry inflace. Analytická část bakalářské práce podrobněji zkoumala vývoj jednotlivých veličin na datech Českého statistického úřadu. Analýza ukázala, že trend vývoje hrubého domácího produktu České republiky za sledované období byl převážně rostoucí, se značným nárůstem tempa růstu po roce 2004. Lze se tedy domnívat, že vstup České republiky do Evropské unie a především připojení se ke společnému evropskému trhu se díky snížení bariér a transakčních nákladů pozitivně podepsalo na hospodářském růstu České republiky. Nelze s určitostí tvrdit, že toto byl jediný důvod pozitivního vývoje. Avšak podrobnější ekonomická analýza trendu vývoje překračuje rámec této práce. Vliv provázaností ekonomik se prokázal i v letech 2008 a 2009, kdy se naopak díky těsnému spojení ekonomik přelévala světová krize z okolních zemí i na českou ekonomiku. Domácnosti vynakládají výdaje na konečnou spotřebu především za bydlení, vodu, energii a paliva a za potraviny a nealkoholické nápoje. Toto jsou nejdůležitější položky, za které jsou domácnosti ochotny vynaložit největší množství výdajů. Nejméně naopak utrácejí za vzdělání. U HDP zjišťujeme také alternativní ukazatele jako je například HND nebo RHDD. Od vstupu do EU se pohybovala hodnota HND zhruba o 5-7% vyšší než HND, což značí, že ČR patří k zemím s větším odlivem důchodů. RHDD převyšoval HDP ve všech srovnávaných letech, kromě roku 2009 a 2012. HDP na obyvatele v PPS se v České republice pohyboval od roku 2002 v hodnotách od 74% - 83% průměru EU. Se vstupem do EU nastal růst a od roku 2007 nepatrnou stagnaci nebo pokles. Inflace byla analyzována v období 2003 až 2013. Česká republika dosahovala v celém analyzovaném období mírné inflace, jež je dle ekonomické teorie prorůstový 30 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 faktor. Pravdivost tohoto tvrzení podporují výsledky tempa růstu hrubého domácího produktu za stejné období. Analýza se zaměřovala na index spotřebitelských cen. Na jeho vývoji je patrný vliv světové krize, která se do české ekonomiky výrazně promítla v roce 2009. Snížení domácí i zahraniční poptávky po zboží i službách zapříčinilo viditelné snížení tempa růstu spotřebitelských cen. Z výsledků analýzy lze usoudit, že jak vstup České republiky do Evropské unie, tak i světová krize, výrazně ovlivnily makroekonomické ukazatele české ekonomiky v posledním desetiletí.



Literatura KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Základy makroekonomické analýzy: růst, konkurenceschopnost, rovnováha. Praha: Linde, 2003, 175 s. ISBN 80-861-3136-X PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4 Vintrová, R. Interpretační omezení HDP a alternativní ukazatele. Working paper CES VŠEM VINTROVÁ, Růžena; SPĚVÁČEK, Vojtěch. Růst, stabilita a konvergence české ekonomiky v letech 2001-2008. Politická ekonomie. 2010, č. 1 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2 FASSMANN, Martin. Stínová ekonomika I.: (úvod do studia). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2000, 93 s. Studie (Národohospodářský ústav Josefa Hlávky). ISBN 80-239-2773-6. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: www.czso.cz [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: www.economist.com [online]. [cit. 2014-04-30]. z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/

Dostupné

[online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.horska.com/vyuka/makro/ Acta oeconomica Pragensia: Vědecký sborník Vysoké školy ekonomické v Praze. Praha: Vysoká škola ekonomická. ISBN 0572-3043 VINTROVÁ, Růžena a Vojtěch SPĚVÁČEK. Růst, stabilita a konvergence české ekonomiky v letech 2001-2008. [online]. [cit. 2014-08-08]. Dostupné z: http://www.vse.cz/polek/718 KADEŘÁBKOVÁ, Anna. Proces konvergence v nových členských zemích střední Evropy. In: KOSEK, Jiří. HTML: tvorba dokonalých WWW stránek : podrobný průvodce [online]. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998 [cit. 2014-08-11].



Použité obrázky a tabulky Tabulka č. 1: HDP České republiky výdajovou metodou v cenách roku 2005 Tabulka č. 2: HDP výdajovou metodou (objemové indexy, r.2005=100) Graf č. 1: Struktura výdajů domácností na konečnou spotřebu (podíly v %) Tabulka č. 3: Výpočet HDP výrobní metodou Graf č. 2: Meziroční tempo růstu HDP v letech 2000 – 2013 Graf č. 3: Hrubý národní důchod (v %) Tabulka č. 4: Graf č. 4: HDP na obyvatele v PPS (v %) Tabulka č. 5: vývoj inflace v ČR v letech 2000 - 2013 Tabulka č. 6: vývoj inflace v ČR v letech 2000 - 2013 Tabulka č. 7: Indexy spotřebitelských cen 2001 – 2008 Graf č. 5: CPI v ČR (2003=100, levá osa; růst y/y v %, pravá osa)



Přílohy

Schéma: Struktura Indexu ekonomického blahobytu

Zdroj: Osberg, Sharpe, 2002, s. 296.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka: počet cenových reprezentantů ve spotřebním koši pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů)

Oddíly COICOP

leden 2007

leden 2012

leden 2014

Potraviny a nealkoholické nápoje

164

161

161

20

21

23

Odívání a obuv

71

65

65

Bydlení, voda, energie, paliva

41

45

45

Bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy

82

79

80

Zdraví

47

18

21

Doprava

83

80

82

Pošty a telekomunikace

3

4

4

Rekreace a kultura

113

110

108

Vzdělávání

12

12

12

Stravování a ubytování

43

42

43

Ostatní zboží a služby

50

55

56

Úhrn

729

692

700

Alkoholické nápoje, tabák

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/r evize_2012.pdf Tabulka: Index průmyslové produkce: meziroční indexy


CZ-NACE Průmysl celkem (B+C+D) Industry, total (B+C+D)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

107,4

102,1

103,6

110,4

103,9

108,3

110,6

98,2

86,4

108,6

105,9

99,2

100,5

VYSOKÁ ŠKOLA98,5EKONOMIE A MANAGEMENTU 97,6 99,4 98,0 96,8 100,0 98,9 97,0 99,0 99,3 101,1 95,7 88,4 B Těžba a dobývání Mining and quarrying

Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 93,6 101,7 95,7 97,7 97,1 100,0 100,8 98,1 97,5

05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí Mining of coal and lignite 06 Těžba ropy a zemního plynu Extraction of crude petroleum and natural gas 07 Těžba a úprava rud Mining of metal ores

98,2

100,4

95,7

85,8

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

08 Ostatní těžba a dobývání Other mining and quarrying

110,7

99,3

117,8

103,8

105,2

109,3

93,8

102,6

84,9

118,5

97,7

85,4

97,8

09 Podpůrné činnosti při těžbě Mining support service activities C Zpracovatelský průmysl Manufacturing

104,4

82,7

97,8

107,3

55,7

79,5

110,0

75,5

98,3

84,1

126,5

120,8

85,2

109,1

102,4

103,3

112,8

105,2

109,5

112,4

98,5

84,7

110,0

107,5

99,3

101,4

10 Výroba potravinářských výrobků Manufacture of food products 11 Výroba nápojů Manufacture of beverages

107,6

100,5

98,8

104,5

97,8

100,3

103,7

88,2

102,4

100,3

96,7

98,9

99,9

106,7

91,6

100,5

100,8

94,4

109,3

105,9

100,0

79,4

89,9

102,7

95,8

102,8

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

105,8

92,1

95,9

105,1

98,0

105,8

108,1

85,5

87,1

103,2

103,2

98,4

100,8

103,5

82,6

84,3

83,4

109,9

81,9

92,7

95,0

87,8

94,7

96,7

94,0

103,3

96,7

74,0

79,0

105,2

96,2

103,4

105,6

89,6

74,1

109,4

109,7

93,2

96,5

114,5

98,6

104,9

112,6

105,0

108,1

108,2

97,4

96,6

101,1

97,5

91,8

106,7

112,9

111,5

87,1

116,9

104,3

101,7

107,5

95,0

92,5

105,0

101,1

99,0

102,0

117,0

92,8

110,6

110,7

106,1

91,4

128,6

103,0

82,9

101,5

106,0

96,8

92,5

113,1

107,7

108,0

125,9

113,3

102,3

95,7

114,8

89,7

105,0

92,8

101,4

93,4

99,5

96,8

103,4

119,1

104,4

99,0

98,6

105,3

87,2

106,0

95,4

104,8

97,8

111,0

105,9

103,5

112,6

119,1

107,7

104,5

100,7

89,6

113,7

99,3

94,7

107,6

12 Výroba tabákových výrobků Manufacture of tobacco products 13 Výroba textilií Manufacture of textiles 14 Výroba oděvů Manufacture of wearing apparel 15 Výroba usní a souvisejících výrobků Manufacture of leather and related products 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Manufacture of wood and of products of wood and cork, except furniture; manufacture of articles of straw and plaiting materials 17 Výroba papíru a výrobků z papíru Manufacture of paper and paper products 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Printing and reproduction of recorded media 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktůManufacture of coke and refined petroleum products 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků Manufacture of chemicals and chemical products 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Manufacture of basic pharmaceutical products and pharmaceutical preparations


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 22 Výroba pryžových a plastových výrobků Manufacture of rubber and plastic products 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Manufacture of other nonmetallic mineral products 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování; slévárenství Manufacture of basic metals 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Manufacture of fabricated metal products, except machinery and equipment 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Manufacture of computer, electronic and optical products 27 Výroba elektrických zařízení Manufacture of electrical equipment 28 Výroba strojů a zařízení, j.n. Manufacture of machinery and equipment n.e.c. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Manufacture of motor vehicles, trailers and semitrailers 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Manufacture of other transport equipment 31 Výroba nábytku Manufacture of furniture

123,9

106,4

119,2

116,7

111,4

114,6

118,8

97,6

89,0

105,3

106,9

97,8

102,1

101,2

97,5

103,2

108,4

102,2

98,0

117,8

97,5

78,9

98,3

102,0

95,6

100,1

106,8

93,4

112,6

111,2

89,2

108,0

90,1

104,5

72,5

121,8

105,8

91,9

97,1

102,9

111,8

95,5

111,2

101,7

107,0

122,7

89,4

75,4

116,5

105,6

99,3

105,3

147,1

156,3

110,8

129,0

106,2

122,9

118,4

107,6

83,3

129,2

97,3

81,1

91,3

111,2

107,9

108,8

117,6

105,8

117,0

113,7

101,2

84,0

118,4

110,7

110,1

101,5

108,9

99,4

106,6

123,0

111,0

120,0

115,7

106,5

71,7

115,0

110,8

101,9

102,7

118,5

108,2

107,5

116,0

123,1

118,2

116,7

99,1

89,1

122,7

121,2

101,1

102,5

126,4

88,1

115,1

89,9

98,7

123,3

145,7

102,3

97,6

110,9

121,6

99,3

109,1

110,7

95,0

91,0

108,9

101,6

108,3

111,2

95,7

85,5

93,1

101,7

96,3

99,0

32 Ostatní zpracovatelský průmysl Other manufacturing 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Repair and installation of machinery and equipment D Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu Electricity, gas, steam and air conditioning supply 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduchu Electricity, gas, steam and air conditioning supply HPS pro investice MIG_CAGMIG - Capital goods MIG_CAG HPS pro dlouhodobou spotřebu MIG_DCOG MIG - Durable consumer goods MIG_DCOG

109,3

96,2

100,6

121,2

101,3

108,4

104,3

102,5

80,6

105,0

104,2

101,6

106,1

106,0

126,5

95,0

119,8

94,0

108,0

103,2

102,7

113,6

96,2

108,9

94,4

91,6

101,8

102,6

108,3

101,0

98,0

103,1

101,6

95,4

96,1

104,6

98,5

99,5

98,5

101,8

102,6

108,3

101,0

98,0

103,1

101,6

95,4

96,1

104,6

98,5

99,5

98,5

113,4

109,3

103,8

116,8

112,7

117,0

114,9

101,5

85,4

114,9

114,3

99,8

101,2

113,3

93,6

94,8

114,5

107,7

116,6

124,6

103,3

77,0

98,0

100,3

100,3

101,3


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 HPS pro mezispořebu MIG_ING MIG - Intermediate Goods MIG_ING HPS pro krátkodobou spotřebu MIG_NDCOG MIG - Non-durable consumer goods - MIG_NDCOG HPS výroby energií - MIG_NRG MIG - Energy - MIG_NRG

106,5

101,7

105,8

112,2

100,9

106,7

111,8

96,8

83,4

110,9

105,1

99,2

101,9

106,7

95,5

97,5

106,0

100,9

100,3

105,9

94,4

91,6

99,0

98,7

97,7

100,4

102,0

101,2

105,8

100,8

99,0

102,2

100,3

96,7

95,1

103,1

98,8

98,8

96,1

Tabulka: HDP výdajovou metodou (objemové indexy, r. 2005=100)

Zdroj www.czso.cz


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 SIMONA ČECHOVÁ

Recommend Documents