VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 MILAN MIŠÁK

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

MILAN MIŠÁK

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Externí analýza podniku a její nástroje

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Leden/2014

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Milan Mišák/PE34

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PhDr. Ing. Petr Mašín, MBA

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Externí analýza podniku a její nástroje External analysis of the company and her instruments

Autor: Milan Mišák

Souhrn Tématem této bakalářské práce je Externí analýza podniku a její nástroje. Práce je rozdělena celkem do čtyř částí. V úvodu práce, je stanoven cíl práce. Teoretickometodologická část práce se zabývá vybranými metodami externí analýzy. V praktické části je v hrubých rysech představena analyzovaná společnost a pomocí vybraných metod provedena analýza společnosti, včetně vyhodnocení dotazníkové akce, která byla v rámci práce provedena. V závěrečné části práce je provedeno vyhodnocení výsledků analýzy. Cílem této bakalářské práce je provést externí analýzu společnosti TATRA, a.s., zhodnotit výsledky analýzy, případně navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení situace podniku. V teoreticko – metodologické části práce, jsou popsány vybrané metody pro analýzu vnějších faktorů (externí analýzu), např. PEST analýza a Metoda „4C“, pro analýzu makrookolí, dále Porterův model pěti sil (5F), pro analýzu mikrookolí a vybrané metody externí Finanční analýzy, konkrétně ukazatelé likvidity a rentability. V praktické části práce je v hrubých rysech představena analyzovaná společnost TATRA, a.s. a za pomoci PEST analýzy a Finanční analýzy provedena analýza společnosti. Součástí práce je také „Dotazník spokojenosti zákazníků s vozidly TATRA“, který byl rozeslán vybraným uživatelům vozidel TATRA se žádostí o jeho vyplnění nebo osobně s uživateli vozidel vyplněn. V závěru práce je pak provedeno vyhodnocení poznatků získaných na základě analýzy společnosti a z dotazníků vyplněných respondenty.

Klíčová slova: Externí analýza, Interní analýza, Finanční analýza.

Summary The topic of this study is an external analysis of TATRA, a.s. This paper is divided into four sections. The aim of this paper is described in the introduction. The theoreticalmethodological part utilizes selected methods of the external analysis. The practical part gives an overview of the analyzed organization using selected methods including a customer satisfaction questionnaire. The final part summarizes the results of the analysis. The aim of this study is carrying out an external analysis of TATRA, a.s. and after the evaluation of the results of the study provide recommendations to improve the situation of the company.

In the theoretical part of this document the following

methods are used to analyze the external factors: PEST, ‘4C’Method and Porters Five Forces. For the micro analysis a selected external financial analysis, liquidity and profitability indexes were used. The practical part of the document outlines the company and using PEST and Financial analyses. There is a customer satisfaction questionnaire which was either emailed out selected number of Tatra car users or it was filled in person with a client. The final part of this paper summarizes the outcomes of the external analysis and the results from the customer satisfaction questionnaire.

Keywords: External analysis, Internal analysis, Financial analysis

JEL Classification: L6 - Industry Studies: Manufacturing L000 - Industrial Organization: General L620 - Automobiles; Other Transportation Equipment

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 1.1 Zaměření práce ...................................................................................................................... 1 1.2 Cíl… ...................................................................................................................................... 1

2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 3 2.1 Vymezení pojmů .................................................................................................................... 3 2.2 Analýza vnějších faktorů (externí analýza) ........................................................................... 3 2.3 Analýza makrookolí ............................................................................................................... 4 2.3.1

PEST analýza .................................................................................................................... 5

2.3.2

Metoda „4C“ ..................................................................................................................... 6

2.4 Analýza mikrookolí ............................................................................................................... 7 2.4.1

Porterův model pěti sil (5F) .............................................................................................. 8

2.5 Finanční analýza .................................................................................................................... 9 2.5.1

Ukazatele likvidity .......................................................................................................... 10

2.5.2

Ukazatele rentability ....................................................................................................... 13

3 Analytická/praktická část práce .................................................................................. 16 3.1 Identifikační údaje společnosti ............................................................................................ 16 3.2 Logo společnosti .................................................................................................................. 17 3.3 Vznik a historie společnosti ................................................................................................. 17 3.4 Současnost společnosti ........................................................................................................ 18 3.5 PEST analýza ....................................................................................................................... 19 3.5.1

Politicko – právní faktory ............................................................................................... 19

3.5.2

Ekonomické faktory ....................................................................................................... 21

3.5.3

Sociálně kulturní faktory ................................................................................................ 24

3.5.4

Technické faktory ........................................................................................................... 27

3.6 Finanční analýza .................................................................................................................. 28 3.6.1

Ukazatele likvidity .......................................................................................................... 28

3.6.2

Ukazatele rentability ....................................................................................................... 31

3.7 Vyhodnocení dotazníku ....................................................................................................... 35

4 Závěr ........................................................................................................................... 38 Literatura Přílohy

Seznam zkratek ČSN

Československá státní norma

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

EAT

Earnings after Taxes

EBIT

Earnings before Interestand Taxes

HDP

Hrubý domácí produkt

ISO

International Organization for Standardization

ODS

Občanská demokratická strana

OHSAS

Occupational Health & Safety Advisory Services

ROA

Return on Assets

ROE

Return on Equity

ROS

Return on sales

VV

Věci veřejné

Seznam tabulek Tabulka 1 Demografické údaje obyvatelstva ČR za období 2006 – 2010 ...............26 Tabulka 2 Věková struktura obyvatelstva ČR za období 2006 – 2010 ....................26

Seznam grafů Graf 1 Růst HDP v ČR za období 2006 – 2010 .......................................................21 Graf 2 Růst inflace v ČR za období 2006 – 2010 ....................................................22 Graf 3 Růst nezaměstnanosti v ČR za období 2006 – 2010.....................................23 Graf 4 Vývoj kurzu dolaru a eura v ČR za období 2006 – 2010 .............................24 Graf 5 Ukazatele běžné likvidity TATRA, a.s. za období 2006 – 2010 ..................29 Graf 6 Ukazatele pohotové likvidity TATRA, a.s. za období 2006 – 2010.............30 Graf 7 Ukazatele peněžní likvidity TATRA, a.s. za období 2006 – 2010 ...............31 Graf 8 Ukazatele rentability vlast. kap. TATRA, a.s. za období 2006 – 2010 ........32 Graf 9 Ukazatel rentability aktiv TATRA, a.s. za období 2006 – 2010 ..................33 Graf 10 Ukazatel ziskové marže TATRA, a.s. za období 2006 – 2010 ...................34

Seznam obrázků Obrázek 1 Okolí podniku ..........................................................................................4 Obrázek 2 PEST analýza ...........................................................................................6 Obrázek 3 Porterův model pěti sil .............................................................................8 Obrázek 4 Logo TATRA .........................................................................................17

1 Úvod 1.1 Zaměření práce Tématem této bakalářské práce je Externí analýza podniku a její nástroje. Jako konkrétní podnik pro vypracování externí analýzy byla vybrána společnost TATRA, a.s., která se zabývá výrobou těžkých nákladních automobilů. Práce je rozdělena do čtyř částí. Úvodní část práce je věnována stanovení cíle. V teoretické části práce jsou popsány vybrané metody pro zpracování externí analýzy. Praktická část práce se za pomoci vybraných metod zabývá analýzou konkrétní společnosti, vyhodnocení dotazníkové akce a představení analyzované společnosti. V závěru práce jsou pak vyhodnoceny výsledky získané na základě provedených analýz a z dotazníkového průzkumu u vybraných uživatelů vozidel TATRA.

1.2 Cíl Cílem této bakalářské práce je, na základě informací z veřejně dostupných zdrojů (ČSÚ, Obchodní rejstřík, internetové stránky společnosti), provést externí analýzu společnosti TATRA, a.s., zhodnotit výsledky analýzy, případně navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení situace podniku. V teoreticko – metodologické části se práce zabývá vybranými metodami externí analýzy.

Jsou zde popsány vybrané metody pro analýzu vnějších faktorů (externí

analýzu), např. PEST analýza, Metoda „4C“ pro analýzu makrookolí a Porterův model pěti sil (5F) pro analýzu mikrookolí. Dále jsou v teoreticko - metodolické části práce popsány vybrané metody externí finanční analýzy, konkrétně ukazatelé likvidity a ukazatelé rentability. V praktické části práce je v hrubých rysech představena analyzovaná společnost TATRA, a.s. a za pomoci PEST analýzy a Finanční analýzy provedena analýza společnosti.

1

Součástí bakalářské práce je „Dotazník spokojenosti zákazníků s vozidly TATRA“. Tento dotazník byl umístěn na portálu SURVIO. Odkaz na tento dotazník byl rozeslán vybraným uživatelům vozidel TATRA se žádostí o jeho vyplnění nebo byl s respondenty vyplněn osobně a následně vložen v elektronické podobě. Respondenti pro vyplnění dotazníku byli vybrání v rámci celé ČR a ze všech odvětví, která mohou vozidla TATRA provozovat. V závěru práce je pak provedeno vyhodnocení poznatků získaných na základě provedených analýz a z dotazníkové akce. Vyhodnocení dotazníkové akce bylo provedeno na základě výsledků vycházejících z hodnocení, které portál SURVIO nabízí. Při vypracování bakalářské práce byly použity různé techniky a metody. Byla provedena rešerše primárních zdrojů (data z ČSÚ) a sekundárních zdrojů (odborných knih, časopisů a podnikových materiálů). Dále bylo provedeno dotazování u uživatelů nákladních vozů TATRA a to jak za pomoci internetového dotazníku, tak i dotazníku, který byl vyplňován při osobním kontaktu s uživateli. V závěru práce pak byly veškeré poznatky a podklady získané rešerší primárních a sekundárních zdrojů a data získaná z dotazníků zpracovány a vyhodnoceny.

2

2 Teoreticko-metodologická část práce 2.1 Vymezení pojmů Jak už samotný název bakalářské práce napovídá, bude se tato práce zabývat externí analýzou podniku a jejími nástroji. V této části práce budou vymezeny základní pojmy externí a analýza. Externí – síly nebo vlivy, které na subjekt působí z vnějšího okolí, tj. z okolí, které stojí mimo subjekt. Analýza – „(z řec. Ana – lyó, rozvazovat, rozebírat) znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v běžném životě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností“ (Wikipedia).

2.2 Analýza vnějších faktorů (externí analýza) Jak už je patrné z názvu, analýza vnějších faktorů (externí analýza) se zabývá faktory, které na podnik působí z vnějšího okolí. Cílem externí analýzy je podle Dedouchové (2001) vytipovat v okolí podniku možné příležitosti a možná ohrožení, která na podnik působí z vnějšku, a tato zjištění pak využít ve své strategii k takovým opatřením, pomocí kterých by se společnost mohla možným ohrožením vyhnout nebo která by alespoň vedla ke zmírnění jejich dopadu. Ve stejné publikaci Dedouchová rozděluje okolí, které na podnik působí, na dvě části. První částí, které na podnik působí, je mikrookolí. Mikrookolí podle Dedouchové představuje odvětví, ve kterém podnik působí a je též někdy označováno jako podnikatelské prostředí. Druhou částí, která na podnik působí, je makrookolí, které je, jak Dedouchová uvádí, společné pro všechna odvětví a vytváří společné prostředí pro všechna mikrookolí a všechna podnikatelská prostředí. Vzájemné vztahy okolí a jejich působení na podnik znázorňuje obrázek 1. Jak je z obrázku 1 vidět, do mikrookolí, které bezprostředně podnik ovlivňuje, jsou zahrnuti dodavatelé, zákazníci, konkurenti, potenciální konkurenti a substituty.

3

Do makrookolí, které je společné pro všechna mikrookolí (podniky) a které vytváří podmínky

pro

podnikání,

jsou

zahrnuty

technologické,

demografické,

makroekonomické, politické a legislativní podmínky a sociální politika. Obrázek 1 Okolí podniku

Zdroj: Dedouchová 2001, vlastní úprava

2.3 Analýza makrookolí Analýza makrookolí se zabývá analýzou vlivů, které na podnik působí na makroúrovni a které, jak uvádí Dedouchová (2001), ovlivňují poptávku a působí na podnikový zisk. Jak dále autorka uvádí, mnoho faktorů, které ovlivňují makrookolí, se neustále mění a tím vznikají stále nové příležitosti a hrozby. Pro analýzu vlivu makrookolí existují různé metody, které se zabývají vlivem makrookolí na podnik. Mezi metody, které jsou vhodné pro vypracování analýzy makrookolí, řadí Buchta se Sedláčkovou (2006) PEST analýzu a Metodu „4C“. Jak autoři uvádí, PEST analýza se zabývá politickými, ekonomickými, sociálně - kulturními a technologickými vlivy a Metoda „4C“ se zabývá analýzou globalizace.

4

PEST analýza

2.3.1

Jak již bylo výše uvedeno PEST analýza (obrázek 2) zkoumá faktory, které podnik ovlivňují zvenčí. Její název je odvozen ze čtyř základních okruhů, které jsou analyzovány:  politicko – právní faktory;  ekonomické faktory;  sociálně – kulturní faktory;  technologické faktory. Politicko – právní faktory – do této oblasti zachycuje analytik, podle Kováře (2008), např. antimonopolní opatření, politiku zdanění, sociální politiku, stabilitu vlády, regulaci zahraničního obchodu, atd. Ekonomické faktory – mezi tyto faktory řadí Kovář (2008) trendy vývoje HDP, míru inflace, ekonomické cykly, disponibilitu a cenu energií, úrokové sazby, atd. Sociálně – kulturní faktory – do těchto faktorů analytik podle autora zařazuje demografický vývoj, mobilitu obyvatelstva, míru vzdělání obyvatelstva, rozdělování důchodů, atd. Technologické faktory – k těmto faktorům řadí autor míru zastarávání technologií, trendy ve vývoji a výzkumu, vládní přístup k vývoji a výzkumu, vládní výdaje na výzkum a vývoj, atd. Kromě základní modifikace existuje řada dalších modifikací. Jako další možné modifikace PEST analýzy uvádí Kovář (2008) např. analýzy STEP nebo PESTEL. U modifikace PESTEL se jedná, jak uvádí autor, o rozšíření základního modelu o složky:  legislativní;  ekologickou.

5

Hlavním úkolem Pest analýzy je, podle Buchty a Sedláčkové (2006), najít takové oblasti, jejichž změna by mohla mít vliv na podnik a odhadnout k jakým změnám by v těchto oblastech mohlo dojít. Většinou se však jedná o odhad, jakým směrem by se dané oblasti mohly vyvíjet. Cílem PEST analýzy je tak podle autorů rozpoznat a odlišit ty faktory, které jsou pro daný podnik důležité a ne vypracování seznamu faktorů, které na chod a vývoj podniku nemají podstatný vliv. Obrázek 2 PEST analýza

Zdroj:

http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza,

vlastní

úprava

2.3.2

Metoda „4C“

Jako další metodu pro vypracování externí analýzy uvádí Kovář (2008) metodu „4 C“. Cílem této metody je podle autora dát odpověď na otázku, zda má podnik své aktivity rozšiřovat v rámci země, kontinentu nebo světa a zda má potenciální větší trh brát jako jeden celek a použít globální strategii nebo zda tento větší trh rozdělit na trhy menší a pro každý takto vytvořený menší trh vytvořit specifickou strategii. Stejně jako u PEST analýzy je název této metody tvořen prvními písmeny názvu okruhů, kterými se analýza zabývá:  customers – zákazníci;  counntry – země;  competetion – konkurence;  cost – náklady.

6

Customers – zde si podle Kováře (2008) analytik klade otázky, které charakterizují zákazníka. Zabývá se jeho požadavky, jestli jsou stejné ve všech regionech nebo zda se liší a jakým způsobem v daných regionech zákazníka co nejlépe oslovit. Country – v této oblasti se analýza podle Kováře (2008) zabývá kulturními tradicemi, obchodní politikou a technickými normami daných zemí. Competition – tato oblast se, jak uvádí Kovář (2008), zabývá globální konkurencí, tj. jak velké a nadnárodní organizace ovlivňují organizace menší. Cost – tato oblast se podle Kováře (2008) zabývá výší nákladů. Mezi významné položky autor řadí náklady na výzkum a vývoj, které rostou přímosměrně s rostoucí technologickou vyspělostí výrobků. Jako další náklady, které mohou výrazně ovlivnit výši nákladů, uvádí autor náklady na dopravu.

2.4 Analýza mikrookolí Jak už bylo na začátku uvedeno, analýza mikrookolí se zabývá analýzou odvětví, ve kterém podnik působí a okolím, které podnik bezprostředně ovlivňuje. Hlavním úkolem analýzy mikrookolí je podle Dedouchové (2001) analýza konkurenčních sil, tj. odhalení příležitostí a ohrožení podniku, které podnik mohou ovlivnit a kterých je podnikem třeba využít nebo jejich vliv omezit. Kromě konkurenčních sil, které na podnik v daném oboru působí, mohou na podnik podle autorky působit i konkurenční síly z jiných odvětví. Do této skupiny, jak autorka uvádí, patří zejména dodavatelé, kteří nepůsobí ve stejném odvětví jako odběratel, ale mají pro odběratele zásadní vliv. Tradičním nástrojem pro analýzu konkurenčních, je podle Buchty a Sedláčkové (2006), tzv. Porterův model pěti sil, který je zaměřený na identifikaci vlivů působících na výnosnost odvětví.

7

2.4.1

Porterův model pěti sil (5F)

Porterův model pěti sil umožňuje podle Kováře (2008) popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř každého jednotlivého odvětví a vytvořit tak informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody podniku. Cílem Porterovy analýzy pěti sil je podle autora najít v daném odvětví takové postavení podniku, ve kterém se společnost může co nejlépe bránit konkurenčním silám nebo je může ovlivnit ve svůj prospěch. Podnik, který chce dosáhnout úspěchu, tak musí podle Kováře (2008) konkurenční prostředí nejenom poznat, pochopit, ale také se vyrovnat s tlaky, které na něj v rámci mikrookolí působí. Porterův model pěti sil (obrázek 3) identifikuje pět tržních sil:  současní konkurenti;  potenciální noví konkurenti;  zákazníci;  dodavatelé;  substituční výrobky. Obrázek 3 Porterův model pěti sil

Zdroj:

http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-metody/porteruv-model-

konkurencnich-sil/, vlastní úprava

8

2.5 Finanční analýza Jednou ze součástí externí analýzy podniku je finanční analýza. Cílem finanční analýzy je podle Mrkvičky a Koláře (2006) „poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabé stránky, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost“. Finanční analýza tak podle autorů umožňuje nejenom odhalit silné stránky podniku, ale také problémy, které mohou při financování podniku nastat, a tím podniku umožnit patřičně zareagovat na zjištěné hrozby v oblasti financování jeho činnosti. Podle autorů můžeme finanční analýzu podniku rozdělit do dvou oblastí:  externí finanční analýzu;  interní finanční analýzu. Externí finanční analýza se podle autorů zpracovává na základě podkladů, které jsou veřejně dostupné (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, cas – flow, účetní závěrka, výroční zpráva, analýzy v odborných časopisech, novinové články, atd.). Interní finanční analýza se podle Mrkvičky a Koláře (2006) zpracovává na základě podkladů získaných z informačních systémů podniku. Krom rozvahy, výkazu zisku a ztrát, cas - flow se podle autorů zpracovávají informace z manažerského účetnictví, podnikových statistik, podnikového účetnictví, kalkulací, atd. Jako metody finanční analýzy uvádějí Mrkvička s Kolářem (2006) fundamentální finanční analýzu a technickou finanční analýzu. Fundamentální finanční analýza, se podle autorů zabývá vyhodnocováním kvalitativních ukazatelů, zatím co technická finanční analýza se zabývá vyhodnocováním kvantitativních ukazatelů. Mezi metody technické finanční analýzy řadí Mrkvička s Kolářem (2006) tzv. elementární metody finanční analýzy. Tyto elementární metody finanční analýzy pak autoři dělí na:  „analýzu extenzivních ukazatelů;  analýzu fondů finančních prostředků;  analýzu poměrových ukazatelů;  analýzu soustav ukazatelů.“

9

Tato bakalářská práce se z finanční analýzy bude dále zabývat jen vybranými metodami poměrových ukazatelů a to ukazateli likvidity a rentability. Z ukazatelů likvidity budou v práci zpracovány ukazatele běžné, pohotové a peněžní likvidity. Z ukazatelů rentability budou v práci popsány ukazatele rentability aktiv, rentability vlastního kapitálu, rentability tržeb a zisková marže.

2.5.1

Ukazatele likvidity

Ukazatelé likvidity nám dávají informaci o schopnosti podniku dostát svým závazkům. Při výpočtu ukazatelů likvidity se vychází z hodnot, které jsou uvedeny v rozvaze. Pro výpočet různých úrovní likvidity1 (běžná likvidita, pohotová likvidita a peněžní likvidita) se vychází z hodnot oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Podle typu počítané likvidity se do výpočtu zařazují jednotlivé položky oběžných aktiv. Mrkvička s Kolářem (2006) mezi oběžná aktiva řadí:  „finanční majetek;  krátkodobé pohledávky;  zásoby;  pohledávky za upsaný kapitál;  časové rozlišení na straně aktiv.“ Mezi krátkodobé závazky řadí autoři:  „krátkodobé závazky;  krátkodobé bankovní úvěry;  časové rozlišení na straně pasiv.“

1

„Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky a je měřítkem krátkodobé, resp. okamžité solventnosti“

(Mrkvička, Kolář 2006).

10

Ukazatel běžné likvidity Tento ukazatel patří podle Mrkvičky a Koláře (2006) mezi významné ukazatele, které vypovídají o platební schopnosti podniku hradit své závazky. Změny, ke kterým v rámci analyzovaného období došlo, by měl analytik umět vysvětlit a zdůvodnit. Podle autorů by stabilita ukazatele běžné likvidity měla být jedním z nejdůležitějších bodů plánovacího procesu podnikového řízení. Mrkvička s Kolářem (2006) uvádějí vzorec pro výpočet běžné likvidity v následující podobě: Oběžná aktiva Běžná likvidita = Krátkodobé závazky, kde do čitatele dosazují finanční majetek, krátkodobé pohledávky, zásoby, pohledávky za upsaný kapitál a časové rozlišení na straně aktiv a do jmenovatele dosazují krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a časové rozlišení na straně pasiv. Výsledky ukazatelů likvidity lze pak podle Mrkvičky s Kolářem (2006) interpretovat několika způsoby: 1. „kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobá pasiva podniku; 2. kolika korunami oběžných aktiv je kryta jedna koruna krátkodobých pasiv; 3. kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby naráz proměnil svá oběžná aktiva.“ Naproti tomu Kislingerová a kol. (2010) hodnotí podle ukazatelů běžné likvidity strategii podniku. Podle autorů se podniky, u kterých se ukazatel běžné likvidity pohybuje v rozmezí 1 – 1,6 řadí k podnikům s agresivní strategií, podniky u kterých se ukazatel běžné likvidity pohybuje v rozmezí 1,6 – 2,5 se řadí mezi podniky s průměrnou strategií a podniky u kterých je ukazatel vyšší než 2,5 se řadí mezi podniky s konzervativní strategií.

11

Ukazatel pohotové likvidity Ukazatel pohotové likvidy je podle Mrkvičky a Koláře (2006) na rozdíl od ukazatele běžné likvidity, považován za přísnější kritérium platební schopnosti podniku. Na rozdíl od běžné likvidity nezapočítávají autoři u tohoto ukazatele do oběžného majetku zásoby, pohledávky za upsaný kapitál a časové rozlišení na straně aktiv. Mrkvička s Kolářem (2006) uvádějí vzorec pro výpočet běžné likvidity v následující podobě: Finanční majetek + Krátkodobé pohledávky Pohotová likvidita = Krátkodobé závazky, kde do čitatele dosazují, jak už bylo výše zmíněno, finanční majetek a krátkodobé pohledávky a do jmenovatele krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a časové rozlišení na straně pasiv. Při porovnání ukazatelů běžné likvidity a pohotové likvidity pak horší ukazatel pohotové likvidity signalizuje velký podíl zásob v oběžných aktivech. Obdobně jako u běžné likvidity rozděluje Kislingerová a kol. (2010) podniky na základě výsledků ukazatelů pohotové likvidity do třech typů strategií. Pro optimální strategii uvádějí autoři hodnoty v rozmezí 0,7 – 1,0, pro konzervativní strategii hodnoty v rozmezí 1,1 – 1,5 a pro vysoce agresivní strategii hodnoty v rozmezí 0,4 – 0,7.

Ukazatel peněžní likvidity Ukazatel peněžní likvidity je ze zde uvedených ukazatelů nejpřísnější. Mrkvička s Kolářem (2006) uvádějí vzorec pro výpočet peněžní likvidity v následující podobě: Finanční majetek Peněžní likvidita = Krátkodobé závazky, kde do čitatele dosazují peníze v hotovosti, peníze na běžných účtech a termínovaných vkladech se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek.

12

Do jmenovatele, stejně jako u ostatních ukazatelů, dosazují autoři krátkodobé závazky. Ve stejné publikaci autoři uvádí, že v odborné literatuře se u tohoto ukazatele doporučená hodnota nevyskytuje. Kislingerová a kolektiv (2010), na rozdíl od Mrkvičky a Koláře (2006), uvádí pro ukazatel peněžní likvidity jako doporučenou hodnotu 0,2.

2.5.2 Ukazatele

Ukazatele rentability rentability2

patří

v praxi,

podle

Kislingerové

a

Hnilici

(2005),

k nejsledovanějším ukazatelům finanční analýzy. Podle autorů jde o ukazatel, který analytika nebo uživatele finanční analýzy informuje o výši efektu, který přináší vložený kapitál. Ukazatele rentability tak podle autorů vyjadřují poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) a srovnávací základny (vstupu). Podle druhu zkoumaného ukazatele může srovnávací základna vycházet např. z aktiv, pasiv, nebo tržeb. Základní podobu vzorce pro výpočet ukazatelů rentability uvádí Kislingerová s Hnilicou (2005) v následující podobě: Výnos Rentabilita = Vložený kapitál, kde v čitateli zlomku analytik, v závislosti na druhu rentability, uvádí určitý typ zisku (zisk před zdaněním, zisk před úroky a zdaněním) a ve jmenovateli druh vloženého kapitálu (vlastní kapitál, aktiva, tržby). Všechny potřebné podklady pro výpočet ukazatelů rentability získává analytik z výkazu zisku a ztrát a rozvahy. Oba tyto výkazy, včetně výroční zprávy, jsou subjekty povinny zveřejňovat v obchodním rejstříku. Způsob zveřejňování těchto výkazů a subjekty, které jsou povinny tyto výkazy zveřejňovat, stanoví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 21a.

2

„Rentabilita je měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, resp. dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. Je formou

vyjádření míry zisku z podnikání“ (Mrkvička, Kolář 2006).

13

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu patří podle Kislingerová a kol. (2010) z hlediska akcionářů, vlastníků a investorů ke klíčovým ukazatelům, který vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. Vzorec pro výpočet rentability vlastního kapitálu uvádí Mrkvička s Kolářem (2006) v následující podobě: Zisk po zdanění (EAT) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) =

* 100 Vlastní kapitál,

kde v čitateli zlomku autoři počítají se ziskem po zdanění (výsledek hospodaření za účetní období) a ve jmenovateli počítají s vlastním kapitálem.

Rentabilita aktiv (ROA) Dalším ukazatelem rentability je rentabilita aktiv. Rentabilita aktiv vyjadřuje poměr zisku a celkových aktiv, které byly vloženy do podnikání. Podle Kislingerové a kol. (2010) patří tento ukazatel ke klíčovým ukazatelům rentability. Rentabilita aktiv vyjadřuje podle autorů výnosnost aktiv, tj. jaká část zisku byla vygenerována z celkových aktiv. Kislingerová ve své publikaci uvádí několik konstrukcí vzorců pro výpočet rentability aktiv. Jako nejčastější a nejkomplexnější způsob výpočtu ukazatele uvádí autorka vzorec v následující podobě: Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) Rentabilita aktiv (ROA) =

* 100 Aktiva celkem,

kdy do čitatele vzorce uvádí výsledek hospodaření před zdaněním a úroky a do jmenovatele celková aktiva. Takto zkonstruovaný ukazatel rentability aktiv lze podle Mrkvičky a Koláře (2006) použít při porovnání podniků působících v různých zemích s různými daňovými režimy. Pomocí ukazatele rentability aktiv lze podle autorů též stanovit mezní úrokovou sazbu, za kterou podnik může přijmout úvěr. Úroková míra by podle Mrkvičky a Koláře (2006) měla být menší než ukazatel ROA, v opačném případě je použití úvěru pro podnik nevýhodné.

14

Rentabilita tržeb (ROS) Posledním ukazatelem rentability, kterým se tato bakalářská práce bude zabývat, je ukazatel rentability tržeb. Ukazatel rentability tržeb poměřuje zisk s tržbami podniku. Tento ukazatel vyjadřuje, jak velký zisk dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč tržeb. Kislingerová a kolektiv pro tento ukazatel ve své publikaci (2010) uvádí dvě možné varianty výpočtu. V první variantě výpočtu vychází autorka z následujících hodnot: Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) Rentabilita tržeb =

* 100 Tržby,

kdy v čitateli vzorce autorka uvádí výsledek hospodaření a úroky a ve jmenovateli tržby z prodeje výrobků a služeb a tržby z prodeje zboží. U druhé varianty vzorce vychází autorka z následujících hodnot: Zisk po zdanění (EAT) Zisková marže =

* 100 Tržby,

kdy do čitatele autorka dosazuje hodnotu výsledku hospodaření za účetní období a do jmenovatele dosazuje tržby z prodeje výrobků a služeb a tržby z prodeje zboží. Tento ukazatel pak autorka nazývá ziskovou marží. Podle autorky lze z ukazatelů tržeb usuzovat, zda má podnik problémy i v dalších oblastech. V analytické části bakalářské práce bude využit ukazatel ziskové marže.

15

3 Analytická/praktická část práce 3.1 Identifikační údaje společnosti Obchodní rejstřík (k 26. 5. 2012) uvádí u společnosti TATRA tyto základní identifikační údaje: Obchodní firma:

TATRA, a.s.

Datum zápisu:

1. dubna 1992

Sídlo:

Kopřivnice, Areál Tatry 1450/1

Identifikační číslo:

451 93 444

Právní forma:

akciová společnost

Statutární orgán: Předseda představenstva:

Ronald Alan Adams

Členové představenstva:

Ing. Miroslav Křížek, CSc.,

Dozorčí rada: Členové dozorčí rady:

Jiří Krutílek Jaroslav Nováčik William J. Cabaniss Ravinder Kumar Rishi William Louis Shroeger Floris Maria Cyriel Suzanne Vansina

Akcie:

4 418 055 ks akcie na majitele ve jmenovité hodnotě

100,- Kč v zaknihované hodnotě Základní kapitál:

2 069 752 600,- Kč

Splaceno:

100%

16

3.2 Logo společnosti Obrázek 4 Logo TATRA

Zdroj:

http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/loga/3d-logo-nova-doplnkova-varianta-

kruhoveho-loga/ (data k 26. 5. 2012), vlastní úprava

3.3 Vznik a historie společnosti Podle internetových stránek společnosti (2012) vznikla společnost TATRA v roce 1850, kdy Ignác Šusta společně se dvěma společníky zahájil výrobu kočárů a bryček. V roce 1882 vyjelo podle zdroje z továrny prvních 15 železničních vagónů a v roce 1897 byl v Kopřivnici vyroben první osobní automobil ve střední Evropě (Präsident). První nákladní automobil vyrobila TATRA podle internetových stránek společnosti v roce 1898. Tento vůz byl podle zdroje trambusového typu s nosností 2,5 tun, se dvěma vzadu uloženými motory Benz. V roce 1923 byl podle zdroje veřejnosti představen osobní automobil T 11, zkonstruovaný Hansem Ledwinkou. Na tomto voze, jak zdroj uvádí, byl poprvé představen podvozek s centrální nosnou rourou s výkyvnými polonápravami, která je v Tatře využívána dodnes. Mezi dvěma světovými válkami vyvinuli podle zdroje kopřivničtí konstruktéři osobní automobil s aerodynamickou pontonovou karosérií a vzduchem chlazeným motorem umístěným v zadní části. Tento vůz s označením T 77 měl, jak zdroj uvádí, svoji premiéru 5. března 1934. V roce 1934 byl název TATRA zaregistrován jako ochranná známka společnosti. Jako další významný letopočet uvádí zdroj rok 1934, kdy bylo v Tatře založeno letecké oddělení. V poválečném období se TATRA ve výrobě osobních vozů zaměřila podle svých internetových stránek (2012) na vozy s vysokým komfortem jízdy.

17

Podle zdroje byly první osobní vozy s označením T 11 nahrazeny vozy s označením Tatraplan. Po těchto vozech, jak zdroj uvádí, následovaly TATRY T 603, od roku 1975 TATRY T 613 a od roku 1996 poslední model TATRA T 700. V roce 1998 TATRA výrobu osobních vozidel ukončila a soustředila se, jak zdroj uvádí, pouze na výrobu nákladních vozů.

3.4 Současnost společnosti Společnost TATRA je v současné době jediným výrobcem v České republice, který se zabývá výrobou těžkých nákladních automobilů a to jak pro kombinovanou dopravu, tak do terénu. Současná nabídka vychází podle informací z internetových stránek společnosti (2012) ze šesti základních modelových řad. Podle zdroje vozy TERRN°1, JAMAL a T 810 představují modely pro civilní sektor, vozy ARMAX, FORCE, T 815-7 a T 810 představují vozy pro vojenský sektor, popřípadě vozy speciální. Svoji spolehlivost a vynikající jízdní vlastnosti vozy TATRA prokázaly a nadále prokazují mimo jiné i v maratonských soutěžích, zvláště v soutěži Rallye Dakar, kterou posádky vozů TATRA několikrát vyhrály. Na těchto soutěžích společnost TATRA prověřuje technické a konstrukční novinky, které jsou pak zakomponovány do sériově vyráběných vozů. Společnost TATRA podle svých internetových stránek (2012) vyváží své výrobky do celého světa. Mezi nejvýznamnější odběratele patří podle zdroje odběratelé v Rusku, Indii, Austrálii, USA a dalších zemích. Ve všech těchto zemích má společnost TATRA své dealerské a servisní sítě. V České republice patří mezi významné odběratele armáda České republiky, stavební a těžařské společnosti. Společnost TATRA disponuje dle zdroje vlastním zkušebním areálem, který je nejrozsáhlejším zkušebním centrem ve střední Evropě. Tento zkušební areál je využíván nejenom společností TATRA, ale i dalšími společnostmi vyrábějícími automobily, např. společností AVIA a.s. a Škoda a.s. Zkušební centrum zahrnuje, dle zdroje, polygon TATRA, který je tvořen soustavou speciálních okruhů a vozovek s různými povrchy, specializovanými pracovišti a laboratořemi, ve kterých se provádí testování vozidel a jejich komponentů.

18

Společnost TATRA je, jak zdroj uvádí, držitelem certifikátů jakosti jako například ISO 9001 pro systém managementu v oboru „Vývoj, výroba, prodej a servis nákladních automobilů, agregátů a dílů“ z roku 2008 a osvědčení o shodě systému jakosti s požadavky podle ČSN EN ISO 9001z roku 2009. V současné době podle zdroje společnost TATRA pracuje na splnění požadavků norem EN ISO 14000 a OHSAS 18001.

3.5 PEST analýza 3.5.1

Politicko – právní faktory

Společnost TATRA, a.s. je českou společností zabývající se vývojem a výrobou těžkých nákladních automobilů. Společnost vykonává svoji činnost na území ČR. Své subdodavatele má společnost nejen v ČR, ale i ve světě. Stejně jako i ostatní společnosti provozující svoji činnost na území ČR, je i společnost TATRA ovlivňována politickým děním v ČR. Politickou scénu v České republice tvoří několik politických stran a hnutí. Dvě nejsilnější strany (ČSSD a ODS) se společně s dalšími menšími stranami střídají ve vedení státu. Obě nejsilnější strany mají rozdílné, skoro protichůdné názory na vedení státu. ČSSD je levicově zaměřenou stranou, která prosazuje sociální programy, ODS je stranou, která spíše preferuje podnikatelské subjekty. Od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, byla ve dvou případech vyslovena nedůvěra vládě. Místo těchto vlád pak byly sestaveny tzv. úřednické vlády, které vládly do mimořádných nebo řádných parlamentních voleb, ze kterých pak vzešly vlády nové. Poslední nedůvěra řádně zvolené vládě byla vyslovena v roce 2009. V té době už byla Česká republika zasažena celosvětovou hospodářskou krizí. Nově vzniklá úřednická vláda ve snaze zpomalit hospodářskou krizi a snížit deficit státního rozpočtu navrhla a poslanecká sněmovna schválila soubor opatření, tzv. „Janotův balíček“. Tento balíček obsahoval mimo jiné změny v daních z příjmů, dani z nemovitosti, daně z přidané hodnoty a spotřební dani. Také poslední vláda, která vznikla z řádných parlamentních voleb, pokračuje ve snaze zmírnit hospodářskou krizi a snížit deficit státního rozpočtu.

19

Velký vliv na politické dění a hospodářský vývoj v České republice má i situace v Evropské unii, jíž je Česká republika členem. V současné době se Evropská unie díky nezodpovědné politice a hospodaření několika států nachází v hluboké hospodářské a politické krizi. Čím dál tím více se objevují různé spekulace o rozpadu Evropské unie, popřípadě vyloučení některých států z eurozóny. I přes problémy, kterými je v současné době Evropská unie zužována, má Česká republika, potažmo podniky a podnikatelé v České republice, možnost čerpat na vybrané projekty finanční prostředky z fondů Evropské unie. Pro čerpání těchto prostředků jsou stanovena přesná pravidla, která musí žadatel splnit. Projekty se pak předkládají řídícímu orgánu operačního programu, což jsou u tematicky zaměřených operačních programů resortní ministerstva a u územně vymezených operačních programů regionální rady regionů soudržnosti. Pro roky 2007 - 2013 má Česká republika možnost čerpat 26,7 miliard €. (http://www.strukturalni-fondy.cz/Informaceo-fondech-EU). Jako každá společnost provozující svoji činnost na území ČR, musí se i společnost TATRA řídit zákony, předpisy a normami platnými na území ČR. Mezi zákony a normy, které jsou společnosti v ČR povinny dodržovat lze zařadit následující:  ČSN normy;  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech;  Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty;  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník;  Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví;  Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

20

3.5.2

Ekonomické faktory

Ekonomika

České

republiky je

v posledních

letech

ovlivněna

celosvětovou

hospodářskou krizí. Tato krize se nevyhnula ani společnosti TATRA. Podle výročních zpráv společnosti došlo po roce 2007, kdy společnost prodala 2 456 vozidel, díky celosvětové krizi k propadu zakázek, který pokračoval i v dalších letech. Dalším faktorem, který se projevil na propadu výsledku hospodaření společnosti, byla podle výroční zprávy za rok 2008 platební neschopnost odběratelů. Mezi hlavní ukazatele výkonnosti každé ekonomiky je růst hrubého domácího produktu (HDP). Jak ukazuje graf 1, výkonnost ekonomiky v České republice za analyzované období postupně klesala. V roce 2006 byl zaznamenán meziroční růst HDP 7,00%. V roce 2007 klesl meziroční růst HDP na 5,70%, a v roce 2008 byl meziroční růst 3,10%. V roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu HDP o - 4,70%. Teprve v roce 2010 došlo k oživení ekonomiky a meziroční růst HDP proti roku 2009 vzrostl o 2,7% . Graf 1 Růst HDP v České republice za období 2006 - 2010

Zdroj:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls (data k 27. 5. 2012), vlastní úprava

21

Dalšími ekonomickými ukazateli, které byly pro analýzu použity, byla míra inflace (graf 2) a obecná míra nezaměstnanosti (graf 3). Od roku 2006, kdy míra inflace v České republice činila 2,5%, až do roku 2008 míra inflace v České republice nepřetržitě rostla. V roce 2007 došlo v České republice k nepatrnému nárůstu inflace o 0,3% na celkových 2,8%. V roce 2008, kdy se v České republice naplno projevila hospodářská krize, došlo k prudkému nárůstu inflace. V tomto roce stoupla inflace o 3,5% na celkových 6,3%. V následujícím roce 2009 pak došlo k rapidnímu poklesu inflace a to o 5,0% na výsledné 1%. V roce 2010 míra inflace mírně stoupla na 1,5%. Graf 2 Růst inflace v České republice za období 2006 – 2010

Zdroj:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls (data k 27. 5. 2012), vlastní úprava

Hospodářská krize nepochybně ovlivnila i růst míry nezaměstnanosti. Tento problém se nevyhnul ani společnosti TATRA. Podle dat o průměrném počtu zaměstnanců, které jsou uvedeny v přílohách k účetním závěrkám, je možno vypozorovat, jak se průměrný počet zaměstnanců společnosti ve sledovaném období vyvíjel. Od roku 2006 až do roku 2008 průměrný počet zaměstnanců neustále rostl. V roce 2008 dosáhl průměrný počet zaměstnanců hodnoty 2 069. Od roku 2009 z důvodu snížení počtu zakázek klesal průměrný počet zaměstnanců až na konečných 1 104 zaměstnanců za rok 2010, což je pokles cca o 46% oproti roku 2008.

22

Jakým způsobem se v daném období vyvíjela nezaměstnanost v ČR, znázorňuje graf 3. Na tomto grafu vidíme opačný průběh, než jaký byl zaznamenán u inflace. V roce 2006 činila v České republice nezaměstnanost 7,1%. Poté až do roku 2008 nezaměstnanost postupně klesala a to až na 4,4%. Mezi roky 2008 a 2009 pak došlo díky hospodářské krizi k prudkému nárůstu nezaměstnanosti o 2,3% na 6,7 %. V

roce 2010

nezaměstnanost v České republice opět vzrostla a to na 7,3%. Tyto dva grafy tak potvrzují makroekonomické pravidlo, které uvádí, že pokud klesá inflace, roste nezaměstnanost a naopak, pokud roste inflace, nezaměstnanost klesá. Graf 3 Růst nezaměstnanosti v České republice za období 2006 – 2010

Zdroj:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls (data k 27. 5. 2012), vlastní úprava

Dalším faktorem, který může výrazně ovlivnit činnost podniků, společnost TATRA nevyjímaje, a tím i celé ekonomiky, je vývoj devizového kurzu. Jak ukazuje graf 4, vývoj kurzu dolaru a eura vůči koruně byl v podstatě stejný. Od roku 2006 až do roku 2008 koruna vůči dolaru a euru posilovala. Posilování koruny znamenalo pro podniky možnost levnějšího nákupu materiálu nebo zboží ze zahraničí, ale z hlediska vývozu se výrobky a zboží pro zahraniční odběratele staly dražšími. V letech 2009 a 2010 koruna vůči dolaru a euru oslabila, což vyvolalo opačný efekt než vývoj kurzů v letech 2006 – 2008.

23

Výrobky prodávané českými podniky do zahraničí se pro zahraniční odběratele staly levnějšími a dodávky materiálu a zboží ze zahraničí se pro české podniky staly dražšími. Díky oslabení koruny tak podnikům stouply náklady za dodávky ze zahraničí. Graf 4 Vývoj kurzu dolaru a eura v České republice za období 2006 - 2010

Zdroj:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls (data k 27. 5. 2012), vlastní úprava

3.5.3

Sociálně kulturní faktory

Společnost TATRA patří bezpochyby k nejvýznamnějším zaměstnavatelům ve svém regionu. Jak už bylo výše popsáno, průměrný počet zaměstnanců společnosti se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí od 1 104 – 2 069 lidí. Co se týče nabídky nových pracovních míst, provádí společnost na svých internetových stránkách jejich pravidelnou aktualizaci. Společnost dále poskytuje všem svým zaměstnancům zaměstnanecké výhody, jako je například týden dovolené navíc, penzijní připojištění, závodní stravování, rehabilitační pobyty, atd.

24

Společnost TATRA též umožňuje studentům středních, vyšších a vysokých škol absolvování odborné praxe a vybraným studentům vysokých škol umožňuje získání stipendia. Jaký byl demografický vývoj společnosti v daném období, ukazuje tabulka 1. V tomto období, kterým se analýza zabývá, počet obyvatel v České republice neustále rostl. Na tento jev měl největší vliv tzv. přírůstek stěhováním3. Největší nárůst přírůstku stěhováním byl zaznamenán v roce 2007, kdy tento přírůstek činil 8,1obyvatele na tisíc obyvatel. V následujících letech přírůstek stěhováním postupně klesal na konečných 1,5 obyvatele na tisíc obyvatel v roce 2010. Pokud se podíváme na přirozený přírůstek4, ten byl v roce 2006 pouhých 0,1 obyvatele na tisíc obyvatel. Naopak největší přirozený přírůstek za sledované období, 1,4 obyvatele na tisíc obyvatel, byl zaznamenán v roce 2008. V letech 2009 a 2010 se přirozený přírůstek ustálil na hodnotě 1,0 obyvatele na tisíc obyvatel. Za sledované období byl největší celkový přírůstek na tisíc obyvatel zaznamenán v roce 2007 a nejmenší přírůstek v roce 2010. Další možné porovnání růstu obyvatel v České republice nabízí tabulka 1 z hlediska počtu živě narozených dětí a z hlediska zemřelých. Jak je z tabulky patrné, největší počet živě narozených byl v roce 2008, který činil 120 tisíc obyvatel, naproti tomu nejmenší počet narozených byl v roce 2006, kdy se v České republice narodilo 106 tisíc dětí. Při porovnání počtu živě narozených a počtu zemřelých byl po celé sledované období počet živě narozených větší než počet zemřelých. Nejmenší rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi byl v roce 2006 (2 tisíce) a největší v roce 2008 (15 tisíc).

3

Přírůstek stěhováním (migrační saldo) je rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovaných osob za stejné období v daném území.

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-statisticky-slovnik-l-p/1000431/39670/. 4

Přirozený přírůstek – přirozený přírůstek obyvatel je rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné

období a území. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-statisticky-slovnik-l-p/1000431/39670/.

25

Tabulka 1 Demografické údaje obyvatelstva České republiky za období 2006 - 2010 Ukazatel

2006

Počet obyvatelstva v tis.

2007

2008

2009

2010

10 287 10 381 10 468 10 507 10 533

Živě narození v tis.

106

115

120

118

117

Zemřelí v tis.

104

105

105

107

107

Přirozený přírůstek na tis. obyvatel

0,1

1,0

1,4

1,0

1,0

Přírůstek stěhováním na tis. obyvatel

3,4

8,1

6,9

2,7

1,5

Celkový přírůstek na tis. obyvatel

3,5

9,1

8,3

3,7

2,5

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OBY5042PU_OK, (data k 27. 5. 2012), vlastní úprava

Způsob přírůstku obyvatel v České republice má nepochybně i vliv na věkovou strukturu obyvatel. Jestliže je přírůstek obyvatel stěhováním větší než přirozený přírůstek, musí se tento fakt zákonitě projevit i ve věkové struktuře obyvatelstva. Snižuje se tak počet obyvatel mladších 14 let a zvyšuje se počet obyvatel starších 14 let a 65 let. Jak ukazuje tabulka 2, byl počet obyvatel starších 65 let po celé analyzované období větší, než počet obyvatel mladších 14 let. Dochází tak ke stárnutí populace, a tím i k posouvání důchodového věku. Tabulka 2 Věková struktura obyvatelstva České republiky za období 2006 - 2010 Ukazatel

2006

2007

2008

2009

2010

Počet obyvatelstva v tis. 10 287 10 381 10 468 10 507 10 533 Věk 0 – 14 v tis.

1 480

1 477

1 408

1 494

1 518

Věk 15 – 64 v tis.

7 325

7 391

7 431

7 414

7 378

Věk 65+ v tis.

1 482

1 513

1 556

1 599

1 636

Zdroj:http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM0040PU_OK&vo=tab ulka&kapitola_id=19 (data k 27. 5. 2012), vlastní úprava

26

V roce 2009 byla Oddělením demografické statistiky Českého statistického úřadu vypracována studie demografického vývoje nazvaná „Projekce 2009“. Tato projekce je zpracována ve třech variantách: nízká, střední a vysoká. Cílem projekce je nastínit možný populační vývoj České republiky. Horizontem Projekce 2009 je rok 2065. Projekce předpokládá, že pouze ve vysoké variantě bude po celé projektované období zachován růst populace. Ve střední a nízké variantě dojde po počátečním růstu ke snižování populace. Dále se projekce mimo jiné zabývá strukturou populace. Zde všechny tři varianty předpokládají výrazný nárůst podílu osob starších 65 let, a to až o jednu třetinu. Průměrný věk, který k 1. 1. 2009 činil 40,5 let, se k 1. 1. 2066 ve vysoké variantě zvedne na 48,4 let, ve střední variantě na 49 let a v nízké variantě 50 let (http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09).

3.5.4

Technické faktory

V posledních letech byly v oblasti vědy a techniky učiněny velké pokroky. Byly vyvinuty nové materiály a nové technologie. Nejrychlejší vývoj byl zaznamenán v oblasti výpočetní techniky a v informačních technologiích. Informační technologie umožňují rychlejší komunikaci nejen mezi lidmi, ale hlavně mezi podniky. Podniky pomocí informačních technologií mohou zajišťovat veškeré zásobování materiálem nebo zbožím, uskutečňovat veškeré platby, mít přehled o stavu svých bankovních účtů a uskutečňovat veškerou korespondenci. Podniky mohou pomocí svých webových stránek presentovat své výrobky nebo zboží, informovat o své minulosti, přítomnosti a budoucím rozvoji. Zákazníci si přes webové stránky mohou výrobky nebo zboží vybrat a koupit. Uchazeči o zaměstnání mohou přes webové stránky podniků získávat informace o možných pracovních příležitostech a podmínkách pro přijetí uchazečů do zaměstnání. Výpočetní technika se v dnešní době využívá nejen v informačních technologiích, ale i v dalších oblastech. Výpočetní technika nachází uplatnění ve strojírenství, automobilovém průmyslu, zdravotnictví, atd.

27

Stejně jako ostatní automobilky využívá společnost TATRA nejnovější technologie nejen při vývoji automobilů, ale i při jejich výrobě. Své automobily osazuje společnost motory vlastní výroby, ale i motory jiných výrobců (např. Cummins), které jsou vybaveny elektronikou a splňují nejpřísnější emisní limity. Jak už bylo při představování společnosti zmíněno, společnost TATRA je vlastníkem nejrozsáhlejšího zkušebního centra ve střední Evropě, které kromě polygonu zahrnuje i specializovaná pracoviště a laboratoře. Tento zkušební areál využívá společnost při vývoji a zkouškách svých výrobků (www.tatra.cz).

3.6 Finanční analýza Jak již bylo v teoreticko – metodologické části práce uvedeno, zabývá se tato bakalářská práce některými vybranými ukazateli finanční analýzy. Mezi vybrané ukazatele byly pro externí analýzu vybrány tzv. poměrové ukazatele. Konkrétně se externí finanční analýza zabývá ukazateli likvidity a rentability.

3.6.1

Ukazatele likvidity

Jak již bylo výše zmíněno, patří ukazatele likvidity mezi významné ukazatele, které vypovídají o platební schopnosti podniku hradit své závazky. Tyto ukazatele dávají informaci o schopnosti podniku dostát svým závazkům. Při výpočtu ukazatelů likvidity se vychází z hodnot, které jsou uvedeny v rozvaze. Pro výpočet různých úrovní likvidity (běžná likvidita, pohotová likvidita a peněžní likvidita) se vychází z hodnot oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Podle typu počítané likvidity zařazujeme do výpočtu jednotlivé položky oběžných aktiv. V této bakalářské práci jsou v rámci externí analýzy použity ukazatele běžné, pohotové a peněžní likvidity.

Běžná likvidita Běžná likvidita poměřuje oběžná aktiva a krátkodobá pasiva. Kislingerová a kol. (2010) hodnotí podle ukazatelů běžné likvidity strategii podniku. Podle tohoto hodnocení dosahovala běžná likvidita v analyzovaném období hodnot, které jsou uvedeny v příloze 1. V roce 2006, 2007 a 2008 dosáhla společnost u běžné likvidity hodnot, které dle Kislingerové spadají do oblasti průměrné strategie. 28

V roce 2009 dosáhla společnost TATRA u běžné likvidity hodnoty 1,505, což je hodnota, která je charakteristická pro tzv. agresivní strategii. Za rok 2010 vykazovala hodnota ukazatele běžné likvidity hodnotu 0,939. Tato hodnota se vymyká jakýmkoli doporučeným hodnotám. Pokud se budeme hlouběji zabývat důvodem poklesu běžné likvidity, zjistíme, že největší vliv na její pokles mělo snížení oběžných aktiv mezi roky 2008 – 2010 a to více jak o polovinu. Největší pokles oběžných aktiv byl zaznamenán, dle výročních zpráv společnosti, v zásobách výrobků. Vykazovaná hodnota zásob výrobků klesla pětkrát. Průběh ukazatele běžné likvidity znázorňuje graf 5. Graf 5 Ukazatele běžné likvidity společnosti TATRA, a.s.za období 2006 – 2010

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, data k 26. 5. 2012)

Pohotová likvidita Pohotová likvidita na rozdíl od běžné likvidity nepočítá ve jmenovateli s hůře likvidními aktivy, jako jsou zásoby, pohledávky za upsaný základní kapitál a časové rozlišení na straně aktiv. Obdobně jako u běžné likvidity rozděluje Kislingerová a kol. (2010) podniky na základě výsledků ukazatelů pohotové likvidity do třech typů strategií.

29

Z hodnot ukazatelů pohotové likvidity, které jsou uvedeny v příloze 2, vyplývá, že v období 2006 a 2007 dosahoval podnik ukazatelů, které spadají do oblasti optimální strategie a v období 2008 – 2010 do oblasti vysoce agresivní strategie. Při bližším pohledu na jednotlivé hodnoty pro výpočet pohotové likvidity můžeme vidět, že po nárůstu hodnoty uváděné v čitateli zlomku (Finanční majetek a krátkodobé pohledávky) v roce 2007, klesly tyto hodnoty v dalším období více než o polovinu. Společnosti se po nárůstu krátkodobých závazků, v období 2006 – 2008, podařilo v dalších letech tyto závazky snížit. Průběh pohotové likvidity za období 2006 – 2010 ukazuje graf 6. Graf 6 Ukazatele pohotové likvidity společnosti TATRA, a.s. za období 2006 – 2010

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012)

Peněžní likvidita Jak už bylo v této práci zmíněno, peněžní likvidita patří k nejpřísnějším měřítkům ukazatelů likvidity. V tomto případě se poměřují nejlikvidnější aktiva a to finanční majetek s krátkodobými závazky. Stejně jako u předešlých ukazatelů likvidity stanovuje Kislingerová a kolektiv (2010) pro peněžní likviditu doporučenou hodnotu. Podle výsledků, které jsou uvedeny v příloze 3, nedosahovaly ukazatele peněžní likvidity za analyzované období doporučené hodnoty 0,2. Nejhorší výsledek v ukazateli peněžní likvidity dosáhla společnost v roce 2008, kdy byla hodnota ukazatele 0,002. 30

Příčinou tohoto výsledku byl nízký finanční majetek a vysoké krátkodobé závazky. V tomto roce nebyla společnost TATRA prakticky vůbec schopna z finančního majetku uhradit své závazky. Pouze v roce 2009 se společnost doporučené hodnotě peněžní likvidity nepatrně přiblížila. Společnosti se nepodařilo zajistit potřebné množství finančního majetku a dostatečně snížit krátkodobé závazky. Průběh ukazatelů peněžní likvidity znázorňuje graf 7. Graf 7 Ukazatele peněžní likvidity společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012)

3.6.2

Ukazatele rentability

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu poměřuje zisk po zdanění (EAT) s vlastním kapitálem. Podle zjištěných výsledků (příloha 4) dosahovala společnost v prvních dvou letech, kdy vykazovala zisk, kladných hodnot. V následujícím období se společnost propadla do ztráty a dosáhla tak záporných hodnot. Hlavním důvodem záporného zisku v roce 2008 bylo, dle výroční zprávy společnosti za rok 2008, velké množství zakázek nasmlouvaných s 6 až 9 měsíčním předstihem společně se stále se zhodnocující českou měnou, což mělo za následek zdražení vozů pro zahraniční zákazníky a v mnohých případech i jejich platební neschopnost.

Dalším důvodem propadu byl nárůst cen

energií a oceli. Díky velkému zájmu o vozy TATRA z počátku roku 2008 zvýšila 31

společnost zásoby materiálu pro výrobu vozů, ale ve druhé polovině roku 2008 zájem o nové vozy drasticky poklesl. V následujícím roce 2009 propad ve výsledku hospodaření pokračoval. Podle výroční zprávy společnosti se na propadu výsledku hospodaření velikou měrou podílely zásoby materiálu, které společnost pořídila v roce 2008 a vysoké mzdové náklady. Do mzdových nákladů se hlavně promítlo odstupné, které bylo vyplaceno propuštěným zaměstnancům. V posledním analyzovaném roce 2010 se společnosti podařil snížit propad ve výsledku hospodaření. Podle výroční zprávy za rok 2010 se tak stalo díky povedené restrukturalizaci podniku a splacením více jak poloviny bankovních úvěrů. Výsledný ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) byl též ovlivněn poklesem vlastního kapitálu. Vývoj rentability vlastního kapitálu znázorňuje graf 8. Graf 8 Ukazatele rentability vlastního kapitálu společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012)

32

Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita aktiv poměřuje zisk před zdaněním a úroky (EBIT) a celková aktiva. Podle výsledků uvedených v příloze 5 má rentabilita aktiv podobný průběh jako rentabilita vlastního kapitálu s tím rozdílem, že v roce 2008 byl propad rentability aktiv menší než propad rentability vlastního kapitálu. Důvody vývoje rentability aktiv jsou prakticky stejné jako u rentability vlastního kapitálu. Tentokrát se do výsledku projevily hodnoty zisku před úroky a zdaněním (EBIT) a klesající hodnota aktiv podniku. I přes odečtení nákladových úroků z finančních nákladů měla společnost v období 2008 – 2010 záporný výsledek hospodaření před zdaněním. Snížení aktiv v tomto období bylo hlavně ovlivněno poklesem zásob. V roce 2009 poklesla hodnota zásob o 50,8% oproti roku 2008 a v roce 2010 o 35,1% oproti roku 2009. Průběh rentability aktiv je zachycen v grafu 9. Pokud by se společnost chtěla řídit ukazateli rentability aktiv při sjednávání výše sazby mezní úrokové míry, za kterou by mohla přijmout úvěr (úroková míra musí být menší než ukazatel ROA), mohla podle tohoto pravidla přijmout úvěr pouze v období 2006 a 2007 a to za sazbu nižší než 6,83% respektive nižší než 12,20% Graf 9 Ukazatele rentability aktiv společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012)

33

Rentabilita tržeb - Zisková marže = EAT/Tržby Rentabilita ziskové marže vyjadřuje podíl výsledku hospodaření po zdanění a tržeb. Hodnoty ziskové marže jsou uvedeny v příloze 6. I v tomto ukazateli se negativně projevily záporné výsledky hospodaření za období 2008 – 2010. Díky těmto výsledkům byla ve zmiňovaném období zisková marže záporná. Důvody záporných výsledků hospodaření byly popsány u analýzy rentability vlastního kapitálu. Dalším faktorem, který měl vliv na ukazatel ziskové marže, byly tržby. V počátku analyzovaného období společnosti tržby nejprve rostly (2006 – 2008), ale v roce 2009, kdy se projevil pokles zakázek, klesly tržby oproti roku 2008 o 51%. V roce 2010 nebyl oproti roku 2009 propad tržeb tak výrazný (17,9%). Vývoj tržeb za období 2006 až 2010 znázorňuje graf 10. Graf 10 Ukazatele ziskové marže společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 = 2010, (data k 26. 5. 2012)

34

3.7

Vyhodnocení dotazníku

Součástí bakalářské práce bylo také vypracování a vyhodnocení „Dotazníku spokojenosti s vozidly TATRA“ (příloha 7). Cílem dotazníku bylo zjistit, jak jsou majitelé (uživatelé) vozů TATRA spokojeni nejenom s vozy samotnými, ale i zjistit hodnocení vybraných uzlů vozů, spokojenost s přístupem prodejců vozů a servisů. Dotazník byl anonymní, vyplňován přes internet, kdy každému respondentovi byla zaslána adresa s odkazem na dotazník. Část dotazníků byla s jednotlivými majiteli (uživateli) vyplněna osobně. Dotazník obsahoval celkem 10 otázek, které se například týkaly spokojenosti s nabídkou verzí vozů, spokojenosti s prodejci vozů nebo se servisy. Respondenti měli také ohodnotit vybrané technické parametry vozů. Další otázky se pak týkaly stáří vozů a odvětví, ve kterém jsou vozy provozovány. Poslední otázky dotazníku se pak týkaly nákupu nového vozu a celkového hodnocení vozu TATRA. Z celkového počtu 10 otázek bylo 8 otázek s povinnou odpovědí a 2 otázky s nepovinnou odpovědí. Osloveno bylo celkem 110 respondentů z celé České republiky. Z celkového počtu 110 respondentů bylo 22 respondentů osloveno osobně, ostatním respondentům byl zaslán internetový odkaz na dotazník. Z celkového počtu 110 dotazníků jich bylo vyplněno 83, z toho 22 dotazníků bylo vyplněno při osobním jednání, zbylých 61 dotazníků přes internet. V procentuálním vyjádření se od respondentů vrátilo 75,45% vyplněných dotazníků. Na první otázku spokojenosti s nabídkou verzí vozů (příloha 8) odpovědělo kladně 85,54% respondentů. Zápornou odpověď zaškrtlo 14,46% respondentů. Na druhou otázku (příloha 9), která byla jednou z nepovinných a která se týkala spokojenosti s prodejci vozů, odpovědělo celkem 42 respondentů. Respondenti měli svého prodejce hodit známkami 1 – 5 jako ve škole. Z celkového počtu respondentů, kteří na tuto otázku odpovídali, by v celkovém hodnocení prodejců dalo 66,67% respondentů známku 2, 19,05% známku 1 a 14,29% známku 3. Známkou 4 a 5 žádný z respondentů svého prodejce nehodnotil.

35

Třetí otázka (příloha 10) se týkala oprav vozů a respondenti měli odpovědět, jakým způsobem zajišťují servis vozů. V nabídce byly varianty, ve kterých měli respondenti zaškrtnout, zda si vozy opravují sami, v servisu nebo ve značkovém servisu. Z celkového počtu 83 odpovědí si 46,99% respondentů opravuje vozidla samo, 28,92% respondentů využívá služeb značkového servisu a 24,10% respondentů využívá služeb neznačkového servisu. Čtvrtá otázka (příloha 11) se týkala spokojenosti služeb se servisními středisky, ať už značkovými nebo neznačkovými. Na tuto otázku, která byla nepovinná, odpovídali pouze respondenti, kteří využívali služeb servisu. Také v této otázce hodnotili respondenti servisy známkami. Z celkového počtu 44 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli, hodnotilo 70,45% respondentů servisy známkou 2, 15,91% známkou 3 a 13,64% známkou 1. Pátá otázka (příloha 12) se týkala technické stránky vozidel a respondenti v ní měli ohodnotit vybrané uzly vozidel (startování, výkon motoru, odhlučnění vozidla a antikorozní ochranu). Hodnocení bylo opět prováděno známkováním. Jako nejkritičtější body vozidel bylo známkou 5 ohodnoceno odhlučnění vozidel a antikorozní ochrana. Tuto známku udělilo 3,61% respondentů. Známkou 3 ohodnotilo odhlučněn vozidel a antikorozní ochranu 43,37% respondentů. Naproti tomu nejlepší známku 1 dali respondenti startování motoru. Touto známkou hodnotilo startování motoru 31,33% respondentů. Známkou 2 ohodnotilo startování motoru 53,01% respondentů. S výkonem motoru bylo spokojeno 8,43% respondentů, kteří výkon motoru ohodnotili známkou 1 a 62,65% respondentů, kteří ohodnotili výkon motoru známkou 2. V šesté otázce (příloha 13) měli respondenti zaškrtnout odvětví, ve kterém vozidla provozují. V odpovědích měli na výběr armádu, stavebnictví, těžařství, lesnictví, komunál, hasiče a jiné odvětví. Z celkového počtu 83 respondentů používalo svá vozidla nejvíce ve stavebnictví 45,78%, dále následoval těžební průmysl s 20,48%, hasiči s 12,05%, lesnictví a komunál s 9,64% a jiná odvětví s 2,41%.

36

V sedmé otázce (příloha 14) měli respondenti určit stáří svého vozu. Na výběr měli pět variant možných odpovědí, odstupňovaných v pětiletých cyklech. Největší podíl činila vozidla provozovaná 6 až 10 let, celkem 34,98%. Následovala vozidla provozovaná 11 – 15 let s 28,92%, vozidla provozovaná 0 – 5 let s 21,69%, vozidla provozovaná 16 20 s 9,64% a vozidla, která byla v provozu více jak 20 let se 4,82%. U osmé otázky (příloha 15) měli respondenti odpovědět, zda uvažují o koupi nového vozu. Z 83 respondentů uvažovalo o koupi nového vozu 37,35% respondentů. V deváté otázce (příloha 16) měli respondenti odpovědět, zda jejich další vozidlo bude vozidlo TATRA. Na tuto otázku kladně odpovědělo 81,93% respondentů. V poslední otázce (příloha 17) měli respondenti „oznámkovat“ vozy společnosti TATRA známkami jako ve škole. Známkou 1 ohodnotilo vozy TATRA 14,46% respondentů, známku 2 vybralo 45,78% respondentů, známkou 3 hodnotilo 34,94% respondentů a známkou 4 celkem 3,61% respondentů. Z oslovených respondentů se našel pouze jeden respondent, který na žádost o vyplnění dotazníku reagoval písemnou odpovědí, že je rád, že už žádné vozy TATRA neprovozuje a ani neuvažuje o tom, že by tyto vozy někdy v budoucnu zařadil do svého vozového parku. I přes tuto odpověď byl respondent požádán, aby dotazník vyplnil, neboť i špatná zkušenost je zkušenost. Po vyplnění dotazníku se v celkovém hodnocení objevila známka 5, která v celkovém podílu činila 1,20%. Jak z dotazníkové akce vyplývá, oslovení respondenti označili vozy TATRA v převážné většině jako kvalitní a spolehlivé ohodnocené známkami 2 a 3. Celkem takto vozidla TATRA označilo 80,72% respondentů. Jako nejproblémovější označili respondenti antikorozní ochranu vozů a jejich odhlučnění. S antikorozní ochranou a odhlučněním vozu nebylo spokojeno celkem 3,61% respondentů, kteří tyto uzly ohodnotili shodnou známkou 5. Nejvíce vozidel bylo provozováno ve stavebnictví 45,78% a nejméně v jiných odvětvích 2,41%. O další koupi vozidla TATRA uvažuje celkem 81,93% respondentů. Tato hodnota sama vypovídá o kvalitách a oblíbenosti vozů TATRA.

37

4 Závěr Tématem této bakalářské práce byla Externí analýza podniku a její nástroje. Jako konkrétní podnik pro vypracování externí analýzy byla vybrána společnost TATRA, a.s., zabývající se výrobou nákladních automobilů. Cílem bakalářské práce bylo na základě informací z veřejně dostupných zdrojů (ČSÚ, Obchodní rejstřík, internetové stránky společnosti) vypracovat externí analýzu společnosti TATRA, a.s., výsledky analýzy zhodnotit, případně navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení situace podniku. V teoreticko – metodologické části se práce zabývala vybranými metodami externí analýzy. Byly zde popsány metody pro analýzu vnějších faktorů (externí analýzu), např. PEST analýza, Metoda „4C“ pro analýzu makrookolí a Porterův model pěti sil (5F) pro analýzu mikrookolí. Dále byly v teoreticko – metodolické části práce popsány vybrané metody externí finanční analýzy, konkrétně ukazatelé likvidity a ukazatelé rentability. V praktické části práce byla v hrubých rysech představena analyzovaná společnost TATRA, a.s., a za pomoci PEST analýzy a Finanční analýzy provedena analýza vnějších a vnitřních faktorů společnosti. V rámci bakalářské práce byl vypracován „Dotazník spokojenosti zákazníků s vozidly TATRA“. Internetový odkaz na tento dotazník byl následně rozeslán vybraným uživatelům vozidel TATRA se žádostí o jeho vyplnění nebo byli uživatelé vozidel TATRA kontaktováni osobně a dotazník s nimi vyplněn. Respondenti byli vybráni v rámci celé ČR a ze všech odvětví, ve kterých mohou být vozidla TATRA provozována. Jak už bylo výše uvedeno, cílem bakalářské práce bylo vypracovat externí analýzu společnosti TATRA, a.s. Tuto společnost založil v roce 1850 spolu se svými dvěma společníky Ignád Šusta. Společnost se nejdříve zabývala výrobou kočárů a bryček, poté následovala výroba železničních vagonů. V roce 1897 byl v Kopřivnici vyroben první osobní automobil a v roce 1898 první nákladní automobil. Výrobou osobních a nákladních automobilů se společnost zabývala až do roku 1998. V tomto roce společnost TATRA ukončila výrobu osobních automobilů a začala se výhradně věnovat výrobě a vývoji nákladních automobilů. V současné době se společnost TATRA jako

38

jediný český výrobce zabývá výrobou těžkých nákladních automobilů a to jak pro kombinovanou dopravu, tak do terénu. Externí analýza společnosti TATRA byla vypracována za období 2006 – 2010. PEST analýza ukázala problémy a události, se kterými se nejen společnost TATRA, ale i ostatní společnosti působící na území ČR v analyzovaném období potýkaly. Jedním z faktorů, které na podniky v ČR působí, je politická situace. V ČR ovlivňovalo v době analýzy politiku státu několik stran a hnutí. Nejsilnějšími stranami, které v analyzovaném období v ČR ovlivňovaly politiku státu, byly ODS a ČSSD. Společně s těmito nejsilnějšími stranami se na vládě podílely další menší strany. Zásadním problémem ČR v oblasti politiky státu jsou rozdílné názory dvou nejsilnějších stran na vedení státu a z toho pramenící politická nestabilita. V analyzovaném období byla v roce 2009 vyslovena nedůvěra vládě, která vzešla z voleb, a vlády se ujala tzv. vláda úřednická. Tato úřednická vláda se ujala vedení země v době, kdy byla ČR, stejně jako ostatní státy, zasažena hospodářskou krizí. Úkolem této vlády bylo zastavit prohlubování hospodářské krize, zastavit a snížit zadlužování státu a vytvořit podmínky pro hospodářský růst. Za tímto cílem vláda navrhla a poslanecká sněmovna schválila úsporná opatření (změna daňových zákonů, snížení státních výdajů, atd.), kterými mělo být dosaženo kýženého efektu. Také poslední vláda, která vzešla z řádných voleb, pokračovala ve snaze snížit zadlužení státu a nastartovat hospodářský růst země. Dalšími faktory, které společnost TATRA ovlivňovaly, byly ekonomické faktory. Jak již bylo několikrát zmíněno, analyzované období bylo poznamenáno hospodářskou krizí. Tato krize se ve společnosti TATRA projevila v roce 2008, kdy došlo k propadu zakázek, který pokračoval v dalších letech. Nejhorší situace ve společnosti nastala v roce 2008, kdy byly uzavírány zakázky s 6 až 9 měsíčním předstihem. V tomto období došlo k zhodnocení české měny, což mělo za následek zdražení vozů pro zahraniční odběratele, které následně vedlo až k platební neschopnosti některých odběratelů a rušení zakázek. Na tyto problémy reagovala společnost stejně jako ostatní společnosti v ČR propouštěním zaměstnanců, což vedlo dle výročních zpráv k propadu počtu zaměstnanců mezi roky 2008 až 2010 o 46%. Třetím faktorem, který na společnost TATRA v analyzovaném období působil, byly sociálně kulturní faktory. Jak již bylo uvedeno, patří společnost TATRA mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v regionu. V analyzovaném období se průměrný počet 39

zaměstnanců pohyboval v rozmezí 1 104 – 2 069. Nabídku pracovních míst umísťuje společnost na své internetové stránky, takže potenciální uchazeči o práci mají možnost sledovat nabídku volných pracovních míst a na tuto nabídku okamžitě reagovat. Pro své zaměstnance poskytuje společnost zaměstnanecké výhody jako je penzijní připojištění, závodní stravování, týden dovolené navíc, atd. Krom toho spolupracuje společnost se středními, vyššími a vysokými školami a studentům těchto škol umožňuje absolvování praxe v podniku. Vybraným studentům pak společnost umožňuje získání stipendia. Tímto způsobem si tak společnost vytypovává možné budoucí zaměstnance. Posledním faktorem, který na společnost v rámci PEST analýzy působí, jsou technické faktory. Stejně tak jako ostatní společnosti využívá společnost TATRA při výrobě a vývoji svých produktů nejnovější poznatky vědy a techniky, jako jsou informační technologie, výpočetní technika, strojové vybavení, atd. Navíc se společnost TATRA může pyšnit nejmodernějším zkušebním areálem ve střední Evropě, který využívá pro vývoj a zkoušky svých výrobků. Tento areál využívají pro zkoušky svých výrobků i jiní výrobci automobilů, jako jsou např. Škoda a AVIA. Ze závěru PEST analýzy vyplývá, že mezi největší problémy, se kterými se společnost TATRA musela a musí potýkat, byla hospodářská krize, která způsobila v letech 2008 – 2010 propad zakázek a s tím související propouštění zaměstnanců, chybějící jednotná koncepce při vedení státu a s tím související neustálé změny v daňových zákonech, které se stávají nepřehlednými. Jako pozitivní poznatky vyplývající z PEST analýzy lze hodnotit kvalitní práci společnosti s lidskými zdroji, kdy se společnost snaží svým zaměstnancům vytvořit nadstandardní podmínky pro jejich práci a snahu společnosti spolupracovat se středními, vyššími a vysokými školami při výchově nových pracovních kádrů a dále snahu o využívání nejnovějších poznatků výzkumu a vývoje při výrobě a vývoji svých produktů. Další metodou pro vypracování externí analýzy společnosti byla Finanční analýza. Z možných ukazatelů finanční analýzy byly pro práci vybrány ukazatele likvidity a ukazatele rentability. Z výsledných hodnot ukazatelů likvidity je patrno, že společnost v oblasti běžné likvidity dosahovala v období 2006 – 2008 hodnot, které dle Kislingerové (2010) spadají do tzv. průměrné strategie, v roce 2009 dosáhla společnost hodnoty 1,505, což je podle Kislingerové hodnota pro agresivní strategii a v roce 2010 dosáhla společnost 40

u běžné likvidity hodnotu 0,939, což je hodnota, která se vymyká doporučeným hodnotám, jež Kislingerová ve své publikaci uvádí jako doporučené pro běžnou likviditu. Jako důvod poklesu hodnot běžné likvidity byl podle výročních zpráv pokles oběžných aktiv a to zejména v období 2008 – 2010, kdy byl zaznamenán pokles aktiv o více jak polovinu. V ukazateli pohotové likvidity dosáhla společnost v období 2006 a 2007 hodnot, které dle Kislingerové (2010) spadají do oblasti optimální strategie a v období 2008 – 2010 hodnot, které dle autorky spadají do oblasti vysoce agresivní strategie. V oblasti peněžní likvidity, která patří k nejpřísnějším měřítkům ukazatelů likvidity, nedosahovala společnost v analyzovaném období doporučené hodnoty 0,2. V tomto období nebyla společnost, dle výsledků peněžní likvidity, schopna hradit své závazky. Příčinou tohoto výsledku byl nízký finanční majetek a vysoké krátkodobé závazky. Společnosti se v analyzovaném období nepodařilo zajistit dostatečné množství finančního majetku a snížit krátkodobé závazky. Posledními ukazateli, kterými se bakalářská práce v rámci externí analýzy zabývala, byly ukazatele rentability. V rámci bakalářské práce byly počítány ukazatele rentability vlastního kapitálu, rentability aktiv a rentability tržeb (zisková marže). V ukazatelích rentability se projevily problémy společnosti, které byly zapříčiněny hospodářskou krizí. Z výše uvedených grafů ukazatelů rentability je patrno, že od roku 2008 až do konce analyzovaného období dosahovala společnost záporných výsledků hospodaření a to jak před zdaněním a úroky (EBIT), tak před zdaněním (EAT). Tyto záporné výsledky hospodaření se tak zákonitě projevily i v záporných výsledcích ukazatelů rentability vlastního kapitálu, rentability aktiv a rentability tržeb (ziskové marže). Hlavním důvodem začínajícího propadu ve výsledcích hospodaření, jak již bylo několikrát zmíněno, bylo v roce 2008 velké množství zakázek nasmlouvaných s 6 až 9 měsíčním předstihem, společně se stále se zhodnocující českou měnou, což mělo za následek zdražení vozů pro zahraniční odběratele a v mnohých případech jejich platební neschopnost. Díky velkému zájmu o vozy TATRA na počátku roku 2008 zvýšila společnost zásoby materiálu pro výrobu vozů, ale ve druhé polovině roku 2008 došlo k poklesu zájmu o nové vozy a společnosti tak zůstaly nadměrné zásoby materiálu. Dalším důvodem propadu výsledku hospodaření byl nárůst cen energií a oceli. V dalších letech propad ve výsledcích hospodaření pokračoval. Jedním z důvodů bylo i propouštění zaměstnanců a vyplácení odstupného. 41

Závěrem lze konstatovat, že společnost TATRA nepochybně disponuje kvalitním výrobkem, který se osvědčil a stále osvědčuje v těžkých podmínkách provozu jak ve stavebnictví, tak v těžařství a v dalších oborech. Své kvality vozy TATRA nepochybně prokazují i ve verzích, které jsou vyráběny pro armádu ČR. Jako plus lze u společnosti hodnotit práci s lidskými zdroji, využívání výsledků výzkumu a vývoje ve výrobě a vývoji vozů a neustálou snahu vyvíjet nové výrobky a zkvalitňovat výrobky, které jsou společností již vyráběny. Naproti tomu největším problémem společnosti jsou její výsledky hospodaření, kterých společnost dosahovala v letech 2008 – 2010, kdy se dostala do ztráty a v oblasti rentability vykazovala záporné hodnoty. Co se týká peněžní likvidity, nebyla společnost po celé období schopna díky svým nedostatečným finančním prostředkům hradit své krátkodobé závazky. Navrhovat jakákoli opatření, která by vedla ke zlepšení situace ve společnosti, je dle mého názoru v současné době již bezpředmětné. V průběhu zpracování bakalářské práce byla na společnost TATRA nařízena exekuce, vydán exekuční příkaz, insolvenční návrh a posléze byla společnost prodána v dražbě jedinému zájemci, společnosti Truck Development, společnosti, která byla účelově založena tři dny před dražbou podniku. Společnost TATRA tak má již v současné době nového majitele, který má svůj vlastní podnikatelský záměr a svoji vizi jakým způsobem společnost vést a směrovat. Veškeré úsilí, které tak nový majitel vyvine, by mělo zajistit, aby vozy značky TATRA nezmizely z českých a světových silnic, tak jak se stalo nebo postupně stává u značek Praga, LIAZ a AVIA, jejichž výroba již byla v České republice z ekonomických a odbytových důvodů ukončena.

42

Literatura Monografie

DEDOUCHOVÁ, Marcela. Strategie podniku. Vyd. 1. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-603-4. KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza krok za krokem. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005, 137 s. ISBN 80-7179-321-3. KERMALLY, Sultan. Největší představitelé marketingu : jejich hlavní myšlenky, názory a díla : [Peter Drucker, Michael Porter, Tom Peters, Igor Ansoff, Theodore Levitt, Philip Kotler a další]. Vyd. 2. Brno : Computer Press, 2006, xii, 104 s. ISBN 80251-1013-3. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KOVÁŘ, František. Strategický management. Vydání první. Praha : Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008, 206 s. ISBN 978-80-86730-33-2. MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-735-7219-2. MALLYA, Thaddeus. Základy strategického řízení a rozhodování. První. Praha : Grada Publishing a.s., 2007, 252 s. ISBN 978-80-247-1911-5. PORTER, M. E. Konkurenční strategie. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2. SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA. Strategická analýza. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-367-1.

Odborné knihy a časopisy ADÁMEK, Martin. Strategický projektový management. Moderní řízení. 2012, č. 6, s. 3. Dostupné z : www.modernirizeni.cz. KORBEL, Petr. Tatra vyrábí méně než loni. Ekonom. 2012, LVI, č. 25, s. 2. ISSN 12100714. Internetové zdroje

Analýza. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA) : Wikimedia Foundation, 2001-, 11. 04. 2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z : http://cs.wikipedia.org/wiki/Anal%C3%BDza.

Business Vize : Plánování. ZIKMUND, Martin. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza [online]. Nitana s.r.o., 2010-2011, 29. 11. 2010 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z : http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza. Český statistický úřad : Česká republika od roku 1989 v číslech, Vybrané demografické údaje

[online].

2012,

3.

4.

2012

[cit.2012-06-02].

Dostupné

z

:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989. Český statistický úřad: HDP, národní účty, Makroekonomické údaje [online]. 2012, 25. 1.

2012

[cit.

2012-05-27].

Dostupné

z

:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty. Český statistický úřad : Obyvatelstvo - roční časové řady [online]. 2012, 12. 3. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z : http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu. Ekonomicko - statistický slovník L až P : Pohyb obyvatelstva. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2011, 26. 11. 2007 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z

:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/ekonomicko-

statisticky-slovnik-l-p/1000431/39670/. FONDY EVROPSKÉ UNIE : Informace o fondech EU. Strukturální fondy.cz [online]. 2005-2012 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z : http://www.strukturalni-fondy.cz/Informaceo-fondech-EU.

Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. Praha : Ministerstvo spravedlnosti České republiky,

2012,

4.

5.

2011

[cit.

2012-05-26].

Dostupné

z

:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a235667&klic=DOjNARiyqoAYCb4dh0xomw%3d%3d. TATRA IS THE SOLUTION : Dealerská a servisní síť. TATRA IS THE SOLUTION : Dealerská a servisní

síť [online]. 2011 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z :

http://www.tatra.cz/vas-tatra-partner/dealerska-a-servisni-sit/. TATRA IS THE SOLUTION : Historie výroby. TATRA IS THE SOLUTION : Historie výroby [online]. 2011 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z : http://www.tatra.cz/ospolecnosti/historie-tatry/historie-vyroby/. TATRA IS THE SOLUTION : Loga. TATRA IS THE SOLUTION : Loga [online]. 2011 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z : http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/loga/. TATRA IS THE SOLUTION : Management kvality. TATRA IS THE SOLUTION : Management

kvality

[online].

2011

[cit.

2012-05-26].

Dostupné

z

:

http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tatra-dnes/management-kvality/. TATRA IS THE SOLUTION : Profil společnosti. TATRA IS THE SOLUTION : Profil společnosti [online]. 2011 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z : http://www.tatra.cz/ospolecnosti/tatra-dnes/profil-spolecnosti/. TATRA IS THE SOLUTION : Zkušební areál TATRA. TATRA IS THE SOLUTION : Zkušební

areál

TATRA

[online].

2011

[cit.

2012-05-26].

Dostupné

z

:

http://www.tatra.cz/vas-tatra-partner/zkusebni-areal/. Vlastní cesta : Zvolit si svojí vlastní cestu. STŘELEC, Jiří. Porterův model konkurenčních sil [online]. Brno : Vlastní cesta s.r.o., 2006-2009 [cit. 2012-05-26]. Dostupné

z

:

http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-

metody/porteruv-model-konkurencnich-sil/.

Přílohy Příloha 1 Výpočet ukazatelů běžné likvidity společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Běžná likvidita Doporučené hodnoty

2006 2007 2008 2009 2010 2 177 392 2 667 107 2 789 285 1 506 789 1 085 322 1 121 665 1 135 244 1,941 2,349 1,0 – 1,6 Agresivní strategie

1 691 742 1 001 464 1 155 832 1,649 1,505 0,939 1,6 – 2,6 ˂ 2,5 Průměrná Konzervativní strategie strategie

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, data k 26. 5. 2012) Příloha 2 Výpočet ukazatelů pohotové likvidity společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010 2006 2007 Finanční majetek + krátkodobé 998 136 1 145 637 pohledávky Krátkodobé závazky 1 121 665 1 135 244 0,890 1,009 Pohotová likvidita 0,4 – 07 Doporučené hodnoty Agresivní strategie

2008

2009

2010

1 006 025 605 707 484 478 1 691 742 1 001 464 1 155 832 0,595 0,605 0,419 0,7 – 1,0 1,0 – 1,5 Optimální Konzervativní strategie strategie

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, data k 26. 5. 2012) Příloha 3 Výpočet ukazatelů peněžní likvidity společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

Finanční majetek Krátkodobé závazky Peněžní likvidita Doporučená hodnota

2006 107 773

2007 130 554

2008 4 067

2009 171 097

2010 33 986

1 121 665 1 135 244 1 691 742 1 001 464 1 155 832 0,096 0,115 0,002 0,171 0,029 0,2

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012)

Příloha 4 Výpočet rentability vlastního kapitálu společnosti TATRA, a.s. za období 2006 2010

EAT Vlastní kapitál ROE

2006 260 728,00

2007 858 481,00

2008 -571 731,00

2009 -712 352,00

2010 -157 573,00

1 736 926,00 2 594 659,00 2 021 362,00 1 308 368,00 1 157 612,00 15,01 33,09 -28,28 -54,45 -13,61

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012) Příloha 5 Výpočet rentability aktiv společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

EBIT Aktiva celkem ROA

2006 260 193,00

2007 545 515,00

2008 -99 174,00

2009 -643 756,00

2010 -116 935,00

3 808 541,00 4 471 137,00 4 874 812,00 3 263 866,00 2 696 177,00 6,83 12,20 -2,03 -19,72 -4,34

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 – 2010, (data k 26. 5. 2012) Příloha 6 Výpočet ukazatelů ziskové marže společnosti TATRA, a.s. za období 2006 - 2010

EAT Tržby Marže

2006 2007 260 728,00 858 481,00 4 465 093,00 5 938 010,00 5,84

14,46

2008 -571 731,00 5 945 350

2009 -712 352,00 2 963 079

2010 -157 573,00 2 574 960

-9,62

-24,04

-6,12

Zdroj: Obchodní rejstřík, Sbírka listin, Výroční zpráva TATRA, a.s. 2006 - 2010, (data k 26. 5. 2012)

Příloha 7 Dotazník spokojenosti s vozidly TATRA

Dotazník spokojenosti s vozidly TATRA Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku.

1. Jste spokojen s nabídkou verzí vozů TATRA?* 

ANO



NE

2. Ohodnoťte prosím prodejce Vašeho vozu (hodnoťte známkou 1 - 5 jako ve škole) 1 Pomoc při výběru vozidla (verze) Vysvětlení vlastností vybraného vozidla Sepsání smlouvy o nákupu vozidla Vysvětlení možných způsobů financování Spokojenost s termínem dodávky vozidla Dodržení termínu dodávky vozidla V jakém stavu bylo vozidlo připraveno k převzetí (čistota, poškození) Vaše hodnocení prodejce

2

3

4

5

3. Opravy vozu provádíte?* 

sám



v servisu



ve značkovém servisu

4. Vaše spokojenost s prací servisu (hodnoťte známkou 1 - 5 jako ve škole) 1 Sjednání návštěvy servisu Příjem vozidla do servisu Sepsání zakázkového listu Vysvětlení o provedených úkonech Předání opraveného vozidla v dohodnutém termínu Způsob jednání personálu servisu Ceny náhradních dílů a cena práce Čistota vozidla při jeho převzetí Vaše hodnocení servisu

2

3

4

5

5. Údaje k technické stránce vozu (hodnoťte známkou 1 - 5 jako ve škole)* 1

2

3

4

5

Startování motoru Výkon motoru Odhlučnění vozidla Antikorozní ochrana

6. Označte odvětví, ve kterém vůz TATRA provozujete* 

Armáda



Stavebnictví



Těžařství



Lesnictví



Komunál



Hasiči



Jiná

7. Jaké je stáří Vašeho vozu?* 

0 - 5 let



6 - 10 let



11 - 15 let



16 - 20 let



více než 20 let

8. Uvažujete o koupi dalšího nákladního vozu?* 

ANO



NE

9. Bude Vaším dalším nákladním vozem vůz TATRA?* 

ANO



NE

10. Jakou celkovou známkou, byste ohodnotil vozy TATRA?(hodnoťte známkou 1 - 5 jako ve škole)* 1 Celkové hodnocení

Zdroj: vlastní výzkum

2

3

4

5

Příloha 8 Graf spokojenosti s nabídkou verzí vozů TATRA

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 9 Graf hodnocení prodejce

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 10 Graf způsobu oprav vozidel TATRA

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 11 Graf hodnocení spokojenosti s prací servisů

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 12 Graf technické stránky vozu

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 13 Graf odvětví, ve kterých jsou vozidla provozována

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 14 Graf stáří vozů respondentů

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 15 Graf možné koupi nového vozu

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 16 Graf možné koupi nového vozu TATRA

Zdroj: vlastní výzkum

Příloha 17 Graf celkového hodnocení vozidel TATRA

Zdroj: vlastní výzkum