VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 MICHAELA ABRAHÁMOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

MICHAELA ABRAHÁMOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Účetní a daňové odpisy ve vybrané společnosti a jejich vliv na výsledek hospodaření.

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen / 2014

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Michaela Abrahámová / PE 39

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Marta Dykovská

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědoma skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užila, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 12. 4. 2014, Cerhovice ____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN 1. Cíl práce: Stanovení účetních a daňových odpisů ve vybrané společnosti s následným vyhodnocením jejich vlivu na výsledek hospodaření.

2. Výzkumné metody: Rozbor, srovnávání.

3. Výsledky výzkumu/práce: Byl proveden rozbor evidence dlouhodobého majetku sledované společnosti. Společnost vlastní hmotný i nehmotný dlouhodobý majetek. Byly vypočteny účetní a daňové odpisy dlouhodobého majetku a provedeno jejich srovnání ve vztahu k výsledku hospodaření. Byly porovnány náklady při alternativní metodě pořízení majetku. 4. Závěry a doporučení: Společnost účtuje o odpisech dlouhodobého majetku dle zákona o účetnictví. Účetní odpisy stanovuje na základě časové metody za použití odhadu doby použitelnosti. Doporučila bych využít i jiných metod pro zpřesnění vykazovaného výsledku hospodaření. Při stanovení účetních odpisů společnost nezohledňuje dobu pořízení v prvním roce, tím dochází k nepřesnostem v prvním a posledním roce odpisování. Doporučila bych společnosti při stanovení účetních odpisů vzít v úvahu měsíc pořízení odpisovaného majetku. Rozdíl účetních a daňových odpisů v účetnictví společnosti zajišťuje odložená daň, není zákonnou povinností pro sledovanou společnost o ní účtovat. Doporučila bych společnosti začít účtovat o odložené dani, došlo by tím k přesnějšímu vykazování výsledku hospodaření. KLÍČOVÁ SLOVA Dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, účetní odpisy, daňové odpisy, finanční leasing.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SUMMARY 1. Main objective: Determination of accounting and tax depreciation in selected companies with subsequent evaluation of their impact on financial results.

2. Research methods: Analysis, comparison.

3. Result of research: Analysis of records of fixed assets of the monitored company was made. The company owns tangible and intangible fixed assets. Accounting and tax depreciation of fixed assets were calculated and compared in relation to the economic result. The costs of an alternative method of acquisition of the asset was compare. 4. Conclusions and recommendation: The Company accounts for depreciation of fixed assets in accordance with the Accounting Act. Accounting depreciation is determined on the basis of time method using the estimate of the useful life. I would recommend to use also other methods for more accurate reporting of economic result. The company does not reflect the time of acquisition in determining the accounting depreciation in the first year, this leads to inaccuracies in the first and last year of depreciation. I would recommend the company taken into account the month of the acquisition of the depreciated assets in order to make an accounting depreciation. Differences between accounting and tax depreciation in the bookkeeping provides deferred tax, it is not a legal obligation to record the deferred tax for the company. To the company I would recommend to start the record for deferred tax, this way there would be chance for a more accurate reporting of economic result. KEYWORDS Intangible fixed assets, tangible fixed assets, accounting depreciation, tax depreciation.

JEL CLASSIFICATION M410 Accounting G100 Financial Economics: General


Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

ZADÁNÍ BAKALÁěSKÉ PRÁCE Jméno a pĜíjmení:

Abrahámová Michaela

Studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Podniková ekonomika

Studijní skupina:

PE 39

Téma:

Úþetní a daĖové odpisy ve vybrané spoleþnosti

Zásady pro vypracování (struþná osnova práce):

1. Úþetní odpisy dlouhodobého majetku v podniku a jejich vliv na hospodáĜský výsledek podniku. 2. Základní informaþní zdroje, ze kterých odpisy vychází, metody a techniky odpisĤ. 3. Charakteristika vybraného podniku a jeho zpĤsoby odpisování dlouhodobého majetku využitím všech základních metod a technik (daĖové a úþetní odpisy, lineární odpisy, zrychlené odpisy). 4. Komplexní vyhodnocení odpisĤ dlouhodobého majetku a jejich vliv na hospodáĜský výsledek podniku. 5. Shrnutí základních poznatkĤ a závČrĤ vyplývajících ze zjištČných informací a formulace doporuþení pro podnik. Kovanicová, D. Abeceda úþetních znalostí pro každého. Praha: Bova Polygnon, 2009. DvoĜáková, M. Základy úþetnictví. Praha: Wolters Kluver ýR, 2010. Zákon þ. 563/1991 Sb., o úþetnictví, v platném znČní aj. související zákony. Vyhláška 500/2002 Sb., v platném znČní aj. související vyhlášky. ýeské úþetní standardy pro podnikatelské subjekty. Mezinárodní úþetní standardy IAS/IFRS. direktivy Evropské unie (4.,7. a 8. direktiva). ObecnČ uznávané úþetní zásady (US GAAP). OECD, Revenue Statistics, Edition, OECD, Paris. Ing. Marta Dykovská

Seznam literatury: (alespoĖ 4 zdroje)

Vedoucí práce:

Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor

V Praze dne 1. 2. 2014

3RGHSVDO0LODQĿ£N 2UJDQL]DFH9\VRN£ģNROD HNRQRPLHDPDQDJHPHQWXRSV 'DWXPSRGSLVX


OBSAH 1. Úvod .............................................................................................................................. 1 2. Teoretická část .............................................................................................................. 3 2.1 Dlouhodobý majetek ................................................................................................... 3 2.1.1 Dlouhodobý majetek z účetního hlediska ................................................................ 3 2.1.2 Dlouhodobý majetek z daňového hlediska .............................................................. 5 2.2 Oceňování dlouhodobého majetku .............................................................................. 6 2.3 Odpisování dlouhodobého majetku ............................................................................ 6 2.3.1 Účetní odpisy ........................................................................................................... 6 2.3.2 Daňové odpisy.......................................................................................................... 9 2.4 Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy ................................................................. 12 2.5 Finanční leasing ........................................................................................................ 14 3. Praktická část .............................................................................................................. 15 3.1 Představení podniku .................................................................................................. 15 3.2 Dlouhodobý majetek ................................................................................................. 15 3.3 Odpisy dlouhodobého majetku ................................................................................. 16 3.3.1 Odpisy nehmotného majetku.................................................................................. 16 3.3.2 Účetní odpisy hmotného majetku .......................................................................... 17 3.3.3 Daňové odpisy hmotného majetku ......................................................................... 18 3.4 Srovnání účetních a daňových odpisů ....................................................................... 22 3.5 Srovnání nákladů při alternativní metodě pořízení majetku ..................................... 27 3.6 Doporučení pro podnik ............................................................................................. 31 4. Závěr ........................................................................................................................... 33 Literatura Přílohy Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Minimální doba odpisování ........................................................................... 10 Tabulka 2 Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d) ..................................................................................................................................... 10 Tabulka 3 Koeficienty pro zrychlené odpisování ........................................................... 11 Tabulka 4 Seznam daňově odpisovatelného dlouhodobého majetku ............................. 16 Tabulka 5 Měsíční odpis nehmotného majetku .............................................................. 17 Tabulka 6 Účetní odpisy hmotného majetku .................................................................. 17 Tabulka 7 Odpisový plán pro účetní odpisy ................................................................... 18 Tabulka 8 Lineární daňové odpisy .................................................................................. 19 Tabulka 9 Zrychlené daňové odpisy ............................................................................... 19 Tabulka 10 Srovnání lineárních a zrychlených daňových odpisů ................................... 20 Tabulka 11 Model odpisového plánu pro lineární odpisy............................................... 21 Tabulka 12 Model odpisového plánu pro kombinované odpisy ..................................... 21 Tabulka 13 Srovnání účetních a daňových odpisů .......................................................... 23 Tabulka 14 Účetní zůstatková cena hmotného majetku .................................................. 24 Tabulka 15 Daňová zůstatková cena hmotného majetku ................................................ 24 Tabulka 16 Odložená daň pro variantu lineárních odpisů .............................................. 25 Tabulka 17 Odložená daň pro variantu kombinovaných odpisů ..................................... 26 Tabulka 18 Daňové odpisy pro digitální mikroskop ....................................................... 27 Tabulka 19 Náklady finančního leasingu pro digitální mikroskop ................................. 28 Tabulka 20 Daňové odpisy pro Magis 400 ..................................................................... 29 Tabulka 21 Náklady finančního leasingu pro Magis 400 ............................................... 29 Tabulka 22 Výnos z vkladu............................................................................................. 31 Graf 1 Srovnání lineárních a zrychlených daňových odpisů .......................................... 20 Graf 2 Srovnání lineárních a kombinovaných odpisů ..................................................... 22 Graf 3 Srovnání účetních a daňových odpisů ................................................................. 23 Graf 4 Srovnání odložené daně ....................................................................................... 26 Graf 5 Srovnání nákladů - digitální mikroskop............................................................... 28 Graf 6 Srovnání nákladů - Magis 400 ............................................................................. 30



1. Úvod Majetkem podniku se dle Synka a kol. (2011, s. 48) rozumí souhrn věcí, peněz, pohledávek a dalších majetkových hodnot, které patří podniku a slouží k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků a to dlouhodobý majetek a oběžný majetek. Oproti oběžnému majetku, který je primárně určen k okamžité spotřebě v daném podniku, dlouhodobý majetek slouží podniku po dlouho dobu a tvoří podstatu jeho majetkové struktury. Dlouhodobý majetek se tedy nespotřebovává najednou, ale dochází k jeho postupnému znehodnocování a opotřebovávání (až na výjimky). Do ceny výrobků a služeb daného podniku, a tedy do nákladů, se toto opotřebení promítá formou odpisů. Odpisy proto tvoří významnou část nákladů každého podniku a je pro každý podnik důležité, správně stanovit jejich výši. Tato práce se bude zabývat odpisy dlouhodobého majetku ve vybrané společnosti a jejich vlivu na výsledek hospodaření dané společnosti. Cílem této práce je stanovení účetních a daňových odpisů ve vybrané společnosti s následným vyhodnocením jejich vlivu na výsledek hospodaření. Dílčí cíle:  rozbor dlouhodobého majetku ve vybrané společnosti;  výpočet účetních a daňových odpisů;  srovnání účetních a daňových odpisů a vyhodnocení jejich vlivu na výsledek hospodaření;  srovnání nákladů při alternativní metodě pořízení majetku;  formulace případných doporučení pro vybranou společnost. Tato práce bude rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce bude na základě rešerší odborné literatury popsáno, co je dlouhodobý majetek, rozdíl z hlediska účetního a daňového pohledu na dlouhodobý majetek, oceňování dlouhodobého majetku a odpisování dlouhodobého majetku. Problematika odpisování bude posouzena z účetního a daňového hlediska a dojde k vyhodnocení případných rozdílů obou pohledů. V závěru teoretické části práce bude nastíněna problematika pořízení dlouhodobého majetku z vlastních zdrojů a pořízení dlouhodobého majetku prostřednictvím finančního leasingu. V praktické části práce bude na základě poznatků z teoretické části práce proveden rozbor dlouhodobého majetku ve vybrané společnosti, budou vypočteny účetní a daňové odpisy dlouhodobého majetku a následně provedeno jejich srovnání. Bude vyhodnocen vliv odpisů na výsledek hospodaření dané společnosti. Na základě reálných nabídek finančního leasingu budou vypočteny náklady při pořízení majetku prostřednictvím finančního leasingu a porovnány s náklady vznikajícími při pořízení majetku z vlastních prostředků společnosti.

1


Praktická část práce bude zpracována na základě dat z evidence dlouhodobého majetku vybrané společnosti a nabídek vybraných leasingových společností. Pro výpočty a tvorbu tabulek a grafů bude použita aplikace Microsoft Excel.

2


2. Teoretická část 2.1 Dlouhodobý majetek Podstatných rysem dlouhodobého majetku je podle Kovanicové (2012, s. 219) jeho účel. Dlouhodobý majetek má umožňovat, usnadňovat nebo rozšiřovat existující podnikatelskou činnost. Primárně je určen k dlouhodobému užívání v činnosti podniku. Kovanicová dále uvádí, že toto platí pro dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek. Naproti tomu dlouhodobý finanční majetek pořizuje podnik za účelem dosažení prospěchu v podobě výnosů (např. výnosové úroky, přijaté dividendy a podíly na zisku apod.) nebo formou jiného kapitálového zhodnocení. Valouch (2012, s. 10) poukazuje na odlišné způsoby vymezení dlouhodobého majetku. Jiné vymezení poskytují účetní předpisy a jiné daňové předpisy.

2.1.1 Dlouhodobý majetek z účetního hlediska Zákon o účetnictví (1991) definuje dlouhodobý majetek jako takový, jehož doba použitelnosti, případně sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok. Pokud s ohledem na charakter majetku objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený v okamžiku pořízení majetku. Dlouhodobý majetek přesněji vymezuje vyhláška Ministerstva financí č. 500/2002 Sb., která člení dlouhodobý majetek na tři skupiny:  dlouhodobý nehmotný majetek;  dlouhodobý hmotný majetek;  dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek Jak popisuje Kovanicová (2012, s. 222), tato skupina majetku se vyznačuje:  nehmotnou podstatou;  dobou použitelnosti delší než jeden rok (touto dobou se rozumí doba, po kterou je majetek využíván pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo doba, po kterou může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných či jiných postupů a řešení);  dosahuje určité výše ocenění stanovené účetní jednotkou s ohledem na povinnosti, které ukládá zákon o účetnictví a se zřetelem na princip významnosti a princip věrného a poctivého obrazu. Podle Kovanicové (2012, s. 223) rozhoduje podnik o zařazení nehmotného majetku mezi dlouhodobý, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je nižší než výše stanovená účetní jednotkou. 3


Vyhláška Ministerstva financí (2002) považuje za dlouhodobý nehmotný majetek zejména:  zřizovací výdaje;  nehmotné výsledky výzkumu a vývoje;  software;  ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (s výjimkou goodwillu) a při splnění podmínek stanovených vyhláškou Ministerstva financí (2002) a při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví (1991), zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku;  povolenky na emise a preferenční limity;  technické zhodnocení od částky stanovené zákonem o daních z příjmů (1992);  nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek;  poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek. Dlouhodobý hmotný majetek Kovanicová (2012, s. 219) definuje tři obvyklé charakteristické rysy této skupiny majetku:  fyzickou podstatu;  dobu používání přesahující jeden rok;  dosažení určité výše ocenění, tu stanoví účetní jednotka sama s přihlédnutím k principu významnosti a věrného a poctivého obrazu. Kovanicová (2012, s. 220) dále upozorňuje, že určité hmotné aktivum nemusí nutně vyhovovat všem uvedeným znakům, aby bylo zahrnuto do dlouhodobého hmotného majetku. Některý hmotný majetek se do této skupiny zahrnuje vždy, bez ohledu na dobu použitelnosti či výši ocenění. Dlouhodobý obsahuje:      

hmotný majetek dle vymezení vyhlášky Ministerstva financí (2002)

pozemky, a to bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím; stavby, bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti; samostatné movité věci a soubory movitých věcí; pěstitelské celky trvalých porostů; dospělá zvířata a jejich skupiny; jiný dlouhodobý hmotný majetek, který obsahuje bez ohledu na výši ocenění: ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem (při splnění určitých podmínek), umělecká díla (která nejsou součástí stavby), sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy;  nedokončený dlouhodobý hmotný majetek;  poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek;  oceňovací rozdíl k nabytému majetku. 4


Dlouhodobý finanční majetek Jak popisuje Kovanicová (2012, s. 224), tento majetek zahrnuje podnikem nakupovaná aktiva, jejichž cílem je dlouhodobá investice volných peněžních prostředků či nepeněžních aktiv za účelem očekávaného prospěchu formou dividend, úroků, zhodnocení v důsledku růstu tržních cen držených aktiv či z titulu podílů v jiných osobách. Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje zejména:  dlouhodobé cenné papíry a podíly;  dlouhodobé půjčky a úvěry;  jiný dlouhodobý finanční majetek. Vyhláška Ministerstva financí (2002) definuje dlouhodobý finanční majetek jako:  ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly;  půjčky a úvěry;  jiný dlouhodobý finanční majetek;  poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek.

2.1.2 Dlouhodobý majetek z daňového hlediska Daňový pohled na dlouhodobý majetek nepovažuje Valouch (2012, s. 15) za totožný s pohledem účetním. Jak autor uvádí, pojem dlouhodobý majetek není v zákonu o daních z příjmů definován, tento zákon hovoří pouze o hmotném a nehmotném majetku. Že se jedná o majetek dlouhodobý, lze dovodit z definice těchto pojmů. Valouch (2012, s. 15) uvádí, že zákon o daních z příjmů se při vymezení pojmu nehmotný majetek odvolává na zákon o účetnictví a na něj navazující předpisy, avšak zpřísňuje identifikaci nehmotného majetku pro daňové účely. Zákon o daních z příjmů definuje hmotný majetek v § 26 odst. 2 jako:  samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok;  budovy, domy a byty nebo nebytové prostory;  stavby, s výjimkou: provozních důlních děl; drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m; oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou;  pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky;  dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč;  jiný majetek. Zákon o daních z příjmů nepovažuje za majetek zásoby.

5


2.2 Oceňování dlouhodobého majetku Zákon o účetnictví (1991) stanoví ocenění majetku ke dvěma základním okamžikům:  k okamžiku uskutečnění účetního případu;  ke konci rozvahového dne, popřípadě k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Při nabytí majetku uvádí Kovanicová (2012, s. 226) tři oceňovací základny:  pořizovací cena – touto cenou oceňuje účetní jednotka dlouhodobý majetek pořízený za úplatu;  vlastní náklady – takto se ocení dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností;  reprodukční pořizovací cena – touto cenou se ocení dlouhodobý majetek pořízený bezúplatně (např. dary, inventarizační přebytky) nebo majetek vytvořený vlastní činností, jehož vlastní náklady nelze zjistit. Valouch (2012, s. 30) popisuje, že oceňování dlouhodobého majetku z daňového hlediska upravuje především § 29 zákona o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmů se částečně odvolává na účetní předpisy a dále na jiné právní předpisy (zejména na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku).

2.3 Odpisování dlouhodobého majetku Jak uvádí Dvořáková (2010, s. 220), dlouhodobý majetek přináší účetní jednotce užitek postupně po dobu delší než jeden rok. Tato doba je označována jako doba použitelnosti a po tuto dobu je dlouhodobý majetek odepisován. Dlouhodobý majetek, u kterého nelze určit dobu použitelnosti, se neodepisuje (např. pozemky). Odpisy podle Kovanicové (2012, s. 238) vyjadřují fyzické a morální opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Odpisy se člení na účetní a daňové. Účetní odpisy jsou v pravomoci podniku a měly by vyjadřovat reálné opotřebení majetku. Daňové odpisy nepřihlížejí ke specifickým podmínkám podniku a jejich výše se řídí zákonem o daních z příjmů.

2.3.1 Účetní odpisy Valouch (2012, s. 37) popisuje účel účetních odpisů jako vyjádření trvalého snížení hodnoty dlouhodobého majetku, které musí odpovídat skutečné míře opotřebovanosti tohoto majetku. Odpisování se týká, jak uvádí Kovanicová (2012, s. 239) výhradně dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Účetní odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se řídí zákonem o účetnictví (1991). Vyplývá z něj povinnost odpisovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pro účetní jednotky, kdy účetní jednotka musí brát v úvahu všechna snížení 6


hodnoty dlouhodobého majetku k rozvahovému dni, a to bez ohledu na výsledek hospodaření. Podle Kovanicové (2012, s. 239) vyjadřují odpisy opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v penězích a snižují tak ocenění tohoto majetku, zároveň jsou nákladem účetního období. Prostřednictvím účetních odpisů se tak rozkládají výdaje vynaložené na pořízení majetku do více účetních období. Valouch (2012, s. 39) upozorňuje, že dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek lze odepisovat pouze do výše jeho ocenění v účetnictví. Postupy účetního odpisování § 28 odst. 6 zákona o účetnictví ukládá účetním jednotkám povinnost sestavit odpisový plán, na jehož základě odepisují dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v průběhu jeho používání. Valouch (2012, s. 42) uvádí, že v odpisovém plánu by měl být stanoven postup, jakým bude daný majetek odpisován, stejně jako doba odpisování. Zvolená doba odpisování by měla co nejvěrněji odpovídat skutečné době, po kterou bude majetek používán. U většiny odpisovaného dlouhodobého majetku není zákonem stanovena účetní doba odpisování.1 Účetní jednotka tedy stanovuje tuto dobu sama, a to tak, aby účetnictví podávalo věrný obraz skutečné majetkové situace podniku. Účetní jednotka může při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu, kterou je podle Kovanicové (2012, s. 240) zdůvodnitelný odhad částky, kterou by bylo možné získat v okamžiku vyřazení majetku. Valouch (2012, s. 43) uvádí tyto základní metody odpisování:  časová metoda;  výkonová metoda;  metoda komponentního odpisování. Časová metoda Metoda vycházející podle Kovanicové (2012, s. 240) z doby použitelnosti majetku. Tuto dobu je potřeba odhadnout a to v závislosti na technických parametrech, stejně jako na finanční politice účetní jednotky (za jak dlouho může či chce nahradit daný majetek novým). Z hlediska časových metod popisuje Valouch (2012, s. 44) tři základní varianty účetního odpisování:  rovnoměrné účetní odpisy;  zrychlené účetní odpisy;  zpomalené účetní odpisy.

1

Výjimku tvoří zřizovací výdaje, goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku, kdy dobu účetního odpisování stanoví zákonné předpisy.

7


Rovnoměrné účetní odpisy Valouch (2012, s. 45) doporučuje užití této metody u majetku, k jehož opotřebování dochází rovnoměrně po celou dobu používání. K výpočtu je možné použít následující vzorec: O

VC , t

kde O je roční odpis, VC – vstupní cena, t – doba odpisování. Zrychlené účetní odpisy Využití zrychlených (degresivních) účetních odpisů doporučuje Valouch (2012, s. 47) u majetku, který ztrácí hodnotu především v prvních letech odpisování (např. výpočetní technika). Touto metodou se odpisuje vždy v následujícím roce částka nižší, než v roce předchozím. Nejvyšší roční odpis je tedy uplatněn v prvním roce odpisování, nejnižší naopak v posledním. Pro výpočet lze použít následující vzorec: O

2  VC  ( t  1  i) , t  ( t  1)

kde O je roční odpis, VC – vstupní cena, t – doba odpisování, i – rok odpisování. Zpomalené účetní odpisy Zpomalené (progresivní) účetní odpisy je podle Valoucha (2012, s. 49) vhodné použít pro majetek, kdy bude zřejmé, že tento majetek bude ztrácet hodnotu především ke konci své životnosti a naopak v prvních letech užívání bude jeho opotřebování minimální. Pro tento druh odpisů platí, že z hodnoty majetku je v každém dalším roce odepisování odepsána vyšší částka než v roce předchozím. Pro výpočet může být použit následující vzorec: O

2  VC  i , t ( t  1)

kde O je roční odpis, VC – vstupní cena, t – doba odpisování, i – rok odpisování.

8


Výkonová metoda Při metodách založených na výkonu, se odpisy podle Kovanicové (2012, s. 241) odvozují z kalkulovaného množství jednotek, které podnik plánuje získat prostřednictvím daného aktiva. Odhaduje se množství výkonů, které je možné při využití odpisovaného majetku vyrobit nebo provést. Jak uvádí Valouch (2012, s. 50), výkonová metoda odpisování je vhodná především u takového majetku, jehož míra opotřebení jednoznačně závisí na míře skutečného využití majetku. Typickým příkladem takového majetku jsou výrobní stroje. Podle Dvořákové (2010, s. 221) lze použít pro výpočet následující vzorec: O  VC 

VUVDR , CPV

kde O je roční odpis, VC – vstupní cena, VUVDR – výkony uskutečněné v daném roce, CPV – celkový předpokládaný výkon.

2.3.2 Daňové odpisy Valouch (2012, s. 57) popisuje, že na rozdíl od účetních odpisů, uplatnění odpisů daňových není pro účetní jednotku povinností, ale pouze právem. Daňové odpisy jsou položkou snižující základ daně a jejich uplatnění závisí na rozhodnutí účetní jednotky. Daňové odpisování je možné kdykoliv přerušit (neplatí pro nehmotný majetek), při dalším pokračování je však nutné plynně navázat na předchozí postup odpisování, jako by k přerušení nedošlo. Zákon o daních z příjmů definuje, že odpisování majetku lze zahájit po uvedení pořizovaného majetku do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy. Jak komentuje Valouch (2012, s. 58) nestačí tedy majetek pouze pořídit, ale je nutné uvést ho do užívání. Nelze tedy odpisovat nedokončený majetek. Zákon o daních z příjmů ukládá účetní jednotce zařadit nabytý dlouhodobý hmotný majetek do jedné ze šesti odpisových skupin a pro každou odpisovou skupinu stanoví minimální dobu odpisování. Tuto dobu zobrazuje tabulka 1.

9

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 1 Minimální doba odpisování

Odpisová skupina 1 2 3 4 5 6

Doba odpisování 3 roky 5 let 10 let 20 let 30 let 50 let

Zdroj: zákon o daních z příjmů (1992)

Jak uvádí Kovanicová (2012, s. 243), účetní jednotka může provádět buď rovnoměrné, nebo zrychlené odpisování dlouhodobého hmotného majetku. Pro každý nově pořízený majetek si stanový způsob odpisování, ten nesmí měnit po celou dobu jeho odpisování. Rovnoměrné odpisy dlouhodobého hmotného majetku Rovnoměrné odpisy se počítají ze vstupní ceny pomocí ročních odpisových sazeb, které stanoví § 31 zákona o daních z příjmů. Zákon stanoví variantu a) až d), tabulka 2 zobrazuje variantu a) ročních odpisových sazeb. Varianty b) až d) umožňují účetní jednotce odepsat v prvním roce více o 20, 15 nebo 10 %. Tabulka 2 Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d)


V prvním roce odpisování 20 11 5,5 2,15 1,4 1,02

V dalších letech odpisování 40 22,25 10,5 5,15 3,4 2,02

Pro zvýšenou vstupní cenu 33,3 20 10 5 3,4 2


Zvýšenou vstupní cenou se podle Kovanicové (2012, s. 243) rozumí pořizovací cena zvýšená o technické zhodnocení. Kovanicová (2012, s. 243) uvádí výpočet ročního odpisu jako 1/100 vstupní ceny (popř. zvýšené vstupní ceny) vynásobenou přiřazenou roční odpisovou sazbou (popř. sazbou platnou pro zvýšenou vstupní cenu).

10


Vzorec pro výpočet rovnoměrných odpisů lze podle Valoucha (2012, s. 69) zapsat takto: Or 

VC  ROS , 100

kde Or je rovnoměrný roční odpis, VC – vstupní cena, ROS – roční odpisová sazba v příslušném roce odpisování. Zrychlené odpisy dlouhodobého hmotného majetku Zrychlené (degresivní) odpisy, jak popisuje Kovanicová (2012, s. 245), jsou v prvním roce nejvyšší a časem dochází k jejich postupnému snižování. Použití tohoto způsobu je výhodné pro účetní jednotku, která chce do nákladů počátečních let zúčtovat co nejvíc odpisů. Pro zrychlené odpisování stanoví § 32 zákona o daních z příjmů tzv. koeficienty pro zrychlené odpisování, které znázorňuje tabulka 3. Tabulka 3 Koeficienty pro zrychlené odpisování


Koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce v dalších letech pro zvýšenou odpisování odpisování zůstatkovou cenu 3 4 3 5 6 5 10 11 10 20 21 20 30 31 30 50 51 50


Pro výpočet zrychlených odpisů platí jiný způsob výpočtu v prvním roce odpisování a jiný způsob v dalších letech. Podle Valoucha (2012, s. 83) lze vyjádřit výpočet zrychleného odpisu v prvním roce takto: Oz1 

VC , K1

kde Oz1 je zrychlený daňový odpis v prvním roce odpisování, VC – vstupní cena, K1 – koeficient pro zrychlené odpisování pro první rok odpisování. Zákon o daních z příjmů umožňuje některým poplatníkům zvýšit v prvním roce odpisování odpis o 20, 15 nebo 10 %.

11


V dalších letech odpisování se zrychlené odpisy, jak popisuje Valouch (2012, s. 84), vypočtou podle vzorce: Oz 2 

2  ZC , K2  n

kde Oz2 jsou zrychlené daňové odpisy v následujících letech odpisování, ZC – zůstatková cena majetku, K2 – koeficient pro zrychlené odpisování pro následující roky odpisování, n – počet let, po které již byl majetek odpisován. Odpisy nehmotného majetku Daňové odpisy nehmotného majetku vycházejí především z ustanovení zákona o daních z příjmů (1992), kde je definován nehmotný majetek, který lze odpisovat. Jedná se především o zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek vedený jako nehmotný, pro který platí:  doba použitelnosti je delší než 1 rok;  vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč;  byl nabyt způsobem stanoveným v zákoně. Zákon o daních z příjmů stanoví postup odpisování nehmotného majetku v § 32a odst. 4 a to:  u nehmotného majetku, ke kterému má účetní jednotka právo užívání na dobu určitou, se roční stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané doby;  audiovizuální dílo se odpisuje 18 měsíců;  software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje se odpisují 36 měsíců;  zřizovací výdaje se odpisují 60 měsíců;  ostatní nehmotný majetek se odpisuje 72 měsíců.

2.4 Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy Jak účetní, tak daňové odpisy mají podle Valoucha (2012, s. 9 - 10) své specifické úkoly a neměly by být zaměňovány. Účetní odpisy obvykle představují pro účetní jednotku pouze účetní náklad vyjadřující skutečné opotřebení majetku a snižující výsledek hospodaření, základ daně z příjmů neovlivní. Základ daně z příjmů, a tím také výši daně, naopak ovlivní odpisy daňové, které budou uvedeny jako daňový náklad v přiznání k dani z příjmů sestavovaném pro sledované zdaňovací období. Aby bylo možné tyto rozdíly promítnout do účetnictví dané účetní jednotky, existuje tzv. odložená daň. Jak vysvětluje Kovanicová (2012, s. 214), kdyby bylo možné počítat daňovou povinnost podle účetních hledisek, byla by výše daně odlišná oproti dani vypočtené a odvedené podle zákona o daních z příjmů. Dočasné odlišné účetní a daňové posouzení určitých položek ústí do odložené daně. Ta slouží k tomu, aby byl za dané účetní období, po zaúčtování daně z příjmů dle daňových pravidel, vykázán výsledek hospodaření přibližující se jeho účetnímu pojetí, který bude vypovídat o skutečné 12


finanční výkonnosti účetní jednotky. Odloženou daň lze označit jako daň fiktivní, není vztahem k finančnímu úřadu a není tudíž splatná. Přesto ovlivňuje i výši disponibilního zisku k rozdělení a to tím, že upravuje výsledek hospodaření běžného období po zdanění. Podle Kovanicové (2012, s. 215) se odložená daň zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, nejen tedy z rozdílů mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou odpisovaného dlouhodobého majetku, ale i z dalších rozdílů (např. opravné položky k zásobám, pohledávkám apod.). Povinnost účtovat o odložené dani stanoví § 59 vyhlášky Ministerstva financí (2002), a to pro účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu2. Ostatní účetní jednotky si mohou stanovit sami, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji. Podle § 59 vyhlášky Ministerstva financí (2002) je výpočet odložené daně založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Tím se rozumí postup, kdy odložená daň bude uplatněna v pozdějším období. Pro výpočet bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. V případě, že tato sazba není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období. Odložená daňová pohledávka nebo závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se tato sazba, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně. Bulla (2012) popisuje, že v praxi stále poměrně často účetní jednotky pro zjednodušení zcela rezignují na snahu o přesné vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku prostřednictvím vhodně zvolených účetních odpisů. Za účetní odpisy považují odpisy daňové, které ovšem nevyjadřují opotřebení majetku v procesu podnikání. Autor dále uvádí několik příkladů, proč jsou daňové odpisy v účetnictví nepoužitelné:  Pokud je majetek pořízen těsně před koncem roku, lze uplatnit daňový odpis v plné výši (podle sazby příslušné odpisový skupiny platné pro první rok odpisování) stejně, jako kdyby byl pořízen na začátku roku. Lze tedy provést poměrně vysoký daňový odpis, aniž by byl majetek prakticky opotřeben.  Daňové odpisy podléhají politickým a lobbistickým tlakům, a tak se často výrazně vzdalují ekonomické realitě.  Zákon o daních z příjmů stanoví výši daňových odpisů pro všechny poplatníky stejně, zatímco účetní odpisy je třeba posuzovat podle konkrétního využití majetku v dané účetní jednotce.  Daňové odpisy se zpravidla zjišťují jednou ročně (po uplynutí zdaňovacího období, což je pro účely finančního řízení podniku zcela nedostačující.

Ve zjednodušeném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. 2

13


2.5 Finanční leasing Pokud se podnik rozhodne pořídit určitý majetek, stojí často, jak uvádí Valouch (2012, s. 17), před zásadním ekonomickým rozhodnutím, zda jej pořídit za hotové, nebo využít jinou metodu. Předpokladem koupě za hotové podle Valoucha (2012, s. 17) je dostatek volných finančních prostředků. Avšak i při splnění této podmínky, nemusí být koupě za hotové nejvhodnější formou pořízení majetku. Je nutno zvážit i alternativní metody pořízení a tzv. náklady obětované příležitosti. Náklady obětované příležitosti popisuje autor jako nerealizovaný prospěch druhé nejlepší varianty umístění volných finančních prostředků. Výhodu koupě za hotové podle Valoucha (2012, s. 17) je nezadlužení podniku, podnik se stává okamžitě vlastníkem pořizovaného majetku, není nijak omezován v možnosti nakládat s tímto majetkem a jeho peněžní toky nejsou zatěžovány v dalších obdobích po koupi. Mezi nevýhody patří nutnost vysokého jednorázového výdaje hotovosti negativně se promítajícího do cash-flow podniku a u většiny dlouhodobého majetku také skutečnost, že dle zákona o daních z příjmů (1992) nelze výdaje na pořízení dlouhodobého majetku považovat za výdaje (náklady) daňově uznatelné. Daňovým nákladem se stává až daňový odpis. Alternativní metodou pořízení majetku je finanční leasing, který popisuje Valouch (2012, s. 9) jako pronájem, po jehož skončení dochází k odkupu najaté věci nájemcem. České daňové předpisy uvádí termín „finanční pronájem s následnou koupí najaté věci“. Jak autor dále uvádí, jedná se zpravidla o dlouhodobý pronájem, jehož doba se obvykle kryje s ekonomickou životností pronajímaného majetku. Výhodou leasingu podle Valoucha (2012, s. 18) je nižší množství finančních prostředků potřebných k datu nákupu, neboť platby za leasing jsou rozloženy do delšího časového období, dále pak za splnění podmínek stanovených v zákoně o daních z příjmů leasingové splátky jsou daňově uznatelným nákladem. Leasing také nepředstavuje účetně zvýšení zadluženosti podniku. Nevýhodou leasingu je, že majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele po celou dobu trvání leasingu, nájemce nemůže tedy uplatňovat daňové odpisy tohoto majetku. Další nevýhodou bývá, že i když najatý majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele, ten však přenáší rizika vyplývající z vlastnictví majetku na nájemce, např. pojištění majetku, náklady spojené s opravami apod. Nájemce má také omezená práva při nakládání s najatým majetkem.

14


3. Praktická část 3.1 Představení podniku Pro praktickou část práce byla vybrána společnost TGS Nástrojárna, s.r.o. Společnost byla založena v roce 2007. TGS Nástrojárna se představuje jako inovativní česká výroba monolitních karbidových nástrojů. Věnuje se vývoji a testování nových nástrojů, na které má již několik patentů. Vedle standardních fréz vyrábí též speciální frézy a vrtáky pro technologie na zakázku, nástroje také ostří a znovu povlakuje.

3.2 Dlouhodobý majetek Sledovaná společnost eviduje dlouhodobý majetek ve finančním účetnictví ve třech skupinách:  software;  samostatné movité věci;  jiný dlouhodobý hmotný majetek. Skupina software zahrnuje dlouhodobý nehmotný majetek – software s pořizovací cenou větší než 60 000 Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Majetek se odepisuje dle stanoveného odpisového plánu. Samostatné movité věci – skupina zahrnuje stroje a přístroje s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Majetek se odepisuje dle stanoveného odpisového plánu. Jiný dlouhodobý hmotný majetek – tato skupina zahrnuje několik podskupin dlouhodobého hmotného majetku:  samostatné movité věci od 5 000 do 20 000 Kč – zde společnost eviduje majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a pořizovací cenou od 5 001 do 20 000 Kč. Majetek je jednorázově odepsán do nákladů při jeho pořízení;  samostatné movité věci od 20 000 do 40 000 Kč - v této podskupině eviduje společnost majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a pořizovací cenou od 20 001 do 40 000 Kč. Polovinu pořizovací ceny odepíše do nákladů při pořízení a druhou polovinu třináctý měsíc od pořízení;  nástroje dlouhodobého užití 2 roky – v této podskupině eviduje společnost nástroje s předpokládanou dobou použitelnosti dva roky, polovinu pořizovací ceny odepíše do nákladů při pořízení, druhou polovinu odepíše do nákladů v následujícím roce;  nástroje dlouhodobého užití 5 let – zde jsou společností evidovány nástroje s předpokládanou dobou použitelnosti pět let, pořizovací cena je rozdělena na pětiny a v každém roce společnost odepíše do nákladů odpovídající část pořizovací ceny.

15


Podmínky pro daňové odpisování dlouhodobého majetku splňují první dvě skupiny, a to software a samostatné movité věci, seznam tohoto majetku ukazuje tabulka 4. Tabulka 4 Seznam daňově odpisovatelného dlouhodobého majetku

Dlouhodobý majetek TGS Nástrojárna s.r.o. Pořizovací cena v Kč Dlouhodobý nehmotný majetek Software Samostatné movité věci Nástrojová bruska BN Měřící stroj Walter CNC Bruska Walter CNC Bruska Gapu Řezačka tvrdých materiálů Odsávání od NC strojů Kompresorová stanice Bezhrotá bruska TT Elektrokotel Seřizovač a měřič přístrojů Magis Digitální mikroskop

Rok pořízení

157 755

2013

180 000 2 674 152 6 289 848 516 291 269 511 50 736 101 940 3 907 472 46 784 539 494 616 833

2008 2008 2008 2008 2008 2010 2011 2011 2011 2013 2013

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014)

Veškerý uvedený majetek byl nabyt za úplatu a je oceněn pořizovací cenou. U žádného majetku nedošlo v průběhu let k technickému zhodnocení.

3.3 Odpisy dlouhodobého majetku Na základě informací o pořízení dlouhodobého majetku (tabulka 4) budou stanoveny účetní a daňové odpisy tohoto majetku. 3.3.1 Odpisy nehmotného majetku Sledovaná společnost zakoupila 25. ledna 2013 software určený k navrhování strojů a výrobků, v pořizovací ceně 157 755 Kč, jednalo se o jednorázový nákup s neomezenou licencí. V tom samém měsíci jej začala používat. Po zvážení budoucího fyzického a především morálního opotřebení zakoupeného softwaru společnost stanovila dobu použitelnosti 36 měsíců. Podle zákona o daních z příjmů se software odpisuje po dobu 36 měsíců, účetní a daňové odpisy v tomto případě budou shodné. Výpočet měsíčního odpisu zachycuje tabulka 5.

16

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 5 Měsíční odpis nehmotného majetku

Pořizovací cena (Kč)

Měsíční odpis (Kč)

157 755

157 755 / 36 = 4 382

Dlouhodobý nehmotný majetek Software


Jak bylo zmíněno výše, společnost zakoupila software na konci ledna 2013 a v tu samou chvíli jej začala používat. Roční odpis pro rok 2013 bude vypočten vynásobením měsíčního odpisu počtem měsíců, po které byl software užíván, v tomto případě 11 (leden se nepočítá). O2013 = 4 382 ∙ 11 = 48 202 Účetní i daňový odpis nehmotného majetku v roce 2013 ve sledované společnosti je 48 202 Kč. 3.3.2 Účetní odpisy hmotného majetku Dlouhodobý hmotný majetek sledované společnosti tvoří především výrobní stroje a nástroje. Pro stanovení účetních odpisů hmotného majetku společnost využívá časovou metodu odpisování. Dobu použitelnosti jednotlivých strojů a nástrojů odhaduje na deset let. Roční účetní odpis lze tedy vypočítat jako desetinu pořizovací ceny. Výpočet účetních odpisů hmotného majetku zachycuje tabulka 6. Tabulka 6 Účetní odpisy hmotného majetku Odpisy v jednotlivých letech v Kč 2009 2010 2011 2012 18 000 18 000 18 000 18 000 267 415 267 415 267 415 267 415 628 985 628 985 628 985 628 985 51 629 51 629 51 629 51 629 26 951 26 951 26 951 26 951 5 074 5 074 5 074 10 194 10 194 390 747 390 747 4 678 4 678

2008 2013 Samostatné movité věci 18 000 18 000 Nástrojová bruska BN 267 415 267 415 Měřící stroj Walter CNC Bruska Walter CNC 628 985 628 985 Bruska Gapu 51 629 51 629 26 951 26 951 Řezačka tvrdých materiálů 5 074 Odsávání od NC strojů Kompresorová stanice 10 194 390 747 Bezhrotá bruska TT Elektrokotel 4 678 53 949 Seřizovač a měřič přístrojů Magis 61 683 Digitální mikroskop 992 980 992 980 998 054 1 403 673 1 403 673 1 519 306 Účetní odpisy celkem Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014)

Společnost používá pouze časovou metodu pro stanovení účetních odpisů. Dobu používání veškerého majetku odhaduje shodně na deset let. Ve stanoveném odpisovém plánu nezohledňuje datum pořízení, v prvním roce vždy odepisuje celou jednu desetinu pořizovací ceny. U některého druhu majetku, především u výrobních strojů, by bylo 17


možné stanovit předpokládaný výkon zařízení a odpisy stanovit přesněji s pomocí výkonové metody. Tabulka 6 ukazuje historii účetních odpisů, tabulka 7 naopak předpokládaný vývoj účetních odpisů dle stanoveného odpisového plánu sledované společnosti. Tabulka 7 Odpisový plán pro účetní odpisy Účetní odpisy v jednotlivých letech v Kč 2013 2014 2015 2016 2017 Samostatné movité věci 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 Nástrojová bruska BN 267 415 267 415 267 415 267 415 267 415 Měřící stroj Walter CNC Bruska Walter CNC 628 985 628 985 628 985 628 985 628 985 Bruska Gapu 51 629 51 629 51 629 51 629 51 629 26 951 26 951 26 951 26 951 26 951 Řezačka tvrdých materiálů 5 074 5 074 5 074 5 074 5 074 Odsávání od NC strojů 10 194 10 194 10 194 10 194 10 194 Kompresorová stanice 390 747 390 747 390 747 390 747 390 747 Bezhrotá bruska TT Elektrokotel 4 678 4 678 4 678 4 678 4 678 53 949 53 949 53 949 53 949 53 949 Seřizovač a měřič přístrojů Magis 61 683 61 683 61 683 61 683 61 683 Digitální mikroskop 1 519 306 1 519 306 1 519 306 1 519 306 1 519 306 Účetní odpisy celkem Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014)

Odpisový plán ukazuje skutečné účetní náklady, které sledovaná společnost vynaloží na účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku. 3.3.3 Daňové odpisy hmotného majetku Pro stanovení daňových odpisů je potřeba nejprve zařadit odpisovaný majetek do jednotlivých odpisových skupin, které stanoví příloha č. 1 zákona o daních z příjmů. Ve sledované společnosti to je:  Nástrojová bruska BN ….. odpisová skupina 2;  Měřící stroj Walter CNC ….. odpisová skupina 2;  Bruska Walter CNC ….. odpisová skupina 2;  Bruska Gapu ….. odpisová skupina 2;  Řezačka tvrdých materiálů ….. odpisová skupina 2;  Odsávání od NC strojů ….. odpisová skupina 3;  Kompresorová stanice ….. odpisová skupina 2;  Bezhrotá bruska TRU TECH ….. odpisová skupina 2;  Elektrokotel ….. odpisová skupina 3;  Seřizovač a měřič přístrojů Magis ….. odpisová skupina 2;  Digitální mikroskop ….. odpisová skupina 2. Společnost eviduje majetek v odpisové skupině 2 a 3, s dobou odpisování 5 a 10 let. Výpočet lineárních odpisů pro jednotlivý hmotný majetek uvádí tabulka 8. 18

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 8 Lineární daňové odpisy Lineární daňové odpisy v jednotlivých letech v Kč 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Samostatné movité věci Odpisová skupina 2 19 800 40 050 40 050 40 050 40 050 Nástrojová bruska BN 294 157 594 999 594 999 594 999 594 999 Měřící stroj Walter CNC Bruska Walter CNC 691 883 1 399 491 1 399 491 1 399 491 1 399 491 Bruska Gapu 56 792 114 875 114 875 114 875 114 875 29 646 59 966 59 966 59 966 59 966 Řezačka tvrdých materiálů 11 213 22 682 22 682 Kompresorová stanice 429 822 869 413 869 413 Bezhrotá bruska TT Seřizovač a měřič přístrojů Magis 59 344 67 852 Digitální mikroskop Odpisová skupina 3 2 790 5 327 5 327 5 327 Odsávání od NC strojů Elektrokotel 2 573 4 912 4 912 1 092 278 2 209 381 2 212 171 2 658 317 3 111 715 1 029 530 Lineární odpisy celkem Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014)

Ve skutečnosti společnost využívá právě lineárních odpisů k daňovému odpisování dlouhodobého hmotného majetku. Aby bylo možné provést srovnání, budou vypočteny i zrychlené odpisy. Výpočet zrychlených odpisů ukazuje tabulka 9. Tabulka 9 Zrychlené daňové odpisy Zrychlené daňové odpisy v jednotlivých letech v Kč 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Samostatné movité věci Odpisová skupina 2 36 000 57 600 43 200 28 800 14 400 Nástrojová bruska BN 534 830 855 729 641 796 427 864 213 932 Měřící stroj Walter CNC Bruska Walter CNC 1 257 970 2 012 751 1 509 564 1 006 376 503 188 Bruska Gapu 103 258 165 213 123 910 82 607 41 303 53 902 86 244 64 683 43 122 21 561 Řezačka tvrdých materiálů 20 388 32 621 24 466 Kompresorová stanice 781 494 1 250 391 937 793 Bezhrotá bruska TT Seřizovač a měřič přístrojů Magis 107 899 123 367 Digitální mikroskop Odpisová skupina 3 5 074 9 132 8 118 7 103 Odsávání od NC strojů Elektrokotel 4 678 8 421 7 485 1 985 960 3 177 537 2 388 226 2 404 462 2 093 935 1 208 113 Zrychlené odpisy celkem Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014) 19


Tuto formu daňového odpisování dlouhodobého hmotného majetku sledovaná společnost doposud nevyužívá. V teoretické části práce byl popsán rozdíl mezi lineárními a zrychlenými odpisy a jejich vliv na hospodářský výsledek účetní jednotky. Tabulka 10 ukazuje tyto rozdíly ve sledované společnosti. Tabulka 10 Srovnání lineárních a zrychlených daňových odpisů

Lineární odpisy Zrychlené odpisy

Odpisy v jednotlivých letech v Kč 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 092 278 2 209 381 2 212 171 2 658 317 3 111 715 1 029 530 1 985 960 3 177 537 2 388 226 2 404 462 2 093 935 1 208 113


Porovnávaná data zobrazuje graf 1. Graf 1 Srovnání lineárních a zrychlených daňových odpisů


Z grafu je na první pohled patrné, že zrychlené odpisy jsou v prvních letech vyšší a postupem času dochází k jejich snižování. Oproti tomu lineární odpisy jsou po celou dobu odpisování dlouhodobého majetku stabilní. Účetní jednotka tedy může pomocí vhodně zvolených daňových odpisů ovlivnit výsledek hospodaření v jednotlivých letech. Pokud zvolí lineární odpisy, budou daňově uznatelné náklady po celou dobu odpisování (mimo prvního roku) stejné. Pokud se rozhodne pro zrychlené odpisy, v prvních letech odpisování budou daňově uznatelné náklady vyšší a tím dojde ke snížení daně z příjmů, ke konci odpisování bude tento efekt opačný. Jak bylo popsáno v teoretické části práce, zvolený způsob odpisování nelze v průběhu odpisování dlouhodobého majetku již měnit. Sledovaná společnost prozatím zvolila lineární odpisy, které jsou pro majetek pořízený do roku 2012 (včetně) závazné. Pro majetek pořízený v roce 2013 si může zvolit formu 20


odpisování. Pokud by k odpisování majetku pořízeného v roce 2013 zvolila lineární odpisy, vypadaly by daňové náklady na celkové odpisy podle tabulky 11. Tabulka 11 Model odpisového plánu pro lineární odpisy

Odpisy v jednotlivých letech v Kč 2013 2014 2015 2016

2017 Samostatné movité věci Odpisová skupina 2 Kompresorová stanice 22 682 22 682 22 682 Bezhrotá bruska TT 869 413 869 413 869 413 Seřizovač a měřič přístrojů Magis 59 344 120 037 120 037 120 037 120 037 Digitální mikroskop 67 852 137 245 137 245 137 245 137 245 Odpisová skupina 3 Odsávání od NC strojů 5 327 5 327 5 327 5 327 5 327 Elektrokotel 4 912 4 912 4 912 4 912 4 912 Celkem 1 029 530 1 159 617 1 159 617 267 522 267 522 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014)

Z tabulky byl vypuštěn již daňově odepsaný majetek, společnost ho však nadále eviduje s daňovou zůstatkovou cenou 0 Kč. Aby mohla sledovaná společnost porovnat a vyhodnotit veškeré možnosti odpisování, tabulka 12 znázorňuje model odpisového plánu s využitím zrychlených odpisů pro majetek pořízený v roce 2013. Pro účely této práce bude dále tento model nazýván kombinované odpisy. Tabulka 12 Model odpisového plánu pro kombinované odpisy

Odpisy v jednotlivých letech v Kč 2013 2014 2015 2016

2017 Samostatné movité věci Odpisová skupina 2 Kompresorová stanice 22 682 22 682 22 682 Bezhrotá bruska TT 869 413 869 413 869 413 Seřizovač a měřič přístrojů Magis 107 899 172 638 129 479 86 319 43 160 Digitální mikroskop 123 367 197 387 148 040 98 693 49 347 Odpisová skupina 3 Odsávání od NC strojů 5 327 5 327 5 327 5 327 5 327 Elektrokotel 4 912 4 912 4 912 4 912 4 912 Celkem 1 133 599 1 272 358 1 179 852 195 252 102 746 Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014)

I v tomto případě byl z tabulky vypuštěn daňově odepsaný majetek. Porovnání obou variant daňových odpisových plánů zobrazuje graf 2.

21

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 2 Srovnání lineárních a kombinovaných odpisů


Na základě provedeného srovnání může sledovaná společnost vyhodnotit, jakou formu daňových odpisů pro dlouhodobý hmotný majetek pořízený v roce 2013, s přihlédnutím ke stanoveným cílům společnosti, zvolí.

3.4 Srovnání účetních a daňových odpisů V teoretické části práce byl popsán rozdíl účetních a daňových odpisů, zatímco účetní odpisy zobrazují skutečný stav majetku v účetnictví, daňové odpisy ovlivňují výsledek hospodaření prostřednictvím daňových nákladů vykazovaných v daňovém přiznání sledovaného účetního období. V praktické části byly spočítány obě varianty odpisů ve sledované společnosti, na základě těchto informací proběhne srovnání účetních a daňových odpisů a následné vyhodnocení rozdílů. Srovnání účetních odpisů s daňovými ve sledované společnosti zobrazuje tabulka 13. Srovnání proběhne na základě dosavadní skutečnosti a stanovených odpisových plánů, kdy daňové odpisy zohlední obě dvě vypočtené varianty, které od roku 2013 přicházejí v úvahu.

22

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 13 Srovnání účetních a daňových odpisů

Účetní období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Účetní odpisy OU 992 980 992 980 998 054 1 403 673 1 403 673 1 519 306 1 519 306 1 519 306 1 519 306 1 519 306

Lineární daňové odpisy OL 1 092 278 2 209 381 2 212 171 2 658 317 3 111 715 1 029 530 1 159 617 1 159 617 267 522 267 522

Rozdíl OU - OL -99 298 -1 216 401 -1 214 118 -1 254 643 -1 708 041 489 776 359 690 359 690 1 251 784 1 251 784

Kombinované daňové odpisy OK 1 092 278 2 209 381 2 212 171 2 658 317 3 111 715 1 133 599 1 272 358 1 179 852 195 252 102 746

Rozdíl OU - OK -99 298 -1 216 401 -1 214 118 -1 254 643 -1 708 041 385 707 246 948 339 454 1 324 054 1 416 560


Z tabulky je vidět, že v prvních letech odpisování dlouhodobého hmotného majetku, daňové odpisy podstatně převyšují odpisy účetní. Ke konci sledovaného období se tento trend obrací a naopak účetní odpisy značně převyšují daňové. Je to dáno rozdílnou dobou odpisování dlouhodobého majetku, kdy ve sledované společnosti odhadovaná doba použitelnosti hmotného dlouhodobého majetku převyšuje dobu odpisování stanovenou zákonem o daních z příjmů. Grafické zobrazení přináší graf 3. Graf 3 Srovnání účetních a daňových odpisů


Tyto rozdíly lze promítnout do účetnictví dané účetní jednotky prostřednictvím odložené daně. Které účetní jednotky mají povinnost účtovat o odložené dani, bylo popsáno v teoretické části této práce. Sledovaná společnost do této skupiny nespadá, 23


a tudíž je jen na jejím uvážení, zda o odložené dani bude účtovat či nikoliv. Sledovaná společnost zvolila druhou variantu a o odložené dani zatím neúčtuje. Odložená daň bude vypočtena, jako kdyby o ní sledovaná společnost začala účtovat v roce 2013. Pro výpočet odložené daně je potřeba znát zůstatkovou cenu dlouhodobého hmotného majetku. Vzhledem ke skutečnosti, že účetní a daňové odpisy nehmotného majetku jsou shodné, nehmotný majetek pro potřeby odložené daně nebude uvažován. Tabulka 14 uvádí výpočet účetní zůstatkové ceny, tedy zůstatkové ceny na základě účetního odpisování majetku. Zůstatková cena se vypočte odečtením dosavadních odpisů od pořizovací ceny majetku. Tabulka 14 Účetní zůstatková cena hmotného majetku

Účetní období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Pořizovací cena 9 929 802 50 736 4 056 196 1 156 327

Účetní odpisy Zůstatková cena OU 992 980 8 936 822 992 980 7 943 842 998 054 6 996 524 1 403 673 9 649 046 1 403 673 8 245 373 1 519 306 7 882 394 1 519 306 6 363 088 1 519 306 4 843 782 1 519 306 3 324 476 1 519 306 1 805 170


Tabulka 15 uvádí výpočet daňové zůstatkové ceny. Protože v roce 2013 může sledovaná společnost zvolit ze dvou variant daňových odpisů, zůstatková cena bude vypočtena pro každou variantu. Tabulka 15 Daňová zůstatková cena hmotného majetku

Účetní období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Pořizovací cena 9 929 802 50 736 4 056 196 1 156 327

Lineární daňové odpisy 1 092 278 2 209 381 2 212 171 2 658 317 3 111 715 1 029 530 1 159 617 1 159 617 267 522 267 522

Zůstatková cena OL 8 837 524 6 628 143 4 466 707 5 864 587 2 752 872 2 879 669 1 720 053 560 436 292 914 25 392

Kombinované daňové odpisy 1 092 278 2 209 381 2 212 171 2 658 317 3 111 715 1 133 599 1 272 358 1 179 852 195 252 102 746

Zdroj: vlastní zpracování na základě interních dat společnosti (2014) 24

Zůstatková cena OK 8 837 524 6 628 143 4 466 707 5 864 587 2 752 872 2 775 600 1 503 241 323 389 128 137 25 392


Odložená daň se vypočte jako násobek rozdílu účetní a daňové zůstatkové ceny dlouhodobého majetku sazbou daně. Násobit se bude platnou sazbou daně z příjmů právnických osob, která pro rok 2013 činí 19%. Výpočet odložené daně pro variantu lineárních daňových odpisů ukazuje tabulka 16. Tabulka 16 Odložená daň pro variantu lineárních odpisů

Účetní období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Zůstatková cena OU 8 936 822 7 943 842 6 996 524 9 649 046 8 245 373 7 882 394 6 363 088 4 843 782 3 324 476 1 805 170

Zůstatková cena OL 8 837 524 6 628 143 4 466 707 5 864 587 2 752 872 2 879 669 1 720 053 560 436 292 914 25 392

Rozdíl OU - OL 99 298 1 315 699 2 529 816 3 784 460 5 492 501 5 002 725 4 643 035 4 283 345 3 031 562 1 779 778

Odložená daň

950 518 882 177 813 836 575 997 338 158

Změna odložené daně

68 341 68 341 237 839 237 839


Protože je účetní zůstatková cena vyšší než zůstatková cena daňová, vzniká společnosti odložený daňový závazek. Odložený daňový závazek ukazuje sloupec odložená daň, pokud by se společnost rozhodla začít o odložené dani účtovat, v roce 2013 zaúčtuje celou částku odložené daně a v dalších letech již bude upravovat změnu dle skutečnosti (sloupec změna odložené daně). Obdobný výpočet bude proveden i pro druhou variantu odpisového plánu, kombinované odpisy. Výpočet ukazuje tabulka 17.

25

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 17 Odložená daň pro variantu kombinovaných odpisů

Účetní období 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Zůstatková cena OU 8 936 822 7 943 842 6 996 524 9 649 046 8 245 373 7 882 394 6 363 088 4 843 782 3 324 476 1 805 170

Zůstatková cena OK 8 837 524 6 628 143 4 466 707 5 864 587 2 752 872 2 775 600 1 503 241 323 389 128 137 25 392

Rozdíl OU - OK 99 298 1 315 699 2 529 816 3 784 460 5 492 501 5 106 794 4 859 846 4 520 393 3 196 338 1 779 778

Odložená daň

970 291 923 371 858 875 607 304 338 158

Změna odložené daně

46 920 64 496 251 570 269 146


Stejně jako u předchozí varianty, i zde vzniká společnosti odložený daňový závazek z důvodu vyšší účetní zůstatkové ceny oproti zůstatkové ceně daňové. Pokud by se společnost rozhodla začít účtovat o odložené dani, v roce 2013 zúčtuje celý závazek, v dalších letech účtuje již jen o změně tohoto závazku. Graf 4 znázorňuje srovnání provedených výpočtů odložené daně pro obě varianty odpisových plánů. Graf 4 Srovnání odložené daně


26


Z grafu je vidět, že pokud by společnost zvolila variantu pouze lineárních odpisů, vzniklý odložený daňový závazek by byl menší než v případě varianty kombinovaných daňových odpisů.

3.5 Srovnání nákladů při alternativní metodě pořízení majetku Sledovaná společnost nakoupila v průběhu roku 2013 tento dlouhodobý majetek:  Digitální mikroskop, pořizovací cena 616 833 Kč bez DPH, zakoupen a zařazen do používání v dubnu;  Seřizovací a měřicí přístroj Magis 400, pořizovací cena 539 494 Kč bez DPH, zakoupen a zařazen do používání v červenci. Veškerý majetek byl nakoupen z finančních prostředků společnosti. Na základě nabídek dvou leasingových společností, bude provedeno srovnání nákladů, kdyby sledovaná společnost využila ke koupi finančního leasingu. Výpočet daňových odpisů, lineárních i zrychlených, pro digitální mikroskop ukazuje tabulka 18. Tabulka 18 Daňové odpisy pro digitální mikroskop

Rok 2013 2014 2015 2016 2017

Digitální mikroskop Lineární odpis 67 852 137 245 137 245 137 245 137 245

Zrychlený odpis 123 367 197 387 148 040 98 693 49 347


Pro nabídku financování byla oslovena společnost Oberbank Leasing, s.r.o., která nabídla finanční leasing s 20% mimořádnou splátkou, kterou by společnost zaplatila při uzavření smlouvy a následně měsíčně splácela 9 110 Kč bez DPH po dobu 60 měsíců. Po ukončení leasingu by sledovaná společnost odkoupila digitální mikroskop za 2 000 Kč bez DPH. Výpočet nákladů pro tuto variantu zobrazuje tabulka 19, veškeré ceny jsou uvažovány bez DPH. Nabídka splňuje podmínky daňově uznatelných nákladů dle zákona o daních z příjmů.

27

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 19 Náklady finančního leasingu pro digitální mikroskop

Mimořádná splátka 20% Měsíční splátka Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Měsíční splátka 9110 9110 9110 9110 9110 9110

123 367 9 110

Mimořádná splátka Počet připadající na 1 měsíc měsíců 2 056 9 2 056 12 2 056 12 2 056 12 2 056 12 2 056 3 Celkové náklady

Náklady 100 495 133 993 133 993 133 993 133 993 33 498 669 967

Zdroj: vlastní zpracování na základě nabídky společnosti Oberbank Leasing, s.r.o. (2014)

Aby bylo možné správně určit náklady pro jednotlivé roky, bylo potřeba rozdělit mimořádnou splátku do nákladů celého období splácení. Při výpočtu v tabulce 19 byla mimořádná splátka vydělena celkovým počtem měsíců trvání finančního leasingu. Následně pak byly spočítány náklady, které jsou součtem měsíční splátky a jedné šedesátiny mimořádné splátky, to celé vynásobené počtem měsíců splácení v daném roce. Srovnání nákladů daňových odpisů s finančním leasingem znázorňuje graf 5. Graf 5 Srovnání nákladů - digitální mikroskop

Zdroj: vlastní zpracování na základě předchozích výpočtů (2014)

Z grafu jsou na první pohled patrné rozdíly jednotlivých variant daňových nákladů. Oproti odpisům, které zasahují do nákladů po dobu pěti účetních let, finanční leasing vykazuje náklady ještě v roce 2018. Je to způsobeno tím, že náklady se začínají tvořit od měsíce pořízení, finanční leasing tedy přesněji vystihuje náklady zejména v prvním a posledním roce. 28


Druhá varianta financování byla provedena pro měřicí a seřizovací přístroj Magis 400. Tabulka 20 zachycuje výpočet daňových odpisů pro tento přístroj. Tabulka 20 Daňové odpisy pro Magis 400

Rok 2013 2014 2015 2016 2017

Seřizovač a měřič přístrojů Magis 400 Lineární odpis Zrychlený odpis 59 344 107 899 120 037 172 638 120 037 129 479 120 037 86 319 120 037 43 160


Pro nabídku financování byla oslovena společnost VB Leasing CZ, spol. s r.o. Ta nabídla finanční leasing pro různé výše mimořádné splátky, aby bylo možno obě nabídky porovnat, bude zvolena nabídka pro 20% mimořádnou splátku. Doba trvání finančního leasingu je shodná, tedy 60 měsíců, s měsíční splátkou 8 933 Kč bez DPH. Odkupní cena po skončení je 1 000 Kč, společnost VB Leasing CZ navíc účtuje poplatek za zpracování finančního leasingu 1 000 Kč bez DPH. Výpočet nákladů pro tuto nabídku ukazuje tabulka 21. Veškeré ceny jsou uvažovány bez DPH. I tato nabídka splňuje podmínky pro daňové uznání nákladů dle zákona o daních z příjmů. Tabulka 21 Náklady finančního leasingu pro Magis 400

Mimořádná splátka 20% Měsíční splátka Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Měsíční splátka 8 933 8 933 8 933 8 933 8 933 8 933

107 899 8 933

Mimořádná splátka Počet připadající na 1 měsíc měsíců 1 798 6 1 798 12 1 798 12 1 798 12 1 798 12 1 798 6 Celkové náklady

Náklady 64 388 128 776 128 776 128 776 128 776 64 388 643 879

Zdroj: vlastní zpracování na základě nabídky společnosti VB Leasing CZ, spol. s r.o. (2014)

I v tomto případě došlo k rozdělení mimořádné splátky podle celkového počtu měsíců trvání finančního leasingu a náklady byly vypočteny podle doby trvání leasingu v jednotlivých letech. Srovnání nákladů na daňové odpisy a finanční leasing zobrazuje graf 6.

29

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 6 Srovnání nákladů - Magis 400

Zdroj: vlastní zpracování na základě předchozích výpočtů (2014)

Také pro tuto variantu platí různá výše nákladů v jednotlivých letech. Finanční leasing oproti daňovým odpisům nákladově zasahuje do šesti účetních období a dochází tak k přesnějšímu rozložení nákladů. Pro nabídku finančního leasingu byly osloveny dvě společnosti. Pro zjištění, která nabídka je výhodnější dojde k porovnání obou nabídek a to na základě leasingového koeficientu. Ten se vypočte jako podíl celkové ceny a pořizovací ceny předmětu leasingu. Leasingový koeficient pro digitální mikroskop = 669 967 / 618 833 = 1,0861. Leasingový koeficient pro Magis 400 = 643 879 / 539 494 = 1,1935. Na základě vypočteného leasingového koeficientu lze konstatovat, že nabídka společnosti Oberbank Leasing je výhodnější. Bylo provedeno porovnání nákladů vynaložených v případě pořízení majetku z finančních prostředků společnosti a nákladů v případě pořízení majetku prostřednictvím finančního leasingu. Na základě provedeného srovnání lze konstatovat, že náklady v případě finančního leasingu jsou větší. Nejsou zde ovšem brány v úvahu náklady obětované příležitosti, jak bylo popsáno v teoretické části práce. Pokud by tedy společnost např. uložila finanční prostředky na dobu pěti let v bance, byly by výnosové úroky větší než náklady leasingu? Bude provedeno srovnání na základě nabídky společnosti Oberbank AG, která nabízí takovéto úročení vkladu:  1. rok 1%;  2. rok 1,25%;  3. rok 1,50%;  4. rok 1,75%;  5. rok 2,00%.

30


Od pořizovací ceny majetku pořízeného v roce 2013 se odečte 20%, které společnost zaplatí jako mimořádnou splátku leasingu a zbývající částku lze uložit. Částka k uložení = (616 833 – 123 367) + (539 494 – 107 899) = 925 061. Výpočet výnosových úroků ponížený o daň z příjmů ukazuje tabulka 22. Tabulka 22 Výnos z vkladu

Rok 1 2 3 4 5

Úrok 1% 1,25% 1,50% 1,75% 2%

Počáteční stav účtu 925 061 932 554 941 996 953 441 966 956

Výnosový úrok 9 251 11 657 14 130 16 685 19 339

Daň 1 758 2 215 2 685 3 170 3 674

Konečný stav účtu 932 554 941 996 953 441 966 956 982 621

Zdroj: vlastní zpracování na základě nabídky Oberbank AG (2014)

Pokud by společnost uložila volnou částku finančních prostředků na pět let u společnosti Oberbank AG, čistý zisk po zdanění by byl: Čistý zisk = 982 621 – 925 061 = 57 560. Pokud by společnost zvolila pro finanční leasing obou přístrojů Oberbank Leasing, kde leasingový koeficient je 1,0861, náklady leasingu by byly: Náklady leasingu = (616 833 + 539 494) ∙ 1,0861 - (616 833 + 539 494) = 99 560. Náklady leasingu jsou vyšší než zisk z uložení finančních prostředků. Z uvedeného vyplývá, že vzhledem k nízkým úrokovým sazbám na bankovním trhu, by se sledované společnosti nevyplatilo využít finančního leasingu, výhodnější variantou je v daném případě nákup majetku z vlastních finančních prostředků.

3.6 Doporučení pro podnik Na základě poskytnutých a zpracovaných informací v této práci bylo zjištěno, že sledovaná společnost účtuje o odpisech dlouhodobého majetku dle zákona o účetnictví. Účetní odpisy stanovuje časovou metodou na základě odhadnutí doby použitelnosti pořízeného majetku, za využití rovnoměrných odpisů. Účetní odpisy počítá vždy za účetní rok, aniž by byla zohledněna doba pořízení. Dochází tak ke zkreslení skutečného výsledku hospodaření v prvním a posledním roce odpisování dlouhodobého majetku. Doporučila bych proto společnosti, přehodnotit stávající způsob stanovení účetních odpisů a odpisy počítat nejen na rok, ale i na jednotlivé měsíce, aby mohla přesněji vykázat odpisy v prvním a posledním roce odpisování dlouhodobého majetku a tím by došlo k přesnějšímu vykazování výsledku hospodaření v jednotlivých letech. 31


Sledovaná společnost stanovuje účetní odpisy pouze s využitím časové metody odpisování. V majetku společnosti jsou i stroje a přístroje, u kterých by bylo možné odhadnout předpokládaný výkon, buď časový, nebo množstevní, a odpisy stanovit na základě výkonové metody. Došlo by tím k zpřesnění vykazovaného opotřebení strojů, neboť časová metoda nezohledňuje skutečně vyrobené množství na daném stroji ve sledovaném období. Sledovaná společnost nepatří mezi účetní jednotky, kterým ukládá vyhláška Ministerstva financí, povinnost účtovat o odložené dani, která zohledňuje v účetnictví rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Sledovaná společnost o odložené dani doposud neúčtovala. Doporučila bych společnosti začít o odložené dani účtovat, opět by tím došlo k zpřesnění vykazovaného výsledku hospodaření.

32


4. Závěr Cílem této práce bylo stanovení účetních a daňových odpisů ve vybrané společnosti s následným vyhodnocením jejich vlivu na výsledek hospodaření. Pro dosažení cíle hlavního bylo stanoveno několik cílů dílčích. Nejdříve byl proveden rozbor dlouhodobého majetku vybrané společnosti. Bylo zjištěno, že sledovaná společnost vlastní jak nehmotný, tak hmotný dlouhodobý majetek. Nehmotný dlouhodobý majetek tvoří software, který společnost pořídila v roce 2013. Součástí hmotného dlouhodobého majetku jsou samostatné movité věci a jiný dlouhodobý hmotný majetek. Skupina samostatných movitých věcí obsahuje především stroje a přístroje s pořizovací cenou vyšší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Tento majetek je odpisován dle stanoveného odpisového plánu. K pořízení majetku v této skupině došlo v průběhu let 2008 až 2013. Skupina jiný dlouhodobý majetek tvoří dlouhodobý hmotný majetek s pořizovací cenou do 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok, který je odpisován dle vnitřní směrnice sledované společnosti. Dále byly vypočteny účetní a daňové odpisy nehmotného dlouhodobého majetku. Společnost v roce 2013 nakoupila software a dobu jeho použitelnosti odhadla na 36 měsíců. Zákon o daních z příjmů stanoví dobu odpisování pro software také na 36 měsíců. Účetní i daňové odpisy jsou tedy shodné a na výsledek hospodaření mají stejný vliv. Byly vypočteny účetní odpisy pro dlouhodobý hmotný majetek. Sledovaná společnost odhaduje dobu použitelnosti strojů a přístrojů shodně na deset let. Účetní odpisy tvoří desetinu pořizovací ceny každé účetní období. Sledovaná společnost přitom nezohledňuje dobu pořízení tohoto majetku, to vede k nepřesnému vykazování skutečného výsledku hospodaření. Doporučila bych proto společnosti vzít v úvahu měsíc pořízení dlouhodobého majetku a upravit tak odpis v prvním a posledním roce odpisování. U některých strojů a přístrojů v majetku společnosti by bylo možné odhadnout jejich výkonnost a stanovit namísto časových odpisů odpisy výkonové. Došlo by tím k přesnějšímu vykazování výsledku hospodaření. Následně byly vypočteny odpisy daňové. Dlouhodobý hmotný majetek společnosti byl zařazen do odpisových skupin dle zákona o daních z příjmů a byly vypočteny lineární a zrychlené odpisy a obě varianty byly srovnány. Při použití lineárních daňových odpisů by společnost uplatňovala, mimo prvního roku, stejné náklady po celou dobu odpisování. V případě zrychlených odpisů jsou náklady v prvních letech odpisování vyšší a postupem času dochází k jejich snižování. Sledovaná společnost zvolila u veškerého odpisovaného hmotného majetku pořízeného do roku 2012 variantu lineárních odpisů. Pro majetek pořízený v roce 2013 byly sestaveny odpisové plány jak pro pokračování v lineárním způsobu odpisování, tak pro zrychlené odpisy nově pořízeného majetku. Sestavené odpisové plány byly navzájem porovnány v návaznosti na výsledek hospodaření. Sledovaná společnost může na 33


základě těchto porovnání zhodnotit, který odpisový plán pro majetek pořízený v roce 2013, na základě stanovených cílů společnosti, zvolí. Při srovnání účetních a daňových odpisů ve vztahu k výsledku hospodaření bylo zjištěno, že účetní odpisy by měly zobrazovat skutečné opotřebení dlouhodobého majetku. Oproti tomu daňové odpisy ovlivňují výši daně z příjmů. Pro promítnutí tohoto rozdílu do účetnictví slouží odložená daň. Sledovaná společnost nepatří do okruhu společností, které musí o odložené dani účtovat podle zákona o daních z příjmů. Sledovaná společnost o odložené dani neúčtuje. I přes skutečnost, že není zákonnou povinností o odložené dani účtovat, doporučila bych účtování o ní, pro přesnější zobrazení výsledku hospodaření společnosti. Odložená daň proto byla vypočtena pro variantu, že o ní sledovaná společnost začne účtovat v roce 2013. Nakonec byly porovnány náklady pro alternativní metodu pořízení majetku. Alternativní metodou byl zvolen finanční leasing a na základě dvou nabídek od různých leasingových společností byly vypočteny náklady leasingu. Dále byly vypočteny výnosové úroky, pokud by firma volné finanční prostředky uložila v bance, na základě nabídky Oberbank AG. Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám na bankovním trhu v danou chvíli, by pro sledovanou společnost nebylo výhodnější využít finanční leasing a volné finanční prostředky uložit v bance. Náklady leasingu jsou vyšší než výnosy z uložených finančních prostředků.

34


Literatura DVOŘÁKOVÁ, D. Základy účetnictví. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-544-1. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 20. aktualiz. vyd. Praha : Polygon, 2012. ISBN 978-80-7273-169-5. SYNEK, M. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydaní, Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2012. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-2477713-9. VALOUCH, P. Leasing v praxi – praktický průvodce. 5. aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-7834-1.

Internetové zdroje Business center. Vyhláška č. 500/2002 Sb. [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/. Business center. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/. Business center. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. 2014 [cit. 2014-0210]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/.

Periodika BULLA, M. Problémy v oblasti dlouhodobého majetku. Účetnictví v praxi, 2012, roč. 16, č. 7, s. 23-27. ISSN 12117307.

Interní podnikové materiály TGS NÁSTROJÁRNA S.R.O. Evidence dlouhodobého majetku. 2013.


Příloha č. 1

Příloha č. 2

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 MICHAELA ABRAHÁMOVÁ

Recommend Documents