VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 JAN ZADRAŽIL

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

JAN ZADRAŽIL

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Analýza změn komoditní struktury zahraničního obchodu České republiky v období po vstupu do Evropské unie

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen 2013

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Jan Zadražil

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉPRÁCE

Ing. Anna Kalinová Csc.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval své vedoucí bakalářské práce Ing. Anně Kalinové Csc. za metodické a odborné vedení mé práce a cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

ANALÝZA KOMODITNÍ STRUKTURY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY V OBDOBÍ PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE ANALYSIS OF COMODITY STRUCTURE OF INTERNATIONAL TRADE OF THE CZECH REPUBLIC AFTER ACCESSION TO THE EUROPEAN UNION

Autor: Jan Zadražil

Souhrn Bakalářská práce se zabývá problematikou mezinárodního obchodu České republiky s důrazem na změny v komoditní struktuře dovozu a vývozu v období po vstupu České republiky do Evropské unie. První část práce osvětluje základní ekonomické přístupy k mezinárodnímu obchodu a jejich dopady do hospodářské politiky státu. V následující části bakalářské práce je popsána metodika tvorby praktické části práce. V rámci metodiky jsou definovány základní pojmy, jako je mezinárodní obchod, vývoz, dovoz a obchodní bilance, jsou stanoveny zdroje statistických údajů a následně je popsána práce se získanými daty. Praktická část práce zkoumá strukturální změny v dovozu a vývozu dle třídění Standard International Trade Classification, jakožto i vývoj obchodní bilance ve sledovaném období 2004 - 2011. Následuje analýza vývoje struktury vývozu a dovozu konkrétní předem zvolené komodity, za kterou byla vybrána silniční vozidla. Poslední částí práce je shrnutí poznatků, jejich příčin a nástin možného budoucího vývoje zahraničního obchodu České republiky. Summary This thesis deals with the issue of the international trade of the Czech Republic with an emphasis on changes in the commodity structure of imports and exports in the period after the Czech Republic joined the European Union. The first part of the thesis explains the basic economic approaches to international trade and its impact on economic policy. The following part of the thesis describes the methodology of the practical part. The methodological part defines the basic terms such as international trade, exports, imports or trade balance. The methodological part describes the sources of statistical data and workflow with the obtained statistical data. The practical part of the thesis examines changes in the commodity structure of imports and exports sorted by Standard International Trade Classification, as well as development of the trade balance in period 2004 - 2011. The next part is analysis of development of exports and import of specific pre-selected commodity, for which were selected road vehicles. The last part is summary of findings, explanations of changes and outline of possible future development in foreign trade of the Czech Republic

Klíčová slova: Mezinárodní obchod, vývoz, dovoz, obchodní bilance, Evropská unie Keywords: International trade, exports, imports, trade balance, the European Union JEL Classification: F14 – Empirical studies of Trade, L62 – Industry Studies, Manufacturing, Automobiles

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoretická část .............................................................................................................. 3 2.1 Význam mezinárodního obchodu pro domácí ekonomiku ................................................ 3 2.2 Přístupy ekonomické teorie k mezinárodnímu obchodu .................................................... 5 2.2.1 Protekcionistické přístupy ......................................................................................... 6 2.2.2 Liberální přístupy ..................................................................................................... 9 2.2.3 Shrnutí ................................................................................................................... 12 2.3 Metodika praktické části práce ..................................................................................... 14 2.3.1 Definice mezinárodního obchodu, dovozu a vývozu zboží a obchodní bilance ............ 14 2.3.2 Zdroje dat .............................................................................................................. 15 2.3.3 Charakteristika Standard International TradeClassification ........................................ 16 2.3.4 Charakteristika podrobné klasifikace vybrané komodity ............................................ 16 2.3.5 Charakteristika práce se zdroji analýzy .................................................................... 17

3 Praktická část .............................................................................................................. 19 3.1 Analýza vývoje dovozu a vývozu ................................................................................. 19 3.2 Analýza vývoje obchodní bilance podle komoditních skupin .......................................... 21 3.3 Analýza změn ve vývoji komoditní struktury dovozu..................................................... 23 3.4 Analýza změn vývoji komoditní struktury vývozu ......................................................... 32 3.5 Analýza vývoje vývozu a dovozu silničních vozidel ...................................................... 42 3.5.1 Analýza dovozu ..................................................................................................... 45 3.5.2 Analýza vývozu ..................................................................................................... 46 3.5.3 Závěr analýzy dovozu a vývozu silničních vozidel .................................................... 48 3.6 Zhodnocení posunů v komoditní struktuře .................................................................... 51

4 Závěr ........................................................................................................................... 53 Literatura Přílohy

Seznam zkratek v textu ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

GŘC Generální ředitelství cel HDP Hrubý domácí produkt OSN Organizace spojených národů SITC Standard International Trade Classification

Seznam tabulek v textu Tabulka 1 Základní třídy klasifikace SITC ..................................................................... 16 Tabulka 2 Klasifikace osobních automobilů v SITC v rozsahu do 3. stupně ................. 17 Tabulka 3 Vývoj dovozu, vývozu a obratu mez. obchodu ČR v letech 2004 – 2011 (v mld. Kč) ...................................................................................................................... 19 Tabulka 4 Vývoj komoditní struktury dovozu ČR v letech 2004 – 2011 (v % z celkového objemu)............................................................................................... 23 Tabulka 5 Vývoj dovozu třídy 0 Potraviny a živá zvířata v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 25 Tabulka 6 Vývoj dovozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ....... 25 Tabulka 7 Vývoj dovozu třídy 2 Suroviny v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ................ 26 Tabulka 8 Vývoj dovozu třídy 3 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) .................................................................................................... 27 Tabulka 9 Vývoj dovozu třídy 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) .................................................................................................... 28 Tabulka 10 Vývoj dovozu třídy 5 Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 29 Tabulka 11 Vývoj dovozu třídy 6 Tržní výrobky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ...... 30 Tabulka 12 Vývoj dovozu třídy 7 Stroje a dopravní prostředky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 30 Tabulka 13 Vývoj dovozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 31 Tabulka 14 Vývoj dovozu třídy 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)..................................................................................... 32 Tabulka 15 Vývoj komoditní struktury vývozu ČR v letech 2004 – 2011 (v % z celkového objemu)............................................................................................... 33 Tabulka 16 Vývoj vývozu třídy 0 Potraviny a živá zvířata v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 35 Tabulka 17 Vývoj vývozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ..... 35 Tabulka 18 Vývoj vývozu třídy 2 Suroviny v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) .............. 36 Tabulka 19 Vývoj vývozu třídy 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)..................................................................................... 37

Tabulka 20 Vývoj vývozu třídy 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) .................................................................................................... 39 Tabulka 21 Vývoj vývozu třídy 5 Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 39 Tabulka 22 Vývoj dovozu třídy 6 Tržní výrobky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ...... 40 Tabulka 23 Vývoj vývozu třídy 7 Stroje a dopravní prostředky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 40 Tabulka 24 Vývoj vývozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 42 Tabulka 25 Vývoj vývozu třídy 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)..................................................................................... 42 Tabulka 26 Vývoj vývozu a dovozu třídy 78 v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)............. 43 Tabulka 27 Vývoj struktury dovozu třídy 78 v období 2004 – 2011 (v tis. Kč a % z celkového objemu) .......................................................................................................... 45

Tabulka 28 Vývoj struktury vývozu třídy 78 v období 2004 – 2011 (v tis. Kč a % z celkového objemu) .......................................................................................................... 47

Seznam grafů v textu Graf 1 Vývoj krytí dovozu vývozem v letech 2004 – 2011 (v mld. Kč) ........................ 20 Graf 2 Vývoj celkové obchodní bilance v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) .................... 21 Graf 3 Vývoj sald obchodní bilance dle komoditních tříd SITC v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ......................................................................................................................... 22 Graf 4 Struktura dovozu ČR v období 2004 – 2011 (v % z celkového objemu) ............ 24 Graf 5 Struktura dovozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2004 ...................................................................................................................... 27 Graf 6 Struktura dovozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2011 ...................................................................................................................... 28 Graf 7 Vývoj dovozu některých vybraných zástupců 6. třídy Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ........................................................................ 29 Graf 8 Vývoj dovozu některých vybraných zástupců 7. třídy Stroje a dopravní prostředky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) .................................................................. 31 Graf 9 Struktura vývozu ČR v období 2004 – 2011 (v % z celkového objemu) ............ 34 Graf 10 Vývoj vývozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) ........... 36 Graf 11 Struktura vývozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2004 ...................................................................................................................... 38 Graf 12 Struktura vývozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2011 ...................................................................................................................... 38 Graf 13 Vývoj vývozu některých vybraných zástupců 7. třídy Stroje a dopravní prostředky 2004 – 2011 (v tis. Kč).................................................................................. 41 Graf 14 Vliv podtříd skupiny 78 na obchodní bilanci v letech 2004-2011 (v tis. Kč).... 44

1 Úvod Mezinárodní obchod má pro Českou republiku zásadní význam a jeho existence a bezproblémové fungování je jedním z předpokladů efektivního fungování ekonomiky a dosahování hospodářského růstu. Toto výsadní postavení mezinárodního obchodu pro domácí ekonomiku plyne z jejího geografického umístění, z nedostatečné struktury a množství zásob nerostných surovin v České republice a dále z omezené domácí poptávky. Tyto faktory zakládají prostor pro existenci určitého druhu závislosti ekonomiky České republiky na mezinárodním obchodu. Jinými slovy fungování domácí ekonomiky je velmi blízce spjato s ekonomikami zahraničních států, především těch nejblíže sousedících. Mezinárodní obchod není statickou veličinou a plynule se vyvíjí s měnícími se podmínkami. Na objem dovozu i vývozu a jejich komoditní strukturu má vliv mnoho různých veličin, jejichž původ nemá pouze ekonomický, ale např. také politický, demografický či geografický charakter. Z tohoto důvodu lze usuzovat, že zkoumání mezinárodního obchodu a příčin jeho změn je velmi složitá záležitost. Vstup České republiky do Evropské unie 1. května roku 2004 byl pro celý český stát, jeho ekonomiku a obyvatele velkým mezníkem. Vstup do tak velkého integračního celku přinesl naší zemi celou řadu možností i povinností a bezesporu pozměnil tvář jejího zahraničního obchodu. Primárním cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj komoditní struktury mezinárodního obchodu České republiky v období po vstupu do Evropské unie a tento vývoj zhodnotit. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol. První část práce obsahuje teoretický exkurs nad danou problematikou, měla by vysvětlit význam mezinárodního obchodu pro zemi a seznámit čtenáře se základními ekonomickými teoriemi, jež se věnují problematice mezinárodního obchodu. Pochopení těchto teorií umožňuje získat informace pro směřování hospodářské a měnové politiky země s cílem trvalého hospodářského růstu. V druhé kapitole budou položeny metodické základy nutné pro realizaci analýzy v praktické části práce. Do těchto základů můžeme zahrnout definování zdrojů dat pro 1

analýzu, charakteristiku klasifikace komodit mezinárodního obchodu a popis způsobu práce se získanými informacemi. Podmínkou zpracování praktické části práce je získání kvalitních a důvěryhodných dat zachycujících zahraniční obchod České republiky a její obchodní bilanci. Pro jejich získání budou využity statistické databáze Českého statistického úřadu a České národní banky. Kvantitativní údaje o mezinárodním obchodě budou zpracovány pomocí základních statistických metod, jakou jsou průměry a indexy s cílem dosažení co největší vypovídací schopnosti získaných dat. Třetí kapitola a zároveň praktická část této bakalářské práce je rozdělena na čtyři okruhy. První podkapitola by měla uvést čtenáře do problematiky mezinárodního obchodu pomocí stručné charakteristiky objemu vývozu a dovozu České republiky v období po vstupu do Evropské unie, čímž budou nastíněny základní trendy v českém zahraničním obchodě. Na tuto kapitolu plynule naváže analýza vývoje obchodní bilance České republiky spolu s osvětlením nejvýznamnějších změn. Obchodní bilance je unikátní makroekonomický výkaz, který umožňuje nahlédnout na vnější ekonomickou pozici země a vyhodnotit ji. Její zařazení do analýzy by mělo umožnit získat ucelenější pohled na danou problematiku. Třetí okruh a nejobsáhlejší část práce se bude soustředit na identifikaci nejvýznamnějších strukturálních změn v dovozu a vývozu, které nastaly po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, včetně jejich příčin a dopadů. Poslední okruh praktické části práce se bude věnovat analýze vývoje vývozu a dovozu jedné konkrétní komodity. V této bakalářské práci byly za tuto komoditu zvoleny silniční vozidla, neboť se jedná o zboží, které samo o sobě dokáže vypovídat o ekonomické situaci České republiky i jejích obchodních partnerů. Silniční vozidla jsou totiž jedním z hlavních exportních atributů české ekonomiky a jejich výroba má v České republice více než 100letou tradici. V závěru práce budou shrnuty nejvýznamnější zaznamenané změny a posuny.

2

2 Teoretická část Mezinárodní obchod je způsob obchodování mezi státy, který provází lidstvo již od starověku, přičemž jeho význam stále stoupá. Důvody, které ekonomické subjekty motivují k mezinárodnímu obchodování, jsou shrnuty v první podkapitole. Druhá podkapitola

se

zabývá

přístupy

jednotlivých

proudů

ekonomické

teorie

k mezinárodnímu obchodu. Rozbor ekonomických teorií může být východiskem pro hospodářskou a měnovou politiku. Součástí teoretické části práce je také rozvedení metodiky a způsobu pracování s daty použitými v praktické části této bakalářské práce. První polovina teoretické části práce zabývající se historickým vývojem zkoumání mezinárodního obchodu je zpracována na základě rešerší odborné literatury doplněné o vlastní znalosti a poznatky, jež byly během četby této literatury vyvozeny. Metodická část byla vytvořena na základě prostudování metodiky sběru dat Českého statistického úřadu.

2.1 Význam mezinárodního obchodu pro domácí ekonomiku Zahraniční obchod je z historického pohledu nejstarší formou vnějších ekonomických vztahů (Hamarnehová, 2005, s. 7). Jeho význam se značně liší v různých státech stejně tak jako se tyto státy liší ve svých geografických, politických či ekonomických charakteristikách.

Nicméně

vzhledem

ke stupni

globalizace

současné

světové

ekonomiky lze mezinárodní obchod označit za důležitou součást jednotlivých ekonomik přispívající k efektivní mezinárodní dělbě práce. Již v polovině 20. století shrnul britský ekonom W. A. Lewis základní faktory, jež ovlivňují míru participace států v mezinárodním obchodě (Hamarnehová, 2005, s. 7): „rozsah, v němž se daná země podílí na mezinárodním obchodu, závisí částečně na jejích zdrojích, částečně na překážkách, které klade obchodu do cesty, a částečně na stupni jejího vývoje“. Tato obecná charakteristika platí do současnosti, ačkoli s postupem doby se počet faktorů ovlivňujících zapojení země do mezinárodního obchodu zvýšil. Mezi další faktory, které ovlivňují pozici země v mezinárodním obchodě lze zařadit její geografické umístění a politické uskupení státu včetně přístupu země k zahraničnímu obchodu, což se projevuje např. státem organizovanou podporou exportu, otevřeností vůči zahraničním investorům, zapojením země v integračních 3

celcích, jejichž cílem je podpora a usnadnění mezinárodního obchodování, či plnou směnitelností domácí měny. Vliv mezinárodního obchodu na hospodářskou situaci jednotlivých států se podstatně prohloubil především po 2. světové válce, kdy většina zemí vykazovala rychlé tempo hospodářského růstu, rozvíjely se hospodářské vztahy mezi zeměmi, vzájemná spolupráce a integrace (Hamarnehová, 2005, s. 7). Přelom 20. a 21. století je charakteristický významnou proměnou mezinárodního obchodu, kterou sebou přinesl příchod globalizace (Hamarnehová, 2005, s. 7). Přibližně koncem 90. let se mezinárodní obchod dostává v tempu růstu počtu transakcí před národní

obchodování,

tedy

obchodování

uvnitř

jednotlivých

států

(Hamarnehová, 2005, s. 7). Pozitivní přínosy zapojení země do mezinárodního obchodování spočívají především v transformaci domácí produkce do žádoucí struktury z pohledu konečných spotřebitelů (Plchová a kol., 2007, s. 5). Zvláště v malých zemích, kde se omezené zdroje silně

promítají do omezené produkce, umožňuje mezinárodní obchod překonat limity vybavenosti země (Plchová a kol., 2007, s. 5). Do těchto limitů nespadají pouze geografické charakteristiky země (např. nedostatečné zásoby nerostných surovin), ale také její ekonomické (např. nedostatek kapitálu) a politické podmínky. Logickým důsledkem překonání hranic vybavenosti země je růst její hospodářské vyspělosti a výrobní specializace (Plchová a kol., 2007, s. 5). Jednou z dalších kladných funkcí mezinárodního obchodu je přenos informací a takzvaného know-how. Tento nepopiratelný přínos mezinárodního obchodu je často označován také jako „proces učení se ve vztahu k zahraničí“ a v současné době nabývá na významu

(Plchová a kol., 2007, s. 6). Poslední přínos, který bude v této práci zmíněn, je takzvaná růstová funkce mezinárodního obchodu (Hamarnehová, 2005, s. 8). Tato funkce úzce souvisí s tvorbou specializačního profilu země, který přirozeně vyplyne z hospodářské soutěže mezi jednotlivými státy

(Hamarnehová, 2005, s. 8). Pro domácí ekonomiku je totiž výhodné vyvážet jen ty produkty, které dokáže vyrobit s vyšší efektivností a tedy s nižšími náklady než země, do které domácí ekonomika ony výrobky vyváží. Jen takové produkty totiž budou v zahraniční ekonomice realizovány. 4

2.2 Přístupy ekonomické teorie k mezinárodnímu obchodu Historie mezinárodního obchodu sahá hluboko do starověku, nicméně jako předmět zkoumání se mezinárodní obchod objevuje až ve středověku (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 15). V této době se formulují první uspořádané myšlenkové proudy zabývající se kromě mezinárodního obchodu také dalšími ekonomickými tématy. Postupem doby se vyčleňují dvě skupiny ekonomických škol, které mají na mezinárodní obchod zcela odlišný názor – liberálové a protekcionisté. Z liberálních a protekcionistických přístupů následně vycházejí praktické postupy pro vedení hospodářské a měnové politiky země. V různých historických obdobích převládaly různé hospodářské přístupy podle toho, jaké názory současní ekonomové zastávali. Období typické existencí systému dovozních cel nebo embarg střídají doby s převahou liberální hospodářské politiky. Do 18. století platí víceméně po celé Evropě různá vývozní cla a embarga a mezinárodní obchod se jen pomalu liberalizoval pomocí celé řady bilaterálních a multilaterálních obchodních smluv uzavřených mezi jednotlivými státy nebo skupinami států (Kalínská, 2010, s. 47). Další vlna protekcionismu vzniká ke konci 19. století a znovu se opakuje po 1. světové válce a ve Velké hospodářské krizi (Kalínská, 2010, s. 47). Období protekcionismu zaniká až po konci 2. světové války díky vzniku obchodních dohod a úmluv (např. GATT 19471) a díky počínajícím snahám o ekonomickou integraci (Kalínská, 2010, s. 47). Cílem těchto integračních snah byla spolupráce na poli mezinárodního obchodování, jakožto také v měnové oblasti, neboť poválečná doba je typická dynamickým vývojem měnových systémů jednotlivých států. Za nejvýznamnější instituci, která vznikla v důsledku těchto snah, lze označit Evropskou unii, ačkoli její název a směr zaměření se v době jejího vzniku velmi odlišoval od její současné podoby. Cílem předchůdce Evropské unie, jež nesl název Evropské hospodářské společenství, bylo vytvoření jednotného trhu a celní unie (Kalínská, 2010, s. 66-67). Myšlenka tvorby měnové unie vznikla v roce 1988 a byla prezentována v tzv. Delorsově zprávě, přičemž její realizace započala v roce 1990 na konferenci v Maastrichtu (Kalínská, 2010, s. 71-72). Primárním smyslem vzniku

1 2

Všeobecná dohoda o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and Trade) Mezi předpoklady teorie absolutních výhod patří existence dokonalé konkurence, nulové dopravní a transakční náklady, jediným

5 na množství práce k jeho výrobě. výrobním faktorem je práce a hodnota výrobku je závislá pouze

měnové unie bylo prohloubení společného trhu a zjednodušení mezinárodního obchodování v rámci unie (Kalínská, 2010. s. 68). Další usnadnění mezinárodního obchodování přinesla rozsáhlá harmonizace legislativy zemí EU, která je často považována také za podmínku existence jednotného trhu. Na závěr lze říci, že harmonizační snahy v oblasti sjednocení legislativy zemí EU jsou velmi složitým procesem, který dosud nebyl dokončen, přičemž zejména míra onoho sjednocení je stále tématem odborných a politických diskusí.

2.2.1 Protekcionistické přístupy Protekcionismus označuje směr charakteristický hospodářskými zásahy do ekonomiky, které domácí ekonomiku izolují od vnějších vlivů. Dle názoru Dana Šťastného lze za protekcionistické považovat jak opatření omezující či zamezující nějakou činnost (např. uskutečnění směny), tak i opatření ve prospěch jiné činnosti (např. k podpoře exportu), tudíž je možné se uchýlit k definici protekcionismu jako instituci bránící volnému obchodu či diskriminující určitou skupinu výrobců ve prospěch jiné skupiny (Šťastný, 2001, s. 9). Charakter celkových dopadů těchto zásahů do ekonomiky nelze předem odhadnout, stejně jako tomu je u liberálních přístupů. Obecně lze ovšem konstatovat, že protekcionistická hospodářská politika vede k jistému „zakonzervování“ domácí ekonomiky, k potlačení konkurence na domácím trhu, k vyšším cenám a ke zpomalení hospodářského růstu domácí ekonomiky (Kalínská, 2010, s. 53). Důvody, proč se i přes takovéto negativní dopady vlády uchylují k protekcionistické politice, budou rozebrány v následující kapitole. V realitě hospodářské politiky lze za protekcionistická opatření označit cla, celní přirážky, dovozní depozita, kvóty, administrativně stanovené ceny a celou řadu dalších opatření technického či kontrolního charakteru bez ohledu na jejich oficiální označení (Kalínská, 2010, s. 54). Důvody k protekcionistické politice Z předchozí kapitoly vyplývá, že realizace protekcionistické politiky sebou nese řadu negativních dopadů na ekonomiku, nicméně je třeba si uvědomit, že zde existují také pozitivní dopady, s jejichž vidinou vlády jednotlivých států prosazují již zmíněná hospodářská opatření.

6

Jedním z těchto pozitivních dopadů je vznik nového příjmu, ačkoli omezeného, plynoucího do státní pokladny. K tomuto opatření se obvykle uchylují méně rozvinuté státy nebo státy s problémy v oblasti efektivního vybírání daní (Kalínská, 2010, s. 56). Dalším argumentem pro zavedení protekcionistické politiky bývá snaha ochránit domácí průmysl nebo některou z jeho oblastí. Na druhou stranu tak vláda umožňuje „přežít“ i neefektivním podnikům a společnostem, které by v případě příchodu konkurence ze zahraničí zbankrotovaly. Kritici protekcionismu vyzdvihují nerovnost mezi ztrátou určité skupiny (např. vlastníci podniku, zaměstnanci) a ziskem celé společnosti, přičemž zisk v této situaci převažuje nad ztrátou (Kalínská, 2010, s. 56). Předchozí bod lze dále rozvinout do podoby ochrany takzvaných „mladých odvětví“. Zastánci tohoto názoru tvrdí, že nová odvětví, zvláště v méně rozvinutých zemích, potřebují být po určitou dobu chráněny před zahraniční konkurencí, neboť nejsou zprvu schopny konkurovat zahraničním firmám (Kalínská, 2010, s. 56). Samozřejmě i zde hrozí možnost rozvoje neefektivních společností a problematická je také otázka doby, po kterou bude odvětví chráněno, protože žádný časový úsek nezaručuje budoucí konkurenceschopnost chráněného odvětví. Cla a jiné protekcionistické prvky bývají často zaváděny s cílem zachování domácí zaměstnanosti. Následkem těchto opatření je takzvaný „export nezaměstnanosti“, kdy nezaměstnanost vzroste v zemi, která do domácí ekonomiky exportovala, namísto v domácí ekonomice (Kalínská, 2010, s. 57). Účinnost takové politiky je sporná. Vzhledem k faktu, že většina protekcionistických opatření domácí ekonomiky je časem zavedena i v dalších státech, nabízí se hrozba, že s podobnou politikou přijde také vláda obchodního partnera, což má za následek neefektivní situaci, ze které se navíc těžko ustupuje. Zavedení protekcionistických opatření může být nepřímo vyvoláno také problémy na poli měnové politiky. V určitých specifických případech se instituce odpovědná za měnovou politiku může dostat do problémů s vyrovnáváním obchodní bilance, a potom je omezení mezinárodního obchodu jedním ze způsobů jejího vyrovnání (Kalínská, 2010, s. 57).

7

V praxi je možné najít ještě celou řadu dalších argumentů a motivací, proč zavést protekcionistické prvky do hospodářské politiky, nicméně omezený rozsah této práce nedovoluje se jimi dále zabývat. Při zavádění protekcionistických prvků je nutné důsledně zvážit jejich přínosy a nevýhody, neboť každé z již zmíněných opatření přináší vedle pozitivních důsledků také negativní dopady, ačkoli nemusejí nutně dopadnout na domácí výrobce a konečné spotřebitele v tuzemsku. Dopadnou-li ovšem tyto negativní dopady na zahraniční obyvatele a výrobce, je pouze otázkou času, kdy vláda postiženého státu zareaguje zavedením obdobných protekcionistických opatření. Merkantilisté Merkantilismus vznikl na přelomu 16. a 17. století ve Francii (Kalínská, 2010, s. 54). Dnešními ekonomy je tento ekonomický směr často označován také jako ekonomický nacionalismus (Holman, 2005, s. 30).

Cílem představitelů merkantilismu je růst

bohatství země, který zprvu ztotožňují s růstem zásoby drahých kovů v zemi (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 18). Vzhledem k omezení a časové náročnosti těžby drahých kovů spatřovali merkantilisté potenciální prostor k růstu množství drahých kovů v ekonomice na poli mezinárodního obchodu (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 18). Uvážíme-li předpoklad, že v mezinárodním obchodě se platilo pouze mincemi vyrobenými z drahých kovů, potom lze růstu objemu drahých kovů v držbě rezidentů dosáhnout kladnou platební, resp. obchodní bilancí. Daná země musí tedy za určité období vyvézt hodnotově větší množství zboží, než ve stejném období doveze ze zahraničí. Takovou situaci lze dlouhodobě podpořit realizací protekcionistické hospodářské politiky, jejíž opatření omezují dovoz a podporují vývoz. Z předchozího stručného popisu základu merkantilistického myšlení vyplývá, že mezinárodní obchod pro ně byl „hra s nulovým součtem“, což znamenalo, že na mezinárodním obchodě mohla vydělat pouze jedna země (Kalínská, 2010, s. 55). Zde je tedy možné najít základní rozpor s klasickou teorií, která považovala mezinárodní obchod za způsob, jak obohatit všechny zapojené země.

8

2.2.2 Liberální přístupy Pod pojmem liberalismus si lze představit odstraňování překážek mezinárodního obchodu, otevření vnitřního trhu země pro zahraniční subjekty a konkurenci a zrušení všech podpor státu v jednotlivých oblastech ekonomiky (Kalínská, 2010, s. 46). Výsledkem liberálních přístupů je změna struktury domácí výroby, růst konkurence na domácím trhu, růst specializace domácí ekonomiky a možnost využití realizace komparativních výhod z mezinárodní směny ke snížení cen, eliminaci inflace a stabilizaci cen (Kalínská, 2010, s. 46). Celkový dopad liberální hospodářské politiky může být pozitivní i negativní. Růst konkurence na domácím trhu hodnotí většina spotřebitelů za pozitivní, nicméně na druhé straně může tato konkurence vést k bankrotu některých domácích firem, který povede ke ztrátě pracovních míst, což se obecně považuje za negativní jev. Tato modelová situace měla za účel naznačit, jak obtížné je zhodnocení vhodnosti liberálního přístupu pro konkrétní ekonomiku. Fyziokraté Fyziokraté vznikly v polovině 18. století a lze je považovat za předchůdce klasické ekonomie (Holman, 2005, s. 32).

Učení fyziokratů se významně lišilo od učení

merkantilistů, neboť prosazovalo svobodu produkce i obchodu (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s 27). Fyziokraté vycházeli z existence přirozeného řádu fungování ekonomiky, který je sám o sobě dokonalý, tudíž není nutné do tohoto řádu zasahovat hospodářskými opatřeními (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s 27). Tento mechanismus precizně vystihl francouzský ekonom M. la Riviere, který uvedl, že přirozený řád má podobu neodvolatelných zákonů, jež jsou lidské povaze vlastní a jsou výrazem Boží vůle (Fuchs, Lisý, 2009). Na rozdíl od merkantilistů spatřovali fyziokraté původ bohatství v zemědělství (Koderová, Sojka, Havel, 2011, s. 28). Fyziokraté nahlíželi na půdu jako jediný výrobní faktor, který ve spojení s prací dokáže vyprodukovat přebytek (Sirůček, 2003, str. 19). Klasická ekonomie Jedním z nejdůležitějších představitelů klasické ekonomie je A. Smith, který se proslavil především svým pojmem „neviditelná ruka trhu“, kterým stejně jako fyziokraté, na něž navazoval, poukazoval na existenci neviditelného vnitřního řádu 9

ekonomiky. Smith se problematice mezinárodního obchodu a hospodářské politiky spojené s mezinárodním obchodem věnoval ve svém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, kde rozvinul svoji teorii absolutních výhod2 (Kalínská, 2010, s. 48). Podle A. Smitha je podmínkou oboustranně výhodného obchodu dosahování absolutně nižších nákladů při výrobě směňovaného zboží v porovnání s náklady, za něž by toto zboží vyrobil obchodní partner (Hamarnehová, 2005, s. 9). V rámci této teorie by se tedy země měly specializovat na výrobu těch produktů, které dokážou vyrobit s nižšími náklady než jiné země (Kalínská, 2010, s. 48). Splní-li dvě země, které spolu obchodují, tuto podmínku, obě ekonomiky si díky mezinárodnímu obchodu polepší. Zástupci klasické ekonomie tedy nahlíželi na mezinárodní obchodování jako na „hru s nenulovým součtem“ (Sirůček, 2003, s. 22). V praxi ovšem často nastává situace, kdy některá země vyrábí všechny výrobky s absolutně vyššími náklady než druhá země. V takové situaci drží veškeré absolutní výhody pouze jedna země a dle teorie absolutních výhod by k mezinárodnímu obchodu nedocházelo. Na tento problém zareagoval anglický ekonom D. Ricardo, jenž přispěl k rozvoji ekonomie teorií komparativních výhod3, 4 (Hamarnehová, 2005, s. 9). Teorie komparativních výhod říká, že i v tak nerovném případě, kdy jsou všechny absolutní výhody v držbě jedné země, se vzájemné obchodování těchto dvou zemí vyplatí a obě země si polepší. Tato teorie se stala východiskem pro většinu koncepcí mezinárodního obchodování a také základem ideologií prosazujících liberální přístup k mezinárodnímu obchodování, a to i přes fakt, že sám Ricardo si byl vědom nedokonalostí své teorii a zpochybnil ji v případě, kdy je možná mobilita kapitálu (Sirůček, 2003, s. 22). Na závěr lze říci, že klasická ekonomie a její představitelé zastávají liberální přístup k hospodářské politice, neboť dokázali, že aktivní zapojení země do mezinárodního obchodu je pro zemi a její hospodářský růst pozitivní.

2

Mezi předpoklady teorie absolutních výhod patří existence dokonalé konkurence, nulové dopravní a transakční náklady, jediným výrobním faktorem je práce a hodnota výrobku je závislá pouze na množství práce k jeho výrobě.

3 4

Předpoklady teorie komparativních výhod se shodují s předpoklady teorie absolutních výhod. Komparativní výhoda je relativně větší absolutní výhoda, pokud má země absolutní výhodu při výrobě všech výrobků (Hamarnehová, 2005, s. 9).

10

Neoklasická ekonomie Neoklasická ekonomie je často představována jako základ moderního liberalismu (Sirůček, 2003, s. 22). Východiskem tohoto ekonomického proudu byla představa o ekonomice, která dokáže automaticky obnovovat svoji rovnováhu pomocí mechanismu, který lze nazvat již zmíněným pojmem „neviditelná ruka trhu“ (Sirůček, 2003, s. 22). Již pouze teoretickým dodatkem je fakt, že rovnováha se měla obnovovat při plném využití zdrojů (Sirůček, 2007, s. 274). V rámci neoklasické ekonomie přispěl nejvíce k výkladu mezinárodního obchodu takzvaný Heckscherův a Ohlinův model5, který navazuje na teorii absolutních a komparativních výhod a současně odstraňuje řadu nedostatků těchto teorií (např. do výrobních faktorů zařazuje kromě práce i kapitál). V rámci tohoto modelu se pak země liší nejen v různé relativní vybavenosti těmito dvěma výrobními faktory, ale také v různé

náročnosti

na

výrobní

faktory

při

výrobě

různého

druhu

zboží

(Hamarnehová, 2005, s. 9). Existuje-li závislost mezi množstvím výrobního faktoru na trhu a jeho cenou, potom by se konkrétní země měla specializovat na takový produkt, při jehož výrobě se používá relativně hojnější výrobní faktor v dané zemi, protože je levnější (Hamarnehová, 2005, s. 9). V realitě tato teorie, stejně jako většina dalších ekonomických teorií, naráží na nemožnost splnění všech svých předpokladů. Zejména požadavek na nemožnost substituce práce kapitálem a naopak, nebo omezená pohyblivost výrobních faktorů se v dnešní době ukazuje jako příliš striktní, neboť zvláště u kapitálu se současný stav blíží k dokonalé mobilitě (Hamarnehová, 2005, s. 10). Pravděpodobně z těchto důvodů byl Heckscherův a Ohlinův model dále rozváděn mnohými ekonomy s cílem odstranění těchto nesplnitelných předpokladů. Alternativní teorie mezinárodního obchodu Vedle již zmíněných klasických a neoklasických teorií mezinárodního obchodu stojí celá řada alternativních teorií. Tyto teorie se povětšinou snaží zlepšit ty předcházející tím, že eliminují nereálné předpoklady a zároveň i jejich špatnou aplikovatelnost v současném ekonomickém systému (Kalínská, 2010, s. 62).

5

Předpoklady tohoto modelu je nemožnost nahrazování práce a kapitálu při výrobních procesech, omezená pohyblivost výrobních faktorů mezi zeměmi a členění výrobků na kapitálově a pracovně náročné (Kalínská, 2010, s. 51).

11

Jedna z těchto teorií zde již byla vysvětlena – jde o teorii dětských odvětví, kterou představil německý ekonom F. List (Kalínská, 2010, s. 62). Indický ekonom J. Bhagwati upozornil na specifickou situaci v rozvojových zemích, ve kterých reagují ekonomické subjekty na snížení růstu ceny výrobku zcela opačně, než předpovídá klasická ekonomie – zvyšují vyráběné množství, aby si udržely stabilní výši příjmů odpovídající úrovni před snížením cen (Kalínská, 2010, s. 62). Zvýšení světového množství výrobku ovšem znovu vyvolává tlaky na pokles jeho ceny, a proto se tento koloběh může opakovat až do úplného zbídačení dané země (Kalínská, 2010, s. 62). Do alternativních teorií lze zařadit také teorii periferní ekonomiky, se kterou přišel argentinský ekonom R. Prebish (Kalínská, 2010, s. 62). Prebish se zabývá obdobnou situací jako Bhagwati, tedy zhoršováním směnných relací v důsledku pomalejšího růstu cen surovin a potravin, než je tomu u cen průmyslových výrobků (Kalínská, 2010, s. 62). Vzhledem k faktu, že rozvojové státy většinou vyvážejí suroviny a potraviny a dovážejí právě průmyslové výrobky, potom odlišný růst cen těchto dvou komodit může mít reálný dopad na ekonomiku rozvojového státu. Změna směnných relací zde probíhá prostřednictvím růstu poptávky po průmyslových výrobcích a poklesu nebo pomalejšímu růstu poptávky po surovinách a potravinách v důsledku růstu světového důchodu (Kalínská, 2010, s. 62).

2.2.3 Shrnutí Jak již bylo uvedeno v předcházejících kapitolách, hodnocení jednotlivých přístupů k mezinárodnímu

obchodu

je

nesmírně

obtížné,

neboť

dopady

jednotlivých

hospodářských opatření, které vycházejí z těchto ekonomických přístupů, závisí na celé řadě dalších faktorů, jež se v jednotlivých zemích liší. Obecně však lze říci, že současný trend se přiklání spíše k liberální podobě hospodářské politiky. Historický vývoj ukazuje, že jednotlivé země opouštějí „tvrdé“ protekcionistické nástroje, např. cla a embarga a uchylují se k poněkud „měkčím“ nástrojům. Za tyto „měkčí“ opatření lze považovat např. administrativně - technické požadavky, jež je zahraniční zboží povinno splnit, aby bylo propuštěno na domácí trh, nebo podporu exportu (Šťastný, 2001, s. 50). Tím se protekcionismus v hospodářské politice stává méně viditelný a hůře odstranitelný. Tyto administrativně – technické požadavky mohou být ovšem využívány 12

také za účelem omezení domácí konkurence, což činí hranice pojmu protekcionismu stále hůře rozpoznatelné a protekcionismus začíná splývat se zásahy proti obchodu obecně (Šťastný, 2001, s. 51). Zřejmě z tohoto důvodu je proces liberalizace obchodu tak náročný a zdlouhavý. V současné době se jednotlivé státy nesnaží omezit zahraniční obchod, ale spíše podporovat svůj export na úkor exportu ostatních států, přičemž tato podpora exportu může mít celou řadu podob. V ČR je státní exportní strategie strukturována do tří základních pilířů – zpravodajství pro export, rozvoj exportu a rozvoj obchodních příležitostí (BusinessInfo, 2013). Rozvoj exportu je ze strany státu podporován existencí několika specializovaných institucí např. Exportní a garanční pojišťovací společností, proexportní agenturou CzechTrade či Českou exportní bankou (BusinessInfo, 2013a). Tyto instituce by měly vytvářet vhodné podmínky pro české firmy prostřednictvím usnadnění financování a pojištění exportu a dále pomocí snadnějšího přístupu podniků k informacím. Příklon zemí k liberalistické hospodářské politice je však zřejmě do jisté míry navázán na ekonomickou situaci konkrétní země. V konjunktuře země povětšinou nemají potřebu omezovat zahraniční obchod ve prospěch svých výrobců ani z jiných důvodů např. fiskálních. Na druhou stranu v obdobích hospodářského poklesu se situace mění, přičemž vlády se zcela přirozeně snaží svoji ekonomiku od dopadů hospodářských recesí uchránit a udržet stabilní příjem veřejných rozpočtů. Takových cílů, obzvláště v případě ochrany domácích výrobců, však nelze dosáhnout jinými nástroji než uplatněním protekcionistické hospodářské politiky. Je evidentní, že v krátkém období budou reálné dopady těchto opatření pozitivní, nicméně v dlouhém období je nelze tolerovat, neboť povedou k řadě nepříznivých důsledků, mezi které lze zařadit např. snížení konkurenceschopnosti domácích podniků. Rozšíříme-li tuto myšlenku o kontext existence samostatných hospodářských politik dalších států, potom by lpění české vlády na protekcionistické hospodářské politice i v dlouhém období vyvolalo vlnu odvetných opatření ze strany ostatních států. To by vedlo k vysoce neefektivní situaci, z čehož lze vyvodit, že za nejlepší možné řešení je liberální hospodářská politika.

13

2.3 Metodika praktické části práce Tato kapitola se zabývá vymezením základních kategorií analyzovaných v různé míře podrobnosti v praktické části práce. Jsou to zejména mezinárodní obchod, dovoz, vývoz a obchodní bilance. Dále se kapitola zaměřuje na identifikaci zdrojů dat použitých při tvorbě praktické části práce a na definování komoditní struktury mezinárodního obchodu dle Standard International Trade Classification. Stručně jsou uvedeny základní statistické metody, které byly při tvorbě praktické části práce využity.

2.3.1 Definice mezinárodního obchodu, dovozu a vývozu zboží a obchodní bilance Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) definuje mezinárodní obchod jako (Český statistický úřad, 2013): „souhrn vnitrounijního obchodu a obchodu se státy mimo EU“. Toto rozdělení vzniklo zcela přirozeným způsobem po vstupu ČR do EU v roce 2004 z důvodu odlišného režimu při obchodování s členskými a nečlenskými zeměmi. Hlavní rozdíly mezi těmito dvěma režimy jsou zakotveny v daňové a celní legislativě. Dle metodiky ČSÚ se za vývoz považuje hodnota zboží, které bylo odesláno do zahraničí s cílem jeho dočasného či trvalého ponechání v zahraničí (Český statistický úřad, 2013). Vzhledem k možné proměnlivosti hodnoty zboží pro určité skupiny spotřebitelů, je údaj vstupující do statistik ve fázi sběru dat definován jako fakturovaná hodnota6 (Český statistický úřad, 2013). Součástí zpracování dat je také jejich převod do tuzemské měny, tedy české koruny. Otázka použití přepočtového kurzu byla vyřešena přijetím nařízení komise č. 2451/1993, jež specifikuje podmínky přepočtu (Český statistický úřad, 2013). Podobně jako vývoz je dovoz definován jako hodnota zboží, která byla odeslána do tuzemska ze zahraničí za účelem dočasného či trvalého ponechání na území ČR, přičemž do statistických výkazů vstupuje opět fakturovaná hodnota zboží (Český statistický úřad, 2013). Systém přepočítávání údajů do národní měny je v případě dovozu definován stejně jako u vývozu.

6

Do fakturované hodnoty jsou zahrnovány vedle fakturované hodnoty zboží také balné nebo dopravní náklady, naopak bankovní

poplatky a daně se do statistik mezinárodního obchodu nepromítají (Český statistický úřad, 2013).

14

Mezinárodní obchod je souhrn obchodních operací za úplatu bez ohledu na způsob provedení (Český statistický úřad, 2013). Do statistik zabývajících se mezinárodním obchodem nevstupuje zboží, u kterého byl správcem daně schválen celní režim tranzitu, aktivní zušlechťovací styk, popřípadě režim přepracování pod celním dohledem, neboť se předpokládá, že dané zboží bude po určité době navráceno do země původu (Český statistický úřad, 2013). Statistiky dále nezachycují přepravy přes hranice s dočasným trváním, které nejsou spojeny se změnou vlastníka7, přepravy zlata či cenných papírů nebo přepravy zboží určeného pro humanitární účely do oblastí zasažených katastrofou (Český statistický úřad, 2013). Poslední položkou, která se nepromítá do statistických údajů je nelegální přeshraniční obchod (Český statistický úřad, 2013). Obchodní bilance zaznamenává přeshraniční transakce spojené s obchodováním zboží. Vývoz zboží je zachycován v bilanci jako kreditní položka, zatímco dovoz zboží jako debetní (Durčáková, Mandel, 2010, s. 16).8 Obchodní bilanci lze považovat za ukazatel, jenž promlouvá o zapojení ekonomiky ČR v mezinárodním obchodě, protože dokáže porovnat objemu dovozu a vývozu. Tento rozdíl se nazývá saldo obchodní bilance. Obchodní bilance je součástí komplexního makroekonomického statistického výkazu s účetními prvky, který se nazývá platební bilance.

2.3.2 Zdroje dat Při tvorbě praktické části této práce bude čerpáno z oficiálních statistických výkazů Českého statistického úřadu a České národní banky, přičemž kvantitativní údaje budou vyjádřeny v českých korunách a běžných cenách. Informace o zahraničním obchodu ČR jsou shromažďovány prostřednictvím dvou programů ČSÚ – Intrastat a Extrastat. Intrastat vznikl za účelem sledování mezinárodního obchodu v rámci jednotného trhu EU, přičemž evropské směrnice pečlivě upravují jak definování pojmu zboží, tak současně přesně specifikují podmínky vnitrounijního obchodu (Český statistický úřad, 2013). Naproti tomu Extrastat sleduje vývoj mezinárodního obchodu s nečlenskými zeměmi prostřednictvím celních prohlášení pocházejících z GŘC (Český statistický

7 8

Limitní doba dočasného pobytu na území ČR je 2 roky. Při vývozu a dovozu zboží dochází k protisměrnému pohybu zboží a peněžních prostředků. Platební bilance zachycuje pouze pohyb těchto peněžních prostředků, přičemž jejich příliv na území ČR je zobrazován s kladným znamínkem a jejich odliv se záporným.

15

úřad, 2013). Tyto systémy obecně nezaznamenávají zboží, které je v některém z již zmiňovaných celních režimů (např. tranzit, režim dočasného použití, aktivní zušlechťovací styk či přepracování) pod celním dohledem (Český statistický úřad, 2013).

2.3.3 Charakteristika Standard International Trade Classification Standard International Trade Classification (dále jen SITC) označuje všeobecně uznávanou klasifikaci zboží obchodovaného v mezinárodním obchodě vytvořenou Organizací spojených národů (dále jen OSN) za účelem tvorby kompatibilních statistických výkazů a následných analýz (OSN, 2006). Klasifikace je tvořena 9 hlavními oddíly, jež obsahují celou řadu dalších pododdílů. Kódování oddílů a pododdílů postupuje až na 5. úroveň. Klasifikace SITC se pravidelně obnovuje, a proto v současnosti platí již 4. verze (OSN, 2006). V následující Tabulce 1 je zobrazeno základní členění zboží. Třídění vyplývá z fyzikálních a užitných vlastností produktů. Tabulka 1 Základní třídy klasifikace SITC

Číslo třídy Název třídy 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné 3 materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky jinde 5 neuvedené Tržní výrobky tříděné hlavně podle 6 materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu jinde 9 nezatříděné Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu

2.3.4 Charakteristika podrobné klasifikace vybrané komodity Součástí praktické části této bakalářské práce je také analýza vývoje vývozu a dovozu jedné vybrané komodity, a proto je třeba v metodické části stanovit, jaká komodita bude podrobena zkoumání a představit její členění. Za tuto komoditu byla vybrána silniční vozidla, neboť jde o velmi dobře popsatelné produkty, které jsou obtížně zaměnitelné 16

s jinými druhy zboží, a jejichž produkce a mezinárodní obchodování obsahuje jistou vypovídací schopnost o stavu ekonomiky nejen ČR, ale také jejích obchodních partnerů. Silniční vozidla jsou v klasifikaci SITC zahrnuty v kategorii 7 Stroje a dopravní prostředky a podkategorii 8 Silniční vozidla. Klasifikace silničních vozidel je zobrazena v následující Tabulce 2. Z důvodu uchování vypovídací schopnosti bude v analýze abstrahováno od posledních 2 stupňů klasifikace. Tabulka 2 Klasifikace silničních vozidel v SITC v rozsahu do 3. stupně

Číslo třídy 7 78 781 782 783 784 785 786

Název třídy Stroje a dopravní prostředky Silniční vozidla Automobily osobní a vozidla pro dopravu osob Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální Vozidla motorová silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.) Díly a příslušenství vozidel motorových Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu

2.3.5 Charakteristika práce se zdroji analýzy Praktická část práce by nebyla možná bez kvalitních a důvěryhodných dat, která charakterizují komoditní strukturu mezinárodního obchodu ČR. Taková data lze nalézt na webových stránkách několika veřejných institucí, které se statistikou zabývají primárně či sekundárně. Většina kvantitativních informací byla čerpána ze statistických databází ČSÚ, konkrétně z kategorie zahraniční obchod. Informace o komoditní struktuře vývozu a dovozu zboží jsou tříděny podle SITC nebo podle harmonizovaného systému, nicméně tato práce se zaměří pouze na klasifikaci SITC, o jejíž preciznosti se bylo možné utvrdit v předcházející kapitole. Databáze ČSÚ umožňuje flexibilní volbu časového období, podrobnosti statistických výstupů a měny, ve které budou výsledky hledání prezentovány. Dále systém dovoluje uživateli omezit geografickou oblast, která bude podrobena zkoumání. Výstupy systému se zobrazují v interaktivních tabulkách a grafech s možností exportu dat do programu Excel. Při vyhledávání dat vstupujících do analýzy byl zadán časový interval od počátku roku 2004, ve kterém vstoupila ČR do EU, do konce roku 2011. Vyhledávání dat bylo omezeno na 1. a následně 2. úroveň klasifikace SITC. Výjimkou je pouze analýza 17

vývoje dovozu a vývozu osobních automobilů, kde byly do analýzy zahrnuty data 1. až 4. úrovně. Výběr zemí nebyl redukován. Pro zachování vypovídací schopnosti výsledků analýzy byla ponechána navrhovaná volba měny kvantitativních výstupů systému, tedy česká koruna. Po zobrazení výstupů databáze byla všechna data převedena do programu Excel. V tomto programu byla data následně také zpracována pomocí jednoduchých statistických metod. Zpracování dat mělo podobu především výpočtů průmětů a indexů, tvorby tabulek a grafů s cílem dosažení co nejlepší vypovídací schopnosti o vývoji komoditní struktury mezinárodního obchodu ČR v daném časovém období. Při zkoumání obchodní bilance byla potřebná data čerpána z webových stránek České národní banky (dále pouze ČNB), která shromažďuje a zpracovává data potřebná k sestavení celé platební bilance. Kvantitativní údaje o platební bilanci byly čerpány z databáze časových řad ČNB ARAD. Tato databáze umožňuje flexibilní volbu časového období, měny a četnosti kvantitativních údajů. V této práci byly využity pouze roční časové řady. Data byla zpracována jednoduchými statistickými metodami prostřednictvím programu Excel, resp. byla použita k vytvoření grafů s cílem podat čtenáři základní přehled o vývoji tohoto makroekonomického výkazu. Všechny vytvořené grafy a tabulky byly následně vloženy do této práce a důkladně okomentovány.

18

3 Praktická část Jak již bylo zmíněno v úvodním proslovu – význam mezinárodního obchodu pro ČR je nepopiratelný. Mezi nejvýznamnější přínosy participace ČR v mezinárodním obchodě lze uvést dosahování vnitřní ekonomické rovnováhy, což nepřímo podporuje ekonomický rozvoj a růst (Kubišta, 2009, s. 240). Praktická část práce analyzuje a hodnotí vývoj komoditní struktury českého vývozu a dovozu v období po vstupu ČR do EU. V souladu s cíly se praktická část práce věnuje také analýze vývoje obchodní bilance a vývoje vývozu a dovozu silničních vozidel. Úvod k výše uvedené problematice představuje analýza obratu zahraničního obchodu ČR, která poskytuje základní informace o vývojových tendencích českého exportu a importu.

3.1 Analýza vývoje dovozu a vývozu Vstupní pasáž analytické části práce je zkoumání dynamiky vývoje zahraničního obchodu, resp. exportu a importu ČR. Míru dynamiky zahraničního obchodu lze ilustrovat několika nástroji – hodnotou dovozu, vývozu a obratu zahraničního obchodu9, včetně absolutních a relativních meziročních změn. Všechny tyto ukazatele jsou zachyceny v Tabulce 3. Tabulka 3 Vývoj dovozu, vývozu a obratu mez. obchodu ČR v letech 2004 – 2011 (v mld. Kč)

2004 Dovoz Mez. změna abs. Mez. změna rel. Vývoz Mez. změna abs. Mez. změna rel. Obrat Mez. změna abs. Mez. změna rel.

1 749 1 723 3 472 -

2005 1 830 81 5% 1 869 146 8% 3 779 308 9%

2006 2 105 275 15% 2 145 276 15% 4 524 745 20%

2007 2 391 287 14% 2 479 335 16% 5 157 633 14%

2008

2009

2 406 15 1% 2 474 -5 -0,2% 4 895 -262 -5%

1 989 -417 -17% 2 139 -335 -14% 3 710 -1 185 -24%


9

Obrat zahraničního obchodu je součet dovozu a vývozu jednoho sledovaného státu za určité období.

19

2010 2 412 423 21% 2 533 394 18% 5 367 1 657 45%

2011 2 688 276 11% 2 879 346 14% 5 842 475 9%

Z Tabulky 3 vyplývá, že existuje závislost mezi vývojem obratu zahraničního obchodu a vývojem hrubého domácího produktu (dále jen HDP). Hospodářská krize v letech 2008 a 2009 přerušila dynamický růst dovozu a vývozu. Nástup recese se rychleji promítl do vývoje vývozu, ačkoli propad v hodnotách byl relativně mírnější než u dovozu. Dovoz zareagoval na krizi později, ale s relativně větší silou. V roce 2009 klesl objem dovozu o 417 453 mil. Kč, zatímco objem vývozu v tom samém roce poklesl pouze o 335 112 mil. Kč (ČSÚ, 2012). V roce 2010 se objem vývozu i dovozu vrátil na předkrizové hodnoty. Růst vývozu a dovozu mezi rokem 2009 a 2010 byl nejvýraznější změnou ve sledovaném období. Absolutně v tomto období vzrost dovoz o 422 520 mil. Kč, zatímco vývoz vzrost absolutně pouze o 394 174 mil. Kč (ČSÚ, 2012). Obrat mezinárodního obchodu vzrost v roce 2010 oproti roku 2009 o 45 %. V roce 2011 objem vývozu a dovozu také rostl, nicméně relativně pomaleji, než tomu bylo mezi roky 2009 a 2010. Vývoj krytí dovozu vývozem je zobrazen v následujícím Grafu 1, který vychází z předcházející tabulky. Z tabulky je patrné, že v roce 2004 byl vývoz nižší než dovoz, nicméně od roku 2005 do roku 2011 vždy převažoval vývoz nad dovozem. Graf 1 Vývoj krytí dovozu vývozem v letech 2004 – 2011 (v mld. Kč) 3 500

objem v mld. Kč

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2004

2005

2006

2007

Dovoz

2008

2009

2010

2011

Vývoz


20

3.2 Analýza vývoje obchodní bilance podle komoditních skupin Jak již bylo uvedeno v metodické části, obchodní bilance zaznamenává všechny přeshraniční obchodní transakce spojené s obchodováním zboží. Význam obchodní bilance spočívá ve schopnosti informovat o vnější ekonomické rovnováze země. Graf 2 zachycuje vývoj celkové obchodní bilance ČR ve sledovaném období. Do roku 2005 vykazovala obchodní bilance záporné saldo, nicméně pravděpodobně také díky vstupu ČR do EU dosáhla ČR v roce 2005 přebytkové obchodní bilance. Jako pozitivní lze hodnotit udržení trendu přebytkové obchodní bilance i přes nepříznivý hospodářský vývoj, nepříznivý vývoj cen např. ropy a zemního plynu a dlouhodobý trend apreciace neboli zhodnocování české koruny vůči nejvýznamnějším světovým měnám např. euru, americkému dolaru a britské libře (Durčáková, Mandel, 2010 s. 27). Příčinu tohoto trendu lze najít např. v uskutečněných investicích do průmyslu, které zvýšily vývoz ČR. Saldo české obchodní bilance v roce 2011 je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi relativně vysoké (Eurostat 2012). Hodnota salda obchodní bilance ČR v roce 2011 vztažená k českému HDP z roku 2011 se přibližuje obchodním saldům takových států jako je Dánsko či Švédsko vztažených k jejich HDP v tomtéž roce (Eurostat, 2012). Při srovnání salda obchodní bilance ČR vztaženého k českému HDP v roce 2011 se saldem jejího největšího obchodního partnera – Německa, vztaženého k německému HDP z roku 2011 se ukazuje, že české obchodní saldo je ve vztahu k německému třetinové, což je vzhledem k faktu, že ČR má několikanásobně méně obyvatel, velmi pozitivní (Eurostat, 2012). Graf 2 Vývoj celkové obchodní bilance v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)

hodnoty sald bilance v tis. Kč

100000 80000 60000 40000 20000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-20000

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů České národní banky 21

2011

Vývoj sald obchodní bilance ve sledovaném období dle jednotlivých komoditních skupin je znázorněn v Grafu 3. Jak plyne z následujícího grafu, strůjcem přebytkové obchodní bilance bylo 5 tříd – 1 Nápoje a tabák, 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv, 6 Tržní výrobky, 7 Stroje a dopravní prostředky a 8 Průmyslové spotřební zboží, zatímco ve skupinách 0 Potraviny a živá zvířata, 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené a 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné si ČR drží z dlouhodobého hlediska záporné saldo. Při zkoumání změn v obchodní bilanci lze upozornit na dynamický růst pozitivního salda ve třídě 7 Stroje a dopravní prostředky a negativního salda ve třídě 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály. Růst negativního salda v 3. třídě si lze spojit také s rostoucí závislostí ČR na dovozu paliv, jejichž spotřeba roste s rostoucí životní úrovní obyvatel země a také s rozvojem průmyslu, zvláště potom automobilového průmyslu. Vedle těchto důvodů k růstu negativního salda za 3. třídu přispěl také růst cen minerálních paliv na světových trzích. Růst kladného salda v 7. třídě lze přiřknout rozvoji automobilového průmyslu v ČR, tedy vzniku nových továren a úspěšnému rozvoji stávajících výrobců, kteří se velmi často specializují na výrobu určenou primárně k exportu. Graf 3 Vývoj sald obchodní bilance dle komoditních tříd SITC v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) 500 000 000

hodnoty sald bilance v tis. Kč

400 000 000 2004

300 000 000

2005

200 000 000

2006

100 000 000

2007 2008

0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

-100 000 000

9

2009 2010

-200 000 000

2011

-300 000 000

označení tříd Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu 22

3.3 Analýza změn ve vývoji komoditní struktury dovozu Vývoj komoditní struktury dovozu ČR je zobrazen v Tabulce 4. V komoditní struktuře dovozu má obecně největší zastoupení třída 7 Stroje a dopravní prostředky, jejíž podíl na celkovém dovozu ve sledovaném období spíše stagnuje. Druhou největší kategorií je třída 6 Tržní výrobky a zanedbatelný význam nemají ani kategorie 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, kategorie 5 Chemikálie a příbuzné výrobky nebo třída 8 Průmyslové spotřební zboží. Překvapivě poměrně malý podíl na celkovém dovozu mají potraviny a nápoje zařazené v prvních dvou kategoriích s označením 0 a 1. Tabulka 4 Vývoj komoditní struktury dovozu ČR v letech 2004 – 2011 (v % z celkového objemu) Číslo třídy

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název třídy

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 4,12

4,46

4,23

4,30

4,37

5,37

4,67

4,58

0,61

0,64

0,62

0,66

0,53

0,68

0,60

0,61

3,03

2,81

2,72

2,44

2,67

2,25

2,68

2,98

6,98

9,16

9,54

8,00 10,40

9,25

9,60 10,65

0,24

0,20

0,18

0,14

0,28

0,17

0,19

0,22

11,14 11,01 10,41 10,39 10,27 11,19 10,67 10,93 20,63 20,46 20,36 20,92 19,72 17,65 17,84 18,24 42,30 40,27 41,37 42,99 41,34 41,29 43,38 41,93 10,90 10,93 10,52 10,11 10,44 11,93 10,26 0,05

0,07

0,05

0,05

0,08

0,12

0,14


V následujícím Grafu 4 jsou zobrazeny procentní podíly tříd SITC v jednotlivých letech tak, aby byl patrný základní trend v jejich vývoji.

23

9,66 0,21

procentuální podíl na celkovém dovozu

Graf 4 Struktura dovozu ČR v období 2004 – 2011 (v % z celkového objemu) 50,00 45,00 40,00

2004

35,00

2005

30,00

2006

25,00

2007

20,00

2008

15,00 10,00

2009

5,00

2010

0,00

2011 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

označení tříd


Charakterizování komoditní struktury pomocí procentních hodnot z celkového objemu dovozu není z pohledu vypovídací hodnoty všespásné. Pokud některá z tříd stagnuje a její absolutní číslo se výrazněji nemění, zatímco objem celkového dovozu roste, potom automaticky klesá její podíl na celkovém dovozu. Tento nedostatek je odstraněn mírou podrobnosti analýzy, kdy se práce zabývá každou z tříd samostatně i v rámci celku. Hodnota dovozu první třídy 0 Potraviny a živá zvířata v průběhu sledovaného období kontinuálně roste, ačkoli se její procentuální podíl na celkovém dovozu v některých letech snižuje. Za trvalým růstem pravděpodobně stojí růst většiny podtříd – nejvýznamněji vzrostla kategorie Maso a masné výrobky, jejíž dovoz se téměř ztrojnásobil mezi lety 2004 a 2011 (ČSÚ, 2012). Dále je vhodné zmínit růst položky Zelenina a ovoce, v rámci které byl zaznamenán růst dovozu o přibližně 8 mld. Kč mezi roky 2004 a 2011 (ČSÚ, 2012). Růst dovozu zboží zařazeného v této třídě lze vysvětlit rostoucí životní úrovní obyvatel ČR, jakožto také obecnou tendencí vyspělých zemí přesouvat produkci z primárního sektoru ekonomiky do sekundárního, terciálního a kvartérního sektoru, což vyvolává tlak na růst dovozu a pokles potravinové soběstačnosti země. Vývoj dovozu této třídy je zachycen Tabulkou 5.

24

Tabulka 5 Vývoj dovozu třídy 0 Potraviny a živá zvířata v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 72 149 704 81 647 879 88 993 688 102 936 179 105 242 724 106 900 836 112 559 370 123 161 814

Relativní změna 13% 9% 16% 2% 2% 5% 9%


Dovoz třídy 1 Nápoje a tabák je charakterizován Tabulkou 6, ze které lze vypozorovat, že rostoucí trend objemu dovozu byl přerušen hospodářskou krizí, přičemž předkrizových hodnot bylo následně dosaženo až v roce 2011. Tento pokles byl způsoben především poklesem domácí poptávky po tabáku, neboť dovoz nápojů byl krizí ovlivněn pouze nepatrně. To vypovídá o odlišné elasticitě domácí poptávky po těchto dvou odlišných produktech. Lze tedy říci, že poptávka po nápojích je relativně méně elastická než poptávka po tabáku. Výrazný nárůst dovozu tabáku v roce 2011 byl důsledkem snahy českých výrobců a prodejců předzásobit se před zvýšením české sazby daně z přidané hodnoty (Český statistický úřad, 2012a). Tabulka 6 Vývoj dovozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 10 667 512 11 781 284 12 989 510 15 721 023 12 660 189 13 451 816 14 372 983 16 344 777

Objem dovozu nápojů 6 446 134 7 019 020 7 774 124 9 124 184 9 253 885 9 052 483 9 311 184 10 371 113

Objem dovozu tabáku 4 221 378 4 762 264 5 245 384 6 596 839 3 406 304 4 399 332 5 061 798 5 973 604

Relativní změna celkového dovozu 10% 10% 21% -19% 6% 7% 14%


V třídě 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv lze nalézt např. rudy kovů, textilní vlákna, dřevo, korek nebo surová hnojiva. Vývoj dovozu této různorodé třídy je ilustrován Tabulkou 7, ze které lze vypozorovat vysoce procyklický charakter produktů zařazených v této kategorii, neboť jsou využívány hlavně k výrobě dalších výrobků. Nejvýraznější změnou je velmi rychlý návrat objemu dovozu na předkrizové hodnoty 25

v roce 2010, který byl zapříčiněn 65% nárůstem dovozu rud kovů a kovového odpadu a téměř zdvojnásobením dovozu surového kaučuku v porovnání se stavem v roce 2009 (ČSÚ, 2012). Tyto změny pravděpodobně souvisí se zlepšující se hospodářskou situací české ekonomiky a zahraničních ekonomik. Tabulka 7 Vývoj dovozu třídy 2 Suroviny v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 52 915 546 51 355 543 57 316 507 58 315 742 64 150 719 44 789 753 64 647 660 80 071 688

Relativní změna -3% 12% 2% 10% -30% 44% 24%


Třída 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály je první významnější třídou z pohledu celkového složení českého dovozu. Většinovou část této třídy tvoří ropa a další ropné produkty a topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný. Jde o suroviny, které se na území ČR těží pouze v zanedbatelném množství nebo vůbec, ale ekonomika se bez nich nedokáže obejít. Vývoj dovozu produktů v této třídě je zachycen v Tabulce 8. Hodnoty dovozu této třídy jsou do vysoké míry určovány cenami uvedených paliv na světových trzích. Výkyvy v dovozu jsou proto velmi často způsobeny takzvanými ropnými šoky10. Takové šoky lze pozorovat např. v roce 2005 a 2008, kdy došlo ke znatelnému nárůstu hodnoty dovozu. Další důvody nárůstu dovozu zvláště do roku 2008 však tkví také ve zrychlujícím se tempu hospodářského růstu, který se typicky projevuje „hladem“ po surovinách. Mezi rokem 2007 a 2008 si lze povšimnout poměrně dynamického nárůstu napříč všemi podkategoriemi. Tato změna byla pravděpodobně způsobena „útěkem“ investorů po začátku finanční krize k bezpečnějším investicím do komodit, jako je např. ropa (Kalínská, 2010, s. 22). Tento útěk a všeobecná nejistota se navíc podílely na růstu cen těchto komodit v posledních letech sledovaného období (Kalínská, 2010, s. 21). 10

Ropným šokem lze označit situaci, kdy nějaký interní či externí faktor destabilizuje situaci na trzích minerálních paliv, která je často doprovázena nárůstem cen jak minerálních paliv, tak i jejich komplementárních či substitučních surovin.

26

Tabulka 8 Vývoj dovozu třídy 3 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 122 145 778 167 614 361 200 790 573 191 315 518 250 209 628 183 966 382 231 446 732 286 232 632

Uhlí, koks, brikety 7 748 048 5 160 811 6 894 781 8 373 635 9 984 589 6 487 770 11 394 278 12 953 025

Ropa a ropné výrobky 77 649 970 110 578 042 124 451 741 120 423 937 148 741 835 95 862 098 120 524 375 147 601 976

Topný plyn

Elektrický proud

33 380 208 47 193 814 61 409 837 51 613 452 73 908 608 61 474 041 78 686 468 91 885 975

3 367 552 4 681 693 8 034 213 10 904 494 17 574 597 20 142 473 20 841 610 33 791 656

Relativní změna celkového dovozu 37% 20% -5% 31% -26% 26% 24%


Posun v komoditní struktuře, který proběhl v rozmezí let 2004 a 2011 ilustrují následující Grafy 5 a 6. Graf 5 Struktura dovozu třídy 3 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2004

Uhlí Ropa Plyn Elektřina


Během stanoveného období došlo ke snížení poměru dovážené ropy ve prospěch topného plynu a elektrické energie. Tento vývoj je do jisté míry v souladu s cíly, jež byly vytyčeny státními koncepcemi rozvoje energetiky, jejímž cílem je snížit podíl dovozu tuhých paliv ve prospěch zemního plynu a elektrické energie (ČSÚ, 2007).

27

Graf 6 Struktura dovozu třídy 3 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2011

Uhlí Ropa Plyn Elektřina


Význam 4. třídy Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky je v rámci celkového dovozu zcela zanedbatelný, nicméně i přesto bude této kategorii věnována pozornost. Vývoj dovozu produktů zařazených v této kategorii je zobrazen v Tabulce 9 a je zřejmé, že hodnota dovozu významně kolísá. Volatilita těchto komodit je pravděpodobně způsobena spíše absolutně malými částkami dovozu (Gajdušová, Krčál, 2012, s. 87). Tabulka 9 Vývoj dovozu třídy 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 4 162 110 3 625 968 3 745 152 3 327 451 4 518 689 5 475 973 4 073 196 5 904 479

Relativní změna -13% 3% -11% 36% 21% -26% 45%


Dovoz produktů z třídy 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené je zachycen v následující Tabulce 10. V rámci této třídy mají největší podíl léky, farmaceutické výrobky a potom také plasty.

28

Tabulka 10 Vývoj dovozu třídy 5 Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok

Objem dovozu

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

194 833 362 201 476 142 219 076 869 248 457 416 247 100 579 222 617 977 257 350 954 293 699 801

Relativní změna 3% 9% 13% -1% -10% 16% 14%


Vývoj těchto nejzastoupenějších komodit je zachycen v Grafu 7. Zatímco dovoz plastů krize silně ovlivnila, léky a další farmaceutické výrobky pouze zpomalily svůj dynamický růst. Znázorněný vývoj indikuje odlišnou citlivost uvedených produktů na hospodářský cyklus, kdy plasty lze považovat za procyklické a léky a farmaceutické výrobky za neutrální, či dokonce anticyklické výrobky. Graf 7 Vývoj dovozu některých vybraných zástupců 5. třídy Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 – 2011 (v tis. Kč) 80 000 000

objem dovozu v tis. Kč

70 000 000 60 000 000 50 000 000

Plasty v prvotní formě

40 000 000

Léčiva a farmaceutické výrobky Plasty v neprvotních formách

30 000 000 20 000 000 10 000 000 0 2007

2008

2009

2010

2011


Třídu 6 Tržní výrobky tvoří především kovové výrobky, železo a ocel a také textilní příze a tkaniny. Tabulka 11 by měla podat základní přehled o vývoji dovozu této třídy. Již z názvu třídy lze usoudit procykličnost produktů, která se potvrzuje při pohledu na tabulku, kdy v krizových rocích 2008 a 2009 dovoz relativně prudce klesl. V krizi klesly všechny podkategorie této třídy, přičemž nejhlubší propad zaznamenal dovoz 29

železa a oceli a neželezných výrobků, přičemž železo a ocel se do konce roku 2011 stále nevrátily na svoje předkrizové hodnoty (ČSÚ, 2012). Tento fakt pravděpodobně souvisí s hlubokou krizí na trhu stavebnictví, kterou rozpoutala finanční krize. Tabulka 11 Vývoj dovozu třídy 6 Tržní výrobky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 360 757 377 374 319 057 428 545 861 500 236 880 474 478 554 350 998 156 430 280 687 490 123 317

Relativní změna 4% 14% 17% -5% -26% 23% 14%


Třídu 7 Stroje a dopravní prostředky lze považovat za nejvýznamnější třídu z celého dovozu, neboť představuje přes 40 % celého dovozu ČR. Nejvýznamnějšími zástupcem této třídy jsou elektrická zařízení, silniční vozidla a průmyslové stroje. Základní vývojové tendence této třídy jsou zachyceny v Tabulce 12. Tabulka 12 Vývoj dovozu třídy 7 Stroje a dopravní prostředky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 739 946 498 736 902 547 870 733 502 1 028 045 236 994 812 235 821 222 576 1 046 029 728 1 126 862 475

Relativní změna 0% 18% 18% -3% -17% 27% 8%


Následující Graf 8 zobrazuje podrobný vývoj komoditní struktury této třídy. V grafu lze vypozorovat systematický růst dovozu kancelářských strojů a telekomunikačních zařízení. Všechny sledované komodity se propadly v období krize, nicméně relativně nejvíce v roce 2009 poklesly dovozy průmyslových strojů a zařízení a to o 40 % vzhledem k roku 2007 (ČSÚ, 2012). Propady byly způsobeny poklesem domácí poptávky konečných spotřebitelů, firem i municipalit. Dovoz silničních vozidel bude 30

dále podrobněji rozebrán v kapitole 3.5, která se věnuje analýze dovozu a vývozu motorových vozidel. Graf 8 Vývoj dovozu některých vybraných zástupců 7. třídy Stroje a dopravní prostředky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)

objem dovozu v tis. Kč

250 000 000 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče

200 000 000

Silniční vozidla 150 000 000 Průmyslové stroje a zařízení 100 000 000 Kancelářské stroje 50 000 000 Zařízení pro telekomunikaci 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


Vývoj dovozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží, kam lze zařadit např. nábytek, textil, obuv nebo fotografické přístroje, je ilustrován v následující Tabulce 13. Hospodářská krize se do vývoje dovozu produktů zařazených v této třídě promítla relativně mírně, navzdory faktu, že produkty této třídy jsou obecně označované za vysoce procyklické. Komoditní struktura této třídy během sledovaného období nedoznala výraznějších změn. Nízkou dynamiku růstu objemu dovozu v roce 2010 a 2011 lze vysvětlit přetrvávající sníženou domácí poptávkou. Tabulka 13 Vývoj dovozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 190 676 213 199 979 232 221 503 649 241 653 941 251 283 679 237 305 231 247 443 368 259 513 803

Relativní změna 5% 11% 9% 4% -6% 4% 5%

Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu 31

Třída 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné obsahuje např. zlato a mince. Význam této třídy je minimální, a proto bude popsána pouze stručně. Vývoj dovozu produktů spadajících do této třídy je zachycen v Tabulce 14. Z tabulky je patrné, že obzvláště v posledních letech nabývá třída 9 na významu, přičemž příčiny lze hledat ve větší preferenci klasických investičních komodit českými investory, což není v době finanční, resp. dluhové krize a nejistoty ohledně budoucího vývoje překvapivé. Tabulka 14 Vývoj dovozu třídy 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 841 179 1 259 837 1 117 061 1 309 184 2 032 279 2 307 289 3 351 738 5 648 154

Relativní změna 50% -11% 17% 55% 14% 45% 69%


32

3.4 Analýza změn vývoje komoditní struktury vývozu Základní vývojové tendence a trendy českého vývozu jsou zachyceny v následující Tabulce 15. Z této tabulky je patrné, že exportní profil ČR je charakteristický specializací na třídy 6 - 8. Největší podíl na celkovém vývozu ČR má třída 7 Stroje a dopravní prostředky, která tvoří více než polovinu hodnoty celkového exportu. Následuje třída 6 Tržní výrobky, třída 8 Průmyslové spotřební zboží a třída 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené Lze říci, že ve sledovaném období došlo k posunu zaměření exportu ve prospěch tříd s vyšším stupněm zpracování, resp. vyšší přidanou hodnotou, mezi které lze zařadit třídy 7 Stroje a dopravní prostředky či třídu 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené (Spěváček, 2010, s. 345). Úzká specializace země na několik málo tříd ovšem znamená náchylnost a zranitelnost exportu ČR na rychlé a nepředvídatelné změny v globální poptávce (Gajdušová, Krčál, 2012, s. 86). Tabulka 15 Vývoj komoditní struktury vývozu ČR v letech 2004 – 2011 (v % z celkového objemu) Číslo třídy

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název třídy

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Potraviny a živá zvířata 2,75 3,27 2,89 2,90 3,15 3,46 3,01 3,22 Nápoje a tabák 0,52 0,57 0,50 0,58 0,66 0,76 0,66 0,59 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 2,75 2,53 2,56 2,62 2,61 2,69 3,00 2,81 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 2,90 3,07 2,88 2,72 3,41 3,63 3,71 3,81 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 0,06 0,09 0,07 0,08 0,11 0,14 0,18 0,17 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené 6,03 6,37 6,06 5,81 5,96 6,38 6,48 6,26 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 22,55 21,74 20,76 20,21 19,51 17,60 17,19 17,64 Stroje a dopravní prostředky 50,86 50,80 53,24 54,19 53,81 53,56 54,58 54,76 Průmyslové spotřební zboží 11,52 11,54 11,00 10,85 10,73 11,70 11,08 10,67 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 0,05 0,03 0,03 0,03 0,05 0,09 0,12 0,12 Zdroj: vlastní konstrukce na základě údajů Českého statistického úřadu

Důvody silné specializace jsou zřejmě dány historicky, ale souvisejí i s geografickými, politickými a ekonomickými charakteristikami země. Významnou roli sehrály také

33

zahraniční investice uskutečněné ve sledovaném období s důrazem na automobilový průmysl. Struktura českého exportu je znovu znázorněna Grafem 9.

procentuální podíl na celkovém vývozu

Graf 9 Struktura vývozu ČR v období 2004 – 2011 (v % z celkového objemu) 60,00 55,00 50,00 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

2011

označení tříd


Z předcházející tabulky a grafu vyplývá, že se exportní profil země ani během krizových let příliš nezměnil, což lze částečně přičíst úspěšnému vstupu českých výrobců na nově se rozvíjející trhy, např. trh Číny (Gajdušová, Krčál, 2012, s. 86). Hodnota vývozu v rámci třídy 0 Potraviny a živá zvířata kolísá kolem 3% podílu na celkovém vývozu ČR. Z Tabulky 16 lze vyčíst, že objem vývozu dosáhl v několika letech velmi výrazného nárůstu, přičemž hodnota vývozu za rok 2011 je zcela nadprůměrná. Dynamický nárůst vývozu v roce 2011 byl způsoben především 40% nárůstem vývozu obilnin a obilných výrobků v důsledku nadprůměrné sklizně v roce 2011 (Dubská, 2013). Růst podílu vývozu v roce 2009 je způsoben spíše podprůměrným tempem poklesu třídy ve srovnání s poklesem celkového vývozu. Český statistický úřad dále upozorňuje, že růst dovozu potravin byl výrazně vyšší než růst výdajů domácích ekonomických subjektů na jejich nákupy a spotřebu, což naznačuje, že v ČR došlo v průběhu analyzovaného období ke ztrátě dynamiky produkce v rámci prvovýroby, což se zpětně projevovalo do vývoje exportu těchto produktů (Dubská, 2013). Lze tedy usoudit, že hodnoty vývozu by mohly být ještě vyšší, kdyby k této ztrátě dynamiky nedošlo. 34

Tabulka 16 Vývoj vývozu třídy 0 Potraviny a živá zvířata v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok

Objem vývozu

Relativní změna

2004

47 429 746

-

2005

61 061 935

29%

2006

61 972 373

1%

2007

71 873 767

16%

2008

77 940 287

8%

2009

73 907 722

-5%

2010

76 265 516

3%

2011

91 354 973

20%


V rámci třída 2 Nápoje a tabák se vyváží hlavně cigarety, pivo a voda s přísadou cukru nebo jiného sladidla. Ve sledovaném období došlo k dynamickému nárůstu vývozu tabáku, zatímco vývoz nápojů se spíše snižuje, jak lze vyvodit z Tabulky 17 a Grafu 10. Tabulka 17 Vývoj vývozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 8 923 857 10 609 211 10 689 074 14 457 315 16 385 437 16 156 245 16 780 981 17 120 308

Objem vývozu nápojů 6 390 858 7 160 008 8 126 177 9 603 940 9 331 361 9 269 774 8 810 380 8 513 882

Objem vývozu tabáku 2 532 999 3 449 203 2 562 890 4 763 375 7 654 076 6 888 471 7 971 601 8 606 420

Relativní změna celkového vývozu 19% 1% 35% 13% -1% 4% 2%


Největší relativní nárůst vývozu produktů v rámci této třídy nastal v roce 2007, přičemž původ lze najít v rozsáhlých zahraničních investicích, které směřovaly mimo jiné také do tabákového průmyslu (Český statistický úřad, 2008). Trend poklesu vývozu nápojů, který započal v roce 2008 lze přičíst krizi, jež snížila zahraniční poptávku po těchto produktech (Petr, 2011). V absolutních číslech se na tomto poklesu nejvíce podílel pokles exportu piva a vod s přísadami cukru nebo sladidel (ČSÚ, 2012). Pokles exportu piva lze navíc zdůvodnit také změnami strategií malých pivovarů, jejichž marketingové plány upřednostnily domácí odbyt před exportem (Petr, 2011).

35

Graf 10 Vývoj vývozu třídy 1 Nápoje a tabák v období 2004 – 2011 (v tis. Kč)

hodnoty vývozu v tis. Kč

12000000 10000000 8000000 Tabák

6000000

Nápoje 4000000 2000000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


Jak již bylo uvedeno v předchozím textu nerostné suroviny, které jsou zařazeny v třídě 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv nehrají v objemu českého vývozu významnou roli. Vývoj vývozu této třídy je zachycen v Tabulce 18. Rok 2010 je z pohledu jak absolutních čísel, tak i poměru na celkovém vývozu rekordní. Tento výkyv byl zapříčiněn 60% nárůstem vývozu kovového odpadu a šrotu v důsledku zvýšení zahraniční poptávky po těchto produktech pravděpodobně díky zlepšující se hospodářské situaci (ČSÚ, 2012). V roce 2011 došlo ještě k mírnému nárůstu vývozu rud kovů a kovového odpadu a šrotu. Tabulka 18 Vývoj vývozu třídy 2 Suroviny v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok

Objem vývozu

Relativní změna

2004

47 314 618

-

2005

47 193 113

0%

2006

54 974 991

16%

2007

64 864 315

18%

2008

64 648 785

0%

2009

57 539 395

-11%

2010

75 907 965

32%

2011

80 854 224

7%


V rámci třídy 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály vyváží ČR zejména hnědé uhlí, elektrický proud a ropné produkty. Objem vývozu produktů zařazených v 36

třídě 3 vzrostl z přibližně 3% podílu na celkovém českém vývozu na téměř 4% podíl během sledovaného období. Vývoj vývozu této třídy v absolutních číslech s relativní meziroční změnou je zobrazen v Tabulce 19. Vývoz produktů této třídy dynamicky roste, což je způsobeno obecně rostoucí světovou poptávkou po palivech, s čímž souvisí také růst jejich cen, který nadhodnocuje čísla vstupující do statistických výkazů. Neobvykle vysoký výkyv z roku 2008 byl způsoben růstem vývozu ropných olejů, topného plynu a uhlí (ČSÚ, 2012). Příchod finanční krize následně snížil vývoz všech podtříd kromě elektrického proudu, jehož export se propadl až v následujícím roce 2010. V roce 2011 dosáhl vývoz uhlí, ropných produktů a elektrické energie rekordních hodnot, nicméně těchto nebývale vysokých čísel bylo dosaženo v důsledku tak mimořádných opatření jako je např. omezení provozu jaderných elektráren v Německu v průběhu roku 2011 (Žižka, 2013). K rekordnímu exportu elektrické energie dále přispělo také dokončení modernizace atomové elektrárny Dukovany (Žižka, 2013). Tabulka 29 Vývoj vývozu třídy 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 49 937 627 57 393 486 61 822 426 67 542 129 84 290 358 77 570 816 93 874 138 109 585 201

Uhlí, koks, brikety 18 255 739 20 617 763 20 329 067 21 476 212 27 733 623 20 360 584 27 703 943 27 743 614

Ropa a ropné výrobky 13 451 106 17 135 497 17 471 583 15 233 918 24 138 301 13 531 241 23 676 533 29 469 955

Topný plyn

Elektrický proud

1 181 319 1 560 342 2 257 900 3 652 284 9 376 836 9 018 464 14 738 142 13 847 738

17 049 464 18 079 884 21 763 876 27 179 714 23 041 598 34 660 527 27 743 614 37 523 894

Relativní změna celkového vývozu 15% 8% 9% 25% -8% 21% 17%


Posuny v komoditní struktuře třídy 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály jsou znovu zobrazeny v Grafu 11 a 12. Tyto grafy zachycují komoditní strukturu 3. třídy klasifikace SITC v roce 2004 a 2011.

37

Graf 11 Struktura vývozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2004

Uhlí Ropa Topný plyn Elektřina


Jako v případě českého dovozu došlo v rámci analyzovaného období k růstu podílu vyváženého topného plynu na celkovém objemu dovozu třídy 3 zejména na úkor vývozu uhlí. V budoucnosti lze očekávat pokračování trendu poklesu podílu vývozu uhlí na celkovém objemu vývozu této třídy v důsledku limitování těžby ze strany české vlády. Graf 12 Struktura vývozu třídy 4 Minerální oleje, maziva a příbuzné materiály v roce 2011

Uhlí Ropa Topný plyn Elektřina


Třída 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky nedosahuje ani 1% podílu na celkovém vývozu, což znamená, že její význam je velmi nízký. Vývoj vývozu produktů zařazených v této třídě je zobrazen v Tabulce 20, ze které je patrné, že vývoz absolutně i relativně poměrně dynamicky roste, což bylo způsobeno především růstem objemu vývozu nezušlechtěných živočišných tuků a olejů a nevysychavých rostlinných tuků a olejů (ČSÚ, 2012). 38

Tabulka 20 Vývoj vývozu třídy 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky v období 2004 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 1 042 826 1 759 457 1 577 117 2 050 185 2 816 303 2 936 999 4 592 073 4 752 045

Relativní změna 69% -10% 30% 37% 4% 56% 3%


Třída 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené je pro domácí ekonomiku poměrně významná, neboť výroba chemikálií má v ČR dlouhou historii. ČR vyváží léčiva a farmaceutické výrobky, dále také plasty v prvotních i neprvotních formách a organické chemikálie. Jak je zřejmé z Tabulky 21, pokud nebudou do zkoumání zahrnuty krizové roky 2008 a 2009, potom třída 5 vykazuje dynamický růstový trend. Jak již bylo vypozorováno v kapitole zabývající se dovozem do ČR, ukazuje se, že vývoz léčiv a dalších farmaceutických výrobků je odolný vůči krizi, zatímco objem vývozu plastů v prvotních i neprvotních formách se během let 2008 a 2009 propadl v důsledku poklesu zahraniční poptávky po těchto produktech. Na poklesu objemu vývozu v krizových rocích 2008 a 2009 se dále podílel také pokles vývozu hnojiv a organických chemikálií (ČSÚ, 2012). Tabulka 3 Vývoj vývozu třídy 5 Chemikálie a příbuzné produkty období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 103 951 385 118 974 531 129 935 902 144 154 311 147 321 488 136 420 349 164 213 036 180 175 532

Relativní změna 14% 9% 11% 2% -7% 20% 10%


Ačkoli vývoz produktů z třídy 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu ve sledovaném období dosahoval absolutních přírůstků, jeho podíl na celkovém vývozu 39

vykazuje klesající trend. Z Tabulky 22 plyne, že v krizových letech 2008 a 2009 se vývoz produktů v rámci této třídy propadl o čtvrtinu vzhledem k datům z roku 2007, což potvrzuje teze o cykličnosti zboží zařazeného v 6. třídě. Pokles objemu dovozu produktů pocházejících z 6. třídy je relativně silnější než pokles objemu jejich vývozu, což svědčí o relativně větším poklesu domácí poptávky v porovnání s poklesem zahraniční poptávky. Nejvýznamnější pokles zaznamenala podtřída železo a ocel (ČSÚ, 2012). V následujících letech se však vývoz dokázal přiblížit k číslům, které vykazoval před příchodem hospodářské krize. Tabulka 22 Vývoj dovozu třídy 6 Tržní výrobky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 388 539 970 406 323 755 445 260 227 501 110 830 482 522 904 376 391 153 435 348 463 507 775 206

Relativní změna 5% 10% 13% -4% -22% 16% 17%


Třídu 7 Stroje a dopravní prostředky lze označit za nejvýznamnější třídu v rámci českého exportu. Nejdůležitějšími položkami vývozu jsou silniční vozidla, kancelářské stroje, průmyslové stroje, elektrická zařízení a zařízení pro telekomunikaci. V Tabulce 23 je zachycen vývoj vývozu v absolutních číslech. Tabulka 23 Vývoj vývozu třídy 7 Stroje a dopravní prostředky v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 876 137 606 949 152 489 1 141 747 397 1 343 396 028 1 331 007 214 1 145 472 619 1 382 306 052 1 576 337 350

Relativní změna 8% 20% 18% -1% -14% 21% 14%


40

Vývoj komoditní struktury této třídy je zobrazen Grafem 13. Tento graf poukazuje např. na velmi dynamický a nadějný růst vývozu silničních vozidel, který byl přerušen pouze v letech 2008 a 2009. Příčiny tohoto růstu lze najít v přílivu zahraničního kapitálu, který umožnil vybudování řady nových výrobních center, jakožto docházelo také k rozvoji stávajících výrobců. Stejné chování vykazovaly ve sledovaném období i další uvedené podtřídy. Původ propadu exportu v letech 2008 a 2009 vyplývá z poklesu globální poptávky po průmyslových strojích a dopravních prostředcích, který měl za následek snížení cen těchto produktů, což se zpětně projevilo do statistických výkazů poklesem hodnoty vývozu. Ostatně automobilový průmysl lze označit za krizí nejvíce postižený sektor ekonomiky v ČR. Graf 13 Vývoj vývozu některých vybraných zástupců 7. třídy Stroje a dopravní prostředky 2004 – 2011 (v tis. Kč)

hodnoty vývozu v tis. Kč

600000000 500000000

Elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče

400000000

Silniční vozidla

300000000

Průmyslové stroje a zařízení

200000000

Kancelářské stroje

100000000

Zařízení pro telekomunikaci

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


Lze říci, že vývoz produktů z třídy 8 Průmyslové spotřební zboží spíše stagnuje z pohledu jeho podílu na celkovém vývozu země. Z Tabulky 24 lze vyčíst, že v absolutních číslech vývoz roste a že pokles vývozu v době příchodu hospodářské krize byl relativně malý, stejně jako tomu bylo u objemu českého dovozu. Pokles byl způsoben třetinovým poklesem vývozu prefabrikovaných budov a 10% poklesem vývozu nábytku (ČSÚ, 2012). Naopak fotografické přístroje a optické výrobky zaznamenaly i v průběhu krize růst objemu vývozu (ČSÚ, 2012).

41

Tabulka 24 Vývoj vývozu třídy 8 Průmyslové spotřební zboží v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 198 492 304 215 575 314 235 930 821 268 955 472 265 491 716 250 201 074 280 531 063 307 200 620

Relativní změna 9% 9% 14% -1% -6% 12% 10%


Třída 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné tvoří v exportním profilu země pouze zanedbatelnou část, jejíž procentní podíl nedosahuje ani 1 %, nicméně ve sledovaném období vykazoval vývoz produktů zařazených v této třídě růstový trend, jak následně potvrzuje také Tabulka 25. Zajímavý je rekordní růst objemu vývozu komodit v turbulentních letech 2008 až 2010 způsobený především růstem vývozu zlata, kdy v důsledku finanční krize vzrostla poptávka po bezpečných investicích, resp. po zlatě na světových trzích na úkor rizikovějších investic např. do inovativních investičních instrumentů. Růst poptávky měl za následek růst ceny těchto komodit, což vedlo k dalšímu navýšení hodnot vstupujících do statistických výkazů. Tabulka 25 Vývoj vývozu třídy 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 887 359 542 545 663 058 829 502 1 311 075 2 026 754 2 977 878 3 535 813

Relativní změna -39% 22% 25% 58% 55% 47% 19%


42

3.5 Analýza vývoje vývozu a dovozu silničních vozidel Tato kapitola analyzuje a hodnotí vývoj dovozu a vývozu silničních vozidel označených v třídění SITC jako třída 78 (třída 7 Stroje a dopravní prostředky, podtřída 8 Silniční vozidla). Jak ukazuje následující Tabulka 26, objem vývozu silničních vozidel převyšuje objem jejich dovozu v roce 2011 téměř 2,5krát, což je dáno silným zaměřením české ekonomiky na automobilový průmysl, který navíc uspokojuje většinu domácí poptávky po těchto produktech. Tabulka 26 Vývoj vývozu a dovozu třídy 78 v období 2004 – 2011 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu 156 171 351 156 220 227 180 098 785 208 789 250 201 654 586 160 333 146 182 541 505 206 282 740

Objem vývozu 256 890 612 305 685 311 365 922 329 412 998 502 389 880 437 368 304 038 432 426 210 490 287 914


Automobilovým průmyslem se v ČR zabývá řada firem, k těm největším patří mladoboleslavská ŠKODA Auto, kolínská TPCA Automobile Czech či nošovická Hyundai Motor Manufacturing Czech. Svůj podíl na příchodu těchto firem jistě sehrály vedle výhodného geografického umístění a dalších faktorů také státní investiční pobídky, které v ČR nabývají podoby slevy na dani z příjmu právnických osob, převodu pozemku za zvýhodněnou cenu nebo hmotných podpor na vytvoření pracovních míst a zaškolení pracovníků (Ministerstvo financí ČR, 2013). Otázkou, která se následně nabízí, je, zda ukončení státní podpory nebude pro tyto firmy dostatečným důvodem k přesunu svých továren do jiné země, která jim tyto pobídky poskytne. Argumentem proti posunu v tomto směru může být časová a finanční náročnost přesunu výroby do jiné lokality, resp. státu. Vedle osobních automobilů se v ČR vyrábějí také nákladní automobily, automobily pro veřejnou dopravu a traktory, nicméně v celkovém objemu vývozu patří těmto produktům pouze nevýznamná část. V roce 2011 činil objem vývozu těchto druhů motorových vozidel pouze 5 % hodnoty všech exportovaných automobilů (ČSÚ, 2012). 43

Významnou položkou exportu a importu však jsou také díly a další příslušenství motorových vozidel. K dokreslení kompletního přehledu lze uvést, že v roce 2011 dovoz produktů zařazených v třídě 78 tvořil přibližně 8% podíl na celkovém importu do ČR, zatímco jejich export vykazoval 17% podíl na celkovém exportu z ČR. Z přecházející tabulky vyplývá, že vliv třídy 78 na obchodní bilanci je kladný, neboť objem jejich vývozu značně převyšuje objem dovozu. Vývoj vlivu třídy 78 na obchodní bilanci v jednotlivých letech je zachycen v Grafu 14, ze kterého je patrné, že do obchodní bilance se nejvýrazněji promítla kladná salda osobních automobilů, u kterých lze navíc pozorovat v posledních několika letech dynamický růstový trend, salda dílů a příslušenství, které ovšem spíše stagnují. Záporné saldo vykazují motorová vozidla k veřejné dopravě či motocykly. Po shrnutí těchto poznatků lze říci, že třída 78 vykazuje kladné saldo, jehož hodnota dosáhla v roce 2011 rekordních 284 mld. Kč, což znamená, že tato skupina vytváří přibližně polovinu výsledného kladného salda, které je vykázáno za celou skupinu 7 Stroje a dopravní prostředky (ČSÚ, 2012). Graf 14 Vliv podtříd skupiny 78 na obchodní bilanci v letech 2004-2011 (v tis. Kč) 250 000 000

Osobní automobily

salda bilance v tis. Kč

200 000 000 Motorová vozidla k veřejné dopravě a traktory

150 000 000

Motorová vozidla k dopravě zboží

100 000 000

Díly a příslušenství 50 000 000 Motocykly, jízdní kola, atd.

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -50 000 000

Přívěsy a návěsy


44

3.5.1 Analýza dovozu Posuny v komoditní struktuře dovozu motorových vozidel jsou zachyceny Tabulce 27. Tabulka 27 Vývoj struktury dovozu třídy 78 v období 2004 – 2011 (v tis. Kč a % z celkového objemu)

Rok

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem dovozu

Osobní automobily

156 171 351 156 220 227 180 098 785 208 789 250 201 654 586 160 333 146 182 541 505 206 282 740

Motorová vozidla k veřejné dopravě a traktory

35% 28% 27% 26% 28% 29% 26% 24%

10% 9% 9% 9% 9% 6% 5% 5%

Motorová vozidla k dopravě zboží 7% 7% 7% 8% 7% 3% 4% 5%

Díly a přísl. 42% 50% 50% 50% 49% 58% 61% 62%

Motocykly, Přívěsy jízdní kola a a invalidní návěsy vozíky 3% 3% 2% 3% 3% 3% 2% 2%

4% 4% 4% 5% 4% 2% 2% 3%


Z Tabulky 27 lze vypozorovat, že většinu dovozu tvoří díly a příslušenství, jejichž dovozní vývoj kopíruje vývoj vývozu třídy 78 Silniční vozidla, neboť tyto díly a příslušenství slouží k výrobě vozidel v ČR. Růst jejich podílu na celkovém dovozu lze spojit s příchodem řady firem, které si v posledních letech vybudovaly v ČR továrny, jako např. již zmíněná TPCA v Kolíně, což bezpochyby vedlo ke zvýšení domácí poptávky po těchto komponentech. Druhou nejvýznamnější položkou dovozu jsou osobní automobily, jejichž podíl na celkovém dovozu klesá ve prospěch dílů a příslušenství. I tuto změnu lze vysvětlit vybudováním nových producentských center na našem území, neboť příchod nových značek vedl k vyššímu stupni uspokojení domácí poptávky po osobních automobilech a potřeba jejich dovozu se tím snížila. V roce 2008 a 2009 se podíl dovozu osobních automobilů nepatrně zvýšil, což je pravděpodobně spíše důsledek relativně nižšího propadu dovozu osobních automobilů vůči celkovému propadu dovozu produktů v rámci vybrané třídy 78. V krizových letech 2008 a 2009 struktura dovozu nedoznala významnějších změn, nicméně v pokrizových letech lze z Tabulky 27 vypozorovat výrazný nárůst dovozu dílů a příslušenství, přičemž za původce tohoto nárůstu lze zřejmě označit zlepšující se 45

situaci českých výrobců v důsledku pozitivnějších vyhlídek v budoucí vývoj světového hospodářství a státní pobídky, které měly motivovat občany a firmy k nákupu nového automobilu. Tyto důvody způsobily nárůst výroby v automobilovém průmyslu ČR, což se projevilo do zvýšené poptávky po komponentech automobilů. Na druhou stranu osobní automobily v tom samém období ztrácely svůj podíl na celkovém dovozu, což může svědčit o oslabené domácí poptávce nebo o schopnosti domácích producentů uspokojit diverzifikované potřeby tuzemských kupujících v období stagnující životní úrovně. Dalším argumentem může být také příprava a zahájení výroby nošovické automobilky Hyundai Motor Manufacturing Czech v listopadu 2008 (Němcová, 2011). Tato

společnost

avizovala

záměr

podpořit

výrobce

dílů

a

příslušenství

v moravskoslezském kraji, avšak v analyzovaném období se promítl spíše dovoz těchto komponent ze zahraničí.

3.5.2 Analýza vývozu Informace o komoditní struktuře vývozu a její změny jsou zachyceny v Tabulce 28. ČR vyváží v rámci třídy 78 především osobní automobily, díly a příslušenství motorových vozidel. Tyto dvě podtřídy spolu dohromady tvoří přes 90 % vývozu v rámci třídy 78. Nákladní automobily označené v klasifikaci jako Motorová vozidla k dopravě zboží tvoří pouze minimální podíl na celkovém vývozu, přičemž původ tohoto stavu lze najít v nepodařené privatizaci podniků, které nákladní automobily vyráběly, v 90. letech (Korbel, 2013). Z procentního podílu osobních automobilů na celkovém vývozu je zřejmé, že roste vývoz osobních automobilů, zatímco podíl vývozu dílů a příslušenství silničních vozidel spíše klesá. Růst vývozu osobních automobilů byl pravděpodobně způsoben velkými především zahraničními investicemi do automobilového průmyslu, které umožnily v posledních letech vybudování několika velkých producentských center jako např. TPCA Automobile Czech v Kolíně. Ačkoli podíl vývozu komponent motorových vozidel vykazuje klesající tendenci, lze říci, že tento segment ekonomiky zaznamenal rozmach, neboť vybudování nových producentských center přineslo českým firmám řadu nových obchodních možností (Korbel, 2013). Většina produkce tohoto odvětví je ovšem absorbována domácím trhem. Jako příklad lze uvést, že kolínská automobilka TPCA Automobile Czech má přes 200 dodavatelů a 79 % z nich pochází z ČR (Korbel, 2013a). Čeští dodavatelé komponent pro automobilový průmysl si úspěšně 46

rozšiřují odbytové trhy a dodávají většině evropských výrobců, což lze hodnotit vysoce pozitivně (Korbel, 2013). V budoucnosti tak lze očekávat růst podílu komponent v celkovém vývozu třídy 78. Tabulka 28 Vývoj struktury vývozu třídy 78 v období 2004 – 2011 (v tis. Kč a % z celkového objemu)

Rok

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Objem vývozu 256 890 612 305 685 311 365 922 329 412 998 502 389 880 437 368 304 038 432 426 210 490 287 914

Osobní automobily 46% 50% 53% 50% 48% 53% 55% 56%

Motorová vozidla k veřejné dopravě a traktory 1% 1% 2% 2% 2% 3% 1% 1%

Motorová vozidla k dopravě zboží 2% 2% 2% 3% 3% 3% 2% 2%

Díly a přísl. 47% 44% 41% 41% 44% 39% 40% 39%

Motocykly, Přívěsy jízdní kola a a invalidní návěsy vozíky 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1%

2% 2% 2% 3% 2% 1% 1% 1%


V roce 2008 a 2009 došlo k výraznému poklesu objemu vývozu sledované třídy 78, což bylo zachyceno již v Tabulce 26. Pokles vývozu byl způsoben sníženou poptávkou po těchto produktech v důsledku krachu americké banky Lehman Brothers, jež rozpoutala nedávnou finanční krizi, která se následně přetransformovala do dluhové krize. Tato krize zasáhla firmy prostřednictvím poklesu zakázek a domácnosti prostřednictvím poklesu mezd a růstu míry nezaměstnanosti. Jak uvádí Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu České republiky, v rozhovoru pro časopis Ekonom, poptávka klesla i v zemích, které nebyly finanční a následně dluhovou krizí příliš zasaženi, jako je Německo nebo skandinávské země, a to především z důvodů opatrnosti a obav před krizí (Korbel, 2013). V letech 2010 a 2011 doznal objem vývozu osobních automobilů velmi výrazného nárůstu, přičemž jeho příčiny lze vyvodit např. z poklesu cen automobilů, což významně podpořilo poptávku, a ze státních pobídek, jež měly domácnosti a firmy motivovat k nákupu nového motorového vozidla. Ve známost vešla hlavně německá pobídka, jež byla lidově označena jako „šrotovné“. V ČR lze označit za typické protikrizové opatření např. zavedení mimořádného leasingu, jež umožnilo podnikatelům vstupní cenu nového automobilu rychleji daňově uplatnit (Děrgel, 2009). Tyto pobídky 47

ovšem rychle vyčerpaly svůj potenciál, neboť většina z nich byla časově či objemově omezena, čímž lze vysvětlit pouze nepatrný nárůst vývozu v roce 2011 vzhledem k roku 2010. Martin Jahn za relativně malým dopadem finanční krize na český automobilový průmysl spatřuje také úspěšnou expanzi českých výrobců (zejména Škody Auto) na zahraniční trhy např. čínský a indický (Korbel, 2013b). Ostatně řada odborníků se shoduje, že Asie a schopnost evropských výrobců na jejím trhu uspět bude pro evropský nejen automobilový průmysl klíčovým faktorem budoucí existence a rozvoje (Dubská, 2012). Je pravděpodobné, že tento trend zvýší tlak na přesun výroby z Evropy do asijských států, což není z pohledu evropských zemí vhodné, neboť to povede ke zvýšení problému nezaměstnanosti, která je již v současné době v některých státech neobvykle vysoká a dozajista se to projeví i fiskálně. Mezi další strategie, které mohou evropským producentům automobilů, pomoci udržet si své místo na trhu i přes trvalé oslabování tohoto sektoru průmyslu, je schopnost vyrábět automobily co nejlevněji a co nejekologičtěji (Dubská, 2012).

3.5.3 Závěr analýzy dovozu a vývozu silničních vozidel Závěrem kapitoly, věnující se analýze vývozu a dovozu motorových vozidel, lze konstatovat, že specializační profil české ekonomiky je velmi úzký, což má řadu reálných pozitivních i negativních důsledků. V první řadě je nutné upozornit, že vysoká míra koncentrace ekonomiky na jeden sektor průmyslové výroby přivádí zemi do situace, ve které je zranitelnější vůči změnám v globální poptávce a to tím více, čím má daný sektor procykličtější charakter. Na základě provedené analýzy lze říci, že třídy 7 a 78 vykazují vysokou citlivost na hospodářský cyklus, což pokládá základy pro existenci vazby mezi vývojem domácí ekonomiky a vývojem světového hospodářství. Na tento argument

lze

namítnout,

že produkce

automobilového

průmyslu

v ČR

je

diverzifikována výrobními programy, které se soustředí na výrobu různých typů aut, po kterých se poptávka mění při hospodářském poklesu odlišně (Dubská, 2009). Zatímco většina českého automobilového průmyslu v roce 2009 vykazovala pokles výroby, kolínská automobilka TPCA zaznamenala rekordní poptávku, neboť se soustředí na výrobu malých a relativně levných osobních automobilů, po nichž v krizi poptávka naopak vzrostla (Aktuálně, 2012). 48

Vzhledem k nedostatečné struktuře a zásobám nerostných surovin na českém území je zřejmé, že česká ekonomika se nebude primárně soustředit na těžbu, zpracování a vývoz nerostných surovin, jakožto spíše na tvorbu produktů s vysokou přidanou hodnotou, k jejichž výrobě je nutná dostatečná kvalifikace personálu a vyspělé technologie. Zaměření české ekonomiky na automobilový průmysl se tak jeví jako odpovídající možnostem země. V důsledku je ovšem nutné rozlišit situaci, kdy země vyrábí automobily z „ničeho“ a zemi, která pouze sestavuje importované díly dohromady. Z analýzy vyplývá, že ČR se nachází na pomezí, ačkoli řada odborníků se přiklání spíše k druhé možnosti. ČR dováží velké množství komponent, nicméně objem vývozu automobilů objem dovozu komponent v roce 2011 téměř 2krát převyšuje, což znamená, že většina dílů musela být vytvořena v ČR (ČSÚ, 2012). Tento argument lze dále podpořit faktem, že v roce 2011 bylo importováno přibližně 76 mld. Kč komponent, zatímco exportováno jich bylo přibližně 132 mld. Kč (ČSÚ, 2012). Následně by bylo možné analyzovat, zda ČR vyrábí komponenty s vysokou přidanou hodnotou např. motory nebo produkty, jejichž přidaná hodnota je relativně nižší např. karosérie, rádia. Tím by se totiž přidaná hodnota českých dělníků značně redukovala. Bohužel statistiky ČSÚ nejsou v této problematice příliš nápomocné, neboť třídy klasifikace SITC jsou velmi obecně popsané. V českém vývozu a dovozu totiž dominuje třída 78439 Ostatní díly a příslušenství, dále potom také příslušenství karosérií a brzdy a jejich příslušenství. Postoupením analýzy na 5. úroveň klasifikace SITC byly ovšem vyčerpány možnosti analýzy. Dále lze pouze dodat, že ani webové stránky OSN neposkytují dostatečně podrobné vysvětlivky, které by umožnily odhalit, které produkty se za označením skupiny 78439 Ostatní díly a příslušenství skrývají. Z výstupu databází ČSÚ vyplývá, že struktura dovozu a vývozu komponent je velmi podobná a odlišuje se především v absolutních číslech, které jsou za vývoz vyšší. Tato problematika je tak široká, že poněkud překračuje možnosti této bakalářské práce, a proto již nebude dále rozebírána. Vedle argumentů, jež problematizují automobilový průmysl ČR, lze najít také celou řadu pozitiv, které automobilový průmysl přináší. Primární výhodou je tvorba vysokého počtu pracovních míst stejně jako podpora ekonomiky, neboť automobilové továrny je nutné zásobovat celou řadou komponent, které mohou být vyráběny domácími výrobci. Vyrobené automobily je nutné prodávat, servisovat a po dosloužení také likvidovat, 49

což vytváří další pracovní místa, ačkoli tyto výhody přinášejí pouze ty automobily, které nebyly exportovány do zahraničí. Export motorových vozidel a jejich částí ovšem také zakládá existenci řady pracovních míst, neboť doprava těchto produktů může být zajišťována českými dopravci.

50

3.6 Zhodnocení posunů v komoditní struktuře Závěry, které plynou z provedené analýzy, vykreslují ekonomiku ČR jako velmi silně specializovanou na několik málo tříd klasifikace SITC, které lze navíc charakterizovat relativně silnou vazbou na hospodářský vývoj domácí i zahraničních ekonomik. Zcela jedinečné postavení má v české ekonomice automobilový průmysl, jehož význam navíc dále vzrůstá. Tento rostoucí trend lze hodnotit pozitivně i negativně. Automobilový průmysl je sektor s vysokou přidanou hodnotou, vysokou mírou konkurence a je velmi náchylný k hospodářským krizím a depresím, nicméně ČR se i přesto dokázala v tomto sektoru udržet a svoji pozici posilovat. Na druhou stranu tím ČR umocňuje svůj úzký specializační profil, který může potenciálně přinést české ekonomice velké problémy. Mezi takové rizikové situace lze zařadit externí a interní šoky, jejichž povaha může nabývat celé řady již známých, ale také neznámých a zcela neočekávaných problémů, které způsobí rychlou a nepředvídatelnou změnu globální poptávky. Český importní profil je ve srovnání s jejím exportním profilem daleko vyváženější. Rozdílnost exportního a importního profilu země plyne z geografických, ekonomických a politických charakteristik země a také z historického vývoje české ekonomiky. Mezi nejvýznamnější změny a posuny v komoditní struktuře českého zahraničního obchodu ve sledovaném období lze zařadit změnu v trendu vývoje platební bilance a dílčí změny ve strukturách dovozu a vývozu. Tato zásadní změna ve vývoji obchodní bilance se udála mezi roky 2004 a 2005 a je pravděpodobné, že vstup ČR do EU byl jednou z jejích příčin. Od roku 2005 do roku 2011 vykazovala obchodní bilance již pouze kladná salda, což lze interpretovat také tak, že vývoz ČR objemově převýšil dovoz do ČR. Dokonce lze vypozorovat rostoucí trend těchto sald, který byl však přerušen finanční krizí. Kladné výsledné saldo obchodní bilance je zapříčiněno především dílčím saldem třídy 7 Stroje a dopravní prostředky, v rámci které se nejvíce na tvorbě kladného salda podílejí osobní automobily, u kterých lze dokonce pozorovat tendence k nárůstu kladného salda. Tyto výsledky byly způsobeny jak rozsáhlými zahraničními investicemi, jež umožnily vybudování několika nových producentských center v ČR, tak také rozvojem domácích výrobců.

51

Struktura dovozu je poměrně stabilní, nicméně lze zdůraznit rostoucí trend dovozu potravin, průmyslových strojů a minerálních paliv, zatímco tržní výrobky a průmyslové spotřební zboží zaznamenaly klesající trend. Vývoz ČR je relativně proměnlivější než dovoz. Ve sledovaném období lze vyzdvihnout zejména velmi dynamický růst vývozu strojů a vozidel, přičemž nejvíce se na tomto růstu podílely osobní automobily. Tento dynamický nárůst vývozu osobních automobilů byl způsoben rozsáhlými investičními aktivitami na území ČR, které vyústily ve vybudování několika nových továren. Další třídou, jež zaznamenala růstový trend, je třída minerálních paliv, v rámci které se ČR soustředí především na uhlí a ropné oleje. Dále dochází k plynulému snižování vývozu tržních výrobků. Řada tříd, mezi které lze zařadit potraviny, chemické výrobky či průmyslové zboží, ve sledovaném období stagnovala z pohledu podílu na celkovém vývozu. Do objemu vývozu i dovozu se výrazně promítnul příchod finanční krize v roce 2008. V rámci exportu i importu byl největší absolutní a také relativní pokles zaznamenán v třídě 7 Stroje a dopravní prostředky, který byl způsoben především poklesem domácí i zahraniční poptávky po produktech zařazených v této třídě. Prezentované výsledky jsou povětšinou výsledkem dlouhodobého vývoje ekonomiky, uskutečněných investičních aktivit a řady dalších specifických faktorů, mezi které lze zahrnout např. úrodu a neúrodu v případě zemědělských produktů. V budoucnosti lze očekávat, že se český vývoz a zejména automobilový průmysl více zaměří na nové rozvíjející se trhy např. asijské trhy a pravděpodobně bude muset „bojovat“ se stále sílící regulací, jež vytváří EU. Tato regulační opatření se budou týkat např. parametrických vlastností vyráběných automobilů, jako je produkce emisí nebo hluku (Korbel, 2013).

52

4 Závěr Zahraniční obchod je klíčovým faktorem hospodářského a ekonomického růstu země, a z tohoto důvodu lze označit vstup České republiky do Evropské unie za pozitivní, neboť otevření jednotného evropského trhu bylo pravděpodobně jednou z příčin vzniku trendu přebytkové obchodní bilance České republiky. Jinými slovy od roku 2005 vyváží Česká republika větší objem zboží, než v tom samém časovém období doveze ze zahraničí. Primárním cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat vývoj komoditní struktury českého zahraničního obchodu, včetně příčin nejvýznamnějších změn a posunů, které se ve sledovaném období od počátku roku 2004 do roku 2011 promítly do statistických výkazů. První kapitola této bakalářské práce obsáhla základní teoretické přístupy k zahraničnímu obchodu, včetně nejdůležitějších praktických dopadů do hospodářské politiky. V této kapitole bylo osvětleno, proč se vlády jednotlivých států uchylují k protekcionistické hospodářské politice a jaké důsledky to zemi přinese. Dále byly rozebrány ekonomické teorie, které ospravedlňují liberální hospodářskou politiku. Východiskem k analytické části byla její metodika. Při shromaždování a vyhodnocování dat bylo nutné se vyrovnat s řadou problémů. Za podstatný lze označit nemožnost odkrytí hlubších struktur jednotlivých tříd klasifikace Standard International Trade Classification např. při zkoumání dovozu a vývozu komponent silničních vozidel v důsledku nízké míry podrobnosti výstupů databází Českého statistického úřadu. První kapitola praktické části práce byla zaměřena na obecnou charakteristiku objemu českého dovozu a vývozu včetně charakteristiky vývoje obchodní bilance České republiky s důrazem na vliv jednotlivých produktových tříd dle Standard International Trade Classification na celkové saldo obchodní bilance. Analýza potvrdila těsnou souvislost zahraničního obchodu s hospodářským vývojem České republiky a jejích obchodních partnerů. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je české saldo obchodní bilance poměrně vysoké a od roku 2005 dosahuje pravidelně kladných hodnot. Trend přebytkové obchodní bilance se udržel i přes řadu znevýhodňujících faktorů, jako je např. příchod finanční krize a hospodářského poklesu, dlouhodobá apreciace české koruny vůči zahraničním měnám či růst cen takových klíčových surovin, jako je ropa nebo zemní plyn. 53

V souladu s cílem byl největší prostor věnován analýze a hodnocení komoditní struktury zahraničního obchodu České republiky ve sledovaném období. Nejprve byl zkoumán český dovoz a následně vývoz, přičemž pozornost byla směřována především na osvětlení základních vývojových tendencí a změn. Komoditní struktura zahraničního obchodu zaznamenala ve sledovaném období několik změn a posunů. Za nejvýznamnější strukturální změnu lze označit posun struktury vývozu ve prospěch tříd s vyšší přidanou hodnotou, mezi které lze zařadit třídy 6-8 dle klasifikace Standard International Trade Classification. Tento posun je typický pro většinu vyspělých zemí a lze jej hodnotit pozitivně. Na druhou stranu se tím umocňuje úzký specializační profil české ekonomiky, což může být zdroj potenciálních problémů a komplikací v případě nečekané a rychlé změny globální poptávky, jako se tomu stalo s příchodem finanční krize v roce 2008. Mezi další změny v českém vývozu lze zařadit klesající trend ve vývozu potravin a tržních výrobků, zejména železa, oceli a neželezných výrobků. V rámci zkoumané třídy 78 zahrnující všechny druhy silničních vozidel lze upozornit zejména na strukturální posun ve prospěch vývozu osobních automobilů na úkor vývozu dílů a příslušenství automobilů. Tato změna zřejmě souvisí s rozsáhlými investicemi v oblasti automobilového průmyslu, které v posledních letech umožnily vybudování několika nových producentských center, jejichž výroba se zaměřuje primárně na export. S tím přímo souvisí také zvýšení domácí poptávky po komponentech automobilů, která se pravděpodobně postupně promítla do snižování objemu exportovaných komponent. Mezi nejdůležitější strukturální posuny v rámci českého dovozu lze zařadit růst významu dovozu potravin a minerálních paliv, zatímco průmyslové spotřební výrobky a tržní výrobky vykazují klesající trend. V rámci třídy stroje a dopravní prostředky došlo ve sledovaném období k posunu dovozu ve prospěch komponent motorových vozidel na úkor dovozu osobních automobilů. Tento posun byl pravděpodobně zapříčiněn zvýšením domácí poptávky po dílech a příslušenství motorových vozidel na českém trhu v důsledku nových velkotováren vyrábějících hlavně osobní automobily. Je zřejmé, že na této změně se podílela také vyšší míra uspokojení domácí poptávky domácí produkcí v důsledku příchodu nových firem např. Peugeot, Hyundai, atd.

54

Literatura Knižní zdroje DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5.

HAMARNEHOVÁ, Iveta. Aktuální otázky zahraničního obchodu České republiky po vstupu do Evropské unie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2005, 100 s. ISBN 80-864-1983-5. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. PLCHOVÁ, B. a kolektiv, Zahraniční ekonomické vztahy ČR. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007. 154 s. ISBN 978-80-245-1285-3. KALÍNSKÁ, Emilie. Mezinárodní obchod v 21. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 228 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3396-8. KODEROVÁ, Jitka, Milan SOJKA a Jan HAVEL. Teorie peněz. 2., rozš. vyd. Praha: WoltersKluwer Česká republika, 2011, 283 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-7357-640-0. KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, 375 s. ISBN 978-807-3801-915. SIRŮČEK, Pavel. Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. 3. vydání. Slaný: Melandrium, 2003, xxv, 539 s. ISBN 80-86175-35-9. SIRŮČEK, Pavel. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj - současnost - výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007, 511 s. ISBN 978-80-86175-53-9. SPĚVÁČEK, Vojtěch. Makroekonomická analýza: magisterský kurz. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 472 s. ISBN 978-80-86730-59-2. Odborné časopisy FUCHS, Kamil a Ján LISÝ. Dějiny ekonomického myšlení. Elportál, Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISSN 1802-128X. Dostupné také z http://is.muni.cz/elportal/estud/esf/js08/dejiny/web/index.html. GAJDUŠOVÁ, Kateřina a Adam KRČÁL. Zahraniční obchod ČR a jeho podpora v období krize. Současná Evropa. 2012, roč. 2012, č. 02. Dostupné z: http://ces.vse.cz/wp-content/krcalgajduskova.pdf. KORBEL, Petr. Budoucností jsou auta na plyn. Ekonom. 2013, č. 13. KORBEL, Petr. TPCA chystá nové vozy. Ekonom. 2013a, č. 15.

KORBEL, Petr. Automobilka chystá dodávku. Ekonom. 2013b, č. 13. Šťastný, D.: Protekcionismus: Ptolemaiovský systém populární ekonomie, Politická ekonomie, Praha, 2/2001, Dostupný také z: http://nb.vse.cz/~svobodam/Archiv_textu/Mezinarodni_obchod/Stastny_Protekcionismus.pdf. Internetové zdroje ARAD Systém časových řad. Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/docs/ARADY/HTML/index.htm. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Zahraniční obchod - metodika [online]. 2013, 6.2.2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo. Databáze zahraničního obchodu. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. DĚRGEL, Martin. Finanční leasing v době krize. Daňaři online [online]. 2009 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d7840v10474-financnileasing-v-dobe-krize/. DUBSKÁ, Drahomíra. Český průmysl: s čím stojí a padá v době recese: Shrnutí. Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/98001B8853/$File/03-8010-09.pdf. DUBSKÁ, Drahomíra. Dopady rostoucích dovozů potravin. In: Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/csav03251313.../csav032513.ppt. DUBSKÁ, Drahomíra. Průmysl: Zasáhne nás ochabující evropská poptávka po automobilech?. Český statistický úřad[online]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://m.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckom10091212.doc. Exportní strategie ČR. BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podpora-exportu/exportni-strategiecr.html. Investiční pobídky v ČR - Vývoj. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/inv_pob_vyvoj.html. Komentář: V loňském exportu z ČR opět vyšší váha aut a dílů. Český statistický úřad[online]. Praha, 2012a [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/c020712analyza_112.doc. Main components of the current account balance. Eurostat [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File:Main_components_of_ the_current_account_balance,_2011_(1)_(%25_of_GDP).png&filetimestamp=2012111316310. NĚMCOVÁ, Veronika. Nošovický Hyundai zvýšil výrobu a povolal nového šéfa z Koreje. IDnes [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/nosovicky-hyundai-zvysil-vyrobu-a-povolal-noveho-sefa-z-korejeps9-/ekoakcie.aspx?c=A110104_103547_ekoakcie_vem. PETR, Miroslav. Export piva zažívá největší krizi v historii. Zachránit ho může vývoz do Ruska. IHned [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c149076710-export-piva-zaziva-nejvetsi-krizi-v-historii. Organizace spojených národů. Standard international trade classification revision 4 [online]. New York: Organizace spojených národů, 2006 [cit. 2013-03-23]. ISBN 92-1-161493-7. Dostupné z: http://unstats.un.org/unsd/trade/sitc%20rev%204%20final.pdf. Šrotovné došlo, kolínská automobilka TPCA propouští. Aktuálně [online]. 2012 [cit. 2013-0413]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=749225. Státní podpora exportu. BusinessInfo [online]. 2013a [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podpora-exportu.html. Výroba, spotřeba a ceny energetický zdrojů. Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2013-0416]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cka070809.doc. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2007. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020508analyza08.doc. ŽIŽKA, Jan. Česko vloni vyvezlo rekordní množství elektřiny. Naposled?. Česká pozice [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/cesko-vloni-vyvezlo-rekordni-mnozstvielektriny-naposled.

Seznam příloh Příloha 1 Vývoj celkového dovozu v letech 2004 - 2011 5 Příloha 2 Vývoj celkového vývozu v letech 2004 - 2011 5 Příloha 3 Vývoj obchodní bilance v letech 2004 - 2011 5 Příloha 4 Vývoj vlivu tříd 0 - 9 na celkovou obchodní bilanci v letech 2004 - 2011 6 Příloha 5 Vývoj struktury dovozu v letech 2004 - 2011 9 Příloha 6 Vývoj struktury vývozu v letech 2004 - 2011 12 Příloha 7 Vývoj dovozu třídy 3 v letech 2004 - 2011 15 Příloha 8 Vývoj vývozu třídy 3 v letech 2004 - 2011 16 Příloha 9 Vývoj dovozu třídy 1 v letech 2004 - 2011 17 Příloha 10 Vývoj vývozu třídy 1 v letech 2004 - 2011 18 Příloha 11 Vývoj dovozu třídy 3 v letech 2004 - 2011 19 Příloha 12 Vývoj vývozu třídy 3 v letech 2004 - 2011 20 Příloha 13 Vliv podtříd skupiny 78 na obchodní bilanci v letech 2004 - 2011 21 Příloha 14 Vývoj struktury dovozu třídy 78 v letech 2004 - 2011 23 Příloha 15 Vývoj vývozu třídy 78 v letech 2004 - 2011 25

Přílohy Příloha 1 Vývoj celkového dovozu v letech 2004 - 2011 Období Netto (kg)

Stat. hodnota CZK (tis.)

2004

61 640 422 424

1 749 095 279

2005

57 893 849 544

1 829 961 849

2006

2 104 812 371

2007

2 391 318 571

2008

2 406 489 276

2009

1 989 035 989

2010

2 411 556 415

2011

2 687 562 941

Zdroj: ČSÚ, 2012 Příloha 2 Vývoj celkového vývozu v letech 2004 - 2011 Období Netto (kg)


2004

53 537 165 586

1 722 657 299

2005

51 381 151 624

1 868 585 835

2006

2 144 573 385

2007

2 479 233 855

2008

2 473 735 569

2009

2 138 623 127

2010

2 532 797 166

2011

2 878 691 272

Zdroj: ČSÚ, 2012 Příloha 3 Vývoj obchodní bilance v letech 2004 - 2011 Období 31.12.2011 31.12.2010 31.12.2009 31.12.2008 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2004

UK2 Obchodní bilance – celkem (v mil. Kč) 90323,1 53826,3 87334,9 25691,5 46876,9 59305,7 48582,9 -‐13384

Zdroj: ČNB, 2013

Příloha 4 Vývoj vlivu tříd 0 - 9 na celkovou obchodní bilanci v letech 2004 - 2011 Období

Kód zboží

Název zboží


2004

0

Potraviny a živá zvířata

2004

1

Nápoje a tabák

-1 743 655

2004

2

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

-5 600 927

2004

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

2004

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

2004

5

Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.

2004

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

2004

7

Stroje a dopravní prostředky

136 191 108

2004

8

Průmyslové spotřební zboží

7 816 091

2004

9

Komodity a předměty obchodu, j.n.

2005

0


2005

1

Nápoje a tabák

-1 172 073

2005

2


-4 162 430

2005

3


2005

4


2005

5


2005

6


2005

7


212 249 942

2005

8


15 596 083

2005

9


2006

0


2006

1

Nápoje a tabák

-2 300 437

2006

2


-2 341 516

2006

3


2006

4


2006

5


2006

6


2006

7


271 013 896

2006

8


14 427 171

2006

9


2007

0


2007

1

Nápoje a tabák

2007

2

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

-24 719 958

-72 208 151 -3 119 284 -90 881 976 27 782 593

46 180 -20 585 944

-110 220 875 -1 866 511 -82 501 611 32 004 698

-717 292 -27 021 315

-138 968 147 -2 168 035 -89 140 968 16 714 366

-454 002 -31 062 412 -1 263 708 6 548 573

2007

3


-123 773 390

2007

4


2007

5


2007

6


2007

7


315 350 792

2007

8


27 301 532

2007

9


2008

0


2008

1

Nápoje a tabák

2008

2


2008

3


2008

4


2008

5


2008

6


2008

7


336 194 979

2008

8


14 208 037

2008

9


2009

0


2009

1

Nápoje a tabák

2009

2


2009

3


2009

4


2009

5


2009

6


2009

7


324 250 043

2009

8


12 895 843

2009

9


2010

0


2010

1

Nápoje a tabák

2010

2


2010

3


2010

4


2010

5


2010

6


2010

7


336 276 324

2010

8


33 087 695

2010

9


-1 277 266 -104 303 105 873 950

-479 682 -27 302 437 3 725 248 498 067 -165 919 270 -1 702 385 -99 779 091 8 044 350

-721 204 -32 993 113 2 704 430 12 749 642 -106 395 566 -2 538 974 -86 197 628 25 392 997

-280 535 -36 293 854 2 407 998 11 260 305 -137 572 593 518 877 -93 137 918 5 067 777

-373 861

2011

0


2011

1

Nápoje a tabák

775 531

2011

2


782 536

2011

3


2011

4


2011

5


2011

6


2011

7


449 474 875

2011

8


47 686 817

2011

9


-2 112 342

Zdroj: ČSÚ, 2012

-31 806 841

-176 647 431 -1 152 434 -113 524 269 17 651 889

Příloha 5 Vývoj struktury dovozu v letech 2004 - 2011 Období

Kód zboží

Název zboží


2004

0


72 149 704

2004

1

Nápoje a tabák

10 667 512

2004

2


52 915 546

2004

3


2004

4


2004

5


194 833 362

2004

6


360 757 377

2004

7


739 946 498

2004

8


190 676 213

2004

9


2005

0


81 647 879

2005

1

Nápoje a tabák

11 781 284

2005

2


51 355 543

2005

3


2005

4


2005

5


201 476 142

2005

6


374 319 057

2005

7


736 902 547

2005

8


199 979 232

2005

9


2006

0


88 993 688

2006

1

Nápoje a tabák

12 989 510

2006

2


57 316 507

2006

3


2006

4


2006

5


219 076 869

2006

6


428 545 861

2006

7


870 733 502

2006

8


221 503 649

2006

9


2007

0


2007

1

Nápoje a tabák

15 721 023

2007

2


58 315 742

122 145 778 4 162 110

841 179

167 614 361 3 625 968

1 259 837

200 790 573 3 745 152

1 117 061 102 936 179

2007

3


191 315 518

2007

4


2007

5


248 457 416

2007

6


500 236 880

2007

7


1 028 045 236

2007

8


241 653 941

2007

9


2008

0


2008

1

Nápoje a tabák

12 660 189

2008

2


64 150 719

2008

3


2008

4


2008

5


247 100 579

2008

6


474 478 554

2008

7


994 812 235

2008

8


251 283 679

2008

9


2009

0


2009

1

Nápoje a tabák

13 451 816

2009

2


44 789 753

2009

3


2009

4


2009

5


222 617 977

2009

6


350 998 156

2009

7


821 222 576

2009

8


237 305 231

2009

9


2010

0


2010

1

Nápoje a tabák

14 372 983

2010

2


64 647 660

2010

3


2010

4


2010

5


257 350 954

2010

6


430 280 687

2010

7


1 046 029 728

2010

8


247 443 368

2010

9


3 327 451

1 309 184 105 242 724

250 209 628 4 518 689

2 032 279 106 900 836

183 966 382 5 475 973

2 307 289 112 559 370

231 446 732 4 073 196

3 351 738

2011

0


2011

1

Nápoje a tabák

16 344 777

2011

2


80 071 688

2011

3


2011

4


2011

5


293 699 801

2011

6


490 123 317

2011

7


1 126 862 475

2011

8


259 513 803

2011

9


Zdroj: ČSÚ, 2012

123 161 814

286 232 632 5 904 479

5 648 154

Příloha 6 Vývoj struktury vývozu v letech 2004 - 2011 Období

Kód zboží

Název zboží


2004

0


2004

1

Nápoje a tabák

2004

2


47 314 618

2004

3


49 937 627

2004

4


2004

5


103 951 385

2004

6


388 539 970

2004

7


876 137 606

2004

8


198 492 304

2004

9


2005

0


61 061 935

2005

1

Nápoje a tabák

10 609 211

2005

2


47 193 113

2005

3


57 393 486

2005

4


2005

5


118 974 531

2005

6


406 323 755

2005

7


949 152 489

2005

8


215 575 314

2005

9


2006

0


61 972 373

2006

1

Nápoje a tabák

10 689 074

2006

2


54 974 991

2006

3


61 822 426

2006

4


2006

5


129 935 902

2006

6


445 260 227

2006

7


1 141 747 397

2006

8


235 930 821

2006

9


2007

0


71 873 767

2007

1

Nápoje a tabák

14 457 315

2007

2


64 864 315

47 429 746 8 923 857

1 042 826

887 359

1 759 457

542 545

1 577 117

663 058

2007

3


67 542 129

2007

4


2007

5


144 154 311

2007

6


501 110 830

2007

7


1 343 396 028

2007

8


268 955 472

2007

9


2008

0


77 940 287

2008

1

Nápoje a tabák

16 385 437

2008

2


64 648 785

2008

3


84 290 358

2008

4


2008

5


147 321 488

2008

6


482 522 904

2008

7


1 331 007 214

2008

8


265 491 716

2008

9


2009

0


73 907 722

2009

1

Nápoje a tabák

16 156 245

2009

2


57 539 395

2009

3


77 570 816

2009

4


2009

5


136 420 349

2009

6


376 391 153

2009

7


1 145 472 619

2009

8


250 201 074

2009

9


2010

0


76 265 516

2010

1

Nápoje a tabák

16 780 981

2010

2


75 907 965

2010

3


93 874 138

2010

4


2010

5


164 213 036

2010

6


435 348 463

2010

7


1 382 306 052

2010

8


280 531 063

2010

9


2 050 185

829 502

2 816 303

1 311 075

2 936 999

2 026 754

4 592 073

2 977 878

2011

0


91 354 973

2011

1

Nápoje a tabák

17 120 308

2011

2


80 854 224

2011

3


2011

4


2011

5


180 175 532

2011

6


507 775 206

2011

7


1 576 337 350

2011

8


307 200 620

2011

9


Zdroj: ČSÚ, 2012

109 585 201 4 752 045

3 535 813

Příloha 7 Vývoj dovozu třídy 3 v letech 2004 - 2011 Období Kód zboží Název zboží


2004

32

Uhlí, koks a brikety

2004

33

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály

77 649 970

2004

34

Topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný

33 380 208

2004

35

Elektrický proud

3 367 552

2005

32


5 160 811

2005

33


110 578 042

2005

34


47 193 814

2005

35

Elektrický proud

4 681 693

2006

32


6 894 781

2006

33


124 451 741

2006

34


61 409 837

2006

35

Elektrický proud

8 034 213

2007

32


8 373 635

2007

33


120 423 937

2007

34


51 613 452

2007

35

Elektrický proud

10 904 494

2008

32


2008

33


148 741 835

2008

34


73 908 608

2008

35

Elektrický proud

17 574 597

2009

32


2009

33


95 862 098

2009

34


61 474 041

2009

35

Elektrický proud

20 142 473

2010

32


11 394 278

2010

33


120 524 375

2010

34


78 686 468

2010

35

Elektrický proud

20 841 610

2011

32


12 953 025

2011

33


147 601 976

2011

34


91 885 975

2011

35

Elektrický proud

33 791 656

Zdroj: ČSÚ, 2012

7 748 048

9 984 589

6 487 770

Příloha 8 Vývoj vývozu třídy 3 v letech 2004 - 2011 Období Kód zboží Název zboží


2004

32


18 255 739

2004

33


13 451 106

2004

34


1 181 319

2004

35

Elektrický proud

17 049 464

2005

32


20 617 763

2005

33


17 135 497

2005

34


1 560 342

2005

35

Elektrický proud

18 079 884

2006

32


20 329 067

2006

33


17 471 583

2006

34


2 257 900

2006

35

Elektrický proud

21 763 876

2007

32


21 476 212

2007

33


15 233 918

2007

34


3 652 284

2007

35

Elektrický proud

27 179 714

2008

32


27 733 623

2008

33


24 138 301

2008

34


9 376 836

2008

35

Elektrický proud

23 041 598

2009

32


20 360 584

2009

33


13 531 241

2009

34


9 018 464

2009

35

Elektrický proud

34 660 527

2010

32


27 703 943

2010

33


23 676 533

2010

34


14 738 142

2010

35

Elektrický proud

27 755 521

2011

32


27 743 614

2011

33


29 469 955

2011

34


13 847 738

2011

35

Elektrický proud

38 523 894

Zdroj: ČSÚ, 2012



2004

11

Nápoje

6 446 134

2004

12

Tabák a tabákové výrobky

4 221 378

2005

11

Nápoje

7 019 020

2005

12


4 762 264

2006

11

Nápoje

7 744 124

2006

12


5 245 386

2007

11

Nápoje

9 124 184

2007

12


6 596 839

2008

11

Nápoje

9 253 885

2008

12


3 406 304

2009

11

Nápoje

9 052 483

2009

12


4 399 332

2010

11

Nápoje

9 311 184

2010

12


5 061 798

2011

11

Nápoje

2011

12


Zdroj: ČSÚ, 2012

10 371 113 5 973 664



2004

11

Nápoje

6 390 858

2004

12


2 532 999

2005

11

Nápoje

7 160 008

2005

12


3 449 203

2006

11

Nápoje

8 126 177

2006

12


2 562 896

2007

11

Nápoje

9 693 940

2007

12


4 763 375

2008

11

Nápoje

9 331 361

2008

12


7 054 076

2009

11

Nápoje

9 269 774

2009

12


6 886 471

2010

11

Nápoje

8 810 380

2010

12


7 970 601

2011

11

Nápoje

8 513 882

2011

12


8 606 426

Zdroj: ČSÚ, 2012



2004

32


2004

33


77 649 970

2004

34


33 380 208

2004

35

Elektrický proud

3 367 552

2005

32


5 160 811

2005

33


110 578 042

2005

34


47 193 814

2005

35

Elektrický proud

4 681 693

2006

32


6 894 781

2006

33


124 451 741

2006

34


61 409 837

2006

35

Elektrický proud

8 034 213

2007

32


8 373 635

2007

33


120 423 937

2007

34


51 613 452

2007

35

Elektrický proud

10 904 494

2008

32


2008

33


148 741 835

2008

34


73 908 608

2008

35

Elektrický proud

17 574 597

2009

32


2009

33


95 862 098

2009

34


61 474 041

2009

35

Elektrický proud

20 142 473

2010

32


11 394 278

2010

33


120 524 375

2010

34


78 686 468

2010

35

Elektrický proud

20 841 610

2011

32


12 953 025

2011

33


147 601 976

2011

34


91 885 975

2011

35

Elektrický proud

33 791 656

Zdroj: ČSÚ, 2012

7 748 048

9 984 589

6 487 770



2004

32


18 255 739

2004

33


13 451 106

2004

34


1 181 319

2004

35

Elektrický proud

17 049 464

2005

32


20 617 763

2005

33


17 135 497

2005

34


1 560 342

2005

35

Elektrický proud

18 079 884

2006

32


20 329 067

2006

33


17 471 583

2006

34


2 257 900

2006

35

Elektrický proud

21 763 876

2007

32


21 476 212

2007

33


15 233 918

2007

34


3 652 284

2007

35

Elektrický proud

27 179 714

2008

32


27 733 623

2008

33


24 138 301

2008

34


9 376 836

2008

35

Elektrický proud

23 041 598

2009

32


20 360 584

2009

33


13 531 241

2009

34


9 018 464

2009

35

Elektrický proud

34 660 527

2010

32


27 703 943

2010

33


23 676 533

2010

34


14 738 142

2010

35

Elektrický proud

27 755 521

2011

32


27 743 614

2011

33


29 469 955

2011

34


13 847 738

2011

35

Elektrický proud

38 523 894

Zdroj: ČSÚ, 2012

Příloha 13 Vliv podtříd skupiny 78 na obchodní bilanci v letech 2004 - 2011 Období

Kód zboží

Název zboží


2004

781

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

2004

782

Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální

2004

783

Vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory ap.)

-4 736 998

2004

784

Díly a příslušenství vozidel motorových

54 984 208

2004

785

Motocykly (i mopedy), kola jízdní, vozíky invalidní

-1 446 604

2004

786

Přívěsy, návěsy; vozidla ost. bez pohonu mechanického

2005

781


2005

782


-9 619 448

2005

783


-3 695 040

2005

784


56 189 650

2005

785


-936 864

2005

786


-565 215

2006

781


142 098 947

2006

782


-10 239 111

2006

783


-3 736 575

2006

784


57 212 993

2006

785


-1 127 548

2006

786


2007

781


2007

782


-9 496 964

2007

783


-4 063 296

2007

784


67 082 954

2007

785


-1 478 890

2007

786


2008

781


128 017 912

2008

782


-12 322 081

2008

783


-1 086 175

2008

784


74 600 479

2008

785


-1 889 090

64 539 687 -11 558 525

-561 557 107 542 777

-314 757 151 879 060

305 841

2008

786


2009

781


2009

782


2009

783


2009

784


53 107 537

2009

785


-1 539 212

2009

786


2010

781


2010

782


2010

783


2010

784


60 981 099

2010

785


-1 093 216

2010

786


2011

781


2011

782


2011

783


2011

784


64 562 698

2011

785


-1 001 104

2011

786


Zdroj: ČSÚ, 2012

212 542 154 407 553 -5 701 684 6 922 998

1 020 440 192 325 177 -5 714 748 3 096 584

918 289 225 969 732 -6 818 794 2 434 593

854 420

Příloha 14 Vývoj struktury dovozu třídy 78 v letech 2004 - 2011 Období

Kód zboží

Název zboží


2004

781


53 134 813

2004

782


15 040 356

2004

783


10 373 028

2004

784


64 693 566

2004

785


4 311 673

2004

786

Přívěsy, návěsy; mechanického

6 188 946

2005

781


43 615 984

2005

782


13 571 816

2005

783


10 681 633

2005

784


76 431 891

2005

785


3 910 839

2005

786


5 874 288

2006

781


48 577 089

2006

782


15 720 417

2006

783


12 573 721

2006

784


89 697 126

2006

785


4 252 941

2006

786


7 375 945

2007

781


54 889 310

2007

782


17 776 777

2007

783


16 224 374

2007

784


2007

785


2007

786


2008

781


56 677 757

2008

782


18 400 926

2008

783


14 048 502

2008

784


97 157 761

2008

785


vozidla

vozidla

vozidla

vozidla

ost.

ost.

ost.

ost.

bez

bez

bez

bez

pohonu

pohonu

pohonu

103 404 231

pohonu

5 208 546 10 087 314

5 446 101

2008

786


2009

781


2009

782


8 857 369

2009

783


4 884 830

2009

784


2009

785


4 370 222

2009

786


3 031 299

2010

781


2010

782


9 175 325

2010

783


6 850 217

2010

784


2010

785


4 049 874

2010

786


3 593 354

2011

781


2011

782


9 887 022

2011

783


9 676 179

2011

784


2011

785


4 469 639

2011

786


5 170 102

Zdroj: ČSÚ, 2012

vozidla

vozidla

vozidla

vozidla

ost.

ost.

ost.

ost.

bez

bez

bez

bez

pohonu

8 437 822 45 408 584

92 269 301

pohonu

45 978 140

109 448 863

pohonu

47 886 136

124 707 744

pohonu

Příloha 15 Vývoj vývozu třídy 78 v letech 2004 - 2011 Období

Kód zboží

Název zboží


2004

781


2004

782


3 481 831

2004

783


5 636 030

2004

784


2004

785


2 865 069

2004

786


5 627 388

2005

781


2005

782


3 952 368

2005

783


6 986 593

2005

784


2005

785


2 973 975

2005

786


5 309 072

2006

781


2006

782


5 481 306

2006

783


8 837 146

2006

784


2006

785


3 125 392

2006

786


7 061 188

2007

781


2007

782


2007

783


2007

784


2007

785


2007

786


2008

781


2008

782


2008

783


2008

784


2008

785


117 674 500

119 677 774

151 158 762

132 621 541

190 676 036

146 910 119

206 768 370 8 279 813 12 161 078 170 487 185 3 729 655 10 393 155 184 695 669 6 078 844 12 962 327 171 758 239 3 557 011

2008

786


2009

781


2009

782


2009

783


2009

784


2009

785


2 831 009

2009

786


4 051 739

2010

781


2010

782


3 460 578

2010

783


9 946 801

2010

784


2010

785


2 956 659

2010

786


4 511 643

2011

781


2011

782


2011

783


2011

784


2011

785


3 468 535

2011

786


6 024 522

Zdroj: ČSÚ, 2012

8 650 364 199 816 137 3 155 684 11 807 828 145 376 838

238 303 317

170 429 962

273 855 867 3 068 228 12 110 772 189 270 443

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 JAN ZADRAŽIL

Recommend Documents