VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
GABRIELA HESKE
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PODNIKOVÁ EKONOMIKA
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS
Implementace legislativních povinností v oblasti BOZP do společnosti s využitím nástrojů systémových norem managementu.
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
1/2014
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Gabriela Heske / PE 33
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Ing. Luděk Maryška
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědoma skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užila, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. 26.11.2013 v Praze: ____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN 1. Cíl práce: Prvním cílem práce je přehledně zpracovat povinnosti společnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v rozsahu potřebném pro danou společnost. Druhým cílem práce je navrhnout postup integrace oblasti BOZP do systému managementu kvality a environmentu. 2. Výzkumné metody: Rešerše literatury, legislativy a norem. Pozorování a řízené rozhovory s vedoucími pracovníky.
3. Výsledky výzkumu/práce: Stanovení a popis třífázového harmonogramu implementace systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a jeho integrace do systému managementu kvality a environmentu. Stanovení a popis praktického naplnění dokumentace dle požadavků normy a legislativy, kterou je pro danou oblast potřeba vypracovat a spravovat. 4. Závěry a doporučení: Spojením obou cílů práce je dosaženo základního seznámení s oblastí kvality a BOZP a souvisejícími systémovými normami a jejich požadavky a zpracování orientačního návodu pro implementaci systému do podobného typu společnosti, jako je v práci uvažovaná společnost. V ČR je legislativa v oblasti BOZP velmi rozsáhlá a detailní, požadavky normy nejsou navíc, ale mohou být užitečným nástrojem k naplnění legislativy.
KLÍČOVÁ SLOVA Bezpečnost a ochrana zdraví, systém managementu, legislativní požadavky, implementace, hodnocení.
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SUMMARY 1. Main objective: First goal of this thesis is to give an overview of legislative requirements in occupational health and safety area for similar type of company as the one considered for this thesis. Second goal of this thesis is to design guidance in the implementation of the occupational health and safety area into the quality and environment management system. 2. Research methods: Researching literature, legislation and standards. Observation and interviews with managers.
3. Result of research: Set-up and description of three-phase schedule for implementation of health and safety management system, and its integration into the system of quality and environmental management. Set-up and description of practical fulfillment of documentation to be prepared and managed for the occupational health and safety area according to standards and legislative requirements. 4. Conclusions and recommendation: Combining both goals of this thesis gives a basic introduction to the area of quality, health and safety and related standards and their requirements and designes guidance in the implementation of the occupational health and safety management system into a considered type of company. The health and safety area legislation in the Czech Republic is very wide and detailed, the requirements of the health and safety standards are not above it, but can become a useful tool to fulfil the legislation. KEYWORDS Occupational health and safety, management system, legislative requirements, implementation, assessment.
JEL CLASSIFICATION L15 - Information and Product Quality; Standardization and Compatibility J81 - Working Conditions K32 - Environmental, Health, and Safety Law
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 2 2.1 Systémy managementu .......................................................................................................... 2 2.1.1 Historie systémů managementu ........................................................................................ 2 2.1.2 Přehled norem systému managementu ............................................................................. 3 2.2 Základní přístupy systému managementu.............................................................................. 4 2.2.1 Zásady managementu kvality ........................................................................................... 4 2.2.2 Procesní přístup ................................................................................................................ 5 2.2.3 Systémový přístup ............................................................................................................ 6 2.2.4 Přístup neustálého zlepšování ........................................................................................... 7 2.3 Integrace systémů managementu ........................................................................................... 8 2.4 ČSN OHSAS 18001:2008 ..................................................................................................... 8 2.4.1 Všeobecné požadavky, politika BOZP ........................................................................... 10 2.4.2 Plánování ........................................................................................................................ 11 2.4.3 Implementace a provoz .................................................................................................. 12 2.4.4 Kontrola .......................................................................................................................... 13 2.4.5 Přezkoumání systému managementu .............................................................................. 16 2.5 Legislativní povinnosti společností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ....... 17 2.5.1 Identifikace rizik, základ normy OHSAS 18001 ............................................................ 18 2.5.2 Ostatní oblasti související s BOZP ................................................................................ 20
3 Analytická/praktická část práce.................................................................................. 24 3.1 Zavedení systému managementu ......................................................................................... 25 3.1.1 První fáze zavádění systému managementu ................................................................... 26 3.1.2 Druhá fáze zavádění systému managementu .................................................................. 26 3.1.3 Třetí fáze zavádění systému managementu .................................................................... 27 3.2 Vstupní hodnocení souladu - implementace systému – ověření funkčnosti systému .......... 28 3.2.1 Vstupní hodnocení souladu ............................................................................................ 28 3.2.2 Implementace systému ................................................................................................... 33 3.2.3 Ověření funkčnosti systému ........................................................................................... 34
4 Závěr ........................................................................................................................... 38 Literatura ......................................................................................................................... 40 Přílohy
Seznam zkratek BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ISO
International Organization for Standardization
OHSAS
Occupational Health and Safety Assessment Specification
ČSN
Česká technická norma
OOPP
Osobní ochranné pracovní pomůcky
Seznam tabulek Tabulka 1 Normy systémů managementu ......................................................................... 4 Tabulka 2 Zákoník práce proti OHSAS 18001 ............................................................... 10 Tabulka 3 Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik - Směry hodnocení rizik určené legislativou ...................................................................................................................... 18 Tabulka 4 Příklad programu pro BOZP .......................................................................... 30 Tabulka 5 Hodnocení otázek k internímu auditu ............................................................ 35
Seznam obrázků Obrázek 1 Proces a jeho hodnocení ................................................................................. 6 Obrázek 2 Demingův cyklus ............................................................................................. 7 Obrázek 3 Struktura systému managementu dle OHSAS 18001 ...................................... 9 Obrázek 4 Příklad politiky BOZP ................................................................................... 28 Obrázek 5 Dohoda o koordinaci BOZP na společném pracovišti................................... 29 Obrázek 6 Příklad popisu pozice v katalogu ................................................................... 31 Obrázek 7 Příklad ošetření pracovního úrazu v pracovním řádu .................................... 32
1 Úvod Bakalářská práce se bude zabývat implementací legislativních povinností v oblasti BOZP do malé rozvíjející se společnosti za využití systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k požadavkům zákazníků bylo vedením společnosti rozhodnuto o implementaci integrovaného systému managementu kvality, environmentu a BOZP. Autorka práce byla na pozici HR manažerky a člena vedení společnosti zvolena představitelem vedení, tedy osobou odpovídající za implementaci a budoucí udržování systému managementu. Na počátku bylo potřeba, aby se autorka seznámila se systémy managementu, související legislativou, a poté začala prakticky naplňovat požadavky obou oblastí se zohledněním potřeb uvažované společnosti. Prvním cílem bakalářské práce je přehledně zpracovat povinnosti společnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v rozsahu potřebném pro danou společnost. Druhým cílem práce je navrhnout postup integrace oblasti BOZP do systému managementu kvality a environmentu. Spojením obou výše zmiňovaných cílů se autorka bude snažit dosáhnout zpracování orientačního návodu k implementaci integrovaných systémů managementu do obdobného typu společnosti. V rámci praktické části práce autorka odpovídá na základní otázky problematiky systémů managementu, tedy čím se problematika řídí, jaký je postup pro dané řešení v dané společnosti a jak prakticky naplnit definované požadavky. Bakalářská práce je členěna na část teoreticko-metodologickou a prakticko-analytickou. Teoreticko-metodologická část se zabývá systémovými normami, třemi vybranými zásadami managementu kvality, kterými jsou systémový a procesní přístup a princip neustálého zlepšování. Dále se v teoretické části autorka věnuje požadavkům normy OHSAS 18001 včetně jejich legislativního rámce. V této části práce autorka vychází z provedené rešerše literatury, legislativy a systémových norem. Prakticko-analytická část práce obsahuje úvodní popis uvažované společnosti, popis praktického zavádění systému managementu v jednotlivých časových fázích, vstupní hodnocení souladu a ověření funkčnosti systému. Praktická část práce vychází jednak z poznatků z teoretické části práce a jednak z autorčiny praktické zkušenosti s problematikou nabyté pozorováním a řízenými rozhovory s vedoucími pracovníky v dané společnosti. Z důvodu zachování rozsahu práce a jejího zaměření na oblast BOZP se autorka v práci blíže nezabývá oblastí environmentu. 1
2 Teoreticko-metodologická část práce Teoreticko-metodologická část práce vychází z
rešerše literatury, legislativy
a podrobného zkoumání systémových norem v rozsahu potřebném pro základní návrh řešení pro danou společnost v rámci praktické části práce.
2.1 Systémy managementu V rámci subkapitoly věnované systému managementu kvality a
managementu
bezpečnosti a ochrany při práci se práce zabývá stručnou exkurzí do historického vývoje systémů managementu a jejich základním členěním.
2.1.1 Historie systémů managementu Nenadál (Nenadál 2011, str. 16) uvádí, že „už sama Aristotelova definice jakosti je důkazem toho, že zájmem člověka o jakost není pouze novodobou záležitostí. Za všechny příklady ocitujme pouze část z dopisu cara Petra I .: „Přikazuji hospodáře Tulské zbrojní továrny Kornila Běloglava bít knutou a poslat na práce do klášterů, protože on, mizera, si dovolil prodat vojsku gosudarovu špatné ručnice. A hlavního staršinu Frola Fukse nařizuji zbít knutou a poslat do Azova, aby nedával kolek na špatné zbraně. Nařizuji zbrojní kanceláři přestěhovat se do Tuly a dnem i nocí dohlížet na jakost zbraní. Ať sekretáři i podsekretáři dávají pozor, jak staršina dává značky a budou-li mít podezření, ať sami prověří buď prohlédnutím nebo střelbou. A dvě pušky ať měsíčně střílejí, dokud se nerozbijí. Kdyby se stalo, že vojsko, zvláště pak v boji, by utrpělo ujmu pro nepozornost sekretářů, nařizuji bít je nelítostně na holou...“. K historii kvality je, jak je patrné z dopisu cara Petra I ., na prvním vývojovém stupni kvalita výrobků a později služeb, proto jsou tyto systémy velmi podrobné. Vývoj systémů zabezpečování jakosti ve dvacátém století je možné dle Nenadála (Nenadál 2011, str. 17) shrnout do následujících etap: 1. etapa vzniká na přelomu 19. a 20. století – za materiálové vstupy, výrobu a kvalitu produktu ručí dělník;
2
2. etapa nastává od roku 1920 – k řízení jakosti je určen odpovědný pracovník – technický kontrolor; 3. etapa nastává od roku 1940 – dochází k využití statistických metod, kontrola kvality není stoprocentní, ale výběrová; 4. etapa nastává od roku 1960 – dochází k řízení jakosti v rámci celého podniku CWQC (Company Wide Quality Control), nikoli pouze ve výrobním procesu; 5. etapa nastává od roku 1975 – vzniká strategický model řízení TQM (Total Quality Management); 6. etapa nastává od roku 1987 – dochází k vytvoření řady norem ISO 9000; 7. etapa nastává od roku 1999 – integrací systémů managementu jakosti, péče o životní prostředí a BOZP vzniká model GQM (Global Quality Management). Jak uvádí Veber (Veber 2010, str. 19-20), oblastí bezpečnosti práce se zbývali již Egypťané 1500 let před naším letopočtem. S rozvojem vyspělých civilizací a potažmo průmyslu tato oblast nabírala na důležitosti. V roce 1987, jak dále uvádí Veber, byl přijat Jednotný evropský akt, který obsahuje závazek Evropských společenství přijímat směrnice o minimálních požadavcích pro oblast bezpečnosti práce. V současnosti jsou aktuálními normami souvisejícími s BOZP: 1. ČSN OHSAS 18001:2008 - Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky; 2. ČSN OHSAS 18002:2009 - Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2008.
2.1.2 Přehled norem systému managementu Jednotlivé normy pro oblast managementu kvality, environmentu a BOZP ukazuje tabulka 1. Jednotlivé systémy jsou zastřešeny několika normami. Každý systém obsahuje normu popisující požadavky a normu obsahující směrnici pro implementaci normy. Jednotlivé normy procházejí aktualizacemi a opravami, každé nové vydání je rozeznatelné díky poslednímu čtyřčíslí, které následuje za názvem normy a které je zpravidla z důvodu překladového prodlení odlišné pro mezinárodní anglickou verzi a českou verzi, pro kterou je určující počáteční označení názvu normy zkratkou ČSN (původní označení československá norma).
3
Tabulka 1 Normy systémů managementu Název normy
Specifikace normy
Oblast působení
ČSN EN ISO 9000:2006
Systémy managementu kvality
Základní principy a slovník
ČSN EN ISO 9001:2009
Systémy managementu kvality
Požadavky
ČSN OHSAS 18001:2008
Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Požadavky
ČSN OHSAS 18002:2008
Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
ČSN EN ISO 14001:2005
Systémy environmentálního managementu
Kvalita výrobků a služeb
Bezpečnost ‐ prevence vzniku úrazů Směrnice pro implementaci a poškození zdraví OHSAS 18001:2007 Požadavky s návodem pro použití
Snižování environmentálních dopadů výrobků a služeb
Zdroj: Vlastní zpracování.
2.2 Základní přístupy systému managementu V rámci subkapitoly věnované základním přístupům užívaným v rámci systému managementu se práce zabývá jednotlivými zásadami managementu jakosti, přičemž se detailně zaměřuje na tři z nich, a to na systémový a procesní přístup a princip neustálého zlepšování.
2.2.1 Zásady managementu kvality Pro pochopení systému managementu a souvisejících norem je potřeba se zaměřit na 8 zásad managementu kvality specifikované v normě ISO 9000 čl. 0.2 (ISO 9000, str. 8-9): „a )
Zaměření na zákazníka - Organizace jsou závislé na svých zákaznicích,
a proto mají rozumět současným a budoucím potřebám zákazníků, mají plnit jejich požadavky a snažit se předvídat jejich očekávání. b)
Vedení a řízení lidí (vůdčí role) - Vedoucí osobnosti (lídři) prosazují
soulad účelu a zaměření organizace. Mají vytvářet a udržovat interní prostředí, v němž se mohou lidé plně zapojit při dosahování cílů organizace. c) a
Zapojení lidí - Lidé na všech úrovních jsou základem organizace jejich plné zapojení umožňuje využít jejich schopností ve prospěch
organizace. d)
Procesní přístup - Požadovaného výsledku se dosáhne mnohem účinněji,
jsou-li činnosti a související zdroje řízeny jako proces.
4
e)
Systémový přístup managementu - Identifikování, porozumění a řízení
vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá k efektivnosti a účinnosti organizace při dosahování jejich cílů. f)
Neustálé zlepšování - Neustálé zlepšování celkové výkonnosti organizace
má být trvalým cílem organizace. g)
Přístup k rozhodování zakládající se na faktech - Efektivní rozhodnutí
jsou založena na analýze údajů a informací. h)
Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy - Organizace a
jejich
dodavatelé jsou vzájemně závislí a jejich vzájemně prospěšný vztah zvyšuje jejich schopnost vytvářet hodnotu.“ Pro potřeby praktického uchopení oblasti BOZP se autorka dále v samostatných subkapitolách blíže věnuje třem zásadám, a to procesnímu přístupu, systémovému přístupu a přístupu neustálého zlepšování.
2.2.2 Procesní přístup Jak uvádí příručka VDA 12 německého svazu automobilového průmyslu, kterou pro Českou republiku vydává Česká společnost pro jakost (Česká společnost pro jakost, str. 44-45), využitím organizace na základě procesů lze mimo jiné dosáhnout komplexního myšlení, sdílené odpovědnosti, možnosti využití kompetentních členů týmu v každé fázi procesu a zlepšené akceptace. Oproti tomu nevhodný systém orientace na útvary (liniová organizační struktura) vede obvykle pracovníky k tomu, že se příliš zaměřují na činnosti a zájmy svého útvaru a nedochází k průřezové spolupráci v rámci celé organizace, což vede mimo jiné k
odděleným odpovědnostem
a duplicitám. Proces je dle popisu ISO 9000 čl. 3.4.1 (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 24) „soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících činností, které přeměňují vstupy na výstupy“. Schéma procesu, dílčích procesů a jejich hodnocení zobrazuje obrázek 1, který nabízí příručka VDA 12.
5
Obrázek 1 Proces a jeho hodnocení
Zdroj: VDA 12, 2003, str. 37
Příručka VDA 12 (Česká společnost pro jakost 2003, str. 54-66) dále uvádí, že kromě definování posloupnosti procesů, vstupů, výstupů a potřebných zdrojů, by měl proces vždy mít specifikována také kritéria procesu. Kritéria procesu jsou ukazatele, které lze měřit a představují mantinely, ve kterých se má proces pohybovat. Jak VDA 12 dále uvádí, základní povinností vlastníka procesu je kontrolovat funkčnost procesu a při překročení stanovených kritérií zjistit důvody vzniklé situace. Pro zjištěné důvody vlastník následně přijímá nápravná opatření.
2.2.3 Systémový přístup Jak uvádí ISO 9000 čl. 0.2 (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 9 ) „identifikování, porozumění a
řízení vzájemně souvisejících procesů jako systému přispívá
k efektivnosti a účinnosti organizace při dosahování jejích cílů.“ Nenadál (Nenadál 2011, str. 30-31) uvádí, že pro systémový přístup je důležité definování jednotlivých procesů a určení jejich posloupnosti. Dále je potřeba identifikovat případné bariéry mezi provozními procesy a procesy souvisejícími se zajištěním jakosti. Toto je možné zajistit jednak uvolněním zdrojů pro systém managementu a jednak implementací potřebných činností do samotných provozních procesů, tedy například jejich měření, monitorování, validaci a zejména dokumentaci. Jak uvádí ISO 9000 čl. 2.7.1 (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 14) zpracováním dokumentovaného postupu a jeho užíváním zajistíme několik potřeb. Zaprvé nám dokument zajistí opakovatelnost a sledovatelnost činností, zadruhé nám usnadní 6
zaškolení nového zaměstnance na danou činnost, zatřetí slouží dokument jako objektivní důkaz a také může sloužit k hodnocení efektivnosti systému managementu kvality. Jak tedy vychází z principu ISO 9000, je velmi důležité zajištění zastupitelnosti při provádění jakékoli činnosti a její návaznosti na další činnosti. V případě řešení problému je pak důležité přijetí takových opatření, která zamezí opakování problémového stavu. K zajištění opakovatelnosti můžeme použít dokumentovaný postup (směrnice, metodický pokyn), který by měl obsahovat informace o osobě odpovídající za činnost, o samotné činnosti, o postupu činnosti, o místě uložení dokumentace a potřebných zdrojích, nebo nástrojích potřebných pro výkon činnosti. Jak uvádí ISO 9001 čl. 8.5.2 (ČSN EN ISO 9001:2009, str. 30) v případě, že v procesu vznikne chyba, je potřeba postupovat v posloupnosti začínající u okamžité nápravy, směrem k nalezení příčiny vzniku chyby a končící přijetím nápravného opatření. Následně je potřeba zajistit vyhodnocení funkčnosti nápravného opatření a jeho zdokumentování a zapracování do dokumentovaného postupu.
2.2.4 Přístup neustálého zlepšování Přístup neustálého zlepšování představuje Demingův cyklus (PDCA): Obrázek 2 Demingův cyklus P (PLAN) = PLÁNUJ A (ACT) = JEDNEJ
D (DO) = PROVEĎ C (CHECK) = PROVĚŘ
Zdroj: Vlastní zpracování.
Dle normy ISO 9001 se organizace soustředí na zlepšování svých klíčových procesů. Na procesy které organizaci nepřináší užitek, organizace naopak neplýtvá zdroji. V rámci systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se při posouzení potřeby zlepšování používá termín přijatelné riziko. Norma OHSAS 18001 čl. 3.1 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 12) popisuje přijatelné riziko, jako „riziko které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky a vlastní politiku BOZP“. Zlepšení procesu musí organizace prokazatelně doložit. Pro doložení zlepšení je tedy potřeba sběr a vyhodnocení dat. 7
2.3 Integrace systémů managementu Vytlačil (Vytlačil 1997, str. 246) uvádí, že „zpřísňující se požadavky na jakost, životní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci směřují k tvorbě integrovaných systémů managementu těchto oborů. Z hlediska systémového přístupu k procesům, které souvisejí s výrobou nebo použitím výrobku, nelze již dnes považovat životní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci za vedlejší produkt procesu. Jsou neoddělitelnou součástí všech procesů od fáze vzniku nového výrobku až po jeho likvidaci při ukončení životního cyklu.“ Pomůckou pro integraci systémů managementu může být tabulka vztahů, která je přílohou normy ČSN OHSAS 18001 (Příloha A, Tabulka A .1 ) a přílohou 1 této práce. Tabulka prakticky poukazuje na vztahy mezi jednotlivými systémy managementu kvality, environmentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tabulka může být jednak návodem na spojení požadavků jednotlivých norem a jednak může pomoci při zpracování integrované příručky, která je jedním ze základních dokumentů pro normu ISO 9001. Příručku kvality definuje norma ISO 9000 čl. 3.7.4 (ČSN EN ISO 9000:2006, str. 30) jako „dokument v němž je specifikován systém managementu kvality organizace“. Příručka by dle normy ISO 9001 čl. 4.2.2 (ČSN EN ISO 9001:2009, str. 16) měla obsahovat oblast použití systému managementu kvality, dokumentované postupy a především popsané vzájemné interakce mezi procesy. Příručka by měla také obsahovat základní informace o společnosti ovlivňující návrh a implementaci systému managementu kvality, které úvodem popisuje norma ISO 9001 čl. 0.1 (ČSN EN ISO 9001:2009, str. 10) a kterými jsou zejména: prostředí, ve kterém organizace působí, velikost organizace a její struktura, používané procesy a poskytované produkty, cíle organizace a její potřeby. Příručka může například integrovat potřebnou dokumentaci pro normu ISO 9001 4.2.1 s dokumentací normy ISO 14001 4.4.4 a dokumentací normy OHSAS 18001 4.4.4.
2.4 ČSN OHSAS 18001:2008 V této subkapitole se autorka zaměřuje na vyjasnění požadavků normy ČSN OHSAS 18001:2008. Každý článek normy je současně požadavkem, který musí organizace 8
naplnit a opakovaně prokazovat jeho plnění v rámci certifikace před certifikačním orgánem, který udělením akreditovaného certifikátu potvrzuje, že organizace má funkční systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který plní požadavky normy OHSAS 18001. Pro implementaci normy lze použít podrobného průvodce OHSAS 18002 - Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2007. Z důvodu zachování přehlednosti textu a zdůraznění nejdůležitějších parametrů se další část práce zaměří na jednotlivé ucelené kapitoly, jak vycházejí z modelu systému managementu BOZP pro normu OHSAS na obrázku 3. Obrázek 3 Struktura systému managementu dle OHSAS 18001
Zdroj: Vlastní zpracování.
V souvislosti s legislativou jak českou, tak evropskou, je potřeba uvést, že požadavky normy nejsou požadavky navíc, ale plně odpovídají platné legislativě. Sama norma OHSAS 18001 čl. 4.5.2.1 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 23) uvádí, že „organizace musí ve shodě se svým závazkem být v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů, musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro pravidelné hodnocení tohoto souladu“. Jako příklad lze uvést normou popisovaný incident - OHSAS 18001 čl. 4.5.3.2 a Zákoníkem práce v § 105 popisovaný pracovní úraz. Legislativa při bližším prozkoumání odpovídá požadavkům normy OHSAS 18001, jak ukazuje tabulka 2.
9
Tabulka 2 Zákoník práce proti OHSAS 18001
"Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu…"
Zákoník práce §105
OHSAS 18001 čl. 4.5.3.2 identifikace neshody (incidentu) a určení přičiny neshody (incidentu)
"Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů."
přijetí opatření k zabránění opakovaného výskytu neshody (incidentu)
"Zaměstnavatel vede evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání."
vyhodnocení potřeby zavést opatření k předcházení vzniku neshod (incidentů) a přijímání opatření k zamezení jejich výskytu
Zdroj: Vlastní zpracování.
2.4.1 Všeobecné požadavky, politika BOZP Norma OHSAS 18001 v čl. 4.1 (Všeobecné požadavky) a 4.2 (Politika BOZP) (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 15-16) požaduje zejména vytvoření, dokumentaci, implementaci, udržování a neustálé zlepšování systému managementu BOZP. Vrcholové vedení organizace, tedy lidé s možností přidělování zdrojů, musí dle normy stanovit takovou politiku BOZP, která bude korespondovat s činností organizace, bude obsahovat závazek organizace k prevenci vzniku úrazů a poškození zdraví, bude plnit aplikovatelné požadavky mj. právních předpisů (tedy odpovídat legislativě), bude dokumentována, komunikována a zpřístupněna zainteresovaným stranám, přičemž bude na základě principu neustálého zlepšování pravidelně přezkoumávána její vhodnost a přiměřenost pro danou organizaci. Z výše uvedeného tedy plyne požadavek na stanovení rozsahu systému managementu BOZP, nezbytnost jeho dokumentování a zapojení všech pracovníků organizace od vrcholového vedení až po pracovníky vykonávající činnost a další osoby v místě pracoviště. Velmi důležitou součástí je požadavek na soulad s platnou legislativou. Veber (Veber 2010, str. 109-110) zmiňuje doplňující záměry, které je možné začlenit do obsahu politiky BOZP a které se týkají následujícího:
zaměření na prevenci;
zdůraznění role jednotlivců na kvalitu a BOZP;
integraci kvality a BOZP do firemních rozhodovacích kritérií;
zdůraznění potřeby zaměření na kvalitu a BOZP při všech činnostech ve společnosti, nikoli přenesením odpovědnosti na výstupní kontrolu kvality; 10
partnerství s dodavateli a veřejností se zaměřením na informování o bezpečnosti práce, případně o správě životního cyklu produktů až k jejich likvidaci.
2.4.2 Plánování V rámci plánování, jak požaduje norma OHSAS 18001 v čl. 4.3 (Plánování) (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 16-18), musí organizace učinit následující: 1. Identifikovat nebezpečí, posuzovat rizika a určovat způsob jejich řízení. Při této činnosti musí organizace brát v úvahu veškeré činnosti na pracovišti, nebezpečí mimo pracoviště a nebezpečí v okolí pracoviště způsobená organizací, lidský faktor, specifika pracoviště a požadavky právních předpisů v souvislosti s posuzováním rizika a implementací potřebného řízení. Pro tuto činnost musí být pro zajištění opakovatelnosti zpracována metodika. 2. Identifikovat a monitorovat právní předpisy a jiné požadavky vztahující se k problematice, o které organizace aktualizuje systém managementu BOZP. 3. Stanovovat cíle a definovat programy vedoucí k jejich naplnění. Přičemž programy musí identifikovat odpovědnosti a pravomoci pracovníků pro dosažení jednotlivých cílů v rámci hierarchie společnosti a definovat zdroje a časový rámec pro splnění cílů. V rámci hodnocení rizik je potřeba vyzdvihnout pojem přijatelné riziko, které OHSAS 18001 v čl. 3.1 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 12) definuje jako „riziko, které bylo sníženo na úroveň, kterou může organizace tolerovat se zřetelem na své právní závazky a vlastní politiku BOZP“. Přijatelné riziko tedy organizaci umožňuje zabránění plýtvání zdroji na zjevně nepodstatná rizika. Pro způsob řízení rizik určuje norma dále hierarchický postup snižování rizik počínající jejich odstraněním, následován nahrazením činnosti, v případě nemožnosti nahrazení pak technickými opatřeními, dále pak značením nebo organizačním opatřením a
v případě nemožnosti použití
předchozích snížení je poslední možností použití osobních ochranných prostředků. Jak uvádí k identifikaci (analýze) rizik BOZP Veber (Veber 2010, str. 115-116), je dle požadavků normy potřeba provádět identifikaci průběžně, a to z důvodu obměny technických zařízení nebo pracovních prostředků, související změny pracovních
11
postupů a změny organizace práce. Dále je potřeba provádět identifikaci opakovaně a průběžně na základě vyhodnocování incidentů, nebo na základě změn legislativy.
2.4.3 Implementace a provoz Dle požadavků normy OHSAS 18001 v čl. 4.4 (Implementace a provoz) (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 18-22), musí organizace a její vrcholové vedení učinit zejména následující: 1. Definovat role, strukturu managementu, stanovit odpovědnosti a pravomoci a poskytnout zdroje potřebné pro systém managementu BOZP a určit tzv. představitele managementu. 2. Zajistit odpovídající výcvik a odbornou způsobilost všech osob, které mohou ovlivnit BOZP. O výcviku a způsobilosti je potřeba vést záznamy. Všechny osoby musí mít povědomí o jejich vlivu na BOZP, jejich možnostech a odpovědnostech v oblasti BOZP a potenciálních dopadech při nedodržování postupů. 3. Vytvořit postupy pro interní a externí komunikaci za účelem efektivního zapojení všech zúčastněných stran. 4. Vytvořit, spravovat a řídit dokumentaci systému managementu BOZP, tedy politiky, programů a cílů, popisu rozsahu systému a veškerých souvisejících záznamů. 5. Vytvořit řízení provozu, tedy identifikovat činnosti spojené s nebezpečím, které je potřeba řídit. Tedy povinnosti vůči pracovníkům, pracovišti (například jeho značení) a jeho vybavení. 6. Vytvořit a spravovat postupy pro havarijní situace, tedy identifikovat možnosti jejich vzniku a související reakce, včetně systémů přezkušování a aktualizace (například požární poplachová směrnice a související cvičení). Jak je patrné z výše uvedených požadavků normy, je část implementace a provoz pro zavedení a provozování systému prakticky nejpodstatnější. V této části normy má tedy vrcholové vedení za úkol zajištění dostupnosti zdrojů a určení úkolů včetně rozdělení odpovědností a pravomocí pro oblast managementu BOZP. Po rozdělení úloh, odpovědností a pravomocí následuje výcvik zaměřený na osvojení systému, seznámení
12
s riziky a ostatní činnosti v oblasti BOZP související s výkonem práce. Norma dále požaduje vytvoření komunikačních kanálů pro sběr podnětů a informace směrem ke všem zainteresovaným stranám. Jde o zapojení pracovníků a také mimo jiné o poskytování informací o stavu systému odborům či zvoleným zástupcům zaměstnanců pro oblast BOZP.
2.4.4 Kontrola Dle požadavků normy OHSAS 18001 v čl. 4.5 (Kontrola) (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 22-25), musí organizace provádět následující: 1. Průběžné monitorování a měření se zaměřením na dosahování cílů v oblasti BOZP, efektivity řízení, provádění reaktivních a proaktivních opatření. 2. Hodnocení souladu s požadavky právních předpisů včetně vedení záznamů o jednotlivých hodnoceních. 3. Vytvoření postupů pro vyšetřování a analýzu incidentů, neshod, nápravných a preventivních opatření. 4. Vytvoření postupů pro řízení záznamů, tedy jejich vytváření, identifikaci, ukládání, ochranu, zajištění dostupnosti, čitelnosti a obnovování. 5. Plánování interních auditů k ověření správnosti, funkčnosti a efektivity systému managementu BOZP. V této části normy se oblast monitorování a měření zaměřuje především na sběr a hodnocení dat a hodnocení systému jako takového. Data jsou potřeba pro základní princip neustálého zlepšování systému. Tato data popisují přesně následující termíny normy (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 13): „poškození zdraví - identifikovaný, nepříznivý fyzický nebo psychický stav způsobený a /nebo zhoršující se pracovní činností a /nebo situací spojenou s prací; incident - událost související s prací, při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu, poškození zdraví (bez ohledu na závažnost) nebo ke smrtelnému úrazu; POZNÁMKA 1 : Nehoda je incident, který vede k úrazu, poškození zdraví nebo smrti. POZNÁMKA 2 : Incident, při němž nedojde k úrazu, poškození zdraví
13
nebo smrti může být označen také jako „skoronehoda“. POZNÁMKA 3 : Havarijní situace je zvláštní typ incidentu. neshoda - nesplnění požadavku“ Neshodou pak může být odchylka jak od právních požadavků nebo postupu, tak odchylka od požadavků na systém managementu BOZP. Konkrétně se jedná, jak uvádí norma OHSAS 18002 (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 69) o monitorování reaktivní, tedy sběr dat o výskytu a míře pracovní neschopnosti, pracovních úrazů včetně drobných poranění, dopravních nehod, nemocí z povolání, nebo také ztraceným časem při jednotlivých incidentech. Norma také uvádí možnost proaktivního monitorování, tedy sběru dat o plnění legislativních povinností, hodnocení pracovních činností, pozorování, využívání zdravotních vyšetření a
podobných
aktivitách, které lze provádět nezávisle na výskytu incidentů. Jak uvádí norma OHSAS 18002 (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 74) problémy způsobené neshodami jsou rozčleněny na kategorie zabývající se samotnou výkonností systému managementu BOZP a výkonností v oblasti BOZP. Jak norma konkrétně uvádí, mohou být v oblasti výkonnosti systému managementu BOZP například problémy v selhání při plnění výcviku, stanovování cílů BOZP nebo komunikaci. Konkrétními problémy v oblasti výkonnosti BOZP pak mohou být různá selhání v implementaci programů, v oblasti zaznamenávání incidentů, v plnění právních požadavků, nebo v trvalé vysoké míře poškození zdraví a úrazovosti. Veber (Veber 2010, str. 205-206) člení neshody vyplývající jednak z nedodržování legislativních požadavků na neshody způsobené managementem organizace, kterými mohou být nevybavení pracovníků OOPP, nezabezpečení potřebných školení, nedostatky související s revizemi elektro nebo hasicích zařízení, a na neshody způsobené samotnými pracovníky organizace tím, že jsou nedisciplinovaní, při výkonu činnosti nepoužívají OOPP, nebo jsou pod vlivem alkoholu, nebo nevyužívají bezpečnostního vybavení na výrobních zařízeních, nebo se při práci nedrží předepsaných postupů. Dále pak Veber člení neshody na nehody nebo havárie. V rámci kapitoly kontroly je potřeba vyzdvihnout také část hodnocení souladu, jak uvádí norma OHSAS 18002 v čl. 4.5.2 (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 70): „Organizace by měla jako nedílnou součást svého závazku shody vytvořit, implementovat a udržovat postupy periodického hodnocení souladu s požadavky
14
právních předpisů nebo jinými požadavky, které jsou aplikovatelné na její rizika v oblasti BOZP.“ Jak norma dále uvádí, mohou být pro hodnocení souladu použity různé techniky a vstupy. Příkladem mohou být kontroly pracoviště a zařízení, analýzy legislativy, audity, výsledky testování, přezkoumávání dokumentů nebo přímé pozorování. Přičemž je opět potřeba průběžná hodnocení souladu patřičně zaznamenávat. Hodnocení souladu provádí společnost dle vlastní zvolené periodicity a může je, jak dále uvádí norma, spojit s dalšími hodnotícími činnostmi, které se na danou společnost vztahují. Další důležitou částí kapitoly kontroly je oblast řízení záznamů. Jak uvádí sama norma OHSAS 18001, čl. 4.5.4 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 24)„organizace musí podle potřeby vytvořit a udržovat záznamy nezbytné k prokázání shody s požadavky systému managementu BOZP a této normy OHSAS a k prokázání dosažení výsledků. Organizace musí vytvořit, implementovat a
udržovat postupy pro identifikaci,
skladování, ochranu, obnovování, uchovávání a skartaci záznamů. Záznamy musí být a musí zůstávat čitelné, identifikovatelné a snadno vyhledatelné.“ Zde je potřeba opět použít konkrétní termín normy OHSAS 18001 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 15): „záznam - dokument, v němž jsou uvedeny dosažené výsledky nebo v němž se poskytují důkazy o provedených činnostech“. Příklady záznamů mohou být dle normy OHSAS 18002 (ČSN OHSAS 18002:2008, str. 76) záznamy o školeních, o údržbě a vydávání OOPP, záznamy o zdravotním dozoru, o revizích elektro, zprávy o incidentech (záznamy pracovních úrazů) a další. Interní audit je jednou z dalších podstatných činností v oblasti kontroly. Organizace musí zajistit provádění interních auditů systému managementu BOZP, jak uvádí sama norma OHSAS 18001 v čl. 4.5.5 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 24) tak, aby: „ a ) se stanovilo, zda systém managementu BOZP 1. odpovídá plánovaným činnostem systému managementu BOZP včetně požadavků této normy, a 2. je správně implementován a udržován, a 3. je efektivní při plnění cílů a politiky BOZP organizace, b ) poskytly vedení organizace informace o výsledcích auditů“. Samotným prováděním auditů, jak interních tak externích, se zabývá samostatná norma ČSN EN ISO 19011:2012.
15
2.4.5 Přezkoumání systému managementu Dle požadavků normy OHSAS 18001 v čl. 4.6 (Přezkoumání systému managementu) (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 25), musí vrcholové vedení provádět následující: 1. V plánovaných intervalech periodicky přezkoumávat systém managementu BOZP. 2. Na základě výstupů z přezkoumání identifikovat oblasti pro zlepšení na základě principu neustálého zlepšování. Jak uvádí Veber (Veber 2010, str. 107-125) hlavními úkoly vrcholového vedení jsou rozhodnutí o zavedení systému, angažovanost a zavedení politiky BOZP, plánování, vymezování odpovědností a pravomocí, zajištění komunikace a nakonec přezkoumání systému managementu. Jak autor dále uvádí, přezkoumání probíhá na základě vstupů zpracovaných představitelem vedení nejméně jednou ročně. Jak uvádí norma OHSAS 18001 v čl. 4.6 (ČSN OHSAS 18001:2008, str. 25) „vstupy pro přezkoumání systému managementu musí zahrnovat a) výsledky interních auditů a vyhodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jiných požadavků, které se na organizaci vztahují, b) výsledky spoluúčasti a konzultace (viz 4.4.3) c) významnou komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně stížností, d) výkonnost v oblasti BOZP organizace, e) rozsah splnění cílů, f) stav vyšetřování incidentů, nápravných a preventivních opatření, g) následné činnosti z předcházejících přezkoumání systémů managementu, h) změněné okolnosti včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších požadavků souvisejících s BOZP, a i) doporučení ke zlepšování.“ Pro zajištění relevantnosti a patřičné vypovídací hodnoty je potřeba využít srovnání s předchozím obdobím, tím je možné zjistit případné zlepšení v daném období. Jak norma uvádí dále, na základě připraveného vstupu vrcholové vedení projednává a případně přijímá opatření k neustálému zlepšování v oblasti systému managementu BOZP. Tedy hodnotí jeho výkonnost, cíle, politiku a využití zdrojů. Přezkoumávání systému zajišťuje jeho udržování a další rozvoj, dle požadavku normy.
16
2.5 Legislativní povinnosti společností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Legislativa je z důvodu velké rozsáhlosti slabou stránkou celé problematiky. Prakticky pro potřeby zaměstnavatele (organizace) neexistuje v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souhrnný dokument, nebo řada dokumentů na sebe odkazujících. Z důvodu velkého rozsahu je proto přehled základní legislativy zahrnut do přílohy 2 této práce a přehled základních povinností a souvisejících sankcí, hrozících při jejich nedodržení, přílohou 3 práce. Nicméně základními legislativními dokumenty pro orientaci v oblasti BOZP jsou: Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění); Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) (zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění); Zákon o inspekci práce (zákon č. 251/2005 Sb., v pl. znění). Velká část legislativních požadavků se týká samotného pracoviště a pracovního prostředí. V rámci práce zde autorka uvede pouze základní legislativní rámec, který je uveden v zákoně o bezpečnosti práce (zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění, §2 , odst. 1) jako Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí: „(1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,
17
d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, e) v prostorách uvedených v písmenech a ) až d ) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.“
2.5.1 Identifikace rizik, základ normy OHSAS 18001 Základním nástrojem normy OHSAS 18001 je identifikace významných rizik, což rovněž organizaci (zaměstnavateli) ukládá samotná legislativa. Směry hodnocení ukazuje tabulka 3. Tabulka 3 Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik - Směry hodnocení rizik určené legislativou Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik Směry hodnocení rizik určené legislativou Identi fi ka ce nebezpečí a hodnocení ri zi k
Ka tegori za ce pra cí ‐ ri zi kové Hodnocení ri zi k pro výběr prá ce (zdra votní ri zi ka ) ochra nných pros tředků
§ 37 zá kona č. 258/2000 Sb. Podl e § 104 zá kona č. A vyhl . Č. 432/2003 Sb. 262/2006 Sb., ZP dl e NV č. Fa ktory, které mohou 495/2001 Sb. Při hodnocení ovl i vni t zdra ví ri zi k pro výběr a použi tí za měs tna nců. Vyhodnocení OOPP s e pos tupuje ri zi kovos ti pro zdra ví s e zejména podl e příl ohy č.1 prá ce za řa zují do čtyř tohoto na řízení. Ri zi ka vypl ýva jící (chem.l á tky) z ka tegori í. Měření os oby a kredi tova né nebo bezpečnos tních l i s tů dl e a utori zova né k přís l uš ným vyhl á š ky č. 231/2004 Sb. R ‐ měřením. věty, S ‐ věty. Ná vrhy na za řa zení pra cí, Při hodnocení ri zi k pro předl oží za měs tna va tel výběr a použi tí OOPP přís l uš nému orgá nu pos tupuje zejména podl e ochra ny veřejného zdra ví. příl . Č. 1 NV č. 495/2001 Sb. Orgá n ochra ny veřejného Je třeba ta ké res pektova t zdra ví vydá (pro ka tegori i určení OOPP podl e S ‐ vět dl e vyhl . Č. 231/2004 Sb. II R, III a IV) rozhodnutí.
Identi fi ka ce nebezpečí a hodnocení ri zi k podl e § 102 ZP Za měs ta va tel je povi nen vehl edá va t ri zi ka , zji š ťova t jeji ch příči ny a zdroje a při jíma t opa tření k jeji ch ods tra nění.Při při jímá ní opa tření k s ni žová ní ri i za měs tna va tel preferuje předevš ím prevenci . Nejprve je s ys tém oči š těn od nes hod s l egi s l a ti vou. Podl e metody i denti fi ka ce nebezpečí s e provede i ndnti fi ka ce a vyhodnotí míra ri zi ka . Poža da vek neus tá l ého zl epš ová ní.
Čl enění provozova ných či nnos tí podl e požá rního nebezpečí V s oul a du § 4 zá kona č. 133/1985 Sb. Se podl e míry požá rního nebezpečí provoz. Či nnos ti čl ení do ka tegori í. Z toho vypl ýva jí pro prá vni cké os oby a podni ka jící fyzi cké os oby konkrétní povi nnos ti . Podrobněji ta ké ve vyhl . Č. 246/2001 Sb. Nebezpečí výbuchu NV č. 406/04 Sb. Vypra cova t a udržova t s ys tém el i mi na ce ri zi k požá ru nebo výbuchu. Ta ké res pektova t tu obl a s t bezp. Li s tu (chem. Lá tky) dl e vyhl . Č. 231/2004 Sb., která řeš í PO.
Regi s tr ri zi k za kl á dá a udržuje odborně způs obi l ý za měs tna nec v obl a s ti prevence ri zi k (pro obl a s t požá rní ochra ny je to os oba odborně způs obi l a PO). Tento regi s tr mus í odpovída t pova ce a rozs a hu ri zi k BOZP orga ni za ce a je zá kl a dem dokumenta ce BOZP orga ni za ce.
Zdroj: Čermák 2008, str. 59.
18
Zaměstnavatel má možnost si dle zákona č. 309/2006 Sb., v pl. znění, zvolit řešení vhodné pro danou organizaci se zohledněním její velikosti, co do počtu zaměstnanců. § 9 zákona č. 309/2006 Sb., v pl. znění, umožňuje zaměstnavateli, majícímu potřebné znalosti, případně odbornou způsobilost, zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik samostatně do počtu 500 zaměstnanců. Nad 500 zaměstnanců tuto činnost zaměstnavatel zajišťuje pomocí jedné či dvou odborně způsobilých osob. § 10 zákona č. 309/2006 Sb., v pl. znění, dále stanovuje potřebnou kvalifikaci osoby odborně způsobilé. Identifikace nebezpečí a hodnocení rizik dle požadavků zákoníku práce plně odpovídá čl. 4.3.1 normy OHSAS 18001. Kategorizace prací je od 1. 5. 2013 prováděna na základě vyhlášky č. 107/2013 Sb., v pl. znění, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., v pl. znění. Vyhláška zahrnuje všechny faktory, které by mohly ovlivnit zdraví zaměstnanců. Další součást související s kategorizací prací obsahuje zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb., v pl. znění, v § 37, který uvádí, že existují 4 kategorie prací s tím, že další postup zaměstnavatele je dle zjištěných hodnot následující:
kategorie 1 - výstup je pouze založen pro případ kontroly orgány státní správy;
kategorie 2 - výstup je zaslán na vědomí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce (hygienická stanice);
kategorie 3 a 4 - výstup je zaslán hygienické stanici, ale je základem pro další jednání, při kterém hygienická stanice rozhodne o zařazení do dané kategorie.
Další základní povinnost v souvislosti s kategorizací prací je uvedena v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 103, odst. 1 , písm. b), který ukládá zaměstnavateli informovat pracovníka o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Poslední oblastí související s identifikací rizik je oblast OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky). Tato problematika je řešena nařízením vlády, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích a čistících a dezinfekčních prostředků (nařízení vlády č. 495/2001 Sb., v pl. znění).
19
2.5.2 Ostatní oblasti související s BOZP Mimo identifikaci rizik souvisí s povinnostmi organizace (zaměstnavatele) řada dalších oblastí, kterým se bude věnovat další subkapitola ve zkráceném rozsahu s odkazem na legislativu a se zdůrazněním důležitých povinností pro organizaci. Mezi tyto oblasti patří pracovnělékařská péče, prostředky první pomoci, zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, informování o rizicích, alkohol, kouření a jiné návykové látky, ochranné a mycí prostředky, školení, provozování vozidel, pracovní úrazy a zakázané práce.
2.5.2.1 Pracovnělékařská péče Oblast pracovnělékařské péče obsažena v zákoně č. 373/2011 Sb., v pl. znění, a prováděcí vyhlášce č. 79/2013 Sb., v pl. znění, a dále pak zákonem č. 47/2013 Sb., v pl. znění, který pozměňuje zákon 373/2011 Sb., v pl. znění, Pracovnělékařská péče se zabývá prováděním preventivních zdravotních prohlídek u pracovníků v intervalech dělených jednak podle věku do dvou kategorií do 50 let a nad 50 let a jednak podle pracovního zařazení – dle vykonávané práce a pracovního prostředí. U kategorie práce 1 může zaměstnavatel zajistit provedení prohlídky u registrujícího lékaře zaměstnance. Prohlídky zaměstnanců vykonávající práci zařazenou do kategorie 2, 3 a 4 jsou prováděny u smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb. Zde je na místě podotknout, že nově se od roku 2012 pracovnělékařská péče týká také pracovníků vykonávajících činnost na základě dohod o provedení práce a pracovní činnosti. U těchto pracovníků požaduje zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku v závislosti na rizikovosti vykonávané činnosti, pracovních podmínkách, nebo v případě, kdy má pochybnosti o zdravotním stavu pracovníka.
2.5.2.2 Prostředky první pomoci a zdravotníci Součástí pracovnělékařské péče je i znalost prostředí zaměstnavatele samotným lékařem, který by se měl pravidelně osobně s pracovišti zaměstnavatele seznámit. Dále je potřeba zajistit školení první pomoci tak, aby na daném pracovišti byl vždy přítomen minimálně jeden zdravotník (proškolený zaměstnanec), tuto povinnost zaměstnavateli ukládá zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 103, odst. 1), písm. j). 20
2.5.2.3 Zakázané práce Vyhláška č. 288/2003 Sb., v pl. znění, upravuje zakázané práce a pracoviště pro některé skupiny pracovníků, a to zejména pro těhotné ženy, kojící ženy, matky do konce devátého měsíce po porodu a mladistvé. Součástí vyhlášky je soubor podmínek pro pracovní prostředí a podmínek výkonu pracovní činnosti.
2.5.2.4 Pracovní úrazy Oblast pracovních úrazů je ošetřena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 105) a nařízením vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb., v pl. znění). Základní povinností organizace (zaměstnavatele) je vést evidenci o všech úrazech, nezávisle na jejich závažnosti a případné délce pracovní neschopnosti. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., v pl. znění, popisuje povinný postup a hlášení zaměstnavatele při jednotlivých typech závažnosti pracovních úrazů. S pracovními úrazy je spojeno i následné odškodnění, které je upraveno vyhláškou o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (vyhláška č. 440/2001 Sb., v pl. znění).
2.5.2.5 OOPP, mycí a čisticí prostředky, ochranné nápoje Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., v pl. znění, tvoří i požadavek na určení a poskytování potřebného množství mycích a čisticích prostředků, na které má pracovník nárok. V případě administrativních činností je možné problematiku zajistit pravidelným doplňováním těchto prostředků na sociálních zařízeních pracoviště. Co se ochranných nápojů týká, je zaměstnavatel i v oblasti administrativních činností povinen postupovat v souladu s nařízením vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v pl. znění) a to zejména určením podmínek pro výdej ochranných nápojů a jejich druhu a objemu v prostorách, které nejsou klimatizovány.
21
2.5.2.6 Alkohol, kouření a návykové látky Tuto oblast ošetřuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 103) a zákon č. 379/2005 Sb., v pl. znění (zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami). Zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích. Zaměstnanci nesmí kouřit v prostorách, které používají nekuřáci. Na základě zákona č. 379/2005 Sb., v pl. znění, je zaměstnavatel povinen provádět preventivní opatření v oblasti alkoholu a jiných návykových látek formou zkoušek. Na základě zákoníku práce, jsou pak zaměstnanci povinni nepožívat alkohol a návykové látky a podrobit se zkoušce na alkohol a návykové látky, provedené zaměstnavatelem písemně určenou osobou.
2.5.2.7 Zástupce zaměstnanců Zaměstnavatel je dle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 280 a § 281 a související) povinen v oblasti BOZP komunikovat se svými zaměstnanci. Povinnost může být naplněna prostřednictvím odborové organizace, nebo pokud ve společnosti odborová organizace není, prostřednictvím zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP.
2.5.2.8 Školení a postupy Povinnosti zaměstnavatele v oblasti školení jsou uvedeny v zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 103), kde je zaměstnavateli uložena povinnost zajistit zaměstnancům při nástupu do zaměstnání, nebo změně pracovního zařazení, nebo změně druhu práce, nebo změně technologie, nebo jiných změnách ovlivňující BOZP, školení o právních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souvislosti s relevantními riziky. Zaměstnavatel je povinen kontrolovat a vyžadovat dodržování těchto předpisů. Zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění, § 5) současně zaměstnavateli ukládá kromě požadavků na organizaci práce i povinnost stanovit pracovní postupy, tedy zpracovat potřebné pracovní postupy dle daného
22
pracovního prostředí a činnosti v souladu s platnou legislativou a pracovníky z těchto postupů proškolit.
2.5.2.9 Doprava V případě, že organizace provozuje osobní vozidla, má jako zaměstnavatel na základě nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v pl. znění, (nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky) povinnost zpracovat tzv. dopravní řád, který obsáhne základní podmínky pro používání vozidel, jejich parkování, údržbu, včetně postupu při řešení dopravních nehod.
2.5.2.10 Vzájemné informování o rizicích Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 101) udává i postup zaměstnavatele v případě, když na jeho pracovištích působí pracovníci externí společnosti, nebo když naopak jeho zaměstnanci působí na pracovišti jiného zaměstnavatele. V takovém případě jsou oba (nebo všichni) zaměstnavatelé povinni se vzájemně písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na společném pracovišti. Písemně se pak zaměstnavatelé musí dohodnout na společném řešení BOZP na daném pracovišti a určení zaměstnavatele, který bude zajišťovat společnou koordinaci BOZP.
2.5.2.11 Komplexní prověrka BOZP Zaměstnavatel je, na základě zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, § 108), povinen nejméně jednou ročně provést prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech svých pracovištích a zařízeních, a to v dohodě se zástupcem zaměstnanců (nebo odbory). Nedostatky zjištěné během takovéto prověrky je pak zaměstnavatel povinen odstraňovat.
23
3 Analytická/praktická část práce Zavedení systému managementu v rámci praktické části práce spočívá v praktickém naplnění požadavků normy OHSAS 18001 v rámci integrovaného systému ISO 9001, a ověření plnění všech legislativních požadavků popsaných v teoreticko-metodologické části práce. Autorka pro tuto část práce využívá vlastní praktickou zkušenost s problematikou. Pro pochopení kontextu zde autorka popíše věcné parametry společnosti YKS s.r.o., které jsou podstatné pro další části práce. Společnost je na trhu již několik let, v současnosti dochází k jejímu dynamickému růstu a rozšiřování základny zákazníků, kteří na společnost kladou stále vyšší a vyšší nároky. Z tohoto důvodu se společnost rozhodla zavést integrovaný systém managementu kvality, environmentu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Společnost v době zavádění systému zaměstnává přibližně 30 zaměstnanců administrativního typu. Společnost působí v oblasti služeb, kde svým zákazníkům poskytuje zejména služby administrativního typu. Většina činností je prováděna v sídle společnosti, odkud je služba poskytována zákazníkům především pomocí informačních technologií. Zaměstnanci vykonávají činnost zejména na počítačích, a to téměř 80% pracovní doby. Dále pak zaměstnanci využívají firemní vozidla na cesty k zákazníkům. Organizační struktura je ve společnosti procesní, kdy vedoucí procesů koordinují týmy do pěti pracovníků. Společnost sídlí v pronajatých kancelářích v administrativní budově. Na základě nájemní smlouvy zajišťuje majitel objektu požární ochranu objektu a revize a kontroly domovních objektů tj. elektro, rozvodů, hromosvodů, plynových kotlů, plynových rozvodů, hasicích zařízení a čidel. Jak již bylo uvedeno, je uvažovaná společnost ve fázi, kdy se vrcholové vedení rozhodlo zavést integrovaný systém managementu. Vedení již na doporučení zvoleného představitele managementu, pro systémy vyčlenilo potřebné zdroje a určilo způsob organizace implementační činnosti. Analyticko-praktická část práce je členěna na část zabývající se jednotlivými časovými fázemi zavedení systému managementu BOZP, která dělí zavádění systému na tři časové úseky, jejichž praktickým naplněním se pak zabývá další subkapitola věnovaná samotnému praktickému provedení vstupního hodnocení, implementace systému a podrobnějšímu popisu interního a externího auditu.
24
3.1 Zavedení systému managementu Zavedení systému managementu je projektem, na jehož počátku je provedena vstupní analýza současného stavu, na základě této analýzy je stanoven potřebný postup a
způsob řešení. V
průběhu tohoto implementačního období pak dochází
k oboustrannému ověřování systému, tedy kontrolou dodržování pravidel a zpětným ověřením, že nastavená pravidla jsou v souladu s praxí. Po uplynutí zkušebního období bez neshod je systém ověřen na soulad s normou a v případě kladného výsledku je považován za plně funkční pro potřeby společnosti. Dále je pak systém ověřován v pravidelných intervalech dle požadavků normy (interní a externí audity). Zavedení systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je součástí projektu implementace celého integrovaného systému managementu, tedy je potřeba všechny systémy zcela koordinovat, jak bylo uvedeno v části zabývající se integrací systému. Je tedy nutné zajistit maximální možné propojení pravidel a termínů jednotlivých fází implementace systémů. Projekt implementace integrovaného systému managementu je vhodné rozdělit na tři časové fáze. Těmito fázemi jsou fáze vstupní analytická, fáze zaváděcí a fáze ověřovací. Jednotlivé fáze budou v dalších kapitolách zaměřeny zejména na oblast BOZP. Pro daný projekt je stanoven projektový tým, který zajistí zapojení dotčených pracovníků a vrcholového vedení. Do projektového týmu je v uvažované organizaci zapojen jeden člen vrcholového vedení, zastávající funkci jeho představitele, tedy HR manažer, odpovídající za plnění pracovněprávní legislativy a zároveň zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP a všichni vedoucí procesů. Jak již bylo uvedeno, v rámci části 3.1 práce popisuje autorka v následujících třech subkapitolách obvyklé postupy zavádění systému (tak jak byly použity v dané společnosti), jejich praktickému naplnění se pak věnuje v části 3.2 práce.
25
3.1.1 První fáze zavádění systému managementu První fáze zavádění systému managementu je zaměřena na: 1. vstupní analýzu organizace, identifikaci procesů a identifikaci nebezpečí a rizik; 2. soulad organizace s legislativou v oblasti BOZP; 3. zpracování dokumentovaných postupů; 4. přijetí cílů a programů; Vstupní analýza organizace popisuje činnosti organizace, její procesy a jejich současný stav. Analýza umožní zjištění, nakolik jsou plněny požadavky norem. Vstupní analýzu lze u s
dané společnosti spojit s identifikací procesů a
legislativou.
Na
základě
tohoto
vstupu
je
souladem organizace
přistoupeno
ke
zpracování
dokumentovaných postupů a rizik. Výstupem z první fáze je ucelená vstupní dokumentace, tedy dokumentace procesů, postupů, popis společnosti, registr legislativy a hodnocení rizik. Tam, kde je organizace v nesouladu s legislativou, nebo požadavky normy je potřeba zpracovat dokumentaci k nápravným opatřením. Je tedy potřeba rozpracovat cíle a programy, tedy sestavit harmonogram pro uvedení problémových oblastí do souladu s požadavky normy či legislativy, nebo s požadavky samotné společnosti. Autorka doporučuje u podobného typu společnosti maximální dobu trvání této fáze 2-3 měsíce, aby byl zachován požadavek na „aktuálnost“ hodnoceného stavu.
3.1.2 Druhá fáze zavádění systému managementu Druhá fáze zavádění systému managementu je zaměřena na: 1. zprovoznění systému managementu BOZP; 2. oboustranné ověřování dodržování postupů a soulad postupů se skutečností; 3. plnění programů pro BOZP – harmonizace s legislativou. Druhá fáze je tedy zaměřena na zprovoznění systému. Zde je důležitá práce vedoucích pracovníků při pečlivém zkoumání a dohledu nad dodržováním stanovených pravidel a zpracované dokumentace. 26
V rámci druhé fáze, která se může prolínat s fází první, již probíhá uvedení v soulad s legislativou, což může být jednak provedeno ve fázi první v rámci analýz, nebo ve fázi druhé, kde výsledky analýz jsou zároveň cíli pro BOZP. Zde je možné cíle seřadit dle priority, dle míry souladu s legislativou a plnit až v rámci druhé fáze zavedení systému managementu. Na konci, nebo již v průběhu, této fáze jsou na fungování systému managementu proškoleni všichni zaměstnanci organizace. Z hlediska času autorka doporučuje delší trvání druhé fáze, které dává prostor pro přesnější naladění systému na potřeby organizace (zpracování takové dokumentace, která odpovídá skutečnosti a je pracovníky zcela akceptována) a zajištění dokončení nebo přesného naplánování realizace potřebného souladu s legislativou a normami. Pro danou velikost organizace autorka navrhuje trvání této fáze 4-6 měsíců.
3.1.3 Třetí fáze zavádění systému managementu Třetí fáze zavádění systému managementu je zaměřena na: 1. interní audit; 2. přezkoumání systému managementu; 3. externí audit. Třetí a poslední fáze zavádění systému managementu BOZP zahrnuje ověření funkčnosti systému a to jak interně, tak externě - akreditovaným certifikačním orgánem. Ověření funkčnosti je zaměřeno na: plnění požadavků normy organizací; plnění legislativních požadavků organizací; přiměřenost systému k činnostem, potřebám a velikosti organizace; funkčnost systému (je používán systémový a procesní přístup a přístup neustálého zlepšování). Třetí fáze je rozdělena na část zpracovávanou interně v organizaci a část zajišťovanou externě. Tedy jednak interní audit, jeho příprava, realizace a zpracované výstupy, které dále zkoumá management v rámci přezkoumání. A jednak externí část představovanou certifikačním auditem. Celkově by interní část třetí fáze neměla přesáhnout jeden měsíc, stejně jako část externí, která je však odvislá od procesů na straně certifikačního orgánu.
27
3.2 Vstupní hodnocení souladu - implementace systému – ověření funkčnosti systému V rámci této kapitoly autorka uvede praktický způsob naplnění požadavků legislativy a normy dle v předchozích kapitolách popsaného třífázového harmonogramu.
3.2.1 Vstupní hodnocení souladu Na počátku je potřeba, aby společnost deklarovala svou politiku BOZP dle kapitoly 2.4.1, kde se společnost dle požadavků normy zaváže k dodržování související legislativy, ke komunikaci politiky všem zainteresovaným stranám, k neustálému zlepšování a pravidelnému přezkoumávání vhodnosti a její přiměřenosti pro danou organizaci. Je potřeba, aby politika byla formulována skutečně pečlivě s ohledem na danou organizaci a její specifika, tedy aby nebyla příliš obecná a formální, tak aby došlo k jejímu správnému akceptování všemi zainteresovanými stranami. Příklady možného naplnění politiky ukazuje obrázek 4. Obrázek 4 Příklad politiky BOZP Politika BOZP Plníme povinnosti vyplývající z platné legislativy v oblasti BOZP. Náš systém managementu BOZP neustále zlepšujeme a rozvíjíme. Vytváříme a stále zlepšujeme podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí jak pro naše pracovníky, tak pro naše partnery a dodavatele. Systematickým vzděláváním a školením zaměstnanců posilujeme zodpovědnost a angažovanost zaměstnanců v přístupu k vlastnímu zdraví a prevenci rizik na pracovišti. …
Zdroj: Vlastní zpracování.
V rámci první fáze, tedy v rámci vstupního hodnocení souladu, jsou pro oblast BOZP dále využity znalosti legislativních povinností z teoretické části práce. Úvodem je potřeba začít vymezením rozsahu a
popisem samotného systému
managementu BOZP. Míra podrobnosti a komplexnosti systému závisí na samotné organizaci, jejích činnostech a s nimi souvisejících rizicích a na jejích pracovištích, kde je činnost vykonávána. Pro danou společnost je charakteristická administrativní činnost mimo jiné spojená s používáním osobních vozidel při práci. Jak bylo již uvedeno úvodem, při seznámení s uvažovanou společností, je do hodnocení a ošetření rizik potřeba zahrnout nejen oblast pracoviště, ale i přilehlé prostory, kde jako zdroj vstupních informací slouží nájemní smlouva. V případě, že se na pracovišti vyskytují 28
i zaměstnanci jiného zaměstnavatele, jak je tomu v případě dané společnosti, kde působí externí dodavatel software přímo v prostorách dané organizace, je potřeba zajistit dodržení povinnosti vzájemného informování o rizicích. Zejména pak písemnou formu dohody o koordinaci činností v oblasti BOZP, jak je například uvedena v obrázku 5. Obrázek 5 Dohoda o koordinaci BOZP na společném pracovišti DOHODA O KOORDINACI BOZP NA SPOLEČNÉM PRACOVIŠTI Společnost YKS s.r.o. (dále jen zaměstnavatel 1) a Zaměstnavatel 2 (dále jen zaměstnavatel 2) Uzavřeli na základě § 101 zákoníku práce tuto dohodu o koordinaci BOZP na společném pracovišti, kterým je sídlo (adresa) zaměstnavatele 1. Na základě této dohody bude všechny zaměstnance obou zaměstnavatelů v oblasti BOZP koordinovat zaměstnavatel 1, který bude provádět a dokumentovat veškerá opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatelé jsou povinni se vzájemně písemně informovat o rizicích a přijatých patřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a samotného pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Oba zaměstnavatelé s dohodou souhlasí, na důkaz čehož připojují své podpisy. Dohoda je vyhotovena ve dvou pare, přičemž každému zaměstnavateli přísluší jedno. V Praze dne Podpisy
Zdroj: Vlastní zpracování.
Prvním a základním krokem v oblasti BOZP je tedy identifikace rizik. Při zpracování rizik je potřeba zajistit přítomnost (případně nejprve zvolení) zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP, případně (při absenci zástupce) komunikaci se všemi zaměstnanci. Samotné hodnocení rizik je vhodné i v tomto případě svěřit do rukou odborníka, tedy externího bezpečnostního technika, který má pro danou činnost platné živnostenské oprávnění a vlastní platné osvědčení osoby odborně způsobilé (platí vždy 5 let). Výše zmiňované zasazení pracovních činností do podmínek na pracovišti umožní zpracovatelům naplnit registr rizik a
vytvořit klasifikaci rizik. Na základě
identifikovaných rizik je možné zpracování kategorizace práce a směrnice pro BOZP. Směrnice pro BOZP by měla mimo jiné obsahovat hlavně informace o: dodavateli BOZP pro danou společnost (nebo jiný způsob řešení); obecných povinnostech zaměstnavatele a zaměstnanců v oblasti BOZP; metodice pro identifikaci nebezpečí, posuzovaní rizika a určení způsobu řízení; způsobu školení (termíny, osnova, doklad o školení); způsobu
řešení
incidentů
(kniha
zúčastněných); 29
úrazů,
způsob
hlášení,
povinnosti
analýze a prevenci rizik (vstupní a opakované); způsobu řešení první pomoci (umístění a vybavení lékárniček, zdravotníci, traumatologický plán); vymezení zakázaných prací; zajištění potřebných revizí (v dané společnosti na elektrospotřebiče); stanovení OOPP (v dané společnosti pouze ve vozidlech); pracovním prostředí a jeho specifik; požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek a kouření na pracovišti; havarijních stavech. Směrnice je obvykle spojena se směrnicí o požární ochraně, která je v dané společnosti řešena ve spolupráci s majitelem nemovitosti na základě nájemní smlouvy. Na základě provedené analýzy rizik je možné v dalším kroku zahájit práce na zpracování cílů a programů pro BOZP. Zde autorka opět doporučuje tabulkové uspořádání s identifikací jednotlivých cílů a jim přiřazených aktivit, jejich načasování, přidělené zdroje a odpovědnou osobu. Cíle je nutné přezkoumat a aktualizovat v rámci pravidelného ročního přezkoumání systému managementu vrcholovým vedením organizace. Příklad cílů a programů pro jejich splnění ukazuje následující tabulka 4. Tabulka 4 Příklad programu pro BOZP Cíle pro BOZP pro rok 2012 ze dne ... Název cíle cíl 1 ‐ doplnění počtu výstražných vest ve vozidlech dle počtu míst k sezení
Priorita 3 (nízká)
Odpovědnost
Termín
Zdroje
Správce vozového parku
1Q 2012 výběr dodavatele
oddělení dopravy
Správce vozového parku
1Q 2012 nákup
oddělení dopravy
Řidič
2Q 2012 umístění do vozidel
dotčená oddělení
1Q 2012 zpracování žádanek
HR oddělení
HR manažer
1Q 2012 absolvování prohlídek
dotčená oddělení
HR manažer
1Q 2012 založení dokumentace
HR oddělení
zpracování 1Q 2012 dokumentace
HR oddělení
1 (vysoká) HR manažer cíl 2 ‐ doplnění vstupních prohlídek, kde chybí
Aktivita
cíl 3 ‐ zpracování přehledu a 2 (střední) HR manažer harmonogramu vstupních a preventivních prohlídek HR manažer
1Q 2012 umístění na info server HR oddělení
Zdroj: Vlastní zpracování.
V rámci návaznosti na další personální procesy zde navrhuje autorka, mimo oblast BOZP, vytvoření katalogu pozic, který sjednocuje jednak oblast organizační a jednak oblast bezpečnosti práce. Katalog tedy obsahuje všechny pozice v organizační struktuře, jejich uspořádání, jejich úkoly, přidělené odpovědnosti a pravomoci, 30
kategorie práce u jednotlivých pozic, potřebné OOPP a další specifika dle potřeb organizace, čímž se stane multifunkční pomůckou. Příklad zápisu pozice do katalogu ukazuje obrázek 6. Obrázek 6 Příklad popisu pozice v katalogu Zkratka: B‐HRO‐01 Popis pracovní pozice YKS s.r.o. Gabriela Heske Společnost: Jméno pracovníka: HR manažer CFO Název pozice: Nadřízená pozice: Zařazení: oddělení BackOffice 2 Počet podřízených: I. Zastoupení: ext. právník & mzdová úč. Kategorie práce: Riziková oblast: Řidič referent Počet pracovníků na pozici: 1 Odpovědnosti a pravomoci: Řídí proces managementu lidských zdrojů (cíl: soulad s legislativou, soulad potřeb a stavu LZ) Řídí proces oběhu a správy dokumentů (cíl: aktuální databáze smluv, aktualizace sytému … Popis činnosti: Nábor a výběr zaměstnanců, Zajištění vzdělávání zaměstnanců…….. Požadavky na pozici: SŠ/VŠ všeobecné, preferované zaměření právo, personalistika, ekonomie Vzdělání: HR min 2 roky, OFFICE min 2 rok Praxe: komunikační, vyjednávací a analytické dovednosti, samostatnost…. Dovednosti: AJ pokročilá úroveň, MS Office, pracovněprávní legislativa, základy ekonomiky… Znalosti: Potřeba OOPP: nemá přiděleno datum, podpis Schválil: Převzal: Vypracoval:
Zdroj: Vlastní zpracování.
Druhým krokem je analýza všech právních požadavků vztahujících se na organizaci. Zde autorka doporučuje postupovat dle legislativního přehledu ostatních oblastí souvisejících s BOZP, tedy kapitoly 2.5.2. Zde je vhodné sestavit přehlednou tabulku, neboli registr právních předpisů, jednotlivých povinností a míry jejich plnění jak v okamžiku vstupní analýzy, tak v rámci neustálého plnění v budoucnosti. Registr by měl obsahovat identifikátor předpisu (číslo zákona), odkaz na celé znění legislativního předpisu, způsob jeho ošetření v dané společnosti (například odkaz na pracovní řád, směrnici BOZP, dopravní řád) a odpovědné osoby. Legislativní požadavky je potřeba neustále monitorovat a registr aktualizovat. Zde autorka doporučuje zpracování pracovního řádu, který příhodně doplní směrnici pro BOZP tak, aby v těchto dokumentech byly ošetřeny legislativní požadavky z
oblastí, kterými jsou:
pracovnělékařská péče, prostředky první pomoci, zástupce zaměstnanců pro BOZP, informování o rizicích, alkohol, kouření a jiné návykové látky, ochranné a mycí prostředky, školení, pracovní úrazy (možný text vhodný pro začlenění do pracovního řádu ukazuje obrázek 7) a zakázané práce, metodika pro identifikaci a řízení rizik.
31
Obrázek 7 Příklad ošetření pracovního úrazu v pracovním řádu Pracovní úraz (1) V případě, že dojde ke vzniku pracovního úrazu, zaměstnavatel provede opatření vedoucí k plnění povinnosti podle ust. § 105 zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, zejména nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, v platném znění. (2) Nadřízený zaměstnanec ve spolupráci s technikem BOZP a PO zejména: a) vyšetří příčinu a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, a bez vážných důvodů nemění stav na místě úrazu. Pracovní úraz přidělených zaměstnanců vyšetřuje a sepisuje odpovědná osoba uživatele. b) vyhotoví záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři dny nebo k úmrtí zaměstnance; vzor záznamu o úrazu stanoví nařízení vlády č. 494/2001 Sb., c) jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá postiženému zaměstnanci, nebo v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, d) vede v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny, e) ohlásí pracovní úraz a zašle záznam o úraze stanoveným orgánům a institucím (viz. nařízení vlády č. 494/2001 Sb.).
Zdroj: Vlastní zpracování.
V souvislosti s pracovnělékařskou péčí je potřeba vypracovat přehled a harmonogram preventivních prohlídek. V průběhu vstupního hodnocení souladu systému managementu je vhodné proškolit všechny pracovníky organizace na problematiku systému managementu BOZP (případně integrovaného systému managementu). Ideálním stavem je spoluúčast všech pracovníků na vstupní analýze a při zpracování dokumentace. Dokumentaci, na jejímž vytvoření se podíleli, přijímají pracovníci snáze za své, protože v ní vidí svůj přínos a tudíž je pro ně snazší stanovená pravidla dodržovat. V souvislosti se školeními je potřeba vypracovat přehled a harmonogram veškerých souvisejících školení. Autorka v praxi využívá pro oblast BOZP a pracovnělékařské péče jednoho konsolidovaného dodavatele, který umožňuje elektronické vedení harmonogramů školení BOZP a PO, stejně jako zajištění a přípravu harmonogramů vstupních prohlídek, které má daná společnost nastavena u všech pozic jednotně (všichni zaměstnanci podstupují lékařské prohlídky u smluvního lékaře, dle periodicity dané legislativou). Dodavatel poskytuje elektronicky (formou e-learningu a elektronického testu se závěrečným certifikátem) školení BOZP a PO s automaticky přednastavenou periodicitou, evidencí a informováním zaměstnanců a odpovědného pracovníka. Autorkou využívaný personální informační systém dále umožňuje import těchto harmonogramů
přímo
do
elektronické
32
evidence
zaměstnanců
a
zapracování
harmonogramu legislativních školení do plánu všech školení navázaných na systém vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. Pro dokumentaci k systému managementu BOZP autorka používá přednastavené exporty z personálního informačního systému.
3.2.2 Implementace systému Jak již autorka uvádí v harmonogramu u druhé fáze zavádění systému managementu, jsou v rámci implementace dokumentovány postupy dle požadavků normy a uváděny ve zkušební provoz, nad kterým dohlíží a který spolu s realizačním týmem podporují a případně připomínkují vedoucí pracovníci. Na konci implementace jsou k dispozici finální dokumentované postupy, na základě kterých jsou proškoleni všichni zaměstnanci. Jednotlivé dokumentované postupy jsou v organizaci vydány ve formě směrnic, metodických předpisů a pokynů. Jako příklad popisu procesu autorka použila proces řízení lidských zdrojů, který je součástí směrnice o řízení lidských zdrojů. Z důvodu velkého rozsahu je popis procesu k práci připojen v příloze 4. Popis samotný autorka doporučuje zpracovat v grafickém znázornění vzájemných návazností jednotlivých kroků s doplňujícím textovým komentářem a s určením osob odpovědných za jednotlivé kroky. Směrnice sama by pak v dalších částech měla vymezovat oblast svého působení, osobu odpovědnou za správu směrnice a další formální části. Zde je na místě zdůraznit roli vedoucích pracovníků, kteří jsou na jedné straně těmi, kdo dokumentované postupy spoluvytváří a na druhé straně těmi, kdo komunikují s pracovníky a zainteresovanými stranami a jsou schopni vyhodnotit soulad dokumentace a postupů s praxí, popřípadě navrhnout jejich úpravy. Jak již autorka uvádí výše, je velmi vhodná spolupráce všech pracovníků, zejména zde, v oblasti dokumentace postupů, které se pracovníků přímo týkají a které při společném vytváření později snáze akceptují a vezmou za vlastní. V rámci popisování postupů je potřeba také stanovit data, která budou sbírána a
následně v rámci monitorování
a vyhodnocování srovnávána s předchozími obdobími. Takovými daty mohou být například nemocnost tříděná podle konkrétního pracovníka, oddělení, pracoviště či dle měsíců, nebo taktéž tříděné úrazy a jiné incidenty či neshody. Veškeré dodatečné úpravy vyplývající z rozporů mezi dokumentací a praxí je potřeba řešit tak, aby byl zachován systémový a procesní princip a byla plněna legislativa 33
a požadavky norem. Je možné, že potřebné úpravy, tedy aktualizace, dokumentů vyvolají podněty z vnějšku organizace, například změna legislativy. Jak již autorka navrhla
výše,
legislativa,
týkající
se
dané
společnosti,
je
monitorována
a vyhodnocována v registru legislativních požadavků. Jakékoli změny, mající vliv na BOZP, mající původ uvnitř i vně organizace je potřeba zanést do dokumentace a jako aktualizaci
již
existujícího
dokumentu
(dokumentovaného
postupu)
provést
připomínkovacím řízením zainteresovaných stran, schválením, s proškolením všech pracovníků a uložením na určené místo (v dané společnosti na informační datový server). Jak ukládá norma v oblasti řízení dokumentace, je potřeba zajistit, aby pracovníci měli dokumentované postupy (metodické pokyny, směrnice) kdykoli k dispozici v aktuální, plné a platné verzi. Toto je v dané společnosti zajištěno pomocí centrálního úložiště na počítačové síti, které spravuje představitel managementu společnosti (ukládá, reviduje, archivuje, identifikuje) a ke kterému mají přístup (pouze čtení dokumentu) všichni zaměstnanci společnosti. Posledním zdůrazněním je i potřeba napojení všech dokumentů (postupů, záznamů) souvisejících s BOZP na Spisový a skartační řád organizace. Již samotné záznamy a dokumentovaná pravidla obsahují informaci o tom, kdo záznam zhotovuje (funkce dle organizační struktury), kam ho ukládá (oddělení, místo, registratura) a po jakou dobu (skartační lhůty). Sumarizace těchto informací do Skartačního plánu zvyšuje nejenom přehled pracovníků, ale současně zvyšuje důležitost těchto záznamů. Je potřeba mít neustále na paměti důvod vzniku a ukládání záznamů, které v budoucnu mohou být, popřípadě jsou důkazními materiály v případě vzniku potřeby jejich doložení.
3.2.3 Ověření funkčnosti systému Systém managementu je ověřován dvojím způsobem a to interně a externě. Interní ověření spočívá v provedení interního auditu a
následném provedení
přezkoumání systému managementu vrcholovým vedením organizace. Norma OHSAS 18001 věnuje internímu auditu celou kapitolu 4.5.5. Z jednotlivých uvedených pravidel
34
je nezbytné, aby organizace zajistila pravidelné plánované a případně doplňující interní audity (například při změně legislativy). První interní audit pak zpravidla probíhá tak, že vybraní a řádně proškolení interní auditoři provádějí na základě výsledků ze vstupního hodnocení souladu a dle stanovených cílů pro BOZP. Pro začátek interního auditu je obvykle potřeba zpracovat tzv. příkaz k auditu, tedy dokument určující cíle interního auditu, pracovníky provádějící audit, termín auditu a oblasti, které bude audit zkoumat. Pro interní audit je zpravidla potřeba předem připravit katalog otázek k auditu, ze kterých interní auditoři při auditu vycházejí (tj. ke každému procesu vyberou z katalogu stanovený počet otázek) a které hodnotí dle předem určených kritérií. Možné hodnocení jednotlivých otázek a celkové souhrnné hodnocení ukazuje tabulka 5. Tabulka 5 Hodnocení otázek k internímu auditu Hodnocení plnění jednotlivých požadavků 10 bodů Požadavky jsou úplně splněny. 8 bodů
Požadavky převážně splněny, existují jen nepatrné odchylky. (Slovem „převážně“ se míní, že bylo prokázáno splnění více než cca tří čtvrtin (3/4) všech stanovení.)
6 bodů Požadavky částečně splněny, větší odchylky. 4 body Požadavky nedostatečně splněny, závažné odchylky. 0 bodů Požadavky nesplněny. Celkové hodnocení stupně plnění požadavků Podíl celkem získaných bodů a celkového možného počtu bodů odpovídá 90 ‐ 100 % = vyhovuje Podíl celkem získaných bodů a celkového možného počtu bodů odpovídá 70 ‐ 89 % = částečně přijatelné Podíl celkem získaných bodů a celkového možného počtu bodů odpovídá 41 ‐ 69 % = nepřijatelné Podíl celkem získaných bodů a celkového možného počtu bodů odpovídá 0 ‐ 40 % = nevyhovující
Zdroj: Vlastní zpracování.
Otázkami pro interní audit mohou pro oblast BOZP být například tyto: 1. Jsou známy pro společnost relevantní legislativní předpisy, jsou k dispozici a jsou přezkoumány? (Otázka se zaměřuje na to, zda existuje a je spravován a aktualizován registr legislativy.) 2. Jsou pro jednotlivá funkční místa stanoveny odpovědnosti a pravomoci a popis pracovní činnosti? (Otázka se zaměřuje na to, zda existuje aktuální popis pracovních míst, zda je vyřešena zastupitelnost, zda jsou pracovníci prokazatelně s popisem seznámeni.) 3. Jsou nastavené cíle průběžně sledovány a plněny? Existuje v případě neplnění cíle přiměřená reakce?
35
Další interní audity pak vycházejí ze zpráv a výsledků předchozích interních auditů (případná nápravná opatření a jejich ověření) a případných jiných změn, přičemž přezkoumávají veškerou související dokumentaci a samotný systém managementu zejména jeho efektivnost a udržování. Interními auditory je vhodné zvolit nezávislé osoby mimo realizační tým, aby byla zajištěna jejich normou požadovaná nezávislost a objektivita. O realizaci auditu je nezbytně nutné informovat všechny zainteresované pracovníky a strany. O
výsledku interního auditu je předána zpráva všem auditovaným stranám
a pracovníkům, stejně jako představiteli vedení, který s ní seznámí vrcholové vedení organizace. Závěrem interního auditu je vyjádření auditorů ke stavu systému managementu BOZP a jeho prvkům. Na základě zprávy z auditu jsou odpovědnými pracovníky stanovena nápravná opatření a implementovány výsledky vyplývající z nápravných opatření. Dále přichází na řadu přezkoumání systému managementu vrcholovým vedením organizace, které na základě informací od představitele vedení projedná následující: - výsledky interních auditů; - stav politiky BOZP; - plnění stanovených cílů; - dokumentaci incidentů; - hodnocení sledovaných ukazatelů; - možná doporučení na zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP; - možné změny a zlepšení systému managementu BOZP. Ke zmiňovaným oblastem se vedení společnosti písemně vyjádří, popřípadě provede změnu, která je pak zpětně komunikována zainteresovaným stranám a rovněž v písemné podobě uložena mezi záznamy. Externí ověření funkčnosti spočívá v ověření systému managementu akreditovaným certifikačním orgánem. Na začátku je tedy na organizaci, aby na základě výběrového řízení vybrala vhodný (případně požadovaný) certifikační orgán, mající akreditaci pro činnosti dané společnosti (služby, obchod). Vybraný certifikační orgán komunikuje obvykle s představitelem managementu, od kterého si vyžádá vyplnění vstupního dotazníku. Vyplněný vstupní dotazník poskytne
36
certifikačnímu orgánu informace o
společnosti, její identifikaci, o
činnostech
organizace a zavedených systémech managementu, které chce daná organizace certifikovat. Na základě poskytnutých informací zpracovává certifikační orgán závaznou cenovou nabídku a navrhne termíny certifikačních auditů. Před konáním auditu je představitelem vedení auditorům předložena požadovaná dokumentace, u které auditoři zkoumají její soulad s požadavky normy na jednotlivé organizací prováděné činnosti. Před zahájením auditu představitel vedení s dostatečným předstihem informuje všechny auditem dotčené pracovníky. Při ověřování systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci probíhá v první řadě tzv. audit 1. stupně, který je zaměřen na posouzení splnění předpokladů pro certifikaci. Během auditu 1. stupně se auditoři seznámí se systémem managementu BOZP organizace, a to ve vztahu k možným významným nebezpečím a souvisejícím rizikům, k politice a cílům organizace v oblasti BOZP a ke stavu připravenosti organizace na audit 2. stupně. Tento stupeň auditu má být založen na posouzení dokumentace, ale nesmí se omezit jen na ni. První stupeň auditu má poskytnout podklady pro naplánování auditu 2. stupně. Z auditu 1. stupně je zpracována auditní zpráva, která v pozitivním případě potvrdí soulad, nebo v negativním případě uvede tzv. neshody (malé nebo velké), tedy body nesouladu, které společnost musí odstranit a to do auditu 2. stupně, který je zaměřen na komplexní prověření systému managementu (případně integrovaných systémů managementu) jako takového. Výstupem z auditu je písemná auditní zpráva, která shrnuje všechny neshody a případná doporučení. Na základě auditní zprávy auditoři organizaci informují o tom, zda doporučí vystavení požadovaných certifikátů. V rámci vnitřních procesů certifikačního orgánu je vedoucím auditorem předána kompletní dokumentace certifikační komisi, která rozhodne o udělení certifikátu, případně požádá o doplnění údajů nebo opakování auditu. Závěrem jsou organizaci dodány tištěné certifikáty spolu s elektronickými logy certifikace k použití na materiálech organizace. V návaznosti na certifikační audit si organizace s certifikační organizací sjedná rovněž tzv. dozorové audity, které následující dva roky po dobu platnosti certifikátů formou dohledu ověřují trvalou a správnou účinnost certifikovaného systému managementu.
37
4 Závěr Bakalářská práce si na svém počátku uložila dva cíle. Velmi důležitým aspektem pro zpracování práce a obou cílů byla samotná uvažovaná společnost, její aktivity, potřeby, velikost a činnosti v ní probíhající, stejně jako řešení jejího pracoviště. Zde autorka znovu opakuje, že se jedná o malou společnost zaměřenou na administrativní činnost, která je doplněna využitím služebních osobních vozidel. Společnost má pracoviště svého sídla v administrativní budově na základě nájemní smlouvy. Prvním cílem bakalářské práce bylo přehledně zpracovat povinnosti společnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v rozsahu potřebném pro danou společnost. Tento cíl autorka naplnila v rámci kapitoly 2.5, zaměřené na popis povinností zaměstnavatele v jednotlivých legislativních požadavcích metodou rešerše a výběru z legislativy týkající se BOZP. Praktické naplnění cíle, tedy metody a dokumenty, které legislativu naplní a to při dodržení nástrojů systémových norem, autorka zpracovala v rámci kapitoly 3.2 v části vstupního hodnocení souladu a implementace systému, dle harmonogramu, který stanovila v kapitole 3.1. Druhým cílem práce bylo navrhnout postup integrace oblasti BOZP do systému managementu kvality a environmentu. Pro naplnění tohoto cíle použila autorka v úvodu práce stručné uvedení do problematiky systému managementu kvality a systému managementu BOZP a způsobu jejich integrace v rámci kapitol 2.1 - 2.4. V rámci praktické části pak autorka navrhla takové fáze zavedení systému, aby odpovídaly požadavkům normy OHSAS 18001. Při praktickém naplnění systému, pak v rámci kapitoly 3.2 zvolila takový postup, který odpovídal požadavkům relevantních norem. Autorka spojením obou výše popsaných cílů v práci zpracovala základní seznámení s problematikou kvality a BOZP a souvisejícími systémovými normami a jejich požadavky, a v rámci praktické části pak návrh na jejich naplnění a zavedení systému managementu v zamýšleném rozsahu. Autorka se domnívá, že práce může posloužit jako orientační návod pro každého, kdo se zajímá o
implementaci systémů
managementu do podobného typu společnosti, jako je společnost uvažovaná pro tuto bakalářskou práci. V rámci praktické části práce autorka zodpovídala otázky stanovené úvodem práce a to čím se problematika řídí, jaký je postup pro dané řešení v dané společnosti a jak 38
prakticky naplnit definované požadavky. Z výše uvedeného je patrné, že problematika vychází z norem, legislativy a potřeb organizace. Pro řešení v rámci dané organizace, tak jak byla autorkou specifikována, navrhla autorka třífázové řešení zavádění systému. Poslední otázkou praktického naplnění požadavků se zabývá poslední subkapitola 3.2, kde autorka popisuje jednotlivé typy dokumentů, metody jejich zpracování a závěrečné ověření správnosti. Autorka pro práci čerpala zejména z textu samotných systémových norem a legislativy, která je pro danou oblast závazná. V analyticko-praktické části práce autorka čerpala z vlastní zkušenosti se zaváděním systému managementu BOZP a jeho integrace se systémem managementu kvality. Závěrem je potřeba opět zdůraznit, že české legislativní prostředí je pro danou problematiku velmi rozsáhlé a detailní, což prakticky umožňuje bezproblémové naplnění požadavků normy, aniž by bylo potřeba stavět požadavky normy do světla něčeho nestandardního. Naopak plněním požadavků normy lze vhodně rozšířit či podpořit požadavky legislativního rámce. Legislativa oblasti BOZP a norma ČSN OHSAS 18001:2008 tedy procházejí v České republice problematikou BOZP téměř ruku v ruce a využití systémových nástrojů může být pro každou organizaci jedině přínosem. Úplným závěrem práce je nutno podotknout, že celý autorčin projekt implementace legislativních povinností v
oblasti BOZP do společnosti s
využitím nástrojů
systémových norem managementu byl v uvažované společnosti v praxi úspěšný a společnost se nadále těší z funkčního integrovaného systému managementu.
39
Literatura Primární zdroje ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky. Praha : Český normalizační institut, 2008, 40 s. ČSN OHSAS 18002:2009 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Směrnice pro implementaci OHSAS 18001:2009. Praha : Český normalizační institut, 2009, 102 s. ČSN EN ISO 9000:2006 Systémy managementu kvality - Základní principy a slovník. Praha : Český normalizační institut, 2006, 64 s. ČSN EN ISO 9001:2009 Systémy managementu kvality – Požadavky. Praha : Český normalizační institut, 2009, 56 s. ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST, VDA 12 Orientace na procesy přeložil dr. Milan Gajdula 1 . vydání Praha : Česká společnost pro jakost, 2003, 126 s. ISBN 80-02-01532-0 . ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., v pl. znění, zákoník práce. ČESKO. Zákon č. 309/2006 Sb., v pl. znění, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). ČESKO. Zákon č. 251/2005 Sb., v pl. znění, o inspekci práce. ČESKO. Zákon č. 373/2011 Sb., v pl. znění, o specifických zdravotních službách. ČESKO. Zákon č. 379/2005 Sb., v pl. znění, o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. ČESKO. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., v pl. znění, o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. ČESKO. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., v pl. znění, kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků.
40
ČESKO. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v pl. znění, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., v pl. znění. ČESKO. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v pl. znění, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. ČESKO. Vyhláška č. 79/2013 Sb., v pl. znění, o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., v pl. znění, o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). ČESKO. Vyhláška č. 288/2003 Sb., v pl. znění, kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. ČESKO. Vyhláška č. 440/2001 Sb., v pl. znění, o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Odborné knihy a časopisy VEBER, J . A KOL., Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce 2. vydání Praha : Management Press, s.r.o., 2010, 359 s. ISBN 978-80-7261-210-9 . NENADÁL, J ., NOSKEVIČVÁ, D ., PETŘÍKOVÁ, R ., PLURA, J ., TOŠENOVSKÝ, J ., Moderní management jakosti – Principy, postupy a metody, 1. vydání Praha : Mangement Press s.r.o., 2011, 377 s. ISBN 978-80-7261-186-7 . ČERMÁK, J ., Bezpečnost práce aktualizované okruhy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 1. vydání Praha : EUROUNION Praha, s.r.o ., 2008, 710 s. ISBN 978-80-7317-071-4 . VYTLAČIL, M., MAŠÍN, I., STANĚK, M., Podnik světové třídy : Geneze produktivity a kvality, 1.vydání Liberec : Institut průmyslového inženýrství s.r.o., 1997, 280 s. ISBN 80902235-1-6 .
41
Přílohy Příloha 1 Vztahy mezi OHSAS 18001:2007, ISO 14001:2004 a ISO 9001:2008 Tabulka A.1: Vztahy mezi OHSAS 18001:2007, ISO 14001:2004 a ISO 9001:2008 OHSAS 18001/2007
ISO 14001:2004
ISO 9001:2008
‐
Úvod
‐
Úvod
0 0.1 0.2 0.3 0.4
1
Předmět normy
1
Předmět normy
1 1.1 1.2
Úvod Obecně Procesní přístup Vztah ISO 9004 Kompatibilita s jinými systémy managementu Předmět Obecně Aplikace
2
Citované publikace
2
Normativní odkazy
2
Citované normativní dokumenty
3 4
Termíny a definice Požadavky na systém managementu BOZP (pouze nadpis)
3 4
Termíny a definice
3 4
Termíny a definice Systém managementu kvality (pouze nadpis)
4.1
Všeobecné požadavky
4.1
Požadavky na systém environmentálního managementu (pouze nadpis) Všeobecné požadavky
4.1 5.5
Všeobecné požadavky Odpovědnost, pravomoc a komunikace Odpovědnost a pravomoc
4.2
Politika BOZP
4.2
Environmentální politika 5.1
4.3
5.3 8.5.1 Plánování (pouze nadpis) 5.4 Environmentální aspekty 5.2 7.2.1
5.5.1
4.3 4.3.1
Plánování (pouze nadpis) Identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení
4.3.1
7.2.2 4.3.2
Požadavky právních předpisů a 4.3.2 jiné požadavky
Požadavky právních předpisů a jiné požadavky
5.2 7.2.1
4.3.3
Cíle a programy
Cíle, cílové hodnoty a program(‐y)
5.4.1 5.4.2
4.3.3
4.4
Implementace a provoz
4.4.1
Zdroje, úlohy, odpovědnost povinnost a pravomoc
Zavedení a provoz
4.4.2
Odborná způsobilost, výcvik a 4.4.2 povědomí
4.4.3
Komunikace, spoluúčast a konzultace
4.4.1
4.4.3
Angažovanost a aktivita managementu Politika kvality Neustálé zlepšování Plánování (pouze nadpis) Zaměření na zákazníka Určování požadavků týkajících se produktu Přezkoumání požadavků týkajících se produktu Zaměření na zákazníka Určování požadavků týkajících se produktu
8.5.1
Cíle kvality Plánování systému managementu kvality Neustálé zlepšování
7
Realizace produktu (pouze nadpis)
Zdroje, úlohy, odpovědnost a pravomoc 5.5.1 5.5.2 6.1 6.3 Odborná způsobilost, výcvik a povědomí
6.2.1 6.2.2
Komunikace
5.5.3 7.2.3
Angažovanost a aktivita managementu Odpovědnost a pravomoc Představitel managementu Poskytování zdrojů Infrastruktura (Lidské zdroje) Obecně Kompetence, vědomí závažnosti a výcvik Interní komunikace Komunikace se zákazníkem
4.4.4
Dokumentace
4.4.4
4.4.5
Řízení dokumentů
4.4.5
Řízení dokumentů
4.2.3
4.4.6
Řízení provozu
4.4.6
Řízení provozu
7.1 7.2 7.2.1
Dokumentace
4.2.1
7.2.2 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5 7.3.6 7.3.7 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.5 7.5.1 7.5.2 4.4.7
Havarijní připravenost a reakce 4.4.7
4.5
Kontrola (pouze nadpis)
4.5
755 Havarijní připravenost a 8.3 reakce Kontrola (pouze nadpis) 8
4.5.1
Měření a monitorování výkonnosti
4.5.1
Monitorování a měření
7.6
8.2.3
(Požadavky na dokumentaci) Obecně Řízení dokumentů Plánování realizace produktu Procesy týkající se zákazníka Určování požadavků týkajících se produktu Přezkoumání požadavků týkajících se produktu Plánování návrhu a vývoje Vstupy pro návrh a vývoj Výstupy z návrhu a vývoje Přezkoumání návrhu a vývoje Ověřování návrhu a vývoje Validace návrhu a vývoje Řízení změn návrhu a vývoje Proces nakupování Informace o nakupování Ověřování nakupovaného produktu Výroba a poskytování služeb Řízení výroby a poskytování služeb Validace procesů a poskytování služeb Ochrana produktu Řízení neshodného produktu Měření, analýza a zlepšování (pouze nadpis) Řízení monitorovacího a měřícího zeřízení (Měření, analýza a zlepšování) Obecně Monitorování a měření procesů Monitorování a měření produktu Analýza údajů
4.5.2
Hodnocení souladu
4.5.2
4.5.3
Vyšetřování incidentu, ‐ neshody, nápravná opatření a preventivní opatření (pouze nadpis) Vyšetřování incidentu ‐
Monitorování a měření procesů
Hodnocení souladu
Monitorování a měření produktu
4.5.3.2 Neshody, nápravná opatření a 4.5.3 preventivní opatření
‐
‐
‐
‐
‐
‐
Neshoda, opatření k nápravě a preventivní opatření
Řízení neshodného produktu Analýza údajů Nápravná opatření Preventivní opatření Ŕízení záznamů
4.5.4
Řízení záznamů
4.5.4
Řízení záznamů
8.3 8.4 8.5.2 8.5.3 4.2.4
4.5.5
Interní audit
4.5.5
Interní audit
8.2.2
Interní audit
4.6
Přezkoumání systému managementu
4.6
Přezkoumání vedením
5.1
Angažovanost a aktivita managementu Přezkoumání systému managementu (pouze nadpis) Obecně Vstup pro přezkoumání Výstup z přezkoumání Neustálé zlepšování
5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 8.5.1
Zdroj: ČSN OHSAS 18001:2008, příloha A.
Příloha 2 Přehled legislativy Zákon č.262/2006 Sb., Zákoník práce, (část pátá) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 47/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických a technických zařízeních) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění Vyhláška č. 107/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
Zdroj: Vlastní zpracování.
Příloha 3 Pokuty dle zákona č. 251/2005 Sb., v pl. znění, o inspekci práce Správní delikt Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší § 23 povinnost vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z 62, 2777, 279, 280, 287 a 339 zákoníku práce.
§ 24
Pokuta až do výše 200 000 Kč
Nezajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých 400 000 Kč plnění a plnění .peněžité hodnoty, a odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, Diskriminuje zaměstnance ( §16 zákoníku práce). Postihne nebo znevýhodní zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Neprojedná se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zaměstnanců jeho stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.
§ 25 Poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. 300 000 Kč § 25 Neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. § 26 Neposkytne zaměstnanci ze stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejnou mzdu nebo plat jako jinému zaměstnanci.
§ 26
§ 26
§ 27 § 28
§ 28
§ 28
§ 28
Neposkytne zaměstnanci odměnu za pracovní pohotovost nebo ji neposkytne ve stanovené výši. Neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas. Neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci. Poskytne zaměstnanci složku platu, kterou právní předpisy neupravují, nebo mu poskytne složku mzdy nebo platu, na kterou mu nevznikl nárok, anebo ji poskytne způsobem, který právní předpisy nedovolují. Nezajistí podmínky stanovené pro normování práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat, alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě minimálního mzdového tarifu nebo plat ve stanovené výši. Neposkytne zaměstnanci ve stanoveném termínu mzdu nebo plat nebo některou její složku. Neposkytne zaměstnanci příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci. Neposkytne zaměstnanci příplatek k platu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky. Odmění zaměstnance v rozporu s 103 odst. 1 písm. K) zákoníku práce, Neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci podle dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Uplatňuje‐li pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu podmínky pro její uplatňování, Započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem Nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti, Neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci, Nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, Nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se zákonem o pracovní době a dob odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, Nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, Nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc Uplatňuje‐li pružnou pracovní dobu, nestanoví v pracovním řádu podmínky pro její uplatňování, Neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, Nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, Nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech, Zahrne nesprávně svátky do pracovní doby, Nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, Vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce, Poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 1 rok, prací přesčas, Zaměstná mladistvé zaměstnance prací v noci, nejde‐li o jejich výchovu k povolání, Nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem, Nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu,
10 000 000 Kč 500 000 Kč
1 000 000 Kč
2 000 000 Kč
200 000 Kč 300 000 Kč
400 000 Kč
1 000 000 Kč
2 000 000 Kč
Nezajistí splnění podmínek při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, Nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn, Odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo a oddech, Nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s 93 odst. 2, 241 odst. 3 věta druhá zákoníku práce, Nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce, Zaměstná mladistvé zaměstnance prací přesčas, Poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo § 29 další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu. § 30 Neplní informační povinnost stanovenou v 108 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Nezajistí spolupráci osob na jednom pracovišti, aby byli kromě jejich zaměstnanců chráněni také zaměstnanci jiné osoby. Nepřizná odborovým orgánům právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v 322 zákoníku práce. Nepřizná zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Nezajistí na pracovištích dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje nebo zneužívat jiné návykové látky. Neplní povinnost poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neplní povinnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi stanoveném v 18 zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
200 000 Kč 300 000 Kč
§ 30 Nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
400 000 Kč
Nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím. Nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání. Nedoručí inspektorátu oznámení o zahájení prací, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
§ 30 Nezajistí s ohledem na možné ohrožení života nebo zdraví bezpečnost fyzických osob zdržujících se s jejím vědomím na jejích pracovištích.
1 000 000 Kč
Neposkytne bezplatně osobní ochranné prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čistící a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Neplní povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v nařízení vlády o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády o bližších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
§ 30
§ 31
§ 31
§ 31
§ 32
§ 33 § 33 § 33 § 33a § 34
Neplní povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v nařízení vlády, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Poruší povinnost týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Nepřizná právo odmítnout výkon práce, o níž lze mít důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví zaměstnanců, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance. Nezajistí přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Nedodrží povinnost při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v 101 až 103 zákoníku práce. Nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu nebo nekontroluje jejich používání. Neumístí bezpečnostní značky nebo nezavede signály, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů. Zaměstná mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. Správní delikty právnických osob na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců: Neplní povinnost vyhovět žádosti zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, přestože jí v tom nebrání vážné provozní důvody. Při zaměstnávání mladistvých zaměstnanců se neřídí lékařským posudkem. Poruší postup při vysílání těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečujícího o dítě, zaměstnance, který prokázal, že převážně sám dlouhodobě pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), na pracovní cestu nebo postup při přeložení stanovený v 240 zákoníku práce. Neposkytne mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou nebo ji poskytne v rozporu s 195 až 198 zákoníku práce. Nezabezpečí lékařské vyšetření mladistvého zaměstnance v případech stanovených v 247 zákoníku práce. Nepřevede těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce devátého měsíce po porodu nebo zaměstnankyni, která kojí, na jinou práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu. Neposkytne přestávky ke kojení nebo je poskytne v rozporu s 242 zákoníku práce. Zaměstná mladistvé zaměstnance nepřiměřenými pracemi v rozporu s 244 až 246 zákoníku práce. Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví: Zaměstnavatel nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé osoby. Správní delikty právnických osob na úseku vyhrazených technických zařízení : Nedodrží určenou lhůtu pro odstranění závad zajištěných při kontrole. Bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení provádí ve stanovených případech prohlídky, revize nebo zkoušky. V rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu. Pozn. Také zákaz činnosti a odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru. Poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309 zákoníku práce. Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti tím, že umožní dítěti výkon této činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.
Zdroj: Vlastní zpracování dle zákona č. 251/2005 Sb., v pl. znění.
2 000 000 Kč
300 000 Kč
500 000 Kč
1 000 000 Kč
2 000 000 Kč
1 000 000 Kč 2 000 000 Kč 2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 2 000 000 Kč
Příloha 4 Příklad popisu procesu řízení lidských zdrojů Vývojový diagram:
1
Začátek
1 Plánování zaměstnanců
2
2 Výběr zaměstnanců
3 Uzavření pracovního poměru
4 Zaškolení zaměstnanců
5 Hodnocení po zkušební době
6 Splňuje zaměstnanec požadavky?
9 Hodnocení školení
10 Pravidelné hodnocení zaměstnanců
Vedení společnosti stanovuje strategický plán, jehož součástí jsou i požadavky na zajištění pracovníků a naplánování prostředků na vzdělávání. Vedoucí oddělení v případě potřeby vznáší požadavek na zajištění pracovníka (podléhá schválení jednatele). HR manažer zajistí kvalitní uchazeče na hledanou pozici. Výběrové řízení řídí HR manažer ve spolupráci s vedoucím pracovníkem. Požadavky na danou pozici jsou uvedeny u příslušné pozice v Katalogu pozic. Vybraný uchazeč musí být seznámen s vnitřními předpisy společnosti a absolvovat vstupní lékařskou prohlídku ještě před vznikem pracovního poměru. Na základě výsledku výběrového řízení se provede příjem nového zaměstnance, který spočívá v uzavření pracovní smlouvy a vytvoření osobní složky zaměstnance. Vstupní školení zaměstnanců (jakost, BOZP/PO) zajišťuje HR manažer v den nástupu zaměstnance. Zaškolení na pracovišti provádí vedoucí pracovník nového zaměstnance.
HR Manažer HR manažer
4
HR manažer Vedoucí pracovník
5
HR manažer Vedoucí pracovník
Vedoucí pracovník a HR manažer provedou nezávisle na sobě ústní hodnocení pracovníka po zkušební době a přednesou tato hodnocení jednateli společnosti.
6
Jednatel ANO/NE
7
HR manažer Vedoucí pracovník
Jednatel ve spolupráci s vedoucím pracovníkem a HR manažerem rozhodne o pokračování pracovního poměru, případně přeřazení na jiné pracovní místo, případně dá požadavek na další vzdělávání. Vedoucí pracovník vznáší ke konci roku požadavky na školení na příslušný rok. HR manažer sestavuje požadavky na zákonná školení, která jsou součástí plánu školení. HR manažer sestavuje komplexní harmonogram školení. Požadavky na školení se vznáší i v případech změny technologie případně při přeřazení zaměstnance na jiné pracovní místo.
NE
8 HR manažer
8 Realizace školení
Komentář:
3
ANO
7 Plánování školení
Odpovědná osoba: Vedení společnosti Vedoucí pracovník HR Manažer HR manažer Vedoucí pracovník
Č.
9
Zaměstnanec HR manažer
10
Jednatel Vedoucí pracovník Zaměstnanec HR manažer
Konec
Zdroj: Vlastní zpracování.
HR manažer zajistí výběr a schválení školící organizace, stejně jako organizaci školení. HR manažer průběžně sleduje plnění plánu školení včetně jeho vyhodnocení. Všechny záznamy o provedených školení jsou uloženy u HR manažera. V rámci hodnocení školení se provádí hodnocení školící akce, které provádí účastníci školení po školení u HR manažera pomocí hodnotícího dotazníku. Na základě hodnocení školení se provádí hodnocení školících organizací, které poté slouží jako informace k hodnocení případně dalšímu výběru školící organizace. Jednatel provádí jednou ročně hodnocení vedoucích zaměstnanců. Vedoucí pracovník provádí jednou ročně hodnocení podřízených a o výsledcích informuje jednatele a HR manažera. Hodnocení zaměstnanců obsahuje: hodnocení pracovního výkonu hodnocení účinnosti výcviku u vybraných školení spokojenost zaměstnanců Záznam o pravidelném hodnocení zaměstnanců je zpracován do hodnotícího formuláře, podepsán oběma stranami a uložen v osobní složce zaměstnance u HR manažera. V případě nevyhovujícího hodnocení rozhodne jednatel ve spolupráci s vedoucím pracovníkem o ukončení pracovního poměru. Potřebné náležitosti k ukončení pracovního poměru zajišťuje HR manažer.
