VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 RADKA PROKOPCOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

RADKA PROKOPCOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Dlouhodobý majetek

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Říjen/2012

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Radka Prokopcová/PE27

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Lenka Holečková

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: 30. 08. 2012 v Praze _____________________________ podpis studenta



PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Lence Holečkové za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

DLOUHODOBÝ MAJETEK FIXED ASSETS

Autor: Radka Prokopcová

Souhrn Bakalářská práce se zabývá dlouhodobým majetkem a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje popisu dlouhodobého majetku. První část je zaměřena na kategorizaci dlouhodobého majetku a jeho charakteristiku. Dále se práce věnuje jeho ocenění a specifikaci různých druhů oceňovacích metod a jejich členění. V kapitole zabývající se odpisy je popsán rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Poslední teoretická část je zaměřena na odloženou daň. Praktická část zahrnuje vyhodnocení rozdílů jednotlivých typů odpisů a posouzení vlivu rozdílu ve výši účetních a daňových odpisů na cash-flow a následnému vykázání odložené daně s jejím vlivem na účetní výsledek hospodaření vybrané organizace. Summary Presented bachelor work deals with fixed assets and it is divided into two parts: theoretical and practical one. The first one mentioned above is dedicated to the categorization of assets and its characteristics. The first chapter describes existing evaluating methods and their specifics. There is a difference described between accounting and tax concept in the chapter concerned on depreciations. The last chapter of theoretical part is focused on deferred tax. The practical part includes evaluation of the differences of each depreciation type and assessment of impact of the difference in the value of accounting and tax depreciations on cash-flow and subsequent determination of deffered tax with its impact on the accounting profit of the company. Klíčová slova: Dlouhodobý majetek, pořizovací cena, odpisy, odložená daň. Keywords: Fixed assets, acquisition cost, depreciations, deferred tax. JEL Classification: M41 – Accounting M20 – Business Economics: General M49–Accounting: Other

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 3 2.1 Charakteristika dlouhodobého majetku v ČR ........................................................................ 3 2.1.1

Dlouhodobý hmotný majetek ........................................................................................... 4

2.1.2

Dlouhodobý nehmotný majetek........................................................................................ 6

2.1.3

Dlouhodobý finanční majetek........................................................................................... 8

2.2 Oceňování dlouhodobého majetku ........................................................................................ 8 2.2.1

Ocenění majetku ke dni uskutečnění účetního případu .................................................... 9

2.2.2

Ocenění ke konci rozvahového dne ................................................................................ 13

2.2.3

Doplňující informace ke vstupní ceně ............................................................................ 13

2.3 Odpisování dlouhodobého majetku ..................................................................................... 14 2.3.1

Účetní odpisy .................................................................................................................. 14

2.3.2

Daňové odpisy ................................................................................................................ 18

2.4 Odložená daň v ČR z titulu rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy .............................. 23

3 Analytická/praktická část práce.................................................................................. 24 3.1 Charakteristika vybraného souboru majetku ....................................................................... 24 3.2 Rovnoměrné účetní odpisy a rovnoměrné daňové odpisy ................................................... 25 3.2.1

Účetní doba odpisování rovna daňové ............................................................................ 26

3.2.2

Účetní doba odpisování kratší než daňová ..................................................................... 28

3.2.3

Účetní doba odpisování delší než daňová ....................................................................... 29

3.2.4

Účetní doba odpisování dle reálné životnosti majetku ................................................... 30

3.3 Rovnoměrné účetní odpisy a zrychlené daňové odpisy ....................................................... 32 3.3.1

Účetní doba odpisování rovna daňové ............................................................................ 33

3.3.2

Účetní doba odpisování menší než daňová ..................................................................... 34

3.3.3

Účetní doba odpisování delší než daňová ....................................................................... 34

3.3.4

Zvolená účetní doba odpisování dle opotřebení majetku ............................................... 34

4 Závěr ........................................................................................................................... 35 Literatura Přílohy

Seznam zkratek ČÚS

České účetní standardy

ZDP

Zákon o daních z příjmů

Seznam tabulek Tabulka 1 Soubor majetku .............................................................................................. 25 Tabulka 2 Rovnoměrné daňové odpisy 2010 .................................................................. 26 Tabulka 3 Účetní odpisy 2010 – stejná doba odpisování s daňovou .............................. 27 Tabulka 4 Zvolená účetní doba odpisování .................................................................... 28 Tabulka 5 Účetní odpisy 2010 – kratší doba odpisování než daňová ............................. 28 Tabulka 6 Zvolená účetní doba odpisování .................................................................... 29 Tabulka 7 Účetní odpisy 2010 – delší doba odpisování než daňová .............................. 30 Tabulka 8 Zvolená účetní doba odpisování dle opotřebení ............................................ 31 Tabulka 9 Účetní odpisy 2010 – doba odpisování dle opotřebení majetku .................... 32 Tabulka 10 Zrychlené daňové odpisy 2010 .................................................................... 33 Tabulka 11 Odpisové skupiny Tabulka 12 Základní roční odpisová sazba pro hmotný majetek Tabulka 13 Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 20 % Tabulka 14 Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 15 % Tabulka 15 Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 10 % Tabulka 16 Koeficienty pro zrychlené odpisování Tabulka 17 Rovnoměrné účetní odpisy a rovnoměrné daňové odpisy Tabulka 18 Rovnoměrné účetní odpisy a zrychlené daňové odpisy

Seznam příloh Příloha 1 Odpisové skupiny Příloha 2 Roční odpisové sazby při rovnoměrném odpisování Příloha 3 Koeficienty pro zrychlené odpisování Příloha 4 Rovnoměrné účetní odpisy a rovnoměrné daňové odpisy Příloha 5 Rovnoměrné účetní odpisy a zrychlené daňové odpisy

1 Úvod Dlouhodobý majetek využívají podnikatelé ke své podnikatelské činnosti, jejímž hlavním cílem je produkce výrobků, prodej zboží, poskytování služeb atd. U dlouhodobého majetku je třeba vzít na vědomí, že jeho spotřeba bývá rozložena do více zdaňovacích i účetních období. Bakalářská práce se zabývá dlouhodobým majetkem nejen z hlediska účetního, ale i daňového. Vychází především ze zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v některých případech i z českých účetních standardů. Dlouhodobý majetek není pouze položkou vykazovanou v rozvaze, ale i výrobním prostředkem, prostřednictvím něhož lze z účetního hlediska ovlivnit výsledek hospodaření. Cílem práce je vymezení pojmu dlouhodobý majetek, analýza možností jeho ocenění a odpisování,

dále

rozbor

odložené

daně

z teoretického

hlediska.

Následně

na praktickém příkladu konkrétní společnosti budou rozebrány zejména účetní a daňové odpisy, které budou porovnány. Rozdíl účetních a daňových odpisů může ovlivnit cash−flow, následnou výši vykázané odložené daně a její dopad na účetní výsledek hospodaření. Pro správné určení odložené daně není podstatné pouze zařazení dlouhodobého majetku do odpovídající daňové skupiny odpisování, ale i stanovení skutečného morálního a technického opotřebení. Ve většině případů účetní jednotky tuto skutečnost nezohledňují a účetní dobu odpisování ztotožňují s daňovou. Tímto způsobem však porušují účetní zásadu opatrnosti1. Praktická část práce aplikuje teorii na vybraný podnik. Následně předkládá doporučení, jak ovlivnit výši daní s ohledem na odvod daně z příjmů právnických osob a jak se připravit na nepředvídatelné situace, jež mohou v průběhu dalších let ekonomické aktivity nastat.

1

RYNEŠ, P. (2012). Podvojné účetnictví a závěrka 2012. Olomouc: ANAG, str. 29.

1

První část bakalářské práce popisuje dlouhodobý majetek – jednotlivé složky, jeho dělení a podmínky nezbytné pro zařazení do evidence dlouhodobého majetku. Další kapitola se zabývá oceněním dlouhodobého majetku, a to ke dni uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni. Nechybí vymezení používaných oceňovacích metod. Třetí oddíl práce je věnován odpisům, které představují postupné rozpouštění pořizovací ceny dlouhodobého majetku do nákladů jako peněžního ekvivalentu míry opotřebení. Odpisy jsou definovány z pohledu účetního i daňového, které je v praxi nutné rozlišovat. Poslední část teoretické pasáže popisuje ryze účetní pojem „odložená daň“ definující rozdíl mezi účetním a daňovým pohledem na problematiku. Praktická část bakalářské práce se zabývá odloženou daní a daňovou optimalizací prostřednictvím odpisů ve vybraném subjektu pomocí metody analýzy a následné komparace. Pro lepší srozumitelnost bude vše názorně vysvětleno na výpočtech.

2

2 Teoreticko-metodologická část práce Tato kapitola popisuje základní charakteristiky dlouhodobého majetku, jeho ocenění, odpisování a odloženou daň v České republice.

2.1 Metodika práce Prvním krokem při přípravě této práce byla bližší definice tématu. Po zhodnocení dostupnosti dat a literárních zdrojů je v práci charakterizován dlouhodobý majetek z pohledu účetního a daňového. S ohledem na dnešní trendy v podnikových financích není práce zaměřena na diverzifikaci a systémové zařazování majetku, ale spíše na vymezení dlouhodobého majetku, jeho ocenění, odpisy, odloženou daň v ČR a její vliv na výsledek hospodaření. Za tímto účelem bylo nutné dohledat platnou legislativu a vyhledat firmu s vhodným souborem majetku. Pramenem pro teoretickou část práce je odborná literatura pojednávající zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., vyhláškou o účetnictví 500/2002 Sb. Hlava II, § 6, § 7 a § 8, ČÚS č. 13 a 14 a zákonem o daních z příjmu č. 586/1992 Sb., a to v § 26 a § 32a. Zdrojem pro praktickou část práce je konkrétní soubor majetku vybrané účetní jednotky. Poskytnuté údaje byly použity pro výpočet účetních a daňových odpisů v závislosti na délce doby odpisování. Zpracovávaná data jsou zanesena do tabulek, ke kterým je připojen komentář obsahující zhodnocení. Obdobným způsobem je posupováno v celé praktické části. Závěrečná část obsahuje porovnání výsledků jednotlivých bodů a kvantifikaci vlivu na výsledek hospodaření. Souhrnná tabulka jednotlivých odpisů je uvedena v příloze.

2.2 Charakteristika dlouhodobého majetku v ČR V České republice je dlouhodobý majetek z hlediska účetnictví podnikatelů upraven zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., vyhláškou o účetnictví Hlava II, § 6, § 7 a § 8 a dále ČÚS č. 13 a 14. Z hlediska daňového je vymezen v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, a to v § 26 a § 32a.

3

Jak uvádí Valouch2, dlouhodobý majetek je takový majetek, jenž plní samostatné technicko-ekonomické funkce a jehož spotřeba bývá rozložena do více zdaňovacích a účetních období. Člení se na hmotný, nehmotný a finanční.

2.2.1

Dlouhodobý hmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek se nepořizuje za účelem dalšího prodeje, nevstupuje přímo do vyráběného produktu a má fyzickou podobu. Účetní jednotka si sama stanoví cenový limit ve své účetní vnitropodnikové směrnici. Majetek je zařazen do dlouhodobého dle § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ale i dle § 26 zákona č. 586/2002 Sb. o daních z příjmů dnem uvedení do používání. Obor účetnictví a daní spolu úzce souvisí. Pohled na dlouhodobý hmotný majetek z hlediska daní je téměř totožný s pohledem účetním. Zákon o daních z příjmů však na rozdíl od účetnictví nerozlišuje majetek dle časové využitelnosti, ale pouze na základě podoby majetku. Hmotný majetek je přesně vymezen v § 26 zákona č. 586/2002 Sb. o daních z příjmů. Daňová oblast se liší od účetní v definici pojmu dlouhodobý hmotný majetek. Zákon o daních z příjmů hovoří pouze o hmotném majetku3. Z vymezení pojmu v § 26 zákona č. 586/2002 Sb. o daních z příjmů lze odvodit, že se jedná o majetek dlouhodobý. Jednotlivé druhy hmotného majetku přesně definuje § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Jedná se o následující kategorie4: − pozemky − veškeré pozemky, které nejsou zbožím, bez ohledu na výši ocenění, − stavby − bez ohledu na dobu použitelnosti a výši ocenění obsahují stavby včetně budov, důlní stavby pod povrchem a důlní díla, vodní díla a další stavební díla, byty a nebytové prostory podle zvláštních právních předpisů, otvírky nových hlinišť, lomů a pískoven, technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

2

VALOUCH, P. (2011). Účetní a daňové odpisy 2011. Praha: GRADA, str. 9.

3


4

Vyhláška č. 500/2002 Sb., část druhá, § 7 odst. 1 - 6.

4

− samostatné movité věci a soubory movitých věcí − jedná se o předměty se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok, kde si výši ocenění určí účetní jednotka, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku a drahé kovy bez ohledu na výši ocenění. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok, které nejsou nevykázané v položce samostatné movité věci a soubory movitých věcí se považují za zásoby, − pěstitelské celky a trvalé porosty − představují je ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru, trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí, − dospělá zvířata a jejich skupiny − součástí této kategorie jsou dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění, které stanoví účetní jednotka s ohledem na respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce dospělá zvířata a jejich skupiny se účtuje jako o zásobách, − jiný dlouhodobý majetek − zahrnuje „ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a dost. 3, umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, popřípadě jejich soubory.“5 U staveb a samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí se lze také setkat s pojmem technické zhodnocení. Podle Prudkého a Lošťáka6 se jedná o výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace

5

Vyhláška č. 500/2002 Sb., část druhá, § 7 odst. 6.

6

PRUDKÝ, P., LOŠŤÁK, M. (2011). Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2011. Olomouc: ANAG, str. 73.

5

majetku, jejichž výše v úhrnu za zdaňovací období převyšuje částku 40 000 Kč. K jeho účtování a odepisování je „oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, a to od částky stanovené zákonem o daních z příjmů, drobného hmotného majetku od částky technického zhodnocení stanovené zákonem o dani z příjmů.“7 Od 1. 1. 2011 definuje § 30b zákona o daních z příjmů novou skupinu hmotného majetku8, a to hmotný majetek využívaný k výrobě elektřiny ze slunečního záření. Pouze v případě užití majetku k výše zmíněnému účelu, lze aplikovat speciální režim odpisování.

2.2.2

Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý nehmotný majetek vymezuje § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Ryneš9 ve své knize uvádí, že se jedná o majetek nehmotné povahy s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Účetní jednotka má možnost rozhodnout o zařazení majetku nebo přímém účtování nákladů na jeho pořízení. Stanovuje taktéž výši ocenění nehmotného majetku s výjimkou goodwillu, avšak nesmí porušit princip významnosti a věrného a poctivého zobrazení. Daňové předpisy upravují nehmotný majetek v § 32a zákona o daních z příjmů. Daňová oblast stanovuje pevně limit vstupní ceny 60 000 Kč. Pro účely zákona o daních z příjmů se nepovažuje za nehmotný majetek goodwill, povolenka na emise skleníkových plynů nebo preferenční limit, individuální produkční kvóty a individuální limity prémiových práv. Výše uvedené majetkové hodnoty jsou nabývány od státu bezplatně a lze je také využívat k dalšímu obchodování. O těchto položkách se musí účtovat, ale zákon o daních z příjmů nepovoluje daňový odpis10.

7

Vyhláška č. 500/2002 Sb., část druhá, § 7 odst. 7.

8


9


10

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 32 písm. a.

6

Vyhláška č. 500/2002 Sb. § 6 definuje následující kategorie dlouhodobého nehmotného majetku11: − zřizovací výdaje − představují souhrn výdajů na založení nové účetní jednotky do doby jejího vzniku (ke dni zápisu do obchodního rejstříku). Patří sem zejména soudní a správní poplatky, náklady na pracovní cesty, nájemné a odměny za zprostředkování a poradenské služby. Do zřizovacích výdajů nelze zahrnout výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, výdaje na reprezentaci nebo výdaje spojené s přeměnou společnosti nebo družstva. Zřizovací výdaje lze odepisovat nejdéle po dobu pěti let, − nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software – jedná se o takové výsledky výzkumu a vývoje a software, které byly vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi nebo nabyty od jiných osob, − ocenitelná práva − zahrnují „předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů.“12 Ocenitelná práva musí být vytvořena vlastní činností za účelem obchodování s nimi nebo získána od jiných osob, − goodwill − „kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky.“13, − jiný dlouhodobý nehmotný majetek – dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku. Jedná se zejména o povolenky na emise a preferenční limity. Vyhláška č. 500/2002 Sb. vymezuje dlouhodobý nehmotný majetek také negativně14. Dlouhodobým nehmotným majetkem nemohou být znalecké posudky, průzkumy trhu, certifikace systému jakosti, návrhy propagačních a reklamních akcí, plány rozvoje 11

Vyhláška 500/2002 Sb., část druhá, § 6, odst. 3.

12

Vyhláška 500/2002 Sb., část druhá, § 6, odst. 3, písm. c.

13

Vyhláška 500/2002 Sb., část druhá, § 6, odst. 3, písm. d.

14

Vyhláška 500/2002 Sb., část druhá, § 6, odst. 9.

7

a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat.

2.2.3

Dlouhodobý finanční majetek

Členění cenných papírů ve směrné účetní osnově podle Ryneše15, vychází ze záměru investora, jenž se odvíjí od zamýšlené doby držby cenného papíru. Dále Ryneš člení dlouhodobý finanční majetek v návaznosti na výše zmíněný úmysl na dlouhodobý

a

krátkodobý.

Dlouhodobý

finanční

majetek

je

majetek,

s předpokládanou dobou držení delší než 1 rok, a to16: - „majetkové účasti (cenné papíry a podíly v podnicích ovládaných a řízených či pod podstatným vlivem), - ostatní (realizovatelné) cenné papíry a podíly, - dluhové cenné papíry držené do splatnosti (splatnost přesahuje horizont 12 měsíců od data pořízení).“17

2.3 Oceňování dlouhodobého majetku V jednotlivých životních cyklech dlouhodobého majetku je nezbytné správné ocenění, a to jak z pohledu účetního, tak daňového. Při stanovení ceny musí být zachován věrný a poctivý obraz18 v účetnictví. Majetek může účetní jednotka nabýt různými způsoby19 − koupí, vkladem, darováním, vlastní výrobou či formou finančního leasingu. V daňové oblasti termín pořizovací cena nahrazuje pojem „vstupní cena“20. Metody oceňování dlouhodobého majetku z daňového pohledu primárně definuje § 29 zákona o daních z příjmů, odkazuje se však i na jiné právní předpisy, a to zejména na zákon o účetnictví § 25 odst. 5 a zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. v platném znění. 15


16


17


18


19


20

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 29.

8

Ocenění dlouhodobého majetku z hlediska účetního upravuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví § 24 − § 27. Tato pravidla jsou konkretizována ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. v § 47. Podle zákona o účetnictví21 oceňují účetní jednotky majetek k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje.

2.3.1

Ocenění majetku ke dni uskutečnění účetního případu

V souladu se zákonem o účetnictví se dlouhodobý majetek oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou nebo vlastními náklady.

2.3.1.1 Ocenění pořizovací cenou Dlouhodobý majetek (hmotný, nehmotný i finanční) pořízený za úplatu se oceňuje pořizovací cenou22. Pořizovací cena se skládá nejen z ceny pořízení, ale i z vedlejších nákladů souvisejících s pořízením. U cenných papírů jsou tak součástí pořizovací ceny mj. poplatky makléřům, poradcům, burzám apod. Do vedlejší pořizovací ceny jsou dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. zahrnuty náklady23 na: - zabezpečení na poradenské

a

přípravu služby

a

pořizovaného zprostředkování,

majetku, správní

zejména

odměny

poplatky,

platby

za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertizy, předprojektové přípravné práce a patentové rešerše, - úroky, zejména z úvěru, jestliže tak účetní jednotka rozhodne, - odvody za trvalé nebo dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za trvalé nebo dočasné odnětí lesní půdy, - geologické, průzkumné, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, odstranění porostu, zařízení staveniště a příslušné terénní úpravy, dopravné, clo, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby, 21

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, část čtvrtá, § 24, odst. 2.

22

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 29, odst. 1 písm. a.

23

Vyhláška č. 500/2002 Sb., část čtvrtá, § 47, odst. 1.

9

- patenty, licence a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz, - vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení představuje součást nákladů na novou stavbu, - odškodnění za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou, - úhradu podílu na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, účelně vynaložených nákladech provozovatele

distribuční

soustavy

nebo

příslušného

provozovatele

distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky tepelné energie, účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky plynu, - úhrady nákladů za překládky, přeložky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, - testy před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při testech použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Testem není záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání, - zabezpečovací, udržovací a konzervační práce při zastavení pořizování majetku a nekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

10

Součástí pořizovací ceny dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. nejsou24: - „opravy a údržba, - náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předcházejícího stavu, - kursové rozdíly, - smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, - nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba, - náklady na zaškolení pracovníků, - náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami, - náklady na biologickou rekultivaci, - náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.“25

V případě souboru samostatných movitých věcí patří do pořizovací ceny také příslušenství dodané současně s majetkem, sloužící ke stejnému účelu. Jako příklad lze uvést počítač dodaný včetně nainstalovaného software. V praxi se účetní jednotka může setkat s technickým zhodnocením dlouhodobého majetku. Ocenění dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování má účetní jednotka kompetenci. Ryneš26 ve své monografii uvádí, že účetní jednotka, která se rozhodne k financování dlouhodobého majetku pomocí dotací a dotací na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, musí o tyto dotace snížit ocenění dlouhodobého nehmotného, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení. Výjimku tvoří povolenky na emise a preferenční limity bezúplatně nabyté prvním provozovatelem nebo držitelem. „Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, ze státních finančních aktiv, z Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění 24


25


26


11

na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.“27

2.3.1.2 Ocenění vlastními náklady Majetek vytvořený vlastní činností podniku, vyrobený z vlastních zdrojů nebo zaměstnanci podniku se oceňuje vlastními náklady28. Jedná se o náklady přímé i nepřímé, související s výrobou dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku. I zde platí, že se ocenění dlouhodobého majetku musí snížit o poskytnuté dotace.

2.3.1.3 Ocenění reprodukční pořizovací cenou Reprodukční pořizovací cena29 je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Toto ocenění se používá zejména u majetku nabytého bez úplaty, jako jsou dary a přebytky zjištěné při inventarizacích. Pokud vklad dlouhodobého majetku nelze ocenit podle zakladatelské listiny nebo společenské smlouvy, ocení se majetek reprodukční cenou. Tento způsob ocenění se také použije u dlouhodobého majetku pořízeného směnnou smlouvou, pokud není ve smlouvě sjednána cena. Kulturní památky, předměty kulturní hodnoty, církevní stavby a sbírky muzejní povahy, u kterých není známa pořizovací cena, se od 1. 1. 2009 ocení částkou 1 Kč30.

2.3.1.4 Hodnota nesplacené pohledávky Hodnota nesplacené pohledávky je vstupní cena, kterou stanovuje zákon o daních z příjmů31 u hmotného movitého majetku získaného převodem práva k zajištění nesplacené pohledávky. Rozhodující není hodnota majetku, ale hodnota nesplacené pohledávky. Důležitá je také podmínka, že majetek zůstane ve vlastnictví věřitele. 27


28

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 29, odst. 1b.

29

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 29, odst. 1d.

30

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, část čtvrtá, § 25, odst. 1 písm. k.

31

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 29, odst. 1 písm. c.

12

2.3.2

Ocenění ke konci rozvahového dne

V České republice je akceptovatelné oceňování založené na principu historických cen32. Tento způsob se pojí s několika problémy, jako je např. neuznání změny kupní síly peněžní jednotky. Během účetního období může být ocenění majetku vyšší než ekonomický prospěch z daného majetku. Jestliže nastane tato situace, musí účetní jednotka z důvodu zásady opatrnosti snížit hodnotu majetku formou opravných položek33. Touto úpravou dojde k přechodnému snížení hodnoty dlouhodobého majetku vůči běžnému ocenění. Opravnou položku nelze vytvářet na zvýšení hodnoty majetku, neboť by se účetní jednotka dostala do rozporu se zásadou opatrnosti.

2.3.3

Doplňující informace ke vstupní ceně

V průběhu odpisování není možné vstupní cenu měnit. Existují ovšem výjimky stanovené zákonem. Vstupní cenu lze upravit v případě prodeje části majetku, rozšíření nebo vyřazení části souboru movitých věcí a úhrady vedlejších pořizovacích nákladů v následujících zdaňovacích obdobích. U majetku, který již byl uveden do užívání, nejpozději však během prvního roku odpisování, zahrnuje vstupní cena také technické zhodnocení. „Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, regionální rady soudržnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle účetních předpisů ve prospěch výnosů (příjmů).“34

32

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, část čtvrtá, § 25.

33

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, část čtvrtá, § 26, odst. 3.

34


13

2.4 Odpisování dlouhodobého majetku Účetní odpisy upravuje zákon o účetnictví 563/1991 Sb. a vyhláška č. 500/2002 Sb. Dlouhodobý majetek není možné v celé pořizovací ceně zahrnout do účetních či daňových nákladů. Odpisy představují postupné rozpouštění pořizovací ceny dlouhodobého majetku do nákladů, s ohledem na jeho opotřebení. Součet odpisů za celou dobu užívání dlouhodobého majetku představují oprávky. Odečteme-li oprávky od pořizovací ceny dlouhodobého majetku, dostaneme zůstatkovou cenu. V hospodářské praxi se významně liší uplatňování odpisů účetních od daňových, a proto je vhodné tuto diferenci blíže definovat.

2.4.1

Účetní odpisy

Způsoby odpisování jsou plně v kompetenci účetní jednotky a měly by odpovídat skutečnému fyzickému i morálnímu opotřebení dlouhodobého majetku. Účetní jednotka má povinnost pro jednotlivé druhy majetku sestavovat odpisové plány. Zvolená metoda odpisování, sazby odpisů a způsob ocenění nesmí účetní jednotka v průběhu odpisování měnit. Důležité je určit, který majetek lze odepisovat a který ne. Některé typy dlouhodobého majetku jsou vyloučeny z odpisování, neboť u nich nedochází k opotřebení. Neodpisovatelný majetek je podle ustanovení zákona o účetnictví § 2835: - „umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, - nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání, - finanční majetek, - zásoby,

35

Vyhláška 500/2002 Sb., část čtvrtá, § 56, odst. 10.

14

- najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není−li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, - pohledávky, - preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.“36

2.4.1.1 Časová metoda odpisování Účetní jednotka u těchto odpisů musí odhadnout dobu použitelnosti dlouhodobého majetku. Při pořízení dlouhodobého majetku v průběhu roku se počítají s přesností na měsíce. Časové metody odpisování jsou rovnoměrné, zrychlené a zpomalené. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Rovnoměrné účetní odpisy Uplatňování

rovnoměrných

účetních

odpisů

je

jednou

z nejjednodušších

a nejpoužívanějších metod. Používá se u majetku, který je v průběhu používání rovnoměrně opotřebováván. Výše odpisu se vypočítá následujícím způsobem37:

kde O je roční odpis, VC – vstupní cena majetku, z níž bude odpisováno, t − doba odpisování.

36

Vyhláška 500/2002 Sb., část čtvrtá, § 56, odst. 10.

37


15

Zrychlené (degresivní) účetní odpisy Zrychlené účetní odpisování se uplatňuje především u dlouhodobého majetku, který nejvíce ztrácí svoji hodnotu v prvních letech odpisování. S postupným odpisováním roční odpis klesá. Nejvyšší odpis je tedy v prvním roce odpisování. Roční výše odpisů je dána vztahem38:

kde O je roční odpis, VC − vstupní cena, t − doba odpisování, i − rok odpisování. Zpomalené (progresivní) účetní odpisy Opakem zrychlených odpisů jsou zpomalené účetní odpisy. Používají se u odpisování majetku, který ztrácí hodnotu především na konci své životnosti. V každém dalším roce je hodnota odpisu vyšší.

38


16

Roční výše odpisů se vypočítá39:

kde O je roční odpis, VC − vstupní cena, t − doba odpisování, i − rok odpisování.

2.4.1.2 Výkonová metoda odpisování Výkonová metoda odpisování se používá pro dlouhodobý majetek, jehož míra opotřebení závisí na skutečném využití majetku. Výše odpisů tedy vyjadřuje stupeň opotřebení na jednotku výkonu. Roční výše odpisů se vypočítá následovně40:

kde O je roční odpis, VC − vstupní cena, PKVDV − počet kusů výrobků deklarovaný výrobcem, Q − počet skutečně vyrobených kusů.

39


40


17

2.4.1.3 Komponentní metoda odpisování „Metoda komponentního odpisování se řídí § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb., přičemž tuto metodu lze použít pouze pro stavby, byty a nebytové prostory a samostatné movité věci a soubory movitých věcí.“41

2.4.2

Daňové odpisy

Uplatňování daňových odpisů vychází především z § 26 – 33 zákona o daních z příjmů, které popisují závazné rozdělení dlouhodobého majetku do odpisových skupin s přesně definovanou dobou odpisování. Pokud daňový subjekt vede v evidenci majetek, jenž není podle zákona o daních z příjmů považován za hmotný, využijí se pro daňové účely odpisy účetní. „Odpisy pro účely ZDP není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9 ZDP. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.“42 Daňově lze odpisovat hmotný i nehmotný majetek, který není podle zákona o daních z příjmů vyloučen z odpisování. Vyloučeným majetkem z odpisování je43: - pokud výdaje (náklady) související s pořízením bezúplatně převedeného majetku podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nepřevýší 40 000 Kč, - pěstitelský celek trvalých porostů, který nedosáhl plodonosného stáří s dobou plodnosti delší než 3 roky,

41


42


43

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 27.

18

- hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, - umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, popřípadě jiné fondy, - soubory movitých kulturních památek a movitá kulturní památka, - hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštního právního předpisu, v případě že nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů, - hmotný movitý majetek získaný věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce, - hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno, - najatý hmotný majetek včetně hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo obdobné smlouvy uzavřené v zahraničí, pokud odpisy nebo položky podobného charakteru uplatňuje jiná osoba než vlastník.

2.4.2.1 Způsoby odpisování hmotného majetku Prvním krokem procesu odpisování je zařazení hmotného majetku do odpisové skupiny dle přílohy č. 1 zákona o daních z příjmů. Během doby odpisování je zvolená odpisová skupina závazná. Výjimkou může být pouze změna zákona, nebo přeřazení majetku do jiné odpisové skupiny. Majetek lze odpisovat pouze do výše jeho vstupní ceny. Odpisové skupiny jsou uvedeny v příloze č. 1. Každý daňový subjekt si volí způsob odpisování samostatně. Základní metody daňového odpisování jsou rovnoměrné daňové odpisy a zrychlené daňové odpisy. Zvolený způsob odpisování nelze měnit. Daňové odpisy se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

19

Rovnoměrné daňové odpisy Rovnoměrné daňové odpisy se počítají pomocí odpisových sazeb uvedených v § 31 zákona o daních z příjmů. Odpisovým skupinám jsou přiřazeny maximální roční odpisové sazby. Podnikatelé mohou při rovnoměrném odpisování uplatnit i nižší odpisové sazby, které jsou uvedeny v § 31 odst. b, c a d zákona o daních z příjmů. Nižší daňová sazba se používá v případě, že by aplikace maximální daňové sazby vedla k nemožnosti uplatnění slevy na dani v plné výši nebo k daňové ztrátě. Přehled jednotlivých sazeb je uveden v příloze č. 2. Každá tabulka obsahuje tři rozdílné odpisové sazby, a to v prvním roce odpisování, v dalších letech odpisování a odpisovou sazbu pro zvýšenou vstupní cenu. Nižší odpisová sazba v prvním roce odpisování zohledňuje skutečnost, že majetek nemusel být používán po celý rok.

Roční rovnoměrný odpis se vypočítá následovně44:

kde RO jsou rovnoměrné odpisy, VC − vstupní cena, ROS − roční odpisová sazba v příslušném roce odpisování.

44


20

Hodnota rovnoměrných odpisů ze zvýšené vstupní ceny je dána vztahem45:

kde ROZVC je rovnoměrný odpis ze zvýšené vstupní ceny, ZVC − zvýšená vstupní cena, ROSPZVC − roční odpisová sazba pro zvýšenou vstupní cenu. Zrychlené daňové odpisy Další možností daňového odpisování je metoda zrychlených daňových odpisů, která je upravena v § 32 zákona o daních z příjmů. Při výpočtu zrychlených daňových odpisů se používají koeficienty, které jsou uvedeny v příloze č. 3. Od 1. 1. 2002 může také za určitých podmínek, uvedených v § 32 odst. 2 zákona o daních z příjmů, uplatnit zrychlený daňový odpis poplatník, který je prvním vlastníkem majetku. Zrychlený daňový odpis v prvním roce46:

kde ZROP je zrychlený daňový odpis v prvním roce odpisování, VC − vstupní cena, K1 – koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce odpisování.

45


46


21

Zrychlený daňový odpis v dalších letech je dán vztahem47:

kde ZROD je zrychlený daňový odpis v dalších letech, ZCn-1 − zůstatková cena k poslednímu dni předešlého zdaňovacího období, K − koeficient pro odpisování v dalších letech, n - 1 − počet let, po která se již odpisovalo. Výkonové daňové odpisy U zápustek, forem, matric, šablon a modelů, jak uvádí Prudký a Lošťák48, se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo stanovené doby použitelnosti. Mimořádné odpisy Podle Valoucha49 mimořádné odpisy vznikly jako reakce podnikatelských subjektů na finanční krizi v roce 2009. Mimořádné odpisy se týkají první a druhé odpisové skupiny majetku, zařazeného do užívání v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010. Jejich pořizovatel musí být zároveň jejich prvním vlastníkem. Účelem této úpravy bylo motivovat poplatníky zvýhodněnou technikou odpisování, a tedy rychlejším přenosem vstupní ceny vybraného majetku do daňových nákladů, k nákupu hmotného majetku zařazeného v odpisových skupinách č. 1 a 2 v období finanční a ekonomické krize a podpořit tak poptávku po tomto majetku. Mimořádné odpisy upravuje § 30a zákona o daních z příjmů.

47


48


49


22

2.5 Odložená daň v ČR z titulu rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy Odloženou daň definuje § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a ČÚS č. 003. O odložené dani mají povinnost účtovat účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek a sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. U ostatních účetních jednotek je účtování o odložené dani dobrovolné. Rozdílným daňovým a účetním pohledem, ze všech přechodných rozdílů na položky zachycené v účetnictví, se zjišťuje odložená daň. Přechodné rozdíly mohou nabývat dvou hodnot, a to připočitatelné (zdanitelné) přechodné rozdíly a odečitatelné přechodné rozdíly. Zjišťování odložené daně vychází z rozvahového přístupu. Připočitatelné přechodné rozdíly vedou k odloženému daňovému závazku. V budoucnu způsobí úpravu základu daně směrem nahoru a vyšší splatnou daň, na kterou musí účetní jednotka našetřit. Z pohledu dlouhodobého majetku se jedná o případ, kdy jsou účetní odpisy nižší než daňové. Do základu daně vstupují náklady dříve, než je o nich účtováno a dříve než jsou vykázány v účetní závěrce. V tomto případě účetní jednotka vždy účtuje o odloženém daňovém závazku. Naopak odečitatelné přechodné rozdíly vedou k odložené daňové pohledávce a v budoucnu k úpravě základu daně směrem dolů. S ohledem na zásadu opatrnosti, zaúčtuje účetní jednotka odloženou daňovou povinnost za určitých podmínek a „je možno rozdělit větší část zisku, která bude uhrazena z budoucí úspory na splatné dani (z důvodu opatrnosti jen v případě, je-li tato podmínka jistá)“50 Tyto rozdíly vznikají u dlouhodobého majetku z důvodu vyšších účetních odpisů než daňových. Do základu daně se náklady dostávají ve zdaňovacích obdobích pozdějších, než je o nich účtováno. „Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.“51 Účtovou skupinu 59 tvoří daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. 50

MÜLLEROVÁ, L., VANČUROVÁ, A. (2006). Daně v účetnictví podnikatelů. Praha: ASPI, str. 229.

51


23

3 Praktická část práce Praktická část bakalářské práce se věnuje vlivu odpisů na základ daně. Zkoumaná firma se zabývá intermodální přepravou. Vedení společnosti vyjádřilo z obchodních důvodů přání zůstat v anonymitě. Na vybraném vzorku majetku bude prezentováno, jaký dopad má zvolená doba účetního odpisování dlouhodobého majetku na odloženou daň. Pro zjednodušení obsahuje vybraný soubor pouze majetk pořízený a zároveň zařazený do užívání v roce 2010. Účetní jednotka používá metodu rovnoměrných účetních odpisů a rovnoměrných daňových odpisů. Ve vnitřní účetní směrnici je uvedeno, že účetní doba odpisování je shodná s daňovou dobou odpisování. Účetní jednotka daný majetek začíná odpisovat v měsíci zařazení. Sledovaný podnik se nachází na vrcholu své výkonnosti a jeho zisk se blíží maximu. Z hospodářského cyklu podniku vyplývá, že mu do budoucna hrozí opačný trend a počítá s mírným útlumem spojeným s vývojem trhu v segmentu dopravy. Cílem práce je navrhnout účetní jednotce optimální systém odpisování a zefektivnit tak stávající, založený na stejné době odpisování daňové i účetní, nepodávající věrný obraz o stavu aktiv vykázaných v roční účetní závěrce. Účetní jednotka tímto zkresluje skutečný stav morálního a technického opotřebení dlouhodobého majetku. Výpočty budou provedeny dle různé doby účetního odpisování majetku s kombinací daňových rovnoměrných a zrychlených odpisů. Z hlediska činnosti účetní jednotky a druhů majetku, které vlastní, nelze použít výkonové, zrychlené ani zpomalené účetní odpisy.

3.1 Charakteristika vybraného souboru majetku Vybraný soubor majetku dané účetní jednotky zahrnuje dlouhodobý majetek nakoupený v roce 2010. Majetek je vybrán tak, aby obsáhl všechny daňové skupiny pro odpisování. Společnost nevlastní majetek v daňové odpisové skupině č. 6., administrativní budovu si pronajímá od jiné firmy. Prodej majetku se nepředpokládá.

24

Tabulka 1 Soubor majetku Majetek

Pořizovací cena Skupina v Kč

Datum uvedení do provozu

Notebook

45 200

1

5.2.2010

PC

41 800

1

3.5.2010

Kamerový systém

75 000

1

8.8.2010

Ford S-Max

723 000

2

10.9.2010

Škoda Octavia

566 400

2

5.4.2010

Ford Transit

266 000

2

26.4.2010

5 770 000

3

13.7.2010

Obytný kontejner

210 000

3

6.8.2010

Železniční vagón

2 670 000

3

30.3.2010

Kolej 1

550 000

4

11.4.2010

Kolej 2

560 000

4

5.9.2010

Kolej 3

550 000

4

6.3.2010

16 530 900

5

9.11.2010

Portálový jeřáb

Spodek drah Zdroj: Účetní data firmy

3.2 Rovnoměrné účetní odpisy a rovnoměrné daňové odpisy Následuje přehled majetku se stanovenými rovnoměrnými daňovými odpisy. Výpočty, z níže uvedené tabulky, budou použity ke srovnání v dalších podkapitolách.

25

Tabulka 2 Rovnoměrné daňové odpisy 2010

Majetek

Pořizovací cena v Kč

Doba užití v letech

Odpisová sazba v 1. roce odpisování

Daňový odpis za rok 2010 v Kč

Daňová zůstatková hodnota k 31.12.2010 v Kč

Notebook

45 200

3

20,00

9 040

36 160

PC

41 800

3

20,00

8 360

33 440

Kamerový systém

75 000

3

20,00

15 000

60 000

Ford S-Max

723 000

5

11,00

79 530

643 470

Škoda Octavia

566 400

5

11,00

62 304

504 096

Ford Transit

266 000

5

11,00

29 260

236 740

5 770 000

10

5,50

317 350

5 452 650

Obytný kontejner

210 000

10

5,50

11 550

198 450


2 670 000

10

5,50

146 850

2 523 150

Kolej 1

550 000

20

2,15

11 825

538 175

Kolej 2

560 000

20

2,15

12 040

547 960

Kolej 3

550 000

20

2,15

11 825

538 175

16 530 900

30

1,40

231 433

16 299 467

Portálový jeřáb

Spodek drah

Daňová zůstatková cena celkem Zdroj: Vlastní výpočty

3.2.1

27 611 933

Účetní doba odpisování rovna daňové

V této kapitole je popsána výchozí situace ve firmě, tedy stav, kdy je účetní doba odpisování totožná s daňovou.

26

Tabulka 3 Účetní odpisy 2010 – stejná doba odpisování s daňovou

Majetek



Účetní Účetní zůstatková Měsíční odpis za hodnota k účetní rok 2010 v 31.12.2010 v odpis v Kč Kč Kč

Notebook

45 200

5.2.2010

1 256

13 816

31 384

PC

41 800

3.5.2010

1 162

9 296

32 504

Kamerový systém

75 000

8.8.2010

2 084

10 420

64 580

Ford S-Max

723 000

10.9.2010

12 050

48 200

674 800

Škoda Octavia

566 400

5.4.2010

9 440

84 960

481 440

Ford Transit

266 000

26.4.2010

4 434

39 906

226 094

5 770 000

13.7.2010

48 084

288 504

5 481 496

Obytný kontejner

210 000

6.8.2010

1 750

8 750

201 250


2 670 000

30.3.2010

22 250

222 500

2 447 500

Kolej 1

550 000

11.4.2010

2 292

20 628

529 372

Kolej 2

560 000

5.9.2010

2 334

9 336

550 664

Kolej 3

550 000

6.3.2010

2 292

22 920

527 080

16 530 900

9.11.2010

45 920

91 840

16 439 060

Portálový jeřáb

Spodek drah

Účetní zůstatková cena celkem Zdroj: Vlastní výpočty

27 687 224

Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou při stejné době odpisování je velmi nepatrný, i když účetně se majetek odpisuje od doby zařazení a daňový odpis je za celý rok bez ohledu na dobu zařazení. Rozdíl mezi účetní zůstatkovou cenou a daňovou zůstatkovou cenou (vypočítána v kapitole 3.2) je 75 291 Kč. Jelikož je hodnota kladná, tedy uplatnění daňových odpisů bylo větší, než účetních, vznikne odložený daňový závazek. Ten se vypočítá jako součin vzniklého rozdílu a procentní sazby daně z příjmů právnických osob, která je známa pro další rok. V letošním roce je sazba 19 % a dle dostupných informací nebude v krátkodobém výhledu měněna (bude tedy použita i v následujících kapitolách). Odložený daňový závazek činí 14 306 Kč. Jeho zaúčtováním se sníží účetní výsledek hospodaření společnosti a současně společnost odvede o 14 306 Kč menší daň z příjmů.

27

3.2.2

Účetní doba odpisování kratší než daňová

Další výpočty zobrazují situaci, kdy si účetní jednotka zvolí účetní dobu odpisování menší než daňovou. Použité doby odpisování jsou v následující tabulce: Tabulka 4 Zvolená účetní doba odpisování Odpisová skupina

Účetní doba užití v letech

Daňová doba užití v letech

1

2

3

2

4

5

3

8

10

4

15

20

5

25

30

Zdroj: Vlastní výpočty Tabulka 5 Účetní odpisy 2010 – kratší doba odpisování než daňová

Majetek


Datum Měsíční Účetní odpis uvedení do účetní za rok 2010 provozu odpis v Kč v Kč

Účetní zůstatková hodnota k 31.12.2010 v Kč

Notebook

45 200

5.2.2010

1 884

20 724

24 476

PC

41 800

3.5.2010

1 742

13 936

27 864

Kamerový systém

75 000

8.8.2010

3 125

15 625

59 375

Ford S-Max

723 000

10.9.2010

15 063

60 252

662 748

Škoda Octavia

566 400

5.4.2010

11 800

106 200

460 200

Ford Transit

266 000

26.4.2010

5 542

49 878

216 122

5 770 000

13.7.2010

60 105

360 630

5 409 370

Obytný kontejner

210 000

6.8.2010

2 188

10 940

199 060


2 670 000

30.3.2010

27 813

278 130

2 391 870

Kolej 1

550 000

11.4.2010

3 056

27 504

522 496

Kolej 2

560 000

5.9.2010

3 112

12 448

547 552

Kolej 3

550 000

6.3.2010

3 056

30 560

519 440

16 530 900

9.11.2010

55 103

110 206

16 420 694

Portálový jeřáb

Spodek drah


27 461 267

28

Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou při nižší době účetního odpisování je - 150 666 Kč. Při použití nižší účetní odpisové doby vznikne odložená daňová pohledávka 28 627 Kč. O tuto hodnotu se zvýší základ daně. Firma v roce 2010 uplatnila větší účetní odpisy než daňové a předpokládá, že v budoucnu nastane opačná situace. Rychlejší účetní odpis vůči rovnoměrnému daňovému v případě ideálního stavu, tedy zařazení veškerého nového majetku k 1. 1., způsobí záporný rozdíl mezi zůstatkovými hodnotami, tudíž odloženou daňovou pohledávku.

3.2.3

Účetní doba odpisování delší než daňová

Následující výpočet zobrazuje vývoj odložené daně, pokud si firma zvolí delší účetní dobu odpisování než daňovou. Použité doby odpisování jsou uvedeny níže. Tabulka 6 Zvolená účetní doba odpisování

Odpisová skupina

Účetní doba užití v letech


1

4

3

2

6

5

3

12

10

4

25

20

5

35

30

Zdroj: Vlastní výpočty

29

Tabulka 7 Účetní odpisy 2010 – delší doba odpisování než daňová

Majetek



Měsíční účetní odpis v Kč

Účetní odpis za rok 2010 v Kč


Notebook

45 200

5.2.2010

942

10 362

34 838

PC

41 800

3.5.2010

871

6 968

34 832

Kamerový systém

75 000

8.8.2010

1 563

7 815

67 185

Ford S-Max

723 000

10.9.2010

10 042

40 168

682 832

Škoda Octavia

566 400

5.4.2010

7 867

70 803

495 597

Ford Transit

266 000

26.4.2010

3 695

33 255

232 745

5 770 000

13.7.2010

40 070

240 420

5 529 580

Obytný kontejner

210 000

6.8.2010

1 459

7 295

202 705


2 670 000

30.3.2010

18 542

185 420

2 484 580

Kolej 1

550 000

11.4.2010

1 834

16 506

533 494

Kolej 2

560 000

5.9.2010

1 867

7 468

552 532

Kolej 3

550 000

6.3.2010

1 834

18 340

531 660

16 530 900

9.11.2010

39 360

78 720

16 452 180

Portálový jeřáb

Spodek drah


27 834 760

Z výše uvedeného výpočtu při použití kombinace rovnoměrných daňových odpisů s vyšší dobou rovnoměrného účetního odpisování lze vyvodit následující: čím větší doba účetního odpisování, tím vyšší odložený daňový závazek. Rozdíl zůstatkových hodnot ve výši 222 827 Kč vede k odloženému daňovému závazku 42 338 Kč. O tuto částku firma sníží daň z příjmů roku 2010. Pomalejší účetní odpis vůči rovnoměrnému daňovému v případě ideálního stavu, tedy zařazení veškerého majetku k 1. 1., generuje kladný rozdíl mezi zůstatkovými hodnotami účetními a daňovými, tudíž odložený daňový závazek.

3.2.4

Účetní doba odpisování dle reálné životnosti majetku

Tento výpočet porovnává teoretickou (danou z hlediska daňového) s reálnou dobou fyzického a morálního opotřebení dlouhodobého majetku. Jednotlivé doby odpisování u vybraného souboru jsou stanoveny převážně dle kvalifikovaného odhadu, avšak 30

za předpokladu stejnoměrného opotřebení v následujících letech užívání. V níže uvedené tabulce jsou zobrazeny odhadnuté doby životnosti zvoleného souboru majetku. Tabulka 8 Zvolená účetní doba odpisování dle opotřebení Účetní doba užití v letech


Notebook

2

3

PC

5

3

Kamerový systém

4

3

Ford S-Max

6

5

Škoda Octavia

6

5

Ford Transit

4

5

Portálový jeřáb

13

10

Obytný kontejner

20

10


25

10

Kolej 1

30

20

Kolej 2

30

20

Kolej 3

30

20

45

30

Majetek

Spodek drah Zdroj: Vlastní výpočty

31

Tabulka 9 Účetní odpisy 2010 – doba odpisování dle opotřebení majetku

Majetek



Účetní Měsíční odpis za účetní rok 2010 v odpis v Kč Kč


Notebook

45 200

5.2.2010

1 884

20 724

24 476

PC

41 800

3.5.2010

697

5 576

36 224

Kamerový systém

75 000

8.8.2010

1 563

7 815

67 185

Ford S-Max

723 000

10.9.2010

10 042

40 168

682 832

Škoda Octavia

566 400

5.4.2010

7 867

70 803

495 597

Ford Transit

266 000

26.4.2010

5 542

49 878

216 122

5 770 000

13.7.2010

36 988

221 928

5 548 072

Obytný kontejner

210 000

6.8.2010

875

4 375

205 625


2 670 000

30.3.2010

8 900

89 000

2 581 000

Kolej 1

550 000

11.4.2010

1 528

13 752

536 248

Kolej 2

560 000

5.9.2010

1 556

6 224

553 776

Kolej 3

550 000

6.3.2010

1 528

15 280

534 720

16 530 900

9.11.2010

30 613

61 226

16 469 674

Portálový jeřáb

Spodek drah

Zůstatková cena celkem Zdroj: Vlastní výpočty

27 951 551

Ze stanovení účetní doby odpisů při zohlednění morálního a fyzického opotřebení a skutečné délky životnosti v podniku podle dřívějších zkušeností vyplývá, že rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou je 339 618 Kč. Při uplatnění rovnoměrných účetních a daňových odpisů vzniká odložený daňový závazek. Po zaúčtování daňového odloženého závazku 64 528 Kč si firma sníží výsledek hospodaření a v roce 2010 také daň z příjmů o 64 528 Kč.

3.3 Rovnoměrné účetní odpisy a zrychlené daňové odpisy V této části je uveden přehled majetku se zrychlenými daňovými odpisy. Údaje z následující tabulky budou použity k porovnáním v dalších výpočtech:

32

Tabulka 10 Zrychlené daňové odpisy 2010

Majetek


Daňový Koeficient odpis za v 1. roce rok 2010 v odepisování Kč

Doba užití v letech

Daňová zůstatková hodnota k 31.12.2010 v Kč

Notebook

45 200

3

3,00

15 067

30 133

PC

41 800

3

3,00

13 933

27 867

Kamerový systém

75 000

3

3,00

25 000

50 000

Ford S-Max

723 000

5

5,00

144 600

578 400

Škoda Octavia

566 400

5

5,00

113 280

453 120

Ford Transit

266 000

5

5,00

53 200

212 800

5 770 000

10

10,00

577 000

5 193 000

Obytný kontejner

210 000

10

10,00

21 000

189 000


2 670 000

10

10,00

267 000

2 403 000

Kolej 1

550 000

20

20,00

27 500

522 500

Kolej 2

560 000

20

20,00

28 000

532 000

Kolej 3

550 000

20

20,00

27 500

522 500

16 530 900

30

30,00

551 030

15 979 870

Portálový jeřáb

Spodek drah

Daňová zůstatková cena celkem Zdroj: Vlastní výpočty

3.3.1

26 694 190

Účetní doba odpisování rovna daňové

Při tomto způsobu odpisování je v prvním roce odchylka od zůstatkové ceny účetní a daňové nejmarkantnější. Tento fakt potvrzují výpočty v tabulce č. 3 Účetní odpisy 2010 - stejná doba odpisování s daňovou a tabulce č. 10 Zrychlené daňové odpisy 2010. Z výše uvedeného vyplývá, že hodnota odchylky ve sledovaném období činí 993 034 Kč. V tomto případě by odložený daňový závazek činil 188 677 Kč. Společnost v 1. roce odpisování odvede o tuto částku méně na daních z příjmů, čímž pozitivně ovlivní své cash-flow. Při zaúčtování odloženého daňového závazku sníží účetní výsledek hospodaření o částku 188 677 Kč.

33

3.3.2

Účetní doba odpisování menší než daňová

V případě srovnání rychlejšího odpisu účetního se zrychleným odpisem daňovým, nelze jednoznačně vyslovit stejný závěr. Porovnáním hodnot z tabulky č. 5 Účetní odpisy 2010 - kratší doba odpisování než daňová a tabulky č. 10 Zrychlené daňové odpisy 2010 je rozdíl kladný. Zaúčtování odloženého daňového závazku má vliv na snížení výsledku hospodaření o 145 745 Kč a také bude snížena daňová povinnost v prvním roce odpisování o částku 145 745 Kč. Zde neplatí stejné pravidlo jako v případě porovnání kratší účetní doby odpisování s rovnoměrnými daňovými.

3.3.3

Účetní doba odpisování delší než daňová

Tak jako v kapitole 3.3.2 i zde je odchylka mezi účetní zůstatkovou a daňovou zůstatkovou hodnotou kladná. V tomto případě je ze začátku odpisování odchylka zůstatkových cen vyšší díky použití zrychleného daňového odpisu. U sledované účetní jednotky dle výpočtu v tabulce č. 7 Účetní odpisy 2010 - delší doba odpisování než daňová a tabulce č. 11 Zrychlené daňové odpisy 2010 rozdíl zůstatkových hodnot činí 1 140 570 Kč, tedy odložený daňový závazek 216 709 Kč, při jehož zaúčtování dochází ke snížení účetního výsledku hospodaření. Daň z příjmů za rok 2010 bude snížena o částku 216 709 Kč.

3.3.4

Zvolená účetní doba odpisování dle opotřebení majetku

V tomto případě nelze určit jednoznačné pravidlo dopadu na zůstatkovou cenu, jelikož účetní jednotka může použít různé kombinace výše uvedených způsobů. Pokud by účetní jednotka nastavila při zařazování kombinaci v tabulce č. 8 Zvolená účetní doba odpisování dle opotřebení, pak by rozdíl mezi účetní zůstatkovou hodnotou a daňovou zůstatkovou hodnotou byl 1 257 361 Kč. Odložený daňový závazek, který ovlivňuje výsledek hospodaření, by byl 238 899 Kč. O částku 238 899 Kč firma sníží daňovou povinnost za rok 2010 s pozitivním dopadem na cash-flow.

34

4 Závěr Práce obsahuje charakteristické vymezení dlouhodobého majetku, který je rozčleněn na dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční. Dále je popsáno oceňování dlouhodobého majetku, vysvětlen rozdíl mezi pojmy „vstupní cena“ a „pořizovací cena“. Majetek se oceňuje pořizovací cenou, vlastními náklady a reprodukční pořizovací cenou. Odpisování dlouhodobého majetku je rozděleno na účetní a daňové odpisy. V poslední teoretické části je charakterizována odložená daň a její dopady. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce není možné popsat majetek komplexně. Mezi kapitoly, které by taktéž stály za uvedení, patří vyřazení dlouhodobého majetku, inventarizace majetku, pořízení majetku formou finančního pronájmu, tvorba opravných položek a technické zhodnocení. Cílem práce bylo vymezení pojmu dlouhodobý majetek, analýza možností jeho ocenění a odpisování, dále rozbor odložené daně z teoretického hlediska, která byla následně ukázána na praktickém příkladu konkrétní společnosti. Byly porovnány účetní a daňové odpisy s posouzením přímého vlivu rozdílů účetních a daňových odpisů na cash-flow a následné vykázání odložené daně, s jejím dopadem na účetní výsledek hospodaření a základ daně. Praktická část práce potvrdila, že odložená daň má na výsledek hospodaření velký vliv. Z praktického hlediska je pochopitelné, že je využívána stejná účetní doba odpisování jako daňová, i když to není dle požadavku věrného a poctivého zobrazení. Většina účetního software ani různou dobu odpisování nepovoluje nebo je jeho nastavení velmi složité a vyžaduje nákladný a zdlouhavý zásah odborníka z certifikované firmy. U zkoumaného souboru majetku firmy, která se zabývá intermodální přepravou, se potvrdilo, že firma nejednala dle svého prospěchu a s ohledem na její další vývoj. Z předpokladu, že firma je na vrcholu své činnosti, lze jí doporučit, aby uplatnila co nejvyšší daňové náklady ve zkoumaném období, které umožňuje zákon o daních z příjmů. Nejlepší zvolenou metodou odpisování pro tuto firmu je kombinace rovnoměrných účetních odpisů a zrychlených daňových.

35

Z provedené analýzy vyplynulo, že by společnost do budoucna měla změnit dobu účetních odpisů a snažit se uplatnit účetní odpisy dle reality technického a morálního opotřebení, které odpovídá věrnému zobrazení aktiv v účetní závěrce. Současně je důležité stanovit plán hospodaření na další 3 – 4 roky dopředu, aby se dala dobře zvolit správná metoda odpisování. Z praktické části práce vyplynulo, že u dané firmy v prvním roce odpisování se vždy rozdíl zůstatkových hodnot rovná rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy. Daňový odložený závazek by se měl účtovat vždy, kdežto odložená daňová pohledávka se účtuje s uplatněním principu opatrnosti pouze v případě, že podnik v budoucích letech plánuje zisk (v daňovém přiznání bude dostatečný základ daně z příjmů). Firma by se tedy při odpisování měla vyvarovat kombinaci rovnoměrných daňových odpisů a rovnoměrných účetních odpisů, kde účetní doba užití je kratší než daňová.

36

Literatura Odborné knihy MÜLLEROVÁ, L., VANČUROVÁ, A. Daně v účetnictví podnikatelů. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006. 230 s. ISBN 978-80-245-1190-0. PRUDKÝ, P., LOŠŤÁK, M. Hmotný a nehmotný majetek v praxi 2011. 13. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 304 s. ISBN 978-80-7263-660-0. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2011. 11. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 1032 s. ISBN 978-80-7263-633-4. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2012. 12. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. 1095 s. ISBN 978-80-7263-714-0. STROUHAL, J. Účetnictví 2010 – velká kniha příkladů. 1. vyd. Praha: COMPUTER PRESS, 2010. 709 s. ISBN 978-80-251-2907-4. VALOUCH, P. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha: GRADA, 2011. 144 s. ISBN 97880-247-3803-1.

Právní předpisy České účetní standardy pro podnikatele, v platném znění. Vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.

Přílohy Příloha 1 Odpisové skupiny Tabulka 11 Odpisové skupiny Odpisová skupina

Doba odpisování

1

3 roky

2

5 let

3

10 let

4

20 let

5

30 let

6

50 let

Zdroj: Zákon č. 586/2001 Sb., o daních z příjmů, část třetí, § 30, odst. 1

Příloha 2 Roční odpisové sazby při rovnoměrném odpisování

Tabulka 12 Základní roční odpisová sazba pro hmotný majetek Odpisová skupina

V prvním roce odpisování

V dalších letech odpisování

Pro zvýšenou vstupní cenu

1

20

40

33,3

2

11

22,25

20

3

5,5

10,5

10

4

2,15

5,15

5

5

1,4

3,4

3,4

6

1,02

2,02

2

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí § 31, odst. 1 písmeno a

Tabulka 13 Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v 1. roce odpisování o 20 % Odpisová skupina




1

40

30

33,3

2

31

17,25

20

3

24,4

8,4

10

Zdroj:Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí § 31, odst. 1, písmeno b





1

35

32,5

33,3

2

26

18,5

20

3

19

9

10

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí § 31, odst. 1 písmeno c





1

30

35

33,3

2

21

19,75

20

3 15,4 9,4 10 Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí § 31, odst. 1, písmeno d

Příloha 3 Koeficienty pro zrychlené odpisování Tabulka 16 Koeficienty pro zrychlené odpisování

Odpisová skupina




1

3

4

3

2

5

6

5

3

10

11

10

4

20

21

20

5

30

31

30

6 50 51 Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, část třetí § 30, odst.

50

Notebook 36 160 31 384 PC 33 440 32 504 Kamerový systém 60 000 64 580 Ford S-Max 643 470 674 800 Škoda Octavia 504 096 481 440 Ford Transit 236 740 226 094 Portálový jeřáb 5 452 650 5 481 496 Obytný kontejner 198 450 201 250 Železniční vagón 2 523 150 2 447 500 Kolej 1 538 175 529 372 Kolej 2 547 960 550 664 Kolej 3 538 175 527 080 Spodek drah 16 299 467 16 439 060 Rozdíl mezi zůstatkovými cenami Zdroj: Vlastní výpočty

Majetek


-4 776 24 476 -936 27 864 4 580 59 375 31 330 662 748 -22 656 460 200 -10 646 216 122 28 846 5 409 370 2 800 199 060 -75 650 2 391 870 -8 803 522 496 2 704 547 552 -11 095 519 440 139 593 16 420 694 75 291

-11 684 34 838 -5 576 34 832 -625 67 185 19 278 682 832 -43 896 495 597 -20 618 232 745 -43 280 5 529 580 610 202 705 -131 280 2 484 580 -15 679 533 494 -408 552 532 -18 735 531 660 121 227 16 452 180 -150 666

-1 322 24 476 1 392 36 224 7 185 67 185 39 362 682 832 -8 499 495 597 -3 995 216 122 76 930 5 548 072 4 255 205 625 -38 570 2 581 000 -4 681 536 248 4 572 553 776 -6 515 534 720 152 713 16 469 674 222 827

-11 684 2 784 7 185 39 362 -8 499 -20 618 95 422 7 175 57 850 -1 927 5 816 -3 455 170 207 339 618

Daňová Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl zůstatková Účetní účetní Účetní účetní Účetní účetní Účetní účetní hodnota k zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková 31.12.2010 v hodnota k hodnota a hodnota k hodnota a hodnota k hodnota a hodnota k hodnota a Kč 31.12.2010 daňová 31.12.2010 daňová 31.12.2010 daňová 31.12.2010 daňová zůstatková v Kč zůstatková v Kč zůstatková v Kč zůstatková v Kč hodnota hodnota hodnota hodnota

Účetní doba odpisování Účetní doba odpisování Účetní doba odpisování rovna daňové kratší než daňová delší než daňová

Tabulka 17 Rovnoměrné účetní odpisy a rovnoměrné daňové odpisy

Příloha 4 Rovnoměrné účetní odpisy a rovnoměrné daňové odpisy

Notebook 30 133 31 384 PC 27 867 32 504 Kamerový systém 50 000 64 580 Ford S-Max 578 400 674 800 Škoda Octavia 453 120 481 440 Ford Transit 212 800 226 094 Portálový jeřáb 5 193 000 5 481 496 Obytný kontejner 189 000 201 250 Železniční vagón 2 403 000 2 447 500 Kolej 1 522 500 529 372 Kolej 2 532 000 550 664 Kolej 3 522 500 527 080 Spodek drah 15 979 870 16 439 060 Rozdíl mezi zůstatkovými cenami Zdroj: Vlastní výpočty

Majetek


1 251 24 476 4 637 27 864 14 580 59 375 96 400 662 748 28 320 460 200 13 294 216 122 288 496 5 409 370 12 250 199 060 44 500 2 391 870 6 872 522 496 18 664 547 552 4 580 519 440 459 190 16 420 694 993 034

-5 657 34 838 -3 34 832 9 375 67 185 84 348 682 832 7 080 495 597 3 322 232 745 216 370 5 529 580 10 060 202 705 -11 130 2 484 580 -4 533 494 15 552 552 532 -3 060 531 660 440 824 16 452 180 767 077

4 705 24 476 6 965 36 224 17 185 67 185 104 432 682 832 42 477 495 597 19 945 216 122 336 580 5 548 072 13 705 205 625 81 580 2 581 000 10 994 536 248 20 532 553 776 9 160 534 720 472 310 16 469 674 1 140 570

-5 657 8 357 17 185 104 432 42 477 3 322 355 072 16 625 178 000 13 748 21 776 12 220 489 804 1 257 361

Daňová Rozdíl Rozdíl Rozdíl Rozdíl zůstatková Účetní účetní Účetní účetní Účetní účetní Účetní účetní hodnota k zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková zůstatková 31.12.2010 v hodnota k hodnota a hodnota k hodnota a hodnota k hodnota a hodnota k hodnota a Kč 31.12.2010 daňová 31.12.2010 daňová 31.12.2010 daňová 31.12.2010 daňová zůstatková v Kč zůstatková v Kč zůstatková v Kč zůstatková v Kč hodnota hodnota hodnota hodnota

Účetní doba odpisování Účetní doba odpisování Účetní doba odpisování rovna daňové kratší než daňová delší než daňová

Tabulka 18 Rovnoměrné účetní odpisy a zrychlené daňové odpisy

Příloha 5 Rovnoměrné účetní odpisy a zrychlené daňové odpisy

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 RADKA PROKOPCOVÁ

Recommend Documents