VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
MARKÉTA MANDOVÁ SKÁLOVÁ AUTORA
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při práci. Analýza systému BOZP konkrétního výrobního podniku.
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
10/2012
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Mgr. Markéta Mandová Skálová, KLZ09
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Mgr.Bc.Věra Veronika Štycká, MBA
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/-a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:
_____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.
Klepněte sem a zadejte text. Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘI PRÁCI Analýza systému BOZP konkrétního výrobního podniku OCCUPATIONAL HEALTH AND SAFETY Analysis of OHS system in particular manufacturing plant
Autor: Markéta Mandová Skálová
Souhrn Práce mapuje oblast bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v ČR z pohledu legislativy, institucí a mezinárodních vlivů souvisejících především se vstupem do EU. Zaměřuje se na klíčové oblasti jako je legislativní systém ČR v oblasti bezpečnosti práce, povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů a definici pracovních úrazů a nemocí z povolání. I přístup k oblasti BOZP prochází vývojem a změnami a vzhledem k tomu, že vstup ČR do EU na ni měl výrazný vliv, zaměří se jedna z kapitol i na tento aspekt. V neposlední řadě se práce věnuje aktuální situaci a trendům v oblasti BOZP v ČR. Zdrojem jsou především platné zákony týkající se této oblasti a odborná literatura. Druhá část se pak zabývá aplikací požadavků na BOZP v praxi, na příkladu vybraného podniku, se zaměřením na preventivní aktivity a jejich výsledky. Na základě teoretického rámce a s využitím podnikových materiálů, statistik a konkrétních pozorování analyzuje systém řízení BOZP konkrétního výrobního podniku, organizaci školení, pracovní úrazy a úrazovost za vybrané období. Na základě zjištění předkládá hodnocení silných a slabých míst systému a návrhy k řešení či zlepšení. Práce se snaží v praxi ověřit fakt, zda je oblast BOZP pro podniky ve skutečnosti opravdu klíčová a zda je kladen důraz na prevenci a s jakými výsledky. Summary The thesis is examining the field of employer’s occupational health and safety in the Czech Republic in legislature, institutions and international influence related especially with accession to the EU. It focuses on key fields as legislature system of the Czech Republic related to occupational safety, employers and employee’s duties, work injury and occupational disease definition. Also approaches to OHS are changing and with regard to the influence after accession to the EU, one chapter is focusing on this aspect. Last but not least it describes current situation and trends in OHS in the Czech Republic. Sources are firstly valid law and second bibliography. Second part is dealing with application of OHS requirements in practice, explaining by an example of a selected company, focusing on preventive activities and their results. Based on the theory and using company materials, statistics and particular observation it analyses the OHS management system in a manufacturing company, education organization, work injuries and accident rate in selected period. Based on the findings it presents evaluation of strong and weak points of the system and solution or improvement proposals. The
thesis aims to verify in practice the fact, whether OHS is for companies a key field and whether they are laying stress on prevention and how are the results.
Klíčová slova: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, identifikace rizik, pracovní úrazy, nemoci z povolání, povinnosti zaměstnavatele
Keywords: Occupational health and safety, risk identification, work injury, occupational disease, emplyer´s duties
JEL Classification: J280 Safety; Job Satisfaction; Related Public Policy J800 Labor Standards: General K310 Labor Law
Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Studijní program: Studijní obor: Studijní skupina: Název BP: Zásady pro vypracování (stručná osnova práce):
Seznam literatury: (alespoň 4 zdroje)
Vedoucí BP:
Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor
V Praze dne _______________________
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 BOZP v české legislativě ............................................................................................. 4 2.1 Právní předpisy a instituce vztahující se k bezpečnosti práce ............................................... 4 2.2 Základní povinnosti zaměstnavatele ...................................................................................... 6 2.3 Práva a povinnosti zaměstnanců ............................................................................................ 8 2.4 Pracovní úrazy a nemoci z povolání ...................................................................................... 9 2.5 Bezpečnost práce v mezinárodních souvislostech ............................................................... 10 2.6 Aktuální trendy a vývoj v oblasti BOZP ............................................................................. 12
3 Systém BOZP ve firmě Daikin Industries Czech Republic s.r.o. ............................... 19 3.1 Základní informace o podniku ............................................................................................. 19 3.2 Struktura vnitropodnikové podpory BOZP .......................................................................... 21 3.3 Analýza současného stavu BOZP v podniku ....................................................................... 22 3.3.1
Školení v oblasti bezpečnosti práce ................................................................................ 23
3.3.2
Identifikace a řízení rizik ................................................................................................ 25
3.3.3
Pracovní úrazy ................................................................................................................ 27
3.4 Zhodnocení a návrh řešení ................................................................................................... 32
4 Závěr ........................................................................................................................... 36 Literatura ......................................................................................................................... 38 Přílohy ............................................................................................................................... 1
Seznam zkratek BOZP
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
DICz
Daikin Industries Czech Republic s.r.o.
OOPP
Osobní ochranné pracovní prostředky
Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj pracovní úrazovosti ve firmě DICz ..............................................28
Seznam grafů Graf 1 Počet pracovních úrazů v ČR .......................................................................13 Graf 2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců .........14 Graf 3 Počet smrtelných úrazů v ČR .......................................................................15 Graf 4 Pracovní úrazy (s pracovní neschopností delší než 3 dny) ...........................29 Graf 5 Závažnost pracovních úrazů .........................................................................29 Graf 6 Příčiny pracovních úrazů ..............................................................................30 Graf 7 Počet drobných pracovních úrazů a nebezpečných situací ...........................31
1 Úvod Na úvod je nutné definovat pojem BOZP. „Jedná se o souhrn právních, organizačních, technických, technologických, zdravotních, hygienických, výchovných a dalších opatření, jež mají za cíl vytvořit taková pracoviště, pracovní prostředí a pracovní výkon, při němž nebude docházet k pracovním úrazům, nemocem z povolání ani jinému ohrožení zdraví a naopak povedou ke zvyšování kvality pracovního života. Mimo to se jedná také o souhrn práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů ve vztahu k výkonu dané práce“.1 Z výše uvedené definice vyplývá, že bezpečnost a ochrana zdraví patří na jednu stranu do řízení lidských zdrojů, ale jedná se především o multidisciplinární oblast, protože do ní lze zařadit i technické úpravy zařízení za účelem zamezení ohrožení zdraví zaměstnanců, hygienická opatření atd. V přístupu k bezpečnosti a ochraně zdraví pracovníků lze sledovat vývoj, který může souviset i se změnami na pracovním trhu a se změnami legislativy. V současnosti hraje klíčovou roli prevence. Zaměstnavatelé si uvědomili, že zajištění bezpečnosti zaměstnanců jim ušetří nejen finance, ale že má pozitivní vliv i na motivaci a spokojenost zaměstnanců, resp. jejich pracovní výsledky, loajalitu vůči firmě apod. Proto věnují větší pozornost budování podnikových systémů pro zajištění BOZP. Mezi změny, které konkrétně ovlivňují požadavky na BOZP a aplikaci systému v praxi, můžeme zařadit i demografický vývoj společnosti. Jedná se především o stárnutí obyvatelstva a prodlužování produktivní doby, jež mění potřeby zaměstnanců a nároky na pracoviště. Další změnou je větší informovanost zaměstnanců o rizicích práce a také větší zapojení zaměstnanců do řešení otázek BOZP (informovanost zaměstnanců požaduje výslovně v konkrétních případech i zákoník práce, viz. následující kapitola). Nesporným faktem je potřeba větší flexibility podniků a jejich zaměstnanců. Ta se odráží jednak v požadavku na flexibilnější využívání pracovníků, tzn. větší mobilitu v rámci firmy i na pracovním trhu, což může při nedostatečné prevenci a vzdělávání
1
ŠUBRT, B. (2007). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: podle právního stavu k 30.4.2007. Olomouc: ANAG, str.19.
1
vyústit ve zvýšené riziko úrazů. Kromě toho využívají mnohé podniky pro pokrytí výkyvů poptávky často agenturní zaměstnance, tzn. že na jednom pracovišti mohou být zaměstnanci několika různých zaměstnavatelů. Tento trend se také odráží v poslední úpravě zákoníku práce. Cílem bakalářské práce je zmapovat oblast bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v ČR z pohledu legislativy, institucí a mezinárodních vlivů souvisejících především se vstupem do EU. Vzhledem k omezenému rozsahu práce se zaměří na klíčové oblasti jako je legislativní systém ČR v oblasti bezpečnosti práce, povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů a definici pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jak je uvedeno výše v úvodu i přístup k oblasti BOZP prochází vývojem a změnami a vzhledem k tomu, že vstup ČR do EU na ni měl výrazný vliv, zaměří se jedna z kapitol i na tento aspekt. V neposlední řadě se práce věnuje aktuální situaci a trendům v oblasti BOZP v ČR. Druhá část se pak zabývá aplikací požadavků na BOZP v praxi se zaměřením na preventivní aktivity a jejich výsledky. Na základě teoretického rámce a s využitím podnikových materiálů, statistik a konkrétních pozorování analyzuje systém řízení BOZP konkrétního výrobního podniku, organizaci školení, pracovní úrazy a úrazovost za vybrané období. Na základě zjištění předkládá hodnocení silných a slabých míst systému a návrhy k řešení či zlepšení. Práce se snaží v praxi ověřit fakt, zda je oblast BOZP pro podniky ve skutečnosti opravdu klíčová a zda je kladen důraz na prevenci a s jakými výsledky. Práce je rozdělena do dvou částí, z nichž první, teoreticko-metodologická, uvádí do problematiky a seznamuje se systémem legislativní podpory BOZP v České republice (jednotlivé podkapitoly se podrobněji zabývají povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců, pracovními úrazy a nemocemi z povolání, mezinárodními vlivy a aktuální úrovní BOZP v ČR). Zdrojem jsou především platné zákony týkajících se této oblasti a odborná literatura. Druhá část je praktická a je zaměřena na firmu Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Zabývá se strukturou řízení BOZP v podniku, analýzou úrovně školení, vyhledávání rizik a úrazovosti. Použitou metodou bylo především pozorování (sledování úrovně BOZP na výrobních pracovištích,
aplikace
2
pravidel,
opatření
a
zlepšení
v praxi, způsobu školení zaměstnanců apod.), dále srovnání (úrovně BOZP v čase a v souvislosti s aplikovanými opatřeními, srovnání firemních ukazatelů, stanovených cílů a výsledků) a v neposlední řadě analýza firemních dat a záznamů.
3
2 BOZP v české legislativě Obecně se dá říci, že se aktuální legislativa zaměřuje především na prevenci rizik, což ostatně odpovídá i celosvětovému trendu. Změny, kterými v poslední době prošla, měly za cíl především harmonizaci s požadavky a předpisy EU. Právo na uspokojivé pracovní podmínky zaměstnanců je zakotveno již v Listině základních práv a svobod, ale konkrétní požadavky a podrobnosti stanovují až jednotlivé zákony a vládní nařízení. V současnosti je platná právní úprava BOZP obsažena ve více než 80 právních předpisech2 (zákonech, nařízení vlády či vyhláškách), přičemž ty nejdůležitější popisuje následující kapitola. Kromě právních předpisů vyhlašuje Česká republika na stanovené období národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, která určuje hlavní cíle a směr aktivit.
2.1 Právní předpisy a instituce vztahující se k bezpečnosti práce Nejvýznamnějším právním předpisem upravujícím oblast BOZP je zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Dalšími důležitými předpisy zabývajícími se bezpečností práce jsou: zákon č. 309/2006 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů zákon č.251/2005, o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č.133/1985, o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 22/1997, o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů
Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. 2008. str.9 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: 2
4
.
Pátá část Zákoníku práce uvádí základní požadavky na BOZP, které jsou následně rozvedeny v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, četných nařízení vlády či vyhláškách. Obecně je účelem celé této části prevence, tzn. předcházení rizikům. Vzhledem k lidskému faktoru v pracovněprávních vztazích však není možné rizika a úrazy zcela odstranit, proto je kladen důraz na předcházení rizikům. Odpovědnost za zajištění BOZP s ohledem na rizika je uložen již v prvním paragrafu zaměstnavateli.3 Zákon č. 309/2006 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se zabývá především požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, na zařízení, pracovní prostředky, organizaci práce, bezpečnostní značky, upravuje odbornou způsobilost a rovněž zajištění bezpečnosti práce mimo pracovněprávní vztahy. Jedna z jeho částí je věnována předcházení ohrožení zdraví a života a stanovuje rizikové podmínky a zákazy výkonu některých prací. Zákon č. 258/2000 o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, se z oblasti BOZP zabývá především péčí o životní a pracovní podmínky, kategorizací prací, rizik a definicí rizikových prací. Oblast BOZP patří v České republice do agendy 5 ministerstev: Ministerstva práce a sociálních věcí (bezpečnost práce, správa státního úřadu inspekce práce), Ministerstva zdravotnictví (hygiena práce a ochrana zdraví), Ministerstva vnitra (požární ochrana), Ministerstva průmyslu a obchodu (bezpečnost výrobků), případně pokud chápeme BOZP v širším slova smyslu i Ministerstva životního prostředí. Specifikou BOZP je její obligatornost, tzn., že její zajištění a plnění požadavků předpisů je povinností zaměstnavatelů i zaměstnanců. Na plnění těchto povinností dohlíží následující státem zřízené orgány: Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce (jejich činnost upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů)
3
5
Zákon č.262/2006, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, část V.
orgány ochrany veřejného zdraví, jimiž jsou Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů) v případě specifických oblastí je to ještě Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Orgány státního požárního dozoru4 Hlavním úkolem inspekce práce je kontrola dodržování povinností stanovených v právních předpisech. Zákon rovněž upravuje příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole, přestupky a správní delikty právnických osob či sankce za porušení povinností. K dalším aktivitám patří i poradenská a osvětová činnost, nemá však kompetence řešit individuální nároky zaměstnanců u zaměstnavatelů.5 Novelou zákona č.258/2000 Sb. došlo k rozdělení hygienických stanic na správní úřady, jimiž jsou krajské hygienické stanice se sídlem ve 13 krajích a hlavním městě Praha a zdravotní ústavy, jež mají rovněž sídla v jednotlivých krajích a Praze.6
2.2 Základní povinnosti zaměstnavatele Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, hlavní povinností zaměstnavatele, kterou stanovuje hlava I. páté části Zákoníku práce je předcházení ohrožení života a zdraví při práci, tedy zajištění bezpečnosti zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika, předcházení rizikům, jejich odstraňování či minimalizace. Tato povinnost se vztahuje i na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na pracovištích. Činnosti vyhledávání, hodnocení a realizaci opatření vůči rizikům je zaměstnavatel povinen provádět soustavně.
Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online]. str.10. http://hesa.etuirehs.org/uk/newsletter/files/Pages%201422%20from%20FINAL_News33UK_v55.pdf (20.4.2012) 5 Kompetence orgánů inspekce práce. Státní úřad inspekce práce, odbor pracovních vztahů a podmínek. [online]. 2010. str. 1 an. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 6 SAMKOVÁ, A.: Harmonizace právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v České republice s právem Evropských společenství. [online]. Aplikované právo 1/2003. str. 71 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: 6 . 4
Za účelem prevence rizik je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav výrobních a pracovních prostředků, vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek (§102 odst. 3 Zákoníku práce). Další důležitou povinností, která se může výrazně odrazit v prevenci rizik, je zajistit zaměstnancům školení v oblasti BOZP. Zákoník práce v §103 výslovně stanovuje povinnost zajistit školení při nástupu do zaměstnání, při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků, technologických či pracovních postupů a nakonec ve všech případech majících vliv na BOZP. Obsah a četnost školení si určuje sám zaměstnavatel, musí však vést záznamy o provedeném školení. Pokud není možné rizika odstranit, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné prostředky, za stanovených podmínek i pracovní oděv a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (§104 odst. 1, 2, 3 Zákoníku práce). Důležitou povinností je to, že péče o BOZP je nedílnou součástí pracovní náplně vedoucích zaměstnanců na všech stupních podnikového řízení (§101 odst. 2 Zákoníku práce). Toto pravidlo sice obsahoval i původní zákoník, ale v mnoha případech nebylo respektováno, protože řada vedoucích pracovníků považovala tuto oblast za zodpovědnost bezpečnostního technika.7 Protože se v poslední době a především ve výrobních závodech a odvětvích, u nichž je sezónní poptávka, rozšířilo zaměstnávání agenturních zaměstnanců, tzn., že na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci několika zaměstnavatelů, je tento trend zohledněný i v novele Zákoníku práce z roku 2007, která výslovně nařizuje spolupráci všech zaměstnavatelů při zajišťování BOZP. Konkrétně ukládá povinnost vzájemného písemného informování zaměstnavatelů o rizicích na pracovišti a přijatých opatření a spolupráce při zajišťování BOZP (§101 odst. 3 Zákoníku práce). Následně část třináctá ukládá povinnost za zajištění BOZP agenturních zaměstnanců po dobu výkonu práce uživateli (§309 odst. 1 Zákoníku práce). To znamená, že uživatel musí vybavit zaměstnance například i osobními ochrannými prostředky, zajistit pro ně závodní lékařskou péči nebo školení v oblasti bezpečnosti. 7
7
ŠUBRT, B. (2007). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: podle právního stavu k 30.4.2007. Olomouc: ANAG, str. 20
Veškeré náklady spojené se zajištěním bezpečnosti práce (včetně osobních ochranných pracovních prostředků) musí hradit zaměstnavatel a nesmí být žádným způsobem přenášeny na zaměstnance (§101 odst. 6 Zákoníku práce). V neposlední řadě si uvedeme ještě povinnost komunikace zaměstnavatele a zaměstnance v oblasti bezpečnosti. Konkrétně informuje zaměstnance (včetně dočasně přidělených agenturních zaměstnanců) o kategorii jím vykonávané práce, o možnostech závodní preventivní péče, poskytuje jim potřebné informace či pokyny k bezpečnosti práce, o rizicích a přijatých opatřeních. Informace a pokyny musí být opětovně předány v podobných případech jako u školení zaměstnanců, tzn. nejen při nástupu do zaměstnání, ale také při převedení, změně pracovních podmínek a postupů apod. a musí být o nich vedena dokumentace (§103 odst. 1 Zákoníku práce). Konkrétní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovuje např. zákon č. 309/2006, ve znění pozdějších předpisů, o pracovištích a pracovním prostředí nebo zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Určují, jakým způsobem mají být vybavena a uspořádána pracoviště, definují rizikové faktory, stanovují hygienické limity, požadavky na osvětlení, požadavky na fyzickou zátěž apod.8
2.3 Práva a povinnosti zaměstnanců Obecně jsou základní práva zaměstnanců v souladu s povinnostmi zaměstnavatelů. Jako první uvádí Zákoník práce právo zaměstnanců na zajištění BOZP, s nímž souvisí i právo na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením (§106 odst. 1). Dále má zaměstnanec právo odmítnout práci, která by mohla bezprostředně a závažně ohrožovat jeho život nebo zdraví (§106 odst. 2). Zaměstnanci mají také právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§106 VEBER, J. – PINCOVÁ, E. (2008). Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praha: Professional Publishing, str.128 8 an. 8
odst. 3 a §108 Zákoníku práce). Zapojení zaměstnanců do těchto aktivit může být prostřednictvím odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zaměstnavatel je povinen projednávat s nimi podstatná rizika či opatření, vyslechnout si jejich připomínky a návrhy, poskytovat jim podstatné informace z oblasti BOZP a další (§108 Zákoníku práce). Základní povinností zaměstnanců je dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně jeho jednání dotýká (§106 odst. 4). Kromě toho ukládá stejný paragraf Zákoníku práce zaměstnancům ještě řadu konkrétních povinností jako je účast na školení a lékařských prohlídkách, dodržování právních předpisů a pokynů zaměstnavatele v oblasti BOZP, používání ochranných pracovních prostředků, nepožívání alkoholických nápojů na pracovišti či informování nadřízeného o závadách na pracovišti a pracovních úrazech.
2.4 Pracovní úrazy a nemoci z povolání Zákoník práce sice zdůrazňuje prevenci, nicméně vzhledem k přítomnosti lidského faktoru a různých vnějších vlivů připouští i vznik pracovního úrazu či nemoci z povolání a v této souvislosti stanovuje zaměstnavateli i zaměstnanci řadu povinností. Definice pracovního úrazu se postupem času měnila a v současnosti do něj nespadají jen skutečná fyzická zranění, ale může se jednat o jakékoli porušení zdraví (tedy rovněž psychické újmy na zdraví). Pracovní úraz je tedy poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke které došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§380 Zákoníku práce). Jako nemoc z povolání se definují nemoci způsobené nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Tento seznam je přílohou nařízení vlády č. 290/2005 Sb.9
9
9
HOCHMAN J. (2005). Náhrada škody podle zákoníku práce. Praha: LINDE, str. 54
Základní rozdíl mezi odškodněním za pracovní úraz a nemoc z povolání je v tom, že za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá obecně zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. Kdežto za škodu způsobenou nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec naposledy před zjištěním pracoval za podmínek, za nichž tato nemoc z povolání vzniká.10 Zákoník práce ukládá jednak povinnost zaměstnanci, aby bezodkladně oznamoval svůj pracovní úraz či úraz, jehož byl svědkem (§106 odst. 4h). Zaměstnavatel je kromě poskytnutí první pomoci povinen pracovní úraz vyšetřit. Právní úprava této povinnosti je obsažena v §105 Zákoníku práce, který byl v souvislosti s požadavky praxe oproti starému zákoníku změněn tak, že i úraz cizího zaměstnance (např. agenturních zaměstnanců) musí vyšetřit zaměstnavatel, v jehož prostorách k úrazu došlo. Původní zákoník kladl důraz na to, aby úraz vyšetřoval vždy zaměstnavatel postiženého zaměstnance.11 Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost evidence všech úrazů, v případě zranění s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny či v případě úmrtí zaměstnance musí navíc vyhotovit záznamy a dokumentaci a ohlásit je určeným orgánům. V případě nemoci z povolání platí rovněž povinnost evidence a povinnost realizovat taková opatření, která minimalizují rizikové faktory způsobující nemoc z povolání (§105 Zákoníku práce). Tím, že se záznam o úrazu vyhotovuje pouze u úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a ostatní úrazy se evidují v knize úrazů, bylo dosaženo shody s evidencí vedenou v rámci zemí EU.12
2.5 Bezpečnost práce v mezinárodních souvislostech Přestože se systém bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vyvíjí v každé zemi, včetně České republiky, samostatně a odvíjí se také od konkrétních zvyklostí a kultur,
DANDOVÁ E. (2002). Náhrada škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Praha: PROSPEKTRUM, str. 39 an. DANDOVÁ, E. (2008). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. Praha: ASPI, str. 76 10 12 DANDOVÁ, E. (2008). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. Praha: ASPI, str. 27 10 11
jsou patrné nejen společné změny v čase, ale rovněž vliv a přebírání mezinárodních standardů a předpisů. Kromě legislativy Evropské unie přebírá Česká republika i úmluvy Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organice, jež mají přes veškeré rozdílnosti společné prvky, jako je zaměření na všechny subjekty ve společnosti, požadavky na zpracování národních politik v oblasti BOZP, zdůrazňování významu prevence, důraz na poskytování informací a větší zapojení pracovníků apod.13 V případě úmluv Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace je zachována svrchovanost
členských
států,
ale
v případě
Evropské
unie
platí
pravidlo
supranacionality (nadstátnosti), což znamená nadřazenost práva EU národním právním předpisům.14 Česká republika je jeden ze zakládajících členů Mezinárodní organizace práce z roku 1919 a ratifikuje její úmluvy týkající se především zaměstnávání pracovníků, pracovních podmínek, pracovní doby, odměňování apod., z nichž nejdůležitější je úmluva č. 155 z roku 1981 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a pracovním prostředí.15 Jako hlavní element, jež ovlivnil předpisy České republiky v oblasti BOZP, je zajisté nutné uvést Evropskou unii. Pro zajištění určité úrovně bezpečnosti práce a sociálních práv dospěla Evropská unie v 80. letech k tomu, že je nutné odstranit rozdíly v právních úpravách členských zemí a zahájila proces harmonizace.16 Vstupem do EU se českým firmám sice otevřely dveře na evropský trh, ale na druhou stranu tím vznikl závazek plnit požadavky Evropské unie i v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Přes implementaci evropských směrnic do českých zákonů, je však obtížné porovnávat úroveň BOZP jednotlivých zemí EU, protože neexistuje zcela jednotný systém organizace, výkaznictví ukazatelů ani požadavků a rozdílný je i přístup států EU k prevenci rizik a ekonomická síla členských států. ŠUBRT B. (2007). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Olomouc: ANAG. str. 43 an. SAMKOVÁ, A.: Harmonizace právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v České republice s právem Evropských společenství. [online]. Aplikované právo 1/2003. str. 65 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 15 Inspekce práce v České republice. České předsednictví v Radě EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. [online]. 2005. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 16 SAMKOVÁ, A.: Harmonizace právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v České republice s právem Evropských společenství. [online]. Aplikované právo 1/2003. str. 61 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: 11 . 13 14
Česká republika se stala členem EU 1.5.2004, ale v souvislosti s přípravou na členství vychází již některé formulace a povinnosti obsažené v novele Zákoníku práce z roku 1994 z evropských směrnic. Zaměstnavatelům byla například uložena povinnost vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení zdraví zaměstnanců, informovat o nich a činit opatření k jejich ochraně. Následovalo přijetí další novely s platností od 1.1.2001, která byla označovaná jako „plně harmonizační“ a která rozpracovala především požadavky směrnice se zaměřením na specifické bezpečnostní a zdravotní požadavky ve vztahu ke konkrétním škodlivým faktorům pracovního prostředí. Verze Zákoníku práce z roku 2006 obsahuje základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů. Byl doplněn například §103 odstavce 1 f), kde jsou zaměstnavateli uloženy zvláštní povinnosti vůči zaměstnancům na dobu určitou, agenturním zaměstnancům a mladistvým zaměstnancům. Konkrétní technické aspekty zajištění bezpečnosti práce vyplývající z práva Evropského společenství pak rozpracovává zákon o BOZP.17 Kromě harmonizace českého práva s mezinárodním právem vznikla se vstupem do EU povinnost převzetí evropského systému sledování a zaznamenávání pracovní úrazovosti v rámci databáze Eurostat, který sleduje okolnosti a příčiny vzniku úrazu s pracovní neschopností delší než 3 dny.18
2.6 Aktuální trendy a vývoj v oblasti BOZP Pro ověření aktuální úrovně BOZP v České republice a srovnání vývoje v čase použijme data o počtu pracovních úrazů a jejich četnosti ze zdrojů Českého statistického úřadu, Výzkumného ústavu bezpečnosti práce či Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
17 18
ŠUBRT B. (2007). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Olomouc: ANAG. str. 53 an. 12 ŠUBRT B. (2007). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Olomouc: ANAG. str. 343
Graf 1 Počet pracovních úrazů v ČR
Zdroj: Smrtelné pracovní úrazy, pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny, úrazy bez následné pracovní neschopnosti v roce 2002 – 2010. OSHA. Evropská agentura pro bezpečnost a
ochranu
zdraví
při
práci.
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z WWW:
http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/statistics (data k 21.6.2012) Graf 2 Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců
Zdroj: Smrtelné pracovní úrazy, pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny, úrazy bez následné pracovní neschopnosti v roce 2002 – 2010. OSHA. Evropská agentura pro bezpečnost a
ochranu
zdraví
při
práci.
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z WWW:
http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/statistics (data k 21.6.2012)
Od roku 2001 se ve statistikách České republiky sledují i pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a jak vyplývá z výše
uvedených grafů, měl počet celkových 13
pracovních úrazů i úrazů s pracovní neschopností prakticky totožný trend. Až do roku 2009 docházelo k poklesu od hranice 120 000 případů k 73 000, ale v roce 2010 je zaznamenaný naopak nárůst na přibližně 77 000 případů. I v přepočtu na četnost pracovních úrazů na 100 pojištěnců vychází stejný výsledek. Vývoj úrazovosti odráží by mohl odrážet větší důraz podniků na zajišťování bezpečnosti práce i zpřísňování české legislativy. Důležitým ukazatelem úrovně BOZP je počet smrtelných úrazů uvedený v následujícím grafu, kde je vidět velmi nevyrovnaný vývoj. Mezi léty 2002 až 2006 poklesl z 206 na 152 případů, ale v roce 2007 vystoupal na počet 188 a po opětovném poklesu je vidět v roce 2010 znovu navýšení. Graf 3 Počet smrtelných úrazů v ČR
Zdroj: Smrtelné pracovní úrazy, pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny, úrazy bez následné pracovní neschopnosti v roce 2002 – 2010. OSHA. Evropská agentura pro bezpečnost a
ochranu
zdraví
při
práci.
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z WWW:
http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/statistics
Bez detailní analýzy konkrétních odvětví výskytu a příčin lze jen těžko usuzovat obecné důvody výkyvů a navýšení. Avšak jako hlavní zdroje smrtelných nehod jsou opakovaně uváděné dopravní prostředky, u pracovních úrazů je to materiál, břemena a předměty. Nejčastější
příčinou
smrtelných
úrazů je nedodržení pracovních postupů či
14
porušení předpisů, v případě ostatních úrazů je to podcenění rizik nebo nedostatečné osobní předpoklady k výkonu práce.19 Výše uvedené příčiny pracovních úrazů ukazují na slabiny v oblasti BOZP. Přes zaměření legislativy i podniků na preventivní činnosti se dají faktory z většiny zařadit právě do oblasti prevence. Například dodržování pracovních postupů je sice z velké části závislé na lidském faktoru, ale klíčovou roli hraje neustálé zlepšování identifikace rizik a jejich okamžité odstraňování, zvyšování úrovně vzdělávání zaměstnanců, úroveň nastavení systémů a pracovních postupů a její zlepšování s ohledem na možná rizika, zvyšování úrovně řízení BOZP apod. Důkazem nedostatků v podnicích je i výše pokut udělených inspektoráty práce, které se ročně pohybují mezi 60 – 80 miliony korun především za špatné či chybějící pracovní pomůcky či nedodržení hygienických norem. Nejhorší situace je podle výzkumů v malých a středních podnicích, kde až v 71% případů neexistuje jakýkoli systém řízení bezpečnosti práce, čímž se ČR řadí na jedno z posledních míst v EU. Malé povědomí o důležitosti BOZP je rovněž na straně českých zaměstnanců.20 V praxi často využívaným nástrojem řízení BOZP je program „Bezpečný podnik“, který byl v roce 1996 vyhlášen Ministrem práce a sociálních věcí s cílem zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v podnicích, včetně ochrany životního prostředí a vytvořit podmínky pro zavedení integrovaného systému řízení. Od roku 2003 je součástí úkolů stanovených pro zvyšování úrovně BOZP v Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Z hlavních požadavků programu jmenujme zavedení efektivního systému řízení BOZP v organizaci, minimalizaci rizik, kladení důrazu na prevenci, zapojení všech zaměstnanců do plnění závazků, zvýšení kultury práce a další. V aktualizované verzi je v souladu s novou strategií EU zdůrazněno zajištění bezpečných pracovních podmínek a Smrtelné pracovní úrazy, pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny, úrazy bez následné pracovní neschopnosti v roce 2003 – 2010. OSHA. [online]. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 20 HOVORKOVÁ, K.: Zajistit bezpečnost v práci? To je druhořadé, míní některé firmy. [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 19
15
pracovní pohody. Je vyžadované také neustálé zlepšování, přičemž se každoročně provádí vyhodnocování indikátorů zlepšování. Nevýhodou programu je to, že je určen prioritně organizacím velkého a středního rozsahu a organizacím výrobního charakteru. Přestože vychází i z principů norem ISO 14001, ISO 9001, ILO-OSH 2001 a OHSAS 18001, jedná se o čistě český program a nemusí být mezinárodně uznávaný. 21 Kromě českého programu „Bezpečný podnik“ existuje od roku 1999 mezinárodně uznávaná norma OHSAS 18001, která stanovuje požadavky systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. Požadavky normy vedou k prevenci, řízení rizik a neustálému zlepšování systému. Její výhodou oproti programu „Bezpečný podnik“ je to, že je mezinárodní, neklade podmínky na velikost podniku či odvětví a je kompatibilní s dalšími přístupy k řízení jakosti v podobě norem ISO 9001 a environmentu ISO 14001, proto je často součástí integrovaného systému řízení. Nutným předpokladem pro zavedení systému bezpečnosti práce je dodržování legislativních a jiných předpisů. 22 Důkazem velkého rozšíření této normy v podnicích je množství certifikovaných organizací, jejichž počet se po celém světě blíží 20 000.23 V současnosti se v oblasti BOZP začíná pomalu rozvíjet systém ekonomických pobídek. Jedná se o trend určený Evropskou unií, která si klade za cíl stimulovat podniky k investicím do BOZP. Evropská komise si ve své strategii BOZP pro období 2007-2012 stanovila ambiciózní cíl snížení míry pracovních úrazů o 25% a k jeho splnění je nutné zvýšit motivaci podniků, např. právě zmíněnými ekonomickými pobídkami.24 Strategie EU v oblasti BOZP stvrzuje roli přímých i nepřímých ekonomických pobídek jako
Bezpečný podnik. Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [online]. Státní úřad inspekce práce. Praha 2005, str. 4 an. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 22 VEBER, J. – PINCOVÁ, E.(2008). Managementbezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praha: Professional Publishing, str.14 an. 23 ŠENK, Z.(2009). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy ČSN OHSAS 18001:2008. Olomouc: ANAG, str. 9. 24 Innovative solutions to safety and health risks in the construction, healthcare and HORECA sectors. [online]. European Agency for Safety and Health at work, str. 4 an. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: 16 . 21
důležitého nástroje pro rozvoj povědomí o bezpečnosti práce především v malých a středních podnicích.25 Studie prokázaly, že ekonomické pobídky skutečně motivují k investicím do preventivních opatření v organizacích a vedou tak k nižší úrazovosti na pracovištích. Pokud se tato snížená úrazovost převede na finance, tak ze studií vychází, že každé euro vynaložené v systému pobídek ušetří až 4.81 eur díky redukci nehod a nemocnosti. Zvyšuje se díky nim také společenská zodpovědnost podniků a zlepšují se pracovní podmínky. Ekonomické pobídky mohou být ve formě státních příspěvků a grantů, zvýhodnění v rámci daňových systémů, zvýhodněného pojištění firem s nižší úrazovostí, ale využít je možné i nefinanční pobídky jako je systém různých ocenění apod. 26 Aby byl splněn motivační cíl pobídek, je nutné při jejich poskytování zohlednit samozřejmě procento úrazů a nemocnosti, realizovaná preventivní opatření či konkrétní rizika dané firmy. Z důvodu rozdílnosti sociálních systémů v jednotlivých zemích EU a v současnosti pravděpodobně i z důvodu trvající ekonomické krize a omezování rozpočtů se však zatím nedaří dosáhnout většího rozšíření a harmonizace systému pobídek. Přesto je i s ohledem na aktuální strategii EU patrné zdůrazňování role pobídek pro zvyšování bezpečnosti práce. Významný ekonomicky motivující nástroj v ČR by měla zajistit aktuální změna legislativy o úrazovém pojištění, která by měla vstoupit v platnost od začátku roku 2013. Česká republika v závislosti na tlaku z EU přistoupila v roce 2006 k přijetí nového zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců č.266/2006 Sb., který by měl odstranit současný monopol pojišťovny Kooperativa, kde musí být zaměstnavatelé pro případ své zodpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojištěni. Podle nového zákona se však úrazové pojištění stane součástí systému sociálního zabezpečení a výše pojistného se tak stanoví procentní ELSNER, D: Discussion paper – economics of occupational safety and health. Factors influencing the transferability of occupational safety and health economic incentive schemes between different countries. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 26 How to create economic incentives in occupational safety and health: A practical guide. [online]. European Agency for Safety and Health at Work, str. 6 an. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: 17 . 25
sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné. Právě přechod zodpovědnosti ze zaměstnavatele na zaměstnance je předmětem kritiky odpůrců nového zákona, avšak stát se tím snaží motivovat zaměstnance k dřívějšímu návratu na pracoviště.27 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v současnosti není omezena pouze na prevenci úrazů či nemocí z povolání, ale zahrnuje i cíle týkající se například zlepšování podmínek pro uspokojivou práci, tzn. přizpůsobování pracovních podmínek a prací zaměstnancům,
zvyšování
kvality
života,
prodlužování
pracovní
schopnosti
zaměstnanců, pohodě při práci, sociální a právní ochrany apod.28 Je vidět, že pojem BOZP je pojímám velmi široce a tím klade i větší nároky na aktivitu podniků. Zda podniky v praxi tyto principy skutečně aplikují a jak velkou váhu kladou na oblast BOZP ukáže následující kapitola.
HRUBÁ, K.: Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 28 SAMKOVÁ A.: Harmonizace právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v České republice s právem Evropských společenství. [online]. Aplikované právo 1/2003. str. 61 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: 18 . 27
3 Systém BOZP ve firmě Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Způsob aplikace BOZP v praxi ověříme na příkladu firmy Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Vzhledem k tomu, že se jedná o japonskou společnost, převážně s japonským vedením, je řízení a firemní kultura do jisté míry specifická. Mnoho ze zavedených postupů, způsobů školení apod. bylo převzato z japonského mateřského závodu. Dalším důležitým faktem je to, že se jedná o výrobní podnik, jehož zaměstnance lze rozdělit na dvě hlavní skupiny – výrobní dělníky a administrativu, přičemž převážnou část zaměstnanců tvoří dělníci na výrobních linkách. Data uvedená v této kapitole vychází z informací uvedených na webových stránkách podniku či z interních podnikových dat a dokumentů. Firma v říjnu 2009 úspěšně prošla auditem a certifikovala OHSAS 18001:2007, čímž doplnila integrovaný systém řízení jakosti a životního prostředí i o oblast bezpečnosti práce. Podle zprávy z certifikačního auditu byl systém řízení bezpečnosti zhodnocen celkově na velmi dobré úrovni, nebyly shledány žádné neshody a slabá místa byla označena spíše jako možnosti pro další zlepšování. V rámci celé skupiny Daikin Industries byla továrna v Plzni vůbec první, která získala certifikaci normy OHSAS 18001:2007.
3.1 Základní informace o podniku Firma Daikin Industries Czech Republic s.r.o. (dále Daikin) byla založená v Plzni v květnu 2003 s polovičním podílem Daikin Industries Ltd. (Japonsko) a Daikin Europe NV (Belgie). Jedná se o výrobní podnik se zaměřením na produkci menších venkovních a vnitřních klimatizačních jednotek a tepelných čerpadel pro rezidenční účely.29
29
Základní informace. Domovské stránky firmy Daikin. [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: 19 .
V září 2003 byla zahájena výstavba továrny v Plzni na Borských polích a přesně o rok později se rozjela masová výroba na první lince venkovních jednotek. 30 Výroba se postupně rozšiřovala a aktuálně je v provozu 5 linek vnitřních jednotek, 3 linky venkovních jednotek a na ně navazující zpracovatelská střediska polotovarů. Podobně jako u jiných velkých zahraničních společností byla továrna v Plzni založená z důvodu zlepšení dostupnosti na evropský trh a snížení výrobních nákladů. Původně se jednalo o čistě výrobní závod s vývojem modelů v mateřských společnostech, ale momentálně se buduje i oddělení vývoje a designu. Podnik se snaží vyrábět pokud možno podle požadavků zákazníků a vzhledem k tomu, že vyrábí produkty, jejichž prodeje jsou ovlivněné počasím, jsou výkyvy ve výrobním objemu velké a s tím souvisí i proměnlivý počet zaměstnanců. V zásadě se firma snaží držet stálý počet fixních zaměstnanců (se smlouvou na dobu neurčitou) a sezónní výkyvy pokrývat agenturními zaměstnanci (brigádníky). Aktuálně, kdy je výroba ovlivněna nižším odbytem způsobeným ekonomickou krizí, přesahuje celkový počet zaměstnanců 1100 osob (výsledek ke konci května 2012). Největší je počet přímých zaměstnanců výroby (operátorů) – 591 fixních a 187 agenturních, 174 zaměstnanců je v administrativě a ostatní jsou pozice jako mistři a tzv. nepřímí dělníci (především údržbáři). V období vrcholu výroby přesahoval počet zaměstnanců v minulosti i 2000, v době nízké výroby pak počet zaměstnanců klesá přibližně na polovinu, protože se většina agenturních zaměstnanců propustí a zůstávají pouze fixní. Pozice vrcholového managementu jsou obsazeny japonskými manažery, střední a nižší management je český. V oblasti kvalifikace, resp. vzdělávání, je samozřejmě velký rozdíl mezi požadavky na operátory a administrativu. V případě dělnických pozic není požadovaná prakticky žádná kvalifikace a veškeré zaškolení probíhá po nástupu do firmy. U administrativy je především u technických pozic jako je výrobní inženýr či inženýr designu požadované odpovídající technické vysokoškolské vzdělání, ale obecně firma netrvá na předchozí praxi a zaměstnance zaučuje až po nástupu.
30
Historie. Domovské stránky firmy Daikin. [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: 20 .
Vzhledem k tomu, že má firma certifikovaný integrovaný systém řízení kvality, životního prostředí a bezpečnosti práce, jehož podmínkou je splnění všech zákonných požadavků i požadavků normy OHSAS 18001:2007 není nutné rozebírat detailně jednotlivé elementy systému, a proto se následující kapitoly zaměří spíše na jejich konkrétní fungování v praxi, výkonnost systému či slabé stránky.
3.2 Struktura vnitropodnikové podpory BOZP Základním dokumentem popisujícím systémy řízení podniku je Manuál kvality, životního prostředí a bezpečnosti práce, který slouží jako standard pro vytváření, implementaci a udržování systémů a odkazuje na další dokumenty nižší úrovně. Mezi další dokument první úrovně patří integrovaná politika životního prostředí a bezpečnosti práce, která určuje zásady a směry činnosti DICz v oblasti bezpečnosti práce. Politika by obecně neměla sloužit pouze jako interní sdělení pro zaměstnance, ale měla by být i jasným sdělením pro externí zainteresované strany, jako jsou dodavatelé či zákazníci, a tomu by měl odpovídat její obsah. DICz ve své politice stanovuje ochranu zdraví a bezpečnost práce za základní povinnost společnosti a zavazuje se jí podřizovat všechny činnosti podniku. Dále zdůrazňuje nutnost neustálého zlepšování, vyhledávání nebezpečí a prevence rizik.31 Politika DICz tedy splňuje výše uvedené požadavky jasné deklarace přístupu firmy k bezpečnosti práce a sděluje základní principy, které musí provázet všechny podnikové činnosti. V souladu s politikou také musí být cíle BOZP, které by měly naplňovat závazek předcházení zranění a nemocem z povolání, tzn., že slouží jako nástroj pro zlepšování. Cíle nastavené firmou jsou ve velké většině konkrétní, pokud to je možné tak i vyčíslené, jsou u nich přidělené zodpovědné osoby a na konci každého roku se vyhodnocuje jejich plnění. Každý rok je stanoveno 4 – 5 cílů a cílových hodnot, jež každoročně zahrnují i závazek snižování pracovní úrazovosti (v případě pracovních úrazů s pracovní neschopností se cíl daří plnit) a také zlepšování pracovních podmínek a prostředí. Cíle jsou podrobněji rozpracované v akčních plánech zodpovědných oddělení. 31
21
Politika ochrany životního prostředí a ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Plzeň: DICz. 2009.
Většina cílů je každoročně plněna, ale vzhledem k tomu, že jsou v některých případech nutné investice a technické úpravy, je důvodem nesplnění některých cílů většinou nedostatek finančních zdrojů. Stanovené cíle odráží aktuální situaci ve výrobě a některé jsou spíše protiopatřením na vzniklé nebezpečné situace. Například v roce 2011 bylo jedním z cílů odstranění rizika vystříknutí pájecího tavidla z pájecích automatů s půlroční lhůtou na realizaci32, přičemž v předchozím roce došlo při manipulaci skutečně k vystříknutí a vzplanutí tavidla. Organizačně je hlavní zodpovědnou osobou za všechny systémy řízení v podniku generální ředitel a představitelem systémů manažer oddělení výroby. Dále firma zaměstnává odpovědnou osobu v BOZP (bezpečnostního technika), který zajišťuje plnění úkolů po odborné stránce, metodické vedení, konkrétní operativu související s oblastí BOZP, tzn. provádění pravidelných kontrol, organizaci komise bezpečnosti, vyšetřování pracovních úrazů, vedení statistik úrazovosti, školení, zajišťování externí komunikace s orgány státního a zdravotního dozoru apod. Kromě těchto hlavních představitelů má samozřejmě, jak ukládá za povinnost i Zákoník práce, zodpovědnost za zajišťování bezpečnosti práce a prevenci rizik i každý vedoucí pracovník v rámci určeného rozsahu. Pro efektivní fungování systému a sdílení informací je zřízena Komise bezpečnosti, jež se schází jednou za měsíc a za účasti vrcholového vedení firmy i nižšího managementu řeší aktuální problémy BOZP ve firmě. Prezentují se především výsledky za předchozí měsíc, vzniklé pracovní úrazy včetně jejich opatření a nejnovější aktivity z oblasti bezpečnosti práce.
3.3 Analýza současného stavu BOZP v podniku V podniku všeobecně platným a především japonským managementem často zmiňovaným heslem je „Bezpečnost především“. Výrobní systém firmy Daikin vychází z principů štíhlé výroby, resp. TPS, který bezpečnost zdůrazňuje a chápe ji jako
32
SMS cíle a cílové hodnoty. Plzeň: DICz. 2011.
22
základní stavební kámen výroby. Společným cílem celé skupiny Daikin je „nulová nehodovost“, v praxi se pak cíl zpřesňuje na eliminaci úrazů s pracovní neschopností a pro menší úrazy se každý rok stanovuje za cíl určité procentuální snížení oproti předchozímu roku. Firma si uvědomuje, že dosáhnout tohoto cíle lze pouze ve spolupráci se všemi zaměstnanci, čemuž mají napomoci aktivity jako je KYT (viz. následující kapitola), vizualizace měsíčních výsledků a počtu úrazů pomocí jednoduchého symbolu zeleného kříže, neustálé informování o aktuálních úrazech apod. Japonské vedení v souvislosti s bezpečností práce zmiňuje i tzv. Heinrichův zákon vycházející z empirických zkoumání pracovišť, který říká, že na jednu nehodu s vážným zraněním připadá 29 nehod s menším zraněním a 300 nehod bez zranění.33 S ohledem na tento princip se ve firmě pečlivě evidují, prošetřují a řeší nejen pracovní úrazy (s/bez pracovní neschopnosti), ale i nebezpečné situace (skoro nehody).
3.3.1
Školení v oblasti bezpečnosti práce
Firemní školení týkající se bezpečnosti práce se vztahují na všechny osoby, které vykonávají práci v areálu podniku, a jsou zajišťována buď osobou odpovědnou v BOZP (především vstupní školení nových agenturních či stálých zaměstnanců) nebo jednotlivými vedoucími pracovníky. Probíhají zvlášť pro vedoucí zaměstnance, pro ostatní zaměstnance a pro zaměstnance externích firem. Aby byla úroveň a informace jednotné, jsou pro všechna školení vypracované osnovy, které jsou uložené a přístupné na firemním intranetu a vždy se vytvoří a archivuje záznam o školení.34 Nový zaměstnanec podniku absolvuje nejprve vstupní školení, při kterém dostane informace o pravidlech pohybu v areálu, rizikových pracovištích, používaných bezpečnostních značkách, povinnostech zaměstnance vycházejících ze Zákoníku práce,
Máketingu yógoshú. Hainrihi no hósoku. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 34 23 při práci. Plzeň: DICz. 2006. Systém řízení a organizace bezpečnosti práce a ochrany zdraví 33
pracovních úrazech, ochranných pomůckách, požární ochraně i o politice a cílech systému řízení BOZP formou přednášky.35 Přímí zaměstnanci výroby jsou následně předáni na školení do školicího centra, tzv. dója, kde na začátku probíhá znovu školení bezpečnosti, ale tentokrát s praktickými ukázkami a zaměřením na konkrétní rizika, která je ve výrobě mohou potkat. Nováčkům jsou na testovacím zařízení názorně ukázána nebezpečí související s manipulací s plechy, s řetězy dopravníku a se vzduchovým pístem. Cílem tohoto školení je to, aby si operátoři ještě před vstupem do výroby uvědomili, jak snadno se mohou poranit od plechů, co mohou způsobit pohyblivá řetězová soukolí při zachycení končetin operátora, či jak nebezpečné mohou být vzduchové písty pod tlakem. Tento typ školení je převzatý podle modelu japonské mateřské továrny, a jelikož se jedná o názornou ukázku, jeho velikou výhodou je, že je pro všechny velmi dobře srozumitelný a zaměstnanci se pomocí této metody snadno naučí vnímat nebezpečí (v japonštině se nazývá „taikan kuntem“, což v doslovném překladu znamená trénink vnímavosti). Pak je každý nový nebo přeřazený zaměstnanec proškolen o bezpečnosti na pracovišti, kam byl přiřazen. Obsah tohoto školení se částečně překrývá se vstupním školením (pracovní úrazy, pohyb osob po areálu, povinnosti zaměstnance apod.), ale je doplněn i o informace potřebné na konkrétních pracovištích (individuální bezpečnostní předpisy pracovišť, ochranné pomůcky, nakládání s používanými látkami apod.). U vedoucích zaměstnanců je školení zaměřeno na důkladnou znalost české legislativy z oblasti BOZP a z ní vyplývajících práv a povinností.36 Speciálním školením prochází řidiči manipulační techniky (s důrazem na bezpečnost provozu a pohybu po areálu) a páječi (bezpečná manipulace s plamenem). Kromě výše zmíněných pravidelných školení se realizují především na výrobních pracovištích podle potřeby mimořádná školení, zpravidla jako součást protiopatření po výskytu pracovního úrazu (nemusí se jednat pouze o vážnější úrazy, ale v rámci prevence i o menší úrazy nebo skoro nehody).
35
Osnova vstupního školení bezpečnosti práce. Plzeň: DICz. 2009.
36
24 při práci. Plzeň: DICz. 2006. Systém řízení a organizace bezpečnosti práce a ochrany zdraví
Tento systém školení funguje prakticky stabilně již od doby založení podniku, ale za účelem zlepšování byl doplněn o některé nové typy a metody školení. Například v době nejvyšší výroby, kdy firma nabírala i agenturní zaměstnance cizí národnosti a jejich počet i fluktuace byla vysoká, hrozilo nebezpečí neznalosti či neporozumění obsahu školení a tím i větší riziko úrazů, a proto se začala vytvářet školicí videa. Video se využívá jednak pro úvodní školení (ukázky základních pravidel pohybu po továrně, rizikových pracovišť, pracovních úrazů a další), ale také pro předávání informací o aktuálních úrazech. Od roku 2008 se ze všech pracovních úrazů za daný rok vytváří souhrnné video, kde je vidět i popis opatření a upozornění na nejčastější příčiny výskytu. Slabinou této metody je její nesystematické využívání. Videa jsou sice srozumitelná a přehledná, ale neexistuje konkrétní pravidlo jejich využití. Používají se spíše nahodile, například při větším problému ve výrobě, kdy je vlivem zastavení linek třeba vyplnit operátorům čas jinou činností.
3.3.2
Identifikace a řízení rizik
Větší část pracovišť v továrně jsou montážní linky, kde se dají jako rizikové faktory hodnotit hluk a vibrace ze šroubování či výpary z pájení. Mimo to je v továrně i pracoviště lakovny, kde vznikají rizika související s používáním chemických látek a pracoviště lisovny, kde je zvýšená hlučnost. Celý proces vyhledávání a řízení rizik je popsaný v proceduře s názvem Zásady pro vyhledávání a hodnocení rizik BOZP vytvořené především podle požadavků normy OHSAS 18001:2007. Zodpovědnost za soustavné vyhledávání a hodnocení nebezpečí má odpovědná osoba BOZP společně s odpovědnými osobami jednotlivých pracovišť a výsledek jejich činnosti se zaznamená do Registru identifikovaných rizik, který je přezkoumáván jednou ročně, dále pokaždé při vzniku úrazu na pracovištích nebo při
25
modifikaci pracovišť. Registr je vypracovaný samostatně i pro některé externí dodavatele, kteří provádí v areálu pravidelně či dlouhodobě práce.37 Data pro identifikaci a hodnocení rizik vychází z několika zdrojů. Rizika vyhledává jednak tým hodnotitelů na pracovištích, dále osoba zodpovědná za BOZP během kontrol bezpečnosti, vedení společnosti při pravidelných měsíčních kontrolách pracovišť a v neposlední řadě i samotní operátoři při tzv. školení KYT. Systém je tedy nastavený tak, aby do aktivit vyhledávání rizik zapojil zaměstnance na všech úrovních organizačního schématu. Školení KYT je převzaté z Japonska a jedná se o zkratku japonských slov „kiken yochi training“, což znamená trénink předvídání nebezpečí. Na tuto činnost byli zaškoleni jako první vedoucí pracovníci přímo od japonských školitelů. Trénink probíhá v týmech a jsou do něj zapojeni zaměstnanci bez ohledu na pozici. Používá se speciální formulář (viz. Příloha 1), do kterého se v prvním kroku vyplní možná nebezpečí vybrané konkrétní činnosti (například operace na jedné pozici, určitý rozsah práce apod.), následně se vyberou jedno až dvě klíčová rizika, k nimž se vymyslí několik řešení a z nich se pak společně vybere nejlepší. Podle principů PDCA ověřuje výstup ze školení vždy vedoucí pracovník, ve formuláři se zaznamená vyhodnocení a v případě nutnosti složitějšího opatření, které nelze realizovat ihned, se stanoví datum realizace a zodpovědná osoba. Hlavní výhodou této aktivity je, že probíhá přímo na místě vybrané činnosti, která se nasimuluje a formou brainstormingu se týmově vyhledávají rizika a následně i jejich reálné řešení. Trénink nutí operátory zamýšlet se nad tím, jaká rizika jsou vůbec možná a zvyšuje jejich pozornost a vnímavost k nebezpečí. Trénink se koná pravidelně každou třetí středu v měsíci v rámci tzv. dne bezpečnosti a je na něj vyčleněno 30 minut, přičemž se s tímto zastavením předem počítá i ve výrobních plánech. Jedinou slabinou je malé zapojení administrativních pracovišť, kde KYT proběhlo dosud pouze jednou, ale na druhou stranu je pochopitelné, že se více rizik vyskytuje na výrobních pracovištích než v kancelářích.
37
26 2009. Zásady pro vyhledávání a hodnocení rizik BOZP. Plzeň: DICz.
V Japonsku je součástí KYT aktivit ještě kontrola tzv. ukazováním a společný pokřik („touch and call“). Leader ukáže prstem na možné nebezpečí, nahlas je předříká, provede kontrolu a opět nahlas potvrdí, že je vše v pořádku a po něm to stejným způsobem provedou i ostatní členové týmu. Trénink ukončují ještě společným pokřikem hesla o nulové úrazovosti. Tato část je sice součástí školení o KYT, ale vzhledem k odlišnosti kultur nebyla v české továrně do praxe zavedena.
3.3.3
Pracovní úrazy
V případě pracovních úrazů plní podnik samozřejmě povinnosti předepsané zákonem, jako je poskytování první pomoci, vyšetření a evidence úrazů, ohlašovací povinnost určeným státním orgánům apod. Evidence pracovních úrazů se vede v Knize úrazů a v případě pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo v případě smrtelného úrazu se vytvoří záznam o pracovním úrazu. Veškerá data o pracovních úrazech shromažďuje a analyzuje odpovědný pracovník BOZP, který také jednou měsíčně organizuje Komisi bezpečnosti, kde se za účasti vedení reportuje aktuální stav BOZP, vzniklé pracovní úrazy včetně jejich protiopatření, případně aktuální aktivity související s BOZP. Od roku 2005 do roku 2011 došlo ve firmě celkem k 97 pracovním úrazům s pracovní neschopností delší než 3 dny. Jak ukazuje následující graf, nejvíce úrazů se stalo v roce 2006 a kromě roku 2011 jejich počet neustále klesal (nejméně rok 2010 se 4 případy). Vzhledem k sezónnosti výroby a tudíž velké proměnlivosti počtu zaměstnanců je pro zjištění skutečného trendu důležitý také index četnosti pracovních úrazů na jednoho zaměstnance (počet pracovních úrazů vztažený k počtu zaměstnanců) a index závažnosti pracovních úrazů (počet dnů pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu vztažený k počtu zaměstnanců a počtu kalendářních dnů).
27
Tabulka 1 Vývoj pracovní úrazovosti ve firmě DICz Počet Délka Četnost Závažnost pracovních pracovní pracovních pracovních Fixní Agenturní úrazů neschopnosti úrazů úrazů Ženy Muži zaměstnanci zaměstnanci 2005 23 620 0,214 0,188 10 13 23 0 2006 28 1012 0,19 0,219 15 13 28 0 2007 15 616 0,091 0,122 9 6 15 0 2008 14 819 0,132 0,255 3 11 14 0 2009 7 312 0,062 0,09 4 3 7 0 2010 4 304 0,023 0,048 3 1 3 1 2011 6 217 0,028 0,036 3 3 6 0 Zdroj: zpracované na základě interních záznamů DICz o pracovních úrazech (data k 15.6.2012)
V případě indexu četnosti pracovních úrazů je vidět v roce 2006 snížení, přestože v té době počet úrazů vzrostl, což se dá vysvětlit rozšiřováním výroby a zvětšováním počtu zaměstnanců. Podobný jev je pak mezi rokem 2007 a 2008, kdy se vlivem ekonomické krize naopak výroba snižovala a spolu s tím se snížil i počet zaměstnanců. Graf 4 Pracovní úrazy (s pracovní neschopností delší než 3 dny)
Zdroj: zpracované na základě interních záznamů DICz o pracovních úrazech (data k 15.6.2012)
U délky pracovní neschopnosti zapříčiněné pracovními úrazy je vidět podobný trend. V roce 2006 byl počet dnů pracovní neschopnosti s 1012 dny dosud maximální, ale postupně klesl až na 217 dnů v roce 2011. Pokles souvisí jednak s poklesem počtu pracovních úrazů na méně jak třetinu a dále se i u jednotlivých případů snížila doba 28
pracovní neschopnosti. Meziroční nárůsty souvisí s nárůstem výroby a počtu zaměstnanců. Graf 5 Závažnost pracovních úrazů
Zdroj: zpracované na základě interních záznamů DICz o pracovních úrazech (data k 15.6.2012)
V případě rozdělení podle mužů a žen se jen těžko hledá nějaký trend, protože každý rok je situace jiná a celkový poměr vychází přibližně na 50%. Přestože se od založení firmy zvyšuje počet agenturních zaměstnanců, u kterých se vzhledem k nezkušenosti a vysoké fluktuaci dá očekávat větší riziko úrazů, převážná většina pracovních úrazů s pracovní neschopností se stala kmenovým zaměstnancům. Ze záznamů jednotlivých pracovních úrazů vychází jako nejčastější příčina nepozornost či neopatrnost operátorů, tzn. selhání lidského činitele. Mezi další nejčastější příčiny se řadí porušení stanovených pravidel či chybějící pravidla nebo instrukce. Častým zdrojem úrazů jsou předměty/materiál, nástroje/nářadí a kontakt se strojním zařízením, což vychází i z charakteru velké většiny prací, což jsou montážní operace.
29
Graf 6 Příčiny pracovních úrazů
Zdroj: zpracované na základě interních záznamů DICz o pracovních úrazech (data k 15.6.2012)
Kromě pracovních úrazů s pracovní neschopností sleduje podnik i drobné pracovní úrazy a v roce 2010 byl i nově nastavený přesnější způsob monitorování nebezpečných situací (skoro nehody), kde se evidují veškeré drobné nehody, kolize manipulační techniky apod. bez ohledu na škody a úrazy. Vzhledem k tomu, že bylo systematické monitorování drobných pracovních úrazů zavedeno od roku 2010, uvádí následující graf pouze roky 2010 a 2011. Oba dva roky byl průměrný počet zaměstnanců přibližně stejný, a proto je možné srovnání. U drobných úrazů je vidět výrazné zlepšení skoro na polovinu, v případě nebezpečných situací je změna jen nepatrná.
30
Graf 7 Počet drobných pracovních úrazů a nebezpečných situací
Zdroj: zpracované na základě interních záznamů firmy DICz (data k 30.6.2012)
V drobných úrazech dochází nejčastěji k pořezání, zhmožděninám nebo menším popáleninám o hořáky na pájecích pozicích. Převážná většina řezných zranění vznikne při manipulaci s plechovými díly a v některých případech byly kromě neopatrnosti operátorů příčinou i nedostatečné ochranné prostředky (rukavice, které se snadno plechem proříznou, krátké rukávy apod.). U nebezpečných situací přibývá postupně se zvyšováním provozu v továrně i počet skoro-nehod manipulační techniky. Například v roce 2006 došlo ke srážce dvou tahačů či VZV jednou, v roce 2010 již pětkrát a v následujícím roce dvanáctkrát. Kromě srážek dvou vozíků dochází i k nárazu do překážek nebo pádu převáženého materiálu. Nejčastější uváděnou příčinou těchto incidentů je nepozornost řidiče či technická závada soupravy.38
38
31Plzeň: DICz. 2012. Analýza pracovních úrazů a nebezpečných situací 2009-2012.
3.4 Zhodnocení a návrh řešení Pokud bychom hodnotili celkovou úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníku v podniku, je velmi vysoká. Důsledné dodržování zákonných požadavků dokazuje i to, že firma v předchozích letech úspěšně prošla veškerými kontrolami od Krajské hygienické stanice bez závad a že jí nebyly uděleny žádné sankce ani nebyla účastníkem žádného soudního řízení. Další zárukou vysoké úrovně BOZP je OHSAS 18001:2007, který firma certifikovala v říjnu roku 2009 a jehož podmínkou je pravidelné sledování výkonnosti systému pomocí interních auditů, externích dozorových auditů, přezkoumání vedením apod. Při dozorových auditech firma doposud veškeré požadavky splnila a certifikát obhájila. Velmi dobře je nastavený systém vyhledávání rizik. Díky pravidelnému provádění KYT se podařilo zapojit do vyhledávání i běžné operátory. Velká výhoda je v tom, že se zapojí i osoby, které skutečně na daných pozicích pracují a znají je tudíž lépe než vedoucí pracovníci, takže mohou odhalit různé cenné podněty či latentní rizika. Pozitivní je také to, že informace pro identifikaci rizik proudí z různých zdrojů, které jsou napříč všemi úrovněmi organizační struktury. Dobře je zajištěna informovanost o stavu BOZP a to především díky pravidelnému konání Komise bezpečnosti, které se účastní zástupci všech oddělení. Data k veškerým úrazům jsou uložena a přístupná na firemní síti a je možné jejich jednoduché sdílení a využití k preventivním aktivitám na všech pracovištích. Pro lepší vizualizaci a informovanost opravdu všech zaměstnanců slouží také nástěnka obsahující data o BOZP s velkým zeleným křížem, kde se každý měsíc pomocí barev znázorňuje úrazovost. Sdílení informací o úrazech a nehodách funguje i v rámci celé skupiny Daikin. Jednotlivé továrny si každý měsíc zasílají hlášení o vzniklých úrazech, což může velmi účinně posloužit při prevenci v ostatních továrnách. Mateřská společnost v Japonsku pečlivě hlídá úrazovost v jednotlivých továrnách, které mají za povinnost hlásit každý měsíc aktuální data na ústředí a zástupci japonské komise pro bezpečnost přijíždí pravidelně na kontrolu bezpečnosti i do české továrny, čímž se potvrzuje permanentní 32
zájem celé skupiny Daikin o bezpečnost. Dříve byla menším nedostatkem nízká komunikace s externími subjekty. Přestože by například politika BOZP měla sloužit i jako jasná deklarace postoje firmy k bezpečnosti navenek, nebyla přístupná přes webovou stránku společnosti, avšak v tomto ohledu již došlo nedávno ke zlepšení. Silnou stránkou společnosti obecně jsou zlepšovací činnosti (kaizen), na něž japonské vedení klade velký důraz. Cílem kaizenů není jen zefektivňování výroby, zvyšování kvality, ale na stejné úrovni se řeší i zlepšování bezpečnosti operátorů. Navíc je při jakýchkoli změnách ověřovaná náročnosti práce operátora a to zda změnou nedošlo k ztížení práce. Jako slabé místo se s ohledem na výše uvedená data úrazovosti a nehodovosti dá hodnotit pohyb manipulační techniky po výrobních halách. Obecně vyplývají z provozu VZV nebo tahačů větší rizika a právě proto je důležitá prevence. Firma se snaží v této oblasti opatření realizovat, navíc dochází po každé nehodě k pečlivému prošetření a stanovení nápravných opatření, ale s ohledem na prudký nárůst nehod za poslední 2 roky, je nutné tyto aktivity uspíšit a prohloubit. Nejčastěji uváděnou příčinou je nepozornost řidiče, resp. lidská chyba, a proto je nutné zlepšit práci s lidmi. Konkrétně v zaškolování jsou stále možnosti ke zlepšení. Vzhledem k tomu, že jsou i na pozice řidičů nabíráni agenturní zaměstnanci, je nutné jednak prodloužit dobu školení a zaměřit se více na praktický trénink a zkoušky řidičů. Další možností pro udržení pozornosti řidičů by mohlo být střídání operátorů. V případě stejné práce prováděné delší dobu přirozeně pozornost pracovníků upadá, proto je žádoucí zajistit systém rotace operátorů. Na druhém místě je jako příčina uváděna technická závada, což je element, kterému je možné zabránit například zvýšením četnosti údržeb či zvýšením kvality vozíků a vlečných mechanismů vyráběných interně (několik nehod bylo způsobeno nekvalitním provedením spojovacích mechanismů a jejich rozpojením během jízdy). Za další nedostatek pokládám zaškolování a vyhledávání rizik pro administrativní pracovníky. Nejedná se v tomto případě o pracovníky, kteří vykonávají pouze kancelářskou práci (jako je účtárna, obchodní oddělení apod.), ale společnost řadí mezi tzv.
nepřímé
zaměstnance
i
oddělení výrobního inženýrství, podpory
33
výroby či designu, což jsou pracovníci, kteří se spíše než v kanceláři pohybují přímo ve výrobní hale. Například výrobní inženýři mají za úkol spolupracovat s údržbou na některých opravách strojů, jejich zlepšování, šetření příčin problémů, instalaci nových pracovišť apod., kdy skutečně do zařízení zasahují a pohybují se i přímo v bezpečnostních zónách strojů, kam nemají přístup ani operátoři. V případě designu v současnosti dochází k budování oddělení vývoje nových produktů přímo v DICz a spolu s tím i k instalaci mnoha testovacích strojů apod., takže do budoucna přibude nejen manipulace s novými stroji, ale i s jednotkami a díly pro testování. Přesto absolvují pouze standardní úvodní školení o bezpečnosti jako ostatní kancelářští zaměstnanci a nejsou zapojeni ani do aktivit KYT. Z firemních záznamů sice nevyplývá větší úrazovost u těchto oddělení, přesto se domnívám, že s ohledem na rizika a jejich prevenci, je nutné zlepšení především v oblasti zaškolování. Například výrobní inženýři mají vždy přidělený za zodpovědnost určitý úsek výroby či některá pracoviště, takže je možnost využít školení vedoucích pracovníků výroby na přidělených úsecích. Pro oddělení designu je nutné vytvořit a zavést nové školení bezpečnosti s ohledem na aktuální podmínky a rizika. Rezervy ke zlepšení jsou obecně v systému školení zaměstnanců bezpečnosti. Především v případě opakovaných školení by bylo možné více využívat elektronických médií, konkrétně pak firemního intranetu. Tento typ kurzů může nahradit stávající ústní výklad a pomocí různých interaktivních prvků a zábavné formy výuky (animace, obrázků apod.) i zvýšit atraktivitu školení. Malá důslednost je vidět i ve vyšetřování příčin úrazů či nebezpečných situací, které mnohdy skončí závěrem, že se jednalo o lidskou chybu a tedy zodpovědnost konkrétního pracovníka. Tento fakt je velmi často kritizovaný i japonským managementem, což vychází z japonské kultury a zvyklostí, kde se zdůrazňuje společná zodpovědnost či zodpovědnost vedoucích pracovníků před zodpovědností individuální. Japonci přistupují k nehodám tak, že správnými opatřeními lze zabránit tomu, aby se znovu opakovaly, i když je příčinou člověk, že vytvořením systému, zaškolením lidí a posilováním pravidel je možné bezpečnost zajistit. Na druhou stranu evropský přístup zdůrazňuje spíše technická řešení,
protože lidé vždy mohou chybovat, avšak 34
tato technická řešení mají své limity a stejně tak má své limity tedy i prevence nehod.39 Pro důslednější analýzu příčin je vhodné používat například „analýzu 5x proč“, kde se minimálně pětkrát ptáme na to, proč k sledovaným jevům došlo a je možné odhalit pravou příčinu. Pokud je nesprávně určena příčina, nemůže být účinné ani stanovené opatření.
39
MASAO, Mukaidono: Nihon to beikoku no anzen, risuku no kihonteki na kangaekata ni tsuite. [online]. [cit. 2012-03-14]. 35 Dostupné z WWW: < http://www.sys.cs.meiji.ac.jp/~masao/kouen/SQ081200400801.pdf >.
4 Závěr Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců je dnes již nedílnou součástí každodenních činností podniků. Stále více firem si uvědomuje, že nejen systematické řízení BOZP, ale i společensky odpovědného jednání je v jejich vlastním zájmu a věnují tak více pozornosti sociální oblasti. Ve velké míře je BOZP oblastí obligatorní, protože mnoho z povinností zaměstnavatelů i zaměstnanců je dané příslušnými zákony či předpisy, na druhou stranu však závisí úroveň bezpečnosti i na přístupu podniků a kvalitě nastaveného systému řízení. Tato úroveň často ovlivňuje i hodnocení firem a jejich „image“, protože přístup k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců odráží i celkové chování k zaměstnancům, péči o pracovní podmínky apod., což má ve výsledku vliv na spokojenost zaměstnanců, loajalitu k firmě a jejich pracovní výkon. Obecně dochází ve vyspělých zemích ke změnám ekonomické struktury, především ke zvyšování podílu pracovní síly ve sféře služeb na úkor výrobních oborů, tzn., že je fyzická zátěž nahrazovaná stresem a psychickou zátěží. Nesporné jsou i demografické změny, především stárnutí obyvatelstva, nutnost větší flexibility podniků i pracovní síly apod. Vzhledem k těmto neustálým změnám hraje klíčovou roli prevence. V České republice je hlavním zákonem upravujícím bezpečnost práce Zákoník práce, ale kromě něj se této oblasti týká přibližně 80 právních předpisů, které se postupem času doplňovaly a revidovaly podle měnících se podmínek a také v souvislosti se vstupem do Evropské unie nebo se členstvím v Mezinárodní organizaci práce. Pozitivní trend pracovní úrazovosti a smrtelných úrazů je důkazem toho, že se jedná o oblast, která není přehlížena. Že je přístup a trend v rovině podniků podobný jako na celostátní úrovni ukazuje příklad vybraného výrobního podniku, i když samozřejmě není možné na základě jedné firmy generalizovat. Pravděpodobně i s ohledem na to, že se jedná o japonskou společnost, hraje bezpečnost práce v DICz velkou roli a to se
odráží i na dlouhodobě klesajících datech 36
pracovní úrazovosti. Firma ve své politice jasně deklaruje oblast BOZP jako důležitou součást podnikových činností a zavazuje se k neustálému zlepšování. Podnikový systém řízení BOZP je velmi pečlivě nastavený, což dokazuje i to, že firma prošla veškerými kontrolami od inspekčních subjektů bez problému a že výsledky všech dozorových auditů OHSAS byly bez neshod, pouze s několika slabými místy či návrhy na zlepšení. Jedním z cílů práce bylo ověřit, zda je v praxi opravdu kladen důraz na prevenci a s jakými výsledky. Přestože je nesporné, že se DICz trvale snaží o zlepšování úrovně BOZP a že důležitost bezpečnosti práce nepodceňuje, právě v oblasti prevence jsou vidět slabá místa a možnosti zlepšení. Jedná se především o školení zaměstnanců (dostatek znalostí o pracovních postupech a povědomí a možných nebezpečích je základem
prevence).
Nedostatečné
školení
je
vidět
především
u
skupiny
administrativních zaměstnanců, která plní své pracovní úkoly často na výrobních pracovištích. Tím, že se nejedná o rutinní práci s opakovaným postupem, ale i o různé zásahy do strojů při abnormalitách, tak jsou rizika nezanedbatelná. Velkým úkolem zůstává snížení nehodovosti manipulační techniky. I když se nejedná o nehody, které by byly spojeny s úrazy, přesto jsou s provozem manipulační techniky jsou samozřejmě spojena velká rizika a je nutné prohloubit preventivní opatření. Jedním z nich by mohlo být zlepšení školení řidičů. Konkrétně pak prodloužení doby zaškolování a především dobry praktického tréninku (např. vytvoření tréninkové dráhy, která bude simulovat podmínky v továrně). Do budoucna je nutné prohloubit analýzu příčin úrazů či nehod. Odhalení pravých příčin je základem pro stanovení správných nápravných opatření. Přestože mnoho úrazů vzniká chybou lidského faktoru, není dobré uzavírat úrazy závěrem, že se jednalo o individuální chybu či zodpovědnost zaměstnance. Důkladné prošetření situace a pozadí napomůže opět zvýšení úrovně prevence. Zvyšování kvality BOZP musí být trvalou aktivitou integrovanou do všech činností podniku. Podmínkou pro vysokou výkonnost systémů BOZP je zapojení všech zaměstnanců, čemuž v ČR často brání jejich nízké povědomí a podceňování důležitosti BOZP. 37
Literatura Primární zdroje Analýza pracovních úrazů a nebezpečných situací 2009-2012. Plzeň: DICz. 2012. Manuál kvality, životního prostředí a bezpečnosti práce. Plzeň: DICz. 2009. Osnova vstupního školení bezpečnosti práce. Plzeň: DICz. 2009. Politika ochrany životního prostředí a ochrany zdraví a bezpečnosti práce. Plzeň: DICz. 2009. SMS cíle a cílové hodnoty. Plzeň: DICz. 2011. Systém řízení a organizace bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Plzeň: DICz. 2006. Zásady pro vyhledávání a hodnocení rizik BOZP. Plzeň: DICz. 2009. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Monografie DANDOVÁ, E.: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. 2. opr. vyd. Praha: ASPI, 2008. 138 s. ISBN 978-80-7357-374-4. ŠUBRT, B. a kol.: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: podle právního stavu k 30.4.2007. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7263-400-2. VEBER, J. – PINCOVÁ, E.: Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 149 s. ISBN 978-80-86946-46-7. Odborné knihy a časopisy DANDOVÁ, E.: Náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2002. 311 s. ISBN 80-
7175-116-2.
38
HOCHMAN, J.: Náhrada škody podle zákoníku práce: komentář, judikatura. Praha: Linde, 2005. 84 s. ISBN 80-86131-60-2. ŠENK, Z.: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: prakticky a přehledně podle normy ČSN OHSAS 18001:2008. 1. vyd. Olomouc: ANAG. 279 s. ISBN 978-80-7263-551-1. Internetové zdroje Bezpečný podnik. Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Státní úřad inspekce práce. [online]. Praha 2005, [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Historie. Domovské stránky firmy Daikin. [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: . How to create economic incentives in occupational safety and health: A practical guide. European Agency for Safety and Health at Work, str. 6 an. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Innovative solutions to safety and health risks in the construction, healthcare and HORECA sectors. European Agency for Safety and Health at work, [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Inspekce práce v České republice. České předsednictví v Radě EU. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. [online]. 2005. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Kompetence orgánů inspekce práce. Státní úřad inspekce práce, odbor pracovních vztahů a podmínek. [online]. 2010. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Máketingu yógoshú. Hainrihi no hósoku. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2008. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW:
39
5-5.pdf>. Smrtelné pracovní úrazy, pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny, úrazy bez následné pracovní neschopnosti v roce 2002 – 2010. OSHA. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . Základní informace. Domovské stránky firmy Daikin. [online]. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: . ELSNER, D: Discussion paper – economics of occupational safety and health. Factors influencing the transferability of occupational safety and health economic incentive schemes between different countries. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . HOVORKOVÁ, K.: Zajistit bezpečnost v práci? To je druhořadé, míní některé firmy.Mladá fronta dnes. [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . HRUBÁ, K.: Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . MASAO, Mukaidono: Nihon to beikoku no anzen, risuku no kihonteki na kangaekata ni tsuite. [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z WWW: < http://www.sys.cs.meiji.ac.jp/~masao/kouen/SQ081200400801.pdf >. SAMKOVÁ, A.: Harmonizace právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v České republice s právem Evropských společenství. Aplikované právo 1/2003. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: .
40
Přílohy Příloha 1