VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 LUCIE JOHANOVSKÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2012

LUCIE JOHANOVSKÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Plnění Maastrichtských kritérií nečlenských zemí eurozóny Fulfillment of the Maastricht criteria by non-eurozone member states

Autor: Lucie Johanovská

Souhrn Tato bakalářská práce se věnuje plnění Maastrichtských kritérií nečlenských zemí eurozóny. Maastrichtská kritéria jsou základní podmínkou pro vstup země Evropské unie do Evropské hospodářské a měnové unie, která sdruţuje státy s jednotnou monetární politikou a společnou měnou euro. Maastrichtská kritéria jsou čtyři – kritérium cenové stability, kritérium stavu veřejných rozpočtů (sestává se ze dvou samostatných podmínek – schodku veřejných financí a schodku veřejného dluhu), kritérium stability směnného kurzu a kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb. Kaţdé kritérium má stanovenu vlastní referenční hodnotu, kterou státy pro úspěšné splnění nesmí překročit. Nečlenské země eurozóny, kterým je věnována tato práce, jsou Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda a jak tyto země v současnosti plní daná Maastrichtská kritéria a jaký je průběh těchto parametrů v přiměřeném čase.

Summary Theme of this bachelor thesis is Fulfillment of the Maastricht criteria by non-eurozone member states. The Maastricht criteria are the basics and key requirements for European Union member states which want to enter the European Economic and Monetary Union. Economic and Monetary Union gathers states with common monetary policy and currency – the euro. There are four Maastricht criteria - price stability criterion, government finances criterion (which consist of two conditions – annual government deficit and government dept), exchange rate criterion and long-term interest rates criterion. Each criterion has its own reference value which must be fulfilled. Noneurozone member states, to which is dedicated this work, are Bulgaria, Czech Republic, Denmark, Hungary, Latvia, Lithuania, Poland, Romania, Sweden and Great Britain. Aim of this bachelor thesis is to find out whether and how these countries currently fulfill the Maastricht criteria and what is the progress of these parameters in an adequate time.

Klíčová slova: Maastrichtská kritéria, eurozóna, Evropská unie, Evropská měnová unie, stabilita

Keywords: Maastricht criteria, eurozone, European Union, European Monetary Union, stability

JEL Classification: F150 - Economic Integration J510 - Trade Unions: Objectives, Structure, and Effects

Obsah

1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část .................................................................................... 3 2.1 Vývoj Evropské měnové unie ................................................................................................ 4 2.2 Maastrichtská kritéria ............................................................................................................ 5 2.2.1

Kritérium cenové stability ................................................................................................ 6

2.2.2

Kritérium stavu veřejných rozpočtů ................................................................................. 7

2.2.3

Kritérium stability směnného kurzu ................................................................................. 9

2.2.4

Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb ....................................................... 10

2.3 Problémy Maastrichtských kritérií....................................................................................... 11 2.4 Pozitiva a negativa členství v Evropské měnové unii .......................................................... 12 2.5 Současnost Evropské měnové unie ...................................................................................... 14

3 Analytická část ........................................................................................................... 15 3.1 Kritérium cenové stability ................................................................................................... 15 3.2 Kritérium stavu veřejných rozpočtů .................................................................................... 18 3.2.1

Kritérium schodku veřejných financí ............................................................................. 18

3.2.2

Kritérium schodku veřejného dluhu ............................................................................... 21

3.3 Kritérium stability směnného kurzu .................................................................................... 24 3.4 Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb ............................................................ 26 3.5 Vyhodnocení ........................................................................................................................ 29

4 Závěr ........................................................................................................................... 31 Literatura ......................................................................................................................... 33

Seznam zkratek ČR

Česká republika

ECB

Evropská centrální banka

EHS

Evropské hospodářské společenství

EMS

Evropský měnový systém

EMU

Evropská hospodářská a měnová unie

ERM

Evropský mechanismus směnných kurzů

EU

Evropská unie

Seznam tabulek Tabulka 1, Hlavní pozitiva a negativa členství v EMU .................................................. 13 Tabulka 2, Porovnání cenové stability za první měsíc let 2004-2012 ............................ 17 Tabulka 3, Vývoj schodku veřejných financí v letech 2004-2010.................................. 20 Tabulka 4, Vývoj schodku veřejného dluhu v letech 2004-2010.................................... 22 Tabulka 5, Vývoj stability dlouhodobých úrokových sazeb za období 2004-2011 ........ 28 Tabulka 6, Plnění Maastrichtských kritérií nečlenskými státy eurozóny ....................... 29

Seznam grafů Graf 1, Vývoj referenční hodnoty inflace v letech 2004-2012 ....................................... 15 Graf 2, Vývoj cenové stablity v nečlenských zemích eurozóny 2004-2012 ................... 16 Graf 3, Vývoj schodku veřejných financí v letech 2004-2010 ....................................... 19 Graf 4, Vývoj schodku veřejného dluhu v letech 2004-2010 ......................................... 21 Graf 5, Vývoj schodku veřejného dluhu ve vybraných zemích v letech 2004-2010 ...... 23 Graf 6, Vývoj kurzu DKK/EUR v období 01/1999-02/2012 .......................................... 24 Graf 7, Vývoj kurzu LTL/EUR v období 06/2004-02/2012 ........................................... 25 Graf 8, Vývoj kurzu LVL/EUR v období 05/2005-02/2012 ........................................... 26 Graf 9, Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb v období 2004-2011 ............................. 27

1 Úvod

Tématem této bakalářské práce je Plnění Maastrichtských kritérií nečlenských zemí eurozóny. Maastrichtská konvergenční kritéria byla stanovena v roce 1992 jako klíčová podmínka, kterou musí splňovat země Evropské unie pro vstup do její Evropské hospodářské a měnové unie. Jednotlivá kritéria se zaměřují na cenovou stabilitu, veřejné finance (schodek veřejných financí a schodek veřejného dluhu), stabilitu směnného kurzu a stabilitu dlouhodobých úrokových sazeb.1 Zemí Evropské unie, které v současnosti nejsou členy Evropské hospodářské a měnové unie, a tedy budou předmětem zkoumání, je deset - Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie.2 Kaţdá z této desítky zemí má své velmi specifické politické, ekonomické, legislativní, technologické i kulturní prostředí. Jsou navzájem odlišné historickým vývojem, rozlohou jednotlivých států, přírodními zdroji, obyvatelstvem, mentalitou a mnoha dalšími znaky. Přesto se všechny svým vstupem do Evropské unie zavázaly v budoucnosti přijmout společnou měnu3 a tedy i v určité době splnit všechna konvergenční kritéria. Cílem práce je zjištění, zda a do jaké míry plní tyto nečlenské státy eurozóny stanovená Maastrichtská kritéria a jaký je průběh jednotlivých parametrů v přiměřeném čase. V teoreticko-metodologické části práce je nejprve stručně shrnuta historie myšlenek na konvergenci a vznik Evropského hospodářského společenství a Evropské unie. Konkrétnější obrysy na společný trh a měnu přinesla aţ Evropská hospodářská a měnová unie, jejíţ postupné a plynulé zavádění bylo rozvrţeno na tři etapy. V průběhu první etapy byla stanovena i výše uvedená Maastrichtská kritéria, která jsou 1

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc 2

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Mapa eurozóny 1999-2011. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální

banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ecb.int/euro/intro/html/map.cs.html 3

Některé země si z této povinnosti vyjednaly výjimku

1

v teoreticko-metodologické části detailně popsána. Zmíněna je i současná situace Evropské hospodářské a měnové unie a nejvýraznější přednosti a zápory členství v EMU. Analytická část řeší pomocí komparace a analýzy konkrétní plnění Maastrichtských kritérií deseti nečlenskými zeměmi. Za přiměřený časový horizont pro účely této bakalářské práce bylo zvoleno období od roku 2004 po nejaktuálnější dostupná data. Důvodem stanovení roku 2004 je vstup největšího počtu stávajících nečlenských zemí do Evropské unie. Součástí analytické části je i závěrečné vyhodnocení plnění všech kritérií jednotlivými zeměmi.

2

2 Teoreticko-metodologická část

Maastrichtská kritéria jsou výsledkem spolupráce zemí Evropské unie a jejich dohody na integraci do jedné hospodářské a měnové unie, EMU. Konkrétní plán současného uspořádání unie byl předloţen na konci osmdesátých let4, historie myšlenek na sjednocení jsou ale mnohem delší. První návrh na jednotnou evropskou měnu se objevil na zasedání tehdejší Společnosti národů5 v roce 19296. Bylo to jen několik týdnů před krachem newyorské burzy a následná atmosféra integraci příliš nesvědčila. Jednotlivé státy se snaţily co nejlépe vyrovnat s krizí a podpořit vlastní výrobu na úkor ostatních států zavedením cel, coţ mimo jiné důsledky výrazně utlumilo zahraniční obchod7. Po druhé světové válce byl představen Brettonwoodský systém, který určoval ukotvení měn na dolar, coţ potvrzovalo tehdejší významnou světovou hospodářskou pozici USA. To donutilo Evropu k větší vnitřní spolupráci a částečné integraci – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí a Lucembursko společně zaloţily Evropské společenství uhlí a oceli (1951), Evropské společenství pro atomovou energii (1957) a především Evropské hospodářské společenství (1957), předchůdce Evropské unie. V rámci EHS se státy dohodly na společném budoucím postupu a zrušily mezi sebou cla8. Jako cíl integrace byl stanoven vznik Evropské hospodářské a měnové unie a zavedení jednotné měny do roku 1980. Plány jim zkomplikoval pád Brettonwoodského systému a následné ustanovení vlastního systému měnových kurzů zvaného ‚had v tunelu‘. Ten se ovšem příliš neujal a

4

KUNEŠOVÁ, Hana, CIHELKOVÁ Eva et al. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. Beckovy ekonomické učebnice. 319 s. ISBN 80-7179-455-4. Str. 202

5

Společnost národů vznikla po první světové válce a je předchůdcem OSN.

6

TOWNSHEND, Charles. The League of Nations and the United Nations. In: BBC [online]. neuvedeno, 17.2.2011 [cit. 2012-02-

7

EUROPEAN UNION. Towards a single currency: a brief history of EMU. In: Europa: Summaries of EU legislation [online].

11]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwone/league_nations_01.shtml

European

Union,

neuvedeno,

19.7.2011

[cit.

2012-02-11].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/economic_and_monetary_affairs/introducing_euro_practical_aspects/l25007_en.htm 8

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Vývoj evropské integrace. In: Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/EU_informace_radaEU_11305.html

3

během několika let ho nahradil Evropský měnový systém, který prostřednictví Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM)9 vzájemně ukotvoval měny osmi z tehdejších devíti členů EHS (novými členskými státy EHS byly Irsko, Velká Británie a Dánsko10; k Evropskému měnovému systému se nepřidala Velká Británie). S postupujícím časem se ovšem zjistilo, ţe ani za takových podmínek není potenciál integrovaného společenství plně zúročen.11

2.1 Vývoj Evropské měnové unie Evropský měnový systém neodstranil značné náklady spojené s převodem měn a fluktuací vzájemných směnných kurzů. Tyto problémy měly logické řešení – jednotnou měnu.12 Evropská komise si proto nechala koncem osmdesátých let zpracovat zprávu (tzv. Delorsovu zprávu)13, sestavenou komisí z guvernérů centrálních bank zemí EHS, která měla nastínit konkrétní harmonogram vytváření Evropské hospodářské a měnové unie. Delorsova zpráva navrhla tři etapy.14 V první, určené na 1.7.1990 – 31.12.1993, mělo především dojít k odstranění omezení volného pohybu kapitálu. Další etapy uţ formálně stanovovala Smlouva o Evropské unii schválená na konferenci v Maastrichtu.15 V druhé etapě, určené na 1.1.1994 – 31.12.1998, se měl plánovat a připravovat přechod na jednotnou měnu euro, způsob správy společné unie a zvýšení hospodářské konvergence mezi státy. Také vznikla nezávislá Evropská centrální banka, Pakt stability a růstu (závazek o rozpočtové 9

EUROPEAN CENTRAL BANK. European Union. European Central Bank. European central Bank: Eurosystem [online].

10


11

EUROPEAN UNION. Towards a single currency: a brief history of EMU. In: Europa: Summaries of EU legislation [online].

neuvedeno [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/history/ec/html/index.en.html#ms neuvedeno [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/history/ec/html/index.en.html#ms

European

Union,

neuvedeno,

19.7.2011

[cit.

2012-02-11].

Dostupné

z:


EUROPEAN UNION. Towards a single currency: a brief history of EMU. In: Europa: Summaries of EU legislation [online]. European

Union,

neuvedeno,

19.7.2011

[cit.

2012-02-11].

Dostupné

z:


Jacques Delors byl předsedou komise, která ji připravovala a zároveň tehdejším předsedou Evropské komise.

14

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Hospodářská a měnová unie. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální

15

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Hospodářská a měnová unie. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální

banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html

4

odpovědnosti a souvisejících sankcích)16 nebo měnový systém ERM II (o něm více v kapitole věnované Maastrichtským kritériím). Třetí etapa začala s 1. lednem 1999, kdy bylo jedenácti zeměmi přijato „virtuální“ euro – kurzy k ostatním měnám byly pevně stanoveny posledním dnem roku 1998, takţe si občané Belgie, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a Španělska (zemí, které splnili přístupová kritéria) mohli začít na novou měnu zvykat, ale ještě s ní neplatili. V roce 2001 se k nim přidalo Řecko a euro se do oběhu dostalo aţ 1.1.2002.17 Švédsko se rozhodlo do EMU nevstupovat, Velká Británie a Dánsko si dokonce vyjednaly trvalou výjimku, ţe se třetí etapy EMU nemusejí účastnit.18 V přesném znění, Spojené království Velké Británie a Severního Irska „není povinno a ani se nezavázalo přejít do třetí etapy hospodářské a měnové unie bez zvláštního rozhodnutí své vlády a parlamentu.“19 Dánská výjimka má trochu odlišnou povahu, jelikoţ tamější ústava umoţňuje před vstupem do třetí etapy vypsání referenda, takţe platí, ţe „oznámí-li Dánsko, že se třetí etapy nezúčastní, bude se na něj vztahovat výjimka“20

2.2 Maastrichtská kritéria Všech dvanáct zemí, které s počátkem roku 2002 začaly platit eurem, muselo splnit nominální konvergenční kritéria stanovená Smlouvou o Evropské unii, podepsanou

16

EUROPEAN COMMISSION. Stability and Growth Pact. EUROPEAN UNION. European Commission: Economic and Financial Affairs

[online].

European

Union,

1995-2012,

16.2.2012

[cit.

2012-03-05].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/index_en.htm 17


18

LACINA, Lubor et al. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2007. 576 s. ISBN

neuvedeno [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/history/ec/html/index.en.html#ms

978-80-7179-560-5. 19

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, Protokol o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 20

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, Protokol o některých ustanoveních týkajících Dánska

5

z:

http://eur-

v nizozemském Maastrichtu (téţ zvaná Maastrichtská smlouva).21

Tato obsáhlá

smlouva stanovovala nové uspořádání a pravidla vznikající Evropské unie. Obsahuje například tři pilíře EU (Evropská společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice.), obecné cíle („posílit demokratickou legitimitu institucí, zefektivnit fungování institucí, založit hospodářskou a měnovou unii, rozvíjet sociální rozměr Společenství, zavést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku“)22 či dílčí cíle v jednotlivých oblastech. Také ale stanovuje rozpočtové a měnové podmínky, které musí splnit kaţdá země EU, která chce přijmout euro jako svou národní měnu. Maastrichtská kritéria jsou čtyři:23 kritérium cenové stability kritérium stavu veřejných rozpočtů (sestávající se z podmínky pro schodek veřejných financí a schodek veřejného dluhu) kritérium stability směnného kurzu kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb

2.2.1 Kritérium cenové stability Kritérium cenové stability se zabývá výší inflace v kandidátské zemi. V samotné Maastrichtské smlouvě je stanoveno jako „dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.“24 Tato definice je poměrně vágní a míru inflace, která „se blíţí“ inflaci jiných států, si lze vykládat velmi rozmanitě.

21

MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Vývoj evropské integrace. In: Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2012-02-15].

22

EVROPSKÁ UNIE. Maastrichtská smlouva o Evropské unii. In: Europa.eu: Přehledy právních předpisů EU [online]. Evropská

Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/EU_informace_radaEU_11305.html

unie,

1995-2012,

15.10.2010

[cit.

2012-02-15].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_maastricht_cs.htm 23

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kritéria konvergence. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. 1993-2012 [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html

24

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, článek 109j

6

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Protokol, který Maastrichtskou smlouvu doplňuje, určuje toto kritérium jiţ velmi přesně a detailně. „Kritérium cenové stability, jak je uvedeno v čl. 109j odst. 1 první odrážce, znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“25 Toto kritérium posuzuje stabilitu růstu hladiny spotřebitelských cen uchazečské země v kontextu tří zemí Evropské unie (nikoliv eurozóny)26, které mají tento ukazatel nejniţší. Pro srovnání se pouţívá harmonizovaný index spotřebitelských cen27 a státy s deflací se do průměru nezapočítávají.28 Země, která se od hodnoty stanovené neváţeným aritmetickým průměrem29 odchýlí pouze v povolené míře, je pak povaţována za uznávající stejnou politiku inflace jako ostatní členové eurozóny. Dá se také očekávat, ţe její vstup do měnové unie nebude mít negativní dopady na společnou politiku nebo hospodářství nového člena.30

2.2.2 Kritérium stavu veřejných rozpočtů Kritérium stavu veřejných rozpočtů v sobě obsahuje dvě podmínky, které společně vypovídají o udrţitelnosti veřejných financí. Jedna se vztahuje ke schodku veřejných

25

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, Protokol o kritériích konvergence uvedených v článku 109j Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, článek 1 26

CIHELKOVÁ, Eva et al.. Mezinárodní ekonomie II. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 258 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-054-6.

27

HICP je ukazatel pro měření inflace v zemích EU zaloţený na principu spotřebitelského koše.

28

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kritéria konvergence. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. 1993-2012

29

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Kritéria konvergence. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka:

[cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/convergencecriteria.cs.html 30

LACINA, Lubor et al. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7179-560-5.

7

financí, druhá k veřejnému dluhu. Formulace tohoto kritéria v Maastrichtské smlouvě zní opět velmi obecně: „dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 104c odst. 6,“31 Odkazovaný článek 104c, odstavec 6: „Rada na doporučení Komise a po zvážení všech připomínek, které dotyčný členský stát případně učiní, kvalifikovanou většinou rozhodne po celkovém zhodnocení, zda existuje nadměrný schodek.“32 Nadměrnému schodku je věnován celý článek 104c a jeho referenční hodnoty jsou specifikované následovně. „3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách, 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.“33 Kritérium stavu veřejných financí je proto numericky stanoveno stejně. Důvodem ke stanovení takových hodnot patrně bylo34, ţe se průměrný veřejný dluh EU-11 za rok 1991 blíţil k šedesáti procentům (aritmetický průměr činil 59,1%, například schodek Belgie však tehdy dosahoval téměř 128%)35. Od něj byl odvozen daný schodek veřejných financí.36 Toto kritérium se také snaţí podpořit stabilitu a zodpovědné hospodaření zemí eurozóny bez rizika vysoké inflace, která by následně postihla i další členské státy. Jeho dodrţování sice není striktně vyţadováno (a mnoho současných členů ho v době svého vstupu do EMU nedodrţelo – Řecko, Belgie, nebo Itálie překročily v roce 1999 hranici 100% veřejného dluhu k HDP),37 ale sniţování schodku nebo jeho udrţování v přiměřené míře je bezesporu pozitivním signálem o připravenosti dané země a jejímu zodpovědnému přístupu k vlastnímu i unijnímu hospodářství. 31

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, článek 109j 32

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, článek 104c 33

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, Protokol o postupu při nadměrném schodku, článek 1 34

DE GRAUWE, Paul. Economics of Monetary Union. 7th edition. New York, United States: Oxford University Press, 2007. 281 s. ISBN 978-0-19-929780-1.

35

EUROPEAN COMMISSION. Eurostat Yearbook 2001. Luxembourg: Office for Official Publications of the European

36

DE GRAUWE, Paul. Economics of Monetary Union. 7th edition. New York, United States: Oxford University Press, 2007. 281 s.

37

EUROPEAN COMMISSION. Eurostat Yearbook 2001. Luxembourg: Office for Official Publications of the European

Commission, 2001, 535 p. ISBN 92-894-0464-7.

ISBN 978-0-19-929780-1.

Commission, 2001, 535 p. ISBN 92-894-0464-7.

8

2.2.3 Kritérium stability směnného kurzu Kritérium stability směnného kurzu pracuje s Evropským mechanismem směnných kurzů (do konce roku 1998 ERM, později ERM II)38. Podle Maastrichtské smlouvy je nutné „dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu.“39 Protokol přidruţený ke smlouvě toto kritérium dále konkretizuje - „členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu.“40 Povolené fluktuační rozpětí zde činí ± 15%, je moţné si dohodnout i uţší.41 Podstatou ERM II je zamezení nadměrného kolísání směnných kurzů lokálních měn vůči euru a příprava na přechod na jednotnou unijní měnu. Kandidátská země se s eurozónou dohodne na pevném převodním kurzu svého platidla k euru a po dobu nejméně dvou let se reálný kurz nesmí vychýlit mimo stanovené pásmo ± 15%. Je nutné zdůraznit, ţe původně stanovený kurz je moţné změnit.42

38

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Kritéria konvergence. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/convergencecriteria.cs.html

39

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-


EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, Protokol o kritériích konvergence uvedených v článku 109j Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, článek 3 41

EUROPEAN COMMISSON. What is ERM II?. European Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 1995-2012,

42

EUROPEAN COMMISSION. What is ERM II?. European Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 1995-2012,

30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm 30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm

9

Kritérium stabilního směnného kurzu má zabránit případům, kdy by kandidátská země těsně před vstupem do EMU nominálně devalvovala měnu a výrazně tak zvýšila svoji konkurenceschopnost. Dvouleté období bez výrazných výkyvů dokazuje stabilitu dané země, míru konvergence a schopnost bezpečně obstát v eurozóně bez ohroţení ostatních členů.43

2.2.4 Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb Poslední Maastrichtské konvergenční kritérium se zabývá dlouhodobými úrokovými sazbami v dané kandidátské zemi. Smlouva poţaduje následující: „stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb.“44 Přesnější specifikaci nabízí doplňující protokol. Kritérium „znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.“45 Dlouhodobá úroková sazba se stanovuje aritmetickým průměrem z údajů za posledních dvanácti měsíců, za které je k dispozici. Pro stanovení referenční hodnoty se pouţívají

43

LACINA, Lubor et al. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7179-560-5.

44

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-


EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, Protokol o kritériích konvergence uvedených v článku 109j Smlouvy o zaloţení Evropského společenství, článek 4

10

dlouhodobé úrokové sazby z nejvýše tří států EU s nejpříznivější inflací, přesné číslo se získá pomocí neváţeného aritmetického průměru.46 Toto kritérium má za cíl sblíţit výši dlouhodobých úrokových sazeb v rámci Evropské měnové unie, aby nedocházelo k velkým přesunům kapitálu do zemí s výrazně vyššími sazbami. Diferenciace v tomto hledisku by znamenala pro umírněné země mnoho finančních ztrát. Vysoké úroky také mohou značit nedůvěryhodnou zemi s neuváţlivým hospodařením, která by ohroţovala ostatní členy unie.47 Praktické plnění tohoto kritéria většinou zařizuje trţní mechanismus, který úrokové míry u zemí ve srovnatelné situaci přirozeně jednotí.48

2.3 Problémy Maastrichtských kritérií Maastrichtská kritéria vznikla v devadesátých letech a jsou proto silně odráţejí tehdejší situaci. Země, které v té době byly členy EU, si byly velmi podobné svou ekonomickou situací, vyspělostí i cenovou hladinou, nebyly mezi nimi výrazné rozdíly, coţ uţ v dnešní EU neplatí.49 Kritéria byla také usměrněna vyjednáváním a nutnými kompromisy, aby byly pro všechny členy unie přijatelné.50 Jako nejproblematičtěji zformulované kritérium se jeví cenová stabilita. Pro stanovení její referenční hodnoty, ke které se musí daná země na maximálně 1,5% přiblíţit, jsou pouţita data ze tří zemí celé Evropské unie, které jsou v tomto parametru nejlepší. Ţádná ze stávajících zemí eurozóny tedy podobného čísla dosahovat nemusí, tři země 46

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Kritéria konvergence. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/convergencecriteria.cs.html

47


48


49

CIHELKOVÁ, Eva et al.. Mezinárodní ekonomie II. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 258 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN

978-80-7179-560-5.

ISBN 978-0-19-929780-1.

978-80-7400-054-6. 50

DEROOSE, Servaas,

BARAS, Johan. The Maastricht Criteria on Price and Exchange Rate Stability and ERM II. In:

SCHADLER, Susan (ed). Euro Adoption in Central And Eastern Europe: Opportunities And Challenges. neuvedeno. Washington D.C.: International Monetary Fund, 2005, s. 128-141. ISBN 1-58906-370-8.

11

mimo eurozónu mohou mít například extrémně nízkou inflaci a vstup pro nového člena je rázem velmi obtíţný.51 Cenová stabilita můţe způsobit problémy i u nových členských států s vysokým tempem ekonomického růstu, který je zpravidla doprovázen vyšší inflací - tuto moţnost kritérium nijak nezohledňuje.52 Kritérium stavu veřejných rozpočtů poţaduje maximálně 60% veřejný dluh k HDP. Tato hodnota byla pravděpodobně stanovena pouze jako průměr tehdejšího reálného stavu.53 Z 60% dluhu vychází i druhá poţadovaná hodnota pro veřejné rozpočty, a to maximálně 3% schodek veřejných financí. K stabilizaci 60% veřejného dluhu při 3% schodku státního rozpočtu by stačil předpokládaný 5% růstu ekonomiky,54 coţ je ovšem v současných podmínkách značně nereálné číslo. Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb se dá u stabilních zemí povaţovat za nadbytečné,55 protoţe jeho naplnění při srovnatelné míře jistoty a srovnatelném stavu ekonomiky do velké míry obstará trh.

2.4 Pozitiva a negativa členství v Evropské měnové unii Členství kaţdého státu v EMU má své pozitivní i negativní stránky, nedá se jednoznačně tvrdit, ţe by společná měnová unie znamenala jen samé přínosy. Mnoho faktorů také můţe působit pro jednotlivé státy a oblasti činnosti rozdílně. Například jednotný trh a měna můţe pomoci lokálnímu podniku být skutečně konkurenceschopný, odstranění transakčních nákladů však usnadní i firmám ze států eurozóny vstup do pro 51

ANGELOV, Georgi. How to gate-crash the eurozone. Europe's World. 2006, 4, s. 82-87. Dostupný také z WWW: . ISSN 1782-0642.

52

ANGELOV, Georgi. How to gate-crash the eurozone. Europe's World. 2006, 4, s. 82-87. Dostupný také z WWW: . ISSN 1782-0642.

53


54


55


ISBN 978-0-19-929780-1.

ISBN 978-0-19-929780-1.

ISBN 978-0-19-929780-1.

12

ně nového prostředí. Vzhledem k zaměření a rozsahu této práce budou pouze stručně shrnuty nejdůleţitější aspekty členství v EMU.

Tabulka 1, Hlavní pozitiva a negativa členství v EMU Pozitiva

Negativa

Jednotný trh

Ztráta měny (nár. symbolu) a kurzové politiky

Odstranění transakčních nákladů

Nutnost změny legislativy

Volný pohyb výrobního kapitálu

Nutnost kompromisů v důleţitých otázkách

Společná měnová politika

Společná měnová politika

Větší konkurenceschopnost podniků

Větší konkurence

Blízké vztahy s významnými zeměmi Evropy

Velká provázanost s ostatními členy

Zdroj: LACINA, Lubor et al.56, vlastní zpracování

Jeden z neprospěšnějších atributů členství v EMU tkví v moţnostech, které se společnou měnou otevírají, tj. ţádné transakční náklady a kurzové riziko pro obchodování s mnoha zeměmi, srovnatelnost cen nebo zrychlení a zjednodušení plateb. Hlavní negativa tkví především v nutnosti se přizpůsobit, částečně potlačovat své vlastní zájmy, nebo ve velké provázanosti s ostatními státy při jejich nepříznivém vývoji. Přechod do měnové unie samozřejmě přináší i časové a finanční náklady související se změnou měny a legislativy. 57

56


57

VLÁDA ČR. Měnová unie - pro a proti. ECB. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2005-2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:

978-80-7179-560-5.

http://www.euroskop.cz/323/sekce/menova-unie---pro-a-proti/

13

2.5 Současnost Evropské měnové unie Smlouva o Evropské unii v Maastrichtu byla podepsána jiţ před dvaceti lety, eurem se platí celé desetiletí. Během let se Evropská unie i eurozóna rozrostla o další členské státy. Změny se tedy zákonitě dotkly i Evropské měnové unie, ve které stále probíhá třetí etapa zavádění jednotné měny. Nejvýraznějším rozdílem je růst počtu členů jak EU, tak eurozóny. Evropská unie má v současnosti 27 členských států, eurem se platí v sedmnácti z nich.58 Všechny členské státy EU kromě Dánska a Velké Británie (tyto dvě země mají vyjednanou výjimku), jsou povinny euro v budoucnu přijmout. Není stanoven ţádný závazný termín, ale státy mají směřovat k splnění Maastrichtských kritérií.59 Specifická je situace Švédska, které svůj vstup do EMU podmiňuje schválením tohoto kroku v referendu.60 V současné době čelí eurozóna a následně i celá Evropská unie velmi sloţité situaci, která bezpochyby poznamená i její budoucí vývoj. Mezi dlouholetými členy jsou státy s výraznými problémy, které často ani nesplňovaly kritéria pro vstup do EMU61, a přesto byly do této původně elitní unie vpuštěny. Dluhy v průběhu let samozřejmě jen narůstaly. Tyto státy se nechovaly rozpočtově odpovědně, nedodrţovaly dohodnuté unijní podmínky a nařízení. Nutno podotknout, ţe tyto prohřešky byly unijními orgány tolerovány.62

58

Kromě dvanácti zemí zmiňovaných v kapitole o EMU ještě Estonsko, Kypr, Malta, Slovensko a Slovinsko.

59


60

MINISTRY OF FINANCE. Sweden and the EMU. SWEDISH GOVERNMENT OFFICES. Regeringskansliet: Government

978-80-7179-560-5. Offices of Sweden [online]. 27.4.2004, 2.8.2006 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.sweden.gov.se/sb/d/3470/a/20684 61

Země velmi často porušovaly kritérium veřejného dluhu, i kdyţ schodek v průběhu let sniţovaly.

62

SEMERÁK, Vilém, ŠVEJNAR, Jan. Dopady měnové (dez)integrace na ČR. Krátká studie 7/2011. Praha: CERGE-EI, 2011. Idea, projekt národohospodářského ústavu. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2011_07.pdf

14

3 Analytická část

Analytická část této práce se zaměřuje na plnění jednotlivých Maastrichtských kritérií deseti nečlenskými státy eurozóny od roku 2004 po nejnovější dostupná data. Zkoumanými zeměmi jsou Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Velká Británie.63

3.1 Kritérium cenové stability Kritérium cenové stability sleduje inflaci dané země a stanovuje její maximální hodnotu jako 1,5% od referenční hodnoty stanovené průměrem tří zemí EU s její nejniţší mírou.64 Vývoj této referenční hodnoty od roku 2004 do ledna 2012 ukazuje následující graf. Graf 1, Vývoj referenční hodnoty inflace v letech 2004-2012

Referenční hodnota inflace 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Eurostat65, vlastní výpočty

63

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Mapa eurozóny 1999-2011. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální

64

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kritéria konvergence. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní banka [online]. 1993-2012

65

EUROSTAT. HICP (2005=100) - Monthly data (12-month average rate of change). EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno,

banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ecb.int/euro/intro/html/map.cs.html [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html 14.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=prc_hicp_mv12r&lang=en

15

Referenční míra inflace se od počátku roku 2004 do roku 2008 poměrně vyrovnaně drţela v pásmu mezi 2 a 3%, následně na přibliţně 1,5 roku překročila tříprocentní i čtyřprocentní hranici a začala se opět sniţovat. V druhé polovině roku 2009 referenční hodnota klesla pod 2% a za přibliţně 12 měsíců začala plynule stoupat na současnou míru nad tři procenta, kterou by státy plnící Maastrichtská kritéria neměly překročit. Následující graf ukazuje vývoj referenční hodnoty společně s vývojem ukazatele cenové stability ve všech současných nečlenských zemí eurozóny. Graf 2, Vývoj cenové stablity v nečlenských zemích eurozóny 2004-2012

Vývoj cenové stability 2004-2012 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Ref. Hodnota

Bulharsko

ČR

Dánsko

Litva

Lotyšsko

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

Švédsko

Velká Británie

2012

Zdroj: Eurostat66, vlastní výpočty

Z Grafu 2 je na první pohled patrné, ţe stanovená referenční hodnota je oproti skutečné míře inflace některých nečlenských zemí velmi nízká, zároveň ale pro jiné země zcela dosaţitelná. Tato situace se samozřejmě v průběhu let mění a střídá, nejvýraznější

66

EUROSTAT. HICP (2005=100) - Monthly data (12-month average rate of change). EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 14.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=prc_hicp_mv12r&lang=en

16

odchylky jsou však vykazovány koncem roku 2009. Obecně lze konstatovat, ţe průběh jednotlivých grafů kopíruje referenční hodnotu. Plnění daného inflačního kritéria za první měsíc let 2004- 2012 v jednotlivých zemích a v porovnání s referenční hodnotou ukazuje následující tabulka. Tabulka 2, Porovnání cenové stability za první měsíc let 2004-2012 1/ 2004 Referenční hodnota Bulharsko ČR Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Dánsko Švédsko Velká Británie

1/ 2005

1/ 2006

1/ 2007

1/ 2008

1/ 2009

1/ 2010

1/ 2011

1/ 2012

2,1

2,2

2,6

2,9

2,9

3,9

1,7

2,6

3,1

2,7 0,1 -1,0 3,2 4,8 0,8 15,0 1,8 2,2

5,9 2,5 1,5 6,4 6,5 3,8 11,5 0,9 1,0

6,4 1,7 2,7 7,0 3,4 1,9 9,1 1,8 0,9

7,3 2,0 3,8 6,5 4,5 1,3 6,2 1,8 1,5

8,0 3,5 6,3 10,8 7,8 2,8 5,2 1,8 1,8

11,4 5,7 11,0 14,7 5,6 4,1 7,9 3,5 3,3

2,1 0,5 3,4 2,2 4,3 4,0 5,4 1,1 2,0

3,2 1,4 1,5 -0,7 4,5 2,6 6,2 2,2 1,8

3,2 2,3 4,2 4,2 4,1 3,9 5,5 2,7 1,3

1,4

1,4

2,1

2,4

2,3

3,7

2,2

3,3

4,4

Zdroj: Eurostat67, vlastní výpočty Z Tabulky 2 je jiţ zjevné, ţe s kritériem cenové stability za sledované období (vţdy první měsíc roku 2004-2012) nemá ţádný problém Dánsko, které toto kritérium splnilo pokaţdé a často i s velkou rezervou. Švédsko stanovenou referenční hodnotu překročilo dvakrát, Velká Británie a Česká republika třikrát, Polsko čtyřikrát. Na opačném konci jsou Bulharsko, Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko, které referenční hodnotu za první měsíc daného roku překročily pokaţdé, Litva poţadavku na cenovou stabilitu vyhověla jednou. V letech 2004 a 2005 stanovené referenční hodnotě vyhověly čtyři státy, v letech 2006 a 2007 opět pět. V průběhu roku 2007 aţ do roku 2009 začala inflace ve všech sledovaných zemích prudce růst. Stalo se tak v důsledku silné domácí poptávky a celosvětového růstu ceny energie a potravin. V mnoha zemích také docházelo ke 67

EUROSTAT. HICP (2005=100) - Monthly data (12-month average rate of change). EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 14.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=prc_hicp_mv12r&lang=en

17

zvyšování ceny na jednotku práce. Za rok 2008 tak splnily kritérium čtyři země, za rok 2009 jen tři. Po tomto růstu cenové hladiny následoval rychlý pokles z důvodu masivního oslabení domácí poptávky a poklesu cen komodit, přesto toto kritérium plnily jen dvě země.68 Mnoho států EU totiţ ze zmíněných důvodů kleslo aţ do deflace či se přiblíţilo nule, a to samozřejmě velmi ovlivnilo referenční hodnotu určující plnění kritéria. V roce 2011 počet zemí splňujících kritérium cenové stability vzrostl na pět a s rokem 2012 klesl na tři.

3.2 Kritérium stavu veřejných rozpočtů Maastrichtské kritérium stavu veřejných rozpočtů se sestává ze dvou souvisejících podmínek, v analytické části této práce však budou z důvodu přehlednosti a názornosti řešeny samostatně.

3.2.1 Kritérium schodku veřejných financí Podle Maastrichtské smlouvy můţe maximální schodek veřejných financí v poměru k HDP činit 3%.69 Zda nečlenské státy eurozóny plní tuto část kritéria stavu veřejných rozpočtů je zobrazeno v následujícím grafu, zachycujícím vývoj schodku veřejných financí mezi lety 2004-2010.70

68

EUROPEAN COMMISSION. Report from the Commission: Convergence Report 2010. In: Brussels, 12.5.2010. Dostupné z:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:EN:PDF 69

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.


Novější data nejsou k dispozici.

18

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Graf 3, Vývoj schodku veřejných financí v letech 2004-2010 Vývoj schodku veřejných financí 2004-2010 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bulharsko

ČR

Dánsko

Litva

Lotyšsko

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

Švédsko

Velká Británie

Zdroj: Eurostat71

Z Grafu 3 je patrné, ţe toto kritérium bylo v období od roku 2004 do roku 2008 pro současné nečlenské země eurozóny poměrně snadno splnitelné – výrazně a trvale ho porušovalo jen Maďarsko, naopak Dánsko nebo Švédsko byly dokonce po dlouhá léta v silném přebytku. V posledních několika letech se však schodek všech deseti států markantně zvýšil a splnění stanovené tříprocentní hranice se stalo výjimečnějším. Kritérium ve sledovaném období pokaţdé dodrţelo jen Dánsko a Švédsko. Přesné hodnoty schodku veřejných financí deseti nečlenských zemí eurozóny v letech 2004-2010 jsou s danou 3% hranicí porovnány níţe v Tabulce 3.

71

EUROSTAT. General government deficit/surplus. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb080

19

Tabulka 3, Vývoj schodku veřejných financí v letech 2004-2010 2004

Referenční hodnota Bulharsko

2005

2006

2007

2008

2009

2010

-3

-3

-3

-3

-3

-3

-3

1,9

1,0

1,9

1,2

1,7

-4,3

-3,1

ČR

-2,8

-3,2

-2,4

-0,7

-2,2

-5,8

-4,8

Litva

-1,5

-0,5

-0,4

-1,0

-3,3

-9,5

-7,0

Lotyšsko

-1,0

-0,4

-0,5

-0,4

-4,2

-9,7

-8,3

Maďarsko

-6,5

-7,9

-9,3

-5,1

-3,7

-4,6

-4,2

Polsko

-5,4

-4,1

-3,6

-1,9

-3,7

-7,3

-7,8

Rumunsko

-1,2

-1,2

-2,2

-2,9

-5,7

-9,0

-6,9

Dánsko

2,1

5,2

5,2

4,8

3,2

-2,7

-2,6

Švédsko Velká Británie

0,6

2,2

2,3

3,6

2,2

-0,7

0,2

-3,5

-3,4

-2,7

-2,7

-5,0

-11,5

-10,3

Zdroj: Eurostat72

Stabilní nízkou hodnotu schodku veřejných financí k HDP má tedy Dánsko a Švédsko. Dvakrát se pod stanovená tři procenta nevešlo Bulharsko, třikrát Česká republika, Litva, Lotyšsko a Rumunsko. Větší problém s plněním tohoto kritéria má Velká Británie, která ze sedmi sledovaných let splnila danou hodnotu pouze dvakrát. Ještě hůře dopadlo Polsko, které kritérium splnilo jednou, a jiţ zmiňované Maďarsko, které se schodkem veřejných financí pod tři procenta v období 2004-2010 nedostalo ani jednou. Z pohledu jednotlivých let splnilo kritérium sedm států v roce 2004, šest v roce 2005 a osm o rok později. Nejvíce současných nečlenských států se pod tříprocentní hranici dostalo v roce 2007 – devět. Rok 2008 znamenal mírné zvýšení schodků v důsledku nástupu finanční krize, kritérium za tento rok splnily uţ jen čtyři. Rok 2009 přinesl uţ velmi výrazné globální zvýšení schodků a období klesajících příjmů a rostoucích výdajů.73 Společně s následujícím rokem 2010 byly z pohledu plnění kritéria veřejných financí nejslabší, splnily ho jen dva státy. Vzhledem k tomu, ţe za rok 2010 by tento 72

EUROSTAT. General government deficit/surplus. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-14].

73

EUROPEAN COMMISSION. Report from the Commission: Convergence Report 2010. In: Brussels, 12.5.2010. Dostupné z:

Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb080

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:EN:PDF

20

poţadavek ze stávajících devatenácti členů eurozóny splnilo jen Estonsko, Lucembursko a Finsko74, jde stále o dobrý výsledek.

3.2.2 Kritérium schodku veřejného dluhu Kritérium schodku veřejného dluhu stanovuje maximální hodnotu veřejného dluhu k HDP na 60%. Tato hranice byla stanovena spíše orientačně a za jistých okolností ani vyšší schodek veřejného dluhu nemusí být překáţkou vstupu do EMU.75 Plnění dané hodnoty v letech 2004-201076 nečlenskými státy eurozóny ukazuje graf níţe. Graf 4, Vývoj schodku veřejného dluhu v letech 2004-2010

Vývoj schodku veřejného dluhu 2004-2010 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Bulharsko

ČR

Dánsko

Litva

Lotyšsko

Maďarsko

Polsko

Rumunsko

Švédsko

Velká Británie

Zdroj: Eurostat77

Hranice šedesáti procent je pro většinu současných nečlenských států poměrně vzdálená, nelze ale přehlédnout výrazný trend zvyšování schodku veřejného dluhu od

74

EUROSTAT. General government deficit/surplus. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb080

75

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc, článek 104c 76

Novější data nejsou k dispozici

77

EUROSTAT. General government gross debt. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090&plugin=1

21

roku 2008. Stanovenou míru schodku překročilo ve sledovaných letech jen Maďarsko a v posledních dvou měřeních i Velká Británie. Přesné hodnoty schodku veřejného dluhu deseti nečlenských zemí eurozóny v letech 2004-2010 jsou s danou 60% hranicí porovnány v tabulce. Tabulka 4, Vývoj schodku veřejného dluhu v letech 2004-2010 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Referenční hodnota Bulharsko

60

60

60

60

60

60

60

37,0

27,5

21,6

17,2

13,7

14,6

16,3

ČR

28,9

28,4

28,3

27,9

28,7

34,4

37,6

Litva

19,3

18,3

17,9

16,8

15,5

29,4

38,0

Lotyšsko

15,0

12,5

10,7

9,0

19,8

36,7

44,7

Maďarsko

59,5

61,7

65,9

67,0

72,9

79,7

81,3

Polsko

45,7

47,1

47,7

45,0

47,1

50,9

54,9

Rumunsko

18,7

15,8

12,4

12,8

13,4

23,6

31,0

Dánsko

45,1

37,8

32,1

27,5

34,5

41,8

43,7


50,3

50,4

45,0

40,2

38,8

42,7

39,7

40,9

42,5

43,4

44,4

54,8

69,6

79,9

Zdroj: Eurostat78

Vzhledem k všeobecnému plnění tohoto kritéria je moţné shrnout údaje v Tabulce 4 velmi stručně. Osm zemí z deseti splnilo kritérium vţdy, Maďarsko ho porušovalo od roku 2005 aţ do konce sledovaného období a Velká Británie šedesát procent překročila v letech 2009 a 2010. Z pohledu jednotlivých let bylo plnění kritéria veřejného dluhu nejčastější v roce 2004, kdy hranici nepřekročila ţádná ze zemí, v období 2005-2008 bylo porušováno jen Maďarskem. V letech 2009 a 2010 stanovenou míru překročila i Velká Británie, pravděpodobně z důvodu výpadku příjmů kvůli krizi a stálého nárůstu výdajů, a tak toto kritérium plnilo jen osm zemí.

78

EUROSTAT. General government gross debt. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090&plugin=1

22

Přes fakt, ţe osm současných nečlenských zemí toto kritérium za sledované období nepřekročilo, má veřejný dluh v některých z nich poměrně zajímavý a vzájemně odlišný průběh, který přehledně zachycuje následující graf. Graf 5, Vývoj schodku veřejného dluhu ve vybraných zemích v letech 2004-2010

Vývoj schodku veřejného dluhu ve vybraných zemích 2004-2010 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2004

2005

Bulharsko

2006

2007

Dánsko

2008

Lotyšsko

2009

2010

Velká Británie

Zdroj: Eurostat79

Tento graf ukazuje naprosto odlišný vývoj schodku veřejného dluhu ve čtyřech vybraných nečlenských zemích eurozóny. Výchozí stav Bulharska se pohyboval okolo čtyřiceti procent, pak do roku 2008 prudce klesal, aby následně začal velmi mírně stoupat. Dánský veřejný dluh za rok 2004 byl o zhruba deset procent vyšší neţ bulharský, pak se jejich křivka téměř rovnoběţně svaţovala. Dánský dluh dosáhl minima v roce 2007 a v důsledku vyšších výdajů a niţších příjmů způsobených celosvětovou krizí do roku 2010 vystoupal zpět na míru z roku 2004. Lotyšsko začínalo s velmi mírným a zvolna klesajícím dluhem, v roce 2007 se jeho hodnota začala prudce zvyšovat, aby za rok 2010 tvořila opět zásluhou poklesu příjmů a růstu výdajů pětinásobek dosaţeného minima.80 Vývoj dluhu Velké Británie byl zpočátku mírně stoupající, s rokem 2007 se jeho hodnota kvůli rostoucím výdajům a

79

EUROSTAT. General government gross debt. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné

80

EUROSTAT. General government gross debt. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné

z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090&plugin=1

z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090&plugin=1

23

především od roku 2008 klesajícím příjmům začala výrazně zvyšovat, aţ se téměř dotkla osmdesátiprocentní hranice.

3.3 Kritérium stability směnného kurzu Maastrichtské kritérium stability směnného kurzu vyuţívá kurzového mechanismu ERM II. Při vstupu daného státu do ERM II se stanoví kurz lokální měny vůči euru a po nejméně dva roky musí tento kurz zůstat v pásmu s maximální odchylkou 15% na obě strany.81 ERM II se v současnosti účastní pouze tři z deseti nečlenských zemí eurozóny, a to Dánsko, Litva a Lotyšsko. Dánsko je v systému směnných kurzů od 1.1.1999, Litva od 28.6.2004 a Lotyšsko od 2.5.200582, u všech států je tedy v současnosti dodrţena podmínka minimálně dvou let. Dánský referenční kurz byl stanoven na 7,46038DKK/ EUR s uţším fluktuačním pásmem ±2,25%.83 Reálný vývoj kurzu vůči těmto hodnotám ukazuje následující graf. Graf 6, Vývoj kurzu DKK/EUR v období 01/1999-02/2012 Vývoj kurzu DKK/EUR 01/1999-02/2012 7,7 7,6 7,5 7,4 7,3 7,2 7,1 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

kurz DKK/EUR

Ref. Hodnota

Ref. Hodnota +2,25%

Ref. Hodnota -2,25%

2010

2011

2012

Zdroj: ECB84, vlastní výpočty 81

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-



83


30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm 30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm

24

Kurz dánské koruny k euru je po celé období v ERM II velmi vyrovnaný, v období 1999-2012 se k hraniční hodnotě zúţeného fluktuačního rozmezí ani vzdáleně nepřiblíţil. Jeho vývoj probíhal ve velmi úzkém pásmu a spíše pod stanovenou referenční hodnotou. Litevský kurz pro vstup do ERM II byl stanoven na 3,45280 LTL/EUR se standardním fluktuačním pásmem ±15%.85 Reálný vývoj kurzu vůči těmto hodnotám ukazuje následující graf. Graf 7, Vývoj kurzu LTL/EUR v období 06/2004-02/2012 Vývoj kurzu LTL/EUR 06/2004-02/2012 4,1 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2004/06

2005/06

2006/06

2007/06

2008/06

2009/06

2010/06

kurz LTL/EUR

Ref. Hodnota

Ref. Hodnota +15%

Ref. Hodnota -15%

2011/06

Zdroj: ECB86, vlastní výpočty

Litevská měna litas se po celé období zapojení v ERM II neodklonila od stanovené referenční hodnoty. Lotyšský kurz pro vstup do ERM II byl stanoven na 0,702804 LVL/EUR se standardním fluktuačním pásmem ±15%, země se však jednostranně rozhodla pro dodrţování rozmezí ±1%.87 84

EUROPEAN CENTRAL BANK. ECB reference exchange rate, Danish krone/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). European Central Bank Statistical Data Warehouse - Quick View [online]. European Central Bank, neuvedeno, 1.3.2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.M.DKK.EUR.SP00.A

85

EUROPEAN COMMISSION. What is ERM II?. European Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 1995-2012, 30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm

86

EUROPEAN CENTRAL BANK. ECB reference exchange rate, Lithuanian litas/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). European Central Bank - Statistical Data Warehouse - Quick View [online]. European Central Bank, neuvedeno, 1.3.2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.M.LTL.EUR.SP00.A

25

Graf 8, Vývoj kurzu LVL/EUR v období 05/2005-02/2012 Vývoj kurzu LVL/EUR 05/2005-02/2012 0,85 0,8 0,75 0,7 0,65 0,6 0,55 2005/05

2006/05

2007/05

2008/05

2009/05

2010/05

kurz LVL/EUR

Ref. Hodnota

Ref. Hodnota +15%

Ref. Hodnota -15%

2011/05

Zdroj: ECB88, vlastní výpočty

I lotyšský lat je stabilní měnou, během sledovaného období se jeho kurz vůči euru pohyboval jen velmi těsně okolo stanovené hodnoty. Do roku 2008 se drţel spíše pod referenční hodnotou, později ji uţ mírně překračoval. Všechny tři nečlenské země eurozóny zapojené do ERM II kritérium stability směnného kurzu s velkou rezervou splňují, ostatních sedm však ne.

3.4 Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb Kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb povoluje maximálně o dvě procenta vyšší sazbu, neţ kolik činí aritmetický průměr sazeb tři nejlepších zemí EU v oblasti cenové stability.89 V následujícím grafu je zobrazen vývoj tohoto ukazatele v letech 2004-2011.

87


88

EUROPEAN CENTRAL BANK. ECB reference exchange rate, Latvian lats/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). European Central Bank -

30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm Statistical Data Warehouse - Quick View [online]. European Central Bank, neuvedeno, 1.3.2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.M.LVL.EUR.SP00.A 89

EVROPSKÁ

UNIE.

Smlouva

o

Evropské

unii.

lex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc

26

In:

Maastricht,

7.2.1992.

Dostupné

z:

http://eur-

Graf 9, Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb v období 2004-2011

Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb 2004-2011 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2004

2005

2006

Ref. hodnota Lotyšsko Rumunsko

2007

2008

2009

ČR Maďarsko Velká Británie

Bulharsko Litva Švédsko

2010

2011

Dánsko Polsko

Zdroj: Eurostat90 a vlastní výpočty

Vývoj dlouhodobých úrokových sazeb byl od roku 2004 do roku 2008 u všech zemí poměrně vyrovnaný a plynulý. Jednotlivé sazby se pohybovaly v rozmezí přibliţně čtyř procent a jejich meziroční vývoj se často shodoval. Poté se však sazby některých zemí prudce zvedly, jiné naopak klesaly, aby se ke konci sledovaného období téměř bezvýhradně vrátily na úroveň podobnou stavu v roce 2008. Přesné hodnoty plnění tohoto Maastrichtského kritéria jednotlivých zemí v porovnání se stanovenou referenční hodnotou za období 2004-2011 ukazuje následující tabulka.

90

EUROSTAT. EMU convergence criterion series - Annual data. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 16.3.2012 [cit. 201203-24]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tec00097

27

Tabulka 5, Vývoj stability dlouhodobých úrokových sazeb za období 2004-2011 2004 Referenční hodnota Bulharsko

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

6,28

5,37

6,24

6,43

6,24

5,93

5,58

7,31

5,36

3,87

4,18

4,54

5,38

7,22

6,01

5,36

ČR

4,82

3,54

3,80

4,30

4,63

4,84

3,88

3,71

Litva

4,50

3,70

4,08

4,55

5,61

14,00

5,57

5,16

Lotyšsko

4,86

3,88

4,13

5,28

6,43

12,36

10,34

5,91

Maďarsko

8,19

6,60

7,12

6,74

8,24

9,12

7,28

7,64

Polsko

6,90

5,22

5,23

5,48

6,07

6,12

5,78

5,96

X

X

7,23

7,13

7,70

9,69

7,34

7,24

Dánsko

4,30

3,40

3,81

4,29

4,28

3,59

2,93

2,73


4,42

3,38

3,70

4,17

3,89

3,25

2,89

2,61

4,93

4,46

4,37

5,06

4,50

3,36

3,36

3,05

Rumunsko

Zdroj: Eurostat91 a vlastní výpočty

Z Tabulky 5 je patrné, ţe některé země neměly s plněním tohoto kritéria ţádné potíţe a pod stanovenou referenční hodnotu se dostaly vţdy. Mezi tyto země patří Česká republika, Dánsko, Švédsko a Velká Británie. Litva danou hodnotu překročila jen jednou, Bulharsko dvakrát, Lotyšsko a Polsko třikrát. Rumunsko nemá dostupné údaje za všechny sledované roky, ze šesti hodnot vyjadřujících stabilitu dlouhodobých úrokových sazeb však pětkrát stanovenou hodnotu překročilo, pravděpodobně z důvodu nestability místního trhu. Maďarsko kritérium nesplnilo ani jednou, coţ je způsobeno nepříznivým stavem jeho makroekonomických ukazatelů, které nezaručují přílišnou bezpečnost investic a navyšují úrokovou sazbu o riziko.92 V roce 2004 plnilo kritérium stability dlouhodobých úrokových sazeb sedm států93, o rok později jiţ osm94. V letech 2006 a 2007 dodrţelo stanovenou hranici také osm států, 91

EUROSTAT. EMU convergence criterion series - Annual data. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 16.3.2012 [cit. 201203-24]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tec00097

92

EUROPEAN COMMISSION. Report from the Commission: Convergence Report 2010. In: Brussels, 12.5.2010. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:EN:PDF

93

Údaje Rumunska nejsou za tento rok dostupné

28

následující rok jejich počet klesl na sedm, vývoj v zemích byl poměrně klidný a stabilní. To se změnilo s rokem 2009, kdy se projevila finanční krize. Objem uskutečňovaných obchodů výrazně klesl a naopak se silně zvýšil pocit rizika investorů. Počet zemí plnících kritérium se dostal na minimální hodnotu – pouhé čtyři země. Další rok se situace mírně zlepšila a kritérium splnilo pět zemí, v roce 2011 jich po stabilizaci trhů bylo jiţ devět.95

3.5 Vyhodnocení Plnění Maastrichtských kritérií jednotlivými nečlenskými státy eurozóny rozebrané v analytické části této bakalářské práce shrnuje následující tabulka. Obsaţená data o plnění kritérií jsou zanesena v tabulce od roku 2004 aţ po poslední dostupná pro dané kritérium, kritérium stavu veřejných rozpočtů je pro lepší přehlednost rozděleno na schodek veřejných financí a schodek veřejného dluhu. Tabulka 6, Plnění Maastrichtských kritérií nečlenskými státy eurozóny Kritérium cenové stability

Kritérium

Kritérium

Kritérium

Kritérium

schodku

schodku

stability

stability

veřejných

veřejného

směnných

úrokových

financí

dluhu

kurzů

sazeb

Bulharsko ČR Dánsko Litva Lotyšsko Maďarsko Polsko Rumunsko Švédsko Velká Británie 94

Údaje Rumunska nejsou za tento rok dostupné

95

EUROPEAN COMMISSION. Report from the Commission: Convergence Report 2010. In: Brussels, 12.5.2010. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:EN:PDF

29

Zdroj: Tabulka 2, Tabulka 3, Tabulka 4, Tabulka 5, Graf 6, Graf 7 a Graf 8 této práce

Bulharsku činí největší problémy cenová stabilita, neúčastní se ERM II a v posledních letech má střídavé potíţe se schodkem veřejných financí a dlouhodobými úrokovými sazbami. Ani Česká republika se ERM II neúčastní, nemá problémy s plněním kritéria úrokových sazeb a schodku veřejného dluhu, ale ne vţdy dodrţí hranici cenové stability a schodku veřejných financí. Dánsko spolehlivě plní všechna kritéria. Litva nejčastěji porušuje poţadavek na cenovou stabilitu, v posledních letech nedodrţuje povolený schodek veřejných financí, ale jiţ dlouho je součástí ERM II. Lotyšsko má dlouholetý problém s cenovou stabilitou a potýká se i se schodkem veřejných financí a dlouhodobými sazbami. Je jednou ze tří zemí, které v současnosti plní kritérium stability směnných kurzů. Velké problémy s plněním Maastrichtských kritérií má Maďarsko – za celé sledované období splnilo jen jednou kritérium veřejného dluhu. Polsko dlouhodobě plní jen kritérium schodku veřejného dluhu, střídavě pak stabilitu cen a úrokových sazeb. Velmi často překračuje hranici pro schodek veřejných financí.

Rumunsko neplní

poţadavek na cenovou stabilitu a směnný kurz, částečně pak úrokové sazby a schodek veřejných financí. Švédsko se neúčastní ERM II a dvakrát za sledované období překročilo referenční hodnotu pro cenovou stabilitu. Velká Británie má v posledních letech potíţe s cenovou stabilitou, schodkem veřejných financí i veřejného dluhu a do Evropského mechanismu směnných kurzů dosud nevstoupila. Jedinou zemí, splňující všechna Maastrichtská kritéria po celé sledované období, je Dánsko. Dánsko je i jedinou z nečlenských zemí, která kritéria splňuje podle posledních dostupných dat a mohla by tak vstoupit do EMU. Velmi dobrou pozici má také Švédsko, které aţ na dvě výchylky v cenové stabilitě a neúčast v ERM II plní všechny poţadavky za celé období, a kromě stability směnných kurzů je tedy plní i v současnosti.

30

4 Závěr

Tato bakalářská práce se zabývala plněním Maastrichtských kritérií nečlenských zemí eurozóny. V teoreticko-metodologické části byl stručně popsán počátek a vývoj Evropské unie a tří etap zavádění Evropské hospodářské a měnové unie. Tato část práce se také věnovala přesným zněním a definicím jednotlivých Maastrichtských kritérií, současnosti EMU i přínosům a negativům členství v měnové unii. Analytická část porovnávala kritéria se skutečnými hodnotami deseti nečlenských zemí a zkoumala jejich plnění v období od roku 2004 po nejnovější dostupná data, coţ bylo stanoveno jako cíl práce. Pro samotné porovnání dostupných údajů daných zemí bylo u dvou kritérií (cenové stability a stability dlouhodobých úrokových sazeb) nejprve nutno stanovit referenční hodnotu, definovanou nikoliv konkrétním číslem, ale odvozením od jiných hodnot pro kaţdý rok. Po porovnání statistických údajů s referenční hodnotou kaţdého kritéria bylo vţdy vyhodnoceno plnění kritéria z hlediska jednotlivých zemí i z pohledu meziročního vývoje. V závěrečné podkapitole analytické části bylo plnění jednotlivých kritérií shrnuto a vyhodnoceno z celkového pohledu plnění všech Maastrichtských konvergenčních kritérií. Z deseti nečlenských zemí eurozóny Maastrichtská kritéria jako jediné v současné době plní Dánsko – stanovené podmínky plnilo bez jediné výjimky i po celé sledované období. Většinu daných kritérií by v současnosti plnilo i Švédsko, které se ovšem neúčastní Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) a porušuje tak kritérium stability směnného kurzu. Švédsko ve sledovaném období, kromě zmíněné neúčasti v ERM II, porušilo jen dvakrát kritérium cenové stability, ostatní kritéria vţdy splnilo. Jiné země podle posledních dat porušují více kritérií96 a ani v celkovém pohledu na zkoumané období se těmto dvěma zemím ţádná jiná nepřibliţuje.

96

Například Česká republika podle posledních dat nedodrţuje schodek veřejných financí, a tím i celé rozpočtové kritérium, a kritérium stability směnných kurzů.

31

Zemí, která Maastrichtská kritéria plní za celé sledované období nejméně, je bezpochyby Maďarsko. Maďarsko je členem Evropské unie od roku 200497, přesto však za sledované období shodné s dobou svého členství splnilo pouze jednou kritérium schodku veřejného dluhu. Vzhledem k vymezení kritéria stavu veřejných rozpočtů tak fakticky nesplnilo ţádné.98 Kritériem, které je zeměmi obecně nejméně plněno, je bezesporu stabilita směnného kurzu. Pro jeho splnění se daná země musí nejprve zapojit do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Po dobu nejméně dvou let pak musí udrţet kurz své měny v povoleném fluktuačním rozmezí, které nejčastěji činí ±15%, od oficiálně stanoveného kurzu k euru.99 Z deseti současných nečlenských zemí EMU se ERM II účastní jen Dánsko, Litva a Lotyšsko. Naopak nejčastěji plněným kritériem je schodek veřejného dluhu, který za období 2004-2010 porušilo jen Maďarsko a Velká Británie.

97

EVROPSKÁ UNIE. Jednotlivé země. EVROPSKÁ UNIE. Europa [online]. 1995-2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z:

http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm 98

Kritérium stavu veřejných rozpočtů obsahuje dvě podmínky – pro schodek veřejných financí a schodek veřejného dluhu.

99

EUROPEAN COMMISSON. What is ERM II?. European Commission: Economic and Financial Affairs [online]. 1995-2012,

Maďarsko splnilo jen jednu z těchto podmínek a kritérium tak nesplnilo. 30.10.2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm

32

Literatura Primární zdroje EUROPEAN CENTRAL BANK. ECB reference exchange rate, Danish krone/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). European Central Bank - Statistical Data Warehouse - Quick View [online]. EUROPEAN CENTRAL BANK, neuvedeno, 1.3.2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.M.DKK.EUR.SP00.A EUROPEAN CENTRAL BANK. ECB reference exchange rate, Latvian lats/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). European Central Bank - Statistical Data Warehouse - Quick View [online]. European Central

Bank,

neuvedeno,

1.3.2012

[cit.

Dostupné

2012-03-24].

z:

http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.M.LVL.EUR.SP00.A EUROPEAN CENTRAL BANK. ECB reference exchange rate, Lithuanian litas/Euro, 2:15 pm (C.E.T.). European Central Bank - Statistical Data Warehouse - Quick View [online]. European Central

Bank,

neuvedeno,

1.3.2012

[cit.

Dostupné

2012-03-24].

z:

http://sdw.ecb.europa.eu/quickview.do?SERIES_KEY=120.EXR.M.LTL.EUR.SP00.A EUROPEAN COMMISSION. Eurostat Yearbook 2001. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Commission, 2001, 535 p. ISBN 92-894-0464-7. EUROPEAN COMMISSION. Report from the Commission: Convergence Report 2010. In: Brussels,

12.5.2010.

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:EN:PDF EUROSTAT. EMU convergence criterion series - Annual data. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno,

16.3.2012

[cit.

2012-03-24].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tec00 097 EUROSTAT. General government deficit/surplus. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012

[cit.

2012-03-14].

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsieb0 80 EUROSTAT. General government gross debt. EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 13.3.2012

[cit.

2012-03-15].

33

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsieb090 &plugin=1 EUROSTAT. HICP (2005=100) - Monthly data (12-month average rate of change). EUROSTAT. Eurostat [online]. neuvedeno, 14.3.2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=prc_hicp_mv12r&lang=en EVROPSKÁ UNIE. Smlouva o Evropské unii. In: Maastricht, 7.2.1992. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/cs/treaties/dat/11992M/word/11992M.doc Monografie CIHELKOVÁ, Eva et al. Mezinárodní ekonomie II. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 258 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-054-6. DE GRAUWE, Paul. Economics of Monetary Union. 7th edition. New York, United States: Oxford University Press, 2007. 281 s. ISBN 978-0-19-929780-1. KUNEŠOVÁ, Hana, CIHELKOVÁ Eva et al. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. Beckovy ekonomické učebnice. 319 s. ISBN 80-7179-455-4. LACINA, Lubor et al. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. 1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7179-560-5 SCHADLER, Susan (ed). Euro Adoption in Central And Eastern Europe: Opportunities And Challenges. neuvedeno. Washington D.C.: International Monetary Fund, 2005, 209 s. ISBN 158906-370-8. Odborné knihy a časopisy ANGELOV, Georgi. How to gate-crash the eurozone. Europe's World. 2006, 4, s. 82-87. Dostupný

také

z

WWW:

. ISSN 1782-0642. SEMERÁK, Vilém, ŠVEJNAR, Jan. Dopady měnové (dez)integrace na ČR. Krátká studie 7/2011. Praha: CERGE-EI, 2011. Idea, projekt národohospodářského ústavu. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2011_07.pdf

34

Internetové zdroje ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kritéria konvergence. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Česká národní

banka

[online].

1993-2012

[cit.

2012-03-03].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html EU4JOURNALISTS. Hospodářská a měnová unie a euro: 1. Historie - zavedení eura. In: EU4Journalists [online]. European Journalism Centre, 2003-2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C23 EUROPEAN CENTRAL BANK. European Union. EUROPEAN CENTRAL BANK. European central

Bank:

Eurosystem [online].

neuvedeno

[cit.

2012-03-29].

Dostupné

z:

http://www.ecb.int/ecb/history/ec/html/index.en.html#ms EUROPEAN COMMISSION. Phase 3: the Delors Report. In: European Commission: Economic and Finiancial Affairs [online]. neuvedeno, 30.10.2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/emu/road/delors_report_en.htm EUROPEAN COMMISSION. Stability and Growth Pact. EUROPEAN UNION. European Commission: Economic and Financial Affairs [online]. European Union, 1995-2012, 16.2.2012 [cit.

Dostupné

2012-03-05].

z:

http://ec.europa.eu/economy_finance/economic_governance/sgp/index_en.htm EUROPEAN COMMISSION. What is ERM II?. European Commission: Economic and Financial

Affairs

[online].

1995-2012,

30.10.2010

[cit.

2012-03-02].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/adoption/erm2/index_en.htm EUROPEAN UNION. Towards a single currency: a brief history of EMU. In: Europa: Summaries of EU legislation [online]. European Union, neuvedeno, 19.7.2011 [cit. 2012-0211].

Dostupné

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/economic_and_monetary_affairs/introducing_euro_prac tical_aspects/l25007_en.htm EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Hospodářská a měnová unie. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html

35

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Kritéria konvergence. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-03]. Dostupné z: http://www.ecb.int/ecb/orga/escb/html/convergence-criteria.cs.html EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Mapa eurozóny 1999-2011. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka: Eurosystém [online]. neuvedeno [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.ecb.int/euro/intro/html/map.cs.html EVROPSKÁ UNIE. Jednotlivé země. EVROPSKÁ UNIE. Europa [online]. 1995-2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm EVROPSKÁ UNIE. Maastrichtská smlouva o Evropské unii. In: Europa.eu: Přehledy právních předpisů EU [online]. Evropská unie, 1995-2012, 15.10.2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_maastricht_cs.htm EVROPSKÁ UNIE. Rozdělení pravomocí v Evropské unii. In: Europa.eu: Přehledy právních předpisů EU [online]. Evropská unie, 1995-2012, 23.3,2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/lisbon_treaty/ai0020_cs.htm EVROPSKÁ UNIE. Zavádění eura: konvergenční kritéria. EVROPSKÁ UNIE. Europa [online].

1995-2012,

15.10.2010

[cit.

Dostupné

2012-03-03].

z:

http://europa.eu/legislation_summaries/economic_and_monetary_affairs/institutional_and_econ omic_framework/ec0013_cs.htm MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Podmínky pro přijetí eura. In: Zavedení eura v České republice [online]. Národní koordinační skupina pro zavedení eura v České republice, neuvedeno

[cit.

Dostupné

2012-02-15].

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_podmin_prijeti.html MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Vývoj evropské integrace. In: Ministerstvo financí ČR [online].

2005

[cit.

Dostupné

2012-02-15].

z:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/EU_informace_radaEU_11305.html MINISTRY

OF

FINANCE.

Sweden

and

the

EMU.

SWEDISH

GOVERNMENT

OFFICES. Regeringskansliet: Government Offices of Sweden [online]. 27.4.2004, 2.8.2006 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.sweden.gov.se/sb/d/3470/a/20684

36

TOWNSHEND, Charles. The League of Nations and the United Nations. In: BBC [online]. neuvedeno,

17.2.2011

[cit.

2012-02-11].

Dostupné

z:

http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwone/league_nations_01.shtml VLÁDA ČR. Měnová unie - pro a proti. ECB. Euroskop: Věcně o Evropě [online]. 2005-2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/323/sekce/menova-unie---pro-a-proti/

37

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 LUCIE JOHANOVSKÁ

Recommend Documents