VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2011
VERONIKA MEDVEDOVA
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PODNIKOVÁ EKONOMIKA
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Penzijní fondy v ČR - historie, současnost a budoucnost
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Leden 2012
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Veronika Medveďová / PE 27
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
RNDr. Ludvík Prouza, CSc..
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:
31. 7. 2011 Praha
_____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé bakalářské práce.
Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 /
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
Penzijní fondy v ČR - historie, současnost a budoucnost Pension funds in Czech Republic – history, present and the future
Autor: Veronika Medveďová
Souhrn Penzijní fondy v České republice od svého vzniku prošly zajímavým obdobím a čeká je taky zajímavá i když možná prozatím trochu nejistá budoucnost. Většina populace v dnešní době už ví, že současný důchodový a penzijní systém nebude schopen pokrýt poptávku post-produktivní generace a penzijní fondy budou hrát hodně důležitou roli. Teoretická část přibližuje penzijní fondy z pohledu zákona o penzijním připojištění, popisuje historii penzijního systému a prvopočátky penzijních fondů na našem území. Cílem praktické časti této práce je určit jakým směrem se budou penzijní fondy v České republice ubírat. Na to abychom mohli určit jaká bude budoucnost tohoto odvětví nejdříve musíme pochopit současnost. Z tohoto důvodu byla v této práci vypracována analýza penzijního odvětví pomocí modelové analýzy Pěti Konkurenčních Sil vyvinuta profesorem Michaelem Portrem. Dále byla použita Prognóza vývoje obyvatelstva České republiky na období let 2008-2070, kterou vypracovali renomovaní odborníci RNDr. Borisa Burcina a PhD a RNDr. Tomáše Kučery, CSc. Neméně zajímavou kapitolou je také část věnovaná nové důchodové reformě jejímu vlivu na budoucnost celého penzijního systému a budoucí vývoj penzijní fondů. Závěr této práce se nám pokusí nastínit postavení penzijních fondů v České republice v nejbližší nadcházející dekádě.
Summary Since its origins, pension funds in the Czech Republic have gone through interesting evolution pattern and it is expected that the pension funds will go through another interesting, however uncertain period. Most of the population of the Czech Republic already knows that current system of state pensions will not be able to cover demand of pensioners and therefore private pension funds will play a crucial role in the future pension system. Theoretical part of this paper will concentrate on retirement plans and the legal aspect of pension insurance within the Czech Republic. This paper also describes its origins and history in central Europe. The main goal of this paper is to describe and assume which direction the pension funds in the Czech Republic will go. In order to be able to assume the future, we need to get
better understanding of the current status of the industry. For that reason Porter’s Five Forces analysis was carried out. In order to be able to estimate the future of industry we would have to get better understanding. Furthermore prognosis of population evolution was taken into account, developed by RNDr. Borisa Burcina a PhD a RNDr. Tomáše Kučery, CSc. Another interesting part of this paper is chapter dedicated to new pension system which is being discussed in the Parliament of the Czech Republic and how it will influence the future trends in this industry. In the end of this work the reader will get better understanding of the past, presence, and possible future of the pension funds in the Czech Republic in upcoming decade.
Klíčová slova: Penzijní fond, penzijní připojištění, penzijní plán, Porterův 5F model, důchodová reforma, pilíře důchodového systému, populační vývoj
Keywords: Pension fund, pension insurance, pension plan, porter's five forces model, retirement reform, pension pillar, population evolution
JEL Classification: H00 - Public Economics H50 - General H55 - Social security and Public Pensions
Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Historie důchodového a penzijního systému ................................................................ 3 2.1 Zakladatelé důchodového a penzijního systému .............................................................. 3 2.1.1
Bismarckův důchodový model .................................................................................. 4
2.1.2
Taafeho reforma ....................................................................................................... 4
2.1.3
Beveridgeho systém.................................................................................................. 4
2.1.4
Srovnání teorií ......................................................................................................... 5
3 Nedávná historie důchodového a penzijního systému ................................................. 5 3.1 Československo v letech 1918 – 1989............................................................................. 6 3.2 Současná podoba od roku 1990 ...................................................................................... 6 3.3 Penzijní připojištění ...................................................................................................... 7 3.3.1
Účastníci penzijního připojištění................................................................................ 8
3.4 Penzijní fondy............................................................................................................... 8 3.4.1
Založení a vznik penzijního fondu ............................................................................. 9
3.4.2
Státní příspěvky, příspěvky účastníků a zaměstnavatelů ............................................ 10
3.4.3
Představenstvo penzijního fondu ............................................................................. 12
3.4.4
Status a penzijní plán .............................................................................................. 12
3.4.5
Ukončení činnosti a výplata dávek ........................................................................... 13
4 Současnost důchodového a penzijního systému ......................................................... 14 4.1 Porter's Five Forces Model .......................................................................................... 15 4.1.1
Současní konkurenti ............................................................................................... 16
4.1.2
Potencionální nová konkurence ............................................................................... 18
4.1.3
Hrozba nových substitutů ........................................................................................ 19
4.1.4
Síla klienta penzijního fondu ................................................................................... 19
4.1.5
Síla dodavatelů ....................................................................................................... 20
4.2 Populační vývoj a jejich vliv na penzijní fondy ............................................................. 20 4.2.1
Populační vývoj ve dvacátém století ........................................................................ 21
4.2.2
Aktuální perspektivy populačního vývoje ................................................................. 22
4.3 Výsledky a závěry analýzy penzijních fondů ................................................................. 23
5 Budoucnost důchodového a penzijního systému........................................................ 23 5.1 Nová důchodová reforma a její vliv na penzijní fondy ................................................... 24
6 Závěr ........................................................................................................................... 27 Literatura ......................................................................................................................... 29 Přílohy ............................................................................................................................. 32
Seznam zkratek 5F ČR ČSSZ PF MPSV MFCR CNB
Porterův model pěti konkurenčních sil Česká republika Česká správa sociálního zabezpečení Penzijní fond Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo financí České republiky Česká národní banka
Seznam tabulek Tabulka 1 - Příspěvky účastníka penzijního připojištění a výše státního příspěvku …..11 Tabulka 2 - Příspěvky a daňová úleva ………………………………………………...12
Seznam grafů Graf 1 – Penzijní fondy v současnosti – Podíl na trhu …………………………….18 Graf 2 – Penzijní fondy v současnosti – počet klientů …………………………….20
Seznam obrázků Obrázek 1 - Porterova analýza pěti konkurenčních sil………………............................16
1 Úvod Penzijní fondy, penzijní připojištění a důchodová reforma jsou v dnešní době velice aktuálním a diskutovaným tématem nejen na politické scéně ale také mezi veřejností. Důvodů je mnoho, na jedné straně je to populační vývoj, ze kterého plyne zásadní otázka, jak vyřešit finanční otázky lidí v post-produktivním věku a nutnost důchodové reformy, na straně druhé, je to velice nepopulární krok vládnoucích politických stran a možná právě i proto čekáme na ucelenou koncepci tak dlouho. Moje bakalářská práce se věnuje problematice penzijních fondů jakožto doplňkovému pilíři důchodového systému v České republice. Cílem této práce je zhodnotit penzijní připojištění a penzijní fondy, podívat se do historie důchodové a penzijní politiky a zjistit, na jakém modelu je postavený současný důchodový systém. Tato práce na svém začátku nahlíží do historie a poukazuje na fungování penzijního a důchodového systému v minulosti, jeho další vývoj a vliv na systém v České republice. Práce dále analyzuje penzijní fondy pomocí Porterové metody pěti konkurenčních sil, 5F (Porter´s Five Forces Model). Popisuje a umožňuje pochopit podstatu a zdroje konkurence, zákazníků a dodavatelů penzijních fondů. Část práce je také doplněná o pohledy současné doby, závěry analýzy a komentáře. Penzijní systém a penzijní fondy tvoří nedílnou součást celého důchodového systému a proto metodologická část této práce je zaměřená na detailnější prozkoumání této tematiky. Popisuje, výše zmíněnou historii celého systému a také prvky z minulosti, které ovlivnili současný systém, nebo v něm zůstali. V krátkosti se také podíváme na populační vývoj a prognózu na nejbližší desetiletí, jaké populační rysy můžeme očekávat, a jak se tyto rysy projeví. Teoretická část práce se zaměří na penzijní fondy a jejich definici, vznik, založení a zrušení, dále na to, kdo může být účastníkem penzijního připojištění a jak toto připojištění funguje. Popisuje penzijní fondy současnosti, shrnuje, jaké penzijní fondy nabízel trh začátkem devadesátých let a podívá se na budoucí trend penzijního připojištění a penzijních fondů. Myslím, že bez těchto informací by bylo dost těžké penzijní fondy detailněji analyzovat v praktické části práce. Pro definici a analýzu
1
fondů jsou použita data ze zákona o penzijních fondech, stránek Ministerstva financí a jednotlivých institucí. Budoucnost penzijního připojištění a penzijních fondů je přímo závislá na podobě celého důchodového systému a proto je další práce věnovaná také reformám českého důchodového systému a nové důchodové reformě, která byla předložená a schválená parlamentem.
2
2 Historie důchodového a penzijního systému Známky sociálního a z části důchodového zabezpečení je možné najít už v dávné minulosti, v pravěku, v starověku či ve středověku. Péče o staré osoby, které nebyly schopny se o sebe adekvátně ke svému věku postarat, byla založená na solidaritě v rodě, nebo rodině a prostředky byly přidělovány hlavou rodiny, jak v patriarchátu, tak i v matriarchátu. Podobný systém existoval i v starověku, kdy panovník přiděloval prostředky nejenom na boj, ale také na obživu a na péči o staré lidi. Největší podíl na důchodovém systému v dobře středověku a části novověku měla však církev. Početné kláštery nesloužili jenom duchovním a kromě vzdělávání poskytovali péči starším a nemohoucím lidem. V nedávných dějinách je možné najít určité souvislosti s důchodovým systémem za doby panování Marie Terezie v Rakousko-Uhersku, která zavedla státní zaopatření jako součást plánů pro upevnění a udržení státní moci. Mohla tak vyřešit otázku zaopatření stáních úředníků, kteří z důvodu stáří anebo neschopnosti práce dostávali důchody za vysloužená léta. V té době byl přijatý a schválený také penzijní normál1, na základě kterého se vyplácela finanční pomoc vdovám a sirotkům po státních zaměstnancích. Na reformu Marie Terezie navázal také Josef II a penzijní normál dále upravil pro zaměstnance, kteří kvůli nemoci museli odejít do předčasného důchodu. Ne všude v Evropě se důchodový a penzijní systém ubíral tímto směrem. Velký vliv na reformy měla pořád církev, státní uspořádání a také v návaznosti na bohatství země.
2.1 Zakladatelé důchodového a penzijního systému Důchodový systém z části podobný tomu dnešnímu, se začal v našem území rozvíjet za vlády německého kancléře Otto von Bismarck-a a také rakouského kancléře Eduarda Taaffe-ho. Je možné říct, že v Evropě existují v zásadě jakési dva základní modely důchodového systému. Tím prvním je model založený německým kancléřem Otto von Bismarck-em, který je založený na klasických pojistných principech. Na něho dále 1
Zdroj Home Page ČSSZ (http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/brozura_c.pdf) (Dostupné k 10.07.2011)
3
navázal i rakouský kancléř Eduard Taaffe, zásadně ovlivněný právě Bismarckov-ým modelem. Tím druhým je model založený britským ekonomem a reformátorem William Henry Beveridge-m, na základě myšlenky o „jednotném důchodu“
2.1.1
Bismarckův důchodový model
Na konci devatenáctého století zavádí Otto von Bismarck důchodový model, který je založený na formě odvodů částí příjmů pracujícího člověka pro člověka v důchodovém věku. To znamená, že každý pracující odvádí část na důchodový systém pro člověka v penzi. Vzhledem k životní úrovni a průměrné doby života systém funguje velmi dobře a rozpočet státu zatěžuje jenom minimálně. Do penze se chodí v sedmdesáti letech, ale průměrná doba života dosahuje něco kolem padesáti let a důchodu se tak dožívá jenom malá část lidí. Na jednoho člověka v důchodovém věku připadá deset pracujících lidí.
2.1.2
Taafeho reforma
Rakouský kancléř Eduard Taaffe omezuje délku pracovní doby, prosazuje zákaz dětské práce a zakládá povinné státní sociální pojištění.2 Tato reforma se označuje jako Taaffeho reforma a datuje se na období konce devatenáctého století. Je přijatých několik zákonů v sociální sféře a právě část týkající se zabezpečení ve stáří je tou podstatní, která měla vliv na další reformy na našem území. Všichni dělníci dostali starobní důchod po odchodu do důchodu, hospodářští úředníci měli nárok na penzi a státní zaměstnanci dostávali zaopatření výplaty.
2.1.3
Beveridgeho systém
Tento model pojednává o tzv. jednotném důchodu, kde je jeho výše stanovená úrovni minimální mzdy nebo životního minima. Výše důchodu je tak stanovená buď jednotnou částkou bez ohledu na celkovou dobu pojištění, nebo s ohledem na dobu. Důchody měli
2
Peková Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky, Praha: Aspi, a. s., 2005, ISBN 978-80-7357-358-4 str. 232
4
i druhou složku, která navazovala na část Bismarckoveho modelu. Takto vypočítaný důchod se podobal jakési sociální dávce.
2.1.4
Srovnání teorií
V mnohých státech je důchodový a penzijní systém často charakterizovaný jako kombinaci těchto základních modelů, v závislosti na historiích, politických, ekonomických či náboženských podmínkách. Řada zemí donedávna využívala právě Bismarck-ův model s tím, že byla stanovená minimálně výše základního důchodu a zbylá většinová částka byla vyplácena z odvodů pracujících lidí. Pokud zaměstnance splnil celkovou dobu pojištění, měl nárok na minimální výši důchodu bez ohledu na to, kolik zaplatil na pojistném. Systém byl pro státy velice výhodný, protože poměr pracujících lidí k poměru lidí v důchodovém věku byl mnohem vyšší, na jednoho důchodce připadalo deset pracujících lidí. Zatím co Bismark-ův model byl postaven na pojistných principech, Baveridge-ův model byl mnohem flexibilnější, mohl reagovat na aktuální ekonomickou situaci a přizpůsobit se to byla výhoda. Vzhledem k tomu, že sice jedna složka byla pevně daná a nebylo možné ji dál snižovat, pořád se jednalo o minimální dávku, která musela být doplněná druhou částí důchodu.
Nevýhodou
Beveridge-ho modelu bylo, že většině lidí po vstupu do důchodu klesl životní standard. A proto se mnohem více kladl důraz na odpovědnost jednotlivce, než na stát, který zaručil jenom minimální výše důchodu. Bimarck-ův model zase postrádal jakousi známku solidarity pro lidi bez celoživotního příjmu nebo vlastnictví majetku. I přes tyhle rozdíly a modifikace, tyto dva modely zásadně ovlivnili důchodový systém v Evropě. Bismarck-ův model se uchytil v centrální části Evropy, ve východní a severní zase Beveridge-ův model.
3 Nedávná historie důchodového a penzijního systému Postupem času, spolu s reformami a situací v Evropě se věk odchodů do důchodu začíná měnit. Tyto změny mají příčinu v historickém a novém politickém uspořádání. Nový
5
zákon v důchodovém systému popřípadě novela současného, jsou více než nutné, došlo k znehodnocení měny a ceny prudce rostly.
3.1 Československo v letech 1918 – 1989 Začátkem dvacátých let se celá politická reprezentace Československa dohodla na novém návrhu zákona o sociálním pojištění. O nějakou dobu později byl přijatý nový zákon č 221/1924 Sb3., o pojištění zaměstnanců pro případy nemoci, invalidity a stáří. Tento zákon měl 288 paragrafů a řešil zásadní otázky starobního a invalidního pojištění. Na důchod invalidní, měli nárok pojištěnci, kteří ztratili schopnost vydělávat. Důchod starobní dostal pojištěnec po dovršení 65. roku života, pokud už nepracoval, nebo jeho výdělek podstatně klesnul. Dále by zavedený sirotčí a vdovský důchod a také si poskytovalo jednorázové odbytné. Výše důchodů se počítala podle let pojištění a v různých mzdových třídách a dosáhnout na důchody v nejvyšší třídě bylo prakticky nemožné. K úpravě mzdových tříd došlo až po druhé světové válce, ale vztahovali se víc na zdravotní než na důchodové pojištění. V zlomových padesátých letech dochází k oddělení nemocenského a důchodového pojištění na základě nového zákona č 102/1951 Sb4. O důchody se stará Státní úřad důchodové zabezpečení a o pár let později znova Státní úřad sociálního zabezpečení. V šedesátých letech vzniká Ministerstvo práce a sociálních věcí a přebírá působnost v oblasti sociálního zabezpečení, kam v té době znovu spadá i důchodové pojištění. Na další dvě desítky let už nedochází k žádným zásadním změnám.
3.2 Současná podoba od roku 1990 Po listopadové změny roku 1989 se odrážejí i v oblasti sociálního zabezpečení a umožňují vzniku nové instituci, České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ)5. Důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního
3
Zdroj Home Page (http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/brozura_c.pdf) (Dostupné k 1.7.2011)
4
Zdroj Home Page (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-102) (Dostupné k 10.7.2011)
5
Zdroj Home Page (http://www.cssz.cz/stranky/konference-80let/brozura_c.pdf) (Dostupné k 1.7.2011
6
zabezpečen a skládá se z dvou částí, průběžně financované a fondově financované, častokrát označované jako pilíře6: -
povinné základní důchodové pojištění (DB - dávkově definované) a (PAYG průběžně financované)
-
penzijní připojištění se státním příspěvkem (DC – příspěvkově definované kapitálově financované penzijní připojištění)
Samotný starobní důchod se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a pak z procentní výměry. V této podobě jsou v současné době vyplácené důchody. V další části je krátkosti přiblížen populační vývoj a jeho následky na důchodový systém v budoucích desetiletích. Tyto prognózy nejsou ale moc pozitivní v souvislosti se současným důchodovým systémem v České republice a čím dál tím víc je cítit nutnost nové důchodové reformy. Důchodová reforma a penzijní pojištění jsou velice citlivé témata, která dokážu vyvolat u veřejnosti bouřlivý ohlas, podstatně zamávat volebními preferencemi a mít vliv na samotný volební výsledek. Myslím, že tohle je z části také důvod, proč se vlády těmto otázkám a reformám prozatím vždy vyhýbali anebo případně přijali dočasné, častokrát neúplné řešení otázky důchodů.
3.3 Penzijní připojištění Jak je možné vidět už v předešlé kapitole, současný důchodový a penzijní systém byl nastaven v době, kdy měla populace podstatně jiné složení, než je to v současné době. Takto nastavený systém už nedokáže pokrýt vyplácené důchody ze svých příjmů a je nutné systém novelizovat a upravit. Penzijní připojištění je v dnešní době zajímavou, účinnou ale také hodně diskutovanou formou spořícího produktu. Jeho prvotní a nejdůležitější funkcí je zabezpečení stáří jeho majiteli. Toto pojištění má v současné době jak mnoho zastánců tak i odpůrců, kteří se neustále dohadují na tom, jak bude vypadat náš důchodový systém za několik desítek let, o kolik se budoucí generaci 6
Zdroj Home Page (http://www.mpsv.cz/cs/3) (Dostupné k 1.7.2011)
7
důchodců sníží životní standard ve srovnání s jejich současným platem a jestli vůbec se na důchodový systém peníze ze sociálního sektoru najdou. Penzijní připojištění upravuje a definuje Zákon č. 42/1994 Sb7 se státní příspěvkem u penzijních fondů, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění. Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníka penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.
3.3.1
Účastníci penzijního připojištění
Zákon č. 42/1994 Sb dále definuje účastníka penzijního připojištění, kterým může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění. Účastníkem dále může být fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se účastní důchodového pojištění nebo veřejného zdravotní pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu. Účastníci se prokazují přiděleným rodním číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky, a pokud není přiděleno, účastník se prokazuje číslem pojištěnce, pod kterým je vedený v registru pojištěnců. Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.
3.4 Penzijní fondy Penzijní fondy v podobě, jak jsou, známe dnes, začali fungovat na přelomu roků 1994/1995, kdy v té době získalo licenci 46 penzijních fondů8. Jejich seznam je uvedený na stránkách ministerstva financí a také v příloze 1. Do roku 2001 bylo dvanáct fondů v likvidaci a následně zanikli, nebo se sloučili s jiným fondem. V roce 2001
7 8
Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_7741.html) (Dostupné k 10.7.2011) Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_p_fondy_7698.html?year=2003) (Dostupné k 1.7.2011)
8
zůstalo na trhu deset fondů, stejné číslo jako teď, v roce 2011 s tím rozdílem, že došlo k dalšímu sloučení a zániku. V současné době u nás působí těchto 10 penzijních fondů9: -
Allianz penzijní fond, a.s.
-
ČSOB Penzijní fond Progres, a. s., člen skupiny ČSOB
-
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., člen skupiny ČSOB
-
Generali penzijní fond a.s.
-
ING Penzijní fond, a.s.
-
Penzijní fond České pojišťovny, a.s.
-
Penzijní fond České spořitelny, a.s.
-
Penzijní fond Komerční banky, a.s.
-
AXA penzijní fond a.s.
-
AEGON Penzijní fond, a.s.
3.4.1
Založení a vznik penzijního fondu
Penzijní fondy v České republice jsou jedny z nejmladších finančních institucí, které začali vznikat začátkem devadesátých let. Penzijní fond má v porovnaní s jinými formami spoření určité specifika už při samotném založení. Penzijním fondem musí být právnická osoba, akciová společnost se sídlem na tomto území, která provozuje penzijní připojištění podle Zákona č. 42/1994 Sb.10 Funkci depozitáře, kterou vykonává banka a také i právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu přesahujícím 10%, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Tyhle akcie nesmí nabývat ani zdravotní pojišťovna. Pokud osoba získá akcie penzijního fondu v rozporu s ustanoveními uvedenými v zákoně, nesmí vykonávat akcionářská práva jako účast a hlasování na valné hromadě žádat o svolání mimořádné valné hromady podat soudu návrhy na určení neplatnosti usnesení valné hromady. Obchodní firma penzijního fondu musí obsahovat označení „penzijní fond“ Penzijní fond není možné založit na základě veřejné nabídky akcií a fond také nesmí vydávat akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance a stejně tak i
9
10
prioritní akcie. Hodnota
Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_p_fondy_23338.html) (Dostupné k 1.7.2011) Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_7741.html) (Dostupný k 30.6.2011)
9
základního kapitálu činí minimálně 50 000 000 Kč a tento kapitál musí být tvořen pouze peněžitými vklady, které jsou splaceny před podáním žádost o založení. Kapitál nelze navyšovat nepeněžitými vklady a nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky k upisování akcií. Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků. Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení11. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti ministerstvo po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Komisí pro cenné papíry. K žádosti o povolení žadatel uvádí: -
obchodní firmu a sídlo penzijního fondu
-
výši základního kapitálu penzijního fondu
-
věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu,
-
odbornou způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu
-
depozitáře
K žádosti o povolení žadatel přikládá: -
listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního kapitálu a původ základního kapitálu
-
stanovy penzijního fondu
-
návrh statutu penzijního fondu
-
návrh penzijního plánu penzijního fondu
Ministerstvo financí o žádosti rozhoduje do 60 dnů od doručení nebo doplnění žádosti a následné povolení se uděluje na dobu neurčitou a není možné ho převést na jinou osobu.
3.4.2
Státní příspěvky, příspěvky účastníků a zaměstnavatelů
Ze státního rozpočtu se poskytují účastníkům penzijního připojištění státní příspěvky. Účastník spoření je získává automaticky za každý včas zaplacený měsíční příspěvek. Penzijní fond má povinnost evidovat tyto státní příspěvky a hospodařit s nimi stejným 11
Zdroj Home Page (http://www.penzijni-pripojisteni.eu/zakon-o-penzijnim-pripojisteni/) (Dostupné k 30.6.2011)
10
způsobem, jako s příspěvky klienta fondu. Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc záleží od příspěvku účastníka fondu. V následující tabulce je nalezení přehled možných státních příspěvků12: Tabulka 1 - Příspěvky účastníka penzijního připojištění a výše státního příspěvku
Výše příspěvku účastníka v Kč 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více
Výše státního příspěvku v Kč 50 + 40% z částky nad 100 Kč 90 + 30% z částky nad 200 Kč 120 + 20% z částky nad 300 Kč 140 + 10% z částky nad 400 Kč 150 Kč
Zdroj:Home Page (http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_42_1994.p df (Dostupný k 30. 6. 2011)
Výše příspěvku se stanovuje na kalendářní měsíc, přičemž výše příspěvku nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek, tedy 100 Kč. Podle aktuální finanční situace je možnost měnit si výši svého příspěvku. Účastník penzijního připojištění může svůj příspěvek snížit nebo zvýšit, odložit jeho placení a nebo také přerušit tyto platby. Penzijní připojištění není možné platit i více penzijních fondů. Příspěvek nebo i jeho část může platit zaměstnavatel za svého zaměstnance. Příspěvky se státním příspěvkem d 24 tisíc Kč jsou osvobozeny od dané z příjmu a pojistného. Tyto příspěvky je také možné uplatnit do daňových nákladů. Nárok na daňový odpočet má každý , kdo poukáže na účet penzijního připojištění částku vyšší než 6000 Kč. Měsíční příspěvek pak tedy musí přesahovat částku 500 Kč. V následující tabulce je přehled daňového odpočtu13:
12
Zdroj Home Page
(http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_42_1994.pdf)
(Dostupný k 30. 6. 2011) 13
Zdroj Home Page
(http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_42_1994.pdf)
(Dostupný k 30.6.2011)
11
Tabulka 2 – Příspěvky a daňová úleva
Měsíční příspěvek 500 Kč 1 000 Kč 1 500 Kč 2 000 Kč
Roční souhrn příspěvků 6 000 Kč 12 000 Kč 18 000 Kč 24 000 Kč
Daňová úleva 0 Kč 6 000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč
Zdroj: Home Page Page (http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_42_1994.p df) (Dostupný k 30.6.2011)
3.4.3
Představenstvo penzijního fondu
Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů14; dozorčí rada penzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi, tak to definuje zákon o penzijních fondech. Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen "orgány penzijního fondu") a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, předem schválená ministerstvem financí. Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být poslanci a senátoři, členové vlády, členové orgánů jiného penzijního fondu, zaměstnanci penzijního fondu* (*tyto nesmějí být ani členy dozorčí rady), depozitáře ani burzy cenných papírů.
3.4.4
Status a penzijní plán
Dalším důležitým specifikem pro penzijní fondy je povinnost mít status a také penzijní plán, které musí být přístupné každému. Změny statusu jsou schvalovány ministerstvem financí. Status obsahuje tyto náležitosti:
14
Zdroj Home Page (http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_42_1994.pdf,) (Dostupný k 30.6.2011)
12
-
rozsah činnosti penzijního fondu
-
zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu
-
zásady hospodaření penzijního fondu
-
způsob použití zisku
-
obchodní firmu a sídlo depozitáře
-
způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet
Penzijní plán stanovuje: -
druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění,
-
podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu
-
způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění
-
důvody vypovězení penzijního připojištění
-
výši příspěvků
-
podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků
-
pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků
-
podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí
-
zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu
Podle těchto náležitostí je zřejmé, že penzijní plán kopíruje v mnoha částech právě zákon o penzijním připojištěním. Každý penzijní plán dále upravuje podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.
3.4.5
Ukončení činnosti a výplata dávek
Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem. Penzijní fond se ruší dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva o odnětí povolení. K rozdělení nebo fúzi 13
penzijních fondů je třeba povolení ministerstva. Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry. Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor. Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy. Penzijní připojištění zaniká dnem: -
ukončením výplaty penze
-
výplatou jednorázového vyrovnání místo poslední penze
-
ukončením trvalého pobytu
-
pří zániku výplatou odbytného
-
ztrátou bydliště na území státu
-
smrtí účastníka
Penzijní fondy nabízejí několik forem, tak je možné naspořené prostředky vybírat. Nejčastější variantou je penze, kde je účastníkovi vyplácená určitá částka, buď pravidelně, nebo jako pozůstalostní penze, po dobu, kterou určí penzijní plán. Další možnost je i jednorázové vyrovnání, kdy klient obdrží jednorázově naspořené finanční prostředky včetně státního příspěvku a také zhodnocení. Odbytné je taky jednou z možností výplaty dávek za určitých podmínek, stejně tak jako forma dědictví.
4 Současnost důchodového a penzijního systému Pro analýzu současného trhu penzijních fondů jsem se rozhodla použít Porterovu analýzu15 pěti konkurenčních sil, „porter's five forces model“. A proč jsem se rozhodla právě pro tuto analýzu? Mnoho diplomových a bakalářských prací analyzuje penzijní fondy podle statistických dat nebo ekonomických ukazatelů, analyzují jednotlivé roky fungování penzijních fondů, jejich fungování jako celku a nebo jejich zhodnocení. Porterova analýza mě hodně zaujala už při samotném seznámení, na přednášce předmětu Strategie a strategická analýza. Prvním a hodně důležitým bodem je to, že tato
15
Zdroj Kovář František, Strategický management, Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008, ISBN 978-80-86730-332
14
analýza slouží k tomu, abychom se zamysleli nad podnikáním společnosti, v našem případě penzijního fondu a abychom se mohli podívat na přípravu strategie fondu a na jeho strategické změny. Cílem analýzy bude najít v našem odvětví také postavení, aby se fond dokázal nejlépe bránit konkurenčním silám, konkurenci využít ve svůj prospěch a současně s tím posílit své, jak slabé tak i silné stránky. Celá analýza bude směrovat k pochopení situace fondů v širším kontextu a tak i možnost učinit závěr o celkové atraktivitě zkoumaného odvětví. Na konci bychom měli najít odpovědi na otázky, v jaké pozici se nachází fond v tomto odvětví, jestli bude má schopnosti odolat faktorům, které připívají k neatraktivně anebo zbytečnosti a jaké bude jeho další setrvání a úspěšnost.
4.1 Porter's Five Forces Model Porterova analýza pochází z Harvard Business School kde ji v roce 1979 zformuloval profesor Michael Eugene Porter. Zabýval se otázkou, jaké vnější sily ovlivňují podnikání firem, a u toho definoval celkem pět sil, které ovlivňují podnikání firem v daném odvětví : -
Současní konkurenti
-
Potenciální nová konkurence
-
Hrozba nových substitutů
-
Síla klienta penzijního fondu
-
Síla dodavatelů
Obr. 1 Porterova analýza pěti konkurenčních sil16
16
Zdroj: Home Page (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketing-rizeni-msp-komplexnianalyza/1001663/45239/) (Dostupný k 2.7.2011)
15
Zdroj: Home Page ( http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketing-rizeni-mspkomplexni-analyza/1001663/45239/9) (Dostupný k 2.7.2011)
Porterova analýza, podobně jako PEST analýza17, se zabývá podnikáním jako celkem, nicméně, ty rozdíly jsou tady viditelné, protože například zákazníci penzijních fondů mají jiné populační složení, než zákazníci jiného podnikání, např. potravinářského řetězce. Porter tuto analýzu vymyslel jako protipól SWOT analýzy18, která se mu zdála málo přesná. Přesto, v dnešní době se obě analýzy používají hodně často, každá však v úplně jiné fázi strategie podniku.
4.1.1
Současní konkurenti
Současná konkurence je první Porterova síla v naší analýze. U penzijních fondů má podobu boje o postavení na trhu. Fondy používají cenovou a reklamní kampaň, uvádějí
17
Zdroj Kovář František, Strategický management, Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008, ISBN 978-80-86730-33-2
18
Zdroj Kovář František, Strategický management, Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008, ISBN 978-80-86730-33-2
16
na trh nové výrobky, i když v tom případě jsou z části omezení portfoliem služeb a také regulováni zákonem. V současné době si penzijní fondy konkurují zejména zhodnocením příspěvků, poradenství, jak získat co nejvyšší státní příspěvek, nebo i různými doplňkovými službami, či balíčky, např. pro pojištění domácnosti nebo havarijního pojištění. V tomto odvětví má konkurenční chování jednoho penzijního fondu podstatní vliv na konkurenci, přiměje fond usilovat o protiklad a tak jsou fondy vzájemně závislé. Toto chování může znamenat to, že fond, který první přišel s iniciativou, bude na tom mnohem lépe. V případě penzijních fondů je konkurenční tlak mnohem vyšší za těchto předpokladů: -
Zákazníci mohou snadno přecházet od jednoho výrobku k druhému. Vzhledem k tomu, že v našem případě se jedná o penzijní připojištění v konkrétním penzijním fondu, tak existují dva způsoby, a to, buď převedením prostředků ze stávajícího fondu do nového anebo ukončením stávající smlouvy a uzavřením nové smlouvy. Samozřejmě za předpokladů, že klientovi již vzniknul nárok na výplatu starobní penze a požádá o výplatu jednorázového vyrovnání
-
Konkurence je stejnoměrně vyvážená a jak už bylo zmíněno v předešlém bodu, klienti mají možnost volně měnit penzijní fondy podle uvážení a tak vzniká nelítostný boj o klienty.
-
Pokud se trh nerozvíjí, přičemž tato možnost může nastat, tak zatím co v době ekonomického rozmachu jsou podmínky velmi dobré, v době v ekonomické krize nebo stagnace může být převzetí konkurenčního fondu jedinou záchranou. Tato situace nastala koncem devadesát let, kde se několik penzijních fondů sloučilo, aby přežili.
-
Fondy nemohou zanechat tuto podnikatelskou činnost a mají jedinou možnost, zůstat a přežít – je to dané právním nařízením
Následující graf ukazuje současnou situaci na trhu penzijních fondů a jednotlivé podíly. Na první příčce už několik let se drží penzijní fond České pojišťovny, naopak úplně na konci je penzijní fond Generali. Graf 1 – Penzijní fondy v současnosti – Podíl na trhu
17
Zdroj: Home Page jednotlivých penzijních fondů, viz internetové zdroje
4.1.2
Potencionální nová konkurence
Základním předpokladem nově vstupující konkurence na trh je, že s nárůstem fondů se zvyšuje intenzita konkurence v tomto prostředí. V případě penzijních fondů existují určité bariéry, jako například investiční náročnost nebo i možnost diferenciace produktu, která však za současných právních podmínek není možná. Nové penzijní fondy, které by potencionálně vstoupily na trh, by přinesli novou kapacitu, případně mohli upravovat náklady, co by se ale projevilo už tak na nízké ziskovosti. V současné době,v době ekonomické stagnace je však více než jisté, že současný trh by více penzijních fondů neuživil. Mnohokrát klienti nejsou ochotní měnit penzijní fond, a pokud by jim u toho měli vzniknout další dodatečné náklady, tak už vůbec. Jak už jsme mohli vidět v historii penzijních fondů, kdy začátkem devadesátých let na našem trhu fungovalo obrovské množství fondů, které brzo ucítili přesycenost trhu a nízkou poptávku, asi by v dnešní době další konkurence, za předpokladů stejných podmínek, na trhu doopravdy neměla šanci. 18
4.1.3
Hrozba nových substitutů
Intenzita konkurence je tím vyšší, čím vyšší je tlak ze strany substitučních a nižší tlak komplementárních produktů v odvětví. V případě penzijních fondů je tato hrozba v současné době minimální, vzhledem k tomu, že penzijní fondy mají pevně danou formu. Případnou substituci bychom v tomto případě mohli hledat v nějaké jiné dlouhodobé formě spoření se zajímavým výnosem, v dnešní době ekonomické stagnace si však myslím, že tato možnost nenastane a riziko je příliš vysoké. Další možností by mohl být zásah státu, úprava právní legislativy a tak i možnost vzniku nějakých substitutů. Když se ale rozhlédneme po Evropě, tak v současné době snad nikde neexistují jakési substituty k penzijním fondům, které by podstatou podnikání odpovídali těmto fondům.
4.1.4
Síla klienta penzijního fondu
Klienti mají velkou sílu, mohou stlačovat ceny produktů, požadovat vyšší kvalitu anebo tlačit konkurenci proti sobě. Vyjednávací síla klientů vypovídá o tom, jak rychle a snadno mohou přejít na jiný produkt s malými, nebo žádnými náklady. V případě penzijních fondů je situace ovlivněná několika faktory: -
Vysoká rivalita soupeřů
-
Produkty mají malý dopad na ziskovost zákazníku, v případě penzijních fondů je tato ziskovost minimální za cenu bezpečnosti
-
Klienti požadují vyšší zhodnocení, na co má však velký vliv ekonomická situace a také právní legislativa nebo požadují služby navíc
-
Náklady vzniklé změnou penzijního fondu jsou minimální nebo žádné a proto není problém uzavřít novou smlouvu o penzijním připojištění
Graf 2 – Penzijní fondy v současnosti – počet klientů
19
Počet klientů 54 086 155 918144 578 307 327
Penzijní fond České pojišťovny 1 171 257
Penzijní fond České spořitelny Penzijní fond AXA
430 798
Penzijní fond Komerční banky Penzijní fond ING Penzijní fond ČSOB Stabilita Penzijní fond ČSOB Progres
431 551
Penzijní fond Allianz 887 487 498 199
Penzijní fond Aegon Penzijní fond Generali
504 846
Zdroj: Home Page jednotlivých penzijních fondů, viz internetové zdroje
Určitá síla může však být i na straně penzijního fondu a to v případě, že produkt je silné diferencovaný anebo jeho nutnost plyne z právních předpisů.
4.1.5
Síla dodavatelů
Penzijní fondy jsou z části závislé na síly svých dodavatelů, v našem případě se jedná různé instituce nebo stát. Jak bylo zmíněno v předešlé části, fungování penzijních fondů upravuje stát právní legislativou a ta z velké části závisí na současné politické situaci. Tyto dodavatelé mohou uplatňovat svou vyjednávací sílu, mohou omezit ziskovost fondů nebo promítaní nákladů do zhodnocení.
4.2 Populační vývoj a jejich vliv na penzijní fondy Na to, abych mohli z této analýzy vyvodit potřebné závěry, potřebovali bychom znát ještě jeden faktor, a tím je populační vývoj na nejbližších několik let až desetiletí. Jako
20
podklad pro závěr bude sloužit prognóza populačního vývoje pro Českou republiku do roku 2070.19
4.2.1
Populační vývoj ve dvacátém století
Za posledních pár desetiletí se životní úroveň v Evropě rapidně zvýšila a tím přímo úměrně také průměrná doba života obyvatelstva. Tomu všemu napomáhá zdravější životní styl, moderní medicína a částečně i technický pokrok. Bezesporu tohle všechno má však jeden zásadní problém, který začínají řešit vyspělé státy a tím problémem jsou finanční otázky pro lidi v post-produktivním věku. Mnoho teorií a prognóz předpovídá nejhorší situaci kolem roku 2050, kde na jednoho člověka v post-produktivním věku bude připadat jenom 0,8 člověka v produktivním věku. K tomuto tématu mě zaujala prognóza20 RNDr. Borisa Burcina, PhD a RNDr. Tomáše Kučery, CSc., ve které popisují populační vývoj v České republice na období roků 2008-2070. Úvodní část charakterizuje růst a stárnutí obyvatelstva, ale také značnou nestabilitu směrování populačního vývoje v České republice. Přelomovým rokem byl rok 1994, kdy byl poprvé zaznamenán nižší počet narozených než zemřelých z důvodu propadu porodnosti. Tento propad nevyrovnala ani migrační složka a počet obyvatel České republiky začal klesat. Pokles porodnosti v 90. letech byl velmi rychlý a trval mnohem déle, než odhadovali početné prognózy. Na tuto situaci mělo vliv mnoho faktorů, mezi nimi slibní růst ekonomiky, životní úrovně lidí a také přístup k bydlení. Změnila se také úmrtnost obyvatelstva. Od začátku devadesátých let po rok 2008 se průměrná délka života zvýšila o téměř šest let, pro obě pohlaví. U mužů to bylo na 74 let a u žen na 80 let. Po roce 2005 nastal bilanční obrat a počet narozených převýšil počet zemřelých. Tato situace sice trvá do dnes, ale mnohé prognózy mu nedávají velkou šanci na další roky.
19
Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf) (Dostupné k 2.7.2011)
20
Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf) (Dostupné k 2.7.2011)
21
4.2.2
Aktuální perspektivy populačního vývoje
Prognózu vývoje obyvatelstva České republiky na období let 2008-2070 sestavili odborníci pan Burcina a pan Kučera s použitím klasického kohortně komponentní modelu populačního vývoje21. Práce se touto metodou dále zabývat nebude, ale v krátkosti se podívá na závěry a výstupy jejich prognózy. Populační vývoj bude mít tyto základní rysy22: -
počet obyvatel s největší pravděpodobností vzroste a tento populační růst bude pokračovat ještě půl století
-
populace bude dále progresivně stárnout. Rozhodujícím faktorem bude výchozí věková struktura a také očekávaný pokles porodnosti a prodloužení života. Je zřejmé, že v obyvatelstvu bude přibývat osob ve vyšším věku.
-
očekávaná migrace v aktuální pohlavní a věkové struktuře a v předpokládaných objemech zisků do značné míry oslabí vliv nepravidelností vývoje počtů a věkové struktury potenciálních matek na počty narozených dětí
-
jedinou částí populace, které početně poroste, bude obyvatelstvo nad 65 let.
-
počty seniorů ve vyšších věkových hladinách porostou téměř jistě trvale a intenzivněji než v nižších hladinách. Počty nejstarších občanů se tak několikanásobně zvýší.
Přestože očekávané počty narozených dětí projdou postupnou stabilizací, počty dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání se v rámci jednotlivých věkových skupin budou i nadále relativně výrazně měnit v závislosti na rozdílech v početní velikosti jednotlivých generací procházejících těmito věkovými skupinami. Podle těchto rysů je více než jasné, že populační vývoj v České republice se bude ubývat jiným směrem, než s jakým v současné době počítá sociální, důchodová a penzijní politika. Samotné ministerstvo práce a sociálních věcí se odvolává na právo Ústavy České republiky, na důstojné a přiměřené zabezpečení ve stáří. Za posledních
21
Zdroj Home Page (http://www.regionalka.wz.cz/vystoupil/vystoupil%20web.htm) Kohortně komponentní projekční metoda vychází z pojetí populačního vývoje jako souhrnného procesu, jehož jednotlivými složkami jsou úmrtnost, porodnost a případně také migrace. Základem klasické kohortně komponentní metody je model růstu stabilní populace (Dostupný k 3.7.2011)
22
Zdroj Home Page (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf) (Dostupné k 2.7.2011)
22
několik let bylo veřejnosti prezentováno několik možných variant důchodové reformy, penzijního připojištění, povinného nebo dobrovolného, prozatím však žádná ucelená varianta, která by byla schválená vládou, přijata veřejnosti a aplikována ministerstvem.
4.3 Výsledky a závěry analýzy penzijních fondů Cílem této analýzy bylo zjistit postavení penzijních fondů na současném trhu a jejich možnosti do budoucna. Je vidět, jakou sílu mají klienti penzijních fondů , na jedné straně požadují co nejvyšší zhodnocení produktu, bezpečné zhodnocení, ale na druhou stranu za co nejnižší náklady. Neopomenutelný vliv má také konkurence, kdy penzijní fondy musí neustále bojovat o své postavení na trhu a získávat si klienty na vetší atraktivnost svých služeb, nebo nabídkou dodatečných produktů. V současné době využívá penzijní fondy přibližně 70 procent populace v produktivním věku, což je zajímavé číslo i vzhledem k situaci za posledních pár let, kdy se vlastně nevědělo, jaké pokračování bude mít spoření v penzijních fondech. K zatraktivnění penzijních fondů však podle mého názoru bude nutné upravit legislativu, povolit penzijním fondům investice s vyšším výnosem, motivovat účastníky penzijního připojištění a dát jim v prvním řade možnost rozhodnout se, jak a kam investovat, jestli si zvolit penzijní fond s vyšším výnosem ale také i s vyšším rizikem, nebo naopak nižší výnos a taky nízké riziko a tím pádem i udržení hodnoty své investice. Také je nutné motivovat všechny generace a všechny spektra výdělečných skupin. V tuto chvíli se sice schválená nová reforma důchodového systému, která umožňuje nadále spořit v penzijních fondech, bohužel a nebo naneštěstí je pořád na dobrovolné bázi a tedy jenom doplňkovým produktem na našem trhu.
5
Budoucnost důchodového a penzijního systému
V roku 2010 ministerstvo práce a sociálních věcí představilo nový návrh důchodové reformy23, který více méně odpovídal očekáváním.
23
Zdroj Home Page (http://www.mpsv.cz/cs/10450) (Dostupný k 22.7.2011)
23
Základem tohoto systému je současný průběžný systém, do kterého přispívá ekonomicky aktivní generace a z něhož jsou zároveň vypláceny penze. V souvislosti s tímto tématem můžeme mluvit o tzv. „prvním pilíři“, kterého hlavním úkolem je zajistit přiměřenou výši důchodů. Na druhou stranu systém ale musí být výhodný i pro ekonomicky aktivní občany. Další možností by měla být možnost z nynějších povinných odvodů na sociální pojištění odvádět malou částku na svůj soukromí penzijní účet. Tyto prostředky ale nemůžou být ihned využity, ale po zhodnocení ve fondech mají sloužit svému vlastníkovi jako další část penze. Cílem celého tohoto návrhu je rozložit riziko a umožnit lepší zhodnocení prostředků a ne uspořit na důchodech v průběžném systému, jak tvrdí někteří kritici
5.1 Nová důchodová reforma a její vliv na penzijní fondy V roku 2010 ministerstvo práce a sociálních věcí představilo nový návrh důchodové reformy24 který více méně odpovídal očekáváním. Základem tohoto systému je současný průběžný systém, do kterého přispívá ekonomicky aktivní generace a z něhož jsou zároveň vypláceny penze. V souvislosti s tímto tématem můžeme mluvit o tzv. „prvním pilíři“, kterého hlavním úkolem je zajistit přiměřenou výši důchodů. Na druhou stranu systém ale musí být výhodný i pro ekonomicky aktivní občany. Další možností by měla být možnost z nynějších povinných odvodů na sociální pojištění odvádět malou částku na svůj soukromí penzijní účet. Tyto prostředky ale nemůžou být ihned využity, ale po zhodnocení ve fondech mají sloužit svému vlastníkovi jako další část penze. Cílem celého tohoto návrhu je rozložit riziko a umožnit lepší zhodnocení prostředků a ne uspořit na důchodech v průběžném systému, jak tvrdí někteří kritici. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo a předložilo koncem roku 2010, jak již bylo avízované, na schválení novou důchodovou reformu25.
24
25
Zdroj Home Page (http://www.mpsv.cz/cs/10450) (Dostupný k 22.7.2011) Zdroj Home Page (http://www.mpsv.cz/cs/10450) (Dostupný k 22.7.2011)
24
Předkládá se nám možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3% sociálního pojištění na soukromé individuální účty u penzijních fondů za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Vláda také rozhodla a zakomponovala do reformy možnost dobrovolného vyvedení částky o výši jednoho procenta mzdy, resp. vyměřovacího základu, potomků vůči svým rodičům, kteří jsou ve starobním důchodu. Tento bonus nebude krácen ze mzdy ani z penzijního pojištění, jedná se výhradně o příspěvek státu. Do systému bude možné vstoupit lidem mladším 35 let. Toto rozhodnutí bude však nezvratné a ze systému již nebude možné vystoupit. Lidé se mohou rozhodnout do konce roku 2012, jestli systém využijí, nebo nikoliv. V červenci 2011 byla tato důchodová reforma schválena. Označovaná jako druhý pilíř, ve kterém si lidi budou moci do soukromých penzijních fondů od roku 2013 převádět ze státního systému tři procentní body za podmínky, že k nim ještě přidají dva procentní body ze svého. Tento systém je na bázi dobrovolné, takže lidi, kteří si u penzijních fondů v současné době spoří, můžou pokračovat, do pilíře budou moct vstoupit lidi do dovršení 35 let věku a lidi starší 35 let můžou tohle rozhodnutí udělat v průběhu roku 2012. Jak bylo zmíněno už dřív, důchodová reforma je hodně sensitivní tématem a na politickém poli se taky nepotkává jenom s pozitivním ohlasem. Debata mezi politickými stranami po schválení neutichla, právě naopak vyvolala i vlnu odporu a negativních prohlášení. Některé politické strany si neumějí představit situaci, nakolik budou penzijní fondy schopné odpovědně hospodařit se svěřenými finančními prostředky několik desítek let, než se začnou vyplácet první dávky, nebo nakolik se tento systém vyplatí skupině lidí s průměrným a podprůměrným příjmem. Někteří politici zase poukazují na nízké zhodnocení fondů a tím více méně na jejich zbytečnost. Je docela těžké odhadnout, nakolik se situace a důchodová reforma může změnit po nejbližších parlamentních volbách a změně politických stran. Systém penzijního připojištění funguje v této podobě v České republice už dvě desítky let a prozatím úspěšně. Fondy mají přes dva miliony klientů a možná i proto by mohli
25
zákonodárci brát v úvahu i tuhle skutečnost, než narychlo upravovat nebo rušit stávající důchodovou reformu. Za posledních dvacet let už mnohé evropské země důchodovou reformu zavedli Česká republika, jako jediná z bývalých komunistických zemí střední Evropy nemá zavedený povinní pilíř založený na penzijních fondech. Před pár lety proběhla tato reforma také na Slovensku, kde před zavedením probíhali stejné diskuse, stejná kritika a pozitivní ohlasy, s jakými se můžeme potkat v současné době v České republice. U nás se v současné době počítá s tím, že určitá výše důchodu bude garantována, kdežto v Polsku například, celá výše penzi závisí pouze na výši příspěvků v penzijním fondu.
26
6 Závěr Penzijní fondy v České republice od počátku své existence přešli různými fázemi. Začátek devadesátých let je pevně spjatý s boomem v oblasti penzijních fondů různé kvality přestože, ekonomické ukazatele jim nedávali dlouhou životnost v té podobě, v jaké se nacházeli na trhu a dávali najevo, že takto vysoký počet fondů se na našem trhu neudrží. Nejbližší roky tyto informace jen potvrdili a mnoho penzijních fondů zaniklo, nebo se sloučilo. Penzijní fondy měli v té době umožnit občanům spoření s množstvím výhod, s výraznou podporou se státním příspěvkem, možností snížení si daňového základu a tak si zajistit určitou finanční úsporu k státní penzi. Ale s postupem času, se změnou populačního vývoje a vidinou nutnosti nové důchodové reformy začali penzijní fondy nabírat na důležitosti a hrát důležitou roli v celém důchodovém systému. Již dvě desetiletí se naše republika potýká s problémy, jak udržet fungování důchodové politiky současně s tím nezatěžovat sociální systém, lidi v produktivním věku a zároveň řešit otázku důchodové reformy. V současné době i samotná Evropská Unie vyzývá Českou republiku, aby urychlila přijetí důchodové reformy, rychleji oddalovala věk odchodu do důchodu a zvážila současnou neúnosnou situaci. V roce 2004 vláda České republika začala přípravné práce na nové reformě. Politické strany spolu se zástupci expertů a odborníků vytvořili „Výkonný tým“, zpracovali předpoklady pro různé důchodové modely a nakonec vypracovali konkrétní modely důchodového systému. V roce 2010 nová vláda České republiky předložila konkrétní návrh nové důchodové reformy, která obsahovala očekávané body spolu s penzijním připojištěním a otevřením účtů v soukromých penzijních fondech. V polovině roku 2011 schválil parlament České republiky novou důchodovou reformu, která ale podle mého názoru neřeší budoucí otázku důchodového zabezpečení. Krizi v penzijním systému už není možné odvrátit z několika důvodů. Ten první a hlavní důvod je ten, že situace zašla už moc daleko a nám vyrostla nová generace, která si na důchod už nestihne našetřit potřebné peníze, ale 27
prostředky ze státního rozpočtu už zřejmě taky nedostanou. Samozřejmě je možnost, že stát si ty peníze bude i nadále půjčovat, všichni ale dobře víme, jak dopadnou země s extrémně vysokým státním dluhem. Silné ekonomiky evropské unie nedokáží donekonečna půjčovat peníze zadluženým zemím a nakonec nezbude nikdo, kdo by zadluženému státu něco půjčil. Dále tady máme mladou generaci, které je přesvědčená o tom, že lidé post-produktivním věku jsou jenom zátěží sociálního systému a že jich je mnoho. Líbila se mi odpověď26 socioložky a publicistiky PhDr. Jiřiny Šiklové CSc., která v jedné relaci věnované důchodové reformě řekla, že její vnuk je také výše zmíněného názoru ale vždy ho dokáže rychle přesvědčit tím, že mu vysvětlí, že ne jich je hodně, ale že lidí mladé generace je hodně málo. Myslím, že stát by se měl ještě více zaměřit na osvětu mladší generace a názorně vysvětlovat tíživost této situace. Ani moje generace si moc neuvědomuje, že nebude na naše důchody, ale také ani na důchody našich rodičů, kteří budou odkázáni na přímou podporu od nás. Cílem této práce bylo mimo jiné zjistit, jak se penzijní fondy vyvíjeli od svého vzniku, jaké podmínky mají penzijní fondy na současném trhu a jaké je čeká budoucnost vzhledem k chystané, nebo už i schválené důchodové reformě. V části, která byla věnovaná analýze penzijních fondů z pohledu 5F jsem se zamýšlela nad tím, ve kterých oblastech to mají fondy jednodušší, ve kterých naopak složité a nakolik jim to všechno stěžuje stát nebo i právní úpravy. Dále bylo možné vidět, jakou sílu mají klienti a konkurence na trhu a nakolik dokáží ovlivnit postavení penzijního fondu na trhu. Závěrem bych chtěla říct, že v současné době to penzijní fondy na trhu nemají jednoduché. I když vezmeme v úvahu, že více než 4,527 miliónu lidí v produktivním věku u nich mají otevřené vlastní účty a spoření v penzijních fondech je relativně bezpečné, při jejich konzervativnosti nepřinášejí velký výnos a ztrácejí na své atraktivitě. V tomto stádiu je více než nutný zásah státu, umožnit fondům vyšší výnosy, ale ne na úkor bezpečnosti.
26
27
Zdroj Home Page (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315089302-tah-damou/211411058160009/) (Dostupné k 24.7.2011) Zdroj Home Page (http://www.mpsv.cz/cs/9900) (Dostupné k 22.7.2011)
28
Literatura Primární zdroje Kovář František, Strategický management, Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu, 2008, ISBN 978-80-86730-33-2 str. 102 - 112
Monografie Peková Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky, Praha: Aspi, a. s., 2005, ISBN 978-807357-358-4 str. 232.
Internetové zdroje ČSSZ:
80
let
CSSZ
[online].
Praha
:
[cit.
2011-07-10].
Dostupné
z
WWW
z
WWW
Zákony
pro
lidi
[online].
Praha
[cit.
2011-07-10].
Dostupné
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-102 MPSV [online]. Praha [cit. 2011-07-01]. Dostupné z WWW http://www.mpsv.cz/cs/3 MFCR
[online].
Praha
[cit.
2011-07-10].
Dostupné
z
WWW
z
WWW
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_7741.html MFCR
[online].
Praha
[cit.
2011-07-01].
Dostupné
29
MFCR
[online].
Praha
[cit.
2011-07-01].
Dostupné
z
WWW
Dostupné
z
WWW
Dostupné
z
WWW
MFCR
[online].
Praha
[cit.
2011-06-30].
CNB
[online].
Praha
[cit.
2011-06-30].
Businessinfo
[online].
Praha
[cit.
2011-07-02].
Dostupné
z
WWW
MFCR
[online].
Praha
[cit.
2011-07-02].
Dostupné
z
WWW
Dostupné
z
WWW
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf Regionálka
[online].
Praha
[cit.
2011-07-03].
MPSV [online]. Praha [cit. 2011-07-22]. Dostupné z WWW Česká
televize
[online].
Praha
[cit.
2011-07-24].
Dostupné
z
WWW
MFCR
[online].
[cit.
28-02-2011].
Dostupný
z
WWW.
AEGON.CZ
[online].
Praha
[cit.
2011-03-01].
Dostupné
z
WWW
ALLIANZ.CZ [online]. Praha [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW AXA.CZ
[online].
Praha
[cit.
2011-03-01].
Dostupné
z
WWW
CSOB
PF.CZ
[online].
Praha
[cit.
30
2011-03-01].
Dostupné
z
WWW
GENERALI
PF.CZ
[online].
Praha
[cit.
2011-03-01].
Dostupné
z
WWW
ING.CZ [online]. Praha [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW PFCP.CZ [online]. Praha [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW PFCS.CZ [online]. Praha [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW PFKB.CZ [online]. Praha [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW PENZIJNÍ FOND.EU [online]. Praha [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW
31
Přílohy .
32
