Vysoká škola ekonomická v Praze Podnikohospodářská fakulta - Arts Management
Land art v České republice – Projekt Land art na řece Seminární práce Kulturní aspekty urbanismu a krajinotvorby 3AM495
Vypracovala: Markéta Neťuková Praha 2016
Obsah 1.
ÚVOD ......................................................................................................... 3
2.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................ 3 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
ČLOVĚK VE VZTAHU K PŘÍRODĚ ..................................................................................... 3 KRAJINA ........................................................................................................................ 4 LAND ART V ČR ............................................................................................................. 4 LIDOVÉ KAMENNÉ OBRAZCE .......................................................................................... 5
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................. 6
3. 3.1. 3.2. 3.3.
LAND ART NA ŘECE – 1. VODNÍ GALERIE V ČECHÁCH .................................................... 6 PODOBA GALERIE ........................................................................................................... 7 ROZHOVOR S INICIÁTORKOU PROJEKTU ......................................................................... 7
4.
ZÁVĚR ..................................................................................................... 10
5.
ZDROJE.................................................................................................... 11 5.1. 5.2. 5.3.
6.
LITERATURA ................................................................................................................ 11 KONZULTACE ............................................................................................................... 11 INTERNET ..................................................................................................................... 11
PŘÍLOHA ................................................................................................. 12
2
1. ÚVOD Cílem seminární práce je zmapovat projekt Land art na řece, který je příkladem využití Land art v České republice. Pro účely práce jsem si vybrala organizaci, která je tvořena komunitou umělců a laiků, kteří vzájemně participují na vzniku první vodní galerie v Čechách. Společně se tyto dvě skupiny snaží realizovat projekt, jehož cílem je animovat místo, ve kterém žijí, a vytvářet tak hodnotnější náplň svého volného času. Práce je rozdělena na dvě části – na část teoretickou a praktickou. V teoretické části, na základě dostupné literatury vymezím vztah člověka k přírodě a jeho současný postoj ke krajině. Teorie bude zakončena vysvětlením pojmu Land art a jeho vnímáním v českém prostředí. V praktické části se pokusím vystihnout záměr projektu, popsat jeho vznik, projektovou činnost či podporu ze strany místní samosprávy. Praktická část bude z velké části tvořena rozhovorem s Markétou Mrázovou, iniciátorkou projektu, se kterou byl rozebrán pohled na projekt a Land art v ČR jako takový.
2. Teoretická část 2.1. Člověk ve vztahu k přírodě1 Vzhledem ke skutečnosti, že téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka žijí ve městech, se vytrácí naše znalost a schopnost vnímání přírody. Nedokážeme si uvědomit dopady našeho způsobu života na okolí, protože je bohužel neznáme. Dalším faktem je, že současné umění se pro širokou populaci stává něčím, jako jsou špičkové vědní obory, oběma rozumí už jen odborníci. Jak věda, tak současné umění ztrácejí pozornost široké veřejnosti a přestávají umět komunikovat se svým publikem. Nebývalo to tak, ale vždy. Trend obdivování divoké přírody – lesů, hor nebo pískovcových skal – je záležitostí novodobou. Divočina bývala považována za nebezpečnou a dokonce i ošklivou. V 19. století došlo k oddělení krásy a přírody. Důsledky průmyslové revoluce, konkrétně estetické a ekologické však vyvolaly trauma, jehož důsledkem byla doslova adorace původní nedotčené krajiny. Po sentimentální idealizaci a současně barbarském kultivování přírody, se ke slovu dostala industrializace, která byla jedním z nejméně citlivých a esteticky příznivých zásahů do přírody. 20. století tuto skutečnost jen mnohonásobně potvrdilo.
1
SCHMELZOVÁ, Radoslava - MIKULÁŠ, Radek. Současná umělecká díla v krajině. Praha: Academia, 2014. s. 14-15. ISBN 978-80-200-2275-2.
3
2.2. Krajina Podle britské školy krajinné archeologie je krajina soubor průsvitných map, které jsou položeny jedna přes druhou. Každá mapa odpovídá určitému časovému řezu, který se kryje s určitým krajinným typem. Krajina je dynamická veličina, která má svého předchůdce i následovníka, proto v každém časovém řezu nalézáme ohniska a sítě vztahů. Krajina je neuronová síť, ve které se vynořují a zapadají jednotlivé body, vztahy mezi body někdy mizí, ale jindy jsou jen odmlčené a čekají na své znovuzrození. 2 Zajímavou myšlenkou, kterou popisuje kulturní antropologie je skutečnost, že ne vždy chráníme krajinu, která nám přináší užitek, ale téměř vždy jsme citliví ke krajině, kde se cítíme doma a kterou máme rádi. Onoho pocitu domova dosahujeme vymezením hranic území, pojmenování krajiny místními názvy, polidštění krajiny pomocí příběhů a pověstí vážících se k posvátným místům, stromům a jiným objektům či místům. Povětšinou je tento fakt místními patrioty činěn nevědomě, jeho skutečnost však dosvědčují ekologické iniciativy a publikace vážící se k daným objektům. Hlavním determinantem těchto aktivit je zachování pocitu krajiny domova.3 2.3. Land art v ČR4 Specifikum akčního umění (performance, body art, Land art, happening, event, atd.) v České republice je skutečnost, že je jen velmi okrajově propojeno s přírodou. Doposud je registrováno velmi malé množství akčního umění, které by mohlo být považováno za Land art v takové podobě, jako je tento termín používán v americkém umění. V českém prostředí význam slovního spojení Land art znamená širokou škálu akcí a instalací s přírodními prvky nebo v druhém případě projekty, které jsou konány přímo v přírodě. V porovnání s americkým Land art je jeho česká verze velmi odlehčená. To je výsledkem specifického prostředí komunistického režimu, který tento typ umění na našem území nepodporoval. Rozdílný je i historicko-geografický vývoj Ameriky a Evropy, kdy evropská města a formování jejich genius loci probíhala o stovky let dříve než u amerických měst. Proto je v českém prostředí obtížné říci jestli je Land art objektem monumentální socha, instalace nebo akční umění v přírodě, protože většina tohoto akčního umění zahrnuje rozmanité přístupy.
2
CÍLEK, Václav. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán, 2005. s. 43. ISBN 80-7363-042-7 tamtéž 4 MORGANOVÁ, Pavlína. Czech action art: happenings, actions, events, Land art, body art and performance art behind the iron curtain. Prague: Karolinum Press, 2014. s. 103. ISBN 978-80246-2317-7 3
4
2.4.Lidové kamenné obrazce5 Za posledních třicet let vzniklo v české krajině několik lidových kamenných svatyní. Jedná se o jednoduché i složitější objekty z poskládaných kamenů, kamenných kruhů, jednoduchých suchých staveb a obrazců složených z kamenů. Objekty většinou vycházejí ať již více či méně uvědoměle, a s různou důsledností, z principů geomantie – „nauka o jemných silách Země a o tom, jak jim porozumět a jak s nimi pracovat. Geomantie má základy estetické i fyzikální; na vnímavého návštěvníka krajiny nepochybně emočně působí světlo, stín, barva, pohyb, chlad, teplo, přechozí zkušenosti s materiálem kamene, sklon svahů, vůně, atd. Geomantici zpravidla hovoří o jedné energii Země.“6 Principy geomantie jsou empiricky funkční a zejména na nezalesněných místech (louky v nivách potoků, dna kamenolomů) tvoří kamenné objekty nepřehlédnutelný a mnohem četnější fenomén. V případě jakékoliv estetické nebo věcné kritiky, bude vždy převažovat skutečnost, že se jedná o nejekologičtější zásah do krajiny, jaký je myslitelný, a v případě nutnosti, lze objekty bez jakýchkoliv následných stop odstranit. Tvůrci objektů jsou povětšinou anonymní, autoři knihy Současná umělecká díla v krajině o autorech objektů uvádí: „Máme však za to, že jsou zhruba stejným dílem zakotveni v široce pojaté komunitě, v trampském hnutí a v hnutí (psychotronickém“.7 Významnou charakteristikou těchto objektů je skutečnost, že až na pár výjimek nebyla jejich instalace povolena a existují tedy nelegálně. Od 80. let minulého století vzniká na různých místech ČR uskupení horninových bloků vybraných v okolní krajině, zpravidla esteticky aranžovaných a citlivě zasazených do krajiny. Primárních cílem objektů je ukázat návštěvníkům neobjevené krásy místa a informovat o geologii regionu. Estetická stránka zasazení do krajiny je ponechána laickému posouzení, autoři knihy objekty řadí do „lidového kruhování“ z důvodu jejich tvarů. Některé výtvory jsou založeny jako elipsy či kruhy, jiné tvoří polouzavřené celky podél cest či potoků (Karlova Studánka), linie (Chotouň poblíž Jílového u Prahy) nebo jednotlivá uskupení přírodních horninových tvarů a izolované stély v trávě či lesoparku (Praha-Spořilov). Estetickou vadou objektů je v některých případech přítomnost vysvětlujících tabulek a mimoestetických motivů, které narušují přirozenost a estetičnost objektů. Geologických objektů výše popsané podoby v současné době přibývá díky
5
SCHMELZOVÁ, Radoslava - MIKULÁŠ, Radek. Současná umělecká díla v krajině. Praha: Academia, 2014. s. 50-51. ISBN 978-80-200-2275-2 6 tamtéž 7 tamtéž
5
možnosti grantové podpory z programů Evropské unie. Tyto projekty jsou vnímány jako estetické a věcné obohacení krajiny.
3. Praktická část 3.1.Land art na řece – 1. vodní galerie v Čechách Projekt Land art na řece vznikl v obci Horažďovice v západních Čechách na toku řeky Otavy. Iniciátorkami projektu jsou Markéta Mrázová a Miroslava Nováčková. Cílem projektu je oslovit co nejširší spektrum místních obyvatel a pomocí participace na projektu tak vytvořit komunita, která bude vzájemně přispívat k lepšímu životu v obci a okolí. Fáze projektu8 Projekt je rozdělen do tří fází, jež jsou zakončeny slavnostním otevřením první vodní galerie na vodě. Fáze 1: červenec – prosinec 2015 V počátcích projektu se iniciátorkám podařilo získat finanční podporu od Nadace Vodafone. Současně probíhala příprava materiálu na exponáty galerie. Od první fáze projektu iniciátorky pracují na kontinuální propagaci a získávání další podpory projektu. Fáze 2: leden – květen 2016 V druhé fázi projektu bylo uskutečněno několik přednášek, besed, workshopů, diskuzí, výstav, hudebních vystoupení atd. Cílem druhé fáze projektu bylo vzbudit sympatie projektu u místních obyvatel, postupně je s tématem seznámit a pozvolně je do tématu zapojovat. Souběžně probíhala i výroba a příprava exponátů galerie. Fáze 3: květen – červenec 2016 Ve třetí fázi projektu proběhlo slavnostní otevření galerie. Souběžně se pracovalo na doprovodném tiskovém programu - vydání pohlednic, map vodní galerie a manuálu akce. V druhé části fáze 3 dojde k ukončení projektu a následnému vyhodnocení.
8
Land Art na řece - Překvapení na Otavě. [online]. [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=NCob-0MwzAI
6
3.2. Podoba galerie Galerie je tvořena 20 – 30 Land art objekty, které jsou umístěny v bezprostřední blízkosti břehu řeky nebo přímo v řece samotné. Objekty byly vytvořeny spoluprací umělců a laiků. Podoba galerie je dle slov iniciátorek následující: „Využitím metody Land art chceme na úsek řeky Otavy umístit krátkodobé i dlouhodobé objekty vyrobené pouze z přírodních materiálů, které budou viditelné z pěších, cyklistických i vodácky sjízdných tras. Můžeme se těšit třeba na závěsné objekty, zvonkohry, Stone building, Moss Art a třeba i dřevěné sochy.“9 Galerie bude umístěna v blízkosti řeky nebo bezprostředně na ní. Pro město je řeka hlavní dominantou, proto je zcela přirozené, že v případě záměru zasáhnout co největší část obyvatelstva Horažďovic, ve smyslu komunitní akce, bude to právě řeka Otava, která bude oním pojítkem. „Celým městem protéká řeka Otava, která městu dodává patřičnou atmosféru. Právě ona je výrazným prvkem našeho města nejen díky velkému zájmu vodáků, ale také díky své významné minulosti – zlatonosná a perlonosná Otava - proto chceme využít právě ji, volným plynutím spojuje celé město.“10 3.3.Rozhovor s iniciátorkou projektu11 Jak Váš nápad uvítala obec a místní obyvatelé? „Vzhledem k tomu, že šlo již o druhý projekt, který jsme v obci s nynějším vedením realizovaly, nebyl žádný problém. Vedení obce si vyzkoušelo, že naše nápady na „zůtulňování“ městečka jsou oblíbené. Líbil se jim nápad spojování lidí a přírody, přestože si pokládali otázku, kolik lidí se aktivně zapojí. Část obyvatel se zapojila; část obyvatel přes celkem velkou městskou informovanost (městský rozhlas, sms, Horažďovický obzor, fb a webové stránky, plakáty po městě) neměla ani tušení; část obyvatel i přes osobní rozhovory nechápala, co to vlastně děláme a hlavně proč a část obyvatel nás pozorovala z povzdálí a čekala, co z toho vznikne.“
9
Land Art na řece - TZ_Překvapení na Otavě – 1. vodní galerie v Čechách. [online]. [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné na:http://Landartnarece.cz/lanr_wp/wpcontent/uploads/2015/07/TZ_P%C5%99ekvapen%C3%AD-na-Otav%C4%9B.pdf 10 tamtéž 11 Rozhovor s Markétou Mrázovou – iniciátorka projektu
7
Setkali jsme se s nějakými překážkami? „Překážky v projektu byly nejčastěji naše časové možnosti. Představitelé města nám dali povolení k realizaci projektu a fandili nám z povzdálí. V posledních měsících jsme začaly hodně spolupracovat s technickými službami města, které nám hodně vyšli vstříc.“ Využívá obec pozitivně vašeho projektu k vlastní propagaci obce? „Projekt je ukončen teprve pár dní, nejsem si jista, zda obec využívá náš projekt k propagaci. Rozhodně díky medializaci projektu je o Horažďovicích více slyšet. Pokud obec bude využívat náš projekt k propagaci, budeme jen rády.“ Má Vaše činnost pozitivní dopady na fungování obce, na její komunitu (zapojování dětí, snížení "kriminality", utužování místních vztahů,…) ? „Dopady na fungování obce nelze momentálně hodnotit, to je dlouhodobá záležitost. Projekt aktivně funguje 6 měsíců. Komunitní aspekt byl stěžejní částí našeho projektu. Očekávaly jsme práci s jednou skupinou, která se nebude měnit. To se nestalo. Skupina, se kterou jsme pracovaly byla tak ze 60% totožná a ze 40% se objevovaly nové tváře. Tím jsme nevytvořili komunitu novou, ale rozhodně se podpořily vztahy mezi komunitou dosavadní.“ Jak je projekt financován? Případně, kolik dobrovolníků se na něm podílí? „Projekt je financován programem V pohybu od Nadace Vodafone, většina seminářů byla podpořena programem SmartUp od Nadace O2 a „živé“ aspekty projektu jsou financované z programu Zelené Oázy, Nadace Partnerství a společnosti MOL. Dále jsme dostali finanční podporu od místních firem (Kovaltos, Hapon, a další, která si nepřeje být jmenována). Veškeré nářadí, techniku, auta a benzin do nich nám pak půjčovali/darovali naši přátelé, partneři, rodiče a skautské středisko Prácheň. Přesný počet dobrovolníků vám nedokážu říct. Museli bychom si zde definovat pojem dobrovolník a nějak ho aplikovat na náš projekt a způsobu fungování. Dobrovolník, který se účastnil projektu od A do Z jsem snad jen já a Mirka. Ale máme spoustu lidí (díky tomu, že žijeme na maloměstě a všichni se známe od malička, je to o něco jednodušší), kteří nám pomohli (s propagací, s točením a stříháním videí, s organizací, s realizací,…). Pokud všechny tyto lidi budu počítat jako naše dobrovolníky, tak si myslím, že s číslem 20 lidí jsem ještě hodně při zemi.“
8
Co pro Vás znamená, jaké pocity ve Vás vzbuzuje vaše místní krajina? „Místní krajina pro mě znamená domovinu, místo, kde jsem vyrostla; místo, které mi dalo hodně a já mu nyní mohu část vložené energie vracet. Je to místo, které má potenciál být pěkným místem, a já mu k tomu chci pomoci. Nějakou dobu jsem žila v zahraničí, až tam jsem si uvědomila, že přes všechny výhody života v bohaté západní zemi chci zpět do Čech, zpět do Horažďovic. Ve stejnou dobu jsem si říkala, že je škoda, že svůj čas investuju do projektů v jiných městech, zemích, světadílech a v Horažďovicích se toho moc neděje.“ Jakou přidanou hodnotu váš projekt přináší místu, ve kterém je konán? „Místní lokalitu, lásku k prostředí, ochotu zkoušet nové věci, společnou práci na společném díle. Od zapojení občanů do tvorby očekávám, že lidé postupně přestanou mít potřebu vandalismu a krádeží. Přeci jen, to na čem se podílíme, nechceme ničit, ba naopak, chceme to udržovat a zvelebovat.“ Myslíte si, že Land art v ČR je nebo bude novým turistickým trendem? „Upřímně nemám tušení, do jaké míry je Land art v ČR turistickým trendem. Pro lidi, kteří se o Land Art zajímají to již trend je. Znám lidi, kteří jedou na dovolenou do míst, kde Andy Goldsworthy tvoří; také ale znám lidi, kteří si při pohledu na Land Art klepou na čelo. Řekla bych, že to je dost podobné jako s milovníky „galerijního umění“ někteří jsou za „svým oblíbencem“ ochotni jezdit stovky km, jiní o galerii ani nezavadí. Pakliže o Vaší otázce uvažuji dál, tak je možné že v souvislosti s přebíráním zodpovědnosti na našem životním prostředí, bude růst i zájem o Land Art.“
9
4. Závěr Cílem seminární práce bylo zmapovat projekt Land art na řece, který je příkladem využití Land art v České republice. Práce byla rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části byl na základě dostupné literatury k tématu, vymezen vztah člověka k přírodě a jeho současný postoj ke krajině. Závěrem byl vysvětlen pojem Land art a jeho vnímání v českém prostředí. V praktické části byl popsán komunitní projekt první vodní galerie v Čechách – Land art na řece, jehož záměrem je animace části obce Horažďovice s hlavním cílem zvelebovat si společně místní krajinu a vytvářet tak příjemnější místo k životu. V této části práce byl vystihnut záměr projektu, popsán jeho vznik a projektová činnost. Stěžejní součástí byl pak rozhovor s iniciátorkou projektu Markétou Mrázovou, se kterou bylo rozebráno postavení projektu v obci a jeho postavení jako Land art projektu samotného. Závěrem se iniciátorka vyjádřila k trendu Land art v rámci turistického ruchu a jeho případnému uplatnění. V praktické části práci, se mi potvrdila teorie kulturní antropologie z knihy Krajiny vnitřní vnější12, že člověk je vždy citlivý ke krajině, kde se cítí doma a kterou má rád. Projekt Land art na řece a slova iniciátorky Markéty Mrázkové, tuto teorii jenom potvrzují. Obec Horažďovice se snaží svou domovinu zvelebovat a neničit ji, protože k ní chová citový vztah. Prostřednictvím tvorby Land art se utužují vztahy v obci a prohlubuje se vztah člověka a přírody. Závěrem bych chtěla vyzdvihnout myšlenku iniciátorky ohledně budoucího trendu v podobě Land art turismu. Líbí se mi a ztotožňuji se s myšlenkou, že vzhledem k rostoucí tendenci přebírání odpovědnosti na životním prostředí, by se mohl v budoucnu zvýšit zájem o Land art, ať již na lokální nebo národní úrovni.
12
CÍLEK, Václav. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán, 2005. 269 s. ISBN 80-7363-042-7
10
5. Zdroje 5.1. Literatura CÍLEK, Václav. Krajiny vnitřní a vnější. Praha: Dokořán, 2005. 269 s. ISBN 807363-042-7 MORGANOVÁ, Pavlína. Czech action art: happenings, actions, events, Land art, body art and performance art behind the iron curtain. Prague: Karolinum Press, 2014. 287 s. ISBN 978-80-246-2317-7 SCHMELZOVÁ, Radoslava – MIKULÁŠ, Radek. Současná umělecká díla v krajině. Praha: Academia, 2014. 266 s. ISBN 978-80-200-2275-2. 5.2. Konzultace Markéta Mrázová – iniciátorka projektu, osoba zodpovědná za realizaci projektu 5.3. Internet Land Art na řece – První vodní galerie v Čechách. [online]. [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné na: http://landartnarece.cz Land Art na řece - Překvapení na Otavě. [online]. [cit. 26. 5. 2016]. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=NCob-0MwzAI Land Art na řece - TZ_Překvapení na Otavě – 1. vodní galerie v Čechách. [online]. [cit.
26.
5.
2016].
Dostupné
na:http://Landartnarece.cz/lanr_wp/wp-
content/uploads/2015/07/TZ_P%C5%99ekvapen%C3%AD-naOtav%C4%9B.pdf
11
6. Příloha
Zdroj: http://landartnarece.cz/prekvapeni-na-otave/harmonogram-projektu/instalujeme-20-27-5-2016/
12
Zdroj: http://landartnarece.cz/prekvapeni-na-otave/harmonogram-projektu/instalujeme-20-27-5-2016/
13
