Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií
Studijní program: Aplikovaná informatika Obor: Informační systémy a technologie
Diplomant: Bc. Ondřej Hlaváček Vedoucí diplomové práce: Ing. Zuzana Šedivá Oponent diplomové práce: Ing. Daniel Kafka
Obchodní modely digitální distribuce audia
školní rok 2007/2008
-- vyměnit za zadání DP --
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal(a).
V Praze dne
………………………………. podpis
3
Abstrakt, klíčová slova Tato práce se zabývá současným stavem trhu hudby a mluveného slova ve světě a v České republice. Zkoumá používané technologie, platební systémy a obchodní modely, přináší aktuální informace z vývoje hudebního průmyslu. V modelové části je popsán ideální obchodní model, který navazuje na dostupné trendy a vytváří vizi obchodování do budoucna. V praktické části je tento model na základě zadání fiktivní firmy (avšak vycházející z reálného prostředí) upraven a přizpůsoben českým podmínkám. Závěrečná SWOT analýza ukazuje silné a slabé stránky a příležitosti a faktory ohrožující vytvořený model. Klíčová slova hudba; hudební průmysl; audiokniha; mluvené slovo; obchodní model; distribuce; internet; obchod
This thesis considers current status of recording industry divided into two parts – music and audiobooks, either in the whole world and Czech Republic. Used technologies, payment systems and business models are examined alongside with fresh information from recording industry. The models part describes an ideal business model, which incorporates current trends and creates a vision of the business in the future. Applied part adjusts this model according to real world factors into a model usable in the Czech Republic. A final SWOT analysis describes all strengths, weaknesses, opportunities and threats of the given model. Keywords music; recording industry; audiobook; spoken word; business model; distribution; internet; store
Poděkování Za pomoc při vypracovávání této diplomové práce bych chtěl poděkovat následujícím: Ing. Zuzana Šedivá Dr. Ing. Libor Husník Josef Burkovský Karel Černošek 4
Obsah Abstrakt, klíčová slova............................................................................................................... 4 Poděkování ................................................................................................................................. 4 Obsah.......................................................................................................................................... 5 1.
Úvod ................................................................................................................................... 7
2.
Stanovení cílů..................................................................................................................... 7
3.
Technologie........................................................................................................................ 9 3.1.
4.
3.1.1
Web .................................................................................................................... 9
3.1.2
Streamování...................................................................................................... 10
3.1.3
Podcast ............................................................................................................. 10
3.1.4
Přenosná zařízení.............................................................................................. 11
3.2.
Audiokniha ............................................................................................................... 13
3.3.
Zvuk a formáty jeho uložení .................................................................................... 14
3.3.1
Záznam zvuku .................................................................................................. 14
3.3.2
Komprese zvuku a formáty .............................................................................. 15
3.3.3
Bezztrátová komprese ...................................................................................... 15
3.3.4
Ztrátová komprese............................................................................................ 18
Organizace obchodu......................................................................................................... 22 4.1.
5.
Distribuce přes internet .............................................................................................. 9
Elektronické platební systémy ................................................................................. 22
4.1.1
Převod na účet .................................................................................................. 22
4.1.2
Platební karty.................................................................................................... 23
4.1.3
Jiné elektronické platební systémy................................................................... 25
4.1.4
Porovnání ......................................................................................................... 27
4.1.5
Místní platební systémy – výhled do budoucna ............................................... 29
4.2.
Digital Rights Management ..................................................................................... 32
4.3.
Obchodní model ....................................................................................................... 36
Hudební průmysl .............................................................................................................. 39 5.1.
Analýza světového trhu distribuce digitálního audia – hudba ................................. 39
5.1.1
Profilované obchody ........................................................................................ 40
5.1.2
Obchody se širokým záběrem .......................................................................... 44
5.2.
Analýza světového trhu prodeje audia – mluvené slovo.......................................... 47
5.3.
Analýza českého trhu ............................................................................................... 51
5
5.4.
5.4.1
Last.fm.............................................................................................................. 56
5.4.2
Hudba zdarma .................................................................................................. 57
5.5. 6.
Specifika místního prostředí..................................................................................... 58
Modely ............................................................................................................................. 61 6.1.
7.
Aktuální změny a trendy v hudebním průmyslu ...................................................... 55
Ideální model............................................................................................................ 61
6.1.1
Obchodní model ............................................................................................... 61
6.1.2
Kritéria ............................................................................................................. 66
Model adaptovaný na ČR................................................................................................. 70 7.1.
Obchodní model ....................................................................................................... 70
7.1.1
8.
Kritéria ............................................................................................................. 73
7.2.
SWOT analýza ......................................................................................................... 75
7.3.
Stabilita řešení .......................................................................................................... 77
Závěr................................................................................................................................. 78
Slovník pojmů .......................................................................................................................... 79 Seznamy ................................................................................................................................... 82 Literatura .................................................................................................................................. 84
6
1. Úvod Žijeme v turbulentním světě, radikální změny na sebe těsně navazují nebo se dokonce překrývají. Vlivem internetu se otevírají nové možnosti podnikání, jiné, dlouhodobě prosperující obory, jsou touto nezvladatelnou sítí životně ohroženy. Distribuce digitálního audia, nebo také prodej hudby a mluveného slova, spojuje několik oborů dohromady. Vyvážením technologií, přístupu k zákazníkovi a autorovi, marketingu, obsahu a obchodních procesů se otevírá zbrusu nový trh, kterého se zaběhnuté nahrávací společnosti bojí a snaží se s ním bojovat. Důležité je uvědomit si fakt, že motorem pohánějícím trh je zákazník, který uspokojuje svoje potřeby, to jest kupuje produkty, o které má zájem – ať už z vnitřní potřeby, nebo uměle vyvolanou poptávkou. Při hledání tématu práce mě, jakožto aktivního člena hudebně-zábavního průmyslu, tématika prodeje hudby a mluveného slova zaujala. První kroky vedly k vyhledávání již existujících prací. Na každé téma, ze kterého je téma mé práce složeno, lze nalézt řadu publikací – jde například o platební systémy, záznam zvuku a kompresní formáty, internetové přenosy, aktuální stav hudebního průmyslu, právní problematika a další. U některých šlo o odborné statě nebo diplomové práce, jinde to byly záznamy z konferencí nebo příspěvky na populárním blogu (např. týkající se neúspěchů nahrávacích společností). Motivací pro tuto práci je tedy fakt, že žádná odborná publikace se nezabývá touto problematikou jako celkem – nejde o souhrn částí, syntézu, ale o synergický efekt kontextů a výsledků jednotlivých částí. Druhotný motiv vytváří mimoděk dnešní doba – dva roky stará diplomová práce o platebních systémech dostupných v České republice již ani zdaleka nereflektuje aktuální stav. Tyto informace je třeba doplnit, aktualizovat, aby kontextové informace mohly vyplývat z obrazu současnosti. Tato práce zpracovává zároveň mluvené slovo a hudbu – ačkoliv se jedná o odlišné produkty, mají v pozadí obchodních procesů mnoho společného. Myslím, že bude přínosem, zkoumat oba tyto produkty vedle sebe, určité postupy, metody nebo procesy, využívané u mluveného slova mohou být zajímavé i pro hudbu a obráceně.
2. Stanovení cílů Cílem této práce je shrnout aktuální informace o faktorech, které mají vliv na vytvoření a provoz internetového obchodu prodávajícího mluvené slovo (a nebo hudbu). Z těchto informací bude vytvořen ideální model, který by měl být funkční dle dostupných informací 7
a mého osobního přesvědčení – v tento okamžik již nejde jen o syntézu dostupných informací, ale také o přidanou hodnotu, která vzniká pohledem na aktuální stav jednotlivých faktorů a jejich vzájemný vliv. Poté se pokusím převést tento ideální stav do podmínek v České republice a přetavit ho do modelu, který by mohl být životaschopný na našem území. Pomocí ustanovení fiktivní firmy se pokusím aplikovat tento model, z dostupných informací vytvořit SWOT analýzu navrhovaného obchodního modelu.
8
3. Technologie V této části bude představena funkce internetu pro přenos souborů se zaměřením na multimédia, představím pojem audiokniha a seznámím se základními formáty zvukové komprese.
3.1. Distribuce přes internet Distribuce přes internet obsahuje několik termínů, které je třeba vysvětlit. Ve zkratce objasním pojem Web a pak se pokusím představit termíny, které mají co do činění s internetem a přenosem zvukových záznamů – streamování, podcasty a distribuci na přenosná zařízení.
3.1.1 Web Web, jakožto služba poskytovaná na síti internet, je postavena na třech základních pilířích: 1. síťový protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol), 2. URL (Uniform Resource Locator), 3. různé formy HTML (Hypertext Markup Language). Síťový protokol HTTP může být nahrazen jinými protokoly (např. FTP nebo GOPHER) díky vlastnostem adresování pomocí URL, ale je navržen právě pro použití s Webem. HTTP funguje na principu dotaz-odpověď. Uživatel (klient, většinou internetový prohlížeč) zasílá dotazy příslušnému serveru na požadovaný dokument, který odpoví zpět zaslanou hlavičkou a případně obsahem požadovaného dokumentu (HTML dokument v čistém textu, obrázek v binární podobě, atp.), pokud je nalezen. Protokol HTTP nijak neumožňuje uchovávat stav, je to tzv. bezstavový protokol. Další informace lze nalézt v RFC 26161. Díky těmto vlastnostem jsou omezené možnosti stahování souborů, u velkých souborů se jedná o zcela zásadní omezení – například jen některé webové servery umožňují navazovat přerušené spojení.
1
Informace o RFC 2616 lze nalézt na http://www.faqs.org/rfcs/rfc2616.html
9
3.1.2 Streamování Streamování je forma přehrávání multimediálních dat bez nutnosti jejich předchozího stahování. Pomocí protokolu Real-Time Streaming Protocol (RTSP) online data (například aktuální pohled z webkamery) a pomocí protokolu HTTP lze do přehrávačů, které takový přenos podporují, streamovat i statická data – soubor uložený na serveru. Přehrávaná data v obou případech jsou umístěná (generovaná) na serveru a uživatel zadá adresu zdroje do svého přehrávače, případně použije přehrávač implementovaný do webové stránky, a spustí přehrávání. Na uživatelův počítač se neukládají žádná data (případně pouze dočasně pro posun zpět v záznamu, pokud je umožněn) a data jsou stahována a přehrávána v reálném čase. Nevýhodou tohoto přístupu je opakované zatěžování serveru při každém přehrávání záznamu. Při velkém počtu uživatelů a velkém datovém pásmu potřebném pro přenos se může stát, že datové pásmo přidělené serveru již nestačí uspokojit online přenos všem uživatelům. K odstranění tohoto problému je možné umístit zástupné, tzv. proxy servery, do center poskytovatelů připojení (ISP). Na každý takový proxy server pak vede pouze jedno připojení, uživatelé se připojují ke svému příslušnému proxy serveru, který je umístěn blíže než původní server, a tak jsou přenosové linky méně zatěžovány. [32] Zdánlivou nevýhodou je také nemožnost přetáčení záznamu vpřed (a v některých případech i vzad). To ale umožňuje poskytovateli záznamu, podobně jako v televizním nebo rádiovém vysílání, do záznamu umisťovat reklamu. Nejčastěji se lze na Webu setkat s reklamou před záznamem, která v přehrávači nejde žádným způsobem přeskočit, a po které následuje vlastní obsah, ve kterém již lze běžným způsobem posouvat.
3.1.3 Podcast Mezi další způsob přenosu dat patří tzv. podcasting. Termín vznikl v roce 2004 kombinací slov „iPod“ (název přenosného přehrávače společnosti Apple) a broadcast. IPod jako první umožňoval automatický přenos definovaných záznamů do multimediálního přehrávače. Formát Podcastových souborů staví na syndikační technologii RSS, jedná se tedy XML soubor, ve kterém jsou zapsány informace o daném souboru a také odkaz na samotný soubor. Ten je automaticky stažen a zkopírován do přenosného přehrávače. Hlavní výhodou podcastů resp. RSS je jejich automatická činnost. Vydavatel podcastu jen zapíše nový záznam do XML souboru a všem příjemcům, kteří se přihlásili k odběru, se začne
10
soubor automaticky stahovat a umisťovat do přehrávače, ať už softwarového, stolního nebo přenosného.
3.1.4 Přenosná zařízení Rozvoj komprimovaných hudebních formátů mají zcela jistě na svědomí přenosné přehrávače. Jejich omezená kapacita (první přenosný přehrávač měl paměť o velikosti 32 MB) nutila vývojáře vymyslet a uživatele používat takový formát, který alespoň částečně zachová kvalitu záznamu, ale zároveň byla výsledná velikost řádově nižší. V dnešní době mají přenosné přehrávače, ať už se jedná o dedikovaná zařízení nebo integrované přehrávače například ve fotoaparátu, mobilním telefonu nebo jiném zařízení, paměti o velikosti jednotek gigabytů, největší dokonce desítek gigabytů. Některé dedikované přehrávače používají 2,5“ pevný disk, a tak jejich kapacita dosahuje stovek gigabytů. Zdánlivě tak již velikost záznamu nehraje roli. Při malých velikostech souborů záznamu je ale možné, aby uživatel měl na zařízení větší počet záznamů a nemusel tak provádět častou výměnu obsahu. Někteří uživatelé používají přehrávače s pevným diskem jako jediné a kompletní úložiště hudebních záznamů – mají celou svoji sbírku vždy s sebou. S rozvojem internetu se však otevírají nové možnosti. Na běžných počítačích připojených běžnými linkami můžeme stahovat i velké soubory poměrně rychle, ale pokud si uživatel chce stáhnout oblíbenou písničku do mobilního telefonu a není v blízkosti běžně připojeného počítače, může využít mobilního připojení na internet, ať už pomocí technologií GPRS, UMTS, EDGE, CDMA nebo Wi-Fi. Všechny tyto technologie nabízejí běžné rychlosti řádově nižší než je tomu u pevných připojení (přímá linka, ADSL, kabelový modem, ...). Vzhledem k časové a finanční náročnosti rozvoje těchto technologií ze strany operátorů (mobilní zařízení jsou na tyto technologie již připravené), je pro mobilní uživatele velikost stahovaného souboru (vyžadované datové pásmo v případě streamingu) důležitým faktorem. Následující tabulka ukazuje ceny datových tarifů jednotlivých operátorů. Vždy je volena varianta bez časového omezení smlouvy, byly tedy vyjmuty smlouvy, které musí trvat minimálně dva roky apod. V závorce je uvedený datový limit, po kterém se začne uplatňovat omezení Fair User Policy (FUP).
11
Operátor
Rychlost
FUP
Měsíční paušál (vč. DPH)
Telefónica O2
256 Kbit/s
ne
474,81 Kč
Telefónica O2
384 Kbit/s
ne
772,31 Kč
Telefónica O2
512 Kbit/s
ne
831,81 Kč
Telefónica O2
1024 Kbit/s
2,8 GB / týden
831,81 Kč
Telefónica O2
1024 Kbit/s
ne
1069,81 Kč
T-Mobile
512 Kbit/s
2 GB / měsíc
474,81 Kč
T-Mobile
512 Kbit/s
5 GB / měsíc
831,81 Kč
T-Mobile
1024 Kbit/s
10 GB / měsíc
1188,81 Kč
Vodafone
236 Kbit/s
3 GB
650 Kč
UPC (domácí)
2048 Kbit/s
ne
490 Kč
UPC (domácí)
4096 Kbit/s
ne
570 Kč
T-Mobile (SK)
2048 Kbit/s
2 GB
721,80 SK (556 Kč)
T-Mobile (SK)
2048 Kbit/s
10GB
1188,80 SK (927 Kč)
Orange (SK)
1536 Kbit/s
1,5 GB
499 SK (390 Kč)
Orange (SK)
3584 Kbit/s
10 GB
999 SK (779 Kč)
Vodafone (Německo)
nelze zjistit
300 MB
€ 19,95 (502 Kč)
Vodafone (Německo)
nelze zjistit
10 GB
€ 34,95 (879 Kč)
Tabulka 1 – ceny připojení na internet ke dni 6. 5. 2008
Jak je z tabulky vidět, při porovnání mobilního připojení na internet (netýká se jen mobilních telefonů) s klasickými přípojkami (ADSL, kabelová televize) jde o zcela zásadní rozdíly. V evropském měřítku jsou české ceny za mobilní připojení na internet nadprůměrně vysoké, avšak ani nabídka slovenských operátorů není zdaleka srovnatelná s pevným připojením domácích linek. Pokud bychom zamýšleli připojení používat pro on-line streamování hudby nebo mluveného slova z internetu, není problém ani tak rychlost připojení, jako spíše datové limity. I nejpomalejší nalezené připojení od Vodafone (236 Kbit/s) poskytuje dostatečně široké pásmo pro poslech kvalitního záznamu. 3GB limit, který je s tarifem vázán, naplníme
12
během o něco více než dvou dní (přesně 53 hodin) poslechu průměrně kvalitní hudby (128 Kbit/s) nebo devíti dní poslechu průměrně kvalitního mluveného slova (212 hodin). Na poslech mluveného slova bychom tedy měli během jednoho měsíce vystačit (přes 7 hodin denně), na poslech hudby již ne.
3.2. Audiokniha Narozdíl od hudby má nahrávka mluveného slova, tzv. audiokniha, svůj fyzický protějšek, papírový a vytištěný a svazek (CD je již digitalizovaná forma záznamu). Audiokniha vznikla v 30. letech 20. století v USA jako pomocný nástroj pro negramotné a různě postižené lidi. Audioknihy se dnes běžně šíří několika způsoby. •
na fyzickém médiu,
•
digitálně přes internet,
•
na dedikovaném přehrávači.
Fyzická média se potýkají se základním nedostatkem, a tím je omezení délky záznamu. Maximální kapacita jednoho kompaktního disku je okolo 80 minut, kazeta tento čas prodlužuje na 90 minut. V dnešní době již nejsou přenosné přehrávače těchto médií tak rozšířeny, jako bývaly přenosné MP3 přehrávače. Nejrychlejší způsob jak se k audioknize dostat je stáhnout ji z internetu – lidský hlas (jak bude popsáno v následující kapitole) využívá pouze část slyšitelného frekvenčního spektra a různými metodami komprese lze záznam mluveného slova zmenšit do výrazně menších objemů, než je tomu možné u hudby. Snadno lze okamžitě stahovat nové audioknihy a přehrávat do libovolného přehrávače. Digitální distribuce má však oproti knize některé nevýhody – lehce se šíří dále (nelegální kopírování) a naopak nelze dál prodat, pokud zákazníka přestane kniha bavit, jak to jde udělat s papírovým výtiskem nebo CD. Novinkou na trhu jsou přenosné přehrávače, ve kterých je audiokniha nahraná do neměnné paměti. Spojuje výhody obou předchozích metod – zákazník má v ruce artefakt, který může po použití prodat, šíření jeho obsahu není tak snadné jako v případě stáhnutého záznamu. Zjevnou nevýhodou je nemožnost výměny záznamu. Obsah samotné audioknihy může být připravován dvěma metodami – prostým přečtením knihy a nebo transkripcí do formátu vhodného pro audioknihu. Transkripce zpravidla snižuje délku, vypouští nedůležité pasáže a nebo je nahrazuje doprovodnou zvukovou symbolikou,
13
například efekty, hudbou, nebo samotným technický provedením. Tato metoda je podobná známému formátu rozhlasové adaptace. Ačkoliv je možné použít pro vytvoření audioknihy také hlasovou syntézu, z estetických důvodů se běžně nepoužívá. Hlasová syntéza může výborně sloužit například zrakově postiženým lidem při četbě elektronických dokumentů avšak jako plnohodnotný zástupce přednášejícího nemůže zatím sloužit. Výhody audioknih oproti jejich papírovým protějškům mohou podle mého názoru tyto: •
možnost dalších aktivit během poslechu,
•
znovu přehrávání určitých částí,
•
zpomalování nebo zrychlování přednesu při složitějších pasážích (ať už uživatelem nebo záměrně vypravěčem),
•
souběžné sledování původního textu (percepce více smysly naráz),
•
další estetický zážitek (vypravěč, doprovodná hudba).
Audioknihy přinášejí zajímavou alternativu zábavy, kterou lze využít tam, kde běžná kniha již nedostačuje nebo nevyhovuje svým formátem a způsobem užití.
3.3. Zvuk a formáty jeho uložení Nejdříve bude představeno několik termínu z teorie digitalizace (záznamu) zvuku a následovat bude krátké obeznámení se základními kompresními mechanismy a konkrétními formáty.
3.3.1 Záznam zvuku Záznam vlnění šířeného vzduchem či jinými materiály a jeho převod do digitální podoby a zpět mají na starosti tzv. analogově-digitální (A/D) a digitálně-analogové (D/A) převodníky. Popis těchto zařízení, teorie vzorkování a další elektroakustické termíny jsou nad rámec této práce, autor se zaměří v dalších částech na pojmy použitelné pro tuto práci.
14
3.3.2 Komprese zvuku a formáty Na kompaktních discích je zvuk zaznamenán pomocí tzv. pulzně kódové modulace (PCM). Vzorkovací frekvence podle standardu Red Book2 činí 44100 Hz, rozlišení vzorku je 16 bitů pro každý kanál ze sterea. Při maximální délce zvukového záznamu 78 minut činí souhrnná velikost digitálního záznamu 788 MB. Přenos a uložení takového množství dat i s dnešními rychlostmi běžných domácích internetových spojení (v řádech jednotek Mbit/s) a velikostmi pevných disků (ve stovkách GB) představuje poměrně velký objem a zátěž. Pro zmenšení velikosti lze zvukový záznam komprimovat dvěma různými metodami: bezztrátově a ztrátově.
3.3.3 Bezztrátová komprese Bezztrátová komprese umožňuje přesnou zpětnou rekonstrukci původních dat. To znamená, že porovnáním signálu, který prošel kompresními a dekompresními algoritmy, a původního nelze poznat žádný rozdíl na úrovní zdrojových dat. Běžně se setkáváme s kompresními programy jako například ZIP, který využívá algoritmus Deflate zaměřený na efektivní kompresi textových dat. Multimediální algoritmy jsou založené na jiných principech – více než na tzv. slovníky a shodné bloky dat se zaměřují na podobnost po sobě jdoucích vzorků a jejich rozdílů. Tyto mechanismy lze obecně využít jak v grafice (barevné plochy a přechody), tak ve zvuku (tóny). Takto upravené algoritmy pro kompresi zvuku dosahují úspory až 40–50 %, zatímco použití běžných algoritmů na multimediální data přináší úsporu pouze 10–20 %. Dle šetření provedených uživateli na serveru hydrogenaudio.com patří mezi nejrozšířenější a nejpodporovanější na SW i HW přehrávačích kompresní programy FLAC, za velké hráče na poli operačních systému musíme zmínit formát ALAC společnosti Apple a WMA Lossles od Microsoftu. [2, 3] Při porovnání vybraných formátů byla vybrána následující kritéria: •
Rychlost komprese – rychlost komprimace, zároveň tedy zátěž serveru, na kterém komprimace probíhá.
•
Rychlost dekomprese – rychlost dekomprese do původních dat. Jedná se o klíčovou vlastnost, která určuje, jak rychlý je možný převod do původních dat, čím je rychlejší,
2
Dokument není samostatně volně dostupný, základní popis lze nalézt na
http://en.wikipedia.org/wiki/Red_Book_(audio_CD_standard)
15
tím menší je potřeba výpočetní výkon na takovou operaci. Pokud je náročnost dekomprese malá (dekomprese je rychlá), je možné se signálem pracovat v reálném čase (přehrávat bez předchozí dekomprese) i při omezeném výpočetním výkonu. •
Průměrná úroveň komprese – průměrný poměr původní a zkomprimované velikosti souboru.
•
Podpora HW přehrávačů – jak je určitý formát podporovaný na hardwarových přehrávačích (přenosných, stolních, do auta). Jde o údaje získané ze stránek výrobce nebo ze zkušeností uživatelů.
•
Podpora SW přehrávačů – jak je určitý formát podporovaný na softwarových přehrávačích ve standardní instalaci.
•
Replay Gain3 – zda formát podporuje techniku vyrovnávání vnímané hlasitosti skladeb. Jelikož lidské ucho vnímá na různých frekvencích stejně silný signál jinak intenzivně, vyrovnání celkové síly signálu nezaručuje stejnou vnímanou hlasitost. Proto se k určování zdánlivé hlasitosti používá psychoakustických technik.
•
Streamování – zda lze daný formát streamovat.
•
Open Source – dostupnost zdrojových kódů.
•
Operační systémy – na kterých OS lze formát přehrávat nebo zpracovávat bez potřeby instalací dalších softwarových produktů.
•
DRM – implementace ochrana autorských práv, tzv. digital rights management.
Vlastnost/Formát
FLAC
ALAC
WMA Lossless
Rychlost komprese
rychlá
průměrná
průměrná
Rychlost dekomprese
velmi rychlá
rychlá
průměrná
Průměrná úroveň komprese
58.70 %
58.50 %
56.30 %
Podpora HW přehrávačů
velmi dobrá
dobrá
omezená
Podpora SW přehrávačů
velmi dobrá
špatná
dobrá
3
Více informací lze získat na http://replaygain.hydrogenaudio.org/
16
Replay Gain
ano
ne
ne
Streamování
ano
ano
ano
Open source
ano
ano (dekomprese)
no
Operační systémy
všechny
Windows/Mac
Windows
DRM
ne
ne
ano
Tabulka 2 – Porovnání bezztrátových kompresních formátů
Free Lossless Audio Codec, FLAC4, je vyvíjen jako Open Source a snaží se balancovat výpočetní náročnost kódovacího procesu s kompresním poměrem. Velký důraz je kladen na minimální výpočetní náročnost dekódování komprimovaného souboru. Díky svému Open source základu (a tedy funkčnosti na téměř všech OS) je jeho podpora na softwarových i hardwarových přehrávačích největší ze všech porovnávaných formátů. Apple Lossless, ALAC, je proprietární uzavřený formát společnosti Apple. Za jeho rozšířením stojí především integrace do přehrávačů iTunes a iPod a všech návazných produktů. Volně dostupný zdrojový kód pro dekódování formátu ALAC se objevil v roce 2005, nevypustila ho však oficiálně firma Apple, avšak nezávislý programátor, který kód vytvořil na základě reverzního inženýrství. Bezztrátový formát od společnosti Microsoft, Windows Media Audio Lossless, je zcela uzavřený, nepodporuje Replay Gain a podporuje ho pouze malé množství hardwarových přehrávačů (od společnosti Toshiba). Cenou za 2% zlepšení komprese oproti předchozím formátům je zvýšení výpočetní náročnosti komprese a dekomprese. Přehrávání na operačním systému firmy Apple je možné po doinstalování kodeku do produktu QuickTime. Tento formát jako jediný z bezztrátových nabízí ochranu autorských práv systémem DRM. Pokud bychom měli vybrat nejlepší formát, dostáváme se do obtížné situace. Žádný z formátů není zcela univerzální – například FLAC lze pomocí dodatečné instalace kodeku pouštět v programu iTunes, který jinak pracuje pouze s formátem ALAC, ale na iPodech lze pracovat pouze s ALACem. Windows Media Player přehrává z bezztrátových kodeků pouze WMAL. Pokud bychom měli jasně definovanou skupinu zákazníků a znali jejich vybavení nebo účel
4
Stránku projektu lze nalézt na http://flac.sourceforge.net/
17
nákupu, bylo by možné mezi formáty vybírat lépe. V praxi se u online prodeje hudby používá nejvíce z bezztrátových kompresních formátů FLAC, ale pro nejuniverzálnější použití lze stále doporučit pouze zdrojový WAV soubor.
3.3.4 Ztrátová komprese Algoritmy ztrátové komprese předpokládají, že některá data původního záznamu lze úplně vymazat nebo nahradit jinými, která jsou původním podobné (nikoliv však stejná). Zvukové ztrátové algoritmy pracují s různými akustickými modely ucha, které není schopné vnímat vše a se stejnou kvalitou (například frekvence nad 22000 Hz vědomě nevnímáme, u hlubokých frekvencí nejsme schopni rozlišit jejich umístění v prostoru). Nastavením množství informací, které budou odstraněny, jsme schopni ovlivnit kvalitu a velikost výsledného souboru. Kvalita se udává většinou v jednotkách cílového datovém toku v rozmezí 8–320 Kbit/s (nezkomprimovaný zvukový soubor v CD kvalitě má datový tok přes 1400 Kbit/s) Z nepřeberného množství zvukových kompresních formátů jsou vybírány pouze ty, které se v praxi nejvíce používají nebo jsou zmiňovány v literatuře [4] a [5]. Kritéria porovnávání byla zvolena následující: •
Rychlost komprese – rychlost komprimace, zároveň tedy zátěž počítače nebo serveru, na kterém komprimace probíhá.
•
Mluvené slovo – kvalita výsledného záznamu při nastavení kodeku do pásma 64–96 Kbit/s, dle poslechových testů.
•
CD kvalita – kvalita výsledného záznamu při nastavení kodeku do pásma okolo 128 Kbit/s, dle poslechových testů.
•
Podpora HW přehrávačů – jak je určitý formát podporovaný na hardwarových přehrávačích (přenosných, stolních, do auta). Jde o údaje získané ze stránek výrobce nebo ze zkušeností uživatelů.
•
Podpora SW přehrávačů – jak je určitý formát podporovaný na softwarových přehrávačích ve standardní instalaci.
•
Replay Gain5 – zda formát podporuje techniku vyrovnávání vnímané hlasitosti skladeb. Jelikož lidské ucho vnímá na různých frekvencích stejně silný signál jinak
5
Více informací lze získat na http://replaygain.hydrogenaudio.org/
18
intenzivně, vyrovnání celkové síly signálu nezaručuje stejnou vnímanou hlasitost. Proto se k určování zdánlivé hlasitosti používá psychoakustických technik. •
Streamování – zda lze daný formát streamovat.
•
Open Source – dostupnost zdrojových kódu.
•
Operační systémy – na kterých OS lze formát přehrávat nebo zpracovávat bez potřeby instalací dalších softwarových produktů.
•
DRM –implementace ochrana autorských práv.
Vlastnost/Formát
MP3
OGG Vorbis
AAC
WMA
Rychlost komprese
průměrná
pomalá
pomalá
velmi pomalá
Mluvené slovo
špatná
velmi dobrá
velmi dobrá
dobrá
CD kvalita
dobrá
velmi dobrá
velmi dobrá
velmi dobrá
Podpora HW přehrávačů
vynikající
velmi dobrá
výborná
výborná
Podpora SW přehrávačů
vynikající
výborná
výborná
velmi dobrá
Replay Gain
ano
ano
ano
ano
Streamování
ano
ano
ano
ano
Open source
ano
ano
ano
ne
(dekomprese) Operační systémy
všechny
všechny
všechny
Windows
DRM
ne
ne
ano
ano
Tabulka 3 – porovnání ztrátových kompresních formátů
MPEG-1 Audio Layer 3 (MP3) je součástí standardů skupiny MPEG a byl publikován jako ISO/IEC 13818-3 v roce 1995. Ve stejném roce se objevil i první software na kódování do a dekódování z formátu MP3. V dnešní době existuje více implementací tohoto standardu, některé z nich jsou vyvíjeny jako Open Source (např. Lame6), jiné jsou vázány komerční
6
Stránku projektu lze nalézt na http://lame.sourceforge.net/
19
licencí (např. Frauenhofer IIS7). Jejich kvalita se různí, testy nejen z poslední doby a množství užití v komerční sféře ukazují, že Open Source vyvíjený kodek Lame patří mezi špičku. MP3 poskytuje špatné výsledky pro nízké datové toky (64 Kbit/s) a pouze průměrné výsledky pro střední datové toky (128 Kbit/s), nicméně pro vyšší datové toky je jeho kvalita výborná. Hlavním kladem tohoto kodeku je jeho rozšířenost a podpora v prakticky všech přehrávačích, jak softwarových, tak hardwarových, a to včetně mobilních telefonů. Ogg Vorbis – označuje dva formáty zároveň. Ogg je kontejnerový formát, zatímco Vorbis označuje samotný zvukový kodek a algoritmus. Vorbis je vyvíjen jako Open Source8 nadací Xiph.Org a šířen s licencí GNU General Public Licence. Ogg Vorbis vyhrává mnohé poslechové testy, jeho širšímu rozšíření však brání chybějící podpora výrobců stolních a přenosných přehrávačů. Advanced Audio Coding (AAC), následník MP3, je někdy také označován jako MP4. Vychází ze standardu ISO/IEC 13818-7 z roku 1997. Obsahuje několik algoritmů specializovaných na různá použití, např. AAC LC (Low Complexity) a jeho rozšíření HEAAC (High Efficiency) pro nízké datové toky. Formát AAC je vázán komerční licencí, nicméně dekodéry jsou dostupné pro všechny operační systémy jako Open source. Díky podpoře tohoto formátu společností Apple a jejich přehrávačích iTunes, iPod a iPhone je v dnešní době formát MP4 podporován širokou škálou zařízení. Také téměř všechny moderní mobilní telefony umí přehrávat zvukový záznam v tomto formátu. AAC umožňuje chránit autorská práva stažených souborů pomocí DRM. Windows Media Audio je proprietární formát společnosti Microsoft. Měl sloužit jako konkurence formátu MP3 v jeho začátcích, avšak podpora pro přehrávače třetích stran byla povolena až v roce 2000. V roce 2003 byla uvolněná nová verze kodeku, která není kompatibilní s předchozími verzemi a používá se dodnes. Dekodéry pro tyto nové kodeky nejsou volně k dispozici, pro operační systém firmy Apple je potřeba nainstalovat zásuvný modul do programu QuickTime. Hlavní výhodou formátu WMA je implementovaný systém na ochranu autorských práv (Digital Rights Management). Jelikož se každý algoritmus chová jinak při různých nastaveních kvality a různých zdrojových datech, jsou stanoveny dvě hlavní skupiny – formáty vhodné pro mluvené slovo a pro hudbu.
7
Další informace o kodeku na http://www.iis.fraunhofer.de/EN/bf/amm/projects/mp3/index.jsp
8
Informace o projektu lze nalézt na http://www.vorbis.com/
20
Formáty vhodné pro mluvené slovo operují dobře na nízkých úrovních kvality (nízké datové toky) a umí dobře pracovat se signálem v omezeném frekvenčním spektru (efektivní frekvenční spektrum lidského hlasu je v rozsahu 300–3400 Hz). Za všestranný formát lze považovat Vorbis Ogg, který je schopen i při nízkých bitových rychlostech kvalitně přenášet hudbu i řeč. Naproti tomu nejhorší je MP3, který je pro vysoké datové toky. Ale pro samotou řeč byl jako nejvhodnější formát při bitové rychlosti 64 Kbit/s zvolen AAC. [5, 6, 7] Formáty vhodné pro hudbu používají vyšší datové toky a využívají širší frekvenční spektrum než hlas. Svoje kvality opět prokazuje formát Vorbis Ogg a moderní AAC, na stejné úrovni je hodnocen i formát WMA. MP3 není nejvhodnější ani v těchto podmínkách, avšak rozdíly mezi jednotlivými kodeky jsou jen stěží slyšitelné. Pro přenos mluveného slova a hudby v nízké a průměrné kvalitě lze tedy doporučit formát AAC. Jeho rozšířená podpora na přehrávačích softwarových, hardwarových i mobilních telefonech neklade téměř žádné překážky v jeho šíření. Nekomerční variantou by mohl být Vorbis Ogg, který ale nemá zdaleka tak velkou podporu mezi výrobci. Pokud bychom chtěli co největší podporu přehrávačů, musíme zvolit slabší formát MP3. Pro vyšší datové toky (150 Kbit/s a výše) už na výběru kodeku tolik nezáleží, všechny současné kodeky poskytují takové výsledky, že jejich rozdíl není v běžných podmínkách slyšitelný. Za takových podmínek lze jednoznačně doporučit formát MP3, který vyniká svojí rychlostí a bezkonkurenční podporou výrobců, avšak nepodporuje DRM
21
4. Organizace obchodu K organizaci obchodu patří i část plateb. Představeny budou elektronické platební systémy se zaměřením na ty, které mohou provádět transfery v reálném čase. Kromě porovnání aktuálně dostupných systémů budou představeny i úplné novinky, které jsou v testovacím provozu nebo teprve čekají na uvolnění. Po platbě za produkty následuje využívání produktu, proto se další kapitola bude zabývat možnostmi ochrany autorských práv – jak lze zabránit nelegálnímu šíření.
4.1. Elektronické platební systémy V obchodním procesu po vytvoření záznamu a jeho publikaci a propagaci na internetu následuje prodejní část. Tato část se tedy zabývá některými možnostmi prodeje přes internet. Neklade si za úkol plné porovnání, spíše nastínění aktuálních možností a výhled do budoucna. Pro ČR je nejvíce typickým způsobem platby a dopravy dobírka, kterou se podle různých statistik realizuje až 70 % všech plateb v oblasti B2C. V zahraničí je dobírková služba až na třetím místě, dává jí přednost jen přibližně 12 % zákazníků. Většinu obchodů uhradí zákazníci platební kartou, což je zhruba 70 % procentech případů. Tento fakt poukazuje na nerozšířenost a celkovou neakceptovanost elektronických forem platby jak ze strany zákazníků, tak ze strany obchodníků, bank i české legislativy. Tento stav je velkou brzdou pro obchodování s věcmi, které se přenášejí pouze digitálně a přes internet. Kromě hudby a mluveného slova se může jednat například o například obrazy, videa, software, a další. [10, 11] Pro jednotlivé platební systémy byly zvoleny následující kritéria: •
Rychlost – jak rychle probíhá autorizace a samotné provedení transakce.
•
Jednoduchost – jestli je možné systém používat bez předchozí registrace a jak složité je provést platbu.
•
Poplatky – zda je systém zatížen poplatky a v jaké výši.
•
Rozšíření – kolik uživatelů v ČR daný systém používá.
4.1.1 Převod na účet Pro běžné bankovní a mezibankovní převody je obvyklá lhůta pro zpracování v řádu dní. Mezinárodní převody jsou zatížené vysokými poplatky, v rámci EU (při použití EUR) je od 22
ledna 2007 nařízením Evropské komise tento poplatek výrazně snížen. Stále se však jedná o vysoké částky, další snížení lze čekat až s přijetím Eura jako oficiální měny České republiky. Bankovní převody jsou pro maloobjemové on-line transakce naprosto nepoužitelné (doba převodu, transakční náklady). Přímý a rychlý převod peněz na účet v České republice nabízí pouze eBanka. Platba probíhá online a postup je následující: po vytvoření kompletní objednávky klientem a přepočítání výsledné ceny (včetně souvisejících poplatků) je klient prostřednictvím internetového odkazu přesměrován na platební bránu banky. Tento odkaz obsahuje několik parametrů, pomocí kterých identifikuje eBanka firmu obchodníka, a sestaví klientovi formulář pro bezhotovostní úhradu objednaného zboží či služeb. Platební brána je dostupná na internetu i přes WAP. Podmínkou provozu je, že obchodník i zákazník musí mít účty v eBance. Počet klientů eBanky nelze z oficiálních statistik v současné době zjistit, eBanka fúzovala s Raiffeisen Bankou a poskytují nyní pouze souhrnné údaje. Podle posledních údajů samostatné banky z roku 2006 měla přes 500 000 zákazníků. Dnes můžeme očekávat, že se číslo ještě zvýšilo. [12, 18, 30]
4.1.2 Platební karty Platební karty byly a jsou v České republice stále podceňovány a není jim důvěřováno – obzvlášť při platbě přes internet. Málokdo také ví, že v dnešní době jsou používané systémy zabezpečené takovým způsobem, že za veškerá rizika přebírají zodpovědnost banky resp. společnosti vydávající karty – ověření identity klienta v moderních systémech je záležitostí vydavatele, nikoliv obchodníka.
23
Obrázek 1 – Zadání údajů platební karty v systému 3D Secure
V roce 2001 se karetní společnosti VISA a Mastercard pustily do vývoje nového platebního standardu pro on-line platby prostřednictvím platebních karet Nejmodernější a nejbezpečnější systém, který funguje i v ČR, se jmenuje 3D-Secure. Cílem bylo tvořit celosvětově uznávaný a bezpečný proces placení a akceptací karet na internetu. Technologie 3D-Secure dokáže verifikovat a autentizovat skutečnou identitu kupujícího v reálném čase. Do té doby byly veškeré platby uskutečňované platebními kartami klasifikovány jako „card-not-present“ a „no signature present“, tj. bez účasti držitele a bez jeho ověření. V případě reklamace platby byl obchodník téměř bezmocný, neboť nemohl prokázat, že transakce byla provedla osobou oprávněnou a ne například samotným obchodníkem, případě osobou, která se zmocnila karetních údajů. 3D-Secure tento nedostatek nahrazuje autentizačním a verifikačním procesem, který omezuje podvodné praktiky kupujících během on-line transakce. Jedná se o autentizační platební prostředí v němž dochází ke komunikaci mezi bankovním ústavem, obchodníkem a držitelem platební karty, který musí být registrován u své banky. Obchodník se nedostává k údajům karty zákazníka, dostává pouze potvrzení o úspěšné autorizaci platby. Integrace technologie 3D Secure do platebního sytému je nenáročná. Pro zákazníka není používaní 3D-Secure také nijak obtížné. Musí se do systému zaregistrovat, většinou je to možné přímo na stránkách vydavatele – banky, případně to banka udělá automaticky.
24
Vydavatel ručí za registraci zákazníka do systému a následně za každou uskutečněnou transakci přes 3D Secure. [10, 21] Určování nákladů není jednoduché a neřídí se žádným standardním sazebníkem. Vedle nákladů na implementaci akceptačního rozhraní se setkáte i s poplatky za zřízení akceptačního místa – u České spořitelny zdarma, ČSOB i Komerční banka si účtují 13 200 Kč. Česká spořitelna nabízí nulové měsíčními poplatky, u ČSOB činí měsíční poplatek 150 Kč a vyžaduje založený podnikatelský účet. Posledním nákladem jsou poplatky za provedené transakce. Všechny tři banky je uvádějí v procentech z inkasované částky a nepočítají si minimální ani paušální poplatek při transakci. Jeho výše se odvíjí od průměrné výše transakce, objemu transakcí a v neposlední řadě od oboru podnikání. Záleží na vyjednávací schopnosti obchodníka a jeho významu, neboť banky sazby vždy vyjednávají individuálně. Poplatky České spořitelně jsou v průměru 2,5 % z objemu transakce a mělo by to být méně, než by zaplatil obdobný obchodník při platbách kartou v kamenném obchodě. ČSOB si zpravidla účtuje 2,5 až 3,5 % a Komerční banka 3 až 3,5 %, ale je ochotna snížit v případě, že průměrná transakce přesahuje 5000 Kč, až ke 2 %, naopak při průměrných transakcích kolem 100 Kč poplatek zvyšuje ke 4 %. Významnost a schopnost obchodníka vyjednávat však nevylučuje snížení poplatku pod tuto úroveň. Více o implementaci a vlastnostech 3D-Secure lze nalézt na webu České spořitelny9. [29]
4.1.3 Jiné elektronické platební systémy Z ostatních platebních systému které se v tomto odvětví a na našem trhu používají, budou popsány dva: PayPal10 a PayPay11. Oba fungují na podobném principu elektronické peněženky – jako prostředník mezi zákazníkem a obchodníkem. Založení účtu na obou z nich trvá několik minut a vyžaduje pouze emailovou adresu.
9
Informace o implmementaci 3D-Secure lze nalézt na
http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/SC_NW01_024781.XML 10
Webová stránka platebního systému PayPal: http://www.paypal.com/cz/
11
Webová stránka platebního systému PayPay: http://www.paypay.com/
25
Obrázek 2 – Úvodní stránka po přihlášení na PayPal.com
Masovému rozšíření těchto systému do velkých internetových obchodů brání vysoké poplatky při nákupech za vyšší částky – při nákupech v řádu tisíců korun se mohou poplatky vyšplhat až na stovky korun. Menší částky však zatěžují v absolutním měřítku nižší poplatky, je tedy možné takový systém použít na okamžité placení drobných plateb. Nevýhodou PayPalu je pouze anglické uživatelské rozhraní, PayPay již nabízí lokalizovanou verzi. [22] Oba systémy nabízí, kromě platby přímo z účtu vedeného v dané službě, platit i pomocí platební karty. Tato platba je zpoplatněna, u služby PayPal dle typu účtu a velikosti měsíčního objemu transakcí od 3,4 % do 1,9 % z převáděné částky plus fixní poplatek 10 Kč12. Služba PayPay má fixní poplatek 8,05 Kč a procentuální sazbu z převáděné částky 2,99 %13. Zvláštním příplatkem jsou u obou služeb zpoplatněny mezinárodní platby. V České republice nejsou tyto platební systémy široce využívány, ale například server Allmusic.cz nabízí možnost platby pomocí PayPay.
12
Fees [online]. 2008 [cit. 2008-04-21]. Dostupný z WWW:
bin/webscr?cmd=_display-fees-outside >. 13
PayPay - Poplatky [online]. [2008] [cit. 2008-04-21]. Dostupný z WWW:
.
26
Obrázek 3 – Titulní stránka PayPay.com
4.1.4 Porovnání Následující tabulky porovnávají představené platební systémy v zadaných kritériích. Platební systém
Převod na účet
Převod na účet (eBanka)
Rychlost
1–3 dny
Okamžitá
Jednoduchost
Založení účtu a operace s účtem
Založení účtu
Poplatky
Paušální za vedení účtu a malé za
Paušální za vedení účtu a malé za
každou položku
každou položku
Velké
500 000 a více
Rozšíření
Tabulka 4 – Porovnání platebních systémů (1)
27
Platební systém
Platební karty
Platební karty (PayPal)
(3D Secure)
Platební karty (PayPay)
Rychlost
Okamžitá
Okamžitá
Okamžitá
Jednoduchost
Zcela jednoduché
Jednoduchý formulář na
Jednoduchý formulář
straně provozovatele
na straně provozovatele
2,5–4 %, dle
10 Kč + 1,9–3,4 %
8,05 Kč + 2,99 %
dohody
z částky (dle měsíčního
z částky transakce (1 %
objemu transakcí, 0,5 %
navíc za mezinárodní
navíc za mezinárodní
platbu)
Poplatky
platbu) Rozšíření
Potencionálně velké Potencionálně velké
Potencionálně velké
Tabulka 5 – Porovnání platebních systémů (2)
Platební systém
PayPal (převod mezi účty)
PayPay (převod mezi účty)
Rychlost
Okamžitá
Okamžitá
Jednoduchost
Registrace, nastavení platební
Registrace, nastavení platební karty
karty Poplatky
10 Kč + 1,9–3,4 % z částky (dle
0,99 %, maximálně 8,05 Kč (1 %
měsíčního objemu transakcí, 0,5 % navíc za mezinárodní platbu) navíc za mezinárodní platbu) Rozšíření
Malé
Malé Tabulka 6 – Porovnání platebních systémů (3)
Z tabulek lze vyvodit následující závěry – nejvhodnějším systémem je zřejmě převod mezi účty eBanky, který je okamžitý a poměrně levný (pouze fixní platba za přijatou položku). Nevýhodou tohoto systému je jeho omezení pouze na klienty eBanky. Převod mezi běžnými účty různých bank nepřipadá vzhledem k produktové oblasti v úvahu. Z nabídek možností platebních karet je nejvýhodnější 3% a nižší sazba u 3D Secure. 4 % poplatek přestává být nejvýhodnější již při převodu 800 Kč, kde se levnějším stává PayPay nebo PayPal při měsíčním objemu transakcí mezi 70 000 Kč a 280 000 Kč. Nejvyšší sazba PayPalu
28
(do 70 000 Kč) je od 1670 Kč levnější než 4 % poplatek u 3D Secure. Pro potřeby malých plateb lze tedy jednoznačně doporučit 3D Secure s téměř jakkoliv vysokým poplatkem (neobsahuje totiž fixní část), pro jednoduché řešení (bez nutnosti implementace na straně obchodníka) lze doporučit systém PayPay. PayPal se stává zajímavým až pro vysoké částky a vysoké měsíční objemy transakcí, případně při plánovaných transakcích ze zahraničí (o 0,5 % nižší dodatečný poplatek než u PayPay). Použití služeb PayPal nebo PayPay pro přímý převod mezi účty nepřipadá vzhledem k jejich malému rozšíření v České republice v úvahu. Z těchto dvou je však výhodnější PayPay, který má omezenou horní výši poplatku na 8,05 Kč. 90 80
Poplatek (Kč)
70 60 50 40 30 20 10 0 10
130
250 370
490 610
730
850 970 1090 1210 1330 1450 1570 1690 1810 1930 Převáděná částka (Kč)
3D Secure 4 %
3D Secure 3 %
PayPal do 70 000 Kč
PayPal do 280 000 Kč
PayPay
Obrázek 4 – Graf porovnání poplatků za domácí transakci platební kartou
4.1.5 Místní platební systémy – výhled do budoucna V současné době14 na internetu kolují zprávy o nových platebních systémech, které se připravují. Podívejme se tedy na nejzajímavější z nich.
14
Duben 2008
29
PaySec PaySec je dalším pokusem po celé řadě neúspěšných projektů (IlikeQ, Monetka, a další), za jejichž neúspěchem stojí zákon 124/2002Sb. O převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech z roku 2003, který zakazuje takové systémy vytvářet a provozovat subjektům bez bankovní licence. Na tento projekt spojily síly ČSOB a Poštovní spořitelna. Jejich klienti tak budou mít výhodu ve výběru na bankovní účet zdarma, u klientů cizích bank je účtován poplatek 3 Kč při výběru. Systém je otevřen klientům všech českých bank, vedení konta je zdarma, provozovatel si pouze u osobního konta strhává 1 Kč při platbě v rámci systému. Nabíjení účtu je zdarma, při použití platební karty je však účtován poplatek 2 %, takže náklady na použití karty jsou účtovány zákazníkovi, nikoliv obchodníkovi. Až na tento netradiční postup jsou podmínky z pohledu běžného uživatele přijatelné i ve srovnání se zahraničními službami. Poplatky pro obchodníky nejsou standardizované, určují se až po komunikaci s obchodníkem. Jejich výši tedy vzhledem ke stáří služby nelze nikde zjistit, a tak tento systém nebyl zahrnut do předchozích porovnávání.
30
Obrázek 5 – Hlavní stránka PaySec
Registrace probíhá snadno a rychle, převod z účtu Poštovní spořitelny údajně trvá 2–3 hodiny, nabíjet lze i platební kartou. Při nákupu zboží v internetovém obchodě stačí zvolit platbu přes PaySec, poté je uživatel přesměrován na platební bránu, kde se autorizujete zadáním uživatelského jména, hesla a opsáním autorizačního kódu z SMS (lze nastavit limit, při kterém má být zasílána SMS). PaySec umožňuje také okamžité převody mezi konty PaySec. Pokud se podaří do systému zapojit větší počet obchodníků, není důvod PaySec nepoužívat. Obecně funkční mikroplatební systém povede k výraznějšímu využívání nákupu drobného zboží, lístků, vstupenek, k použití na aukčních serverech, ke stahování hudby či filmů a při platbě za obsah či webové služby. [22, 23, 24]
Vodafone Payments Mobilní operátor Vodafone chystá vlastní řešení. Zatím se objevují pouze kusé informace o budoucích možnostech. Není zatím známo, jaké platby konkrétně půjde uskutečnit, ale měly by to být platby částek nad 100 korun. Vodafone se hodlá zaměřit na platby za produkty, jako jsou lístky do divadla, loga nebo obrázky. Z pohledu platícího by to připomínalo spíše prémiové SMS než bankovní služby s elektronickou peněženkou: platícímu by se příslušná částka strhla z jeho kreditu u mobilního operátora (pokud používá předplacené služby), nebo by se připočítala k měsíční faktuře za poskytnuté služby (u tarifních služeb). Tím pádem by ale celý platební mechanismus byl dostupný jen pro zákazníky Vodafone. Na druhou stranu by zde nebyl žádný požadavek na bankovní účet (a na celém řešení by se nepodílela žádná banka). Zásadním rozdílem oproti prémiovým SMS by ale měla být provize pro operátora, která by již měla být výrazně nižší – tarify současných prémiových SMS často převyšují 50 % z ceny SMS, která je započítána koncovému uživateli, obchodník tedy dostává méně než polovinu. Na hodnocení je zatím brzy, nicméně se dá po vzoru úspěšnosti mobilem placeného lístku do pražské hromadné dopravy očekávat i úspěch podobně postavených služeb, které budou využívat plateb pomocí SMS. Dle mého názoru může však narazit na dva zásadní problémy – výše provize může i u nízkých položek znamenat podstatnou část vybrané částky, případně při procentuálním vyjádření zase bránit platbám vyšších částek. Druhá výtka se týká pohodlnosti online nákupů – člověk aktivně nakupující na internetu je zvyklý na rychlé reakční časy a veškeré operace a odezvy očekává v reálném čase. Vzít do ruky mobilní telefon a vyťukávat příslušný kód může být v ostrém kontrastu k ergonomicky a rychle fungující internetové aplikaci. [25, 26]
31
mTransfer Polská banka s pobočkou v České a Slovenské republice, která staví marketingovou strategii na nulových poplatcích za vedení účtu, chystá na květen 200815 spuštění vlastního platebního systému mTransfer. Může vycházet ze zkušeností z Polska, kde je systém již rozšířen. Klient mBank, který bude chtít využít platbu prostřednictvím mTransfer, si vybere na webu internetového obchodu zboží a zvolí způsob platby mTransfer. Vzápětí bude po vzoru eBanky přesměrován na zabezpečené stránky banky přímo ke svému účtu, kde již bude mít předvyplněné údaje k platbě. Pokud bude na účtu dostatek peněz, banka okamžitě provede platbu na účet obchodníka, který jej bude mít také u mBank, a pošle informace o provedené platbě obchodníkovi. V současné době je u mBank otevřeno více než 100 00 účtů. Vzhledem k jednoduchosti založení účtu (není potřeba osobní přítomnost na pobočce) a nulových poplatcích, je možné založit si účet u mBank pouze za účelem plateb. Co je však nevýhodou, na tento účet není možné vkládat peníze pomocí platební karty, pouze převodem. MBank také nenabízí pokročilé služby pro firmy, jako hromadný export pohybů na účtech apod. [27]
Porovnání Z těchto nových systému za vetší pozornost určitě bude stát mTransfer, který kopíruje platební systém eBanky a PaySec, který se může stát plnohodnotnou českou variantou světových služeb PayPay nebo PayPal, ovšem s příznivějšími podmínkami pro obchodníky. Jedinou nevýhodou je účtování transakcí platební kartou zákazníkovi, respektive nemožnost přímé úhrady platební kartou pomocí toho systému. Není ale možné zapomenout ani na Vodafone Payments, které mohou mít velký potenciál u na míru postavených služeb.
4.2. Digital Rights Management Právní problematika hudebních záznamů a mluveného slova je široká oblast. Zasahují do ní v České republice správci kolektivních autorských práv, jako OSA, Integram, DILIA a další. Dále je třeba zohlednit další vlastníky práv – skladatele, interprety, spisovatele, překladatele Stranou, která má velký vliv na právní pohled prodeje zvukových záznamů, je samotné vydavatelství, nahrávací společnost nebo autor, kteří mohou jako součást marketingového mixu měnit dostupnost a cenu produktů pro různé regiony. Ve světě prodeje software jde
15
ke dni 19. 6. 2008 stále ještě nebyla služba spuštěna
32
o zcela běžnou záležitost. V této práci se budu zabývat technologií, která má řešit ochranu autorských práv na straně uživatele – aby nemohl získané záznamy libovolně kopírovat, přenášet, distribuovat a vypalovat. Na rozdíl od analogového záznamu (například na magnetické pásce) lze digitální záznamy libovolně kopírovat bez jakékoliv ztráty kvality. Cílem, při vytváření technologie Digital Rights Management (DRM), bylo znemožnit nelegální kopírování a přitom umožnit běžným uživatelům snadné používání. Digital Rights Management je tedy platforma určená pro ochranu a zabezpečené doručení obsahu pro přehrání do počítače, přenosného zařízení a dalších. Její flexibilita by měla umožňovat podporu celé řady obchodních modelů – od jednotlivých stažení po dodání fyzických formátů. [33] První implementace myšlenek DRM se datují do roku 1996, kdy byly kódovány první DVD nosiče. V roce 1999 byl norským studentem zveřejněn kód, který dekódoval takto chráněný obsah. V roce 2003 byl ukončen soudní proces této kauzy a Johansen byl uznán nevinným, jelikož v norském právu je dovoleno kopírovat obsah nosičů pro vlastní potřebu. V roce 2005 uvedla společnost Sony technologii pro hudební CD, která znemožňovala jejich kopírování, ale zároveň také přehrávání nosičů na stolních a přenosných přehrávačích. CD obsahovalo počítačový program, který se po vložení CD automaticky spustil a umožnil přehrávání zvukových stop. Software společnosti Sony obsahoval však několik chyb, které ohrožovaly bezpečnost počítačů zákazníků. Objevilo se množství hromadných žalob na společnost a ta byla přinucena CD stáhnout a poskytnout poškozeným zákazníkům kompenzace. Zajímavou metodou ochrany záznamu je tzv. watermarking – přidávání „neviditelných“ artefaktů přímo do záznamu, které by umožnily uložit metadata o majiteli copyrightu, distributorovi, zákazníkovi a další. Ztrátové komprese záznamů (jak audio, tak video) ovšem odstraňují neviditelné a neslyšitelné složky záznamu, je tedy dost pravděpodobné, že ztrátovou kompresí se tato data odstraní nebo poškodí. DRM zvukových nahrávek šířených přes internet funguje na jednoduchém principu šifrování. Stáhnutá skladba je zašifrovaný soubor, jehož klíč musíme před každým použitím obdržet – většinou od prodejce nebo vydavatele. V daném klíči je také uvedeno, k čemu smíme dešifrovaný soubor použít a v jakém počtu – obvykle se jedná o omezení na počet stáhnutí, přehrání, kopírování na CD nebo synchronizace s přenosným přehrávačem. Zdánlivá ochrana zašifrováním je však ve skutečnosti pouhé skrytí klíče před uživatelem, jelikož klíč je přítomen na uživatelově počítači v okamžiku dešifrování. Implementace ani koncept DRM
33
nejsou nijak standardizovány, jednotlivé implementace (Apple, Microsoft) nejsou vzájemně kompatibilní. Jak ukazuje historický vývoj, komentáře nezávislých pozorovatelů i současné kroky velkých společností (například Apple), koncept DRM zřejmě obsahuje několik chyb. Z argumentů oponentů lze vybrat následující: •
DRM nutí běžné legální uživatele sáhnout po nelegálních nástrojích – například obsah chráněný pomocí DRM není možné přehrát na všech přenosných přehrávačích, které vlastníme. Každý formát je podporován jen na omezeném množství přehrávačů. Chceli zákazník svůj legálně nabytý obsah spustit na svém legálně nabytém přehrávači, musí použít některou z nelegálních cest – stáhnout si nechráněný obsah, nebo použít software na odstranění ochrany. Ačkoliv sami prodejci často nabízejí postup odstranění ochrany (vypálení jako audio-CD a následné znovunahrání do počítače), který je časově náročný, vyžaduje další finanční náklady a navíc není použitelný ve všech situacích (omezení délky záznamu na CD). Hledáním nechráněného (nelegálního) obsahu na internetu může vést k nalezení dalších titulů nabídky původního obchodu a tedy ke ztrátě dalších potenciálních tržeb.
•
DRM jde proti požadavkům zákazníků – ze zákaznického pohledu může vyhrát jen takový produkt, který respektuje přání zákazníka a uspokojuje jeho potřeby. Zákazník nemá zájem kupovat hudbu, kterou si nemůže přehrát. Vezmeme-li v potaz, že běžný uživatel neumí nebo nechce porušovat digitální ochranu, která mu brání v přehrávání, dojdeme k závěru, že takto chráněný obsah nebude kupovat. Pokud přesně nesplníme požadavky vydavatele nebo prodejce, můžeme se setkat například s následující „chybovou“ hláškou.
34
Obrázek 6 – Stiskněte tlačítko přehrát, které je deaktivované...
•
DRM je vázané na provoz služby. Microsoft v půlce června 2008 oznámil, že k datu 31. srpna 2008 pozastavuje provoz své služby MSN Music. To znamená, že veškerý obsah, který zákazníci u této služby nakoupili, již nebude mít kdo autorizovat, což vyvolalo velký negativní ohlas uživatelů. Microsoft slíbil prodloužené tohoto termínu až do konce roku 2011. Zrušení obchodu tak vystavuje jeho provozovatele dalším nákladům a zákazníka nejistotě trvání nakoupeného zboží.
DRM také čelí jednoduché teorii šifrovacích algoritmů. V přehrávači, který zákazník vlastní, je jak šifrovaná zpráva (obsah chráněný pomocí DRM), tak šifra (DRM kontrolní mechanismy), tak samotný obsah (během přehrávaní chráněného obsahu). Všechny teorie šifrování spoléhají na fakt, že (alespoň) šifra zůstane utajena. Se znalostí všech komponent přestává být ochrana účinnou. Dalším nedostatkem DRM je tzv. „analogová díra“. Záznam je před přehráváním převáděn do analogové podoby (elektrické impulsy), která již není žádným způsobem chráněna. Je tedy možné takový záznam nahrát zpět do počítače a zbavit se ochrany. DRM naráží i z právního hlediska – licenční zákony dovolují uzamčení obsahu pouze na omezenou dobu, DRM ale svá omezení drží bez časového omezení. [37] DRM, ve své současné podobě, má svoje klady a zápory. Jeho využití může být, podle mého názoru, například na určitých placených streamovaných kanálech, jejichž uchování v čase ztrácí hodnotu a je tedy třeba je využívat online (například zprávy z burzy, které jsou druhý 35
den již bezcenné). U takových je jakákoliv prodleva spojená s deaktivováním ochranného mechanismu nepřípustná. Také by bylo možné využít DRM u takových produktů: •
které nemají konkurenci, zákazník si nemůže vybrat substituční produkt nebo neexistuje jiný distribuční kanál;
•
jejichž cílová skupina je malá nebo neschopná organizace ke vzniku ochrany odstraňujících mechanismů. To znamená, že by se nenašel nikdo, kdo by chráněný obsah koupil, ochranu odstranil a obsah zbylým uživatelům nějakým alternativním způsobem nabídl. Zdánlivě neatraktivní produkty (například namluvené pohádky), přístupné „zdarma“, mohou ale vyvolat nečekanou poptávku.
Rozhodování, zda používat DRM nebo ne, je komplexním rozhodnutím. Na jedné straně je možná chráněn obsah (nikoliv však nepřekonatelně), na druhé straně se však omezují možnosti zákazníků, kteří obsah koupili. Je potřeba vzít v úvahu více faktorů zároveň – atraktivitu produktu a jeho zamýšlené použití, vlastnosti a schopnosti cílové skupiny (jejích členů i skupiny jako celku), snadnost použití a rozšíření dané implementace ochrany práv. Z pohledu internetových prodejců hudby jsou trendy poměrně jasné. V roce 2007 začala společnost Apple ve svém obchodě iTunes nabízet vedle chráněných souborů také nechráněné, nově vzniklá sekce obchod Amazon.com, zabývající se prodejem MP3, také nechrání své soubory. Představitelé společnosti uvedli, že je důležité, aby zákazník mohl přehrávat získané záznamy na libovolném přehrávači. I přes počáteční obavy s obchodem uzavřely smlouvy všechny velké nahrávací společnosti. Společnost Random House, která se zabývá vydáváním knih a audioknih, ve svém výzkumu uvedla, že nenašla žádný vztah mezi odstraněním DRM a zvýšeným množstvím nelegálně získaného obsahu. Proto odstranila ze svých záznamů ochranu. [35, 36]
4.3. Obchodní model Obchodní model je termín, který se objevil na konci 90. let 20. století s boomem internetových společností. Obchodní model je konceptuální nástroj, který obsahuje sadu elementů a jejich vztahů a umožňuje vyjádřit obchodní logiku dané firmy. Jedná se o popis toho, co firma nabízí zákazníkům, architektury společnosti a její sítě partnerů pro vytváření, propagování a dodávání produktů, které má zajistit udržitelný zisk. Návrh obchodního modelu se vytváří při tvorbě obchodní strategie [50, 52].
36
Počet prvků obchodního modelu se liší podle jednotlivých dostupných definic. Nejpodrobnější členění uvádí následující: 1. produkt, který bude nabízen na trhu, 2. cílová skupina zákazníků, 3. komunikace a distribuční kanály, 4. vztah vytvářený se zákazníkem, 5. způsobilost provádět core business, 6. schopnost implementovat obchodní model, 7. partneři a jejich motivace pro spolupráci, 8. příjmové kanály, 9. nákladová struktura. Tyto prvky lze rozdělit do 4 skupin: •
infrastruktura (core business, implementovat obch. modelu, partneři),
•
nabídka (produkt),
•
zákazníci (distribuční kanály, cíloví zákazníci, vztah se zákazníky)
•
finance (příjmy, náklady).
Jednotlivé obchodní modely se vytvářely organicky s vývojem obchodování. Pozdní vznik tohoto termínu neznamená, že společnosti dříve žádné obchodní modely neměly, jen k nim nebylo přistupováno systematicky. Popis a konkretizace jednotlivých typů obchodních modelů již nepatří do oblasti této práce, avšak s mnohými částmi obchodního modelu budu nadále pracovat jak při porovnání jednotlivých internetových obchodů, tak hlavně v závěrečných modelech. Při porovnávání jednotlivých obchodů s digitálními nahrávkami použiji následující sadu kritérií, které pokrývají některé z částí obchodního modelu: •
Uživatelské rozhraní – snadnost použití rozhraní obchodu, použité technologie, další distribuční kanály.
•
Ukázky – délka a kvalita ukázek.
•
Formáty – formáty, ve kterých jsou záznamy k dispozici ke stažení.
37
•
Cena – cena za jednu skladbu nebo celé album, slevové možnosti při nákupu celého alba, cenová diferenciace formátů.
•
Platba – použitelné platební kanály, přirážky za použití určitých platebních možností.
•
Doba uložení – po jakou dobu od nákupu je možné soubor znovu stáhnout.
•
Množství skladeb – kolik jednotlivých skladeb je v obchodě k dispozici.
•
Doplňkové služby – rozšíření distribučních kanálů, doplňkové služby poskytované prodejcem, doplňkové aplikace.
•
DRM – zda obchod prodává obsah chráněný pomocí DRM.
38
5. Hudební průmysl Hudební průmysl je široký pojem. V této práci zkoumání trhu zužuji záběr na prodejce hudby a mluveného slova. Při nastiňování aktuální situace v hudebním průmyslu beru v potaz všechny jeho složky – internetoví prodejci digitálních záznamů jsou nedílnou součástí a veškeré trendy mají vliv i na ně.
5.1. Analýza světového trhu distribuce digitálního audia – hudba S rozvojem internetu (pokrytí, přenosové rychlosti, dostupné technologie), změnami v hudebním průmyslu (jak na straně dodavatelů, tak na straně zákazníků) začíná digitální distribuce audia přes internet hrát stále důležitější roli v každodenním životě běžných lidí. Je mnohem rychlejší si nové album oblíbeného interpreta stáhnout z internetu než si pro něj dojít do kamenného obchodu. Mimo jiné způsobuje stahování (bez následného vypálení na fyzické médium) i nižší ekologickou zátěž. Integrací s dalšími softwarovými a technickými prostředky (hardwarové i softwarové MP3 přehrávače) se k hudbě běžný uživatel může dostat pomocí doslova pár kliků během velice krátkého času. Absence fyzických doplňků běžného média (booklet apod.) může být suplována hypertextovým nebo interaktivním obsahem neomezeného rozsahu upraveného dle preferencí uživatele. V následujících částech se budu věnovat běžně přístupným systémům prodeje hudby, které fungují přes internet. Tyto systémy se dají rozdělit do dvou skupin: stylově profilované a se širokým záběrem. Profilované obchody se zaměřují na specifickou část hudebního trhu (například segmentace dle jednotlivých žánrů elektronické hudby) a soustředí se na co největší pokrytí daného segmentu. Smlouvy bývají uzavírány s jednotlivými vydavatelstvími (může jít řádově až o tisícovky), jejichž velikost není z žádného směru omezena a smlouvu s obchodem může uzavřít dokonce samotný autor. Tyto obchody se nezaměřují na digitální distribuci již existujících médií, ale snaží se exkluzivně získávat materiál pro čistě internetový prodej – například vydavatelství (nebo autor sám) po vydání alba na CD poskytne pro internetový prodej několik dalších skladeb, které se na fyzické médium již nevešly. Autorům také bývá poskytováno rozhraní pro ruční publikování svých děl.
39
Rozhraní profilovaných obchodů bývá vzhledem k cílové skupině (hudební profesionálové) jinak uspořádáno. Upřednostňuje se snadný poslech (zákazník většinu skladeb ještě nezná a pomocí rozhraní je teprve poznává), vyhledávání dle různých kritérií (podžánr, autor, vydavatelství apod.) a doporučení na další skladby dle statistik nákupů ostatních zákazníků. Kromě standardních kompresí s vyšší kvalitou bývá zpravidla nabízen některý z bezztrátových formátů nebo přímo zdrojový WAV soubor (někdy s příplatkem). Celkově se tyto obchody pohybují na vyšší cenové hladině. Cílová skupina obchodů se širokým záběrem jsou běžní posluchači. Skladeb bývá řádově více než v úzkoprofilovém obchodě, nabídka je složena z katalogů velkých hráčů hudebního průmyslu. Cílem těchto obchodů je uspokojit masovou poptávku po aktuální populární hudbě, soustředí se tedy na aktuální trendy. Jednotlivec nebo malá vydavatelství nemívají obvykle šanci na takový obchod umístit svoje dílo. Tradiční obchodní modely se zabývají pouze velkými distributory, avšak moderní a internetem poháněné společnosti se zaměřují i na tzv. long tail16, což je příležitost pro malá nakladatelství či nezávislé autory, a příležitost pro obchodníky, kteří nepodnikají s fyzickým zbožím. Na druhou stranu se objevily takové obchody, které využívají mezery v zákonech zemí, ve kterých jsou zakládány, a fungují na hranici (nebo za hranicí) legality.
5.1.1 Profilované obchody Obchody jsou vybírány dle osobních preferencí a zkušeností. Vlastnosti mají většinou velmi podobné a domnívám se, že porovnáním několika nejznámějších obchodů lze získat přehled o většině vlastností, které je možné v současné době do obchodů implementovat.
Vlastnost/Obchod
Beatport
Juno Downloads
Uživatelské rozhraní
Flash, jednoduché
HTML + Flash přehrávač, jednoduché
Ukázky
16
až 120 vteřin, velmi nízká
obvykle 90 vteřin, nízká kvalita
Dle Paretova pravidla by tvořilo 80 % objemu obchodů 20 % výrobků. Postavení obchodního modelu
využívajícího long tail se snaží o poskytnutí menšinových produktů všem zákazníků. Obraty internetových firem jako jsou Amazon, Rhapsody (online obchod s hudbou) vyvracejí Paretovo pravidlo. Přes 50% obratu těchto firem tvoří ‚okrajové‘ produkty určené a konzumované menšinou. [9]
40
Vlastnost/Obchod
Beatport
Juno Downloads
kvalita Formáty
Cena
MP3 (320 Kbit/s), MP4 (192
MP3 (192 KBit/s, 320 Kbit/s),
Kbit/s), WAV
WAV
$1,49–$2,49, příplatek za WAV
£0,99 resp. $1,97 (MP3 192
$1,
Kbit/s) až £1,99 resp. $3,96
až 30% sleva za album
(WAV) až 50% sleva za album
Platba
platební karty, PayPal bez
platební karty, Paypal
příplatku
s příplatkem £0,20 + 2,9 % z celkové částky
Doba uložení
24 hodin
do odhlášení
Množství skladeb
více než 600 000
více než 400 000
Doplňkové služby
Beatport Sync
-
DRM
ne
ne Tabulka 7 – Srovnání Beatport a Juno Download
Beatport17 Nejznámějším a nejpropagovanějším obchodem s elektronickou hudbou.je Beatport Funguje od ledna 2004 a během jednoho roku získal 100 000 skladeb a smlouvu s 2700 vydavatelstvími. Webové uživatelské rozhraní je vytvořený pomocí technologie Flash a vzhledově ctí produktovou řadu svého partnera firmy Native Instruments. Použitá technologie znemožňuje například ukládat si odkazy na jednotlivá alba do oblíbených položek v prohlížeči, je však možné nechat si vygenerovat takový odkaz a zaslat si ho emailem, na oplátku přehrávání náslechů skladeb nebo práce s košíkem je mnohem rychlejší než u běžných stránek.
17
Stránka obchodu Beatport: http://www.beatport.com
41
Obrázek 7 – Flashové rozhraní serveru Beatport
V roce 2006 bylo zavedeno cenové odlišení pro Velkou Británii (£1,29 až £1,99) a země EU (€1,49 až €2,49). Dle tehdejších měnových kurzů šlo o cenová disproporce pro jednotlivé regiony, v dnešní době při přepočtu přes CZK si ceny zhruba odpovídají. Při nákupu celého alba bývá výsledná částka redukována na cenu o cca 20–30 % nižší než běžná cena CD nosičů, ale za každou skladbu požadovanou ve formátu WAV je připočítán $1 k celkové částce objednávky. Tento fakt se projevuje negativně hlavně při nákupu celých alb, kdy se lze poměrně snadno dostat s cenou nad běžný pultový prodej. Novinkou je klientská aplikace Beatport Sync, která umožňuje v jedné aplikaci hledat, kupovat skladby z obchodu a spravovat a přehrávat kolekci všech skladeb uložených na počítači. Integrace aplikace s webovým obchodem zjednodušuje hledání nové hudby, rozhraní je vzhledově podobné, nicméně je o něco svižnější a některými funkcemi se liší od svého webového protějšku. Zřejmě vzhledem ke své velikosti a smlouvám s některými nahrávacími společnostmi musel Beatport zavést tzv. teritoriální omezení – ne všechny skladby je možné koupit ze všech regionů. Smlouvy s vydavatelstvími a autory se zřejmě uzavírají pouze na určité regiony a na základě detekčních mechanismů (přihlašovací údaje, IP adresa, údaje z platební karty, atd.) jsou nákupy zákazníků omezovány.
42
Juno Download18 Juno Download je sesterským webem online prodejny fyzických médií (CD, vinylové desky). Zaměřuje se na aktuální vydávanou elektronickou hudbu, dle toho vypadá i struktura navigace – dle času přidání (dnes, tento týden, posledních 8 týdnů) a následně dle žánrů. Stránky jsou vytvořené v HTML s flashovým přehrávačem ukázek (o délce 90 vteřin) s alternativou stažení ukázky do počítače v případě absence flashového přehrávače či vytvoření playlistu ve formátu XSPF). Cena jednotlivých skladeb je vypočítávána z anglických liber do dalších měn (Euro a 1americký dolar) dle aktuálního kurzu ve Velké Británii, kde je obchod umístěn. Po zakoupení je možné všechny skladby z dané objednávky stáhnout jako jeden balík komprimovaný metodou ZIP.
Obrázek 8 – Titulní stránka server Juno Download
Mezi těmito dvěma obchody lze těžko hledat lepší – každý z nich je specializované na určitá vydavatelství a žánry, jejich překryv je minimální. Juno Download poskytuje větší komfort kvalitnějšími (i když kratšími) ukázkami a někdy přijde vhod klasické HTML rozhraní.
18
Stránka obchodu Juno Download: http://www.junodownload.com/
43
Cenově je na tom lépe Beatport, který ovšem nezohledňuje cenu alba, pokud jej chceme stahovat ve formátu WAV – příplatek $1 za každou skladbu je fixní a platí pro každou skladbu, i když má třeba jen 30 vteřin. Pak se může stát, že výsledná cena je vyšší, než originální nosič v kamenném obchodě. Juno Download počítá s takovými variantami, nákup celých alb v bezztrátovém formátu vychází levněji spíše zde. Při platbě pomocí PayPalu na Juno Download jsou poplatky naúčtovány zákazníkovi, Beatport je neúčtuje.
5.1.2 Obchody se širokým záběrem Mezi obchody se širokým záběrem patří všechny hlavní hráči online prodeje hudby. Největším světovým obchodem je iTunes Store společnosti Apple. Jako druhý obchod, v současné době velmi perspektivní, jsem zvolil Amaznon.com, který je vnímán jako přímý konkurent iTunes. Kritéria byla zvolená podobně jako u porovnávání profilových obchodů. Některá zůstala nevyplněna, protože ani v jednom z uvedených obchodů nelze nakupovat z České republiky, a tak nemohla být funkčnost ověřena.
Vlastnost/Obchod
iTunes Store
Amazon.com
Uživatelské rozhraní
Integrované v aplikaci
HTML, ne zcela ergonomické
Ukázky
30 vteřin, kvalita neznámá
30 vteřin, kvalita průměrná
Formáty
MP4 (128 Kbit/s)
MP3 (256 Kbit/s)
iTunes Plus: MP4 (256 Kbit/s) Cena
Platba
$0,99
$0,99
album obvykle $9,99
album od $5,00 do $11
dárková karta, platební karty,
platební karty
PayPal Doba uložení
nelze zjistit
nelze zjistit
Množství skladeb
6 000 000
více než 2 000 000 při spuštění
Doplňkové služby
iPhone, iPod, iTunes
Amazon MP3 Downloader
DRM
ano
ne
iTunes Plus: ne Tabulka 8 – Srovnání iTunes Store a Amazon.com
44
iTunes Store19 Obchod společnosti Apple byl založen v roce 2003 a k lednu 2008 prodal 4 miliardy skladeb. Prodává více než 70 % všech skladeb distribuovaných po internetu na světě. Za tak velký tržní podíl vděčí hned několika faktorům – je úzce provázaný s dalšími produkty firmy Apple (počítače, přehrávače, mobilní telefony, operační systém), bez kterých není možné nakupovat, a byl v tak velkém objemu první. Úzká provázanost má však i některé nevýhody, například uživatelé alternativních operačních systému nemají šanci v obchodě nakupovat ani používat další zařízení. Pro platformu Windows však existují nástroje, dodávané firmou Apple, pro plnohodnotnou funkčnost všech komponent. V roce 2007 začal obchod iTunes Store nabízet hudbu i bez ochrany DRM ve speciální sekci iTunes Plus. Použitá bitrate byla 2x vyšší než u chráněného obsahu a cena byla také vyšší. Během několika měsíců se však cena snížila na úroveň chráněného obsahu a volba ochrany DRM probíhá při stahování zakoupeného obsahu. Bohužel ani v roce 2008 se neplánuje rozšíření iTunes Store do České republiky, nákup tedy není za běžných podmínek možný.
Obrázek 9 – iTunes Store v programu iTunes [38]
19
Stránka obchodu iTunes Store: http://itunes.com
45
Amazon.com20 Amazon je na trhu prodeje hudby v digitální formě přes internet nováčkem. Začal v září 2007 s úctyhodným katalogem 2 miliónů nahrávek, který se stále rychle rozrůstá. Uživateli byl přijat pozitivně a co je ještě zajímavější, pouze 10 % zákazníků má zkušenosti s iTunes Store. Je tedy vidět, že trh stále není nasycen a že se Amazonu podařilo najít rozsáhlé volné místo. Výhodou tohoto obchodu oproti iTunes je jeho nevázanost na další služby nebo produkty. Hudba je dostupná všem (tedy v současné době jen občanům Spojených států, ale rozšiřování na další státy je v plánu. Doplňková aplikace Amazon MP3 Downloader umí stažené soubory automaticky umisťovat do kolekcí programů iTunes nebo Windows Media Player.
Obrázek 10 – Titulní stránka Amazonmp3.com
20
Stránka obchodu Amazon: http://www.amazonmp3.com/
46
5.2. Analýza světového trhu prodeje audia – mluvené slovo Mluvené slovo prodávané přes internet je pro mnoho u nás lidí neznámým oborem. V roce 2005 bylo v USA přes internet prodáno a stáhnuto 9 % všech prodaných audioknih. Od té doby jejich objem a podíl neustále roste. Server Audible.com již druhý rok po sobě vykazuje více než 30% nárůst prodejů, během posledního kvartálu roku 2007 reportuje více než 71 000 nových zákazníků (dohromady 457 000). Za rok 2007 také vykázal poprvé ve své historii zisk. Tato fakta svědčí o tom, že trh má velký potenciál dalšího růstu. Audio Publishers Association uvádí ve svém výzkumu, že 25 % občanů USA poslouchá audioknihy. [39, 40, 41]. V kapitole 3.2 byl zmíněn přehrávač s pevně nahraným obsahem. Takový přehrávač vyrábí například společnost PlayAway, která kromě běžných knižních titulů nabízí i výukové programy nebo hudbu. Ceny se pohybují od $25 do $35. Firma nabízí možnost návratu použitých audioknih oproti kreditu na nákup dalších produktů. Výhodou těchto produktů je také možnost jejich prodeje dál, což není s digitálním obsahem, který není vázaný na pevné médium, možné .
Obrázek 11 – Přehrávač Playaway s nahranou knihou
47
Vlastnost/Obchod
Audible
Simply Audiobooks
Uživatelské rozhraní
HTML, klasický e-shop
HTML, ne zcela ergonomické
Ukázky
různě dlouhé
30 vteřin
Formáty
AAC (8 Kbit/s, 16 KBit/s, 32
WMA (32 Kbit/s)
Kbit/s) (odhad) Cena
$14 a výše
$10 a výše
$14,95 měsíční paušál s jednou
$14,95 měsíční paušál s jednou
knihou, $22,95 za dvě knihy
knihou, $21,95 za dvě knihy
Platba
platební karty
platební karty
Doba uložení
neomezená
nelze zjistit
Množství knih
více než 40 000
více než 20 000
Doplňkové služby
Audible Download Manager
-
DRM
ano
ano Tabulka 9 – Srovnání audible.com a Simply Audiobooks
I přes pozitivní čísla uvedená v začátku kapitoly, fungují pouze dva velké online obchody s digitálními audioknihami. Největší z nich, audible.com, nabízí svůj obsah také pomocí iTunes, čímž rozšiřuje svoje možnosti přehrávání. Většina knih je nabízena ve třech formátech, bez označení kodeku a bitrate, tabulkové údaje jsou získané odhadem – porovnáním velikostí souborů. Obchod nabízí upravené i neupravené audioknihy, ceny se pohybují od $14 výše, avšak je možné zakoupit výhodné předplatné na jednu nebo dvě knihy měsíčně či rovnou naráz 24 knih. Zakoupené knihy lze stahovat kdykoliv a kdekoliv, jsou však chráněny pomocí DRM. Na stránkách je tak velký prostor věnovaný podporovaným přehrávačům (díky DRM není možné přehrávat audioknihy na všech přehrávačích) a návodům, jak s DRM pracovat. Pro usnadnění práce na platformě Windows je potřeba stáhnout aplikaci Audible Download Manager, která umí stáhnuté audioknihy importovat do aplikace Windows Media Player a přiložit příslušné licence. Některé knihy z nabídky však vydavatelská společnost nemá licencované pro celosvětovou distribuci, z nabídky však zmizí až po registraci s uvedením bydliště. Tento problém by však částečně mohly řešit nově vznikající pobočky v dalších státech (Velká Británie, Německo) a také spolupráce se serverem 48
Amazon.com, který v lednu roku 2008 Audible koupil. Názor na DRM v obchodě Amazon by mohlo být dalším směrem, kterým by se mohl Audible v budoucnu vydat. K zajímavostem tohoto obchodu patří například nabídka čtených přehledů článků některých velkých deníků, které jsou dodávány brzo ráno každý den. [42]
Obrázek 12 – Titulní stránka obchodu Audible.com
Číslem dvě na světovém trhu je obchod Simply Audiobooks21. Nabídka je výrazně užší a obchod se navíc nespecializuje pouze na stahovatelné audioknihy – u některých titulů nabízí jak možnost stažení, tak koupení titulu na fyzickém nosiči či výpůjčkovou službu, která umožňuje titul za poplatek půjčit a pak jej poštou vrátit zpět do obchodu (kamenného, internetového). Ceny stáhnutelných knih jsou lehce nižší než na Audible, stejně tak i ceny předplatných. Exkluzivní spolupráce iTunes s obchodem Audible znemožňuje získání licence pro distribuci pro přehrávače firmy Apple, Simply Audiobooks se tak soustředí na
21
Koncem června 2008 spustil server Simply Audiobooks nový vzhled a novou funkcionalitu. Ta zahrnuje mimo
jiné dlouho požadovanou a očekávanou možnost stahovat knihy ve formátu vhodném pro přehrávače iPod. Tento krok zřejmě podpořila předcházející dlouhodobá petice směrem ke společnosti Apple.
49
technologie společnosti Microsoft (Windows Media, Plays For Sure). Veškerý obsah je chráněn pomocí DRM, společnost však uvažuje o zpřístupnění části nebo celého obsahu bez ochrany, zřejmě kvůli podpoře dalších přehrávačů a usnadnění práce zákazníkům.
Obrázek 13 – Titulní stránka obchodu Simply Audiobooks
Cílová skupina audioknih je na americkém trhu poměrně jasná – nejvíce se uvádějí lidé, kteří cestují za prací a každý den tak stráví hodinu (hodiny) v dopravě, kde si nemohou číst, případně se lidé, kteří pracují samostatně a přítomnost ostatních nahrazují alespoň mluveným slovem. Velkou pozornost také kladou výukovým knihám. Asociace vydavatelů audioknih specifikují svého zákazníka jako vystudovaného, staršího (30+), s vyšším příjmem, který přehled o audioknihách získává v recenzích a z žebříčků prodejnosti. [44] Webové stránky německého Goethe Institutu však vidí situaci poněkud jinak. Německý trh, je velmi silný v tradičně distribuovaných audioknihách. Nabídka více než 17 000 titulů z produkce téměř 500 vydavatelství se prodává převážně v kamenných obchodech. Mezi roky 2006 a 2007 vzrostl obrat z prodeje o více než 17%, objem prodeje o více než 25%, téměř
50
třetina vydavatelství však snížila doporučenou prodejní cenu .Tato fakta hovoří jasně o probíhajícím konkurenčním boji. Ceny audioknih (vázaných na fyzické médium) se usadily na hranici 10 €. Německý trh však poskytuje pohled i na další specifika – vydavatelé vidí budoucnost v zachycení mladé generace (88 % 9letých dětí již poslouchalo audioknihu a 64 % ji považuje za „fajn“) a němečtí vydavatelé se nesoustřeďují pouze na samotný mluvený obsah, často doplňují mluvené slovo hudebním nebo zvukovým doprovodem. To také dává příležitost ke vzniku nekonvenčních uměleckých formátů a žánrů, které jsou v německých audioknihách poměrně oblíbené. [43]
5.3. Analýza českého trhu Na českém trhu fungují dva internetové obchody se stahovatelnou hudbou a nabízejí zároveň mluvené slovo. AllMusic.cz patří do skupiny obchodů VltavaStores.cz (a nabízí u vybraných položek ekvivalentní fyzická média z nabídky jiných obchodů skupiny), za i-legalne.cz stojí firma DVC International a.s., jejíž zakladatelé (dle obchodního rejstříku) provozují například řetězec restaurantů s rychlým občerstvením NordSee nebo realitní kancelář.
Vlastnost/Obchod
i-legalne.cz
AllMusic.cz
Uživatelské rozhraní
HTML, flashový přehrávač,
HTML, ne zcela ergonomické,
vizuálně v pořádku, vyhledávání
flashový přehrávač
nepohodlné. Ukázky
30 vteřin
30 vteřin, MP3 (128 Kbit/s)
Formáty
WMA (192 Kbit/s, 128 Kbit/s,
WMA (192 Kbit/s)
96 Kbit/s)
MP3 (256 KBit/s)
14,90 Kč–35,60 Kč za skladbu
15,00–34,90 Kč za skladbu
149 Kč–319 Kč za celé album
129 Kč–299 Kč za album
Cena
19,90 Kč za jednu kapitolu knihy 129 Kč–249 Kč za celou knihu 129 Kč–349 Kč za celou knihu
(kapitoly se většinou neprodávají)
249 Kč měsíční paušál Platba
nabitím interního účtu,
převodem na účet, brána eBanky,
převodem na účet, brána
platební karty, PayPay
51
Vlastnost/Obchod
i-legalne.cz
AllMusic.cz
eBanky, platební karty, PaySec Doba uložení
neomezená
neomezená
Množství nahrávek
téměř 500 000
více než 500 000
audioknihy obtížně zjistitelné
audioknihy cca 20 položek
(není k dispozici kompletní katalog) Doplňkové služby
DVC Downloader, ÍZY Manažer
-
DRM
částečně
částečně Tabulka 10 – Srovnání i-legalne.cz a AllMusic.cz
Cenová politika nákupu celých alb obchodu I-legalne.cz je nastavena poněkud nešťastně. Zdá se, že se album zařadí do určité cenové skupiny, která určuje jak cenu jedné skladby, tak celého alba. Může tak dojít k paradoxům, kdy součet ceny jednotlivých skladeb je menší než cena alba, a to v případě, že skladeb je méně než 10 nebo 9 (dle cenové skupiny). U některých alb je tento nedostatek řešen tím, že je znemožněn nákup některých skladeb (kapitol) samostatně a jsou dostupné pouze při nákupu celého alba. V některých případech bylo zjištěna i logická oprava ceny alba na nižší cenu, nicméně u některých položek stále zůstává cenový rozpor22. Stejně tak lze nalézt i opačný nepoměr, kdy je například kniha rozdělena na mnoho kapitol (řádově desítky) o minutové délce. Součet cen jednotlivých skladeb více než šestkrát překračuje cenu alba. I-legalne.cz nabízí od 1. června novinku – možnost neomezeného stahování za paušální poplatek. Dalo by se říci, že se stává jedním z celosvětově prvních obchodů, který přistoupil na podobný obchodní model. Za 249 Kč měsíčně (resp. 2399 Kč ročně) umožňuje neomezené stahování veškerého obsahu, včetně audioknih. Obsah je však chráněný poměrně přísnou licencí DRM – dovoluje pouze dvě synchronizace s přenosnými zařízeními a nedovoluje žádné vypálení na fyzické médium. Takto chráněné jsou i soubory, které při běžném nákupu DRM neobsahují. Pro zprovoznění této služby je také potřeba do počítače nainstalovat speciální aplikaci, která komunikuje se serverem, vystavuje licence a stahuje vybrané skladby.
22
Například http://www.i-legalne.cz/jnp/cz/obchod/album/M-MA_-Ma_vlast.html
52
Licence vyprší v okamžiku, kdy se přestane platit paušální poplatek – znemožní se i jejich přehrávání. V katalogu mluvených knih obchodu i-legalne.cz se nevyhledává úplně nejjednodušeji. Vyhledávání podle autora mě v drtivé většině případů odvedlo do německy mluvených knih nahrávací společnosti Warner. Chybí možnost filtrovat podle jazyka nebo souhrnný katalog pouze českého mluveného slova. Pokud se naše hledání zaměřuje mimo prodejní žebříčky nebo novinky a neznáme autora, je vyhledávání téměř nemožné. Navíc výsledky vyhledávání neodpovídají zobrazenému katalogu (ve kterém nejsou uvedené německé knihy, avšak při vyhledávání ano). U neznámých knih a autorů chybí jakýkoliv komentář. Oproti Allmusic.cz nabízí I-legalne.cz nabízí k některým knihám krátký popisek. Allmusic.cz je obchodem, který v ničem nevybočuje, snad jen tím, že nabízí některé položky bez ochrany DRM a ve formátu MP3 ve vysoké kvalitě (256 KBit/s). Vyhledávání v katalogu hudby je příjemné, avšak stejný postup je použit i pro mluvené slovo, což poskytuje nerelevantní výsledky. Při hledání podle autora jsou zobrazeny všechny kapitoly všech knih, které jsou k dispozici, což činí vyhledávání zcela nepoužitelným. K doplňkovým službám patří provázání s prodejcem vstupenek Ticketstream nebo se sítí obchodů Vltava. Politika ochrany pomocí DRM je u obou obchodů rozdílná – u některých položek je například DRM u AllMusic.cz nepoužito, ale u stejných na i-legalne.cz ano. Zřejmě již záleží na konkrétní smlouvě s obchodem. Při registraci na serveru AllMusic.cz je také třeba odsouhlasit klauzuli, že skladby patřící lokálním zástupcům světové „velké čtyřky“ můžeme nakupovat pouze z území České Republiky.
Parametr
i-legalne.cz
DRM/Obchod
i-legalne.cz
AllMusic.cz
paušál
Přehrání
neomezeně
neomezeně
neomezeně
Synchronizace
25–neomezeně
2
25
Vypálení na CD
5–10
0
10
Znovustažení při
5
neomezeně
10
s přenosným zařízením
reinstalaci Tabulka 11 – porovnání parametrů DRM
53
Jak je vidět z předchozích dvou tabulek, oba obchody mají velice podobné parametry. Konkurenční výhoda tedy musí být založena na dalších poskytovaných službách a obsahu. Kromě nabídky z katalogu „velké čtyřky“ se i-legalne.cz pokouší nabízet i některé skladby zdarma (zřejmě v rámci promo akcí) a také dává prostor mladým českým kapelám v sekci Inkubátor ve spolupráci se serverem bandzone.cz. Allmusic.cz nabízí naopak recenze alb a oficiální hitparádu IFPI (mezinárodní federace hudebního průmyslu). Velkou výhodou pro i-legalne.cz je paušální tarif na neomezené stahování. Reakce trhu bude zajímavá, stojí proti sobě dva hlavní argumenty pro a proti – neomezené stahování a poslech, ale pouze po dobu placení paušálu.
Mluvené slovo Mluvené slovo, respektive jejich novodobý formát audioknihy, nemají v současné době v České republice silnou tradici. Téměř každý má doma nebo se setkal s pohádkami, záznamy divadelních představení či mluveným slovem na vinylových deskách, bohužel do věku CD a následně internetu tato tradice nepřežila. Zdá se ale, že se tento produkt začíná znovu pomalu prosazovat. V kamenných a internetových obchodech (prodávají však výhradně fyzické CD) převládají naučné tituly, převážně jazykové. Tradiční mluvené slovo můžeme najít v katalogu různých obchodů a vydavatelů. Zřejmě největší obchod provozuje firma Bontonland, kde můžeme nalézt více než 500 titulů mluveného slova. V online žebříčku prodejnosti všech titulů23 je na 9. místě audiokniha Ireny Douskové – Oněgin byl Rusák vyprávěná Barborou Hrzánovou. Na předchozích místech se umístily soundtracky z českých muzikálů a album kapely Coldplay. Společnost Popron24 má ve svém katalogu zhruba 300 položek, ze kterých je zhruba 100 audioknih. Zbytek tvoří nahrané divadelní hry a zábavní mluvené slovo. Katalog vychází z již vyšlých titulů, na nových Popron spolupracuje se společností AudioStory25 a soustředí se na populární autory a populární vypravěče, od kterých má připraveno 45 titulů. Dalším dodavatelem mluveného slova je společnost Radioservis26, který se také soustředí na populární nebo historické tituly. Nejnovější položka z katalogu 55 produktů (15 případů
23
Stránka obchodu: http://www.bontoland.cz
24
Stránka obchodu: http://www.popron.cz
25
Stránka společnosti: http://www.audiostory.cz
26
Stránka společnosti: http://www.radioservis-as.cz
54
Sherlocka Holmese) je nabízen ve formátu MP3 CD (tedy soubory uložené na CD), ostatní ve formě tradičních zvukových CD. Dalším vydavatelem je nahrávací společnost Supraphon, která v cca 40 položkách nabízí pohádky, současnou i historickou českou literaturu a další zábavné tituly. Všechny položky z nabídky Supraphonu lze stáhnout v internetovém obchodě i-legalne.cz. K vydavatelům patří i společnost Tympanum, kteří vedle klasických titulů vydávají i současné české autory poměrně netradiční formou – slova jsou doprovázena hudbou. Další on-line knihkupectví přeprodávají obsah jednotlivých vydavatelů či znovu vydávají dříve vydané tituly pod vlastní licencí. Kromě i-legálně.cz chybí jakýkoliv systematický pokus o on-line prodej mluveného slova, avšak i u zmíněného obchodu je vyhledávání takových titulů značně ztíženo. [56]
5.4. Aktuální změny a trendy v hudebním průmyslu Hudební průmysl se dle slov jejích představitelů, v čele s International Federation of the Phonographic Industry (IFPI27), nachází v krizi. Jak ukazuje Obrázek 14 – Graf vývoje získávání hudby mezi roky 2006 a 2007 [20], prodeje fyzických nosičů klesly mezi lety 2006 a 2007 o 9 % (z 41 % na 32 %), vzrůst digitálně stahované hudby (ze 7 % na 10 %) nestačil tuto mezeru pokrýt. Vypalování od ostatních lidí se drží na stále stejné úrovni (38 %), silně však vzrostl počet hudby získané z výměnných P2P (peer-to-peer) sítí (ze 14 % na 19 %). Všichni jednohlasně svalují vinu na internetové pirátství a formát MP3. Zdá se, že potřeba radikálního reengineeringu nakonec zasáhla i tak tradičně silný a stabilní průmysl, jako je ten hudební. Ve Spojených státech dostalo výpověď pět tisíc zaměstnanců nahrávacích firem, tři tisíce obchodů s deskami zkrachovaly. Nahrávací společnosti a velká vydavatelství si svou nepružností a uzavřeností způsobily mnohé problémy samy. Velké společnosti nevěnovaly dostatečnou pozornost rychle se rozvíjejícím trendům: nástupu internetu, DVD technologii a počítačovým hrám. Dva roky od soudního pádu prvního programu pro veřejné (a nelegální) sdílení hudby, Napsteru, trvalo, než se uzavřela první dohoda o podmínkách s prvním legálním prodejcem digitální hudby, firmou Apple a jejich obchodem iTunes Store. [17]
27
Stránka organizace: http://www.ifpicr.cz/, mateřská organizace http://www.ifpi.org/
55
Obrázek 14 – Graf vývoje získávání hudby mezi roky 2006 a 2007 [20]
Pohledem na největší světový online obchod s hudbou a mluvený slovem dostáváme poměrně zajímavé informace. Magazín Apple Insider uvádí, že hrubý zisk vychází zhruba na 5 %–10 % z příjmů, což je pro společnost Apple jeden z nejhorších výsledků pro její vlastní produkty. Magazín Wired z tiskové zprávy Apple píše, že prodej iTunes Store v březnu 2007 meziročně stoupl o 35 %. Amazon krátce po spuštění sekce s prodejem digitální hudby uvedl, že pouhých 10 % zákazníků dříve použilo iTunes. Očekává se, že kolem roku 2012 bude více než čtvrtina veškeré hudby prodávaná online. Na globálním trhu je tedy ještě poměrně velký prostor pro internetový prodej hudby. Zdá se, jako by současné obchody váhaly s novými obchodními modely, dost možná za touto zdrženlivostí stojí nahrávací společnosti, pro které jsou jedinými aktuálními termíny „pokles zisku“ a „(boj proti) pirátství“. Může se však stát něco, co nevzejde z pirátství a stejně ještě více podrazí nohy velkým vydavatelům – stačí, aby si kapely a producenti našli jinou nahrávací společnost nebo začali vydávat svoje díla sami. Mohou nalézt nové obchodní modely, dostat hudbu rychleji, levněji a pohodlněji ke svým posluchačům, kteří vlastně nic jiného nechtějí. [46, 47, 48, 49]
5.4.1 Last.fm Možný nástin budoucích událostí ukazují začínající aktivity serveru Last.fm. Ten nabízí zdarma poslech jinak komerčně dostupné hudby. V současné době se snaží licencovat veškerý obsah, který na webu je zatím ve formě 30vteřinových ukázek, a pracují i na rozšíření mimo 3 základní státy (Spojené státy, Velká Británie a Německo). Jediné omezení je, že každou skladbu lze přehrát pouze třikrát, více bude možné po zavedení a zaplacení paušálních poplatků, které umožní neomezený poslech. Skladby nebude možné stahovat do počítače,
56
pouze pouštět přes webové rozhraní. Spolupráce byla v dubnu 2004 navázána se všemi čtyřmi největšími vydavatelstvími EMI, Sony BMG, Universal a Warner, které měly v roce 2006 více než 80% podíl na trhu. Last.fm se dle pravidla „long-tail“ snaží oslovit i nezávislá vydavatelství nebo přímo jednotlivé autory. Autor, vydavatelství nebo nahrávací společnost bude získávat peníze za každé přehrání skladby – peníze budou získávány z placených paušálů a z umístěné reklamy na stránkách. [13, 14, 15]
Obrázek 15 – Titulní stránka serveru Last.fm
5.4.2 Hudba zdarma Některé kapely a vydavatelství začaly poskytovat svá alba ke stažení zdarma (v kvalitě dostačující k poslechu v běžných podmínkách). Co k tomu může Radiohead, Metallicu, Nine Inch Nails nebo zpěváka Prince vést? Možná jejich manažeři nejsou jen úzce zaměřeni na získávání peněz z prodeje nosičů, ale starají se například o pořádání koncertů, prodej reklamních předmětů, booking dalších umělců apod., a volně šířená hudba je pro ně marketingovým nástrojem pro další aktivity. Velký potenciál mají také rozlehlé sociální sítě. Zadavatel reklamy má před sebou velkou síť (desítky miliónů členů), jejíž uživatelé aktivně a s radostí nebo pasivně (prostřednictvím automaticky vznikajících vazeb) sdílejí své názory, hodnoty, (nejen) hudební preference a další soukromá data, jejichž sběr by byl samotně zcela
57
nerealizovatelný. A to vše s celosvětovým rozsahem a dopadem. Najít cílovou skupinu a oslovit ji je otázka dobře formulovaného dotazu do databáze. Reklama tak může být mnohem účinnější, a tedy dražší. Jde tedy vlastně o přesun platby za zboží od zákazníka na inzerenty. Dříve zmiňovaný Last.fm nebude financovat veškeré platby autorům a vydavatelstvím z příjmů z paušálních poplatků, ale velký podíl připadne i na placenou reklamu přímo na webu. Při vhodně zvolené strategii je možné i tento proces přenechat někomu jinému – například server Yahoo! uvažuje o implementaci technologie Google AdSense jako reklamního systému. [16, 31]
5.5. Specifika místního prostředí Informace o zákaznících českých webových obchodů můžeme jen odhadovat. Situace v České republice je navíc ztížena poměrně malým trhem. Celkový příjem registrovaných členů IFPI za rok 2007 činil o něco méně než 500 miliónů korun. Digitální prodej činil zhruba 5 % z tohoto objemu a vykazuje jasný rostoucí trend.. Můžeme tak vycházet pouze z kusých informací, které navíc nemusejí být pravdivé, a z trendů, které se objevují v zahraničí. Například server ItBiz v květnu 2007 uvedl, že server i-legalne.cz prodává okolo 30.000 skladeb měsíčně, nicméně při zavádění paušálního poplatku v červnu 2008 bylo v tiskové zprávě uvedeno, že zákazníci dosud nakoupili zhruba 300 000 skladeb. Zdá se, že po počátečním boomu objemy prodeje velice rychle poklesly a společnost tak byla nucena hledat nové obchodní modely. Není možné také vyloučit mylnou informaci serveru ItBiz. Pokud vezmeme průměrnou cenu skladby (25 Kč) a odečtěme podíl, který odevzdává vydavateli (40 %, což velice malá částka v porovnání s obvyklým stavem ve světě), roční příjem tedy vychází okolo 2 250 000 Kč. Náklady na zprovoznění takového systému jsou poměrně vysoké, i-legalne.cz uvádí cca 20 miliónů korun, což dává bez dalších nákladů a bez diskontace návratnost zhruba 9 let. Je tedy vidět, že takový projekt je spíše pionýrským kouskem, který čeká, co se bude dít v budoucnu. [45, 55] Tradičně silnou pozici má v České republice pirátství. Nelegálně získaná hudba a mluvené slovo provází řadu občanů každý den (míra pirátství v ČR je na špičce Evropy). Změnit chování zákazníků není jednoduché, vyžaduje koordinovanou souhru několika faktorů – postihy za nelegální sdílení nebo šíření, zároveň bohatou, rostoucí, kvalitní a dostupnou nabídku, která by lidi přecházející od „pirátství“ uspokojovala. Velkým problémem celého hudebního průmyslu je jeho regionalizace – skladby velkých nahrávacích společností musíme kupovat na území státu, ve kterém žijeme. To platí i pro 58
Českou republiku. Dostáváme se tedy na geograficky neomezené síti k určitým omezením, která vedou ke zvýšeným nárokům na koncového uživatele. Globalizace digitálního trhu (sjednocení místa nákupu) by však vedla k odlivu peněz do jednoho místa, což je škodlivé pro regionální ekonomiku i samotné nahrávací společnosti, které se starají o určité portfolio obsahu, jehož některé složky „vydělávají“ na jiné. Chytře promyšlený mechanismus by však mohl peníze do regionálních poboček vracet, podobně jako daňovým poplatníkem odváděné daně jdou do kasy státní, krajské i obecní resp. městské. Nabídka tvorby pouze domácích kapel by evidentně neuspokojila poptávku. O tom, že i v České republice jsou lidé schopni přemýšlet pokrokově a s výhledem vpřed, svědčí pokus kapely Ohm Square, která vydala svoje album v limitovaném nákladu 216 kusů na CD, jejichž obaly dohromady tvoří velký obraz. Každý nosič je číslovaný a podepsaný všemi členy kapely – jedná se tedy o sběratelskou edici, která může být i jistou formou investice, fanouškovské podpory nebo sociální integrace. Nosiče byly v průběhu května 2008 vydraženy na aukčním serveru, přičemž jejich cena vysoce přesáhla cenu běžných nosičů (600–900 Kč). Běžným posluchačům pak kapela nabídla alternativu v podobě možnosti stáhnout jednotlivé skladby nebo celé album přímo ze webových stránek kapely za 15 Kč resp. 100 Kč, přičemž platba probíhá pomocí zpoplatněné SMS. Dle představitelů kapely se touto cestou prodalo během prvního měsíce několik stovek alb. [54] V tomto ohledu je na tom mluvené slovo ve ztížené startovní pozici. Globalizace nemůže přicházet v úvahu – anglicky psané a mluvené knihy se větším měřítku u nás prodávat nebudou a podobně ani české knihy nemohou, narozdíl od hudby, být bez překladu exportovány. Trh s audioknihami je tedy výrazně uzavřený, jediný trh, se kterým by se mohl dále pracovat, je sousední Slovensko, k němuž nás pojí silná geografická, kulturní i jazyková blízkost. Dle statistik z roku 2006 nakupuje knihy a časopisy přes internet 31 % lidí, hudbu a filmy pouze 12 %. Je tedy zřejmé, že čtenářská obec je k internetu relativně více přikloněná, což by mohlo usnadnit případný nástup audioknih prodávaných online. [19] Český trh s audioknihami vykazuje také zajímavé specifikum – pirátské šíření je velice dobře a veřejně organizováno. Jedno velké diskusní fórum28 a jeden blog29 slouží k šíření nahrávek
28
Stránka diskuse: http://mluveneslovo.chaves.cz/
29
Stránka blogu: http://mluveny.panacek.com/
59
audioknih, rozhlasových pořadů a dalšího mluveného slova v amatérském i profesionálním provedení. I před uvedený disclaimer, kterým se provozovatel fóra snaží od veškerého nelegálního obsahu distancovat, lze na jejich stránkách nalézt odkazy ke stažení nově produkovaných audioknih. Provozovatel tohoto fóra bere toto nelegální šíření jako osvětu a rád by si audioknihy kupoval, pokud by byly dobře dostupné, přičemž uvádí, že cena už asi nižší být nemůže.
60
6. Modely V předcházejících částech této práce byly představeny různé obchody a obchodní modely prodeje digitálních zvukových nahrávek. V následujícím textu se pokusím vybrat nejzajímavější a nejdůležitější vlastnosti a trendy, které jsem objevil, a vytvořit s jejich pomocí návrh takového obchodu, který by měl přinášet další inovace. Důraz nebude kladen na syntézu poznatků, ale na přínos nových prvků do obchodních modelů nebo vlastností obchodů.
6.1. Ideální model V této části se pokusím vytvořit takový obchodní model, který není limitován žádnými omezeními ze strany technologií, ceny, dostupnosti, nepřipravenosti zákazníků či smluvními vazbami mezi všemi stranami. Vybrané položky obchodního modelu podrobněji rozeberu a posléze bude navržena funkčnost obchodu podle dříve používaných kritérií.
6.1.1 Obchodní model Produkt, který bude nabízen na trhu Vývoj IT v poslední době jasně profiluje některé budoucí trendy. Service Oriented Architecture, Software as a Service a podobné ukazují, že provoz jednotlivých aplikací lze přesunout na externího dodavatele. Z tradiční představy prodeje audioknih a hudebních děl tak můžeme přepnout do poskytování určité služby – správy sbírky zvukových (nejlépe však rovnou všech multimediálních) děl. Samotný prodej zvukových děl bude rozšířen o další služby. Jako budoucí příležitost vidím možnost přidávání položek z vlastní sbírky fyzických hudebních nosičů a jejich následnou zpětnou distribuci uživateli online v požadovaném formátu a na požadovanou platformu – tedy poskytovat takovou kvalitu, která odpovídá aktuálním potřebám a možnostem uživatele (rychlost připojení, kvalita poslechu, velikost datového úložiště). Nutnou vlastností je zapojení samotných uživatelů do vytváření obsahu webu (resp. všech rozhraní) a databáze – uživatelské recenze, komentáře, hodnocení, doporučení k další koupi (na základě data miningu) a další se stávají součástí nabízeného produktu. Služby zapojující uživatele do tvorby obsahu již na internetu běžně fungují. Odlišnost vidím ve způsobu distribuce (kdykoliv, kamkoliv) případně v různých cenových plánech. Audioknihy, stejně jako filmy, poskytují poměrně zajímavou možnost příjmového kanálu – 61
stejně jako u filmů lze u mluveného slova přerušit „vysílání“ a vložit do něj reklamu. Pokud by byl nabízen například nestahovatelný stream části audioknihy v nízké kvalitě protkaný reklamními bloky, mohl by být k dispozici zdarma. Alternativou by byla možnost koupení kvalitnějšího a nebo celého záznamu bez reklam. Zajímavou vlastností by také mohla být provázanost digitálně-virtuálního produktu (soubor) na fyzické „artefakty“. Například při zakoupení CD, knihy nebo jiného nosiče, by za určitý poplatek či zdarma byla nabízena jeho digitální alternativa30. Zákazníkům by odpadla nutnost CD převádět do digitální podoby, navíc mohou CD řádně archivovat. Některé z trendů ukazují, že fyzické nosiče mohou sloužit také jako umělecké artefakty vydávané v nízkém nákladu, které slouží jako určitá forma investice. Jakékoliv znehodnocení nadměrným používáním vede ke ztrátě hodnoty. Alternativním produktem poskytovaným podnikům by také mohla být služba distribuující hudební nebo mluvený obsah pro další aplikace – vyzváněcí tóny, zvuky při čekání na hovor, vtip dne před přijetím hovoru, apod.
Cílová skupina zákazníků Běžné obchody s mluveným slovem se zaměřují na děti, maminky v domácnosti, lidi dojíždějící za prací nebo lidi, kteří pracují sami. Cílovou skupinou také mohou být také lidé se zrakovým postižením či lidé, kteří vykonávají jednoduché práce (v domácnosti, na zahradě, ...), u kterých je snadné věnovat pozornost další aktivitě (poslechu). Nesmím také zapomenout na výukovou funkci. Obchody s hudbou se zaměřují na specifické zákazníky podle žánrů. Doplňkové služby by však mohly přilákat další zákazníky, kteří jinak zájem o produkty neprojevili, případně by mohly stávající zákazníky přimět k dalším nákupům. Místo nošení celé sbírky v přenosném přehrávači budou mít zákazníci přístup ke sbírce (a nebo zakoupeným skladbám) doslova kdykoliv a odkudkoliv.
Komunikace a distribuční kanály Jak už bylo výše naznačeno, za klíčový považuji přístup ke koupeným nebo jinak uloženým záznamům odkudkoliv v požadované kvalitě. I dnešní mobilní telefony by dnes uměly přenést kapitolu z audioknihy za poměrně krátký čas – důležité je být potencionálnímu zákazníkovi
30
Osobně jsem se setkal s vinylovým nosičem, v jehož obalu byl kód, po jehož zadání bylo možné stažení
digitální alternativy zdarma.
62
tak blízko, jak je to jen možné, a uspokojovat potřeby v co nejkratší době po jejich vzniku. Za distribuční kanály lze tedy považovat vše, co umí pracovat s internetem – mobilní telefony, PDA, počítače, Wi-Fi internetová rádia. Vhodně zvolené metody komprese by minimalizovaly datové přenosy (respektive nároky na paměťový prostor na straně zákazníka) a maximalizovaly kvalitu poslechu. Mluvené slovo by šlo ve většině případů přenášet pouze v jednom kanálu (šlo by tedy o monofonní záznam) a například pomoci kodeku AAC (MP4) lze dosáhnout i na nízkých datových tocích velice slušných výsledků, navíc je tento kodek standardně podporován v novějších mobilních telefonech. Zajímavým krokem by mohlo být zpřístupnění obsahu tam, kde internet není. Mobilní a pevná telefonní síť by umožnila zavoláním na speciální číslo přihlášení na vlastní účet a poslech. Vzhledem ke kvalitě by se však takový poslech hodil spíše pro mluvené slovo. Dalším distribučním kanálem zakoupených nahrávek by mohla být místa, kde si zákazník nemůže sám zvolit zvukovou/hudební kulisu – ať už z důvodu nedostupnosti některého z předchozích distribučních kanálů, nebo jiných. Dálkové lety, autobusové spoje nebo multimediální centra v autech nabízejí různé formy in-flight nebo in-car entertainmentu. Ve většině obchodů se používá hudba jako podklad pod nákupy, nákupní centra poskytují zákazníkům dětské koutky. Smlouvou s některým z takových subjektů by se mohl otevřít další distribuční kanál – ať již pro mluvené slovo nebo pro hudbu. Z technického hlediska by bylo dobré být přístupný pro všechny platformy. Nestandardizované DRM omezuje skupiny potencionálních zákazníků, pokud by bylo nutné poskytovat chráněný obsah, měla by být k dispozici i varianta bez ochrany pro ostatní, i kdyby měla být třeba v nižší kvalitě. Přechod zákazníka mezi přehrávači by neměl žádným způsobem omezit schopnosti přehrávání jím zakoupeného obsahu. Navíc by bylo dobré jít zákazníkovi vstříc proprietárními aplikacemi pro jednotlivé platformy – tím nemyslím aplikaci, která bude synchronizovat skladby z počítače na přehrávač, ale která umožní pracovat s obchodem a skladbami přímo z přehrávače. WAP, přizpůsobená verze stránek pro PDA, proprietární formáty různých telefonních operátorů či výrobců telefonů (aplikace pro Android od Google31, iPhone SDK od Apple32 a další) by mohly být další cesty, jak se snadno dostat k zákazníkovi v pravou chvíli.
31
Stránka projektu: http://code.google.com/android/
32
Stránka produktu: http://developer.apple.com/iphone/
63
Vztah vytvářený se zákazníkem Vztahů s koncovým zákazníkem bude vytvářeno celé spektrum. Od ad-hoc nákupů s různými scénáři (jednorázový nákup z domova, stáhnutí jedné kapitoly knihy na cestu autobusem) až po předplatitelské programy na delší časové období. Jednoznačně bych však doporučoval umožnit seskupování určitých zákaznických skupin do komunit a podporu jejich existence. Například u mluveného slova, kde je profil běžného zákazníka jiný než u posluchače popové hudby, by mohl být výsledný efekt velice pozitivní.
Partneři a jejich motivace pro spolupráci Pro partnery může být motivaci dlouhodobá kontrola hudebních preferencí uživatelů a schopnost předvídat reakce na nová díla. Bude s nimi uzavírán dlouhodobý smluvní vztah, kterým bude určena cenová a distribuční politika. Poskytovatelé obsahu musí souhlasit s celkovým obchodním modelem obchodu – jak a za jakou cenu budou jednotlivé položky distribuované, jak budou chráněny. Z tržeb je pak partnerům nabízen fixní nebo procentuální poplatek za každý nákup a nebo přehrání, některé obchody vyžadují roční poplatek za každou položku, nabízejí pak vyšší podíl z tržeb. Určitě zajímavé by bylo nabídnout spolupráci i malým hráčům nebo samotným autorům na trhu. Jak se ukázalo, webové prostředí přeje tzv. „long tail“ přístupu. Vystavení položky v internetovém obchodě nic nestojí, a tak je možné nabízet i položky, které by se na pultech kamenných obchodů neměly šanci umístit. Vhodný plán podpory pro nezávislé autory by mohl být tím, co zatím na daném trhu chybí.
Příjmové kanály Příjmové kanály bych rozdělil na 4 skupiny: 1. Od zákazníka Platby od koncového zákazníka mohou plynout za různé služby: •
Platby za kus – jedná se o platby za jednotlivé nakoupené soubory, který byly zaplaceny běžnými možnostmi, případně pomocí prémiových SMS, zpoplatněním hovorů apod.
•
Platby za dodatečné stáhnutí – například po uplynutí určité doby nebo po vyčerpání všech povolených stáhnutí.
64
•
Předplatné a paušály – předplatné na určitý počet produktů či paušál na neomezené stahování v zaplaceném období.
•
Platba za ostatní služby – paušální poplatek za doplňkové služby, například za uskladnění zákazníkem vložených skladeb, stahování v jiných formátech apod.
2. Od třetích stran Jedná se o platby, které provádí někdo jiný, a které umožňují zákazníkovi dostávat obsah zdarma. •
Zprostředkovaně – od smluvních partnerů, jako součást ceny jízdenky, paušální poplatky za používání služeb, atp.
•
Reklama na webu – příjem z reklamního prostoru na webu.
•
Vložená reklama – reklama zakomponovaná přímo do dodávaného obsahu (reklama ve streamu mluveného slova).
3. Od dodavatelů obsahu Poplatky za propagaci, vystavení, zviditelňování určitých položek v katalogu. Může jít o jednorázové nebo paušální poplatky, případně změnu vypláceného podílu z tržby. 4. Ostatní Zajímavou možností by bylo získání některého z rozvojových grantů poskytovaných některým z ministerstev nebo orgánů Evropské unie. Granty však představují dlouhodobou a nesnadnou aktivitu, lze na ně jen velmi těžko dosáhnout bez předchozích zkušeností, ale existují firmy, které se na podávání žádostí o grant specializují. Pokud bychom chtěli odhlédnout ještě o kus dále a představili si, že distribuce hudby a mluveného slova je pouze jeden z článku celého obchodního plánu, pak by příjmové kanály mohly být tvořeny například ziskem z vystoupení a představení, poplatků za booking umělců, z prodeje reklamních předmětů (merchandisingu obecně) nebo třeba umisťování obsahu do reklam a rádií, a internetový obchod by byl pouze nástrojem šíření nahrávek.
Nákladová struktura Náklady budou zřejmě tvořeny následujícími položkami •
Vytvoření SW – IS, který bude zaštitovat celý obchod, distribuční kanály a další aktivity 65
•
Nákup a nebo pronájem HW/SW – hardware potřebný k běhu aplikací, datová úložiště, proxy servery.
•
Datové linky – Pronájem datových linek od datových úložišť k jednotlivým ISP.
•
Poplatky poskytovatelům obsahu – fixní nebo procentuální poplatek z každé prodané a nebo přehrané položky. Je potřeba nabídnout partnerům takovou částku, aby pro ně bylo výhodné použít tuto platformu místo vyvíjení vlastního systému. V současné době se poplatky pohybují ve výši 70–80 %
•
Další poplatky – do těchto položek spadají například poplatky hromadným správcům autorských práv (pokud je bude potřeba vybírat), poplatky poskytovatelům určitých distribučních kanálu (mobilní operátoři) apod.
•
Administrativa – náklady spojené s administrativním zajištěních běhu obchodu.
6.1.2 Kritéria Pro návrh nového obchodu použiji stejná kritéria, jako pro porovnávání již existujících obchodů.
Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní může být chápáno jako vzhled a posloupnost dialogových oken na obrazovce při procházení obchodem. Rozšířil bych tento termín na všechny možné styčné body zákazníka s obchodem – tedy přes všechna zařízení, kterými se do obchodu může dostat. Pro každé z nich by mělo být jednoduché a funkční rozhraní, které bude nabízet kompletní katalog a funkční vyhledávací mechanismus. Důležitá jsou pomocná vodítka (bestsellery v kategoriích, podobné položky sestavené dle nákupu ostatních uživatelů, hodnocení a recenze, apod.). Webové rozhraní by mělo používat moderní technologické postupy (AJAX) pro urychlení práce a také pro zamezení některých jevů při načítání další stránky (např. přerušení přehrávání). Pro uživatele by mohlo být také příjemné pomoci RSS odebírat novinky v určitých kategoriích. Technologii flash bych doporučoval se vyhnout, pokud se nejedná o specializovaný obchod, ke kterému si najdou cestu uživatelé sami, je potřeba, aby stránky byly přístupné vyhledávačům. Pro vyhledávače a zároveň alternativní prohlížeče (PDA, mobilní telefony, textové prohlížeče pro zrakově postižené) je potřeba vytvořit alternativní verzi webu, která bude zjednodušenou formou poskytovat veškerý obsah.
66
Ukázky Ukázky stačí ve standardní délce (30–90 s), u mluveného slova by měla být delší nebo vztažená k celkové délce, abychom se vyhnuli uvedení celé kapitoly v ukázce nebo naopak přehrání pouze úvodní znělky. Kvalita variabilní, pro hudbu vyšší, pro mluvené slovo nízká.
Formáty Formáty jsou závislé na použití ochrany DRM. Pro každý distribuční kanál by měla být připravena sada vhodných formátů, například pro mluvené slovo od velice nízkých bitrate (např. AAC, 32 KBit/s, monofonní) až po vysoké (MP3/WMA/AAC, 192 KBit/s, stereofonní), pokud je přítomná hudba, speciální efekty, nebo je použito rozsazení hlasů v panorámě. Nízké datové toky umožňují i na pomalých linkách (připojení přes GPRS) stáhnout celý soubor poměrně rychle, případně neobsadí tolik místa na malém prostoru paměti daného přehrávače. Hudba by na tom měla být podobně, jen nejnižší hranice datového toku by měla být ekvivalentní zvukové kvalitě MP3 o datovém toku 128 KBit/s. U nižších je dle mého názoru degradace záznamu příliš výrazná. Pro běžné použití je také vyšší datový tok než 256 zbytečný, stejně tak jako bezztrátové komprese. Pro mobilní telefony lze dodávat zvukové soubory ve formátu AAC (MP4), do počítačů lze použít široké spektrum formátů – AAC, WMA, MP3, přičemž je vhodné zvolit formát s nejširší kompatibilitou dalších zařízení, do kterých se budou zvukové záznamy přenášet. Jak již bylo řečeno na začátku, důležitou roli při výběru formátu, hraje použití DRM a případná orientace na některou z jeho konkrétních implementací (tyto úvahy vedou k formátům AAC a WMA), případně na absenci DRM a nejširší použitelnost (MP3).
Cena Tvorba ceny je již mimo rámec této práce, jednotlivé příjmové zdroje byly popsány v předchozí kapitole. Jen bych znovu shrnul, jakým způsobem by se mohl zákazník ke skladbě dostat: •
nákup jednotlivého souboru,
•
nákup celého alba nebo knihy (se slevou oproti nákupu jednotlivých skladeb),
•
paušál na neomezené stahování,
•
předplatné na několik alb nebo knih; s časovým omezením (dvě libovolné knihy za měsíc, každý týden jedna určená kapitola emailem) nebo bez (5 alb naráz); 67
•
jako doplněk k jiné formě distribuce (kód uvedený v knize na stáhnutí namluvené verze zdarma nebo se slevou).
Pokud bude použita ochrana DRM je potřeba počítat s tím, že zákazník může přecházet libovolně mezi těmito jednotlivými způsoby a je třeba licence upravovat. Další variantou dodatečných příjmu je také zpoplatnění použití určitých nestandardních formátů (např. pro mobilní telefony). Nejdražší by byl jednorázový nákup samotné skladby, ceny alb by měly reflektovat jejich běžnou cenu na trhu (tedy být nižší) a mělo by být zamezeno různým cenovým paradoxům (součet ceny jednotlivých skladeb nižší než cena alba, součet jejich ceny několikanásobně vyšší než cena alba, stejná cena velice krátkých intermezz mezi skladbami, různé ceny stejné skladby uvedené ve více produktech apod.)
Platba Zde není potřeba se nijak omezovat, standardní platební možnosti zahrnují platební karty a PayPal nebo PayPay.
Doba uložení Pokud je obsah chráněný DRM, je možné jej na serveru zpřístupnit po neomezenou dobu, pokud chráněný není, obvykle bývá omezována doba od nákupu, kdy je možné soubor znovu stáhnout. Za dodatečné stahování po vyčerpání limitu časového nebo počtu stáhnutí by mohl být limit navýšen nebo prodloužen po uhrazení určitého poplatku. Osobně bych však doporučoval dobu stahování nijak neomezovat, neomezené zpřístupnění skladeb v systému bude uživatele vodit zpět na web, což může přinést další aktivitu.
Množství skladeb Čím více, tím lépe pro zákazníka, nicméně s rostoucím množstvím nesmí růst náročnost nebo klesat kvalita výsledků vyhledávání.
Doplňkové služby Doplňkové služby by se vázaly na specifické platformy (mobilní telefony) nebo na určité úkoly (integrace stáhnutých souborů do iTunes nebo Windows Media Player), pro samotné stahování by ale neměla být potřeba žádná aplikace.
68
DRM Osobně se kloním k absenci DRM, ale jsem velice skeptický k velkým hráčům hudebního průmyslu, že by chtěli odstoupit od vyžadování DRM.
69
7. Model adaptovaný na ČR Pokusím se nyní vytvořit vhodný model pro modelovou firmu, která však vychází z podmínek reálného prostředí. Společnost Knihy do uší, s.r.o. vydává vlastním nákladem audioknihy, které jsou posléze distribuovány do kamenných a online obchodů, prodávají se pouze na fyzických nosičích, buď ve formátu klasického zvukového CD nebo jsou soubory komprimované do formátu MP3 uloženy na datový disk. V nabídce firmy je zatím 14 titulů a každý měsíc je vydán jeden nový titul. Katalog se soustředí jak na klasickou tvorbu (populární beletrie), tak na současné české autory, jejichž titulům se snaží dodat exkluzivitu dodatečnými bonusy – připojenou hudbou, rozhovory s autorem apod. Firma by chtěla zprovoznit internetový obchod, na kterém by mohla své knihy prodávat on-line. V této části se pokusím nastínit, jaké jsou možnosti a způsoby realizace takového nápadu a v některých částech budu navazovat na ideální model vytvořený v předchozí kapitole.
7.1. Obchodní model Produkt, který bude nabízen na trhu Firma by chtěla vytvořit obchod pro svoje produkty. Vzhledem k tomu, že na českém trhu žádný specializovaný obchod na online prodej audioknih neexistuje, je možné, že podobný problém řeší i ostatní firmy. Rozšířil bych tedy nabídku audioknih o tituly dalších firem, které budou mít zájem o spolupráci. Další možnost vidím ve vytvoření obecné prodejní platformy zvukových děl, které nejsou součástí hlavního proudu. Rozšíření prodeje audioknih o prodej dalších položek by neměl být z technického ani obchodního hlediska problém. „Long tail“ by mohl poskytnout mnoho nových příležitostí. Jak ukazuje nedávné dění, které bylo popsáno v předchozí části práce, kapely musí samy vymýšlet vlastní řešení pro prodej svých produktů – je tedy jasné, že žádný způsob, který by jim vyhovoval, u nás neexistuje. Zasahovat do populární hudby podle mého názoru nemá význam. Na českém trhu operují dva poměrně velké obchody, z nichž jeden prodává desítky skladeb týdně (z katalogu převyšujícího 500 000 položek), druhý, značně úspěšnější a bez další konkurence, také vymýšlí nové způsoby, jak zaujmout zákazníky. Neprobíhá víceméně žádný zjevný boj mezi prodejci, probíhá velký boj o zákazníka –posluchače většinové populární hudby. Pokud by tedy firma chtěla vstoupit i na trh s prodejem hudby, tak rozhodně do jiného segmentu.
70
Do určité míry by se také dala realizovat část myšlenky určitého media centra, které by bylo schopno komplexnějším způsobem spravovat nakoupené produkty zákazníka (distribuce různými kanály, umožnění pozdějších stažení apod.), podobně by mohlo být zajímavé i poskytovat obsah mluveného slova dalším stranám, například jako vyzvánění, čekací tóny, apod.
Cílová skupina zákazníků U tak malého trhu, jako je ten český, lze jen velice těžko, jak bylo konstatováno již dříve v této práci, zjišťovat jakékoliv informace. Obecně lze říci, že cílovou skupinou by byli současní uživatelé audioknih a častí čtenáři. Nově by mohla být osloveny i nové cílové skupiny, osoby se zrakovým postižením, lidé vykonávající jednoduché práce a další, které byly uvedeny v ideálním modelu. Pokud by byla realizována verze s prodejem hudby, lze do cílové skupiny zařadit (potenciální) fanoušky jednotlivých kapel. U nich lze očekávat, že své fanoušky osloví samy. Také je možné cílové skupiny (jak pro hudbu, tak pro mluvené slovo) rozšířit na sousední Slovenskou republiku, se kterou máme silné historické kulturní i jazykové vazby. Mnoho českých kapel se soustředí na oba trhy zároveň a některé jsou na Slovensku úspěšnější než u nás.
Komunikace a distribuční kanály V dnešní době je stále neomezené připojení na internet na mobilních zařízeních pro běžného zákazníka nedostupné. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, internetové paušály na mobilních telefonech jsou poměrně vysoké a nepaušalizované přenosy větších objemů dat se nevyplatí. I tak by ale bylo možné nabízet například mluvené slovo s vysokou kompresí (v nízké kvalitě), které by šlo stahovat přes mobilní telefony. Nedostupným distribučním kanálem se zdá také zpoplatněný telefonní hovor. Cena dnešních hovorů je tak vysoká, že poslech audioknihy by byl neúměrně drahý jen zaplacením hovorů. O žádných speciálních tarifech jsem nenašel na stránkách poskytovatelů žádnou informaci. Jako zajímavé řešení se jeví využití některých ze systému českých operátorů, jako například Vodafone live!33, který umožňuje poskytovat různý obsah a řeší zároveň způsob placení (strháváním z kreditu nebo připisováním na fakturu). I když se přenosy portálu provádějí přes
33
Informace o portálu: http://www.vodafone.cz/live/what/index.htm
71
GPRS, je celé připojení (až na realizované platby) zdarma, což by uživateli umožňovalo poslouchat ukázky zdarma. Ceny za jednotlivé položky jsou 30 Kč, 60 Kč a 90 Kč. [56] In-car a in-flight entertainment by mohl být možný i v ČR, například u aerolinek ČSA nebo u autobusového dopravce Student Agency, a to jak pro mluvené slovo, tak pro hudbu. Zajímavé by mohlo být také spojení s některým prodejcem a nebo distributorem automobilů a nabízet například balíček mluveného slova k výbavě CD přehrávače.
Vztah vytvářený se zákazníkem Myslím, že velký důraz by měl být kladen na vytvoření dlouhodobého pozitivního vztahu se zákazníkem, který by se měl na stránky obchodu vracet i v jiný okamžik, než při samotném nákupu. Způsobů, jak zákazníka přimět k návštěvě stránek je mnoho: RSS kanály, mailinglisty, diskuse, soutěže, další obsah od samotných zákazníků (podpora komunit), promo materiály zdarma, bonusy za návštěvy, apod. Obchod by však měl být připravený i pro zákazníky, kteří budou realizovat pouze jeden nákup.
Partneři a jejich motivace pro spolupráci Partnery jsou vydavatelství audioknih – vzhledem k tomu, že neexistuje zatím žádný specializovaný obchod s online prodejem audioknih, měla by jejich motivace přímo vyplývat z jejich potřeby hledání nových způsobů odbytu. Při realizaci hudební části je motivace také jasná – nebude potřeba vyvíjet vlastní způsoby odbytu a bude možné použít již zaběhnutou platformu. Zároveň nebude jejich dílo zapadlé mezi tisíci položkami velkých nahrávacích společností.
Příjmové kanály a náklady Příjmové kanály a nákladová struktura by měly platit stejně z ideálního modelu i pro Českou republiku, granty a dotace českých ministerstev a Evropské unie existují, zvýraznění pomoci nebo přínosu osobám se zrakovým postižením by mohlo být vhodnou strategií pro získání státní nebo evropské podpory. Rozhodně bych doporučoval poskytovat partnerům větší podíl z prodaného objemu. Dle mých informací se na českém trhu pohybuje tento podíl okolo 40–50 %, což může být tak málo, že se mnohým subjektům vyplatí vyvinout vlastní systém prodeje. Světově obvyklý podíl činí zhruba 70 %. Český obchod by měl nabídnout lepší podíl pro dodavatele obsahu.
72
7.1.1 Kritéria Uživatelské rozhraní Uživatelské rozhraní by mělo nabízet pohodlnou práci všem skupinám uživatelů – od pravidelných návštěvníků až po lidi, kteří přišli pouze pro jeden nákup pomoci mobilního telefonu. Ergonomie, jednoduchost a jasnost celého obchodu jsou nutné pro pozitivní uživatelskou zkušenost. Uživatelům by dále měly být nabízeny alternativní cesty k obsahu, například RSS kanály pro tituly v jednotlivých kategoriích, diskuse apod. Pokud budou k jednotlivým titulům nabízeny delší ukázky, nebo bude možnost ukázky řadit za sebe a poslouchat je postupně v „playlistu“, je nutné rozhraní vytvořit tak, aby načtení nové stránky poslech nepřerušilo. Důležitým prvkem rozhraní by dále měl být plně přístupný katalog, jednoduché, intuitivní ale přesné vyhledávání, které umožní jednoduše hledat nové knihy, pokud nemáme konkrétní požadavek, doporučení k nákupu (bestellery v jednotlivých kategoriích, podobné nákupy ostatních uživatelů, apod). Pro alternativní prohlížeče (mobilní telefony, PDA, ...) by měl být základ funkčnosti zachován, avšak vzhled přizpůsoben zvolené platformě. Webový obchod by také měl být vytvořen tak, aby splňoval zásady účinné SEO.
Ukázky U audioknih by zřejmě nebylo potřeba vytvářet ukázku každé kapitoly, doporučil bych spíš ručně vybrat delší úsek (v rozsahu minut), ve kterém se plně projeví namluvený záznam včetně případných doplňkových efektů. Pokud by se vytvářel obchod i pro hudbu, doporučoval bych ukázky spíše kratší (standardních 30–90 vteřin), ale s vyšší kvalitou komprese, než je tomu obvyklé. Ukázky by také byly různě komprimované v závislosti na platformě zákazníka. Pro stolní počítače nejvyšší, pro mobilní telefony již výrazně nižší, nabízena by mohla být i volba formátu z několika připravených dostupných.
Formáty Specifikaci formátů lze použít stejnou jako u vytvořeného ideálního modelu.
Cena Tvorba ceny je již mimo rámec této práce, jednotlivé příjmové zdroje byly popsány v předchozí kapitole. Jen bych lehce rozvedl znovu shrnul, jakým způsobem by se mohl zákazník ke skladbě dostat:
73
•
nákup jednotlivého souboru – platí zřejmě pouze pro hudbu, prodávat jednu kapitolu knihy může dávat význam jen ve zvláštních případech; cenově může být diferenciovaný každý distribuční kanál,
•
nákup celého alba (se slevou oproti nákupu jednotlivých skladeb) nebo knihy, opět s cenovou diferenciací pro jednotlivé distribuční kanály,
•
paušál na neomezené stahování (použitelné zřejmě pouze při aplikaci DRM) ,
•
předplatné na knih nebo alb; s časovým omezením (dvě libovolné knihy za měsíc, každý týden jedna kapitola emailem) nebo bez (5 alb naráz); cenová diferenciace jednotlivých distribučních kanálů by se zřejmě špatně implementovala
•
jako doplněk k jiné formě distribuce (kód uvedený v knize na stáhnutí namluvené verze zdarma nebo se slevou),
•
cena za doplňkové služby – za znovustažení, distribuce alternativními cestami apod; tyto ceny by však spíše měly odpovídat manipulačním poplatkům.
Pokud bude použita ochrana DRM je potřeba počítat s tím, že zákazník může přecházet libovolně mezi těmito jednotlivými způsoby platby (různé druhy předplatného).
Platba Rozšíření platebních systému v ČR v současné době stále ještě čeká na výrazný vývoj, nicméně se rozvíjí několik nových projektů, které byly zmiňované v dřívějších kapitolách. Tradiční možnosti – převod z běžného účtu na kredit v systému, platba online kartou, převod pomocí eBanky nebo čerstvě vzniklý PaySec, by měly doplňovat budoucí služby Vodafone Payments, mTransfer a doporučil bych i jednu z nadnárodních služeb – PayPay nebo PayPal.
Doba uložení Pokud je obsah chráněný DRM, je možné jej na serveru zpřístupnit po neomezenou dobu, pokud chráněný není, obvykle bývá omezována doba od nákupu, kdy je možné soubor znovu stáhnout. Za dodatečné stahování po vyčerpání limitu časového nebo počtu stáhnutí by mohl být limit navýšen nebo prodloužen po uhrazení určitého poplatku. Osobně bych však doporučoval dobu stahování nijak neomezovat, neomezené zpřístupnění skladeb v systému bude uživatele vodit zpět na web, což bude přinášet další aktivitu.
74
Množství skladeb Česká a slovenská produkce není tak rozsáhlá, aby umožnila provozu celého obchodu, akcentování české nezávislé tvorby by mohlo být něčím, co na místním trhu ještě není. Světová nezávislá tvorba již má své obchody, selekce nahrávek ze zahraničí by měla být prováděna dle preferencí zákazníků. U mluveného slova je situace o něco těžší, cizojazyčné mluvené slovo nemá u nás valnou šanci uspět a produkce domácího mluveného slova je velice malá. Přínosem je agregace více vydavatelů a jejich historického i současného obsahu. Různé archivy (např. Českého Rozhlasu) by také mohly obsahovat záznamy, které by po dohodě a uzavření smlouvy mohly být poptávány a prodávány.
Doplňkové služby Při absenci DRM nejsou potřeba žádné speciální doplňkové aplikace, mohly by být doporučeny nějaké nástroje nebo postupy na integraci staženého obsahu do knihoven Windows Media Playeru nebo iTunes. Doplňkové služby by spíše spočívali v poskytování dalších služeb buď přímo na webu (správa již zakoupených položek a možnost jejich přímého streamingu) nebo v jiných distribučních kanálech.
DRM Osobně se kloním k absenci DRM, ale je možné, že se objeví některé faktory, které si vynutí použití DRM – například neomezené stahování za měsíční paušál si lze v současné těžko představit bez DRM.
7.2. SWOT analýza V této kapitole se pokusím nastínit silné a slabé stránky navrhovaného modelu a také jeho ohrožení a příležitosti.
Silné stránky 1. Moderní a široce přístupné rozhraní, počítá s budoucí vývojem 2. Zapojení uživatelů do generování obsahu 3. Podpora lokálních nezávislých autorů a vydavatelů v distribuci jejich nahrávek 4. Měsíční paušální poplatky a předplatné 5. Jednoduché vyhledávání a kompletní přehledný katalog
75
6. Distribuce více kanály současně, uživateli vždy nablízku 7. Vyšší podíl partnerů z prodaného objemu
Slabé stránky 1. Mnoho partnerů na uzavírání smluv, nesnadná příprava smluv 2. Náročné na vyjednávání jednotných podmínek pro všechny strany 3. Vysoké náklady na zprovoznění kompletního systému 4. Zatím neexistující vhodné platební systémy 5. Mobilní osobní internet stále pro běžného zákazníka nedostupný
Příležitosti 1. Získat k prodeji nahrávky mluveného slova z různých archivů 2. Být prvním bez DRM, se širokou nabídkou mluveného slova a českých kapel 3. Celosvětový i regionální růst podílu digitálně zakoupených zvukových děl 4. Velký potenciál světového trhu by mohl odrážet i českou situaci 5. Mluvené slovo je digitálně stažení nabízeno velice málo 6. Komunitní cítění posluchačů mluveného slova
Ohrožení 1. Exkluzivní smluvní uvázání k některé technologii, platformě nebo operátorovi (například DRM) 2. Nabídka prodávaného českého a slovenského mluveného slova velice malá 3. Tradice nelegálně šířených digitálních nahrávek v regionu 4. Hudební průmysl v ČR velmi malý a celosvětové tendence klesající 5. Audioknihy v ČR nemají tradici ani na fyzických nosičích Jak je vidět, početně jsou kladné a záporné stránky vyrovnané, některá ohrožení a slabé stránky jsou dle mého názoru velice silná (hlavně pokud se jedná o jakoukoliv interakci či komunikaci s nahrávacími společnostmi, které se globálně jeví velice neflexibilně a odmítají
76
jakékoliv pokusy o změny). Manévrovací prostor se však díky změnám na globálním trhu zlepšují každý den a tradiční obchodní modely je třeba vyměnit na nové.
7.3. Stabilita řešení Kritické faktory pro stabilitu navrhovaného řešení jsou tyto: •
Ochota ostatních partnerů ke spolupráci. Pokud nebude chtít většina současných vydavatelů audioknih spolupracovat nebo se neshodnou na stejných podmínkách, nebude možné obchod koncipovat navrhovaným způsobem.
•
Informovanost a ochota kapel uzavřít smlouvu. Pokud by se realizovala část prodeje hudby, je nutné přesvědčit kapely o kladném přínosu participace na projektu. Může se ukázat, že kapely nemají zájem se projektu účastnit a dále si budou sami vyvíjet vlastní řešení.
•
Právní prostředí, DRM. Je možné, že při implementaci řešení s nebo bez DRM se objeví u určitých dodavatelů obsahu legislativní problémy, které nelze předem předvídat. Implementace různých částí obsahu s různými licencemi vede ke zvyšování nákladů.
•
Povědomí zákazníků. Velké úsilí bude třeba věnovat zvýšení povědomí zákazníků hned v několika oborech – audioknihy, stahování z internetu (formáty), platby přes internet. Jedná se o poměrně komplikovaný mix technologií, marketingu a samotné předmětné oblasti.
77
8. Závěr I přes mé původní očekávání se ukázalo, že český trh s hudbou a zvláště audioknihami má poměrně velké nedostatky, které by se daly využít. Světové i české trendy poměrně jasně ukazují na vzestup internetem prodávaného a distribuovaného zvukového obsahu. Do budoucna lze očekávat, že trendy nejen zůstanou, ale nadále budou posilovat, mluvené slovo v ČR zažívá obrození. Velkým nedostatkem je absence vhodných platebních systémů, nicméně poslední vývoj ukazuje, že by se poměrně brzy mohly objevit a začít používat služby přizpůsobené českým podmínkám. Ochrana autorských práv pomocí DRM se také zřejmě ukázala jako krok špatným směrem, vzhledem k problémům, které tento způsob ochrany způsobil a způsobuje všem stranám. Pro DRM lze nalézt logické opodstatnění pouze u paušálních programů. Pomocí dvou modelů jsem vytvořil obchodní modely, které by dle mého přesvědčení mohly přinést nové prvky obchodů s hudbou a mluveným slovem – ve světě a na místním trhu. Závěrečná SWOT analýza se ukázala jako poměrně vyrovnaná, nejkritičtějším místem celého procesu jsou nahrávací společnosti, které nechtějí opustit tradiční obchodní modely. O celkovém charakteru této problematiky svědčí fakt, že starší34 práce například o platebních systémech, by již neaktuální a bylo potřeba veškeré informace aktualizovat, hledat nové metody a přístupy. Základní množina informací a dat, o které se bylo možno opřít, tak byla velice úzká. Během zpracovávání této práce35 došlo k několika zásadním změnám, mimo jiné se objevil světově první (dle mých informací) paušální program pro neomezené stahování hudby (i-legalne.cz). Stejná rychlost a radikálnost změn se dá očekávat i do dalšího období v mnoha aspektech, kterými se zabývá tato práce. Jedna z mála technologií, které se zřejmě v nejbližší době měnit nebudou, jsou kompresní formáty, jejichž rozšíření je prací mnoha faktorů. Vývoj se dá očekávat hlavně v platebních systémech, legislativním prostředí (ze strany státu i EU), technologiích přenosu dat – domácích i mobilních, možnostech koncových zařízení, apod.
34
Více než jeden rok.
35
Práce byla zpracovávána v období listopad 2007–červen 2008.
78
Slovník pojmů Zkratka
Termín
Význam
A/D a D/A převodníky
Analogově-digitální,
elektronická součástka, která převádí
digitálně analogové
diskrétní řadu čísel v digitální podobě
převodníky
ve spojitý elektrický signál a naopak
Asymetric Digital
umožňuje využít stávající telefonní
Subscriber Line
nebo koaxiální (kabelová televize)
ADSL
rozvody pro vysokorychlostní přenos dat AJAX
Asynchronous Javascript
označení pro technologie webových
and XML
aplikací, které komunikují s uživatelem bez nutnosti znovunačítání stránek
CDMA
Code Division Multiple
metoda přenosu více digitálních signálů
Access
prostřednictvím jediného sdíleného média, která jednotlivé signály rozlišuje tím, že každé z nich používá odlišné kódování; používá se také pro označení konkrétní implementace v mobilní telefonií, která se používá pro přenos dat
DRM
Digital Rights
souhrn technologií, které dávají
Management
poskytovatelům kontrolu nad obsahem digitálních médií
EDGE
Enhanced Data rates for
dalším vývojovým stupněm přenosu dat
Global Evolution
v technologii GSM po zavedení datových přenosů pomocí GPRS
Flash
program a prostředí pro tvorbu interaktivních vektorových a bitmapových (nejen) webových aplikací 79
Zkratka
Termín
Význam
FUP
Fair User Policy
se používá u internetového připojení, kde je datové pásmo sdíleno mezi více uživateli; jeho smyslem je zamezit tomu, aby jeden uživatel přílišným využíváním svého internetového připojení omezoval ostatní uživatele
GPRS
HTML
General Packet Radio
mobilní datová služba přístupná pro
Service
uživatele GSM mobilních telefonů
Hypertext Markup
značkovací jazyk pro hypertext;
Language
používá se v dokumentech na internetu v rámci služby World Wide Web
HTTP
Hypertext Transfer
internetový protokol určený pro
Protocol
výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML; v současné době se používají i jiné formáty
Mailinglist
program pro hromadné rozesílání emailů
OS
Operating System
sada software sloužící především k tomu, aby byly aplikacím zpřístupněn hardware počítače, a aby vytvářel potřebné operační prostředí pro jejich chod
OSS
Open Source Software
počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem
PCM
Pulse-code modulation
modulační metoda převodu analogového zvukového signálu na signál digitální
PDA
Personal Digital
malý kapesní počítač
Assistant
80
Zkratka
Termín
Význam
Replay Gain
technologie pro srovnání vnímané hlasitosti různých skladeb
RFC
Request For Comments
sada standardů a dalších dokumentů popisujících internetové protokoly, systémy apod.
RSS
RTSP
Really Simple
rodina XML formátů určených pro
Syndication, Rich Site
čtení novinek na webových stránkách
Summary
a obecněji syndikaci obsahu
Real-Time Streaming
protokol používaný pro streaming dat
Protocol SEO
Search Engine
vytváření webových stránek takovým
Optimalization
způsobem, aby byly ve výsledcích hledání v internetových vyhledávačích zobrazeny na nejlepších místech
URL
WWW
Uniform Resource
přesná specifikace umístění zdroje
Locator
informací na internetu
World Wide Web
označení pro aplikace internetového protokolu HTTP; je tím myšlena soustava propojených hypertextových dokumentů
XML
Wi-Fi
standard pro lokální bezdrátové sítě
eXtensible Markup
obecný značkovací jazyk
Language
81
Seznamy Obrázek 1 – Zadání údajů platební karty v systému 3D Secure .............................................. 24 Obrázek 2 – Úvodní stránka po přihlášení na PayPal.com ...................................................... 26 Obrázek 3 – Titulní stránka PayPay.com ................................................................................. 27 Obrázek 4 – Graf porovnání poplatků za domácí transakci platební kartou ............................ 29 Obrázek 5 – Hlavní stránka PaySec ......................................................................................... 31 Obrázek 6 – Stiskněte tlačítko přehrát, které je deaktivované... .............................................. 35 Obrázek 7 – Flashové rozhraní serveru Beatport ..................................................................... 42 Obrázek 8 – Titulní stránka server Juno Download ................................................................. 43 Obrázek 9 – iTunes Store v programu iTunes [38].................................................................. 45 Obrázek 10 – Titulní stránka Amazonmp3.com ...................................................................... 46 Obrázek 11 – Přehrávač Playaway s nahranou knihou ............................................................ 47 Obrázek 12 – Titulní stránka obchodu Audible.com ............................................................... 49 Obrázek 13 – Titulní stránka obchodu Simply Audiobooks .................................................... 50 Obrázek 14 – Graf vývoje získávání hudby mezi roky 2006 a 2007 [20] ............................... 56 Obrázek 15 – Titulní stránka serveru Last.fm.......................................................................... 57
Tabulka 1 – ceny připojení na internet ke dni 6. 5. 2008......................................................... 12 Tabulka 2 – Porovnání bezztrátových kompresních formátů................................................... 17 Tabulka 3 – porovnání ztrátových kompresních formátů ........................................................ 19 Tabulka 4 – Porovnání platebních systémů (1)........................................................................ 27 Tabulka 5 – Porovnání platebních systémů (2)........................................................................ 28 Tabulka 6 – Porovnání platebních systémů (3)........................................................................ 28 Tabulka 7 – Srovnání Beatport a Juno Download.................................................................... 41 Tabulka 8 – Srovnání iTunes Store a Amazon.com................................................................. 44
82
Tabulka 9 – Srovnání audible.com a Simply Audiobooks....................................................... 48 Tabulka 10 – Srovnání i-legalne.cz a AllMusic.cz .................................................................. 52 Tabulka 11 – porovnání parametrů DRM ................................................................................ 53
83
Literatura [1] BeatMixing Forums : Beatport puts prices up by 38% !!!! [online]. 2006 , Aug 16, 2006 17:00 [cit. 2008-03-09]. Dostupný z WWW: . [2] Lossless comparison [online]. [2006-2008] , 00:12, 2 January 2008 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: . [3] FLAC [online]. [2007] , 17:12, 5 August 2007 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: . [4] MIŠKOVSKÝ, Jaroslav. Subjektivní testy komprimovaných zvukových signálů. [s.l.], 2007. 28 s. České vysoké učení technické, fakulta elektrotechnická, katedra radioelektroniky. Bakalářská práce. [5] DOLEJŠÍ, Petr. Psychoakustické hodnocení kompresorů zvuku. [s.l.], 2004. 55 s. České vysoké učení technické, fakulta elektrotechnická, katedra radioelektroniky. Diplomová práce. [6] Voice frequency [online]. 2002-2008 , 18 February 2008, 09:19 [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: . [7] AMORIM, Roberto. Results of 64kbps Public Listening Test [online]. 2000 [cit. 2008-0405]. Dostupný z WWW: . [8] AMORIM, Roberto. Results of 128kbps Extension Public Listening Test [online]. [2003] [cit. 2008-04-05]. Dostupný z WWW: . [9] CÍR, Jaroslav. Dlouhý ocas [online]. 2007 , 31/03/2007 [cit. 2008-04-10]. Dostupný z WWW: . [10] KROB, Jakub. Platební systémy a Internet. [s.l.], 2007. 44 s. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Bakalářská práce. [11] HASALÍK, Radim. Trend: platby kartou přes Internet zatím Čechy nelákají. ITBiz [online]. 2008 [cit. 2008-04-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-1581. [12] VANĚČEK, Jakub. Platební systémy v prostředí internetu. [s.l.], 2007. 59 s. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, Fakulta informatiky a statistiky. Bakalářská práce.
84
[13] JONES, Richard. Free the Music [online]. 2008 , Wednesday, 23 January 2008 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . [14] JONES, Richard. Free the Music - follow up Q&A [online]. 2008 , Monday, 28 January 2008 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . [15] CASHMERE, Paul. Universal The Biggest Label of 2006 [online]. 2007 , January 5 2007 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . [16] Making money from music [online]. 2008 , Apr. 4 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . [17] TŘEŠŇÁK, Pavel. Kam se řítí hudba. RESPEKT [online]. 2007, roč. 2007, č. 47 [cit. 2008-04-19]. Dostupný z WWW: . ISSN 18011446. [18] Mezinárodní platby jsou v rámci EU levnější, říká Komise [online]. 2007 , 12.01.2007 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . [19] LOHR, Karel. Cenová politika na Internetu. [s.l.], 2006. 83 s. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Diplomová práce. [20] SCHOFIELD, Jack. In the US, 58% of music isn't paid for [online]. 2008 , April 18, 2008 12:30 PM [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . [21] HOUŠKA, Daniel. Analýza vybraných on-line. [s.l.], 2006. 110 s. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky. Diplomová práce. [22] MACICH, Jiří. Obchody ze sítě Vltava Stores zavedou podporu PayPalu [online]. 2007 , 23. 4. 2007 13:20 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.
85
[23] HODBOĎ, Tomáš. PaySec : Nový český platební systém [online]. 2008 , 04.04. 08 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . [24] JAVŮREK, Adam. PR agentura zneužívá blogy českých deníků [online]. 2008 , 15. 4. 2008 v 12:28 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . [25] KOCOUREK, Jiří. Vodafone nabídne nový systém mobilních plateb. ITBiz [online]. 2008, roč. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-1581. [26] PETERKA , Jiří. Vodafone chystá (mobilní) mikroplatby. Lupa [online]. 2008, roč. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-070. [27] TŮMOVÁ, Věra. V květnu se objeví dva nové systémy plateb na internetu. Peníze.cz [online]. 2008 [cit. 2008-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-2217. [28] Lossy audio formats comparison [online]. 2006 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . [29] ZÁMEČNÍK, Petr. Placení kartou na internetu bude bezpečnější [online]. 2004 , 16. 9. 2004 0:00 [cit. 2008-05-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. [30] Tiskové zprávy [online]. [2008] [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: . [31] SHANKLAND, Stephen. Yahoo to try using Google for search ads [online]. 2008 , April 9, 2008 12:16 PM PDT [cit. 2008-05-02]. Angličtina. Dostupný z WWW: . [32] KAHLMANN, Verena, WOLF, Lars. A Proxy Architecture for Collaborative Media Streaming [online]. c2001 [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: . [33] Správa DRM (Digital Rights Management) [online]. c2008 [cit. 2008-05-04]. Dostupný z WWW: .
86
[34] Benefits of Windows Media DRM [online]. c2008 [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: . [35] STONE , Brad. Amazon Accelerates Its Move To Digital. New York Times Late Edition (east Coast), 2008, April 7 [cit. 2008-05-05]. ISSN 0362-4331 [36] BRADNER, Scott. DRM: a slow clue train? Network World, 2008, March 10, 26 [cit. 2008-05-05]. ISSN 0887-7661 [37] DOCTOROW, Cory. Microsoft Research DRM talk [online]. [2004] , June 17, 2004 [cit. 2008-05-04]. Dostupný z WWW: . [38] BAČÁK, Filip. ITunes recenze podrobný návod 1. část [online]. 2007 [cit. 2008-05-05]. Dostupný z WWW: . [39] Audible.com Investor Relations [online]. 2008 [cit. 2008-05-05]. Dostupný z WWW: . [40] APA - Audio Publishers Association - the voice of the audiobook industry - Resources: [online]. c2007 [cit. 2008-05-05]. Dostupný z WWW: . [41] AUDIO PUBLISHERS ASSOCIATION RELEASES MAJOR CONSUMER SURVEY AND ANNOUNCES INCREASE IN AUDIOBOOK USAGE [online]. 2006 [cit. 2008-0505]. Dostupný z WWW: . [42] Audible.com doesn’t Say what they mean [online]. 2003 , Sunday, January 19th, 2003 [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: . [43] FUHRMANN, Sybille, CAVE, Chris. The Many Voices of the Audio Book Market [online]. 2007 , May 2007 [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: . [44] APAFAQ [online]. c2007 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . [45] SEDLÁČEK, Radek. Češi pořád raději stahují hudbu ilegálně [online]. 2007 , 5. Květen 2007 - 14:42 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-1581.
87
[46] BEDNÁŘ, Vojtěch. Stahovat lze konečně i-legálně [online]. 2006 , 20. 11. 2006 6:30 [cit. 2008-06-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [47] MARSAL, Katie. Chances of DRM-free iTunes Store are low, says firm [online]. 2007 , Wednesday, February 7, 2007 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: . [48] ANDREWS, Robert. Apple Earnings 2: Annual iTunes Store Revenue Grows 35 Percent By Q2 [online]. 2007 , Wed 25 Apr 2007 02:07 PM PST [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . [49] VAN BUSKIRK, Eliot. ITunes Store May Capture One-Quarter of Worldwide Music by 2012 [online]. 2008 , 04.27.08 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . [50] What is a business model? [online]. 2005 , Saturday, November 05, 2005 [cit. 2008-0615]. Dostupný z WWW: . [51] The Business Model [online]. c1999-2007 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . [52] Business model : From Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2008 , 11 June 2008, at 21:51. [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . [53] MALONE, Thomas W., et al. Do Some Business Models Perform Better than Others?. MIT Sloan School of Management, Research Paper No. 4615-06, 2006. Dostupný z WWW: [54] HÁJEK, Dan. Volní a hraví Ohm Square [online]. 2008 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . [55] Hudební průmysl v číslech : Hudební průmysl 1-12 2007 [online]. [2008] [cit. 2008-0615]. Dostupný z WWW: .
88
[56] HUDBA/Mluvené slovo [online]. [2008] [cit. 2008-06-29]. Dostupný z WWW: .
89
