Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta
JAK ZLEPŠIT ZNALOST CIZÍCH JAZYKŮ V ČESKÉ REPUBLICE? ZAVEDENÍM TITULKOVANÝCH POŘADŮ
(P R Á C E S T U D E N T Ů M A G I S T E R S K É H O S T U D I A )
Bc. Tomáš Mlčoch
Počet znaků: 35 979 Kontakt:
[email protected], +420 737 162 531 Číslo bankovního účtu: 51-1985580277/0100 Podpis autora:
Abstrakt Policy paper zkoumá vliv titulkovaných pořadů na úroveň angličtiny v evropských zemích (EU27 bez Velké Británie a Irska, kde je angličtina oficiálním jazykem) v porovnání s dabovanými. Pomocí ekonometrické analýzy (OLS) ukazuji, že titulky mají vysoce významný vliv (p-hodnota<0,013) na lepší úroveň angličtiny obyvatel země ve všech různých specifikacích. Země s titulky tak mají od 42,2 do 48,7% lepší úroveň schopnosti dorozumět se anglickým jazykem. Dále jsem pomocí instrumentálních proměnných naznačil, že existuje kauzální vztah od titulkovaných pořadů k vyšší úrovni angličtiny. Ve světle výsledků navrhuji hospodářsko-politické doporučení, která budou motivovat k zavedení titulkovaných programů namísto dabovaných v České republice skrze daňové úlevy, například nižší sazbu daně z příjmu pro televizní stanice vysílající bez dabingu nebo přímé dotace za každý odvysílaný pořad s titulkami. Pokud by se tímto opatřením zvýšila úroveň angličtiny v zemi, znamenalo by to nejspíše lepší uplatnění pracovníků na světovém trhu práce, vyšší produktivitu práce, vyšší atraktivitu země pro zahraniční investice i nárůst turistického ruchu. Co se týče veřejnoprávní televize, ta by ve veřejném zájmu mohla titulkované pořady vysílat povinně, nejen díky potencionálně lepší úrovni angličtiny obyvatel, ale rovněž z nákladových důvodů. Klíčová slova: titulky, dabing, OLS, ekonomie jazyka, lidský kapitál JEL klasifikace: C01, D78, H23, I28, J24
Abstract The policy paper investigates the effect of subtitled TV programs on the level of English in the EU countries (EU27 except Great Britain and Ireland where is English as an official language) in comparison with the dubbed ones. I show, using econometric analysis (OLS), that subtitles have a very significant and positive impact (p-value<0,013) on the level of inhabitants’ English in all various specifications. People in the countries which broadcast with subtitles have from 42,2% to 48,7% higher ability to communicate in English. Next, I suggest,(using instrumental variables) that there a exist causal relationship from subtitled programs to higher level of English. In the light of these results, I propose the policy recommendations which will motivate to the introduction of subtitles instead of dubbing in the Czech Republic, e.g. lower income tax for televisions broadcasting with subtitles or direct subsidies for every broadcasted program with subtitles. If the level of English increased by these measures, it would mean better assertion of workers on the world labor market, higher labor productivity, higher attractiveness of a country for foreign investment and an increase of tourism. The Czech television could, in the public interest, broadcast subtitled programs mandatorily – not only because of the potentially higher level of resident’s English but also from cost reasons. Key words: subtitles, dubbing, OLS, economics of language, human capital JEL classification: C01, D78, H23, I28, J24
1 Úvod Protože český jazyk nepatří mezi světové jazyky (10,5 milionu v ČR a přibližně 1 mil v severní Americe (1) vs. 1,5 mld obyvatel mluvící anglickým jazykem),1 je pro obyvatele České republiky, kteří se chtějí uplatnit na mezinárodně integrovaném trhu práce, nezbytná schopnost komunikace v cizím jazyce. Přesto obyvatelé ČR nevynikají ve schopnostech dorozumět se cizí řečí (např. schopnost dorozumět se v AJ má podle studie Eurobarometer 386 (5) pouze 27% obyvatel, pp. 23), což jim brání v lepším uplatnění nejen na evropském trhu práce. Jedním z viníků je podprůměrný vzdělávací systém,2 patrně také vliv povinného ruského jazyka namísto anglického na základních školách v době komunismu a odlišnost anglického (románského/anglosaského) jazyka od českého. Možnou cestou ke zlepšení znalosti např. angličtiny se jeví titulkování zahraničních televizních pořadů namísto současného dabování. Schopnost dorozumět se anglicky (schopnost konverzovat) v zemích, kde televize využívají pouze titulků, je skutečně nepoměrně vyšší, např. Nizozemí 90%, Švédsko 86%, Dánsko 86% nebo Finsko 70%. Tento trend potvrzuji pomocí ekonometrického modelu ve třetí části, kdy titulky mají statisticky významný vliv na úroveň angličtiny v dané zemi, přesněji, země s titulky mají o 44% lepší úroveň angličtiny. Jazyková znalost je bezpochyby investicí do lidského kapitálu, který následně zvyšuje produktivitu práce (Grin 2003). Pokud budeme nahlížet na jazykovou znalost tímto způsobem, existuje hned několik důvodů, zejména tržních selhání, pro hospodářsko-politické doporučení zavést titulkované pořady, které povedou k vyšší znalosti cizího jazyka. Těmito důvody jsou zejména existence externalit ze znalosti cizího jazyka, např. ve formě nižší nezaměstnanosti, vyšších mezd plynoucích z vyšší produktivity a tedy vyššímu výběru daně, vyšší atraktivity země pro zahraniční investory či turisty. Dále je to nedostatečná znalost výhod ze znalosti jazyka (zejména u dětí). Jelikož náklady na vytvoření titulků jsou nižší než dabování a současně existují tržní selhání, mohly by se titulkované pořady vysílat povinně na veřejnoprávní televizi. Neveřejnoprávní televize by se mohly motivovat za pomoci daňových úlev nebo dotací, popřípadě dotacemi na vznik titulků samotných. Rovněž, pokud by došlo ke vzájemné shodě na minimálním počtu 1
The Future of English (2000), studie vypracovaná The British Council. Přesněji je přibližně 375 milionů lidí, kteří mají angličtinu jako svůj první jazyk, dalších 375 milionů, kteří ji mají jako druhý jazyk často v oblastech dříve kolonizovaných Angličany, též nazývaný jako „Administrativní jazyk“ (například Indie, Quebecká oblast v Kanadě, aj.) a 750 milionů, kteří se učí angličtinu jako cizí jazyk. 2 Dle programu pro mezinárodní zhodnocení studentů PISA (Program for International Student Assessment) provedeného organizací OECD v roce 2009 je Česká republika na 27. místě z 35 zkoumaných zemí.
4
titulkovaných pořadů (levnější alternativa k dabování), které budou následně externě vynucovány např. Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, mohl by se počet titulkovaných programů zvýšit i touto cestou.3
2 Současná politika titulků a dabingu V České republice je tradicí dabovat filmy, přestože ČR není populací velká země, jako např. Německo, Itálie nebo Francie a tedy náklady se nerozdělí mezi tak velký počet obyvatel.4 Do nedávné doby bylo dabováno prakticky 100% zahraničních pořadů, vyjma filmového klubu či filmů pro „náročné diváky“ na veřejnoprávní ČT2. Přibližně před rokem však spustila televizní stanice Prima Cool (soukromá, avšak bez poplatku dostupná televize) některé velmi populární americké pořady titulkované (The Big Bang Theory, How I Met Your Mother nebo Futurama), avšak v nepopulární odpolední časy (přibližně v 16 až 18h). Co se týče kabelové televize, zde existuje možnost sledovat některé pořady, jak v češtině, tak i v originále, ale ne na všech programech; avšak majoritu na trhu má klasická nekabelová (terestriální) televize, protože variabilní náklady celoplošného vysílání jsou nepoměrně nižší než u kabelové televize. Protože veřejnoprávní televize neusiluje v první řadě o financování reklamou, která je pouze 15% z celkových výnosů (2), je zajímavostí, že se i zde všechny pořady dabují (i velmi málo sledované), ačkoli by se tak mohli ušetřit prostředky daňových poplatníků. Jedním z důvodů je zřejmě možná obava o ztrátu sledovanosti a tedy ztrátu i z částečných příjmů z reklamy. Druhým důvodem je možná lobby dabingu (herecká asociace), která se může snažit prosazovat svůj zájem na úkor daňových poplatníků.5
3
V současnosti si všichni vybírají dabing, který je však dražší než titulky, proto by mohlo dojít k vzájemné shodě právě při externím vynucení. Podobné případy můžeme nalézt při zavedení helem v NHL, znečišťování veřejných prostranství nebo zda jezdit na silnici vpravo nebo vlevo Schelling (1973). 4 Podobně na tom jsou i další post-sovětské republiky jako Maďarsko, Polsko, Slovensko aj. Možným důvodem, proč tomu tak je, je skutečnost, že v komunistickém režimu ceny často neplnili svoji informační funkci a i přes dražší náklady na výrobu se tento statek produkoval. 5 Dalším možným “zaštiťovacím” důvodem může být patriotická snaha o propagaci českého jazyka a zabránění jeho úpadku.
5
3 Proč je změna legislativy důležitá? 3.1 Ekonomie jazyka „Věřím, že co nejvíce odlišuje ekonomii, jako obor od ostatních oborů ve společenských vědách, není její předmět zkoumání, ale její přístup. […] Tvrdím, že ekonomický přístup je jedinečně silný, protože je schopen integrovat širokou škálu lidského chování.“6 Gary Becker
Schopnost dorozumět se mateřskou řečí (ať už psanou či mluvenou formou) je esenciální ve velké většině zaměstnání. Nicméně u druhého (cizího) jazyka již není nutnost znalosti zřejmá a je na dané osobě, zda se mu bude či nebude chtít věnovat. Přesto roste důležitost jeho znalosti, faktory jsou především a) pád Berlínské zdi a zvýšený vliv západu ve střední Evropě, b) vyšší migrační toky ve světě, c) vznik Evropské Unie a z ní plynoucí větší pracovní trh, na kterém je možno se uplatnit, d) globalizace (Grin 2003). Česká republika je navíc malou otevřenou ekonomikou závislou na zahraničním obchodě (podíl importu k HDP je 68,5% a exportu 72,5%). Znalost cizího jazyka je investicí do obecného lidského kapitálu, která by spolu s výše uvedenými důvody měla motivovat ke studiu např. angličtiny či němčiny, protože bude v mnoha oborech oceněna vyšší mzdou plynoucí z vyšší produktivity práce.7 Jelikož v současné době sledujeme snížení nákladů na investici do znalosti jazyků (dostupnost zahraničních novin, zpráv a seriálů na internetu), měli by lidé v souladu s Beckerovým modelem (1962) investovat ceteris paribus více. Rovněž znalost cizí řeči může zvýšit socioekonomický status jedince a tím i atraktivitu investice do něj (Grin 2003). Dalším ekonomickým specifikem jazyka je, že – oproti běžným i veřejným statkům – „když více lidí používá nějaký jazyk, tím užitečnějším se stává, při ostatních věcech nezměněných, pro ostatní lidi.“ (Grin 2003, pp. 21). Nicméně v kontextu trhu práce a určité poptávce po bilingválních pracovních musí zvýšená nabídka nutně vést ceteris paribus ke snížení mzdové prémie za tuto vlastnost (alespoň krátkodobě).
6
Becker, Gary S. (1976). The Economic Approach to Human Behavior, Chicago, strana 5. Grin (2003) ukazuje na švýcarských datech, že plynulá znalost angličtiny vede k o 25% vyšším mzdám než u dobré, dobrá znalost o 18% pro muže a 39% pro ženy vyšším mzdám než u základní a základní zvyšuje mzdu o 8,9% pro muže a 18% pro ženy oproti žádné (při zahrnutí relevantních kontrolních proměnných, jako vzdělání, zkušenost, typ práce, věk aj.). Nicméně analýza postrádá diskusi o problému selekce, protože pravděpodobně subjekty se schopností se plynně domluvit budou odlišní od subjektů, kteří hovoří méně, což může významnost analýzy velmi snižovat. 7
6
Jelikož však učení se cizímu jazyku podléhá některým tržním selháním je v tomto procesu silně zapojen i stát. Těmito selháními mohou být například nedostatečná informovanost výhod plynoucí z nízkého věku studentů základních a středních škol (kdy je osvojení jazyka nejefektivnější)8 a např. existence externalit – lepší uplatnění na trhu práce může znamenat nižší nezaměstnanost, anglicky hovořící země může být atraktivnější pro zahraniční investory či turisty.9 Dalším možným důvodem může být i to, že lidé mají často problémy s činnostmi, při nichž jsou náklady neseny ihned, avšak „odměna“ je odložena do budoucnosti (podobně jako snaha zhubnout, přestat kouřit, pravidelně sportovat atd.), protože jejich preference nejsou konstantní v čase, nýbrž vykazují hyperbolické diskontování (orientované do přítomnosti) (Frederick et al. 2002); to může být i případ učení se cizího jazyka, jehož osvojení není okamžité, avšak náklady jsou neseny ihned. 3.2 Úroveň angličtiny v ČR a ekonomie titulků Česká republika se dlouhodobě potýká s problémem nedostatečné znalosti anglického jazyka. Dle studie Eurobarometer č. 386 je schopno dorozumět se anglicky v ČR pouze 27% lidí, což ji ve srovnání zemí Evropské unie staví na děleném 20.-21. místo s Portugalskem. Jako další příčina ovlivňující znalost cizího jazyka se uvádí, zda země má titulkované nebo dabované pořady v televizi (Danan 2005). Jelikož je převážná většina zahraničních pořadů z anglicky mluvících zemí,10 byly by titulkované pořady dalším možným zdrojem pro výuku, procvičení či zdokonalování se v tomto jazyce. Nejprve je však třeba rozlišit investici do lidského kapitálu a spotřebu zábavy tedy užitek z volného času. Jak bylo zmíněno výše, znalost cizího jazyka je investicí do lidského kapitálu. Přesto pokud sledování titulkovaných programů zvyšuje znalost jazyka, má tato činnost jedno specifikum: můžeme na ní pohlížet jako na investici a zároveň jako na spotřebu volného času (podobně jako při provozování sportu, který je zábavou a zároveň zlepšuje zdravotní stav aj.). Je 8
Becker a Murphy (1988) tvrdí, že „[d]ěti jsou neschopné péče samy o sebe během mnoha let jejich fyzického a duševního zrání. Protože jejich duševní vývoj není dostatečný pro jakékoliv kontraktuální dohody, kterých mohou dosáhnout s jejich pečovateli, právo a společenské normy regulují produkování a výchovu dětí…[Zákony] zajišťují povinnou školní docházku…minimální věk svatby.“ (pp. 1, kurzíva moje) „[a proto] [u]suzujeme, že mnoho veřejných akcí dosahuje více efektivních dohod mezi rodiči a dětmi [než soukromé dohody]. (pp. 17, kurzíva moje). 9 Grin (2003) ukazuje na švýcarských datech pro různě hovořící kantony, že sociální míra návratnosti (nad rámec soukromé) je od 6,4 do 13,1% pro muže (pro ženy tyto statistiky nevycházejí významně na 5% hladině). 10 Viz (16) a navíc výroční zpráva ČT tvrdí, že „[v]šechny televizní stanice byly donuceny k zásadním úsporám v oblasti vlastní výroby pořadů a k posilování podílu akvizice zahraničních pořadů na vysílání.“ str. 15 (14).
7
samozřejmé, že titulkované pořady nebudou zvyšovat znalost jazyka vždy, ale jen za určitých okolností: i) určité minimální znalosti cizího jazyka umožňující jeho další rozvoj, ii) určitý minimální denního času stráveného sledováním titulkovaných pořadů či iii) vnímání sledování těchto pořadů jako zábavu. Subjektu by tak tímto způsobem mohla růst produktivita práce při nezměněném množství volného času. Dále, dle Gotlieba (2004) je titulkování také nápomocné při: a) zlepšení čtecích schopností, b) (již zmíněné) zvýšení cizojazyčných dovedností a c) usnadnění levné a jednoduché mezinárodní výměny programů. Pokud by titulkované programy byly populární11 např. mezi středoškolskými studenty, mohl by vzniknout sociální tlak ohledně znalosti anglického jazyka (protože by s ním byli studenti často konfrontováni), čímž by mohla znalost angličtiny ještě vzrůst. TABULKA I
Uroven_AJ PISA Educ_index Podobne Titulky University Post-komunist Populace Národní cítění
Průměr 0,5 488,6 0,9564 0,52 0,48 33,62 0,4 1,74E+07 1,74
Popisné statistiky Medián Směr. odch. 0,46 0,228 490 25 0,964 0,027 1 0,51 0 0,51 34,8 9,88 0 0,5 9340682 2,25E+07 1,69 0,29
Min 0,2 426 0,887 0 0 18,1 0 414372 1,253
Max 0,9 544 0,993 1 1 46,1 1 8,18E+07 2,312
3.3 Použitá Data Ke zkoumání hypotézy, zda jsou titulky faktorem zlepšující znalost angličtiny obyvatel, přistoupím pomocí regresní analýzy na datech z EU (OLS). V Tabulce I jsou souhrnné deskriptivní statistiky použitých proměnných, z vzorku jsou vyjmuty Velká Británie a Irsko, kde je angličtina oficiálním jazykem. Úroveň angličtiny je měřena pomocí dotazníkového šetření studie Eurobarometer č. 386 (2012); přesněji, respondentům byla položena otázka: „Jazyky, kterými mluvíte tak dobře, abyste byli schopni mít konverzaci.“ (pp. 21). 48% zemí 11
Protože výroba titulků je jistě mnohem rychlejší a snadnější nežli výroba dabovaných programů, televize by mohla dávat aktuální díly například zahraničních a velmi populárních seriálů.
8
má titulkované programy a 52% zemí je má dabované (12). Dále, PISA (Programme for International Student Assessment pod OECD) měří úroveň školství v dané zemi pomocí testování studentů (15,3 až 16,2 let) ve třech hlavních oblastech a to čtenářská gramotnost, matematika, věda (nejnovější data jsou za rok 2009). Maximální výsledek každé části je 600, z těchto tří částí se poté vypočítá prostý průměr. Pokud přijmeme zjednodušující předpoklad, že je inteligence ve všech zemích stejná,12 můžeme použít ukazatel PISA jako úroveň školství v dané zemi, které může následně ovlivnit úroveň angličtiny díky lepší a efektivnější výuce. Education index (EI), vydávaný Spojenými Národy, který je jednou ze tří částí Human Development Indexu, měří kvalitu vzdělávání v dané zemi, avšak není měřena přímo testováním, ale nepřímými faktory jako jsou gramotnost a počet zapsaných studentů ve všech třech stupních studia, proto je oproti indexu PISA méně vypovídajícím ukazatelem. Jeho maximální možnou hodnotou je 100%, tedy 1. Parametr University měří počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi jako poměr k ostatní populaci. Dále používám dummy proměnnou podobnost jazyka, kdy jazyky jako Italština, Španělština, Němčina či Francouzština jsou podobnější angličtině než slovanské jazyky a tudíž snáz naučitelné.13 V neposlední řadě používám dummy proměnnou pro post-komunistické země (jako ČR, Slovensko, Bulharsko aj.), které byly pod velkým vlivem Sovětského svazu, díky čemuž se ve školách povinně vyučovala ruština namísto dnešní angličtiny. Pro účely dvoustupňové regrese na prokázání kauzality dále používám proměnné populace (zdroj Eurostat) a národní cítění. Proměnná populace a národní cítění vysvětlují výskyt dabovaných pořadů, ale nevysvětlují (nebo jen ve velmi malé míře) úroveň jazyka v dané zemi. U populace jsou hlavním vysvětlením nižší jednotkové náklady na vznik titulků při vyšší populaci. Co se týče národního cítění, tak vyšší nacionalismus povede pravděpodobně k vyšší nechuti sledovat pořady v cizím znění. Národní cítění je získáno na základě studie World Value Survey, přesněji otázky, která je položena v originálním českém překladu takto: „Jak jste hrdý (hrdá) na to, že jste občanem (občankou) České republiky?” a možné odpovědi jsou 1) velmi hrdý/á, 2) dosti hrdý/á, 3) ne moc hrdý/á, 4) vůbec ne hrdý/á, přičemž je z poměrů sestaven vážený aritmetický průměr (od 1 do 4).
12
Přesto existují studie, např. Lynn, Vanhanen (2002), které ukazují, že inteligence měřená pomocí IQ se mírně liší mezi zeměmi. 13 Naučitelnost cizích jazyků pro anglicky mluvící obyvatele měří studie americký Foreign Service Institute (přehled např. (6)) pomocí doby, za jakou je možno si osvojit cizí, v tomto případě anglický, jazyk. U románských jazyků nebo němčiny je doba přibližně 600hodin, naproti tomu u slovanských nebo ugrofinských jazyků je doba znatelně delší, přes 1000 hodin.
9
3.4 Výsledky regresí Před samotným provedením regresní analýzy jsem v první fázi ověřil, zda je úroveň angličtiny jiná v zemích s titulky nebo bez nich pomocí hypotézy o shodě dvou středních hodnot. (Pro ilustraci, Graf I ukazuje aktuální a vyrovnané hodnot mezi úrovní angličtiny a existencí titulků v zemi.) Skupina bez titulků měla průměrnou znalost angličtiny 37% a naproti tomu s titulky 64%, thodnota je -3,62 (p-hodnota 0,0007). Na první pohled je vidět, že země s titulkovanými programy schopnost
mají
vyšší
dorozumět
se
anglicky. Přesto je třeba do modelu proměnné,
vpravit čím
kontrolní se
bude
zabývat regresní analýza níže.
Tabulka II ukazuje výsledky regrese s dvěma variacemi proměnných týkajících se vzdělanosti v zemi (buď s EI nebo s PISA). Nejzajímavějším výsledkem však je, že Titulky jsou statisticky významné na hladině p<0,013 ve všech specifikacích (kromě 2SLS); přesněji země, které mají titulkované pořady, mají úroveň angličtiny od 42,2 do 48,7% vyšší než země s dabingem. Dummy proměnné post-komunistické země a podobnost jazyka nepoužívám v regresi společně, protože 9 z 10 postkomunistických zemí nemá podobný jazyk s angličtinou, což značí téměř perfektní korelaci v tomto datovém sub-vzorku. Dále se, kvůli limitům proměnných EI uvedeným výše (nepřímé měření pomocí gramotnosti a docházky do školy), zaměřím na specifikace [3] a [4].14 Zde je statisticky významná i proměnná postkomunistických zemí s relativně vysokým koeficientem -0,29, tedy pokud je země z této oblasti, má o 29% nižší úroveň angličtiny ceteris paribus. To může být způsobeno silným vlivem Sovětského Svazu a povinné ruštiny ve školách namísto dnešní angličtiny. Další proměnné nevycházejí statisticky významně, což může být způsobeno velmi malým počtem pozorování. Nicméně lze vidět, že podobnost jazyka má pozitivní vliv na úroveň jazyka, 14
Proměnné týkající se úrovně vzdělání (Education index a PISA) nepoužívám najednou v jedné regresi z důvodů relativně vysoké korelace mezi nimi (korelační koef. 0,65) a také protože obě vysvětlují podobné skutečnosti.
10
stejně jako počet universitních studentů v zemi. Rovněž úroveň středního školství (měřeno PISA) má pozitivní vliv.
log Uroven AJ Titulky Podobne log Education index log University
OLS [1] 0,476*** (0,007) 0,187 (0,239) 0,692 (0,841) 0,377 (0,244)
log PISA Post-komunist Konstanta R2 N
-2,399*** (0,056) 0,463 25
TABULKA II OLS OLS [2] [3] 0,422*** 0,487*** (0,013) (0,005) 0,193 (0,209) 0,281 (0,932) 0,273 0,270 (0,372) (0,352) 1,698 (0,323) -0,310*** (0,066) -1,808 -12,577 (0,122) (0,220) 0,515 0,488 25 25
OLS [4] 0,436*** (0,009)
2SLS [5] 0,467*** (0,042)
0,196 (0,484) 1,146 (0,492) -0,293*** (0,079) -8,663 (0,384) 0,526 25
0,184 (0,468) 1,200 (0,423) -0,283*(*) (0,060) -8,997 (0,313) 0,5248 25
Poznámky: Titulky instrumentovány pomocí Populace. První krok regrese: Titulky = 1,65*** - 9,82e09*Populace*** - 0,5733*Národní cítění. Durbinovo score (s p=0,86) a Wu-Hausman test (s p=0,88) nezamítli nulovou hypotézu o exogenitě proměnné; 2SLS rovněž splňuje test „overidentifying restrictions“ měřící validitu instrumentálních proměnných (Sarganovo score p=0,19 a Bassmanovo chi2 p=0,24). P-hodnoty v závorkách; ***, **, * významnost na 1, 5 and 10% hladině.
Z těchto výsledků však vyvstává otázka, zda jde kauzalita od titulků v dané zemi k lepší angličtině (skrze výše popsaný mechanismus) nebo zda je naopak vliv od lepší angličtiny k titulkům v zemi – například protože lidem v lépe anglicky mluvících zemích tolik nevadí tento cizí jazyk, jsou na něj historicky zvyklí a nezvýšili by tak poptávku po dabovaných filmech; nebo jednoduše tyto státy více reagují na cenu. Pro ověření kauzality používám metodu Two Stage Least Squares (Dvoustupňovou regresi), kdy v prvním kroku použiji instrumentální proměnnou populaci a národní cítění, které negativně korelují s výskytem titulků (korelační koeficient -0,47 a -0,34)15 avšak nekorelují přílišně s úrovní angličtiny
15
To je v souladu s výše uvedenou myšlenkou, že jsou titulky v menší populaci relativně dražší. Podobně se uvádí tzv. FISG group v Evropě (Francie, Itálie, Španělsko a Německo), které jsou tradiční svými dabovanými programy. Nicméně Danan (1991) ukazuje, že důvody nemusí být nejen nízké náklady na výrobu, ale také
11
(korelační koeficient 0,23 a -0,14). V druhém kroku odhadnu stejnou regresní rovnici jako v (4), avšak s již odhadnutými titulkami pomocí populace a národního cítění z prvního kroku. Pro test endogenity v modelu používám Durbinovo score a Wu-Hausmanův test. Obě statistiky vyvrací existenci endogenity v modelu. Rovněž provádím test „overidentifying restrictions“, který měří validitu instrumentálních proměnných. Z těchto výsledků plyne, že titulky vedou k vyšší schopnosti dorozumět se anglicky v zemi a jelikož se zdají být levnější alternativou k dabovaným programům, nabízí se změna legislativy či hospodářské opatření právě ve prospěch titulků. 4 Konkrétní návrh změny legislativy Empirické výsledky ukazují, že země s titulkovanými programy mají lepší anglické schopnosti. Přesto studie Mitterera McQueena (2009) naznačuje, že titulky v domácí řeči nepomáhají příliš v rozvoji vnímání mluveného projevu oproti titulkům v originální řeči (studie však zkoumá již pokročilé uživatele angličtiny a měří pouze přízvuk). Nicméně např. Danan (2004) dokazuje, že právě titulky vedou k většímu porozumění dané řeči a mohou rozvinout jazykové dovednosti jedince. Ve světle těchto studií, které dodatečně podporují výsledky regresí, se pokusím navrhnout dvě hlavní řešení, která by mohla vést k zavedení titulkovaných programů. 4.1 First-best option V duchu libertariánského paternalismu Sunsteina a Thalera (2003) by bylo nejlepším řešením neodebrat lidem možnost volby, ale pouze vytvořit design volby (zvýšit nepatrně např. její transakční náklady) tak, aby se zvýšilo sledování titulkovaných originálů a potažmo zvýšení schopnosti domluvit se anglicky (Thaler, Sunstein 2008). V současné době existují technologie, které umožňují sledovat program v originále (na veřejně přístupných televizích), bohužel je však tato možnost málo využívána a často nefunguje. Taktéž tam nejsou titulky, ale pouze originální znění. Jelikož lidé prokazují chybu statutu-quo (Kahneman et al. 1991), tedy přilnou k původní volbě a neradi ji mění, návrh by mohl stanovovat povinně titulkované pořady v originále, avšak s možností si přepnout na dabovaný program. Pokud by již byly titulky povinně jako první volba, nabízela by se otázka ze strany veřejnoprávní televize, jestli nezačít zpoplatňovat dabované programy, které jsou nutně dražší ideologické pramenící z nacionalismu daných zemí, ať již tradičně ve Francii nebo zavedené za Hitlerovského Německa, Frankova režimu ve Španělsku nebo Mussolliniho Itálii.
12
než titulkované. Toto opatření by se dalo provést skrze povinně placené roční poplatky za televizi a ti, kteří by sledovali jen nedabovanou ČT, by platili nižší poplatky než ti s dabovanou. Co se týče České televize, tak by se dokonce dalo uvažovat o zavedení titulkovaných pořadů povinně bez možnosti dabovaných z nákladových důvodů a rovněž protože, jak jsem uvedl výše, veřejnoprávní stanice byly donuceny k úsporám a tedy ke zvýšení podílu získání zahraničních programů (na úkor vlastní a dražší produkce). Titulkované programy by mohly přinést rostoucí úsporu. 4.2 Second-best option V této části přistoupím k návrhu, který bude navrhovat úpravu legislativy tak, aby silněji motivovala k implementaci titulkovaných programů. Jedním z takovýchto řešení by mohly být daňové úlevy pro televizní programy, které zavedou titulkované programy bez možnosti dabingu. Tyto úlevy by měly do jisté míry kompenzovat sníženou sledovanost (pokud by tato skutečnost nastala) a tedy nižší výnosy z reklamy. Televizní společnost by měla dvojí motivaci proč zavést titulkované programy, jednak nižší náklady titulků oproti dabingu a nově i daňové zvýhodnění.16 Následně by například stát (skrze informační kampaň) nebo neziskové organizace poukázaly na výhody titulkovaných programů oproti dabovaným a snažily se zacílit nejen na mladou generaci, která má často k titulkovaným pořadům nejvřelejší vztah. Zejména by bylo třeba opatření dostatečně vysvětlit veřejnosti, aby se návrh nesetkal s přímým odmítnutím. Ačkoli je pro většinu lidí dabing v ČR přirozený a pravděpodobně odráží preference části obyvatel (které však mohou být závislé na cestě (path dependent) z dřívější doby komunismu), je ekonomicky mnohem náročnější než výroba titulků, zejména s rostoucími mzdovými náklady. Je proto možné, že televizní společnosti by si přály vysílat titulkované programy, ale samy od sebe to neudělají; podobně jako v roce 1969 hokejoví hráči americké NHL tvrdili, že nechtějí nosit helmu, přestože všichni následně souhlasili s tím, aby liga toto pravidlo zavedla (Schelling 1973). Situaci si můžeme znázornit herně-teoreticky pomocí výplatní matice. Ordinální preference hráčů jsou následující. Každému hráči přinese největší užitek, pokud on bude vysílat 16
Přesná výše daňové úlevy by se odvíjela od buď ad hoc od cost-benefit analýzy pro každý program a čas nebo na základě one-size-fits-all úlevy.
13
dabované pořady a konkurent titulkované (lidé se ze zvyku budou radši dívat na dabované programy, čímž dosáhneme vyšší sledovanosti má konkurent). Druhou nejlepší volbou je, když oba hráči vysílají titulkované pořady (stejné výnosy jako když oba dabují, ale s nižšími náklady). Třetí volbou je situace, když oba dabují. Nejhorší situací tedy je, když hráč vysílá titulkované pořady a konkurent dabované. Situace Dabing-Dabing je tedy Nashovou rovnováhou a Dabing je rovněž dominantní stragegií. Proto by například povinný minimální počet externě vynucených titulkovaných programů mohl vést ke vzájemné shodě mezi televizními stanicemi a zvýšení jak jejich užitku (zisku) z nižších nákladů při stejné sledovanosti. Následně by se tímto opatřením zlepšila úroveň anglického jazyka uživatelů. VÝPLATNÍ MATICE TV Nova Titulky
Dabing
Titulky
3,3
1,4
Dabing
4,1
2,2
TV Prima
5 Závěr a diskuse Policy paper se zabývá změnou legislativy na poli dabování a titulkování programů, která by pomohla ve větší míře motivovat k vysílání titulkovaných programů. Jelikož z empirické analýzy ve třetí části jasně vyplývá, že země s titulkovanými programy mají lepší úroveň anglického jazyka, změna legislativy by tak následně (zprostředkovaně) zvýšila úroveň AJ v zemi a tedy i zvýšila uplatnění občanů na světovém trhu práce a jejich produktivitu práce. Pomocí instrumentálních proměnných populace a národní cítění poukazuji i na možný kauzální vztah od titulků k vyšší úrovni angličtiny. Nicméně pro zvýšení predikční síly a robustnosti analýzy by bylo potřeba získat vyšší počet pozorování například použitím panelových dat. Přímý návrh legislativní změny by mohl vypadat následovně. Dle neoficiálních zdrojů byl zisk dvou největších provozovatelů soukromé televize (TV Nova a TV Prima) celkem
14
přibližně 400 milionů v roce 2010 a přibližně 600 milionů o rok později.17 Pokud by se těmto společnostem snížila daň z příjmu z 19% na 12%, stát by na daních vybral přibližně o 42 milionů méně, což by byl hlavní náklad. Nicméně v delším časovém horizontu by se projevily výše zmíněné pozitivní efekty a stát by vybral v celkovém důsledku na daních více. Další možností jak motivovat k záměně dabovaných pořadů za titulkované jsou přímé dotace za každý odvysílaný pořad. Pokud by nebyly příliš vysoké administrativní náklady, bylo by vhodné vytvořit určité „pravidlo“ pro výpočet dané dotace zejména na základě sledovanosti daných pořadů a jejich vysílacího času. Jako proxy (zástupnou proměnnou) pro výpočet by mohly být použity náklady na reklamy v dané časy, pokud by samozřejmě byly televizní společnosti tyto částečně důvěrné informace zveřejnit. Není pochyb, že současná úroveň anglického jazyka v České republice je nedostatečná v porovnání s ostatními zeměmi EU, proto ve světle uvedených argumentů doporučuji zavést jedno z výše zmíněných hospodářsko-politických opatření, které by napomohlo zlepšit situaci a které by nejlépe splňovalo kritérium efektivnosti (cost-benefit analýzy). Jako druhé a neméně důležité kritérium by měla být brána v potaz velikost státního zásahu, co do omezení svobodného vysílání a nakládání s podnikatelskými prostředky. Tuto možnost jistě nejlépe splňuje vzájemná shoda televizních stanic na minimálním počtu titulkovaných pořadů. Závěrem tedy, pokud je Česká republika považována za malou otevřenou ekonomiku, která je silně zapojena v mezinárodním obchodě s ostatními zeměmi, je žádoucí, aby bylo obyvatelstvo schopné domluvit se zahraničními partnery (a to nejen anglicky).
17
Bohužel existují pouze neoficiální zdroje (9, 17). 15
Zdroje Becker, S., G. „Investment in Human Capital: A Theoretical Analysis.“ Journal of Political Economy 70(1962): 9-49. Becker, S., G., Murphy, M., K. „The Family and the State.“ Journal of Law and Economics 31(1988): 1-18. Danan, M. „Captioning and Subtitling: Undervalued Language Learning Strategies.“ Meta 49(2004): 67-77. Danan, M. „Dubbing and an Expression of Nationalism.“ Meta 36(1991): 606-614. Frederick, S., Loewenstein, G., O’Donoghue, T. „Time Discounting and Time Preference: A Critical Review.“ Journal of Economic Literature 40(2002): 351-401. Gotlieb, H. „Language-political implications of subtitling.“ Topics in Audiovisual Translation (ed. Orero P) 56(2004): 83-100. Grin, F. „Language Planning and Economics.“ Current Issues in Language Planning 4(2003): 1-66). Kahneman, D., Knetsch, L., J., Thaler, H., R. „Anomalies: The endowment effect, loss aversion, and status quo bias.“ The Journal of Economic Perspectives 5 (1991): 193206. Lynn, R., Vanhanen, T. IQ and the wealth of nations. Praeger Publishers, Westport 2002. Mitterer, H., McQueen M., J. „Foreign Subtitles Help but Native-Language Subtitles Harm Foreign Speech Perception.“ PLoS ONE 4 no. 11(2009): 1-5. Schelling, C., T. „Hockey Helmets, Concealed Weapons, and Daylight Savings: A Study of Binary Choices with Externalities.“ Journal of Conflict Resolution 17(1973): 381-428. Thaler, H., R., Sunstein, R., C. „Libertarian Paternalism.“ The American Economic Review 93(2003): 175-179. Thaler, H., R., Sunstein, R., C. Nudge. Improving Decisions About Health, Wealth, and Happiness: Yale University Press, New Haven & London, 2008. Internetové zdroje (1) Czech Language History. Foreign Translations. Online [http://www.foreigntranslations.com/languages/czech-translation/czech-language-history/] k 21. 1.2013. (2) Česká televize, hospodaření a finanční situace. Online [http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/hospodareni-a-financni-situace/hospodarsky-vysledek/] k 21.1.2013. (3) Eurostat, Tertiary Educational Attainment – total. Online [http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020 _41&plugin=0] k 21.1.2013. (4) Eurostat, Population. Online [http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/population/data/database] k 21.1.2013. (5) Europeans and Their Languages. Special Eurobarometer publication n. 386, Report. Online [http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_386_en.pdf] k 21.1.2013. (6) Effective Language Learning, Language Difficulty Ranking. Online [http://www.effectivelanguagelearning.com/language-guide/language-difficulty] k 21.1.2012.
16
(7) Film Reference, Dubbing and Subtitling. Online [http://www.filmreference.com/encyclopedia/Criticism-Ideology/Dubbing-and-SubtitlingTHE-DUBBING-AND-SUBTITLING-INDUSTRIES.html] k 21. l.2013. (8) Graddol David. „The Future of English? A guide to forecasting the popularity of the English langure in the 21st century.“ The British Council. Online [http://www.lingue.uniurb.it/lingue/matdid/rossi/2012-13/LinAZ_I_anno/The_Future_of_English_-_David_Graddol.pdf] k 21.1.2013. (9) Mediaguru. Zisk TV Prima. Online [http://www.mediaguru.cz/2012/07/zisk-primy-vlonipres-300-mil-tv-barrandov-v-nizsi-ztrate-180-mil/#.UP19Gx3gnz5] k 21.1.2013. (10) OECD, Programme for International Student Assessment (PISA). Online [http://www.oecd.org/pisa/46643496.pdf] k 21.1.2013. (11) Služby dabingového studia. Barrandovské [http://www.barrandov.cz/clanek/dabing/] k 21.1.2013.
ateliéry.
Online
(12) Study on the use of subtitling. European Comission. Online [http://www.mcu.es/cine/docs/Novedades/Study_on_use_subtitling.pdf] k 21.1.2013. (13) United Nations Development Programme , Human Development Index and its Components. Online [http://hdr.undp.org/en/media/HDR_2011_EN_Table1.pdf] 21.1.2013. (14) Výroční zpráva o činnosti České Televize [http://img8.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/radact/vyrocni_zpravy/zprava2011.pdf?ver=1.03] k 21.1.2013.
v roce
2011.
Online
(15) World Values Survey 1981-2008 Official Aggregate v.20090901, 2009. World Values Survey Association. Online [www.worldvaluessurvey.org] k 21.1.2013. Aggregate File Producer: ASEP/JDS, Madrid. (16) Zahraniční pořady ve vysílání České Televize v roce 2008. Online [http://img9.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/sledovanost/cisla-ovysilani/2008/2008_zahr_porady.pdf] k 21.1.2013. (17) Zisk TV Nova. E15. Online [http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/zisk-novyklesl-na-198-milionu-732629] k 21.1. 2013.
17
