Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství

NEZAMĚSTNANOST MLADÝCH LIDÍ BEZ PRAXE A JEJÍ ŘEŠENÍ POMOCÍ OP LZZ A EFEKTIVNOST TĚCHTO PROJEKTŮ bakalářská práce

Autor: Michaela Špániková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Rok: 2014

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Michaela Špániková V Praze, dne 02. 01. 2014

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Zdence Vostrovské, CSc., za vedení mé bakalářské práce. Zejména za její trpělivost, ochotu a cenné rady, které mi poskytla. Poděkování patří také mé rodině a blízkým za podporu a trpělivost.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá projekty spolufinancovanými Evropským sociálním fondem, které se zaměřují na mladé lidi bez praxe v Praze. Cílem práce je zhodnocení těchto projektů a zjištění, zda finanční zdroje použité na projekty jsou vynakládány efektivně a smysluplně. Předpokladem je, že programy jsou prospěšné a finanční prostředky na ně použité jsou vynaložené efektivně. K hodnocení těchto projektů

bylo

provedeno

dotazníkové

šetření

a

následné

řízené

rozhovory

s projektovými manažery ÚP, MPSV a FDV. Z analýzy informací vyplývá doporučení pro implementační jednotky, které by v dalších programových obdobích měly vycházet ze zkušeností s předchozími projekty a měly by se vyvarovat schvalování projektů, které nepřináší prokazatelné efekty. Klíčová slova: nezaměstnanost, mladí lidé bez práce, trh práce, Evropský sociální fond JEL klasifikace: E240, J210, J640

Abstract This bachelor´s thesis analyzes projects that focus on Prague youth with no work experience. These projects are co-financed by the European Social Fund. The goal of this thesis is to describe projects and determine whether the financial donations are distributed effectively and correctly. The assumption is that all of these projects are beneficial and financials are being used in an efficiently. To evaluace if this assumption is correct two analyzing methods were applied. One was a questionnaire analyzis and the next was interview with the Employment Office, Ministry of Labour and Social Affairs and the Further Education Fund project managers. Analyses of this information leads to recommendation for the implementation subjects. The recommendation includes implementation of the experience from past projects into the future ones to avoid an approval of the projects with no proven effects.

Key words: unemployment, unemployment youth, labour market, European social fund JEL classification: E240, J210, J640

Seznam použitých zkratek MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí ÚP ČR – Úřad práce České republiky FDV – Fond dalšího vzdělávání ILO – International Labour Organization VŠPS – Výběrové šetření pracovních sil EU – Evropská unie ESF – Evropský sociální fond OP LZZ – Operační program lidské zdroje a zaměstnanost RIP – Regionální individuální projekt SÚPM – Společensky účelné pracovní místo VPP – Veřejně prospěšné práce ČSÚ – Český statistický úřad

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 1 1

2

3

Trh práce a lidský kapitál ............................................................................... 3 1.1

Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu práce ........................................ 4

1.2

Lidský kapitál .......................................................................................... 5

Nezaměstnanost .............................................................................................. 6 2.1

Formy nezaměstnanosti ........................................................................... 7

2.2

Měření nezaměstnanosti ........................................................................ 10

2.3

Statistiky nezaměstnanosti .................................................................... 12

Nezaměstnanost absolventů a mladých lidí bez praxe ................................. 15 3.1

Problematika mladých lidí bez praxe do 30 let ..................................... 15

3.2

Statistiky absolventů a mladých lidí bez praxe ..................................... 16

4

Strategie zaměstnanosti v EU ....................................................................... 21

5

Evropský sociální fond ................................................................................. 24

6

5.1

Popis ESF .............................................................................................. 24

5.2

Spolupráce ESF s členskými státy ........................................................ 25

Projekty ESF ................................................................................................. 27 6.1

Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze .......................................... 27

6.2

Vzdělávání a dovednosti pro trh práce .................................................. 29

6.3

Pracovní start pro mladé Pražany .......................................................... 32

6.4

Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání ................................................. 34

6.5

Vzdělání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí ............................................................................................ 40

6.6

Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti..................................... 42

6.7

Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace ................................................ 43

6.8

Praxí k novým zaměstnáním ................................................................. 45

Závěr ................................................................................................................... 52

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností mladých lidí bez praxe. Toto téma se čím dál více dostává do popředí a to především v souvislosti s růstem nezaměstnanosti v Evropské unii. Nedávné události ve Španělsku a v Řecku, kdy nezaměstnanost stoupala raketovou rychlostí, přinutily Evropskou unii k dalším investicím určeným na pomoc členským státům při výkonu jejich aktivních politik zaměstnanosti. Mladí lidé bez praxe jsou jednou z ohrožených skupin na trhu práce a ještě markantněji se to projevuje nyní, když je celý svět zasažen hospodářskou a finanční krizí. Firmy nejen že propouštějí zaměstnance na dobu určitou či na zkrácený úvazek, ale začaly propouštět i své kmenové zaměstnance. Motivace najímat nové, mladé a nezkušené zaměstnance je tedy minimální. Vlastním zaměstnancům firem práce přibývá, nemají čas ani finanční prostředky pro zaučení nové pracovní síly. Aby i ostatní státy nedopadly jako například Řecko, kde je nezaměstnanost mladých lidí více než 50%, Evropská unie se rozhodla zasáhnout pomocí Evropského sociálního fondu a rozhodla se investovat větší částky do této skupiny nezaměstnaných. Nově se nyní rozbíhá několik projektů a další projekty se připravují. Tato práce se nejdříve věnuje základním pojmům, které se váží k této problematice, jako je trh práce, lidský kapitál nebo nezaměstnanost. Dále se již věnuje Evropské strategii zaměstnanosti, Evropskému sociálnímu fondu a konkrétním projektům. Tyto projekty jsou zúženy pouze na ty, které jsou zaměřeny na mladé uchazeče o zaměstnání bez praxe v Praze. V současné době v ČR probíhá 7 projektů a 1 je již ukončený. V první kapitole, týkající se trhu práce a lidského kapitálu, jsou vymezeny základní pojmy a zmíněna obtížnost měření lidského kapitálu. Druhá kapitola je věnována nezaměstnanosti, způsoby jejího měření, jak původní metodikou MPSV, tak tou nejnovější od roku 2013, také metodikou ČSÚ. Dále se tato kapitola věnuje formám nezaměstnanosti a jsou zde uvedeny i některé statistiky. Třetí kapitola je zaměřena již na absolventy a mladé lidi bez praxe na trhu práce. V této části jsou opět vymezeny základní pojmy a překážky, s kterými se tito lidé na trhu práce setkávají. Jsou uvedeny i další statistiky specifikované pro tuto skupinu a to i se zaměřením na Prahu.

1

Čtvrté kapitole již přechází k Evropské unii a věnuje se Strategii zaměstnanosti a jsou zde zmíněny některé z dokumentů, které se věnují zaměstnanosti a koordinaci politik zaměstnanosti. V páté kapitole je popsán Evropský sociální fond jako klíčový finanční nástroj pro realizaci aktivních politik zaměstnanosti, jeho vznik, jeho úlohu, cíle, programy a jiné základní informace. V šesté kapitole se již prolíná teoretická i praktická část práce. U každého zkoumaného projektu jsou nejdříve uvedeny základní charakteristiky, jako je částka schválená k realizaci, popis projektu, cíle projektu a cílové skupiny. Pro následnou analýzu 7 neukončených projektů bylo provedeno dotazníkové šetření, v rámci nějž byli osloveni projektoví manažeři a byly zjištěny podrobnější informace, jako je dosavadní průběh projektu, dosud alokovaná částka nebo zda je průběžně měřena efektivnost. Na závěr jsou přidána vlastní hodnocení jednotlivých projektů. V této poslední kapitole je také uveden již ukončený projekt „Praxí k novým zaměstnáním“, ke kterému mělo být vytvořeno vlastní dotazníkové šetření. Provedení dotazníkového šetření však nebylo nutné. Důvodem bylo, že Úřad práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, již dotazníkové šetření zpracoval. Otázky, které respondentům byly položeny, byly téměř totožné s těmi, které jsem si pro účely analýzy pro tuto bakalářskou práci připravila.

2

1 Trh práce a lidský kapitál Na trhu práce, tak jako na každém jiném trhu, se setkává nabídka s poptávkou. Dochází zde k utváření ceny a ke směně. Tento trh je velmi heterogenní a nedokonalý a to především z důvodu neúplnosti informací, kdy lidé neznají všechny možnosti, kde by se mohli uplatnit a zaměstnavatelé zase nevědí o veškeré pracovní síle, kterou by mohli najmout.1 Je to trh primárního výrobního faktoru, práce, mající svá specifika, ke kterým patří především vázanost práce na člověka. To plyne z toho, že práce je funkce pracovní síly. Každý člověk je jedinečný a má jiné zkušenosti, schopnosti a nadání.2 Na trhu práce se setkávají dva aktéři. Ti, co práci nabízejí (pracovní síla) a ti, co práce poptávají (zaměstnavatelé). Nabízející chtějí efektivně prodat svou pracovní sílu, zatímco poptávající chtějí najít takovou pracovní sílu, která by odpovídala jejich podnikatelskému záměru. Třetím aktérem, který se na trhu práce vyskytuje je stát a ostatní instituce. Ty vytváří různá pravidla a zasahují do vztahu nabízejících a poptávajících.3 Na trhu práce nefungují běžné tržní mechanismy, které by vyrovnávaly nabídku s poptávkou prostřednictvím ceny, v tomto případě mzdy a to z těchto důvodu: 4 

Zaměstnavatelé a zaměstnanci mají rozdílné preference, které se neřídí vždy pouze mzdou, působí zde i jiné faktory a to například prestiž nebo rizikovost povolán.



Firmy mají své kmenové zaměstnance, které si chtějí udržet i když mají vyšší mzdy než by měli nově nastupující zaměstnanci a to z toho důvodu, že by firma musela věnovat další finance a úsilí na vyškolení těchto nových zaměstnanců. Setrvání kmenových zaměstnanců tak způsobuje nižší citlivost mezd na změny v poptávce a nabídce.



Segmentace trhu je zde značná, jejím následkem je snížený vliv konkurence a tím pádem i rozdíly ve mzdách.



Působení odborů a kolektivních vyjednávání posouvá mzdu výše a klesá efektivnost. Působení odborů přináší i riziko růstu inflace.

1

Holman, R., 2010, str. 152-157. Brožová, D., 2012, str. 13. Krebs, V., a kol., 2002, str. 226. 3 Kuchař, P., 2007, str. 111. 4 Krebs, V., a kol., 2002, str. 227-228. 2

3



V neposlední řadě je to působení ze strany státu, kdy stát udává určitá pravidla jako je například minimální mzda, podmínky odchodu do důchodu, pracovní doba, aj.

1.1 Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu práce Nabídka na trhu práce je tvořena samotnými lidmi, kteří si mohou sami zvolit, zda chtějí raději spotřebovávat či mít více volného času a z něj získat užitek. Každý člověk ze své práce pociťuje určitou výši újmy a za tu žádá také odměnu a tou je mzda. Nabídka práce je formována pomocí substitučního a důchodového efektu. Substituční efekt způsobuje, že při růstu mzdy lidé nabízí více své práce, důchodový efekt působí oproti tomu zcela opačně. Lidé při růstu mzdy nabízí méně práce, protože si za svou mzdu mohou koupit více a tak chtějí pracovat méně.5 Poptávka po práci na trhu práce je tvořena objemem vytvořených pracovních míst. Kolik práce bude firma poptávat, záleží na nákladech na dodatečnou jednotku práce (na mzdě). V porovnání s dodatečnými příjmy z této jednotky práce (vyrobený mezní produkt násobený cenou této dodatečné jednotky). Křivka poptávky po práci kopíruje svým tvarem křivku mezního produktu práce a je poptávkou odvozenou, a to od poptávky po zboží a službách.6 Na odvětvovém trhu práce se střetávají poptávka po práci jedné profese s nabídkou práce dané profese. Tržní nabídka nemá totožný tvar jako ta individuální, která vykazuje zpětné zakřivení. Tržní nabídka je v celém svém průběhu rostoucí z důvodu konkurence mezi trhy jednotlivých profesí (někteří lidé jsou totiž schopni se rekvalifikovat, aby mohli pracovat za vyšší mzdu, která je nabízena na jiném odvětvovém trhu). Tržní poptávka má již stejný tvar jako ta individuální a to klesající, klesá však rychleji. Rovnost tržní poptávky a tržní nabídky znamená bod, kde se vytvoří rovnovážná mzda a zaměstnanost. Rovnovážná mzda vyčistí trh práce dané profese. Pokud se cena práce, mzdová sazba, dostane pod svou rovnováhu, vzniká nedostatek pracovních sil. Lidé nechtějí za tak nízkou sazbu pracovat a konkurence mezi zaměstnavateli vyžene mzdy směrem nahoru na jejich rovnovážnou úroveň. Pokud je tomu naopak, mzda je nad svou rovnovážnou úrovní, vzniká nezaměstnanost. Nabídka práce je vyšší než poptávka po ní a konkurence mezi lidmi stlačí mzdy na nižší úroveň a to do doby, 5 6

Brožová, D., 2003, str 17-18. Brožová, D., 2003, str.13-16.

4

než se opět dostanou do svého rovnovážného bodu. Říká se tomu dokonale pružná mzdová sazba. Toto se děje na dokonale konkurenčním trhu práce, kde je práce homogenní, informovanost je dokonalá, mobilita také a neexistují překážky vstupu do profese. Situace jako tato však v realitě často nenastává a to zejména díky zásahům státu nebo odborů.7

1.2 Lidský kapitál Lidé, vstupující na trh práce jsou vybaveni určitými schopnostmi a dispozicemi. Čím vyšší a flexibilnější jejich schopnosti jsou, tím vyšší mají šanci na získání práce. Lidský kapitál je odborným ekonomickým označením pro nějaké schopnosti, znalosti a nadání člověka.8 Ve zprávě OECD publikované v r. 1998 zněla definice lidského kapitálu takto: „Lidský kapitál jsou znalosti, dovednosti, kompetence a další vlastnosti vtělené v jednotlivcích, které jsou významné pro ekonomické aktivity“, později však byla upřesněná v jiné zprávě OECD publikované r. 2001 a to takto: „Lidský kapitál jsou znalosti, dovednosti, kompetence a jiné atributy vtělené v jednotlivcích, které usnadňují vytváření osobního, sociálního a ekonomického blahobytu“.9 Lidský kapitál se s věkem, vyšším vzděláním, absolvováním různých kurzů a s praxí zvyšuje. Jeho úroveň je těžko měřitelná a pro její určení je nejčastějším ukazatelem nejvyšší dosažené vzdělání dospělých v produktivním věku. Situaci různých zemí lze tedy poté srovnat podle podílu lidí s ukončeným středoškolským či vysokoškolským vzděláním.10 Ještě na konci 20. století se úroveň lidského kapitálu v zemích v OECD značně lišila. Ve většině zemí sice více než 60% lidí dosáhlo alespoň středoškolského vzdělání, ale některé státy, jako je například Itálie, Španělsko, Portugalsko či Turecko, evidovaly více než polovinu obyvatel nedosahujících ani této úrovně.11 Úroveň lidského kapitálu je pozitivně korelována s HDP na hlavu.12

7

Brožová, D., 2003, str. 20-31. Brožová, D., 2003, str. 32. 9 OECD Statistics Working Papers 2012/04: Approaches to Measuring the Stock of Human na: www.oecd-ilibrary.org. 10 Sofer, C., 2004, str. 72. 11 Tamtéž. 12 Tamtéž. 8

5

Capital, str. 10, dostupný

2 Nezaměstnanost Nezaměstnanost je jedním z ukazatelů, které nám naznačují, jaká je na trhu práce aktuální situace. Patří mezi základní makroekonomické ukazatele, společně s produktem ekonomiky, inflací a saldem platební bilance. Nezaměstnanost v tržní ekonomice značí konkurenci na trhu práce a ta pomáhá udržovat kvalitu i cenu obchodovatelné služby na vyšší úrovni. Důkazem je i centrálně plánovaná ekonomika, kde je sice plná zaměstnanost, ale produktivita práce je na velmi nízké úrovni.13 Nezaměstnanost je způsobena nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, respektive převisem nabídky. Nezaměstnaný je ten, kdo se uchází o zaměstnání a platí pro něj, že není v pracovním poměru nebo nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, a ani nestuduje a zároveň se zaregistroval na ÚP a požádal o zprostředkování zaměstnání. Tato nezaměstnanost je tzv. registrovaná a i přesto, že předpokládá, že tito lidé chtějí a mohou pracovat, tak zahrnuje i takové lidi, kteří nechtějí pracovat, ale chtějí pobírat podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. Existuje také nezaměstnanost neregistrovaná, kdy se někteří nezaměstnaní neregistrují na úřadu práce.14 Nezaměstnanost má nejen své příčiny, ale také důsledky. Důsledky nezaměstnanosti jsou jak individuální, tak celospolečenské a oba spolu souvisí. Lidé bez práce nepřispívají k výrobě statků a služeb, a tím je snižován i makroekonomický produkt. Nadále je znehodnocován celkový lidský kapitál, protože v nezaměstnanosti není plně využit vzácný výrobní faktor práce, tedy i další výrobní faktory, které jsou na práci závislé. Tím se jejich kvalita snižuje. Jedním z důsledků pro stát je ztráta daňového příjmu a zvyšování výdajů. Pokud lidé nejsou zaměstnaní, nevytváří produkt, firmám se snižuje zisk, ty odvádí menší daně a nezaměstnaní neodvádí státu daně z příjmu. Toto všechno snižuje příjmy státu, ale zároveň jsou zvyšovány výdaje vynakládané na podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky. V neposlední řadě jsou tu individuální dopady, jako je ztráta společenského postavení, znehodnocení svých vlastních investic do lidského kapitálu, psychické dopady a v některých případech až deprese a ztráta sebedůvěry.15

13

Kaczor, P., 2013, str.46. Kotýnková, M., Němec, O., 2003, str. 121. 15 Brožová, D., 2012, str. 241-242. 14

6

2.1 Formy nezaměstnanosti16 2.1.1 Frikční nezaměstnanost Je někdy také označována jako fluktuační nebo normální. Tato nezaměstnanost je na trhu práce přirozená. Je to ekonomický proces napomáhající optimální alokaci výrobního faktoru práce a je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Frikční nezaměstnanost vzniká tehdy, pokud lidé opouští jedno své zaměstnání a hledají jiné, pro ně lepší. Součástí jsou ale i mladí lidé vstupující na trh práce nebo lidé po rodičovské dovolené. Lépe tedy tento druh nezaměstnanosti vystihuje anglické „people between two jobs“. Trvání frikční nezaměstnanosti je dáno převážně časem, který lidé potřebují k vyhledání nového zaměstnání, ale je ovlivněno také štědrostí sociálního systému v dané zemi (pokud jsou dávky v nezaměstnanosti vysoké, lidé nemají tak vysoké nutkání si práci hned najít a naopak). Doba jejího trvání bývá okolo 3 měsíců.

2.1.2 Strukturální nezaměstnanost Tato nezaměstnanost vzniká jako důsledek strukturálních změn v ekonomice, kdy na trhu práce jsou nabízené jiné profese s jinou kvalifikací než ty, které by žádaly firmy. Vzhledem k tomu, že strukturální změny v ekonomikách probíhají (některá odvětví jsou v úpadku a jiná zase prožívají rozkvět) a trh se tedy přirozeně vyvíjí, lze říci, že strukturální nezaměstnanost je nezaměstnaností přirozenou s trváním přibližně 1 rok. V případě strukturální nezaměstnanosti je nízká adaptabilita pracovních sil na požadavky trhu a v rámci strukturální nezaměstnanosti můžeme uvést dvě roviny: 

Kvalifikační rovina – při úpadku jedněch odvětví a rozkvětu druhých odvětví je třeba odlišná kvalifikace pracovní síly. Tato rekvalifikace vyžaduje určitý čas. Je zde také důležitá flexibilita vzdělávacího systému, který by měl pružně reagovat na požadavky trhu.



Regionální rovina – souvisí s mobilitou práce. Stagnující odvětví jsou často v jiných lokalitách než ta vzkvétající. V některých světových oblastech, jako je například USA, lidé nemají se stěhováním či dojížděním za prací problémy. U nás, v České Republice, je tomu

16

Kaczor, P., 2013, str. 55-58. Kotýnková, M., Němec, O., 2003, str. 122-125. Brožová, D., 2012, str. 231-235.

7

ale ve většině případů naopak, ačkoliv situace se poslední dobou zlepšuje. Účinným nástrojem při snižování tohoto druhu nezaměstnanosti je aktivní politika nezaměstnanosti a to konkrétně rekvalifikace či mzdové dotace. Opačným směrem může ale působit jiné pracovní zákonodárství (například ochrana pracovníků při propuštění), nebo nátlak odborů (nedostatečně pružné mzdy směrem dolů).

2.1.3 Cyklická nezaměstnanost Již z názvu je patrné, že je úzce spjata s hospodářským cyklem. Vzniká tehdy, když agregátní poptávka po zboží a službách není postačující pro danou úroveň zaměstnanosti při daných mzdách a produktivitě práce. Vyrobený produkt se dostává pod svůj potenciál, firmy propouštějí své zaměstnance a to má celoplošný dopad na víceméně všechna odvětví (oproti strukturální či sezonní nezaměstnanosti, které se týkají jen některých odvětví nebo jen určitých profesí). Doba trvání je mezi jedním až dvěma lety a ekonomika nemá dostatek pracovních míst. Je tedy třeba vyčkat na období konjunktury, kdy budou vytvořena další volná místa. Částečným řešením této nezaměstnanosti, může být i redukce týdenního fondu pracovní doby, kdy bude nezaměstnanost rovnoměrněji rozložena.

2.1.4 Sezónní nezaměstnanost Pro tento typ nezaměstnanosti je typická pravidelnost sezonních cyklů, kdy kolísá poptávka po práci. Její výhodou je, že je dobře předvídatelná a tak se na ní zaměstnanci i zaměstnavatelé mohou připravit. Někteří sezónně nezaměstnaní to řeší registrací na úřadu práce, jiní přechází dočasně k jiné profesi. Tento typ nezaměstnanosti postihuje nejčastěji pracovníky ve stavebnictví, cestovním ruchu či zemědělství.

2.1.5 Technologická nezaměstnanost Tuto formu nezaměstnanosti, bychom díky její příčině, kterou jsou technické a technologické změny, mohli řadit do strukturální nezaměstnanosti, kdy většinou jedno celé odvětví přechází postupně na nové technologie a více či méně nahrazuje pracovní sílu kapitálem. Souvisí s vědecko-technologickými revolucemi, které jsou přirozeným vývojem vyspělých ekonomik. Možným řešením je mít takovou kvalifikaci, aby bylo možné se uplatnit v profesích, kde je náhrada práce kapitálem velmi problematická. Do značné míry 8

by mohla pomoci i pohotová reflexe vzdělávacího systému podobně jako tomu je u strukturální nezaměstnanosti.

2.1.6 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost má, ze všech druhů nezaměstnanosti, nejhorší dopady na celou ekonomiku. Je nežádoucí a nezdravá a je započítávána do přirozené nezaměstnanosti, kterou zvyšuje. Vzniká samotným fungováním trhů práce, kdy je na pracovní sílu vyvíjen stále větší tlak na přizpůsobení se (přijmout zaměstnání za nižší mzdu, najít alternativní zaměstnání, odstěhovat se či dojíždět za prací). To ale někteří jedinci nejsou schopni a tak se stává, že nepracují delší dobu a tím pádem přichází o pracovní návyky, nevyvíjí se v rámci svého oboru a lidský kapitál se tak postupem času znehodnocuje. Samotné firmy takové pracovníky najímat nechtějí a prohlubují tím tak jejich nechuť k hledání práce. Tímto se z nedobrovolné nezaměstnanosti stává dobrovolná, neboť dlouhodobě nezaměstnaní si časem zvyknou na určitou volnost, zjistí, že se dá, byť skromněji, žít i ze sociálních dávek a přestanou tak vyvíjet úsilí k hledání pracovního uplatnění. Stávají se tzv. odrazenými pracovníky a dochází k tzv. hysterezi na trhu práce. Nejlépe se s touto formou nezaměstnanosti dá bojovat neustálým zvyšováním kvalifikace a ochotou přijmout zaměstnání i za nižší mzdu, třeba jen krátkodobě. Toto je největším problémem u vysoce kvalifikovaných jedinců, kteří nejsou ochotni slevit ze svých, někdy až přehnaných, požadavků o pracovních podmínkách.

2.1.7 Dobrovolná a nedobrovolná Dobrovolně nezaměstnaní jsou takoví jedinci, kteří jsou ochotni pracovat pouze za mzdu, která je vyšší než mzda převládající na trhu práce. Většinou to bývají ti, co před prací preferují pobírání dávek a tak se registrují na úřadech práce. To je typické pro méně

kvalifikované

jedince.

Významným

determinantem

délky

této

nezaměstnanosti je nastavení sociálního systému. V případě, že je doba vyplácení i dávky nízké, tato nezaměstnanost je také nižší. Značnou část těchto nezaměstnaných tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. Nedobrovolná nezaměstnanost je naopak taková, kdy lidé chtějí pracovat a jsou ochotni přijmout i nižší mzdu než je ta, která na trhu práce aktuálně převládá. Tito lidé však práci najít nemohou a to zejména ti, pro které je změna pracovního uplatnění obtížná a nemají alternativní příležitosti. Jednou z příčin této nezaměstnanosti mohou být i odbory vytvářející takové podmínky, které brání poklesu mezd a také stát se 9

stanovenou minimální mzdou. Pokud by tyto mzdové strnulosti směrem dolů neexistovaly, mzdy by mohly klesnout, tato nezaměstnanost by z určité části zmizela a z části by se z ní stala nezaměstnanost dobrovolná. Tu by opět tvořili ti, co nižší mzdu odmítají přijmout.

2.1.8 Podzaměstnanost Někdy na trhu práce nastane taková situace, která některé jedince nutí, aby se nechali zaměstnat pouze dočasně, na zkrácený úvazek nebo na pracovní místo, kde je zapotřebí nižší kvalifikace než ta, kterou daný jedinec disponuje. Záleží ovšem na každém jedinci zvlášť a na jeho flexibilitě. Je to spíše pozitivní projev daného jedince, a pokud je tato podzaměstnanost krátkodobého charakteru a netýká se velkého počtu nezaměstnaných, tak jde spíše o žádoucí stav, který pomáhá vyrovnávat se s recesí. Problémem se však stává tehdy, pokud tito lidé zůstanou na méně kvalifikované pozici a na nižší než požadovaný pracovní úvazek dlouhodobě.

2.1.9 Skrytá nezaměstnanost O této formě nezaměstnanosti hovoříme tehdy, když osoby, které o práci stojí a chtějí být zaměstnány, se neregistrují na příslušných úřadech práce. Tito jedinci pak představují nevyužitý potenciál na trhu práce. Jedná se zejména o starší osoby, které nemohou dlouhodobě najít vhodné zaměstnání, tak volí raději předčasný důchod a dále rodiče na rodičovské dovolené, kteří by na trh práce rádi vstoupili, ale nemají vhodnou příležitost a tak raději setrvávají v situaci, kdy pobírají rodičovský příspěvek.

2.2 Měření nezaměstnanosti17 Míra nezaměstnanosti je jednou z nejvýznamnějších ekonomických veličin a proto je třeba ji sledovat. Ukazatel míry nezaměstnanosti nám pomáhá v relativním měřítku vyjádřit, kolik obyvatel je v danou chvíli bez práce. Ukazatelů je hned několik. V České republice se v současné době používají dva. Jsou

jimi

ukazatel

obecné

míry nezaměstnanosti

a

nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku.

17

Kaczor, P., 2013, str. 46-52. Společná tisková zpráva ČSÚ a MPSV ČR, 2012, dostupný na www.czsu.cz.

10

nově

ukazatel

podílu

Zjednodušeně lze měření nezaměstnanosti naznačit takto: u= (U / U+L) x 100 

u je míra nezaměstnanosti



U je počet nezaměstnaných



L je počet zaměstnaných

L+U je také označováno jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo, to jsou i aktuálně nezaměstnaní jedinci. Přesnější by tedy bylo označení práceschopné obyvatelstvo.

2.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti Tento ukazatel byl původně používán Ministerstvem práce a sociálních věcí a to od 01. 07. 2004 do konce roku 2012. Již od října 2012 byla společně s touto mírou uváděna i nová míra nezaměstnanosti, měřená novou metodikou. Tento ukazatel je počítán jako podíl, kde čitatel je vyjádřením dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tedy těch, kteří jsou v evidenci úřadu práce a jmenovatel je pracovní síla tvořená počtem zaměstnaných z Výběrového šetření pracovních sil (provádí Český statistický úřad formou dotazníků), dále počtem v ČR zaměstnaných občanů EU, počtem v ČR pracujících cizinců ze třetích zemí a počtem dosažitelných uchazečů o zaměstnání evidovaných úřady práce včetně občanů EU.

2.2.2 Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15-64 let Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí ve společné tiskové zprávě dne 07. 11. 2012 uvedli, že se mění dosavadní způsob výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. MPSV bude nově používat ukazatel podílu nezaměstnaných osob ve věku 15-64 let na obyvatelstvu v tomto věku. V čitateli bude počet dosažitelných nezaměstnaných osob v evidencích úřadů práce ve věku 15-64 let a ve jmenovateli bude celkový počet obyvatel České republiky ve stejném věku (obyvatelstvo v produktivním věku). Výsledná míra nezaměstnanosti je dle nové metodiky nižší.

11

Obrázek č. 1 - Srovnání nové a původní metodiky MPSV (leden 2005 - září 2012)

Zdroj: Společná tisková zpráva ČSÚ a MPSV ČR, 2012 [online], [cit. 2013-12-4], dostupný na http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti20121107

2.2.3 Obecná míra nezaměstnanosti Tato míra nezaměstnanosti je vypočítávána Českým statistickým úřadem a to v rámci tzv. Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které vychází z doporučení Eurostatu, Mezinárodní organizace práce ILO. Je počítána stejně, jako původní ukazatel používaný MPSV, avšak počet nezaměstnaných i pracovní síla jsou počítány na základě mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO. Jsou to odhady z VŠPS neodrážející nijak skutečný počet evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce, protože evidence nezaměstnaných neukazuje skutečný počet nezaměstnaných. Na úřadech práce nebývají evidování například bezdomovci nebo i lidé, kteří sice práci hledají, ale na úřadu práce evidováni být nechtějí.

2.3 Statistiky nezaměstnanosti Graf č. 1 ukazuje, jaký byl vývoj registrované nezaměstnanosti v ČR v letech 1997 až 2012. V roce 2004 MPSV přijalo po vstupu do EU novou metodiku výpočtu (viz výše, podkapitola 2.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti). ČR vstoupila do EU 1. května 2004 a v tuto dobu ukazovaly nejaktuálnější informace k 30. 04. 2004 tyto údaje: míra registrované nezaměstnanosti v ČR byla 10,2 %, obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO činila 8,7 % a to za první čtvrtletí roku 2004.18 18

Integrovaný portál MPSV, Informace o počtu nezaměstnaných v ČR k 30. 04. 2004, dostupný na www.portal.mpsv.cz.

12

Graf č. 1 - Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v ČR do roku 1997 do roku 2012 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Původní metodika před vstupem do EU

Nová metodika po vstupu do EU

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012, [online], [cit. 2013-12-4], dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady, vlastní zpracování

Graf č. 2 ukazuje tentýž vývoj registrované nezaměstnanosti se zaměřením na Prahu. Praha byla vždy nejméně postiženým krajem nezaměstnaností, oproti tomu například Ústecký či Moravskoslezský kraj jsou na tom z dlouhodobého hlediska nejhůře. Například v roce 1997, kdy v Praze byla nezaměstnanost pouhých 0,6 %, v kraji Ústeckém to bylo 8,5 % a v kraji Moravskoslezském 6,7 %. V roce vstupu do EU to v Praze bylo 4,3 %, v Ústeckém kraji 17,2 % a v Moravskoslezském kraji 16,9 %.19

19

Integrovaný portál MPSV, Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012, dostupný na www.portal.mpsv.cz.

13

Graf č. 2 - Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Praze od roku 1997 do roku 2012 5,00% 4,50% 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,00% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Původní metodika před vstupem do EU

Nová metodika po vstupu do EU

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012, [online], [cit. 2013-12-4], dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady, vlastní zpracování

14

3 Nezaměstnanost absolventů a mladých lidí bez praxe Na trhu práce existuje několik skupin subjektů, které jsou nezaměstnaností ohrožené více než jiné. Podmínek, které určují uplatnitelnost osob v pracovním procesu, je hned několik. Patří mezi ně například věk, pohlaví, vzdělání, zdravotní stav, určité osobnostní vlastnosti nebo příslušnost k etniku. Tyto vlastnosti zvyšují či snižují šanci na nalezení vhodného uplatnění. Ohrožené skupiny nachází uplatnění jen velmi složitě, jsou více ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností, a pokud zaměstnání nachází, tak je to mnohdy na sekundárním trhu práce. Právě na tyto skupiny by měla být nejvíce zaměřena politika zaměstnanosti a to zejména ta aktivní. Tito lidé musí být stimulováni a motivováni k hledání zaměstnání. Měly by jim být poskytovány vhodně zvolené rekvalifikace tak, aby se tito jedinci přizpůsobili trhu práce a pokud je to nutné, musí být vytvářena společensky účelná pracovní místa. Mezi nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaností patří zejména starší lidé v předdůchodovém věku, matky s dětmi, lidé s nízkým vzděláním, etnické menšiny, imigranti, zdravotně postižení a v neposlední řadě mladí lidé bez praxe.20

3.1 Problematika mladých lidí bez praxe do 30 let Nejvíce zásadním problémem, se kterým se mladí lidé při vstupu na trh práce setkávají, je absence praktických zkušeností. Když si mladí lidé po absolvování školy, ať už základní, střední či vysoké, snaží najít své první zaměstnání, často naráží právě na tento problém. To, že nemají praktické zkušenosti, odrazuje zaměstnavatele od jejich najímání. Dále tito mladí lidé nemají základní pracovní návyky a tak se zaměstnavatelé mnohdy obávají této nejistoty.21 Nemožnost

realizovat

nabyté

znalosti

ještě

prohlubuje

jejich

nízkou

zaměstnatelnost, a čím déle je člověk po ukončení studia bez práce, tím hůře se uplatňuje. Zastarává tím jeho lidský kapitál, do kterého intenzivně několik let investoval. V poslední době je vyvíjen na studenty tlak, aby si našli zaměstnání při studiu. Pokud student pracuje již v době svého vzdělávání, dává tím najevo budoucím zaměstnavatelům, že se dobře identifikuje se svým oborem.22 Také tím zaměstnavateli

20

Buchtová, B., Šmajs, J., Boleloucký, Z. (2013), str. 82. Buchtová, B., Šmajs, J., Boleloucký, Z. (2013), str. 82. 22 Kuchař, P., (2007), str. 147-148. 21

15

signalizují svou potencionální produktivitu, která může být dána také různými kurzy, které student absolvoval nad rámec svého studia. Pokud student po dobu studia nepracoval, zaměstnavatel nemá možnost získat představu o jeho produktivitě a to může vyvolávat také jisté diskriminační znaky při najímání pracovníků.23 Fakt, že podpora v nezaměstnanosti byla dříve snadno dostupná, podpořil vyšší míru nezaměstnanosti absolventů škol. Důležitým opatřením tedy byla novelizace Zákona

o

zaměstnanosti24,

která

mění

podmínky

pro

přiznání

podpory

v nezaměstnanosti tak, že podpora může být přiznána jen těm, kdo v posledních 2 letech alespoň 12 měsíců byli zaměstnaní či vykonávali samostatnou výdělečnou činnost.25

3.2 Statistiky absolventů a mladých lidí bez praxe V níže uvedené tabulce jsou uvedeny počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP v období od 30. 04. 2002 do nejaktuálnějšího období 30. 09. 2013. „Mladiství“ je součet všech evidovaných uchazečů o zaměstnání u ÚP na konci sledovaného období bez vzdělání, s nedokončeným základním vzděláním, se základním vzděláním či praktickou školou. „Absolventi“ je součet evidovaných uchazečů o zaměstnání u ÚP na konci sledovaného období se všemi stupni středního vzdělání a všemi stupni vyššího a vysokoškolského vzdělání. Pro potřeby statistických šetření je na základě dohody mezi MŠMT a MPSV za absolventa považován: „uchazeč o zaměstnání evidovaný na ÚP podle místa jeho trvalého bydliště k určitému datu (30. 04. nebo 30. 09. daného roku), u kterého doba od úspěšného ukončení jeho studia nepřekročila 2 roky“26. Tato definice je však platná až od 01. 01. 2004. Do této doby se za absolventa považoval: „uchazeč, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let – bez ohledu na délku evidence v ÚP“.27 K 30. 09. jsou hodnoty vždy vyšší. Lidé po ukončení studia chtějí mít ještě nějakou dobu volno. Pokud student absolvuje před prázdninami, začíná pak hledat práci až po jejich skončení, což vyžaduje nějaký čas. Zatímco ti, co ukončí studium na začátku roku, většinou hledají práci hned a tak se počet nezaměstnaných snižuje.

23

Zelenka, M., (2008), str. 51. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 25 Kuchař, P., (2007), str. 152. 26 Integrovaný portál MPSV, Definice absolventa pro potřeby na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs. 27 Integrovaný portál MPSV, Definice absolventa pro potřeby na: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs. 24

16

statistického

šetření,

dostupný

statistického

šetření,

dostupný

Vývoj počtu nezaměstnaných mladistvých i absolventů koresponduje s mírou celkové registrované nezaměstnanosti (viz graf č. 1 a graf č. 2 v podkapitole 2.3 Statistiky), kdy se v roce 2006 začala míra nezaměstnanosti i počet nezaměstnaných mladistvých a absolventů snižovat, v letech 2007 a 2008 byly údaje nejnižší a v roce 2009 již opět začaly růst. K 30. 04. 2012, 30. 09. 2012 a k 30. 04. 2013 nejsou ve zdrojových dokumentech uvedeny údaje o absolventech. Tabulka č. 1- Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP

MLADISTVÍ

ABSOLVENTI

CELKEM

Praha

Celkem

Praha

Celkem

Praha

Celkem

k 30.4.2002

235

6712

1597

45068

1832

51780

k 30.9.2002

140

5650

2750

69210

2890

74860

k 30.4.2003

251

6917

1891

45375

2142

52292

k 30.9.2003

131

5652

2805

60200

2936

65852

k 30.4.2004

245

6944

2104

41673

2349

48617

k 30.9.2004

137

5352

2870

52918

3007

58270

k 30.4.2005

181

6202

1355

31157

1536

37359

k 30.9.2005

91

4790

1978

42287

2069

47077

k 30.4.2006

205

5817

1094

27183

1299

33000

k 30.9.2006

113

4624

1586

37058

1699

41682

k 30.4.2007

216

5823

905

19205

1121

25028

k 30.9.2007

110

4454

1233

26734

1343

31188

k 30.4.2008

196

5384

630

13734

826

19118

k 30.9.2008

107

4301

1058

24571

1165

28872

k 30.4.2009

210

5829

658

20888

868

26717

k 30.9.2009

136

4378

1296

33608

1432

37986

k 30.4.2010

251

5731

1211

27043

1462

32774

k 30.9.2010

140

4195

1721

35084

1861

39279

k 30.4.2011

246

5452

1397

26461

1643

31913

k 30.9.2011

125

4080

1510

31223

1635

35303

k 30.4.2012

195

4823

x

x

195

4823

k 30.9.2012

137

3866

x

x

137

3866

k 30.4.2013

195

4645

x

x

195

4645

k 30.9.2013

137

3886

1626

37339

1763

41225

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP, [online], [cit. 2013-12-10], dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo, vlastní zpracování

17

Graf č. 3 znázorňuje celkové počty mladistvých a absolventů v evidenci ÚP, vždy ke konci sledovaného období. Je to grafické vyjádření posledního sloupce tabulky č. 1, které lépe ilustruje, jaký byl vývoj celkového počtu mladistvých a absolventů škol. Stejně jako v předchozí tabulce chybí hodnoty za období 30.04.2012, 30.09.2012 a 20.04.2013. Lze však říci, že celkový počet mladistvých a absolventů v evidenci ÚP od roku 2002 stále klesal až do roku 2009, kdy opět začal růst, ovšem jen mírně. Graf č. 3 – Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP v ČR

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 k 30.4.2002 k 30.9.2002 k 30.4.2003 k 30.9.2003 k 30.4.2004 k 30.9.2004 k 30.4.2005 k 30.9.2005 k 30.4.2006 k 30.9.2006 k 30.4.2007 k 30.9.2007 k 30.4.2008 k 30.9.2008 k 30.4.2009 k 30.9.2009 k 30.4.2010 k 30.9.2010 k 30.4.2011 k 30.9.2011 k 30.4.2012 k 30.9.2012 k 30.4.2013 k 30.9.2013

0

Celkový počet mladistvých a absolventů v evidenci ÚP

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP, [online], [cit. 2013-12-10], dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo, vlastní zpracování

V tabulce č. 2 jsou uvedeny počty nezaměstnaných absolventů a mladistvých v evidenci ÚP vždy k 30. dubnu a 30. září. Čísla celkového počtu nezaměstnaných se odlišují od čísel v tabulce č. 1, a to z důvodu jiné definice mladistvých pro účely těchto výpočtů28. Dále je v tabulce zaznamenán podíl absolventů a mladistvých na celkovém počtu nezaměstnaných a také počet volných pracovních místa pro absolventy a mladistvé. Poslední sloupec tabulky nám ukazuje počet absolventů a mladistvých připadajících na jedno volné pracovní místo. V tabulce je možné sledovat příznivý vývoj až do roku 2009. V tomto roce Česká republika zaznamenala plný dopad ekonomické krize, tudíž nezaměstnanost 28

Zjištěno na základě osobní konzultace na MPSV, odbor 41, oddělení 411.

18

absolventů a mladistvých koresponduje s vývojem celkové situace v ekonomice České republiky. Od začátku roku 2009 je patrné opětovné zhoršení, nadále se pak hodnoty drží na podobné úrovni Tabulka č. 2 – Měsíční statistiky nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých

POČET PODÍL NA CELKOVÉ OBDOBÍ NEZAMĚSTANÝCH NEZAMĚSTNANOSTI

VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

UCHAZEČI/1 VOLNÉ MÍSTO

IV.99

59 318

14,00 %

IX.99

84 504

18,00 %

IV.00

57 792

12,30 %

IX.00

70 938

15,50 %

IV.01

45 713

10,50 %

IX.01

65 346

14,80 %

IV.02

50 908

11,20 %

8 422

6

IX.02

74 836

15,20 %

9 546

7,8

IV.03

52 264

10,30 %

7 279

7,2

IX.03

65 811

12,40 %

8 174

8,1

IV.04

48 683

9,10 %

6 463

7,5

IX.04

58 315

11,00 %

8 153

7,2

IV.05

37 411

7,30 %

5 949

6,3

IX.05

47 094

9,40 %

8 281

5,7

IV.06

33 047

6,80 %

10 795

3,1

IX.06

41 722

9,20 %

18 187

2,3

IV.07

25 080

6,20 %

21 455

1,2

IX.07

31 219

8,60 %

30 335

1

IV.08

19 144

6,10 %

28 987

0,7

IX.08

28 885

9,20 %

24 482

1,2

IV.09

26 748

5,90 %

6 940

4,1

IX.09

38 026

7,60 %

5 389

7,1

IV.10

32 805

6,10 %

4 537

7,2

IX.10

39 312

7,90 %

5 456

7,2

IV.11

31 958

6,20 %

5 545

5,8

IX.11

35 313

7,40 %

6 409

5,5

IV.12

26 572

5,30 %

5 523

4,8

IX.12

34 599

7,00 %

5 973

5,8

IV.13

34 351

6,10 %

5 867

5,9

IX.13

41 181

7,40 %

9 352

4,4

Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Měsíční statistiky nezaměstnanosti, [online], [cit. 2013-12-10], dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, vlastní zpracování

19

Tabulka č. 3 znázorňuje počty nezaměstnaných mladistvých a absolventů podle krajů k 30. 09. 2013. Z těchto počtů byly vypočteny i míry nezaměstnanosti k danému datu v jednotlivých krajích. Nejvyšší nezaměstnanost mladých lidí je v kraji Moravskoslezském, následuje kraj Jihomoravský a třetí v pořadí je kraj Ústecký. Dalším v řadě je překvapivě kraj Středočeský. Hodnoty míry nezaměstnanosti mladistvých

a

absolventů

však

nekorespondují

s podílem

nezaměstnaných

na obyvatelstvu (viz podkapitola 2.2.2), kdy k 30. 09. 2013 byla nejvyšší nezaměstnanost v kraji Ústeckém 11,1 %, následoval kraj Moravskoslezský 9,8 %, třetím v pořadí byl kraj Karlovarský 8,9 % a posléze kraj Olomoucký 8,8 %. Pozornost si zasluhují zejména kraje Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. V těchto třech krajích je míra nezaměstnanosti absolventů a mladistvých vyšší než v tuto dobu byl podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu. Ve Středočeském kraji je tento rozdíl sice nejmenší, ale v případě tohoto kraje je to překvapující fakt, který si zaslouží hlubší zkoumání, což ovšem není předmětem této práce. Míra nezaměstnanosti absolventů a mladistvým zde byla 9,3 %, přičemž podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu byl 6,5 %.29 Tabulka č. 3 – Počty mladistvých a absolventů dle krajů k 30. 09. 2013

MLADISTVÍ

ABSOLVENTI

CELKEM

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI

Praha

137

1626

1763

4,30 %

Středočeský kraj

429

3396

3825

9,30 %

Jihočeský kraj

218

1945

2163

5,30 %

Plzeňský kraj

226

1669

1895

4,60 %

Karlovarský kraj

250

1112

1362

3,30 %

Ústecký kraj

738

3201

3939

9,60 %

Liberecký kraj

207

1650

1857

4,50 %

Královehradecký kraj 168

1758

1926

4,70 %

Pardubický kraj

179

2022

2201

5,30 %

Kraj Vysočina

80

2492

2572

6,20 %

Jihomoravský kraj

321

5050

5371

13,00 %

Olomoucký kraj

208

3186

3394

8,20 %

Zlínský kraj

107

2726

2833

6,80 %

Moravskoslezský kraj

618

5506

6124

14,90 %

3886 37339 41225 100,00 % CELKEM Zdroj: Integrovaný portál MPSV, Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP, [online], [cit. 2013-12-10], dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo, vlastní zpracován 29

Intergrovaný portál MPSV, Měsíční statistiky nezaměstnanosti k 30. 09. 2013, dostupný na: www. http://portal.mpsv.cz.

20

4 Strategie zaměstnanosti v EU Koncem 20. století začal být kladen důraz na zvýšení zaměstnanosti na evropském trhu v důsledku růstu nezaměstnanosti, a to hlavně té dlouhodobé. Nezaměstnanost v Evropě rostla sice již od 70. let, ale velkým problémem se stává až v r. 1993, kdy přesáhla 10% hranici. S růstem nezaměstnanosti bylo nutné identifikovat

také

nejvíce

ohrožené

skupiny

znevýhodněné

na

trhu

práce,

mezi něž patří: mladí a starší uchazeči o zaměstnání, zdravotně postižení, etnické menšiny či ženy. 30 Již v základních dokumentech Evropská unie řeší politiku zaměstnanosti. Mezi nejdůležitější mezníky patří:31 

Bílá kniha z roku 1993 s názvem „Růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost – výzvy a cesty vpřed pro 21. století“. Tato Bílá kniha byla sepsána hlavně kvůli přetrvávající nezaměstnanosti ze 70. let a byla v ní

předložena

strategie,

která

měla

vést

ke

snížení

této

nezaměstnanosti. Představovala střednědobou strategii růstu Evropské unie, avšak problémy, které zde byly identifikovány, stále přetrvávají. 

Essenský summit z roku 1994, kde byly stanoveny cíle v boji proti nezaměstnanosti. Ty však nebyly závazné pro členské státy.



Amsterodamská

smlouva

1997

byla

zásadním

dokumentem

pro politiku zaměstnanosti, která byla prohlášena za evropský úkol. V Amsterodamské smlouvě byla ukotvena spolupráce v oblasti trhu práce a zaměstnanosti. 

Lucemburský summit 1997 (Lucemburský proces), na němž byly upřesněny a rozvinuty závěry Amsterodamské smlouvy. EU tímto odstartovala Evropskou strategii zaměstnanosti na léta 1997 až 2002. Na summitu

byly

vytyčeny

4

pilíře:

schopnost

k zaměstnání,

podnikatelství, adaptabilita a rovné příležitosti. 

Cardiffský summit 1998, zde se jednalo o reformách, které se promítají do trhů souvisejících s trhem práce, jako jsou trhy kapitálu, služeb či zboží.

30 31

Kotýnková, M., Němec, O., 2003, str. 17-18. Kotýnková, M., Němec, O., 2003, str. 31-45. Potužáková, Z., 2012, str. 46-48.

21



Summit v Kolíně nad Rýnem 1999, kde byl přijat Evropský pakt zaměstnanosti. Tento summit se věnoval provázanosti politiky zaměstnanosti s ostatními politikami a cílem bylo rozšířit Evropskou strategii zaměstnanosti na makroekonomické otázky a dát najevo, že je třeba zasáhnout i na jiných trzích. Byly vytyčeny 3 cíle: zlepšení mzdové

a

daňové

politiky,

pokračování

v Evropské

strategii

zaměstnanosti a v její koordinaci a snaha o takové reformy, které povedou ke zlepšení v oblasti hospodářské soutěže a fungování všech trhů. 

Lisabonská strategie 2000, do níž byly včleněny Lucemburský, Cardiffský a Kolínský proces, měla velmi ambiciózní cíle, za něž byla později kritizována. Tyto cíle bylo, dle citovaných autorek, obtížné splnit a to díky situaci, která v tu dobu v EU byla. EU zaostávala a stále zaostává za USA i za Japonskem. Strategie obsahovala hlavně témata diskutovaná již v Delorsově Bílé knize z roku 1993 a byla v ní použita tzv. Otevřená metoda koordinace (byly dohodnuty společné směrnice, harmonogram plnění cílů a také hodnocení a monitorování členských zemí). Jedním z hlavních cílů Lisabonské strategie bylo vytvoření více a lepších pracovních míst, dosažení 70% míry celkově zaměstnanosti a 60% zaměstnanosti žen do roku 2015. V roce 2001 byla Strategie rozšířena

o několik

reforem.

Tyto

reformy

byly

v oblastech:

zaměstnanosti, znalosti, inovace a dynamiky podnikání, reforma souvisejících trhů zboží, služeb a kapitálu, sociální soudržnost a v neposlední řadě udržitelný rozvoj životního prostředí. 

Wim Kokova zpráva 2004, byla velmi kritická k Lisabonské strategii. Kritika se týkala převážně cílů Strategie, kterých bylo mnoho, a také byly příliš vysoké. Zpráva upozorňovala na to, že cíle je třeba zredukovat. Cíle Strategie do roku 2004 plnilo jen několik málo států a to se nezměnilo ani do roku 2010. Lisabonská strategie, dle Wim Kokovy Zprávy, nebyl úspěšná a na problémy spíše jen upozornila.



Europa 2020, navazuje na Lisabonskou strategii a má analogické cíle. Celková zaměstnanost lidí ve věku od 20 do 64 let má vzrůst na 75 %, cíle z oblasti vědy, výzkumu a energetiky zůstaly stále stejné a přibyly

22

cíle týkající se vzdělanosti obyvatelstva: 40% populace ve věku 3034 let by měla mít vysokoškolské vzdělání a pod 10% hranici by měl klesnout podíl populace s nedokončeným základním vzděláním. Lepší příležitosti by také měla přinést tzv. Záruka pro mladé na trhu práce, která byla navržena Evropskou komisí. Záruka pro mladé má zajistit, na základě spolupráce členských zemí se zúčastněnými stranami, aby mladí lidé, po ukončení svého vzdělání, či poté, co se stali nezaměstnanými, získali do 4 měsíců kvalitní nabídku zaměstnání. Tato priorita vznikla na základě alarmujících výsledků nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let, kdy v Řecku a Španělsku nezaměstnanost těchto lidí přesáhla 55 % a v EU bylo celkově 21 % nezaměstnaných mladých lidí (přibližně 5,5 milionů). Celkové náklady, na podporu nezaměstnaných mladých lidí ve věku 15-24 let, činí ročně 150 miliard EUR. Oproti tomu Záruka pro mladé by měla mít náklady cca 21 miliard EUR.32

32

Tisková zpráva Evropského parlamentu: Záruka pro mladé nabízí mladým Evropanům novou šanci na trhu práce, dostupný na: www.europarl.europa.eu.

23

5

Evropský sociální fond

5.1 Popis ESF33 Evropský sociální fond je primárním nástrojem Evropské unie zajišťujícím rovné příležitosti na trhu práce, lepší pracovní místa a investice do lidského kapitálu. Každoročně investuje 10 miliard EUR, aby pomohl pracovníkům v EU, a to především těm, kteří jsou ohroženi, jako jsou mladí lidé, starší lidé, postižení lidé nebo etnické menšiny. Evropský sociální fond je nejstarším fondem EU a funguje od roku 1957 na principu společného financování, čímž podporuje určité aktivity členských zemí, které směřují k prevenci nezaměstnanosti. ESF je velmi důležitý při plnění Evropské strategie zaměstnanosti, jejíž cíle jsou stanovovány v určitých strategických dokumentech, nejnovějším dokumentem je Evropa 2020. V současné době je nejdůležitější, aby svým působením zmírňoval především dopady hospodářské krize. Priority ESF byly stanoveny Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy. Mezi tyto priority patří například posílení adaptability zaměstnanců, zlepšování přístupu k zaměstnanosti, pomoc znevýhodněným skupinám a mnoho dalších. Politika ESF má 5 základních oblastí: 

rozvoj a podpora aktivní politiky trhu práce



podpora rovných příležitostí zvláště skupinám ohroženým vyloučením



podpora a zlepšování vzdělávání, poradenství, školení a jiných aktivit, které rozvíjí lidský kapitál



podpora přizpůsobivé, kvalifikované a vzdělané pracovní síly, podpora inovací a organizace práce, dovedností a dalšího rozvoje lidského kapitálu



snížení genderového rozlišení (zlepšení přístupu žen)

Evropský sociální fond investuje do mnoha národních, regionálních i místních projektů, které jsou zaměřené na jednotlivé skupiny, ale také na celé obyvatelstvo a jejich vzdělávání.

33

Wokoun, R., 2002, str. 36-39. European social fund: Co je ESF?, dostupný na www. http://ec.europa.eu/esf.

24

5.2 Spolupráce ESF s členskými státy34 Spolupráce ESF a členských států probíhá v tzv. programových obdobích, která jsou sedmiletá a v rámci nichž si jednotlivé členské státy v koordinaci s Evropskou komisí stanoví jeden a více operačních programů. Tyto operační programy stanovují priority ESF. Finanční prostředky plynoucí z EU přes ESF do jednotlivých členských států jsou určeny na tyto operační programy, z nichž jsou financovány jednotlivé projekty na podporu zaměstnanosti. Aby finanční prostředky byly vynakládány efektivně, je fungování ESF vyprojektováno a uskutečňováno ve spolupráci Evropské komise a vnitrostátních a také regionálních orgánů. Tímto je zapojeno i mnoho jiných partnerů jako jsou nevládní organizace nebo i různé zaměstnanecké organizace. Jsou zde dvě důležité zásady, kterými se ESF řídí: 

Spolufinancování – ESF nefinancuje projekty sám, vždy jen do určité části a to od 50% do 85% a velmi výjimečně i do výše 95%. Záleží vždy na relativním bohatství daného regionu, do kterého finanční prostředky plynou. Pro tyto potřeby jsou regiony EU rozděleny do 4 kategorií podle regionálního HDP na hlavu v porovnání s průměrem EU (viz mapa příloha č. 1). Pro rozdělení zemí a regionů jsou určeny dva cíle: „Konvergence“ a „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. o „Konvergence“ – do těchto regionů plyne 70% z celkových prostředků ESF, tento cíl se zaměřuje na nejméně rozvinuté regiony a podporuje tvorbu pracovních míst. o „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ – tento cíl se týká ostatních regionů a oblastí EU, zaměřuje se na posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti tak, aby tyto regiony byly schopny reagovat na změny. Dále jsou ještě regiony označovány jako „phasing-out“ a „phasingin“ a tyto regiony se transformují z cíle „Konvergence“ na cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“. Zbytek finančních prostředků je zajištěn veřejným či soukromým spolufinancováním.

34

European social fund: Jak ESF pracuje, dostupný na www. http://ec.europa.eu/esf

25



Sdílené řízení – provádění pokynů ESF se děje na úrovni jednotlivých orgánů v každé zemi a ty také přebírají zodpovědnost.

26

6 Projekty ESF V této kapitole se již bude prolínat jak teoretická část, kde budou popsány jednotlivé projekty pomocí informací volně dostupných na webových stránkách ESF, tak i praktická část, kde budou uvedeny otázky, které byly předem připravené a byly pokládané projektovým manažerům ÚP, MPSV a FDV. Nadále budou uvedeny i doplňující informace, které byly v průběhu dotazování získány formou rozhovorů. Veškeré informace jsou tudíž získány pomocí dotazníkové metody smíšené s metodou řízeného rozhovoru. Jednotlivé projekty uvedené v této kapitole jsou zaměřené na mladé lidi bez praxe a v rámci práce je zúžen výběr projektů tak, aby projekty byly z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a z oblasti podpory aktivních politik zaměstnanosti. Účastníky projektů byli a jsou mladí lidé do 25 let (v některých případech do 30 let), bez praxe, z Prahy. Dále je výběr zúžen na individuální projekty, u nichž je, nebo byl, příjemcem MPSV, ÚP ČR nebo FDV. Projektoví manažeři byli nejdříve osloveni pomocí e-mailu, byly domluveny osobní schůzky a posléze byla komunikace vedena e-mailem. Některé informace jsou získané i z jiných dokumentů či materiálů poskytnutých projektovými manažery. Tyto dokumenty jsou buď uvedeny přímo jejich názvem, nebo jsou vloženy jako příloha na konci bakalářské práce.

6.1 Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze 6.1.1 Popis projektu35 Tento projekt je realizován od 1. července 2013 do 31. srpna 2015, částka schválená v rámci podání žádosti byla 72 427 856, 68 Kč. Realizátorem tohoto projektu je ÚP ČR. V rámci tohoto projektu jsou aktivity zaměřovány pouze na mladé uchazeče o zaměstnání ve věku 18 až 30 let a je využíváno nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a to především poradenství, rekvalifikace a vytváření SPÚM, což je hlavní aktivitou tohoto projektu. Odborné praxe jsou podporované finančním příspěvkem na mzdové náklady až do výše 24 000,-Kč a přednostně jsou schvalovány příspěvky na pracovní místa vytvořená na dobu neurčitou, čímž je zajišťována udržitelnost projektu. 35

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz.

27

Cílem projektu je zvýšení zaměstnanosti jedné z nejohroženějších skupin na trhu práce, kterou jsou mladí lidé bez dostačující či odpovídající pracovní praxe. Jak již bylo zmíněno, cílovou skupinou jsou mladí lidé od 18 do 30 let, kteří nemají žádné pracovní zkušenosti, nebo maximálně zkušenosti do 2 let a jsou v evidenci ÚP vedeni jako uchazeči o zaměstnání. Klíčovými aktivitami jsou vstupní pohovor, pracovní diagnostika, individuální poradenství, které se zaměřuje na umístění na trhu práce, rekvalifikace a odborná praxe. Do projektu má být zařazeno 185 osob.

6.1.2 Dotazníkové šetření k projektu „Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze“ V rámci

dotazníkového

šetření

k

tomuto

projektu

proběhla

schůzku na ÚP: referát projektů EU, krajská pobočka pro hlavní město Prahu. Na této schůzce byly upřesněny některé informace a zjištěny podrobnější informace o projektu. Nadále pokračovala komunikace e-mailem. Otázka č. 1: Jaký je dosavadní průběh projektu a v jaké je fázi? 

Projekt byl již plně odstartován, již je podepsáno 80 dohod se zaměstnavateli a uchazeči o zaměstnání (uchazeči o zaměstnání vedení v evidenci ÚP podepisují dohodu o účasti na projektu s ÚP, dále pracovní smlouvu se zaměstnavatelem. ÚP podepisuje ještě dohodu se zaměstnavatelem).

Otázka č. 2: Je průběžně měřena efektivnost vynaložených prostředků? 

Efektivnost vynaložených prostředků není průběžně měřena, všechny prostředky jsou vynakládány přesně dle „Žádosti o finanční podporu z OP LZZ“.

Otázka č. 3: Kolik bylo doposud z celkového rozpočtu na projekt vynaloženo? 

Tento projekt probíhá teprve krátce a průběžné čerpání prostředků bude součástí první monitorovací zprávy. Tato zpráva bude za první půl rok odevzdána na MPSV koncem ledna 2014.

Otázka č. 4: Jak byste hodnotil/a projekt? 

Projekt je sice ve svém začátku, ale již nyní je zřejmé, že je o něj velký zájem jak ze strany zaměstnavatelů, kterým jsou hrazeny mzdové

28

náklady až do výše 24 000 Kč, tak ze strany evidovaných mladých uchazečů na ÚP. Otázka č. 5: Jak hodnotí projekt uchazeči? 

Prozatím žádné šetření mezi uchazeči nebylo provedeno.

Doplňující informace: 

Tento projekt páruje vhodně uchazeče o zaměstnání se zaměstnavateli. Zaměstnavatelé se sami hlásí do projektu a posléze je pro ně vybírán vhodný kandidát tak, že se vytipuje několik vhodných uchazečů, kteří projdou pohovorem přímo u zaměstnavatele a ten si následně vybere jednoho či více svých budoucích zaměstnanců.

6.1.3 Zhodnocení projektu „Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze“ Poté, co byly získány veškeré informace a po rozhovoru s projektovou manažerkou ÚP, která má tento projekt na starosti, by se tento projekt dal hodnotit jako jeden z nejvíce prospěšných a to i navzdory tomu, že je teprve v začátcích své realizace. Vytváření SÚPM je v současné situaci na trhu práce jedním z nejlepších možných řešení a to především u skupiny mladých lidí bez praxe. Ti by ve většině případů neměli šanci získat praxi a zaměstnání jiným způsobem, protože by zaměstnavatel bez dotace mzdových nákladů toto místo jinak nevytvořil. Projekt je i velmi důmyslný v tom smyslu, že páruje vhodné uchazeče o zaměstnání s vhodným zaměstnavatelem a není zde tedy tak vysoká potřeba rekvalifikací.

6.2 Vzdělávání a dovednosti pro trh práce 6.2.1 Popis projektu36 Tento projekt je realizován MPSV od 1. června 2013 do 31. července 2015. Částka schválená v rámci podání žádosti je 850 187 473, 00 Kč. Cílovými skupinami, mimo mladé lidi bez praxe do 25 let, jsou i osoby s nízkou kvalifikací, osoby ohrožené zadlužeností, osoby nad 50 let, osoby dlouhodobě nezaměstnané nebo osoby pečující o osobu blízkou či závislého člena rodiny. Projekt probíhá ve všech 14 regionech ČR a je zaměřen na poradenskou činnost a rekvalifikace. Projekt si za cíl klade znovu uplatnění osob na trhu práce.

36

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz.

29

Poradenství se zaměřuje na osoby obtížně se orientující na trhu práce. Součástí je i nácvik komunikace se zaměstnavateli a technik vyhledávání zaměstnání. Rekvalifikační kurzy se zaměřují na získání odborných znalostí, které v dané chvíli vyžaduje trh práce proto, aby osoby získaly vyšší uplatnitelnost na trhu práce. Je kladen důraz na potřeby zaměstnavatelů. Hlavním cílem projektu je zvýšení šancí na vyhledání vhodného zaměstnání a zabránění opětovné evidenci na ÚP. Projekt má také motivovat k návratu na trh práce, to se týká hlavně těch, kteří jsou v evidenci vedeni dlouhodobě. Vhodné kandidáty vybere ÚP ČR a projekt bude realizován na jednotlivých pracovištích ÚP ČR.

6.2.2 Dotazníkové šetření k projektu „Vzdělávání a dovednosti pro trh práce“37 Vzhledem k nedostatku času projektové manažerky nebyla uskutečněna osobní konzultace. Odpověděla na otázky a poskytla některé části monitorovací zprávy, která je (i u všech ostatních projektů) jakousi revizí celkového průběhu projektu za určité období a je pravidelně zasílána na MPSV pro zhodnocování projektu. Tato monitorovací zpráva je za nejnovější období a to červen 2013 až říjen 2013. Otázka č. 1: Jaký je dosavadní průběh projektu a v jaké je fázi? 

Projekt již přešel do své praktické fáze. Již během prvního měsíce realizace projektu června se začaly uskutečňovat rekvalifikace a také poradenská činnost. Poradenská činnost byla zahájena pouze na jedné krajské pobočce ÚP, na ostatních krajských pobočkách probíhal výběr dodavatele pro tuto aktivitu. V následujícím období je však počítáno s vyšší mírou realizace poradenských činností.

Otázka č. 2: Je průběžně měřena efektivnost vynaložených prostředků? 

Přímo efektivnost měřena není, jsou zasílány za určitá období monitorovací zprávy a ty zajišťují kontrolu nad prováděnými aktivitami.

Otázka č. 3: Kolik bylo doposud z celkového rozpočtu na projekt vynaloženo? 

37

K datu 30.09.2013 bylo vynaloženo 5 082 990, 00 Kč.

Vlastní dotazníkové šetření. Monitorovací zpráva: interní dokument Úřadu práce České republiky, Generální ředitelství.

30

Otázka č. 4: Jak byste hodnotil/a projekt? 

Projekt by se doposud dal hodnotit jako úspěšný a to i z hlediska úspěšnosti absolventů poradenských a rekvalifikačních činností. Projekt pomáhá zejména dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům, a co se týče mladých lidí bez praxe, tak spíše než na absolventy středních a vysokých škol je zaměřen na mladistvé, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci.

Otázka č. 5: Jak hodnotí projekt uchazeči? 

Uchazeči i potencionální zaměstnavatelé hodnotí projekt velmi pozitivně, a to převážně proto, že rekvalifikace se poskytují i tzv. zvolené, ty které si uchazeč zvolí sám, popřípadě ty, které zvolí budoucí zaměstnavatel, s kterým ÚP spolupracují. Podle toho se poté párují potencionální zaměstnavatelé a uchazeči.

Doplňující informace: 

Doposud bylo realizováno 144 poradenských aktivit, z nichž bylo 130 úspěšně dokončeno a 5 510 rekvalifikací, z nichž bylo úspěšně ukončeno 1

980

(podrobná

tabulka

s

rozpisem

poradenských

činností

a rekvalifikací je součástí přílohy č. 2). 

Poradenské činnosti jsou rozděleny do 4 kategorií: o JOB CLUB – je skupinový motivační a aktivizační poradenský program, kde účastníci nacvičují dovednosti a techniky k vyhledávání zaměstnání, komunikační dovednosti a formu sebeprezentace. o Motivační kurz – tyto kurzy se zaměřují na dlouhodobě nezaměstnané a cílem je motivovat tyto uchazeče tak, aby se více zapojili do hledání nového zaměstnání. V rámci tohoto kurzu jsou rozvíjeny určité kompetence pro uplatnění na trhu práce. o Kariérní a bilanční diagnostika – v rámci této diagnostiky jsou posuzovány individuální možnosti a schopnosti účastníka. Účastníci jsou obeznámeni se svým osobnostním profilem. o Poradenské programy „Poznej svůj potenciál“ a „Řešení pro Vaše finance“ – tento druh poradenství je zaměřen na motivaci k aktivnímu hledání zaměstnání, na zlepšení orientace na trhu

31

práce a na pomoc při využívání výpočetní techniky k hledání pracovního uplatnění.

6.2.3 Zhodnocení projektu „Vzdělávání a dovednosti pro trh práce“ Vzhledem ke skutečnosti, že výběr uchazečů probíhá na základě aktuální poptávky na trhu práce je možno tento projekt hodnotit za efektivní. Dalším důležitým měřítkem je i vhodné párování zaměstnavatelů s uchazeči tak, aby byly rekvalifikace poskytnuty „na míru“ jak uchazeči tak právě zaměstnavateli. Díky tomuto mechanismu nedochází k přílišnému plýtvání finančních prostředků na rekvalifikace a poradenské činnosti, ty probíhají cíleně.

6.3 Pracovní start pro mladé Pražany 6.3.1 Popis projektu38 Projekt od počátku navrhl a realizuje Úřad práce ČR – krajská pobočka pro hl. m. Prahu a částka schválená v rámci podání žádosti byla 12 322 916, 00 Kč. Projekt bude realizován od 1. února 2013 do 30. srpna 2015. Jak již z názvu vyplívá, cílovou skupinou jsou mladí Pražané bez praxe. Tento projekt

počítá

převážně

s tvorbou

společensky

účelných

pracovních

míst

a zaměstnavateli může být poskytnuta podpora na mzdové náklady až do výše 24 000,Kč měsíčně. Další možností je vytvoření společensky účelného pracovního místa pro účely výkonu samostatné výdělečné činnosti, na toto bude poskytován jednorázový příspěvek ve výši až 80 000 Kč. Svou šanci nalézt práci mohou účastníci zvýšit i rekvalifikací. Cílem projektu je odstranit hlavní bariéru vstupu na trh u této skupiny lidí a to je absence praxe a pracovních návyků, projekt tak navazuje na níže zmíněný projekt „Praxí k novým zaměstnáním“. V rámci tohoto projektu všichni uchazeči absolvují motivační kurz a popřípadě i počítačovou a profesní rekvalifikaci odpovídající požadavkům zaměstnavatelů. Součástí bude i poradenství. V rámci projektu má být podpořeno až 67 osob a alespoň 27 osob absolvuje praxi díky SÚPM.

38

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz.

32

6.3.2 Dotazníkové šetření k projektu „Pracovní start pro mladé Pražany“ Schůzka k tomuto projektu proběhla opět na na ÚP: referát projektů EU, krajská pobočka pro hlavní město Prahu. Otázka č. 1: Jaký je dosavadní průběh projektu a v jaké je fázi? 

Projekt je prozatím v přípravné fázi, připravuje se zadávací dokumentace pro dodavatele. Praktická část, která zahrnuje nabírání účastníků do projektu, stále nezačala a to z důvodu, že bylo zažádáno o tzv. podstatnou změnu, která zahrnuje navýšen mzdových prostředků pro účastníky projektu. Podáním této žádosti došlo k výraznému navýšení příspěvku pro osoby do 30 let v rámci SÚPM a to z původních 8 000 Kč na 24 000 Kč měsíčně. O podstatnou změnu bylo žádáno z toho důvodu, že v současnosti probíhá i projekt „Odborná praxe pro mladé do 30 let v Praze“ a bylo třeba narovnat podmínky, aby o tento projekt byl také zájem. Šlo pouze po přesuny mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu a zrušení nadlimitního výběrového řízení na dodavatele služeb. Projekt je tedy nyní jinak strukturován než byl v původní Žádosti o finanční podporu u OP LZZ.

Z výše uvedených důvodů, uvedených v odpovědi k otázce č. 1, nebyly následující otázky č. 2 až č. 5 zodpovězeny.

6.3.3 Zhodnocení projektu „Pracovní start pro mladé Pražany“ Protože projekt ještě nepřešel do své praktické části, nelze poskytnout ani konečné zhodnocení. K tomuto projektu nebyl získán dostatek informací. Vzhledem k faktu, že podmínky projektu byly narovnány vůči projektu „Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze“, lze soudit, že o projekt bude podobně vysoký zájem jako o projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze“, který je již nyní velmi úspěšný.

33

6.4 Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání 6.4.1 Popis projektu39 Doba realizace projektu je od 1. září 2012 do 31. srpna 2015, částka schválená v rámci žádosti byla 71 189 857, 00 Kč. Projekt se zaměřuje zejména na preventivní opatření proti nezaměstnanosti absolventů škol, ti mají absolvováním odborné stáže získat praktické zkušenosti a pracovní návyky, má se zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Hlavním cílem projektu je profesní rozvoj těchto žáků a studentů. Projekt se týká žáků a studentů posledních ročníků škol, tj. posledního ročníku středních škol či posledních dvou semestrů vysokých a vyšších odborných škol a to s trvalým pobytem na území České republiky. Žáci a studenti se budou registrovat do systému, stejně tak jako zaměstnavatelé mající zájem stáž poskytnout, posléze dojde ke spárování a první stáže byly plánované započít v březnu letošního roku.

6.4.2 Dotazníkové šetření k projektu „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání“ Dotazníkové šetření s projektovou manažerkou bylo provedeno na osobní schůzce, kde byly také doplněny další zajímavé informace a kontakty na firmy, u nichž bylo posléze vedeno doplňující dotazníkové šetření týkající se počtu stážistů a spokojeností se stážemi. Dotazníkové šetření firem bylo provedeno telefonicky a pomocí e-mailu. Otázka č. 1: Jaký je dosavadní průběh projektu a v jaké je fázi? 

V současné době je, díky vysokému zájmu, ukončena možnost registrace žáků/studentů a i firem. Všechna místa (plánováno bylo 840, obsazeno je však mnohem více - ke dni 25. 11. 2013 je řádně ukončeno 187 stáží a 788 je jich započato) jsou již obsazena a stáže jsou naplánované. Stáže byly rozebrány během 4 měsíců.



Projekt byl schválen v září 2012 a právní akt k němu byl vydán v říjnu 2012. Od září 2012 do dubna 2013 probíhala vizuální identita projektu, jako jsou manuály, metodiky, byl vybrán dodavatel na web a byly pořádány roadshow po celé České republice tak, aby projekt vstoupil do podvědomí firem. V květnu 2013 se již začaly shromažďovat první

39

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz.

34

nabídky stáží a od července 2013 započaly první stáže. Nyní stáže stále běží a pracovníci FDV vyjíždí pravidelně na kontroly průběhu stáží. Otázka č. 2: Je průběžně měřena efektivnost vynaložených prostředků? 

Efektivnost vynaložených prostředků není nijak měřena, probíhají pouze kontroly stážistů ve firmách (viz odpověď k otázce č. 1).

Otázka č. 3: Kolik bylo doposud z celkového rozpočtu na projekt vynaloženo? 

Toto není průběžně počítáno.

Otázka č. 4: Jak byste hodnotil/a projekt? 

Vzhledem k zájmu stážistů i firem je projekt velmi úspěšný, bohužel však ne všechny kontroly, které probíhají v průběhu realizace stáží, bychom mohli označit za kontroly s dobrým výsledkem. Někdy stážisté ve firmě nemají dostatek prostoru k získání praktických zkušeností. V porovnání se souběžně probíhajícím projektem „Stáže ve firmách“ je projekt přibližně stejně úspěšný.

Otázka č. 5: Jak hodnotí projekt uchazeči? 

Stážisté jsou vesměs se svým působením ve firmách spokojeni, firmy si také nestěžují.

Doplňující informace: 

Průměrná cena stáže v projektu je 60 000 Kč. Stážista dostává dle dohody, která je uzavírána mezi FDV, zaměstnavatelem a stážistou, 60 Kč/hod, firmy ale dostávají vyšší částky, zde uvedu několik příkladů: o

pozici asistentky - 148,51 Kč /hod

o pozice strojního technika konstruktéra – 246,96 Kč /hod o pozice cukrář – 138,84 Kč /hod o pozice finanční analytik – 256,86 Kč /hod, z této částky je pak hrazena jak mzda stážisty, tak odměna zaměstnavateli jako refundace mzdy pro mentora. 

Stáže podle krajů – statistika počtu uskutečněných stáží v jednotlivých krajích:

35

Tabulka č. 4 - Uskutečněné stáže podle krajů

POČET STÁŽÍ

KRAJ

PODÍL NA CELKOVÉM POČTU STÁŽÍ

Hlavní město Praha

96

12,18 %

Jihočeský kraj

34

4,31 %

Jihomoravský kraj

222

28,17 %

Karlovarský kraj

5

0,64 %

Královehradecký kraj

15

1,90 %

Liberecký kraj

12

1,52 %

Moravskoslezský kraj

188

23,86 %

Olomoucký kraj

44

5,58 %

Pardubický kraj

7

0,89 %

Středočeský kraj

12

1,52 %

Ústecký kraj

93

11,80 %

Vysočina

3

0,38 %

Zlínský kraj

57

7,23 %

CELKEM 788 100 % Zdroj: vlastní dotazníkové šetření a rozhovor s pracovnicí FDV, vlastní zpracování



Podílu stážistů, kteří dostanou nabídku na pracovní poměr i po skončení stáže je odhadován na 20% a to dle údajů, které jsou k dispozici ze současně probíhajícího projektu „Stáže ve firmách“, kde podíl těchto stážistů, kteří ve firmě nadále zůstali pracovat, byl cca 25 %.

V rámci tohoto projektu bylo provedeno již výše zmíněné dotazníkové šetření ve firmách, které stáže pořádaly. Firmy byly vybrány pouze ty, které stáže pořádaly na území hlavního města Prahy. Dotazník byl zaslán celkem 27 firmám a bylo položeno 7 otevřených otázek. Návratnost byla vcelku vysoká a to 21 dotazníků, ovšem 4 firmy odpověděly, že se projektu ve finální podobě nezúčastnily z důvodu, že stážista nakonec nenastoupil, tudíž je možno použít pouze 17 dotazníků. Otázka č. 1: Jaký byl váš hlavní motiv pro účast v projektu „Stáže pro mladé“? 

Otázka byla položena sice jako otevřená, avšak odpovědi se dají shrnout do několika kategorií, pokud firma uvedla více motivů, vždy jsem je nechala označit jeden hlavní: o Finanční motiv: některé firmy se po ujištění, že dotazník je zcela anonymní, přiznaly, že díky účasti uchazečů získaly i nějaké 36

finanční prostředky navíc a práci, na kterou by musely najímat brigádníky, jim udělali v rámci projektu stážisté. o Pomoc mladým: několik málo malých firem, kde dotazník vyplňoval přímo majitel, odpovědělo, že motivem byla hlavně pomoc mladým lidem, protože i oni sami byli mladí a tak ví, jak těžké to na trhu práce je. o Zkouška bez rizika: většina firem také odpověděla, že tímto projektem mohou zkusit své potencionální mladé zaměstnance a to bez jakéhokoliv rizika. Graf č. 4 – Jaký byl váš motiv?

4

Finanční motiv

8

Pomoc mladým Zkouška bez rizika

5

Zdroj: analýza vlastního dotazníkového šetření, vlastní zpracování

Otázka č. 2: Kolik stážistů jste v rámci projektu měli? 

Stáže začínaly ve firmách v různých termínech a některé firmy se zúčastnily i vícekrát, proto odpovědi byly velmi různorodé a tato otázka byla pro více vypovídající hodnoty spojena s otázkou č. 3 v tabulce č. 4.

Otázka č. 3: Kolik stážistů jste si i po skončení stáže ponechali ve své firmě a na jaký poměr? 

Otázka č. 2, i tato otázka, byla pro lepší přehlednost shrnuta do následující tabulky č. 4.

37

Tabulka č. 5 - Počet stážistů

Kolik stážistů jste si ponechali? Firma

Kolik stážistů jste měli?

A

2

B

4

C

2

D

3

1

E

1

1

F

8

2

G

8

1

H

4

I

2

J

2

K

1

L

5

M

3

N

1

O

7

P

3

Q

2

HPP

VPP

1

DPP

1

3 3 1 1

1 2

1 1

Celkem 58 5 4 Zdroj: analýza vlastního dotazníkového šetření, vlastní zpracování



DPČ

10

1

Z této tabulky vyplývá přibližný poměr stážistů, kteří i po ukončení stáže dostanou šanci zůstat ve firmě. Z celkového počtu 58 stážistů zůstalo pracovat ve firmách 20 stážistů, což odpovídá 34,48 %. Je to vyšší podíl, než je odhadován pracovnicí FDV (viz Doplňující informace v rámci tohoto projektu), což ale může být způsobeno zaměřením na hlavní město Prahu. Pokud bychom chtěli zjistit skutečný podíl, museli bychom udělat tuto analýzu ve všech krajích, což ale není předmětem této bakalářské práce.

Otázka č. 4: Jaké byly vaše požadavky na stážisty, pokud jste si je měli ponechat ve své firmě i nadále? 

Toto byla opět otevřená otázka, přičemž mezi nejčastější odpovědi patřil selský rozum, vlastní iniciativa a rychlá orientace v zadaných úkolech.

Otázka č. 5: Kolik jste vypláceli stážistovi na hodinovou mzdu? 

Dle smlouvy s FDV musí zaměstnavatel stážistovi vyplatit 60 Kč na hodinu, bylo ale zjišťováno, zda někteří zaměstnavatelé dávají 38

stážistům i více peněz. Pouze jedna firma odpověděla jinou částku než daných 60 Kč na hodinu. Tato firma zaměstnala vysokoškoláka v posledním semestru magisterského studia na pozici finančního analytika a na hodinu mu vyplácena 90 Kč. Otázka č. 6: Jak byste stáž hodnotili, byla pro vás přínosem? 

V rámci této otázky se firmy rozepsaly více a jejich odpovědi opět můžeme shrnout do několika nejčetnějších: o Jednoznačný přínos: stáž pro firmu byla jednoznačným přínosem, firma si zmapovala mladou generaci budoucích zaměstnanců a většina těch, co takto odpověděly, byly právě firmy, které si stážisty ponechaly a chystají se zúčastnit se dalších podobných projektů o Přínos, ale příště se nezúčastní: tento projekt měl pro firmy určitý přínos, ale také pro ně znamenal práci navíc a příště se již nechtějí zúčastnit o Bez přínosu: pro malou část firem tento projekt nebyl přínosem, spíše naopak přítěží, nejčastěji tyto firmy kritizovaly obtížnou spolupráci s Fondem dalšího vzdělávání, hodně „papírování“ a povinností vůči FDV

Graf 5 – Otázka č. 6 – Hodnocení stáže?

5

Jednoznačný přínos 7 Přínos, ale příště se nezúčastní Bez přínosu 5

Zdroj: analýza vlastního dotazníkového šetření, vlastní zpracování

39

Otázka č. 7: Zaměstnali byste mladé lidi bez praxe i mimo projekt? 

Podle očekávání bylo pouze minimum ze 17 firem, které by zaměstnali někoho bez praxe na odpovídající pozici. 13 z těchto firem odpovědělo, že ne, 3 firmy odpověděly, že ano, ale na jiné pozice a jen 1 firma odpověděla, že by šanci mladým lidem dala i bez projektu.

6.4.3 Zhodnocení projektu „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání“ Tento projekt nelze na základě provedené analýzy jednoznačně hodnotit kladně ani záporně. Na jedné straně by firmy mladé nezkušené lidi nezaměstnali bez tohoto projektu a tak je tento projekt šancí jak získat určitou praxi ještě před vstupem na trh práce, na straně druhé tento projekt dává pouze 3 měsíční praxi a očekávaný podíl stážistů (20%), kteří zůstanou ve firmách, je vcelku nízký a jak je vidět z tabulky č. 4, tak na hlavní pracovní poměr ve firmě zůstává jen necelých 9% stážistů, nejvíce stážistů zůstává na dohodu o pracovní činnosti, z čehož můžeme odvodit, že toto zaměstnání bude pouze krátkodobého charakteru buď ze strany zaměstnavatele či ze strany stážisty (zaměstnance), který bude velmi brzy potřebovat mít práci na hlavní pracovní poměr a tak bude muset hledat jiné pracovní uplatnění. Tento projekt je problematický ještě z hlediska využití finančních prostředků. Je vidno, že přibližně polovina dotazovaných firem využila stáže pouze z finančních důvodů, ačkoliv to není nijak prokazatelné a není možné je za to nijak sankcionovat. Projekt by mohl být přínosným, pokud by se do budoucna upravily některé podmínky.

6.5 Vzdělání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí 6.5.1 Popis projektu40 Tento projekt je realizován od 1. července 2012 a bude trvat do 30. června 2015. Částka, která byla schválena v rámci žádosti je 298 399 838, 00 Kč. Projekt je zaměřen zejména na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou ohroženi dluhovou pastí či exekucemi, nebo se již v některé z těchto situací nachází. Cílem projektu je rozvíjet socioekonomické dovednosti těchto lidí, tzn. zvýšit finanční gramotnost a jiné sociální dovednosti tak, aby se tito lidé do takové situace vůbec

40

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz.

40

nedostali nebo jí uměli přiměřeně řešit. Skupina takových lidí má menší šance na získání zaměstnání. Projekt počítá s proškolením celkem 35 000 uchazečů o zaměstnání, z nichž 360 získá rekvalifikaci na lektorství socioekonomických kompetencí pomocí akreditovaného rekvalifikačního kurzu lektorství a finanční gramotnosti. Projekt se primárně nezaměřuje na mladé lidi bez praxe, ale i tato skupina je těmito potížemi ohrožena již z podstaty problému uplatnění se na trhu práce. Tito mladí lidé mají problém nalézt si práci a mnohdy se nechají zlákat různými půjčkami i bez ověření příjmů.

6.5.2 Dotazníkové šetření k projektu „Vzdělání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí“ V rámci tohoto projektu se nepodařilo získat dostatečný počet odpovědí v rámci dotazníkového šetření a to z důvodu, že projekt ještě není v plné realizaci. Otázka č. 1: Jaký je dosavadní průběh projektu a v jaké je fázi? 

V současné době je projekt stále ve fázi před věcnou realizací, samotná školení včetně rekvalifikačních kurzů dosud nebyla realizována, jejich začátek se předpokládá zhruba na duben 2014. Do této chvíle probíhalo nastavování projektu a teoretické ukotvování.

Otázka č. 3: Kolik bylo doposud z celkového rozpočtu na projekt vynaloženo? 

Doposud bylo vynaloženo 7 mil. Kč.

Na otázky č. 2, č. 4 a č. 5 nebylo odpovězeno a nebyly získány ani žádné dodatečné informace.

6.5.3 Zhodnocení projektu „Vzdělání uchazečů o zaměstnání v oblasti socioekonomických kompetencí“ K tomuto projektu nelze prozatím poskytnout žádné finální zhodnocení.

41

6.6 Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti 6.6.1 Popis projektu41 U tohoto projektu byla částka schválená v rámci žádosti 3 242 971 004, 00 Kč a doba trvání projektu je od 1. ledna 2012 do 30. června 2015. Tento projekt se zaměřuje na tvorbu SÚPM a VPP. Cíle projektu jsou obnovení základních pracovních návyků, boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti a také obnovení motivace k práci tak, aby lidé získávali finanční prostředky z práce a ne prostřednictvím sociálních podpor. Projekt probíhá ve všech regionech a cílí mimo mladých lidí bez praxe i na osoby nad 50 let, osoby s nízkou kvalifikací a hlavně osoby dlouhodobě nezaměstnané.

6.6.2 Dotazníkové šetření k projektu „Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti“ Analýza tohoto projektu není úplná, neboť se nepodařilo získat dostatek informací a ani odpovědi na otázky v rámci dotazníkového šetření. Bylo možné čerpat pouze z poskytnuté části „Žádosti o finanční podporu z OP LZZ“42 a ze zaslaných tabulek o počtu VPP a SÚPM (viz příloha č. 3). Doplňující informace:43 

Mezi klíčové aktivity projektu patří publicita, monitoring realizace projektu, samotná realizace projektu a to na úrovni ÚP ČR a v poslední fázi bude proveden audit. Co se týče publicity, tak ta bude probíhat po celou dobu realizace projektu, monitoring probíhá ve spolupráci s ÚP ČR, kdy ÚP ČR pravidelně zasílá na MPSV monitorovací zprávy a průběžně jsou zjišťovány dosavadní výsledky. Samotná realizace projektu proběhne za spolupráce s ÚP ČR, který bude uzavírat dohody se zaměstnavateli. K realizaci projektu nebudou najímáni další pracovníci, personální kapacity krajských poboček ÚP a kontaktních pracovišť zůstanou nezměněny. V poslední fázi projektu, kdy bude proveden audit, proběhne i proplacení zbylých nákladů od příjemce finančních

41

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz. Žádost o finanční podporu z OP LZZ – tuto žádost podávají žadatelé o finanční podporu, kteří chtějí spolufinancovat projekt z OP LZZ, žádosti jsou podávány v rámci výzev a to přes webovou stránku www.eu-zadost.cz. 43 Žádost o finanční podporu z OP LZZ k projektu „Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti“: interní dokument MPSV (není li uvedeno jinak). 42

42

prostředků, kterým je MPSV směrem k ÚP ČR. Na závěr bude proveden audit, který provede vysoutěžený dodavatel formou veřejné zakázky. 

Projekt se zabývá převážně tvorbou míst VPP, která mají pomoci posílit pracovní návyky hlavně těch uchazečů, kteří mají závažnější problémy s uplatněním na trhu práce. Tvorba těchto míst může také preventivně působit proti sociopatologickým jevům a také k začlenění sociálně nepřizpůsobivým osobám. Počet VPP v Praze pro osoby do 30 let je 50.44



Dalším nástrojem projektu je vytváření SÚPM, u nichž budou hrazeny mzdové náklady. Tento nástroj má pomoci k dlouhodobějšímu uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Počet SÚPM v Praze pro osoby do 30 let je 36.45

6.6.3 Zhodnocení projektu „Vzdělávejte se pro růst! - pracovní příležitosti“ Kvůli nedostatku informací nebylo možné provést kvalitní analýzu a nelze tedy poskytnou závěrečné hodnocení.

6.7 Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace 6.7.1 Popis projektu46 Projekt probíhá od 1. července 2011 do 30. června 2014. Částka schválená v rámci žádosti činí 356 418 800, 00 Kč. Projekt se zaměřuje na rekvalifikace a poradenskou činnost, pomocí níž jsou uchazeči o zaměstnání motivováni k hledání zaměstnání. Cílem tohoto projektu je pomoci uchazečům o zaměstnání získat zaměstnání v takových odvětvích, která v posledních několika letech prožívala růst. Mnohdy totiž uchazeči o zaměstnání nemají takovou kvalifikaci, jakou expandující odvětví požadují a tak je nutná rekvalifikace. Projekt probíhá ve všech regionech a cílí, stejně jako předchozí projekt, mimo mladých lidí bez praxe i na osoby nad 50 let, osoby s nízkou kvalifikací a hlavně osoby dlouhodobě nezaměstnané.

44

Tabulky s počty VPP a SÚPM zaslané pracovníkem MPSV 6.12.2013 (viz příloha č. 3). Tamtéž. 46 ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na www.esfcr.cz. 45

43

6.7.2 Dotazníkové šetření k projektu „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“ Otázka č. 1: Jaký je dosavadní průběh projektu a v jaké je fázi? 

Realizace projektu probíhá prostřednictvím ÚP ČR a postupně byla vyhlašována výběrová řízení na dodavatele, kteří zajistí rekvalifikační kurzy a poradenské programy a to pro jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR. Nyní jsou již do jednotlivých kurzů zařazováni uchazeči a zájemci o zaměstnání. Aktivity v rámci projektu budou na ÚP ukončeny v dubnu 2014.

Otázka č. 2: Je průběžně měřena efektivnost vynaložených prostředků? 

Efektivnost se sleduje pomocí počtu úspěšně podpořených osob, k 30.6.2013 bylo podpořeno celkem 17 084 osob, z toho 8 745 mužů a 8 339 žen. Z tohoto počtu bylo úspěšně podpořeno47 15 190 osob a z toho 7 840 mužů a 7 350 žen.

Otázka č. 3: Kolik bylo doposud z celkového rozpočtu na projekt vynaloženo? 

Pro tento projekt byl jednorázový příděl 12 mld. Kč pro Prahu a další příděly se neplánují, až budou prostředky vyčerpány, budou rekvalifikace hrazeny z nového projektu48.

Otázka č. 5: Jak hodnotí projekt uchazeči? 

Někteří uchazeči si pochvalují, že se rekvalifikace blíží jejich dosavadní kvalifikaci a že si oživí své pracovní návyky. Mnohdy se jedná o uchazeče, kteří jsou v evidenci dlouhodobě a už ztratili naději, že seženou pracovní uplatnění

Na otázku č. 4 nebylo odpovězeno.

6.7.3 Zhodnocení projektu „Vzdělávejte se pro růst! - rekvalifikace“ Vzhledem ke strukturálním změnám na trhu práce jsou projekty jako tyto vítanou aktivitou. Mnohdy dlouhodobě nezaměstnaní lidé jsou demotivováni k hledání práce a projekty jako tyto jim dodají novou sílu k hledání. Navíc tyto projekty mohou aktivizovat i jiné uchazeče o zaměstnání, kteří uvidí, že se jejich potíže s hledáním

47

Na základě konzultace s projektovou manažerkou bylo zjištěno, že pojem „úspěšně dokončeno“ nemá jednoznačnou definici, avšak v rámci tohoto projektu to znamená, že byly rekvalifikace úspěšně absolvovány až do konce. 48 V odpovědi nebylo uvedeno z jakého projektu. Do termínu odevzdání práce se to nepodařilo zjistit.

44

zaměstnání dají řešit a sami se začnou více zajímat o to, jak by mohli svou kvalifikaci zvýšit a tím zvýšit i své šance na získání zaměstnání na současném trhu práce.

6.8 Praxí k novým zaměstnáním 6.8.1 Popis projektu49 Projekt byl realizován v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2012 a částka, která byla schválena v rámci žádosti, byla 27 451 700,00 Kč. Po celou dobu realizace projektu bylo účastníkům poskytováno poradenství a byla zřízena místnost vybavená počítači, kde si účastníci mohli vyhledávat pracovní místa, psát životopisy a ověřovat si své IT znalosti. Cílem projektu bylo získání praxe, kde šlo především o získání kvalitních pracovních návyků, upevnění právního vědomí a základů firemní kultury. Tento projekt probíhal pouze v hlavním městě Praha.

6.8.2 Dotazníkové šetření k projektu „Praxí k novým zaměstnáním“ V rámci tohoto projektu, jak již bylo deklarováno v zadání práce, mělo být provedeno dotazníkové šetření. Toto dotazníkové šetření ovšem provedl již Úřad práce ČR, krajská pobočka pro hlavní město Prahu a z tohoto dotazníkového šetření byla vytvořena brožura o celkovém průběhu a úspěšnosti projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že účastníkům byly položeny téměř totožné otázky, jaké byly připravené, tak další dotazníkové šetření provedeno nebylo a v této kapitole bude použito dotazníkové šetření Úřadu práce ČR. V rámci tohoto projektu měly být stanoveny reálné částky vynaložené na jednoho uchazeče o zaměstnání, který je mladý a bez praxe a to v případě, že by se projektu nezúčastnil. Tyto částky měly být porovnány s částkou vynaloženou na tohoto uchazeče v rámci projektu. Částky se nepodařilo zjistit, protože statistiky tohoto druhu nejsou k dispozici, jsou k dispozici pouze souhrnné statistiky bez rozdělení dle věku. Tento nedostatek však neovlivňuje provedenou analýzu, neboť povaha těchto částek je rozdílná a bylo by irelevantní tyto dvě částky porovnávat (tento fakt byl zjištěn až při hlubším zkoumání problematiky). Částka získaná uchazečem v podobě podpor v nezaměstnanosti je částkou nárokovou a je získána výhradně ze státního rozpočtu, naproti tomu částka, kterou tento uchazeč vyčerpá v rámci projektu, je nenároková

49

ESF v ČR, Realizované projekty, dostupný na: www.esfcr.cz.

45

a z převážné části získána z Evropského sociálního fondu a z menší části ze státního či krajského rozpočtu.50 Projektu se zúčastnilo 90 osob z toho 65 žen. Původně mělo být osloveno 250 osob z cílové skupiny, nakonec však při oslovení 131 osob byl naplněn cíl 90 účastníků. Průměrná délka evidence jednoho uchazeče o zaměstnání na ÚP, který se zúčastnil projektu, byla 5,6 měsíce. Projekt byl primárně zaměřen na zaměstnanost mladých lidí a cílovou skupinou byli mladí lidé s minimálně ukončeným středoškolským vzděláním do 25 let věku a maximálně s vysokoškolským vzděláním do 30 let věku, kteří ukončili vzdělání nejdéle před 2 lety. Minimální doba, kterou potencionální účastníci museli strávit v evidenci ÚP, byla 2 měsíce. 51 Během projektu a po jeho ukončení bylo 90 respondentům (účastníkům projektu) položeno několik otázek, otevřených a i uzavřených.52 V rámci informačních schůzek, které měly za úkol seznámit účastníky s projektem, byla položena otázka ohledně hodnocení těchto schůzek. Tyto schůzky probíhaly celkem v 11 termínech v sídle dodavatelské společnosti Axial Personnel Agency, s.r.o. Tato společnost zvítězila ve veřejné zakázce jako dodavatel služeb. ÚP se účastníků projektu dotázal, zda byly spokojeni s rozsahem informací, které v průběhu těchto informačních schůzek získali. Většina z nich, 72 %, odpověděli, že obdrželi všechny potřebné informace, 24 % odpovědělo, že téměř všechny informace a pouze 4 % uchazečů odpověděli, že pouze částečně. Před vstupním pohovorem byl účastníkům předložen dotazník, ve kterém, mimo jiné, byla položena otázka, jak by subjektivně popsali důvody, kvůli kterým se setkávají s neúspěchem při hledání pracovního uplatnění. Někteří se rozepsali i více, avšak jedním společným faktorem byla nedostatečná nebo žádná praxe. Velmi často také byla uváděna nízká odborná způsobilost a aktuální situace na trhu práce. Více než třetina účastníků, 36 %, kladla vinu současné situaci na trhu práce. Pětina uváděla nízký věk na dané pozice a 21 % uchazečů uvedlo jako problém nedostatečnou odbornou způsobilost. 10% shledávalo překážku v tom, že nevlastní řidičský průkaz a 13 % uvedlo nedostatečnou znalost cizích jazyků.

50

85% finančních prostředků na projekty poskytuje ESF, 15% plyne ze státního či krajského rozpočtu . Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl. m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067 52 Veškeré otázky a informace jsou převzaty a parafrázovány z dokumentu: Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl. m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067. Grafy jsou převzaty ze stejné brožury, zpracování je vlastní úpravou. 51

46

Vstupním pohovorům předcházel také podpis „Dohody o účasti v regionálním individuálním projektu ESF – Praxí k novým zaměstnáním“, tuto dohodu podepisovali ti, co se rozhodli do projektu vstoupit. Po tomto podpisu následoval výše zmíněný dotazník, který sloužil také jako podklad pro sestavení osobních plánů účastníků projektu. Při vstupním pohovoru byl absolvován IT test, jímž bylo zjištěno, kteří z uchazečů potřebují zlepšení dovedností v tomto oboru. V neposlední řadě byly sestaveny osobní plány pro účastníky projektu, kde byla naplánována školení, rekvalifikace, pracovní praxe a různé konzultační schůzky a také závěrečné pohovory. Bylo také zjištěno, jaké vzdělání mají jednotliví účastníci projektu. 37 % účastníků mělo vystudovanou hotelovou školu nebo obchodní akademii, 34 % mělo střední odborné učiliště bez nástavky či s nástavbou, 14% byli ti, co mají vystudovanou střední školu, 12 % gymnázium a 3 % bakalářský stupeň vysoké školy. Dále se v rámci projektu konal tzv. Vstupní blok aktivit: „Právní a sociální minimum“, kde byly účastníci poučeni o právním minimu, ochraně osobních údajů, také o základech firemní kultury a s určitými kapitolami psychologie, kde se mohli naučit zlepšit svou prezentaci na pracovišti. Celková dotace na tento blok aktivit bylo 30 hodin a toto školení bylo provedeno během 5 dní. Po tomto školení byla položena účastníkům otázka, vážící se k hodnocení tohoto školení. Většina účastníků odpověděla, že Vstupní blok aktivit pro ně byl přínosem. Takto odpovědělo 88 % účastníků a 11 % odpovědělo, že pro ně Vstupní blok aktivit byl pouze částečným přínosem. 1 % účastníků tento Vstupní blok aktivit nepovažovalo za přínos. Po tomto Vstupním bloku aktivit byli rekvalifikováni účastníci, kteří neprokázali dostatečné znalosti v oblasti IT. Rekvalifikaci „Obsluha osobního počítače“ absolvovalo celkem 16 účastníků. Průběh rekvalifikace ukázal, že mladá generace nemá z výpočetní techniky strach, avšak ovládá většinou jen internet a balíček MS office naopak příliš neovládají. Tento poznatek vedl k rozhodnutí, že v budoucnu, v obdobných projektech, bude kladen důraz na počítačové rekvalifikace. Následovala roční pracovní praxe, kterou zajišťovala dodavatelská společnost Axial Personnel Agency, s.r.o. Tato společnost, v šesti různých cyklech, uzavírala s účastníky projektu pracovní smlouvy na dobu určitou na 12 měsíců a zároveň uzavírala „Dohody o dočasném přidělení zaměstnance“ s ÚP ČR KrPP. Nástup na praxe

47

pak také probíhal v šesti různých cyklech a to 1. 7. 2010, 1. 8. 2010, 1. 10. 2010, 1. 6. 2011, 1. 8. 2011 a 1. 10. 2011. Účastníci projektu byli zaměstnáni na MPSV, ČSSZ a ÚP ČR a to následovně: Graf č. 6 – Umístění účastníků dle pracovišť

6% 17% ÚP ČR ČSSZ MPSV 77%

Zdroj: Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl.m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067

Po ukončení praxe byly účastníkům položeny otázky týkající se jejich umístění. Tyto otázky byly následující: „Byli jste spokojeni se svým umístěním?“, „Odpovídali Vaše zapojení Vašim dovednostem a možnostem?“, „Byli jste spokojeni se sociálním ovzduším na pracovišti?“. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny uvedené otázky měly téměř stejnou vypovídací hodnotu, uvádím zde pro příklad pouze jeden z grafů.

48

Graf č. 7 – „Byli jste se svým umístěním spokojeni?“

5% 10%

ANO ZCELA SPÍŠE ANO ČÁSTEČNĚ

26% 59%

SPÍŠE NE

Zdroj: Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl.m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067

V závěru se účastníků ÚP dotázal, zda v projektu, respektive v praktické části, shledávají přínos. Graf č. 8 – „Byla pro Vás roční praxe přínosem?“

4%

10%

JEDNOZNAČNĚ ANO SPÍŠE ANO ČÁSTEČNĚ

26% 60%

SPÍŠE NE

Zdroj: Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl.m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067

Po ukončení roční pracovní praxe byla dodavatelská společnost Axial Personnel Agency, s.r.o. i nadále nápomocna účastníkům projektu. V projektu do jeho ukončení 49

zůstalo 66% účastníků, to odpovídá 59 osobám a 34% si našlo pracovní uplatnění během projektu. Účastníkům byla položena otázka, zda si myslí, že účast v projektu zvýší jejich šance na uplatnění na trhu práce. Graf č. 9 – „Myslíte si, že účast v projektu zvýší Vaše šance uplatnění se na trhu práce?“

15% 36%

ANO ZCELA

13%

SPÍŠE ANO ČÁSTEČNĚ SPÍŠE NE

36%

Zdroj: Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl.m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067

Následně se ÚP snažil zkontaktovat s účastníky projektu a v 52 případech se to podařilo. Byl zjišťován aktuální pracovní status těchto osob. Graf č. 10 – Pracovní status 52 účastníků projektu po ukončení projektu

10%

38% 21%

PRACOVNÍ POMĚR NA DOBU NEURČITOU PRACOVNÍ POMĚR NA DOBU URČITOU EVIDENCE NA ÚP ČR JINÉ (STUDIUM, V ZAHRANIČÍ)

31%

Zdroj: Brožura vydaná ÚP ČR, krajskou pobočkou pro hl.m. Prahu: Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067

50

6.8.3 Zhodnocení projektu „Praxí k novým zaměstnáním“ V průběhu projektu si našlo zaměstnání 34% účastníků, což je 31 osob. Po projektu našlo pracovní uplatnění dalších 36 osob. Lze tedy říci, že celkem, z 90 účastníků projektu, našlo zaměstnání, ať na dobu určitou či neurčitou, celkem 67 osob, což odpovídá 74%. Dalších 5 osob začalo studovat nebo odcestovali, to znamená, že pouze 20% osob nebylo během projektu, nebo těsně po projektu, zaměstnáno. Toto lze považovat za velký úspěch projektu. Ačkoli se nepodařilo umístit na trh práce všechny účastníky, minimálně byla zvýšena jejich kvalifikace a možnost v budoucnu získat zaměstnání snadněji.

51

Závěr Má bakalářská práce je zaměřena na projekty spolufinancované z ESF, které mají pomoci mladým lidem v získání praktických zkušeností tak, aby se mohli lépe uplatnit na trhu práce. Mladiství a absolventi jsou jednou ze skupin ohrožených nezaměstnaností, o čemž vypovídají i ukazatele nezaměstnanosti v celé EU a to hlavně ve Španělsku a v Řecku, kde nezaměstnanost mladých lidí přesahuje i 50%. I nový sedmibodový plán MPSV, zveřejněný v březnu letošního roku, se zaměřuje v jednom bodě na podporu mladých lidí a absolventů. Práce je zaměřena na projekty spolufinancované ESF, které podporují zaměstnanost mladých lidí bez praxe v Praze. Předpokladem práce je, že projekty spolufinancované Evropskou unií jsou prospěšné a prostředky na ně vynakládané jsou využity efektivně. Práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, se zabývá vymezením pojmů a druhá, praktická část, se zabývá samotnými projekty. Těchto projektů je velké množství a tak byl jejich výběr zúžen pouze na ty, které jsou realizovány v rámci OP LZZ a jsou zaměřeny na podporu aktivních politik zaměstnanosti. Z těchto projektů byly vybrány pouze ty, které jsou regionálními individuálními projekty (RIP) a kde je realizátorem projektu MPSV, ÚP ČR a FDV. Všechny z vybraných projektů jsou, mimo jiné, specializovány na mladé lidi bez praxe v Praze. Cílem bakalářské práce bylo podat informace o těchto projektech a zjištění, zda alokované zdroje jsou vynakládány efektivně. V praktické části práce byly zmapovány jednotlivé projekty, některé více do hloubky jiné méně, záleželo také na obtížnosti komunikace s jednotlivými osobami majícími projekty v gesci. Celkově se nejlépe spolupracovalo s projektovými manažery ÚP a také FDV. Nejvyšším přínosem byla osobní setkání s projektovými manažery, kdy jsem měla možnost vést řízený rozhovor a tak získat maximum informací i subjektivních pocitů. Z dostupných informací, vyplývajících z dotazníků, rozhovorů a doplňujících informací, vyplývá, že efektivnost a smysluplnost vynakládaných prostředků je rozporná. Předpoklad, že projekty jsou prospěšné a prostředky na ně vyčleněné jsou využity efektivně, se nepodařilo jednoznačně prokázat, protože u 2 ze zkoumaných projektů se nepodařilo získat dostatek informací a 1 z projektů má velmi rozporuplné 52

výsledky. U některých z projektů se také nedalo dostatečně zhodnotit, jaké mohou být očekávané výsledky. Jak je uvedeno již v souhrnných hodnoceních jednotlivých projektů, tak jsou projekty, kde jsou alokované zdroje jednoznačně využity efektivně, jako je například projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let v Praze“, ale na druhé straně jsou i projekty, kde je využití prostředků rozporuplné. Jedná se například o projekt „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání“, kde jsem prováděla i hlubší dotazníkové šetření u vybraných firem, které pořádaly stáže. Z tohoto dotazníkového šetření vyplynulo, že se projekt nedá jednoznačně hodnotit jako přínosný jak pro firmy, tak pro stážisty. Stážisté získali praxi na pouhé 3 měsíce a byla jen třetinová šance na další spolupráci mezi stážistou a firmou. Nejdůležitějším

však

byl

jediný

ukončený

projekt

„Praxí

k novým

zaměstnáním“, který bylo možno hodnotit i zpětně. U tohoto projektu, i z důvodu nastavení podmínek a celkového průběhu, lze říci, že prostředky byly vynaloženy dostatečně efektivně. Nepodařilo se mi naplnit část svého zadání práce, kde jsem měla v úmyslu zjistit částky vynaložené na uchazeče o zaměstnání v případě, že se nezúčastní projektu a také v případě, že se projektu zúčastní. Statistiky o dávkách a příspěvcích pro mladé lidi bez praxe nejsou vedeny. Částka vynaložená na jednoho uchazeče v rámci projektu byla 17 568,- Kč na osobu a na měsíc. Vzhledem k neporovnatelnosti těchto částek by však nebylo ani účelné tyto částky srovnávat. Jak je vidno, některé projekty by bylo třeba v různých směrech vylepšit a inspirovat se z jiných projektů. Celkově ale lze myšlenku těchto projektů považovat za smysluplnou. Vždy je totiž lepší investovat do aktivní, než do pasivní politiky zaměstnanosti. Cíl práce se podařilo naplnit především v oblasti zmapování projektů a částečně v doložení jednoznačných číselných metrik k měření efektivnosti. Z důvodu neukončení projektů a neochoty projektových manažerů poskytnout potřebné informace nebyl však cíl naplněn zcela. V souvislosti s projekty ESF by bylo možné rozšířit zkoumání i na jiné skupiny obyvatelstva či prohloubit zkoumání jednotlivých projektů. Vhodným rozšířením tématu by také bylo navržení změn u nevhodně nastavených projektů s inspirací v projektech úspěšných. Přínosem by mohlo být také zaměření pouze na ukončené projekty s hlubším hodnocením účastníků a firem, podrobnějším zkoumáním monitorovacích zpráv a výsledků hospodaření. Možné by bylo i zaměření obecně 53

na Evropskou strategii zaměstnanosti. Co se týče nezaměstnanosti jako takové, tématem k analýze by mohl být i výsledek, který vychází z tabulky č. 3 ve třetí kapitole, kterým je vysoká nezaměstnanost mladistvých a absolventů v některých z krajů, která nekoresponduje s podílem nezaměstnaných na obyvatelstvu v krajích.

54

Přílohy Příloha č. 1 – rozdělení regionů EU do kategorií pro účely financování z ESF

Zdroj: Europena social fund: Jak ESF pracuje, dostupný na http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=525&langId=cs, převzato

Příloha č. 2 – Tabulky s počty uskutečněných poradenských činností a rekvalifikací vážící se k projektu „Vzdělávání a dovednosti pro trh práce“ CELKEM USKUTEČNĚNO PORADENSKÝCH ČINNOSTÍ

DRUH PORADENSKÉ ČINNOSTI

MUŽI

CELKEM

ÚSPĚŠNĚ UKONČENO

ŽENY

MUŽI

CELKEM

ŽENY

JOB CLUB

68

28

40

56

26

30

Motivační kurz

15

12

3

15

12

3

Bilanční diagnostika

42

13

29

41

12

29

Poznej svůj potenciál

9

5

4

9

5

4

10

7

3

9

6

3

144

65

79

130

61

69

Řešení pro Vaše finance CELKEM

CELKEM USKUTEČNĚNÝCH RK REKVALIFIKACE

MUŽI

CELKEM

ŽENY

ÚSPĚŠNĚ UKONČENÉ RK MUŽI

CELKEM

ŽENY

Standardní

2 696

850

846

970

394

576

Zvolené

2 814

1 621

1 193

1 010

709

301

CELKEM 5 510 2 471 2 039 1 980 1 103 Zdroj: Monitorovací zpráva: interní dokument Úřadu práce České republiky, Generální ředitelství, převzato – vlastní úprava

Příloha č. 3 – Tabulky s počty VPP a SÚPM vážící se k projektu „Vzdělávejte se

pro růst! – pracovní příležitosti“ Počet osob do 30 let Typ

Praha

Celkem

SÚPM

36

4525

VPP

50

4560

CELKEM

86

9085

Počet žen do 30 let Typ

Praha

SÚPM VPP CELKEM

Celkem

20

2219

8

1289

28

3508

Počet mužů do 30 let Typ

Praha

Celkem

SÚPM

16

2306

VPP

42

3271

CELKEM 58 5577 Zdroj: Monitorovací zpráva: interní dokument Úřadu práce České republiky, Generální ředitelství, vlastní úprava

877

Seznam použitých zdrojů Literatura BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2012, 288 s. ISBN 978-80-245-1880-0. BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-8642916-4. HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xiv, 424 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-861-3. KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013, 242 s. ISBN 978-80-245-1930-2. KOTÝNKOVÁ, Magdalena, NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003, 199 s. ISBN 80-864-1948-7. KREBS,

Vojtěch,

DURDISOVÁ,

Jaroslava,

KOTÝNKOVÁ,

Magdalena,

POLÁKOVÁ, Olga. Sociální politika. Vyd. 2., přepracované. Praha: ASPI, 2002, 376 p. ISBN 80-863-9533-2. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 183 s. ISBN 978-802-4613-833.

SOFER, Catherine. Human capital over the life cycle: a european perspective. Cheltenham: Edward Elgar, 2004, x, 200 s. ISBN 18-437-6067-3. BUCHTOVÁ, Božena, ŠMAJS, Josef, BOLELOUCKÝ, Zdeněk. Nezaměstnanost. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2013, 187 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-2474282-3.

ZELENKA, Martin. Přechod absolventů škol ze vzdělávání na pracovní trh. 1. vyd. V Praze: Vydavatelství Pedagogické fakulty, Univerzita Karlova, 2008, 99 s. ISBN 978807-2903-726. POTUŽÁKOVÁ, Zuzana. Strukturální změny českého trhu práce a proměna sociálního modelu. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2012, 109 s. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 5/2012. ISBN 978-808-6729-756. WOKOUN, René, LUKÁŠ, Zdeněk, KOUŘILOVÁ, Jana. Výkladový slovník regionální a strukturální politiky Evropské unie. Vyd. 1. Praha: IFEC, 2002, 165 s. Justis. ISBN 80-864-1218-0.

Internetové zdroje PLÍVOVÁ, Viktorie, HOLÝ, Dalibor. Tisková zpráva: Změna výpočtu ukazatele registrované nezaměstnanosti. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-1204]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tiskove_zpravy_a_informace?opendocument&:20 12

BOARINI, Romina, MIRA D'ERCOLE, Marco, LIU, Gang. Approaches to Measuring the Stock of Human Capital: A Review of Country Practices - OECS statistics working papers. In: OECDiLibrary [online]. OECD publishing, 2012 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-AssetManagement/oecd/economics/approaches-to-measuring-the-stock-of-humancapital_5k8zlm5bc3ns-en#page1 Zaměstnanost: Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady Zaměstnanost: Definice absolventa pro potřeby statistického sledování. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs

Zaměstnanost: Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. Integrovaný portál MPSV[online]. 2002-2013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Zaměstnanost: Statistiky nezaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 19972013 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes Evropský sociální fond: Jak ESF pracuje. European commission: Evropská komise [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=525&langId=cs Evropský sociální fond: Co je ESF?. European commission: Evropská komise [online]. 2013 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=35&langId=cs Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/odborne-praxe-pro-mlade-do-30-let-v-praze Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/pracovni-start-pro-mlade-prazany Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-19]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/vzdelavani-a-dovednosti-pro-trh-prace Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/vzdelavani-uchazecu-o-zamestnani-v-oblastisocioekonomickych Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/vzdelavejte-se-pro-rust-pracovni-prilezitosti Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/vzdelavejte-se-pro-rust-rekvalifikace

Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/staze-pro-mlade-zajemce-o-zamestnani Realizované projekty. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/praxi-k-novym-zamestnanim Ostatní Brožura Regionální individuální projekt „Praxí k novým zaměstnáním“ CZ.1.04/2.1.00/13.00067. Praha: ÚP ČR, krajská pobočka pro hl.m. Prahu, 2013. 16 s. Monitorovací zpráva k projektu „Vzdělávání a dovednosti pro trh práce“: interní dokument Úřadu práce České republiky, Generální ředitelství Tabulky s počty VPP a SÚPM zaslané projektovým manažerem MPSV dne 6.12.2013 (viz příloha č. 3) Žádost o finanční podporu z OP LZZ k projektu „Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti“: interní dokument MPSV